ZDRAVÉ KLIMA V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Závěrečná zpráva z výzkumu ZDRAVÉ KLIMA V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Zhotovitel: Klíče pro život Národní institut dětí a mládeže

Obsah 1.

Úvod..........................................................................................................................................................3 1.1.

2.

Cíle výzkumu ..........................................................................................................................................6 2.1.

3.

Dotazník a sběr dat.............................................................................................................................7

Hlavní zjištění .........................................................................................................................................8 4.1.

5.

Okruhy otázek ....................................................................................................................................6

Metodologie ............................................................................................................................................7 3.1.

4.

Pozadí výzkumu ..................................................................................................................................4

Typický klient NZDM – dle závěrů tohoto výzkumu .........................................................................10

Zpráva.....................................................................................................................................................12 5.1.

Struktura souboru ............................................................................................................................12

5.2.

Rodina...............................................................................................................................................14

5.2.1.

Rodinné zázemí ........................................................................................................................14

5.2.2.

Problémy a situace v rodině respondenta ...............................................................................17

5.2.3.

Reakce rodičů na „průšvihy“ dětí .............................................................................................21

5.3.

Škola .................................................................................................................................................23

5.3.1.

Typ školy a situace v ní .............................................................................................................23

5.3.2.

Školní výsledky, vztah ke škole a příprava................................................................................26

5.3.3.

Sankce ve formálním vzdělávání ..............................................................................................32

5.4.

Volný čas, vrstevnická skupina a neformální vzdělávání..................................................................35

5.4.1.

Zájmové aktivity .......................................................................................................................35

5.4.1.

Vrstevnická skupina..................................................................................................................37

5.4.2.

Volný čas...................................................................................................................................39

5.4.3.

Trávení prázdnin.......................................................................................................................45

5.4.4.

Využívání internetu jako komunikačního prostředku ..............................................................47

5.5.

Brigády a výše kapesného ............................................................................................................49

5.6.

Spokojenost se životem................................................................................................................55

5.7.

Problémy a konflikty.....................................................................................................................60

5.8.

Rizikové projevy chování ..................................................................................................................69

6.

Závěry a doporučení...........................................................................................................................72

7.

Přílohy ....................................................................................................................................................77 7.1.

Seznam grafů ....................................................................................................................................77

1.Úvod Výzkum je součástí projektu Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí (dále jen KPŽ) v zájmovém a neformálním vzdělávání, který se zabývá systémovou podporou volnočasových aktivit dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, cíleným rozvojem jeho forem a obsahu a to ve vazbě na strategické dokumenty ČR a EU, aktuální potřeby cílových skupin, naplňování školského zákona1, koncepci státní politiky2 a rámcové vzdělávací programy. Součástí projektu je analýza stavu stávajících vzdělávacích programů i evaluačních nástrojů, tvorba nových či inovovaných vzdělávacích programů s rozpoznáním, pojmenováním

a

evaluací

klíčových

kompetencí,

systematické

vzdělávání

pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží s důrazem na kurikulární reformu, evaluaci a zajištění rovných příležitostí dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání a to prostřednictvím rozvoje pracovníků pracujících s dětmi a mládeží. Klíčové aktivity projektu jsou zaměřeny na oblast výzkumů, standardizace organizací neformálního vzdělávání, uznávání neformálního vzdělávání, systém vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží a podporu informačních systémů pro mládež. Pojmem neformální vzdělávání v souladu s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 - 2013 se rozumí vzdělávání organizované mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému (to vždy vede k získání určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem), které zájemcům nabízí rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. V souladu s legislativou České republiky a pro potřeby tohoto projektu rozdělujeme toto vzdělávání na neformální vzdělávání v užším slova smyslu a zájmové vzdělávání podle § 111 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

1 2

Zákon 561 / 2004 Sb. Zdroj: http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 – 2013, oficiální dokument MŠMT viz.

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mladez/Koncepce_last_version.doc

1.1.Pozadí výzkumu Výzkum byl realizován pro potřeby projektu Klíče pro život a jeho výsledky budou použity v rámci dílčích aktivit tohoto projektu. Konkrétní využití výsledků je spojeno s klíčovou aktivitou orientovanou na průřezová témata, a to zejména na Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a dále pak Inkluze dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, Mediální výchova a medializace, Multikulturní výchova, Participace a informovanost, výchova k aktivnímu občanství, Výchova k dobrovolnictví. Toto šetření se tedy zaměřovalo na současnou situaci dětí a mládeže ohrožených sociálním vyloučením.3 Definice „Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání“ používaná v rámci projektu Klíče pro život má následující význam. Znamená ideální stav, za kterého vznikne v organizacích zabývajících se zájmovým a neformálním vzděláváním bezpečné, tolerantní, interkulturní prostředí, které bude přístupné všem dětem a mládeži bez ohledu na jejich sociální zázemí, původ a speciální vzdělávací potřeby a zaručí, že všechny děti a mládež budou mít stejnou možnost plnohodnotně rozvíjet svou osobnost, znalosti a dovednosti. Jedním z dílčích úkolů projektu Klíče pro život je zapojit do oblasti zájmového a neformálního vzdělávání ještě více účastníků, než je tomu doposud. Mezi tyto potenciální účastníky patří mimo jiné i děti a mládež4 ohrožené sociálním vyloučením. Díky předvýzkumu (konzultace s odborníky pracující s touto skupinou dětí a mládeže) jsme předpokládali, že tato cílová skupina využívá především sociální služby poskytované většinou nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež (NZDM)5.6 Tyto služby jsou pro

3

Sociálním vyloučením rozumíme dle §3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. 4 Dle Úmluvy o právech dítěte (zákon 104/1991 Sb.) je za dítě považována každá lidská bytost mladší osmnácti let. V ČR zákon o mládeži není dosud implementován, většina zemí EU se shoduje na konsenzu, že za mládež je považována populace ve věku 15 – 26 let (v posledních letech až 30 let). 5 Posláním nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) je dle stanov České asociace streetwork „usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovat informace, odbornou pomoc, podporu, a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení.“, více viz. publikace Pojmosloví Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, http://www.streetwork.cz. 6

Definice NZDM dle MPSV: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně - patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

sociálně vyloučené děti a mládež v oblasti trávení volného času nesmírně cenné a v systému organizací poskytujících zájmové a neformální vzdělávání plní v současné době díky své „otevřenosti“ jen těžko nahraditelnou úlohu. Nicméně celá řada těchto dětí a mládeže má potenciál absolvovat strukturované programy z oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, které poskytují střediska volného času (SVČ), školní kluby (ŠK) nebo nestátní neziskové organizace (NNO). Výsledky výzkumu by tedy měly přinést podrobnější znalosti o těchto dětech a mládeži, na jejichž základě budou vypracovány vzdělávací a metodické podklady pro práci s nimi. Využívat by je měli především pedagogičtí pracovníci a pracovníci pracující s dětmi a mládeží ve volném čase ve zmíněných zařízeních, kteří se (jak jsme díky tomuto výzkumu zjistili) s touto cílovou skupinou ohroženou sociální exkluzí do intenzivnějšího kontaktu dosud příliš nedostávali. Díky těmto novým poznatkům budou moci do svých zařízení a vzdělávacích programů lépe integrovat děti a mládež, které jejich služeb dosud nevyužívaly, a zároveň budou lépe připraveni na udržení tzv. „zdravého“, tedy bezkonfliktního klimatu během interakce dětí a mládeže z nejrůznějších sociálních skupin mezi sebou, ale i při interakci těchto dětí a mládeže a pedagogů samotných.

2.Cíle výzkumu Mezi vstupní hypotézy výzkumu patřila tvrzení, že děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením nepodléhají přílišnému vlivu rodičů, škol, autorit obecně, svůj volný čas tráví neorganizovaně a mají větší sklony k rizikovým projevům chování, ale přesto jsou schopny aktivně se zapojit do zájmového a neformálního vzdělávání. Proto byly cíle výzkumu následující: popsat jaké je rodinné a sociální zázemí dětí a mládeže ohrožené sociálním vyloučením, jak tráví volný čas a které faktory na to mají vliv. Zjistit, jaké jsou jejich hodnotové orientace7, jaký mají vztah ke škole, s jakými problémovými situacemi se setkávají a jak je řeší. Získaná data pak využít pro lepší integraci této cílové skupiny do zájmového a neformálního vzdělávání a zachovat „zdravé klima“ v organizacích, které toto vzdělávání poskytují. Výzkum byl rozdělen do několika problémových okruhů zaměřených na rodinné a sociální zázemí, prostředí školy, trávení volného času a zájmové a neformální vzdělávání, oblast pociťovaných problémů a na rizikové projevy chování.8 Na základě získaných dat dále vytvořit „profil“ mladého člověka ohroženého sociálním vyloučením.

2.1.Okruhy otázek Výzkum měl zodpovědět především následující okruhy otázek: •Jaké je rodinné zázemí dětí a mládeže pocházejících z prostředí ohroženého sociálním vyloučením •Jaký je jejich vztah ke škole •Jaké je jejich pojetí volného času, kde a jak ho tráví •Jaký vliv má na jejich osobnost formální, zájmové a neformální vzdělání, jakou hrají roli v jejich životě •S jakými problémy se setkávají •Jakým rizikovým projevům chování jsou vystaveny

7

NIDM v rámci projektu KPŽ chystá rozsáhlý výzkum zabývající se hodnotami dětí a mládeže ve věku 6 – 15 let. Termín „rizikové projevy chování“ nahrazuje dříve používaný termín „sociálně patologické jevy“ (socio-patologické jevy). Vycházíme z pojmosloví MŠMT.

8

3.Metodologie Tento kvantitativní výzkum probíhal na základě sběru dat pomocí strukturovaných řízených rozhovorů. K odborné spolupráci byli přizváni pracovníci České asociace streetwork, kteří pomohli identifikovat děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením. Za jejich pomoci byly také dotazníky distribuovány do organizací pracujících s dětmi a mládeží ohrožených sociálním vyloučením. Jejich pracovníci pak na základě písemných instrukcí stanovených výzkumným týmem KPŽ realizovali osobní strukturované rozhovory s uživateli svých služeb – dětmi a mládeží ve věku 6 – 20 let.9

3.1.Dotazník a sběr dat Pro účely výzkumného projektu byly zkonstruovány dva typy dotazníků určených pro dvě odlišné věkové skupiny. První typ dotazníku byl určen pro věkovou skupinu 6 – 10 let věku dítěte, druhý dotazník byl použit pro děti a mládež od 11 let a byl rozšířen o otázky týkající se rizikových projevů chování, způsobu trávení volného času a možnosti přivýdělku. Výběrový soubor tvořilo 363 respondentů (dětí věku 6 – 10 let bylo 14 %) Rozhovory byly realizovány v osmi krajích ČR10. Sběr dat probíhal v měsících červnu až září 2009. Společně s dotazníky pro děti a mládež ohrožené sociální exkluzí byl distribuován také dotazník určený zástupcům organizací, jejichž služeb tyto děti a mládež využívají. Cílem bylo získat informace o charakteru zařízení a jeho provozu, o zamýšlené a skutečné cílové skupině a o počtu uživatelů. Získaná data mají pouze ilustrativní charakter, proto nebyla dále podrobněji analyzována.

9

Tazatelé měli za úkol realizovat rozhovory se zástupci všech věkových skupin, dle poměru v jakém NZDM navštěvují a kteří představují typickou klientelu jejich organizace. Sběr dat proběhl v Praze, Plzeňském, Ústeckém, Královéhradeckém, Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. 10

4.Hlavní zjištění •Děti a mládež z prostředí ohroženého sociální exkluzí jsou vystaveny mnoha negativním faktorům. Ty se posléze projevují na jejich chování a formování postojů ke svému okolí. 11 •Rodina, ačkoliv se dle výpovědí respondentů jeví jako funkční, je k chování svých dětí benevolentní a o způsob trávení volného času se příliš nezajímá. Tento fakt může mimo jiné ovlivňovat skutečnost, že ve 40 % domácností, z nichž respondenti pocházejí, žije včetně nich 3 a více dětí (viz. Graf č. 6). Rodiče tak nemusejí mít na všechny své děti vždy dostatek času. •V oblasti formálního vzdělávání se respondenti potýkají zejména s problémovým chováním a částečně také prospěchem. Celkově 72 % respondentů uvedlo, že již dostalo napomenutí třídního učitele a více jak polovina dostala důtku ředitele či třídního učitele (viz. Graf č. 30). Skoro třetina respondentů měla již sníženou známku z chování a více jak třetina všech dotázaných chlapců a pětina všech dotázaných dívek byla na vysvědčení klasifikována nedostatečnou (viz. Graf č. 31). •Na druhou stranu se polovina respondentů domnívá, že dosahuje ve škole dobrých výsledků. Přibližně třetina respondentů se považuje spíše za horší studenty (viz. graf č. 21). •Jako zajímavé se jeví i to, že 55 % dotázaných je se svými výsledky ve škole spokojeno a pro 78 % z nich jsou známky důležité (viz. Graf č. 24). Lze usuzovat, že hranice vnímání školního úspěchu je u těchto dětí a mládeže nastavena poněkud níže, než je obecně vnímaná norma. •Ačkoliv se drtivá většina respondentů účastní školní docházky a škola je součástí jejich života, učitelé rozhodně nepatří mezi osoby, kterým by se svěřovali se svými problémy. •Ve volném čase se děti a mládež z prostředí ohroženého sociálním vyloučením organizovanému rozvíjení svých zájmů a koníčků příliš nevěnují. Jejich jediným volnočasovým programem, který je zaštítěn organizací zabývající se volným časem dětí a mládeže, je návštěva nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Pouhá třetina uvedla, že navštěvuje i jiné aktivity mimo NZDM.

11

Dle odhadu České asociace streetwork o.s. využívá služeb NZDM cca 16 tisíc dětí a mládeže, což představuje přibližně 1 % z celkové populace ČR ve věku 6 – 20 let (dle údajů ČSÚ).

-8-

•Neuspokojivá se může zdát i skutečnost, že 14 % dotázaných dětí a mládeže odpovědělo, že není spokojeno se svým životem a 22 % odpovědělo, že je spokojeno „jak kdy“. K tomu přispívá i skutečnost, že problémy, které respondenti prožívají a musí řešit, se sice svou povahou na první pohled podobají problémům, které prožívají jejich vrstevníci, ale třetina své problémy vnímá jako obtížně řešitelné a pětina dokonce jako momentálně neřešitelné. Zde se nabízí zdůvodnění, že sociální dovednosti těchto dětí a mládeže jsou o něco horší v porovnání s jejich vrstevníky. •Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti se s výjimkou svých kamarádů nikomu pravidelně nesvěřují. Částečně své problémy probírají s matkou a jen velmi zřídka s vedoucím klubu, kroužku či oddílu. Nejméně se pak se svými problémy obracejí na učitele. Navíc čím jsou respondenti starší, tím menší potřebu svěřovat se mají. •Závažnost problémů koresponduje také se zjištěním, že třetina respondentů uvedla, že má zkušenost s řešením svých projevů s policií a sociálními pracovníky (viz. Graf č. 76). •Většina respondentů z výběrového souboru se setkává u blízkých kamarádů s rizikovými projevy chování, jako je kouření tabáku (86%), pravidelné pití alkoholu (65%), kouření marihuany (59%) (viz. Graf č. 83). Zarážející je i to, že 40% respondentů uvedlo, že jejich kamarádi se dopouštějí násilí na ostatních, sprejerství na ilegálních plochách a hře na výherních automatech. Výskyt všech sledovaných rizikových projevů chování se zvyšujícím se věkem respondentů strmě narůstá (viz. Graf č. 84). •V průměru více jak třetina respondentů uvedla, že jejich chování bylo řešeno na policii. Se vzrůstajícím věkem je tato tendence častější (viz. Graf č. 77). Z výzkumu vyplynulo, že okolo 14 ti let věku dochází k častějšímu výskytu rizikových projevů chování; zhoršenému postoji ke vzdělání a autoritám.

-9-

4.1.Typický klient NZDM – dle závěrů tohoto výzkumu •Chlapec ve věku 14 let.12 •Žije s jedním sourozencem a oběma rodiči, kteří mají oba nižší stupeň vzdělání (vyučení) a chodí do zaměstnání. •Jeho rodiče se zajímají především o školní výsledky, méně už o způsoby trávení volného času a jeho názory. •V rodině má své povinnosti a částečně i své soukromí. •V jeho rodině jsou hádky častějším jevem. •Na své rodině by nic zásadního neměnil, případně zlepšil vztahy s rodiči a sourozenci. •Pokud něco provede, nejčastěji se mu rodiče snaží domlouvat nebo ho potrestají domácím vězením. •Zatím je stále žákem základní školy a pokračovat bude pravděpodobně na střední odborné škole nebo učilišti bez maturity. •Ve škole dosahuje podle svého hodnocení lepšího průměru. •Vyučování ho příliš nebaví, ale na druhou stranu nevnímá, že by škola byla stresujícím prostředím a že by se spolužáci chovali k ostatním ošklivě. Ve škole má rozhodně dobré kamarády, ale je jich o něco méně než před několika lety. •Školní známky jsou pro něj důležité, ale se svými výsledky je daleko méně spokojený než dřív. •Při vyučování se příliš nesnaží a také přípravě do školy nevěnuje mnoho pozornosti, pokud se připravuje, tak jednou týdně většinou sám nebo mu pomáhá matka. •Už dostal alespoň jedno napomenutí třídního učitele a třídní nebo ředitelskou důtku. •Jeho problémy se týkají především školy a mezilidských vztahů, ale většinou se dají snadno vyřešit. •Nejkonfliktnější jsou jeho vztahy se sourozenci, kamarády a také s učiteli (s těmi a také s matkou má vážné neshody daleko více než dříve). •Se svými problémy se příliš nesvěřuje, pokud ano, tak nejčastěji přátelům a někdy matce, ale opět daleko méně než dříve. •V životě se cítí spíše šťastný a také okolí místa, kde žije se mu spíše nebo rozhodně líbí. •Ve svém volném čase organizované zájmové aktivity příliš nenavštěvuje.

12

Vycházíme z průměrného věku respondentů ve výběrovém souboru.

- 10 -

•Jeho přátelé jsou v kolektivu spíše oblíbení a také drzí na učitele. •S kamarády se nejčastěji potkává venku a často také v nízkoprahovém klubu. •Prázdniny tráví z velké části doma a také na návštěvě u příbuzných a někdy na dovolené s rodiči. •Na televizi se dívá každý den. Sportuje v průměru jednou týdně. Do hospody a na diskotéky zatím nechodí, pokud ano, tak jednou týdně. •Na internetu surfuje denně a se stejnou frekvencí také jeho prostřednictvím komunikuje s přáteli. •Většina jeho nejbližších přátel kouří tabák i marihuanu a také pravidelně pije alkohol. Část z nich hraje na výherních automatech, sprejuje na ilegálních plochách a dopouští se násilí na ostatních. •Kapesné dostává v hodnotě do 500 Kč na měsíc a občas si přivydělává na brigádách.

- 11 -

5. Zpráva 5.1.Struktura souboru Výzkumného šetření se z celkového zkoumaného souboru zúčastnilo 58% chlapců a 42% dívek. Drtivou většinu dotazovaných představovali starší děti a mládež, kteří tvořili 86% z celkového počtu. Druhá skupina děti od 6 do 10 let je zastoupena 14%. Mezi respondenty převažují chlapci, kteří tvoří tři pětiny souboru. Graf č. 1 Věková skupina

Graf č. 2 Pohlaví

Největší část respondentů (dvě pětiny) je ve věku 14 až 16 let, o něco méně (čtvrtina) potom ve věku 11 až 13 let. Naprostá většina respondentů v souboru je tedy tvořena věkovou kategorií dětí starších 11 let. Průměrný věk respondenta je necelých 14 let.

- 12 -

Graf č. 3 Věk respondenta

Téměř polovina respondentů bydlí ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Čtvrtina žije v obci s 5 až 20 tisíci, pětina potom s 20 až 50 tisíci obyvateli.13

Graf č. 4 Velikost sídla

13

Otázka zjišťující velikost sídla nebyla součástí dotazníku určeného dětem a mladým lidem přímo, ale byla zařazena do dotazníku pro organizace, prostřednictvím kterých byl zajištěn sběr dat. Je tedy možné, že velikost bydliště respondenta a velikost sídla organizace se může lišit.

- 13 -

5.2.Rodina 5.2.1.Rodinné zázemí Jako jeden z primárních faktorů ovlivňující růst a vývoj dítěte je jeho rodina. Výzkum proto zjišťoval, z jakých rodin cílová skupina pochází. Zaměřil se na charakter a složení domácnosti, ve které respondent žije, a rovněž na vzdělání a ekonomickou aktivitu rodičů. Z výzkumu vyplynulo, že téměř 60% oslovených mladých lidí žije v úplné rodině společně se svým otcem a matkou. Více než desetina (13%) bydlí pouze s matkou a stejný počet s vlastním a současně nevlastním rodičem (častěji nevlastním otcem). Lze ale předpokládat, že zejména mladší respondenti nejsou schopni jasně popsat rodinou situaci.14

Q2 15 „Kteří dospělí s Tebou bydlí ve stejném bytě? Vyjmenuj, prosím, dle vztahu k Tobě (maminka, děda, 16 maminčin přítel atp.)“ Graf č. 5 Typ rodiny

Téměř 40% respondentů uvedlo, že žijí v jedné domácnosti s více jak dvěma dalšími dětmi. Dvě pětiny oslovených mladých lidí žije v domácnosti společně s jedním dalším dítětem. Čtvrtina uvádí, že v jejich domácnosti bydlí 3 nebo 4 děti, pětina je dítětem jediným.

14

Tzn., že například nevlastního otce žijícího delší dobu v jejich rodině považují za otce vlastního. Pokud není uvedeno jinak, odpovídá číslo otázky dotazníku určeného věkové skupině do 10 let. 16 Na základě složení osob, které respondenti uváděli, byla vytvořena typologie rodiny, ve které mladí lidé žijí. 15

- 14 -

Q2 „Kolik je ve Vaší domácnosti dětí včetně Tebe?“ Graf č. 6 Počet dětí v domácnosti

Více jak 40% rodičů (jak v případě matek, tak i otců) respondentů dosáhlo nižšího stupně vzdělání. Třetina je vyučena a desetina má pouze základní vzdělání. Středoškoláků je mezi rodiči oslovených mladých lidí pětina až šestina. Výskyt vysokoškolsky vzdělaných rodičů je v šesti procentech případů. Poměrně velký počet, více jak čtvrtina respondentů, nebyl schopen výši vzdělání svých rodičů uvést.17

Graf č. 7 Vzdělání matka Graf č. 8 Vzdělání otec

17

Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let.

- 15 -

Naprostá většina oslovených mladých lidí uvedla, že jejich rodiče chodí do zaměstnání. Tuto variantu odpovědi označily v případě matky téměř dvě třetiny a v případě otce dokonce přes tři čtvrtiny respondentů. V této souvislosti je ovšem třeba zvážit, nakolik jsou zjištěné výsledky relevantní a zda jsou především mladší děti schopny posoudit charakter ekonomické aktivity svých rodičů a rozlišit mezi stálým zaměstnáním a příležitostnou prací.

Graf č. 9 Ekonomická aktivita matkyGraf č. 10 Ekonomická aktivita otce

- 16 -

5.2.2. Problémy a situace v rodině respondenta Výzkum se dále zaměřil na situaci v rodině, kde byla použita baterie otázek, přičemž respondenti volili odpovědi na škále od „Rozhodně ano“ až po „Rozhodně ne“. To, zda by respondenti chtěli něco ve své rodině změnit, zjišťovala otevřená otázka. Odpovědi na ní byly dále klasifikovány a byla zjišťována četnost u jednotlivých kategorií. Z výsledků lze vypozorovat několik zásadních zjištění. Je možné konstatovat, že povědomí rodičů o tom, jakým způsobem tráví děti a mládež svůj volný čas je znatelně menší v porovnání s tím, jak se rodiče zajímají o výsledky svých dětí ve škole.

Většina respondentů dále také uvedla, že má v rodině své povinnosti a cítí se příjemně. O něco méně mají potom soukromí a méně se také rodiče zajímají o jejich názory. I přesto, že proměnná „hádky“ nabývá záporných hodnot, je možné konstatovat, že konflikty jsou v rodinách oslovených mladých lidí zřejmě častějším jevem. Q5. V rodině, kde žiješ (v každém řádku zakroužkujte, prosím, jedno číslo): Graf č. 11 Situace v rodině

Souvislost byla zjištěna v případě situace v rodině a velikostí sídla. Lze říci, že rodiče dětí z měst nad 100 000 obyvatel mají nižší povědomí o způsobu trávení jejich volného času.

- 17 -

Zároveň děti a mládež z těchto obcí pociťují v rodinách vyšší soukromí a také se rodiče více zajímají o jejich názory.

Graf č. 12 Situace v rodině x velikost sídla 18

Situace v rodině je ovlivňována jejím složením. Nejmenší zájem o názory respondentů, jejich školní výsledky a zároveň nižší povědomí o způsobu trávení volného času je v případech, kdy respondenti žijí pouze s prarodiči. Za nejméně konfliktní prostředí lze považovat případy, kdy respondenti žijí pouze s otcem, zároveň je ovšem nutné poznamenat, že otcové těchto respondentů (respondenti, kteří uvádějí, že žijí pouze s otcem) mají nejmenší povědomí o způsobu

18

2

2

2

Χ = 25,581, df=12, α= 0,012 (soukromí); Χ = 36,699, df=12, α= 0,000 (zájem o názory); Χ = 23,600, df=12, α= 0,023 2 2 2 (příjemné prostředí); Χ = 8,382, df=12, α= 0,755 (povinnosti);Χ = 15,954, df=12, α= 0,193 (hádky); Χ = 15,818, df=12, α= 0,200 (zájem 2 o školní výsledky);Χ = 26,603, df=12, α= 0,009 (povědomí o trávení volného času)

- 18 -

trávení volného času respondentů. O něco vyšší výskyt hádek byl uváděn respondenty, kteří žijí v domácnosti pouze s matkou, či je-li přítomen nevlastní rodič.

Graf č. 13 Situace v rodině x typ rodiny 19

19

2

2

2

Χ = 12,129, df=3, α= 0,007 (domluva); Χ = 18,902, df=3, α= 0,000 (výprask); Χ = 20,610, df=3, α= 0,000 (domácí vězení)

- 19 -

Téměř dvě třetiny dotazovaných projevilo touhu ve své rodině něco změnit. Spektrum odpovědí na tuto otevřenou otázku bylo velmi široké. Celkem 11% respondentů by si přálo mít lepší vztah s rodiči, v9 % by chtěli lepší vztah se sourozencem/sourozenci. 6% odpovědí bylo spojeno se změnou charakteru bydlení. Více soukromí by uvítalo 5% oslovených a stejný počet by chtěl od rodičů větší benevolenci k jejich chování. 5% respondentů by si také přálo návrat rodiče, 2% uvedla přání menších konfliktů mezi rodiči a 1% dotázaných projevilo přání, aby od nich odešel partner matky. Lepší finanční situaci by uvítalo 4%. Třetina respondentů uvedla, že by ve své rodině nic změnit nechtěla. Q7. Kdybys mohl/a, co bys ve své rodině změnil/a?20 Graf č. 14 Změna v rodině

20

Další varianty odpovědí uvedených v kategorii „Jiné“ jsou uvedeny v příloze Tabulka 2.

- 20 -

5.2.3.Reakce rodičů na „průšvihy“ dětí Více než polovina oslovených mladých lidí uvedla, že rodiče reagují na jejich „průšvihy“ především domluvou, třetina potom označila variantu domácí vězení. Třetím nejčastějším způsobem reakce (uvedený v 16% případů) je použití tělesného trestu. Celkem 10% rodičů o „průšvizích“ svých dětí ví, ale neřeší je, celkově se o ně nezajímají 4%. Q6. Když něco provedeš, uděláš nějaký větší průšvih, třeba ve škole, jak obvykle reagují tvoji rodiče? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla, prosím, zakroužkujte) Graf č. 15 Reakce rodičů na průšvihy21

Reakce rodičů na průšvihy svých dětí je přímo ovlivňována stářím dítěte. Se vzrůstajícím věkem dětí mají sankce ze strany rodičů klesající tendenci, dá se říci, že čím je jejich dítě starší, tím více reagují na průšvihy pouze domluvou. Použitím tělesného trestu trestá děti ve věku 6 až 10 let téměř třetina rodičů, u dětí starších 14 let je tomu tak už v pouhé desetině případů.

21

Další varianty odpovědí uvedených v kategorii „Jiný trest“ jsou uvedeny v příloze Tabulka 1.

- 21 -

Graf č. 16 Reakce rodičů na průšvihy x věk 22

22

2

2

2

Χ = 12,129, df=3, α= 0,007 (domluva); Χ = 18,902, df=3, α= 0,000 (výprask); Χ = 20,610, df=3, α= 0,000 (domácí vězení).

- 22 -

5.3.Škola Výzkumné šetření věnovalo významnou část otázek tématu formálního vzdělávání. Škola mimo vzdělávací funkce může sloužit i jako „klasifikátor“ chování a socializace dětí a mládeže. Právě škola může být institucí upozorňující na patologické jevy.

5.3.1.Typ školy a situace v ní Většina (tři pětiny) respondentů navštěvuje základní školu. Desetina je žáky středního odborného učiliště nebo odborného učiliště bez maturity, stejný počet potom studuje střední odbornou školu nebo střední odborné učiliště s maturitou. Desetina také navštěvuje základní praktickou školu.

Graf č. 17 Typ školy

Výzkum se dále zaměřil na prostředí školy a také na postoje respondentů k ní. Použity byly dvě baterie otázek, přičemž u první volili respondenti odpovědi na škále od „Rozhodně ano“ až po „Rozhodně ne“. Děti a mládež hodnotí školní vyučování jako spíše nezábavné, ale zároveň školu nepovažují za stresující prostředí a ani spolužáci se podle nich k ostatním nechovají ošklivě. Prostředí školy je také místem, kde respondenti navazují přátelství a rozhodně mají dobré kamarády.

- 23 -

Q9. Ve škole, kterou navštěvuješ (v každém řádku zakroužkujte, prosím, pouze jedno číslo) Graf č. 18 Situace ve škole

Z šetření vyplynulo, že vztah ke škole souvisí s věkem. Čím jsou respondenti starší, tím se pro ně stává pobyt ve škole méně atraktivní. Zatímco děti ve věku 6 až 10 let škola ještě baví, odpovědi starších dětí a mládeže nabývají záporných hodnot. Mírně také klesá podíl těch, kteří uvádí, že ve škole mají dobré kamarády, což si je možné vysvětlovat rozšiřujícím se spektrem možností, kde si lze přátele najít. Souvislost byla zjištěna také v případě typu školy, ale tam se jedná patrně o zprostředkovanou korelaci s věkem.

- 24 -

Graf č. 19 Situace ve škole x věk 23

Graf č. 20 Situace ve škole x typ školy24

23

2

2

2

2

Χ = 77,7, df=12, α= 0,000 (nuda);Χ =21,07, df=12, α= 0,049 (stres);Χ = 59,511, df=12, α= 0,000 (ošklivé chování);Χ = 27,06, df=12, α= 0,008 (kamarádi); 24 2 2 2 Χ =34,916, df=20, α= 0,049 (stres); Χ = 37,996, df=20, α= 0,009 (ošklivé chování); Χ = 37,265, df=20, α= 0,011 (kamarádi);

- 25 -

5.3.2.Školní výsledky, vztah ke škole a příprava Šetření dále zjišťovalo, jakým způsobem hodnotí oslovení mladí lidé svoje školní výsledky, jaký mají ke škole vztah a také zda a s kým se na výuku připravují. Polovina respondentů se domnívá, že dosahuje ve škole dobrých výsledků. (Třetina uvádí, že patří k lepšímu průměru a 17% se dokonce zařadilo mezi nadprůměrné žáky). Přibližně třetina respondentů se považuje spíše za horší studenty (necelá čtvrtina dosahuje slabšího průměru, 6% patří mezi podprůměrné). Q11: „Ve škole obvykle dosahuješ výsledků:“ Graf č. 21 Školní výsledky

Na základě výsledků výzkumu je možné usuzovat, že hodnocení školních výsledků je ovlivňováno zejména věkem respondenta. Korelace byla zcela pochopitelně zjištěna také mezi školními výsledky a tím, zda byl respondent klasifikován nedostatečnou na vysvědčení. Se zvyšujícím se věkem hodnotí respondenti své školní výsledky hůře. Nejhorších výsledků dosahují podle svého mínění děti a mládež v období mezi 14. - 16. rokem. Jejich podíl na slabším průměru a podprůměru je více jak třetinový. Od 17 ti let věku se výsledky mírně zlepšují. Nejlepších výsledků ve škole dosahují děti ve věku 6 až 10 let věku. Musíme ovšem zohledňovat náročnost učiva jednotlivých ročníků a typu školy.

Respondenti, kteří uvedli, že již dostali nedostatečnou na vysvědčení, hodnotí své školní výsledky hůře než ostatní, i přesto se však více než čtvrtina z nich zařadila mezi žáky lepší nebo dokonce nadprůměrné.

- 26 -

Graf č. 22 Školní výsledky x věk

25

Graf č. 23 Nedostatečná na vysvědčení x školní výsledky26

25 26

2

Χ = 23,545, df=12, α= 0,023 2 Χ =43,121, df=4, α= 0,000

- 27 -

Vztah respondentů ke škole byl sledován pomocí baterie otázek, kdy škála odpovědí byla pouze „Ano“ a „Ne“. Většina respondentů (78%) považuje známky ve škole za důležité. Více jak polovina dětí a mládeže se pravidelně připravuje na školní výuku. Se svými výsledky je spokojená více jak polovina a polovina se také domnívá, že se při vyučování snaží. Se vzrůstajícím věkem dětí a mládeže kladný vztah ke škole a k přípravě na výuku klesá. Porovnají-li se hodnoty, jež vykazují děti ve věku 6 až 10 let s hodnotami, které vykazuje mládež ve věku 17 let a více, zjistíme, že příprava a snaha při vyučování klesá o více jak 50% a o třetinu klesá počet těch, pro které jsou známky důležité. Od 17. roku spokojenost s výsledky ve škole opět mírně stoupá. Za zlomové období v pohledu na školu lze tedy považovat přibližně 14. rok dítěte. V tomto věku jsou děti a mládež nejvíce nespokojeni s výsledky ve škole, ale je zde zároveň i znatelný propad zájmu o přípravu do školy a pokles snahy při vyučování. Graf č. 24 Vztah ke škole

- 28 -

Graf č. 25 Vztah ke škole x věk27

Souvislost byla zjištěna také mezi vztahem ke škole a dosahovanými školními výsledky a rovněž mezi typem školy, kterou respondent navštěvuje. Čím lepších výsledků ve škole dle svého mínění oslovení mladí lidé dosahují, tím více jsou pro ně zcela předpokládaně známky důležitější a jsou s nimi více spokojeni, při vyučování se více snaží a také se intenzivněji připravují do školy.28

27

2

2

2

Χ =12,054 df=3, α= 0,007 (spokojenost s výsledky), Χ =20,071, df=3, α= 0,000 (důležitost známek), Χ =58,093, df=3, α= 0,000 2 (příprava), Χ = 37,097, df=3, α= 0,000 (snaha) 28 Srovnej s grafem č. 61.

- 29 -

Graf č. 26 Vztah ke škole x výsledky29

Graf č. 27 Vztah ke škole x typ školy30

29

2

2

2

Χ =66,417,df=4, α= 0,000 (spokojenost s výsledky), Χ =19,278, df=4, α= 0,001 (důležitost známek), Χ =26,675, df=4, α= 0,000 2 (příprava), Χ = 31,928, df=4, α= 0,000 (snaha) 30 2 2 2 Χ =12,345, df=5, α= 0,030 (důležitost známek), Χ =16,308, df=5, α= 0,006 (příprava), Χ = 10,350, df=5, α= 0,066 (snaha)

- 30 -

Nejnižších hodnot ve sledovaných položkách baterie dosahují studenti středních odborných škol a učilišť bez maturity, nejvyšších potom studenti gymnázií, (kteří jsou ovšem v souboru zastoupeni minimálně). Pouze přípravě do školy se intenzivněji věnují žáci základních praktických škol. Respondenti byli dále dotazováni na to, zda jim někdo pomáhá s přípravou do školy. Více jak polovina respondentů (56%) uvedla, že se připravuje na školní výuku sama. Třetině dětí a mládeže s přípravou do školy pomáhá matka a necelé pětině potom otec. Desetina dětí a mládeže uvedla, že chodí na doučování.

Q12: „Pomáhá ti někdo s přípravou do školy? Pokud ano, kdo? (u této otázky bylo možné označit více možností odpovědí)“ Graf č. 28 Pomoc s přípravou do školy

- 31 -

Se stoupajícím věkem stoupá i samostatnost v přípravě do školy. Jestliže se mezi 6. - 10. rokem sama připravovala na školní docházku třetina oslovených, ve věku 17 let už tomu bylo u více jak tří čtvrtin (82%) respondentů.

Graf č. 29 Pomoc s přípravou do školy x věk31

5.3.3.Sankce ve formálním vzdělávání Výzkum dále zjišťoval zkušenosti dětí a mládeže s různými typy postihů a sankcí za kázeňské přestupky. Z šetření vyplynulo, že ačkoliv hodnotí vcelku pozitivně své školní výsledky, jejich chování je v rámci formálního vzdělávání poměrně problematické a různě sankcionované. Celkově 72% respondentů uvedlo, že dostalo napomenutí třídního učitele a více jak polovina (58%) potom důtku ředitele či třídního učitele. Skoro třetina respondentů (30%) již měla sníženou známku z chování a více jak čtvrtina (28%) se setkala s nedostatečnou na vysvědčení. Šestina respondentů uvedla, že již byla podmínečně vyloučena.

31

2

2

2

2

Χ = 37,058 df=3, α= 0,000 (sám);Χ = 48,552 df=3, α= 0,000 (matka);Χ =20,385 df=3, α= 0,000 (otec);Χ =11,638 df=3, α= 0,009 2 2 (sourozenec);Χ = 21,164 df=3, α= 0,000 (jiný příbuzný);Χ = 20,583 df=3, α= 0,000 (doučování)

- 32 -

Q13: „Dostal jsi už někdy… (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)“ Graf č. 30 Sankce ve škole

Zkušenosti s různými typy sankcí jsou dle výsledků výzkumu ovlivňovány zejména věkem a také pohlavím respondenta. Všechny typy postihů jsou uváděny v daleko větší míře chlapci než dívkami. Dále je možné konstatovat, že zcela pochopitelně se vzrůstajícím věkem se zkušenosti s těmito typy trestů navyšují. V nejstarší věkové kategorii od 17 let někdy dostalo napomenutí třídního učitele 9 z 10 respondentů, polovina měla nedostatečnou na vysvědčení a dvě pětiny sníženou známku chování.

- 33 -

Graf č. 31 Sankce ve škole x pohlaví 32

Graf č. 32 Sankce ve škole x věk 33

32

2

2

2

2

Χ = 15,046 df=1, α= 0,000 (napomenutí);Χ = 36,118 df=1, α= 0,000 (dutka);Χ = 15,775 df=1, α= 0,000 (snížená -chování); Χ = 5,592 2 2 2 df=1, α= 0,018 (podm.vyloučení);Χ = 3,769 df=1, α= 0,052 (vyloučení); Χ = 6,719 df=1, α= 0,010 (vyloučení z kroužku); Χ = 15,046 df=1, α= 0,000 (nedostatečná) 33 2 2 2 2 Χ = 39,331 df=3, α= 0,000 (napomenutí);Χ = 39,283 df=3, α= 0,000 (dutka);Χ = 28,812 df=3, α= 0,000 (snížená -chování); Χ = 2 2 43,737 df=3, α= 0,000 (podm.vyloučení); Χ = 22,674 df=3, α= 0,000 (vyloučení); Χ = 25,586 df=3, α= 0,000 (nedostatečná)

- 34 -

5.4. Volný čas, vrstevnická skupina a neformální vzdělávání Velice důležitým faktorem v životě dětí a mladých lidí je způsob trávení volného času. Volný čas má zásadní vliv na zdravý vývoj osobnosti, utváření charakteru jedince, má vliv na socializaci a enkulturaci. Volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat svůj život. Jde o čas, který zbývá po splnění pracovních (školních) i mimopracovních povinností.34 V této době se také odehrává zájmové a neformální vzdělávání a z výše uvedeného vyplývá, že je založeno především na dobrovolnosti, osobní motivaci a zájmu o danou problematiku.

5.4.1.Zájmové aktivity Výsledky výzkumu jasně ukazují důležitou roli nízkoprahových zařízení v životě cílové skupiny. Kromě toho, že poskytují svým klientům jisté sociální zázemí, ve většině případů nabízí také široké spektrum volnočasových aktivit s různým stupněm organizovanosti.

Organizovanou zájmovou činností i mimo NZDM se zabývá pouze třetina ze všech respondentů. Necelá čtvrtina dotázaných dochází na aktivity, které jsou organizovány NZDM. Necelá polovina respondentů ovšem neuvedla, zda navštěvuje nějaké organizované aktivity (jak v NZDM, tak jinde). Vzhledem k formě sběru dat a tedy charakteru zkoumaného souboru je i přesto možné usuzovat, že téměř všichni respondenti se více či méně pravidelně využívají aktivit a služeb NZDM. Q14: „Do jakých kroužků (sportovních, turistických oddílů, klubů apod.) chodíš? A jak často?“ Graf č. 33 Zájmové aktivity

34

Více viz. např. Hofbauer, B.: Děti, mládež a volný čas; Portál 2004.

- 35 -

Míra zapojení do volnočasových aktivit koreluje s věkem respondenta a částečně také s typem školy, kterou navštěvuje. Výsledky ukazují, že s rostoucím věkem klesá aktivní účast v zájmových aktivitách. Zájmové aktivity mimo rámec NZDM více než ostatní navštěvují děti ve věku 11 – 13 let. Nejmladší věková skupina 6 – 10 let patří mezi častější účastníky organizovaných volnočasových aktivit nízkoprahových zařízení než respondenti z ostatních věkových kategorií. Se zvyšujícím se věkem respondentů také stoupá počet těch, kteří neuvedli odpověď. Graf č. 34 Zájmové aktivity x věk35

Méně než ostatní navštěvují zájmové aktivity žáci a studenti středních odborných škol a učilišť. Z výsledků také vyplývá, že žáci základních praktických škol patří téměř z poloviny mezi účastníky volnočasových aktivit v rámci NZDM.

35

2

Χ =44,326, df=6, α= 0,000

- 36 -

Graf č. 35 Zájmové aktivity x typ školy36

5.4.1.Vrstevnická skupina Způsoby trávení volného času mohou být z velké části ovlivněny sociálním prostředím, ve kterém děti a mládež vyrůstají. Vedle rodiny formuje postoj k volnočasovým aktivitám také vrstevnická skupina respondentů. Osloveným mladým lidem byla položena baterie otázek, která zjišťovala, jací jsou jejich nejbližší kamarádi a přátelé, kdy škála odpovědí byla pouze „Ano“, „Jak kdo“ a „Ne“. Z výsledků vyplynulo, že kamarádi oslovených mladých lidí spíše nepatří mezi sportovce a ani nejsou příliš dobří ve škole. Respondenti své kamarády považují sice spíše za pravdomluvné, ale zároveň připouští, že jsou i mírně problémoví a spíše drzí.

36

2

Χ = 47,660, df=10, α= 0,000

- 37 -

Q15: „Jací jsou tvoji dobří kamarádi?“ (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) Graf č. 36 Kamarádi

Se stoupajícím věkem respondentů jsou negativní vlastnosti jejich přátel rozšířenější. Klesá u kamarádů zájem o sport, zhoršuje se úspěch ve škole a naopak stoupá na významu oblíbenost u ostatních. S přibývajícím věkem respondenti označují své kamarády za více „drzé“. Graf č. 37 Kamarádi x věk37

37

2

2

2

2

Χ = 14,201, df=6, α= 0,027 (sportovci); Χ = 24,570, df=6, α= 0,000 (dobří ve škole); Χ = 19,341, df=6, α= 0,004 (oblíbení); Χ = 33,411, df=6, α= 0,000 (drzí)

- 38 -

Jistý vliv na popis charakteru nejbližších přátel se ukazuje také v souvislosti s typem školy. Žáci základních praktických škol častěji než ostatní uvádějí, že jejich kamarádi jsou drzí a také mají průšvihy. Graf č. 38 Kamarádi x typ školy38

5.4.2.Volný čas Místo, kde se respondenti nejčastěji setkávají, se svými kamarády zjišťovala otevřená otázka. Odpovědi na ní byly dále kategorizovány a byla zjišťována jejich četnost. Respondenti nejčastěji odpovídali, že spolu tráví volný čas neorganizovaně venku poblíž svého bydliště. Tuto variantu uvedla více jak třetina. Čtvrtina oslovených se setkává v prostorách NZDM. Na sportovišti tak tomu bývá u více jak desetiny respondentů a ve škole u téměř stejného počtu.

38

2

2

2

Χ = 19,551, df=10, α= 0,034 (pravdomluvní); Χ = 37,807, df=10, α= 0,000 (drzí); Χ = 23,692, df=10, α= 0,00 (mají průšvihy)

- 39 -

Q16: „Kde se nejčastěji vídáš s kamarády? Kam chodíte?“

39

Graf č. 39 Trávení času s kamarády

Výzkum dále zjišťoval způsoby trávení volného času, přičemž škála odpovědí na baterii otázek byla od „Každý den“ po „Méně často“. Nejrozšířenějším způsobem trávení volného času z nabízených variant je sledování televize, v průměru se na ni dívají téměř každý den. O něco méně věnují respondenti svůj čas surfování na internetu. Učení, sportu a hraní počítačových her se oslovení mladí lidé věnují v průměru jednou týdně.

39

Další varianty odpovědí uvedených v kategorii „Jiné“ jsou uvedeny v příloze Tabulka 3.

- 40 -

Q25: „Jak často děláš následující věci? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)“

Graf č. 40 Trávení volného času

Mezi pohlavím respondenta a způsoby trávení jeho volného času byla zjištěna souvislost. Dívky se častěji než chlapci ve svém volném čase učí a připravují do školy. Chlapci více preferují hraní počítačových her a také sportovní aktivity. Graf č. 41 Trávení volného času x pohlaví 40

40

2

2

2

Χ = 34,618 df=4, α= 0,000 (PC hry), Χ = 19,369, df=4, α= 0,001 (učení), Χ = 13,606 df=4, α= 0,009 (sport)

- 41 -

Odlišné způsoby trávení volného času byly zaznamenány také v souvislosti s různými věkovými kategoriemi. Televizi více než starší sledují mladší děti do 13 let. Se vzrůstajícím věkem klesá (i podle závěrů z dalších otázek výzkumu) zájem o učení a přípravu do školy. Naopak stoupá frekvence surfování na internetu. Zatímco respondenti ve věku 6 až 10 let surfují na internetu v průměru jednou týdně, mladí lidé starší 14 let několikrát do týdne. Graf č. 42 Trávení volného času x věk41

Na způsob trávení volného času může mít vliv také typ školy, kterou respondent navštěvuje. Sledování televize se méně často než ostatní věnují studenti středních odborných škol a učilišť s maturitou. Surfování na internetu je více preferováno studenty středních odborných škol a učilišť (s maturitou i bez) a také studenty gymnázií. Příprava do školy a učení je více než ostatními upřednostňováno studenty gymnázií a výrazně méně respondenty, kteří navštěvují střední odbornou školu a učiliště bez maturity.

41

2

2

2

Χ = 21,67,9 df=12, α= 0,041 (TV),Χ = 56,598 df=12, α= 0,000 (net), Χ = 73,86,3 df=12, α= 0,000 (učení)

- 42 -

Graf č. 43 Trávení volného času x typ školy 42

Respondentům ze starší věkové skupiny byla položena otevřená otázka, která zjišťovala, zda a jak často navštěvují společně s kamarády diskotéky a hospody. Více, jak třetina odpověděla, že žádná z těchto zařízení nenavštěvuje, pravidelně do nich nechodí. Téměř pětina dotazovaných uvedla, že je navštěvuje alespoň jednou za týden a okolo deseti procent odpovědí uvedlo frekvenci 2 - 3x týdně.

42

2

2

2

Χ = 37,182, df=20, α= 0,011 (TV), Χ = 40,957, df=20, α= 0,004 (net), Χ = 44,095, df=20, α= 0,001 (učení)

- 43 -

Q20: „Chodíte s kamarády do hospod a na diskotéky? Jak často?“ 43 Graf č. 44 Návštěvy hospod a diskoték

Návštěva uvedených zařízení se pochopitelně odvíjí od věku oslovených mladých lidí. Více jak třetina respondentů ve věku 14 až 16 let uvedla, že navštěvuje restaurace či diskotéky alespoň jednou za týden, u starší věkové skupiny tomu již tak bylo i více jak u poloviny dotázaných. Desetina dětí mezi 11 až 13 roky uvedla, že navštěvují restauraci či diskotéky alespoň 1x za týden. Graf č. 45 Návštěvy hospod a diskoték x věk44

43 44

Otázka byla součástí dotazníku pouze pro starší věkovou skupinu. 2 Χ = 86,327, df=16, α= 0,000

- 44 -

5.4.3.Trávení prázdnin Respondenti byli dále dotazováni na místo, kde obvykle prožívají prázdniny. Z nabízených variant mohli označit více možností. Největší část respondentů (téměř dvě třetiny) uvedla, že část prázdnin tráví doma. Třetina jezdí na návštěvu k příbuzným a přibližně stejný počet na dovolenou s rodiči. Necelá čtvrtina obvykle prožije část prázdnin na táboře a přibližně stejný počet také na brigádě a na chatě. Q24: Letní prázdniny pravidelně trávíš (tzn. každý rok nebo téměř každý rok)? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte)45 Graf č. 46 Trávení prázdnin

Způsoby trávení prázdnin se mohou lišit v souvislosti s pohlavím respondenta. Dívky častěji než chlapci uváděly, že navštěvují své příbuzné. Tuto variantu odpovědi uvedly dvě pětiny dívek a třetina chlapců. Chlapci si více než dívky během prázdnin přivydělávají na brigádě. Souvislost byla zjištěna také v případě věku respondentů. Se vzrůstajícím věkem klesá počet těch, kteří jezdí o prázdninách na tábory. Tuto variantu odpovědi uvedla necelá třetina mladých lidí ve věku 11 až 13 let a pouze desetina respondentů starších 17 let. Prázdniny na chalupě tráví méně než ostatní děti a mládež ve věku 14 až 16 let.

45

Další varianty odpovědí uvedených v kategorii „Jinde“ jsou uvedeny v příloze Tabulka 6.

- 45 -

Graf č. 47 Trávení prázdnin x pohlaví46, Graf č. 48 Trávení prázdnin x věk47

46 47

2

2

Χ = 4,384, df=1, α= 0,036 (brigáda),Χ = 4,143 df=1, α= 0,042 (příbuzní) 2 2 Χ = 9,843 df=3, α= 0,020 (tábor),Χ = 14,472 df=3, α= 0,002 (chata)

- 46 -

5.4.4.Využívání internetu jako komunikačního prostředku Více jak polovina respondentů uvedla, že denně využívá internet jako prostředek ke komunikaci se svými přáteli. Na druhou stranu čtvrtina z nich internet k tomuto účelu nepoužívá vůbec.

Q17: „Komunikuješ s některými kamarády na internetu? Jak často, kolik času tím strávíš?“ Graf č. 49 Komunikace s kamarády na internetu

Využívání internetu jako komunikačního prostředku souvisí s věkem a také s typem školy, kterou oslovení mladí lidé navštěvují. Nejčastěji internet k tomuto účelu využívají děti a mládež starší 16 let. Dle typu školy jsou to studenti SOU a SOŠ s maturitou i bez, kteří využívají k tomuto účelu internet denně až ve třech čtvrtinách případů.

- 47 -

Graf č. 50 Komunikace s kamarády na internetu x věk48

Graf č. 51 Komunikace s kamarády na internetu x typ školy 49

48 49

2

Χ = 76,125, df=18, α= 0,000 2 Χ = 61,073, df=30, α= 0,001

- 48 -

5.5. Brigády a výše kapesného Výzkumné šetření dále zjišťovalo, zda si respondenti snaží hledat brigády a pokud nikoliv, tak jaké jsou k tomu důvody. Většina oslovených mladých lidí uvedla, že si snaží přivydělávat. Šestina má pravidelné brigády a dvě pětiny potom brigády nepravidelné. Přibližně stejný počet ovšem uvádí, že si nepřivydělává. Nejčastějším důvodem, proč tomu tak je, je nedostatek příležitostí. Tuto variantu odpovědi uvedla polovina z těch, kteří nemají brigádu. Pětina odpověděla, že brigádu nemá zapotřebí a přibližně stejnému počtu respondentů se nechce. Q30: „Pokoušíš se sám si nějak přivydělat?“ Q31: „Pokud ne, proč?“50 Graf č. 52 Brigády, Graf č. 53 Brigády – důvody proč ne

50

Tyto otázky byly součástí dotazníku určeného pouze starší věkové kategorii od 11let.

- 49 -

Souvislost byla zjištěna mezi účastí na brigádách a pohlavím a dále také s věkem. Pravidelné i nepravidelné brigády má více chlapců než děvčat. Zatímco více než polovina dívek uvedla, že si nepřivydělává, tuto variantu odpovědi uvedla pouze třetina chlapců. Se vzrůstajícím věkem pochopitelně míra zapojení do příležitostných i pravidelných brigád stoupá.

Graf č. 54 Brigády x pohlaví 51

51 52

Graf č. 55 Brigády x věk 52

2

Χ = 11,142, df=2, α= 0,004 2 Χ = 60,016, df=4, α= 0,000

- 50 -

Vztah byl zjištěn také v případě typu školy, kterou respondenti navštěvují. Pravidelné i příležitostné brigády mají více studenti středních odborných škol a učilišť (s maturitou i bez). Zjištěnou souvislost lze spíše připisovat věku respondentů.

Graf č. 56 Brigády x typ školy 53

53

2

Χ = 42,136, df= 10, α= 0,000

- 51 -

Postoj k brigádám může být ovlivňován také rodinným zázemím oslovených dětí a mladých lidí. Respondenti, kteří žijí ve společné domácnosti s vlastním a nevlastním rodičem, méně často než ostatní uváděli, že si nepřivydělávají. Že na brigádu nechodí, více uváděli ti, kteří žijí pouze s otcem. Respondenti, jejichž oba rodiče mají vzdělání nižší (základní nebo jsou vyučení) uváděli, že nemají příležitostné ani pravidelné brigády častěji, v porovnání s těmi, jejichž oba rodiče dosáhli středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání.

Graf č. 57 Brigády x rodina54Graf č. 58 Brigády x vzdělání rodičů 55

54 55

2

Χ = 21,172, df=10, α= 0,020 2 Χ = 14,747, df=4, α= 0,005

- 52 -

Respondenti byli dále dotazováni na to, zda a jakou částku dostávají jako kapesné. Více než čtyři pětiny oslovených mladých lidí uvádí, že kapesné dostávají pravidelně. Největší část (třetina) z nich měsíčně obdrží částku do 300 Kč, pětina hospodaří s kapesným ve výši 300 až 600 Kč. Pětina respondentů odpověděla, že kapesné vůbec nedostává. Část dotázaných (desetina) uvedla, že dostává poměrně velkou finanční hotovost mezi 900 a 1500 Kč měsíčně. Příčinou těchto zjištění může být nejasně definovaný pojem kapesné, pod který mohli někteří z respondentů zahrnout například i prostředky na stravu nebo dopravu.

Q4: Dostáváš nějaké kapesné? Graf č. 59 Kapesné

- 53 -

Mezi tím, zda respondent dostává kapesné (a také jeho výší) a věkem byla zjištěna souvislost.

56

Častěji kapesné nedostávají nejstarší respondenti starší 17 let, nejmladší

děti kapesné dostávají častěji nepravidelně. Do 16 let výše kapesného celkově mírně stoupá.

Graf č. 60 Kapesné částka x věk 57

56 57

2

Χ = 22,752, df=3, α= 0,000 (zda dostávají kapesné) 2 ; Χ = 77,694, df=18, α= 0,000 (výše kapesného)

- 54 -

5.6. Spokojenost se životem Respondenti byli dále dotazováni na jejich subjektivní pocity spokojenosti se svým životem a také na to, zda se jim líbí okolí místa, kde žijí. Téměř dvě třetiny oslovených mladých lidí se cítí v životě šťastní (čtvrtina rozhodně a další dvě pětiny spíše ano). Ovšem 14% dotázaných uvedlo, že spíše nebo rozhodně šťastní nejsou a 22% má pocity smíšené.

Q20: „Myslíš si, že jsi v životě šťastný?“ Graf č. 61 Šťastný v životě

Souvislost byla zjištěna mezi tím, zda se respondenti cítí v životě šťastní a jejich věkem a také typem školy, kterou navštěvují. Se vzrůstajícím věkem pocit štěstí mírně klesá. Zatímco v nejmladší věkové skupině je těch, kteří uvedli, že v životě šťastní nejsou, méně než desetina, tyto varianty odpovědí zvolila mezi respondenty staršími 17 let více než pětina. Respondenti, kteří navštěvují základní praktickou školu nebo střední odborné učiliště nebo školu bez maturity, více než ostatní uváděli, že v životě šťastní nejsou.

- 55 -

Graf č. 62 Šťastný v životě x věk58

Graf č. 63 Šťastný v životě x typ školy59

58 59

2

Χ =26,542, df=12, α= 0,009 2 Χ = 34,156, df=20, α= 0,025

- 56 -

Subjektivně vnímaný pocit štěstí je jistě ovlivňován také rodinným zázemím. Z výsledků šetření vyplynulo, že respondenti, kteří bydlí ve společné domácnosti pouze s prarodiči a také ti, jež žijí pouze s otcem, častěji než ostatní uváděli, že v životě nejsou šťastní. Graf č. 64 Šťastný v životě x rodina 60

60

2

Χ = 50,994, df=20, α= 0,000

- 57 -

Okolí místa, kde respondenti žijí, je hodnoceno převážně pozitivně. Téměř tři čtvrtiny uvedly, že se jim prostředí líbí (třetině rozhodně a přibližně stejnému počtu spíše ano). Ovšem necelá čtvrtina není s okolím svého bydliště spokojena.

Q21: „Líbí se ti okolí místa, ve kterém bydlíš?“ Graf č. 65 Líbí se okolí bydliště

Souvislost s postojem k okolí bydliště respondentů byla zjištěna v případě velikosti sídla a také typu školního zařízení, které respondenti navštěvují. Oslovení mladí lidé, kteří pocházejí z měst s více než 100 000 obyvateli (velkou část z nich tvoří obyvatelé Prahy), častěji než ostatní uváděli, že se jim okolí místa, kde žijí rozhodně nebo spíše líbí. Tyto varianty zvolily čtyři pětiny z nich. Těm, kteří žijí v obcích s nižším počtem obyvatel, se okolí jejich bydliště líbí méně. Odlišně bylo hodnoceno okolí bydliště také v závislosti na typu školského zařízení, které respondenti navštěvují. Studenti středních odborných škol a učilišť jsou spokojeni více. Žáci základních praktických škol a také studenti gymnázií, častěji než ostatní uváděli, že se jim okolí jejich bydliště spíše nebo určitě nelíbí.

- 58 -

Graf č. 66 Líbí se okolí bydliště x velikost sídla61

Graf č. 67 Líbí se okolí bydliště x typ školy62

61 62

2

Χ = 42,630, df=12, α= 0,000 2 Χ = 35,290, df=20, α= 0,019

- 59 -

5.7. Problémy a konflikty Další okruh otázek výzkumu se zaměřil na problémy, jimž jsou mladí lidé ohrožení sociální exkluzí vystaveni, jejich závažnost a to zda se s nimi někomu svěřují. Dále bylo zjišťováno, s kým mají respondenti konflikty a jaká je jejich frekvence. Odpovědi na otevřenou otázku, týkající se pociťovaných problémů, byly dále kategorizovány do několika skupin a byl zjišťován jejich výskyt. Z šetření vyplynulo, že nejproblematičtější oblastí v životě respondentů je škola, kde má potíže více než čtvrtina z nich. Týká se pravděpodobně především kázeňských přestupků a vztahů s učiteli. Konflikty s kamarády uvedla pětina dotázaných a konflikty v rodině desetina oslovených mladých lidí. Desetina respondentů označila za problém také své chování. 63 Q22: „Pokud míváš nějaké problémy, čeho se většinou týkají? Stručně popiš, o co jde.“ Graf č. 68 Pociťované problémy

63

Spektrum odpovědí bylo poměrně široké. Problémy mimo uvedené kategorie, označené jako „Jiné“ jsou uvedeny v Tabulce 5.

- 60 -

Téměř polovina označila své problémy za snadno řešitelné, více jak třetina respondentů se domnívá, že jejich hlavní problém je řešitelný složitě. 20% oslovených mladých lidí ovšem uvedlo, že svůj hlavní problém považuje za momentálně neřešitelný Q23: „Myslíš si, že tvůj hlavní problém se dá vyřešit?“ Graf č. 69 Řešení problému

Škála odpovědí na otázku, komu se děti a mládež svěřují, byla „Ano“, „Někdy“ a „Ne“. Z výzkumu vyplývá, že respondenti se s výjimkou svých kamarádů nikomu pravidelně nesvěřují. Částečně své problémy probírají s matkou a někdy s vedoucím na kroužku nebo v klubu. Q18: „Pokud máš někdy nějaký problém, komu se s ním svěřuješ? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo).64“ Graf č. 70 Osoba, které se svěřují

64

Další varianty odpovědí uvedených v kategorii „Někdo jiný“ jsou uvedeny v příloze Tabulka 4.

- 61 -

Souvislost mezi tím, komu se respondenti svěřují, byla zjištěna v případě pohlaví, věku a také typu školy. Dívky se obecně svěřují o něco více než chlapci, patrné je to zejména v případě vedoucích zájmových a volnočasových aktivit. Graf č. 71 Osoba, které se svěřují x pohlaví65

Čím jsou respondenti starší, tím menší je celkově jejich potřeba se svěřovat. S rostoucím věkem ovšem stoupá důvěra k přátelům a naopak klesá k rodičům i učitelům. Opět se ukazuje, že za zlomový je možno označit věk kolem 14 let.

65

2

2

2

2

Χ = 15,991 df=2, α= 0,000 (kamarád), Χ = 8,946, df=2, α= 0,011 (jiný příbuzný), Χ = 19,110 df=2, α= 0,000 (vedoucí), Χ = 6,865 df=2, α= 0,032 (někdo jiný)

- 62 -

Graf č. 72 Osoba, které se svěřují x věk 66

Graf č. 73 Osoba, které se svěřují x typ školy67

66

2

2

2

2

Χ = 21,624 df=6, α= 0,001 (kamarád), Χ = 42,749, df=6, α= 0,000 (matka), Χ = 41,886, df=6, α= 0,000 (otec), Χ = 38,942 df=6, α= 2 0,000 (učitel), Χ = 15,162, df=6, α= 0,019 (blog, i-net) 67 2 Χ = 21,009 df=10, α= 0,021 (kamarád), Χ2= 18,983, df=10, α= 0,040 (matka), Χ2= 19,864, df=10, α= 0,031 (otec), Χ2= 26,494, df=10, α= 0,003 (vedoucí), Χ2= 20,685 df=10, α= 0,023 (učitel)

- 63 -

Z výzkumu dále vyplývá, že respondenti se nejvíce do konfliktu dostávají s rodinnými příslušníky. Nejvíce se sourozenci, kdy na škále 0 (téměř nikdy) až 3 (skoro denně) se průměr odpovědí pohybuje na hodnotě 1,5. Druhou příčku obsadili učitelé s průměrem mírně přesahující 1, stejně hodnotili i střety se svými kamarády. Oslovení mladí lidé se o mnoho více dostávají do konfliktu s autoritami (pedagogy - učiteli) v rámci formálního vzdělávání v porovnání s autoritami v rámci vzdělávání neformálního. Q19: „Míváš někdy konflikt, opravdu vážné neshody s těmito lidmi? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)“ Graf č. 74 Osoba, se kterou mají konflikty

- 64 -

Graf č. 75 Osoba, se kterou mají konflikty x věk68

O tom, že problémy dětí a mládeže jsou i závažného charakteru nám vypovídá následující zjištění. Téměř třetina ze všech oslovených chlapců v rámci šetření musela své chování řešit s policií. Q15a: „Řešilo se někdy Tvé chování na policii?“69 Graf č. 76 Řešení chování na policii

68

2

2

2

2

Χ = 21,615 df=9, α= 0,010 (kamarád), Χ = 68,190 df=9, α= 0,000 (matka),Χ = 25,538 df=9, α= 0,002 (otec),Χ = 23,531 df=9, α= 0,005 2 (jiný příbuzný),Χ = 36,170 df=9, α= 0,000 (učitel) 69 Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let.

- 65 -

Souvislost byla zjištěna v případě věku a pohlaví respondentů. Z šetření vyplývá, že se zvyšujícím se věkem strmě narůstá zkušenost s řešením chování na policii. Zatímco u dětí a mládeže ve věku 11 až 13 let má tuto zkušenost kolem desetiny (13%), v následující věkové kategorii 14 až 16 let musela řešit své chování s policií již třetina a u mládeže starší 17 let je tomu tak u téměř poloviny. Častěji než dívky museli své chování na policii řešit chlapci. Tuto odpověď uvedla téměř třetina ze všech oslovených chlapců.

Graf č. 77 Řešení chování na policii-x věk70

70 71

Graf č. 78 Řešení chování na policii x pohlaví71

2

Χ = 18,990 df=2, α= 0,000 2 Χ = 15,506 df=1, α= 0,000

- 66 -

Čtvrtina ze všech respondentů má také zkušenost s řešením svého chování se sociálními pracovníky. Q15b: „Řešilo se někdy Tvé chování se sociálními pracovníky?“72 Graf č. 79 Řešení chování se sociálními pracovníky

Opět zde byla zjištěna souvislost zejména s věkem a pohlavím respondentů a také typem školy, kterou navštěvují. Podobně jako v případě řešení chování s policií se vzrůstajícím věkem stoupá i zkušenost s řešením chování se sociálními pracovníky. Tento nárůst ovšem není tak markantní. V nejstarší věkové kategorii uvedla, že má tuto zkušenost třetina oslovených. Také v případě pohlaví není rozdíl tak velký. 28% chlapců a 18 % dívek uvedlo, že muselo řešit své chování se sociálními pracovníky. Častěji než ostatní takto odpovídali také žáci základních praktických škol a studenti středních odborných škol a učilišť bez maturity.

72

Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let.

- 67 -

Graf č. 80 Řešení chování se sociálními pracovníky x věk 73

Graf č 81 Řešení chování se sociálními pracovníky x pohlaví74

Graf č. 81 Řešení chování se sociálními pracovníky x typ školy 75

73

2

Χ = 9,060 df=2, α= 0,038 2 Χ = 4,301, df=1, α= 0,038 75 2 Χ = 13,133, df=5, α= 0,022 (soc. pracovník) 74

- 68 -

5.8.Rizikové projevy chování Výzkum se dále zaměřil na sklony k rizikovému chování, které byly zjišťovány pomocí baterie otázek, přičemž škála odpovědí byla pouze „Ano“ a „Ne“. Ačkoliv byli respondenti dotazováni na přítomnost těchto jevů ve svém nejbližším sociálním okolí, tedy nepřímo, lze předpokládat, že pokud uvedené činnosti provozují jejich blízcí přátelé, budou s nimi mít aktivní zkušenosti i samotní respondenti. Nejrozšířenějším rizikovým projevem chování je mezi přáteli oslovených mladých lidí kouření tabáku. Tuto variantu uvedlo téměř 90% z nich. Přibližně dvě třetiny respondentů odpovědělo, že jejich přátelé pravidelně pijí alkohol a také kouří marihuanu. Výskyt ostatních jevů je o něco nižší, přesto je poměrně alarmující zjištění, že dvě pětiny z přátel respondentů se dopouští násilí na ostatních, sprejerství na ilegálních plochách a hraje pravidelně na výherních automatech. Vzhledem k závažnosti dopadů je určitou hrozbou také to, že kolem pětiny z nich označilo aplikaci a distribuci drog a desetina potom prostituci. Q29: „Zakroužkuj níže uvedené činnosti, o kterých se domníváš, že tvoji nejbližší přátelé vůbec neprovádějí“ 76 Graf č. 82 Rizikové projevy chování

76

Tato baterie otázek byla součástí dotazníku určeného pouze starší věkové kategorii od 11let.

- 69 -

Výskyt většiny rizikového chování samozřejmě souvisí s věkem. Čím jsou respondenti starší, tím častěji uvádějí, že jejich přátelé uvedené činnosti dělají. V případě kouření tuto odpověď uvedly tři čtvrtiny respondentů ve věku 11 až 13 let a téměř všichni starší 17 let. Čtvrtina respondentů z nejmladší věkové kategorie a již dvakrát více oslovených mladých lidí starších 17 let uvedla, že jejich přátelé hrají na automatech. Graf č. 83 Rizikového projevy chování x věk77

77

2

2

2

2

Χ = 32,866, df=2, α= 0,000 (alko),Χ = 24,900, df=2, α= 0,000 (kouření), Χ = 18,097, df=2, α= 0,000 (marihuana), Χ = 6,296 df=2, α= 2 2 0,043 (aplikace), Χ = 7,009, df=2, α= 0,030 (distribuce), Χ = 19,453, df=2, α= 0,000 (automaty)

- 70 -

Výskyt rizikových projevů chování může být ovlivňován také typem školského zařízení, které respondenti navštěvují. Žáci základních praktických škol a studenti středních odborných škol a učilišť (bez i s maturitou) nejvíce uváděli, že kouří jejich přátelé. Nejmenší je výskyt rizikových projevů chování u žáků základních škol. Zjištěné souvislosti ovšem mohou být způsobeny spíše věkem oslovených. Graf č. 84 Rizikového projevy chování x typ školy78

78

2

2

2

2

Χ = 24,785, df=5, α= 0,000 (alko), Χ = 12,969, df=5, α= 0,024 (kouření), Χ = 18,773, df=5, α= 0,002 (marihuana), Χ = 21,501 df=5, α= 0,001 (automaty)

- 71 -

6. Závěry V kapitole „Cíle výzkumu“ bylo popsáno, že mezi vstupní hypotézy výzkumu patří tvrzení, že 1) děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením nepodléhají přílišnému vlivu rodičů, škol, autorit obecně, svůj volný čas tráví neorganizovaně a mají větší sklony k rizikovým projevům chování; 2) přesto jsou schopny aktivně se zapojit do zájmového a neformálního vzdělávání. Cílem tohoto šetření tedy bylo pokusit se popsat jejich rodinné a sociální zázemí, způsoby trávení volného času, vztah ke škole a identifikovat jejich hlavní problémy a způsoby, kterými je řeší. Lepší orientace v této problematice je nezbytnou podmínkou pro nastavení efektivních nástrojů, které mohou pomoci při začleňování této cílové skupiny do zájmového neformálního a vzdělávání. Ačkoli většina dotázaných uvedla, že žije s matkou i otcem, musíme zohledňovat fakt, že některé děti, zejména ty mladší, nejsou schopny odlišit „biologického“ otce od matčina druha (nebo to vědí, ale nepřiznávají to)79. Rodiče našich respondentů pocházejí zejména z nižších vzdělanostních skupin (třetina otců i matek je vyučena a desetina dosáhla pouze základního vzdělání). Respondenti s vysokoškolsky vzdělanými rodiči nejsou v našem vzorku téměř zastoupeni. Ovšem téměř třetina dotázaných na otázku týkající se vzdělání rodičů odpovědět neuměla. I to může být jeden ze signálů, že komunikace v rodině nefunguje úplně ideálně. Z výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou k trávení volného času svých dětí poměrně benevolentní a nemají o něm příliš velký přehled. Stejně tak děti toho nevědí mnoho o svých rodičích. I když velká část respondentů uváděla, že ve škole dosahuje dobrých výsledků a je v této oblasti spokojena; a dokonce, že školní známky jsou pro ně důležité. Domníváme se, že jejich nároky a percepce úspěchu ve škole jsou u těchto dětí a mládeže zpravidla nastaveny poněkud níže (pravděpodobně i v souladu s očekáváními a nároky jejich sociálního okolí, zejména rodiny). Zatímco školní prospěch respondentů se z výsledků výzkumu nejeví až tak problematický, závažněji se jeví častější překračovaní stanovených norem a pravidel, jehož důsledkem je zvýšený výskyt všech typů sankcí. Prostředí školy se dle uvedených odpovědí také bezprostředně týká nejvíce

79

Dá se předpokládat, že řada těchto dětí a mládeže pochází z rodin, které jsou stiženy tzv. "syndromem nespolehlivých otců". Více viz např. Sven B. Ek: Noden in Lund, 1971.

- 72 -

pociťovaných problémů a podobně také učitelé jsou častěji označováni, jako ti, se kterými respondenti přicházejí do konfliktu. Kromě toho třetina dotázaných dětí a mládeže má zkušenost s řešením jejich chování na policii a sociálními pracovníky. Podobně je tomu s rizikovými projevy chování, jejichž výskyt je u této cílové skupiny alarmující. Z výzkumu vyplynulo, že okolo 14ti let věku dítěte dochází k častějšímu výskytu rizikových projevů chování, zhoršenému postoji ke vzdělání a autoritám. Přestože respondenti mají frekventovanější zkušenost s výše uvedenými fenomény, které jsou jasně negativními jevy v životě mladých lidí, staly se již jejich běžnou normou. Je otázkou, jak závažně tyto životní zkušenosti ovlivňují jejich vnímání sociální reality. Z výpovědí totiž vyplynulo, že většina respondentů je se svými životy spokojena a nic zásadního by ve svých rodinách neměnila. Domníváme se tedy, že pokud chceme cílovou skupinu začlenit do zájmového a neformálního vzdělávání je třeba na ni aktivně působit již v mladším školním věku, nejpozději do 14ti let věku. Organizovaný volný čas je v případě dětí a mládeže ohrožených sociálním vyloučením spojen především s činností v nízkoprahových zařízeních. Jiné instituce poskytující volnočasové aktivity navštěvuje pouze třetina dotazovaných80. Výsledky výzkumu jasně ukazují důležitou roli nízkoprahových zařízení v životě cílové skupiny. Kromě toho, že poskytují svým klientům jisté sociální zázemí, ve většině případů nabízí také široké spektrum volnočasových aktivit s různým stupněm organizovanosti. NZDM poskytuje především sociální služby (sociální poradenství, prevence apod.) – činnost je na bázi klubu, tzn., kdo přijde, ten se určitým způsobem zabaví, buď za účasti pracovníka NZDM nebo individuálně. Ve většině případů se ale nejedná o činnosti s dlouhodobě stanoveným harmonogramem, které vyžadují pravidelnou docházku účastníka, aby bylo možno sledovat vývoj jeho schopností a dovedností81. Právě díky rozdílnému pojetí trávení volného času (NZDM vs. SVČ a další NNO) dochází k divergentnímu pohledu na děti a mládež. Domníváme se, že chybí návaznost, informovanost i vzájemná spolupráce mezi NZDM a SVČ82 nebo dalšími NNO. Své uplatnění by zde měli mít i pedagogickopsychologičtí pracovníci.

80

Z výsledků výzkumu s názvem Zdroje informací a kriteria při výběru volnočasových aktivit, který realizoval NIDM a Factum Invenio, s.r.o. v roce 2008 víme, že v ČR navštěvuje nějakou organizovanou volnočasovou aktivitu přibližně 80% dětí ve věku 6 až 15let. 81 Tím ovšem nechceme říci, že činnosti v NZDM nerozvíjejí své uživatele. 82

Což je mimo jiné dáno i financováním rozdílnými resorty (MŠMT; MPSV).

- 73 -

Nabízí se zde zdůvodnění, že mezi systémem zájmového a neformálního vzdělávání, které nabízejí buď školská zařízení jako např. střediska volného času nebo nestátní neziskové organizace, a sociální službou, do které spadá činnost NZDM, jsou rozevřeny nůžky. Není jasně daná propojenost a už jenom příslušnost dítěte k tomu kterému typu organizace vytváří v myslích pracovníků pracujících s dětmi a mládeží umělou segregaci. Problémy, které mají tyto děti a mládež, se dle výsledků výzkumu většinou nejevily jako úplně odlišné od těch, se kterými se musí vyrovnávat populace jejich vrstevníků. Zarážející však je, že poměrně velká část vnímá své problémy jako těžko řešitelné a část dokonce jako momentálně neřešitelné. Problémy člověka jsou spojeny s jeho pocitem spokojenosti v životě. Například respondenti tohoto výzkumu, kteří navštěvují základní praktickou školu nebo střední odborné učiliště nebo školu bez maturity, více než ostatní uváděli, že v životě nejsou šťastní. Z výzkumu také vyplynulo, že pokud děti a mládež nějaké problémy mají, svěřují se s nimi kamarádům v menší míře matce a jen velmi zřídka vedoucímu klubu, kroužku či oddílu. Nejméně se pak se svými problémy obracejí na učitele. Navíc čím jsou respondenti starší, tím menší potřebu svěřovat se mají. Je tedy zřejmé, že v jejich životech často chybí důvěryhodný dospělý člověk (například výše zmíněný vedoucí kroužku/klubu/oddílu). Další alternativou by pak mohli být tzv. mentoři, dospělí lidé, kteří pomáhají dospívajícím s rozvíjením jejich individuálního růstu a získáváním sociálních dovedností, ale zároveň se jim postupem doby stávají starším kamarádem. Mentoring v ČR ovšem není dosud etablován. Jistou nadějí může být projekt Klíče pro život, v jehož rámci by měl vzniknout vzdělávací modul pro budoucí mentory a organizace, které by se touto službou chtěly zabývat. I zde se otevírá prostor pro

odborníky

z pedagogicko-psychologických

poraden,

kteří

by

mohli

těsněji

spolupracovat jak se školskými zařízeními, tak především s NZDM a to zvláště v rovině problémů, které respondenti považují za neřešitelné (viz. Graf č. 69). Vzhledem k charakteru cílové skupiny (ale i konzultacím v rámci předvýzkumu) jsme implicitně očekávali výsledky, které nám tuto skupinu dětí a mládeže ukážou v negativním světle, se způsobem života odchylujícím se od normy „běžných“ dětí, tedy dětí

teoreticky

předpokladům

neohrožených výzkum

sociálním

nepotvrdil,

že

vyloučením.

ačkoli

řada

Ovšem dětí

navzdory

z cílové

skupiny

těmto žije

v neuspokojivém sociálním zázemí a má například sklony k rizikovému chování a že by zde žila výrazná a jednolitá skupina dětí a mládeže na sociálním dně. Nabízí se zde ovšem otázka, nakolik odlišná by byla zjištění, pokud bychom zařadili do výzkumu také

- 74 -

děti a mládež z vyloučených lokalit, kteří služeb nízkoprahových zařízení nevyužívají vůbec. Předmětem výzkumu byla často poměrně citlivá témata a použití techniky rozhovoru face to face a jeho záznamu do zkonstruovaného dotazníku nemuselo některým respondentům zcela vyhovovat. Pro prohloubení znalosti o problematice dětí a mládeže ohrožených sociální exkluzí by bylo vhodné výzkum doplnit o kvalitativní šetření – formou focus groups či technikou individuálních hloubkových rozhovorů a biografických vyprávění. Jsme si jisti, že ze strany respondentů by došlo k větší důvěře k výzkumníkům a výsledná data by měla vyšší výpovědní hodnotu a lépe by vystihovala problematiku dětí a mládeže ohrožených sociálním vyloučením. V návaznosti na tento výzkum by kromě kvalitativní metody bylo vhodné v budoucnu cílovou skupinu rozšířit o děti a mládež navštěvující otevřené kluby. Následně získané výsledky porovnat společně s výsledky výzkumného šetření Hodnotové orientace dětí a mládeže ve věku 6 až 15 let, který je také součástí výzkumů projektu Klíče pro život.

7. Shrnutí a doporučení Výzkum byl realizován především za účelem podpory vzdělávacích programů pro pracovníky pracující s dětmi a mládeží v zájmovém a neformálním vzdělávání a to ve vazbě na koncepci státní politiky a další strategické dokumenty ČR a EU. Jeho výstupy budou jedním ze základních podkladů pro přípravu vzdělávacích programů, které budou využívat pracovníci pracující s dětmi a mládeží. Získaná data poslouží široké odborné i laické veřejnosti k porozumění životnímu stylu, problémům a potřebám této cílové skupiny. Závěry budou zveřejněny v Národním registru výzkumů o dětech a mládeži na http://www.vyzkum-mladez.cz/.

- 75 -

Ze závěrů výzkumu vyplývá že: •

okolo 14ti let věku dítěte dochází k častějšímu výskytu rizikových projevů chování; zhoršenému postoji ke vzdělání a autoritám

•

výše uvedené fenomény, které jsou jasně negativními jevy v životě mladých lidí, staly se již jejich běžnou normou

•

respondenti tohoto výzkumu, kteří navštěvují základní praktickou školu nebo střední odborné učiliště nebo školu bez maturity, více než ostatní uváděli, že v životě nejsou šťastní

•

úroveň vzdělání se ukázala jako důležitý faktor i v rovině problémů, které respondenti považují za neřešitelné – čím je vzdělání vyšší, tím spíše problémy umějí vyřešit

•

díky rozdílnému pojetí trávení volného času (NZDM vs. SVČ a další NNO) dochází také k rozdílenému pohledu na děti a mládež

•

příslušnost dítěte k tomu kterému typu organizace vytváří v myslích pracovníků pracujících s dětmi a mládeží umělé oddělení

•

chybí návaznost, informovanost i vzájemná spolupráce mezi NZDM a SVČ nebo dalšími NNO; své uplatnění by zde měli mít i pedagogicko-psychologičtí pracovníci

•

je vhodné realizovat další výzkumná šetření s touto cílovou skupinou, ale za využití kvalitativní výzkumné metody

- 76 -

8.Přílohy 8.1. Seznam grafů Graf č. 1 Věková skupina ................................................................................................................ 12 Graf č. 2 Pohlaví.............................................................................................................................. 12 Graf č. 3 Věk respondenta .............................................................................................................. 13 Graf č. 4 Velikost sídla .................................................................................................................... 13 Graf č. 5 Typ rodiny......................................................................................................................... 14 Graf č. 6 Počet dětí v domácnosti ................................................................................................... 15 Graf č. 7 Vzdělání matka; Graf č. 8 Vzdělání otec .......................................................................... 15 Graf č. 9 Ekonomická aktivita matky; Graf č. 10 Ekonomická aktivita otce..................................... 16 Graf č. 11 Situace v rodině.............................................................................................................. 17 Graf č. 12 Situace v rodině x velikost sídla .................................................................................... 17 Graf č. 13 Situace v rodině x typ rodiny ......................................................................................... 19 Graf č. 14 Změna v rodině............................................................................................................... 20 Graf č. 15 Reakce rodičů na průšvihy ............................................................................................. 21 Graf č. 16 Reakce rodičů na průšvihy x věk ................................................................................... 22 Graf č. 17 Typ školy ........................................................................................................................ 23 Graf č. 18 Situace ve škole ............................................................................................................. 24 Graf č. 19 Situace ve škole x věk ................................................................................................... 24 Graf č. 20 Situace ve škole x typ školy............................................................................................ 25 Graf č. 21 Školní výsledky............................................................................................................... 26 Graf č. 22 Školní výsledky x věk .................................................................................................... 27 Graf č. 23 Nedostatečná na vysvědčení x školní výsledky ............................................................. 27 Graf č. 24 Vztah ke škole ................................................................................................................ 28 Graf č. 25 Vztah ke škole x věk....................................................................................................... 29 Graf č. 26 Vztah ke škole x výsledky............................................................................................... 29 Graf č. 27 Vztah ke škole x typ školy .............................................................................................. 30 Graf č. 28 Pomoc s přípravou do školy ........................................................................................... 31 Graf č. 29 Pomoc s přípravou do školy x věk.................................................................................. 32 Graf č. 30 Sankce ve škole ............................................................................................................. 33 Graf č. 31 Sankce ve škole x pohlaví ............................................................................................. 34 Graf č. 32 Sankce ve škole x věk ................................................................................................... 34 Graf č. 33 Zájmové aktivity.............................................................................................................. 35 Graf č. 34 Zájmové aktivity x věk .................................................................................................... 36 Graf č. 35 Zájmové aktivity x typ školy ............................................................................................ 37 Graf č. 36 Kamarádi ........................................................................................................................ 38 Graf č. 37 Kamarádi x věk............................................................................................................... 38 Graf č. 38 Kamarádi x typ školy ...................................................................................................... 39 Graf č. 39 Trávení času s kamarády ............................................................................................... 40 Graf č. 40 Trávení volného času ..................................................................................................... 41 Graf č. 41 Trávení volného času x pohlaví ..................................................................................... 41 Graf č. 42 Trávení volného času x věk............................................................................................ 42 Graf č. 43 Trávení volného času x typ školy .................................................................................. 43 Graf č. 44 Návštěvy hospod a diskoték........................................................................................... 44 Graf č. 45 Návštěvy hospod a diskoték věk .................................................................................... 44 Graf č. 46 Trávení prázdnin............................................................................................................. 45

- 77 -

Graf č. 47 Trávení prázdnin x pohlaví; Graf č. 48 Trávení prázdnin x věk ...................................... 45 Graf č. 49 Komunikace s kamarády na internetu ............................................................................ 47 Graf č. 50 Komunikace s kamarády na internetu x věk ................................................................... 48 Graf č. 51 Komunikace s kamarády na internetu x typ školy ......................................................... 48 Graf č. 52 Brigády; Graf č. 53 Brigády – důvody proč ne................................................................ 49 Graf č. 56 Brigády x typ školy ......................................................................................................... 51 Graf č. 57 Brigády x rodina; Graf č. 58 Brigády x vzdělání rodičů .................................................. 52 Graf č. 59 Kapesné ......................................................................................................................... 53 Graf č. 60 Kapesné částka x věk .................................................................................................... 54 Graf č. 61 Šťastný v životě .............................................................................................................. 55 Graf č. 62 Šťastný v životě x věk .............................................................................................. 56 Graf č. 63 Šťastný v životě x typ školy ............................................................................................ 56 Graf č. 64 Šťastný v životě x rodina ............................................................................................... 57 Graf č. 65 Líbí se okolí bydliště ....................................................................................................... 58 Graf č. 66 Líbí se okolí bydliště x velikost sídla............................................................................... 59 Graf č. 67 Líbí se okolí bydliště x typ školy ..................................................................................... 59 Graf č. 68 Pociťované problémy...................................................................................................... 60 Graf č. 69 Řešení problému ............................................................................................................ 61 Graf č. 70 Osoba, které se svěřují................................................................................................... 61 Graf č. 71 Osoba, které se svěřují x pohlaví ................................................................................... 62 Graf č. 72 Osoba, které se svěřují x věk ........................................................................................ 63 Graf č. 73 Osoba, které se svěřují x typ školy................................................................................. 63 Graf č. 74 Osoba, se kterou mají konflikty ...................................................................................... 64 Graf č. 75 Osoba, se kterou mají konflikty x věk ............................................................................. 65 Graf č. 76 Řešení chování na policii................................................................................................ 65 Graf č. 77 Řešení chování na policii-x věk; Graf č. 78 Řešení chování na policii x pohlaví ............ 66 Graf č. 79 Řešení chování se sociálními pracovníky ...................................................................... 67 Graf č. 80 Řešení ch. se sociálními pracovníky x věk ………. ...................................................... 678 Graf č. 81 Řešení se sociálními pracovníky x pohlaví ………....................................................... 678 Graf č. 82 Řešení chování se sociálními pracovníky x typ školy .................................................... 68 Graf č. 83 Projevy rizikového chování............................................................................................. 69 Graf č. 84 Rizikové chování x věk ................................................................................................... 70 Graf č. 85 Rizikové chování x typ školy .......................................................................................... 71

- 78 -

8.2. Tabulky odpovědí na otevřené otázky Tabulka 1 Q6. Reakce rodičů na „průšvihy dětí“ – Jiný trest Kategorie Zákaz PC, TV, mobilu Domácí práce, úklid Odebrání kapesného Zloba rodičů Jak kdy, dle nálady rodičů, záleží na průšvihu Pokazí mi náladu CELKEM

- 79 -

Četnost 22 12 6 5 3 1 49

Tabulka 2 Q7. Změna v rodině – Jiné Kategorie Aby rodiče nepili alkohol, nechodili do hospody Aby rodiče nekouřili Aby byli více doma, více společného času Aby mě pouštěli na delší dobu ven Aby rodiče měli práci Aby se doma vařilo a uklízelo Více sourozenců Aby s námi nebydlel přítel mamky Abychom chodili s rodiči na výlety Aby táta nezemřel Aby brácha bydlel u nás Aby byl sourozenec dospělý Abychom měli balkon Aby mě rodiče brali jako velkou Aby se rodiče zajímali třeba o to, jak se cítím Aby si máma našla přítele a odstěhovala se sestra Aby nebylo tolik lidí v naší rodině Aby táta neměl dluhy Abych měl lepší známky Abych už byl dospělí a měl práci Abychom si víc povídali Dědu Hádky matky s babičkou Chtěl by psa Samostatný pokoj Více soukromí Matku - hraje si na mladou-její chování je jako by jí bylo 14 Poznat otce Přestěhovat PC do obýváku Spravedlivé rozdělení povinností Staré obrázky doma na zdi bych vyměnila za fotky Už chci mít svoji rodinu Víc chodit do školy Více porozumění Vypustila některé členy Vztah matka tchýně Změnit otce Kapesné CELKEM

Četnost 4 2 4 2 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 53

- 80 -

Tabulka 3 Q16. Místo setkávání s kamarády – Jiné Kategorie Bazén, koupaliště Sportovní aktivity Na rampě Na kroužcích Kavárna, restaurace V kině Na zastávce Na návštěvě u kamarádů Na tancování Akce Antifa Výlety Církev Kde se dá Knihovna Koncerty Kulturák Maringotka, garáž Na cvičáku Na chatě Na rybách Nádraží Pařby Podzemní chodby U babičky U dědy Na vodě

Četnost 12 4 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

CELKEM

49

Tabulka 4 Q18. Osoba, které se svěřují – Někdo jiný Kategorie Pracovník NZDM Přítel/přítelkyně Streetworker Deníček Přítel matky Sociální pracovník Babička Nejlepší kamarád Nevlastní teta PPP CELKEM

Četnost 8 8 4 2 1 1 1 1 1 1 28

Tabulka 5 Q22. Pociťované problémy - jiný problém

kategorie Alkohol, marihuana, drogy Nadávky, pomluvy, hádky Pozdní příchody domů Rasismus, neonacisti Peníze, finanční problémy Práce, zaměstnání Sex Nikdo se mnou nekamarádí Uklízení Dostávám zaracha Kvůli sportu Děti se mi smějí, že jsme malá, v mé třídě už ne, protože mi daly šanci vyjádřit, jaká opravdu jsem Divadlo - vedu v NZDM divadelní kroužek - problémy s herci

Četnost 7 6 6 5 5 4 2 2 2 1 1 1

Jde o cikány anarchisty Když mě někdo naštve Krádeže Policie Mám problémy s klukama, co poslouchají hip-hop Matčin přítel mě sexuálně obtěžuje Mě, mého okolí Násilí ve škole Nejede babeta Nikdo mi nevěří Odlišný názor Osobní věci PC-chce tam být, ale ostatní ho vyhazují Povinností S jinými názory některých lidí Se spolužáky občas neshody Skateboarding Třeba, že něco rozbiji, např. talíř Úrazy ze skejtu V baráku Všeho Všechno možný Zapomínám Zasednutý učitel Zdravotní

1 1 1 1 1

CELKEM

68

- 82 -

1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tabulka 6 Q24. Letní prázdniny trávíš - Jinde

Kategorie S kamarády V NZDM (na akcích pořádaných NZDM) Koupaliště, lázně Festivaly V hospodě Sám na dovolené U koní U otce Bez rodičů U moře Jak kdy U babičky kamarádky Soukromě S přítelkyní V cizině (matka má CK) V skateparku V ozdravovně U sestry v cizině U mámy v Itálii CELKEM

Četnost 33 11 6 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 73

8.3.Dotazníky

DOTAZNÍK PRO DĚTI DO 10 LET VĚKU (VČETNĚ) Pohlaví respondenta (zakroužkujte): 1. Chlapec 2. Dívka

Věk respondenta:………………let

Návod k vyplnění dotazníku: Otázku přečtěte a nechte respondenta spontánně se vyjádřit. Poté mu přečtěte nabízenou škálu odpovědí, a pokud nebude u otázky uveden jiný pokyn, číslo pouze jedné jeho odpovědi zapište do rámečku vpravo od otázky. Pokud bude možno vybrat více odpovědí, zakroužkujte maximální povolený počet možností, viz. instrukce u otázky. V případě tabulek zakroužkujte vždy nějaké číslo (dle respondenta) v řádku. Slovní odpovědi vypište do vymezeného prostoru (např. Vypište: ...........................................). Děkujeme za Vaši spolupráci při vyplňování dotazníku. 1. Kteří dospělí dospělí s Tebou bydlí ve stejném bytě? Vyjmenuj prosím dle vztahu k Tobě (maminka, děda, maminčin přítel atp.). Vypište:………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… 2. Kolik je ve vaší domácnosti dětí včetně Tebe? (vypiš číslo) ……………………….. ……………………….. 3. Co dělají rodiče? Chodí do práce, nebo jsou doma? A) Maminka 1. nevím 2. pracuje 3. v domácnosti 4. nezaměstnaná 5. na mateřské dovolené 6. jiné, (např. invalidní důchod)

B) Tatínka 1. nevím 2. pracuje 3. v domácnosti 4. nezaměstnaný 5. na mateřské dovolené 6. jiné, (např. invalidní důchod)

4. Dostáváš nějaké kapesné? kapesné? 1. ano – jak často a kolik peněz celkem měsíčně? ............................................................. 2. ne

- 84 -

Tazatel: Budu ti číst různé výroky a ty řekneš, jak je to v tvém případě. 5. V rodině, kde žiješ (v každém řádku zakroužkujte prosím prosím jedno číslo): rozhodně ano

spíše ano

jak kdy

spíše ne

máš své soukromí

1

2

3

4

5

ostatní zajímá tvůj názor

1

2

3

4

5

se cítíš příjemně

1

2

3

4

5

máš určité povinnosti (např.: pomáháš

1

2

3

4

5

jsou časté hádky

1

2

3

4

5

rodičům záleží na výsledcích ze školy

1

2

3

4

5

rodiče vědí o tom, co děláš ve volném čase

1

2

3

4

5

rozhodně ne

s domácími pracemi a úklidem apod.)

6. Když něco provedeš, uděláš nějaký větší průšvih, třeba ve škole, jak obvykle reagují tvoji rodiče? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 1. Průšvihy nemívám 2. O průšvizích neví, nezajímají se 3. O průšvizích ví, ale neřeší to 4. Domlouvají mi 5. Dostanu výprask 6. Dostanu „zaracha“, domácí vězení 7. Dostanu jiný trest – jaký? …………............................................................................ 7. Kdybys mohl/a, co bys ve své rodině změnil/a? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 8. Do jaké chodíš školy? 1. základní škola 2. základní praktická škola 3. jiný typ školy, jaký…………………………….

- 85 -

Tazatel: Budu ti číst různé výroky a ty řekneš, jak je to v tvém případě. 9. Ve číslo):

škole,

kterou

navštěvuješ

(v

každém

rozhodně ano

řádku

zakroužkujte

spíše ano

jak kdy

prosím

pouze

spíše ne

jedno

rozhodně ne

je vyučování nuda

1

2

3

4

5

je stres, necítím se dobře

1

2

3

4

5

se ke mně spolužáci chovají ošklivě

1

2

3

4

5

mám dobré kamarády

1

2

3

4

5

10. Ve škole: ANO

NE

Jsi spokojen se svými výsledky ve škole?

1

2

Jsou pro Tebe známky důležité?

1

2

Připravuješ se do školy často, často, učíš se?

1

2

Se hodně snažíš se při vyučování?

1

2

11. Ve škole obvykle dosahuješ výsledků: 1. nadprůměrných (1 – 2) 2. lepší průměr (2 – 3) 3. slabší průměr ( 3 – 4) 4. podprůměrných (4 – 5) 5. jak kdy, kolísá to, záleží na předmětu 12. Pomáhá ti někdo s přípravou do školy? Pokud ano, kdo? (u této otázky lze vybrat více možností, možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 1. ne, učím se sám 2. maminka 3. tatínek 4. sourozenec 5. jiný příbuzný 6. kamarád/ka 7. chodím na doučování 8. někdo jiný

- 86 -

13. Dostal jsi už někdy… (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo): ANO

NE

Napomenutí třídního učitele

1

2

Třídní nebo ředitelskou důtku

1

2

Sníženou známku z chování

1

2

Podmíněné vyloučení ze školy

1

2

Vyloučení ze školy

1

2

Vyloučení z kroužku nebo jiné aktivity

1

2

Nedostatečnou na vysvědčení

1

2

14. Do jakých kroužků kroužků (sportovních, turistických oddílů, klubů apod.) chodíš? A jak často? název organizace (kroužku)

druh činnosti

jak často tam chodíš?

15. Jací jsou tvoji dobří kamarádi? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) číslo) ANO

JAK KDO

NE

Pravdomluvní, čestní

1

2

3

Sportovci

1

2

3

Jsou dobří ve škole

1

2

3

Jsou oblíbení u ostatních

1

2

3

Jsou drzí na učitele

1

2

3

Mívají průšvihy

1

2

3

- 87 -

16. Kde se nejčastěji vídáš s kamarády? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 17. Komunikuješ s některými kamarády na internetu? Jak často, kolik času tím strávíš? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… 18. Pokud máš někdy nějaký problém, komu se s ním svěřuješ (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? ANO

NĚKDY

NE

kamarádovi/ kamarádce

1

2

3

sourozenci (máš(máš-li je)

1

2

3

matce

1

2

3

otci

1

2

3

jinému příbuznému

1

2

3

vedoucímu z klubu, oddílu, kroužku

1

2

3

učiteli/učitelce

1

2

3

píši si blog, internetová diskuse

1

2

3

někomu jinému – komu? ………

1

2

3

- 88 -

19. Míváš někdy konflikt, opravdu vážné neshody s těmito lidmi lidmi (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? Skoro denně

Párkrát do měsíce

Párkrát do roka

Téměř nikdy nebo vůbec

kamarád / kamarádka

1

2

3

4

Sourozenci (máš(máš-li je)

1

2

3

4

matka

1

2

3

4

otec

1

2

3

4

jiný příbuzný

1

2

3

4

Vedoucí klubu, oddílu, kroužku

1

2

3

4

učitel / učitelka

1

2

3

4

někdo jiný

1

2

3

4

20. Myslíš si, že jsi v životě šťastný? 1. rozhodně ano 2. spíše ano 3. nevím 4. spíše ne 5. rozhodně ne 21. Líbí se ti okolí místa, ve kterém bydlíš? 1. rozhodně ano 2. spíše ano 3. nevím 4. spíše ne 5. rozhodně ne 22. Pokud míváš nějaké problémy, čeho se většinou týkají? Stručně popiš o co jde:………………………………………………………………………. jde: ..................................................................................................................................................... Pokud problémy nemívá ⇒ přejděte na otázku číslo 24 23. myslíš si, že tvůj hlavní problém se dá vyřešit: 1. snadno vyřešit 2. složitě vyřešit 3. zatím se nedá vyřešit

- 89 -

24. Letní Letní prázdniny pravidelně trávíš (tzn. každý rok nebo téměř každý rok)? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 1. doma 2. na letním táboře 3. u prarodičů, jiných příbuzných 4. na dovolené s rodiči 5. jinde, kde (uveď)……………………………………………… 25. Jak často děláš následující věci (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? Aktivita

Každý den

Několikrát týdně

Jednou týdně

Párkrát do měsíce

Méně často

Dívám se na televizi

1

2

3

4

5

Hraji počítačové hry

1

2

3

4

5

Surfuji Surfuji na internetu

1

2

3

4

5

Učím se, připravuji se do školy

1

2

3

4

5

Sportuji

1

2

3

4

5

Děkujeme ti za rozhovor!

- 90 -

Dotazník pro výzkum „Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání“

DOTAZNÍK PRO DĚTI OD 11 LET VĚKU Pohlaví respondenta (zakroužkujte): 1. Chlapec 2. Dívka Věk respondenta:…………let ___________________________________________________________________________ Návod k vyplnění dotazníku: dotazníku: Otázku přečtěte a nechte respondenta spontánně se vyjádřit. Poté mu přečtěte nabízenou škálu odpovědí, a pokud nebude u otázky uveden jiný pokyn, číslo pouze jedné jeho odpovědi zapište do rámečku vpravo od otázky. Pokud bude možno vybrat více odpovědí, zakroužkujte maximální povolený počet možností, viz. instrukce u otázky. V případě tabulek zakroužkujte vždy nějaké číslo (dle respondenta) v řádku. Slovní odpovědi vypište do vymezeného prostoru (např. Vypište: ...........................................). Děkujeme za Vaši spolupráci při vyplňování dotazníku. 1. Kteří dospělí s Tebou bydlí ve stejném bytě? Vyjmenuj prosím dle vztahu k Tobě (matka, děda, matčin přítel atp.). ……………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………….. 2. A kolik je ve vaší domácnosti dětí včetně Tebe? (vypiš číslo) …………………………………. …………………………………. 3. Jaké mají vzdělání tvoji rodiče? A) Matka 1. Nevím 2. ZŠ 3. Vyučena 4. SŠ 5. VOŠ, VŠ

B) Otec 1. Nevím 2. ZŠ 3. Vyučen 4. SŠ 5. VOŠ, VŠ

- 91 -

4. Co dělají rodiče? Chodí do práce, nebo jsou doma? A) Matka 1. nevím 2. pracuje 3. v domácnosti 4. nezaměstnaná 5. na mateřské dovolené 6. jiné, (např. invalidní důchod)

B) Otec 1. nevím 2. pracuje 3. v domácnosti 4. nezaměstnaný 5. na mateřské dovolené 6. jiné, (např. invalidní důchod)

5. Dostáváš nějaké kapesné? 1. ano – jak často a kolik peněz celkem měsíčně? ............................................................. 2. ne Tazatel: Budu ti číst různé výroky a ty řekneš, jak je to v tvém případě. 6. V rodině, kde žiješ (v každém řádku zakroužkujte prosím jedno číslo): rozhodně ano

spíše ano

jak kdy

spíše ne

máš své soukromí

1

2

3

4

5

ostatní zajímá tvůj názor

1

2

3

4

5

se cítíš příjemně

1

2

3

4

5

máš určité povinnosti (např.: pomáháš

1

2

3

4

5

jsou časté hádky

1

2

3

4

5

rodičům záleží na výsledcích ze školy

1

2

3

4

5

rodiče vědí o tom, co děláš ve volném čase

1

2

3

4

5

rozhodně ne

s domácími pracemi a úklidem apod.)

7. Když něco provedeš, uděláš nějaký větší průšvih, třeba ve škole, jak obvykle reagují tvoji rodiče? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 1. Průšvihy nemívám 2. O průšvizích neví, nezajímají se 3. O průšvizích ví, ale neřeší to 4. Domlouvají mi 5. Dostanu výprask 6. Dostanu „zaracha“, domácí vězení 7. Dostanu jiný trest – jaký? …………............................................................................

- 92 -

8. Kdybys mohl/a, co bys ve své rodině změnil/a? …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… 9. Do jaké chodíš školy? 1. základní škola 2. základní praktická škola 3. SOU, OU – (střední vzdělání bez maturity) 4. střední odborná škola nebo SOU s maturitou (úplné střední vzdělání s maturitou) 5. gymnázium (čtyřleté, osmileté – úplné střední všeobecné vzdělání s maturitou) 6. jiný typ školy - jaký …………………

Tazatel: Budu ti číst různé výroky a ty řekneš, jak je to v tvém případě. 10. Ve číslo):

škole,

kterou

navštěvuješ

(v

každém

rozhodně ano

řádku

zakroužkujte

spíše ano

jak kdy

prosím

pouze

spíše ne

jedno

rozhodně ne

je vyučování nuda

1

2

3

4

5

je stres, necítím se dobře

1

2

3

4

5

se ke mně spolužáci chovají ošklivě

1

2

3

4

5

mám dobré kamarády

1

2

3

4

5

11. Ve škole: ANO

NE

Jsi spokojen se svými výsledky ve škole? škole?

1

2

Jsou pro Tebe známky důležité?

1

2

Připravuješ se do školy často, často, učíš se?

1

2

Se hodně snažíš při vyučování?

1

2

12. Ve škole obvykle dosahuješ výsledků: 1. nadprůměrných (1 – 2) 2. lepší průměr (2 – 3) 3. slabší průměr ( 3 – 4) 4. podprůměrných (4 – 5) 5. jak kdy, kolísá to, záleží na předmětu

- 93 -

13. Pomáhá ti někdo s přípravou do školy? Pokud ano, kdo? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) zakroužkujte) 1. ne, učím se sám 2. matka 3. otec 4. sourozenec 5. jiný příbuzný 6. kamarád/ka 7. chodím na doučování 8. někdo jiný 14. Dostal jsi už někdy… (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo): ANO

NE

Napomenutí třídního učitele

1

2

Třídní nebo nebo ředitelskou důtku

1

2

Sníženou známku z chování

1

2

Podmíněné vyloučení ze školy

1

2

Vyloučení ze školy

1

2

Vyloučení z kroužku nebo jiné aktivity

1

2

Nedostatečnou na vysvědčení

1

2

15. Řešilo se někdy Tvé chování….. (v každém řádku zakroužkujte zakroužkujte prosím jedno číslo):

ANO

NE

Na policii

1

2

Se sociálními pracovníky

1

2

- 94 -

16. Do jakých kroužků (sportovních, turistických oddílů, klubů apod.) chodíš? A jak často?

název organizace (kroužku)

druh činnosti

jak často tam chodíš?

17. Jací jsou tvoji dobří kamarádi (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? ANO

JAK KDO

NE

Pravdomluvní, čestní

1

2

3

Sportovci

1

2

3

Jsou dobří ve škole

1

2

3

Jsou oblíbení u ostatních

1

2

3

Jsou drzí na učitele

1

2

3

Mívají Mívají průšvihy

1

2

3

18. Kde se nejčastěji vídáš s kamarády? Kam chodíte? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 19. Komunikuješ s některými kamarády kamarády na internetu? Jak často, kolik času tím strávíš? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 20. Chodíte s kamarády do hospod a na diskotéky? Jak často? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

- 95 -

21. Pokud máš někdy nějaký problém, komu se s ním svěřuješ (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? ano

někdy

ne

kamarádovi/ kamarádce

1

2

3

sourozenci (máš(máš-li je)

1

2

3

matce matce

1

2

3

otci

1

2

3

jinému příbuznému

1

2

3

vedoucímu z klubu, oddílu, kroužku

1

2

3

učiteli/učitelce

1

2

3

píši si blog, internetová diskuse

1

2

3

někomu jinému – komu? ………

1

2

3

22. Míváš někdy konflikt, opravdu vážné neshody s těmito lidmi (v každém každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? Skoro denně

Párkrát do měsíce

Párkrát do roka

Téměř nikdy nebo vůbec

kamarád / kamarádka

1

2

3

4

Sourozenci (máš(máš-li je)

1

2

3

4

matka

1

2

3

4

otec

1

2

3

4

jiný příbuzný

1

2

3

4

Vedoucí klubu, oddílu, oddílu, kroužku

1

2

3

4

učitel / učitelka

1

2

3

4

někdo jiný

1

2

3

4

23. Myslíš si, že jsi v životě šťastný? 1. rozhodně ano 2. spíše ano 3. nevím 4. spíše ne 5. rozhodně ne

- 96 -

24. Líbí se ti okolí místa, ve kterém bydlíš? 1. rozhodně ano 2. spíše ano 3. nevím 4. spíše ne 5. rozhodně ne 25. Pokud míváš nějaké problémy, čeho se většinou týkají? Stručně popiš o co jde: ………………………………………………………………………………………………. ..................................................................................................................................................... Pokud problémy nemívá ⇒ přeskočte na otázku číslo 27 26. myslíš si, že tvůj hlavní problém se dá vyřešit: 1. snadno vyřešit 2. složitě vyřešit 3. zatím se nedá vyřešit 27. Letní prázdniny pravidelně trávíš trávíš (tzn. každý rok nebo téměř každý rok)? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 1. doma 2. na letním táboře 3. na brigádě 4. u prarodičů, jiných příbuzných 5. na chatě, chalupě 6. na dovolené s rodiči 7. jinde, kde (uveď)……………………………………………… 28. Jak často děláš následující věci (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo)? Aktivita

Každý den

Několikrát týdně

Jednou týdně

Párkrát do měsíce

Méně často

Dívám se na televizi

1

2

3

4

5

Hraji počítačové hry

1

2

3

4

5

Surfuji na internetu

1

2

3

4

5

Učím se, připravuji se do školy

1

2

3

4

5

Sportuji

1

2

3

4

5

- 97 -

29. Zakroužkuj níže uvedené činnosti, o kterých se domníváš, že tvoji nejbližší přátelé vůbec neprovádějí:: neprovádějí 1. Pravidelná konzumace alkoholu 2. Kouření marihuany 4. tabáku 3. Aplikace drog 6. Distribuce drog 7. Hra na výherních automatech 8. Sprejerství na ilegálních plochách 9. Prostituce 10. Násilí na ostatních 30. Pokoušíš se sám si nějak přivydělat? 1. Ano, mívám pravidelné brigády ⇒ ukončete vyplňování dotazníku 2. Ano, občas mívám brigády ⇒ ukončete vyplňování dotazníku 3. Ne 31. Pokud ne, proč? 1. nemám to zapotřebí 2. nemám k tomu příležitost 3. nechce se mi

Děkujeme ti za rozhovor!

- 98 -

Dotazník pro výzkum „Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání“

Dotazník pro nízkoprahové kluby Vaše organizace sídlí v obci o velikosti (číslo správné odpovědi zapište do rám rámečku ečku vpravo): 1. 2. 3. 4.

do 4999 obyvatel 5000 – 19 999 obyvatel 20 000 – 49 999 obyvatel 50 000 – 99 999 obyvatel 5. nad 100 000 obyvatel Uveďte přibližný celkový počet uživatelů uživatelů vašich služeb:

Otvírací doba klubu (počet dnů v týdnu a hodiny): •

Důvod zřízení klubu:

•

Původně zamýšlená cílová skupina:

•

Liší se skutečná cílová skupina nějak od zamýšlené (věk, sociální charakteristiky, etnická specifika, kolik % klientely, které děti apod.)? ?

•

Stručná charakteristika provozu (prostor, kde si mohou děti dělat co chtějí X nabídka kroužků, nabízené aktivity, poplatky za aktivity atd.):

•

Charakteristika prostředí klubu (kde se nachází? část města – sídliště/centrum, blízkost problémových lokalit atd.):

Děkujeme za Vaši spolupráci!

- 99 -