1
R O K 2 0 0 2
2
P O Č A S Í. Leden
-
Únor
-
Březen
-
Duben
-
Květen
-
Červen
-
leţí 65 cm sněhu, teploty klesají k -20°C a s mírným oteplením/ovšem stále pod nulou/ trvají aţ do 20 ledna.Pak se otepluje a prší.Celkem v pěti dnech sněţilo a v šesti pršelo.Od roku 1987 to však byl nejchladnější leden. pokračuje sice ranními mrazy, ale přes den je teplo a slunečno.Od 6 do 14.2 ovšem stále prší a od 19 do 25.2 zase sněţí / pokrývka aţ 30 cm/ Pak s oteplením sníh do konce měsíce zmizí.Pršelo v 11-ti a sněţilo v 7 dnech. ráno mrazy a přes den kolem 10°C, to je obrázek první poloviny měsíce.Aţ do 25.3 jsou bezmrazé dny, pak se mrazy znovu vrátily.Pršelo v šesti a sněţilo ve čtyřech dnech.Studenější březen byl naposledy v roce 1996. ranní teploty jsou ještě nízké, dokonce pod nulou s občasným sněţením – to je vizitka první dekády.Pak aţ do konce měsíce jsou teploty ráno kolem 4°C a přes den v rozmezí 10 – 15°C.V šesti dnech pršelo a ve dvou sněţilo. měsíc začíná pěkným letním počasím, je sice ještě ráno chladno, ale přes den je velmi slušně.S mírně střídavými teplotami trvá tento stav aţ do konce měsíce.Podle mého měření byl tento květen teplotně stejný jako v létech 1999 a 2001. ranní teploty kolem 10 – 15 °C, přes den opět pěkné letní počasí, občas přerušované deštěm.V období od 17 do 23.6 vystupují teploty nad 30°C.Teplotně je srovnatelný s červnem v roce 1998, sráţkově však podnormální.
Červenec-
měsíc jako celek byl příjemně teplý a vlhký, 9 a 10.7 byly tropické dny.Ve 13 dnech pršelo, přišly i kroupy a v osmi dnech jsem zaznamenal bouřku.
Srpen
-
teploty v první půli byly přes den kolem 20°C, ve druhé půli překračovaly 25°C.Od počátku měsíce však pršelo, coţ se nejintenzivněji projevilo ve dnech 12 a 13 srpna.V meteorologické stanici v naší obci bylo za měsíc srpen naměřeno 383,2 mm sráţek, kdyţ průměrně za rok naprší 500 mm.Přestoţe pršelo pouze 10 dní, byl to měsíc na mnoţství sráţek velmi bohatý nejenom v naší obci, ale v celém regionu. Přímo katastrofická byla situace v Českém Krumlově, kde byla zatopena celá historická část, podobně na tom bylo město České Budějovice a dále všechna města podél toku Vltavy.Rozvodnila se i řada dalších řek a potoků, popraskaly hráze rybníků.Katastrofická byla situace v hlavním městě Praze, kde Vltava vystoupila z břehů a zaplavila zejména čtvrť Karlín, ale především zatopila celé praţské metro, které bylo dlouho vyřazeno z provozu.Byly to záplavy, které se v našich oblastech nevyskytly nejméně sto let. Na následující straně si dovolím ukázat 2 obrázky ze zatopeného Českého Krumlova a to v oblasti pod Lazebnickým mostem a v historické části.
3
4
Září
-
Říjen
-
teploty přes den jsou mírně nad 20°C, od druhé dekády slabý pokles, ve třetí dekádě klesají na 10°C, pouze poslední tři dny jsou teplé a slunečné.Pršelo ve 12 dnech, teplotně stejný měsíc jako v létech 2000 a 2001. vyskytlo se 7 slunečných dnů,jinak bylo spíše oblačno s deštěm, teploty kolem 10°C, ke konci měsíce silný déšť a vichřice.Ranní teploty v průměru kolem 5°C.Celkem bylo 20 deštivých dnů.
Listopad -
od počátku nízké teploty, prší, od 6.11 začínají mrazy a sněţí.Mrazy však rychle ustupují, denní teploty se drţí opět kolem 10°C, občas vysvitne slunce a častěji prší.Bylo 13 deštivých a dva sněhové dny.Teplotně byl měsíc nad úrovní předešlých sedmi let.
Prosinec -
pokračuje ve stylu listopadu aţ do 7.12, pak přichází mrazy a to nejenom ráno, ale i přes den, začíná sněţit.Dva dny před Štědrým dnem však prší, stejně jako ke konci měsíce.Sněţí pouze na Silvestra a tak ke konci roku leţí 3 cm sněhu. Celkově to byl rok teplotně i sráţkově nadnormální.Nejstudenějším měsícem byl leden a nejteplejším srpen.Nejniţší teplotu jsem naměřil 4.ledna a to – 21°C.Nejvyšší teplota byla podle mě 9 a 10 července.Krupobití bylo 3 července a největší dešťové sráţky 12 a 13 srpna. V posledních létech se stále setkáváme s mimořádnými výkyvy počasí, kdy jsou období výrazného sucha a mokra, posunují se roční období, přichází přívalové deště, vichřice a neobvyklé změny teplot.Výjimkou nebyl ani tento rok 2002.
Zimní lipenská krajina.
5
O B Y V A T E L S T V O. Narození dětí. 06.O1
-
Natálie KOZÁKOVÁ
-
03.02
-
Michal KULÍK
-
15.05
-
Lenka GRILLOVÁ
-
15.05 22.O6
-
Jana MELOUNKOVÁ Vít PEŠEK
-
05.07
-
Simona BOUŠKOVÁ
-
02.09 08.09
-
Jaroslava AGHOVÁ Jana GRMELOVÁ
-
07.10
-
David KASÍK
-
12.10
-
Simona VÁLOVÁ
-
17.11
-
Michaela PRYGLOVÁ
-
30.12
-
Jiří CÍSAŘ
-
Ludmila Kozáková Černá č.40 Barbora Králová a Michal Kulík,Černá č.23 Lenka Lavičková a Jiří Grill, Černá č.97 Jana Melounková,Černá č.33 Michaela Rokosová a Jiří Pešek, Černá č.21 Petra Boušková a Radek Bouška Černá č.64 Jaroslava Aghová,Mokrá č.11 Jana Grmelová a Jiří Vlček, Černá č.17 Iveta Kasíková a Jan Blaţek, Černá č.25 Květoslava Válová a Radek Vála,Bliţná č.8 Miroslava Pryglová a Miroslav Prygl,Černá č.130 Monika Císařová a Jiří Císař Černá č.34
Celkově se tedy narodilo 12 dětí,z toho 8 děvčátek a 4 chlapci. Fenoménem současné doby je i to, ţe pouze čtyři děti vzešly z manţelského svazku, kdyţ tři ţeny jsou svobodné matky a pět párů spolu ţije neoddáno.Je to dáno i dnešním systémem a stylem ţivota, protoţe mladé rodiny s dětmi jsou na tom bohuţel nejhůř.Vzhledem k různým příplatkům, které ovšem nejsou nikterak veliké, se vyplatí ţít spolu jako druh a druţka.
6
Zemřelí občané. O9.03
-
Břetislav PEKÁREK
- ve věku 51 roků,pracoval v dělnických profesích,naposledy firmy Cavallo,s.r.o
-
Vlastimil ŘÁDA
- zemřel ve věku 46 let,pracoval jako řidič z povolání mimo místo
17.05
-
Josef VRBA
- ve věku necelých 78 let,dlouholetý zaměstnanec Tuhových dolů
08.12
-
Jan RIZÁK
- bylo mu 83 let a dlouhá léta pracoval u Státních lesů,kde přibliţoval s koněm- dlouholetý hasič
-
Stanislav MED
- ve věku 80 let,dlouholetý zaměstnanec Sodovkárny a vedoucí nivý rybář
v zemědělství u 15.03 bydliště
dřevo 10.12
pracovník,váš-
Zemřelo tedy pět občanů, coţ celkově znamená, ţe stav obyvatel trvale hlášených k 31.12.2002 je 822.Z toho je vedeno 679 dospělých a 143 dětí.
Byty a domy. Postupem doby dochází ke změně vlastnictví jednotlivých domů a bytů.Občané se stávají vlastníky domů nebo bytů ve kterých bydleli v nájmu, řada domů se však zásluhou privatizace dostala do majetku jiných, zejména cizích osob.Někteří noví majitelé se snaţí majetek dále prodat, nasazují cenu neúměrně vysokou, kterou nejsou schopni nájemníci v jejich domech a bytech zaplatit.Současně zvyšují nájemné a snaţí se tímto způsobem donutit nájemníky k vystěhování. Zatím nejsem schopen získat solidní podklady o vlastnictví jednotlivých nemovitostí v naší obci.Obecní úřad zná samozřejmě svůj majetek, ale u některých jiných nemovitostí je situace komplikovanější.Podrobnější pohled na vlastnictví domů, ale i obsazení jednotlivými nájemníky, bude uveden v zápise za rok 2003.
POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŢIVOT.
7
Rozpočet obce na rok 2002. P ř í j m y: Daň z příjmu FO ze závislé činnosti Daň z příjmu FO ze samostatné výdělečné činnosti Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu za obec – proúčtování Daň z přidané hodnoty Daň z nemovitostí Správní poplatky Poplatky za odpad Poplatky ze psů Rekreační poplatky Poplatek za uţívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za výherní hrací přístroj Splátky půjček obyvatelstva Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu Ostatní neinvestiční dotace ze státního rozpočtu Převody z rozpočtových účtů Převody z vlastních fondů Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z poskytování sluţeb a výrobků Poplatek z dobývacího prostoru Příjmy z pronájmu nemovitostí / kempy / Příjmy z pronájmu zařízení Příjmy ze školního stravování Příjmy z poskytování sluţeb- HŠ,MK,pohřebnictví Příjmy z pronájmu Letního kina Příjmy z pronájmu nemovitostí – Zdrav.středisko Nájemné Příjmy z prodeje bytů Nakládání s odpady Příjmy za sluţby – správa Příjmy z úroků Příjmy z úroků – termínované vklady Příjmy z prodeje nemovitostí – PORS Příjmy celkem Výdaje:
-
800 tis Kč 220 800 1 400 1 350 850 20 320 20 680 150 50 130 5 13 81,570 443 400 41 1 000 500 1 100 30 1 000 40 270 6 18 37 1 760 1 000 73 6 30 120 2 500 17 263,570
8
Podnikání a restrukturalizace v zemědělství Lesní hospodářství Obchod, sluţby, turismus Opravy a údrţba místních komunikací Pitná voda Odvádění a čištění odpadních vod Mateřská škola Základní škola Školní stravování Zájmové umělecké školy Místní knihovna Záleţitosti kultury /historické slavnosti / Ochrana kulturních památek Obecní rozhlas Sbor pro občanské záleţitosti Dotace občanským sdruţením – tělovýchova Ambulantní péče Bytové hospodářství Veřejné osvětlení Opravy a udrţování – pohřebnictví Nákup sluţeb – nakládání s odpady Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň Poţární ochrana Zastupitelské orgány Místní správa Převody vlastním účtům Převody vlastním fondům Platby daní za obec – proúčtování Rezerva
-
Výdaje
-
celkem
685 tis.Kč 620 240 1 500 2 047 360 405 205 426 36 80 90 31 20 60 15 69 1 605 250 102 550 962 100 584 3 257 400 41 1 400 1 083,570 17 263,570
Aţ do schválení rozpočtu probíhalo hospodaření obce podle rozpočtového provizoria.Rozpočet byl schválen jako vyrovnaný, během roku však dojde, tak jako vţdy, k určitým rozpočtovým změnám v příjmech i výdajích.Záleţí vţdy na konkrétní potřebě a nutnosti a zastupitelstvo se tím vţdy zabývá a schvaluje.
Platné vyhlášky v obci. V roce 2002 byly v platnosti tyto vyhlášky:
platnost
9
1/
Vyhláška o ochraně pořádku a ţivotního prostředí
-
od 1.6.1991
2/ Vyhláška o zabezpečení míst.záleţ.-veřej.pořádku 18.6.1996 3/ Poţární řád 4/ Vyhláška o způsobu parkování na místních komunikacích 28.6.1998 5/ Vyhláška o vytvoření a pouţití účelových prostředků – na opravy a modernizaci bytového fondu 6/ Vyhláška o omezení prodeje a podávání alkohol.nápojů 18.6.1996 7/ Trţní řád 8/ Vyhláška o zimní údrţbě místních komunikací 29.10.1999 9/ Vyhláška o místním poplatku za provoz systému – komunální odpad 10/ Vyhláška o stanovení systému – odstraňování komunálního odpadu 11/ Vyhláška o místních poplatcích
-
od
-
od 1.5.1997 od
-
od 1.6.1999 od
-
od 1.7.1999 od
-
od 1.1.2002
-
od 1.5.2002 od 1.7.2002
Jednou z důleţitých vyhlášek, které byly schváleny v tomto roce je: Obecně závazná vyhláška obce o stanovení systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem katastrálním území obce Černá v Pošumaví. Tato vyhláška nahradila dosavadní z r.1998 a podrobněji specifikuje veškeré náleţitosti kolem odpadů. Z vyhlášky pouze vyjímám: 1/ stanoviště kontejnérů v obci u bytového domu č.4 u „ druţstevních řadovek „ u bytového domu č.25 na chodníku u č.78 na Bliţné u bytového domu č.2 2/ stanoviště kontejnérů v chatových osadách Raclav za hotelem Swing Raclav u vody Raclav u prodejny Dolní Vltavice Jestřábí za penzionem Diamant Plánička Pod Mokrou Poplatek za provoz celého systému odstraňování komunálního odpadu byl stanoven na: 250 Kč na osobu a rok.
10
Vodné a stočné. Cena vodného na rok 2002 byla stanovena pro obyvatelstvo i ostatní ve výši 15,68 Kč a cena stočného pro všechny činí 17,03 Kč.Celková cena vodného a stočného je tedy na výši 32,71 Kč za 1 metr krychlový.
Smlouva na pronájem kempu V Olšinách.
Zastupitelstvo obce schválilo podmínky smlouvy o nájmu pozemků, budov a zařízení, které tvoří kemp V Olšinách takto: nájemné na dobu od 1.2-2002 do 31.12 .2002 ve výši 800 tis.Kč úhradu poloviny nájemného při podpisu nájemní smlouvy splatnost druhé poloviny nájemného v termínu do 25.7.2002 nájemní smlouva bude uzavřena na dobu do 25.7.2002 a dále bude obsahovat smlouvu o smlouvě budoucí nájemní pro zbývající období nájmu od 26.7 do 31.12.2002 a to jen v případě,ţe bude na účet obce do 25.7.2002 sloţena druhá polovina nájemného ve výši 400 tis.Kč nedodrţení termínu úhrady druhé poloviny nájemného bude mít za následek ukončení nájmu k 25.7.2002 a povinnost nájemce předat kemp do tří dnů obci pro případ nedodrţení termínu druhé poloviny celkového nájemného bude sjednána smluvní pokuta ve výši 150 tis.Kč.
Nabídka pronájmu kempu Jestřábí I. Podmínky pro pronájem kempu Jestřábí i.byly stanoveny následovně: doba pronájmu od 1.5.2002 do 31.12.2003 minimální cena nájmu činí 220 tis.Kč nájemné na rok 2002 musí být uhrazeno najednou před podpisem nájemní smlouvy,v roce 2003 pak do 30.4 ţadatel doloţí čestná prohlášení o bezúhonnosti a doklad,ţe nemá ţádné závazky vůči obci ani státu
Jak na neplatiče?
Obec Černá v Pošumaví má ve vlastnictví celkem 100 bytů, příjmy z nájemného jsou rozpočtovány ve výši 1 760 tis.Kč, coţ je pro obec nezanedbatelná částka. Co však s takovými nájemníky, kteří nájemné delší dobu neplatí? Do konce srpna 2002 dluţili nájemníci ze 35 bytů celkové nájemné ve výši 165 tis.Kč.Většinou se jedná o lidi, kteří nedluţí delší dobu, ale jsou i chroničtí neplatiči.S těmi je nutno se soudit a nakonec uplatnit i soudní výpověď z bytu.To se stalo jiţ u dvou neplatičů, kteří byli vystěhováni bez náhrady. Obec v posledním období uplatňuje nájem na dobu určitou, coţ znamená, ţe kdyţ nájemník neplatí, je soudní proces jednodušší.Nerozhoduje se totiţ o zrušení smlouvy, ale o vyklizení bytu.Často pak nájemník rychle dluh doplatí a smlouva je mu prodlouţena.
11
Sdružení lipenských obcí . Region Lipensko - Lipenské obce
Účel založení: Sdruţení lipenských obcí bylo zaloţeno v červnu roku 1991 za účelem hájit zájmy oblasti jako celku, stanovovat a dodrţovat priority řešení problémů tak, aby přinášely maximální prospěch celé oblasti. Cílem je vytvořit v oblasti hodnotné prostředí, kde budou bezkonfliktně vedle sebe existovat:
zajímavé prostředí pro ţivot stálých ob yvatel hodnotná letní i zimní rekreace zachovalá příroda typická pro předhůří Šumavy nezávadné vodní prostředí ve vodní nádrţi Lipno
Předsednictví: Kaţdá obec má ve Sdruţení lipenských obcí právě jednoho zástupce, starostu obce. Předsednictví je udělováno jednou za 2 roky jedné z členských obcí, přičemţ předsedou se automaticky stává její starosta. Tento rok předsednictví připadlo obci Černá v Pošumaví v čele s ing. Janem Novákem Realizované projekty:
12
Největším a nejvýznamnějším společným projektem byla výstavba páteřové cyklostezky z Nové Pece do Vyššího Brodu, podporovaná z programu Phare CBC, za zhruba 89 mil. Kč. Z ostatních společných projektů lze jmenovat např. proznačení cyklostezek na pravém břehu jezera s podporou Fondu malých projektů Phare a ze stejného fondu podporované projekty na informační materiály slouţící k společné prezentaci sdruţení na veletrzích cestovního ruchu. Vztahy se zahraničím: Kaţdá jednotlivá obec ve sdruţení, udrţuje aktivní vztahy s mnoha partnerskými obcemi v Rakousku i Německu a vzhledem ke společné hranici našeho mikroregionu s těmito zeměmi, má tato spolupráce zásadní význam ve vztahu k čerpání prostředků z programů přeshraniční spolupráce fondů Evropské unie. Plány do budoucna: Plány sdruţení do budoucnosti vycházejí z cílů definovaných při zaloţení sdruţení a jsou to zejména pro ţivot mikroregionu nutné projekty. Patří mezi ně sjezdovka a lanovka na Hraničník a Alpu pro zimní turistickou sezónu, otevření dvou daIších hraničních přechodů v Kyselově pro cyklisty a v Zadní Zvonkové pro osobní automobily, s tím související internacionalizace dopravní sítě s Evropskou unií. Dále výstavba skupinového vodovodu Horní Planá - Lipno a v neposlední řadě i plynofikace mikroregionu Lipenska a zdokonalování společného internetového informačního systému. Naším cílem je vytvořit, při zachování přírodních a krajinných hodnot okolí Lipenské nádrţe, pro místní obyvatele i četné návštěvníky prostředí, kde budou rádi ţít a kam se budou rádi vracet.
V oblasti Horní Plané,kde bylo tzv.srdce Vltavy.
13
Volby do zastupitelských orgánů. Letošní volby proběhly ve dnech 1 a 2 .listopadu 2002.Na území naší obce byl zřízen jeden volební okrsek, volby proběhly v bývalé Obřadní síni Obecního úřadu.Rozhodnutím starosty byla jmenována okrsková volební komise, která dohlíţela na celý průběh voleb, evidovala voliče a nakonec sčítala hlasy. Předsedkyní volební komise byla zvolena Ivana Badáňová, členy Josef Mikeš, Marcela Novotná, ing.František Záhora, ing.Jakub Suchánek, František Fučík a Josef Císař.Okrsková volební komise setrvává ve volební místnosti po celou dobu konání voleb, které se jako uţ tradičně konaly v pátek od 14.00 hodin do 22.00 hodin a v sobotu od 8.00 hod.do 14.00 hodin.Přicházející voliči se prokáţí platným úředním dokladem, volební komise doklady zkontroluje, zapíše účast do volebních seznamů, které předem připravil Obecní úřad a kde jsou evidováni všichni občané s hlasovacím právem a trvale bydlící na území obce. Volič, který většinou přichází s hlasovacími lístky, které mu byly předem doručeny do místa bydliště, se odebere do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku a nakonec vloţí hlasovací lístek v úřední obálce do volební schránky.Pokud nemá hlasovací lístky, jsou vţdy v dostatečném mnoţství připraveny ve volební místnosti. Voličům, kteří se ze závaţných důvodů nemohou dostavit do volební místnosti a projeví zájem volit, je to umoţněno formou přenosné volební schránky, s kterou je členové volební komise navštíví. Úprava hlasovacího lístku na kterém jsou uvedeny kandidátky jednotlivých stran je předem určena, kaţdý potencionální volič obdrţel informace o způsobu hlasování. V sobotu ve 14.00 hodin se volební místnost uzavře a komise ručně počítá jednotlivé hlasy.Výsledek je zpracován na počítači a zaznamenán na disketu, kterou připravil Český statistický úřad/ČSÚ/.V našem případě s disketou a potřebnými formuláři odjeli členové komise ve sloţení předsedkyně Ivana Badáňová, zapisovatel ing. František Záhora a pracovník Obecního úřadu – tajemník Josef Mikeš do Horní Plané, kde výsledky přebíraly pracovnice ČSÚ.Na základě stanoveného klíče byly výsledky voleb statisticky vyhodnoceny a z nich pak vítězně vyšlo 9 kandidátů, kteří budou tvořit Obecní zastupitelstvo na příští čtyři roky. V našem volebním okrsku bylo zapsáno celkem 646 voličů, z nichţ platné hlasovací lístky odevzdalo 369 voličů tj.57,12 %. Výše uvedená tříčlenná komise po návratu z Horní Plané informovala o výsledku voleb starostu obce,jehoţ povinností je oznámit výsledky jednotlivým lídrům kandidujících stran a uveřejnit je na úřední desce. Obecní úřad zaregistroval při letošních volbách 5 volebních stran, které si vylosovaly pořadí podle kterého je v další části uvádím. Kaţdá zaregistrovaná strana se představila svým volebním programem, který byl uveřejněn ve Zpravodaji obce, případně ještě rozesílán domů občanům.U jednotlivých kandidátek se pokusím o velmi stručný výtah z volebního programu.
14
Jednotlivé kandidátky v obci. :Č. 1 - Sdružení nezávislých kandidátů – ROZVOJ 1/ Tomáš Suchánek 26 let, podnikatel 2/ Ing.Jan Novák 60 let, starosta obce 3/ Ing.Květoslava Nováková 29 let, státní zaměstnankyně 4/ Miroslav Čurda 48 let, podnikatel 5/ Hana Záhorová 33 let, státní zaměstnankyně 6/ Věra Daňová 45 let, učitelka 7/ Luboš Zeman 35 let, dělník 8/ Jan Fikar 54 let, elektrikář 9/ Karel Strnad 58 let, zedník Hlavním krédem této strany bylo – chceme efektivní a dynamický rozvoj obce - chceme více financí ze státních a evropských dotačních titulů
Vedle hlavních úkolů, které chce toto sdruţení zabezpečit na úseku rozvoje, investic, sociální a bytové politiky ,financí, sportu, kultury, podnikání, sluţeb, ţivotního prostředí a informatiky se jeví jako důleţité body : - vyuţití ekologické výtopny a její napojení na MŠ, ZŠ, obecní bytové domy a moţnost připojení soukromého sektoru. - výstavba vodovodu v Dolní Vltavici - příprava projektu na výstavbu domu pečovatelské sluţby. - zpracovat moţnosti vycházkové trasy po břehu Lipna - zpřístupnit moderní komunikační technologie široké veřejnosti - obnovit kroniku obce a pravidelně vydávat Zpravodaj Svůj volební program má tato strana rozepsána ve 34 bodech,které všechny mají svou důleţitost a které není moţno v této kronice rozepisovat. Pět kandidátů této strany – Tomáš Suchánek, ing.Jan Novák, Miroslav Čurda, Věra Daňová a Karel Strnad – jsou členy dosavadního zastupitelstva.Starosta obce ing.Jan Novák se jiţ nebude ucházet o funkci starosty, svými zkušenostmi chce však nadále pomoci novému zastupitelstvu, bude-li zvolen. Č. 2 - Sdružení nezávislých kandidátů – Obec 2002 1/ Jan Voldřich 45 let, ţivnostník 2/ Marie Kantorová 44 let, účetní 3/ Michal Čerkl 39 let, elektrikář 4/ Gabriela Krchová 28 let, referentka 5/ Ondřej Harazin 46 let, spojový montér 6/ Jiřina Štěrbová 41 let, ţivnostnice 7/ Jaroslav Koudelka 45 let, přednosta stanice 8/ Augustin Pajpach 37 let, brusič skla 9/ Miloš Polák 53 let, ţivnostník
15
Ve svém volebním programu tato strana píše:“Jsme občané Černé v Pošumaví a chceme se odpovědně podílet na správě věcí veřejných.Nabízíme své zkušenosti a jsme připraveni nemálo svého času věnovat řešení již existujících problémů i problémů, které teprve život přinese.“
V jednotlivých oblastech, které mají rozděleny do 9 oddílů vybírám některé, které se zdají být důleţité:- připravit a podle finančních moţností obce realizovat výstavbu polyfunkčního domu/tělocvična, kulturní zařízení, prostory pro spolkovou činnost/ najít vhodné prostory a vybudovat byty s pečovatelskou sluţbou napomáhat rozvoji podnikání v obci formou nepřímých podpor dokončit privatizaci vybraných bytových domů obce do vlastnictví občanů, nájemníků Celkem se volební program této strany zaobírá celou širokou škálou vytýčených úkolů, kterých je popsáno 22. Z kandidátů této strany pracoval v zastupitelstvu ve volebním období 1994 – 1998 pouze p.Jan Voldřich.Má současně i největší zkušenosti z práce komisí, zejména na finančním úseku. Č. 3 - Komunistická strana Čech Moravy 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/
Pavel Molák Josef Krcho Miroslav Přibyl Miroslav Homolka Martina Dvořáková Petra Valnohová Stanislav Kortán Ingrid Cirhanová Jan Křivohlávek
55 let, mistr 53 let, dělník 49 let, řidič 42 let, státní zaměstnanec 26 let, účetní 34 let, zdravotní sestra 7O let, důchodce 57 let, důchodkyně 29 let, ţivnostník
Hlavní krédo této strany je „ S LIDMI PRO LIDI „.Volební program vychází z letáku, který byl rozmnoţován celostátně a pro naše občany připravil volební program formou dopisu jménem KSČM její předseda Pavel Molák.Apeluje v něm na vytváření podmínek pro rozumný a přijatelný ţivot pro občany od narození aţ po seniorský věk.Všímá si zde především otázky dostupnosti bytů, zajištění pracovních míst v obci, moţnosti sportovního a zájmového vyţití dětí a mládeţe, zdravotnických sluţeb a podpory těch podnikatelů, jejichţ záměrů a morálky si „ lze váţit „. Největší zkušenosti s komunální politikou má Pavel Molák, který vykonával v obci předsedu MNV před sametovou revolucí a pak do listopadových voleb v roce 1990.Od roku 1994 je neustále členem zastupitelstva obce. Č. 4 - Sdružení nezávislých kandidátů - Za lepší obec 1/ Miroslav Lavička 2/ Pavel Strnad 3/ Irena Pekárková 4/ Vladimír Marek
44 let, elektromontér 28 let, elektrikář 43 let, ekonomka 48 let, podnikatel
16
5/ Adéla Hammerlindová 6/ Růţena Šimáčková 7/ Miroslav Baník
29 let, na mateřské dovolené 47 let, kuchařka 38 let, podnikatel
Kandidáti této strany s ţádným zvláštním krédem nepřišli, nepodařilo se jim téţ sestavit celou kandidátku.Volební program mají sestaven v 9 bodech a vedle úpravy veřejného prostranství, pláţe na malém jezeře, vytvoření hřiště pro děti a podpory drobného podnikání hodlají přehodnotit dosavadní smlouvy s 1.JVS a.s a zastoupení obce právní kanceláří. V zastupitelstvu v období 1994 – 1998 pracoval Miroslav Lavička. Č. 5
- Česká strana sociálně demokratická
1/ Ing.Vilém Augsten 2/ Radek Bouška 3/ Vlastimil Pekárek 4/ Jan Rulíšek 5/ Marcel Zeman 6/ Dana Pechová 7/ Petr Badáň 8/ Ján Koršala 9/ Eva Homolková
43 let, ekonom 31 let, vedoucí provozu 4O let, celník 34 let, dělník 3O let, tesař 41 let, ředitelka MŠ 42 let, celník 47 let, podnikatel 34 let, pracovnice ve sluţbách
ČSSD připravila volební program v 5 hlavních bodech a 20 podbodech.Z těchto bodů vybírám: - zrušit pravidlo o moţnosti zastupitele obce hlasovat sám o sobě podpora investičních příleţitostí nabídkou pozemků investorům podpora podnikání, která povede ke stabilizaci obyvatel, zejména mladých propagace obce pro zajištění návratu turistů zajistit pozemky pro novou výstavbu rodinných domků podpora ţivota v přilehlých obcích Prakticky všechny kandidující strany a sdruţení se snaţí o další rozvoj naší obce tak, aby se stala skutečně rekreační a turistickou obcí.Nezapomínají však ani na mladé/zachování školy a školky/ ani na seniory /pečovatelský dům /.Chtějí větší rozvoj na úseku bydlení, podpoře podnikání a tím zajištění stabilizace obyvatel obce VÝ SL E D KY
VO L E B
Volební strana č. 1 - Sdruţení nezávislých kandidátů – ROZVOJ 1/
Tomáš Suchánek
86 hlasů
2/
ing.Jan Novák
91
17
3/
ing.Květoslava Nováková
88
4/
Miroslav Čurda
77
5/
Hana Záhorová
42
6/
Mgr.Věra Daňová
7/
Luboš Zeman
41
8/
Jan Fikar
68
9/
Karel Strnad
154
111
Celkem dosáhlo kandidující Sdruţení = 758 hlasů a stalo se vítěznou kandidující stranou.Systémem přepočítávacího podílu získalo Sdruţení 2 místa na kandidátce a do zastupitelstva postupují: Mgr.Věra Daňová a Karel Strnad. Volební strana č.2 - Sdružení nezávislých kandidátů – Obec 2002 1/
Jan Voldřich
91 hlasů
2/
Marie Kantorová
64
3/
Michal Čerkl
81
4/
Gabriela Krchová
50
5/
Ondřej Harazin
80
6/
Jiřina Štěrbová
65
7/
Jaroslav Koudelka
75
8/
Augustin Pampách
49
9/
Miloš Polák
59
Toto Sdruţení získalo celkem = 614 hlasů ,získalo rovněţ 2 místa a do zastupitelstva obce postoupili: Jan Voldřich a Michal Čerkl. Volební strana č.3 – Komunistická strana Čech a Moravy 1/
Pavel Molák
2/
Jozef Krcho
174 hlasů 71
18
3/
Miroslav Přibyl
94
4/
Miroslav Homolka
67
5/
Martina Dvořáková
70
6/
Petra Valnohová
89
7/
Stanislav Kortán
63
8/
Ingrid Cirhanová
54
9/
Jan Křivohlávek
49
Volební strana získala celkem = 731 hlasů ,mezi kandidujícími druhé místo.Získala rovněţ 2 pozice a do zastupitelstva postupují : Pavel Molák a Miroslav Přibyl. Pavel Molák získal nejvíce hlasů ze všech 43 kandidujících a to 174, coţ představuje 47,1 % z odevzdaných hlasů. Volební strana č.4 - Sdružení nezávislých kandidátů – Za lepší obec 1/
Miroslav Lavička
64 hlasů
2/
Pavel Strnad
118
3/
Irena Pekárková
132
4/
Vladimír Marek
125
5/
Adéla Hammerlindlová
50
6/
Růţena Šimáčková
36
7/
Miroslav Baník
61
Toto Sdruţení získalo celkem = 586 hlasů a to pouze se sedmi kandidáty.V zastupitelstvu získalo rovněţ 2 pozice a postupují: Irena Pekárková a Vladimír Marek. Volební strana č.5 – Česká strana sociálně demokratická 1/
ing.Vilém Augsten
42 hlasů
2/
Radek Bouška
53
19
3/
Vlastimil Pekárek
33
4/
Jan Rulíšek
20
5/
Marcel Zeman
34
6/
Bc.Dana Pechová
76
7/
Petr Badáň
26
8/
Ján Koršala
53
9/
Eva Homolková
22
ČSSD získala v těchto volbách celkem = 359 hlasů, coţ je nejenom nejméně ze všech kandidátek, ale ani jednotliví kandidáti výrazně neuspěli.Strana získala 1 pozici a do zastupitelstva obce postupuje : Bc.Dana Pechová
NOVÉ ZASTUPITELSTVO OBCE. 1/
Pavel MOLÁK
- 174 hlasů
- KSČM
2/
Mgr.Věra DAŇOVÁ
- 154 hlasů
- Sdruţení Rozvoj
3/
Irena PEKÁRKOVÁ
- 132 hlasů
- Sdruţení Za lepší obec
4/
Vladimír MAREK
- 125 hlasů
- Sdruţení Za lepší obec
5/
Karel STRNAD
- 111 hlasů
- Sdruţení Rozvoj
6/
Miroslav PŘIBYL
-
94 hlasů
- KSČM
7/
Jan VOLDŘICH
-
91 hlasů
- Sdruţení Obec 2002
8/
Michal ČERKL
-
81 hlasů
- Sdruţení Obec 2002
9/
Bc.Dana PECHOVÁ
-
76 hlasů
- ČSSD
Na slavnostním zasedání nového zastupitelstva se dostavil slušný počet občanů a zasedací místnost byla plně obsazena.Přestoţe tři kandidující strany získaly po dvou mandátech, proběhla volba funkcionářů velmi hladce a bez problémů. Starostou byl zvolen JAN VOLDŘICH / SNK – Obec 2002 / a místostarostou byl zvolen Pavel MOLÁK.Nový starosta pak poděkoval dosavadnímu starostovi ing.Janu Novákovi za odvedenou práci.
20
Střídání stráží. Dovoluji si pouţít tento výrok v souvislosti s výměnou postů ve starostenském křesle naší obce.Starosta obce ing.Jan NOVÁK končí svou funkci po 12 letech.Je to poměrně dlouhá doba v ţivotě lidském a bylo to, troufám si říci, velmi sloţité období ve kterém musel vést v této důleţité funkci naší obec.Samozřejmě, ţe tady bylo zastupitelstvo, jehoţ členové se za tu dobu obměňovali nebo zůstávali dále, ale stejně řada rozhodnutí zůstane nakonec na starostovi.Protoţe jsem v předchozím díle kroniky jiţ popisoval řadu akcí, které se v naší obci odehrály a které byly svým způsobem svázány i se starostou, nebudu se jiţ nyní jakýmkoliv hodnocením zabývat.Poděkujme tedy ing.Janu Novákovi za jeho dosavadní namáhavou práci, kterou v čele obce po celá léta odváděl a popřejme mu další léta ve zdraví a klidu.
21
Podobenku starosty ing.Jana Nováka jsme vystřihli ze skupiny lidí, kteří s ním spolupracovali zejména na obnově církevních památek.
Nastupující starosta – Jan VOLDŘICH.
Jan Voldřich se narodil 14.6.1957, má střední ekonomické vzdělání a trvale bydlí v Černé v Pošumaví . Od roku 1979 aţ do r. 1994 pracoval u Okresní správy pošt jako vedoucí pošty v Černé. Od r. 1994 samostatně podnikal v oblasti zprostředkování obchodu a sluţeb, ve směnárenství a jako obchodní zástupce. Od r. 1996 byl vedoucím hypotéční kanceláře ČMHB, a.s. a od r. 1999 obchodním zástupcem na úseku finančního a úvěrového poradenství, pojišťovnictví a má licenci k provádění veřejných draţeb. Má znalosti jednoduchého u podvojného účetnictví,ovládá práce s počítačem, na střední úrovni ovládá německý jazyk .Oblast samosprávy mu není cizí, neboť ve volebním období 1994 – 1998 byl zastupitelem obce a předsedou finanční komise.Po revoluci v r.1989 byl mluvčím Občanského fóra v naší obci.
22
Zastupitelstvo obce.
Na tomto snímku vidíme nové zastupitelstvo obce Černá v Pošumaví, které vzešlo z voleb v listopadu 2002.
Zleva sedící : Pavel Molák / místostarosta /, Karel Strnad,Irena Pekárková,Michal Čerkl Zleva stojící: Vladimír Marek,Miroslav Přibyl,Jan Voldřich / starosta /,Mgr.Věra Daňová,Bac.Dana Pechová.
23
Školství,kultura,zdravotnictví. Mateřská škola – kritéria pro přijímání dětí. Do naší Mateřské školy jsou přijímány děti podle následujících kritérií: děti do věku 3 let, které mají zaměstnané oba rodiče a trvalé bydliště v obci v případě nezaměstnanosti jednoho nebo obou rodičů nebo mateřské či rodičovské dovolené mají přednost děti:- předškolní
- s doporučením OPPP * - s odkladem školní docházky - postiţené děti dvouleté podle podmínek školy v daném roce děti s trvalým bydlištěm mimo obec Při ţádostech je bráno v úvahu, kdo podal ţádost dříve, pokud počet dětí nepřesahuje počet, který lze přijmout, rozhoduje o zařazení dětí ředitelka MŠ. Pokud počet přihlášených přesahuje počet dětí, které lze přijmout – rozhoduje obec jako zřizovatel. Ředitelkou MŠ ve školním roce 2001 / 2002 byla p.Hana Kliková.Od školního roku 2002 je ředitelkou aţ do 1.12.p.Bc.Dana Pechová.
*OPPP
= Okresní –pedagogicko-psychologická poradna
Školy = právní subjekt. Protoţe podle novely zákona o státní správě a samosprávě musí být od 1.1.2003 kaţdá škola právním subjektem – právnickou osobou, muselo zastupitelstvo obce odsouhlasit zrušení ZŠ a MŠ jako organizační sloţky obce a s účinností od 1.12.2002 sloučit obě školy a školní jídelnu se školní druţinou do jednoho právního subjektu = Příspěvková organizace Základní škola Černá v Pošumaví,okres Český Krumlov. K tomu musely následovat další kroky a to, zrušení funkce ředitelky MŠ a odvolání z funkce p.Bc.Danu Pechové a potvrzení p.Mgr.Věry Daňové do funkce ředitelky výše zmíněné příspěvkové organizace. Pro školu a její vedení to znamená značnou změnu v náplni práce.Musí zvládnout úkoly v hospodaření školy a právních vazbách, zajistit zpracování účetní, personální a mzdové agendy a další.Tyto činnosti by mohl zvládnout Obecní úřad, protoţe je k tomu materiálně i personálně vybaven, ale zákon to neumoţňuje.
Odchod ředitelky.
24
K 1.říjnu 2002 byla na vlastní ţádost odvolána z funkce ředitelky Základní školy p.Mgr.Bohumíra Smolenová.Na její místo byla jmenována p.Mgr.Věra Daňová. Paní Mgr.Bohumíra Smolenová nastoupila na zdejší školu ve školním roce 1969 – 1970, kde začala učit ve třídě 1 A 18 prvňáčků. Čas běţel, jednotliví učitelé se střídali, přicházeli a odcházeli.Paní Smolenová/ dívčím jménem Dědová/ se zde vdala a v obci zůstala.Za celou tu dlouhou dobu vychovala nespočetnou řadu ţáků. Ve školním roce 1991 / 1992 byla jmenována ředitelkou ZŠ a v této funkci pracovala aţ do této doby.Na škole dále vyučuje jako učitelka. Vedení obce při příleţitosti jejího odchodu z funkce jí upřímně poděkovalo za práci, kterou za uplynulá léta odvedla.
Hudební škola. Hudební škola v Černé nezanikla, jak by se na první pohled zdálo podle vyklizené a opuštěné budovy fary, ve které jsme aţ do prosince 2002 sídlili.Jen jsme se po dohodě s vedením Obce a ředitelkou ZŠ paní Věrou Daňovou přestěhovali do školy, protoţe budova fary byla podle smlouvy ze začátku 90.let vrácena farnímu úřadu.
Na záběrech je vidět v jakém stavu budova fary v současnosti je. V březnu 2003 to bude uţ 14 let, co jsme zdejší hudební školu zaloţili.Tehdy to byla pobočka ZUŠ v Českém Krumlově a sjíţděly se sem děti z Horní Plané i z Frymburka.V září 1996 jsme se osamostatnili a fungujeme od té doby jako škola soukromá. Postupem let jsme se snaţili vyjít vstříc našim ţákům, a tak místo aby dojíţděli oni k nám, jezdíme je učit do Horní Plané a do Frymburka.Za dobu co zde působíme, prošla naší školou většina hudebně nadaných dětí ze všech tří obcí.Většina z nich navštěvuje školu mnoho let a končí aţ s odchodem na střední školu, výjimkou nejsou ani ţáci, kteří vydrţeli aţ do maturity. S ţáky pořádáme pravidelně dvakrát do roka koncerty pro rodiče, starší děti účinkují většinou nejen v obci ve které bydlí, ale na všech třech místech.Posledních pár let pořádáme ve spolupráci se Základní školou i vánoční koncerty pro veřejnost v kostele a to opět nejen v Černé, ale i v Horní Plané a ve Frymburku.
25
Děti rovněţ účinkují na vítání občánků, setkání důchodců/ve Frymburku uţ 10 let/ a jiných příleţitostných akcích, takţe mohou přednést to, co se během školního roku naučí. Mají na výběr několik dechových nástrojů jako zobcovou flétnu, příčnou flétnu, saxofon, dále klavír, elektrické klávesy, country kytaru a sólový zpěv. Nejmladším ţáčkům je 5 a momentálně nejstaršímu 35 let.Moţnost naučit se hrát na hudební nástroj mají tedy nejen děti, ale i dospělí, a také toho vyuţívají.Většina dětí bere hru na nástroj jako svého koníčka / i kdyţ při něm musí vynaloţit jisté úsilí / a k tomu, aby se naučily hrát sobě a jiným pro radost není třeba velkého nadání,j en pár let trpělivého cvičení. Občas se ale vyskytnou i děti s mimořádným nadáním a na ty pak klademe mnohem vyšší nároky.I v současnosti máme několik takto talentovaných dětí, které připravujeme na profesionální dráhu, t.zn.studium konzervatoře.Dvě z nich byly např.na Dni otevřených dveří na konzervatoři v Českých Budějovicích a obě byly hodnoceny v konkurenci celého kraje jako jedny z nejlepších, takţe mají podle vyjádření profesorů otevřenou cestu ke studiu na konzervatoři.Jednou z nich je i Zdenička Gloserová z naší obce. Práce s dětmi nás velmi baví a jejich úspěchy nás dvojnásobně těší. / pro zápis do obecní kroniky připravili a sepsali manželé Rolčíkovi,učitelé hudby/
Lékařská sluţba první pomoci / LSPP /. Od 1.března 2002 byla provedena reorganizace LSPP na okrese Český Krumlov.Pro naší obec je podstatné to, ţe byla zrušena pohotovost v Horní Plané, která zde fungovala celá dlouhá léta.Vyvolalo to celou řadu protestů, ale nebylo to nic platné.LSPP zůstala zatím v Loučovicích a od 1.5.2002 začala fungovat ve Frymburku.Obec Frymburk pro tyto účely připravila prostory v bývalém opuštěném kulturním domě.Lékařská sluţba první pomoci zde funguje od 8.00 do 22.00 v sobotu a v neděli.Ve stejném časovém rozmezí funguje i LSPP v Českém Krumlově, kde je navíc i o svátcích.Dobu od 22.00 hod.poslední pracovní den do 7.00 hod.prvního pracovního dne zabezpečuje LSPP Kaplice. Vedle toho funguje Rychlá záchranná pomoc – RZP, která má stanoviště v Českém Krumlově.Souběţně je tak zajištěn výjezd pro případ naléhavosti při větší dojezdové vzdálenosti. Pro naše občany to sice není velký rozdíl co se týče vzdálenosti do Frymburka, ovšem nepokrytí od 22 hodiny do 7 hod.ranní můţe určité problémy, zejména starším lidem způsobit.Doby, kdy byla LSPP dokonce i v Černé jsou nenávratně pryč. Tvrdí se, ţe reorganizace je zejména kvůli lékařům, kteří nechtějí slouţit přesčasové hodiny za malou finanční odměnu a poţadují několikrát více.
HOSPODÁŘSKÝ ŢIVOT.
Výstavba silnice do Černé.
26
Plánovaná výstavba silnice z Českého Krumlova do Černé v Pošumaví byla ukončena nad obcí Hořice a další fáze směrem na naší obec je zatím nedokončena, jednak pro nedostatek finančních prostředků, ale především pro neujasněnost vlastnických vztahů, respektive pro nechuť vlastníků pozemky a nemovitosti v zájmovém území prodat. V červenci 2002 byla zpracována výkresová studie, která jiţ naplno zachycuje celkovou situaci stavby.Silnici projektoval Dopravoprojekt Brno. Silnice na hranicích katastru obce za osadou Mokrá od dříve zde pouţívaného odpočívadla vede směrem vlevo od hospodářských budov dříve pouţívaných statkem a míjí osadu Mokrou.Pokračuje přes pole a směrem k Černé vyrovnává dosavadní silniční zatáčky.Do Černé pak vchází po stejné trase a křiţovatky uprostřed obce řeší kruhovým objezdem.Ten je naplánován v prostoru od ČOV s částí budovy Adéla, kolem fary a domu Kautských.Silnice na Frymburk má procházet pod areálem VPS přes louky a navazovat na stávající komunikaci za zatáčkou u Boţích muk. Silnice od kruhového objezdu na Horní Planou je naplánována pod Základní školou a vychází na stávající komunikaci oproti autobusovému nádraţí. Vedle toho, ţe se zkulturní prostor od můstku pod Kautským,vezme za své zeleň v prostoru u ČOV i pod ZŠ.Zbourat se musí i stodola a příslušenství budovy Adéla. Jak však všechno dopadne, to dnes ještě není moţno ani odhadnout.
Kruhový objezd
/ Českokrumlovské listy 4.12.2002 / „ Vybudování kruhového objezdu uprostřed obce, nové chodníky, nové veřejné osvětlení, modernizace fasád domů a další úpravy, které prospějí lepšímu vzhledu vesnice. Budování nové silnice zcela financuje stát.Ten z větší části zaplatí i opravy chodníků, domů nebo instalaci nového osvětlení, zbytek půjde z obecní pokladny. Právě kruhový objezd u fary bude pro řidiče největší změnou při průjezdu obcí“. / článek krácen /.
Bude výtopna na biomasu? Jiţ několik let se zastupitelé zaobírají myšlenkou vybudovat v obci centrální výtopnu na biomasu.Po získání lesů do vlastnictví obce je tato verze ještě více aktuálnější.Stále však není zhotoven projekt ani rozpracována studie o rentabilitě a návratnosti investice, která by přišla na několik desítek milionů korun.Dosud nebylo ani známo, kde by případný objekt mohl stát a tak zastupitelé rozhodli o zakoupení části areálu bývalé Sodovkárny se dvěma stávajícími rybníky za 2 mil.Kč.Jak vše dopadne?To uţ rozhodne nové zastupitelstvo.
Vodovod v Dolní Vltavici. Koncem roku byla zahájena výstavba nového vodovodu v osadě Dolní Vltavice, který nahradí zastaralý a v současnosti nevyhovující vodovod. Jak řekl nový starosta Jan Voldřich“ obyvatelé osady a chataři si budou muset nechat na vlastní náklady zbudovat přípojky na nový vodovod“.
27
Kolaudace nového vodovodu je plánována na konec června 2003, během sezony by měly být v provozu ještě oba vodovody, pak by starý byl odpojen. Náklady na vybudování nového vodovodu budou činit přibliţně šest mil.korun.Polovinu pokryje účelová dotace od Ministerstva zemědělství.
Odpady - obec a občan.
V souladu s nabytím účinnosti nového zákona o odpadech, vydala naše obec obecně závazné vyhlášky týkající se shromaţďování, sběru, přípravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem a s tím spojený systém poplatků /viz zápis v kapitole Politický a veřejný život /. Zákon dává obci moţnost vybírat od občanů a chatařů roční poplatky za likvidaci komunálního odpadu.Proto není důvod odkládat odpad jinam neţ na určená místa. Dříve existovala řada občanů, kteří neměli několik let ani jediný vývoz popelnice.Při zjišťování, jakým způsobem likvidují odpady, přesvědčovali, ţe vše likvidují poctivým tříděním do kontejnérů nebo na kompost.Takto argumentovali zejména chataři.Několik černých skládek na území obce však tomu nenasvědčuje. Od roku 2002 je tedy jedno, kolik kdo vyprodukuje popelnic za rok, všichni budou platit paušální poplatek 250 Kč za rok a osobu.I tak je nutno i nadále odpad třídit a popelnice vystavovat pokud moţno plné.Čisté a kulturní prostředí za to stojí. Svoz odpadů - zajišťuje firma A.S.A.. a je stanoven takto: Pondělí osada Mokrá Úterý v Černé komunální odpad + v osadě Bliţná + v osadě Dol.Vltavice Středa v Černé separovaný odpad Pátek v osadě Muckov + v osadě Plánička
Jarní a podzimní svozy.
Firma A.S.A.uskutečňuje ve spolupráci s obcí vţdy na jaře a na podzim sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu.Občané tak mají moţnost zbavit se věcí ,které nemohou nebo nesmí odkládat do popelnic nebo kontejnérů. Svoz probíhá většinou v sobotu v dopoledních hodinách a to v Černé pod Obecním úřadem a pak na parkovišti u autobusového nádraţí a dále na Bliţné,v Muckově a na Mokré.
Náklady na odpady.
Celkové náklady obce na provoz systému likvidace komunálního odpadu činily v roce 2002 = 530.556 Kč.Celkem 1310 plátců/ z toho 490 chatařů/ zaplatilo = 307.037 Kč.Do rozpočtu obce se tedy vrátilo pouze 58 % vynaloţených nákladů.Vydělíme-li náklady počtem plátců, vyjde nám částka - 405 Kč na osobu a rok.Platba je přitom 250 Kč.Zbytek, pokud obec nevymůţe od neplatičů, zaplatí z rozpočtu nebo zvýší platbu.
Fungování pošty.
Systém roznášení zásilek doznal podstatných změn.Probíhá totiţ ve třech etapách. Zatímco dříve pošta roznášela všechno v určitý čas / kolem 10.30 – 11.30 hod./, nyní se roznáší tisk/ noviny deníků Bohemia / jiţ kolem 7.00 hodiny ranní.Kdo má moţnost si ráno noviny přečíst je určitě spokojen.V rozmezí od 9.00 aţ 10.00 pak jiná doručovatelka
28
přinese ostatní poštu/sloţenky, důchody, dopisy, spoustu různých letáků a denní tisk od jiných společností. Balíky jakéhokoliv typu, dobírky a jiné jsou směrovány na poštu v Horní Plané a odtud je přiveze motorizovaný pracovník pošty/ většinou jezdí dva/.Nejste-li náhodou doma zanechá zásilku na poště v Černé, kde si jí musíte vyzvednout. Poněkud nelogické je i přerozdělení poštovních směrovacích čísel / PSČ /.Jak známo je PSČ Černé v Pošumaví 382 23, ovšem osady Bliţná,Plánička a Muckov jsou pod PSČ Horní Plané tj.382 26 a osada Mokrá zase pod PSČ Hořice 382 22.Toto přerozdělení však platí jiţ několik let a v kronice III.díl jsem ho zmínil.
FIRMY – Rybochovné zařízení rod.Kubecových
Rybochovné zařízení rodiny Kubecových, známé téţ jako RYBKUB, obhospodařuje plochu cca 7 ha, coţ obnáší 10 rybníčků + náhon. Při velké privatizaci podniku Státní rybářství Hluboká podal Milan Kubec vlastní privatizační projekt na majetek, který uţ měl předtím tři roky v nájmu.Po všech moţných peripetiích, které privatizaci provázely, se stal nakonec, přesně 25.5.1993, vlastníkem.Uspěl tak mezi dalšími třemi účastníky, kteří rovněţ podali svůj projekt. V původním záměru St.rybářství byl chov násadové štičky do jezera pod označením ŠO, coţ byl váčkový plůdek a Š1 rychlená štička kolem 4 cm.Toto se praktikovalo celá léta, vytírali se lososovité ryby a ostatní druhy pro potřeby podniku Hluboká. Podnikatelský záměr Milana Kubce spočíval ve vyuţití turistiky a skloubení chovu s odbytem na sezónní měsíce.Jeho záměr se mu daří naplňovat a postupně za chodu vylepšovat ve smyslu: chovat vlastní generační rybu pstruha duhového provádět výtěr pstruha duhového odchovávat si vlastní plůdek odchovávat trţní ryby pstruha duhového zajistit veškerý prodej, zhruba aţ 90 %, maloodběratelům K tomu všemu bylo nutno vybudovat rybí baštu s pergolou na vodní hladině jednoho rybníčka.Bašta má kapacitu 60 míst a vhodně uspokojuje turisty v letní sezoně. Turista při příchodu si buď koupí rybu a sám si jí kdekoliv zpracuje, nebo si jí nechá zpracovat a přímo usmaţit.Samozřejmě má moţnost si jí sám ulovit a s ulovenou odejít nebo jí vrátit zpět nebo opět nechat zpracovat, usmaţit a sníst.Kombinací je hodně.Pan Milan Kubec vypráví o jednom rakouském turistovi, který si u něho ulovil rekordních 48 kg ryb. V dalších větších kaprových rybníčcích chovají Kubecovi nástraţní rybičky pro uspokojení sportovních rybářů pro lov v přehradní nádrţi Lipno. Rybu si můţe kdokoliv koupit během celého roku, ale největší nápor je samozřejmě před vánočními svátky.Na ten jsou však Kubecovi dokonale připraveni.Sám se o tom přesvědčuji, kdyţ si jdu kapra koupit a musím vystát dlouhou frontu.Nakupují zde nejen místní lidé, ale z okolních vesnic, chalupáři, chataři a mnoho dalších i ze vzdálených míst.Milan Kubec pracuje se synem a jde jim to pěkně od ruky.Kapra na poţádání zabijí, očistí, vyvrhnou a naporcují, to vše samozřejmě v ceně.Většinou bývá připraveno kolem
29
10 q kapra výběrového a samozřejmě i pstruh duhový.Kapři bývají v průměru od 2,5 do 3,5 kg váhy a pstruh asi 40 dkg/ks. Na podnikání se podílí celá rodina, syn je po otci vyučený rybář, manţelka dělá firmě účetnictví.Práce zabere mnoho času, denně se musí krmit, kontrolovat rybníčky a celý objekt.Práce je pro ně však koníčkem a proto jsou šťastni a spokojeni.
Turisté při odchytu ryb
- Budova firmy RYBKUB.
SPORT A HRY.
30
Vodní sporty. Jsme turistickou a rekreační obcí, jsme téměř kolem dokola obklopeni vodou z krásné Lipenské nádrţe, takţe je naprosto samozřejmé, ţe se zde provozuje sport jiného raţení a tím sportem je windsurfing.Jiţ jsem se o něm zmínil na různých místech, zejména však v souvislosti s místním podnikatelem v této oblasti, ing.Ruţbatským.Proto vkládám i do tohoto textu pár stránek o windsurfingu, jeho moţnostech a uplatnění na Lipenském jezeře.
Windsurfing na Lipně Lipenská přehrada je součástí vltavské kaskády a jejím nejvýše poloţeným stupněm. Leţí v horském terénu, na hranici Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Gigantická údolní nádrţ Lipno byla vybudována v letech 1952 - 1959 na horním toku Vltavy. Její vody zalily převáţnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěţenými rašeliništi. Nadmořská výška je 725 m. Díky své rozloze a nadmořské výšce patří v ČR Lipno mezi nejlepší lokality vhodné pro windsurfing. Zásluhou vybudování nových čistíren odpadních vod má lipenská nádrţ v porovnání s ostatními vodami v ČR vynikající kvalitu vody. Veškeré windsurfingové dění se soustřeďuje do dvou oblastí - Kovářov a Černá v Pošumaví. Díky velkému kempu přímo u vody se nejvíce surfařů nachází v Černé v Pošumaví. Velice oblíbeným místem surfařů je okolí SurfShopu. Hned na břehu je parkoviště se snadným přístupem k vodě; toto místo je jedno z nejlepších na vítr a je zde k dispozici obchod a půjčovna s windsurfingovým zboţím.
Co se týče směru větru, fouká nejčastěji jihozápad (západ); ten je také nejlepší, protoţe se vítr můţe rozbíhat po velké ploše. Nejjistější je projet pár míst a vybrat podle
31
větru to nejlepší. Díky poměrně vysokému poloţení hladiny Lipna se často vyskytuje silný nárazovitý vítr a vysoké vlny, které jsou poměrně nebezpečné. Pravděpodobnost dobrého větru je větší mimo letní prázdniny. Rozhodně na jaře a na podzim lze doporučit kromě plachty o velikosti kolem 7 m 2 i menší plachty kolem 5 m2. Jestli takovou plachtu nemáte, můţete si ji obstarat v půjčovně. Samozřejmě - větru se poručit nedá. Kdyţ nefouká, můţete se zatím rekreovat jiným způsobem. Okolní krajina je jako stvořená pro jízdu na kole, výlety do Rakouska, koupání. Letní kino je v provozu celý červenec a srpen. Na Lipně je spousta kempů, kde se můţete ubytovat; pro surfaře jsou nejvýhodnější kempy Jestřábí I, II a III v Černé v Pošumaví. Maximální šířka lipenského jezera se blíţí 10 km. Při ideálních podmínkách lze na Kovářově jezdit na jeden skluz aţ 8 km dlouhý úsek! Surfuje se zhruba od března do listopadu, ale zkušený surfaři s kvalitním neoprenem jezdí i v zimě - samozřejmě není-li jezero pokryto ledem. Na Lipně jsou občas k vidění i různé windsurfingové speciální parády, které ovládá u nás jen pár surfařů. Např. Speedloop (salto), Jumpjibe (obrat ve výskoku), apod. Jedná se většinou o surfaře z Rakouska. Vlnové ráje na Lipně
Velikost vln závisí především na síle větru a délce vodní plochy. Mezi vlnové lokality patří SurfShop v Černé v Pošumaví na JZ vítr, Hruštice na SZ vítr a Kovářov na Z vítr. Praktickými zkušenostmi je ověřeno, ţe vlny tam dosahují přibliţných velikostí dle následující tabulky : síla větru
8 m/s
12 m/s 18 m/s 25 m/s
velikost plachty
2
6.5 m
5.0 m2
4.0 m2
3.5 m2
max. velikost vln
0.5 m
1.0 m
1.5 m
2.0 m
Hodnoty jsou pouze orientační, velikost plachty platí pro 75 kg těţkého surfaře.
Vlny dosahující k hranici 2 m jsou sice pěkná podívaná, ale jedná se o ojedinělé případy při vichřici o síle větru nad 22 m/s, kdy surfování je hazard. Nutností je helma a kvalitní plovák. Dvoumetrové vlny měřením potvrdili i místní záchranáři. Vyskytují se párkrát do roka, zpravidla mimo letní sezónu. Při silném větru se doporučuje lokalita u Surfshopu, protoţe je zde kromě záchranářů i obchod s windsurfingovým zboţím, kde si můţete koupit poškozené díly.
Vhodné lokality na Lipně a dostupnost k vodě
32
SURFSHOP
Je to patrně jediné neplacené parkoviště přímo u vody. Přístup k vodě je pohodlný - pomalu se svaţující písečná pláţ. Vţdy se vyplatí sem zajet poradit se s místními surfaři. Kaţdý rok se zde konají závody University of Speed, coţ je soutěţ o nejrychlejšího jezdce. Dosavadní rekordy se na Lipně pohybují okolo 55 km/h. JESTŘÁBÍ I,II,III Jedná se o tři kempy podél břehu, s převáţně písčitými pláţemi a výborným přístupem k vodě. Je zde soustředěno nejvíce surfařů na Lipně. Pokud nejste ubytovaný v kempu, tak hned za kempem Jestřábí III je skvělý travnatý pás sahající aţ k hladině. Je zde krásný přístup k vodě, skvělý rozhled a u břehu hladina bez vln. RADSLAV Chatová oblast. Projedete mezi chatkami aţ k vodě. Nevýhodou jsou všude zákazy vjezdu; pokud se budete chovat slušně, chataři si vás nebudou všímat. Podél břehu je pás topolů. DOLNÍ VLTAVICE Vede tam jenom jedna cesta, která končí převozem. Přístup k vodě je různý - někde bahnitý písek, jinde kameny. K dispozici jsou penziony Rozárka a Na Vyhlídce. KOVÁŘOV V obcí Kovářov se dejte doprava a po kamenité cestě sjedete přímo k vodě. Přístup k vodě je kamenitý. Poblíţ je záchranná hladinná sluţba Kovářov. HRUŠTICE Po projetí Kovářova se vám naskytne jedinečný pohled na největší plochu Lipna. Jeďte pořád rovně, aţ do chatové oblasti. ostatní Lze samozřejmě surfovat i na ostatních místech na Lipně. Jedná se ale vţdy o méně vhodné či nevhodné lokality
Vhodné lokality pro konkrétní směry větru
33
J
MAX. PLOCHA 7 km
JZ
6.5 km
Z
6 km
SZ
8 km
S
5 km
SV
6.5 km
V
6 km
JV
8 km
SMĚR
NEJVÝHODNĚJŠÍ LOKALITA Ideální místem je jednoznačně Radslav. Bez problémů lze startovat i z kempu Jestřábí a Surf Shopu, ale u břehu nefouká a musí se odjet zhruba 100 m. Bezvlnovou alternativou je Dolní Vltavice. Ideální směr pro surfaře v kempu Jestřábí, SurfShopu a u Radslavi. Vítr je většinou stabilní. Při tomto směru je na vodě nejvíc surfařů. Vítr fouká k hrázi v Černé v Pošumaví; tomuto místu se ne nadarmo říká "zátoka blbců". Nepatrně slabší alternativou je Kovářov Pro tento směr je nejvhodnější Kovářov. Jedná se o největší plochu na Lipně a začátečníci by si měli dávat pozor na velké vlny. Pokud vám vlny vadí, na Dolní Vltavici jsou poloviční. Dá se jezdit i v Černé v Pošumaví, ale vítr tam je slabší. Nejlepší lokalitou jsou jednoznačně Hruštice. Dělají se zde patrně největší vlny v České republice. Jsou krásně zaoblené a skvěle se na nich skáče. Vhodný je též Kovářov. Pro menší vlny lze doporučit opět Dolní Vltavici. Jediná vhodná lokalita je Kovářov. Při této kombinaci se jezdí kolmo od břehu. Jediné místo pro tento směr je pás od SurfShopu po Radslav. Ideální je louka za Jestřábí III. U Surfshopu nefouká u břehu a musí se asi 100 m odjet. Od břehu síla větru nejde poznat. Hladina je téměř bez vln a jedná se o nejlepší bezvlnovou kombinaci na Lipně Jediné vhodné místo je Dolní Vltavice. Vlny spíše průměrné. Jinam na tyto směry nemá cenu jezdit. Shodné s předchozím směrem.
Ideální a nejčastější směry jsou J,JZ,Z,SZ,S; méně časté a méně vhodné jsou JV,V,SV.
34
Rady a doporučení
Chcete-li se naučit windsurfing, je vhodné si objednat lekci v Surfshopu v Černé v Pošumaví. Tam Vás naučí nejen základy, ale i sloţitější manévry. Většinou jiţ po první hodině výuky s instruktorem zvládnete základy windsurfingu. Pokud se učíte sami, tak se nejprve naučte vracet zpět na břeh. V opačném případě se po zesílení větru uţ nevrátíte. Vţdy pouţívejte záchranou vestu - nikdy nevíte, kdy se Vám bude hodit. Není dobré jezdit sám daleko od ostatních - pokud fouká vítr, tak nikdo neuslyší Vaše volání. Většinou je třeba na Lipně jezdit v neoprenu. Silný vítr fouká při přechodu studené fronty a většinou se ochladí.
Zimní windsurfing. Vodní plocha na Lipně v zimě na několik měsíců zamrzá. Led je silný, bezpečný a vhodný pro zimní windsurfing. Plachta se pouţívá stejná jako u windsurfingu. Plovák je speciálně upraven. Pokud se jedná o jízdu na ledu, je plovák vybaven speciálními bruslemi. Je-li na ledu souvislá vrstva sněhu, je plovák vybaven speciálními lyţemi. Surfování na ledu je mnohem nebezpečnější neţ na vodě. Proto je nutné mít vhodné oblečení, při silnějším větru i helmu. V zimě fouká na Lipně poměrně dobře.
Surfování s padákem - Kite Surfing Nový sport, který je na Lipně teprve v začátcích. Jedná se o padák podobný paragleidingu, který je vysoko nad vodní plochou a malý plovák podobný windsurfingovému plováku. Surfař udrţuje padák v potřebné výšce a zatáčí nohama, tlačením na hrany plováku. Tento sport je fyzicky náročný, ale fantastický.
Umí se i bavit.
Tělovýchovná jednota v Černé v Pošumaví nejenom, ţe sdruţuje úspěšná fotbalová muţstva, zejména druţstvo ţáků, dále aerobik,
35
fitnes centrum, jsou zde sklony i k volejbalu a dalším činnostem, ale její členové se dokáţí bavit nejen mezi sebou, ale pořádat akce i pro ostatní.Svědčí o tom pravidelné dětské zábavy,především karnevaly.O jednom konkrétním vypovídá i vloţený plakát.
TJ Černá v Pošumaví zve všechny děti na
DĚTSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL Kde:
Hotel Racek Černá v Pošumaví
Kdy:
23. února 2002 od 14.00 – 17.00 hod
Vstupné:
dospělí: 10 Kč
36
K uspořádání maškarního karnevalu jsou však zapotřebí finance.Ještě, ţe existují dárci a sponzoři, kteří v takovýchto situacích vypomohou.Vţdyť i sebemenší částka pomůţe a udělá radost.Proto i v naší kronice uvedeme jména těch, kteří přispěli: Hajný a syn, hotel Racek – Elektromontáţe, Jan Daňo – Polák a synové, sruby a tesařství – Exot Hobby, Suchánkovi – Stanislav a Eva Študlarovi, truhlářství – Tiskárna FOP, Josef Černý – Petr a Jiřina Štěrbovi, stavebniny a účetnictví – Jan a Věra Fikarovi – Marie Kantorová,účetnictví – Vladimír Marek,VPS – Růţena Kaliánková – Milka Wudyová – Štefan Smolen, dřevovýroba - Lenka Heberlandová – Jan Voldřich, poradenství – Malvína Pešková – Michaela Rokosová – Milan Kubec, rybářství – Boţena Lešková – Dana Pechová – Růţena Pešková – Michal a Dana Čerklovi – Pekárna Hořice na Šumavě – Wizard Club Černá v Pošumaví – Lira Horní Planá – Agro Šumava Horní Planá
Různé zajímavosti. Šumavské léto s parou. I v tomto roce připravily České dráhy tradiční jízdy vlaků s parní lokomotivou 310 093 a dobovou historickou soupravou mezi stanicemi Nové Údolí – Černá v Pošumaví a zpět.Vlaky budou jezdit od 5.července kaţdou sobotu a neděli do 1.září 2002.Ve vlacích neplatí jízdenky ČD a obsluha vydává jízdenky podle ceníků v rozmezí od 15 Kč aţ do 490 Kč.To je samozřejmě odstupňováno podle věku a doby jízdy.Např.nejvyšší částka 490 Kč je tzv.rodinné jízdné, které zahrnuje 2 dospělé, 2 děti, psa a kočárek a platí ze stanice Stoţec přes Nové Údolí do Černé v Pošumaví a zpět. Od 1.7 do 22.8.2002 je moţno si objednat zvláštní parní vlak i mimo uvedené dny jízdy nejméně týden předem a při zaplacení 50 rodinných zpátečních jízdenek. Vyuţití celé historické soupravy je nasměrováno víceméně pro německé turisty.Zejména proto, ţe jízdní řád je upraven pro odjezd z Nového Údolí v 11.20 hodin a z Černé odjíţdí zpět v 15.40 hod.To uţ se však naši turisté nedostanou zpět.
37
Historická parní lokomotiva 310.093 na nádraží ve Stožci.
Počítač a děti. Jak napsaly Českokrumlovské listy dne 5.11.2002 -„ …počítače ovládnou i školky“. Pětileté děti se mají v MŠ seznamovat s prací na počítači.Nejdříve mají dosáhnout počítačové gramotnosti a teprve později se začnou učit číst, psát a počítat.Odborníci se různí, někteří to vítají, jiní jsou proti.Co podle nich hrozí? -
dítě bude odmítat učit se psát tuţkou a kreslit v jeho myšlení bude převládat falešná fantazie tráví- li před obrazovkou neúměrně mnoho času,hrozí růstové vady, zhoršování zraku a další komplikace
Mobily ve školách. V poslední době se značně rozmáhá to, ţe téměř kaţdý ţák chce mít mobilní telefon a ten si samozřejmě nosí do školy.Učitelé jsou proti tomu, ale většinou s tímto zlozvykem bojují marně.Uvolněná morálka a kázeň, která se projevuje v celém našem současném ţivotě, má své místo i ve školách.
38
Přečíslování veřejných telefonních sítí. V noci ze dne 21. na 22.září 2002 mezi půlnocí a 3.00 hodinou došlo k přečíslování všech veřejných telefonních sítí v ČR.Tím se zabezpečil Jednotný systém číslování pro celou Evropu.Všichni účastníci mají devítimístné telefonní číslo.Přibliţně 1 / 3 meziměstského volání se změnila na místní hovor, protoţe celý Jihočeský kraj je nyní v pásmu místního tarifu.Národní směrové číslo pro Jihočeský kraj je 38 a 39.Čísle v naší obci začínají 380, pokračují 744 a následuje trojmístné číslo účastníka.
Zvýšení cen elektřiny. S platností od 1.1.2002 se zvyšují na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ceny elektřiny pro domácnosti.V poměrně nejběţnější sazbě D 25 se mění ceny takto:- cena za vysoký tarif v Kč / 1 kwh 3,24 stará 3,55 nová - cena za nízký tarif v Kč / 1 kwh - hlavní jistič / 3 x 20A – 3 x 25 A /
0,92 155 Kč
-
0,92
-
198 Kč
Ceny elektřiny se postupně zvyšovaly aţ na současnou hodnotu a ani ty nejsou konečné.Zvlášť citelné je to pro domácnosti, které se před časem přeorientovaly na ekologičtější vytápění, tím,ţe si zavedly elektřinu.některé z nich znovu začaly topit pevnými palivy.
Protest. Řada občanů v oblasti Lipenské přehrady, ale i Orlíka, protestují proti nové vyhlášce, která umoţňuje provoz motorových člunů.Uvádím zde názory,které byly otištěny ve Zpravodaji obce Frymburk a které mají aktuální platnost i pro obyvatele naší obce.
Motorové čluny na Lipně. Řada občanů v oblasti Lipenské přehrady,ale i Orlíka,protestují proti nové vyhlášce,která umoţňuje na přehradě provoz motorových člunů. Dovolím si proto na tomto místě uvést doslovné znění článků,která byla uveřejněna ve Zpravodaji obce Frymburk a které jsou zaměřeny k této problematice a výstiţně ji charakterizují. .
39
Znění článků. Jak je to vlastně s provozem motorových lodí na Lipenském jezeře!? Prvního ledna tohoto roku vstoupil v platnost Zákon o vodách č.254/2001 Sb. V den jeho účinnosti přestali platit veškeré vyhlášky a předpisy upravující provoz motorových lodí a plavidel na všech řekách a vodách v celé ČR včetně Lipenského jezera. V souladu s výše citovaným zákonem společně tři ministerstva - Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo ţivotního prostředí a Ministerstvo zemědělství - začali připravovat regulační vyhlášku o zákazu plavby plavidel se spalovacími motory a rozsahu uţívání povrchových vod k plavbě. Tvorba této legislativní normy nepředpokládala nějakou výraznější účast či připomínkování ze strany obcí a samospráv. Přesto se nám podařilo ještě zachytit její definitivní schválení a pokusit se o vloţení ustanovení, která by zmírnila dopad tohoto zákona a dala moţnost místním samosprávám regulovat plavbu plavidel se spalovacími motory tak, aby byla únosná pro danou konkrétní oblast v našem případě pro Lipenské jezero. Dle víkendového jednání s panem ministrem ţivotního prostředí i on se zásadně zasazoval o plnohodnotnou účast dotčených obcí na regulaci provozu plavidel se spalovacími motory na Lipenském jezeře. Údajně takovéto opatření ve vyhlášce bylo, ale dle slov ministra tuto vyhlášku legislativní rada vlády ČR opět vrátila Ministerstvu dopravy. To je stav k dnešnímu dni, nemám více informací, ale snad se podaří toto regulativní opatření prosadit. Často se v této věci na mě obrací pobouření občané s tím, jak je to vůbec moţné. Je to hlavně proto, ţe nejsme účastníci vytváření legislativních norem, jeţ svým dopadem přesahují rámec našeho katastrálního území. Dále si je nutné uvědomit, ţe ţijeme ve společnosti, jehoţ základním pravidlem je princip zastupitelské demokracie (poslanci, senátoři, zastupitelé krajští i obecní). Přesto odmítám osočování, kterého se nám nepřímo dostává prostřednictvím tisku v tom smyslu, ţe bychom si měli (občané lipenska) uvědomit, ţe nejsme vlastníky jezera. To jistě nejsme, ale ţijeme zde a pečujeme o své prostředí tak, aby mohlo být kvalitně uţíváno a jsme ochotni nést za jeho úroveň i potřebnou míru zodpovědnosti. Nedokáţu dnes přesně určit či lépe řečeno stanovit dopad nového zákona včetně regulační vyhlášky na náš další ţivot, ale věřím, ţe se musí najít potřebný kompromis a míra únosnosti tak, abychom maximálně vylepšili současný stav, a to jak po legislativní, tak a i lidské stránce. Závěrem pro ujasnění: nejsem zastáncem úplného zákazu, to znamená včetně stávající lodní dopravy a převozů (jak to předpokládá vyhláška s úplným zákazem provozu plavidel se spalovacími motory) a ani úplného neregulovatelného provozu plavby plavidel se spalovacími motory. Je třeba si uvědomit, ţe i současný stav, který nám vyhovoval a uměli jsme s ním ţít, je regulován nebo přesněji byl regulován (do doby 31.12.2001) na základě mnoha výjimek a různých vyhlášek. Toto je třeba opět dostat do platného právního rámce tak, abychom uměli věci včetně zákazů a omezení pojmenovat a realizovat dle platných zákonů. Chladný červen nedopustil, aby se zelený květ ve vodě Lipenského jezera rozrostl a zaplnil vodoteč vodní plochy. K poledni se začínají plnit zelené palouky koupaliště. Dopolední klid naruší krátké houknutí převozu nebo jedoucího parníku. Lesy dýchají a pouštějí neidentifikovatelnou vůni na vody jezera. Vše je tiché, krásné a některé scenérie originální a k vidění pouze zde. Plachetnice stojí v zátokách a svými stožáry, které se mírně kolébají, zdraví kolemjdoucí. Bílé plachty tiše plynou po
40 hladině. To vše najednou prořízne svištivý nepříjemný zvuk motorového člunu. Je sám a je to vetřelec, který do této scenérie nezapadá a nikdy zapadnout nemůže. Tvoří se zde však skupina lidí, kteří lobují, aby na lipenské přehradě byly povoleny motorové čluny. Již stávající zákon je špatný. Když si kdejaký zbohatlík zakoupí motorový člun, získá licenci a bude kamuflovat lodní dopravu, pak už je jedno za jakých podmínek a za jakým účelem a kdy vyjede a koho veze. Na bráně své rezidence má číslo mobilu, které je (vždy) momentálně mimo dosah. Ne, aby vás jako občana, platícího daně v každém rohlíku, napadlo zeptat se, kolik činil odvod daní z jeho motorového člunu. Ve většině by to byla nula, ať je pro to důvod jakýkoliv. Proto je tento zákon špatný, Loučovice z Lipna pijí vodu, bude doba, kdy z něho budou pít i další města. Jak by to asi vypadalo, kdyby lobisté uspěli a počaly zde jezdit motorové čluny, vodní skútry a při březích by postávaly různé hausboty? Vezmeme-li v úvahu, že tak již máme okolo Lipna asi 2000 chat, tak vám garantuji, že během několika let se z Lipna stane špinavá, vybydlená louže se spoustou kraválu. Zvěř se od vodoteče kvůli hluku stáhne do lesů a smradlavá louže osiří. Konec idylky a ti, kteří si říkají „po nás potopa, my na to máme“, odtáhnou jinam dělat kravál a vytahovat se. A to, co se krátkodobě získalo finančně navíc, se rozplyne a z Frymburka a přilehlých obcí se opět stane chudá a ničím nezajímavá obec. Již dnes je v turistickém a oddechovém trendu vyhýbat se takovým plechovým cirkusům. Vždyť většina těchto lidí žije celý rok ve stresu, hluku, smradu a betonu a jsou ochotni za klid zaplatit a bude to čím dál patrnější. V uších mi znějí důvody, které ve svém sobeckém zájmu skupina lidí uvádí. Bráníte turistickému ruchu, motory, které jsou používány jsou ekologické, jak co do paliva, tak do výfukových plynů, horší je již odůvodnit, že kvůli nim by se musela vymezit hustě plovoucími bójemi místa ke koupání. Tam smíš a tam ne, jinak ti rozjařený „rádobyrekreant“, posílený alkoholem, vodním skútrem nebo motorovým člunem skalpuje dítě, ženu nebo tebe. Přeplavání Lipna na vlastní nebezpečí. Rybáři, chytající z loděk, by si o úlovcích mohli nechat pouze zdát. O hlučnosti, tedy řevu túrovaných motorů a vlnobití, věčně bijících do břehů nemluvě. Milióny rozsekaného plůdku candáta i ostatních ryb, které si plují pro svá první sousta právě ke hladině, bičované lopatkami vodních skútrů a šroubů motorových člunů. Tak ať si raději tyto ekologické motory koupí složky, které nutně musí na Lipně na vodu, jako hasiči, policie apod. A ti ostatní? Když mají skútr a motorový člun, tak ať se jedou vytáhnout na moře nebo jezera, kde je to povolené. Proto vás prosím, pokud bude probíhat podpisová akce za čistotu vody a nepoužívání benzinových motorů, podpořte ji, je to v zájmu nás všech. Každý motor, který bude řvát v lipenské kotlině nás bude stát úbytek turistů, na kterých jsou závislí svým příjmem všichni, co ubytovávají, což je jedno těm, kteří se tímto způsobem pobaví a odejdou na rozdíl od nás. My zde bydlíme.
Konec článků z frymburského Zpravodaje.
41
OBSAH ZÁPISU ZA ROK 2002.
Str. 1
Titulní list
Str. 2 - 4
Počasí
Str. 5 - 6
Obyvatelstvo
Str. 7 - 10
Politický a veřejný život
Str. 11 - 12
Sdružení Lipenských obcí
Str. 13 - 19
Volby do zastupitelských orgánů
Str. 20
Střídání stráží
Str. 21 - 22
Nastupující starosta a zastupitelstvo
Str. 23 - 25
Školství,kultura,zdravotnictví
Str. 26 - 29
Hospodářský život
Str. 30 - 36
Sport a hry
Str. 36 - 40
Různé zajímavosti
Str. 41
Obsah zápisu
-
42
