ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2014

Č.j. 5017 /9.42/15/13.3

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2014

Juránek Státní úřad inspekce práce [Vy

Zpráva o činnosti za rok 2014

Předkládá: Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor Strana 1 (celkem 118) Brno, únor 2015

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

OBSAH 1.

Úvod str. 3 - 9 Základní údaje Konzultační místa – poradenství Územní působnost OIP Věcná působnost OIP Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Garanti úkolů v roce 2014

2.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Projektové dokumentace, kolaudační řízení Pracovní úrazy v roce 2014 Analýza uložených pokut

3.

Inspekční činnost str. 23 - 92 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání

4.

Ostatní kontrolní činnost Projektová dokumentace staveb Kolaudační řízení Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Šetření podnětů, oznámení a stížností

str. 93 - 110

5.

Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

str. 111 - 114

6.

Ochrana veřejnosti

str. 115

7.

Spolupráce s orgány a organizacemi

str. 116 - 117

8.

Význam použitých zkratek

str. 118


str. 10 - 22

Strana 2 (celkem 118)


1. Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo:

Milady Horákové 3 658 60 Brno

Telefon:

950 179 900

E-mail:

[email protected]

Datová schránka:

a9heffd

Vedoucí inspektor:

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil

Vedoucí právního útvaru:

JUDr. Dagmar Berková

Vedoucí útvaru ekonomicko – správního:

Ing. Marcela Ščerbová

Vedoucí útvaru inspekce I:

Ing. František Šebela

Vedoucí útvaru inspekce II:

Ing. Zdeněk Juránek

Vedoucí útvaru inspekce III:

Bc. Antonín Vojta

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK:

Mgr. František Burian

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK:

Mgr. Jana Vydarená

Základní organizační schéma OIP




1.2 Konzultační místa – poradenství v roce 2014 Brno – město, Brno - venkov Oblastní inspektorát práce Milady Horákové 3 658 60 Brno Tel.: 950 179 900 (recepce) pondělí a středa 8:00 - 11:30, 12:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 – 11:30, 12:00 -17:00 (bezpečnost práce) Zlín Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín, tel. : 950 175 524 Okresní správa sociálního zabezpečení tř. Tomáše Bati 3792 762 61 Zlín Tel.: 773 788 973 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 17.00 (bezpečnost práce) Blansko Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Blansko Vodní 1992/9 678 01 Blansko Tel.: 950 103 684 (bezpečnost práce) 950 103 682 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Břeclav Městský úřad Břeclav Nám. T. G. Masaryka 3 690 81 Břeclav Tel.: 519 311 500 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky)středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce)




Hodonín Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Hodonín Lipová alej 3846/8 695 01 Hodonín Tel.: 950 115 490 středa 8:00 – 12:00, 13:00 -17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Kroměříž Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Kroměříž Erbenovo nábřeží 4251 767 01 Kroměříž Tel.: 950 130 331 středa 8:00 – 12:00, 13:00 - 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Uherské Hradiště Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Uherské Hradiště Na Morávce 1215 686 01 Uherské Hradiště Tel.: 950 170 413 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Vsetín Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Pod Žamboškou 1024 755 01 Vsetín Tel.: 950 173 444 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)




Vyškov Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Vyškov Palánek 375/3a 682 01 Vyškov - Brňany Tel.: 950 174 445 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

Znojmo Budova Celního úřadu ve Znojmě 28. října, č.p. 3475 669 02 Znojmo kancelář č. 101 Tel.: 515 209 454 středa 8:00 – 12:00, 13:00- 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

1.3 Územní působnost OIP Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno 7 okresy (Brno- město, Brno – venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a má celkovou rozlohu 7 196,5 km2. V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Sídlem kraje je druhé největší město České republiky Brno, celkový počet obyvatel kraje je 1 166 313 1). Zlínský kraj Zlínský kraj je tvořen 4 okresy (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a má celkovou rozlohu 3 964 km2. V kraji je celkem 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností a 30 obcí má statut města. Sídlem zlínského kraje je statutární město Zlín. Celkový počet obyvatel kraje je 586 565 1).




1)

Zdroj : internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie)

1.4

Věcná působnost OIP

Věcná působnost inspektorátu je upravena v zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v ustanovení § 3, § 5 a § 6 tohoto zákona. Inspektorát vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3 (ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona), tj. kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů (ustanovení § 3 odst. 1 písm. a), právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku (ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce (ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost (ustanovení § 3 odst. 1 písm. e), právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi (ustanovení § 3 odst. 1 písm. f), právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu. Inspektorát rovněž kontroluje dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce (ustanovení § 3 odst. 2



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj písm. a) a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců (ustanovení § 3 odst. 2 písm. b). Dále pak inspektorát vykonává kontrolu v případech stanovených zvláštními právními předpisy (zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

1.5. Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok 2014 Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2014 Průměrný orientační počet zaměstnanců k 31.12.2014 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2014 9.00 - vedoucí inspektor 9.10 - kancelář vedoucího inspektora (asistentka) 9.30 - právní odbor (VO + asistentka + právníci) 9.20 - odbor správy a informatiky 9.41 - odbor inspekce I (VOI + asistentka + inspektoři) 9.42 - odbor inspekce II (VOI + asistentka + inspektoři) 9.50 - odbor inspekce III (VOI+asistentka+inspektoři)

66 66 66 67,935 102,93 % 1 1 1+1+3 1+5 1+1+17 1+1+12 1+1+18

Stav zaměstnanosti k 31.12.2014

66

Inspektorů OIP celkem Z toho mužů žen

47 30 17

Počet pracovníků, struktura a personální obsazení projektu „OP LZZ“ 9.71 – OP LZZ – Jihomoravský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) 9.72 – OP LZZ – Zlínský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) Stav zaměstnanosti k 31.12.2014 Inspektorů „OP LZZ“ celkem Z toho mužů žen


1+1+2+18 1+1+2+12

38 30 15 15



1.6 Garanti úkolů v roce 2014 14.1.049 14.1.050 14.1.051 14.1.066 14.1.101 14.1.102 14.1.103 14.1.110 14.1.111

14.1.112 14.1.131 14.1.132

14.1.133

14.1.134 14.1.136

14.1.137

14.1.139 14.1.140 14.1.142 14.1.143 14.1.144

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program „Bezpečný podnik“ Evropská kampaň SLIC – „Uklouznutí nebo zakopnutí na rovině“ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontrola agenturního zaměstnávání Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti

Ing. Lukáš Šebela Ing. Jan Strouhal Bc. Martin Škára Ing. Jitka Pleskačová Ing. Tereza Hadenová Ing. Petra Mrhálková Mgr. Jindra Papoušková Mgr. Radka Sladká

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Kontrola systému BOZP v zemědělství Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic


Ing. Jan Strouhal

Bc. Dagmar Mertová Ing. Radomír Tomeček Karel Urbánek Ing. Petr Brulík

Bc. Libor Kaminski Ing. Svatopluk Ždánský

Ing. Stanislav Vrzal

Ing. Iva Pirkovská Lenka Křížová Josef Juráček Ing. Jan Macháček Ing. Luděk Zemánek



2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Inspekce dle úkolu Číslo úkolu Název úkolu 14.1.007 Vyjádření k projektové dokumentaci 14.1.008 Účast na závěrečné kontrolní prohlídce 14.1.009 Bezpečnostní dokumentace Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci 14.1.049 závažných havárií 14.1.050 Program Bezpečný podnik 14.1.051 Evropská kampaň SLIC - „Uklouznutí nebo zakopnutí na rovině“ 14.1.052 Roční kontroly BP v době platnosti osvědčení Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů 14.1.066 směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů 14.1.067 směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů 14.1.068 směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů 14.1.069 směřujících do oblasti BOZP 14.1.080 Následné kontroly PVP 14.1.082 Následné kontroly NLZ 14.1.083 Následné kontroly BOZP 14.1.090 Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů 14.1.091 Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů 14.1.093 Kontrola příčin a okolností ostatních pracovních úrazů Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní 14.1.098 správy 14.1.099 Ostatní nezařazené úkoly 14.1.101 Kontrola plnění PP zaměstnávání OZP podle ZoZ-zaměstnavatel Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu 14.1.102 diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 14.1.103 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců 14.1.110 Kontroly agenturního zaměstnávání Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, 14.1.111 kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní 14.1.112 doby ve směnných a nepřetržitých provozech 14.1.113 Kontroly zastřených agentur práce 14.1.121 Kontroly uživatelů agentur práce 14.1.122 Kontroly zastřených uživatelů 14.1.131 Bezpečnost práce ve stavebnictví 14.1.132 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a 14.1.133 pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších Zpráva o činnosti za rok 2014


Celkem 114 151 2 14 42 19 2 712 12 319 97 10 1 9 7 40 1 36 9 10 21 2049 17 31 71 8 5 3 218 68 636

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a 14.1.134 zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro 14.1.136 zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se 14.1.137 zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na 14.1.139 staveništi 14.1.140 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb 14.1.142 Kontrola systému BOZP v zemědělství 14.1.143 Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese 14.1.144 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících sběrny 14.1.201 druhotných surovin – NLZ Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v rozsáhlých objektech a v objektech s pracovišti více 14.1.202 zaměstnavatelů, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů 14.1.203 Mimořádná kontrolní akce zaměřená na vánoční trhy Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících sběrny 14.1.231 druhotných surovin – PVP Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících sběrny 14.1.261 druhotných surovin – BOZP 14.1.431 Mimořádná regionální kontrola masérských salónů Celkový součet

Inspekce dle právní formy kontrolované osoby Právní forma (Subjekt) Akciová společnost Církevní organizace a náboženské společnosti České dráhy Družstvo Evropská společnost Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona Kraj a hl.m.Praha Obec (obecní úřad) Obecně prospěšná společnost Organizační jednotka sdružení Organizační složka státu Příspěvková organizace Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Společenství vlastníků jednotek Společnost komanditní Společnost s ručením omezeným Státní podnik


Celkem 531 5 2 96 1 60 1573 4 65 6 6 7 105 12 3 11 2707 6


130 107 108 60 2 35 16 16 51

15 23 36 11 1 5345

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Stavovská organizace - profesní komora Subjekty bez IČ Svazek obcí Školská právnická osoba Veřejná obchodní společnost Vysoká škola Zahraniční firmy Zahraniční osoba Zatím neurčeno Zemědělský podnikatel - fyzická osoba Celkový součet

1 21 4 1 20 13 4 29 3 49 5345

Inspekce dle druhu činnosti Druh činnosti (Úkol) Bezpečnostní dokumentace Bezpečný podnik Běžná kontrola Dokumentace Integrovaná inspekce Kampaň SLIC Kolaudace Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Mimořádná kontrola Následná kontrola Postoupená kontrola Šetření podnětu Celkový součet

Celkem 2 42 3654 114 14 19 150 47 137 21 33 1112 5345

Nedostatky dle Objektu Typ objektu Agenturní zaměstnávání Agenturní zaměstnávání dle ZoZ Bourání Brusky Diskriminace a rovné zacházení - ostatní Diskriminace a rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání Dovolená Drcení,mletí rozbíjení a mísení Evidence a regist. prac. úrazů a hláš. nehod a por Evidenční povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Formování materiálu Frézky Hydraulické ruky Chladicí zařízení Chov skotu Zpráva o činnosti za rok 2014


Celkem 22 6 1 46 3 31 18 2 22 6 1 9 1 3 3

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Jeřáby a jiná zdvihadla Jeřáby a jiná zdvihadla (BOZP) Jeřáby dálkově ovládané (BOZP) Kabelové prostory, kanály a lávky Kolejiště Komunikace mezi výrobními provozními budovami Kopie pracovních smluv na pracovišti Kotelny Kotelny (BOZP) Kotoučové pily Lisy Lisy na zpracování pryže a plastických hmot Máčení, napařování a vaření Mobilní jeřáby Mobilní jeřáby (BOZP) Močůvkové jímky Mostové jeřáby Mostové jeřáby (BOZP) Motorové vozíky Nabídka zaměstnání Náhrady Nářadí Nebezpečné látky Nelegální práce cizinců mimo EU Nelegální práce občanů ČR Nelegální práce občanů EU mimo ČR Nezjištěno Odborná způsob.oprávněn.organiz. - el.zařízení Odborná způsobilost pracov.v elektrotechnice Odborná způsobilost pracov.v elektrotechnice (BOZP) Odměňování zaměstnanců Ochrana osobních práv zaměstnance Ochranná opatření u elektrických zařízení Okružní a křivkové nůžky Osobní ochranné pracovní prostředky Ostatní Oznámení plnění povinného podílu zaměstnávání OZP Oznamovací povinnost - §14 Oznamovací povinnost při zprostředkování zaměstnání - §59 OZP - ostatní Palety Papírenské stroje Parní a kapalinové kotle Parní a kapalinové kotle (BOZP) Pásové pily Pily na kov Plnění povinností koordinátora stavby Plnění povinností zadavatele stavby Pohyblivé pracovní plošiny



93 44 54 1 3 1 50 151 11 53 19 17 3 1 27 1 1 6 8 58 2 150 44 6 34 84 6 11 1 1 1 553 2 4 2 115 11 3 7 1 1 1 3 4 5 7 2 23 45 4

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Pohyblivé pracovní plošiny (BOZP) Portálové a poloportálové jeřáby (BOZP) Potiskování materiálů Povinný podíl OZP Práce s motorovou řetězovou pilou mimo práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru Práce ve výškách Prací stroje a sušicí bubny Pracovní doba Pracovní doba v dopravě pro BOZP Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pracovní prostředí Prostředky pro vázání,zavěšení a uchopení břemen Provoz a údržba silničních vozidel Průmyslové roboty a manipulátory Průmyslové rozvody a vedení Regálové zakladače Regály Rovné zacházení Rozvodná zařízení Rozvodná zařízení (BOZP) Ruční manipulace Řezání Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Sběr a třídění kovového odpadu Silová el.vedení Silová el.vedení (BOZP) Skládky Skladování a manipulace s rop.látkami (olej. hosp Skladování dříví - kulatiny Sklady a skladování Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců Soustruhy Soustřeďování dříví Srovnávačky a tloušťovačky Staveniště Strojní nůžky Svařování a termické řezání Svislé frézky Švarcsystém cizinců mimo EU Švarcsystém občanů ČR Švarcsystém občanů EU mimo ČR Těžba dříví motorovou řetězovou pilou Tlakové licí stroje Tlakové nádoby k dopravě plynů Tlakové nádoby k dopravě plynů (BOZP) Tlakové nádoby stabilní Tlakové nádoby stabilní (BOZP) Transformátory Transportní zařízení



2 1 2 3 3 215 1 215 24 676 59 29 57 2 64 1 94 7 95 28 6 1 1253 7 75 9 1 1 1 239 16 7 1 5 332 14 8 1 17 4 3 2 1 19 6 79 42 1 8

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Válcovací stolice Věžové jeřáby Vrtačky Výrobní a provozní budovy Výtahy Výtahy (BOZP) Výtahy pro dopravu osob Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí - ostatní Zařízení pro rozvod plynů Zařízení pro rozvod plynů (BOZP) Zařízení pro skladování plynů (BOZP) Zařízení pro spalování plynů Zařízení pro spalování plynů (BOZP) Zařízení pro výrobu a úpravu plynů Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů (BOZP) Zásobníky sypkých hmot Zemní práce Zprostředkování zaměstnání - ostatní Zprostředkovávání zaměstnání bez povolení Žebříky Celkový součet

2 4 20 1105 18 1 1 3 44 49 1 14 39 4 2 4 13 3 5 51 7029

Porušení správních deliktů Písmeno deliktu Bez deliktu Agenturní zaměstnávání (ZIP §20a, §33a), 1 Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), a Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), b Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), c Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), e Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), f Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), g Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), h Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), i Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), j Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), k Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), l Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), m Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), n Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), o Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), p Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), q Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), r Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), s Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), t Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), u Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), v Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), w Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), y


Celkem 608 9 148 5 37 76 1266 99 14 113 12 3 4 29 11 6 2 1186 931 146 3 4 1 11 17


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), z Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), za Bezpečnost práce (ZIP §17, §30), zb Bezpečnost technických zařízení (ZIP §19, §32), 1 Diskriminace a rovné zacházení (ZoZ §139, §140), 1a Diskriminace a rovné zacházení (ZoZ §139, §140), 1b Diskriminace a rovné zacházení (ZoZ §139, §140), 1d Dovolená (ZIP §16, §29), 1 Náhrady (ZIP §14, §27), 1 Nelegální práce cizinců mimo EU (ZoZ §139, §140), 1c Nelegální práce cizinců mimo EU (ZoZ §139, §140), 1d Nelegální práce občanů ČR - ZoZ §140 odst.2 písm. e Nelegální práce občanů ČR (ZoZ §139, §140), 1c Nelegální práce občanů ČR (ZoZ §139, §140), 1e Nelegální práce občanů EU mimo ČR (ZoZ §139, §140), 1c Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), a Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), b Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), c Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), d Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), e Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), f Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), g Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), h Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), i Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), j Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), l Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26), m Pracovní doba (ZIP §15, §28), a Pracovní doba (ZIP §15, §28), b Pracovní doba (ZIP §15, §28), d Pracovní doba (ZIP §15, §28), e Pracovní doba (ZIP §15, §28), f Pracovní doba (ZIP §15, §28), g Pracovní doba (ZIP §15, §28), h Pracovní doba (ZIP §15, §28), k Pracovní doba (ZIP §15, §28), l Pracovní doba (ZIP §15, §28), m Pracovní doba (ZIP §15, §28), o Pracovní doba (ZIP §15, §28), s Pracovní doba (ZIP §15, §28), u Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (ZIP §12, §25), a Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (ZIP §12, §25), b Rovné zacházení (ZIP §11, §24), a Rovné zacházení (ZIP §11, §24), b Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (ZIP §10, §23), 1 Vyhrazená technická zařízení (ZIP §20, §33), a Vyhrazená technická zařízení (ZIP §20, §33), b Vyhrazená technická zařízení (ZIP §20, §33), c



3 23 4 1 35 1 3 15 110 40 8 1 62 1 8 7 113 282 17 26 25 11 1 16 1 2 17 6 3 14 4 4 2 6 29 130 9 1 6 12 517 112 6 1 14 366 3 61

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZoZ §139, §140), 1d Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZoZ §139, §140), 2b Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí (ZoZ §139, §140), 1d Zprostředkování zaměstnání (ZoZ §139, §140), 1b Zprostředkování zaměstnání (ZoZ §139, §140), 1d Zprostředkování zaměstnání (ZoZ §139, §140), 2b Celkem

4 3 97 11 5 1 7029

Úrazy dle druhu Druh úrazu 1 Ostatní 2 Závažný 3 Smrtelný Celkový součet

Celkem 6502 227 12

Pohlaví Muž Žena Celkový součet

Celkem 4784 1957

6741

Úrazy dle pohlaví

6741

Úrazy dle okresu Okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Ostatní mimo působnost OIP Celkový součet

Celkem 427 1350 610 553 708 354 630 617 293 739 338 122 6741

2.4 Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2014 tak bylo vydáno celkem 368 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty ve výši 31,337.000,- Kč. Celková částka uložených pokut se oproti roku 2013 snížila. Průměrná pokuta za správní delikt v roce 2012 činila zaokrouhleně 78 000 Kč, v roce 2013 100 000 Kč a v roce 2014 85 000 Kč. Ke snížení počtu kontrol, celkové výše pokut a průměrné částky pokuty za správní delikt došlo v souvislosti s poklesem počtu kontrol nelegálního zaměstnávání z důvodu snížení počtu inspektorů. Správní delikt umožnění nelegální práce měl dolní hranici sankce stanovenu na 250 000 Kč, nicméně rozhodnutí Ústavního soudu tuto hranici zrušilo a byly tedy ukládány podstatně nižší pokuty než v roce 2013. V oblasti nelegálního zaměstnávání došlo k zásadnímu rozvoji judikatury, prokazování deliktu umožnění výkonu nelegální práce a výkonu nelegální práce je stále složitější a mnohá řízení byla právě z těchto důvodů zastavena.

Pokuty uložené v roce 2014 Uložené pokuty Počet Přestupky

Výše (Kč)

15

106.000,-

350

31,131.000,-

94

4,821.000,-

244

26,011.000,-

12

299.000,-

0

0

3

100.000,-

368

31,337.000,-

Správní delikty fyzické osobě právnické osobě nesoučinnost Příkaz na místě Pořádkové pokuty Celkem

Právní moci nabylo celkem 268 pokut v celkové výši 21 608 000 Kč. Dále nabylo právní moci ještě 75 pokut v celkové výšce 12 905 000 Kč uložených v loňském roce, kdy bylo koncem roku vydáno větší množství pokut, které nestihly nabýt právní moci.




Pokuty uložené a pravomocné v roce 2014 Pokuty

Pravomocné pokuty Počet

Přestupky

Výše (Kč)

10

32.500,-

255

21,476.000,-

fyzické osobě

65

2,831.000,-

právnické osobě nesoučinnost

179

18,366.000,-

11

279.000,-

0

0

3

100.000,-

268

21,608.500,-

Správní delikty

Příkaz na místě Pořádkové pokuty Celkem

V roce 2014 bylo zahájeno 476 správních řízení. Zastaveno bylo 53 řízení o správních deliktech, protože se nepodařilo prokázat, že ke správnímu deliktu skutečně došlo, zda vůbec byla naplněna materiální stránka deliktu. Nejvíce zastavených řízení je v oblasti umožnění výkonu nelegální práce, tato skutečnost souvisí s vývojem judikatury, který vyžaduje velmi podrobné dokazování. Zastaveno bylo také 55 řízení o přestupcích, zejména z důvodu, že se nepodařilo prokázat všechny znaky závislé práce nebo také z důvodu minimální společenské škodlivosti. Vzhledem k malé společenské škodlivosti, ale i s ohledem na osobní a majetkové poměry bylo vydáno 11 rozhodnutí o přestupku, kde bylo upuštěno od potrestání a pokuta uložena nebyla. Srovnání počtu vydaných rozhodnutí a uložených pokut Z porovnání údajů za r. 2010, 2011, 2012, 2013 je v roce 2014 patrný pokles celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů, v roce 2014 došlo k poklesu počtu vydaných příkazů a rozhodnutí. Což je způsobeno tím, že kontroly nelegálního zaměstnávání vykonává méně inspektorů . Trend započatý v roce 2012 a to skutečnost, že téměř proti každému příkazu je podán odpor a musí proběhnout standardní časově náročné Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj správní řízení pokračuje, důvodem pro podání odporu je velmi často poukaz na majetkové poměry účastníka řízení a údajná nepřiměřenost výše pokuty. Toto tvrzení nelze úplně akceptovat, znamenalo by to, že nemajetná osoba může libovolně porušovat zákony a nemůže být postižena finanční sankcí, kterou jako jedinou může inspektorát ukládat. V dané situaci je uplatňována zásada legitimního očekávání, kdy za stejné či podobné porušení je ukládána obdobně vysoká pokuta a majetkové poměry účastníka jsou jen pomocným kritériem ovlivňujícím výši pokuty. Je také nutno přihlédnout k vývoji judikatury, která velmi ztěžuje prokázání závislé práce, ale i uložení pokuty v jiných případech. V souvislosti s novelou zákona o inspekci práce jsou námitky vyřizovány v režimu zákona o kontrole a vyřizuje je vedoucí konkrétního inspektora.

Rok

Počet

Celkem v Kč

2010

160

6,020.000

2011

541

16,245.000

2012

590

46,115.000

2013

612

54, 199. 700

2014

368

31,337.000,-




Srovnání pokut 2011 – 2014

Pořádkové pokuty V roce 2014 došlo k novele zákona o inspekci práce a pokuty za neposkytnutí součinnosti kontrolovanou osobou jsou přestupky nebo správními delikty a jsou tedy zahrnuty do celkového počtu uložených pokut. K vydávání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (povinnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu. Odvolání V roce 214 bylo podáno 63 odvolání , z toho podaly 40 odvolání právnické osoby, 16 podnikající fyzické osoby a 7 fyzických osob se odvolalo proti rozhodnutím o přestupcích. Dále bylo podáno 12 opožděných odporů a odvolání). Způsob vyřízení odvolání : Způsob vyřízení Odvolání zamítnuto, RZ OIP potvrzeno Snížena pokuta Rozhodnutí zrušeno Vráceno zpět k novému řízení SUIP dosud nerozhodl Potvrzení opožděnosti odporu či odvolání

Počet případů 25 12 1 4 22 11

Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení. Po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení spodní hranice pokuty za umožnění nelegálního zaměstnávání byly také snižovány pokuty právě z důvodu Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj neexistence dolní hranice. Zrušená a vrácená rozhodnutí ve většině případů souvisela s vývojem judikatury v oblasti nelegálního zaměstnávání.

Počty vyjádření k žalobám Dále bylo zpracováno 26 vyjádření k žalobám, které podali účastníci řízení proti rozhodnutí odvolacího orgánu, který potvrdil naše rozhodnutí. Vyjádření k žalobě je časově i odborně náročné, protože je nutné se vypořádat s odbornými námitkami. Rok Počet žalob

2012

2013

2014

12

36

26

2.5 Vydání rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce V roce 2013 nebyl vydán žádný zákaz používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení (dle § 7 odst. 1) zákona o inspekci práce ani žádný zákaz práce přesčas, práce v noci, práce žen a mladistvých (dle § 7 odst. 2).




3.

Inspekční činnost

3.1

Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce

3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem kontrolní činnosti ve stavebnictví v roce 2014 bylo prověření dodržování povinností, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce, a působit tak na celkové snižování počtu pracovních úrazů na staveništích, zejména pak úrazů spojených s prací ve výškách. V průběhu roku 2014 byly provedeny kontroly u 200 subjektů podnikajících ve stavebnictví. Z toho počtu bylo provedeno 182 kontrol u právnických osob a 18 kontrol u podnikajících fyzických osob. Celkem bylo v rámci úkolu provedeno 218 kontrol. Zaměření výběru ke kontrolní činnosti pak byla především na práce ve výškách, zemní práce, manipulace s materiálem na staveništích a stavebně montážní práce. Výběr subjektů ke kontrolní činnosti byl směřován na malé a střední subjekty, u kterých v minulosti byly zjištěny nedostatky, včetně kontrol OSVČ, kontroly stavenišť hlavních dodavatelů a dalších významných dodavatelských subjektů velkých investičních celků a subjektů, vybraných na základě zaslaných oznámení o zahájení prací s přihlédnutím k pracím a činnostem se zvýšeným ohrožením života a zdraví, které na staveništi byly prováděny. Na staveništích se prakticky vždy vyskytuje více zhotovitelů. Na staveništích bylo kontrolováno, jak a jakým způsobem probíhá informovanost mezi zhotoviteli. Stavby, jež splňují podmínky ohlášení a působí na nich koordinátor BOZP a stavby s určeným hlavním zhotovitelem informovanost většinou splňují. Na stavbách však stále přetrvává trend, kdy jsou mezi zhotoviteli předávána rizika pouze formálně. Rizika jsou zpracována ve velkých souborech, obsahujících rizika na stavbě se nevyskytující. Problematické je také vzájemné seznamování s riziky u OSVČ, kterých je na řadě stavenišť více, než zaměstnanců hlavního zhotovitele, a na které se vzájemná informovanost o rizicích nevztahuje. Z celkového počtu provedených kontrol se neplnění § 101 odst. 3. zákona č. 262/2006 Sb. zjistilo u 13 kontrolovaných subjektů (tj. 6,5%). V roce 2013 tomu bylo u 11% subjektů, což ukazuje na zlepšující se ukazatel v této problematice. Hledat na staveništích nebezpečné činitele, vyhodnocovat je a přijímat opatření před jejich působením má za povinnost každý zaměstnavatel. Tato povinnost byla také předmětem kontrol u subjektů, podnikajících ve stavebnictví. Tato povinnost ve velké většině případů u subjektů vychází z rozsáhlých souborů, obsahujících rizika všech činností. Ve vyhodnocení však často chybí přizpůsobení jednotlivých přijatých opatření na konkrétní podmínky, vyskytující se u zaměstnavatele, popřípadě na staveništi. Povinnost danou v § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. nesplnilo 49 subjektů (tj. 24,5%). V tomto ohledu je nesplnění povinnosti výše uvedeného předpisu vyšší jak minulý rok, kdy tomu bylo 11%. Nárůst souvisí také se zvýšením počtu kontrol subjektů. Při kontrolách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil, aby všichni zaměstnanci obdrželi dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Školení zaměstnanců je rovněž nedílnou součástí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Nedostatky byly zjištěny při převedení zaměstnance na jinou práci, na jiné pracoviště - staveniště, kdy již školení nebylo provedeno. Řada nedostatků byla rovněž zjištěna při kontrole obsahu školení, kdy osnova nebyla v souladu s vykonávanou prací zaměstnanců a s riziky, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti. Povinnost určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace byla již kontrolovanými subjekty plněna a to prostřednictvím odborně způsobilých osob – školitelů, kteří tuto agendu pro zaměstnavatele zpracovávají. Nesplnění povinnosti školení o právních a ostatních předpisech daných v ustanovení § 103 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona č. 262/2006 Sb. bylo zjištěno u 23 subjektů (tj. 11,5%). V roce 2013 toto bylo zjištěno u 9% subjektů. Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo prověřováno, zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně, podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, osobní ochranné pracovní prostředky. Kontrola také byla prováděna u přidělování a vedení řádné dokumentace u osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky, zda jsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny. Opakované nedostatky byly zjištěny zejména ve špatné evidenci těchto prostředků. Některé prostředky jako např. OOPP proti pádu z výšky, prostředky zajišťující ochranu sluchu, zraku atp. jsou hromadně uloženy ve skladu na staveništi a o jejich přidělení konkrétnímu zaměstnanci není vedena žádná dokumentace. U ochranných prostředků proti pádu jsou nedostatky také často v nevhodně určeném druhu a jejich vzájemné kombinaci a nedostatečném nebo i žádném seznámení s používáním těchto OOPP. Povinnost danou v ustanovení § 104 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. nesplnilo při kontrolách 11 subjektů (tj. 5,5%). Při porovnání s rokem 2013 (26%) došlo k poklesu a tím k nápravě u řady kontrolovaných subjektů. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Neohlášení pracovních úrazů a nezaslání záznamu o úrazu na místně příslušný inspektorát nebylo v rámci prováděných kontrol zjištěno. Nedostatky byly zjištěny ve vedení evidence v knize úrazů u úrazů, které nevyžadovaly okamžité ošetření lékařem. Problém je i v tom, že zaměstnanci jsou nuceni zaměstnavatelem tyto úrazy řešit jako nepracovní, což se zpětně velmi těžko prokazuje. Povinnost daná v ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. byla porušena u 3 subjektů (tj. 1,5%). Toto odpovídá průměrným zjištěním z roku 2013 0,8% subjektů. Staveniště představuje pro své okolí zátěž v podobě rizik, vyskytujících se v souvislosti s výstavbou, proto je nutné dbát na oddělení prostoru staveniště od okolí a snížit, či úplně omezit, nebezpečí působící na okolí. V rámci jednotlivých kontrol byl zjišťován způsob zajištění stavenišť proti vstupu nepovolaných osob, zda je prováděna kontrola zabezpečení staveniště, zda je použito vhodné bezpečnostní a dopravní značení, zda je hranice staveniště zřetelně rozeznatelná i za snížené viditelnosti. Největší množství nedostatků bylo konstatováno u drobných staveb a staveb, u nichž nebyl stanoven koordinátor BOZP. Nedostatky byly zjišťovány také u liniových staveb a staveb, kde je na staveništi více samostatných subjektů (zhotovitelů). Např. hromadná výstavba rodinných domů. Požadavek ustanovení § 2 odst. 1 NV č. 591/2006 Sb., Přílohy 1 části I nebyl plněn u 23 subjektů (tj. 11,5%). V porovnání s rokem 2013 se jedná o podobný počet subjektů (19). Rozvody energií na staveništích bývají často realizovány v rozporu s platnými předpisy. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí. Rozvody energií na kontrolovaných staveništích mají často rozvodné skříně nezajištěné, nekryté živé části pod napětím. Tento nedostatek je zejména na staveništích s větším množstvím podružných rozvaděčů. Chybí označení hlavního vypínače, není provedena revize zařízení. Přívodní elektrické kabely nejsou řádně vyvěšeny (leží na komunikacích s těžkým provozem). Často nejsou také všechny osoby, pracující na staveništi, seznamováni s umístěním hlavních vypínačů elektrického zařízení a zaměstnavatel jako provozovatel prozatímního elektrického zařízení neověřuje osobu odpovědnou za elektrická zařízení. Požadavky dané v ustanovení § 2 odst. 1 NV č. 591/2006 Sb., Přílohy č. 1 části II bylo zjištěno u 14 subjektů (tj. 7%). Oproti roku 2013 došlo k poklesu o polovinu (14,6%).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Na kontrolách byl kontrolován způsob a provedení zajištění ochrany proti pádu z výšky, vhodnost zvoleného způsobu zajištění pracoviště a zaměstnanců pracujících na tomto pracovišti. Bylo zjištěno časté porušení u zajišťování volných okrajů – neosazením konstrukcí ochrany proti pádu, použití konstrukce (zábradlí) nedostatečné výšky a pevnosti, a to při pracovních činnostech spojených s armováním a betonáží železobetonových stropních konstrukcí, případně zdění obvodového zdiva (jeho založení a zdění do výšky 1,1 m). Na stavbách jsou tyto rizikové práce prováděny především OSVČ, které nemají prostředky na provedení kolektivního zajištění pracoviště a použití OOPP proti pádu z výšky je často nevhodně zvoleno či používáno. U zajištění otvorů v podlahách byly zjištěny nedostatky ve způsobu zajištění poklopu proti posunutí a použití materiálu o nedostatečné únosnosti. Porušení ustanovení § 3 odst. 1, 2, 3 a 5 NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 55 subjektů (tj. 27,5%). V porovnání s rokem 2013 jde o nárůst zjištěných porušení. Vzhledem k tomu, že se jedná o pracoviště s často těžkými a smrtelnými úrazy, je nutno zaměřit zvýšenou kontrolní činnost opět na zajištění pracovišť a zaměstnanců při práci ve výšce. Bylo prověřováno, zda provedení dočasné stavební konstrukce (lešení) odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a zda používání technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, splňují požadavky předpisů. Často zjišťovaným nedostatkem při provádění kontrolní činnosti lešení je nesouvislé pokrytí jednotlivých pracovních podlah podlahovými dílci (podlážkami), chybějící zarážky u podlahy, ve výšce podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m použití pouze jednotyčového zábradlí bez střední tyče. Dále chybné založení trubkového lešení bez použití ocelových nánožek, používání lešení bez náležitého předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž, a to zejména u zhotovitelů (zaměstnavatelů), kteří si tuto dočasnou stavební konstrukci montují sami pro sebe. Návody na montáž a demontáž lešení nebývají také vždy zaměstnancům tyto práce provádějící nebo přebírající na staveništi k dispozici. Často zjištěným nedostatkem bylo také provádění montáže a demontáže lešení nevhodným způsobem, bez řádného zajištění pracovníků (většinou OSVČ) proti pádu z výšky. Porušení části VII přílohy k NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 37 subjektů (tj. 18,5%). Došlo k mírnému nárůstu oproti roku 2013 (13,8%). Při zajištění prostoru pod prací ve výškách bylo prověřováno, zda a jakým způsobem byl ohrožený prostor zabezpečen. Zajištění prostoru pod místem práce ve výškách souvisí jednak s vhodným zajištěním staveniště, a to zejména na veřejných prostranstvích nebo v místech s nimi bezprostředně sousedících (vzdálenost ohraničení staveniště od takového místa) a jednak s vyhodnocením rizik na staveništích, kde působí současně více zhotovitelů. Porušení části V přílohy k NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 11 subjektů (tj. 5,5%). Oproti roku 2013 (5,7%) nedošlo k poklesu porušení. Na stavbách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil a přidělil OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, zda je určeno místo ukotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány a zkoušeny. Častým nedostatkem je nedostatečné vyškolení zaměstnanců s používáním OOPP proti pádu, zejména pak s vyprošťovacími postupy při vzniklé mimořádné události. Zaměstnanci používají často prostředky, které neodpovídají povaze prováděných prací ve výškách a neumožňují jejich bezpečný pohyb a zachycení pádu. Porušení části II přílohy k NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 9 subjektů tj. 4,5%). V roce 2013 to bylo 3,7%. U tohoto předmětu kontroly bylo též prověřováno, zda zhotovitel zemních prací zajistil okolí výkopu, zda zajistil bezpečné provádění prací ve výkopech a zda dodržel požadavky na zřízení bezpečného sestupu do výkopu a výstupu z něj. U zjišťování stěn výkopu proti sesutí je na staveništích ve většině případů prováděno, i když u krátkodobých prací a zemních prací malého rozsahu jsou pro pažení stěn používány často prvky nevhodně



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj umístěné a nedostatečné únosnosti a kvalitě (dřevěná prkna, dřevěné hranoly) nebo jsou práce ve výkopu prováděny i bez jakéhokoli zajištění. To pro zaměstnance, pracujících ve výkopech, představuje velké riziko, které si bohužel tito pracovníci a jejich řídící pracovníci nepřipouštějí, zejména při pohybu těžké mechanizace po staveništi nebo přilehlých komunikacích. V rámci kontrol bylo také často zjišťováno nezajištění volných okrajů výkopů rýh a stavebních jam proti pádu osob do výkopu na uzavřených staveništích. Zjištěný nedostatek, zejména u drobných staveb, byl také určení způsobu zajištění stavebních výkopů a jam, zejména druhu pažení před zahájením zemních prací. Porušení ustanovení § 3 písm. b) bod 1 NV č. 591/2006 Sb. bylo zjištěno u 10 subjektů (tj. 5%). V porovnání s rokem 2013 došlo k mírnému zlepšení (6,9%). Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi v době, plné mechanizace a strojů, byla kontrola v této oblasti neméně důležitá. Při kontrolách bylo ověřováno, zda zaměstnavatelé při provozování stavebních strojů, ručního elektrického nářadí, drobné mechanizace (vibrační desky, válce atp.) a zdvihacích zařízení (výtahy, jeřáby) dodržují platné předpisy. Zda je tato mechanizace pravidelně udržována a kontrolována, obsluha strojů řádně zacvičena a stroj opatřen průvodní a provozní dokumentací. Časté nedostatky byly zjišťovány u stavebních výtahů. A to nevedení provozní dokumentace, chybějící řádné proškolení a seznámení s provozní dokumentací osob výtah obsluhujících. U zařízení pro svislou dopravu byla zjištěna častá absence dokumentace „Systém bezpečné práce“, na staveništích se kterou musí být zaměstnanci, provádějící stavební práce na staveništi, průběžně seznamováni. Nedostatky byly zjištěny také u jednoduchých kladek s lanem pro ruční zvedání břemen, často používaných kontrolovanými subjekty při práci na lešení (nestanovení nosnosti, poškození textilního lana, nedostatečně únosná nosná konstrukce). Příloha č. 2 NV č. 591/2006 Sb. byla porušena u 14 subjektů (tj. 7%). V roce 2013 to bylo u 6,5% subjektů. Počet kontrol provedených OIP Brno

218

Počet kontrolovaných subjektů

200

Počet zjištěných závad

598

Počet udělených pokut

10

Výše navržených pokut

265 000

3.1.2. Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo ověřit, zda a jak zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. Prověřit, jakým způsobem provádějí a zda prosazují zvyšování úrovně bezpečnosti práce na staveništích, zejména s cílem snižovat pracovní úrazovost, způsobenou nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích v souvislosti s pracovní činností, kterou provádějí jednotliví zaměstnanci. Vzhledem ke skutečnosti, že stavebnictví jako obor, vykazuje každým rokem vysoké procento pracovních úrazů, jsou výše uvedené informace velmi důležité pro bezpečný výkon jejich práce. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj staveništi, kde působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví dle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb. Při zadání úkolu byl stanoven počet subjektů, u kterých budou provedeny kontroly. Na OIP bylo stanoveno, s ohledem na počet inspektorů ve stavebnictví, provést kontrolu minimálně u 50 subjektů. Výběr kontrol vycházel ze znalostí a poznatků inspektorů, týkajících se jednotlivých oblastí (regionů) z hlediska umístění staveb, z poznatků inspektorů o jednotlivých stavbách, jejich zhotovitelích a zadavatelích v rámci jejich přípravy na kontroly. Oznámení o zahájení stavby jsou zasílána na příslušný OIP nejen zadavateli, ale i koordinátory, případně hlavním zhotovitelem. V malé míře se vyskytují stavby, u kterých zadavatel stavby nedoručil oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení stavby, ve větší míře se vyskytují stavby, u kterých zadavatel stavby oznámení nedoručil v zákonném termínu, podle §15 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. Zajištění zpracování plánu je oproti předchozímu období ve větší míře včas realizováno, zadavatel stavby zajišťuje plán na základě určení a činností koordinátora, aby byl plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zpracován ještě před zahájením prací na staveništi. Nezpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací, kde budou vykonávány práce a činnosti, vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, bylo zjištěno u kontrolovaných zadavatelů v menší míře. Obsah plánu BOZP je stále zpracováván s rozdílnou úrovní kvality. Plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stále postrádají konkrétnost ve vztahu k realizované stavbě, lze stále najít takové, které se od sebe liší jen názvem a umístěním stavby. Mnohdy jsou zpracovávány, jen aby zadavatel stavby splnil svoji zákonem danou povinnost, a nikoli způsobem, aby byly svým konkrétním obsahem nápomocny ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Předkládané zpracované plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi často zbytečně obsahují dlouhé statě z platné legislativy, čímž navyšují pouze rozsah dokumentu a nekladou důraz na obsah, konkrétnost ve vztahu ke stavbě, s ohledem na její druh, rozsah a velikost, a zejména na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Nejsou v mnoha případech vedeny a aktualizovány již od fáze přípravy stavby, ale pouze pro realizaci stavby. V plánech nebývají uvedena opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž upravovány na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám na staveništi, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. Konkrétní rizikové práce a činnosti nejsou v plánech často vůbec zdůrazněny, časově nejsou určena a stanovena opatření, činnosti nejsou koordinovány. Často bývají plány bezpečnosti ochrany zdraví při práci opatřeny výčtem všech možných rizikových prací, ovšem konkrétní rizika a rizikové práce pro realizovanou stavbu, a to zejména ke vztahu ke koordinaci stavebních prací z plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nejsou zřejmé. Zadavatelé stále nezavazují všechny hlavní zhotovitele k součinnosti s koordinátorem po celou dobu realizace stavby. Z hlediska problematiky dalších zhotovitelů na realizované stavbě není zadavateli stavby řešena jejich součinnost s koordinátorem BOZP. Často se opakujícím stavem je, že hlavní zhotovitel zadá zakázku stavebních prací na realizované stavbě dalšímu zhotoviteli na základě smluvního vztahu. O této skutečnosti zpravidla zadavatel stavebních prací není informován a tito zhotovitelé tak nejsou zavazováni k součinnosti s koordinátorem BOZP. Výše uvedené se týká především podnikajících fyzických osob (OSVČ), kteří jsou v poslední době nejčastějšími zhotoviteli stavebních prací. Především však u PFO realizujících stavební zakázky dochází stále k častějšímu porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovním



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj úrazům a to i smrtelným. Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem je v mnoha případech řešeno pouze formálně, bez možnosti jakéhokoliv opatření. V rámci úkolu byla provedena kontrola u 30 koordinátorů staveb. Povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je působit tak, aby svojí činností na základě legislativních požadavků, typu, rozsahu a složitosti stavby, přispíval k dodržování bezpečné a zdraví neohrožující práce v souladu s plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, působit výše uvedeným na činnosti všech zhotovitelů na daném staveništi. Dále je jeho povinností aktualizovat plán bezpečnosti a zdraví při práci na staveništi na základě postupu stavebních prací v rámci realizované stavby, navrhovat opatření, ověřovat jejich plnění. Koordinátor je závislý na zadavateli stavby, stavebníkovi a zejména na způsobu, jak vyžaduje stavebník od zhotovitele způsob plnění požadavků na bezpečnou a zdraví neohrožující práci a požadavky na koordinátora BOZP. Povinnosti koordinátora jsou stanoveny legislativními požadavky, ale možnosti k jejich vyžadování a zejména jejich pravomocí a prosazování jsou omezené. Z hlediska odborné praxe koordinátorů BOZP v rámci kontrolní činnosti posuzujeme koordinátory, kteří více inklinují k činnosti osob odborně způsobilých k zajišťování úkolů v prevenci rizik, nebo mají dlouholetou praxi ve stavebnictví, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Činnosti prvně uvedených často spočívají jen v posuzování samotných rizik na staveništi, a to často jen v obecné formě, na sepisování a dokumentování závad, chybí jim praxe z realizace staveb. Druzí uvedení prosazují své znalosti z dlouholeté praxe ve stavebnictví, chybí jim naopak znalosti z oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. U obou uvedených je nedostatečná činnost v prevenci rizik na staveništi zejména z hlediska časové koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě provedených kontrol a kontrolní činnosti bylo zjištěno následující porušení povinností:  Nedostatečná koordinace spolupráce zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na typ, rozsah a délku trvání stavby zejména se zřetelem na všeobecné zásady prevence rizik u činností, které jsou prováděny na staveništi současně, případně bezprostředně následují s cílem vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracoviště na staveništi pro všechny fyzické osoby, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání.  Dostatečně nekontrolují zabezpečení obvodu staveniště, včetně zajištění vstupu a vjezdu na staveniště, s cílem zamezit vstupu nepovolaným fyzickým osobám, a to i v blízkosti rekonstruovaných školských zařízení.  Neprovádějí, případně nedostatečně provádějí zápisy o zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, na které prokazatelně upozornili zhotovitele, a nezapisují údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.  Nedávají dostatečné podněty a na vyžádání zhotovitele nedoporučují technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s hledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat.  Nesledují, zda zhotovitelé dodržují plán a neprojednávají s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků  Ukončená platnost osvědčení o odborné způsobilosti v době realizace stavby dle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou na stavbách prováděny většinou za účasti zástupce hlavního zhotovitele, případně zadavatele stavby. Účast dalších zhotovitelů je minimální. Informovanost o rizicích ze vzniklých nedostatků je prováděna, ale není dostatečně a včas zajištěno jejich předání odpovědným osobám a všem zhotovitelům. Nebezpečí z prodlení předání potřebných informací může být vznikem pracovního úrazu. Také ověřování koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zda a jak byly odstraněny nedostatky, se vážou až k termínu následujícího kontrolního dne. Další problematikou týkající se činnosti koordinátorů je jejich odborná praxe, schopnost aplikovat svoje znalosti, znalost odborných termínů, posouzení na základě zkušeností všechny aspekty sloužící ke stanovení způsobu bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi spolu se schopností přemýšlet, jak bude stavba dále pokračovat, s cílem navrhnou další opatření k zajištění bezpečné práce. Každé staveniště (stavba) je specifické svým druhem stavebních činností, které se postupem výstavby často mění. Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na základě výše uvedeného musí být na staveništi (stavbě), kde vykonává svoji činnost záštitou (zárukou) výkon bezpečné práce. Jím zpracovaný plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi svým obsahem konkrétní a aktuální pro vykonávanou stavbu. V porovnání s předchozím rokem byl zjištěn mírný nárůst počtu porušení povinností zadavatele staveb ve smyslu určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zlepšení stavu bylo zjištěno v koordinaci činností na stavbě ze strany koordinátorů, zhoršení jejich činnosti v provádění zápisů o zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, nezapisování údajů o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. Plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stále vykazují nedostatky v konkrétnosti týkající se dané stavby. Nová právní úprava zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ujasní nejednoznačné vymezení pojmů, povinností a obsahu plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přispěje ke zkvalitnění práce koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nové legislativní požadavky také do budoucna pomohou navýšit úroveň bezpečnosti na stavbách a snížit pracovní úrazovost na stavbách. Úkon počet kontrolovaných subjektů počet zjištěných nedostatků počet udělených pokut zadavatelům výše udělených pokut (Kč)

Počet 54 64 1 20.000,-

3.1.3 Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese Vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů a úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů v oblasti lesnictví vyžaduje zvýšenou kontrolní činnost na dodržování právních a ostatních předpisů



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj k zajištění BOZP. Úkol byl zaměřen na kontrolu dodržování bezpečnosti pracovních postupů při provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese a byl logickým pokračováním kontrolních činností v létech 2011 až 2013, které byly zaměřeny na bezpečnost práce při manuální těžbě dřeva a jeho soustřeďování. Kontrola byla zaměřena na vedení provozní a průvodní dokumentace strojů, na bezpečnost prováděných pracovních postupů na pracovišti, a na odbornou způsobilost obsluh strojů a technických zařízení. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě, soustřeďování a manipulaci s dřívím mechanizovanými postupy. Předmětem kontroly byla bezpečnost práce při provozování těžebně - dopravních prostředků při práci v lese se zaměřením na:  poskytování a používání OOPP  školení a přípravu k výkonu práce  obsah provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení (např. návod k obsluze výrobce nebo dodavatele, provádění údržby a oprav strojů a zařízení)  provádění předepsaných kontrol strojů a technických zařízení  funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení (např. spuštění stroje, normální a nouzové zastavení, blokování nahodilého chodu pojezdu a hydraulických systémů, varovné upozornění, signalizace, zákaz vstupu do zakázaných prostor stroje, který je v chodu a pod manipulované dříví)  dodržování bezpečných pracovních postupů, dokumentace se vztahem na vyhledání rizik na pracovišti (např. předání pracoviště, upozornění na možná rizika, vzájemná informovanost, manuální těžba po harvestoru)  bezpečné skladování a manipulaci s vytěženým dřívím. Ochranné pracovní prostředky musí splňovat podmínku ochrany před riziky, nesmí ohrožovat zdraví a nesmí pracovníkovi bránit ve výkonu práce. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu, který zpracovává na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Tyto povinnosti se na základě zákona č. 309/2006 Sb. vztahují již i na podnikající fyzické osoby, tzn., že i tyto osoby musí být vybaveny odpovídajícími ochrannými prostředky a plnit i další povinnosti vyplývající jim z tohoto zákona. Kvalitní ochranné pracovní prostředky, splňující stanovená kritéria ochrany, jsou při tak rizikové činnosti, jakou je práce v lese, z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků naprostou nezbytností. Obsluha harvestoru musí být k obsluze stroje vyškolena, seznámena s pracovními postupy a zakázanými způsoby práce a vybavena odpovídajícími OOPP dle návodu k obsluze, chránícími ji před riziky, která ji při práci ohrožují. V rámci provádění kontrol nebylo zjištěno žádné pochybení v souvislosti s poskytováním a používáním OOPP u obsluhy těžebně-dopravních prostředků. U dřevorubců, kteří prováděli pomocné práce na těchto pracovištích, bylo ve dvou případech zjištěno, že užitná doba jejich dřevorubecké přilby je prošlá a v jednom případě bylo zjištěno, že u sebe dřevorubec neměl obvazový balíček pro poskytnutí první pomoci. Obsluha těžebně-dopravních prostředků musí být k obsluze těchto strojů vyškolena, seznámena s pracovními postupy a zakázanými způsoby práce. Nebylo zjištěno žádné pochybení v rámci školení u obsluh těžebně-dopravních prostředků. Dřevorubci,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provádějící dotěžení porostních zbytků na pracovišti po harvestoru, prováděli těžbu jako OSVČ, a proto bylo v první řadě zjišťováno, zda a jakým způsobem jsou tyto osoby vyškoleny pro práci s motorovou pilou. Lze konstatovat, že všechny kontrolované osoby měly u sebe průkaz k obsluze motorové pily a i platné pravidelné přezkoušení (1x za dva roky). Ve všech případech byly kontrolované těžebně-dopravní prostředky vybaveny potřebnou provozní a průvodní dokumentací strojů a technických zařízení. V této dokumentaci byly vždy řádně uvedeny povinnosti obsluhy těžebně-dopravních prostředků i lhůty pro provádění údržby a oprav strojů a zařízení. V této oblasti nebyly zjištěny žádné nedostatky. Všechny kontrolované těžebně-dopravní prostředky byly provozovány s platnými předepsanými kontrolami a potřebnými revizními zprávami. Vzhledem k tomu, že se jedná o moderní stroje, u kterých je vysoká pořizovací cena, tak lze konstatovat, že provozovatelé těchto prostředků termíny předepsaných kontrol a revizí dodržují. V této oblasti nebyly zjištěny žádné nedostatky. U všech kontrolovaných těžebně-dopravních prostředků byla zjišťována funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení. Nebylo zjištěno žádné porušení v této oblasti. Přesto lze konstatovat, že v této oblasti je asi největší riziko při práci s těmito technologiemi, protože některé bezpečnostní prvky lze záměrným úkonem obsluhy stroje vyřadit z provozu. Tuto možnost tak někteří pracovníci pověření obsluhou harvestoru využívají (např. vyřazení automatického vypnutí motoru při otevření dveří kabiny harvestoru) a „usnadňují“ si tím práci. U všech kontrolovaných těžebně-dopravních prostředků bylo zjišťováno, zda mají vypracovány bezpečné pracovní postupy a jestli je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik na pracovišti. Z pohledu dřevorubců, kteří provádějí dotěžení porostních zbytků na pracovišti po harvestoru bylo zjišťováno, jestli mají doklad o předání pracoviště, včetně upozornění na možná rizika na daném pracovišti (s ohledem na místní podmínky a charakter terénu) a zda se nepohybují v ohroženém prostoru harvestoru. Jelikož je lesní porost, který zpracovává harvestor většinou velmi rozsáhlý, tak se běžně stává, že ve stejném lesním porostu pracuje zároveň harvestor i dřevorubci. V případech, kdy je lesní porost dostatečně rozsáhlý se jedná o běžně používanou praxi. Všichni kontrolovaní dřevorubci se pohybovali v bezpečném prostoru a byly dobře informováni o rizicích, spojených s činností harvestoru. Bezpečné skladování a manipulace s vytěženým dřívím je většinou řešeno v rámci konkrétních pracovních postupů. Harvestor vždy pracuje v součinnosti s vyvážecí soupravou, která odváží z porostu zpracované dřevo. Harvestor je konstruovaný tak, že umožňuje třídění a ukládání vytěženého dřeva na přístupném místě a pro vyvážecí soupravu není problém toto dříví vyvézt z lesního porostu na odvozní místo. Problémem z hlediska bezpečnosti při této činnosti by mohlo být to, že vyvážecí souprava takto zpracované dřevo vyváží s určitým časovým odstupem po harvestoru. Na druhou stranu tyto stroje mají vysokou produktivitu práce (mohou pracovat i v noci, a běžně tak i pracují) a nestává se často, aby vytěžené dříví někde v porostu zůstávalo delší dobu. U kontrolovaných těžebně-dopravních prostředků nebylo zjištěno porušení v rámci bezpečného skladování a manipulace s vytěženým dřívím.

Práce s těžebně-dopravními prostředky v lesnictví není z hlediska bezpečnosti práce při jejich obsluze podrobněji předpisově pokryta. Z toho důvodu je nezbytné při jejich používání vycházet nejen z příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákona č. Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb. atd., která se na práce v lese přímo vztahují, ale řídit se také pokyny výrobce, uvedenými v návodu pro obsluhu daného zařízení. Z hlediska bezpečnosti práce jsou těžebně-dopravní prostředky pro práci v lese obecně velmi dobře vybaveny. Dá se říci, že při dodržení všech stanovených zásad a postupů se jedná o stroje velmi bezpečné. Přesto se čas od času stane, že se těžební prostředek vzhledem k povaze terénu na pracovišti všude nedostane (případně je dimenze kácených stromů nad možnosti tohoto těžebního prostředku). Proto lze konstatovat, že i přes neustále se zvyšující podíl plně mechanizované těžby dřeva pomocí těžebních prostředků, bude i do budoucna nezanedbatelná část těžby stále ještě prováděna ručně dřevorubci s motorovou pilou. Můžeme tedy téměř s jistotou předpokládat, že ruční těžba bude dál prováděna v těch nejobtížnějších podmínkách a ručně budou káceny stromy mimořádně rostlé, případně špatně přístupné. U dopravních prostředků problém s dostupností není tak rozsáhlý, protože tyto prostředky vyváží z lesa dřevo, které jim těžební prostředek svojí činností nachystal na přístupném místě, a proto tento problém odpadá. Za nejrizikovější činnost v oblasti provozu těžebně-dopravních prostředků při práci v lese tak lze jednoznačně označit dotěžení porostních zbytků ruční těžbou dřeva. V minulých letech již byly šetřeny případy úrazů dřevorubců, provádějících dotěžení porostních zbytků na pracovištích harvestorů a naším cílem musí být těmto úrazům co nejvíce zamezit. Statistická data

Počet

počet kontrolovaných subjektů celkem počet kontrolovaných právnických osob počet kontrolovaných fyzických osob počet zjištěných nedostatků - počet zjištěných nedostatků bez vydaného opatření - počet zjištěných nedostatků, u nichž byla uložena pokuta počet návrhů pokut za správní delikt

16 13 3 17 15 0 0

3.1.4 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontroly byly směrovány do těch oborů ekonomických činností, kde lze předpokládat vyšší potencionální ohrožení zaměstnanců a kde je nutné zaměstnavatele vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se hlavně o činnosti, u kterých dlouhodobě dochází ke značnému počtu pracovních úrazů. Dále pak u podniků, na které OIP obdržel podněty na neplnění povinností vyplývajících ze závazných předpisů pro oblast bezpečnosti práce a u podniků, u kterých došlo ke vzniku smrtelných pracovních úrazů nebo úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než pět dní. V neposlední řadě pak kontroly směřovaly i do nově vznikajících podniků. Z hlediska prevence je důležité, aby kontrola u nově vzniklých podniků proběhla co nejdříve po zahájení jejich činnosti. Z hlediska prevence byly kontroly prováděny jak u malých



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj podniků, tak i u podniků s větším počtem zaměstnanců (nad 249 zaměstnanců – tzv. velkých podniků). Cílem úkolu bylo zaměřit kontroly na preventivní působení u problémových podniků a u nově vzniklých podniků, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. Každý OIP měl provést kontrolu u minimálně 300 subjektů, a to podle vlastního výběru. Kontroly byly provedeny zejména v oborech výroba nábytku, výroba potravin a nápojů, textilní průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba skla a skleněných výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla, slévárenství a strojírenský průmysl. V oblasti prevence rizik se u kontrolovaných subjektů objevují značné rozdíly v kvalitě zpracování a posuzování rizik. Úroveň posuzování rizik je odvislá od toho, zda kontrolovaná osoba má osobu odborně způsobilou v oblasti vyhledávání rizik, která je buď zaměstnancem, nebo je tato činnost zajišťována dodavatelským způsobem, či zda si kontrolovaná osoba provádí vyhledávání rizik sama. V prvních dvou případech je oblast rizik převážně zajištěna. V případě třetím oblast vyhledávání, vyhodnocování a návrhu na opatření rizik není, až na ojedinělé případy, zajištěna. Ve většině případů převládá hodnocení rizik formou komerčně zpracovaných programů. Přibývá případů, kdy jsou rizika zpracovávána „jiným způsobem“, než na základě komerčně zpracovaných programů. Tento podíl se postupně zvyšuje, jejich zpracování je zaměřeno na pracovní činnost zaměstnavatele, včetně strojního vybavení. Setrvává stav, kdy pro zaměstnavatele jsou materiály o vyhledání, vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních pouze administrativní úkon, který jim nic neříká. Povinnost, která je dána § 102, odst. 3) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, že zaměstnavatel je povinen „soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě těchto zjištění rizika vyhledávat a hodnotit, včetně přijetí potřebných opatření“ nic neříká jak zaměstnavateli, tak ani externím osobám, které jsou osobami s odbornou způsobilostí v oblasti vyhledávání rizik a tuto činnost pro zaměstnavatele zajišťují. Dokumentace vytvořená komerčním způsobem nestanovuje konkrétní nebezpečí, které by mohlo způsobit riziko poškození zdraví a života zaměstnanců při výkonu jejich činnosti, při pohybu v provozu či obsluze strojů a technických zařízení. Dokumentace zpracovaná „jiným způsobem“ stanoví, o jaká nebezpečí se jedná, kde se vyskytují a pokud je nelze odstranit, jsou navržena i příslušná opatření k jeho minimalizaci. Takto vyhodnocená rizika jsou jen ojedinělými případy způsobu zpracování rizik. Soustavné vyhledávání nebezpečí a následných rizik, která mohou na pracovištích u technického zařízení, u strojů a přístrojů a během výkonu práce vzniknout, se prakticky neprovádí a to dokonce ani u podniků, které mají zaveden systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neustále chybí řádná dokumentace o aktuálních nově vznikajících nebezpečích, která během pracovní činnosti mohou vzniknout a vznikat budou. Na základě kontrolních zjištění z provedených kontrol vyplývá, že nedostatky v oblasti rizik patří k nejčastějším porušením povinností kontrolovaných osob.




Při kontrolách v oblasti školení se neustále setkáváme s nedostatečně zvládnutou problematikou správně provedeného školení. Základním problémem v oblasti školení je nesplnění povinnosti kontrolovaných osob, která je dána ustanovením § 103, odst. 3) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Tento pokyn, směrnice či příkaz - podle toho, jak si jej zaměstnavatel nazval - není u valné většiny kontrolovaných osob zpracován. Obsah školení je ve většině případů stanoven osnovou školení. Stává se, že v některých případech je stanoven pouze nějakými instrukcemi, které byť jsou pravdivé, nedávají ucelený výčet právních předpisů, které se vztahují na vykonávané pracovní činnosti zaměstnanců na jednotlivých pracovních pozicích. Ve valné většině případů se v osnovách školení objevují stejné základní právní předpisy a to bez rozdílu o jakou pracovní činnost se jedná. Stává se pak to, že administrativní zaměstnanci jsou seznámeni se stejnými právními předpisy jako obsluha kovoobráběcích strojů. Bohužel pak právě zaměstnanci obsluhující kovoobráběcí stroje nejsou seznámeni s bezpečnostními předpisy, které se vztahují na tyto stroje. Jde většinou o alibistický soupis právních předpisů, které nesplňují požadavek „seznámení s právními a ostatními předpisy, vztahujících se k výkonu práce“. Setkáváme se i s případy, že jsou v osnovách uváděny staré, již zrušené právní předpisy. Co se týká četnosti školení, je ponechávána na školitelích právě z důvodu nestanovení četnosti opakování školení zaměstnavatelem. Jen v ojedinělých případech je četnost opakování školení stanovena pro všechny pracovní činnosti, které jsou u kontrolovaných osob prováděny. Ověřování znalostí zaměstnanců z provedených školení se ve většině případů prakticky neprovádí. Zaměstnavatelé tak nemají přehled o tom, na jaké úrovni jsou znalosti zaměstnanců a nemohou tak vzhledem k jejich znalostem v oblasti bezpečnosti práce přijímat opatření kam a do kterých činností periodická, popřípadě mimořádná školení směrovat. Problematika vedení dokumentace není u většiny kontrolovaných osob stanovena. Kontrolované osoby ukládají doklady na různých místech a při kontrolách je zdlouhavě dohledávají. Doklady jsou v některých případech těžko identifikovatelné, například v záznamu o školení není uvedeno, podle jaké osnovy bylo školení provedeno, prezenční listiny nejsou spojeny s platnou osnovou pro dané pracoviště apod. Prováděné školení při nástupu zaměstnanců do pracovního poměru je považováno za poskytnutí „nějakých“ stručných informací, jde o již zmíněný nedostatek, který se týká výše uvedeného obsahu školení. Pokud se týká termínu provádění vstupního školení, tak pouze v ojedinělých případech se provádí v den nástupu zaměstnance do práce. Periodická školení jsou ve většině případů dokladována (převážně s výše uvedenými nedostatky v kapitole školení) písemnou formou s doložením presenční listiny, osnovy školení, popřípadě testy, kterými byly ověřeny znalosti zaměstnanců – tyto jsou doloženy v ojedinělých případech. Při změně pracovního zařazení, druhu práce, zavedení nové technologie, změny výrobních a pracovních prostředků, změny technologických anebo pracovních postupů je školení zaměstnanců prováděno na základě kontrolních zjištění v ojedinělých případech. Školení jsou prováděna tam, kde se zavádí nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků, která provádí servisní technici dodavatelů zařízení či technologií, včetně zápisu o provedeném školení. Školení bývají zaměřena více na obsluhu a údržbu zařízení, než na BOZP. U předkládané dokumentace o provedeném školení bývá odkaz, že zaměstnanci byli seznámeni s obsluhou stroje, ale není uvedeno, v jakém rozsahu. Školení



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj pro speciální pracovní činnosti prezentována jako profesní školení je ponecháváno v celém rozsahu na školiteli. Zde se setkáváme s tím, že zaměstnanci provádějící speciální pracovní činnosti, například řidiči z povolání, obsluhy vyhrazených technických zařízení apod. nejsou seznamováni s problematikou rizik (např. při nakládce vozů, obsluze VTZ zařízení,…). Co se týká technických zařízení, zejména instalací (rozvodů plynu a elektrických instalací), je častým nedostatkem při prováděných úpravách nezaznamenání změn, což vede k tomu, že nejsou doklady o jejich skutečném provedení. U starých objektů je tento nedostatek nejčastější. Pokud se jedná o stroje, nářadí a spotřebiče, jejich stav z pohledu BOZP je odvislý od data výroby. U starších strojů často nemají zaměstnavatelé k dispozici průvodní dokumentaci, což činní potíže při seznámení obsluhy s návody k použití, s dodržováním pracovních a technologických postupů, s prováděním údržby, prohlídek, kontrol a revizí. Zaměstnavatelé často v takových případech průvodní dokumentaci nenahradí zpracovaným místním provozním bezpečnostním předpisem, kterým by stanovili pracovní a technologické postupy při obsluze strojů, včetně stanovení lhůt provádění údržby, prohlídek, kontrol a revizí. U nově pořízených strojů a zařízení bývá průvodní dokumentace k dispozici. Dokumentace o provedených údržbách, prohlídkách a kontrolách, kterou má provádět obsluha zařízení je v případě vyhrazených technických zařízení vedena. Dokumentace o revizích na základě kontrolních zjištění není vedena tak, aby bylo možno doložit všechny provedené revize na revidovaném zařízení po celou dobu jeho provozu. Kontrola pracovní doby není u tohoto úkolu hlavním bodem, provádí se namátkově. U kontrolovaných osob nebylo v této oblasti zaznamenáno vážnějších porušení právních předpisů. Opakovaným nedostatkem jsou bezpečnostní přestávky na rizikových pracovištích, a to jak u malých zaměstnavatelů, tak i u velkých zaměstnavatelů. Většina zaměstnavatelů, u kterých je na jeho pracovištích vyhlášeno rizikové pracoviště nemá ani ponětí o tom, že jsou povinni stanovit bezpečnostní přestávky a tyto pak i pro zaměstnance zajistit. Ještě horší situace je v proplácení bezpečnostních přestávek. Na kontrolovaných pracovištích bylo často se vyskytujícím nedostatkem značení a bezpečnostní značky. Bezpečnostní značky a značení nejsou udržovány, obnovovány a umisťovány v souladu s právními a ostatními předpisy. V případech, kdy jsou u kontrolovaných osob vyhlášena riziková pracoviště, nejsou tyto pracoviště označovány požadovanými bezpečnostními značkami, informujícími zaměstnance a jiné osoby o riziku možného ohrožení jejich zdraví při vstupu na tato pracoviště, včetně informací o nutnosti použití příslušných osobních ochranných pracovních prostředků, které by chránily zdraví osob při vstupu do tohoto prostoru. Často se vyskytují případy, kdy komunikace jsou zaskládány materiálem, výrobky či jinými břemeny, a to včetně únikových cest a východů. Byly zjištěny i případy, že únikové východy jsou v pracovní době uzamčeny a nejsou tak splněny požadavky zajištění rychlého a bezpečného opuštění nebezpečného prostoru zaměstnanci. Mezi často vyskytujícími se nedostatky je i povrch podlah pracovišť a komunikací. Povrch není rovný, pevný a upravený proti skluzu především v dílnách a ve výrobních halách, kde jsou používány kovoobráběcí stroje, v opravnách automobilů a ve výrobních prostorech, kde jsou používány chemické přípravky.




Problematika v organizaci práce a bezpečnosti pracovních postupů se vyskytuje ojediněle u kontrolovaných osob, kde jsou moderní stroje zajišťující výrobní program bez rozdílu, zda jde o velkou či malou organizaci. Je to dáno právě vysokou mírou zabezpečení strojního zařízení. U kontrolovaných osob (s více zaměstnanci, malosériovou, hromadnou výrobou), kde se využívá starší strojní vybavení, jsou pracovní postupy zpracovány, včetně odkazů na zabezpečení bezpečnosti zaměstnanců. U menších zaměstnavatelů a tam, kde se jedná o kusovou nebo malosériovou výrobu, technologické a pracovní postupy zpracovány nebývají. Zaměstnanci jsou na takových pracovištích vystaveni zvýšenému riziku vzniku pracovních úrazů. Pokud se jedná o seznámení zaměstnanců s pracovními a technologickými postupy, bylo při kontrolách zjištěno, že zaměstnanci s těmito postupy nejsou často seznámeni. Jsou seznámeni s výrobními operacemi – technologickým postupem – bez stanovení a seznámení se zásadami bezpečnosti práce. Častým nedostatkem je to, že jsou technologické a pracovní postupy zaměstnavatelem zpracovány, ale zaměstnanci je nedodržují z důvodů vyšší produktivity práce. Tato skutečnost vede ke vzniku rizika ohrožení zdraví zaměstnanců a nárůstu pracovních úrazů. Zaměstnavatelé takto tolerují nedodržování pracovních a technologických postupů zaměstnanci. Jedním z faktorů, který ovlivňuje bezpečnost a ochranu zdraví u používaných strojů a zařízení, je datum výroby. Pokud jsou stroje a zařízení staršího data výroby, je vzhledem k jejich stáří i úroveň bezpečnosti práce nižší, než u strojů či zařízení nových. U nových strojů a zařízení je také důležitá skutečnost poptávky kupujícího na vybavení stroje. V mnoha případech si kupující může zvolit potřebná příslušenství, mezi které patří i vybavení bezpečnostními prvky. Dalším faktorem je bezesporu i pořizovací cena stroje či zařízení. Pokud se děje zakoupení nového stroje nebo zařízení formou kompletní dodávky a je realizované servisními pracovníky výrobce, následuje odborná montáž stroje, jeho oživení a seznámení pracovníků s obsluhou a údržbou stroje. V předkládaných předávacích protokolech je již v mnoha těchto dokladech zmíněno seznámení s obsluhou stroje či zařízení včetně školení BOZP. Nejčastějším nedostatkem v těchto případech bývá: -

průvodní dokumentace není k dispozici v českém jazyce, ovladače nejsou pro obsluhu srozumitelné – popisky ovladačů jsou v cizím jazyce.

V případě starších strojů a zřízení byly hlavní nedostatky zjišťovány v těchto oblastech: -

chybějící informace o nebezpečích, které vznikají na jednotlivých částech stroje, formou bezpečnostních značek umístěných na vytipovaných místech, chybějící ochranná zařízení (nástroje, převody, nezabezpečený prostor tlačných a střižných částí strojů), u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, zaměstnavatelé neplní povinnost zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, popisy ovladačů a sdělovačů nejsou udržovány v takovém stavu, aby byl splněn požadavek na jejich srozumitelnost.




Kontrolou strojů a zařízení byly zjištěny nedostatky v provádění kontroly v souladu s požadavkem ustanovení § 4, odst. 2) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. U nových strojů a zařízení jsou kontroly strojů stanovené výrobcem prováděny. Zejména tam, kde jsou stroje pořízeny na leasing nebo mají organizace smlouvy se servisními organizacemi o provádění kontrol. V případě, že jsou stroje vlastnictvím zaměstnavatele a servis si zajišťuje vlastními silami, jsou kontroly a revize stanovené výrobcem prováděny po dobu platné záruky stroje. Po uplynutí záruční lhůty jsou revize a kontroly omezeny z kapacitních a ekonomických důvodů pouze na opravy, s cílem zajistit požadavky výroby. Pokud je kontrola prováděna osobou, která je v oblasti strojního zařízení znalá či má příslušné vzdělání, je tato kontrola smysluplná. Pokud však je kontrola provedena například osobou odborně způsobilou v oblasti rizik (neznalou a bez odborného vzdělání), je mnohdy výstupem zápis o kontrole strojů a zařízení, který je uveden v jedné větě s obecným konstatováním. V organizacích, zejména u malých, byl v průběhu kontrol zjišťován nedostatek nevyhovujícího pracovního prostoru u strojů a zařízení. Současně s tím se projevoval nedostatek správné šířky komunikací. Tato situace je způsobena zejména skutečností, že začínající podnikatelé využívají malé prostory, které jim v začátcích podnikání vyhovují (nákladově, z pohledu BOZP atd.), s nárůstem zakázek dochází k navýšení strojů a zařízení, a tím se původní prostor stává nevyhovujícím. Co se týče bezpečnosti přístrojů a nářadí je stav závislý na četnosti jeho používání a místu jeho používání. Zvýšená četnost používání a nepříznivý vliv prostředí se značně projeví na stavu používaných přístrojů a nářadí. V těchto případech kontrolované osoby k zdárnému zajištění výroby zakázky zajišťují revize a kontroly. Doklady o kontrolách a revizích byly při kontrolách předkládány. Často vyskytujícím se nedostatkem bylo nedoložení průvodní dokumentace doklady a neseznámení s bezpečností práce používaného nářadí (zejména pokyny a rizika). Na základě zjištění zaměstnavatelé zaměstnancům OOPP přidělují (porušení tohoto ustanovení je ojedinělé). Opakem je používání přidělených OPPP zaměstnanci při prováděných pracích. Tato skutečnost vyplývá ze zjištění, že příslušní vedoucí zaměstnanci mnohdy neví, jaké OOPP mají jejich podřízení zaměstnanci používat. Zaměstnavatel má zpracovaný seznam poskytovaných OOPP tak, jak je požadováno právními předpisy, ale v praxi zaměstnanci nepoužívají předepsané OOPP. Například je v seznamu uvedeno, že zaměstnanci při výkonu práce obsluhy CNC frézky mají používat přidělený pracovní oděv a ve skutečnosti zaměstnanec používá pracovní kalhoty a tričko s krátkým rukávem. O tom, že zaměstnavatel má povinnost stanovit způsob, dobu a podmínky používání OOPP prakticky neví. Často to nevědí ani osoby mající odbornou způsobilost v oblasti rizik, či osoby zajišťující pro kontrolované osoby bezpečnost práce. U používaných OOPP, které jsou určeny k ochraně života či k ochraně proti rizikům, která mohou vážně a trvale poškodit zdraví (např. osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacích orgánů s filtry proti aerosolům a plynům), zaměstnavatelé často nedoloží posouzení shody vzorku osobního ochranného prostředku v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Neustále setrvává porušení, že zaměstnavatelé neudržují poskytované osobní ochranné pracovní prostředky na své náklady a ponechávají tuto povinnost na zaměstnancích, např. poskytnutím pracího prášku. V ojedinělých případech je dávána peněžitá náhrada za to, že si zaměstnanec udržuje poskytnuté OOPP doma. U zaměstnavatelů, kde dochází k nadměrnému či biologickému znečištění jsou poskytnuté OOPP udržovány prostřednictvím čistíren.




Při provádění kontrolní činnosti se projevovaly nedostatky v oblasti skladování, dopravy a oprav motorových vozidel. Většina výrobních podniků má ve výrobních prostorech skladovací prostory, kde je materiál ukládán na podlahu nebo do regálů. Zde jsou zjišťovány nedostatky v označování regálů, při ukládání materiálu mimo vyznačené skladovací plochy, na komunikace a k regálu. Ukládání materiálu k regálům před založením do regálu je častým nedostatkem, tím není splněn požadavek bezpečného a volného přístupu k regálům. Pokud jsou kontrolovanými osobami provozovány dopravní prostředky a mají zaměstnance, jejichž pracovním zařazením je práce řidiče, nejčastějším nedostatkem u této skupiny je seznamování s riziky vznikajícími při obsluze vozidla a činností k tomu navazujících, jako je například nakládka a vykládka vozidel či opravy vozidel. Dále tito zaměstnanci nejsou často seznámeni s právními a ostatními předpisy (všeobecné právní předpisy, například zákoník práce). Výsledky kontrol v BOZP ukazují jak na úseku administrativním, dokumentačním, tak i na pracovištích v provozu, na nedostatky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejčastější zjištěné nedostatky jsou v oblasti vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a stanovení opatření k jejich ochraně. Tento stav je způsoben nízkou znalostí problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany statutárních zástupců dozorovaných subjektů a s tím spojené podceňování následků možného vzniku pracovního úrazu. Nemalou měrou se na tomto stavu podílí i úroveň osob odborně způsobilých v prevenci rizik. Další skupinou nedostatků, jsou nedostatky zjištěné při kontrolách na pracovištích u strojů a strojního zařízení. Tato situace je způsobena neznalostí právních předpisů zejména u vedoucích zaměstnanců (seznamování s právními předpisy u vedoucích zaměstnanců je prováděno s nižší četností, než u zaměstnanců), a jejich „trpění“ nevhodného stavu jak u strojního zařízení, tak u vlastního pracoviště. Vedoucí zaměstnanci mnohdy vydávají příkazy zaměstnancům i v rozporu se zásadami bezpečnosti práce. Zaměstnanci na tento stav raději nepoukazují v obavách o práci. Po ukončení pracovněprávního vztahu poukazují na stav v oblasti BOZP na pracovištích, kde dříve působili. Neuspokojivý stav je také se zavedenými, případně zaváděnými systémy bezpečnosti práce u jednotlivých kontrolovaných subjektů. Pouze u malého počtu zaměstnavatelů je nastaven „nějaký“ systém pro bezpečnost práce. Zavedený systém BOZP je nejčastěji u zaměstnavatelů, kde je „bezpečnostní technik“ zaměstnancem. Přetrvává zjištění, že u zaměstnavatelů, kde není zajištěn trvalý dohled nad úrovní bezpečnosti práce, ale někdy i tam, kde je zajištěn alespoň nějaký dozor nad úrovní bezpečnosti práce, je stav úrovně bezpečnosti práce na nízké úrovni. Osoby, které zajišťují dozor nad úrovní bezpečnosti práce u zaměstnavatelů dodavatelským způsobem, nemají vytvořen žádný systém kontroly a zajištění dodržování lhůt, kontrol, prohlídek a revizí ponechávají na zaměstnavateli. Bezpečnost práce tak není u těchto zaměstnavatelů řízena a nemá žádný systém, který by zaručoval vedení v oblasti bezpečnosti práce, popřípadě ji posunoval na vyšší úroveň. Počet kontrolovaných subjektů celkem

612

Počet kontrolovaných právnických osob

479

Počet kontrolovaných fyzických osob

133




3.1.5 Kontrola systému BOZP v zemědělství Charakter pracovních procesů v zemědělství svou specifičností patří stále mezi činnosti se zvýšenou mírou rizika. Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích rostlinné a živočišné výroby vyžaduje zejména znalost úrazových rizik na těchto pracovištích a znalost platných právních předpisů, vztahujících se k daným činnostem. Proto byl úkol provést kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek směřován právě do oblasti zaměstnavatelem stanovených pracovních postupů při používání zemědělských strojů a zařízení, posklizňové úpravě zrnin, chovu zvířat a to s ohledem na konkrétní podmínky chovu a činnosti představující závažná rizika pro člověka (uplatnění konkrétních pracovních postupů např. při činnostech, které jsou úzce spojeny s manipulací se zvířaty). Dále byly kontroly zaměřeny na vzájemnou písemnou informovanost o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, plní - li na jednom pracovišti zemědělských subjektů úkoly zaměstnanci dvou a více subjektů. U subjektů zabývajících se zemědělskou činností prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímají opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu bylo především preventivní působení v oblasti pracovní úrazovosti. V provozech jsou stále používány stroje a zařízení starší výroby, ke kterým zaměstnavatelé nemají potřebnou průvodní nebo provozní dokumentaci. Zaměstnavatel k těmto strojům nemá zpracován ani místní provozní bezpečnostní předpis v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska bezpečné práce závady, které ohrožují zdraví obsluhy. U dopravníků používaných v objektech živočišné výroby k dopravě chlévské mrvy, krmných směsí apod. zaměstnavatelé nemají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis aplikovaný na místní podmínky. Bylo také zjištěno, že obsluhy traktorů, kolových nakladačů a krmných vozů nebyly seznámeny s návody k obsluze těchto strojů, tedy s průvodní nebo provozní dokumentací strojů, které obsluhovaly. Vliv na tuto skutečnost má u velkých subjektů centralizace a sídlo vedení společností, kdy technika, stroje a zařízení používané v rostlinné a živočišné výrobě jsou vzdáleny od sídla desítky i stovky kilometrů a příslušná dokumentace je uložena v sídle organizace. Pozitivní skutečností v této oblasti je fakt, že se snižuje rizikovost na pracovištích obměnou nových strojů, zařízení a technologií, které svou přítomností na pracovištích snižují také počet zaměstnanců. Zemědělské subjekty v převážné míře provádí posklizňovou úpravu zrnin na vlastních posklizňových linkách. Na těchto pracovištích se vyskytují rizika zejména u strojů a zařízení, které úpravu zrnin zajišťují, jako jsou stabilní skladovací zařízení sypkých hmot – zásobníky, dopravníky různých typů, čistící stroje a sušičky zrnin. Při kontrolách je u zásobníků a dopravníků zjišťována skutečnost, že nejsou zpracovány Místní provozní bezpečnostní předpisy pro tuto skupinu strojů a zařízení, nebo jsou zpracovány všeobecně, ne na místní podmínky (chybí určení odpovědných osob, způsob zajištění vstupních otvorů do zásobníků). Nedostatky jsou zjišťovány v přístupových cestách, lávkách, obslužných plošinách (umístěných ve výšce) a to u této skupiny uvedených strojů a zařízení. Nedostatky jsou rovněž v zajištění pravidelných revizí elektrických zařízení a plynových zařízení. Zpráva o činnosti za rok 2014



Kontrolou pracovišť, na kterých zaměstnavatelé provádí chov zvířat, bylo zjištěno, že zejména velké farmy s koncentrací zvířat sto a více kusů hovězího dobytka a tisíce a více kusů prasat nebo drůbeže mají vypracovány pracovní postupy pro chov jednotlivých kategorií zvířat. Tato skutečnost je příznivě ovlivňována zejména tím, že tuto povinnost jim zajišťují osoby odborně způsobilé v prevenci rizik. Některé pracovní postupy však postrádaly aplikaci na místní podmínky. U menších subjektů byly zjištěny nedostatky spočívající v tom, že neměly vypracovány pracovní postupy vůbec, nebo byly zpracovány nedostatečně (komerčně), bez aplikace na místní podmínky chované kategorie zvířat. Důvodem je získání těchto pracovních postupů od jiných subjektů. V poslední době se na farmách s ohledem na často se vyskytující krádeže zvířat ze stájí a s tím související ekonomikou chovu zavádí chov hlídacích psů, kteří jsou převážně v majetku zaměstnavatelů, v menší míře ve vlastnictví samotných hlídačů. Kontrolované subjekty však pro tento druh chovaných zvířat nemají zpracovány pracovní postupy vztahující se na jejich chov na příslušném pracovišti. Obdobná situace je v chovu menších skupin např. ovcí, které jsou chovány pro spásání zelených ploch na farmách a střediscích případně pro ojedinělé chovy exotických zvířat. Přestože je situace v českém zemědělství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci příznivě ovlivňována zaváděním nových strojů, zařízení a technologií, nedosahuje úrovně, která je vyžadována platnou legislativou pro tuto oblast. Ta je ovlivňována především postavením českého zemědělce na evropském trhu, ekonomikou tržního hospodářství, cenou vstupů do výrobního procesu, prodejní cenou komodit a zvířat a v neposlední řadě nestabilního počasí (absencí srážek případně nadměrným množstvím srážek), které postihují území Jihomoravského kraje. Tyto skutečnosti se úrovně v zajišťování úkolů v oblasti BOZP nepochybně bezprostředně dotýkají. Přes všechny tyto vlivy by zaměstnavatelé měli v budoucnu své úsilí zaměřit v oblasti zajišťování bezpečné práce na:  posuzování rizik u pracovních činností, přijímání opatření k jejich eliminaci a zaměstnance o rizicích informovat, zejména při zavádění nových strojů a technologií  oblast prevence, tj. provádění periodických kontrol stavu bezpečnosti práce a revizí technických zařízení  vedení provozní - technické dokumentace u provozovaných strojů, zařízení a technologií, případně zpracování Místních provozních bezpečnostních předpisů u strojů a zařízení, u kterých se průvodní dokumentace nedochovala, zvláště pak s aplikací na místní podmínky  seznámení zaměstnanců s návody k obsluze obsluhovaných strojů a zařízení  organizaci prověrek BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele nejméně jednou v roce.




Přílohy: Hodnotící tabulky Tabulka č. 1 – Počty prověrek, závad Počet kontrolovaných subjektů 32

Počet následných kontrol 0

Počet závad 122

3.1.6 Bezpečný podnik Inspektorát provedl během roku 2014 jako garant následné kontroly systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u 6 právních subjektů, plnících program „Bezpečný podnik“, u 2 právních subjektů kontrolu systému řízení BOZP po 3 letech, u 2 právních subjektů první kontrolu systému řízení BOZP. V roce 2014 nepodal inspektorát žádné doporučení na zrušení platnosti osvědčení „Bezpečný podnik“. U právních subjektů plnících požadavky programu „BP“ a subjektů projevujících zájem o plnění programu „BP“ se uplatňují zkušenosti získané plněním nejen ČSN EN ISO, ale i dalších systémových požadavků vyžadovaných zejména v automobilním průmyslu a potravinářství, viz zkušenosti z Chropyňská strojírna , a.s., NESTLÉ Česko s.r.o., MP Krásno, a.s., MIKROP ČEBÍN a.s.). Osvědčilo se provádění tzv. předauditů u subjektů projevujících zájem o plnění požadavků „BP“. Tým inspektorů provádí kontrolu stavu BOZP u právního subjektu v rozsahu požadavků programu „BP“ před podáním žádosti. Na základě zjištění uvedených v „Zápisu o poradě“ právní subjekt po odstranění neshod podává žádost o provedení auditu. Program „BP“ je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. i v oblasti kvality, životního prostředí a hygieny pracovního prostředí. Významná je systematická spolupráce s kontrolními orgány KHS, HZS a OŽP, které v mnoha případech mohou ovlivnit časový průběh auditů z titulu nutnosti plnění jejich požadavků, jako např.:  plnění požadavků výše uvedených orgánů při dispozičních změnách výroby, zajištění požární odolnosti ocelových konstrukcí, instalaci nových zařízení na objektech (solární systémy atd.), zajištění činností z titulu nebezpečí výbuchu, větrání pracovních prostor atd. Porovnáváním propracovanosti systémů zaváděných a rozvíjených v jednotlivých právních subjektech plnících program „BP“ je vhodné se zmínit o těchto zkušenostech z konzultací a kontrol, a to např.: a) při plnění povinnosti právního subjektu provádět opakovaně interní audit a hodnocení stavu systému BOZP v rozsahu požadavků programu „BP“, vyplývá pro právní subjekt



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v případě zjištěných nedostatků povinnost nejenom přijmout opatření k jejich odstranění, ale většinou tato zjištění určují cíle pro další zlepšování viz. bod F. b) samozřejmostí je zavádění nejnovějších technologií a z toho plynoucích závazků k minimalizaci pracovní úrazovosti, případně i závazku k bezúrazovému plnění pracovních povinností. Právní subjekty vyhlašují akční plány a zavádí a udržují systémy mezinárodních programů jako např.: „Behavior Based Safety (BBS), 5S, The Big Five, TPM, Investors in people, Model excelence EFQM, Metoda 360 stupňů zpětné vazby atd. Tyto programy pomáhají systémově zajišťovat plnění povinností vyplývajících z legislativy např. v oblasti spolupráce se zainteresovanými organizacemi, organizací prací při údržbě, zavádění standardizace a pořádku na pracovištích, atd. c) velice významné je zaměření právních subjektů na prevenci s prioritou na systematickou identifikaci a eliminaci rizik na pracovištích, identifikaci skoro nehod (nebezpečných událostí), což motivuje subjekty k zavádění systémů zvyšující informovanost a zodpovědnost nejen svých zaměstnanců, ale i zaměstnanců zainteresovaných subjektů: Namátkou je možno uvést:  plnění mezinárodního programu „Behavior Based Safety (BBS)“, se strategií, jak dosáhnout nulové úrazovosti, tj. systém školení a pohovorů (SUSA pohovory) se zaměstnanci, zavádění projektů a mini projektů nejen z oblasti BOZP, s cílem zvýšení efektivity veškerých činností a zejména jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti (vyhledávání a řešení kritických činností jako je např. možnost přístupu k nebezpečným místům, kolize pohybu osob a manipulačních zařízení, kontrola a třídění výrobků na pohyblivém pásu, používání žebříků, použití čipových karet u manipulačních vozíků a tím snížení možnosti jeho zneužití atd.).  zavádění systematického a neustálého sběru informací, týkajících se skoro nehod s následnou vizualizací průběhu řešení (zahrnuje popis a místo výskytu, návrh řešení, osobu odpovědnou za řešení, termín řešení atd.) což umožňuje nejen každému zadavateli kontrolovat průběh řešení.  zapojení zaměstnanců do systému identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, které je názorně a vizuálně zpracováno pro každé pracoviště a na každém pracovišti umístěno. d) přibývá subjektů, které se zajímají o veškeré úrazy, které vzniknou v areálu právního subjektu, a to i u zaměstnanců externích firem (uvádí je ve své statistice, zřejmě se také jedná o jeden z ukazatelů pro odměňování managementu). Tyto subjekty mají zaveden systém školení zaměstnanců externích organizací provádějící práce v areálu závodu, včetně zdokumentovaní informací o nebezpečí a rizicích s činnostmi spojené a kontrol dodržování pravidel BOZP. Do systému školení a kontrol jsou zahrnuty i subjekty, které v areálu mají své provozovny, případně provádí práce např. realizace stavebních prací na předaných staveništích v areálu právního subjektu, úklid kancelářských i provozních prostorů atd. e) vzhledem k tomu, že program zahrnuje také zásadní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, požární ochrany, pracovních podmínek, zdravotní péče a systémové



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj prvky týkající se prevence havárií, je možno program z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci považovat za komplexní, jinými dokumenty a systémovými normami nerealizovaný. f) zlepšování systému BOZP je zajišťováno mimo jiné vyhlašováním projektů a mini projektů ze všech oblastí a činností právním subjektem realizovaných a neustálou spoluprací se všemi zaměstnanci zejména v oblasti prevence. Právní subjekty zavádí programy zahrnující přenos informací během přípravy výroby, její realizace, náměty na zlepšování a také ověřování kvality předávaných informací. g) právní subjekty plnící program „BP“ realizují každoročně projekty vyhlašované Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V roce 2014 byla v rámci 12. ročníku soutěže Evropské ceny za správnou praxi v oblasti BOZP oceněna 1. místem společnost Nestlé Česko s.r.o. za vynikající a inovativní způsob přístupu k řízení stresu a psychosociálních rizik při práci. h) zvláštní pozornost si zaslouží práce inspektorů příslušných inspektorátů, tj. vysoce kvalifikovaných a zkušených pracovníků, kteří spolupracují v rámci konzultací se subjekty připravující se k plnění programu „BP“. Výměna informací je přínosná pro obě strany. i) v rámci auditů prováděných OIP je zdůrazněna fyzická kontrola na jednotlivých pracovištích. Vzhledem k tomu, že tým inspektorů – auditorů je sestaven z pracovníků s každodenní praxí z oboru, je zaručena vysoká profesní úroveň probíhajících auditů. To, že veškeré činnosti prováděné zaměstnanci OIP jsou poskytovány zdarma, je právními subjekty hodnoceno velice kladně. j) splnil se předpoklad, že právní subjekt, který získal osvědčení „Bezpečný podnik“ požaduje a kontroluje systém BOZP u svých dodavatelů a jiných zainteresovaných stran. Cílem právních subjektů je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců na nejvyšší úrovni a v souladu s požadavky naší legislativy a směrnicemi Evropské unie. Z výše uvedeného je zřejmé, že volba programu „BP“ je zaručeně správná. Vzhledem ke zkušenostem právních subjektů z plnění jiných programů a systémů nejen z oblasti BOZP mimořádně se vyskytují neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností (zejména u subjektů připravujících se na plnění programu BP) jako např.:  nutnost zahrnutí dokumentace programu Bezpečný podnik do řízené dokumentace,  zpracování osnov školení BOZP uvádějící konkrétní předpisy a jejich ustanovení, která se týkají jednotlivých pracovišť  systematické a opakované provádění identifikace nebezpečí za účasti všech zaměstnanců, zejména obsluh jednotlivých zařízení což je detailně zpracováno a realizováno v Nestlé Česko s.r.o. v metodě BBS  systémové zajištění informací o případných skoro nehodách



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj  zdokumentovaní výměny informací týkající se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. Dále uvedené neshody se vyskytovaly ojediněle:  nedodržování povinností při provozu jednotlivých zařízení jako např.: o kabelové přívody nejsou chráněny proti mechanickému poškození o odvzdušňovací potrubí plynu není po celé délce opatřeno bezpečnostním značením o neupevněné kabelové vedení o zámky na dveřích rozvaděčů RMS nejsou seřízeny tak, aby byly otevíratelné pouze nástrojem nebo klíčem o není zpracován místní provozní řád skladu  nejsou prováděny kontroly ocelových konstrukcí technologických zařízení i stavebních objektů  nejsou zpracovány místní provozní předpisy, nejsou vedeny záznamy v provozním deníku  nejsou stanoveny osoby odpovědné za provoz vyhrazených technických zařízení. Nedostatky byly vždy během auditu odstraněny. Z provedených kontrol u žadatelů o vydání osvědčení i následných kontrol vyplývá, že právní subjekty při zavádění systému řízení postupovaly dle vyhlášené bezpečnostní politiky, a že systém odpovídá rozsahu prováděných činností. Právní subjekty mimo jiné také plní požadavky ČSN EN ISO 9001 (14 000) a programů dalších (Projekt podpory zdraví, HCPP, BBS, 5S, OHSAS 18 000, LOTO, TPM atd.). Tím je také zavádění programu „BP“ profesionálnější a dříve funkční. Při plnění povinnosti právního subjektu provádět opakovaně interní audit a hodnocení stavu systému BOZP v rozsahu požadavků programu „BP“, vyplývá pro právní subjekt v případě zjištěných nedostatků povinnost nejenom přijmout opatření k jejich odstranění, ale většinou tato zjištění určují cíle pro další zlepšování.

3.1.7 Společné inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

V roce 2014 bylo na OIP doručeno celkem 6 bezpečnostních dokumentací k posouzení. Z toho bylo posuzováno 5 dokumentací, 1 nebyla posuzována z důvodů kompetencí – jedná se o provozy v kontrolní gesci Českého báňského úřadu. U posuzovaných dokumentací nebyly zjištěny nedostatky. Předložené dokumentace byly ze stran žadatelů aktualizované, dříve posuzované, kde provozovatelé již případné dřívější nedostatky odstranili. V jednom případě byla dána doporučení (upozornění na to, jaké oblasti bude OIP posuzovat při samotných kontrolách), kdy tato byla následně zapracována do dokumentace přepracovávané z důvodů připomínek jiných úřadů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj V roce 2014 bylo celkem při 15 kontrolách zjištěno pouze 10 nedostatků. Tato skutečnost je dána tím, že v letošním roce byly do programu kontrol zařazeny subjekty skupiny B, tedy takové, kde kontrola probíhá pravidelně (každoročně) a nedostatky jsou průběžně odstraňovány, čímž dochází ke stálému zlepšování úrovně péče o prevenci havárií u subjektů. Kontroly v roce 2014 probíhaly bez zjevných problémů, organizace ze strany ČIŽP i spolupráce s kontrolovanými subjekty byla na vysoké úrovni. Potíže, které se v průběhu kontrolních činností vyskytly, byly v období přechodu systému SÚIP na práci v aplikaci REUIP. U několika kontrol nebylo možno ihned zpracovat protokol, což u integrované inspekce mělo za následek pozdější dodání podkladů ČIŽP pro závěrečnou souhrnnou zprávu. Zároveň by bylo vhodné v systému REUIP doplnit formulář pro Informaci o výsledku kontroly, která musí být u těchto kontrol podle zákona zpracována (se stanovenými náležitostmi) a předána ČIŽP.

Posuzovaných dokumentací (nedostatky)

5 (0)

Počet kontrol

15

Počet Nejčastěji nedostatků předpisy

10

porušené Pokuty, zákazy

§ 4 odst. 1 písm. c) Zák. č. 309/2006 Sb. § 6 odst. 1 Zák. č. 309/2006 Sb.

0

3.1.8 Kampaň SLIC 2014 – Uklouznutí nebo zakopnutí na rovině V rámci plnění úkolu bylo ke kontrole vybráno celkem 17 provozoven v zadaných sektorech – 12 kontrol v odvětví „stravovací a ubytovací provozy“ a 5 kontrol v odvětví „zdravotnická zařízení“. Kontroly byly prováděny v období září – listopad 2014. Zaměření bylo v souladu se zadáním požadavků kampaně - na rizika zakopnutí nebo uklouznutí na rovině. Podrobnějším vodítkem byly kontrolní listy (7 bodů), na základě nichž inspektoři vykonávali kontrolu. Součinnost s kontrolovanými osobami byla na dobré úrovni. Při kontrolách bylo zjištěno celkem 25 nedostatků a navrženo 9 doporučení (podrobněji viz níže tabulka). Lepší se situace jeví v sektoru zdravotnictví (3 nedostatky při 5 kontrolách) oproti stravovacím provozům (22/12). K zákazu činnosti a uložení sankce nebylo v rámci kampaně přistoupeno. Z výsledků prováděných kontrol v rámci úkolu „Kampaň SLIC – zakopnutí a uklouznutí na rovině“ vyplynulo, že k největším rizikovým faktorům patří komunikace, a to zejména jejich nedostatečné dispozice – šířka, kdy tato je často omezována předměty, materiálem, nábytkem, instalacemi aj. Toto se týká především zázemí stravovacích provozoven, kde se Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provozovatelé dostávají do problémů kapacitních (kuchyně a přípravny svou velikostí nedostačují pokrýt nároky na počet personálu a zejména potřebného uskladnění materiálu aj.). U těchto nedostatků byla ze strany kontrolovaných subjektů snaha odstranění nedostatků v průběhu kontroly (úklidu, zajištění pořádku), lze ale předpokládat, že při dalším provozu opět může docházet ke stavu, který byl zjištěn při provádění kontrol. Dalším nedostatkem, který byl zjištěn při kontrolách a nelze ho opomenout ze strany provozovatelů, je chybějící systém, který by hodnotil rizika zakopnutí a uklouznutí a stanovil příslušná opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci nevědí, jaké jsou požadavky na zajištění „pořádku“, obslužnost komunikací, odkládacích ploch atd. V rámci prováděných kontrol v rámci úkolu „Kampaň SLIC – zakopnutí a uklouznutí na rovině“ v oblasti zdravotnictví bylo zjištěno méně nedostatků. Nedostatky byly zjištěny na komunikacích (nerovnost) a při používání OOPP (nevhodná pracovní obuv). K napravení zjištěných nedostatků byla stanovena doporučení. Pozornost při kontrolách v oblasti zdravotnictví byla zaměřena také na součinnost mezi provozovateli a poskytovateli úklidových služeb, nebylo zjištěno nedostatků. Z výsledků kampaně vyplynulo, že i nadále je nutné při kontrolní činnosti OIP v oblasti BOZP věnovat pozornost stravovacím provozům, vzhledem k jejich charakteru. Stojí za zvážení, provedení společných kontrol s orgány ochrany veřejného zdraví, které tyto provozovny navštěvují četněji. Tabulka č. 1 – statistika plnění úkolu Počet (zdrav/strav)

kontrol Počet Počet nedostatků doporučení

17 (5/12)

25 (3/22)

9 (4/5)

Nejčastěji předpisy

porušené Pokuty, zákazy

§ 2 odst. 1 písm. a) Zák. č. 309/2006 Sb. – 9x § 102 odst. 1 Zák. č. 262/2006 Sb. – 6x

0

3.1.9 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Silniční doprava je důležitá oblast činnosti, která má výrazný podíl na hospodářském celospolečenském dění nejen pouze národním, ale přesahuje internacionální význam. Svojí náročností patří silniční doprava k přetrvávajícím nejrizikovějším oblastem lidské činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými úrazy osob, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Porušováním bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů v dopravě je podobně jako u zaměstnavatelů v jiných oblastech pracovních aktivit zjišťováno porušování předpisů upravujících pracovní požadavky na řidiče a to jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak v oblasti pracovněprávních vztahů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Zadání úkolu pro rok 2014 bylo zvoleno se stejným zaměřením jako v roce předchozím. Loňské kontroly prokázaly, že takto zvolený úkol se širším a blíže nespecifikovaným zadáním umožnil provádět kontrolu i u těch zaměstnavatelů, kteří nejsou dopravci s koncesí, ale mají vlastní vozový park. Tato skupina zaměstnavatelů v dopravě byla dlouho opomíjenou skupinou, neboť zadání hlavního úkolu omezovalo výběr dopravců, buď na kamionovou nebo autobusovou dopravu, ale vždy to byli dopravci s udělenou koncesí. V dané podobě úkol umožňoval zahrnout všechny zaměstnavatele, kteří mají vozový park a současně nevylučoval do kontrolních akcí zahrnout i dopravce s koncesí. Předmětem kontrolní činnosti byl systém obecné prevence, to znamená organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP, a dále pak dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem. Hlavním cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit stav implementace předpisů do plnění pracovních zadání u kontrolovaných subjektů, a jak se tyto subjekty vypořádaly s problematikou BOZP. Stanovený limit SÚIP k danému úkolu byl určen pro jednotlivé OIP provedením kontrol v počtu nejméně u 25 subjektů na Oblastní inspektorát práce. Inspektoři OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zkontrolovali celkem 70 subjektů. Z celkového počtu zkontrolovaných subjektů bylo ověřeno 68 právnických osob a 2 fyzické osoby. Hlavní úkol kontroly zaměstnavatelů v dopravě byl oblastním inspektorátem práce splněn. Současná společenská situace koncipovaná nejvyššími politickými zástupci našeho státu, ať již ve sféře ekonomické nebo ve sféře legislativní, vyvíjí enormní tlak také na všechny zaměstnavatele provozující silniční dopravu. Zvláště ekonomika ve snaze o přežití firem vytváří u zaměstnavatelů nezdravé konkurenční poměry mezi dopravními subjekty, mnohdy hledajícími úspory až na samotné hranici neustále se měnících legislativních požadavků. Nepříznivé faktory vědomě či nevědomě negativně ovlivňují i jednání řidičů silničních vozidel při jejich práci. Zaměstnavatelé provozující dopravu s celkovou hmotností nad 3,5 tuny se často mylně domnívají, že pravidelné školení řidičů z povolání stanovující jejich odbornou způsobilost k řízení nahrazuje vstupní a pravidelné školení bezpečnosti a ochrany zdraví zajišťované zaměstnavatelem. Při kontrole pak často namísto osnov a konkrétních záznamů o provedeném školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předkládají doklady a potvrzení z autoškol, které představují splnění požadavků zákoníku práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pouze částečně. Lze prohlásit, že neplnění povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se spíše projevuje u menších subjektů majících v pracovním poměru do 25 zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé se mylně domnívají, že mají vlastní znalosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tudíž nevyhledávají k této činnosti osoby odborně způsobilé. Tento přístup se negativně projevuje zejména v oblasti vyhledávání a vyhodnocování rizik u zaměstnavatelem prováděných prací a stanovení konkrétních opatření proti jejich působení na zaměstnance. Dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví chybí zcela nebo je zpracována jen v souvislosti s provozem a údržbou silničních vozidel. Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Přetrvává nedostatek nerespektující nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, jenž zaměstnavateli stanovuje v § 3 vydat „Místní provozní bezpečnostní předpis“, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. Tuto skutečnost nejeden zaměstnavatel přehlíží. Předložené zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly oproti předešlým letům převážně vypracovány lékaři na standardních tiskopisech při dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů. Evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografem), je zkreslována řidiči těchto vozidel nesprávnou manipulací ovládacího prvku záznamového zařízení (tachografu) pro záznam evidence pracovního režimu řidiče. Kontroly u zaměstnavatelů s vozovým parkem představují účinnou prevenci před vznikem pracovních úrazů a nárůstem mimořádných dopravních událostí. Provedené kontroly jsou přínosem svým poradenstvím k řešení vyskytujících se nedostatků a případné problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se zástupci subjektů a byly stanoveny termíny k jejich odstranění. Provedené kontroly zaměstnavatelům odhalily situaci v organizacích, čímž získali další potřebné informace související s řešením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve spravovaném právním subjektu. Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků

70 68 2 70 292

Provedenými kontrolami u zaměstnavatelů s vozovým parkem bylo zjištěno celkem 292 nedostatků. Nedostatky se týkaly zejména: - nezajištění vstupního školení BOZP; - nestanovení četnosti a obsahu školení BOZP; - nevyhledávání a nehodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců; - úkoly v oblasti prevence rizik nejsou prováděny odborně způsobilou osobou; - nevedení evidence pracovní doby řidičů zaměstnavatelem; - neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze; - nevydání místního provozního bezpečnostního předpisu. Případná pochybení zjištěná při kontrolách vybraných subjektů byla inspektory individuálně vyhodnocována s přihlédnutím na závažnost porušení, složitost legislativy v oblasti dopravy, vztahu kontrolovaného subjektu ke zjišťovaným pochybením a především v souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Reakce kontrolovaných subjektů na jejich zjištěné legislativní neshody s provozovanou praxí byly většinou vstřícné se snahou o rychlou nápravu.




3.1.10 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Z výsledků a statistiky pracovních úrazů na elektrických zařízeních jednoznačně plyne, že je potřeba se této oblasti patřičně věnovat. V oblasti pracovní úrazovosti se jedná o podstatný nárůst závažných pracovních úrazů, které bohužel velmi často skončily s trvalými následky pro postiženého. Nejčastějšími příčinami pracovních úrazů na elektrických zařízeních jsou nedostatečné osobní předpoklady spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce a špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Kontroly ukázaly, že největší nedostatky jsou v oblasti technické prevence rizik, kdy kontrolované subjekty nezajišťují v dostatečné míře údržbu, kontroly a revize zejména starších strojů a zařízení. Nedostatky byly zjišťovány i v organizaci práce, provozní dokumentaci, odborné způsobilosti a v zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Toto jsou tedy oblasti, kterým je potřeba věnovat trvalou pozornost, a na které by měla být zejména směřována kontrolní činnost. Evolučním rozšířením a používáním nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou mimořádné události většinou spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že mezi nejčastějšími uváděnými příčinami vzniku úrazů přetrvává nedostatek osobních předpokladů zaměstnance k výkonu práce spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce či špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření. Cílem úkolu bylo provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. OIP měl ke kontrolám vybrat subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Do úkolu nezahrnovat podnikající subjekty neodpovídající výběrovým kritériím pro úkol. Každý inspektor se zaměřením na elektrická zařízení měl provést kontrolu alespoň u 20 subjektů. Předmět kontrol: - Prevence rizik o vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti, o pracovní úrazy při provozované činnosti. - Školení BOZP o školení, seznamování s předpisy. - Osobní ochranné pracovní prostředky o zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností na EZ, jejich přidělování a používání.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj - Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení o ochrana před úrazem elektrickým proudem, o provedení elektrických instalací, o pohyblivé a poddajné přívody, o provozní dokumentace elektrických zařízení, o organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2, o odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice. Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků

130 114 16 130 338

Inspektory byla uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů kontrolovaným subjektům, u nichž byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nebyly odstraněny v průběhu kontroly. Výsledky kontrol úrovně systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Při kontrolách bylo kladně posuzováno poskytování informací v rámci poradenství inspektory přímo na pracovištích kontrolovaných subjektů, což přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrolami v subjektech bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou elektrických zařízení. Kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 130 subjektů z plánovaných 60 kontrol (20 na jednoho inspektora) a byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly splněny dle požadavku. Součástí každé kontroly byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních a pracovně právních předpisů.

3.1.11 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob Při kontrolách z této oblasti provedených v předešlém roce 2013 bylo zjištěno značné množství nedostatků a z tohoto důvodu bylo nutno provést kontroly u dalších subjektů provozujících plynová zařízení (např. v objektech průmyslové výroby). Kontrola bezpečnosti práce při provozu výměníkových stanic logicky navazovala na úkoly bezpečnosti provozu středotlakých parních kotlů z roku 2010 a návazně na úkol z roku 2012 – tlakové nádoby s rizikem výbuchu expandující vodní páry. Všechny uvedené úkoly měly za společného jmenovatele rizikovost použitého média. Výměníkové předávací stanice pracují rovněž se stejnou pracovní látkou, horkou vodou nebo vodní párou, jako primárním topným médiem. V současné době nabývá významu centralizované zásobování teplem a jeho součástí jsou tepelné předávací stanice. Bezpečnost provozu těchto stanic určuje nejen spolehlivou dodávku tepla obyvatelstvu, ale především skutečnost, že stanice Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj jsou umístěny v zastavěném území a mnohdy přímo v obytných domech. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při provozu plynových a tlakových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví zaměstnanců kontrolovaného subjektu, ale může vést i ke značným materiálním škodám. Stanoveným cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových a tlakových zařízení. Ověřit, jak je ze strany provozovatelů zajištěno bezpečné provozování plynových, tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost práce. Limit ke kontrolám pro Oblastní inspektorát práce byl stanoven na hranici minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora se specializací plynová nebo tlaková zařízení. Předmět kontroly byl zaměřen především na požadavek, zda : - je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových, tlakových zařízení a výměníkových stanic, - je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních, - jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových a tlakových zařízení, - kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového a tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, - mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň, - je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení, - je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, - je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu, - je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup, - je na přívodu primárního média VS osazena předepsaná armatura včetně blokovací armatury s bezpečnou funkcí, zda se ověřuje funkčnost armatur, - jsou instalovány všechny blokovací prvky ve výměníkové stanici a jejich funkce je ověřována pravidelně, - instalované ohřívače UT a TUV jsou vybaveny předepsanou bezpečnostní výstrojí a tato výstroj je funkční. Počet kontrolovaných subjektů celkem

107


93


14

Počet kontrol celkem

107

Počet zjištěných nedostatků

283



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že ukazují aktuální stav řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně BOZP u kontrolovaných subjektů. Úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 107 kontrolovaných subjektů z plánovaných 60 kontrol bezpečnosti práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků předmětu kontroly. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl úkolu přispět ke zlepšení bezpečnosti provozu těchto zařízení. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné. Na základě výsledků kontrol je možno konstatovat, že problematice provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob je ze strany provozovatelů věnována patřičná pozornost. Součástí každé kontroly byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních i pracovně právních předpisů.

3.1.12 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene V návaznosti na vyhodnocení hlavního úkolu v oblasti zdvihacích zařízení z předcházejícího období a dále v souvislosti na rozbor vývoje pracovní úrazovosti v oblasti zdvihacích zařízení, a to jak u zdvihacích zařízení vyhrazených, tak u zdvihacích zařízení tzv. „nevyhrazených“ a také na zjištění z kontrolní činnosti, kterými jsou např. nevyhodnocení rizik, nezpracování systému bezpečné práce atd. bylo stanoveno, že je vhodné se této problematice věnovat trvale. V rámci tohoto úkolu se předpokládala kontrola zdvihacích zařízení ve výrobních provozech i na staveništích, a to například jeřábů, mobilních jeřábů, kladkostrojů i s ručním pohonem, automobilových zvedáků, zdvihacích stolů, hydraulických ruk pro odvoz dříví apod. Pozornost byla rovněž věnována příslušným revizním technikům a také subjektům, které zdvihací zařízení pronajímají nebo je provozují jako dodavatelé služeb. Cílem úkolu bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu vyhrazených i tzv. „nevyhrazených“ zdvihacích zařízení, včetně vázacích prostředků s důrazem na ověření potřebného rozsahu a na dodržování systému bezpečné práce na pracovištích,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj dodržování návodů výrobce a místních provozně bezpečnostních předpisů a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Zadáním úkolu bylo provést kontrolu minimálně u 30 subjektů na jednoho inspektora. Ke kontrole byly vybrány subjekty, u kterých se předpokládaly problémy při používání zdvihacích zařízení, včetně staveb, zateplování objektů, obslužné a pomocné provozy. Zaměření kontrol bylo zejména: - na teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti a seznámení s návodem u nevyhrazených zdvihacích zařízení, - na prevenci rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění, - na místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání zdvihacích zařízení a k manipulaci s konkrétními břemeny, - na používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize zdvihacích zařízení, uchycení zdvihacích zařízení na pomocné konstrukce např. na lešení, - na volbu, označení, kontroly, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu. Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků

100 83 17 100 223

Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nedostatky nebyly odstraněny v průběhu kontroly, byly inspektory stanoveny přiměřené lhůty k jejich odstranění a dána povinnost zaslat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Prováděné následné kontroly byly zaměřené zejména na splnění uložených opatření a dále při nich byly kontrolované subjekty informovány o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku a o hlavním úkolu na rok následující. Úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost při plnění úkolu byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly plněny podle požadavků úkolového listu. Při prováděných kontrolách zejména u malých a středních subjektů bylo zástupci kontrolovaných osob a bezpečnostními techniky kladně hodnoceno poskytování bezplatného poradenství inspektory na pracovištích kontrolovaných subjektů, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci u kontrolovaných subjektů. Poradenství bylo pro kontrolované subjekty přínosné zejména, protože bylo prováděno se zaměření na konkrétní otázky týkající se činnosti kontrolovaných subjektů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly svůj význam zejména prověřením aktuálního stavu jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako přínosné. Souhrnně lze konstatovat, že vyhledávání pracovních rizik na pracovištích je prováděno převážně formálně, reálná rizika nejsou často řešena odpovídajícím způsobem v rámci zpracovaných místních provozních bezpečnostních předpisů (Systém bezpečné práce) ani technologických nebo pracovních postupů. Většina zjištěných nedostatků byla zaznamenána v oblasti řízení provozu zdvihacích zařízení. Nejběžnějším zjištěným nedostatkem byla realita, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení nevytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Následujícím hojným nedostatkem byla skutečnost, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení neprovádí pravidelně a řádně údržby, kontroly a revize zdvihacích zařízení dle platných právních a ostatních předpisů. Nejvíce nedostatků dle platných norem bylo zjištěno v požadavku čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1, kdy nejsou v místních provozních předpisech „Systémech bezpečné práce“ určeny konkrétní podmínky pro provoz těchto zařízení.

3.1.13 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic V nedávno uplynulé době došlo k rapidnímu nárůstu instalací bioplynových stanic především v zemědělské prvovýrobě. Protože se jedná o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno, bylo nutno provést kontrolu, zda jsou při provozu bioplynových stanic dodržovány platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zda byly bioplynové stanice uvedeny do provozu v souladu s platnou legislativou. Dalším důležitým aspektem je to, že některé technologické celky bioplynových stanic jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto byla kontrolní činnost zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem a z ní plynoucích požadavků. Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Ke kontrole bylo stanoveno minimálně 15 subjektů pro Oblastní inspektorát práce v rámci své působnosti, které provedou společně inspektoři pro plynová zařízení a elektrická zařízení. Předmětem kontrol bylo plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi bioplynových stanic: - uvedení do provozu (zda je příslušné závazné a odborné stanovisko např. na uzemnění a hromosvod ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb.), - sestava komponentů (stavba), zda bylo vydáno odborné a závazné stanovisko TIČR k bezpečnému užívání, - vedení a dostupnost provozní dokumentace – např. provozní řády, provozní předpisy, provozní deníky, zápisy o zkouškách,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj - vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti, - provedení klasifikace prostor s prostředím nebezpečí výbuchu, - bezpečný provoz zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zpracování plánů revizí, - předepsané náležitosti dokladů z revizí a kontrol, - prevence rizik, - vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování bioplynové stanice, - zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou bioplynové stanice, - školení BOZP, - školení, seznamování s předpisy, - OOPP, - zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě hodnocení rizik a jejich poskytování obsluze bioplynové stanice. Počet kontrolovaných subjektů celkem

16


15


1

Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků

16 59

Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sankce byla inspektory navržena v jednom případě. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ukazují aktuální stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Při prováděných kontrolách bylo kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně BOZP u kontrolovaných subjektů. Úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost byla provedena celkem u 16 kontrolovaných subjektů z plánovaných 15 kontrol bezpečnosti práce při provozu bioplynových stanic. Kontroly přispěly ke zvýšení bezpečnosti provozu těchto zařízení. Získané poznatky při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako užitečné. Na základě výsledků kontrol je možno konstatovat, že problematice provozu bioplynových stanic je ze strany provozovatelů, s výjimkou jednoho provozovatele, věnována patřičná pozornost. Vzhledem k vysoké rizikovosti provozu těchto zařízení bude této oblasti i nadále věnována pozornost. Součástí každé kontroly byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních i pracovně právních předpisů.




3.2. Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 3.2.1. Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovně právních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Rok 2013 představoval co do celkového počtu přijatých podnětů v rámci Jihomoravského kraje a Zlínského kraje zastavení trvalého nárůstu přijatých podnětů. Naopak rok 2014 se stal počtem přijatých podnětů rokem rekordním. Z dat, která jsou obsahem následující tabulky je zřejmé, že rok 2013 byl jen výjimkou z pravidla a ve sledovaném období let 2007 až 2014 lze sledovat soustavný nárůst počtu podaných podnětů. V důsledku odeznění druhé vlny ekonomického útlumu v roce 2013 a následným oživení ekonomického vývoje v roce 2014 došlo i k oživení co do interakce v oblasti pracovněprávních vztahů. V kontextu uvedeného by se slušelo upozornit na skutečnost, že v některých případech a v některých odvětvích (zejména např. restauratérství a stavebnictví) byl ekonomický otřes, jehož poslední vlna zasáhla naši ekonomiku v roce 2013, zaměstnavateli v některých případech využit účelově k vytvoření tlaku na zaměstnance. Inspektoři mají zejména ve výše uvedených oblastech dostatek signálů o tom, že je běžnou praxí odměňovat zaměstnance mimo oficiální mzdu, to znamená, že zaměstnanci je přiznána mzda ve výši zaručené mzdy a nad to jsou jim poskytovány další peníze „na ruku“. Prokazování této praktiky je v praxi nesmírně obtížné, protože vyžaduje součinnost zaměstnanců při prováděné kontrole, tj. zaměstnanec musí tuto skutečnost výslovně udat kontrolnímu orgánu (do záznamu o poskytnutí součinnosti). Bez součinnosti zaměstnanců se tak inspektoři ocitají v naprosté důkazní nouzi. Zaměstnancům se však nelze divit, protože poskytnutím této informace riskují ztrátu zaměstnání. Celkové ekonomické oživení může být i jednou z příčin nárůstu počtu přijatých podnětů. Na tento nárůst reaguje i nárůst vyřízených podání. V průběhu druhé poloviny roku 2014 zahájil Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj vyřizování veškeré agendy prostřednictvím informačního systému REUIP. To znamenalo a znamená jistou komplikaci a časovou zátěž, protože je nesporné, že se s novým informačním systémem inspektoři a zaměstnanci inspektorátu sžívají jen postupně.




Tabulka č. 1 – Počty přijatých a vyřízených podnětů v období let 2010 až 2014

rok 2014 rok 2013 rok 2012 rok 2011 rok 2010

evidované podněty 1329 1216 1245 955 1050

vyřízené podněty 1257 599 871 869 886

Ani v otázce oblastí, do kterých přijatá podání směřují, nedošlo k dramatickým změnám. Jak je uvedeno výše, v důsledku jistého (ovšem velmi pozvolného) uklidnění na trhu práce došlo k mírnému poklesu počtu podání, které směřují jak do oblastí pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (resp. jejich vzniků změn a zániků), tak do oblasti odměňování. Tento pokles je ovšem jen velmi mírný a vývoj počtu přijatých podnětů do těchto oblastí lze označit jako stálý mírný nárůst. Více méně konstantní vývoj lze sledovat i v oblasti rovného zacházení, zákazu diskriminace a v oblasti pracovní doby. Za pozornost stojí fakt, že v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace, drtivá většina podnětů přichází z oblasti školství (a to jak ze základních škol, tak i ze středních a vysokých škol), a ze sféry sociálních služeb. V oblastech vzniků, změn a zániků pracovních poměrů, odměňování, náhrad a pracovní doby přicházejí podněty rovnoměrně napříč odvětvími. Překvapením roku 2014 je významný nárůst přijatých podnětů v oblasti náhrad. Nárůst o více než 100% je pozoruhodný. Například porušení povinností stanovených § 222 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (povinnosti poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru) se dostalo v roce 2014 mezi pět nejčastěji zjišťovaných porušení platných právních předpisů. Strmý nárůst porušení v oblasti náhrad se ovšem velmi úzce váže k oblasti vzniků, zániků a změn pracovních poměrů. Nezřídka se inspektoři setkávají při kontrolní činnosti, a při poskytovaném poradenství s případy, kdy zaměstnavatel skončí podnikatelskou činnost takřka ze dne na den. Nijak neřeší další běh pracovně právních vztahů svých zaměstnanců – tj. nijak s nimi nekomunikuje. Tedy zaměstnancům nikdo nepřiděluje práci, nikdo jim neposkytuje mzdu. Takoví zaměstnanci nemají komu doručit výpovědi z pracovního poměru, popřípadě zrušení pracovních poměrů, nemají komu navrhnout dohodu o ukončení pracovního poměru (zde je třeba připomenout stále trvající problém s fikcí doručení směrem od zaměstnance k zaměstnavateli). Nejnebezpečnější je pro zaměstnance skutečnost, že nemají jak ukončit pracovní poměr a nikdo mu tedy nevydá ani potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Zaměstnanci tedy mohou jen obtížně sjednat nový pracovní poměr a rozhodně nemohou být zaevidováni na Úřadu práce. Případy, tak jak jsou výše popsány, nejsou nijak ojedinělé a často zaměstnance přivádějí do zoufalé sociální situace.




Tabulka č. 2 – Počet zjištěných porušení: Počet Pracovní porušení v Rovné poměr DDP + oblastech: zacházení DPĆ 15 581 rok 2014 20 642 rok 2013 8 351 rok 2012 8 254 rok 2011 47 387 rok 2010

Odměňování zaměstnanců 554 612 287 183 369

Náhrady 231 37 96 50 90

Pracovní doba 189 200 148 94 179

Pro přehlednost jsou počty zjištěných porušení platných právních předpisů shrnuty do výše přiložené tabulky (rozdělené podle oblastí). Z této tabulky je zřejmé, že co do četnosti výskytu dlouhodobě dominují porušení v oblasti vzniků, změn a zániků pracovních poměrů, v oblasti odměňování a v oblasti pracovní doby. K těmto „stálicím,“ se v roce 2014 připojila oblast náhrad, která s oblastí rovného zacházení a zákazu diskriminace představuje dlouhodobě oblasti s nižší četností zjištěných porušení platných právních předpisů. Graf č. 1 – Sledovatelný trend počtu zjištěných porušení v jednotlivých letech:

Uvedené údaje a data zrcadlí celkem ustálený trend v letech 2011 až 2014, přičemž je na výše přiložené formě grafu sledovatelný trend nárůstu počtu zjištěných porušení a strmý meziroční nárůst zjištěných porušení v oblasti náhrad.

b) Převládající porušení pracovněprávních vztahů a podmínek Obsahem níže přiložené tabulky je vývoj pěti nejčastěji se vyskytujících porušení, které inspektoři při kontrolní činnosti v letech 2010 až 2014 zjistili.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Tabulka č. 3 – Vývoj pěti nejčastěji se vyskytujících porušení:

1. 2. 3. 4. 5

rok 2014 § 141 § 37 § 313 § 96 § 222

rok 2013 § 141 § 313 § 37 § 96 § 112

rok 2012 § 37 § 313 § 141 § 38 § 96

rok 2011 § 37 § 141 § 313 § 38 § 96

rok 2010 § 37 § 141 § 38 § 144 § 96

Nejčetnější porušení jsou samozřejmě z oblastí s nejvyšším výskytem zjištěných porušení. Jsou to (jak vyplývá z výše přiložených grafů a tabulek) oblasti vzniků, změn a zániků pracovních poměrů, oblast odměňování a oblast pracovní doby. V roce 2014 se do první pětice nejčetnějších porušení prosadilo porušení povinností ustanovení § 222 zákona 262/2006Sb., zákoníku práce v platném znění (dále jen ZP). Výskyt tohoto konkrétního porušení z oblasti náhrad (porušení povinnosti poskytnout při skončení pracovního poměru zaměstnanci náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou) koresponduje se skokovým nárůstem porušení v oblasti náhrad v roce 2014. To je ovšem jediná novinka. Ostatní porušení, tj. porušení povinností vyplývající z ustanovení § 141 ZP – tj. porušení povinnosti poskytnout za práci zaměstnanci mzdu v termínu splatnosti, porušení povinností vyplývající z ustanovení § 37 ZP – tj. porušení tzv. informační povinnosti, porušení povinností vyplývající z ustanovení § 313 ZP – tj. porušení povinností vztahujících se k vydávání potvrzení o zaměstnání a náležitostí tohoto potvrzení a porušení povinností vyplývající z ustanovení § 96 ZP – tj. porušení vztahující se k povinnosti zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby, jsou v letech 2010 až 2014 již do jisté míry „evergreeny“ a v první pětce se objevují pravidelně. To ovšem není nijak povzbudivý stav. S výjimkou porušení § 37 ZP, které nemá na pracovněprávní vztah až tak destruktivní vliv, jsou to porušení, která dopadají na zaměstnance velmi citlivě. Je zřejmé, že pokud nedostane zaměstnanec za práci mzdu (povinnost vyplývající z ustanovení § 141 ZP), na které je v naprosté většině případů existenčně odkázán, tak má tento stav přímý a značně negativní vliv na kvalitu života zaměstnance. V praxi se inspektoři nezřídka setkávají s případy, kdy se tak nestane například z důvodu některého z druhů platební neschopnosti zaměstnavatele, časté jsou ale i případy, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci mzdu ze msty (protože si zaměstnanec „dovolil“ odejít od svého zaměstnavatele) nebo vyplacení mzdy váže na splnění jiného požadavku. Velmi podobná situace je v případě porušení povinností vyplývajících z ustanovení § 96 ZP. Inspektoři s velkým povděkem kvitují jistou precizaci povinností vést evidenci pracovní doby alespoň tak, jak je upravena uvedeným ustanovením. Zkušenosti inspektorů z praxe ovšem napovídají tomu, že evidence pracovní doby (jako ústřední doklad, o jehož kvality a výpovědní hodnoty se odvíjí kvalita pracovněprávního vztahu v oblasti odměňování) je zhusta zaměstnavateli falšován až těžko uvěřitelným způsobem. Toto se děje zejména v případech skončení pracovního poměru, ale nejen v takových případech. Zaměstnanec, kterému byla takto „upravena“ evidence pracovní doby (například mu zaměstnavatel z evidence odepíše část skutečně odpracované pracovní



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj doby, nebo naopak připíše údaj o neomluvené absenci zaměstnance) má jen mizivé možnosti jak prokázat, opak. Na svědecké výpovědi kolegů-zaměstnanců se takto postižený zaměstnanec může spolehnout jen vzácně. Zaměstnanci, kteří spojují svoji budoucnost s takto se chovajícím zaměstnavatelem, budou proti němu svědčit jen vzácně. Na druhou stranu má zaměstnavatel (jako ten, kdo ovládá zdroje) dostatek možností, kterak případné svědky ovlivňovat, nebo zastrašovat. Situace na trhu práce k zlepšení popsaného stavu rozhodně nepřispívá. c) Podíl oprávněných podnětů, částečně oprávněných a neoprávněných Níže přiložený graf znázorňuje počet oprávněných, částečně oprávněných, neoprávněných a neprokázaných podnětů. Při této příležitosti bych rád zdůraznil, že ve skutečnosti může být a často také je, rozdíl mezi prokázaným podnětem a částečně prokázaným podnětem jen nepatrný. Ani skutečnost, že je podnět hodnocen jako neprokázaný, popřípadě neoprávněný, neznamená, že u kontrolovaného subjektu nebyla zjištěna porušení platných právních předpisů. Fakt, že nebyl prokázán předmět podání, neznamená ještě, že kontrolou nebyla zjištěna porušení platných právních předpisů. V rámci kontrolní činnosti se inspektoři často setkávají například s případy, kdy podnět směřuje proti zaměstnavateli, který údajně neposkytl zaměstnanci mzdu za odvedenou práci v termínu splatnosti mzdy. Zaměstnavatel však v průběhu kontroly doloží inspektorům podepsané výdajové doklady, kterými dokládá splnění této povinnosti. Nezřídka se jedná o doklady, o jejichž pravosti by se dalo s úspěchem pochybovat, nicméně inspektor nemá žádnou možnost pravost těchto dokladů napadnout. Kontrola končí s tím, že porušení není prokázáno, neboť se inspektor ocitne v situaci, kdy tvrzení stojí proti opačnému tvrzení. Minimálně za zamyšlení stojí fakt, že zaměstnanci z nízkopříjmových skupin mají významně omezenou možnost domáhat se svých práv prostřednictvím nezávislých soudů (soudní poplatky, dostupnost soudů, časová náročnost případného soudního sporu), popřípadě napadat falšovaná potvrzení znaleckými posudky. Závěrem rád uvádím, že dvě třetiny přijatých podnětu jsou vyřešeny inspektory jako oprávněné, nebo částečně oprávněné (tedy prokázané, nebo alespoň částečně prokázané). Ale jak již bylo uvedeno, ani skutečnost, že předmět podání nebyl prokázán, ještě neznamená, že u kontrolovaného subjektu nebyla zjištěna porušení platných právních předpisů.




Graf č. 2 – Podíl oprávněných, neoprávněných, částečně oprávněných a neoprávněných podnětů:

Vyhodnocení kontrolní činnosti -

celkové počty kontrol, plnění nápravných opatření, včasnost jejich předkládání, následné kontroly, poměr a členění podnětů v oblasti PVP, NLZ a BOZP.

a) Celkové počty kontrol V průběhu roku 2014 bylo zaměstnanci všech útvarů Inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provedeno celkem 1257 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo útvarem pracovních vztahů a podmínek ve sledovaném období provedeno 980 kontrol na základě podnětů, útvarem kontroly nelegálního zaměstnávání bylo šetřeno 169 a útvarem BOZP bylo provedeno 108 kontrol na základě podnětů. Opakovaně upozorňuji na skutečnost, že uvedená čísla nejsou naprosto přesná, protože k dnešnímu dni informační systém REUIP nedokáže generovat naprosto přesné údaje. Z níže přiloženého grafu je zřejmé, že v rámci Inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj směřuje většina podání k útvaru pracovních vztahů a podmínek. Za pozornost stojí i skutečnost, že nástup informačního systému REUIP znamenal v průběhu roku 2014 pro inspektory jistou komplikaci (školení, nácvik práce v systému, dolaďování systému REUIP v jeho ostré verzi). Ani tato skutečnost neznamenala významný propad v počtu vyřízených podnětů v rámci inspektorátu.




b) Plnění nápravních opatření, včasnost jejich předkládání Při plnění nápravných opatření, která uložili inspektoři v návaznosti na provedené kontroly, nedochází v naprosté většině případů ke komplikacím, které by stály za významnější pozornost. Až na vzácné výjimky jsou zprávy o odstranění zjištěných nedostatků kontrolovanými osobami naplňovány včas a v očekávané formě a kvalitě. Formu a způsob řešení zjištěných nedostatků (porušení) inspektoři se zástupci kontrolovaných osob při projednávání protokolů prodiskutují a vedou je k tomu, jak vypořádat zjištěné nedostatky optimálně. Případy, kdy kontrolované osoby zprávu o přijatých opatřeních do sídla inspektorátu nezašlou, jsou ojedinělé a jsou nejčastěji důsledkem prostého opomenutí. V takových případech je inspektorem navrhnuta sankce i přesto, že původně inspektor neměl v úmyslu pokutu udělit. c) Poměr a členění podnětů v oblasti PVP, NLZ a BOZP Jak je z následného grafu zřejmé, více než 70% všech podnětů směřuje k útvaru pracovních vztahů a podmínek. O zbylá procenta se dělí útvar nelegálního zaměstnávání a útvar bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Meziroční nárůst podnětů (který se dostavil po jistém zpomalení růstu počtu přijatých podnětů, který nastal v roce 2013), se nevyhnul ani útvaru nelegálního zaměstnávání a útvaru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Poměr přijatých podnětů mezi jednotlivými útvary lze považovat za konstantní. Graf č. 3 – Počet šetřených podnětů dle jednotlivých útvarů:

Vymezení nejčastějších komplikací při kontrolní činnosti způsobených kontrolovanou osobou, případně povinnou osobou či podatelem podnětu problémy s dostupností kontrolovaných subjektů a nesoučinnost zástupců kontrolovaných subjektů,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj -

agresivní jednání, nespokojenost podatelů podnětů.

a) Problémy s dostupností kontrolovaných subjektů a nesoučinnosti zástupců kontrolovaných subjektů Problematika dostupnosti kontrolovaných subjektu je v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj léty propracována a vyřešena. V letech 2012 až 2014 nebyly zaznamenány problémy s dostupností kontrolovaných subjektů, které by stály za komentář. Potíže se součinností kontrolovaných osob, respektive s jejich cílenou nesoučinností, je k dnešnímu dni již tradiční problém. Při kontrolní činnosti se inspektoři nezřídka setkávají s kontrolovanými osobami, které se stanou „neviditelnými“ - v sídle společnosti nejsou k zastižení, poštu nepřebírají, zruší telefonní čísla a s okolním světem (včetně zaměstnanců) nijak nekomunikují. Na těchto adresách sídlí i několik desítek společností, které tam ovšem nevykonávají žádné činnosti, a ve skutečnosti tam k zastižení nejsou. Je nutné přiznat, že v minulosti byl podobný postup jako obrana před kontrolními orgány v zásadě efektivní. V takovém případě se inspektorům nedařilo ani zahájit kontrolu a jedinou možností, jak postihnout takovou kontrolovanou osobu, bylo podat podnět k rejstříkovému soudu s žádostí o sjednání nápravy. Inspektoři proto vzhlížejí s významnými nadějemi k možnosti zahájit kontrolu takové kontrolované osoby prostřednictvím fikce doručení (mimo jiné i prostřednictvím datové schránky). Na základě skutečnosti, že kontrola je zahájena a kontrolovaná osoba s inspektorátem nekomunikuje, je tak možné kontrolovanou osobu postihnout udělením nesoučinnostní pokuty dle § 22a zákona o inspekci práce. Rok 2014 byl v tomto směru rokem hledání nejvhodnějších postupů a postupné konsolidace obecné praxe. Celý postup ukládání tzv. pořádkových pokut musel být rovněž implantován do informačního systému REUIP. Ustalování rozhodovací praxe bude postupné a zabere jistě ještě nějaký čas, ale první zkušenosti jsou mnohoslibné, a po ustálení postupů by nová úprava v tomto směru mohla představovat významný instrument inspektorů, který může v budoucnu představovat přínos pro jejich práci.

b) Agresivní jednání, nespokojenost podatelů podnětu Z povahy kontrolní činnosti vyplývá, že ne všechny kontroly proběhnou zcela bez potíží. Nicméně v průběhu roku 2014 nebyl zaznamenán v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj žádný případ, kdy by agresivita zástupce kontrolované osoby nabyla takové intenzity, kterou by inspektoři nedokázali zvládnout. Podobné lze konstatovat v otázce nespokojenosti osob, které se na inspektorát obrátili s podnětem. Jsou samozřejmě případy, kdy je obtížné vysvětlit podavateli podnětu, proč se meritum jeho podání nepodařilo prokázat, nebo se podařilo prokázat jen částečně.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nezřídka je nutné vysvětlovat podávajícím (zejména v rámci poradenství), že se na inspektorát obracejí s problematikou, která leží mimo věcnou příslušnost inspektorátu (např. neplatnost výpovědí, nebo zrušení pracovních poměrů). Některé podněty však nelze vyřešit k úplné spokojenosti podávajícího, například v případě, když má podavatel představu vymáhání individuálních nároků ze strany inspektorátu, což však není možné. Jiné podněty mohou být zmatečné, nebo mají jen malou naději na úspěšné vyřízení z jiného důvodu. Závěrem lze konstatovat, že v průběhu roku 2014 neznamenala komunikace s podavateli (stejně jako jejich informování o výsledcích kontrol) významnější problém. Praxe je v tomto směru ustálena a v případě nejasností inspektoři v některých případech přistupují k osobnímu jednání s podavateli podnětů (je-li možné). Osobní jednání vede v drtivé většině případů k uspokojivému stavu.

3.2.2. Vyhodnocení kontrol agenturního zaměstnávání Zdroje výběru kontrolovaných osob Jako orientační zdroj pro výběr agentur práce je využíván stále seznam agentur na webu MPSV, ale prakticky jen okrajově. Ve většině byly provedeny kontroly na základě podaných podnětů. Tyto podněty byly nejen od zaměstnanců, ale také ve větší míře od organizací sdružujících agentury práce (Asociace poskytovatelů personálních služeb, Asociace pracovních agentur). Od zaměstnanců byly podněty podané přímo na OIP nebo na MPSV, a následně postoupené SÚIP. Asociace agentur práce většinou adresovaly podnět na SÚIP. Vzhledem k tomu, že podněty asociací často nevychází přímo z praxe, ale spíše ze zprostředkovaných informací (např. z webových stránek), jednalo se někdy o informace zkreslené a nepřesné. V praxi často uživatel spolupracuje s více agenturami práce souběžně. Při setkání se zástupci agentur práce bylo již dříve upozorněno, že by bylo prospěšné v rámci kontroly uživatele, provádět kontrolu u všech agentur práce, které daný uživatel využívá, aby případné zjištěné nedostatky u jedné agentury byly vytknuty i všem dalším agenturám. Dalším zdrojem pro výběr kontrolovaných osob – agentur práce, tedy byly i informace od uživatelů, se kterými subjekty v oblasti agenturního zaměstnávání, spolupracuje. Opět subjekty zařazené do kontrolního seznamu i v letošním roce – agentury i uživatelé, byly často kontrolované již v předchozích letech. Tento výběr byl ovlivněn skutečností, že na agentury byly podány podněty na porušování pracovně právních předpisů, a proto byly přednostně zařazeny do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Na základě připomínek od asociací agentur práce bylo snahou provádět kontroly, a to v souvislosti s kontrolou uživatele u všech agentur práce, se kterými uživatel spolupracuje, i když na ně nebyl podán podnět ke kontrole. Výběr kontrolovaných agentur práce se odvíjí zejména od zjištění u uživatelů. Uživatelé v rámci působnosti OIP pro Jihomoravský a Zlínský kraj mají i agentury práce, které sídlí mimo působnost regionu. V rámci uvedených krajů je dostatečný výběr agentur práce ke kontrole. Zcela jednoznačně převažovaly kontroly agentur práce, které přidělují své zaměstnance k uživatelům, což je dáno skutečností, že na tyto subjekty jsou podávány podněty od zaměstnanců. Spíše ojediněle byla provedena kontrola na základě podnětu



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj i u agentur práce, které jen zprostředkovávají zaměstnání. (Podnět byl podán např. v souvislosti s porušováním povinnosti mít k tomuto druhu zprostředkování zaměstnání příslušné povolení.) Podněty podané asociacemi agentur práce byly více zaměřené na upozornění Zhodnocení počtu provedených kontrol Inspektorát práce provedl 17 kontrol agentur práce v rámci úkolu 14.1.110, a dále 5 kontrol u subjektů, kde dochází ke skrytému agenturnímu zaměstnávání v rámci úkolu 14.1.113. Kontrolní vzorek nebyl v poměru 1:1 – jedna agentura a jeden uživatel, vzhledem ke skutečnosti, že snahou bylo provést kontrolu u všech agentur práce, spolupracujících s vybraným uživatelem. Při výběru kontrolního vzorku agentur práce již bylo přihlédnuto ke skutečnosti, kde vybrané agentury práce mají uživatele a přednostně byly voleny ty agentury práce, které přidělují zaměstnance k výkonu práce u uživatelů sídlících v místní příslušnosti inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Vzhledem ke zvýšenému počtu podnětů od asociací agentur práce, byl seznam upravován během roku. Množství kontrol je poměrně vysoké, vzhledem k náročnosti problematiky – agentura x uživatel. A dále vzhledem k šíři záběru předmětu kontroly a ve vztahu k problematice skrytého agenturního zaměstnávání. Zvyšování počtu kontrol by mohlo být na úkor kvality kontroly. Kontroly u uživatelů - počty provedených kontrol u uživatelů (v rozlišení podle HÚ 121 a 122), - vyjádření k počtu provedených kontrol, - kdy nebyly kontroly uživatelů prováděny, i když agentura zaměstnance přidělovala, - kontroly uživatelů v místní příslušnosti jiného OIP, - zhodnocení využití informací z kontrol uživatelů při prokazování zjištění kontrol agentur práce. Inspektorát práce provedl 9 kontrol uživatelů v rámci úkolu 14.1.121 a dále 2 kontroly u subjektů, jako skrytého uživatele v rámci úkolu a 14.1.122. Snahou bylo, při provedení kontroly na základě podnětu směřovaného proti agentuře práce, provést souběžně kontrolu u uživatele a alespoň v jednom případě u všech ostatních agentur práce, které daný uživatel využívá. Výběr uživatelů byl zvolen dle obsahu podnětu. Osoby, podávající podnět směřující proti agentuře práce, uváděly, u kterého uživatele vykonávají nebo vykonávaly práci. V případě, že některá agentura práce byla kontrolována v předchozím roce, nebyla kontrola vždy provedena. V kontrolním vzorku byl zvýšen počet kontrol agentur, které nepřidělují k žádnému uživateli, což bylo způsobeno tím, že byly prověřovány podněty asociací agentur práce, které vycházely někdy pouze ze zprostředkovaných informací a kontrolou bylo zjištěno, že



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj daný subjekt sice prezentuje své služby např. na internetu, ale fakticky agenturní činnost nevykonává, takže nebyl zjištěn žádný uživatel. V některých případech nebyla provedena kontrola u uživatele, který nebyl v působnosti inspektorátu práce, a předmět kontroly i obsah podnětu, směřovaný proti agentuře práce, bylo možné prověřit pouze na straně agentury práce (např. vyplacení mzdy nebo náhrady mzdy). V jednom případě také nebyla provedena kontrola u uživatele, kterým byl státní orgán (POLICIE ČR – KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE Jihomoravského kraje), kdy předmět podnětu bylo možné prověřit pouze na straně agentury práce (ukládání peněžitých postihů zaměstnanci za porušení povinnosti vplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu dle § 346b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) a kontrolní činnost by musela být povolena zvláštní žádostí. V jednom případě byla naopak provedena kontrola pouze u uživatele, kdy agentura práce byla kontrolována v loňském roce a předmětem podnětu bylo prověření odpovídajících podmínek práce na pracovišti - povinnosti zaměstnavatele a současně uživatele v oblasti vytváření příznivých pracovních podmínek a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Spolupráce s jinými OIP při kontrolách uživatelů v případech jiné místní příslušnosti nebyla využita. Všichni uživatelé byli v působnosti inspektorátu. Primárním postupem zůstává provést kontrolu souběžně u uživatele a jeho agentur práce. Lze tak posuzovat a konfrontovat zjištěné skutečnosti, resp. nedostatky. Také vzhledem ke skutečnosti, že například povinnosti dle §§ 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou vymezené pro uživatele i agenturu společně, je praktické postupovat v šetření souběžně a koordinovat formulace zjištěných porušení u obou kontrolovaných subjektů. Tento postup je vhodný také v návaznosti na další kroky v rámci opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Užitečnost souběžné kontroly u uživatele a agentury práce se projevuje také v porovnání evidence docházky a zjištění skutečně odpracované doby u agenturních zaměstnanců. V praxi stále dochází ke zjištění, že docházka předložená agenturou práce neodpovídá skutečně odpracované době zaměstnanců. Evidence pracovní doby, předložená agenturou práce, bývá pouze formální a nevykazuje například práci v noci ani o sobotách a nedělích. Konfrontací s evidencí pracovní doby od uživatele (vedené v elektronické podobě pro kmenové i agenturní zaměstnance), je možné prokazovat, že agenturní zaměstnanci skutečně vykonávali práci v noci i o sobotách a nedělích. Tato praxe je také prospěšná v situaci, kdy agentura práce, v době, kdy nepřiděluje práci, vykazuje zaměstnancům neplacené volno, o které nežádali, místo poskytnutí náhrady mzdy za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Souběžná kontrola agentury práce a uživatele byla také přínosná v oblasti prověřování postupu agentury práce při ukončení pracovního poměru se svým zaměstnancem na základě jednostranného prohlášení uživatele podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Zde bylo využito oprávnění inspektora na další součinnost, kdy je možné se dotazovat v rámci kontroly na informace související s předmětem kontroly. A tímto způsobem konfrontovat informace poskytnuté ze strany agentury práce a uživatele.




Kontroly cizích státních příslušníků V kontrolních vzorcích kontrolovaných agentur práce byl nízký podíl cizích státních příslušníků. Většinou se jednalo o občany Slovenské republiky. V souvislosti s kontrolní činností bylo několikrát využito spolupráce s Městskou správou sociálního zabezpečení, kdy byly žádány informace o osobách, za které je odváděno u konkrétního subjektu sociální pojištění. Při kontrolní činnosti bylo v jednom případě vytknuto, že v místě pracoviště nebyly kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu (dle ustanovení § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Pracovněprávní vztahy zaměstnanců V rámci kontrol agentur práce se nejeví tendence přechodu zaměstnávání na Dohody o pracovní činnosti na úkor pracovního poměru. Pokud agentury práce ve větší míře přidělovaly zaměstnance pracující na základě Dohod o pracovní činnosti, jednalo se o dlouhodobě zavedenou praxi. Tyto agentury byly specializované na např. zaměstnávání studentů, kdy tento druh pracovněprávního vztahu je obvyklý a vyhovující oběma stranám. Pokud byl zjištěn výkon práce na základě Dohod o provedení práce, jednalo se o zastřené agenturní zaměstnávání, které bylo postaveno na obchodních vztazích – většinou jako Smlouva o dílo. V takových případech bylo věcí dalšího prokazování, zda se jedná o obchodní či pracovní vztah. V jednom případě bylo zjištěno porušení při ukončení pracovního poměru se zaměstnancem agentury práce na základě jednostranného prohlášení uživatele podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Tento způsob ukončení pracovního poměru na dobu určitou je dlouhodobě problematický. Zákon neřeší ani formu tohoto prohlášení, ani komu má být jednostranné prohlášení účastníka doručeno. Smluvní vztahy existují pouze mezi agenturou a zaměstnancem a mezi agenturou a uživatelem. Agentura práce a uživatel si většinou toto prohlášení doručují v písemné formě. Problém nastává v okamžiku, kdy toto prohlášení není doručeno na adresu třetího účastníka (většinou se jedná o prohlášení uživatele, takže na adresu zaměstnance). V praxi by bylo výhodnější, kdyby byl zaměstnanec agentury práce informován o tomto prohlášení přímo od uživatele. Protože právo na toto jednostranné prohlášení má i zaměstnanec, tak také zaměstnanec by měl například předat své prohlášení přímo nejen agentuře ale rovněž uživateli. Při sjednání jednostranného prohlášení je nutné respektovat, že podmínky tohoto jednostranného prohlášení musí být stanoveny vyváženě tak, aby postavení zaměstnance i uživatele bylo možné považovat za rovné. Problematické je také posouzení, jaké důvody je možné kvalifikovat jako rovné. Vyjádření ke zjištěným porušením Situace v oblasti porušení jeví zlepšení v oblasti povinností při agenturním zaměstnávání. Přesto agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (není vydáván písemný pokyn k přidělení zaměstnance, nebo neobsahuje Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Agentury práce a uživatelé uzavírají „rámcové smlouvy“ mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků – dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo v případě neaktuálních „dodatků“ nebo „příloh“ vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Porušení v oblasti náležitostí dohody agentury práce s uživatelem /§ 308 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ a náležitostí písemného pokynu, na základě kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele / § 309 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ jsou v některých případech spíše drobné administrativní chyby, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným nedostatkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení, spojená s agenturním zaměstnáváním. Poměrně často se také objevuje v písemných pokynech zaměstnanců místo informace o konkrétních pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance formulace: „mzdové a pracovní podmínky nejsou hroší než u srovnatelného zaměstnance uživatele.“ Tato informace je vyhodnocena jako nedostatečná. Souběžně s tímto porušením je někdy zjištěna takto nedostatečná informace i v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem. V některých případech ale dohoda agentury práce a uživatele obsahuje zcela konkrétní a přehledné informace o pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance, ale agentura práce tyto údaje svým zaměstnancům v písemném pokynu neuvádí. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance /§ 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do dohody o dočasném přidělení zaměstnance. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli – jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování. Stále přetrvává skutečnost, že agentury práce, ve snaze o snížení svých nákladů, poskytují svým zaměstnancům vedle mzdy (která je nižší, než u kmenových zaměstnanců uživatele) různá jiná plnění ve formě např. příspěvků na dopravu, bydlení, atd. a tímto způsobem dorovnávají celkově vyplacenou částku na úroveň mzdy kmenových zaměstnanců. Současně tím ale obcházejí odvody sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnanců. V této otázce by bylo přínosné sjednotit postup všech inspektorátů práce v rámci republiky, vzhledem ke skutečnosti, že jedna agentura práce je kontrolovaná více inspektoráty u různých uživatelů, aby byl jednotný postup při hodnocení této situace.




Agenturní zaměstnanci často tento problém neřeší, vzhledem ke skutečnosti, že jejich prioritou je nadále právě pouze celková částka, kterou obdrží při výplatním termínu tzv. „na ruku“ a dále neprověřují, z čeho je částka složena. Problém nastává v situaci, kdy agenturní zaměstnanec skončí pracovní poměr uprostřed měsíce a není mu např. příspěvek na bydlení vyplacen. Někteří zaměstnanci ale na tuto skutečnost poukazují, např. vzhledem k vazbě na výši důchodu nebo možnost hypotéky. Mimo porušení, vztahující se k agenturnímu zaměstnávání, se stále objevují problémy v oblasti ukončování pracovních poměrů, vydávání dokladů o jednotlivých složkách mzdy a vydávání potvrzení o zaměstnání a také v oblasti nevyplacení mzdy nebo náhrady mzdy za svátek nebo dovolenou. V rámci některých kontrol /většinou na základě podnětu asociací agentur práce/ bylo zjištěno, že kontrolované subjekty mají vydané rozhodnutí o povolení k agenturnímu zaměstnávání, ale tuto činnost nevyvíjí (v případě zprostředkování zaměstnání dle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů – přidělování k uživateli). Dále bylo ověřováno, zda subjekty, které prezentují zejména na internetu (např. na svých webových stránkách) nabídku o poskytování služeb v oblasti zprostředkování zaměstnání dle § 14 odst. 1 písm. a) – vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, tuto činnost skutečně vyvíjí a zda mají k tomuto účelu odpovídající oprávnění Dále, že aktuálně nemá žádné zaměstnance, což bylo také ověřeno na Městské správě sociálního zabezpečení. V roce 2014 nevyvíjí žádnou činnost a zřejmě bude firma zlikvidována. Ve dvou případech bylo zjištěno zanedbání povinnosti uživatele v oblasti zajištění bezpečnosti práce po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele. Problematika OOPP je v praxi časté téma dotazů ze strany agentur práce i uživatelů, vzhledem k obtížně řešitelné situaci při fluktuaci agenturních zaměstnanců a postihování nevrácení pracovních oděvů a dalších OOPP. Jako ojedinělé porušení bylo zaznamenáno, že agentura práce zveřejnila nabídku zaměstnání formou inzerce na webových stránkách tohoto znění: „Brigáda: Úklid pro ženy z Brna“ a dále v textu: „Popis činnosti a požadavky na brigádníka: Přijmeme ženy z Brna na úklidy…“ Zveřejněním nabídky zaměstnání výše citovaného znění, v němž agentura práce nabízela práci pouze „pro ženy“, připustila nerovné zacházení a diskriminaci z důvodu pohlaví ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání (dle ustanovení § 4 a 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zákon 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů). Agentura práce předpokládala, že na tuto skutečnost (přiznání invalidity) by zaměstnanec upozornil. Dále zástupce agentury práce sdělil do záznamu o poskytnutí součinnosti, že výše uvedený zaměstnanec neodpracoval žádnou hodinu u sjednaného uživatele.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Agentura práce byla informována o povinnosti dle ustanovení § 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 01.01. 2014, kdy není možné přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, který je osobu se zdravotním postižením. Obecně lze říci, že porušení jsou stejná jako v minulých letech, či spíše dochází k postupnému zlepšování stavu na úseku agenturního zaměstnávání. Opakovaným nedostatkem se jeví sporné hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek. Nelze určit, zda je nějaké odvětví, kde by se objevovalo více porušení. Agenturní zaměstnanci se uplatňují nejvíce ve výrobních provozech a zde obecně dochází k vyššímu počtu porušení, zejména v oblasti pracovní doby a odměňování. Kontrolované subjekty předkládají na inspektorát zprávy o odstranění zjištěných nedostatků. Kontrola se provádí v případě následné kontroly. Novým jevem je trend posunutí pracovněprávního vztahu na základě agenturního zaměstnávání do roviny obchodního vztahu na základě smlouvy o dílo. (Více k tomuto tématu viz body 7. a 9. Vyhodnocení mimořádné kontrolní akce Při výběru výše uvedených subjektů se vycházelo ze seznamu firem, který byl vytvořen na základě předběžného monitoringu, provedeného odborem kontroly nelegálního zaměstnávání. V jednom případě bylo využito podnětu, podaného na OIP (job solutions s.r.o.). Činnost všech výše uvedených kontrolovaných subjektů v pozici „zhotovitele“ nebo „dodavatele“ jeví určité znaky závislé práce dle § 307a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění, za kterou se považuje také případ, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentur práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem. Jednoznačné porušení v oblasti zastřeného agenturního zaměstnávání se nepodařilo v těchto případech prokázat. Při kontrolách bylo využito oprávnění inspektora na další součinnost, kdy je možné se dotazovat v rámci kontroly na informace související s předmětem kontroly. A tímto způsobem konfrontovat informace poskytnuté ze strany „objednatele“ a ze strany „zhotovitele“ nebo „dodavatele“. Dotazováni byli jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanci. Bylo zjištěno, že zaměstnanci dodavatele vykonávají balící služby v době sezóny výrobního procesu. Předmětem objednávek je množství balících jednotek (palet, pytlů). Evidenci odpracovaných hodin osob dodavatele si objednatel nevede. Vede si pouze evidenci palet. Jednotlivým osobám dodavatele zadává pokyny k práci, organizuje a řídí práci na pracovišti nadřízený zaměstnanec dodavatele. Ten je informován mistrem směny, kde se má balící činnost provádět (konkrétní stroj). Za práci vykonanou osobami dodavatele zodpovídá firma sama. Odpovědnost za vady je uplatňována vůči dodavateli. Pracovní prostředky (stroje a balící materiál) jsou objednatele. Podkladem pro výši ceny



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj fakturovaných služeb dodávaných dodavatelem je počet palet, které jsou zkompletované. Proškolení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci si zajišťuje dodavatel. Při kontrolách zjišťujících okolnosti obchodního vztahu je přínosná spolupráce s odborem KNZ, příp. i BOZP. Odbor KNZ má rozsáhlé zkušenosti s neohlášenými kontrolami přímo na pracovištích, kde je možné přesně popsat danou situaci a využít tyto poznatky k podpoře tvrzení, že se jedná o agenturní práci a ne do dodání díla. V oblasti BOZP se pak lépe rozklíčují vztahy na pracovišti v oblasti zajištění bezpečnosti a zdraví při práci, povinnosti vzájemné informovanosti o rizicích, atd. Míra úspěšnosti prokázání zastřeného agenturního zaměstnávání s vazbou na následné správní řízení, je také závislá na časové dotaci těchto kontrol, kdy je třeba vyslechnout širší okruh osob, které se pohybují na daném pracovišti a vyhodnotit velkou řadu informací a podkladů. Vhodnější se jeví věnovat se této problematice soustavně celoročně, spíše než v nárazovém, časově omezeném úkolu. Ukládání pokut Při ukládání pokut je určující závažnost porušení, zda se jedná o opakovaná porušení, zda jsou systémová nebo se jedná o jednorázovou chybu. Při rozhodování se nepreferují určitá porušení, ale jako závažnější se jeví porušení, která se vztahují ke mzdovým nebo pracovním nárokům zaměstnanců. Přihlíží se k rozsahu porušení, k velikosti kontrolovaného subjektu. Zohledňuje se i postoj kontrolované osoby vůči vytknutým nedostatkům, snaha nedostatky odstranit již během kontroly. Zajímavá zjištění z kontrol, další poznatky, doporučení Vývoj na trhu práce přinesl nový jev tzv. zastřené agenturní zaměstnávání. Během roku, mimo kontrol mimořádné kontrolní akce (úkol č. 14.1.202), bylo provedeno několik kontrol, kdy bylo zjišťováno, zda se nejedná o obcházení agenturního zaměstnávání. Kontrolované spolupracující subjekty mají uzavřenu obchodní smlouvu, nazvanou např. jako „Smlouva o dílo“ nebo „Rámcová smlouva o spolupráci“, kde je dodávka pracovní síly definována, jako dodání určitého díla. Snahou bylo prokázat na konkrétní specifické situaci pracoviště, že se nejedná o dodání díla, ale pouze o pronájem pracovní síly. K prokázání skrytého agenturního zaměstnávání je nutné provést kontrolu přímo na pracovišti s využitím záznamů o poskytnutí součinnosti se zástupci kontrolovaných subjektů i jejich zaměstnanců. Zde se jeví vhodná spolupráce s odborem KNZ. Podané informace jsou ale často nejednoznačné a je třeba vyhodnotit vždy konkrétní případ. Nelze zobecnit nějaký zaručený postup. Pokud jsou zjištění dostatečně průkazná pro definování obcházení agenturního zaměstnávání (jednoznačná zjištění ze strany objednatele i dodavatele: např. evidence pracovní doby, určování počtu zaměstnanců k výkonu „dodávky díla“, zadávání pokynů k práci, odpovědnost za odvedené dílo, vlastnictví pracovních prostředků na straně „pseudouživatele“, stejná pracovní činnost je vykonávána i kmenovými zaměstnanci), mohou nastat 2 situace: a) „Dodavatel díla“ nemá rozhodnutí o povolení k agenturnímu zaměstnávání. V tomto případě je možné definovat porušení dle ust. § 14 odst. 1 písm. b) a ust. § 14 odst. 3 písm. b) a ust. § 60 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ve znění pozdějších předpisů, - agenturní zaměstnávání provozované bez příslušného povolení, a to pouze na straně „pseudoagentury“. b) „Dodavatel díla“ má rozhodnutí o povolení k agenturnímu zaměstnávání, ale nevyužívá ho. V tomto případě je možné definovat porušení dle ust. § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, - kontrolovaná osoba neuzavřela písemnou dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Jelikož se v tomto případě jedná o povinnost na straně agentury práce i uživatele, lze toto porušení vytknout jak „pseudoagentuře“ – dodavateli díla, tak „pseudouživateli“ – objednateli díla. Jako problematické se jeví kontroly, kdy subjekt dodávající dílo je český a odběratel díla zahraniční (zejména Slovensko). V takovém případě je možné provést pouze kontrolu „pseudoagentury“ a její tvrzení nelze konfrontovat se situací v místě výkonu práce (dodávky díla) a s „pseudouživatelem“ jako odběratelem díla. Situace je nepřehledná o to víc, že na Slovensku níže uvedené „pseudoagentury“ spolupracují ještě s dalším subjektem, kterému také dodávají „dílo“ a ten pak teprve poskytuje „dílo“ – zaměstnance koncovému objednateli – odběrateli díla – „pseudouživateli“. Dlouhodobou kontrolní činností zaměřenou na agentury práce a uživatele došlo k výraznému zlepšení stavu v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů u agenturního zaměstnávání. Problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v této oblasti jsou řešeny v rámci podnětů, proto by bylo možné tento hlavní úkol nezařazovat. Daleko více problematická se jeví oblast skrytého agenturního zaměstnávání. V této souvislosti by bylo přínosné legislativně ošetřit např. zajištění předmětu činnosti podnikajícího subjektu pouze v rámci závislé práce – tedy včetně agenturního zaměstnávání. A dodávky o dílo ponechat pouze na poskytování takových služeb nebo díla, které není v náplni činnosti podnikajícího subjektu, který tyto služby využívá. V souvislosti s rozšířením jevu obcházení agenturního zaměstnávání, dochází i k nárůstu obcházení uzavírání pracovních poměrů. Častým případem je model, kdy pseudouživatel má se svým zaměstnancem uzavřenu Dohodu o provedení práce na určitou práci. A na stejnou činnost se stejnou osobou má uzavřenu Dohodu o provedení práce i firma /někdy i více firem/ dodávající „dílo.“ Taková osoba – zaměstnanec, pak vykonává souvisle na jednom pracovišti jednu pracovní činnost, se stejnými pracovními prostředky (někdy formálně pronajatými) pro několik zaměstnavatelů. Výdělky, které se posuzují zvlášť většinou nejsou v takové výši, aby zakládaly povinnost odvodů pojištění. A jsou zde i další znevýhodnění oproti pracovnímu poměru (např. absence nároků na příplatky za práci, dovolená, náhrady za překážky, atd.) Je opět dáno k úvaze, zda by bylo možné legislativně zamezit výkonu stejné práce na jednom pracovišti, i když se jedná o více zaměstnavatelských subjektů. Pokud by byla kontrolní činnost zaměřena ve větší míře na kontrolu subjektů, kde dochází k obcházení agenturního zaměstnávání bylo by zřejmě přínosné provádět kontrolu minimálně ve složení týmu z inspektora z odboru PVP a KNZ, popřípadě i s využitím spolupráce odboru BOZP.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Také by bylo žádoucí sjednotit metodický postup v rámci všech oblastních inspektorátů v rámci těchto kontrol a seznámit se s postupy a zkušenostmi jiných inspektorátů. V oblasti spolupráce s asociacemi agentur práce by měla být tendence více konkretizovat podněty poskytované těmito sdruženími.

3.2.3. Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti Zdroje výběru kontrolovaných osob - data Jako zdroj pro výběr kontrol na úseku rovného zacházení a ochrany osobních práv zaměstnanců byly využity podněty přijaté na inspektorát práce. Tyto podněty byly převážně od zaměstnanců. Podněty byly podané přímo na OIP nebo na SÚIP či MPSV a následně postoupené na OIP. Výběr subjektů byl ovlivněn skutečností, že na ně byly podány podněty na porušování pracovněprávních předpisů a proto byly přednostně zařazovány do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Za pozornost stojí fakt, že v roce 2013 došlo k pozoruhodnému nárůstu podnětů, které směřovali do oblasti diskriminace a rovného zacházení ve veřejné správně a rok 2014 byl v tomto ohledu naprosto totožný i když v soukromém sektoru dochází k nárůstu podaných podnětů. Oblast rovného zacházení a oblast zákazu diskriminace jsou oblastmi, ve kterých nejsou podání až tak vzácná, jak tomu bylo v minulých letech (zejména v již zmíněném rezortu školství). Nicméně v praxi se daří prokazovat nerovné zacházení (zejména v odměňování), ale v oblasti zákazu diskriminace se to daří jen ojediněle. Prokazování takového správního deliktu v drtivé většině předpokládá součinnost postiženého (podávajícího), ten se ovšem, pokud je ještě zaměstnancem váhá s pomocí v obavě o vyzrazení své osoby a ze strachu z následků hněvu zaměstnavatele (v drtivé většině případů se obává oprávněně), nebo již není zaměstnancem a leží tak mimo výseč oprávnění inspektora.

Celkové počty kontrol V průběhu roku 2014 bylo zaměstnanci útvaru pracovních vztahů a podmínek provedeno na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců celkem 11 kontrol a na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace 35 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo pouze v 5 kontrolách zjištěno porušení.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Graf č. 1 – Úsek ochrany osobních práv zaměstnanců

Graf č. 2 – Úsek rovného zacházení a zákazu diskriminace

Touto cestou bych chtěla uvést, že kontrolované osoby jsou zde uváděny proto, že někteří inspektoři inspektorátu nepřiřadili do našeho informačního systému číslo úkolu a proto jsou výše uvedení zaměstnavatelé v některých případech vedeny pouze pod úkolem č. 14.1.066, a proto by mohl mít SÚIP jiné počty kontrol, než ve skutečnosti byly provedeny. Zajímavá zjištění z kontrol, názory, postřehy, vlastní sdělení Jistý druh zaměstnavatelů je si dobře vědom toho, že přístup k soudnímu přezkumu nerovného zacházení či diskriminace, je pro zaměstnance (zejména pro zaměstnance nízkopříjmové), nadmíru komplikovaný a často je pro ně taková možnost jen v teoretické rovině. Takový zaměstnanec je často vystaven existenční nejistotě dramatických rozměrů. Takový zaměstnanec nemá finanční, časové, ale mnohdy ani intelektuální prostředky, aby se soudního přezkumu, bez pomoci jiných dobral. A je třeba si přiznat, že nikdo takový není (tím myslím instituci, nebo úřad). Tohoto stavu jsou si zaměstnavatelé určitého druhu vědomi, stejně tak toho, že oni jsou ti, kdo finanční prostředky na soudní poplatky a na



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj právní zastoupení disponují. Mnozí této situace neváhají zneužít. Zaměstnanec je z mnoha důvodů nesporně slabší stranou případného sporu. Vyhodnocení kontrol ve veřejném sektoru v porovnání se soukromým sektorem v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace Ve veřejném sektoru bylo provedeno do 10. 12. 2014 provedeno inspektorátem celkem 35 kontrol. Kontrolováno bylo celkem 14 školských zařízení (mateřské školy, základní školy, umělecké školy, střední školy, vysoké školy), 1 městský úřad, 2 zdravotnická zařízení, 5 příspěvkových organizací.

Je tedy nutno uvést, že počet kontrol převažoval ve veřejném sektoru, ale sektor soukromý za ním zaostává pouze minimálně a je zde vidět, že i v soukromém sektoru se počet kontrol na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace zvýšil a zaměstnanci považují tuto oblast za velmi citlivou a požadují provedení kontrol.

Graf: Kontroly ve veřejném sektoru



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Graf: Kontroly ve veřejném sektoru

V soukromém sektoru bylo provedeno 15 kontrol z celkového počtu 35 a porušení bylo zjištěno pouze ve 2 případech, a to v následujících: Graf: Kontroly v soukromém sektoru

Kontrolní nástroje Ke kontrolám na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace je vždy důsledně přistupováno ze strany inspektorů, kteří nejčastěji využívají oprávnění dané zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších, a to vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly; a dále oprávnění dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a to dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. O tento druh kontroly se v posledních letech zvýšil zájem ze strany podavatelů podnětů a čím dál tím více častěji jsou kontroly na tuto oblast zaměřovány, nerovné zacházení a diskriminace je velice citlivá oblast nejen v pracovně právním vztahu účastníků a prokazatelnost správního deliktu je velice obtížná. Pořizování fotografií při kontrole ochrany osobních práv zaměstnanců inspektoři v tomto roce nevyužili a věřím, že v příštím období by bylo velmi zajímavé tento kontrolní nástroj používat, ale bohužel technické vybavení prozatím neumožňuje uvedené kontrolní nástroje využívat.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Je otázkou taktu a zkušenosti každého inspektora jak ke kontrole přistoupí. Jako užitečné, a do významné míry vhodné pro změkčení atmosféry v průběhu kontroly, se ukázalo pojmout řešení porušení a nedostatků, která nejsou meritem kontroly a nemají zásadní charakter formou poradenství. Úspěšně lze takový přístup označit za přidanou hodnotu kontrolní činnosti. Samozřejmě i mezi podávajícími se najdou jednotlivci, kteří nevnímají povinnost inspektorů vycházet při řešení jejich podnětů z dokladů, které dokládá zaměstnavatel pozitivně (a ty mají navíc různou kvalitu a vypovídající hodnotu). Zvláště v případech podnětů směřujících do oblasti rovného zacházení a diskriminace, kde jsou možnosti inspektorů významně limitovány je možno z reakcí podavatelů detekovat rozčarování. I přes uvedené, nebyl zaznamenán ani v oblasti komunikace s osobami podávajícími podnět, významnější exces.

Sankce V oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace nebyla v roce 2014 navrhnuta inspektory žádná sankce, ale je nutno podotknout, že je to zejména tím, že prokazování nerovného zacházení či diskriminace je pro inspektory velmi obtížné, neboť i ze subjektivního pohledu inspektora se může zdát, že dochází k porušování ustanovení o rovném zacházení a zákazu diskriminace, ale po vyhodnocení záznamů o poskytnutí součinnosti ze strany zaměstnanců je zřejmé, že zaměstnanci se v některých případech velice obávají o ztrátu zaměstnání, obávají se o mstu ze strany zaměstnavatele, obávají se o mstu ze strany ostatních zaměstnanců a proto neposkytují úplné a pravdivé informace a bohužel v takovém případě dochází k tomu, že není prokázáno zaměstnavateli porušení v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. V oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců bylo zjištěno porušení ve 2 případech, ale sankce navrhnuta nebyla, neboť dle zákona o inspekci práce není porušení správním deliktem.

3.2.4. Informace o výsledku kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech Zdroje výběru kontrolovaných osob - data Hlavním zdrojem kontrolovaných osob, které byly vybrány ke kontrolám, převažovaly podněty podané osobně na OIP nebo písemně či elektronicky zaslané na OIP Brno či na SÚIP Opava. Ve výběru kontrolovaných subjektů převažovaly zaměstnavatele s místní příslušností Jihomoravského kraje a Zlínského kraje, v některých případech se jednalo o pracoviště v regionu JmK a ZK a sídla firem v rámci České republiky. Počet soukromých kontrolovaných subjektů činil 74 oproti tomu státních/příspěvkových zaměstnavatelů bylo ke kontrolám vybráno 6.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Zhodnocení počtu provedených kontrol Podle odvětví byl proveden tento počet kontrol: a) v oblasti maloobchodu b) v oblasti restauračních zařízení c) v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb d) v oblasti montážních provozů e) v oblasti zpracovatelského průmyslu v potravinářství f) v oblasti bezpečnostních a hlídacích agentur

22 kontrol 21 kontrol 11 kontrol 7 kontrol 7 kontrol 12 kontrol

Plánovaný počet kontrol v jednotlivých oblastech byl splněn, v oblasti maloobchodu a restauračních zařízení i překročen. Příčinou většího počtu kontrol v některých oblastech jako je maloobchod a restaurační zařízení je neustálé porušování práv zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, jako je např. nevedení evidence odpracované doby, z čehož vyplývá, že zaměstnancům nejsou vypláceny ke mzdě příplatky za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a za práci v noci. Dále zaměstnavatelé nedodržují vyplácení zaměstnancům zaručené mzdy, kdy především v oblasti restauračních zařízení je stále zafixována minimální mzda. Vyjádření ke zjištěným porušením- počty zjištěných porušení V oblasti maloobchodu bylo u provedených kontrol zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění

zjištěno celkem 48 porušení

V oblasti restauračních zařízení bylo u provedených kontrol zjištěno celkem 61 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění V oblasti zdravotnictví bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 16 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění V oblasti montážních provozů bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 13 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění V oblasti zpracovatelského průmyslu v potravinářství bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 6 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění V oblasti bezpečnostních a hlídacích agentur bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 29 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění Následné kontroly budou prováděny v měsíci lednu 2015. Ukládání pokut a) V oblasti MALOOBCHODU byly uděleny pokuty v celkové výši 100 000,- Kč a) V oblasti RESTAURAČNÍCH ZAŘÍZENÍ byly uděleny pokuty v celkové výši 185 000,- Kč b) V oblasti ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB byly uděleny pokuty v celkové výši 60 000,- Kč



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj c) V oblasti MONTÁŽNÍCH 150 000,- Kč

PROVOZŮ byla udělena pokuta v celkové výši

d) V oblasti BEZPEČNOSTNÍCH A HLÍDACÍCH SLUŽEB byly uděleny pokuty v celkové výši 70 000,- Kč Zajímavá zjištění z kontrol, další poznatky, doporučení Z výsledků provedených kontrol v šesti oblastech vyplynulo, že stále dochází k mnoha porušením v oblasti restauračních zařízení, např. evidence pracovní doby, která ve většině případů není vůbec vedena a zaměstnavatel ji začíná dodatečně sepisovat až na základě zahájení kontroly. Počet fyzicky odpracovaných hodin dle vyjádření zaměstnanců v mnoha případech nesouhlasí s předloženou evidencí pracovní doby od kontrolovaného subjektu. Další porušeními je sjednání mzdy pro zaměstnance, která v mnoha případech neodpovídá výši zaručené mzdy a stále ještě převažuje minimální mzda bez jakýchkoliv příplatků, na které zaměstnanci vzniká právo. Mzda je vyplácena v hotovosti, avšak výplatní listy o převzetí mzdy nejsou podepisovány zaměstnanci, jak uvádějí podavatelé podnětů ve svých podnětech. Dále není evidován počet čerpaných dnů dovolené a následně není poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru. Celková výše pokuty v oblasti restauračních zařízení upozorňuje na to, že se zde stále objevují vážné nedostatky, které je třeba odstranit nejen následnými kontrolami, ale i dalšími kontrolami společně s útvarem BOZP.

3.3. Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání Kontrolní činnost v oblasti nelegálního zaměstnávání v působnosti inspektorátu v roce 2014 prováděly dva pracovními týmy (na území Jihomoravského kraje a na území Zlínského kraje) zařazené pod projekt „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, registrační číslo CZ.1.04/2.2.00/11.00013 (dále jen „projekt“). Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Kontroly realizovalo v průběhu roku 2014 celkem 30 inspektorů útvarů kontrol nelegálního zaměstnávání, a to 18 v Jihomoravském kraji a 12 ve Zlínském kraji. Inspektoři provádějící kontroly nelegálního zaměstnávání na jednotlivých oblastních inspektorátech práce v rámci celé republiky se řídí zpracovanou metodikou, jejíž vytvoření bylo jedním z dílčích cílů projektu. Ačkoli je metodika přednostně určena inspektorům provádějícím kontroly nelegálního zaměstnávání, může být rámcově využita i inspektory jiných inspekčních odborů, neboť základní pravidla pro výkon kontrolní činnosti jsou pro všechny inspektory shodná (příprava na kontrolu, potřeba doložit a řádně zdokumentovat kontrolní zjištění, vypořádání protokolu o výsledku kontroly aj.). Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Bližší informace k projektu jsou uvedeny na internetových stránkách www.knz.suip.cz. V průběhu roku 2014 prováděli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji kontrolní činnost v rámci několika hlavních úkolů, přičemž stěžejními byly:  Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců  Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti  Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání Kromě výše uvedených úkolů prováděli inspektoři útvarů KNZ i mimořádné regionální kontroly zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání dle specifik jednotlivých krajů. V roce 2014 provedli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji celkem 2454 kontrol v oblasti nelegálního zaměstnávání.

3.3.1 Kontrola nelegálního zaměstnávání a cizinců Ve 2. čtvrtletí 2014 se objevily dvě nové skutečnosti, které ovlivnily kontrolní činnost jako takovou, tudíž i kontrolní činnost útvarů KNZ. První z nich bylo vydání zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, který nabyl účinnosti dnem 1.5.2014 a vlivem kterého došlo v návaznosti na změny v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZIP“) k některým změnám souvisejícím s kontrolní činností. Např. nový obsah ust. § 132 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoZ“) si vynutil změnu v oblasti poskytování informací fyzickou osobou vykonávající práci, která je tak nově vyžadována v rámci institutu poskytnutí součinnosti, a to „povinnou osobou“ v souladu s ust. § 10 odst 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KŘ“). Inspektoři byli s danými změnami seznámeni i formou proškolení právním útvarem inspektorátu a byly vytvořeny nové formuláře pro kontrolní činnost odrážející nezbytné změny (např. výzvy k poskytnutí součinnosti – jednak dle ZIP, jednak dle ZoZ - zasílané kontrolovaným osobám, poskytnutí součinnosti podle ust. § 8 písm. f) KŘ aj.). V návaznosti na tyto změny došlo i k větší administrativní náročnosti vlivem odesílání různých sdělení prostřednictvím datové schránky (např. protokol o kontrole, informace o zahájení kontroly dle ust. § 5 odst. 3 KŘ dodatečně zasílaná kontrolované osobě, nebyla–li přítomna zahájení kontroly aj.). Došlo i k podstatným změnám v procesu vyřizování námitek, a to v souladu s ust. § 14 KŘ. Další, tentokrát specifickou skutečností, která ovlivnila kontrolní činnost útvarů NLZ v tomto období, konkrétně v oblasti zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU, bylo vydání zákona č. 101/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky…, který nabyl účinnosti dnem 24.6.2014. Za tím účelem bylo operativně zorganizováno ze strany inspektorátu jednání s kompetentními pracovníky příslušného Odboru azylové a migrační politiky MV ČR a dohodnuty principy aktuální



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj a účinné spolupráce reagující zejména na novou kompetenci tohoto úřadu spočívající ve vydávání zaměstnaneckých karet. Obdobně byla aktualizována spolupráce s příslušnými útvary ÚP ČR, v jejichž gesci je agenda zahraniční zaměstnanosti. I v této oblasti muselo dojít k proškolení inspektorů včetně pokynů pro aplikaci do kontrolní činnosti v případě zjištění zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU. Kontrolní činnost byla v roce 2014 zaměřena na odhalování, potírání a prevenci nelegálního zaměstnávání v ČR. Stejně jako v předešlých letech vykonávali kontrolu inspektoři odborů kontroly nelegálního zaměstnávání pro Jihomoravský kraj a kontroly nelegálního zaměstnávání pro Zlínský kraj, kteří jsou zapojeni do projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“. Kontroly byly zaměřeny primárně na zjištění, zda fyzická osoba vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu, dále pak zda cizinec vykonává práci v souladu s vydanou zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Součástí kontrol byla také kontrola dodržování základních povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek z dokladů předložených v rámci kontrolního šetření. Výběr konkrétních subjektů pro kontrolu vycházel z plánu kontrolní činnosti SÚIP, z podnětů ke kontrole od občanů a jiných institucí, na základě informací získaných při poskytovaném poradenství a z vlastní monitorovací činnosti inspektorů a jejich místních znalostí. Kontroly byly prováděny u zaměstnavatelů bez rozdílu velikosti společnosti, předmětu podnikání, počtu zaměstnanců, a rovněž nebyla brána v potaz ani skutečnost, zda kontrolované osoby zaměstnávají občany ČR, EU nebo cizince. Nedílnou součást kontrolní činnosti tvořily mimořádné kontrolní akce vztahující se vždy k vybrané oblasti podnikání kontrolovaných subjektů, a to jak mimořádné kontrolní akce celostátní, tak i regionální, které lépe umožňují přizpůsobit zaměření kontrolní činnosti specifikům daného regionu (např. restaurační zařízení, pekárny, zaměstnavatelé provozující sběrny druhotných surovin, pneuservisy, vánoční trhy atd.). Kontroly byly plánovány a prováděny s ohledem na efektivitu, účelnost a za maximálního využití mobilních kanceláří, tj. automobilů, vybavených notebooky s možností připojení na internet a do databází, přenosnými tiskárnami. Pro účelné a efektivní plánování a provádění kontrol, byly využívány především praktické zkušenosti z minulých let. Za zmínku jistě stojí stále se zlepšující spolupráce s ozbrojenými složkami a se Službou cizinecké policie – Policie ČR a odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (zvláště při rozsáhlejších kontrolách u subjektů zaměstnávajících větší počet cizinců), či s dalšími státními institucemi, jako např. Celní správa, Úřad práce ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, Živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce. Inspektoři odborů kontroly nelegálního zaměstnávání spolupracují nejčastěji s Úřadem práce ČR. Je to zejména z důvodu zjištění výkonu závislé práce fyzických osob bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, které jsou současně v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo z důvodu nenahlášení nekolidujícího zaměstnávání těchto fyzických osob na Úřad práce ČR. Dalším důvodem je plnění informační povinnosti při zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Kontrolním šetřením v oblasti nelegálního zaměstnávání bylo v roce 2014 zjištěno, že nejvíce nelegálně zaměstnávaných fyzických osob je z řad občanů ČR a téměř stejný počet



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj byl zjištěn i u nelegální práce cizinců mimo EU (státní příslušnosti především Ukrajiny). Oproti předešlému roku došlo k poklesu fyzických osob zjištěných při výkonu nelegálního zaměstnávání. Vyjádření počtu fyzických osob v oblasti nelegálního zaměstnávání NELEGÁLNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ: Nelegální zaměstnávání občanů ČR

77

Nelegální zaměstnávání občanů EU mimo ČR

29

Nelegální zaměstnávání cizinců mimo EU

61

Srovnání počtu fyzických osob zjištěných při výkonu nelegální práce v roce 2013 a 2014

Nejčastější porušení v oblasti pracovních vztahů a podmínek se týkala dodržování povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna právnická nebo fyzická osoba uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, vyplývající z ust. § 136 zákona o zaměstnanosti. Dále se kontroly týkaly dodržování zákoníku práce v oblasti absence písemné formy pracovních smluv (ust. § 34 odst. 2 zákoníku práce) a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (ust. § 77 odst. 1 zákoníku práce).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj KONTROLA PRACOVNÍCH VZTAHŮ A PODMÍNEK, ZoZ : Absence kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti

198

Absence písemné formy dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti

87

V případě zjištěného porušení je inspektorem kontrolované osobě vydáváno opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, na základě kterého je od ní ve stanoveném termínu požadována písemná zpráva o přijatých opatřeních. Ze zkušeností při kontrolní činnosti lze konstatovat, že i nadále dochází ke značnému zneužívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zejména dohod o provedení práce. Umožnění výkonu nelegálního zaměstnávání je zjišťováno stále méně, protože se stále obtížněji prokazují znaky závislé práce. Kontrolované osoby jsou na kontroly připraveny, ví jak odpovídat, aby se vyhnuly případné sankci. Kontrolovaná osoba i fyzické osoby vykonávající práce pro tuto kontrolovanou osobu shodně uvádějí, že je práce vykonávána na základě ústní domluvy. Nejedná se tedy o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Dalším problémem při kontrole dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr byla v uplynulém roce absence zákonné povinnosti zaměstnavatele vést evidenci odpracovaných hodin a chybějící oznamovací povinnost před nástupem k výkonu práce vůči státním institucím jako je například Česká správa sociálního zabezpečení. Efektivnost v oblasti kontrol nelegálního zaměstnávání by se jistě zvýšila, kdyby byla stanovena zákonná oznamovací povinnost pro zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bez ohledu na sjednanou výši odměny, tedy obdobným způsobem jako je to na Slovensku. Nejčastěji zjištěnými nedostatky při kontrolách nelegální práce bylo nesplnění povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je zaměstnavatel povinen uchovávat podle §102 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolované osoby často uvádějí, že si fyzickou osobu pouze zkouší, nebo že vykonávaná práce je praktickou částí výběrového řízení a taktéž se mnohdy mylně domnívají, že výkon práce starobním důchodcem nemusí být vykonáván v základním pracovněprávním vztahu. Problémové jsou také situace, kdy z důvodu neznalosti českého jazyka nemohou být kladeny kontrolovaným fyzickým osobám dotazy k prokázání všech znaků závislé práce. Tento problém se vyskytuje pravidelně především u občanů – cizinců ukrajinské a vietnamské národnosti podnikajících na území ČR na základě vydaných živnostenských oprávnění. Ti často tvrdí, že otázkám nerozumějí. Praktické zkušenosti s prováděním kontrol nelegální práce a kontrol plnění povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti, postupně získávané od počátku roku 2012, se



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v průběhu let odrazily ve stoupající tendenci efektivity a kvality prováděné inspekce. V kontrolách v oblasti nelegálního zaměstnávání, jež jsou intenzivně prováděny Státním úřadem inspekce práce, resp. oblastními inspektoráty práce, je však nutné i nadále pokračovat, neboť se na trhu práce stále objevují zaměstnavatelé, kteří i přes rizika a důsledky nelegální práce, stále výkon nelegální práce umožňují. S kontrolní činností je spjata i poradenská činnost, která je zabezpečována inspektory nejen na jednotlivých okresních pracovištích, ale i v průběhu samotných kontrol. Občané stále více využívají možnost poradenství, zejména poradenství v oblasti vzniku a ukončení pracovního poměru, mzdových nároků a insolvence. Stoupající tendenci má i využívání poradenství ze strany zaměstnavatelů, kteří se dotazují zejména na možnosti a způsoby krátkodobého zaměstnávání. Zejména ke konci roku 2014 bylo provedeno několik kontrol na základě anonymních podnětů, kdy se skutečnosti v něm uvedené (nelegální zaměstnávání - „práce na černo“) nepotvrdily a orgány inspekce práce tak více sloužily jako nástroj konkurenčního boje, neboť v kontrolním zjištění bývají často konstatována porušení, jejíž společenská škodlivost je neúměrná rozsahu provedené kontroly. Pozitivně lze hodnotit možnost zahájení správního řízení o uložení pokuty pro nesoučinnost zejména kontrolovaných osob. Díky tomuto institutu došlo ke snížení počtu uměle protahovaných kontrol, k čemuž docházelo především nedoručováním vyžadovaných dokladů ze strany kontrolovaných osob nebo oddalováním sjednaného termínu pro převzetí protokolu o kontrole. Pozitivně lze rovněž hodnotit nárůst informovanosti zaměstnavatelů o povinnostech vyplývajících jim z pracovněprávních předpisů. V průběhu roku 2014 Ústavní soud zrušil ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“, neboť shledal, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Částka 250 000 Kč byla tímto ustanovením stanovena jako minimální výše sankce, kterou je možno udělit za správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce. Do 1. 1. 2015 tak nebyla dolní hranice pokuty stanovena vůbec; s účinností k 1. 1. 2015 došlo k novelizaci napadeného ustanovení, a to tak, že částka 250 000 Kč se nahradila částkou 50 000 Kč. Stávající minimální hranice sankce bránila individualizaci konkrétního případu, neboť byla stanovena v takové výši, že omezovala rozhodující správní orgány přihlédnout ke specifickým okolnostem různých případů, jakož i k osobám delikventů a jejich majetkovým poměrům.

3.3.2 Kontrola dodržování povinností zaměstnavatele podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti V rámci tohoto úkolu prováděli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji v roce 2014 kontroly se zaměřením např. na to, zda kontrolované osoby, jako zaměstnavatelé:  neporušily zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4, 12),  neporušily při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti jiným způsobem nebo dobré mravy (§ 58, 58a),



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj  vedly evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením (§ 80),  plnily povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (§ 81),  poskytovatelé náhradního plnění vedli evidenci o poskytnutém plnění (§ 81),  ve stanovené lhůtě písemně vykázaly dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů,  splnily stanovenou oznamovací povinnost, a to v případě plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a v případě zaměstnávání cizinců a občanů EU (§87 a § 88). Kontroly zaměřené na zákaz diskriminace a dodržování práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání Jako orientační zdroj pro výběr subjektů je nejvíce využíván vlastní monitoring jednotlivých inspektorů v terénu. Pozornost je zaměřována převážně na kontrolu inzerátů s nabídkami práce, které zaměstnavatelé umísťují v prostorách provozoven, nabídky práce zveřejňované v tisku ať už regionálním nebo přímo zaměřeným na inzerci zaměstnání a na nabídky práce na internetových portálech, které jsou zaměřeny přímo na tuto problematiku. Ve většině případů byly provedeny kontroly na základě podaných podnětů od občanů, podnikatelských subjektů, ale také od zaměstnanců odboru zprostředkování z jednotlivých kontaktních pracovišť Úřadu práce České republiky. Podněty byly podané přímo na OIP nebo na MPSV a následně postoupené SÚIP. Poměr počtu kontrol na základě podnětů a kontrol z monitoringu inspektorů je přibližně 1:1. Stanovená oblast kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání se v regionu Jihomoravský a Zlínský kraj jeví jako problematická. Nejvíce problematické oblasti jsou převážně ve velkých městech, jako jsou krajská města Brno a Zlín, kde se nachází největší koncentrace zaměstnavatelů, kteří zveřejňují nabídky práce ve svých provozovnách. Nejčastěji se jedná o restaurační provozy a prodejny s různými druhy zboží. Prováděné kontroly probíhaly standardním způsobem, mnohdy však inspektoři při provádění kontroly a následném vyhodnocení situace narazili na mnohá úskalí. V některých případech museli inspektoři řešit například neochotu kontrolovaných osob vyjádřit se k textu inzerátu, kdy argumentovaly tím, že si jako zaměstnavatelé mohou vybrat zaměstnance, jaké chtějí a že sami nejlépe dovedou posoudit potřeby na zveřejněnou pracovní nabídku. Zde lze zmínit konkrétní případ, kdy zaměstnavatel po zveřejnění nabídky práce ve znění „prodavačka“ v prodejně s dámskou konfekcí argumentoval tím, že se jedná o oblečení pro ženy a proto je nepřípustné, aby toto zboží ženám nabízel a prodával muž. Často se kontrolované osoby vyjadřovaly v tom smyslu, že si na výkladní skříň své prodejny mohou vyvěsit to, co chtějí ony. V tomto případě bylo konstatováno porušení zákazu nerovného zacházení a diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Jako další komplikovaný případ lze uvést situaci, kdy kontrolovaná osoba provozující prodejnu s potravinami uvedla uchazečům o zaměstnání – mužům do doporučenek z úřadu práce jako důvod nepřijetí, že provozovna je vybavena pouze pro ženy. V tomto případě se jednalo o kontrolu z podnětu, který podal úřad práce. Zaměstnavatel při poskytování



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj součinnosti inspektorům uvedl, že provozovna nemá dostatečné hygienické zázemí pro obě pohlaví, má pouze jedno WC a při větším počtu zaměstnanců na směně by zároveň došlo porušení hygienických předpisů. V tomto případě se inspektorát obrátil na Krajskou hygienickou stanici a požádal ji o vyjádření se k nastalé situaci. Výsledkem kontroly bylo konstatování, že kontrolovaná osoba se přes všechny své argumenty nerovného zacházení a diskriminace dopustila, jelikož nabídka zaměstnání zněla „prodavač/ka“, byla tedy míněna pro obě pohlaví, tudíž bylo zjištěno porušení zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Mezi kontrolovanými osobami bylo i několik takových, které si diskriminační charakter svého jednání vůbec neuvědomovaly nebo argumentovaly tím, že při zadávání inzerátů docházelo k administrativním pochybením nebo neznalosti zákonů zaměstnanců, kteří inzeráty zadávali. V těchto případech lze konstatovat, že byla učiněna náprava a to bezodkladně. Objevil se i případ, kdy kontrolovaná osoba uvedla, že při zadávání inzerátu na internetový portál byla generována volba věkového rozhraní a tudíž nemohla ovlivnit správnost nabídky, aniž by z hlediska věku nebyla diskriminační. Kontrolním šetřením však v tomto případě bylo zjištěno, že nabídku skutečně zadal chybně zaměstnanec a věk sám vymezil. V celkovém posouzení lze uvést, že při provádění kontrol nedocházelo k emocionálně vyhroceným situacím a případným komplikacím, kontroly měly klidný a standardní průběh. Ve všech případech kontrolované osoby poskytovaly součinnost. Snahou inspektorů bylo mimo jiné vysvětlit kontrolovaným osobám, čeho se dopustily, jaké má jejich jednání důsledky a dopady, a následně docílit toho, aby se porušení dále neopakovala. Kontroly plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, vést související evidenci a kontroly poskytovatelů náhradního plnění Inspektorát prováděl ve 4. čtvrtletí roku 2014 kontroly zaměřené na plnění povinností zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 – 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a kontrolu povinností zaměstnavatelů poskytujících své výrobky, služby a zakázky dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 zákona o zaměstnanosti. Inspektorát provedl celkem 11 kontrol zaměřených na kontrolu plnění povinností dle ust. § 81 – 83 zákona o zaměstnanosti, včetně kontroly povinností souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d) zákona o zaměstnanosti. Všechny provedené kontroly byly zaměřeny na ověření splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v roce 2013. Na základě provedených kontrol bylo zjištěno, že z 11 kontrolovaných subjektů:  2 zaměstnavatelům nevznikla v roce 2013 povinnost zaměstnávat OZP,  8 zaměstnavatelů plnilo svou povinnost zaměstnávat OZP „náhradním plněním“ (dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti), přičemž provedenými kontrolami nebyly zjištěny praktiky související s tzv. „přefakturací“,  6 zaměstnavatelům vznikla povinnost odvodu do státního rozpočtu (dle ust. § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti). Provedenými kontrolami bylo zjištěno:



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj  porušení ust. § 81 odst. 1 v návaznosti na ust. § 82 odst. 2 zákona o zaměstnanosti v případě 4 zaměstnavatelů,  porušení ust. § 83 zákona o zaměstnanosti rovněž v případě 4 zaměstnavatelů. Inspektorát provedl dále celkem 2 kontroly zaměřené na plnění povinností dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d) zákona o zaměstnanosti. Při kontrolách bylo prověřováno, zda zaměstnavatelé – poskytovatelé byli oprávněni v roce 2013 poskytovat výrobky, služby nebo plnit zadané zakázky formou „náhradního plnění“, zda nepřekročili zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění, který mohli zaměstnavatelům v roce 2013 poskytnout, a zda vedli evidence dle zákona o zaměstnanosti. Na základě kontrol provedených u 2 zaměstnavatelů – poskytovatelů „náhradního plnění“ nebylo zjištěno žádné porušení.

3.3.3 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání Oblastní inspektorát práce obdržel v roce 2014 celkem 292 podnětů občanů obsahujících podezření na umožnění výkonu nelegální práce jednotlivými kontrolovanými osobami jako zaměstnavateli, případně na výkon nelegální práce konkrétní fyzickou osobou. 169 podnětů se týkalo subjektů v Jihomoravském kraji a 123 podnětů směřovalo do Zlínského kraje. Pokud jde o obsah podnětů, pak nejvíce je upozorňováno na to, že „někdo někde pracuje načerno“. Kontrolní šetření na základě všech obdržených podnětů je možné rozdělit do několika skupin: 1) Kontrolní šetření není možné provést, protože se nepodaří nalézt konkrétní pracoviště, kde by mělo k nelegálnímu zaměstnávání docházet. To se stává nejčastěji u restauračních provozů, stánkového prodeje, kde se často střídají provozovatelé nebo u malých obchodů a také na staveništích, kde práce probíhají krátkodobě. Kontrolní šetření není možné také provést v případě, kdy se kontrolovanou osobu na uvedené adrese nepodařilo nalézt, ačkoliv v obchodním nebo živnostenském rejstříku není změna sídla, místa podnikání či provozovny provedena. 2) Kontrolní šetření není možné efektivně provést v případech podnikajících fyzických osob, a to převážně v oblasti stavebnictví či autodopravy, které mají ve veřejné části Živnostenského rejstříku zapsáno místo podnikání shodné s místem bydliště. Je zřejmé, že zde k umožnění výkonu nelegální práce nedochází. Inspektorát potřebuje k řádnému prověření uváděných skutečností znát konkrétní pracoviště, tj. adresné místo, kde mohou být při výkonu práce zkontrolovány fyzické osoby konající pro kontrolovanou osobu, jako zaměstnavatele, závislou práci. Kontrolní šetření v oblasti umožnění výkonu a výkonu nelegálního zaměstnávání není možné efektivně provést, když kontrolovaná osoba nemá řádně sídlo, místo podnikání nebo provozovny označeno nebo když v sídle, místě podnikání nebo provozovně není ani opakovaně nalezena žádná fyzická osoba. Kontrola pak musí být zahájena předcházejícím administrativním úkonem (Oznámení o zahájení kontroly). 3) Podnět přichází podat samotná fyzická osoba, která nějakou dobu sama pracovala bez písemně uzavřeného pracovněprávního vztahu. Zde je zapotřebí upozornit na to, že nejen Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatel se může dopustit správního deliktu, za který mu může být udělena pokuta až do výše 5 milionů (fyzické osobě) resp. 10 milionů Kč (právnické osobě) za umožnění výkonu nelegální práce, ale že přestupku se v tomto případě dopouští i samotná fyzická osoba, která nelegální práci vykonává, za což i jí může být udělena pokuta až do výše 100.000,- Kč. V rámci poskytovaného poradenství, případně při komunikaci s podatelem podnětu, oblastní inspektorát práce doporučuje takto nabízenou práci nepřijímat a obrátit se co nejdříve s upozorněním na místně příslušný oblastní inspektorát práce. 4) V průběhu kontrolního šetření je zjištěno, že kontrolovaná osoba má uzavřenu řadu smluv se subdodavateli, případně podnikajícími fyzickými osobami, které pro ni vykonávají část prací (např. ve stavebnictví, drobné výrobě). V takovém případě se kontroly provádějí i u těchto subdodavatelů, případně podnikajících fyzických osob a prověřuje se, zda zde nevykonávají stejnou práci zaměstnanci a fyzické osoby na základě živnostenského listu, to znamená, zda nejde o nelegální způsob zaměstnávání označený jako „švarcystém.“ Takové kontroly bývají rozsáhlé a náročné vzhledem k množství kontrolovaných osob a posuzovaných dokladů. 5) Podnět ke kontrole přichází ze samotného úřadu práce, kdy se prověřuje podezření, zda fyzické osoby, pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo dávky hmotné nouze, nevykonávají práci, aniž by např. ohlásily tzv. „nekolidující zaměstnání“. Mnoho podnětů je na inspektorát k šetření postoupeno pobočkami Úřadu práce ČR. Zvyšuje se počet podnětů, zaslaných elektronicky prostřednictvím elektronické podatelny a webových stránek úřadu. Počet anonymních podání mírně klesá. Celkový počet podnětů, které byly zcela neoprávněné, tvoří pouze pětinu z celkového počtu podaných podnětů. Obecně platí, že podněty se stávají stále častěji nástrojem konkurenčního boje mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty, případně důsledkem narušených rodinných nebo společenských vztahů. Stává se, že výsledkem kontrolního šetření je zjištění, že nejde o pracovněprávní vztahy, ale o jiné vztahy mezi podnikajícími fyzickými osobami. Sami inspektoři odboru KNZ na základě výsledků svého šetření podali podněty dalším orgánům s kontrolní pravomocí:

PODNĚTY: Úřad práce ČR

78

ČSSZ

24

Živnostenský úřad

8

Policie ČR

4

OAMP

3

Finanční úřad

0




3.3.4 Celostátní mimořádné kontrolní akce 1. Celostátní mimořádné kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v rozsáhlých objektech a v objektech s pracovišti více zaměstnavatelů Na základě zadání výše uvedené mimořádné kontrolní akce proběhly v období od 15.10.2014 do 31.10.2014 v Jihomoravském kraji kontroly v objektech s pracovišti více zaměstnavatelů:  v okrese Brno – venkov dne 23.10.2014 Kontrolu provedlo 14 inspektorů odboru KNZ. Celkem kontrolováno 6 subjektů, z toho jako kontrolované osoby: o 4x právnická osoba o 2x fyzická osoba  v okrese Břeclav dne 30.10.2014 Kontrolu provedlo 16 inspektorů odboru KNZ. Celkem kontrolováno 5 subjektů, z toho jako kontrolované osoby: o 4 právnické osoby o 1 fyzická osoba Celkem bylo zkontrolováno 88 fyzických osob – občanů ČR, 10 občanů EU a 4 cizinci. Bylo zjištěno umožnění výkonu a výkon nelegální práce formou tzv. „švarcsystému“ u 1 kontrolované osoby: 2 zkontrolované fyzické osoby a zaměstnávání cizinců bez povolení – u 1 kontrolované osoby: 2 zkontrolované fyzické osoby. Ve Zlínském kraji byla provedena 1 kontrola na „pracovišti velkého rozsahu“ dne 16.10.2014. Kontroly se zúčastnilo všech 12 inspektorů a byla využita součinnost místně příslušného odboru cizinecké policie. Celkem bylo zkontrolováno 60 fyzických osob – a 51 občanů ČR, 3 občané Slovenska a 6 občanů Bulharska. Na pracovišti se nacházely 4 subjekty, se všemi byla zahájena kontrola. Bylo zjištěno porušení zákona při zprostředkování zaměstnání, kdy kontrolovaná osoba zprostředkovala zaměstnání na jiný druh práce, než byl uveden v povolení ke zprostředkování – u 1 kontrolované osoby. 2. Celostátní mimořádná kontrolní akce zaměřená na „vánoční trhy“ (především příležitostný stánkový prodej) Na základě zadání výše uvedené mimořádné kontrolní akce, proběhly v obou krajích požadované kontroly v období od 8.12.2014 do 19.12.2014. V obou krajích byly kontroly provedeny ve spolupráci inspektorů útvarů KNZ a pracovníků kontrolního útvaru České obchodní inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. V Jihomoravský kraji se kontrolní akce uskutečnila dne 12. 12. 2014 na 2 velkých vánočních tržištích v Brně (Náměstí Svobody a Moravské náměstí). Zahájeno bylo celkem 14 kontrol. Celkem bylo zkontrolováno 18 fyzických osob, občanů ČR. Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce nebyl kontrolami zjištěn. Souběžně s kontrolním šetřením inspektorů inspektorátu prováděli kontrolní šetření také inspektoři České obchodní inspekce. Kontrolní akce, zaměřená na vánoční trhy se konala v jihomoravské metropoli opakovaně. Stánkový prodej si zajišťují buď samotné podnikající fyzické osoby vlastními silami, nebo osobami, vykonávajícími pro ně práci na základě dohody o provedení práce. Protože jsou



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj to většinou prodejci, kteří jezdí do Brna opakovaně, jsou již připraveni a mají doklady o existenci pracovněprávním vztahu uloženy přímo na stáncích. Ve Zlínském kraji byla kontrolní akce provedena na 3 velkých vánočních tržištích ve Zlíně, Bystřici pod Hostýnem a ve Valašském Meziříčí. Zahájeno bylo celkem 13 kontrol. Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce nebylo kontrolami zjištěno. Všechny kontroly probíhaly standardním způsobem, spolupráce s kontrolovanými osobami byla bezkonfliktní. Byla zaznamenána jedna zajímavá (i když neúspěšná kontrola) u podnikající fyzické osoby. Na místě se nacházely 2 fyzické osoby – prodavači, kteří na dotaz inspektorů okamžitě odpověděli, že mají uzavřené dohody o provedení práce. Tyto však na pracovišti nebyly a nedodala je ani kontrolovaná osoba, která informaci o jejich uzavření potvrdila do telefonu. Uvedla, že dotčené dohody o provedení práce nemůže dodat, neboť se nacházejí u účetní. Následně bylo zjištěno, že 1 fyzická osoba vůbec nenahlásila nekolidující zaměstnání na Úřadu práce ČR, druhá se ihned po kontrole úplně odhlásila z evidence ÚP ČR, a to dokonce zpětně ke dni, kdy začala prodávat v příslušném stánku na vánočním trhu ve Zlíně. S největší pravděpodobností tak obě výše uvedené fyzické osoby neměly pracovněprávní vztah uzavřen, avšak to se nepodařilo kontrolou prokázat.

3.3.4 Regionální mimořádné kontrolní akce Inspektorát realizoval mimořádné kontrolní akce v roce 2014 takto: V 1. čtvrtletí 2014 jednu regionální mimořádnou kontrolní akci v oblasti NLZ, a to ve všech okresech Jihomoravského a Zlínského kraje. Jednalo se o kontrolní akci zaměřenou na subjekty provozující bary, vinárny, restaurace, případně diskotéky. Kontrolní akce proběhla v únoru během jednoho dne v době od 15:30 do 24:00 hodin v obou krajích. V Jihomoravském kraji se kontrolní akce zúčastnilo všech 18 inspektorů, kteří provedli celkem 38 kontrol s daným zaměřením. Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce nebyl kontrolami zjištěn, byla zjištěna absence písemné formy u dohod o provedení práce a absence kopií dokladů o existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti. Ve Zlínském kraji se kontrolní akce zúčastnilo všech 12 inspektorů, kteří provedli celkem 30 kontrol s daným zaměřením. Kontrolou byl zjištěn výkon nelegální práce 5 fyzických osob – občanů ČR u 4 kontrolovaných osob, které výkon nelegální práce umožnily (ve 3 případech se jednalo o rodinné příslušníky kontrolovaných osob, kde nebude navrhována pokuta). Celá výše uvedená regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ potvrdila již známý poznatek, že převážná většina subjektů provozujících typ služeb, který byl předmětem kontroly, zajišťuje předmět svého podnikání převážně prostřednictvím právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ust. § 74 odst. 1 ZP: „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“, je tak v praxi ustanovením zaměstnavateli velmi málo respektovaným. Ve 2. čtvrtletí jednu regionální mimořádnou kontrolní akci v oblasti NLZ, a to ve všech okresech Jihomoravského a Zlínského kraje. Jednalo se o kontrolní akci zaměřenou na subjekty provozující výrobu pečiva, tj. pekařství a cukrářství. Kontrolní akce proběhla v období od 3.4.2014 do 11.4.2014, a to v jednotlivých dnech vždy od 6:00 hodin. Předmětem kontroly byla oblast nelegálního Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů. V Jihomoravském kraji se kontrolní akce zúčastnilo všech 18 inspektorů, kteří provedli celkem 36 kontrol s daným zaměřením. Kontrolou byl zjištěn výkon nelegální práce 1 fyzické osoby – občana ČR. Ve Zlínském kraji se mimořádné regionální kontrolní akce subjektů provozujících výrobu pečiva zúčastnilo všech 12 inspektorů, kteří provedli celkem 34 kontrol s daným zaměřením. Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce byl zjištěn v případě 2 občanů ČR u 1 kontrolované osoby. Mimo výše uvedenou „plošnou“ regionální mimořádnou kontrolní akci v oblasti nelegálního zaměstnávání provedli inspektoři v Jihomoravském kraji ve 2. čtvrtletí 2014 i několik větších kontrolních akcí, které lze rovněž považovat za „regionální“. Šlo o kontrolní akce zaměřené na kontrolu nelegálního zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU provedené společně s Policií České republiky – Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Odborem cizinecké policie, a to na základě jejich předchozích poznatků. Jednalo se o: - kontroly sítě „indických občerstvení“ v Brně (zjištění: umožnění výkonu nelegální práce cizincům za zemí mimo EU u 2 kontrolovaných osob) - kontroly u subjektů provozujících slévárenskou výrobu ve městě Brně (celkem u 5 kontrolovaných osob, bez zjištění nelegálního zaměstnávání) - kontroly subjektů v areálu skladovací haly v Brně (u 8 kontrolovaných osob zkontrolováno celkem 66 občanů Rumunska, 5 občanů Litvy, 3 občané Bulharska, 1 občan Maďarska, 19 občanů Ukrajiny, 2 občané Mongolska + 9 občanů ČR; zjištění: „švarcsystém“) Dále ve 2. čtvrtletí 2014 inspektorát provedl mimořádnou kontrolní akci u zaměstnavatelů provozujících sběrny druhotných surovin, zaměřenou na oblast nelegálního zaměstnávání, základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly byly provedeny inspektory útvarů KNZ v obou krajích v období od 17.6. do 15.7.2014, oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla předmětem kontrol inspektorů útvarů BOZP. V Jihomoravském kraji se uskutečnilo celkem 30 kontrol, kontroly provádělo 18 inspektorů útvaru KNZ a 7 inspektorů útvarů BOZP. Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce nebyl kontrolami zjištěn. V oblasti BOZP však bylo na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zjištěno porušení u 6 kontrolovaných osob (např. u 2 kontrolovaných osob celkem 7 porušení zákonných povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP, a u 2 kontrolovaných osob celkem 5 porušení zákonných povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP). Ve Zlínském kraji se uskutečnilo celkem 20 kontrol, kontroly provádělo 10 inspektorů NLZ a 3 inspektoři BOZP, bylo zjištěno umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce u 2 kontrolovaných osob, dále byla zjištěna absence písemné formy u dohody, na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo porušení zjištěno u 3 kontrolovaných osob, z toho u 1 kontrolované osoby – celkem 4 porušení. K výsledkům kontrolních zjištění je nutné podotknout, že v mnoha případech šlo o opakované kontroly, neboť zaměstnavatelé provozující sběrny druhotných surovin jsou zařazováni do plánu kontrol NLZ průběžně, během celého roku, případně u nich již v minulosti proběhla kontrola NLZ na základě podnětu občana. Navíc v Jihomoravském kraji byla provedena kontrola obdobného zaměření společně s Policií České republiky – Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Odborem cizinecké policie v roce 2013.




Ve 3. čtvrtletí jednu regionální mimořádnou kontrolní akci v oblasti NLZ, a to ve všech okresech Jihomoravského a Zlínského kraje. Jednalo se o kontrolní akci zaměřenou na subjekty provozující „letní zábavná centra“, tj. pouťové atrakce (obsluhy zařízení, pokladny, stánky) i tzv. doplňkové služby při různých letních slavnostech a sportovních akcích. Kontrolní akce proběhla v období od 4.8.2014 do 3.9.2014. Předmětem kontroly byla oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů. Vzhledem k zaměření na subjekty provozující svoji činnosti v letním období, bylo důvodné se domnívat, že právě pro tyto budou vykonávat práci fyzické osoby bez uzavřeného pracovněprávního vztahu potažmo mimo pracovněprávní vztah. V Jihomoravském kraji se kontrolní akce zúčastnilo všech 17 inspektorů a 1 inspektor (čekatel). Celkem bylo provedeno 35 kontrol s daným zaměřením. Umožnění výkonu závislé práce a výkon závislé práce byl zjištěn u 1 občana ČR u 1 kontrolované osoby. Ve Zlínském kraji se mimořádné regionální kontrolní akce zúčastnilo 11 inspektorů, kteří provedli celkem 29 kontrol s daným zaměřením. Umožnění výkonu závislé práce a výkon závislé práce byl zjištěn u 3 občanů ČR u 3 kontrolovaných osob.

3.6 Následné kontroly Následné kontroly nebyly v roce 2014 inspektory odborů KNZ prováděny.




4.

Ostatní kontrolní činnost

Inspektorát se podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) zákona o inspekci práce vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určeným pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Výběr projektových dokumentací pro vyjádření se řídí Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb (dále jen Metodický pokyn). Při posuzování projektové dokumentace staveb inspektorát prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. Inspektorát podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce dále uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob. Zásady pro výběr projektových dokumentací a účasti na řízení k povolení užívání staveb: - určených pro výrobu a skladování, ve kterých bylo zaměstnáno více než 20 osob, - určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, - určených pro shromažďování více než 200 osob a dále staveb, ve kterých se nachází prostor určený k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšuje mezní normové hodnoty a jsou určeny ke kulturním, sportovním a obdobným účelům, - určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek s výjimkou skladů a výroben výbušnin, - hromadných garáží – vícepodlažních, - jaderných elektráren, - kotelen I. a II. kategorie a dále kotelen s parními a kapalnými kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením), - čerpacích stanic LPG/CNG, - bioplynových stanic.

4.1 Projektová dokumentace staveb V roce 2014 bylo Oblastnímu inspektorátu práce v Brně doručeno k vyřízení celkem 812 podání pro vyjádření k projektovým dokumentacím, povolování a kolaudacím staveb a dalších činností dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stavební úřady byly seznámeny s metodikou výběru, přesto dochází k situaci, kdy OIP musí vracet velké množství projektových dokumentací, které neodpovídají výběru dle uvedené metodiky. Jedná se o vyjádření k územnímu řízení a stavby, které dle našeho výběhu, jsou bez zvýšeného rizika (bytové domy, menší rekonstrukce, drobné stavby, Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj výrobní a skladové haly s malým počtem zaměstnanců, čerpací stanice PHM apod.). I k těmto projektový dokumentacím zpracováváme vyjádření, kde uvádíme, že se k dokumentacím nevyjadřujeme s doplněním, že jejich vrácením bez posouzení nejsou dotčeny povinnosti dané zákoníkem práce a souvisejícími předpisy z hlediska bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. Tato sdělení stavební úřady požadují, aby měly doklad, že projektová dokumentace byla na OIP podána. Z celkového počtu 500 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo vybráno 362 dokumentací, z toho 41 pro územní řízení a 321 dokumentací ke stavebnímu řízení, změně užívání stavby nebo stavebnímu řízení formou veřejnoprávní smlouvy. K dokumentacím, které splňovaly kritéria výběru dle metodiky, bylo zpracováno 138 vyjádření. Některé dokumentace byly vráceny k doplnění a opětovnému předložení k posouzení. Počty jednotlivých akcí a způsob vyřízení jsou uvedeny v následujících tabulkách: Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD) PD ke stavebnímu řízení – vybrány k posouzení PD ke stavebnímu řízení – nevybrány k posouzení PD pro územní řízení

500 138 321 41

Přetrvávají nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: - předložená dokumentace neodpovídá svým rozsahem a obsahem vyhlášce č. 499/2006 Sb., - dokumentace neobsahuje část „Zásady organizace výstavby“, - neplatné předpisy (např. vyhláška č. 324/1990 Sb. která byla vyhláškou č. 601/2006 Sb., zrušena a nahrazena NV č. 591/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb., vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb. byla vyhláškou č. 192/2005 Sb. v některých částech zrušena a tyto části byly nahrazeny NV č. 101/2005 Sb.), - chybí dokumentace výtahů, výtahové šachty a kótování stanovišť, - v části elektro chybí protokol o určení vnějších vlivů a nejsou řešeny požadavky na ochranu před bleskem a před účinky statické elektřiny, - chybí technologická část projektu, chybí rozmístění strojů, kótování, rozmístění manipulačních uliček, - v projektech není doložen plán BOZP.

4.2 Závěrečné kontrolní prohlídky staveb (kolaudace) V roce 2014 inspektorát obdržel 312 žádostí týkajících se účasti na závěrečných kontrolních prohlídkách a povolování staveb (kolaudační řízení). Tyto žádosti jsou na úřad předkládány, jak investory stavby, tak stavebními úřady. Stavební úřady požadují před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou vyjádření od dotčených orgánů po investorovi. Cílem účasti na kolaudačním řízení je ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do užívání a bezpečného provozu. V mnoha případech je snaha investora kolaudovat stavbu nedodělanou (hrubá stavba bez podlah, příček), případně bez technologie, bez



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj uvedení zařízení do provozu apod. Účelem účasti inspektora na kolaudaci je zkontrolovat, zda je stavba schopna bezpečného uvedení do provozu a je připravena na bezpečný budoucí provoz. Z celkového počtu 312 žádostí se inspektoři účastnili 192 kolaudačních řízení a povolování staveb v rámci místního šetření, při kterých byly uplatňovány požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení. Stavební úřady nadále trvají na naší účasti na závěrečných kontrolních prohlídkách, jako dotčeného orgánu, případně vyžadují po investorech staveb, aby doložili naše vyjádření před vydáním kolaudačního souhlasu. Stavební úřad má požadovat od stavebníka doklad od Technické inspekce České republiky (TIČR) dle vyhlášky č. 73/2010 Sb. (o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti). Při místním šetření zjišťujeme, že dle názoru investora jsou stavby připraveny na uvedení do užívání nebo provozu, ale někdy ve skutečnosti chybí kompletní vybavení (výroba, skladování, podlahové krytiny, příčky apod.). Ke zlepšení připravenosti staveb přispívají konzultace na inspektorátech, kde upřesňujeme co vše je třeba při místním šetření doplnit a doložit, aby stavba mohla být uvedena řádně do bezpečného provozu. Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídky Kolaudační řízení - účast Kolaudační řízení - neúčast

312 192 120

Nejčastěji zjištěné závady při kolaudačním řízení: - stavby jsou provedeny tak, že nejsou respektovány požadavky uplatněné ve vyjádřeních k projektovým dokumentacím, - v době řízení není nainstalována technologie výroby a technologie skladování, - nejsou mnohdy položené podlahové krytiny, - není provedeno značení – garáže vertikální a horizontální, manipulační uličky, značení spodní hrany zdvižných vrat apod., - nejsou značeny hlavní vypínače elektrické energie a hlavní uzávěry plynu, - provozní dokumentace není mnohdy v českém jazyce, - u výtahů chybí doklad o zkoušce po montáži, doklad od autorizované osoby a ověřovací zkouška výtahu, - zařízení nemají doklad o uvedení do provozu, - zařízení, spadající do režimu podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. nemají doklad od Technické inspekce České republiky. Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na základě místního šetření (kolaudace) byly inspektory stanoveny přiměřené lhůty k jejich odstranění. Po odstranění nedostatků a doložení dokladů požadovaných při místním šetření, vydávají inspektoři vyjádření k závěrečné kontrolní prohlídce. Úkol byl splněn v plném rozsahu. Zadání a cíle úkolu byly plněny podle požadavků úkolového listu v rozsahu doručených projektových dokumentací a žádostí o vyjádření k závěrečným kontrolním prohlídkám.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Součástí plnění úkolu bylo poskytování základních informací a poradenství týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, zejména informace o změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku.

4.3 Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů V roce 2014 bylo na OIP zasláno (dle § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) celkem 6741 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 227 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní (závažné) a 12 úrazů smrtelných. Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku 2005. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Ostatní Závažný Smrtelný

9582 204 26

9819 217 23

9573 227 32

9295 232 24

6613 192 20

6561 193 16

6389 280 25

6153 267 17

6224 239 11

6502 227 12

Celkem

9812

10059

9832

9551

6825

6770

6692

6437

6474

6741

Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který činil v roce 2009 téměř 30 % (kdy se projevily především změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval a v posledních letech zůstává počet téměř na stejné úrovni. Počet hlášených úrazů s hospitalizací delší než 5 dní se zvedl v roce 2011 (způsobeno změnou Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu – jiná klasifikace pro závažný úraz) a v posledních letech má klesající tendenci.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Z 6741 nahlášených pracovních úrazů bylo 1957 úrazů žen, což je 29 %. U závažných úrazů je to 42 úrazů - 18,5 %, smrtelný úraz ženy nebyl v roce 2014 registrován. (Podíl žen na celkovém počtu nemocensky pojištěných podle statistiky ČSÚ za rok 2013 byl 49,1 %). Smrtelné pracovní úrazy V roce 2014 bylo hlášeno celkem 12 smrtelných pracovních úrazů. K 10 úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, k 1 úrazu došlo u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a 1 smrtelný úraz se stal osobě samostatně výdělečně činné. Šetření bylo uskutečněno v 5 případech. Nešetřeno bylo 6 dopravních nehod a 1 smrtelný úraz v cizině (Polsko). Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Povrchy nad úrovní země (konstrukce, lešení, žebříky, schody - pády z výše) Povrchy pod úrovní země (šachty - propadení do hloubky) Stroje – (zvláštní stroje potravinářské výroby) Pozemní vozidla (osobní, nákladní, pro těžké náklady, vnitropodnikové dopravní prostředky) Materiál, předměty, výrobky (břemena, pád materiálu) Celkem

Počet

Procento

2

16,7

1

8,3

1

8,3

7

58,4

1

8,3

12

100

V roce 2014 došlo nejčastěji k smrtelnému pracovnímu úrazu při dopravních nehodách – ve 4 případech to byl úraz řidiče nebo spolujezdce ve vozidle. Dopravní prostředek byl však i zdrojem 3 úrazů při pracích na komunikacích (sražení projíždějícím vozidlem). Ke dvěma smrtelným úrazům došlo pádem z výšky – v jednom případě pádem z lešení a v jednom ze žebříku. Jeden pracovník byl nalezen na dně šachty pro ventilaci (nešetřený úraz v cizině). V jednom případě je zdrojem úrazu stroj (finišer ve sladovně) a jeden úraz způsobil pád materiálu (opravovaný závěsný koš na beton). Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje Materiál, břemena 8,3%

Pády do hloubky 8,3%

Pády z výšky lešení, žebříky 16,7%

Stroje 8,3% Dopravní prostředky 58,3%




Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle příčiny úrazu Příčina Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Nesprávná organizace práce Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Ohrožení jinými osobami Nezjištěno Celkem

Počet

Procento

1 3

8,3 25

4

33,4

3 1 12

25 8,3 100

Z rozboru příčin smrtelných úrazů vidíme, že na prvním místě je porušení pracovní kázně postiženým. Jednalo se o dopravní nehody zaviněné přímo postiženými, pouze v jednom případě se zaměstnanec na pracovišti neřídil zásadami bezpečného chování a informacemi zaměstnavatele. Nesprávná organizace práce má za následek 3 smrtelné úrazy. Stejně tak ohrožení jinými osobami – zde se jedná o zranění spolujezdců při dopravních nehodách a pracovníků na komunikacích. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění jsou příčinou úrazu v jednom případě. Úraz v Polsku, kdy byl pracovník nalezen po několika hodinách na dně šachty, není tamními orgány vyřešen.

Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny

Nesprávná organizace práce 25,0%

Nezjištěno 8,3%

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 8,3%

Používání nebezpečných postupů práce 33,3% Ohrožení jinými osobami 25,0%

Rozdělení podle odvětví CZ-NACE K sedmi pracovním úrazům došlo ve stavebnictví, i když se jednalo např. o dopravní nehody při cestě na stavbu. Ostatní kategorie mají po jednom úrazu – viz graf.




Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE

Silniční nákladní doprava 8,3%

Výroba kovových konstrukcí 8,3%

Elektrické instalace 8,3% Správa nemovitostí 8,3% Veřejná správa 8,3%

Stavebnictví 58,3%

Závažné pracovní úrazy r. 2014 Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 227, a to 204 u právnických osob, 18 u podnikajících fyzických osob, které působí jako zaměstnavatelé a 5 úrazů osob samostatně výdělečně činných. Šetření bylo v roce 2014 uskutečněno 36. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnějších případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období. Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje Stroje a zařízení mobilní Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach Nebezpečné látky a přípravky Zvířata, lidé Elektřina Ostatní Celkem


Počet 28 46 2 4 5 22 12 31

Procento 12,3 20,3 0,9 1,8 2,2 9,7 5,3 13,7

47

20,7

18 5 3 4 227

7,8 2,2 1,3 1,8 100



Z tabulky, ve které je uvedeno 227 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, je zřejmé, že nejčastější skupinou zdroje úrazu jsou Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země. Při podrobnějším členění pak jde o schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich – 26 úrazů a pády z výšky – 20 úrazů. Společně s pády na úrovni země na vnitropodnikových pracovištích i silnicích a cestách – 28 úrazů a pády pod úroveň země (výkopy, prohlubně) – 2 úrazy, je to 76 případů, což je 33,5 %. Úrazů způsobených břemeny, materiálem, předměty, výrobky je 47 případů (20,7 %) a jedná se převážně o úrazy způsobené pádem materiálu a předmětů. U 31 závažných úrazů je zdrojem pozemní vozidlo – 13,7 %, a to převážně motorové silniční dopravní prostředky při dopravních nehodách. Stroje a zařízení stabilní spolu se stroji mobilními a nářadím mají na svědomí 31 úrazů (13,7 %). U strojů se jedná především o lisy, pily, tvářecí stroje a stroje potravinářské. Následuje 18 pracovních úrazů způsobených nebezpečnými látkami a přípravky (především horké látky tekuté a plynné - opaření). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování – 12 případů, to jsou především dopravní vozíky. Pět úrazů bylo způsobeno zvířaty (většinou přiražení nebo napadení hospodářským zvířetem) a lidmi (zdravotnictví). Tři úrazy jsou způsobeny elektřinou.

Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje

Zvířata, lidé 2,2%

Elektřina Systémy pro dopravu 1,3% a manipulaci 5,3%

Nebezpečné látky 7,9%

Materiál, předměty, břemena 20,7%

Budovy, konstrukce, povrchy 33,5%

Ostatní 1,8%

Ruční nářadí, ručné ovládané přístroje 1,8% Stroje 11,9%

Pozemní vozidla 13,7%



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek Nepoužití přidělených osobních ochranných pracovních prostředků Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Počet 5 10 1

Procento 2,2 4,4 0,4

0

0

13

5,7

1

0,4

17

7,5

1

0,4

5

2,2

11

4,8

1

0,4

1 161 0 227

0,4 70,9 0 100

Rozdělení závažných úrazů podle příčiny Nesprávná organizace práce 5,8%

Nepoužití přidělených OOPP 2,2% Ohrožení zvířaty Nedostatky osobních předpokladů a riziko 0,4%

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 71,6%

0,4%

Chybějící nebo nedostatečná Používání ochranná zařízení anebezpečných zajištění postupů práce 4,9% 7,6% Ohrožení jinými osobami 4,9% Vadný stav zdroje úrazu 2,2%

Rozborem příčin ohlášených závažných úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 162 případů (71,4 %). Tyto příčiny jsou většinou u nešetřených úrazů, kde takto příčinu úrazu hodnotí zaměstnavatel. Dále následuje porušení pracovní kázně postiženým – Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj oprávnění, proti příkazu 17 úrazů (7,5 %). V 13 případech (5,7 %) došlo k úrazu v důsledku nesprávné organizace práce, a to většinou nestanovením vhodného pracovního postupu. Na dalším místě je ohrožení jinými osobami v 11 případech (4,8 %), kdy se jednalo většinou o dopravní nehody, kdy byl zraněn spolujezdec, nebo nehodu způsobilo jiné vozidlo a dále zranění řidičem vysokozdvižného vozíku. V 10 případech se na příčině úrazů podílela chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění (2,9 %). Většinou se jednalo o nezabezpečená pracoviště při pádech z výšky a chybějící ochranná zařízení u strojů. Pětkrát byl jako příčina úrazu stanoven vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (závady na technických zařízeních způsobené vadou materiálu apod.). V 5 případech bylo příčnou úrazu nepoužívání přidělených OOPP. U více případů k úrazu došlo z několika příčin, např. při chybějících ochranných zajištěních na stavbě se často na příčině úrazů podílí i nesprávná organizace práce. Při těchto porušeních na straně zaměstnavatele existuje často i porušení ze strany zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání proti pokynům nebo prodlévání v ohroženém prostoru. Nejčastěji porušované předpisy Porušení předpisů zaměstnavatelem Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to § 102 odst. 1 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních (např.: v průvodní dokumentaci závěsného koše na beton chybí návod na opravu a pokyny pro výměnu nebo změnu částí zařízení a vyhodnocení rizika možného pádu na zaměstnance; zaměstnavatel připustil stohování manipulačních jednotek nestabilním způsobem v rozporu s požadavky na bezpečnou manipulaci a skladování a místním provozním bezpečnostním předpisem na manipulaci s materiálem a skladování vydaným zaměstnavatelem; zaměstnavatel neprovádí kontroly a zkoušení zdvihacích (vázacích) prostředků – ocelových řetězů v intervalech 1x 6 měsíců a neprovádí o těchto kontrolách zápisy; zaměstnavatel nevyznačil hranice pracovní oblasti jeřábu pomocí vhodných bariér a vymezovacích pásek a o nebezpečí neinformoval pomoci standardních výstražných signálů; zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnanec prováděl VZV vidlicovou manipulaci pouze s jednou paletou; obousměrná manipulační ulička neodpovídá nejmenší šířce pro dva projíždějící vozíky s břemenem…). Zaměstnavatel často nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a zaměstnanci nejsou seznamováni s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik - § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (neseznámení pracovníka vykonávajícího pracovní činnost na základě ústní dohody, s právními a ostatními předpisy vztahujícím se k rizikům, s nimiž mohl výše jmenovaný pracovišti (staveništi); neinformování zaměstnance o riziku možného propadnutí střešním světlíkem…). Porušován je i § 103 odst. 2 písm. a, c) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno (nezajištění školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, doplňující jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce spojené s opravou závěsného koše na beton, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům pádu tohoto koše na zaměstnance provádějící jeho opravu; neseznámení zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj musí při manipulaci uskladněného materiálu dodržovat; neseznámení s obsluhou nakladače …). Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a to § 5 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona – (nestanovení bezpečného přístup obsluhy k zařízení a dostatečného manipulačního prostoru pro práce spojené s čištěním finišeru; zaměstnavatel umožnil pohyb nezajištěného zaměstnance po nezajištěném montážním pracovišti a fošně široké pouze 165 mm ve výšce 2,5 m s neodpovídající únosností pro pohyb osob a bez zábradlí nebo jiné technické konstrukce proti pádu osob; zaměstnavatel stanovil ve vnitřních předpisech požadavky na používání OOPP – bezpečnostního pásu, které nejsou zcela v souladu s „Návodem pro obsluhu a údržbu pracovní plošiny; zařízení Trojřez SDY-1 není opatřen vhodným ochranným zařízením a zabezpečením; nestanovení pracovních postupů pro třídění odpadu (rozebírání dřevěných cívek k navíjení kabelů); nezajištění, aby komunikace pro pěší byly od ostatních ploch se stejnou úrovní výrazně odlišeny…). U úrazů na stavbách je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, § 3 a 4 – (pracovní lešení HAKI nebylo opatřeno na volných bočních (příčných) a vnitřních okrajích pracovních podlah ve výšce 2,7m zábradlím a zarážkou u podlahy; nevybavení HAKI lešení dvoutyčovým zábradlím o výšce min. 1,1 m včetně zarážek u podlahy; podlaha lešení byla zhotovena z dřevěných desek, které nebyly zajištěny proti posuvu a byly uspořádané tak, že v podlaze vznikly nebezpečné mezery; pracovníci na střešním plášti nebyli chráněni proti propadnutí střešní konstrukcí, neboť vodorovná plocha světlíků není únosná a zajištěna před propadnutím…). Porušení předpisů zaměstnancem Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 33,4 % smrtelných a 10,1 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu, odstranění nebo nepoužití předepsaných bezpečnostních zařízení a opatření a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu (např. pracovník prováděl sanitaci finišeru, aniž by zajistil polohu přepínače na rozvaděči finišeru v poloze 0 (vypnuto) pomocí zabezpečovacího zařízení proti nežádoucímu spuštění finišeru; při práci konané na pracovišti ve výšce 2,7m se nezabezpečil proti pádu prvky kolektivní ochrany ani prostředky OOPP proti pádu z výšky; pracovnice vykonávala nutné manipulační práce na zadní straně řezačky za chodu hnacího motoru; pracovník nepoužil zaměstnavatelem stanovené OOPP a neřídil se předepsaným postupem, neboť si nezajistil ovládání elektromotoru pomocí ovládacího jističe; pracovník neprovedl před použitím zdvihacího prostředku jeho prohlídku, zda vykazuje zjevné závady; při vyjíždění vozíku z prostoru mimo komunikace pracovník nedal přednost vozíku jedoucímu po komunikaci…).




Porušení předpisů u smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

14,2%

11,3%

Nedodržení předpisů na straně zaměstnavatele

Porušení předpisů u šetřených smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

5,6%

25,0%

Zavinění na straně zraněného Riziko práce, ohrožení jinou osobou nebo zvířaty

74,5%

69%

K šetření bylo v roce 2014 vybráno 41 nejzávažnějších pracovních úrazů, což je 17,2 % ze všech nahlášených smrtelných a závažných úrazů. Při šetřeních je pak v 69 % případů zjištěno porušení na straně zaměstnavatele. U méně závažných a nešetřených úrazů pak příčina zůstává na hodnocení zaměstnavatele uvedeném v záznamu o úrazu, tj. především riziko práce.

4.4

Šetření podnětů, oznámení a stížností

4.4.1 Analýza podnětů ke kontrole zaměstnavatelů Inspektorát obdržel v roce 2014 celkem 1329 podání – podnětů ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů u zaměstnavatele, přičemž většina podání směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek (957 podání). Porovnáním údajů za loňský rok a roky uplynulé zjistíme, že počet zaslaných podnětů ke kontrole v letošním roce navýšil. V oblasti pracovních vztahů a podmínek vznikl mírný nárůst počtu podání. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je evidováno 93 podnětů.. V oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání je evidováno v roce 2014 – 279 podnětů. Rozlišení podnětů ke kontrole podle oblasti podání však není jednoznačné, neboť řada podnětů ke kontrole je tzv. kumulovaných, tj. spadajících do oblasti pracovních vztahů a podmínek, oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a též do oblasti nelegálního zaměstnávání. Způsob komunikace s inspektorátem Podavatelé se mohou obracet na inspektorát s dotazy a podněty ke kontrole osobně v rámci poskytovaného poradenství (podnět je sepsán na inspektorátu do připraveného formuláře), telefonicky, písemně, faxem, emailem či prostřednictvím datové zprávy. Pro podavatele je tak zřejmý nejpohodlnější způsob komunikace s inspektorátem osobním jednáním (nejčastěji v rámci poskytovaného poradenství na konzultačních místech), emailem a prostřednictvím držitele poštovní licence.




Způsob podání

Počet podání

osobně

458

telefonicky

19

poštou

317

faxem

0

emailem

336

datovou zprávou

145

elektronické podání

54

Ze srovnávací tabulky let 2014 a 2013 zjistíme, že nejčastější je komunikace osobní zejména v rámci poradenství, poštou a prostřednictvím datových schránek (tento způsob komunikace využívají zvláště úřady při postupováním věcně či místně nepříslušných podání, popř. podávání podnětů k využití v rámci vlastní kontrolní činnosti). Podavateli podnětů ke kontrole byli jednak přímo zaměstnanci daného zaměstnavatele, popř. bývalí zaměstnanci, jednak byla některá podání postoupena inspektorátu SÚIP či ostatními státními orgány. Obdobně jako jsou inspektorátu postupovány podání od jiných subjektů, taktéž inspektorát zjišťuje, že v některých případech nespadá problematika do jeho působnosti a není tak k provedení kontroly věcně příslušný. Jedná se nejčastěji o výtky týkající se neplacení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem, nevydání evidenčního listu důchodového pojištění - působnost okresní správy sociálního zabezpečení, problematika stavebního zákona – působnost stavebních úřadů městských úřadů (magistrátů), hygiena práce (zaměstnanci se nemají kde umýt, neteče teplá voda atd.) - působnost hygienických stanic.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Řada podání byla částečně postoupena, pokud zbývající část spadala do působnosti inspektorátu (např. podavatel sdělil, že mu nebylo vydáno potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění). Nejčastěji se jedná o podání částečně postoupená okresním správám sociálního zabezpečení, Krajské hygienické stanici, finančním úřadům či městským úřadům (jakožto zřizovateli zaměstnavatele, živnostenským úřadům). V roce 2014 bylo vyřízeno 1257 podání. V grafu je znázorněno, že 85 % podání bylo v roce 2014 vyřízeno šetřením či vyřízeno jinak (dopisem, osobně, postoupením podání).

Výsledky šetřených podnětů v roce 2014 částečně oprávněné

372

neoprávněné

278

neprokázané

188

oprávněné

414

Z výše uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že u 63 % podaných podnětů ke kontrole byla zjištěna jejich oprávněnost, tj. kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení právních předpisů.




Vzhledem k tomu, že inspektorát není ze zákona nadán soudní ani komplexní vyšetřovací pravomocí (např. inspektor není nadán pravomocí zpochybňovat pravost či autenticitu ke kontrole předložených dokladů), popř. se jedná o „tvrzení proti tvrzení“ (výpovědi zaměstnance a zaměstnavatele jsou skutkově vzájemně rozporné) či se na inspektorát obracejí zaměstnanci (bývalí zaměstnanci), jejichž spor je již řešen u soudu, do jehož pravomoci nemůže inspektorát zasahovat a který je jediný nadán pravomocí rozhodovat s konečnou platností o individuálních právech a povinnostech, zůstává asi jedna čtvrtina z podaných podnětů neprokázána. Nepřihlížíme-li k podnětům neprokázaným, je procento oprávněných nebo částečně oprávněných podnětů 63 % oproti 15 % podnětů neoprávněných. Podobně tomu bylo i v období předcházejícím.

4.4.2 Analýza stížností v roce 2014 Celkem podaných stížností v r. 2014

9

z toho podáno v 1. pololetí

6

podáno v 2. pololetí

3

vyřízeno v 1. pololetí

2

vyřízeno v 2. pololetí

7




Každý, jehož oprávněných zájmů se dotýká činnost inspektorátu v jednotlivém případě, je na základě ust. § 175 správního řádu oprávněn podat stížnost proti nevhodnému chování úředních osob ( zaměstnanců inspektorátu) nebo proti postupu inspektorátu, neposkytujeli zákon jiný prostředek ochrany. Inspektorát je povinen stížnost vyřídit do 60 dnů od jejího doručení a o vyřízení stížnosti stěžovatele vyrozumět. Pokud je stěžovatel přesvědčen, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat SÚIP o přešetření způsobu vyřízení stížnosti. V roce 2014 k této situaci nedošlo, stěžovatelé souhlasili s vyřízením stížnosti inspektorátem.

Výsledek šetření stížností: Důvodných

0

Částečně důvodných Nedůvodných

2 5

Neprokázáno

0

Vyřízeno jinak

2

V jednom případě byl stěžovatel odkázán na využití právních prostředků ve správním řízení. V jednom případě překvalifikoval stěžovatel svou žádost na námitky proti přezkoumání protokolu o kontrole. Všechny podané stížnosti směřují proti postupu správního orgánu, v kumulaci se stížností na jednání inspektora, event. v průběhu správního řízení. Oproti roku 2013 došlo k podstatnému zvýšení počtu podání stížností zejména proto, že došlo ke změně zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti s účinností zák. č. 255 / 2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Současná právní úprava připouští pouze námitky proti kontrolnímu zjištění, proto jsou námitky odkazující na nesprávný postup inspektora nově řešeny jako stížnosti dle ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2014 Dle zák.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím , je OIP povinným subjektem, který má podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, V roce 2014 bylo postupem podle zákona požadováno podání informací v 9 případech. Jeden žadatel podal celkem 5 žádostí ve stejné věci, ostatní žadatelé podali po jedné žádosti a kromě jedné neúplné žádosti byla všem ostatním žadatelům informace podána.




Žádosti o informace

za rok 2014

počet podaných žádostí o informace počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti počet podaných odvolání proti rozhodnutí opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence počet stížností podaných podle § 16a (stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace ) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona

9 0 0 0 0 0 0 1 0

Jeden podatel podal celkem 5 žádostí o poskytnutí informace o porušeních zjištěných u příspěvkové organizace. Nejprve podatel žádosti žádal o poskytnutí informace, jaká konkrétní sankce byla udělena . V té době ještě nebylo řízení pravomocně skončeno. Po té žádal o poskytnutí informace, jaký byl závěr šetření, případná sankce uložená téže příspěvkové organizaci, popř. u jiných subjektů, právnických a fyzických osob s případem souvisejících, a také žádal o nahlédnutí do příslušného spisu. Po odpovědi žadatel požadoval opět stejné informace, protože již bylo správní řízení ukončeno, bylo žadateli sděleno, že příspěvkové organizaci byla uložena pokuta 30 000Kč a opětovně mu nebylo umožněno nahlédnutí do spisu příspěvkové organizace. Dále podatel žádal podání informace o tom, zda u téže příspěvkové organizace byla provedena kontrola již někdy dříve. Bylo mu odpovězeno, že nebyla. Následně požadoval podatel poskytnutí všech kolaudačních dokumentů. Byl mu poskytnut pouze dokument „Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení uplatněné při kolaudačním řízení“ ze dne 29.10.2010, s tím, že kolaudační řízení vedl příslušný městský úřad, který disponuje celou dokumentací 1 Podatel žádosti žádal o poskytnutí informace, jaká konkrétní porušení pracovněprávních předpisů byla zjištěna na základě kontroly provedené OIP u fyzické osoby podnikající a zda byla uložena pokuta. OIP Výčet konkrétních porušení podateli žádosti poskytl s tím, že s kontrolovanou osobou bude zahájeno správní řízení. 1 Podatel podal neúplnou žádost a nedoplnil ji ani na základě výzvy. OIP informace neposkytl. 1 Podatelka žádosti, jakožto právní zástupkyně zaměstnance, který utrpěl těžký pracovní úraz na stavbě požádala o poskytnutí informace dokumentace k PÚ a také požádala o zaslání listin ze spisu. OIP požadované informace poskytl. 1 Podatel požádal o poskytnutí informace o počtu vedených správních řízení zahájených v období od 1.1.2008 do 1.10.2010 ve věci správních deliktů právnických osob na úseku rovného zacházení s uvedením výše uložené sankce ze strany OIP. OIP žádal za poskytnutí informací finanční úhradu vzhledem k tomu, že podrobnosti požadované Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj podatelem nebylo možné zjistit z informačního systému. Žadatel podal stížnost na SUIP, který rozhodl, že úhrada požadována nebude. Po té OIP požadované informace poskytl. Dotazy občanů, institucí a novinářů na informace jsou zodpovídány v průběhu celého kalendářního roku. Tyto požadavky se vyřizují v rámci bezplatného poskytování základního poradenství, spolupráce s orgány státní a veřejné správy či spolupráce s jinými institucemi, v rámci propagace činnosti inspekce práce či osvěty v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nejsou zařazovány do evidence žádostí o informace podle výše zmiňovaného zákona. Šetření Úřadu veřejného ochránce práv V roce 2014 se obrátilo na Veřejného ochránce práv 10 podatelů a žádali o přešetření postupu inspektorátu ve věcech kontrolní činnosti. Šetřením bylo ve většině případů zjištěno, že inspektorát postupoval v zásadě správně, ale často se nezabýval věcí dostatečně detailně. Inspektorátu je také vytýkáno nedostatečné informování podatele podnětu o nedostatcích zjištěných kontrolou. Zde je nutno vzít v úvahu, že Úřad VOP přezkoumával případy z roku 2012, kdy ještě nebyla metodika jak podatele informovat, inspektor často hledá způsob jak dodržet povinnou mlčenlivost vůči kontrolované osobě a zároveň naplnit právo podatele podnětu na poskytnutí informací. Nutno podotknout, že ve většině případů se na Úřad VOP obrací zaměstnanci (nejvíce bývalí), kteří si stěžují zejména na narušené vztahy se zaměstnavatelem, často i v osobní rovině a je velmi těžké v rámci kontrolní činnosti prokázat oprávněnost podnětu zejména v oblasti diskriminace, obtěžování či nerovného zacházení.




5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1

Poradenská činnost

Základní informace a poradenství jsou poskytovány zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně v souladu s § 5 odst. 1 písm. k) zákona číslo 251/ 2005 Sb. o inspekci práce. Poradenství je nedílnou součástí pracovní náplně inspektorů a poskytují ho jednak v průběhu jednotlivých kontrol zaměstnavatelů, ale především jako bezplatnou službu veřejnosti. Poskytování poradenství se pozitivně odráží zejména v počtu podaných podnětů na zaměstnavatele, kteří porušují pracovněprávní předpisy a předpisy BOZP. Trvalou snahou inspekce práce je veřejnosti pomoci při základní orientaci zejména v pracovním právu, v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s problematikou vyhrazených technických zařízení. Zaměstnavatelé, případně zaměstnanci organizací (kontrolovaných osob), využívají pro konzultaci přítomnosti inspektorů na pracovištích v rámci kontroly. Poradenství je poskytováno třemi formami – osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky. Časově náročnou službou pro veřejnost je elektronická forma odpovědí na dotazy. S ohledem na leckdy nízkou obsahovou kvalitu tazatelem poskytnutých informací je mnohdy komplikované poskytnout základní informace k dotazu bez případného dalšího doplnění, což ovlivňuje rychlost poskytnutí odpovědi.

Poradenství v oblasti BOZP - je poskytováno se zaměřením na upřesnění požadavků bezpečnostních předpisů v sídle OIP v Brně každou středu od 8:00 - 11.30, 12.00 - 17:00 hod., ve středu v lichém týdnu v krajském městě Zlíně od 8:00 - 12.00, 13.00 - 17:00 hod. a na příslušných konzultačních místech (viz část 1.2 této zprávy), od 8:00 - 12.00, 13.00 - 15:00 hod. Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství: - identifikace, posuzování a hodnocení rizik s ohledem na prováděné činnosti, - průvodní a provozní dokumentace zařízení, - kvalifikace obsluhy strojů a zařízení, Zpráva o činnosti za rok 2014


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj -

povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytování OOPP, postupy při evidenci (šetření) pracovního úrazu, požadavky na dispoziční uspořádání výrobních prostor, základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora, způsob a rozsah zpracování plánu BOZP na staveništi, povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na nařízení vlády č. 591/2006 Sb. apod.

Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2014 poradenství v oblasti bezpečnosti práce - celkem 1617

z toho - osobně

z toho - telefonicky

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.)

649

880

88

Poradenství v oblasti PVP a NLZ Poradenství v oblasti PVP - je poskytováno se zaměřením na oblasti pracovních vztahů a podmínek v sídle OIP v Brně v pondělí od 8:00 - 11.30, 12.00 - 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně v sudou středu od 8:00 - 12.00, 13.00 - 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou sudou středu od 8:00 - 12.00, 13.00 - 15:00 hod. V ostatních dnech v době od 8.00 - 14.00 hod. je v rámci OIP zabezpečen styk s veřejností. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací (viz část 1.2 této zprávy). Poradenství v oblasti NLZ (OP LZZ) - je poskytováno se zaměřením na oblasti pracovních vztahů a podmínek a nelegálního zaměstnávání v sídle OIP v Brně ve středu od 8:00 - 11.30, 12.00 - 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně v lichou středu od 8:00 - 12.00, 13.00 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou lichou středu od 8:00 - 12.00, 13.00 - 15:00 hod. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací (viz část 1.2 této zprávy). Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství:  ukončení pracovního poměru z důvodů nevyplacení mzdy,  nebo ukončení PP ve zkušební době,  pracovní poměr na dobu určitou, dohoda o provedení práce,  vznik pracovního poměru nevydání zápočtového listu,  nevyplacení odstupného, výše odstupného,  nevydání zápočtového listu,  pracovní doba, dovolená, srážky ze mzdy,  nárok na odstupné,  návrat zaměstnance po rodičovské dovolené,  neposkytnutí příplatků za práci přesčas a práci v sobotu, v neděli, apod.




Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2014 poradenství v oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání - celkem 9634

5.2

z toho - osobně

z toho - telefonicky

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.)

5332

3996

306

Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP za rok 2014

V průběhu roku 2014 nastoupilo na inspektorát celkem 11 zaměstnanců, z toho 5 do oblasti NLZ, kteří absolvovali s cílem adaptačního procesu v podmínkách OIP vstupní vzdělávání úvodní a to v termínech a rozsahu požadovaném příkazem GI SÚIP č. 18/2006.

Odborné semináře inspektorů BOZP a PVP V průběhu roku 2014 se uskutečnily odborné semináře pořádané SÚIP, VÚBP, popř. dalšími vzdělávacími subjekty pro zaměstnance zaměřené na problematiku specializovaných oblastí.

p.č.

Zaměření odborného semináře

1.

GAS 2014

2.

Školení revizních techniků plynových zařízení

3. 4.

Obchodní společnosti po rekodifikaci Účtování cestovních náhrad po účinnosti nového občanského zákoníku

Organizátor Ćeské sdružení pro technická zařízení Ćeské sdružení pro technická zařízení Agentura BOVA ANAG, spol. s r.o.

Datum konání

Počet účastníků

18.3. – 19.3.2014

2

11.11. – 12.11.2014 14.10.2014

2

26.11.2014

2

1

Na všech odborných seminářích byli účastníci seznamováni s novou legislativou pro danou oblast, popřípadě byly upřesněny a sjednoceny požadavky k výkonu kontroly dle zadaných úkolů plánu. V průběhu seminářů probíhala aktivní výměna zkušeností a nasměrování na praktickou orientaci ke kontrolní činnosti v dané problematice. Jazyková příprava ostatních zaměstnanců V průběhu hodnoceného období žádný zaměstnanec neabsolvoval jazykovou výuku.




5.3 Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP Program osvěty a propagace inspekce práce na rok 2014 vycházel z kompetencí zákona o inspekci práce a z cílů "Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci". Osvěta a propagace byla realizována ve vztahu k hromadným sdělovacím prostředkům, k veřejnosti, veletrhům a výstavnictví a publikační činnosti. V průběhu roku mluvčí OIP podávala v odpovídajícím rozsahu a se zřetelem na zákonné možnosti informace k aktuálním otázkám zásad bezpečnosti zdraví a problematiky pracovněprávních vztahů z činnosti orgánů inspekce práce zástupcům médií celostátního i regionálního formátu (denní tisk, odborné časopisy, televize). Na regionální úrovni přispěli inspektoři inspektorátů k popularizaci zásad bezpečnosti zdraví a problematiky pracovněprávních vztahů a nelegálního zaměstnávání mj. svou účastí na jednání Zemědělských svazů, Odborových svazů, atd. Oblastní inspektorát práce plnil roli poradního a kontrolního orgánu vůči zaměstnavatelům usilujícím o splnění požadavků programu na zavedení systémového řízení BOZP v podniku a o získání certifikátu „Bezpečný podnik“. Rozšíření základních informací mezi širokou veřejnost proběhlo v roce 2014 i distribucí informačních materiálů z oblasti bezpečnosti práce, oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání prostřednictvím inspektorů v rámci poradenství i inspekční činnosti. V návaznosti na nové kompetence orgánů inspekce práce a aktuální změny právních předpisů byl rozšířen a aktualizován leták obsahující základní informace pro cizince o pracovněprávních předpisech v ČR. Příspěvky inspektorů publikované v oborném tisku, byly věnované aktuální problematice nových legislativních úprav a jejich aplikaci v praxi inspekce práce nebo informovaly o výsledcích kontrolní činnosti.




6. Ochrana veřejnosti Ochrana veřejnosti, je jako součást činnosti inspektorátu prováděna v rámci kontrol subjektů při plánovaných, neplánovaných i koordinovaných kontrolách a kontrolách na základě podnětu. Jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 251/2005 Sb., jsou uváděné kontroly zaměřeny zejména na dodržování povinností, vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Činnosti inspektorátu v rámci zabezpečení ochrany veřejnosti:  při běžných kontrolách, např. u stavebních firem, jejichž činnost se odbývá v zastavěném území, kde je ověřováno i splnění požadavků ochrany osob, které nepatří ke stavbám (veřejnost),  při posuzování projektové dokumentace je tato posuzována i z pohledu dopadu plánované stavby na bezpečnost veřejnosti,  při poskytování bezplatného poradenství je poskytováno poradenství v oblasti bezpečnosti práce, které lze přiměřeně použít,  při publikační činnosti a popularizaci ve sdělovacích prostředcích, kde jsou řešeny otázky na ochranu zdraví při práci a to i ve vztahu k veřejnosti,  při odborném vyjádření k mimopracovním úrazům a událostem, kdy došlo k ohrožení veřejnosti, nejčastěji pro Policii ČR,  při poskytování výsledků kontrolní činnosti inspektorátu, které byly v roce 2013 průběžně poskytovány orgánům státní správy (Policii ČR, Cizinecké policii ČR, Úřadu práce ČR, České správě sociálního zabezpečení), veřejné správy (městským úřadům), Kanceláři veřejného ochránce práv, hasičským záchranným sborům atd.




7. Spolupráce s orgány a organizacemi Spolupráce s orgány státní správy byla v roce 2014 uskutečňována v tomto rozsahu: Policie ČR -

-

spoluúčast a spolupráce při šetření úrazů, včetně objasňování příčin mimopracovních úrazů, k nimž dochází na veřejných prostranstvích vypracování odborných vyjádření k předloženým vyšetřovacím spisům PČR s poskytnutím odborného hodnocení případného porušení bezpečnostních předpisů, event. objasnění příčin vzniku události spoluúčast při kontrolách nelegálního zaměstnávání cizinců apod. účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol

Úřad práce – krajské pobočky -

-

spolupráce při šetření podnětů zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce a pracovněprávních vztahů, spolupráce při kontrolní činnosti za účelem ověřování souběhu výkonu nelegální práce a evidence uchazečů o zaměstnání u fyzických osob, které byly zkontrolovány při výkonu závislé práce, spolupráce při ověřování vydaných povolení k zaměstnání v případě cizinců.

Odbor azylové a migrační politiky MV ČR - spolupráce při kontrolní činnosti za účelem ověření platnosti pobytu na území ČR u cizinců. Živnostenské úřady - poskytování informací o vydaných povoleních a působení agentur práce, - předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly, - poskytování informací o povolení činnosti zahraničním subjektům. Český báňský úřad, Hasičský záchranný sbor, ČIŽP - vzájemné upozorňování na nedostatky zjištěné při kontrolách, konzultace problémů, u nichž nejsou zcela jednoznačně vymezeny kompetence kontroly, spolupráce při objasňování úrazů apod., - spolupráce při výkonu inspekce podle zákona o prevenci závažných havárií, - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb. Odborové orgány - spoluúčast příslušných odborových orgánů při kontrolách, popř. při šetření úrazových událostí, - kontroly na základě podnětu podaného příslušným odborovým orgánem, - informování zástupce odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP o zahájení kontroly inspektorátem, - vzájemná výměna zkušeností, - konzultace.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ČSSZ - předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly, - spolupráce za účelem ověření, zda zaměstnavatelé plní svoje povinnosti na úseku přihlašování zaměstnanců k pojištění a odvodu pojistného. KHS Jihomoravského kraje a KHS Zlínského kraje - společné kontroly při plnění úkolu SLIC (používání chemických látek na pracovištích), - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb. Agrární komora ČR - formou poskytování konzultací. Technická inspekce České republiky - vzájemné konzultace a předávání informací v rámci kontrolní činnosti.




8.

Význam použitých zkratek

OIP


SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

VTZ

vyhrazená technická zařízení

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

NLZ

nelegální zaměstnávání

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

PČR

Policie České republiky

FÚ

Finanční úřad

BP

Program „Bezpečný podnik“

PVP

pracovní vztahy a podmínky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

PD

pracovní doba

DPP

dohoda o provedení práce

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

Zákon o inspekci práce zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce, ZP

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 309/2006 Sb.

zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů



ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2014

Recommend Documents