ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA POJEM A ZAMĚŘENÍ NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ POLITIKY ZDRAVOTNÍ POLITIKA. (health policy)

Přednáška 4. března 2009 – EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA, MU

ZDRAVOTNÍ POLITIKA

ZDRAVOTNÍ POLITIKA (health policy) projev výrazného zájmu o zdraví a touhy po spravedlnosti při spravování záležitosti obce i jako forma odpovědnosti za zdraví lidí.

POJEM A ZAMĚŘENÍ prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.

Odpovědnost veřejnosti za zdraví je základním motivem rozvoje zdravotní politiky. Orgány státní moci, všechny orgány a instituce rozhodující o využití společenských zdrojů (finančních, lidských a materiálních) by se měly veřejnosti zodpovídat za zdravotní důsledky svých přijatých a v určitém smyslu i nepřijatých opatření.

(Konference SZO v Adelaide 1988)

(Konference SZO v Adelaide 1988)

ZDRAVOTNÍ POLITIKA Je jedním z významných koncepčních nástrojů dalšího rozvoje zdraví lidí v populačním měřítku, i pokud jde o účinné a hospodárné řešení zdravotních problémů jednotlivých osob. Měla by být zaměřena na lidi a jejich zdraví, na humánní hodnoty (spravedlnost, solidarita, etika). Měla by být orientována na kvalitu, na solidní financování a na základní zdravotní péči. (Lublaňská charta o reformě zdravotní péče, 1996)

ZDRAVOTNÍ POLITIKA JAKO ROZHODOVACÍ PROCESY realizované s cílem rozvíjet zdraví lidí a zvládat zdravotní problémy. Předmětem takových rozhodnutí na různých úrovních jsou: • Pravidla – právní normy • Realizace zdravotní politiky v každodenní praxi veřejné správy.

NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ POLITIKY • • • •

Koncepční činnost (strategické plánování) Právní rámec, zdravotnická legislativa Financování, principy zdravotního pojištění Organizační uspořádání zdravotnických služeb (lidské zdroje, kompetence, návaznost) • Výzkum (popis, analýza, možnosti realizace, využívání mezinárodních zkušeností)

1

PRÁVNÍ RÁMEC ZDRAVOTNICKÁ LEGISLATIVA

KONCEPČNÍ ČINNOST Koncepce péče o zdraví je nástrojem řízení, vymezuje cíle, kterých má být v jednotlivých časových úsecích dosaženo a stanovuje základní metody jejich realizace i kritéria hodnocení výsledků.

PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST • Její druhy (trestní, občanskoprávní, správní, pracovněprávní, disciplinární) • Např.: převzetí pacienta do péče, povinnost poskytovat zdravotní péči předepsaným způsobem, povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků.

• • • • • • • •

Oblast organizace a správy Zdravotnická zařízení, jejich činnost a vybavení Pracovníci ve zdravotnictví a jejich další vzdělávání Léčiva a zdravotnické prostředky Práva pacientů Financování a úhrady zdravotnických služeb Samosprávné korporace ve zdravotnictví – komory Specifické oblasti (ochrana osobních údajů, reprodukce, výzkum, transplantace, duševní zdraví, pitvy)

FINANCOVÁNÍ, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ • SOUKROMOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ • VEŘEJNOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ

Soukromoprávní pojištění

Veřejnoprávní pojištění

a. Velký počet osob by měl být vystaven přibližně stejnému riziku. b. Ztráta může být přesně finančně stanovena. c. Ke ztrátám dochází přibližně náhodně. d. Výše finanční ztráty musí ležet v určitých hranicích.

a. Jsou definovány (zákonem) velké skupiny lidí, které jsou zahrnuty do pojištění. Pojišťovny musí přijmout všechny, kteří splňují zákonné podmínky. b. Výše pojistné platby, která je obvykle odstupňována podle výše příjmu, není závislá (až na výjimky) na zdravotním riziku. c. Všichni pojištěnci jsou oprávněni požívat všech výhod pojištění. d. Pojišťovny nemohou žádat příplatek ani za vyšší zdravotní riziko ani za velikost domácnosti (počet dětí). e. Vlády vedou pojišťovny k hospodárnosti (kontrolou a legislativou). Případný deficit je hrazen vládou. Pojišťovny nesmí vyhlásit bankrot a nechat pojištěnce bez pomoci.

2

ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ • • • • • • •

Prvek návaznosti a spolupráce Očekávaný vliv trhu Očekávaný vliv konkurence Sociální a zdravotní péče Vliv na kvalitu péče Vliv na tlumení nákladů Lidské zdroje

VÝZKUM - PROBLÉMY • Tíživé dědictví minulého režimu • Tempo a rozsah změn ve zdravotnictví • Podcenění koncepční práce a neujasněnost cílů. • Nízká teoretická úroveň zdravotnických řídících pracovníků • Simplifikace problémů • Neřešené problémy v jiných oblastech

VÝZKUM • Operační výzkum (Operacional research) • Výzkum zdravotních systémů (Health system research) • Výzkum zdravotnických služeb (Health services research)

VÝZKUM ZDRAVOTNÍCH SYSTÉMŮ • Je orientován mezioborově. • Systémové pojetí • Vstupy: finanční materiálové, lidské, ideové (informační) • Činnosti: typy zdravotní péče a její charakteristiky • Výstupy: dopad jednotlivých činností na zdraví lidí a na široce pojaté okolí systému

ZÁKLADNÍ ÚKOLY výzkumu zdravotních systémů

ZDRAVOTNICKÁ POLITIKA

• Zlepšit funkci toho, co už existuje. • Zvážit, co nového by se mělo zavést (popř. zrušit a za jakých podmínek). • Jaké změny (popřípadě trendy lze očekávat v jednotlivých oblastech v dlouhodobé perspektivě a jak na ně reagovat.

Zabývá se zdroji (lidé a jejich odborná příprava, zařízení a jejich vybavení, finanční zajištění, organizace a regulační mechanismy), činnostmi (zdravotnické služby) a výsledky. Věnuje se účinnosti zdravotnických služeb, jejich kvalitě, efektivitě, dostupnosti, humánnosti, bezpečnosti, spravedlnosti, užitečnosti i jejich trvalé udržitelnosti.

3

VÝCHODISKA ZDRAVOTNÍ POLITIKY Zdravotní situace v České republice, její dosavadní vývoj a mezinárodní srovnání

A. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) • Vývoj střední délky života je relativně příznivý. Je však patrné zaostávání za vyspělými zeměmi. V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech.

C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod.

ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá potřebám ani skutečným možnostem. O závažných zdravotních problémech vypovídají: a. ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, b. charakteristiky životního způsobu, c. charakteristiky životního prostředí, d. stav, činnost a výsledky zdravotnictví.

B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména kuřáctví, energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, nízká pohybová aktivita, vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, zneužívání alkoholu, léků a drog, nevhodné sexuální chování apod.

D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči.

4

D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb).

STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) věk

VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je:

ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ.

STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) věk

80

80

EVROPA

75

ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA

75

70

70 odhad

odhad

65

65

0

0

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010 2020 kalendářní roky

STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) věk ISLAND 80

1950

1960

1970

1980

1990

2000


STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) věk ISLAND


80

75


75

70

70 odhad

odhad

65

65

0

0

ČESKOSLOVENSKO

1950

1960

1970

1980

1990

2000


1950

1960

1970

1980

1990

2000


5





80

75

75

70

70 odhad

odhad

65

65 ČESKOSLOVENSKO

0 1950

1960

1970

1980

1990

2000



ČESKOSLOVENSKO

0 1950

1960

1970

1980

2000





80

75

75

70

70 odhad

odhad

65

65 ČESKOSLOVENSKO

0 1950

1990

ČESKOSLOVENSKO JAPONSKO

0 1960

1970

1980

1990

2000


1950

1960

1970

1980

1990

2000


STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk 85

roky očekávaného života

roky očekávaného života

80

85 ŠVÉDSKO

MUŽI

ŠV EU FI DA ČR

80

75

Švédsko Evropská unie Finsko Dánsko Česká republika

ŠVÉDSKO RAKOUSKO

70

ČESKÁ REPUBLIKA

65

MAĎARSKO

1980

1990


ČESKÁ REPUBLIKA

MAĎARSKO

1970

0 1970

RAKOUSKO

80

75

60

70

ŽENY

75

1980

1990


70 1970

1980

1990


Střední délka života při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

6

počet případů na 100 000



700

900

MUŽI

ŽENY

ČESKÁ REPUBLIKA


400

210

MUŽI

600

800

700

500

600

400

MAĎARSKO

RAKOUSKO

ŠVÉDSKO

200

350 190

ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA

300

180

RAKOUSKO 500

MAĎARSKO

ŽENY

MAĎARSKO

MAĎARSKO

ČESKÁ REPUBLIKA

170

300

RAKOUSKO 250

160

ŠVÉDSKO 400

200

300 1970

100

RAKOUSKO 150 200

1980

1990


1970

1980

1990


ŠVÉDSKO 150 1980

1990


1970

1990

2000

2010

kalendářní roky

ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ŽIVOTNÍ STYL

ZDRAVÍ

1980

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ STYL

ŠVÉDSKO

130 1970

Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

140

ZDRAVÍ

7


ŽIVOTNÍ STYL


ŽIVOTNÍ STYL

ZDRAVÍ

ZDRAVÍ

PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

BIOLOGICKÝ


(GENETICKÝ) ZÁKLAD


ŽIVOTNÍ STYL

ZDRAVÍ

ZDRAVÍ BIOLOGICKÝ


ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35%

ŽIVOTNÍ STYL 40%

(GENETICKÝ)


BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD

ZÁKLAD

15%

10%

ZDRAVÍ

8

SOCIÁLNÍ DETERMINANTY (a)

SOCIÁLNÍ DETERMINATY (b)

1. Zdraví souvisí se sociálním gradientem. 2. Stres poškozuje zdraví. 3. Zdravotní a sociální podmínky v dětství ovlivňují další zdravotní osud jedince. 4. Chudoba a sociální izolace zkracuje život. 5. Stres na pracovišti (v rodině) zvyšuje riziko nemocí.

6. Jistota zaměstnání zlepšuje zdraví, nezaměstnanost je příčinou nemocí a předčasných úmrtí. 7. Sociální opora a sociální kontakty zlepšují zdraví. 8. Spotřeba alkoholu,cigaret a drog je ovlivňována sociálním prostředím. 9. Zdravé potraviny jsou politickým problémem. 10. Zdravá doprava, to je chůze, jízda na kole a dobrá veřejná doprava.

VAZBA VYBRANÝCH RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA SOCIÁLNÍ OKOLNOSTI (ALKOHOL, KOUŘENÍ, OBEZITA)

chudá země

bohatí

chudí

Obezita, kouření a pití alkoholu v chudých zemích

9

60

60

kardiovaskulární nemoci

kardiovaskulární nemoci 50 % z celkového počtu zemřelých

% z celkového počtu zemřelých

50

40

30

zhoubné nádory 20

10

30

zhoubné nádory 20

10

infekční nemoci

tuberkulóza

infekční nemoci

tuberkulóza

0 1910

1925 - 1926 40

0 1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

kalendářní roky

Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

bohatá země

chudá země

bohatí

bohatí

chudí

Obezita, kouření a pití alkoholu v bohatých zemích

bohatí

chudí

PŘEVAŽUJÍCÍ ZEMĚDELSTVÍ

2000

kalendářní roky

Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

chudí

Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví

bohatá země

bohatí

chudí

Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví

ZÁSADNÍ A VÝRAZNÝ ROZDÍL V ÚROVNI ZDRAVÍ

bohatí

chudí

PŘEVAŽUJÍCÍ PRŮMYSL

10

SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU) V ROCE 2000 (PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)

bohatí

chudí

EVROPA prvních šest zemí LUCEMBURSKO ČESKÁ REPUBLIKA IRSKO NĚMECKO FRANCIE PORTUGALSKO

OCHRANNÉ KRÉMY

8,89

<= 16

15,31 13,68 11,12 10,95 10,93 10,82

<= 12 <= 8 <= 4 neudáno

SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU) V LETECH 1970 – 2001 VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH (PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE) litry čistého lihu na osobu 20

FR IT 15

LU EU ČR

LU

Lucembursko

ČR

Česká republika

FR

Francie

EU

Evropská unie

IT

Itálie

10

5 1970

1980

1990

2000

S NÁLEŽITÝM POČTEM CIGARET LZE DOSÁHNOUT VYSOKÉHO VĚKU VE VELMI KRÁTKÉ DOBĚ.

2010 kalendářní roky

HISTORICKÉ POZNÁMKY • Lodník Kryštofa Kolumba – první kuřák v Evropě. • Jean Nicott, tehdejší prominentní lékař a francouzský velvyslanec v Portugalsku, (po němž byl tabák botanicky pojmenován Nicotiana), který v roce 1560 napsal, že jedna americká rostlina, kterou získal, má zázračnou léčebnou sílu. Doporučil tabák francouzské královně Kateřině Medičejské (1519-1589) jako lék proti migréně.

HISTORICKÉ POZNÁMKY (5) • 1857 – Francouzský lékař M. Bouisson – častý vznik rakoviny úst u kuřáků dýmek • 1934 – A. Ochsner a M. E. DeBakey – chirurgové z New Orleansu – vyslovili hypotézu o příčinném vztahu mezi kouřením a bronchogenním karcinomem. • 1938 – americký biolog R. Pearl potvrdil, že nekuřáci se dožívají vyššího věku než kuřáci.

11

HISTORICKÉ POZNÁMKY (6) • 1939 – A. H. Roffo z Argentiny vyvolal rakovinu natíráním kůže králíků tabákovým dehtem. • 1958 – E. C. Hammond, D. Horn a R. Doll – sledovali 187 783 osob po 44 měsíců a analyzovali úmrtnost. • 1970 – C. M. Fletcher a D. Horn připravili pro SZO zprávu Smoking and Health.

VÝCHOZÍ DŮKAZY ŠKODLIVOSTI KOUŘENÍ

D+

kuřáci

Ca +

BERKSONOVA NÁMITKA nekuřáci

DCa +

1. POZITIVNÍ GRADACE K +++

ú

K ++

ú

K+

ú

K+-

ú

K-

ú

VÝCHOZÍ DŮKAZY ŠKODLIVOSTI KOUŘENÍ

kuřáci

Ca +

nekuřáci

Ca +

DŮKAZ ŠKODLIVOSTI KOUŘENÍ

1. Pozitivní gradace 2. Negativní gradace 3. Průkaz škodlivých látek ve zplodinách kouření (pokus na psech)

2. Negativní gradace

K+-

ú

12

3. Průkaz škodlivých látek ve zplodinách kouření • Oxid uhelnatý • Nikotin • Kancerogenní látky v cigaretovém dehtu

KONTROLOVANÝ POKUS ? osoby zařazené do pokusu



osoby osoby před léčbou randomizace před léčbou lékem B lékem A

léčba lékem A osoby po léčbě lékem A

POKUS NA PSECH

dvojitý slepý pokus

statistické srovnání

léčba lékem B osoby po léčbě lékem B

počet cigaret 3000 MAĎARSKO

ČESKÁ REPUBLIKA

2500 2000 RAKOUSKO

1500 1000

ŠVÉDSKO

500 0 1970

1980

1990

2000 kalendářní roky

POČET PRODANÝCH CIGARET NA 1 OBYVATELE (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE a www.czso.cz)

Struktura souboru respondentů (HIS) podle typu kouření a vzdělání (po standardizaci podle věku) (pramen ÚZIS ČR)

OVLIVNITELNOST • • • • • •

Filtr Cigarety bez nikotinu Změna způsobu kouření Omezení kouření Zanechání kouření Nezačít kouřit

13

ZÁMĚRY TABÁKOVÉHO PRŮMYSLU • Získat ke kouření děti a mládež. • Zpochybnit, zmírnit a oddálit zákonnou úpravu. • Vstoupit do veřejné debaty s cílem změnit její předmět a výsledky.

SITUACE V USA • Kouření tabáku stojí USA 400 tisíc životů ročně, což je 19% všech úmrtí, jimž se dalo předejít. • Tabákový průmysl daroval členům kongresu USA od ledna 1991 do prosince 1992 2,4 miliónu dolarů.

OBEZITA ZÁKLADNÍ ÚDAJE ( 1 ) • Nadváha postihuje 30-80% dospělých v Evropském regionu SZO. Třetina dospělých obyvatel je obézní. 20% dětí má nadváhu a třetina z nich je obézní. • Prevalence obezity narůstá a odhaduje se, že do roku 2010 bude obézních 150 miliónů dospělých a 15 miliónů dětí. • V Evropském regionu SZO lze obezitě připsat 80% případů diabetu 2. typu, 35% případů ischemické srdeční nemoci a 55% případů hypertenze.

DOKUMENT TABÁKOVÉ SPOLEČNOSTI T. J. REYNOLDS, 1984 • Obnova obchodu spočívá téměř výhradně na osmnáctiletých kuřácích. Ne více než 5% osob starších 24 let začne kouřit. • Mladí kuřáci jsou jediným zdrojem náhrady těch, kteří odpadli. Pokud se mládež odvrátí od kouření, průmysl zajde, tak jako se bude zmenšovat populace, která se nereprodukuje.

DALŠÍ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE • Další vývoj škod, které kouření způsobuje, bude do značné míry záviset na postojích jak zdravotnické, tak široké občanské veřejnosti. • Dosavadní vývoj v Evropě je poměrně příznivý, i když poněkud pomalý. • Významnou roli bude jistě hrát společná daňová politika, soustavné zdražování cigaret a legislativní úpravy.

OBEZITA - ZÁKLADNÍ ÚDAJE ( 2 ) • Obezita se jako příčina smrti podílí na 1 miliónu úmrtí ročně a na 12 miliónech let života v nemoci (890 mil. obyvatel celkem, 9,8 mil. zemřelých ročně). • Odhaduje se, že obezita zkracuje život zhruba o 3 roky a při zachování současných trendů by do roku 2050 mohla tato ztráta narůst na více než 5 let. • Obezita spotřebovává okolo 6% nákladů na zdravotní péči. • Obezita postihuje zejména chudší vrstvy a omezuje jejich možnosti zlepšit svoji socioekonomickou situaci.

14

OBEZITA - ZÁKLADNÍ ÚDAJE ( 2 ) • Obezita se jako příčina smrti podílí na 1 miliónu úmrtí ročně a na 12 miliónech let života v nemoci (890 mil. obyvatel celkem, 9,8 mil. zemřelých ročně). • Odhaduje se, že obezita zkracuje život zhruba o 3 roky a při zachování současných trendů by do roku 2050 mohla tato ztráta narůst na více než 5 let. • Obezita spotřebovává okolo 6% nákladů na zdravotní péči. • Obezita postihuje zejména chudší vrstvy a omezuje jejich možnosti zlepšit svoji socioekonomickou situaci.

Podvýživa a obezita ve světě v roce 2005

Procento obezních mužů a žen ve čtyřech ekonomicko-sociálních úrovních %


Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999

16


16 muži

muži

14 ženy

procento obézních

procento obézních

14 12 10 8 6 4

ženy

12 10 8 6 4

2

2

0

0 nižší 1

nižší-střední 2

střední 3

střední 4 vyšší

nižší 1

ekonomicko-sociální úroveň


střední 3


Procento obézních mužů a žen podle úrovně vzdělání

Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999 18

16 muži


16

14

muži

ženy

14

12

ženy procento obézních

procento obézních



10 8 6 4

12 10 8 6 4

2

2

0 nižší 1


střední 3



0 1

2

3

stupeň vzdělání

15

Procento obézních mužů a žen podle úrovně vzdělání 18

Procento obézních mužů a žen podle úrovně vzdělání



18

16

16

muži

muži

14

14

ženy procento obézních

procento obézních

ženy 12 10 8 6

12 10 8 6

4

4

2

2

0

0 1

2

3

1

stupeň vzdělání

ZÁKLADNÍ DETERMINANTA ZDRAVÍ Lidé, jako jednotlivci i jako členové nejrůznějších skupin a správních celků. Lidé, jako tvůrci svého životního prostředí, životního stylu a zdravotního osudu.

2

3

stupeň vzdělání

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL NENÍ NÁKLADNÝ • • • • • •

Nekouřit Bez vysokých nákladů na alkohol Střídmá strava Pravidelný pohyb Veřejná doprava Preventivní prohlídky

16

ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA POJEM A ZAMĚŘENÍ NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ POLITIKY ZDRAVOTNÍ POLITIKA. (health policy)

Recommend Documents