UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Místní klima Sloupnice a okolí
Olomouc
Jiří Komínek
27. 12. 2013
1. Ročník RG
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 3 2 Konstrukce mapy ..................................................................................................................................... 4 3 Klimatické poměry ................................................................................................................................... 6 4 Regionální typologie klimatu ................................................................................................................... 9 5 Vliv topoklimatu na landcover landuse ................................................................................................. 10 6 Závěr ...................................................................................................................................................... 11 7 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 12
2
1 Úvod Úkolem této práce bylo sestrojit zjednodušenou topoklimatickou mapu, která charakterizuje nejdůležitější procesy probíhající ve vrstvě atmosféry, jež bezprostředně přiléhá k aktivnímu povrchu. Mapový podklad tvoří topografická mapa 14-314 Sloupnice v měřítku 1:25000. Mapovaná oblast spadá do geomorfologického celku Svitavské pahorkatiny nacházejícího se ve východní části Východočeské tabule (Demek 1987). Celé území je odvodňováno řekou Loučnou , která je levým přítokem Labe. Je zde velký výskyt vodních ploch (rybníků). Mezi největší patří Velký záleský rybník (49 ha.) a rybník Chobot (44 ha.). Na vybraném území se vyskytují především pole a louky. Malá část je tvořena lesy a to zejména okolí rybníku Chobot a severozápadní okraj mapy. Silniční síť není příliš hustá, nejdůležitější komunikací je zde silnice č.r35 mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. Z části sem zasahují města Vysoké Mýto a Litomyšl. Mezi další velké obce patří Sloupnice, České Heřmanice , Cerekvice nad Loučnou a Tisová .
Obr. 1: Vymezení území v rámci ČR. Zdroj: vlastní tvorba v programu Qgis.
3
2 Konstrukce mapy Pro konstrukci konečné topoklimatické mapy bylo třeba nejdříve sestavit několik dílčích map. Mapový podklad u všech dílčích map tvořil mapový list ZM25-14-314 z CUZK. 1. Nejdříve jsem zhotovil mapu sklonu svahů. Ke zhotovení této mapy bylo třeba několika pomůcek (obyčejné tužky, sklonového měřítka, pravítka, pastelek). Pomocí sklonového měřítka byly na základě vzdálenosti jednotlivých vrstevnic vymezeny polygony se sklonem v daných intervalech (5,1°–10°, 10,1°–15°, 15,1°–20°, >20,1° ). Takto vymezené polygony byly zaneseny do mapy a vyznačeny pomocí linie. 2. Druhou mapu (mapu orientace svahů) jsem sestrojil pomocí úhloměru a tužky. Orientace svahů byla vymezena ke 4 hlavním světovým stranám (S, J, V, Z). Do vyznačených polygonů se sklonem svahů jsem vyznačil orientace. 3. Po dokončení druhé mapy jsem provedl syntézu obou map a vytvořil mapu míry ozáření reliéfu. K určení míry ozáření svahu byla použita tabulka. Tab. 1: Míry oslunění svahů dle orientace. Sklon svahů
Orientace svahů jih
západ/východ
sever
do 5°
3
3
3
5,1°–10°
4
3
2
15,1°–20°
5
3
1
>20,1°
5
4
1
Zdroj: Zadání seminární práce ( Lehnert 2013)
1 = velmi málo osluněné plochy
4 = dobře osluněné plochy
2 = méně osluněné plochy
5 = velmi dobře osluněné plochy
3 = normálně osluněné plochy
4
Dle tabulky jsem do nové černobílé kopie mapy vyznačil výsledné polygony s mírou ozáření svahů. Takto vzniklé oblasti byly vybarveny podle míry jejich ozáření. Od modré barvy pro nejhůře ozářené svahy, až po červenou pro nejlépe osluněné plochy. 4. Do mapy se zakreslenými osluněnými plochami byl vyznačen land cover (zastavěné plochy, vodní plochy, zalesněné a nezalesněné plochy) pomocí šrafování. 5. Posledním krokem bylo vyznačení klimatických oblastí podle Quittovy klasifikace. Mapované území spadá do mírně teplé oblasti, a menší část do teplé oblasti. Hranice těchto oblastí je vyznačena černou linií. 6. Zhotovená mapa byla nalepena na arch papíru s dalšími kompozičními prvky mapy: nadpis, podnadpis, legenda, měřítko a tiráž. Dle kartografických zásad jsem tyto prvky nalepil do zhotovené mapy.
Obr. 2: Příklad mapových kompozic zdroj: Voženílek, Vít, Jaromír Kaňok a kol Metody tematické kartografie.(2011)
5
3 Klimatické poměry Vybrané území se dá na základě Quittovy klasifikace z Atlasu podnebí ČR (2007) zařadit převážně do mírně teplé oblasti, menší část území spadá do teplé oblasti. Mírně teplá oblast se vyznačuje normálně dlouhým, mírným a mírně suchým létem. Jarní období je mírné a podzim je mírně teplý. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. V mapovém listu se nacházejí podoblasti MW7 a MW10. Tab. 2: Charakteristika podoblasti MW10 Počet letních dnů
40–50
Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10° C
140–160
Počet mrazových dnů
110–130
Počet ledových dnů
30–40
Průměrná lednová teplota (° C)
–2 – –4(° C)
Průměrná červencová teplota (° C)
17–18 (° C)
Průměrný počet dní se srážkami 1mm a více 100–120 Počet dní se sněhovou pokrývkou
50–60
Zdroj:Atlas podnebí Česka (2007)
V severozápadní části do území zasahuje teplá oblast-podoblast W2. Pro přesnější charakteristiku klimatu daného území můžeme využít meteorologickou stanici v obci Hrušová. Tab. 3: Charakteristika stanice Hrušová Stanice
Nadmořská výška
Zeměpisná šířka
Zeměpisná délka
Hrušová
295 m n. m.
49° 54´
16° 11´
Zdroj: Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://pocasi-hrusova.cz/
Tab. 4: Roční chod teplot ve stanici Hrušová (2011–2013) Rok
Měsíc
2011 2012 2013
průměr
Teplota °C
I.
II.
–0,1
–1,1
0,9
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII
rok
4,3
10,8
14,0
17,7
17,5
19,0
15,3
8,6
3,2
2,9
9,3
–4,5
5,7
9,4
15,5
18,0
19,2
18,4
14,0
8,4
6,3
–0,5
9,2
–1,0
–0,2
0,4
9,2
13,5
16,9
19,0
18,0
12,0
9,9
.
.
.
–0,1
–1,9
3,5
9,8
14,3
17,5
18,6
18,5
13,8
9
–
–
–
Zdroj: Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://pocasihrusova.cz/ 6
Tab. 4: Extrémní teploty ve stanici Hrušová (2012–2013) Nejvyšší
36,9 °C
naměřená teplota
28. 7. 2013
Nejnižší
–20,3 °C
naměřená teplota
12. 2. 2012
Zdroj: Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://pocasi-hrusova.cz/
Z tabulky ročního chodu teplot je vidět, že nejvyšší průměrná teplota ve sledovaném období byla v červenci 18,6 ° C, a nejnižší teplota byla v únoru –1,9 °C. Roční průměrná teplota činila 9,3 ° C. Průměrná roční teplota vzduchu je zhruba o 1,6 °C, než průměrná teplota ČR.(Vysoudil, 2004)
Srážky Z grafu ročního chodu srážek můžeme vypozorovat, že nejvyšší úhrn srážek je v červenci. V roce 2013 byl zaznamenán nadprůměrný úhrn za období května-června., což mělo za následek zvýšené hladiny řek-povodně. Roční průměrný úhrn srážek je přibližně totožný s průměrným úhrnem ČR. (Vysoudil, 2004) 160 139
131 135
140 120 120
106 95
[mm]
100 80 60 40
57
53 35
51
46 35 12
20
2011 55
32 24 27 14
2013
3133
27
1 0 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Měsíc
Obr. 2: Roční úhrn srážek Hrušová (2011, 2013)
zdroj Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit.
2013-12-07]. Dostupné z: http://pocasi-hrusova.cz/
7
Sluneční svit Sluneční svit na stanici Hrušová je měřen pomocí Campbell-Stokesova heliografu za období 20112013.(hod.)
Tab. 5: Roční úhrn slunečního svitu Hrušová (2011–2013) Měsíc
Rok 2011 2012
VI.
VII.
Sluneční 71 123 205 2120 299 288
229
238 193 102
82
48 2097 50 1928
svit (h)
2013
I.
II.
III.
IV.
V.
VIII. IX.
X.
XI. XII. rok
62 108 187
191 303 223
229
251 176 103
46
25
165 201 219
311
247 106 127
.
35 102
.
.
Zdroj: Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://pocasi-hrusova.cz/
Směr větru
Z grafu směru větru je zřejmé, že v dané oblasti převládá západní a jihovýchodní proudění. Je to dáno georeliéfem
a to zejména Svitavskou pahorkatinou a Kozlovským
hřebenem, který se nachází sv. od mapovaného území.
Obr. 3
Zdroj: Meteorologické stanice Hrušová [online]. 2013 [cit. 2013-1207]. Dostupné z: http://pocasi-hrusova.cz/
8
4 Regionální typologie klimatu Klimatické oblasti Z atlasu podnebí ČR bylo zjištěno, že na mapovaném území se nachází hranice 2 klimatických oblastí. Větší část v západní polovině mapy zabírá oblast mírně teplá a východní část je tvořena teplou oblastí. Pomyslná hranice mezi těmito dvěma oblastmi je spojnice obcí Cerekvice nad Loučnou a obce České Heřmanice. Převážná část mírně teplé oblasti je tvořena podoblastí MW 10, která je vymezena obcemi Litomyšl, Cerekvice nad Loučnou a Sloupnice.Ve vyšších nadmořských výškách, zejména severně až severovýchodně od obce Sloupnice je zastoupena podoblast MW7. Podoblast MW 7 se liší od oblasti MW 10 v počtu letních dní, teplotou v červenci a v jarním a podzimním období. Oblast MW 10 je teplejší s delším létem. Teplá oblast se rozkládá od obce Cerekvice nad Loučnou východním směrem k Vysokému Mýtu a Chocni. Konkrétně se zde nachází podoblast W2. Tato podoblast je charakteristická dlouhým suchým létem a krátkou mírnou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. 3 Vybrané parametry klimatických podoblastí v mapovaném území. Parametr
MW7
MW10
W2
Počet letních dní
30–40
40–50
50–60
Červencová teplota
16–17
17–18
18–19
60–80
50–60
40–50
Počet dní se sněhovou pokrývkou Zdroj: Atlas podnebí Česka (2007)
Míra oslunění
Území mapového listu 14-314 se vyznačuje poměrně malou vertikální členitostí. Díky tomuto faktu, je zde zastoupeno málo vrcholů vyčnívajících nad okolní krajinu nebo prudší svahy. Z tohoto důvodu zde není mnoho míst, kde můžeme určit míru oslunění. Jsou zde zastoupeny všechny typy míry oslunění kromě nejhůře osluněných oblastí. Nejvíce se zde 9
vyskytují oblasti s normální mírou oslunění a to v severní části kolem obcí Voděrady a Vračovice-Orlov, kolem obce Tisová a na svazích v blízkosti Litomyšle. Méně osluněné a dobře osluněné plochy se nacházejí nejvíce při západním okraji mapy kolem údolí Končínského a Vlčkovského potoka a na svahu u obce Cerekvice nad Loučnou. Nejlépe osluněné plochy zde tvoří nejmenší kategorii, vyskytují se pouze v severozápadním okraji kolem vrcholku Vinice. Svahy orientované na západ tvoří 45 % všech svahů, je to dáno zejména georeliéfem oblasti. Druhou největší skupinou jsou severně orientované svahy 25 %, které jsou nejvíce zastoupeny v údolí Končínského potoka. Jižní svahy tvoří přibližně 25 % všech svahů, 5 % připadá na západní svahy, které se zde téměř nevyskytují.
5 Vliv topoklimatu na landcover landuse Území mapového listu je téměř celé pokryto nezalesněnými plochami. Zalesněné plochy tvoří přibližně 10 % území, nezalesněné plochy 85 % území a zastavěné plochy 5 %. Největší podíl lesů se nachází v severozápadním okraji území za obcí Sloupnice. Celkově jsou lesy rozprostřeny rovnoměrně po celém území v malých plochách. Většina lesů je jehličnatých nebo smíšených. Nezalesněné plochy se rozprostírají po celém listu a tvoří dominantní prvek v krajině. Zastavěné plochy jsou zastoupeny zejména městy– Vysokým Mýtem v severovýchodní části mapy , a Litomyšlí v jihozápadní části. Z menších obcí mají podíl na zastavěné ploše hlavně obce Sloupnice, České Heřmanice, Cerekvice nad Loučnou a Tisová. Díky tomu, že celá oblast leží v mírně teplé a teplé oblasti a malému procentu zastoupení lesů, jsou zdejší nezalesněné plochy zemědělsky využívané. K dobrým podmínkám pro pěstování plodin přispívá nejen teplé léto a mírné jaro, ale také příhodný georeliéf, který není příliš členitý a většina svahů je orientována západním nebo jižním směrem. Hlavní plodiny v této oblasti tvoří – kukuřice, pšenice, žito, oves, řepka olejka a řepa cukrovka. V jižní části obce Bohuňovice, na rozsáhlém západně orientovaném svahu, zemědělskou půdu nahradila solární elektrárna. Tato lokalita není příliš výhodná, protože z mapy oslunění můžeme vidět, že tento svah spadá do kategorie velmi málo osluněné plochy. Pro tuto elektrárnu by byla vhodnější poloha v severní části mapy, v blízkosti obce Vračovice –Orlov, z důvodu vyšší míry oslunění. 10
Obr. 5 Meteorologická stanice Hrušová.
Obr. 4 Krajina okolí Českých Heřmanic
foto: (www.pocasi-hrusova.cz) foto: (http://www.mistopisy.cz/ceske-hermanice_9260.html)
6 Závěr Hlavním cílem této práce bylo analyzovat topoklima okolí bydliště a porovnat data z Atlasu podnebí ČR se skutečnými daty z meteorologické stanice. Na základě analýzy dat z meteorologické stanice Hrušová a Atlasu podnebí ČR můžeme říci, že dané území odpovídá charakteristikám uvedeným v atlasu podnebí. Průměrná roční teplota dosahuje 9 °C, což zcela odpovídá Quittově klasifikaci v Atlase podnebí ČR. Vyskytují se zde dvě oblasti, mírně teplá a teplá, a ty se zároveň podílejí na utváření krajiny. V mírně teplé oblasti se pěstují plodiny, kterým stačí méně slunečního záření a také nižší teploty. Naopak v teplé oblasti se díky příznivějším podmínkám daří i citlivějším plodinám. Četné vodní plochy, které se zde nacházejí, nejsou tak rozsáhlé, aby se nějak výrazněji podílely na tvorbě místního klimatu.
11
7 Seznam použité literatury Tolasz,R. et al.: Atlas podnebí Česka. ČHMÚ Praha v koedici s UP Olomouc,PrahaOlomouc,2007,251s. Voženílek,Vít,Jaromír Kaňok a kol (2011):Metody tematické kartografie.1.vydání. Olomouc:Univerzita Palackého v Olomouci . 216 s. ISBN 978-80-244-2790-4 Demek, J. a kolektiv.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha 1987. 584 s. Vysoudil, M. (2004) Meteorologie a klimatologie. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 232 s. Internetové zdroje : Mistopisy.cz [online]. [cit. 7.12.2013]. Dostupný na WWW: http://www.mistopisy.cz/ceskehermanice_9260.html Počasí Hrušová [online]. [cit. 7.12.2013]. Dostupný na WWW: http://pocasihrusova.cz/hrusova/foto/index.php
12
