Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy Bakalářská práce
Vedoucí práce: Prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.
Brno 2010
Eva Fildánová
Děkuji vedoucímu bakalářské práce, prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc., za odborné konzultace, rady, připomínky a podněty, které mi poskytl. Dále bych chtěla poděkovat za cenné informace z oblasti výstavnictví bývalému generálnímu řediteli společnosti Veletrhy Brno Ing. Jiřímu Škrlovi.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy“ vypracovala samostatně za použití literatury a podkladů, které jsou v mé práci uvedeny. V Brně dne 29. dubna 2010
_________________
Abstract FILDÁNOVÁ, E. Medical trade fairs in countries of the middle Europe. Bachelor thesis. Brno: MENDELU PEF, 2010. The bachelor thesis deals with exhibition, and evaluates the current situation of fair industry in the Czech Republic. It characterises trade fair, and offers updated outline of fair complexes in selected countries of the Central Europe, location included. The works addresses the significance of health fairs, their strengths and weaknesses. It assesses the current trends within the sphere of communication and logo in fair organisation. It offers the schedule of health fairs and exhibitions organised in selected countries of the Central Europe in 2010. Keywords Trade fairs, sales promotion, communication, exhibition grounds, exposition, nomenclature, medical trade fairs.
Abstrakt FILDÁNOVÁ, E. Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy. Bakalářská práce. Brno: MENDELU PEF, 2010. Bakalářská práce se zabývá výstavnictvím a hodnotí aktuální situaci fair industry v České republice. Charakterizuje veletrh a přináší aktualizovaný přehled veletržních areálů ve vybraných zemích střední Evropy, včetně jejich lokalizace. Práce se věnuje významu zdravotnických veletrhů, jejich silným a slabým stránkám. Hodnotí aktuální trendy veletržních organizátorů v oblasti komunikace a loga. Předkládá kalendář zdravotnických veletrhů a výstav konaných ve vybraných zemích střední Evropy pro aktuální rok 2010. Klíčová slova Veletrhy, podpora prodeje, komunikace, výstaviště, expozice, nomenklatura, zdravotnické veletrhy.
Obsah
Obsah 1
Úvod
1
2
Cíl práce a metodika
3
3
Literární přehled
5
3.1
Veletrhy a výstavy .................................................................................. 5
3.2
Základní typologie komerčních veletrhů a výstav ..................................6
3.3
Virtuální veletrhy .................................................................................. 8
3.4
Subjekty účastnící se veletrhů a jejich cíle ............................................ 8
3.5
Veletrh a jeho komunikace................................................................... 10
3.6
Konkurence .......................................................................................... 13
3.7
Nomenklatura veletrhu ........................................................................ 13
3.8
Typologie výstavní plochy a expozic .................................................... 14
3.9
Doprovodné programy ......................................................................... 15
3.10 Zdroje financování veletrhů a výstav ................................................... 16 3.11 Závěrečná zpráva ................................................................................. 16 3.12 Veletržní audit...................................................................................... 17 3.13 Výzkumy efektivity veletrhů a výstav ................................................... 17 4
Vlastní práce
18
4.1
Aktuální situace českého veletržního průmyslu................................... 18
4.2
Aktuální situace na evropském veletržním a výstavním trhu ..............22
4.3
Veletržní areály v zemích střední Evropy ............................................24
4.3.1
Česká republika ............................................................................24
4.3.2
Polsko ........................................................................................... 27
4.3.3
Slovensko...................................................................................... 27
4.3.4
Rakousko ..................................................................................... 28
4.3.5
Spolková republika Německo .......................................................29
4.3.6
Švýcarsko ..................................................................................... 30
Obsah
5
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
31
5.1
Charakteristika zdravotnických veletrhů ............................................. 31
5.2
Cílové skupiny zdravotnických a dentálních veletrhů ......................... 32
5.3
Hodnocení loga - součásti corporate designu...................................... 32
5.4
Zdravotnické veletrhy v České republice ............................................. 34
5.5
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy (mimo ČR) ............... 36
5.5.1
Polsko .......................................................................................... 36
5.5.2
Slovensko ..................................................................................... 37
5.5.3
Rakousko ..................................................................................... 37
5.5.4
SRN .............................................................................................. 38
5.5.5
Švýcarsko ..................................................................................... 39
5.6
Mapa veletržních areálů střední Evropy ............................................. 40
5.7
Silné a slabé stránky zdravotnických veletrhů .................................... 40
5.8
Kalendář zdravotnických veletrhů a výstav pro aktuální rok 2010 ..... 42
6
Závěr
46
7
Literatura
47
A
Veletržní areály
52
0
Úvod
Úvod
1
1 Úvod Vysoká úroveň zdraví je nezbytným předpokladem pro fungování každé společnosti. Tato hodnota se promítá nejen do soukromého, ale také do ekonomického života všech lidí. Je také jedním z nejdůležitějších měřítek životní úrovně a kvality života dané populace. ČR vynakládá na zdravotnictví 7% svého HDP, průměr států EU činí 8,9%. Nedostatek finančních prostředků vždy byl a dosud je jedním z hlavních problémů českého zdravotnictví. (Tempus Medicorum, 2010) Tento problém se samozřejmě dotýká určitým způsobem i výrobců zdravotnického zboží (techniky, zdravotnických potřeb aj.) V tomto kontextu jsou veletrhy zdravotnických potřeb a techniky velmi významným činitelem při výběru pro zdravotnické subjekty – na malé ploše a v krátké době je zde možno získat velké množství teoretických i praktických informací. Firmy mají možnost své výrobky prezentovat i předvádět širokému množství zájemců, ti zase mají možnost si zde porovnat jednotlivé výrobky a lépe se rozhodovat, který z nich si nakoupí. Chtěla bych hned zpočátku uvést, že se v práci nebudu zabývat všemi zeměmi, které spadají do oblasti střední Evropy. Vybrala jsem pouze Českou republiku, sousedící státy – Polsko, Slovensko, Rakousko, Spolkovou republiku Německo a Švýcarsko. Maďarsko s Lichtenštejnskem, které se také řadí do střední Evropy, jsem záměrně vynechala (jazyková bariéra). Navíc ani jedna z těchto zemí nepatří mezi významnější hráče v oblasti výstavnictví a zdravotnických veletrhů. Tato práce je rozdělena na několik částí. První část, literární přehled, se věnuje důležitým pojmům z oblasti veletrhů, které budou nápomocny pro další části práce. Po literárním přehledu následuje část druhá - vlastní práce, která je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola se zaměřuje na geografické vymezení „veletržních“ měst. Hodnotí veletržní areály podle velikosti výstavní plochy, návštěvnosti a počtu vystavovatelů. Zaměřuje se na aktuální situaci výstavnictví v ČR s porovnáním s minulými roky a na aktuální situaci veletržního a výstavního trhu v zemích střední Evropy za pomoci veřejně dostupných analýz a statistik (SOVA ČR, AUMA, UFI a CENTREX). Poté následuje druhá kapitola, která aplikuje teoretický přehled již na zdravotnické veletrhy, zabývá se jejich charakteristikou, hodnotí loga vybraných zdravotnických akcí, věnuje se zdravotnickým veletrhům konaným v ČR. Na příkladu významného veletrhu MEDICAL FAIR hodnotí jeho průběh v roce 2009 a komentuje dopad hospodářské krize. V závěru této kapitoly mapuji silné a slabé stránky zdravotnických veletrhů. Součástí kapitoly je také kalendář zdravotnicky zaměřených výstav a veletrhů konaných ve vybraných zemích střední Evropy.
2
Úvod
Cíl práce a metodika
3
2 Cíl práce a metodika Cíl práce Hlavním cílem této práce je shrnout a předložit poznatky o výstavnictví, jednak obecně, poté se podrobněji zaměřit na zdravotnické veletrhy ve vybraných zemích střední Evropy. Práce lokalizuje nejvýznamnější veletržní areály, v nichž se zdravotnické veletrhy konají. Definuje účel zdravotnických veletrhů a cílové skupiny, pro které jsou zdravotnické veletrhy určeny. Hodnotí aktuální situaci výstavnictví a zdravotnických veletrhů v České republice pomocí závěrečných zpráv organizátorů veletrhů a analýz SOVA ČR a UFI. Dílčím cílem je vytvořit přehled nejvýznamnějších výstavišť ve vybraných zemích střední Evropy. Dále práce hodnotí jejich aktuální situaci a pozici v rámci celosvětového a středoevropského výstavnictví. Definuje silné a slabé stránky zdravotnických veletrhů. Hodnotí loga vybraných zdravotnických veletrhů a určuje, zda splňují potřebná kritéria. Součástí práce je také aktuální kalendář zdravotnických a dentálních veletrhů a výstav.
Metodika Práce využívá převážně sekundárních zdrojů získaných z Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), dále informace výzkumných agentur pro výzkum efektivnosti veletrhů a výstav (AMASIA EXPO), analyzuje numerická a grafická data získaná prostřednictvím výzkumů národního profesního sdružení SOVA ČR – Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR. Také využívá numerických a grafických dat Unie mezinárodních veletrhů UFI, Mezinárodní unie pro veletržní statistiku CENTREX, německé Společnosti pro dobrovolnou kontrolu veletržních a výstavních dat FKM, Výstavního a veletržního výboru německého hospodářství AUMA a Polské komory výstavnictví PIPT. Dalšími použitými zdroji jsou závěrečné zprávy zdravotnických veletrhů a tiskové zprávy organizátorů veletrhů a výstav. Práce klade důraz na získání co nejaktuálnějších informací a dat, aby mohla co nejlépe charakterizovat a komentovat aktuální situaci českého a středoevropského veletržního průmyslu. K charakteristice zdravotnických veletrhů práce využívá převážně literárního přehledu, analýz a statistik veletrhů. Podkapitola „Hodnocení loga“ rozebírá pouze některé loga, které podle subjektivního pohledu splňují potřebná kritéria k jednoznačné identifikaci zdravotnického veletržního titulu a které tyto kritéria naopak nesplňují. Mapa výstavišť střední Evropy byla vytvořena ze slepé mapy. Barevnými značkami jsou rozlišena veletržní města, ve kterých se konají nebo nekonají zdravotnické veletrhy. Červeně vyznačená města korespondují s kalendářem zdravotnických veletrhů a výstav.
4
Cíl práce a metodika
Kalendář veletrhů a výstav byl sestaven za pomoci několika databází, které se nacházejí na internetu a vlastního průzkumu jednotlivých veletržních organizátorů. Termíny veletrhů jsou ověřeny podle kalendářů veletržních organizátorů zdravotnických a dentálních veletrhů. Loga, které kalendář obsahují, byla vyhledána na internetových stránkách těchto veletržních akcí.
Literární přehled
5
3 Literární přehled 3.1 Veletrhy a výstavy Pojem veletrh – v anglickém jazyce fair – je etymologicky odvozen od latinského feriae – feria, což znamenalo původně sváteční den, později všední den. V dnešní době představují veletrhy a výstavy univerzální multimédium, které nám zprostředkovává důležité informace téměř ze všech oblastí lidského života. (Pavlů, 2009) Podle Vysekalové, Hrubalové a Girgašové jsou veletrhy většinou definovány jako ekonomicky zaměřené (komerční) akce, kde se vystavují převážně reálné exponáty. V tomto se odlišují od nekomerčních výstav nebo expozic, kde se propagují především myšlenky a záměry různých subjektů společenského života, liší se délkou i tématem. Jednotná klasifikace a vymezení pojmu veletrhy a výstavy neexistuje. Veletrhy jsou veřejnou akcí, které se obvykle konají jednou ročně, popřípadě několikrát do roka, ve veletržních areálech nebo kongresových centrech. Slouží především k prezentaci firem a k získávání kontraktů. Přímý prodej vystavovaných produktů je zakázán. Oproti nekomerčním výstavám trvajícím několik týdnů, měsíců, či let, mají veletrhy krátkou, několikadenní dobu konání, obvykle dva až pět dní. Ve veletržních areálech se také často konají výstavní akce obchodního charakteru. Od veletrhu se odlišují menším rozsahem a možností firem navíc své prezentované produkty prodávat. Literatury nejčastěji řadí veletrhy v rámci marketingové komunikace mezi podpory prodeje než do Public Relations – udržování vztahů s veřejností, protože jsou jedním z důležitých nástrojů komunikačního (propagačního) mixu reklama, public relations, osobní prodej, podpora prodeje, direkt marketing, internet, který se v rámci marketingového mixu řadí do čtvrtého „P“ – promotion. Veletrh je ale také často nasazován vystavovatelem jako prostředek Public Relations. Cílevědomě ho používá pro podporu nebo prosazování, zavádění značky na trh a v konkurenčním boji. „Je třeba si uvědomit, že veletrhy změnily svou základní komerční funkci právě díky masmediálnímu vývoji a z místa kontraktů se stávají stále více místem kontaktů, meeting pointem, místem výměny podstatných informací nejrůznější povahy.“ (Pavlů, 2009) Na otázku, v čem jsou hlavní přednosti veletrhu, odpověděl, v internetovém článku BVV, obchodní ředitel Realizace expozic a servis Bc. Petr Krejčí: „Veletrhy jsou vynikajícími marketingovými nástroji, u nichž má být těžiště komunikace přeneseno na vytvoření zážitku pro návštěvníka, mají vzbudit zájem návštěvníka o podnik a ukázat mu, co se skrývá za produkty. Jiné chceme sdělit zákazníkovi stávajícímu, novému či zákazníkovi konkurence. Zde se vzbuzují emoce, probouzí se fascinace a sdílejí se sympatie. Při návštěvě veletrhu se do mysli návštěvníka vrývá přetrvávající obraz
6
Literární přehled
podniku a také značky. Faktorem úspěšnosti není pouze vzhled a vybavení expozice, ale celá komplexní příprava účasti na veletrhu zahrnující definici cílů účastí, pozvání partnerů, harmonogram veletrhů, komunikace obchodní strategie vůči zákazníkům a závěrem vyhodnocení veletrhu.“ (Kocka, 2008)
3.2 Základní typologie komerčních veletrhů a výstav V publikaci Veletrhy a výstavy (Vysekalová et al., 2004) je uvedena typologie komerčních akcí z oblasti výstavnictví: • Prodejní výstavy: Tento typ výstavy platí pro obory, jejichž ceny produktů se pohybují ve stovkách a tisících korunách a nákup je možný provést v hotovosti. Návštěvnickou skupinou jsou zejména koneční zákazníci (široká veřejnost). Typickou prodejní akcí jsou Vánoční trhy, které se pořádají na brněnském výstavišti či v Praze - Holešovicích. Obecně lze říci, že prodejní charakter má většina lokálních výstav. • Kontraktační veletrhy: Na kontrakčních veletrzích dochází k sjednávání obchodních smluv a partnerství, neboť vystavované produktů nejsou určeny k přímému prodeji. Kontrakty se mohou uzavírat až na statisícové či miliónové částky. Jde o akce, na nichž se utváří budoucnost a charakter celého odvětví. Většinou se jedná o mezinárodní víceoborové nebo specializované veletrhy. Návštěvnickou skupinou jsou primárně zástupci firem – zástupci managementu a nákupčí (odborná veřejnot). Jako příklad kontraktačních veletrhů bych mohla uvést z brněnského výstaviště Stavební veletrhy Brno, Autosalon a Autotec, Techagro, Mezinárodní strojírenský veletrh. Pražské kontrakční veletrhy jsou například Chemtec Praha, For Arch Praha. • Kombinované kontraktačně – prodejní akce: V České republice je tento typ komerčních akcí nejčastější. Haly ve většině případů bývají rozděleny na kontrakční a prodejní část. Může to být jak v rámci areálu, kde v určitých pavilonech je pouze kontrakční část a v dalších naopak prodejní část veletrhu, nebo uvnitř pavilonu. Konkrétním příkladem kombinované kontrakčně – prodejní akce může být veletrh Medical Fair, Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví, pořádaný společností Veletrhy Brno. Veletrhy a výstavy se také mohou členit podle tematického zaměření: • Víceoborové (nebo také smíšené), které se vyznačují pravidelnou periodicitou. Většinou se konají jedenkrát ročně, v jednom areálu pod společným názvem. Například Stavební veletrhy Brno, sdružující dříve samostatné akce IBF, SHK, Mobitex, Eden; Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA sdružující veletrhy SALIMA, MBK, INTECO, VINEX a EMBAX. Mohou mít společné téma, které sdružuje různé obory. • Jednooborové - specializovaný veletrh – konkrétní obory jsou např. oční optika, optometrie a oftalmologie na veletrhu OPTA v Brně; dentální
Literární přehled
7
veletrh Pragodent v Praze; veletrh pohřebnictví - Venia v Brně atd.; periodicita je pravidelná, může být méně častá. Další rozdělení výstavních akcí určují statistiky veletrhů a výstav. V publikaci Vystavujeme na veletrhu (2002) je uvedeno rozdělení veletrhů a výstav podle místního dosahu:
Mezinárodní veletrhy Pojem „mezinárodní veletrh“ vymezil nevládní svaz mezinárodních veletrhů v roce 1965 (UFI – The Global Association of the Exhibition Industry) jako „mezinárodní přehlídku vzorků, která nezávisle na svém pojmenování podle zvyků země, kde se koná, představuje velký trh spotřebního zboží nebo zařízení, probíhá v určeném období a místě a vystavovatelům umožňuje prezentovat vzorky své produkce za účelem uzavření obchodních dohod v národním i mezinárodním měřítku.“ (Svoboda et al., 2002) V současné době platí nová pravidla podle kritérií UFI o mezinárodnosti veletrhů. Aby byl veletrh vyhlášen za mezinárodní, musí činit počet zahraničních vystavovatelů minimálně 10% z celkového počtu vystavovatelů a počet zahraničních návštěv a návštěvníků musí tvořit minimálně 5% z celkového počtu návštěv nebo návštěvníků daného veletrhu. (UFI, 2010)
Národní veletrhy Do národních veletrhů se mohou řadit ty, které nesplnily již zmíněné požadavky UFI. Charakteristické pro ně je to, že prezentující firmy mají působnost v dané zemi a jsou zacílené na návštěvníky z téže země. Přiklad národních veletrhů v České republice: REKLAMA/POLYGRAF v Praze, VENIA či SPORT LIFE v Brně.
Regionální veletrhy Na veletrzích tohoto typu se představují firmy z daného regionu a mezi návštěvníky jsou nejčastěji jeho obyvatelé. Mezi regionální veletrhy můžeme zařadit Veletrh STAVBA FOR ARCH JIŽNÍ ČECHY v Českých Budějovicích, regionální veletrh bydlení a volného času BYDLENÍ NA VYSOČINĚ ve Žďáru nad Sázavou. Regionální veletrhy se většinou konají na jiných místech než veletržních areálech, protože nebývají tak rozsáhlé jako mezinárodní či národní veletrhy.
Lokální výstavy Prezentace je určena pro vystavovatele a návštěvníky z dané lokality (jednoho města či čtvrti). Bývají to především výstavy zájmových skupin a spolků umělců či prodejní výstavy malého rozsahu.
8
Literární přehled
3.3 Virtuální veletrhy Pojem „virtuální veletrhy“ vznikl v době rozmachu internetu. Společnost ovlivněná internetem se domnívala, že tento typ veletrhů v budoucnu nahradí klasické „kamenné“ veletrhy. Organizátoři se začali obávat, že zájem účasti vystavovatelů a návštěvníků výrazně poklesne. Nestalo se tomu tak, protože prostředí u těchto dvou druhů veletrhů jsou naprosto rozdílné. Naopak, internet se stal pomocníkem, nikoli hrozbou, veletrhů a výstav. Používá se jako pomocný komunikační nástroj v marketingovém mixu. Virtuální veletrhy mají velké nevýhody. Nejsou místem reálných setkání s kompetentními lidmi. Nepůsobí na všechny smysly člověka. Návštěvníci si vystavované produkty nemohou prohlédnout ze všech stran, vyzkoušet si je a osahat, což je velmi důležité. Doprovodné programy, které se konají na výstavištích, jsou pro virtuální veletrhy tabu. Prezentace firmy na serveru virtuálního veletrhu však má své nesporné výhody. Je levnější a může trvat po celý rok. Velkou výhodou je dostupnost pro zájemce z celého světa a rozesílání různých tiskových zpráv nebo nejrůznějších informačních materiálů, i prostřednictvím e-mailu. Tím se výrazně ušetří finanční prostředky. Umožňuje například vypsat kontakty na vystavovatele, zobrazit logo společnosti, odkázat na internetové stránky firmy, zobrazit produkty ve velkém a malém rozlišení, přidat informace o názvu, technických hodnotách, ceně produktu. Možnost představit firmy, popsat obor jejich činnosti, prezentovat vlastní propagační aktivity (konference, přednášky, kongresy atd.). Pokud by se ale vyřešily všechny technické překážky alespoň u některých oborů, pak by náklady na pořízení dokonalé virtuální prezentace zřejmě přesáhly náklady spojené s „kamennými“ veletrhy.
3.4 Subjekty účastnící se veletrhů a jejich cíle Mezi základní subjekty účastnící se jakéhokoliv veletrhu patří: organizátoři veletrhů, vystavovatelé, návštěvníci a média. Veletržní organizace Dušan Pavlů ve své knize Veletrhy a výstavy výstižně charakterizuje pojem veletržní organizace: „Veletržní organizace je podnikatelským subjektem, obchodní společností, která existuje v sociálním prostředí, s nímž je např. v interakci ekonomické, komunikační, sociální, byrokratické a mnoha dalších. Vstupuje zde do konkurenčních tržních vztahů s jinými veletržními organizátory a s jinými médii, zejména masovými. Je tedy zřejmé, že veletržní organizace se ve společenském prostoru pohybuje jako aktivní, převážně ekonomické cíle sledující obchodní organizace, subjekt, jehož prioritním cílem je dosahování zisku.“ Veletržní organizátor má na starost průběh celého veletrhu a to od přípravy daného veletržního titulu až po likvidaci akce. Nabízí komplexní služby, jak
Literární přehled
9
v oblasti zakázkové výroby pro interiéry a exteriéry, přes doprovodné aktivity (semináře, konference apod.), komplexní propagaci, po úklid expozice, hostesky, aranžérské, grafické práce a catering. Spolupracuje jak s vystavovateli, tak s dodavateli různých služeb – ubytování, letenky, stravování atd. Cíle organizátora veletrhů: • Získat co nejvíce vystavovatelů a pronajmout co nejvíce výstavní plochy. • Nabídnout doplňkové služby důležité pro prezentaci vystavovatelů. • „Přilákat“ co největší množství novinářů a odborných či laických návštěvníků. • Dosažení zisku. Vystavovatelé a zastoupené firmy Vystavovatel je firma, která najímá na svůj účet expozici, obsadí ji svými nebo pronajatými pracovníky a po celou dobu výstavy zde nabízí a prezentuje sebe a svoje produkty. Spoluvystavovatel je subjekt působící na stánku vystavovatele, který také tyto formy zastřešuje. Podmínkou je, aby zde vystavoval svoje vlastní zboží a zaměstnával svůj vlastní personál. Zastoupená firma – BVV je na svých internetových stránkách přímo definuje: „Firma, která nabízí jenom zboží nebo jenom služby a nemá na stánku vystavovatele vlastní personál. Identita další zastoupené firmy včetně adresy musí být zřejmá z přihlášky vystavovatele, žádný jiný vystavovatel nebyl požádán, aby firmu zastupoval.“ Mezi hlavní cíle vystavovatelů bezesporu patří: • Navázání nových obchodních kontaktů a upevnění stávajících obchodních kontaktů. • Zvýšit do budoucna objem prodeje. • Prezentace firmy a svých produktů. • Seznámení s novinkami. • Navázání odborných či obchodních kontaktů. • Posilnit svoji prestiž na trhu. Návštěvníci Návštěvníkem daného veletrhu je ten, který vstupuje do areálu výstaviště na základě zakoupené vstupenky (rodinné, běžné, studentské), registrační karty nebo firemní pozvánky a jiné vstupenky vyměněné na pokladně. Návštěvníci mohou být jak odborní i laici tzn., že se o danou problematiku pouze zajímají. Odborné veletrhy jsou zaměřeny B2B (business to business). Naopak všeobecné veletrhy nebo častěji prodejní výstavy bývají určeny B2C (business to customers). Neodborní návštěvníci se od odborných odlišují svý-
10
Literární přehled
mi cíli. Obvykle jdou na veletrh čistě ze zvědavosti o dané odvětví, získat nové zážitky, zúčastnit se doprovodného programu (soutěže, přehlídky, vystoupení, autogramiády atd.), zakoupit si drobné zboží levněji (kosmetika, sportovní předměty, oblečení, módní doplňky), získat informace z určité oblasti (turistické možnosti v regionech, cestování do zahraničí, zájem o koupi automobilu, vybavení domácností). Mezi hlavní cíle odborných návštěvníků patří: • • • • • •
Prohlédnout si zboží, které si později zakoupí. Získat informace a přehled o výrobcích či službách z daného oboru. Získat informace o novinkách a vývoji odvětví. Obchodní jednání, uzavřít kontrakty. Navázat nové obchodní kontakty nebo upevnit stávající. Zúčastnit se odborného doprovodného programu (kongresy, konference, semináře, přednášky) • Přátelská návštěva obchodních partnerů, dodavatelů apod. Novináři Cílem novinářů na veletrhu je zjistit aktuální informace z dané oblasti a informovat širokou nebo odbornou veřejnost o momentálním dění, o novinkách, doprovodných programech apod., významných vystavovatelích či hostech.
3.5 Veletrh a jeho komunikace Public relations Public Relations (PR), neboli vztahy s veřejností, zahrnují nejrůznější aktivity od sponzorství, přes vydávání firemních časopisů, po snahu udržet si dobré jméno před veřejností. PR se nejčastěji řadí do marketingového mixu, jako jedna ze složek propagace. Podle některých autorů mnoho PR aktivit není považováno za typickou součást marketingu. PR oddělení se oproti marketingovému nesoustřeďuje na zákazníky, ale na interní a externí zájmové skupiny, zaměstnance, akcionáře, organizace zastupující zájmy veřejnosti, vlády a společnosti jako celku. Mezi PR aktivity se řadí identifikace interních a externích zájmových skupin, hodnocení firemní pověsti, audit firemní společenské zodpovědnosti, tvorba pozitivní firemní image a obrana firemní image před poškozením. (Clow, Baack, 2008) Jiní autoři naopak považují PR jako součást marketingu. Pokud například firma chce něco prodat, musí o tom dát dostatečně vědět svému okolí. Když podnik zavádí novou značku, potřebuje vzbudit pozornost, aby si lidé jeho značky všimli. U veletrhů či odborných výstav to funguje podobně. Veletržní společnosti potřebují nějakým způsobem na sebe upoutat pozornost a „vzbudit
Literární přehled
11
rozruch“ s novým nebo stávajícím veletržním titulem. Je pravda, že PR kampaň není tak finančně náročná jako reklama a má šanci dosáhnout trvalejšího účinku. Pospíšil ve své knize vytvořil seznam činností spadajících pod PR, na kterém se podle něj shoduje většina autorů: stanovení komunikační politiky; sponzorství; firemní identita; interní a externí materiály; placená reklama; přímá komunikace s veřejností, investory a vládou; pořádání akcí; publicita, vztahy s médii; spin doctoring. (Pospíšil, 2002) Corporate identity Corporate Identity (CI) - firemní identita - je důležitou součástí firemní strategie. Představuje prezentaci firmy prostřednictvím jednotlivých prvků. Zahrnuje historii firmy, filozofii, vizi, etické hodnoty, pracovníky ve firmě. V rámci výstavnictví je dobře propracovaná CI zejména důležitá pro veletržní organizátory, kteří se zaměřují na velký počet nejrůznějších subjektů a cílových skupin. Pro vystavovatele je dobrá CI také nepostradatelná, pokud se chce na trhu prosadit a vytvořit tak o sobě pozitivní představu. CI je definována různě, ale často se zaměňuje s corporate design - vizuální identitou. Grafické firmy na svých internetových stránkách obvykle nabízejí vytvoření CI, jakožto jednotného vizuálního stylu. Je zaměňována právě s corporate designem. Grafické firmy si neuvědomují, že CI, v pravém slova smyslu, vytvořit jiné formě nemohou. Tento proces tvorby CI je už na každé firmě, aby si ho sama vytvořila. CI se také nesprávně zaměňuje s pojmem image. Image je, stejně jako firemní design, komunikace a kultura součástí CI. Každopádně „základem komerčních komunikací je v každém případě dobře vymyšlený vizuální styl jako součást celkové CI.“ (Vysekalová, Mikeš, 2009) Vysekalová a Mikeš (2009) rozlišují čtyři základní prvky firemní identity: • • • •
firemní designe (corporate designe); firemní komunikace (corporate communication); firemní kultura (corporate culture); produkt či služba.
Firemní designe (corporate designe) Pro tento pojem se také používá označení jednotný vizuální styl. Jedná se o soubor vizuálních prvků, které se používají jak uvnitř firmy, tak především vně firmy. Subjekt, který chce být jedinečný, odlišit se od ostatních, a snadno zapamatovatelný, by měl mít vizuálně jednotný a předem promyšlený vizuální styl a vystupování. Pro snadnější dosažení tohoto jednotného firemního designu je určen tzv. manuál vizuálního stylu nebo také grafický manuál. Jedná se o komplexní zpracování pravidel a doporučení pro tištěnou i elektronickou vizuální prezentaci společnosti a většinou je dodáván v elektronické podobě.
12
Literární přehled
Manuál vizuálního stylu obsahuje: • • • • • •
Souhrn grafických pravidel. Definici layoutů dokumentů. Definici a pravidla využívání fontů. Definici barev a pravidla pro jejich používání. Logo, jeho varianty a pravidla pro jeho používání. Firemní dokumenty - šablony, vizitky a další. (Vysekalová, Mikeš, 2009)
Definice pojmů logo, logotyp a piktogram Profesní sdružení grafických designerů a typografů České republiky definovalo na svých internetových stránkách pojmy logo, logotyp a piktogram následovně: „Logo je grafické ztvárnění názvu organizace, společnosti, firmy nebo instituce obohacené o piktogram. Tento pojem odpovídá českému výrazu grafická značka.“
Obr. 1 Příklad loga společnosti Veletrhy Brno. Zdroj: BVV.
„Logotyp (z řeckého logos – slovo, řeč, nauka, zákon, pojem, typos – výraz, znak) je originálně graficky upravený název společnosti, který neobsahuje piktogram (obrázek).“ „Piktogram je obrazový symbol, který funguje buď samostatně, nebo doprovází textovou část loga. Někdy se v této souvislosti užívají i následující pojmy: symbol, emblém, ikona.“
Obr. 2
Přiklad piktogramu nomenklatury zdravotnictví, veterinářství, protetika, optika. Zdroj: BVV
Mnozí autoři a grafici nerozlišují pojem logo a logotyp, protože pojem logo je odvozeno právě od slova logotyp. Navíc není přesně určena hranice mezi jednotlivými kategoriemi grafických značek. Mnohdy nejde rozlišit, jestli grafická podoba názvu firmy zobrazuje obrazový symbol nebo deformovaná písmena.
Literární přehled
13
3.6 Konkurence Konkurence na trhu je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů na trhu, dochází ke konkurenci jak na straně nabídky, tak na straně poptávky a také mezi nabídkou a poptávkou. Jelikož je veletrh takovým „malým trhem“, fungují i zde stejné mechanismy. Podle Pavlů (2009) veletržní organizátor prožívá a vnímá tyto konkurenční vazby: mediální konkurenčnost, tematickou konkurenčnost (na jiných místech se může konat veletrh se stejným nebo podobným tématem), podnikatelskou konkurenčnost (veletržní organizátor soupeří s jinými tržními subjekty ve stejném typu podnikání o pozornost vystavovatelů a návštěvníků). Dalším veletržním subjektem, který prožívá konkurenční vztahy, je vystavovatel. Ten se přímo nachází v prostředí silně koncentrované konkurence. Využívá konkurenční prostředí veletrhu k aktivnímu průzkumu, má možnost tak zjistit, jak je jeho výrobek přijímán spotřebitelskou veřejností. Využívá své přítomnosti k benchmarkingu konkurence, jako příležitost k analýze trendů, jako nástroj budování firemního image. Menší vystavovatelé mohou využít velkých, známějších konkurentů a ukázat se tak stejné cílové skupině. Konkurenčních výhod využívá také návštěvník, který srovnává jednotlivé nabídky k porovnání produktů, podvědomě nebo záměrně si vytváří vlastní názory a hodnoty, které mu později pomáhají v dalších rozhodovacích procesech.
3.7 Nomenklatura veletrhu Nomenklatura veletrhu je jmenovitý seznam oborů, v rámci určitého odvětví, který napomáhá organizátorům efektivně a logicky zorganizovat veletrh do skupin podle účelu produktů. Příkladem nomenklatury specializované zdravotnické výstavy HANDICAP, která se konala při příležitosti mezinárodního zdravotnického veletrhu PRAGOMEDICA, patřily: • pomůcky, prostředky a přístroje pro pohybově, zrakově a sluchově postižené, pomůcky pro vnitřní a ostatní postižení, • neziskové organizace v oboru • zdravotnické, rehabilitační a jiné odborné organizace • pojišťovny • speciální potraviny a léky pro zdravotně postižené • automobily s možností úprav pro zdravotně postižené atd.
14
Literární přehled
3.8 Typologie výstavní plochy a expozic Při správném výběru typu expozice a jejím správném umístění na výstavní ploše veletržního areálu může vystavovatel získat velkou konkurenční výhodu oproti jiným vystavovatelům. V žádném případě by se neměla opomenout tato část přípravy na veletrh. Každý veletrh má svoji nomenklaturu, pro kterou je vyhrazena určitá část areálu nebo pavilonu. Některé exponáty musí mít své umístění na volnou plochu mimo pavilony, protože jim to jejich velikost či charakter nedovolují (např. jeřáby, bagry na stavebním veletrhu). Někteří vystavovatelé volí oba typy venkovní i vnitřní expozice, aniž by byli omezeni charakterem svých produktů. Je to dobrá strategie, jak dát o sobě více vědět a neztratit své potencionální zákazníky v případě špatného nebo naopak krásného počasí.
Důležitá kritéria při výběru výstavní plochy: 1.
Umístění výstavní plochy – vystavovatel si může vybrat jak krytou výstavní plochu v pavilonu, tak i volnou plochu před pavilony. Záleží na charakteru vystavovaných produktů, finančních prostředcích firmy či její marketingové strategii, který typ plochy si vybere. Například firma prezentující jeřáby musí zvolit venkovní plochu kvůli nedostatečné výšce hal. Některé firmy strategicky volí obě varianty. Před pavilonem, ve kterém mají hlavní stánek, si vybudují menší expozici a zvou návštěvníky ke svému hlavnímu stánku, kde dostanou podrobnější informace o vystavovaných produktech. o V pavilonu o Na volné ploše
2.
Velikost pavilonu – pavilon by měl mít dostatečnou rozlohu a výšku kvůli konstrukci expozice a charakteru vystavovaných produktů. Většinou sám organizátor určí pro danou nomenklaturu vhodný pavilon. Technické zázemí pavilonu – je třeba vědět, jestli má pavilon funkční klimatizaci nebo vzduchotechniku, sociální zařízení, rozvod elektřiny, připojení k internetu, počítačové sítě, restaurace a podobně.
3.
Typy expozic: (Pavlů, 2009) • Klasická řadová expozice – expozice se třemi stěnami, dává možnost regulovat počet návštěvníků. Je to nejjednodušší typ expozice vhodný pro malé firmy, nebo firmy menšího typu. Na veletrzích a prodejních výstavách bývá tento typ expozic nejčastějším. • Rohová expozice – čelní (2/0) – dva volné rohy. Při dobrém umístění má velmi vysoký komunikační potenciál, proto a je cenově dražší než řadová. • Rohová expozice 2/1 a 2/2 – výhodou je otevřenost ze dvou stran a nárožní plošina. Klade vyšší nároky na organizaci práce v expozici. Bývá dražší než řadová, protože je pohledově významnější.
Literární přehled
15
• Ostrovní expozice – solitérní - obvykle bývá prezentována na ploše okolo 30 – 100 m2 a nejčastěji těmi nejvýznamnějšími vystavovateli, protože bývá ze všech hledisek nejnákladnější. Z komunikačního hlediska má nejlepší možnosti, ale je náročná co do počtu informačních pracovníků. • Patrová expozice – největší nároky na investice, tvůrčí tým a provoz. Je výrazná. Oddělený prostor v patře vhodný pro nerušené obchodní jednání. • Venkovní expozice – viz. Umístění výstavní plochy. Pro srovnání: ceny za m2 výstavní plochy se samozřejmě liší podle významu akce a místa konání – cena výstavní plochy na m2 na veletrhu MEDICAL FAIR na BVV činí necelých 50% ceny za m2 na výstavišti v Düsseldorfu na MEDICE.
3.9 Doprovodné programy „Pojem program lze chápat v jednotném čísle, ale také jako sled jednotlivých programových položek, které tvoří systematizovaný významový celek.“ (Pavlů, 2009) Doprovodný program je významnou součástí veletrhu. Je zaměřen na určitou cílovou skupinu, jako například odbornou veřejnost, obchodní partnery širokou veřejnost, novináře atd. Důležitá je volba tématu, v případě odborného doprovodného programu, které musí odpovídat aktuálním vývojovým trendům v dané oblasti, musí být přínosné z hlediska nových poznatků a umožnit setkání na vysoké úrovni s významnými osobnostmi a odborníky. U doprovodných programů pro širokou veřejnost by mělo platit stejné pravidlo. I když se ve většině případů nejedná o odborné přednášky, ani o kongresy, ale spíše o různá vystoupení, soutěže apod., tak i širokou veřejnost zajímají novinky. Doprovodné programy dělají veletrhy a odborné výstavy zajímavějšími. Jsou motivací pro všechny účastníky veletrhů a výstav. Od návštěvníků přes vystavovatele, organizátory, novináře až po sponzory. Doprovodné programy mohou pořádat buď organizátoři, nebo jednotliví vystavovatelé, jako součást své expozice. Organizátoři připravují doprovodné programy pro návštěvníky jako celek nebo pro vybrané cílové skupiny. Ty doprovodné programy, které jsou organizovány vystavovateli, mají obvykle soutěžní nebo zábavný charakter a část mají tematickou vazbu na hlavní veletržní nebo výstavní téma.
Typy doprovodných programů 1.
Odborný doprovodný program, kterému patří: • • • • •
kongresy, konference a sympózia s mezinárodní účastí, přednášky, odborné semináře a dny se specifickým tématem, firemní prezentace a prezentace technologických novinek, kontrakční burzy, burzy pracovních příležitostí,
16
Literární přehled
• poradenská business centra, • praktické ukázky výroby a tvorby, • ocenění realizované odbornými asociacemi a výsledky hodnocení odbornými porotami. 2.
Jiné akce doprovodného programu: • soutěže organizované vystavovatelem, pořadatelem, doprovodné soutěže z příslušného oboru, • prezenční místa s předváděním a videoprojekcí, • jiné formy předvádění výrobků a exponátů (ochutnávky, trial show), • poradenské a konzultační služby, • zábavné programy a společenské aktivity: soutěže, vědomostní kvízy, hudební a taneční show, programy pro děti, autogramiády a rozhovory s osobnostmi z oboru, společenské večírky a party, módní přehlídky, sportovní exhibice, testování produktů na místě a další. (Vysekalová et al., 2004)
3.10 Zdroje financování veletrhů a výstav Veletrhy a výstavy jsou financovány z výsledků hlavního předmětu podnikání organizátorů, tzn. vlastních příjmů z veletržní činnosti a z příjmů doplňkových činností. Příjmy organizátoři veletrhů a výstav získávají především za pronájem veletržní plochy; za služby s pojené s budováním a provozem expozic (montáž, úklid, aranžérské práce, ostraha, poskytování hostesek, zásobování energiemi, parkovné, propagace, catering atd.); tržby ze vstupného do areálu; tržby za individuální nadstandardní služby; doplňkové služby jiného charakteru podle rozsahu živnostenského oprávnění organizace; z dotačních programů pro tuzemsko a zahraničí na podporu průmyslových odvětví, o jejichž rozvoj a udržení mají státní instituce zájem, např. od MPO. (Pavlů, 2009)
3.11 Závěrečná zpráva Veletržní organizátor obvykle po skončení veletrhu zveřejní buď na svých internetových stránkách, nebo svých tiskových materiálech závěrečnou zprávu, ve které uvádí údaje o počtu vystavovatelů, návštěvníků, zahraničních firmách a čisté pronajaté ploše. Hodnotí se úspěšnost již skončeného veletržního titulu, komentuje průběh veletrhu, doprovodné programy, oceněné exponáty apod.
Literární přehled
17
3.12 Veletržní audit Veletržní audit spočívá v kontrole základních statistických dat veletrhu, které předkládá veletržní správa k ověření nezávislou auditorskou společností. Ta po auditu veletrhu vydá protokol potvrzující správnost a pravdivost vykazovaných údajů. „Zásadou je jednoznačná prokazatelnost manifestovaných dat na základě účetní, projektové, programové a jiné dokumentace.“ (Pavlů, 2009) V ČR je auditorská praxe koordinována společností SOVA ČR, která pověřila auditorskou činností agenturu pro výzkum efektivnosti veletrhů a výstav AMASIA EXPO společnost BDO – Prima audit. Důležitá je informace, že data mají jednotnou podobu v celém světě a jejich základní struktura, včetně prováděcích předpisů, byla formulována UFI. Dnes je tato základní struktura mezinárodně uznávaným standardem zaručujícím jednotnost a srovnatelnost zjištěných dat v celém světě.
3.13 Výzkumy efektivity veletrhů a výstav Podle toho, kdo výzkum zadává nebo provádí, rozdělila Vysekalová (2004) výzkumy veletrhů a výstav následovně: • výzkumy, které realizují či zadávají veletržní správy o Výzkumy návštěvníků (struktura návštěvníků, důvody jejich návštěvy, míra naplnění návštěvnických cílů, spokojenost návštěvníků, počet domácích a zahraničních návštěvníků apod.) o Výzkumy vystavovatelů (počet vystavovatelů domácích a zahraničních, ze kterých zemí jsou zastoupeni, spokojenost s účastí, důvody nespokojenosti či spokojenosti vystavovatelů, důvody účasti, struktura vystavovatelů, jak často firma vystavuje na veletrhu apod.) o Výzkumy zaměřené na analýzu veletrhu jako značky nebo konkrétních veletržních akcí (image akce, zavedení nového veletržního titulu, testování loga a informačních materiálů atd.) o Výzkumy veřejného mínění (informovanost o veletrhu, známost, důvody neúčasti, proč veletrh nenavštívili atd.) • Výzkumy realizované nebo zadávané vystavovateli, které slouží k vyhodnocení účasti na veletrhu.
18
Vlastní práce
4 Vlastní práce 4.1 Aktuální situace českého veletržního průmyslu Světová krize, která postihla českou ekonomiku, ovlivnila všechna odvětví včetně veletržního a výstavního trhu. Jelikož je veletržní průmysl takovým zrcadlem ekonomiky, můžeme říci, že jednotlivé obory kopírovaly výkony jednotlivých odvětví hospodářství. Například průmysl, zejména automobilový, zaznamenal výrazný pokles produkce v prvním čtvrtletí roku 2009. Ve stavebnictví se krize projevila především u pozemního stavitelství. Ve zpracovatelském průmyslu se celkově snížila nezaměstnanost, ale podstatnější vliv na pokles výkonnosti odvětví měla nízká produktivita práce. Jednotkové mzdové náklady indikovaly pokles konkurenceschopnosti průmyslového odvětví. Také ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2008 došlo na začátku čtvrtletí 2009 k výraznému poklesu výkonu ekonomiky o 3,4%. Tento vývoj dával jasně najevo, že česká ekonomika je v recesi. Nastalo období s výrazným útlumem poptávky a dalším zúžením exportních trhů, které se zákonitě projevilo ve výsledcích České republiky. Tyto negativní dopady se promítly do struktury produktu. Snížil se export a import zboží a služeb a také se oslabila investiční aktivita, která byla zapříčiněna nižšími tržbami a následnými úspornými opatřeními výrobců. Protože byl zaznamenán větší pokles dovozu než vývozu, přebytek obchodní bilance se dokonce zlepšil. (MPO, 2010) Ve druhém čtvrtletí roku 2009 česká ekonomika pokračovala v tendenci nízkého výkonu. HDP stejnému období minulého roku pokleslo o 5, 5 %. Byl to největší propad ekonomiky v novodobé historii samostatné České republiky. Poptávka zůstala nadále slabá – meziroční pokles obratu zahraničního obchodu a nižší investiční aktivita. Na nabídkové straně pokračoval pokles hlavně v odvětvích postižených recesí. Průmyslová produkce pokračovala v poklesu. Zvolnil se pokles výroby motorových vozidel díky zavedenému šrotovnému v Německu. Ve stavebnictví přetrval trend meziročního poklesu pozemního stavitelství a v zahraničním obchodu se zbožím naopak došlo ke zvolnění poklesu obratu. Na vnitřním spotřebitelském trhu však došlo k poklesu tržeb, protože spotřebitelé byli opatrnější, což vyplývalo z nejistého ekonomického vývoje. Ve třetím čtvrtletí 2009 se česká ekonomika začala zotavovat. HDP vzrostl oproti předchozímu čtvrtletí o 0, 8 %. Docházelo k výraznému zmírnění poklesu průmyslové produkce, i oboru stavebnictví se relativně dařilo. Poslední čtvrtletí roku 2009 potvrdilo zotavování českého hospodářství. HDP očištěný o cenové vlivy, sezónnost a nestejný počet pracovních dní vzrostl oproti minulému kvartálu o 0, 7 %. Z následujícího grafu je patrný vliv světové hospodářské krize na propad HDP ve třech čtvrtletích roku 2009.
Vlastní práce Graf I
19
HDP (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)
Zdroj: ČSÚ (2010)
Podle analýzy Společenství organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR (SOVA ČR) se jednoznačně špatné hospodářské výsledky naší ekonomiky promítly taktéž do oblasti veletržní a výstavní. Nasvědčuje tomu pokles podílu auditovaných akcí, poprvé za pět let (od roku 2004), na celku všech realizovaných veletrhů a výstav v České republice na hodnotu 47, 2 %. V tomto roce bylo zpracováno společností SOVA ČR celkem 193 akcí. Neauditovaných akcí bylo o 11 více než auditovaných. Bylo to dáno především tím, že společnosti AC EXPO a ABF Praha neprováděly audit, které celkem pořádaly 15 akcí. Tab. 1 Podíl auditovaných veletržních a výstavních akcí na celkovém počtu akcí 1999 až 2009
PODÍL AUDITOVANÝCH AKCÍ NA CELKOVÉM POČTU AKCÍ 1999 – 2009 Sledovaná položka v roce 2009 2008 2007 Počet analyzovaných akcí 193 205 196 celkem Počet auditovaných akcí 91 103 102 Podíl auditovaných akcí na 47,2 50,24 52,04 celku v % Zdroj: SOVA ČR (2010)
2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 218
227
205
203
201
212
233
263
113
114
113
100
105
83
91
92
51,83 50,22 55,12 49,26 52,24 39,15 39,06 34,98
Tabulka s počtem auditovaných akcí ukazuje, že v roce 2009 nedošlo předchozím rokem ke drastickému snížení počtu veletrhů. Stále zaujímají důležité místo ve strategickém uvažování firem a jsou jejich podstatným komunikačním a obchodním nástrojem. Z tabulky je bohužel také zřejmé, že se počet auditovaných akcí znovu snížil na hodnotu 91, která byla naposledy vykázaná v roce 2000. Právě od tohoto
20
Vlastní práce
roku se společnostem provádějícím audit veletrhů a výstav rok od roku dařilo. Podíl auditovaných akcí na celku tvořil 50% a více. Loňský rok ale zaznamenal pokles auditovaných akcí a podíl na celku činil pouze 47,2%. I když se hospodářská krize výrazně neprojevila na počtu konaných veletrhů v roce 2009, projevila se však v mnohem menší obsazenosti výstavní plochy, v počtu vystavovatelů i návštěvníků oproti minulému roku. Příkladem působení ekonomické krize ne veletrhy byly velké problémy společnosti Veletrhy Brno v souvislosti s konáním významného mezinárodního veletrhu AUTOSALON 2009. Jelikož se hospodářská krize výrazně podepsala na automobilovém průmyslu, byli pořadatelé tohoto veletrhu velmi rádi, že se nakonec konal. Organizátoři se rozhodli vyjít vystavovatelům vstříc snížením cen za pronájem výstavní plochy. Firmy, které se tak přihlásily do uzávěrky přihlášek, mohly ušetřit až tisíce korun českých. Pořadatele i vystavovatele nakonec překvapil mimořádný zájem veřejnosti. Veletrhy Brno uspořádaly AUTOSALON 2009 s cílem maximálně podpořit prodej vozů a oživit tak automobilový trh. Souhrnné parametry SOVA ČR potvrzují snížení subjektů účastnících se veletrhů za rok 2009. Tab. 2
Souhrnné parametry trhu 2009 – 2002 z oblasti veletrhů
SOUHRNNÉ ÚDAJE ZA ČESKOU REPUBLIKU 2009-2002 ČR CELKEM
PLOCHA
816 554 2009 1 067 787 2008 1 023 754 2007 1 055 415 2006 996 314 2005 927 018 2004 909 661 2003 850 566 2002 Zdroj: SOVA ČR (2010)
VYSTAVOVATELŮ
NÁVŠTĚVNÍKŮ
AKREDIT. NOVINÁŘŮ
28 458 31 707 30 116 31 388 32 289 29 843 31 460 31 740
2 717 869 3 007 545 2 872 119 3 149 624 3 169 951 3 229 814 3 345 550 2 729 416
8 040 8 441 9 207 9 557 10 150 9 674 9 594 10 089
Podle souhrnných údajů se pronajatá výstavní plocha snížila oproti minulému roku 2008 celkem o 251 233 m2. Počet vystavovatelů poklesl o 10, 25 %. Veletrhy navštívilo v roce 2009 o 289 676 méně návštěvníků a 401 novinářů. Tabulka také ukazuje, že nejhorších výsledků dosáhl krizí postihnutý rok 2009, a to od sledovaného roku 2002. Podle starších analýz společnosti AMASIA EXPO (dnes SOVA ČR) byly výsledky roku 2009 dokonce horší než v letech 1997 – 2001, kromě roku 1998. V aktuálním roce 2010 můžeme čekat podle zlepšující se ekonomiky vzestup sledovaných údajů. Nesmí však nastat žádná nepříznivá situace, která by mohla destabilizovat naši ekonomiku (např. přírodní katastrofy s globálním dopadem, situace řecké ekonomiky a podobně). Zajímavá je také velikostní struktura veletrhů a výstav v ČR z roku 2009, kterou se taktéž zabývala SOVA ČR. Sledovala počty vystavovatelů na jednotli-
Vlastní práce
21
vých akcích. Vytvořila 5 sledovaných skupin podle počtu vystavovatelů. Výsledek je zřejmý z následujícího grafu. Graf II
Velikostní struktury veletrhů vel a výstav v ČR v %
Struktura truktura veletrhů a výstav v ČR v % podle počtu vystavovatelů v roce 2009 3,22%
0,53%
22,56%
Do 100 vystavovatelů 50,57%
23,11%
101 - 200 vystavovatelů 201 - 500 vystavovatelů 501 - 1000 vystavovatelů 1001 a více vystavovatelů
Zdroj: SOVA ČR (2010)
V České republice převládají veletržní a výstavní akce, kde se prezentuje na jedné veletržní či výstavní akci pouze do 100 vystavovatelů, z celkové struktury tvoří kolem 50%. %. Další v pořadí jsou akce se 101 do 200 vystavovateli, vystavovateli z celku to činí cca 23%. 23 O něco méně jsou veletrhy letrhy a výstavy s vystavovateli v intervalu od 201 do 500, procentuálně cca 23%. %. Minimum je veletržních a výstavních akcí s počtem vystavovatelů nad 500 a více. Pouze 3% vystavovavystavov telů se prezentovalo na jednotlivých veletrzích a výstavách ch v intervalu od 501 5 do 1000 a nad 1000 vystavovatelů to činilo přibližně 0, 5%. Příkladem veletrhu, na kterém se účastní kolem 1000 vystavovatelů, vystavovatelů je mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH – v roce 2009 zde bylo 943 vystavyst vovatelů (For Arch, 2009). 2009) Zdravotnické veletrhy MEDICAL CAL FAIR a PRAGOPRAG MEDICA se řadí do třetí nejčetnější skupiny s 201 – 500 vystavovateli.
22
Vlastní práce
4.2 Aktuální situace na evropském veletržním a výstavním trhu Podle celkové statistiky světových veletržních dat za rok 2006 s prognózou do roku 2010, kterou vydala UFI v roce 2007, by se na Evropském kontinentě mělo vyskytovat 477 výstavišť nad 5000 m2 s celkovou krytou plochou 16,2 miliónů m2, což reprezentuje v celosvětovém rámci 52% kryté plochy. Pro porovnání, po Evropě následuje Severní Amerika s celkovou krytou plochou 7, 7 miliónů m2 a s 370 výstavišti nad 5000 m2, další je Asie se 143 výstavišti (4,6 mil. m2), Střední a Jižní Amerika se 40 výstavišti (0,9 mil. m2), Blízký východ (0,9 mil. m2), Afrika (0,6 mil. m2), na posledním místě je Austrálie a Oceánie (0,3 mil. m2). Jednoznačně největší podíl na veletržním průmyslu v Evropě má Spolková republika Německo (SRN). V celosvětovém žebříčku je druhá v pořadí. Nejvíce kryté výstavní plochy na světě mají Spojené státy americké (6 129 981 m2), třetí v pořadí je Čína s 2 561 581 m2 kryté výstavní plochy. Česká republika byla v roce 2006 v rámci Evropy na 11. místě s největším podílem kryté výstavní plochy, celkem to činilo 206 600 m2, tj. 1,4% (viz. tab. 3). V celosvětovém porovnání se řadila na 18. místo s podílem 0,7% kryté výstavní plochy. Největší zásluhu na tomto umístění mělo BVV s krytou výstavní plochou přibližně 113 100 m2 (AUMA, 2008). V současné době je na brněnském výstavišti více kryté výstavní plochy, protože byla postavena nová, multifunkční hala P, v červnu v roce 2009, o čisté výstavní ploše 10 242 m2. Jedná se o největší výstavní halu ve střední Evropě. Je nutné podotknout, že to je velmi dobrý výsledek na velmi omezenou plochu, kterou Česká republika má k dispozici.
Vlastní práce Tab. 3
23
Země Evropy s největším podílem kryté výstavní plochy nad 100 tis. m2 v roce 2006
Poř. číslo
Země
Čistá krytá výstavní plocha
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
SRN Itálie Francie1 Španělsko Nizozemí UK Švýcarsko Belgie Rakousko Polsko Česká rep. Švédsko Řecko Portugalsko Srbsko Finsko Chorvatsko
3 112 973 m2 2 104 792 m2 2 005 803 m2 1 368 634 m2 885 703 m2 615 447 m2 508 600 m2 443 502 m2 296 664 m2 213 329 m2 206 600 m2 184 040 m2 177 550 m2 160 240 m2 143 608 m2 118 855 m2 101 000 m2
% podíl na světovém veletržním průmyslu 11 % 8% 7% 5% 3% 2,2 % 1,8 % 1,6 % 1,1 % 0,8 % 0,7 % 0,7 % 0,6 % 0,6 % 0,5 % 0,4 % 0,4 %
% podíl na evropském veletržním průmyslu 22 % 25 % 14 % 10 % 6% 4,3 % 3,6 % 3,1 % 2,1 % 1,5 % 1,4 % 1,3 % 1,2 % 1,1 % 1% 0,8 % 0,7 %
Zdroj: Data získaná ze statistik UFI (2007)
Podle analýzy UFI (2007), se v Evropských zemích v roce 2006 vyskytovalo celkem 14 317 013 m2 kryté výstavní plochy nad 100 000 m2, tj. 52% z celosvětové kryté výstavní plochy nad 100 000 m2, která zaujímá 27 568 069 m2.
1
Včetně zámořských teritorií.
24
Vlastní práce
4.3 Veletržní areály v zemích střední Evropy 4.3.1
Česká republika
V České republice se vyskytuje celkem 10 výstavišť (výstaviště jsou ze začátku seřazená podle celkové rozlohy, která je uvedena na internetových stránkách veletržních organizátorů): • • • • • • • • • •
Brněnské výstaviště – Veletrhy Brno, a.s. (677 000 m2) Výstaviště Praha - Holešovice - Incheba Expo Praha, a. s. (320 000 m2) Výstaviště České Budějovice, a. s. (290 000 m2) Výstaviště Černá Louka v Ostravě – Ostravské výstavy, a. s. (60 000 m2) Pražský veletržní areál Letňany – PVA servis s.r.o., ABF, a.s. (36 000 m2) Výstaviště Flora Olomouc, a. s. (4 400 m²) Výstaviště Louny - Diamant Expo spol. s r. o. Výstaviště Liberec - Diamant Expo spol. s r. o. Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s. r. o. Výstaviště Zahrada Čech v Litoměřicích – VÝSTAVY, spol. s. r. o.
Obr. 3 lečností.
Loga některých organizátorů veletrhů. Zdroj: internetové stránky spo-
Vlastní práce
25
Hodnocení organizátorů za rok 2009 Tab. 4
Hodnocení organizátora veletrhů podle auditu pronajaté plochy.
Organizátor podle pronajaté plochy Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště České Budějovice, a. s. Incheba Expo Praha, a. s. VÝSTAVY, spol. s. r. o. Litoměřice Ostravské výstavy, a. s.
Celková pronajatá plocha v roce 2009 (auditované) 352 988 m2 090 746 m2 069 644 m2 018 009 m2 016 541 m2
Zdroj: SOVA ČR (2010) Tab. 5
Hodnocení organizátora veletrhů podle auditu celkového počtu vystavovatelů.
Organizátor podle počtu vystavovatelů Veletrhy Brno, a.s. Incheba Expo Praha, a. s. Výstaviště České Budějovice, a. s. Výstaviště Flora Olomouc, a. s. VÝSTAVY, spol. s. r. o. Litoměřice
Celkový počet vystavovatelů za rok 2009 (auditované) 8 497 2 924 1 723 1 112 0 915
Zdroj: SOVA ČR (2010) Tab. 6
Hodnocení organizátora veletrhů podle auditu celkového počtu návštěvníků.
Organizátor podle počtu návštěvníků Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště České Budějovice, a. s. Incheba Expo Praha, a. s. VÝSTAVY, spol. s. r. o. Litoměřice Výstaviště Flora Olomouc, a. s.
Celkový počet návštěvníků za rok 2009 (auditované) 789 787 275 579 229 922 155 317 133 460
Zdroj: SOVA ČR (2010)
Tři nejvýznamnější veletržní areály v ČR Podle analýzy veletržního a výstavního trhu společností SOVA ČR za rok 2009 se řadí ve všech třech sledovaných oblastech (pronajaté plochy, návštěvnosti a počtu vystavovatelů) na přední místa BVV, Výstaviště České Budějovice a výstaviště v Praze v Holešovicích. Brněnské veletrhy (BVV) jsou na prvním místě s celkovou pronajatou plochou, celkovým počtem vystavovatelů i návštěvníků. Výstaviště České Budějovice je překvapivě v celkové pronajaté ploše a počtu návštěvníků druhé v pořadí, ale na BVV zdaleka nedosahuje. Mezi TOP akce na českobudějovickém výstavišti patří Země živitelka, Hobby a Mobil salon.
26
Vlastní práce
Výstavní akci Zemi živitelku v roce 2009 navštívilo přibližně 106 tis. návštěvníků. (Výstaviště České Budějovice, 2009) Incheba Expo Praha nabrala v roce 2009 více vystavovatelů než Výstaviště České Budějovice a dostala se tak na druhou pozici. Z této analýzy je vice než jasné, že Veletrhy Brno jsou nejdůležitějším subjektem českého výstavnictví a budou nadále českému veletržnímu průmyslu dominovat, bude velmi těžké je někdy v budoucnu překonat. Incheba Praha - Holešovice je svojí rozlohou (60 000 m2) druhé nevětší výstaviště v ČR, ale 100% vlastníkem Incheby Praha je akciová společnost Incheba, která sídlí na Slovensku v Bratislavě. Ročně pořádá pražská Incheba okolo 30 výstav a veletrhů. Brněnské výstaviště Brněnské výstaviště, o rozloze 677 000 m2, je největším a zároveň nejvýznamnějším veletržním areálem v České republice. Výstaviště patří pod správu Veletrhy Brno, a.s. Podle výroční zprávy Veletrhy Brno (2008) je majoritním akcionářem této akciové společnosti Messe Düsseldorf s 61 % vlastnictvím, Brno vlastní 34 % akcií a 5 % připadá drobným akcionářům. Na výstavišti se celkem nachází 15 pavilonů. V současné době má více než 130 000 m2 čisté výstavní plochy. Čistá krytá výstavní plocha činí zhruba 72 000 m2 a volná plocha 60 500 m2. K dispozici má veletržní areál celkem 5500 parkovacích míst. Dopravní infrastruktura je hodnocena jako velmi dobrá. Na rok 2010 mají Veletrhy Brno naplánovaných 40 mezinárodních veletrhů, 1 středoevropský veletrh, 9 hostujících akcí, 5 mezinárodních výstav, burzy, odborné ITC a business setkání, světovou výstavu, výroční sjezd a Vánoční trhy, kulturní a sportovní akce. Z toho 2 akce, organizované akciovou společností Veletrhy Brno, se konají mimo areál BVV. V roce 2009 se na BVV konalo 31 mezinárodních veletrhů, ČR jich bylo dohromady 46. Pro brněnské veletrhy to znamenalo 67% podíl na trhu. Mezi lukrativní veletrhy roku 2010 patří: AUTOTEC & AUTOSALON, Mezinárodní strojírenský veletrh, Stavební veletrhy Brno a WATTENVI, WOODTEC, SALIMA, DIGITEX a SPORT LIFE. Veletrhy Brno poskytují tyto služby: realizace expozic a servis, pronájem mobilních tribun, realizace expozic ve světě; pronájem hal, sálů a kanceláří; organizace kongresů, konferencí a doprovodných programů; elektronický katalog firem; organizace oficiálních účastí na veletrzích v zahraničí; cestovní služby (víza, letenky, ubytování); překladatelské a tlumočnické služby; kryté parkování s monitorovací službou; catering; prodej výstavářských systémů; prodej výstavářských systémů OCTANORM; prodej koberců ALMA; reklamní nosiče, plochy a reklamní aktivity; zastupování zahraničních veletržních správ.
Vlastní práce
4.3.2
27
Polsko
Nejvýznamnějším veletržním městem v Polsku je Poznaň a v celosvětovém žebříčku se řadí na 33. místo s největším množstvím kryté výstavní plochy, cca 113 100 m2 (AUMA, 2008). Výstaviště spravuje společnost Międzynarodowe Targi Poznańskie a je lídrem polského fair industry. Společnost ročně pořádá řadu mezinárodních veletrhů a organizuje expozice polských firem v zahraničí na významných veletrzích. Druhým největším a nejvýznamnějším veletržním městem jsou Kielce. Další výstaviště se nachází v městech: Bielsko - Biała, Bydgoszcz, Gdańsk, Łódź, Lublin, Katowice, Krakow, Olsztyn, Sosnowiec, Szczecin, Toruń, Warszawa, Wrocław. V Polsku existuje korporace sdružující veletržní organizátory, která se nazývá Polska Izba Przemysłu Targowego,
Obr. 4
Tab. 7
Loga nejvýznamnějších polských veletržních organizátorů. Zdroj: Internetové stránky společností
Veletržní areály v Polsku seřazené podle čisté výstavní plochy v roce 2009
Organizátor
Město
Międzynarodowe Targi Poznańskie sp. z o.o. Targi Kielce sp. z o.o. Międzynarodowe Targi Gdańskie S.A. Targi w Krakowie sp. z o.o. MURATOR EXPO sp. z o.o. INTERSERVIS sp. z o.o.
Poznań Kielce Gdańsk Kraków Warszawa Łódź
Čistá pronajatá plocha [m2] 249 000 155 588 30 231 22 851 18 395 14 990
Procent. podíl [%] 43, 19 26, 99 5, 24 3, 96 3, 19 2, 60
Zdroj: Data získaná ze statistik PIPT (2009)
4.3.3
Slovensko
Slovenská republika, o rozloze 49 tis. km² a s počtem obyvatel 5, 447 miliónů, má 5 významnějších veletržních areálů: Incheba Bratislava, Agrokomplex Nitra, Výstaviště v Banské Bystrici, EXPO CENTER Trenčín, Hotel Centrum Dom techniky ZSVTS v Košicích. Méně významné výstavní areály se nachází v Lučenci a Žilině. Nejvýznamnějším výstavním komplexem je bratislavská INCHEBA. Nachází se v blízkosti Vídně a Budapešti, je tudíž ideálním místem pro obchodní setkání. K dispozici má 60 000 m2 kryté výstavní plochy a 40 000 m2 volné plochy.
28
Vlastní práce
Další významný veletržní eletržní areál Agrokomplex se nachází v Nitře s celkovou kapacitou volných a krytých ploch 90 906 m2, z toho krytá plocha představuje 40 906 m2 a volná 50.000 m2. V celkové pronajaté výstavní ploše činí její trhový podíl na Slovensku více jak 40%. V současnosti tento státní podnik je druhým největším výstavištěm na Slovensku. Pro představu v roce 2008 vystavovystav valo v Agrokomplexu celkem 2 770 vystavovatelů, z toho 623 pocházelo ze zaz 2 hraničí. Celková pronajatá výstavní plocha činila 123 529 m . (Agrokomplex, 2009) Třetí největší výstavní areál se nachází v Trenčíně,, s rozlohou 35 000 m2, přičemž celková výstavní plocha je 18 000 m2, z toho krytá výstavní výstav plochy 2 2 představuje 7 000 m a volná 11 000 m . Výstaviště spravuje pravuje společnost EXPO CENTER, a.s. Další výstavní areály, ale méně významné, se nachází v Banské Bystrici, Bystrici a na východě Slovenska v Košicích.
Obr. 5 Loga nejvýznamnějších slovenských organizátorů organizátorů veletrhů a výstav. Zdroj: internetové stránky společností Incheba, Agrokomplex, Expocenter.
4.3.4
Rakousko
Podle analýzy UFI z roku 2006 se v Rakousku nachází celkem 296 664 m2 čisté, kryté výstavní plochy. V rámci celosvětového ého žebříčku Rakousko řadí na 14. místo, s celkovým podílem kryté výstavní plochy na světovém veletržveletr ním průmyslu 1,1 %, a v rámci Evropy na 9. pozici, tj. podíl 2,1 %.. Ze sledovasledov ných zemí střední řední Evropy je celkově třetí. Překvapivě, podle celosvětového žebříčku největších výstavních center c společnosti AUMA (2008), se v Rakousku nenacházelo žádné výstaviště s krytou výstavní plochou větší než 100 tis. m2. Proto Rakousko svoje dobré výsledky vyrovnává větším množstvím výstavních center. Téměř každé hlavní město spolkové země Rakouska má své výstaviště, výv jimkou je pouze hlavní město Vorarlberska Bregenz. Nejbližším veletržním městem je nedaleký Dorbin. Mezinárodní veletrhy a výstavy se v Rakousku pořádají celkem v 211 městech, jako je například Graz, Innsbruck, Klagenfurkt, Linz, Salzburg, Tulln, Vídeň, Wels atd. Počet měst s výstavními areály je ještě větší, ale nejsou až tak významná. V Rakousku se pořádá velké množství nejrůznějších regionálních a propr dejních ve srovnání s Českou a Slovenskou republikou. republi Za nejvýznamnější ejvýznamnější veletržní správou v Rakousku se považuje Reed ExhibiExhib tions, která má pod správou výstaviště v Salzburgu a ve Vídni – Reed Messe Salzburg GmbH (Messezentrum Messezentrum Salzburg) Salzburg a Reed Messe Wien GmbH (Messe Wien).. Každoročně organizují dohromady dohroma okolo 40 akcí, ročně vystavuje zhruzhr
Vlastní práce
29
ba 8 000 firem z 50 zemí světa. Veletrhy ve Vídni a Salzburgu za rok navštíví přibližně 600 000 návštěvníků. 4.3.5
Spolková republika Německo
Německo, oficiálním názvem Spolková republika Německo a s celkovou rozlohou 357 tis. km2, se řadí mezi nejvíce rozvinuté země světa. Nachází se po USA, Číně, Japonsku a Indii na páté pozici s největší ekonomikou. Podle statistik OECD mělo v roce 2007 přes 82 mil. obyvatel a je tedy nejlidnatější zemí Evropské unie. Patří také k největším a nejdůležitějším trhům Evropské Unie. V roce 2009, podle statistik OECD, dosáhl v Německu HDP hodnoty 2 407 miliard EUR. Na tomto výkonu se nejvíce podílel zahraniční obchod, protože růst německé ekonomiky je silně závislý na exportu. Německo je největším světovým exportérem strojního zařízení, dopravních prostředků, chemikálií, vybavení pro domácnosti a vysoce kvalifikované pracovní síly. Finanční a hospodářská krize výrazně zatřásla německou ekonomikou. V roce 2009 procházelo nejhlubší recesí od druhé světové války. Za hospodářským poklesem stojí hlavně silný pokles exportu zboží. Světová hospodářská krize snížila výrazně poptávku po německých produktech v zahraničí (Businessinfo, 2010) Nejvýznamnější veletržní areály v SRN V SRN se nachází, ze všech zemí střední Evropy, jednoznačně nejvíce veletržních areálů. Ve světě je na druhém příčce s největším podílem kryté výstavní plochy nad 100 000 m2. V roce 2006 mělo SRN čistou výstavní plochu o velikosti 3 112 973 m2 (Pavlů, 2009). Celosvětově se řadilo na druhé místo hned za USA. Mezi nejznámější veletržní města patří například: Hannover, Frankfurt, Cologne, Düsseldorf, Mnichov, Berlín a další. Největší výstaviště na světě, podle kryté výstavní plochy, je v Hannoveru, druhé největší výstaviště na světě je ve Frankfurtu nad Mohanem (viz. tab. 8).
30
Vlastní práce
Tab. 8
Veletržní areály do 100 tis. m2 seřazené podle velikosti kryté výstavní plochy 2008
Město Hannover Frankfurt/M. Cologne Düsseldorf Munich Berlin Nurenberg Essen Stuttgart Leipzig
Krytá výstavní plocha 495 265 m2 321 754 m2 284 000 m2 263 888 m2 180 000 m2 160 000 m2 160 000 m2 110 000 m2 105 000 m2 101 200 m2
Venkovní plocha 58 070 m2 96 078 m2 100 000 m2 43 000 m2 360 000 m2 100 000 m2 … 20 000 m2 40 000 m2 69 998 m2
Zdroj: data získaná z databáze AUMA Trade Fairs in Germany 2008
Obr. 6
4.3.6
Loga nejvýznamnějších německých veletržních organizátorů Zdroj: internetové stránky organizátorů.
Švýcarsko
Švýcarsko se v rámci Evropy podílí na kryté výstavní ploše 3,6% a nachází nach se tak, podle analýzy UFI pro rok 2008, na 7. pozici. pozici. Celosvětově se řadí na 10. místo s celkovou krytou plochou 508 600 m2, tj. 1,8%. Areál s největší krytou výstavní plochou 162 tis. m2 (AUMA, 2008) je ve městě Basel. Podle odle celosvětového žebříčku patří na 18. pozici, před norinnori berské a berlínké výstaviště, a náleží pod správu MCH Group, Group společně s výstavištěm ve městě Zürich. Ženevské Palexpo s krytou výstavní plochou 102 470 m2 (AUMA, 2008) je ve Švýcarsku druhé největší výstaviště. Další výstaviště se nachází ve městech: Lausanne, Lugano, St. Gallen a další.
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
31
5 Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy 5.1 Charakteristika zdravotnických veletrhů Mezi zdravotnické veletrhy jsem zařadila, jelikož nikde neexistuje jejich přesná definice, ty veletrhy, na kterých se vystavují zejména diagnostické a terapeutické přístroje a zařízení; laboratorní technika; biochemická diagnostika; základní a provozní vybavení pro zdravotnická zařízení; zdravotnické spotřební materiály; výpočetní technika určená pro zdravotnictví; pomůcky a přístroje pro zdravotně hendikepované; nábytek, vybavení a zařízení pro tělesně postižené; ortopedické a kompenzační pomůcky, rehabilitační pomůcky a přístroje; farmaceutické přípravky a vybavení; služby v oblasti zdravotnictví atd. Dále se v práci zabývám dentálními veletrhy, které jsou primárně určené pro lékaře pracující v oblasti stomatologie, na kterých se vystavuje taktéž zdravotnická technika, vybavení, služby, spotřební materiály, výpočetní technika a podobně. Záměrně jsem vynechala veletrhy farmaceutické, veletrhy optiky a veletrhy věnující se zdravému životnímu stylu. I když se tyto obory řadí do oblasti zdravotnictví nebo péče o zdraví, nejde o zdravotnické veletrhy v pravém slova smyslu. Zdravotnické veletrhy podávají návštěvníkům komplexní informace a nabídku nejrůznějšího zdravotnického materiálu, zdravotnické technologie, vybavení, služeb apod. Některé veletrhy jsou speciálně zaměřeny na určitý medicínský obor. Příkladem jsou dentální veletrhy nebo čistě rehabilitační veletrhy. Ty podávají informace a nabídku užšímu spektru odborných návštěvníků. Zdravotnické veletrhy se konají, ve většině případů, na mezinárodní úrovni, neboť na nich obvykle vystavuje velké množství zahraničních vystavovatelů z nejrůznějších zemí světa. Přijíždí se také podívat značné množství odborníků ze zahraničí. Tyto veletrhy se nejčastěji řadí mezi kontraktační veletrhy, na kterých dochází ke sjednávání obchodních smluv a partnerství. Na veletrzích tohoto typu se setkávají zejména odborníci z oblasti zdravotnictví s výrobci přístrojové techniky a zdravotnických materiálů a potřeb. Tito výrobci mohou na veletrhu navázat kontakty s prodejci či distributory. Nejčetnější návštěvnickou skupinou, podle analýz (CENTREX, UFI, statistiky veletrhů), bývají právě lékaři - zaměstnanci nemocnic a nejrůznějších státních či nestátních zdravotnických zařízení - a také soukromí lékaři mající svoji soukromou ordinaci nebo kliniku. (viz tab. 9) Mezi vystavovateli se nachází velké společnosti zabývající se jak výrobou, tak i prodejem nebo servisem nejrůznějších zdravotnických produktů, nebo pouze výrobci kompletních produktů nebo jen komponent, příslušenství či materiálů. Nachází se zde také různé firmy nejrůznějších velikostí, které se zabývají pouze obchodem, a to buď jako prostředníci nebo zprostředkovatelé. V menší míře mívají na těchto veletrzích své expozice zájmové organizace za-
32
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
bývající se charitou; specializovaná zdravotnická zařízení nabízející své služby; firmy nabízející poradenství, financování či pojištění atd. Tab. 9 Nejčastější specializace návštěvníků na mezinárodním zdravotnickém veletrhu MEDICA 2008 v německém Düsseldorfu
Specializace návštěvníků veletrhu MEDICA Nemocnice, ambulance Obchod Průmysl Ordinace Zdravotnické laboratoře a instituce Centra zdravotnické péče Rehabilitační pracoviště Servis
2008 21% 20% 17% 12% 7% 6% 5% 4%
Zdroj: tabulka vlastní, data získaná z internetových stránek společnosti Medica
5.2 Cílové skupiny zdravotnických a dentálních veletrhů Cílovou skupinou zdravotnických a rehabilitačních veletrhů a výstav jsou: • Lékaři, rehabilitační pracovníci, pracovníci sociální a lázeňské péče, zdravotní sestry; • Manažeři nemocnic, laboratoří a zdravotnických zařízení; • Odborníci z mikrobiologie, biochemie a laboratoří; • Lidé za bývající se výrobou a servisem zdravotnického zařízení; • Lidé zajímající se o nákup, odbyt a marketing v oblasti zdravotnictví a zdravotnických zařízení, farmacie; • Laická veřejnost včetně hendikepovaných osob; Hlavní cílovou skupinou dentálních veletrhů jsou zubní lékaři a zubní technici.
5.3 Hodnocení loga - součásti corporate designu Logo, jako součást corporate disignu, slouží především k jednoznačné identifikaci daného subjektu a je velmi důležité, aby bylo v souladu s celkovou firemní identitou. Jedná se o symbol, který představuje vizuální zkratku, která by měla mít v sobě jak informační, tak i motivující faktor. Aby bylo logo kvalitní, mělo by splňovat několik požadavků. Mělo být především jednoduché, snadno zapamatovatelné, dlouhodobého hlediska nadčasové, čitelné, vzbuzující určité emoce a zároveň by mělo informovat o činnosti daného subjektu a odlišovat ho od ostatních firem. Mnoho firem či podnikajících subjektů podceňuje funkci loga a nevěnují mu při jeho tvorbě příliš velkou pozornost nebo nepřisuzují důležitost. Odpo-
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
33
vědět na otázku, jak má dobré logo vypadat, není vůbec jednoduché. Navíc v dnešní době, plné nejrůznějších firem, společností, podnikatelů majících své loga a značky, je velmi těžké vymyslet něco nového, originálního, emotivního a jednoznačně identifikovatelného. Každá veletržní akce má svůj logotyp (logo), který by ji měl charakterizovat. V této části se budu zabývat logotypy zdravotnických veletrhů, které splňují svůj účel a dobře identifikují veletržní titul a dále těmi, které nejsou nejvhodněji zvolené a dostatečně neinformují návštěvníka či vystavovatele o svém účelu. Loga zdravotnických veletrhů Asi nejvýstižnější a zároveň nejideálnější logo zdravotnického veletrhu má mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví MEDICAL FAIR, který se pravidelně každý rok koná na BVV. Podle mého subjektivního názoru obsahuje logo všechny podstatné náležitosti. Je více než dostatečně informativní, jednoduché i zapamatovatelné, čitelné (až na malý text BRNO CENTRAL EUROPE v pravém dolním rohu), vzbuzuje pozornost i emoce u správné cílové skupiny, je nadčasové, originální, vizuálně pěkné a přesně identifikuje svoje poslání.
Obr. 7 Logo mezinárodního veletrhu MEDICAL FAIR Zdroj: BVV
V logu je pouze nastíněn symbol „Červeného kříže“ a zvýrazněn křivkou EKG. Naznačuje tak souvislost veletrhu se zdravotnictvím. Používání známého znaku ČK je přísně limitováno, protože plní funkci identifikační a ochrannou. Z toho důvodu tvůrci loga nemohli použít úplný symbol Červeného kříže. Logo dále obsahuje i text – název akce, který informuje, že se jedná o zdravotnický veletrh. V pravém dolním rohu podává informaci o místě konání veletrhu. Celé logo je složeno ze tří barev a působí tak vkusně. Červená barva se často spojuje s aktivitou, agresivitou, ale také asociuje krev a je tedy na správném místě – na logu zdravotnického veletrhu. Další použitou barvou v logu je světle šedá, která vhodně doplňuje červenou a je nadčasová. Tmavě šedou barvou pak je vyznačena část názvu veletrhu, která opticky doplňuje pravé rameno kříže. Podobné logo má německý zdravotnický veletrh MEDICA, který je pořádán v rámci světového řetězce MEDICAL TRADE SHOWS BY MESSE DÜSSELDORF GROUP, stejně jako brněnský MEDICAL FAIR.
34
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
Také pražský mezinárodní zdravotnický veletrh PRAGOMEDICA má logo naznačující symbol kříže a tudíž podobný informativní charakter jako MEDICAL FAIR a MEDICA. V názvu je uvedeno slovo „MEDICA“, jež znázorňuje souvislost s medicínou a „PRAGO“ vyjadřuje místo konání.
Obr. 8 Logo veletrhu Pragomedica a Medica Zdroj: internetové stránky veletrhu Medica a Pragomedica
Podle mého subjektivního pohledu splňují téměř všechna loga zdravotnických veletrhů konaných ve vybraných zemích střední Evropy, kromě dentálních, všechny požadavky „správného“ loga. Příkladem logotypu, který jednoznačně neidentifikuje zdravotnický veletrh či výstavu, je logo švýcarské výstavy pro zdravotnické a nemocniční zařízení IFAS.
Obr. 9 Logo švýcarské výstavy IFAS Zdroj: internetové stránky veletrhu IFAS
Z názvu výstavy ani piktogramu s ním spojeného není vůbec zřejmé, že se jedná o výstavu související se zdravotnictvím. Abstraktní obrázek sice naznačuje bustu člověka, ale vůbec nevytváří asociaci na dané téma.
5.4 Zdravotnické veletrhy v České republice Hodnocení nejvýznamnějšího veletrhu Medical Fair a Rehaprotex V České republice patří jednoznačně mezi nejvýznamnější zdravotnické veletrhy MEDICAL FAIR organizované společností Veletrhy Brno a Messe Düsseldorf. Pořádá se na brněnském výstavišti od roku 2008 s roční periodicitou. Jedná se o 3. největší veletrh na evropském kontinentě ve světovém řetězci MEDICA group. Společně s tímto mezinárodním zdravotnickým veletrhem probíhal mezinárodní veletrh rehabilitace a zdraví REHAPROTEX. V roce 2009 zhlédlo veletrh MEDICAL FAIR 32 345 návštěvníků (společně s veletrhem WOOD-TEC) z 32 zemí světa a REHAPROTEX cca 13 000 návštěvníků, z toho bylo zaregistrováno celkem 6 449 odborníků z tuzemska
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
35
i zahraničí. Celkem se registrovalo 912 odborníků ze zahraničí, nejvíce jich bylo ze Slovenska (714 osob), Maďarska (67 osob) a Slovinska (58 osob). Ve srovnání s předchozím rokem 2008, kdy bylo zahraničních odborných návštěvníků 1641, poklesla výrazně zahraniční návštěvnost v roce 2009 o 44%. Hodnocení celkové návštěvnosti (zahraniční i tuzemské) je komplikováno, protože se zdravotnický veletrh konal souběžně s veletrhem WOOD-TEC a v závěrečné zprávě z roku 2009 je návštěvnost obou veletrhů počítána dohromady. Další sledovaným údajem byl počet vystavovatelů. Celkem se Mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví zúčastnilo 427 firem z 26 zemí světa, z toho zahraniční účast byla 33, 7 %, tj. 144 firem. Největší zahraniční účast měly, podle největšího počtu firem, státy: SRN, Itálie, Švédsko, USA, Velká Británie, Španělsko a Švýcarsko. Propagace veletrhu byla zaměřena na odborníky z oblasti zdravotnictví, proto nejvíce zastoupenou formou propagace byly inzerce, PR články a pozvánky v odborných titulech (např. komerční prezentace ve Zdravotnických novinách v příloze Kongresový list 35/2009). Celkem kampaň proběhla ve 34 titulech odborného tisku a bylo vydáno 75 zpráv k veletrhu. Důležitou součástí tohoto veletrhu byly odborné doprovodné programy. Mezi nejvýznamnější akce na Medical Fair 2009 patřily např. IV. Mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie pořádaný chirurgickou klinikou LF MU, Fakultní nemocnice u sv. Anny; V. výroční konference české společnosti pro sterilizaci STERIL.CZ; XX. Mezinárodní kongres České lékařské společnosti J. E. Purkyně a další. Celkem se zúčastnilo 3 558 odborníků. Další významnou akcí, určenou i pro širokou veřejnost, kterou uvítali především lidé postižení celiakií, bylo Celostátní setkání celiaků. Podle průzkumu organizátora veletrhu, byl nejvíce zastoupeným oborem REHAPROTEX se 32% zastoupením. I přes ekonomickou krizi, která postihla trh, REHAPROTEX zaplnil pavilony maximálně. Pokles se projevil u zdravotnické techniky s 26 % podílem, kde byl pozorován 20% pokles účasti vystavovatelů oproti roku 2008.
36 Graf III
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy Obory na MEDICAL FAIR/REHAPROTEX
Obory na Mezinárodním veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví v Brně
26%
23%
19%
Nevládní neziskové organizace, chráněné dílny Rehabilitace, zdravý životní styl REHAPROTEX
32% Zdravotnická technika
Zdroj: data získaná ze závěrečné zprávy veletrhu Medical Fair (2009)
Třetím nejvíce zastoupeným oborem byly nevládní neziskové organizace a chráněné dílny s 23%. Posledním, Posledním nejméně zastoupeným oborem byla rehareh bilitace a zdravý životní styl cca 19%.
5.5 Zdravotnické veletrhy vel v zemích střední Evropy (mimo ČR) 5.5.1
Polsko
Polsku se odehrává velké množství veletrhů a výstav zdravotnicky zaměřených. V roce 2010 se konají dva zdravotnické veletrhy – SALMED, LUBMED. Z toho pouze SALMED,, který proběhl už v březnu, splňuje podmínky mezinárodního veletrhu. Další dva veletrhy etrhy jsou zaměřené na rehabilitaci: REHMED – EXPO a REHABILITACJA. Většina zdravotnických výstavních či veletržních akcí odehrávající se na polské půdě je věnována dentálnímu oboru: KRAKDENT, DENTEXPO, BALTDENTICA, DENTICA, DENTAMED, CEDE. Z hlediska místního dosados hu se jedná o akce regionální, národní, středoevropské i mezinárodní. Některé z veletrhů a výstav se konají jednou za dva roky například SALMED. Všechny tyto zdravotnicky zaměřené veletrhy a výstavy se odehrají na jej denácti polských výstavištích. Bez výjimky tyto akce doprovázejí kongresy, ses mináře, konference a nejrůznější setkání. Nejvýznamnějším polským zdravotnickým veletrhem je mezinárodní vev letrh SALMED, kterého se v březnu tohoto roku zúčastnilo přibližně 300 firem z 29 zemí světa a 6000 odborných návštěvníků. návštěvníků. Mezi významnými vystavovavystavov teli byli například GE Medical Systems, Siemens Healthcare Diagnostics, Johnson & Johnson atd.
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
37
I polský veletržní průmysl pocítil v roce 2009 oproti minulému roku hospodářské problémy, stejně jako všechny země střední Evropy. Zdravotnické veletrhy ale neměly (podle statistik PIPT) takové problémy s vystavovateli, pronajatou plochou a návštěvníky, jako veletrhy z oblasti automobilového průmyslu apod. Rok 2009 byl sice slabší než předcházející rok 2008, ale bylo to spíše dáno lichým termínem, kdy se nekoná významný zdravotnický veletrh SALMED. Dokonce některé z veletrhů dosáhly lepších výsledků v roce 2009 než v roce 2008. PIPT v lichém roce 2009 celkem zaregistrovala přibližně 1800 vystavovatelů z oboru medicíny, zdraví, stomatologie a farmacie a v sudém roce 2008 zaznamenala zhruba o 330 vystavovatelů více, což odpovídá počtu vystavovatelů nekonaného veletrhu SALMED. Z hlediska pronajaté plochy byl v roce 2009 nejúspěšnější Středoevropský dentální veletrh CEDE, který se konal v Poznani. Podle statistiky PIPT činila pronajatá plocha veletrhu CEDE celkem 8 485 m2 (2009). Druhý v pořadí byl veletrh KRAKDENT (4056 m2) v Krakově a třetí veletrh REHABILITACJA v městě Łódź (3954 m2). O Polsku by se dalo říci, že je velmi významným hráčem v oblasti zdravotnicky zaměřených veletrhů. 5.5.2
Slovensko
Na Slovensku se odehrávají celkem čtyři zdravotnické akce, z toho tři v Bratislavě a jedna v Trenčíně. Bratislavská Incheba všechny tři akce naplánovala na jeden termín, aby tak vytvořila synergický efekt. Spojila dohromady zdravotnickou výstavu SLOVMEDICA, specializovanou výstavu pro handicepované NON-HANDICAP a stomatologickou výstavu SLOVEDNKÉ DENTÁLNÉ DNI. Navázala tak na dlouholetou tradici nejvýznamnějších slovenských výstav Slovmedica-Slovfarma-Slovreha (Veselý, Řeháková, 2008). Tato odborná výstava je významná spíše pro odborníky a firmy ze Slovenska, protože nemá mezinárodní charakter – malý zájem o výstavu ze strany zahraničních vystavovatelů. Výstavy doprovází bohatý odborný doprovodný program. Koncem dubna se koná na trenčínském výstavišti mezinárodní a kontraktačně – prodejní výstava MEDIPHARM, která je zaměřená na obor zdravotnictví a farmacie. V roce 2009 byla podle závěrečných zpráv úspěšnější trojce výstav v Bratislavě, ale jen o malý počet vystavovatelů. 5.5.3
Rakousko
V Rakousku se nakonají žádné významné veletrhy z oblasti zdravotnictví. Důvodem nejspíše bude slabá poptávka po tomto tématu. Rakouští organizátoři se více zaměřují na veletrhy věnující se zdravému životnímu stylu, zdraví a wellness. Pro Rakousko je velmi významný cestovní ruch. Turisté zde nachází vhodná místa pro odpočinek, relaxaci nebo také turistiku a sport, jež rakouské přírodní podmínky přímo nabízí. Proto jsou z tohoto pohledu více významné veletrhy a výstavy zacílené na nejrůznější wellness centra, hotely a penziony.
38
5.5.4
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
SRN
V SRN se pořádá velké množství veletrhů zdravotnicky zaměřených. Zejména veletrhy a výstavy určené pro odborníky z oblasti stomatologie. V kalendáři pro rok 2010, který je uveden na konci kapitoly, kapitoly, obsahuje jedenáct zdravotniczdravotni kých a dentálních veletrhů a výstav konaných v Německu. N V Düsseldorfu se koná pravidelně nejvýznamnější a největší mezinárodní zdravotnický veletrh (ze všech zemí střední Evropy) MEDICA a zároveň celocel světově jeden z největších tších zdravotnických veletrhů. veletrhů Paralelně s ním probíhá mezinárodní veletrh profesionálního řešení zdravotnické technologie COMPAMED.. Dohromady tak vytváří perfektní synergický efekt. Údaje o vystavovatelích, pronajaté ploše a návštěvnících lze získat ze závěz rečných zpráv těchto veletrhů nebo prostřednictvím databáze veletrhů AUMA, kde se auditované údaje německou společností FKM. Údaje o návštěvnosti se ale poněkud liší (viz. graf IV a graf V). Nelze jednoznačně odpovědět na otázku vývoje návštěvnosti veletrhu etrhu, zda se jednalo mezi lety 2008 a 2009 o pokles návštěvnosti nebo naopak o nárůst, protože údaje jsou protichůdné. Graf IV
Údaje o počtu návštěvníků v letech 2007 – 2009 auditované FKM
Analýza návštěvníků 2007 - 2009 podle FKM 135 962
136 871 131 875
2007
2008
2009
Zdroj: j: data získaná z databáze veletrhů AUMA, 2010 (Eva Fildánová, 2010) 2010
Podle auditovaných údajů německou společností FKM zaznamenal veletrh výv razný pokles přibližně ně o 5 tisíc návštěvníků. MEDICA ve svých tiskových zprázpr vách uvádí, že veletrh v roce 2009 naopak zaregistroval nárůst návštěvnosti oproti roku 2008 cca o 1000 návštěvníků. náv
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy Graf V
39
Údaje o počtu návštěvníků v letech 2008 – 2009 podle tiskové zprávy veletrhu MEDICA
Analýza návštěvníků 2008 - 2009 podle tiskové zprávy MEDICA 138 000 137 000
2008
2009
Zdroj: data získaná z tiskové zprávy MEDICA 2009 (Eva Fildánová, 2010)
Údaje o počtu vystavovatelů se také neshodují. Například veletrh MEDICA uvedl počet vystavovatelů avovatelů v roce 2008 jinak v tiskové zprávě, kterou má na svých internetových stránkách (4 279 vystavovatelů) a jinak v tištěném materiálu 40 Jahre Years MEDICA (4 313 vystavovatelů). ). Společnost FKM registroregistr vala v roce 2008 celkem 4 831 vystavovatelů. Všechny chny zdroje se ale shodují mírným nárůstem růstem vystavujících firem. firem 5.5.5
Švýcarsko
Pro Švýcarsko je nejdůležitějším odvětvím průmysl chemický a farmaceutický. Je významným producentem léků, kosmetiky a vysoce rozvinuté medicínské technologie. Švýcarský průmysl je jeden jeden z nejvyspělejších na světě sv a vyznačuje se vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Tato skutečnost se promítá na zaměření veletrhů v oblasti zdravotnictví. Výstava pro zdravotnická zařízení a nemocnice IFAS a mezinárodní výstava počítačově řízené radiologie radiolo a chirurgie s kongresem - CARS jsou toho důkazem. Není zde ale taková kvantita zdravotnických veletrhů, jako v Polsku a Německu,, ale za to se vyznačují vysokou kvalitou vystavovatelů a návštěvnínávštěvn ků.
40
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
5.6 Mapa veletržních areálů střední Evropy
Obr. 10 Mapa výstavišť střední Evropy Zdroj: mapový podklad gymnázium Jarošova Brno (Eva Fildánová, 2010)
5.7 Silné a slabé stránky zdravotnických veletrhů Silné stránky • Působí na všechny smysly – např. budoucí uživatelé si mohou na veletrhu přímo vyzkoušet, jak se pracuje s jednotlivými přístroji. Od vystavovatelů dostanou potřebné informace k používání přístrojů. • Na každém zdravotnickém veletrhu dochází k představení novinek, inovací a vyhlášení nejlepších produktů, což motivuje významné vystavovatele k účasti na veletrhu. • Veletrh si stále udržuje pozici velmi dobrého marketingového a komunikačního nástroje.
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
41
• Vystavovatel se představí jak odborné, tak i laické veřejnosti, takže se jedná o ideální komunikační kanál směrem k zákazníkovi. • Doprovodné programy v podobě odborných seminářů, kongresů, konferencí a workshopů. • Přehledně uspořádaná nabídka produktů na jednom místě. • Ideálním místem pro srovnání produktů konkurenčních firem a analýzy konkurence, jak pro návštěvníky – zákazníky, tak pro samotné vystavovatele. • Možnost si vyzkoušet funkčnost produktů na místě. • Dochází zde k setkání významných osobností z oblasti zdravotnictví, což přidává na prestiži veletrhu. • Odborné doprovodné programy – kongresy, konference atd. – určené pro celoživotní vzdělávání lékařů, za které získají kredity.
Slabé stránky • • • • •
Pro vystavovatele je účast na veletrhu velmi finančně náročnou investicí. Na relativně malém místě se nachází velké množství lidí. Časová i fyzická náročnost od přípravy po likvidaci expozice. Některé zdravotnické veletrhy se konají jen jednou za dva roky. Mnoho vystavovatelů se snaží zaujmout svojí originální expozicí a malé expozice můžou zůstat bez povšimnutí. • Špatný výběr svých zástupců, kteří budou podávat informace návštěvníků na stánku, může firmu naopak poškodit. I když na první pohled výrazně převyšují nad slabými stránkami silné, nemusí znamenat, že veletrh je jediným marketingovým nástrojem, který musí použít všechny podnikající subjekty. Záleží na síle či váze jednotlivých stránek. Například některému vystavovateli může zabránit účasti na veletrhu velmi velká finanční náročnost realizace expozice. To je například jeden z vážných důvodů, který může všechny silné stránky veletrhu zastínit. Tato analýza stránek veletrhu platí obecně na všechny veletrhy.
42
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
5.8 Kalendář zdravotnických veletrhů a výstav pro aktuální rok 2010 Česká republika Logo
Termín veletrhu
Název veletrhu/výstavy
Místo konání
20. - 22. 4. 2010
PRAGOMEDICA 2010 32. ročník mezinárodního zdravotnického veletrhu
Praha Holešovice
20. – 22. 5. 2010
InDent 2010 Dentální veletrh a konference
Ostrava
6. – 8. 10. 2010
7. - 9. 10. 2010
19. - 22. 10. 2010
EXPODENT Středoevropský veletrh stomatologie a ústní hygieny PRAGODENT 18. mezinárodní specializovaný veletrh dentální techniky, nástrojů a služeb MEDICAL FAIR Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví
Praha Kongres. centrum Praha Holešovice
Brno
Polsko Logo
Termín veletrhu 15. - 16. 01. 2010
4. - 6. 03. 2010
10. - 12. 03. 2010 15. - 17. 04. 2010 21. - 23. 4. 2010
Název veletrhu/výstavy ŚTS 3. regionální dentální výstava KRAKDENT 18. dentální veletrh v Krakově SALMED Mezinárodní zdravotnický veletrh DENTEXPO Dentální výstava REHMED-EXPO 10. veletrh rehabilitace, zdravotnického vybavení
Místo konání Katowice
Kraków
Poznań Warszawa Kielce
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
11. – 12. 6. 2010
3. – 4. 9. 2010
23. – 25. 9. 2010
23. – 25. 9. 2010 20. - 22. 10. 2010 19. – 20. 11. 2010
26. – 27. 11. 2010
43
Baltdentica 2010 Mezinárodní dentální setkání, výstava dentálních materiálů a vybavení DENTEXPO ŁÓDŹ Dentální veletrh REHABILITACJA Veletrh rehabilitačního zařízení a zařízení pro zdravotně postižené CEDE 20. středoevropská dentální výstava LUBMED Zdravotnický veletrh DENTEXPO Szczecin Mezinárodní dentální veletrh DENTAMED 9. regionální dentální veletrh
Gdansk
Łódź
Łódź
Poznań Lublin Szczecin
Wroclaw
Slovensko Logo
Termín veletrhu
29. – 30. 4. 2010
23. – 25. 9. 2010
23. – 25. 9. 2010
23. – 25. 9. 2010
Název veletrhu MEDIPHARM 6. ročník mezinárodní zdravotnické a farmaceutické výstavy SLOVMEDICA 12. mezinárodní zdravotnická výstava NON HANDICAP 8. specializovaná výstava pro hendikepované Slovenské dentálne dni Spec. výstava stomatolog. přístrojů, nástrojů a materiálů
Místo konání Trenčín
Bratislava
Bratislava
Bratislava
44
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
SRN Logo
Termín veletrhu
Název veletrhu
Místo konání
29. – 31. 1. 2010
MEDIZIN Zdravotnický veletrh a kongres
Stuttgart
23. – 25. 2. 2010
PFLEGE & REHA Veletrh péče pro seniory, dlouhodobě nemocné a rehabilitaci, kongres
Stuttgart
23. – 25. 3. 2010
ALTENPFLEGE Přední výstava pro sektor ošetřovatelství
Hannover
ORTHOPÄDIE + REHA-TECHNIK 12. – 15. 5. 2010
Mezinárodní obchodní výstava a světový kongres…
Leipzig
17. – 18. 9. 2010
FACHDENTAL Leipzig Dentální veletrh
Leipzig
6. – 9. 10. 2010
REHACARE Mezinárodní veletrh a kongres rehabilitace, péče, prevence…
Düsseldorf
9. 10. 2010
DENTAL INFORMA Výstava dentálního a laboratorního vybavení
Hannover
16. 10. 2010 29. – 30. 10. 2010
17. – 20. 11. 2010
17. – 19. 11. 2010
FACHDENTAL Bayern Dentální veletrh FACHDENTAL Südwest Dentální veletrh MEDICA Mezinárodní zdravotnický veletrh s kongresem a světové fórum medicíny COMPAMED Mezinárodní veletrh profesionálních řešení a medicínské technologie
Mnichov Stuttgart
Düsseldorf
Düsseldorf
Zdravotnické veletrhy v zemích střední Evropy
45
Rakousko Logo
Termín veletrhu
Název veletrhu
Místo konání
7. – 8. 5. 2010
WID Vídeňský mezinárodní dentální veletrh
Wien
Švýcarsko Logo
Termín veletrhu
23. - 26. 6. 2010
26. - 29. 10. 2010 Zdroj: Eva Fildánová, 2010
Název veletrhu CARS 2010 24. mezinárodní kongres a výstava počítačově řízené radiologie a chirurgie IFAS Výstava pro zdravotnická zařízení a nemocnice
Místo konání
Geneva
Zürich
46
Závěr
6 Závěr Světová krize, která postihla světovou ekonomiku, se podepsala i na veletržním průmyslu. Organizátoři veletrhů a výstav jsou nuceni na tuto situaci reagovat. Slučují akce, zastavují investiční projekty, zlepšují svoje marketingové aktivity a PR, vylepšují doprovodné programy. Aby nemuseli rušit některé akce, u nichž mají zájem, aby se stále konaly (př. Autosalon, Autotec), používají organizátoři speciální nástroje. Pořadatelé jsou ochotni vycházet vystavovatelům vstříc použitím nejrůznějších nástrojů například snížením cen za pronájem plochy, vytvářením nabídkových balíčků pro vystavovatele, snižováním cen služeb apod. Snaží se maximálně zatraktivnit veletrh přitažlivou orientací nomenklaturní skladby a kvalitním, odborným doprovodným programem. Zabývala jsem se mimo jiné „návratností“ vystavovatelů resp., jaké množství vystavovatelů se vrací na stejný veletržní titul. Například u našeho druhého nejvýznamnějšího veletrhu PRAGOMEDICA, konkurent veletrhu MEDICAL FAIR, se opakovaně účastní více než 50% stejných vystavujících firem. Obdobně tomu tak bude i u dalších zdravotnických akcí. Dalším důležitým poznatkem je, že se zdravotnických veletrhů účastní stále více obchodníků a velkoobchodních firem. Zejména mezi českými vystavovateli je většina těchto obchodních prostředníků a zprostředkovatelů. Je to dáno také tím, že na národním trhu je velmi malé množství výrobců zdravotnické techniky, technologie a materiálů. Významní čeští výrobci jsou např. LINET (výrobce nemocničních lůžek), CHIRANA (výrobce rentgenové techniky) aj. Důležitou roli u zdravotnických veletrhů hrají zejména odborné doprovodné programy – kongresy, konference, symposia, přednášky, které přilákají na veletrh velké množství odborníků a VIP osobností, kteří dodávají veletrhu na prestiži. Většina doprovodného programu je spojena s celoživotním vzděláváním lékařů a umožňuje získat doktorům potřebné kredity. Funguje tedy jako důležitý motivující faktor. I když se organizátoři opravdu snažili požadavkům vystavovatelů maximálně přizpůsobit, nemohli ovlivnit rozhodnutí managementu firem o snížení investic do propagace zabránit. Zjistila jsem například, že firma LINET v roce 2009 vystavovala pouze na nejvýznamnějším mezinárodním zdravotnickém veletrhu v Düsseldorfu (MEDICA). V předcházejících letech se pravidelně zúčastňovala alespoň pěti zdravotnických veletrhů po celém světě i v České republice. Veletrhy si každopádně udržují postavení velmi významného marketingového nástroje a zatím nejsou ohrožovány a zřejmě dlouho dobu ještě nebudou virtuálními veletrhy. Odborníci z oblasti výstavnictví mají optimistický pohled na vývoj veletrhů. Očekávají po odeznění následků krize růst pronajaté plochy, vystavovatelů i návštěvníků. Jako autorka této práce se také přikládám k této variantě.
Literatura
47
7 Literatura CLOW, K. E. BAACK, D. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Z angličtiny přeložil Vladimír Paulíny. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 504 s. ISBN 978-80-251-1769-9. PAVLŮ, D. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. POSPÍŠIL, P. Efektivní Public Relations a Media Relations. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2002. 147 s. ISBN 80–7226-823-6. SEKERA, M. Tempus Medicorum. Předvolební anketa o budoucnosti českého zdravotnictví. 2010, roč. 19, č. 4, s. 31. ISSN 1214-7524. SVOBODA, V. FORET, M. KOLÁŘOVÁ, K. ZUMROVÁ, L. Vystavujeme na veletrhu. Praha: Computer Press, 2002. 110 s. ISBN 80-7226-645-4. VYSEKALOVÁ, J., HRUBALOVÁ, M., GIRGAŠOVÁ, J. Veletrhy a výstavy, Efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 160 s. ISBN 80-274-0894-9. VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. Image a firemní identita. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2790-5.
Internetové zdroje Basic Knowlege [online]. [cit. 9. 5. 2010] Dostupné z:
. Geografie: Střední Evropa. [online]. [cit. 9. 5. 2010] Dostupné z: . KOCKA, L. Veletrh komplexně představuje firmu i produkt [online]. 2008 [cit. 23. 3. 2010]. Dostupné z: .
48
Literatura
Medical Fair Brno - Central Europe: Závěrečná zpráva, 2010. [cit. 1. 5. 2010] dostupné z: . MPO. Analýza konkurenceschopnosti České republiky 2009, 2010. [online] [cit. 18. 3. 2010] Dostupné z: <download.mpo.cz/get/40914/45793/553439/priloha001.pdf>. OECD. Germany – Key economics projections: Gross domestics produc, 2010 [online]. [cit. 1. 3. 2010] Dostupné z: . Press release: Trade fair goes smoothly – mood of optimism pervades IFAS, 2008. [online]. [cit. 13. 5. 2010] Dostupné z: . Přehled auditovaných dat jednotlivých výstav v roce 2009 [online]. [cit. 13. 5. 2010] Dostupné z: Ranking w branzy: Medycyna, zdrowie, stomatologia, farmaka by Number of Exhibitors, 2008. [online]. [cit. 12. 5. 2010] Dostupné z: . Ranking w branzy: Medycyna, zdrowie, stomatologia, farmaka by Number of Exhibitors, 2009. [online]. [cit. 12. 5. 2010] Dostupné z: . Ranking w branzy: Medycyna, zdrowie, stomatologia, farmaka by Net Exhibition Space [m2], 2008. [online]. [cit. 12. 5. 2010] Dostupné z: . Ranking w branży: Medycyna, zdrowie, stomatologia, farmaka wg całkowitej powierzchni targowej wynajętej [m2], 2009. [online]. [cit. 12. 5. 2010] Dostupné z: Reed Exhibiciones. [online]. [cit. 19. 5. 2010] Dostupné z: .
Literatura
49
SOVA ČR. Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu. [online]. 2010 [cit. 1. 5. 2010] Dostupné z: <www.euroexpo.cz/.../100256s_Veletrhy_a_vystavy_si_udrzuji_svoji_ pozici.doc> TIPPAN, J. Vlastnosti dobrého loga (obsáhlý článek) [online]. 2008 [cit. 24. 4. 2010]. Dostupné z: . UFI. The Word map of exhibition venues and future trends [online]. 2007 [cit. 24. 4. 2010]. Dostupné z: .
50
Literatura
51
Přílohy
52
Veletržní areály
A Veletržní areály
Obr. 11 Plánek veletržního areálu v Düsseldorfu. Zdroj: http://www.mdna.com/hallmaps_ab2007.pdf
Obr. 12
Brněnské výstaviště. Zdroj: http://www.mdna.com/grounds.html
Veletržní areály
Obr. 13
53
Zdravotnická technika / Medical Fair Zdroj: www.bvv.cz
54
Veletržní areály
Obr. 14
Plánek poznaňského výstaviště. Zdroj: www.mtp.pl
Veletržní areály
Obr. 15 Exhibition Center Worldwide 2008 Zdroj: Prezentace z přednášky Veletrhy a výstavy, BVV, AUMA, 2008
55
56
Veletržní areály
Obr. 16
Veletržní areály v Německu Zdroj: Prezentace z přednášky Veletrhy a výstavy, BVV, AUMA, 2008