zdarma

reklamní magazín českých drah

a darm ík 5 / z / ročn

7 / 2014

pro vas Ze světa železnice Pivečko chlazené, vlakem dovezené

Jaroslav Rudiš

Hlásím se do služby

14 DNÍ NEOMEZENÉHO CESTOVÁNÍ VLAKEM PO CELÉ ČR

Jízdenka na léto

S extra výhodnou jízdenkou je jen na vás, kam a kdy se o prázdninách vydáte a kolik kilometrů vlakem ČD ujedete. ▪ pro držitele In Karty nebo studentské karty ISIC cena 990 Kč ▪ pro ostatní cestující cena 1190 Kč V předprodeji od 9. 6. 2014, platí 14 dní v kuse od 1. 7. do 31. 8. 2014.

www.cd.cz

Vždy o něco lepší cesta

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, prázdniny začaly a složení cestujících ve vlacích se touto dobou obvykle mění. Manažerské obleky a kravaty či kostýmky se pomalu vytrácejí, kabelky a kufříky se začínají proměňovat v batůžky i větší batohy napěchované turistickým vybavením. Všichni z měst směřují k lesům, řekám a kempům, zkrátka turistická sezona je v plném proudu. Letos navíc na železnici slavíme výročí 175 let od příjezdu prvního vlaku na naše území. Proto si nostalgických jízd historických vlaků v čele s parními lokomotivami užijete o to více. V tomto případě platí staré známé heslo: I cesta může být cílem. Tím se řídí i spisovatel Jaroslav Rudiš, který jezdí vlakem často a rád, už jen proto, že v něm odposlouchává zajímavé dialogy a transformuje je do svých povídek a románů. Až tedy někdy pojedete v kupé s tímto nenápadným pánem s nápadnými brýlemi, nechte ho naslouchat a třeba někdy v některém jeho románu objevíte i sami sebe! Šťastnou cestu vlakem přeje Petra Kubíčková, zástupkyně šéfredaktora

série

foto z kupé TOMÁŠ KŘIVKA

Až... Až přečteš si můj vzkaz, až dojdeš na konec světa, možná pochopíš snáz, proč nás nemohla zachránit jediná věta.

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 2. července 2014, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Radek Dvořák, Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory:

V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu. V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.

1

TITULNÍ FOTO: ABELSONAGENCY

2

obsah

7

35 Nepřehlédněte Soutěžit vás baví. Minulý měsíc jste na našich stránkách www.cdprovas.cz vyplnili kolem 25 000 soutěžních formulářů! I v červenci můžete získat hodnotné ceny. Vyluštěte třeba křížovku ze strany 43 a vyhrajte licenci on-line doplňkového studia angličtiny pro všechny jazykové úrovně. Ve hře jsou tři licence Tea-learningu v hodnotě 3 900 Kč!

11

23

Příští číslo vyjde

obsah

3

6. 8. 2014

7

17

rozhovor Jaroslav Rudiš

Autora, tvořícího jak v Česku, tak v Německu, proslavila především komiksová postava nádražáka Aloise Nebela. Inspiraci Rudiš sbírá v hospůdkách nebo také saunách či přímo ve vlaku. Proto se i váš rozhovor z kupé může stát základem pro jeho další román.

11

retro Z dob předmobilových

Než přišly na řadu telefony mobilní, byly ty pevně zabudované s velkým sluchátkem a kulatým ciferníkem jediným prostředkem ke zkontaktování našich blízkých. A také si s nimi vyhrály vaše ratolesti, jak je patrné ze zaslaných fotografií.

17

kultura Tipy a recenze

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

23

cestování po ČR Plzeňský kraj

V Plzni a jejím okolí na vás čeká během července bohatý program. Můžete například podpořit českou golfistku Kláru Spilkovou na turnaji Pilsen Golf Masters ze série Ladies European Tour v nedaleké Dýšině nebo si vyjeďte za romantikou Bezdružickou lokálkou.

49

35

cestopis Volání bájné Kolchidy

Skupinka mladých nadšenců absolvovala dobrodružnou výpravu do daleké Gruzie. Pokořila nejvyšší hory, vyzkoušela místní lázně a poznala gruzínskou pohostinnost, které tu mají na rozdávání. Hlavnímu městu Tbilisi se dokonce přezdívá Paříž východu.

43

zábava aby vám cesta rychleji uběhla

Křížovka se soutěží, zvířátka z depa pro nejmenší a rubrika blogerky Pindulíny, která se s vámi humornou formou podělí o osobní zážitky z cest vlakem.

54

49

ze světa železnice Pivečko chlazené, vlakem dovezené

Bílé chladicí vozy s vlastním agregátem a logem některého z velkých pivovarů bylo možno na českých kolejích spatřit ještě v průběhu 70. let minulého století. Dnes patří pohlednice nebo modely „pivních“ vozů mezi jedny z nejoblíbenějších sběratelských artefaktů.

54

ČD průvodce Ochutnejte léto ve vlaku

Nová osvěžující sezonní nabídka v jídelních a bistrovozech ČD vám v horkém létě jistě přijde k chuti. Vybírat můžete z polévky, masitých pokrmů či salátu a nechybí ani sladký dezert. Vše je připraveno s pečlivostí podle receptur osvědčených šéfkuchařů a za příznivé ceny.

4

novinky

Zahájení provozu

Psali jsme… Nové mobilní telefony usnadní práci vlakovým četám

Linka U28 Děčín – Rumburk přes Sebnitz obnovena

(č. 11/2014) Rychlejší, chytřejší, praktičtější – takové jsou nové mobilní telefony, které v minulých týdnech převzaly vlakové čety na dálkových spojích ČD. Kromě on-line přístupu k aktuálním údajům o provozu získali průvodčí a vlakvedoucí užitečný komunikační nástroj s mnoha funkcemi.

Kontroloři vozby nejsou nepřátelé, ale strojvůdcovští pedagogové (č. 11/2014) Kontroloři vozby mají u strojvedoucích občas pověst lidí, kteří jim přišli znepříjemňovat práci. Jejich pracovní náplní je sice kontrolovat, zda strojvedoucí dodržují předpisy a předepsané postupy, ale současně jim chtějí pomáhat, motivovat je a hledat řešení vzniklých problémů.

Vlaková datová linka aneb WTB v našich podmínkách (č. 12/2014) S masivnějším zavedením vratných souprav do vozidlového parku ČD se objevil nový pojem – Wire Train Bus (WTB). Jde o systém, díky němuž spolu vozidla v soupravě komunikují a strojvedoucí může vlak vést nejen z lokomotivy, ale i z řídicího vozu. Jaké jsou zkušenosti s jeho bezmála tříletým využitím v praxi?

Po 25 letech od pádu železné opony se 5. července 2014 znovu otevře železniční přechod mezi stanicemi Dolní Poustevna a Sebnitz. Na tuto chvíli čekali dlouhé roky hlavně obyvatelé Šluknovského výběžku, kterým přinese obnovené spojení především časovou úsporu při cestování do Děčína. Například občanům Dolní Poustevny se cestování zkrátí o polovinu. Na nové lince U28, která povede z Děčína přes Dolní Žleb, Bad Schandau, Sebnitz, Dolní Poustevnu a Mikulášovice do Rumburka, pojede denně osm párů vlaků. Linka projíždí celou oblastí Českosaského Švýcarska a ponese název Dráha národního parku/Nationalparkbahn. O víkendu 5. a 6. července bude u příležitosti oslav zahájení provozu na této lince probíhat promoakce a cestující budou přepraveni za symbolické jízdné. V ČR se budou tyto zpáteční jízdenky v rámci Promo Sebnitz prodávat (za výrazně zvýhodněné jízdné 10 Kč) ve vlaku a ve stanicích Děčín hl. n., Rumburk a Šluknov. Tipy na výlety v okolí tratě, která vede krásnou oblastí Českosaského Švýcarska, najdete na www.cd.cz/zazitky.

První víkend v červenci promojízda za 10 Kč

Asistenční servis

Vlakušky na pražském hlavním nádraží

Sezonní spoje

Výluka z Prahy do Baru Plzeňský šéfdispečer vytváří svět dřevěných figurek (č. 12/2014) Když v zaměstnání musíte neustále používat mozek, ve volném čase se nejlépe odreagujete rukama. Radek Brand, který řídí plzeňský regionální dispečink osobní dopravy, se zabývá výrobou dřevěných, tzv. skašovských hraček, čímž pokračuje v rodinné tradici. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 300 Kč/rok na [email protected].

Upozorňujeme všechny cestující, kteří už mají zakoupené jízdní doklady nebo je plánují nakoupit, že z důvodu poškození tratí v Srbsku a Černé Hoře po květnových povodních probíhá na této trase výluka. České dráhy pro své zákazníky, kteří plánují cestu přímým vozem Praha – Bar, zajistily pohodlnou náhradní autobusovou dopravu. Díky tomu si můžete i nadále kupovat jízdenky a rezervace pro cestu do/z Baru. Aktuální informace o náhradní přepravě, způsobu odbavení a obnovení provozu získáte na adrese www.cd.cz/ /cernahora. S dotazy k již zakoupeným dokladům se můžete obrátit telefonicky na dispečink rezervací +420 972 241 881 a 882 nebo na e-mail [email protected].

Máte rezervaci a nemůžete najít své místo k sezení? Chcete se ujistit, že nastupujete do správného vlaku? Nebo potřebujete pomoci s objemným zavazadlem? U většiny odjíždějících spojů EC a IC je pro vás nyní k dispozici na pražském hlavním nádraží nová informační a asistenční služba. Jde celkem o 36 spojů každý den, u kterých vás přivítá usměvavý stevard nebo stevardka (známá jako vlakuška) a poskytne vám důležité informace přímo u vlaku.

novinky

5

Komfort na cestách

Více klimatizovaných vozů Od léta postupně ČD nasazují nově na rychlíky z Prahy přes Plzeň do Chebu vozy obdobné kvality, na kterou jsou cestující zvyklí ze spojů EuroCity a InterCity. Modernizované klimatizované a navíc bezbariérové vozy doplní také přibližně polovinu spojů na linkách Bohumín – Ostrava – Přerov – Brno a Brno – Havlíčkův Brod – Praha. Komfortní klimatizované soupravy již České dráhy vypravují také na rychlících Praha – Plzeň – Domažlice – Mnichov nebo Praha – Tábor – České Budějovice – Linec.

Železničář

Fenomén (nejen) posledního desetiletí: řídicí vozy Žádný jiný typ vozidla u nás nezaznamenal v posledním desetiletí tak ohromný rozmach jako řídicí vozy. Přestože se užívají u zahraničních železnic již od 30. let minulého století a značného rozšíření se dočkaly s nasazením moderních trakcí po druhé světové válce, v Československu dlouho na růžích ustláno neměly. Na první pravidelně nasazené řídicí vozy jsme čekali až do druhé poloviny devadesátých let. V posledních letech ovšem dochází k jejich masovému rozšíření. Více o jejich historii a využitelnosti čtěte na stranách 6 a 7 čtrnáctideníku Železničář č. 12.

Užijte si parní léto Česká železnice letos oslavuje 175 let od příjezdu prvního vlaku na naše území. Toto výročí se promítne do plánu letních jízd historických vlaků a vyvrcholí 27. září velkým Dnem železnice v Břeclavi. Těšit se můžete na bohatý kulturní program, řadu historických i moderních exponátů a určitě nebude chybět ani překvapení. Komu se nechce čekat do září, může začít už nyní návštěvou ČD Muzea v Lužné u Rakovníka, kde najde kolem třicítky parních lokomotiv a nově také salonní vůz Tomáše Garrigua Masaryka. V sobotu 26. července se uskuteční jízda parním vlakem z Lužné u Rakovníka do Zbečna. V čele pojede parní lokomotiva Všudybylka 354.195. Můžete vystoupit nejen ve Zbečně, kde lze navštívit památku lidové architektury Hamousův statek, ale také na Křivoklátě a prohlédnout si hrad, nebo třeba v Roztokách u Křivoklátu a vykoupat se v řece Berounce. Jízdné se bude vybírat přímo ve vlaku (cena z Lužné u R. do Zbečna 80 Kč). Jízdní řád a více informací na stránkách www.cd.cz/zazitky.

AKČNÍ OSVĚŽENÍ Z PONTU Pohodlný obchod na trase – to jsou prodejny PONT Market, s nimiž se můžete setkat na většině vlakových nádraží v České republice. Každý měsíc vám na tomto místě přinášíme extra tip. V červenci si do PONTů zajděte na pořádné osvěžení – pro světlého Velkopopovického Kozla za skvělých 13 Kč. Pokud nemáte v oblibě skleněné lahve, je tu pro vás i varianta v plechu za 17 Kč. Užijte si léto naplno!

www.ponty.cz

6

novinky z redakce

pošta

Červnové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.

Ocenění

TOURMAP 2014 Soutěž o knihu Nížiny Autorka v loňském roce oslavila: B) šedesáté narozeniny

Soutěž o předplatné časopisu Turista Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách: C) Rabí

Soutěž o model 1216 Taurus Jednotek ČD railjet České dráhy pořídily: 7

Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách

Již po jedenácté se v květnu konal mezinárodní festival map a průvodců TOURMAP. Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 384 turistických map a 197 turistických průvodců z celého světa. Bohatá mezinárodní účast byla opět rozšířena o celou řadu exotických zemí (Vietnam, Laos, Kambodža, Filipíny, USA, Čína a mnoho dalších). O to větší máme radost, že v kategorii turistických průvodců druhé místo získaly CYKLOKNIHY s.r.o. s průvodcem 333 výletů po rozhlednách Čech, Moravy a Slezska. A právě v loňském roce se díky spolupráci s časopisem ČD pro vás poprvé v knize objevila u každé rozhledny informace o nejbližší železniční stanici. V ČD pro vás představujeme každý měsíc dvě rozhledny z aktuálního kraje a pokaždé můžete vyhrát tři výtisky. Soutěžte i tento měsíc na straně 29 a na stránkách www.cdprovas.cz.

Součet nadmořských výšek rozhleden: 724 m n. m.

Soutěž o knihu Kuchařka pro dceru Tajenka zní: Kdo splete první knoflík, ten už se pořádně nezapne.

Soutěž s Elfíkem o vstupenky do Království železnic Nový vlak se jmenuje: ČD railjet

Soutěž pro chytré hlavy 1 A, 2 B, 3 A, 4 A, 5 C

Jména všech výherců najdete již nyní na www.cdprovas.cz.

anketa

Z dopisů od čtenářů Dobrý den do redakce, před nedávnem jsem se stala vaší pravidelnou čtenářkou, protože mi mamka váš časopis nosí z práce. Ne že bych si jen tak z plezíru dopisovala s redakcemi oblíbených časopisů, ale jedna z rubrik mě natolik zaujala, že se s vámi o svůj poznatek chtě nechtě musím podělit. Jde o rubriku Pindulína bloguje – to je naprostá bomba a já se nemůžu dočkat dalšího zážitku z jízdy slečny Pindulíny! O různých individuích vyskytujících se ve vlaku bych za dobu svého dojíždění mohla sama vyprávět, ale nebylo by to ani z poloviny tak vtipné jako její příhody. Gratuluji a hlasitě tleskám slečně pisatelce a vám děkuji za kvalitní časopis plný zajímavých informací a tipů srozumitelně podaných i pro železničářského laika. Jen tak dál! 

Prokletý Poník

Vážená redakce, velmi ráda a často cestuji vlakem s Českými drahami. Proto vítám akce Lidlu, který občas nabízí možnost získat jízdenky za 199 Kč. Loni jsem v této akci vyhrála celoroční In Kartu s aplikací IN 100. Mám z ní velkou radost a velmi často ji využívám. K dnešku mám za sebou 155 jízd. Všechny si zapisuji a ke konci platnosti karty sečtu i projeté kilometry. Hlídám si, když vychází magazín ČD pro vás. Je mi milým a hlavně praktickým rádcem pro cíle mých cest. Proto bych do něj velmi ráda přispěla článkem o mém cestování. Nejvíce navštěvuji technické památky, historická města, architekturu a přírodu. Republiku mám proježděnou, do železniční mapy si vyznačuji projeté tratě. Co jich ještě zbývá! Prosím vás o radu, jak rozsáhlý může příspěvek být, případně i foto. Bude to oslava Českých drah, protože moje zkušenosti s nimi jsou výborné! Srdečně zdraví cestovatelka

články, které vás nejvíce zaujaly



Jitka Sedláková z Pardubic

Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

Vážená paní Sedláková,

1

 28 % hlasů

2

 21 % hlasů

3

 16 % hlasů

jsme velmi potěšeni vaším kladným hodnocením a věříme, že nám zachováte přízeň i nadále. Co se týče pravidelných rubrik, spolupracujeme především s osvědčenými redaktory a například v případě cestopisů, kde dáváme šanci i méně známým autorům, máme rezervován prostor na příštích asi dvacet čísel – takový je zájem. Přesto budeme rádi, pokud se zapojíte do našich pravidelných soutěží, například pošlete příspěvky do rubriky Retro.

ČD průvodce – ČD railjet



Cestopis – Čtrnáct dní stopem po Evropě (Matouš Vinš)

Cestování po ČR – Jihomoravský kraj

Redakce ČD pro vás

rozhovor JAROSLAV RUDIŠ

a AGENCY ABELSON : O T O F , OVÁ A KUBÍČK

martin

harák

R

TEXT: PET

Za vším hledej Nebela Chtěl být strojvedoucím, ale nevyšlo to. Svou vášeň k železnici ovšem silně promítl do komiksu Alois Nebel, který byl zfilmován a stal se populárním i za našimi hranicemi. Často se nechává inspirovat klasickou literaturou, o čemž svědčí také jeho nejnovější projekt Kafka Band.

8

rozhovor

Nemáte někdy pocit, že většina lidí zná spíš Aloise Nebela než Jaroslava Rudiše? Dokonce i na titulní straně ČD pro vás se objevil mnohem dříve než vy. Jsem si celkem jistý a je to tak úplně v pořádku. Jak říká Jaromír 99, výtvarník a spoluautor Aloise Nebela, komiksoví hrdinové v sobě mívají takovou sílu, že drtí všechny a všechno. Vyhrávají a přežívají. Ale Superman to zrovna není. Možná právě že je. V té své jesenické samotě je to vlastně taky takový hrdina. Padá na hubu, vstává a rve se s dějinami. Film se promítal i v zahraničí. Jak tam vnímají osobnost Aloise Nebela? Zrovna teď jsem se vrátil ze Švýcarska, kde běžel film v doprovodném programu literárního festivalu v Solothurnu. A i tam Nebel strhl velkou pozornost, hlavně směrem na Jeseníky a na vlaky. I z Německa k nám jezdí fanoušci do Horní Lipové a hledají Bílý Potok i Nebela. A to mě těší snad ještě víc, než že mě to živí, že dnešní mladí tráví čas čtením, že přečtou Aloise Nebela a jedou do Jeseníků nebo že přečtou můj román Nebe pod Berlínem a jedou do Berlína. Těší mě, že moje knihy vyzývají k nějaké aktivitě. Spisovatel to má přesně naopak? Nejdřív musí místo poznat a pak o něm teprve může psát? Mě vždy zajímá historie konkrétního města či místa. Vystudoval jsem dějepis a dost to do těch mých knížek prosakuje. Nakonec i Nebel vypráví příběhy z minulého století. A třeba román a film Grandhotel jsou hodně o Liberci, nemohlo by se to odehrávat někde jinde než v tomhle melancholickém deštivém městě. Tu náladu dobře znám, sám jsem tam pár let v tom věčném čekání na déšť a v dešti žil, ale o historii města jsem si musel ledacos přečíst. A ještě také o meteorologii.

Jak jste došel k tomuto tématu? Hlavní postava románu Fleischman, který nedokáže Liberec opustit, je inspirována jedním mým konkrétním kamarádem. On měří a zachycuje každý den počasí, což mi přišlo fascinující. Navíc jsem potom zjistil, že to dělá hodně lidí.

Tak vzniká většina vašich literárních postav? Že si je půjčujete ze svého okolí? Jo. Jsem přesvědčen, že nejlepší příběhy a dialogy jsou ty, které se odehrály i ve skutečnosti. A některé jsou opravdu tak šílené, že když je potom čtete, tak vám přijdou neuvěřitelné. Třeba v mém románu Konec punku v Helsinkách je postava, která vykládá dějiny světa přes hospodský stolní fotbálek. Hitlera nechává hrát s Ježíšem proti Stalinovi a potom zase obráceně. To mi zase vyprávěl jiný můj kamarád, že takového člověka potkal. Co ale inspirace jinými autory? Například styl vypravěčství v románu Grandhotel připomíná Bohumila Hrabala. Myslel jste na něj, když jste to psal?

Chodím rád do sauny. Dokonce jsem napsal několik povídek, které se tam odehrávají. Tak na něj já myslím pořád. To je velký mistr. Hrabal, Hašek, Kundera nebo Kafka jsou autoři, ke kterým se pořád vracím. Mám rád jejich smutek, ironii, smysl pro absurditu. Musíte se k nim vracet, pokud odtud pocházíte. Inspirují mě. I v Německu, když řeknete Kafka nebo Praha, tak to má obrovskou magii a vždy si pod tím místní dokážou něco představit. Zrovna loni jsem si znovu přečetl Švejka, protože jsem psal doslov k německému vydání, a to je prostě geniální kniha, ke které je potřeba se vracet, stejně jako k tomu Kafkovi. Přijel jste z Německa do Prahy, abyste vystoupil v Divadle Archa s kapelou Kafka Band. Můžete nám přiblížit, o co se jedná?

rozhovor

9

Kafka Band je kapela, která se zrodila jako soundtrack ke komiksu Jaromíra 99 a amerického autora Davida Mairowitze. Ti dva vytvořili velmi atmosférickou a působivou adaptaci Kafkova nedokončeného románu Zámek. K tomu potom vznikla výstava v Literárním domě v německém Stuttgartu a my jsme byli pozvaní jako hudební doprovod. Původně jsme měli zahrát tři písničky ve třech na vernisáži výstavy, ale nakonec je nás sedm, vyšla nám deska a máme poměrně hodně nabídek na koncerty v Německu. No a 3. června to bylo 90 let od úmrtí Franze Kafky, takže jsme hráli i v Praze. Bylo vyprodáno, což jsme nečekali. Chcete říct, že vy jako spisovatel teď jezdíte ještě turné s hudební kapelou? Kde na to berete čas? Já to tak nechávám plynout. Chvilku jsem spisovatel, píšu knížky, a pak se rodí i jiné věci. Samozřejmě žiju hlavně z psaní, ale míchám ke knížkám divadlo, komiks, rozhlas, film, jinak by to ani nešlo. Čas si na hraní s kapelou najdu, protože mě to baví

vizitka Jaroslav Rudiš (42) Narodil se 8. června 1972 v Turnově, vyrostl v Lomnici nad Popelkou, kde má stále trvalé bydliště. Vystudoval německý jazyk a historii. Je autorem románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu, Konec punku v Helsinkách a Národní třída. S Jaromírem 99 vytvořil komiks z železničního prostředí Alois Nebel, podle něhož natočil režisér Tomáš Luňák úspěšný film. Žije, tvoří a pracuje střídavě v Německu a v České republice. Píše česky i německy filmové i divadelní scénáře, jednou za měsíc účinkuje v pražském Divadle Archa v literárním kabaretu s názvem EKG.

Trojice tvůrců Aloise Nebela (Tomáš Luňák, Jaroslav Rudiš, Jaromír 99) se sešla před premiérou filmu na jesenickém nádraží (2011).

a všechny kolem taky. A jsem strašně rád, že moje práce je zároveň i mým koníčkem. Takže vás neživí jen psaní knížek? Ne. Nejvíc mě asi stále živí úspěch Aloise Nebela. Hlavně díky němu se zaměřila pozornost čtenářů i na další moje knížky, stejně tak mě oslovují jiní tvůrci se zájmem o spolupráci. I Kafka Band vznikl na základě zkušenosti s Aloisem Nebelem, protože to v Německu velmi dobře zarezonovalo. Kdy se u vás začal projevovat skutečný zájem o literaturu? Asi na gymplu v Turnově, tam jsem měl kliku na skvělého češtináře a přečetl jsem třeba už tenkrát Proměnu od Franze Kafky, ale taky Hrabala, Škvoreckého, Kunderu. I dnes se snažím hodně číst, i německou literaturu a středoevropskou vůbec. Zajímají mě příběhy, které se zde žily, žijí, a když potom cestujete po střední Evropě, tak zjišťujete, že ty příběhy jsou si velmi podobné a tak nějak pořád stejné dokola, jen mají občas trochu odlišnou barvu. A o těch já píšu. Třeba zrovna Lojza Nebel – jeho příběh je celkem obyčejný, a přesto dokázal zaujmout strašnou spoustu lidí. Když si vzpomenu, jak se rodil v tom moři piva v hospodě U vystřelenýho oka v Praze na Žižkově... Nikdy by mě to nenapadlo. Čili je to váš oblíbený hrdina z těch, které jste vytvořil? Jo. Možná je to i tím, že má něco z mého dědy. A taky ze mě.

Ano, chtěl jste také pracovat na dráze. To mi sice nevyšlo, ale dodnes je železnice mým velkým koníčkem. Dokázal byste si představit, že byste dnes pracoval jako Alois Nebel a vypravoval celý den vlaky? Přece jen je z vás spíše světoběžník… Já bych to někdy moc rád zažil a zkusil, vážně. Ale je pravda, že na jednom místě už bych asi nevydržel, jedině že bych tam měl prostor i na psaní, což by dneska asi nešlo. Vlakem ale samozřejmě jezdím hodně. Ve vlaku čtu, píšu, pracuju i odpočívám.

Komiksoví hrdinové už v sobě takovou sílu mívají, že drtí všechny a vyhrávají. A když nečtete, nepíšete ani nepracujete (pokud tedy vůbec), co děláte? Chodím s kamarády na pivo do hospody, do kina na filmy. A taky do sauny. To jsem se naučil. Tam se člověk tak jako zastaví, zrelaxuje se. Ale chodím tam i kvůli tomu, že se tam vyprávějí skvělé příběhy. Dokonce jsem napsal několik povídek, které se odehrávají v sauně. Nikdy nevíte, s kým se tam potkáte. Stejně jako ve vlaku – taky není předem jasné, kdo si k vám zrovna přisedne do kupé a jaký příběh vytáhne. Váš poslední román nese název Národní třída. Odlišuje se nějak od těch předchozích? Je to asi můj první román, kde se nejezdí vlakem nebo tramvají, ta se tam jen mihne.

10

rozhovor

Napsal jste i tři povídky pro časopis ČD pro vás. Bylo to hodně svazující z hlediska omezeného času a prostoru? Vůbec ne, to mě baví, jsem rád, že někdo dává prostor literatuře. V současné době píšu pravidelně každý měsíc fejetony do Mladé fronty Dnes, spíš to jsou takové malé povídky. Beru to jako zpestření a taky cvičení, pořád si něco zapisuju, nějaké situace, dialogy. A navíc jsem jednu dobu pracoval jako novinář.

A taky jsem hledal nový typ literárního hrdiny. V románech Potichu nebo Grandhotel se objevují celkem sympatičtí ztroskotanci. A pak tam jsou ty silné osudové holky, co ty ztracence zachraňují. Tady jsem chtěl zachytit někoho, kdo bude „fakt vostrej“, na první pohled nesympatický. Ale chtěl jsem i rozehrát trochu hru se čtenářem, že i někdo, kdo se rve, může být nakonec i trochu dobrý, protože nic přece není černobílé. Inspiroval mě jeden můj kamarád, který je dost poučen o životě a poučil i mě. A taky mě naučil dělat kliky. No a tohohle kamaráda jsem tak trošku promítnul i do hlavní postavy knihy Vandama. Když vám vyjde kniha, sledujete kritiky a recenze? Ale jo, sleduju, občas se rozčílím, občas si řeknu, jo, trochu pravda, občas si řeknu, on to ani nedočetl, občas si řeknu, to je zajímavý postřeh. Nejvíce mě ale zajímá, jak se o těch mých knížkách píše venku, v Německu, v Polsku, ve Francii. Ten odstup je zajímavý. A co ohlasy v Německu? Tam byly třeba na Aloise Nebela úplně nejlepší. A ještě ve Francii. Teď myslím film, ale i na moje knihy pohlížejí pozitivněji. Jednak vycházejí s určitým časovým odstupem a kromě toho je tam ten odstup kulturní, což je pro mě hodně důležité – jak vnímají moji literaturu zvenku. Čtete i ostatní současné české autory, tedy vaši pomyslnou konkurenci? Určitě ano. Mám třeba strašně rád Emila Hakla, od kterého jsem přečetl úplně všechno.

A ten vám zrovna letos vyfoukl cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu. Tak já to ale vůbec neberu. Já jsem zase získal cenu v Německu a k ní ještě peníze a pobyt na ostrově Usedom, kde bych chtěl začít psát novou knihu. Jak moc při tvorbě svých románů myslíte na čtenáře, kteří je budou číst? Píšu hlavně pro sebe a tak, jak umím. Na čtenáře myslím hlavně v tom smyslu, že se je snažím překvapovat. Takže si dávám hodně práce se strukturou příběhu, tou až scenáristickou skládankou. A vím, že třeba u mé pražské knížky Potichu to může možná někoho na začátku až odradit, že hned čtenář nedokáže pochopit, o kom ten příběh vlastně je, ale pak se snad začne všechno rychle spojovat, což je právě ten moment, který by měl čtenáře upoutat.

Inspiroval mě jeden můj kamarád, který je dost poučen o životě a poučil i mě. A taky mě naučil dělat kliky.

V Berlíně jste přednášel na univerzitě. Šlo o tvůrčí psaní? Ano, psal jsem se studenty povídky inspirované Berlínem a reálným životem. Posílal jsem je do hospod odposlouchávat zajímavé dialogy. Na rovinu jsem jim řekl: Běžte a přineste příběh z vaší oblíbené hospody nebo baru. Takže jste je vlastně učil svou metodu tvoření. Přesně tak. A je to bavilo. Byli mezi nimi hodně talentovaní jedinci. Dokonce jsem si jistý, že minimálně tři z nich budou spisovatelé. Nebo dobří scenáristé. V Německu ale působíte i jinak než jen na univerzitě. Když jsme se na začátku bavili o tom, co mě vlastně živí, tak samozřejmě i to, že moje knihy vycházejí v Německu. Mám kliku, že umím německy, takže tam mívám čtení, za které dostávám honorář. V tom má Německo oproti Česku výhodu bohaté země, která podporuje svou kulturu a ne jenom hokejisty. Třeba Praha je krásné město. Každý v Německu vám řekne, že už v Praze byl nebo se tam touží jet podívat. Vybaví si Kafku, Haška. Ale Praha je dnes spíš jen takové muzeum. Za současným moderním uměním se jezdí naopak do Berlína, Lipska nebo do Vídně. Z tohoto pohledu je ta naše krásná Praha vlastně trochu mrtvé provinční město. Tady si totiž vůbec neuvědomujeme, jak je podpora současné živé kultury obrovská a přitom vcelku levná reklama pro celou zemi, a to je trochu škoda. ▪

retro TELEFONY, TELEFONOVÁNÍ, TELEFONNÍ AUTOMATY TEXT: MA

V RTIN NA

RÁTIL

Z dob předmobilových Schválně se, vážení cestující, rozhlédněte kolem sebe. Zhruba každému třetímu jedinci vedou drátky do uší. Někomu z empétrojek nebo tabletu, ostatním z mobilního telefonu, který už dnes zdaleka neslouží jenom k telefonování a nikdo se nad tím ani nepozastaví. A příští generace se možná bude divit, k čemu ty srandovní drátky… V 60. letech jsem pracovala ve vojenské nemocnici v Karlových Varech jako zdravotní sestra. Víkendové služby byly dlouhé a telefon je občas zpestřil. Telefonovali jsme rádi, stejně jako dnešní mladí lidé. Božena Henčová

12

retro

Z

působ přenosu hovorů drátem a hlavně bezdrátově zaznamenal doslova vysokorychlostní rozvoj. Ještě že ona vývojová akcelerace zapadla hezky do období konce socialismu, který do poslední chvíle statečně bránil invazi technologických novinek z imperialistického Západu a jistě by si pokládal otázku, jak proti prostředkům svobodného šíření informací zakročit. V té době už za mořem potichu a nenápadně testovali pokusný školní internet. Ten na počátku šikovně využil právě telefonních linek, dnes se naopak písíčka naučila přenos hovorů. Věděli jste, že oblíbené telefonování po internetu dalo češtině nové sloveso skajpovat?

Velká mobilní revoluce „Až se bude psát rok 2006…,“ zpívala skupina Katapult. Jak nepředstavitelně daleko! A najednou tu rok 2006 byl a s ním v plném proudu i velká „mobilizace“. Když jsem připravoval toto téma, dlouho jsem vnitřně zápasil s otázkou, zda vůbec mám vzpomínat na začátky mobilních telefonů. Dnes, když se sotva školce odrostlí špunti dovedou hecovat, co umí a neumí ten jejich smartfoun, může být trochu zbytečné porovnávat parametry a ladnost jeho dědečků. Od těch v podobě menšího kufříku se sluchátkem (odborně mikrotelefonem) ještě připojeným kroucenou šňůrou, který prvním manažerům nosil řidič, až po první těžké kompakty kdysi zvučných firem, které za ona dvě desetiletí buď výrobu opustily, nebo se vytratilo jejich jméno díky nějaké fúzi. Ale možná ještě nejeden starší mobil máte schovaný doma. Třeba takovou legendární nokii třicettřidesítku. Najděte ho a můžete mu poděkovat, co pro vás dobrého vykonal. A za odměnu mu na chvíli zkuste vrátit šém v podobě SIM karty.

Stolní i mobilní: zóna sběratelů První telefonický hovor uskutečnil Alexander Graham Bell v roce 1876. Toho roku se začala psát historie nejen moderní drátové komunikace, ale také přístrojů, do nichž se mluví, jejichž sluchátko se přikládá k uchu a u většiny typů dominuje charakteristický otočný číselník. Takové telefony se staly předmětem sběratelství a ty obzvlášť hezké typy našly své místo jako dekorativní předměty v domácnosti. V socialistickém Československu byla jejich výhradním výrobcem Tesla ve východoslovenském Stropkově. Netřeba připomínat,

Nevinná hra Desetiměsíční Milánek, můj bratr a dnes šéfkonstruktér mezinárodní firmy, si hraje s telefonem na snímku pořízeném v srpnu 1967. Bílý telefon s kulatým číselníkem a kroucenou šňůrou je ale jen dětská hračka! Skutečnou telefonní linku si rodiče do našeho bytu v Podbořanech nechali zavést až dlouho poté, v první polovině 70. let, a to ještě jen proto, že naše jihočeská babička onemocněla. V celém domě byly jen dvě linky, a tak jsem běžně běhával po partajích se vzkazem: „Pojďte, máte u nás telefon! Volají vás z ...“ A když jednou mladý soused čekal na vzkaz z porodnice, který ne a nepřicházel, nakonec inkriminovanou noc prospal u nás v bytě na gauči u aparátu.  Roman Kozák

že na zavedení telefonu existovaly pořadníky – ideální prostředí pro úplatky a poskytování protislužeb. Není divu, že se mnohde zachovaly díky své spolehlivosti a jednoduchosti i přístroje pamatující málem císaře pána. Opravdovým královstvím starých telefonů, ústředen, často ještě manuálních, a jiných dalších udělátek se stala železnice. Selektor, drážní telefon, kterým se dalo automatic-

ky a zadarmo dovolat odkudkoli kamkoli, včetně zahraničí, toť docela „vychytávka“, jak dokládají vaše zaslané fotografie.

Telefonie v khaki barvách S jedovatou ironií a jen malou špetkou nostalgie ve vzpomínce na socialistické lampasáky ještě musím zavzpomínat na oblast vojenství. Telefonie v zeleném provedení

retro 13

à la Varšavská smlouva, to byl ve srovnání s pokrokem civilní elektroniky opravdový skanzen třetí světové války křížený s pokusnou laboratoří doktora Moriartyho. S chutí prozradím určitě zásadní vojenské tajemství, že i když v 80. letech statečně i u nás sem tam nastupovala moderní elektronika, přenos hovorů pro válečné potřeby zůstal na bedrech zelené dvojlinky (odvíjené samozřejmě z bubnu na zádech), hovor zajišťovala plechová bedna o rozměrech mikrovlnné trouby (taktéž s popruhy pro nošení na zádech). Vrcholem lidové armády se stal přenos zhruba šesti nebo osmi hovorů vzduchem zároveň prostřednictvím principu tzv. nosné telefonie, k čemuž bylo potřeba několika skříní posetých knoflíky, točítky a čudlíky, které byly od podlahy až po strop napěchovány do sovětského nákladního auta ZIL. Vše pro zmatení západoněmeckých a jiných zlých soudruhů popsáno azbukou. Omluvou složitého systému made in USSR budiž samozřejmě některé specifické vojenské požadavky, například odolnost proti neu­tronovému výbuchu, hrubému zacházení a jistá, pro zelené prostředí nezbytná, blbuvzdornost.

Haló, tady nádraží! Haló, tady vrátnice! Začátek nezapomenutelného dialogu dvou lehce retardovaných pracovníků z filmu Marečku, podejte mi pero! jistě znáte. Jeho autor se mohl inspirovat prvním zdokumentovaným použitím telefonního přístroje na území Čech. Stalo se tak v roce 1881 a první telefonický hovor u nás se odehrál mezi správní budovou hnědo­uhelného dolu Richarda Hartmanna a dva kilometry vzdáleným nádražím v Duchcově. Železnice, kde telefon dodnes tvoří základ dorozumívání, nezůstala pozadu. První drážní telefonní spojení bylo zřízeno hned o rok později (1882), a to společností Rakouské místní dráhy na lokálce z Čáslavi do dnešní Třemošnice. Výhody oproti rozšířenému telegrafu byly nasnadě: jednodušší obsluha méně kvalifikovanými silami. Nástěnný drážní telefon vzor 1909, s jakým Vlasta Burian kouzlil v Přednostovi stanice, přetrval na železnici desetiletí. Pokud tento a jiné drážní modely všech epoch chcete spatřit „naživo“, zajděte někdy do muzea sdělovací a zabezpečovací techniky v Hradci Králové.

Veřejný telefonní automat Když ne krásný, určitě zajímavý a perfektně do městské i venkovské zástavby zapadající. Původně dřevěný, později umakartový model budky s prosklenými stěnami dožíval někde do 80.–90. let. I jeho vylehčení nástupci, kteří začínali s plexisklovými mušlemi a pokračovali přes kovově-plastové typy s otevřeným či polootevřeným spodkem,

1983

1998

1999

2007

2013

Motorola DynaTAC 8000x

Nokia 5110

Ericsson T28

Apple iPhone I

Samsung Galaxy Note III

Na velikosti (ne)záleží Oficiálně první mobilní telefon Motorola DynaTAC 8000x měl na výšku bezmála 25 cm a vážil zhruba 2 kg. Směr vývoje byl tedy vcelku jasně dán – miniaturizovat. Ovšem s příchodem první generace iPhonu od vizionářské firmy Apple a s následnou, dodnes neutuchající mánií chytrých telefonů s velkými displeji v HD rozlišení se trend ve velikosti mobilních telefonů začíná opět obracet.

rychle mizejí. Semílá je doba či přesněji technický pokrok. Nepamatuji se, že bych naši chuděrku veřejný telefonní automat na mé autobusové zastávce v posledních letech kdy viděl používat k něčemu jinému než k úkrytu před deštěm. První telefonní budka se v Praze objevila poprvé v roce 1911. Největší rozmach veřejné telefonní automaty, jak se jim říká odborně, zažily mezi lety 1993 až 2002, od té doby jejich počet klesá. Není divu, když dnes skoro každý vlastní mobilní telefon. Operátor O2 dle svých stránek provozuje stále 13 tisíc automatů. (V dobách největší slávy jich fungovalo 32 tisíc.) Podle nařízení Českého telekomunikačního úřadu musí být jedno zařízení v každé obci pod pět tisíc obyvatel, další automaty mohou být provozovány na vlastní podnikatelské riziko, příjmy tvoří většinou pronájem reklamní plochy. Máme daleko k Anglii, kde dodnes patří telefonní budky k jednomu ze symbolů země, s nimiž se touží vyfotit každý turista. Ale i ty starší české byly hezké, přestože často s porouchaným aparátem, zničené vandaly, žeroucí mince a pak mlčící. Jenže na ulici za ně neexistovala náhrada. Naštěstí se je podařilo zvěčnit v řadě filmů a fotografií. Nebudou nám jednou veřejné telefonní automaty chybět? ▪

Služba v Letohradě Dcera Jana sloužila v roce 1984 jako tranzitér přípravář v železniční stanici Letohrad, kde se už používalo modernější telefonní spojení při soupisu železničních vozů. Jaroslav Kosek

Zbiroh 1997 Mladá, krásná, právě hovořící s přítelem. To byly časy... Ivana Ryndová

Magnet pro děti V časech, kdy se nic nevědělo o utrženém sluchátku, se na klasický telefon muselo dlouho čekat. Největší problém bylo telefonování do světa. „Čekat a čekat,“ bylo nejčastější odpovědí tehdejší telefonní společnosti. Dále do hovoru vstupovala spojovatelka s dotazem: „Mluvíte? Mluvíte?“ Už tehdy byl klasický telefon silným magnetem pro děti. Dnes už mladá paní Andrejka ze Vsetína se nad černobílou fotografií směje.  Miroslava Fojtů

První telefon Tento svůj první telefon dostala sestra mého přítele Ilona o Vánocích v roce 1981.  Marcela Platzková

Volání na lepší časy Telefonní aparát byl ještě v roce 1989 luxus. My ho měli! Na sobě mám svetr z tehdejší Jugoslávie, který jsem si pořídila z peněz z chmelové brigády. To byla, panečku, doba. A že bych volala na lepší časy? Bylo mi tehdy sedmnáct let. P. Kroupová

V telefonní ústředně Moje maminka pracovala kolem roku 1965 v telefonní ústředně na poště v Uherském Ostrohu. Na fotce je ta hnědovlasá v pozadí.   Miroslava Příhodová

šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na adresu [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání. Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:

č. 8/2014: LETNÍ TÁBORY – uzávěrka zaslání 15. července č. 9/2014: CESTY DO ZAHRANIČÍ NEJEN NA DOVOLENOU – uzávěrka zaslání 13. srpna

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

kultura

kino • fIlmy na doma divadlo • výstavy koncerty • knihy • cd

Kulturní tipy a recenze ČD TIP

BĚŽ, CHLAPČE, BĚŽ V polsko-německé koprodukci vznikl mimořádný snímek o devítiletém Srulikovi, kterému se uprostřed války v roce 1942 podaří útěk z varšavského ghetta. Z lesních úkrytů ho však brzy vyžene zima a hlad, a tak mu nezbývá než se vrátit mezi lidi a předstírat, že je sirotkem z katolické rodiny. Ne všichni jsou ale ochotni vsadit vlastní život, aby mu pomohli… NĚMECKO, POLSKO, FRANCIE, 112 MIN. / REŽIE – PEPE DANQUART / HRAJÍ – KAMIL TKACZ, ANDRZEJ TKACZ, JEANETTE HAIN, RAINER BOCK, SEBASTIAN HÜLK I V KINECH OD 3. ČERVENCE

18

kultura

Kino

Filmy na doma PHILOMENA Nevtíravě dojemný příběh o setkání dvou odlišných světů reprezentovaných propuštěným novinářem Martinem a sedmdesátiletou irskou dámou, kterou s velkou nonšalancí zahrála Judi Dench. Její Philomena se chystá pátrat po synovi, kterého jí ve třech letech odebrali a poslali do Ameriky, on tuší, že tato cesta by mohla být jeho životní reportáží. VB, USA, FRANCIE, 98 MIN. / REŽIE – STEPHEN FREARS / HRAJÍ – JUDI DENCH, STEVE COOGAN, MARE WINNINGHAM, SOPHIE KENNEDY CLARK, SIMONE LAHBIB

MIKULÁŠOVY PATÁLIE NA PRÁZDNINÁCH Před pěti lety se režisérovi Laurentu Tirardovi povedl úctyhodný kousek – v takřka dokonalém provedení převedl dětské hrdiny Goscinnyho Mikulášových patálií na filmové plátno. Pokud poetiku svého vyprávění zachová i v pokračování, v němž malý Mikuláš, jeho rodiče a babička vyrážejí o prázdninách k moři, máme tu skvělý film pro celou rodinu. FRANCIE, 95 MIN. / REŽIE – LAURENT TIRARD / HRAJÍ – VALÉRIE LEMERCIER, KAD MERAD, FRANCIS PERRIN, DANIEL PRÉVOST, FRANÇOIS DAMIENS I V KINECH OD 10. ČERVENCE

DÍRA U HANUŠOVIC Na málokterou českou novinku se čeká s větším napětím než na režijní debut Miroslava Krobota, legendárního řidiče z Účastníků zájezdu či spoluautora seriálu Čtvrtá hvězda. Se svojí černou komedií se vydává do životem unavené vsi, kde snad jen učitelka němčiny Maruna, toho času hospodská, doufá, že se alespoň časem vdá. Jedna událost však všechno změní… ČR, 102 MIN. / REŽIE – MIROSLAV KROBOT / HRAJÍ – TATIANA VILHELMOVÁ, LENKA KROBOTOVÁ, JOHANNA TESAŘOVÁ, IVAN TROJAN, JAROSLAV PLESL, SIMONA BABČÁKOVÁ, HYNEK ČERMÁK V KINECH OD 24. ČERVENCE

ONA Originální, svým způsobem geniální romance z blízké budoucnosti. Theodore, ač se sám živí psaním dojemných osobních dopisů, hledá útěchu pro svoje zlomené srdce v novém operačním systému, který prý představuje plnohodnotnou bytost. Provází jím umělá inteligence Samantha, a protože je zábavná i citlivá, Theodore se brzy zamiluje. USA, 126 MIN. / REŽIE – SPIKE JONZE / HRAJÍ – JOAQUIN PHOENIX, SCARLETT JOHANSSON, AMY ADAMS, ROONEY MARA, OLIVIA WILDE

Divadlo SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ

TOUHA JMÉNEM EINODIS

Na Letních shakespearovských slavnostech nechybí ani loňská novinka Sen noci svatojánské, hraje se v Praze, Brně i Ostravě. Slavná komedie, v níž jednotlivé postavy podléhají kouzlu magické letní noci a uprostřed lesa rozehrávají velký spletenec mezilidských vztahů, má hvězdné obsazení: hlavní role dostali David Prachař a Vanda Hybnerová.

Letní scéna renomovaného pražského Divadla Ungelt, která se i letos nachází v malebné části Hradčan pod Loretou na Novém Světě, zve na původní komorní muzikál napsaný pro Martu Kubišovou a Anetu Langerovou. Jeho příběh se inspiroval osudy baronky Sidonie Nádherné, poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice, přiblíží ale i pohnuté historické okamžiky naší země.

PRAHA, BRNO, OSTRAVA / TERMÍNY NA WWW.SHAKESPEARE.CZ /

PRAHA, NOVÝ SVĚT / TERMÍNY NA WWW.LETNISCENA.CZ /

REŽIE – SKUTR / DÁLE HRAJÍ – CZONGOR KASSAI, HANA VAGNEROVÁ,

REŽIE – PAVEL ONDRECH / DÁLE HRAJÍ – ONDŘEJ NOVÁK, MILAN HEIN,

JOSEF POLÁŠEK, MARTIN PÍSAŘÍK

IGOR OROZOVIČ

kultura 19

Letní festivaly

Knihy MÁG

MIAMI BLUES

Nejrozsáhlejší román autora slavného Sběratele nebo Francouzovy milenky. V Mágovi vypráví příběh mladého absolventa literárních studií, který přijíždí vyučovat angličtinu do chlapecké internátní školy na jednom z řeckých ostrovů. Místní boháč ho však zapojuje do svého experimentu, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií.

Legendární detektivka, v níž se seržant Hoke Moseley pouští na stopu Fredyho „Juniora“ Frengera. Ten sice opustil vězení s předsevzetím nového života, jenže od chvíle, co na letišti ukradl zavazadla a zabil cestujícího, může na vysněný život s naivní prostitutkou zapomenout. Čeká ho drama odehrávající se v kubánském ghettu a na miamských předměstích.

CHARLES WILLEFORD

JOHN FOWLES

ČESKÉ HRADY.CZ Stálicí v nabité letní hudební nabídce je akce, která putuje po našich hradech, přičemž seznam účinkujících je až na drobné obměny hodně podobný. První zastávkou je Točník, který v zahřívací pátek nabídne Sto zvířat nebo Portless, v sobotu pak budou střídavě na dvou pódiích hrát Tomáš Klus, Miro Žbirka, Rytmus, Xindl X nebo Wanastowi Vjecy. 11. 7.–30. 8., RŮZNÁ MÍSTA, TERMÍNY NA WWW.CESKEHRADY.CZ

COLOURS OF OSTRAVA Z multižánrového festivalu vyrostla během let obří přehlídka, která společně s Rock for People přiváží velmi zajímavá jména. Z těch velkých letos v bývalém areálu železáren v Dolních Vítkovicích zazpívají Robert Plant, hlas legendární kapely Led Zeppelin, francouzská hvězda ZAZ nebo hitmakeři MGMT, kombinující psychedelický pop s indie rockem a elektronikou. 17.–20. 7., DOLNÍ VÍTKOVICE, INFO NA WWW.COLOURS.CZ

KNIHA ZLÍN, 389 KČ

MOBA, 249 KČ

Výstavy ANDY WARHOL – I’M OK V pražské Gallery of Art Prague na Staroměstském náměstí 15 je Warhol prvním počinem v nově zrekonstruovaných výstavních prostorách – v těch stávajících jsou umístěny stálé expozice fotografií Jana Saudka a obrazů Salvadora Dalího, každá čítá na 350 děl. Práce nesmrtelné ikony amerického pop artu tady budou vystaveny do konce roku a nechybějí mezi nimi notoricky známá díla – ať už jde o podobizny herečky Marilyn Monroe, plechovky Campbell’s Soup nebo ručně kolorované Flowers. Uvidíte tu známou Krávu vytištěnou na tapetovém papíře nebo sbírku pětadvaceti litografií z cyklu Láska je růžová sušenka. Z dalších vystavených kusů zaslouží zmínit palubní lístek aerolinek SAS nebo unikátní sbírku obalů LP z let 1949–1987, které Warhol navrhl. Raritou zůstává slavná deska Andy Warhol’s Velvet Underground featuring Nico, která nese podpisy všech členů legendární kapely, Nica i Andyho Warhola. Kromě zmíněného výstava nabízí i atrakci v podobě funkční sítotiskové dílny, v níž si návštěvníci mohou vyzkoušet technologii, kterou Warhol svá díla převážně tvořil. A pokud se ptáte, proč se výstava jmenuje I’m OK, tak podle věty, kterou umělec začínal každý dopis své matce. GALLERY OF ART PRAGUE I OTEVŘENO DO 31. PROSINCE

ANTONÍN SLAVÍČEK – KAMENIČKY Malíř Antonín Slavíček je naším nejznámějším krajinářem, byl mistrem v zachycení světla a stínu a pomocí takzvané barevné skvrny dokázal ve svých obrazech vyvolat dojem pohybu. Čtyři roky (1903–1906) pobýval ve vesničce Kameničky, kde mu byla inspirací krajina Českomoravské vysočiny a Železných hor. A právě obrazy z této doby jsou nyní vystaveny v Pardubicích. VÝCHODOČESKÁ GALERIE, PARDUBICE, ZÁMEK 3 I OTEVŘENO DO 31. SRPNA

20

televize

Červencové menu STATEČNÉ SRDCE Mel Gibson za celou svoji kariéru režíroval jen čtyři filmy, ten z roku 1995 je nejlepším z nich. Pěti Oscary oceněný historický epos se vrací do Skotska třináctého století, kdy se udatný William Wallace postavil na odpor proti anglické vrchnosti. PRIMA • 27. ČERVENCE / 20.15

KOČÁR DO VÍDNĚ

Svatby chtějí zopakovat úspěch Počátků Prázdniny v létě nedrží jen ve školách – stalo se tuzemským nešvarem, že je ctí i v televizích. Na prázdniny vypnou, zaujmout diváky něčím novým se nesnaží a do programu ženou jednu okoukanou věc za druhou.

A

ni Česká televize, která by se měla snažit z podstaty koncesionářských poplatků, se nenamáhá. Už v červnu nasadila krimi sérii z roku 1982 Malý pitaval z velkého města, následuje další repríza za reprízou: seriály Hříšní lidé města pražského, Dobrá voda, Vlak dětství a naděje, Ach, ty vraždy s Jiřinou Bohdalovou či Hop nebo trop s Ivanou Chýlkovou. Komerční Nova v nabídce ČT kopíruje. Jejím největším hitem jsou Chalupáři s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem, kteří nahradí zastavenou Ordinaci v růžové zahradě. Na léto skončí i Doktoři z Počátků, Ulice, paradoxně i Rady ptáka Loskutáka. Místo toho můžeme sledovat Pojišťovnu štěstí, Kriminálku Anděl a zástupy již dříve zhlédnutých filmů.

Stanice se tradičně ohánějí tím, že diváci v létě chodí k obrazovce později a na mnohem kratší čas a starší prověřené pořady přímo vyžadují. Přitom právě Nova loni tyto argumenty rozdrtila nasazením zmíněných Doktorů z Počátků – jasně ukázali, že ani o prázdninách diváky hlad po novinkách neopouští. Vypadá to, že si tuto zkušenost z Novy vzali za svou na Primě. Televize ucítila šanci a natočila nový, herecky dobře obsazený seriál Svatby v Benátkách, v němž se na obrazovku vrátila Alice Bendová v doprovodu Jany Švandové, Petry Hřebíčkové nebo Filipa Blažka. Uvidíme, zda Svatby zaujmou diváky podobně jako loni Počátky. Ale snad jsou společně s nimi příslibem do dalších let, že televize jednou z té letní paralýzy vybřednou. ▪

Legendární film Karla Kachyni, který připravil životní roli Ivě Janžurové. Její Kristu na sklonku války přinutí dva němečtí vojáci, aby je odvezla k rakouské hranici – jen den poté, co Němci oběsili jejího muže. Během cesty dostane šanci se pomstít. ČT2 • 29. ČERVENCE / 21.45

POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE Náčelník Apačů Vinnetou a jeho bílý bratr Old Shatterhand ovládnou v červenci každý z úterních večerů, ale jejich výprava ke Stříbrnému jezeru, na jehož břehu je schovaný bájný poklad, platí za nejlepší filmovou mayovku vůbec. ČT1 • 15. ČERVENCE / 20.00

BEZ HRANIC Tým nejlepších evropských detektivů v čele s Williamem Fichtnerem a Donaldem Sutherlandem brázdí starý kontinent a snaží se chytit ty nejhorší mezinárodní zločince. A potkávají při tom i Karla Rodena nebo Kláru Issovou. PRIMA COOL • KAŽDÝ PÁTEK OD 11. ČERVENCE / 20.15

TV kupé ■ HÁDKOVA HUSA UVIDÍME ZA ROK Matěj Hádek (starší bratr známějšího Kryštofa) dostal hlavní roli ve dvoudílném historickém filmu Jan Hus, který se Česká televize chystá odvysílat přesně za rok, kdy od kazatelovy smrti uplyne šest set let. Zahrají si v něm i Milan Kňažko nebo Michal Dlouhý.

■ ROLI PO HAVLOVÉ DOSTALA ŽILKOVÁ Hvězdou připravovaného seriálu Primy Všechny moje lásky měla být Dagmar Havlová, jednání o smlouvě ale ztroskotala. Údajně nešlo o finance, ale využití jména Havlové pro propagaci. Její roli v seriálu dostala Veronika Žilková.

■ ZNĚLKA PRO DĚTI BODOVALA VE SVĚTĚ Z cen Promax, které se dají označit za Oscary televizní grafiky, si tuzemské studio Loom on the Moon přivezlo zlato za závěrečnou znělku dětského kanálu ČT :D. V jiné kategorii uspělo i studio Oficina, které získalo zlaté ocenění za design kanálu Film+.

Lucii zradila chemie Najednou byli zase zpátky na jednom pódiu: David Koller, Robert Kodym, P. B. CH. a Michal Dvořák. Legenda jménem Lucie. Deset let to vypadalo jako marný fanouškovský sen, nakonec se stal skutečností. K nezapomenutelnému zážitku mu však něco scházelo.

P

řed lety se tři členové Lucie postavili proti Michalu Dvořákovi a z kapely ho vyhodili. Fenomén skončil ze dne na den, jeho členové se rozprchli a začali se věnovat vlastním projektům. Skalní fanoušci přesto asi nikdy nepřestali doufat, že zášť mezi rockery zažene čas a oni se nebudou muset spoléhat jen na obehraná cédéčka a dobové videoklipy.

Vše funguje, jak má… Čtveřice jejich víru nakonec odměnila. Po roce, v němž slíbila pilovat koncertní program, se v uplynulých týdnech rozjela na turné po velkých městech – s vrcholem na otevřené scéně na červencovém festivalu Rock for People. Je však otázkou, do jaké míry zmíněná nevraživost mezi členy kapely vymizela. Objevily se zprávy, že po tomto turné kapela už žádné další aktivity neplánuje. Lucie zřejmě povstala z popela výhradně kvůli sérii koncertů, která potěší mnoho fandů a úspěšně naváže na dobrý byznys produktivních let. Jenže ne vždycky, když se chce, to jde. I comebacku Lucie něco scházelo.

Navenek všechno fungovalo. Každý z chlapů nenechal nikoho na pochybách, že je se svým nástrojem srostlý, skupina sázela jeden hit za druhým, pohybovala se na impozantní scéně… Hned na úvod nasadila notoricky známou Ameriku, aby si od první chvíle lidé mohli s kapelou zazpívat. Jenže plánovat chemickou reakci na koncertě je ošidné. Publikum (alespoň při prvním pražském koncertu) oproti očekávání zůstalo nezvykle chladné a do varu se dostávalo až mnohem později.

Pozdě, ale přece Přitom nic nebylo špatně. Možná že proti kapele zapracoval čas – David Koller některé skladby uzpívá jen s vypětím hlasových sil a Robert Kodym už dívčí srdce jen na klobouk a větrákem rozevláté vlasy neutáhne. Kapela místy působila, jako by si lidí v hale nevšímala. Lokálním měřítkem Lucie snese srovnání třeba s legendárními Depeche Mode, co do energie ovšem výrazně zaostává. Zejména proto, že zpěvák David Gahan je showman, který publikum ovládá svým charismatem od prvního okamžiku.

David Koller samozřejmě jisté charisma má, ale ve srovnání s Gahanem působí jako nudný příbuzný, jehož největší akcí na scéně je pár úkroků do strany. To pak jaksi nezachrání ani gejzíry blyštivých papírků vržených do publika, ohnivé sloupy nebo efektní bubenický ostrůvek stoupající nad diváky. Až úplný závěr koncertu a následné přídavky fungovaly a v hale spustily bouři. Během Černých andělů, které hlavní část koncertu uzavíraly, a přidávaných Krev a r’n’r či Troubit na trumpety by se nám líbilo se rozjela celá hala, hudebníci ji povzbuzovali, najednou to byla jedna velká chemická reakce. Škoda že nepřišla mnohem dřív. ▪

hodnocení LUCIE 2014 TURNÉ

70 %

22

ukázka z knihy

Z pohádky O loudavém lidožroutovi

Soutěž o knihu Pohádky k neuvěření

Byl jednou jeden obr lidožrout, který rád baštil… ZELÍ! A ještě rád baštil… Chcete si knihu přečíst celou? Odpovězte na KLOBÁSY! A taky nadšeně baštil… ŘEDKsoutěžní otázku a vyhrajte jeden z pěti výtisků. VIČKY! Avšak ze všeho nejradši, ale úplně ze Ze kterého roku je film všeho nejradši baštil… LIDI! Terryho Jonese Život Briana? Na tom by koneckonců nebylo nic tak A) 1968 B) 1979 C) 1990 světoborného, poněvadž to obři lidožrouti dělávají. Jenže tohle byl doopravdy mimořádný Odpověď zadejte do příslušného formuláře obr – a hned se dozvíte proč. Byl velice, převena www.cdprovas.cz do 24. července. lice, ba neskutečně, nebývale a neuvěřitelně… LOUDAVÝ! Když se ráno probudil, trvalo mu osm hodin, než se zvedl z postele. Devět hodin mu zabrala cesta po schodech do přízemí „A?“ nedal se strážný. a potom strávil deset hodin kuchtěním snída„…a to je všechno,“ zamumlal obr. ně – většinou si dával lidský ovar podlévaný „Lež jako věž!“ vykřikl strážný. vývarem z pánských ponožek. Dalších pat„Jen se na mě podívej,“ vybídl ho lidožrout. náct hodin ji pojídal. Dvacet hodin mu trvalo, „Jsem takový louda, tak jakpak bych si ulovil než vstal od stolu, říhl si – uf – a narval se do lidské maso?“ lidojedských bot (mimochodem, ty škorně ho Hlídač vykoukl škvírou a spatřil, že obr se přišly na pěkné jmění). A příštích třiadvacet vážně sotva pohybuje… nebývale pomalu, až hodin se přemisťoval do předsíně. se zdálo, že to snad ani nesvede. Dozajista jste se už doslechli o tom, že den „Všichni by mi přece utekli, než bych vůbec má jenom čtyřiadvacet hodin, a tak už jste si stačil někoho chytit, utrhnout mu hlavu a popatrně spočítali, že mu zabralo skoro tři dny, než vstal z pelechu a nasnídal se. dusit si ji pěkně na ovárek k chutné snídani,“ Jak vidno, byl to převelice loudavý lidolísal se obr. „Ech, chtěl jsem říct… k nechutné VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ EUROMEDIA GROUP. snídani.“ žrout. „Pravda,“ připustil hlídač. „Tak to tě možná Ta loudavost ho poněkud omezovala, 152 STRAN, 279 KČ pustím dál.“ když si chtěl čmajznout… ZELÍ z lidských Vtom jeho dcerka zaječela: „Tatííí! Neotvízahrádek. Byla mu poněkud na škodu i ve Půl dne zvedal pazouru, aby… zaklepal na palácochvíli, kdy si usmyslel štípnout… KLOBÁSY vou bránu, přičemž vchod dokonale zahradil a nikdo rej mu!“ nemohl dovnitř ani ven, protože… inu, chtěl bych A tak strážný křikl na obra: „Ale než ti otevřu, pověz v řeznictví. A způsobovala mu taky potíže v okavidět, co byste dělali, kdybyste měli před barákem mi, co přesně bys rád.“ mžicích, kdy se rozhodl přikrást ke stolu a vylovit krvelačného obra velikého jako tři urostlí chlapi. „Ohó! Služebníček!“ uculoval se lidožrout. „Chci jedlíkům… ŘEDKVIČKY ze salátové mísy. Přesto byste Teprve pak hlídač zaječel skrz škvíru v poštovní u vás přiložit ruku k dílu, abych na oplátku dostal se nejspíš divili, jak si pro všechno na světě… božínku, schránce: „Dej si odchod! Nechceme tady žádné lidoněco k večeři, třeba… ZELÍ a taky… KLOBÁSY a taky… to je tedy vážně k neuvěření… tak loudavý lidožrout ŘEDKVIČKY a…“ dokázal pochytat lidi, aby si měl co podusit k snídani. žrouty, děkujeme pěkně.“ „A?“ nedal se strážný. A co dělal po jídle? Po šesti dnech si náš lidožrout „Ohó! Jenže já nejsem lidožrout,“ bránil se lidožrout. „…a víc už ani drobeček,“ zapřísahal se obr. konečně dopnul obří kazajku a vypravil se z brlohu. „Jsem jenom chudáček nuzáček pocestný, krapet pře„Čestné slovo?“ ujišťoval se hlídač. Tři týdny se šinul po silnici, než se konečně došinul rostlý z toho, jak ustavičně baštím jen… ZELÍ a taky… „Namouduši,“ přikývl lidožrout. ▪ KLOBÁSY… a taky... ŘEDKVIČKY…“ k paláci jistého zámožného šlechtice.

Terry Jones

Pohádky k neuvěření

Z anglického originálu přeložil Petr Matoušek.

autor Terry Jones (72) Člen legendární britské komické skupiny Monty Python, režisér podepsaný pod filmy Život Briana či Monty Pythonův smysl života a oblíbený autor knižních verzí pythonovských skečů i četných publikací pro děti. Tou jsou i Pohádky k neuvěření, které stojí na paradoxech, neočekávaných kombinacích a bláznivém dotahování známých pohádkových motivů. Z české literatury Jonesovy nonsensy připomínají nejvíc Jana Wericha a jeho moderní pohádky shrnuté v cyklech Fimfárum a Deoduši. V této sbírce zpracovává neotřelým způsobem klasické náměty, třeba pohled z jiné strany na kouzelné zrcadlo zlé královny ze Sněhurčina příběhu, historku o člověku, jenž měl podobně jako Grimmovic holčička Čtyřočka oči doslova všude, ale stejně jimi nedokázal zahlédnout nic podstatného, nebo lidožravého obra tak pomalého, že trvá dny a měsíce, než se přiblíží ke kořisti a než k jeho pidimozečku dospěje kloudná myšlenka.

cestování po ČR ZA KRÁSAMI ČESKA

or FOTO: Lib

Sváček

Plzeňský kraj Příští rok se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury. Tímto prestižním titulem se každý rok pyšní jen dvě města ze dvou zemí EU. V roce 2015 to bude právě česká Plzeň a belgický Mons. Naše čtvrté největší město má tak jedinečnou příležitost ukázat celé Evropě, že není jen místem, kde se vyrábí světoznámý ležák. V Plzni se uskuteční nespočet kulturních akcí a řada z nich se bude konat v Kulturní fabrice Světovar, která vzniká na místě bývalého stejnojmenného pivovaru a kasáren. Kompletní program najdete na www.plzen2015.cz. Do západočeského města, jemuž dominuje katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v ČR (102,6 m), přijeďte vlakem. Na plzeňském hlavním nádraží zastavují i vlaky SuperCity Pendolino. Během léta České dráhy nahradí v rychlících na lince Praha – Plzeň – Cheb starší vozy modernizovanými vagony s klimatizací, a nabídnou tak v těchto vlacích stejný komfort cestování, jako je tomu v mezistátních vlacích EuroCity.

24

cestování po ČR

Velhartice učarovaly i Werichovi Zveme vás na výlet malebnou pošumavskou krajinou k romantickému hradu Velhartice. Jeho okolí si můžete projít po nenáročné naučné stezce, která vás dovede i ke známé Werichově chatě. korunovaci Jiřího z Poděbrad. Tento příběh a další zajímavosti z historie Velhartic se dozvíte z výkladu při okružní prohlídce hradu. Při ní zavítáte do Rajského paláce, v němž se žilo panstvu jako „v ráji“ a kde je dnes k vidění expozice o životě ve středověku. Z paláce projdete na unikátní kamenný most, odkud se vám naskytne poutavá vyhlídka na podhradí i okolní zeleň, a po mostě se čtyřmi lomenými oblouky se pak dostanete do obranné věže Putna. Podle pověsti její zdi ukrývají pohádkové bohatství. Hledači pokladů tu ale zatím našli jen hromady lidských kostí. Věž totiž sloužila v 17. století v období rekatolizace jako hladomorna.

TEXT: TOMÁŠ REZEK, FOTO: CZECHTOURISM.COM, ARCHIV NPÚ

K

rál Karel s Buškem z Vilhartic teď zasedli si k dubovému stolu – ti dva už pili mnohou číši spolu… Tak začíná Nerudova Romance o Karlu IV. Literárně proslulý majitel velhartického panství byl nejen císařovým přítelem, ale také nejvyšším komořím. Právě za Buška z Velhartic (původně Vilhartic) došlo k rozsáhlým úpravám rodového sídla. A i když se z hradu Velhartice dochovalo jen torzo, i tak dnes působí majestátně. O výsadním postavení Velhartic mezi středověkými hrady svědčí i to, že v něm byly v polovině 15. století uschovány české korunovační klenoty.

Život za arkádami

Komfort jako v ráji Korunovační klenoty převezl z Karlštejna na hrad Velhartice roku 1448 nejvyšší zemský purkrabí Menhart z Hradce, aby je nemohli použít členové Jednoty poděbradské ke

V hráčském pokoji najdete nejoblíbenější panské stolní hry – šachy, vrhcáby, dámu nebo mlýn.

K Rajskému paláci přiléhá zámecké křídlo s arkádami. Nechal ho postavit Martin de Hoeff-Huerta, který Velhartice koupil roku 1628. Právě tento šlechtic původem ze Španělska proslul jako fanatický pronásledo-

5 NEJ

spojení

3

Vlakem do Velhartic Hned ze tří míst, kam vás dopraví vlaky ČD, se můžete vydat do Velhartic: od železničních zastávek Nemilkov (5 km po žluté a červené turistické značce) a Malonice (5 km po silnici a po červené) nebo můžete z vlaku vystoupit ve stanici Kolinec (6,5 km po modré). Pokud během dvou týdnů v červenci a srpnu máte v plánu podniknout více výletů vlakem, doporučíme vám výhodnou Jízdenku na léto 2014. S ní můžete 14 dní neomezeně cestovat vlaky ČD (2. třídou). Jízdenku na léto 2014 koupíte v pokladnách ČD i v eShopu ČD (www.cd.cz/eshop) za: ▪ 990 Kč s In Kartou/průkazem ISIC ▪ 1 190 Kč bez In Karty/průkazu ISIC Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem po ČR – Jízdenka).

vatel protestantů, a to nejen ve Velharticích. Při prohlídce zámeckých komnat a sálů vás průvodce seznámí se životem šlechtické rodiny na venkovském sídle v období renesance. V rodinné místnosti uslyšíte zajímavosti o výchově a vzdělání šlechticů, v komůrce chůvy uvidíte, s čím si tehdy hrávaly děti, a v ložnici si můžete prohlédnout nákladné

renesanční šaty ušité podle španělské módy. Že i šlechtici v 17. století mohli mít problémy s gamblerstvím, poznáte v hráčském pokoji a v jídelním sále zjistíte, že ke stolování se začala používat vidlička se čtyřmi hroty právě v renesanci.

Stezkou za Werichem Do Velhartic si svačinu brát nemusíte. Pokud vás na hradě přepadne hlad, zajděte si do restaurace, kterou najdete v rekonstruovaném hradním pivovaru na dolním nádvoří. Nabrané kalorie pak můžete spálit procházkou po naučné stezce vedoucí okolím hradu. Měří 4,5 kilometru a zvládnou ji i rodiny s malými dětmi. Začíná na parkovišti pod hradem a provede vás městečkem, místními lesy a romantickým údolím říčky Ostružná. Jedno ze zastavení naučné stezky se nachází u chaty Jana Wericha. U řeky plné ryb si Werichovi postavili chatu roku 1938 a po válce tu pravidelně trávili celé letní prázdniny až do roku 1980, kdy na milované chatě Jan Werich upadl do bezvědomí, když mu praskl žaludeční vřed. Sanitka ho převezla do nemocnice do Klatov a následně do Prahy, kde poslední říjnový den téhož roku zemřel. ▪

4

5

V polovině 15. století byly na hradě na několik let uschovány české korunovační klenoty. Svatováclavská koruna byla zhotovena v letech 1345 až 1346, a je tak čtvrtá nejstarší v Evropě.

Foto: Suprijono Suharjoto | Dreamstime.com

2

K nejznámějším majitelům hradu patřili Buškové z Velhartic – otec a syn. Mladší z nich byl blízkým přítelem českého krále a římského císaře Karla IV. a stal se také nejvyšším komořím.

V Rajském paláci si můžete prohlédnout expozici o životě ve středověku, v níž je feudální společnost přirovnávána k šachové hře. Šachy byly v té době u šlechticů nejoblíbenější hrou.

Foto: Huspi | Dreamstime.com

1

Největší raritou velhartického hradu je kamenný čtyřobloukový most s padacími můstky po obou stranách. Je 10 metrů vysoký a 32 metrů dlouhý a propojuje Rajský palác a věž Putna.

Foto: Jan Gottwald | Dreamstime.com

hradu Velhartice

Na stěnách Rytířského sálu v zámeckém křídle se částečně dochovala původní raně barokní výmalba z přelomu 17. a 18. století. Sál je největší a nejslavnostnější místností zámku.

Foto: Nickolay Khoroshkov | Dreamstime.com

Romantický hrad Velhartice stojí na skalnatém ostrohu nad říčkou Ostružnou.

Arkózové komory

u Mirošova

Jako hlavní oblast železářství se dnes každému vybaví Ostrava nebo Kladno. Až do 19. století ovšem bylo takovým centrem Podbrdsko, kterému se také přezdívalo Železné srdce Čech. TEXT: MICHAL HEJNA FOTO: MARTIN MAJER

M

irošov leží asi 8 km jihovýchodně od Rokycan. Dnes je to město s téměř dvěma tisíci dvou sty obyvateli, ovšem ještě před jedním a půl stoletím se jednalo o malou vesnici. Za rychlý a bouřlivý rozvoj vděčí Mirošov těžbě nerostných surovin, hlavně černého uhlí, ale i železných rud a arkózy. V současné době tuto slavnou hornickou dobu připomínají už pouze pomístní názvy a několik terénních nerovností v okolí.

Mirošov a těžba železných rud V pásmu od Rokycan až k Berounu byla těžena a zpracovávána železná ruda a pozadu nezůstal ani Mirošov. Zatímco hutě v Hýskově či Komárově jsou známy již ze 14. století, hutě v Mirošově jsou podstatně mladší. První huť, v místě zvaném Na Padrti, založil František Diviš Vratislav z Mitrovic v roce 1670. Brzy následovaly další tři hutě. Lokalizaci Hořejší nebo také Divišovy hutě neznáme. Prostřední nebo také Andělova huť stála kdesi na Hrádku a poslední, Dolejší neboli Nová huť, stála v Hrádku u mostu přes Klabavu. U hutí stály také hamry, ve kterých bylo železo zkujňováno.

Dobový snímek dolu Leopoldine. Foto: www.brdskelisty.cz

Železná ruda se těžila severně od Mirošova v místě dodnes zvaném Na rudě. Druhému místu, kde jsou dodnes patrné zbytky po povrchové těžbě a mělkých šachtičkách, se říká výstižně Zlamnoha. Těžba železných rud byla na Podbrdsku ukončena v druhé polovině 19. století. V té době došlo ke změnám v technologii vysokých pecí a chudé rudy podbrdských dolů již nebylo možné používat.

Těžba arkózy K výrobě železa nebyla potřeba pouze železná ruda, ale také mnoho doprovodných surovin. Patřil mezi ně třeba vápenec, který se přidával do tavby kvůli strusce, a patřila sem například arkóza, která se využívala pro stavbu a vyzdívku vysokých pecí. Jsem si plně vědom toho, že pod pojmem železná ruda si většina lidí dokáže představit něco konkrétního, zatímco termín arkóza budou znát převážně pouze geologové.

cestování po ČR 27

Soutěž o předplatné |

7 2014

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

ČERVENEC

Nezbývá než vysvětlit, co se pod arkózou skrývá. Vnímavý návštěvník si zde mohl všimnout, že se pískovec rozpadá na písek. Tím se dostáváme opět na začátek celého procesu. Na počátku se totiž někde ukládal písek, který byl později vlivem vysokých tlaků stlačen do podoby pevné horniny. Pokud je více než 50 % písku tvořeno zrny křemene, hovoříme o pískovci. Jestliže má ovšem převahu jiný častý nerost, živec, je výslednou horninou arkóza. A v období mladších prvohor zvaném karbon, někdy před 350 miliony let, kdy se oblast pozdějších Čech vydala na pouť od rovníku až do současného mírného pásma, se v okolí Mirošova uložila čtyři metry silná vrstva jemnozrnné bílé arkózy. Kdy se zde začala arkóza těžit, není známo. První písemná zmínka pochází z roku 1786, kdy se o ní zmiňuje císařský lesnický expert J. Jirásek v seznamu přírodního bohatství císařské komory. Ovšem skutečný začátek těžby musíme posunout minimálně do 2. poloviny 17. století v souvislosti se vznikem hutí. Arkóza má totiž dvě důležité vlastnosti: tepelnou stálost a vynikající izolační vlastnosti. Z toho důvodu byla ideálním materiálem pro zdění vysokých pecí a byla z Mirošova expedována do celého Podbrdska. Huťaři přezdívali arkóze kštelový kámen (z německého Gestehel – podstavec). Kromě železářství našla arkóza své využití i v sochařství (například na barokní sousoší sv. Anděla a na sochu Piety v Mirošově) a při výrobě mlýnských kol. Právě toto využití by mohlo ukazovat, že aspoň nárazově byla arkóza těžena již daleko dříve. A těžba arkózy stála i u objevu poslední suroviny, která se u Mirošova těžila – černého uhlí.

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista! Zámek z titulní strany Turisty najdete

Hrad Kamýk

Svatý Linhart v lázeňských lesích Pěšky kolem Košumberku

V kraji kamenných seker Větrný mlýn v Partutovicích

Flossenbürg Weitra Návrat "praturů" do Česka

TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Kampanologická expozice Vltavíny - zelený déšť z vesmíru

AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI

LIII | 126 Cena: 48 Kč

A) v Kynžvartu B) v Jaroměřicích n. Rokytnou C) v Kravařích

Rozhledna Vysoký Kamýk € Rozhledna Špulka Soví voliéry na Borových Ladech € Obůrka Hvozd Jánský kopeček a Královská louka€ Muzeum Energie € Muzeum Moravských bratří € Odskočme si ke sv. Klimentovi € Znáte mniškový kámen?

Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 24. července. Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.

Arkózové komory Vyrazíme-li po modré značce z Mirošova na Hrádek, mineme několik starých lomů. Nejvýznamnějším z nich je lom Nad Planinou, ve kterém se rozhodně vyplatí zastavit. Arkóza byla těžena ručně pomocí kladiv, dlát a páčidel. Pokud její vrstva zasahovala až k povrchu, byla těžena lomovou stěnou. Problém nastal, když se vrstva arkózy dostala pod povrch. Nad vrstvou arkózy totiž leží slepence, což je hornina vzniklá spojením křemenných valounů velkých až jako pěst. Lámat tuto horninu bylo velmi náročné, a tak byly lomy obvykle opuštěny. V lomu Nad Planinou ovšem zvolili těžaři jiný postup. Arkóza byla těžena v komorách ražených do skály. Po vytěžení se obvykle odstranily ochranné pilíře chodeb a strop komory se zřítil. Přesto se zde dodnes zachovaly v západní stěně lomu čtyři komory, z nichž ta největší je dlouhá 8,7 metru, široká 17 metrů a vysoká 6,5 metru.▪ Mirošovská Pieta. 

Pohled na jednu z komor. Celá prostora byla vytvořena pomocí kladívek a dlát.

Foto: Svatava Pátková

Článek vyšel také v časopise Turista č. 6/2013.

Styk arkózy (vlevo) a slepenců (vpravo). Červené zbarvení je způsobeno oxidy železa. Ostatně železná ruda byla další surovinou těženou v okolí Mirošova.

28

cestování po ČR

Mladotice Plzeň

Z okna vlaku v Plzeňském kraji

Špičák

MLADOTICE

Foto: Václav Chabr

Foto: archiv NPÚ

HORŠOVSKÝ TÝN

Foto: Zdeněk Rotta, www.fotobanka.cz

ŠPIČÁK

Horšovský Týn

Hora, v níž mizí vlaky

Renesanční klenot západu

Údolím řeky Střely

V sobotu 26. července proběhne slavnostní otevření nové rozhledny vysoké 26,5 metru na železnorudském Špičáku, která je veřejnosti přístupná již od začátku července. Na její ochoz, z něhož při dobré viditelnosti dohlédnete až na Alpy, vystoupáte po 135 schodech. Horu Špičák nejenže dobře uvidíte z vlaku, ale dokonce se pod ní můžete i projet – 1 748 metrů dlouhým železničním tunelem. Ten byl postaven v letech 1874 až 1877 jako jeden z prvních v Rakousko-Uhersku. Až do roku 2007 byl Špičácký tunel také nejdelším u nás.

Pokud absolvujete všechny čtyři prohlídkové trasy hradu a zámku Horšovský Týn, strávíte v něm více než tři hodiny. Památka, kterou můžete zahlédnout při příjezdu do města i z okna vlaku, je výjimečná tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyla až na drobné výjimky přestavována. Hojně používané označení „Český Krumlov západu“ dokládá, že horšovskotýnský hrad a zámek patří k našim nejvýznamnějším pamětihodnostem. Návštěvu Horšovského Týna si můžete zpříjemnit i procházkou po přírodně krajinářském parku.

Mezi Plasy, Horním Hradištěm a Mladoticemi projíždějí vlaky romantickým údolím řeky Střely. Jízdu přírodními sceneriemi, které nemají k dokonalosti daleko, zpestří dva železniční tunely. Pokud se vám krajina natolik zalíbí, že byste se jí rádi obdivovali při pěší túře, můžete vystoupit třeba na zastávce Mladotice zast. U ní se lze napojit na značené turistické trasy. Zelená značka vás zavede údolím řeky do Rabštejna nad Střelou, nejmenšího českého historického města. Po modré pak můžete pokračovat do Žihle, kde najdete stanici vlaků ČD.

Železniční stanice Špičák se nachází jen 300 m od dolní stanice lanovky, která vás vyveze na vrchol hory. Z něho se pak můžete vydat po značených trasách třeba k Černému nebo Čertovu jezeru. Z Plzně hl. n. vás vlaky ČD dovezou na Špičák za dvě hodiny. Přímé vlakové spojení mohou využít i obyvatelé metropole. Z pražského hlavního nádraží odjíždí každý den rychlík Špičák v 7.15 h a rychlík Pancíř v 11.15 h.

Pokud se do Horšovského Týna vypravíte mezi 24. a 27. červencem, můžete prohlídku hradu a zámku spojit s návštěvou tradiční Anenské pouti. Z plzeňského hlavního nádraží vás vlaky ČD dovezou do Horšovského Týna s jedním přestupem ve Staňkově už za 70 minut. Z Plzně do Staňkova se můžete svézt novými moderními RegioSharky, které jsou nasazovány na trati Plzeň – Domažlice (č. 180) na většinu vlakových spojů.

Trať, která vede údolím řeky Střely, najdete v jízdním řádu pod číslem 160. Jde o 107 kilometrů dlouhou železnici spojující města Plzeň a Žatec. Po etapách byla zprovozněna v roce 1873. Svézt se po ní můžete nejen osobními vlaky ČD, ale také rychlíky, které jezdí zpravidla každé dvě hodiny mezi Plzní, Žatcem a Mostem. Na této trati zajišťuje pohodlnou přepravu cestujících také moderní vlaková souprava RegioShark.

cestování po ČR 29

Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL

Březinka (V Březinkách) Padesátimetrový ocelový stožár z roku 2001.

Strachovice

Borek

Bernartice

Březinka

trať č. 184, nejbližší žel. stanice Borek u Tachova, vzdálenost 4,0 km

Kruhový výhled z otevřené vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů (Přimda, Velký Zvon, Dyleň, Slavkovský les, Mariánské Lázně, Sedmihoří, Koráb, Šumava, Hoher Bogen). Z obce Bernartice, ležící na vedlejší silnici z Borku do Strachovic, vede na vrchol 1 100 metrů dlouhá, modře značená cesta. Ta začíná jako hrubá asfaltka u konzumu naproti kostelu a na konci obce pokračuje jako kamenitá polní cesta do prudkého kopce. Po 800 metrech cesta uhýbá prudce doleva a po jemné šotolině vede nejprve z kopce. Posledních 150 metrů však stoupá opět do prudkého kopce přímo pod samotnou věž. Na silničním kole téměř nesjízdné. Kdo má rád svého miláčka, raději půjde část pěšky. Na horském kole dobře sjízdné. Občerstvení a suvenýry v konzumu v Bernarticích.

Heřmanova Huť

Vlkýš (D5)

Heřmanova Huť

Šestnáctimetrová betonová vodárenská věž z roku 1908 opravená a zpřístupněná jako rozhledna v roce 2011.

Heřmanova Huť

H. Huť

Otevřený betonový ochoz umožňuje kruhový výhled na Heřmanovu Huť, část dálnice D5 Plzeň – Rozvadov, v dálce je možné zahlédnout rozhlednu Křížový vrch u Stodu, hrad Radyni a také hřebeny Brd.

H. Sekyřany

trať č. 181, nejbližší žel. Obec Heřmanova Huť leží v mělkém údolí Vejprnického potoka. Pro stanice Heřmanova Huť, svoji příznivou polohu byla tato lokalita také vybrána pro stavbu vzdálenost 0,6 km dálnice do Německa. Z toho zákonitě vyplývá, že přístup k rozhledně je velmi jednoduchý a nenáročný. Ze silnice Nýřany – Ostrov u Stříbra odbočíme v obci Horní Sekyřany doprava a dojedeme do obce Heřmanova Huť. Sto dvacet metrů před železničním přejezdem odbočíme z hlavní Revoluční ulice doprava a Luční ulicí dojedeme po 190 metrech k malému parkovišti. Zde pro změnu zatočíme doleva do Zahradní ulice a po dalších 190 metrech velmi mírného stoupání staneme u paty vodárenOdpovězte na soutěžní ské věže.

Soutěž

Vzhledem k tomu, že všechny silnice jsou asfaltové, je tato rozhledna dobře sjízdná na silničním kole.

otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.

Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Březinka a Heřmanova Huť?

Suvenýry v domku pod rozhlednou.

Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 24. července.

www.cykloknihy.cz

Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.

cestování po ČR

Hledáte tip na výlet nejen v Plzeňském kraji?

www.cd.cz/zazitky Za romantikou Bezdružické lokálky

➜

I letos o prázdninách se můžete svézt po trati Pňovany – Bezdružice historickými vlaky. Každou letní sobotu jezdí po půvabné lokálce i spěšný vlak Krasíkov, který odjíždí z Plzně hl. n. v 8.56 h.

Foto: www.bezdruzickalokalka.cz

Tzv. Bezdružická lokálka, kterou v jízdním řádu najdete pod číslem 177, patří k nejromantičtějším tratím u nás. Každoročně vždy jeden víkend v červenci a jeden víkend v srpnu jezdí po této 24 kilometrů dlouhé železnici historické vlaky v rámci akce Bezdružické parní léto. Letos se parní jízdy konají 19. a 20. července a 9. a 10. srpna. Jízdní řád a informace o bohatém doprovodném programu najdete na www.bezdruzickalokalka.cz. Stanice a zastávky na této trati slouží jako dobrý výchozí bod pro toulky romantickým okolím Konstantinových Lázní. Až do 4. října se každou sobotu můžete svézt bez přestupu z Plzně do Bezdružic bezbariérovým spěšným vlakem Krasíkov. Z plzeňského hlavního nádraží odjíždí v 8.56 h, poté zastaví ve stanici Plzeň-Jižní předměstí a pak až v Pňovanech. Do Bezdružic pokračuje jako osobní vlak. Nejbližší železniční zastávka/stanice: Pňovany/Bezdružice

Pod severními svahy Jizerských hor se nachází jedno z nejkrásnějších měst na Liberecku – Hejnice. Zdaleka viditelnou dominantou města je barokní chrám Navštívení Panny Marie. Každoročně se u něj první červencový víkend konají oblíbené Hejnické slavnosti. Svatyně se nachází asi 500 m od nádraží ČD, kam vás dovezou z Liberce každou hodinu moderní motorové vozy RS1 Stadler. Pokud rádi podnikáte pěší túry, z Hejnic se můžete vydat po některé ze značených turistických tras do Jizerských hor nebo třeba také po červené turistické značce do nedalekých Lázní Libverda. Nejbližší železniční stanice: Hejnice

Foto: www.prazdrojvisit.cz

Na Pilsen Golf Masters opět vlakem

Podle plzeňského ležáku Pilsner Urquell se jmenuje 70 procent všech piv vypitých na světě. Pravé plzeňské se ale vaří jen v Plzeňském Prazdroji, a to už od roku 1842. S historií a tajemstvím výroby proslulého zlatavého moku vás seznámí při prohlídce pivovaru. V rámci exkurze zavítáte i do nejmodernější stáčírny piva v Evropě a také se svezete největším osobním výtahem v Česku. Nepřijdete samozřejmě ani o ochutnávku. Z pivovaru se vydejte do Veleslavínské ulice, kde najdete v původním právovárečném domě z 15. století Pivovarské muzeum s neméně poutavou expozicí. Více se dočtete na stránkách www.prazdrojvisit.cz. Nejbližší železniční stanice: Plzeň hl. n.

➜

Poznejte příběh nejlepšího piva!

➜

➜

Výlet do Hejnic nejen na slavnosti

Foto: Oxygen64 | Dreamstime.com

TIP

Inspirovat se můžete na volnočasovém portálu.

Foto: archiv Kláry Spilkové

30

Přijďte podpořit české golfové talenty v čele s nejlepší českou golfistkou historie Klárou Spilkovou! Turnaj Pilsen Golf Masters ze série Ladies European Tour se uskuteční od pátku 25. do neděle 27. července opět na golfovém hřišti v Dýšině nedaleko Plzně, které tak zažije svůj druhý turnaj nejvyšší evropské dámské úrovně golfu. Stejně jako loni můžete využít bezplatné přepravy vybranými vlaky, a to po všechny hrací dny od pátku do neděle v rámci spolupráce Českých drah s organizátorem turnaje. Více informací o přepravě vlaky a o turnaji samotném najdete na turnajových stránkách www.pgmcz.eu. Nejbližší železniční zastávka: Dýšina

škola vaření s janou florentýnou zatloukalovou , ukalové ny zatlo , pixmac ý t n e y flor EDIA CHIV jan , PROFIM FOTO: AR ELA MATĚJOVSKÁ MICHA

u k c i r e m a o p Léto

vých hamburgráren náhlou epidemii no u luj ět jste sv vy si jak ptali, pověď. Ale protože Kdybyste se mě ze ch na to rychlou od by la mě , itu lar pu ou po a jejich mimořádn malou samomluvu. ka vedu tu teď chvíli po li, obyčejná skládač pta ze se mě ne jídla do ruky, je jen o léh ch ože ry ot pr yp A ot ot o. pr jako leg Hamburger, tento sebe do výšky, stejně na ví sta to se lně o úp hn Všec ý díl dá několika suro vin. ý, rád si vybere, jak muž – je tvor hrav k pa ším opí. S každým jedev ikl ed př př a – ží člo věk a čím to prolo ed stř ro ejte: up t va no domi át do alelujá. Podív dospodu, co bude azie. Dá se s nimi hr nt fa é sv tu ne dle er po í int lož řin na notlivým dílkem na (stačí hledat pět vte burgerové housky cí má žete vyrobit svou do t mů éc m, up de te může s dobrým pů vo zí vě ho burgeat hn se te že zhodnout, jestli do a máte recept), mů dou, můžete se ro ísa př u vás, jno na ta s jen ku Je áč t hořčice. vlastní studenou om ou příchuť bude mí jak a ky ur ok é en lož ru dáte domácí na aně či nikoli. ý test. e na rozkrojené str et eč op zkuste jednoduch ky us zda ho upíte hamburger, ko ní ve rst kolika če ně ob po a , lém ly k nákupu Až si někdy v rych , které vás poháně uť ch i d hárky po hla i e ým jít ov ko po všemi chuť Jakmile trochu us zkuste ochutnat a e, ac lenium ze nz ť ko láš o zv , temp Zvlášť housku soustech zvolníte u jídla jednotlivě. žk lého slo ch ou ry žd ky ka nič at st této jed důkladně prozkoum te, že ani jedna čá stí zji e ná nc ož ko M do so. m vá ma ť atky. Možná nu – a hlavně zvláš ani nepoloží na lop lní os ou ne ov bě ěd so o ob ma na svou občerstvení vás sa každém případě se nebude chutnat. V c be vů ičení udělejte ještě h cv nic z to á to er si někt . Rozhodně ak jin u ch tro at dív e pochoutku začnet stíte sami. : opedomácí výroby pu do se ž ne , ždého hamburgeru tím před hlavní součásti ka k vit vaše sta až po , se to na jak pomeňte si Dnes vám ukážu, ky je jen na vás. Vz ač lád až sk bo ek ne yt ní Zb ve ř. lého občerst čenému masu uvnit ažní prodejně rych dr ná k ří mí . za ě ma ných do kroky opět neomyln ých houskách peče se baví o burgerov jak , íte lyš us ho něko t. Florentýna ) si nechte chutna Každopádně (sic!

32

škola vaření

SNADNÉ

30 minut

Hamburger Na dobrý hovězí burger nebudete potřebovat ani pravou svíčkovou, ani ramínko, ani vyzrálé maso z masných plemen, ale překvapivě skvělých výsledků dosáhnete s obyčejným čerstvým krkem, který vám namele řezník. Pro 4 osoby (nebo lépe – na 4 hamburgery) l 600 g mletého hovězího masa l čerstvě mletá sůl a čerstvě mletý pepř l 1 lžíce oleje nebo sádla k opékání l 4 kulaté housky, ideálně přímo na burgery l kečup, hořčice nebo jiná omáčka na ochucení l 1 rajče l několik listů ledového salátu l červená cibule nakrájená na kolečka l 2 kyselé okurky

1. Mleté maso rozdělte na

2. Navlhčenýma rukama

čtyři stejné díly, z každého utvořte kouli a dvacetkrát (opravdu) s ní bouchněte o kuchyňskou linku nebo o pracovní desku. Nárazy přivodí masu větší pojivost.

masové koule nejprve uhlaďte a pak je jemně zploštěte na výšku jednoho až jednoho a půl centimetru. Jejich velikost by měla zhruba odpovídat housce. Uprostřed každé placky vymáčkněte nepatrný důlek, aby se v těchto místech maso rychleji propeklo.

3. Rozehřejte pánev s těžkým dnem, případně gril. Syrové burgery osolte a opepřete podle chuti těsně před vložením do pánve.

4. Horkou pánev nebo gril zlehka potřete olejem a opečte na ní maso 3 minuty z každé strany a pak ještě minutu znovu z první strany. Obracejte pomocí dostatečně široké obracečky.

5. Opečte rozříznutou housku. Spodní díl natřete hořčicí nebo jinou omáčkou, překryjte salátem, rajčetem a následně opečeným masem. Pokračujte s tenkými plátky cibule a okurky, zakryjte horním dílem housky.

škola vaření 33

Kuřecí křidélka a paličky Troufám si říci, že vepřovou krkovici naloženou do oleje, grilovacího koření (případně ještě kečupu, worchestru, hořčice a medu) ugrilovat zvládnete. Dělají to tak všichni. Dále si dovolím podotknout, že o tomto umění grilovat není. Kuřecí křidélka, o kterých se nyní hodlám láskyplně rozepsat, jsou pokročilou metou. Nejsou ani libová, ani minutková, a nemůžete je proto položit přímo nad žhavé uhlíky. Vždycky musejí ležet trochu bokem a oddávat se nepřímému teplu, jinak je sežehnete, aniž by se stačila dodělat uvnitř. Logicky je tedy vůbec nezkoušejte na grilu bez poklopu. Pro 4 osoby l 800 g kuřecích křidélek a (nebo) paliček, s kostí a kůží l 3 lžičky mleté papriky l špetka kmínu l pár semínek fenyklu l 1 lžička hnědého cukru l černý pepř podle chuti l 2 lžíce vinného octa l olej na potření grilovacího roštu l 1 lžička soli STŘEDNĚ TĚŽKÉ

40 minut

Dobré rady pro majitele grilu

1 2

1. V hmoždíři společně rozdrťte papriku, kmín, fenykl, půl lžičky cukru a sůl, případně pepř. Maso opláchněte, osušte a posypte směsí koření. Řádně promíchejte, dokud se neobalí. Nechte půl hodiny odpočinout při pokojové teplotě. 2. Ocet rozmíchejte se zbývajícím cukrem, špetkou soli a 100 ml vody. Rozehřejte gril pro nepřímé grilování (maso budete pokládat tam, kde není přímý žár, tedy ne nad uhlíky, ale kousek vedle). Rošt potřete olejem a pod tu část grilu, na kterou přijde maso, umístěte jednorázovou hliníkovou misku na odkapávání. Maso položte na rošt, gril zakryjte poklopem a na 10 minut na to všechno zapomeňte. 3. Po deseti minutách grilování potřete maso octovou ochucenou vodou. Opakujte každých 5 minut, dokud se všechno nepropeče až ke kosti, celkem zhruba 20–30 minut podle žáru grilu. V žádném případě se nemusíte obávat, že maso bude cítit octem, ten vám přinese pouze příjemné zážitky v podobě velmi křehkého a šťavnatého masa, na němž neulpěla ani kapka oleje. A to se v dnešní době také počítá.

autorka Jana Florentýna Zatloukalová Je bývalá šéfkuchařka, autorka několika mezinárodně oceněných kuchařských bestsellerů z edice Kuchařka pro dceru, zakladatelka projektu Chuťopis Čech, Moravy a Slezska. Nyní jí vychází nová kniha do kuchyně nazvaná Snídaně u Florentýny. Je věnována všem, kteří chtějí jíst po celé dopoledne zdravě a nápaditě, dobře vařit z obyčejných surovin, ale nemají na to čas. Rady a recepty do kuchyně najdete na www.kucharkaprodceru.cz.

3

Hamburger tradičně podávejte s hranolky, nejlépe domácími. Příčí-li se vám použití průmyslového kečupu, zamyslete se, zda není čas vyrobit i ten pěkně po domácku. Když si vlastními silami pár hamburgerů připravíte, zjistíte, že to není ochucení nebo další přísady, které mají rozhodující vliv na celkový efekt, ale způsob, jak se postavíte ke kusu hovězího masa a přinutíte ho přeměnit se na šťavnatý, kompaktní, nerozpadající se burger, aniž byste k tomu použili jakoukoli další surovinu. Kdo nemá rád středně propečené, růžové hamburgery, měl by do receptu přidat ještě další suroviny. Proč? Nejšťavnatější, stoprocentně hovězí hamburger bez dalších přísad by neměl překročit stupeň propečení do růžova, tedy medium, pak už ztrácí svou vláčnost a šťavnatost. Dodatečné suroviny jsou tedy taková pojistka proti přesušení. Na uvedené množství masa přidejte 1 vajíčko, hrst strouhanky a 2 lžíce studeného domácího vývaru nebo aspoň ledové vody. To vše promíchejte společně s mletým masem. Dobu opékání hamburgeru prodlužte z každé strany o minutu, případně i déle, pokud to stále nestačí.

Soutěž o knihu Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu Snídaně u Florentýny ještě dřív, než se dostane na pulty knihkupectví!

Kuchařka pro dceru poprvé vyšla v roce: A) 2007 B) 2008 C) 2010 Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 24. července. Tři správné odpovědi odměníme knihou Snídaně u Florentýny. Nápovědu najdete na www.kucharkaprodceru.cz.

34

škola míchání Po celý rok s námi můžete nahlédnout pod pokličku alkoholové alchymie pravých českých míchaček, které vás provedou českou lidovou mixologií.

Víno Víno představuje jeden z nejvýznamnějších nápojů lidské civilizace a nelze se proto divit, že našlo poměrně široké uplatnění i v lidové kreativitě. Základní drinky z vína jsou dva: střik (víno zředěné vodou) a houba (víno v kombinaci s colou). Ty zná a okusil snad každý.

LEDNÍ MEDVĚD

M

Ještě zrádnější je ale severská šelma lední medvěd, případně bílý medvěd, tvořená vodkou a „šáněm“ v poměru 1 : 1. Další přidávání panáků odpaluje konzumenta do atmosférických výšin: dvě vodky nás vystřelí na německé balistické raketě Fau Zwei, tři vodky pak ještě výš v kosmické lodi Sojuz 3. Kreativní se jeví výzva ke konzumaci tohoto nápoje, kdy se uspořádá tzv. lov na ledního medvěda. Průběh této lovecké výpravy je velmi prozaický: jde se do ledničky, z ní se tento nápoj vyndá a následně vypije. ■

y si ale namícháme několik zajímavějších koktejlů a už teď je jisté, že slavný výrok „nepijeme víno, abychom upadli, ale abychom se povznesli“ nebude možné dodržet…

BOSTONSKÝ ŠKRTIČ Společenská pravidla bývají často porušována i o různých slavnostech. Silvestrovské veselice jsou příležitostí pro nebezpečného bostonského škrtiče. Během noci totiž běžný pivař popíjí svůj nápoj a o půlnoci přijde řada na tradiční přípitek sektem (o kterém se nesprávně hovoří jako o šáňu, tedy šampaňském). Bostonský škrtič se dostane na scénu, má-li někdo z přítomných účastníků oslavy nápad na smíchání obou nápojů, tedy piva a šumivého vína, které se díky silvestru ocitly společně na jednom stole. Přijde-li, má tento noční sériový vrah na konci roku na svědomí mnoho nevinných obětí.

PŘED

PO

VOZEMBOUCH Podělte se! Při čtení našeho seriálu Pravé české míchačky sami jistě zjistíte, že znáte vlastní varianty popisovaných lidových míchanic, ať už jste je přímo pili či o nich pouze slyšeli… Nenechávejte si to pro sebe a podělte se na www.facebook.com/ /praveceskemichacky.

autor

Zásadní míchačova otázka zní, zda vznikne spojením dvou nejrozšířenějších alkoholických nápojů – piva a vína – nějaký super long drink? Míchání piva s vínem bývá zapovězeno (dokonce existuje i pivní desatero, které to zakazuje). Když už je toto nápojové tabu překračováno, tak ve velkém stylu – smícháním těžkého červeného vína s dvanáctistupňovým pivem vznikne lidový koktejl vozembouch. Název je buďto předzvěstí, jak a kam dopadne konzument, anebo se týká přípravy tohoto velkokoktejlu. Obě ingredience se mohou pěkně po punkáčsku slít do plastové PET lahve a tímto stylovým šejkrem několikrát třísknout o podlahu těsně před napitím.

Alexandr Guha Autor knihy Pravé české míchačky, absolvent a doktorand oboru kulturologie na FF UK. Vedl výběrový kurz Kulturní dimenze legálních psychoaktivních látek. Herec, dramatik a režisér divadla Ztracená existence, stálého hosta Studia Ypsilon (hry Dentální rapsódie, Privátní mejdla, Vařparáda aj.). Šéfdramaturg televize Óčko, stagemanager hudebně divadelního stanu festivalu Mighty Sounds, člen recesistické punkové kapely Vagyny Dy Praga (album Zřejmě humor).

story Se střikem je někdy potíž. Lze totiž oprávněně namítnout, že ředění vodou do koktejlů nepatří. Proti tomu se nedá nic namítat, leda něco pořádného namíchat. Ovšem vzhledem k tomu, že v případě střiku se jedná o jedno z prvních doložených míchání ve starověkém Řecku, byla by historická chyba střik z míchaček vyloučit. Pokud k tomuto oblíbenému nápoji přistoupíme jako k míchanému, je víno bází a modifikátorem by měla být jemně perlivá stolní voda. Kombinace Müller se sodou je známá jako Calambre a zpívá o ní ve stejnojmenné vypalovačce český punkový průkopník Petr Sid Hošek a jeho kapela Plexis. Ačkoli je mnoha ortodoxními vinaři střik považován za znehodnocení vína, má pití vinného střiku svůj význam. Je dietnější a lépe například zažene pocit žízně. Jeho spotřeba stoupá v době letních měsíců, neboť v horku je střik lehčí a více osvěžující než plné víno. Poměrem vody a vína lze také šikovně regulovat intenzitu nápoje. Ve většině běžných podniků je střik donesen konzumentovi již namíchán, avšak dle vinařského zákona by měly být obě ingredience servírovány zvlášť a smíchány až před zákazníkem. Jedna barmanka v punkové hospodě Modrá vopice tento zákon dodržela, aniž by chtěla. Má kamarádka a spřízněná duše Nela si zde objednala střik do půllitru a dodala poměr vína a vody jedna ku dvěma. Na baru jí přistála sklenka vína a dvě minerálky. Se střikem je někdy potíž…

cestopis GRUZIE

vá a Petr lena Bidmono

Jánošík

O: He ON, FOT

M RTIN BID TEXT: MA

Gruzie Gorges du Todra Dartlo Borjomi

Jbel Toubkalu Tbilisi Vardzia

Volání bájné Kolchidy Již při hodinách zeměpisu na základní škole mi při slovech Gruzie či Arménie běhal mráz po zádech. Když se k nim později přidala další tajemná slova jako Kavkaz, Prometheus či gruzínský koňak, nešlo jinak než zjistit na vlastní kůži, co se za tímto mrazením ve skutečnosti skrývá.

36

cestopis

L

etošní „vejlet“ začíná pro naši neoficiální cestovatelskou partičku ve znamení několika novinek a experimentů. Většina z nás (vyjma Housky) poprvé stoupne na asijskou půdu, já poprvé vystoupám na palubu letadla. Třetí a hlavní novinka: velký krok do neznáma, ze kterého může vyplynout jak největší obohacení, tak totální destrukce výpravy. Tou novinkou byla žena, tedy dvě ženy. Jednou z nich je Helena, jednotka družící se hlavně ke mně, druhou Irena, patřící k Ondrovi. Ta zvolila rychlejší cestu, letecky rovnou do Tbilisi, hlavního města Gruzie. Přípravy na cestu probíhaly celkem standardně, nějakých velkých zvláštností nebylo potřeba. Po provětrání pivního lístku v ústeckém minipivovárku Rychta jsme vyrazili na blízké nádraží očekávat příjezd našeho EuroNightu do Vídně, odtud rovnou na letiště Schwechat.

Přes Istanbul až do Gruzie Plně obsazený Boeing 737 turecké letecké společnosti Pegasus Airlines čekal na povolení na odletové ranveji a my na jeho palubě. Asi po hodině a půl letu jsme točili směr istanbulské letiště. Helča mě varovala, že přistání bývá někdy poněkud tvrdší, ale v tomto případě to bylo naprosto klidné, precizně zvládnuté. Na letišti vše v pohodě. Štempl od celníka a jsme oficiálně na půdě Turecké republiky, potažmo Asie. Bus do Batumi měl odjíždět kolem poledního. Na několikahodinové cestě není opravdu nic moc, o čem by se dalo psát… A je to tady, připravte si pasy – Gruzie je na obzoru. Bizarní budova celnice (jako ze Star Treku) a na ní státní vlajky s křížem svatého Jiří. Houskovi jsem poradil, jak se řekne gruzínsky dobrý den, a drsně vyhlížející celník po jeho precizně vystřihnutém „ghamardžuba“ zjihl a byl náš. Po odbavení a s pasem v kapse jsme asi po dvaceti minutách dorazili do cíle naší cesty – Batumi, hlavního města Adžarské autonomní republiky. Autobus nás vymrskl na nevzhledné, zaprášené ulici. V první směnárně jsme vyměnili eura za místní měnu lari a vydali se hledat relax po náročné cestě. Samozřejmě jsme mířili k Černému moři, krásné uvolnění na pláži bude to nejlepší, co nás může po 18 hodinách v autobuse potkat. Jak už bývá dobrým zvykem, tak jsem to s relaxem malinko přehnal a dost krutě jsem se spálil. Odpoledne jsme se s Ondrou vydali hledat místní nádraží a na něm popřípadě zakoupit jízdenky do Tbilisi. Cena jízdenek (+ lehátkového lístku) byla více než přátelská, za přejezd prakticky celé Gruzie jsme zaplatili 16 lari za kus (cca 180 Kč).

Ondra na jednom z nejnebezpečnějších úseků stoupání v Tušetii.

Tady budeme bydlet Hlavní město Gruzie nás vítá, první dojem po výstupu z vlaku: „Pane jo, to bude humus!“ Nástupiště v tristním stavu, budova zvenku jakbysmet, ale vestibul působil naopak vlídným a vzdušným dojmem. Po krátké chvilce váhání, která pravidelně přichází na každém neznámém místě, jsme se začali pomalinku rozkoukávat. Měli jsme v plánu jít na hotel, kde byla ubytována Irena, která přiletěla přímo do Tbilisi. Ale cestou na autobus jsem si na sloupu veřejného osvětlení všiml malé nenápadné cedulky – hostel 400 m, 5 euro. Tak to stojí za průzkum. Jen Ondra byl trošku rozladěn, že nepůjdeme s ním, ale ještě nebylo jasno. Vytvořili jsme s Houskou

V Gruzii patří mezi urážky nejtěžšího kalibru odmítnout pozvání ke stolu. „průzkumný výsadek“. Hostýlek jsme po chvilce našli, bylo kolem osmé ráno. Obzvláště ve městech, kde to žije a pulzuje ještě dlouho po půlnoci, jde o poměrně brzký čas. Zamřížované dveře, zatažený závěs, to nevěstilo nic dobrého. Klepeme, zvoníme – nic. Už to vzdáváme, ale najednou se za závěsem objevila dvě rozespalá, černá gruzínská kukadla. Patřila Tamaře – a nejen díky ní nás hostýlek nadchl. Mrkli jsme s Houskou na sebe a bylo jasno:

tady budeme bydlet. A to jsme se o bonusu v podobě kávy, čaje a dobrého červeného vína zdarma dozvěděli až později. Houska s Helčou pokoje letmo okoukli, schválili, a tak se nám hostýlek U Tamary stal na dvě noci perfektní základnou. Druhý den jsme vyrazili do infocentra gruzínského Národního muzea. Domluvíte se tu perfektně rusky a anglicky, navíc vám tu zdarma dají velmi slušné mapy všech částí a oblastí Gruzie s vyznačenými zajímavostmi. U nás vše stojí na Praze a několika památkách s puncem UNESCO, ale tady vás inspirují, a to zcela zdarma, k návštěvě celé Gruzie. Po krátké procházce rozpáleným městem jsme dostali chuť na pivko, a tak jsme, jak bývá naším dobrým zvykem, zahnuli do bočních uliček a po chvilce jsme ji viděli. Hospůdku, kam běžný západní turista asi jen tak nepáchne, ale to je právě ono. Tady se poznávají země, kam cestujete, úplně nejlépe. Dali jsme si pivko a tzv. obložený stůl – nejlepší variantu, jak si vychutnat rozmanitost kuchyně. Gruzínci vařit opravdu umějí a s kvalitou jídla nebyl nikdy problém (můj žaludek bývá velmi citlivý indikátor a zde jsem žádné významné výkyvy nezaznamenal). Občas se vyskytl „problém“, kdy za víceméně jednotné ceny dostanete poměrně rozdílné množství jídla. Po večeři jsme již zamířili za Houskovou novou „největší láskou“ jeho života Tamarou. Ten den se opravdu krásně usínalo.

cestopis 37

Vzhůru na Kavkaz Naším dalším cílem se stalo Dartlo, vyhlášená a typická tušetská vesnice. Pokud někde někdy uvidíte fotografii Tušetie, tak tam Dartlo pravděpodobně nebude chybět. Ráno jsme se vydali údolím řeky, která byla pěkně divoká a vzbuzovala značný respekt. Pochopili jsme, že náš dnešní, poměrně smělý cíl – dojít do sedla – nesplníme. Tak jsme se rozhodli pro útok na jednu horu, která se nám zdála zdolatelná. Vzhledem k nadmořské výšce a aklimatizaci jsme pečlivě vybírali, abychom si nezvolili příliš těžký cíl. Tak tedy vzhůru na dobytí prvního kavkazského vrcholku okolo tušetské věže. Počasí nám přálo, díky čemuž se odkryly krásně zasněžené kavkazské vrcholky. Opravdu intenzivní zážitek. Vzhledem k několikakilometrové vzdálenosti Čečenska dodával prožitku i na exotičnosti. Irča při prudkém stoupání poměrně výrazně ztrácela, bylo jasné, že tady bude s plánovaním výletů po horách problém. Naštěstí na zatravněné hoře jsme o sobě měli perfektní přehled, takže jsme mohli vesele stoupat ve svém tempu. Když jsme se znovu střetli, bylo jasno. Dýchací

Legendární gruzínská pohostinnost v reálu.

Kolchida Kolchida je antický řecký název historické oblasti na území Gruzie. Ve starověké geografii se rozkládala na břehu Černého moře, v blízkosti tří oblastí Kavkazu, dnes západní části Gruzie. V rámci řecké mytologie byla domovem krále Aiéta a jeho dcery Médey. Ve známém a rozsáhlém mýtu o Argonautech a Iásonovi se stala cílem velké výpravy pro Zlaté rouno, proslulé z příběhu Frixa a Hellé. Zdroj: Wikipedie

potíže, které v našich zeměpisných výškách nedělají problém, zde zřejmě problémem budou. Ovšem i Irča podlehla přitažlivosti hory, zabrala a vylezla téměř až na vrcholek. Vzhledem k deštivému večeru jsme plánovali program příštího dne čistě hypoteticky. Měli jsme zálusk na hřeben nad Dartlem. Chtěli jsme tak trochu symbolicky dosáhnout hranice sněhu. Irča, po nemilém zjištění z předešlého dne, že v těchto nadmořských

výškách to prostě udýchat nepůjde, tento ambiciózní plán rovnou zamítla a zvolila ryze folklorní poznávání tušetské vesnice a jejích obyvatel. Helča po ranním procitnutí také zrovna nepřekypovala nadšením pro zdolávání vysokých horských hřebenů. Po domluvě jsme zvolili variantu sice kilometrově náročnější, ale technicky a převýšením poměrně nenáročnou po trase Dartlo –Omalo a zpět. Výlet cca 25 km. Samo o sobě značná porce, navíc se udělalo úmorné vedro a naše zásoby vody nebyly velké. Občas jsme si cestu zkrátili lesem, čímž jsme sice ukrojili část kilometrů, ale zase to bylo vykoupeno náročností terénu, takže nula od nuly pošla. Cestou se nám naskytly úchvatné výhledy. Tušetie má ve své nedostupnosti jednu nespornou výhodu – jakousi neposkvrněnost. Jdete desítky kilometrů a nikde vám výhled nezkazí žádný komerční nesmysl. Jen krásné hory, svahy s pasoucími se ovcemi, vysoké břidlicové věže, prostě panenská krajina. S odstupem času hodnotím Tušetii jako nejúžasnější místo Gruzie, a pokud bych někdy do Gruzie jel znovu, tak bych si vyhradil určitě více času na tuto část Kavkazu.

38

cestopis

Houska to zapíchl hned pod vycpaného rysa, já pod vitríny s brouky a motýly.

Česko-gruzínské přátelství

Tento den jsme měli u bábušky (jak jsme pojmenovali paní domácí, u které jsme byli v horách ubytovaní) domluvenou večeři. Přestože jsem se necítil nejlépe, měl jsem hlad jako vlk. Kluci v době našeho návratu ještě nedorazili na „základnu“. Vysílačkou se mi podařilo s Ondrou navázat spojení, jeho optimistický odhad, že za hoďku jsou dole, se ukázal jako zcestný. Nakonec se dopotáceli skoro za tři hodiny. Sestup byl velmi náročný, což šlo samozřejmě těžko odhadnout. Večeře byla objednána na sedmou, ale kluci dlouho po domluvené hodině nikde. Už jsme začali být poněkud nervózní a najednou se z vysílačky ozvalo SOS. Kluky odchytla těsně před naším domem skupina místních horalů-pastevců, kteří slavili narozeniny. V Gruzii patří mezi urážky nejtěžší-

Zeleň gruzínského Kavkazu bere dech. Stále jsme měli dojem, že právě v těchto horách musela vzniknout zelená barva...

ho kalibru odmítnout pozvání ke stolu. Ani s maximální dávkou ohledů a slušnosti vám to prostě neprojde. Ale proč vlastně odmítat. Takhle se místní kultura poznává hezky od podlahy. Kluci si prošli povinnou salvou „frťánků“. Naprosto vysíleni neměli ani sil odporovat statným horalům a vysvětlovat, že máme dole u bábušky připravenou večeři. Tak si mě mylně přizvali coby zdánlivě čerstvou sílu, ale já s úpalem jak z partesu jsem nebyl tím pravým blanickým rytířem, který je vysvobodí ze spárů pařbychtivých horalů. Když jsem zahlédl to pohoštění a tu pohodičku, která u stolu vládla, tak mi bylo strašně líto, že máme u bábušky objednanou večeři, a také jsem díky stupňující se bolesti hlavy neměl ten pravý elán k družení se. Nejvíce družnou náladu měl ovšem ten den Houska. Mezi tvrdými

horaly se našel, a ač tělem i duší ortodoxní pivař, dnes se nezvykle přitiskl ke sklence čačy a nechtěl se odtrhnout. Přinesl českou vlajku, aby bylo všem jasno, odkud pocházíme. S flaškou severočeské čačy-myslivce šel s pověstnou jiskrou v oku vyjednávat podmínky založení Svazu česko-gruzínského přátelství. Ale bábuška už nervózně přešlapovala s večeří, a tak jsme museli oslavence opustit. Čekalo nás honosné pohoštění typicky gruzínské. Základ tvořila chačapuri, nejtypičtější gruzínské jídlo. Jedná se o jakousi pizzu plněnou směsí sýrů. Dále pečený beran, spousta čerstvé zeleniny, vynikající domácí chléb, v pánvi rozehřátý ovčí sýr a skvělý dezert v podobě zelených nakládaných ořechů. Opravdu pochoutka. To vše zapíjíme výborným mátovým čajem a čača samozřejmě nechybí na stole ani

cestopis 39

zde. Prostě úžasný pocit z úžasného jídla na úžasném kousku zeměkoule. Bohužel bolest hlavy neustupovala, ba naopak. Nezbylo než podlehnout únavě i slastnému požitku z dobrého jídla a jít spát.

Noc v muzeu

Pokračujeme do Borjomi, starého lázeňského města, kde měl svou rezidenci i poslední ruský car Mikuláš a jehož dobrý zvuk neupadal ani za Sovětského svazu. A dá se říci, že neupadá ani dnes. Vyhlášená je hlavně minerální voda nesoucí jméno města, ve kterém se stáčí. Jízdenka za 1 euro na 150 km – neuvěřitelné, ale abychom gruzínské železnice nepřechválili, tak jsme například také za dvacetikilometrový úsek zaplatili celé 1 euro ve vlacích stejné kategorie. Systém cen za jízdenky nám

zůstal do konce pobytu utajen. Čekali jsme, co nám za tuto cenu přistaví za kouzelný pojezd. No, byl jsem docela překvapen. Vlak sice zrovna nevoněl novotou, ale pohodlné polstrované sedačky a celkem uklizeno. A díky širokému rozchodu hodně prostoru. Cesta proběhla naprosto v pohodě a pohodlí. Někdy po poledni jsme dorazili na místo. Za řekou Mtkvari, přibližně na úrovni vlakového nádraží, se nachází velmi pěkné, vkusné informační centrum místního lázeňského města a Národního parku Borjomi-Nathaktauri. Mimochodem největšího národního parku evropského kontinentu. Ve městě není problém sehnat pohodové a celkem levné ubytování, ale my jsme měli tip na ubytování v kempu u budovy správního střediska národního parku. V infocentru nám malinko poopravili

naše informace, kempy sice ano, ale trochu dál v národním parku. Ale paní z infa nám nabídla, že můžeme stanovat bez problému přímo u budovy v přilehlých prostorách. Blížil se zrovna víkend, tak to nikdo moc neřešil, asi se už všichni těšili domů. Ještě jsme zkusili tak na půl slova dotaz, zda bychom nemohli přespat uvnitř. Hned ve vstupní hale se nacházelo celkem pěkné, malé muzeum národního parku, takže jsme s tím příliš nepočítali. Bylo vidět, že jsme je trochu rozhodili tímto smělým dotazem, ale nakonec svolili a za 2,5 eura nás čekala „noc v muzeu“. Houska to zapíchl hned pod vycpaného rysa, já pod vitríny s brouky a motýly. Ondra si vykompenzoval spartakiádní lehátko, na kterém „vegetil“ v Tušetii, a zakotvil na luxusním koženém gauči hned pod vlajkami EU a Gruzie.

Gruzie Rozloha: 69 700 km² Počet obyvatel: 4 630 841 (2008) Hlavní město: Tbilisi Časový posun: +4 hodiny (letní čas +5 hodin)

40

cestopis

Rezavé lázně Druhý den jsme se v infocentru dotazovali na možnost koupání. Samozřejmě, není problém, naproti skalnímu městu fungují malé sirné lázně. Našli jsme je. Lázně, o jakých se těm amatérům v Karlových Varech ani nesnilo. Oplechovaná bouda připomínající česačku na chmel, na ní rezavý zámek, no to snad ne! Ale ono ano. Za dveřmi se opravdu nacházejí lázně. Velký bazén, do kterého z trubky vytéká voda, docela humus na pohled, ale neváhali jsme a skočili do bazénu rozčeřit vodu. Byli jsme tam samozřejmě sami. Brzy jsme nasáli atmosféru těchto soukromých lázní a po chvíli jsme nasáli i pivo. Přinesla ho Helča, která nenašla odvahu užívat si spolu s námi. To, že nás dostihl déšť, jsme věděli z první ruky, ve stropě byla obrovská díra, kterou pršelo přímo do bazénu. Strop podpíral poslední trám, který byl nalomený a ztrouchnivělý. Ani bych se nedivil, kdybychom se stali posledními návštěvníky tohoto lázeňského domu. Po takové koupeli jsme řádně vyhládli. Neváhali jsme experimentovat dál, a tak jsme navštívili místní hospůdku. Trochu nás tady natáhli, ale nic nenaděláme, „bohatí“ Zápaďáci se musejí oškubat. Cestou do Vardzie jsme zjistili, že na řece Mtkvari (svým významem v Gruzii možno přirovnat k naší Vltavě) probíhají závody na raftech. Spousta lidí, vlajky, televize. A proč se na závody nepodívat. Chvíli jsme pokukovali na tu valící se divokou vodu a najednou jsme si všimli, jak to s Ondrou šije. Snad to nechce jít zkusit? Na oficiální závody, to přece nemáme šanci. Ale za zkoušku nic nedáš, tak se Ondra s Irčou nenápadně procházeli v centru dění a brzy bylo zcela jasno. Ředitel závodu povolil účast české posádky, samozřejmě za mírný úplatek a po oficiální části.

Našli jsme je. Lázně, o jakých se těm amatérům v Karlových Varech ani nesnilo. I tak se mi trochu na povrch začal vyplavovat adrenalin. U nás jsem takhle „uvařenou“ vodu nikdy neviděl, ale pravděpodobně nás ředitel správně odhadl a dal nám do lodi na

kormidlo profíka. Bylo znát, že se mu moc nezdá, do čeho ho ředitel nahnal, dal nám jednoduché povely a můj první pobyt na raftu může začít. Začátek vypadal opravdu drsně. Vystřelilo mě to z raftu, naštěstí jsem měl nohy pevně uchycené na podlaze, přesto jsem skončil celým tělem pod vodou. Houska nechal na palubě dokonce jen jednu nohu, ale nakonec taky dobrý. Profík z naší exhibice usoudil, že nejsme žádná prachatá střeva, která si ho koupila pro povyražení. V cíli už byl naprosto v pohodě a uznale nás plácal po ramenou. Po našem sportovním vyžití jsme se vrátili do muzea. Večeře a pak jsme únavu celého dne srolovali mezi rysa a motýly a brzy usnuli.

Tady vládnu já Hned ráno nepředstavitelné parno. Prvořadá a naléhavá otázka dne tedy zněla: „Kde se zchladit?“ Odpověď na Kavkaze také jasná – směr ledovec. V našem akčním rádiu se nacházely hned dva. Nakonec vyhrál ten, který byl situován blíže mystické kavkazské hoře Užba. Tento „kopeček“ je dobře znám mezi profesionálními horolezci, o jeho náročnosti svědčí jeden evropský, nepříliš chvályhodný

cestopis 41

prim. Na svém hřbetu má největší počet křížků. Není se ani čemu divit, už při pouhém pohledu na tuto horu člověka mrazí. Z poměrně málo členitého horizontu vrcholků Kavkazu vyčnívá jako pyramida z pouště. Ta hora říká zcela jasně: „Tady vládnu já!“ Podtrhoval to i sám fakt, že za celý prosluněný a krásný den se nám jako jediná z kavkazského masivu neukázala a zůstala v mlze. Trek se jevil jako poměrně náročný, odhaduji tak 18 km k ledovci. Pořád nahoru a zpět samozřejmě dolů. Prakticky celou cestu nás doprovázela ledová řeka, která vytékala přímo z ledovcového chřtánu. Malým zpestřením se stala ne moc bezpečně vyhlížející závěsná lávka nad divokou řekou. Za lesem jsme se po velkých kamenech dostali až k samému ústí ledovce. Ta obrovská masa ledu vzbuzovala respekt obzvláště ve chvílích, kdy se na jejím povrchu uvolňovaly kameny a praskliny v ledu se zvětšovaly. To se člověk zrovna bezpečně necítil. Cestu zpět jsme si zpestřili zastávkou u ledové řeky. Její teplota silně kontrastovala s teplotou vzduchu. O ledovosti této řeky se vyprávějí téměř legendy, ale nabude to tak horké. Houska se dokonce smočil v jeden moment celý. Ondra, povzbuzen malým hecem v podobě sázky o pivo, vydržel v ledovcové vodě požadované tři minuty. A to po první půlminutě jsem se při pohledu na jeho grimasy, připomínající amputaci zaživa, už už cítil jako vítěz sázky. Ondra se ale ukázal jako bojovník a rychle mu narostla nová křídla – tedy v tomto případě nohy.

Made in China Jak už jsme si zde zvykli, ráno jsme se vzbudili do krásného dne. Ale jak zvykem často nebývá, záhy se počasí rychle a radikálně změnilo. Začalo pršet, a to dosti vydatně. Pršelo hodinu, dvě, tři. Plány na dnešní přesun do Mestie se začaly pomalu hroutit. Náhoda v podobě muže, který jel do Mestie koupit letenku, a jeho nabídky, že nás na korbě žuku sveze, nás zachránila. Z hor se mi moc nechtělo, ale objektivně nutno přiznat, že počasí, které je v horách alfou a omegou všeho konání, nám moc nepřálo, tak tedy vyrážíme k moři. Ač nám řidič celou cestu vnucoval, že je to lepší u řeky. Malé nepochopení – nabízel nám jako dobrou, levnější a klidnější alternativu přímořské středisko Ureki. Nevelké letovisko, přesně to, co jsem byl schopen ještě strávit. O Ureki byla dokonce i zmínka v průvodci díky unikátnímu černému magnetickému písku na plážích. A je to tady, přichází malý cestovatelský oříšek. Celý den u moře... co já si počnu, co já

Hlavnímu městu Tbilisi se přezdívá Paříž východu.

s tím nechtěným darem udělám? Koupačka v moři 10 minut, zevling na pláži 15 minut… Ale co těch zbývajících 1 415 minut? Největší část z této porce prospím v pěkné posteli, vítr foukající od moře, teplo tak akorát, to půjde samo. Ale prospat celý den také není nic moc program. Nakonec jsme vyrazili jen s Hele-

Neklidná oblast Gruzie je stát ležící na pomezí Evropy a Asie při východním okraji Černého moře. Sousedí s Ruskem, Arménií, Tureckem a Ázerbájdžánem. Geopoliticky je tato země součástí tzv. Kavkazu, rozsáhlé oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem, která se po rozpadu SSSR stala politicky nestabilní zónou. Od vyhlášení nezávislosti 14. listopadu 1990 prošla Gruzie velmi bouřlivým politicko-ekonomickým vývojem, v němž dominovala zejména invaze ruské armády na její území v roce 2008 v souvislosti s nepokoji v Jižní Osetii, která měla za následek „nezávislost“ Abcházie a Jižní Osetie, uznanou však víceméně pouze Ruskem. Vnitropolitická scéna byla v posledním desetiletí spjata především s prezidentem Saakašvilim, který však dlouhodobě rozděloval veřejné mínění a k celkové politické ani ekonomické stabilitě země (problémem je zejména vysoká nezaměstnanost) příliš nepřispěl. Více informací o Gruzii najdete na cestovatelském webu Gruzie.net.

nou na výlet do Poti – druhého největšího gruzínského přístavu a správního střediska Národního parku Kolcheti. Pro ostatní byla magnetická pláž příliš přitažlivá. Pěšky jsme ušli asi ke 2 km vzdálené hlavní pobřežní silnici, maršutku jsme chytili na „první dobrou“ (cena Ureki – Poti 0,75 eura) a dovezla nás až do centra města. Jestli chcete navštívit v Gruzii nezajímavé město, vřele doporučuji. Ale my měli jiné plány. Pohyb lidí nás jasně směroval k našemu cíli. Byla jím tržnice – ta pravá a přesně taková, jakou miluji. Dokázal bych tady bloudit hodiny a jen tak nasávat vůně. Všemožné nepotřebnosti made in China až po ty pravé chutě Gruzie. Domácí sýry, víno, med, koření, ba dokonce i domácí gruziňáček. Ochutnávali jsme všechno, co se dalo, a samozřejmě i za velmi příznivé ceny nakupovali. Záměr – utratit poslední gruzínské peníze – byl téměř beze zbytku naplněn. Koupili jsme si i CD s místní osobitou muzikou. Při zkušebním poslechu jsme roztančili půlku tržnice. Paráda. Tady, na rozdíl od pláže, bych vydržel klidně celý den.

Gruzínský kruh uzavřen Dnes už jasně a silně zvoní hrana našemu gruzínskému dobrodružství. Už zbývá jen zabalit a přesunout se do Batumi, kde jsme svou pouť začali a kde ji také skončíme. Už jsem procestoval více než 20 zemí, ale co jsem tady viděl, jsem opravdu nečekal. Chcete krásné moře? Neskutečné hory a hluboké lesy plné zvěře a hub? Úchvatná starobylá města? Chcete poznat opravdu skromné a velmi pohostinné lidi? Chcete za málo peněz hodně muziky? Pak jeďte do Gruzie! Můžete být neskromní, až lehce nenasytní. Chtějte prostě všechno, v Gruzii to dostanete! ▪

Užijte si

letní wellness pobyty vodní SPA l slunné terasy l saunové světy l masáže l privátní koupele a whirlpooly

www.infinitpobyty.cz

křížovka

Soutěž Zašlete nám vyluštěnou tajenku a vyhrajte doplňkové studium angličtiny! Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 24. července. POMŮCKA: AARA, ATE, ODAL, RAC, VIA

SEVERSKÝ STATEK

BEZHRBÝ VELBLOUD

OHMATÁNÍ

5. ČÁST TAJENKY

OBYVATELÉ SLOVENSKÉHO KRAJE

❖

TĚŽKÝ KOV

ŘÍMSKY 1045

STAVEBNÍ VOZIDLO S KORBOU

NÁZEV PLANETKY

HOŘKÉ ŽALUDEČNÍ LÉKY

SHLUK ROSTLIN DOMÁCKY ALENA

NEVÝRAZNÁ

1. ČÁST TAJENKY

VÝHERNÍ POUKÁZKA

MEZINÁRODNÍ KÓD STÁTU ARUBA

VYROBENÉ Z UZENINY

ZNAČKA ROSTLINNÉHO TUKU

2. ČÁST TAJENKY

INDICKÝ STRUNNÝ HUDEBNÍ NÁSTROJ

NÁPOR CHOROBY

POLÉVKOVÝ KNEDLÍČEK

KOCOUR (V NÁŘEČÍ)

TY DRUHÉ

SOUBORY 8 HUDEBNÍKŮ ÚKON PŘIBLIŽNĚ ZN. PLEŤOVÉHO KRÉMU

ZÁPAS

HUSPENINA

ŽÁDNÁ VĚC

NÁLEV JMÉNO GONDÍKOVÉ ŠVÝCARSKÁ ŘEKA ZN. AVIVÁŽ. PŘÍPRAVKU

PUD PRIMÁTI SLOUČENINA DUSÍKU KUS DŘEVA KE SVÍCENÍ

VÝSMĚCH KRÁL ZVÍŘAT OBCHODNÍK

3. ČÁST TAJENKY

MANAŽERSKÝ TITUL

SLOVENSKÉ HISTORICKÉ ÚZEMÍ

LOKÁL DIVOKÉHO ZÁPADU

MÉ KLEKÁNÍ PŘEDNÍ ČÁST

DĚDIČNÝ ZÁKLAD ZNAKU

VLASTNOST NOŽŮ

POVEL KE STŘELBĚ NEMOC ŠÍLENÝCH KRAV

SÍŤ ČERPACÍCH STANIC

UMÍNĚNÝ ZÁPOR

MOHUTNĚT

ZNOJ

CITOSLOVCE PRASKNUTÍ

VADA

LYŽE LATINSKY CESTA

NÁZEV ŘÍMSKÉ DESÍTKY

CITOSLOVCE VRČENÍ

BRVA

NÁSEP

KYPŘENÉ PLUHEM

❖

4. ČÁST TAJENKY

MENŠÍ DOBYTEK ANGLICKY OLEJ

HORSKÉ NEBEZPEČÍ

❖

❖ VRCHNÍ PEVNÉ KŘÍDLO BROUKŮ NÁZEV NĚKTERÝCH SPORTOVNÍCH KLUBŮ VYNOŘENÍ (ODBORNĚ) SPZ BŘECLAVI

NATÍRÁNA

❖

POROST STROMŮ

SLOVENSKÝ HEREC ZNAČKA ZÁPALEK

KŘÍDLA BUDOV

SPECIALIZOVANÉ HODINY VYMÍLÁNÍ HORNIN (GEOL.)

SLOVENSKÁ ŘEKA

OCTAN (CHEM.)

KOLEK

IZRAELSKÁ POLIT. STRANA TAŽNÁ RYBÁŘSKÁ SÍŤ

POPĚVEK

ZEDNICKÉ ZÁVAŽÍ

❖

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA (ZKR.)

DRUH PEPŘE

OPASEK ZVÝŠENÝ TÓN

Hrajte o 3 licence Tea-learningu v hodnotě 3 900 Kč!

PLNITI NÁDIVKOU

Luštěte a vyhrajte licenci online doplňkového studia angličtiny pro všechny jazykové úrovně. Využijte tuto efektivní pomůcku například při letních kurzech Skřivánek v červenci a srpnu.

UZNÁN

CESTOVNÍ PRŮKAZ

ÚDAJE 20 let vám pomáháme rozumět světu

J. Tuwim (1894–1953) – polský básník a překladatel: Červenec je měsíc, kdy ... (dokončení v tajence). Tajenka z minulého čísla: Kdo splete první knoflík, ten už se pořádně nezapne.

www.skrivanek.cz

fotosoutěž pro mladé talenty téma: voda

2

Lenka Grabmullerova, 15 let Proud z PET lahve

3

Jakub Piňos, 24 let Perlička na dně

Zpracuj naše zadání

svým pohledem…

Foťte na zadané téma a získejte honorář až 3 000 Kč.

Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či tvůrcem na volné noze? My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.

fotosoutěž 45

1

Ludmila Čapková, 22 let Po dešti

Téma pro srpen 2014 – Sport P okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory dle zadaného tématu. Snímek či série (max. 3 fotografie) mohou být reportážního charakteru, stejně jako ryze volnou tvorbou, kde se fantazii meze nekladou. Záleží jen na tobě, co je ti bližší. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).

Pravidla jsou jednoduchá: Vyber maximálně 3 své snímky a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém čísle magazínu vyhlašujeme 3 výherce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪

Uzávěrka srpnového tématu Sport je 19. července 2014. Uzávěrka zářijového tématu Vzpomínka je 16. srpna 2014.

Kompletní pravidla, termíny uzávěrek, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.

Sdílejte své snímky na internetu!

46

název rubriky

Hvězda 1. třídy Pindulína bloguje

No co?! Tak vejrám! J

ednoho dne večer jsem si opětovně šla sednout do druhé třídy. Nejenom posbírat cenné zkušenosti s prostým lidem, ale také proto, aby se o mně neříkalo, že jsem až tak moc nafoukaná (což se beztak říká). Každopádně sednu do prázdného kupé a už to i vypadalo, že si tam budu trůnit úplně sama. Vtom se ke mně přihnal mladík, jestli si může přisednout. Stáhla jsem tedy své smrduté nožky ze sedačky, protestně zkřivila pusu a odpověděla: „Samozřejmě!“ Z mladíka se ale rázem stala cenná oběť ve chvíli, když vytáhl počítač (já ho totiž nenosím, protože mi neladí k mému detailně a skvěle vyladěnému outfitu – co si budem povídat). Na počítači v druhé třídě je totiž jasné, že se bude promítat kino. Takhle už jsem nenápadně v odrazu okénka zhlédla Skyfall, Stmívání poslední díl a jiné trendy špekovky. Nyní jsem s napětím vyčkávala, na který flák se samopozvu dnes. Mladík pustil film, který jsem neznala. Možná proto jsem vejrala tak, že mě bohužel několikrát přistihl. Evidentně viděl můj zájem a rovnou mi nabídl, jestli nemá počítač dát na protější sedačku a budeme se dívat spolu. Vykouzlila jsem překrásný úsměv a s díky přijala. Z celého kupé se rázem stalo hotové multikino. Jen ten popcorn chyběl, protože koka-količku jsem samozřejmě měla! Inu, džentlmeni ještě nevymřeli.

0-14

Ilustrace na dvoustraně: jakub mareš

zvířátka z depa Pantík , Sloník, Pavouček, Žralda

á viditeln ná a ne to tak, ř e k á z ká A ko něja račila. náhle ja ne víc a víc m otože kdo by děti! o é t il lo m iš , d r é ,p de rady, př odičo v aji depa e den o tom, c o Hodní r nikdo nevěděl ířátka s mocnice na kr ni doktor po v z – i s t UDr. se ea Dlouho nechtělo odejí doktora z ne že. Jenž oudřejší než M se blíží t, a t ív a d la e o y m infekc ce po v , to jak sichtík el. Ale o žourají li dokon í nepřiš epo i pr čící se k že muse u se na ty mra jejich mračen račí, oni jen m du pro celé d tačit s la m d u e k m s měl nála šetřil, na příčin Vždyť oni se n v centrálním bude ná ao 400. „ A obavy: „To zna nal pa. „ d e d je UV b f o é zvířátk š ím i l n A í e a “ n z č ! á á a r íc k zn ou cu ál v brýlí s o jich mž nakone ce svítí čím d nečních ý šéf zahnal je usí!“ n lu lu s s h a c o ý av lét oudr čit m sadu tm dně sta tka a m doktora mala se zvířá akže to rozho t zají ný 400, 400?“ ě Výbor ln p Ú á men

JDE SE DO PRÁCE

Žralda stevardem Aby se Žralda stal stevardem, musel vyhrát konkurz a pak ještě projít náročným kurzem, protože o zaměstnání ve vlacích SuperCity Pendolino je velký zájem. A také že se pyšně nafoukl, když šel poprvé s kufříkem po novém peronu k jednotce Pendolino. Jenže stejně rychle se zase musel vyfouknout, kufřík schovat do služebního prostoru a jít vítat přistoupivší cestující a pomáhat jim najít místo k sezení. Žralda naštěstí ovládá tři světové jazyky, takže ho nemohli překvapit ani japonští turisté, německé modelky nebo moravští vinaři. „珓 珡! Alles Gute! Tož bať!“ Sotva se zasunuly schůdky a Pendolino poprvé naklopilo, Žralda prošel s úsměvem celou soupravu, zkontroloval lístky, jízdenky na mobilu i průkazy na slevu a odpověděl asi na tisíc všetečných otázek. Vždy s úsměvem, protože to má stevard jako jeden z hlavních úkolů: udržovat dobrou náladu cestujících během celé jízdy. A pro japonské turisty, kteří se usadili v oddílu 1. třídy, měl nachystáno i jedno překvapení – uvítací nápoj nebo chcete-li odborně welcome drink. Na stříbrném tácku jim přinesl vychlazený lahodný šumivý nápoj se spoustou bublinek, a to zcela zdarma. „Suši?“ ptali se vystrašení Japonci a Žralda je bez zaváhání uklidnil, že nápoj je skutečně „suchy“. Prostě brut. Tomu se, děti, říká profesionální chování.

PŘEHLÍDKA NA TOČNĚ

Regionova Pro její barevný nátěr si Regionovu někteří světa neznalí jedinci mohou snadno splést se žlutými vláčky RegioJet. Vždyť mají tolik společného – byly vyrobeny zhruba ve stejné době a před nedávnem prošly též výraznou modernizací. Ale zatímco RegioJet jezdí jen na hlavní trati z Prahy do Ostravy, Regionovy můžete spatřit téměř ve všech koutech Čech i Moravy, a co se týče počtu, nemají konkurenci. Do dnešního dne jich bylo vyrobeno více než 200 v dvouvozovém provedení a 26 v třívozovém. Svým hravým žluto-zeleným kabátkem, který jim navrhli designéři ještě před tím, než přišla na České dráhy modrá revoluce, měly rozsvítit lokálky i v těch nejodlehlejších končinách. Cestující vozí na neelektrifikovaných a vedlejších regionálních tratích, kde rychlost nepřesahuje 80 km/h a kde není takové stoupání, protože přece jen je to „ta“ Regionova, „ta“ křehká žena, stejně jako vaše maminka. Proto k ní buďte tolerantní.

SPRÁVNÝ CYKLOVÝLET ZAČÍNÁ VE VLAKU ČD Využijte výhod služeb ČD Bike a vydejte se na vyjížďku na kole pohodlně a bez starostí! ▪ 75 půjčoven kol ČD v 9 krajích ▪ přeprava a úschova vypůjčených kol zdarma* Rezervujte si místo pro své vlastní kolo předem! ▪ v pokladnách nebo v eShopu ČD ▪ při nákupu v eShopu získáte zdarma rezervaci místa pro sebe i kolo Kolo vám přepravíme jako spoluzavazadlo nebo formou úschovy během přepravy, a to i do zahraničí. * Platí pouze na vybraných tratích a ve vybraných stanicích.

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/cdbike

ze světa železnice 49

ze světa železnice

pivovarské vozy

RÁTIL RTIN NAV TEXT: MA j, Autor, ČTK razdro zeňský P

Foto: Pl

Pivečko chlazené,

vlakem dovezené Ještě v průběhu 60. a 70. let minulého století bylo na československých kolejích možno spatřit bílé chladicí vozy s vlastním agregátem a logem některého z velkých pivovarů, než zaúřadovala nemilosrdná automobilová konkurence a nástup moderních KEG sudů. Přesto dodnes zůstávají pohlednice nebo modely „pivních“ vozů jedním z nejoblíbenějších sběratelských artefaktů.

50

ze světa železnice

O

dborné prameny uvádějí, že u zrodu pivních vozů stál vynalézavý majitel pivovarů Žatec, Měcholupy a Schwechat (u Vídně) Anton Dreher, který chtěl v roce 1867 vystavovat své pivo na Světové výstavě v Paříži. Jak tam ale spodně kvašený a tedy i na teplotu a podmínky dozrávání velmi citlivý nápoj dopravit? Obrátil se na ústředního inspektora Společnosti státní dráhy (StEG) W. Bendera s dotazem, zda by šlo sestrojit vůz, který by uvnitř zachovával prostředí blížící se chladu ležáckého sklepa. Šikovný Bender, inspirován dřevěnými lednicemi řezníků, si uměl poradit: navrhl dvojité dřevěné stěny běžného zavřeného vozu zvaného Zetka vyplněné pilinami nebo hoblinami a dvojitý, později trojitý strop, pod nímž byly umístěny plechové schránky na led. Voda z tajícího ledu stékala po stěnách a sváděla se do žlábku v dubové podlaze. Vznikl první vůz, tehdy označený písmennou řadou Gb. Daň za udržení relativně stabilní teploty 6–10 stupňů však nebyla malá: asi tuna ledu na 30 hodin jízdy, naopak v zimě se muselo „přitápět“ kamínky, případně skříněmi s doutnajícími briketami či lahvemi s teplou vodou.

Paleta reklamních „piváků“ První chladicí vůz dodaný pro naše pivovary byl vyroben ve věhlasné smíchovské Ringhofferově továrně na vagony v roce 1875, a to pro Akciový pivovar v Ostravě. Od konce 80. let předminulého století se začal počet chladicích vozů rychle zvyšovat – až o 100 vozů ročně. Vedle zahraničních dodavatelů a vzpomí-

nané Ringhofferovy smíchovské továrny se na dodávkách pro tuzemské, ale i zahraniční pivovary podílely i vagonky ve Studénce či Brně-Králově Poli. Pivní vozy, ve většině případů opatřené bílým a tedy teplo nejméně absorbujícím nátěrem a nápadným jménem pivovaru, začaly jako velké celoplošné reklamní poutače brázdit české koleje. Pivovarů u nás v 19. století fungovalo mnohem více než dnes a většina jich sázela na připojení železniční vlečkou, aby mohly dovážet ječmen, uhlí, popřípadě slad a vyvážet sudy s hotovým produktem. Pivovary pivní vozy buď vlastnily, nebo si je pronajímaly. Malým jich stačilo několik, nebo třeba jen jeden, ty nejznámější velkopivovary disponovaly desítkami vozů. Kraloval Prazdroj, který v polovině 30. let registroval 370 vozů, další byly imatrikulované v Německu. Do jednoho „chlaďáku“ se vměstnalo 35 dvou­setlitrových nebo až 120 kusů padesátilitrových sudů, celkem až 70 hektolitrů piva. Z úředních seznamů vozů (např. z roku 1935), archivních spisů nebo třeba literatury se lze dopátrat počtů, označení, číslování i technických parametrů. Hůře se už hledá, jak takový vůz přesně vypadal. Fotografií je překvapivě jako šafránu.

Sbírám, sbíráš, sbíráme Divili byste se. Zajímá to totiž nejen železniční modeláře a tedy i firmy, které modely produkují, ale také historiky a sběratele. Vždyť pivo má svou početnou armádu fandů. Tedy nejen

Dodávky nových chladicích vozů řady Lp 5 (Ibops) z NDR na přelomu 50. a 60. let ukončily éru tradičních Zetek.

Vykládka zlatavého moku na smíchovském nádraží koncem 30. let. Tyto vlaky jezdily v počtu až 25 vozů.

ze světa železnice 51

Pár pivních bublinek Vlečky Jedna z nejdelších (6,3 km) vede do Ringhofferova pivovaru ve Velkých Popovicích. Provoz na její větší části byl ukončen v březnu 2005 (otevřena byla roku 1902) a ještě roku 2004 se tam jezdilo dokonce osobními vlaky v rámci tzv. Dne Kozla.

Rychlíkem Pivo v sudech KEG se v ČR ještě nedávno, okolo roku 2000, vozilo vlakem, a to hned rychlíkem! Šlo o přepravu z distribučního skladu v Praze-Radotíně, speciální čtyřosý zavřený vůz umožňující jízdu rychlostí 120 km/h byl zařazen do rychlíku 701 z Prahy-Smíchova do Přerova, odkud se pivo odváželo do oblastního meziskladu.

Tramvaje Do starobrněnského pivovaru na Hlinkách jezdívala parní tramvaj – šlo o poslední otevřenou brněnskou vlečku z roku 1896, odbočka měřila 157 m. Později se tu používaly legendární elektrické čtyřnápravové lokomotivy Zepelínky. I do brněnského pivovaru Moravia vedla pouliční dráha.

Šlo to i bez vlečky Existovaly významné pivovary, které neměly vlečku, a přesto používaly své chladicí vozy. Příkladem byl pivovar Krušovice, který vozil pivo na nádraží Krupá. Vlastnil pouhý jeden vagon, jehož povedenou napodobeninu najdete v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka (www.cdmuzeum.cz).

Pivní slavnosti Do několika vyhlášených pivovarů můžete vyrazit stylově vlakem i dnes. Vyčkejte např. na Postřižinský expres, případně Dny otevřených dveří pivovaru Radegast nebo Slavnosti piva Chodovar v Chodové Plané (unikátní pivovarské sklepy s restaurací vytesané ve skále!) nebo v Chyši.

Točené“ ve vlaku Pivo ve vlacích není jen pasivní minulostí! V Pendolinech a ve vybraných spojích InterCity či EuroCity, všude tam, kde jsou řazeny nové jídelní vozy ČD Restaurant se servisem JLV, si můžete poručit točenou třetinku plzničky již za 29 Kč! Oblíbený nápoj bude brzy v nabídce také ve vlacích ČD railjet.

52

ze světa železnice

Pivovarské vozy Stav k roku 1935, vozy zařazeny u ČSD Pivovar Akciový pivovar v Aši Bratři Steinové, Bratislava Pivovar Moravia Brno První brněnský akciový pivovar v Brně Čes. akc. pivovar v Českých Budějovicích Měšťanský pivovar v Českých Budějovicích Schwarzenberský pivovar v Českém Krumlově Pivovar v Hanušovicích První akciový pivovar v Chebu Pivovar Karviná Pivovar Schönborn-Buchheim Podhorjany (Podkarp. Rus) Měšťanský pivovar v Ústí n. L. – Krás. Březně Bauernebl a syn, pivovar v Košicích Pragovar, akciový pivovar v Krči Fürstenberský pivovar v Krušovicích Měšťanský pivovar v Litoměřicích Rolnický pivovar v Litovli Schwarzenberský pivovar v Lounech Pivovar Michalovce Pivovar Strassmann v Morav. Ostravě Český akc. pivovar v Moravské Ostravě-Přívoze Hanácký pivovar v Olomouci Měšťanský pivovar v Opavě Měšťanský pivovar v Plzni (Prazdroj) Plzeňské akc. pivovary v Plzni (Gambrinus) Schwarzenberský pivovar v Protivíně Akciový pivovar v Přerově Rakovnický pivovar v Rakovníku Akciový pivovar na Smíchově Pivovar Velké Popovice Schwarzenberský pivovar v Třeboni Janáček a syn, pivovar v Uherském Brodě Pivovar Velké Březno Pivovar Vratislavice nad Nisou První znojemský pivovar a.s. Znojmo Dreherův vývozní pivovar v Žatci Měšťanský pivovar v Žatci

Počet 3 5 16 15 65 28 1 8 5 8 2 1 5 1 1 7 7 6 1 9 2 3 2 370 137 16 11 3 1 8 10 1 3 8 3 15 1

Měšťanský pivovar v Plzni měl od roku 1921 i vlastní dílny pro opravy chladicích vozů.

těch, kteří si pivo vychutnávají, ale i těch, kteří se o ně a o vše s ním spojené zajímají. Paleta zájmů spjatých se zlatavým mokem je velmi široká. Sbírají se pochopitelně lahve, sklenice, etikety, reklamní tabule, veduty (firemní papíry), pivní tácky, ale třeba také otvíráky na lahve, rozměrnější sudy, pípy a další propriety. Nemluvě o pohlednicích a fotkách, které jsou ceněny skoro jako ty s motivem železnice nebo vzducholodí. A sbírají se (a rukodělně vytvářejí) i modely pivních vozů. Zapálený sběratel dovede nakupovat dokola v podstatě stále stejný výlisek bílé Zetky, jen když má nový potisk dalšího pivotvůrce. Reklamní pivovarští krasavci řady Lp v měřítku 1 : 1 bývají ozdobou většiny kvalitních expozic kolejových vozidel.

Podle komína poznáš pivovar Stavby, vybavení pivovarů a sladoven patří mezi samostatné kapitoly zájmu. Hlavně ty starší, průmyslové objekty představují většinou mistrovské památky industriální architektury a některé z nich jsou, pokud ukončily svou výrobu, citlivě přestavovány k jiným účelům. A často tyto pivní katedrály mohou být

Přeprava piva k zákazníkům v areálu plzeňského pivovaru (současnost versus minulost).

neodmyslitelnou dominantou našich nádraží, protože ty moderní parostrojní z předminulého století se stavěly pokud možno co nejblíže kolejím. Typické příklady možná znáte ze svého okolí sami: Praha-Braník, Hanušovice, Žatec západ s pivovarem již zmíněného pana Drehera, sladovna Olomouc Nová Ulice (nedávno demolována) nebo Podkováň, která leží na dnes už zrušené lokálce Skalsko – Chotětov. Podkováňský pivovar léta dodával pěnivý mok na pražské hlavní nádraží. ■

Ať už tedy pročítáte tyto řádky s tradiční orosenou sklenicí nebo moderní plechovkou v ruce, zkuste si představit ty staré časy a ne­ uvěřitelně dlouhou cestu od pěstování chmele až po zásobování odlehlých hospod za použití parních strojů a moderních výdobytků oné doby – chladicích vozů. ▪ S přispěním Romana Jeschkeho.

průvodce

ČD Restaurant Letní sezonní nabídka Odstraňujeme bariéry Vozíky na růžovo VLAK+ festival Sázavafest 2014 Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.

54

ČD průvodce

Ochutnejte léto ve vlaku Od 2. července 2014 nabízíme nové sezonní pokrmy, které si můžete během léta vychutnat v našich jídelních vozech, bistrovozech nebo bistrech SC Pendolino a ČD railjet.

J

aroslav Sapík a Jiří Král z Československého svazu kuchařů v Praze pro vás připravili nové menu, které vám během léta přijde k chuti. Nabídka se skládá z polévky, dvou hlavních chodů, salátu i dezertu. Záleží jen na vás, zda si dopřejete vícechodové menu či se pouze osvěžíte salátem nebo přijdete třeba jen na dezert. Na území České republiky navíc platí tzv. ceny happy hours, které jsou více než příznivé. ▪

RECEPTY

Vepřová žebra s gravi omáčkou Suroviny na 10 porcí: 3,5 kg žeberního vepřového 2 g drceného pepře 2 g tymiánu 300 ml balsamikové redukce 30 g soli 500 g cibule 50 g cukru 200 ml oleje Nařezané pásy masa osolíme, opepříme, přidáme tymián a podlijeme jednou polovinou balsamikové redukce částečně rozředěné vodou. Vepřová žebra vložíme do pekáče, zakryjeme a pečeme v troubě přibližně 2 hodiny na 130 °C. Po upečení žebra odkryjeme a dopečeme dalších 30 minut na 160 °C. Podle potřeby podlijeme vodou. Na rozpáleném oleji orestujeme cibuli s přidaným cukrem a necháme lehce zkaramelizovat. Poté přidáme cibuli, zalijeme druhou polovinou redukce a nakonec zalijeme výpekem z pečených žeber a povaříme do částečného zhoustnutí. Vepřová žebra podáváme s čerstvým nastrouhaným křenem a rozpečenou bagetou.

Pokud vám naše pokrmy zachutnají, můžete si některý z nich připravit třeba i doma dle receptury našich kuchařů.

Žampionový krém Suroviny na 10 porcí: 150 g másla 600 g žampionů 500 ml mléka 300 ml smetany 50 ml bujonu 1 g bílého pepře 20 g soli 150 g jíšky voda Na másle orestujeme pokrájené žampiony, zalijeme mlékem, přidáme vývar, pepř a podle chuti osolíme, přivedeme do varu a zahustíme jíškou. Na závěr zjemníme smetanou. Vše provaříme a nakonec rozmixujeme.

49 Kč *

Žampionový krém s celozrnnými krutony

129 Kč *

Vepřová žebírka pečená s omáčkou gravi s čerstvým křenem a pečivem

Krůtí prsa s karotkou a fazolkami Suroviny na 10 porcí: 1,6 kg krůtích prsou 200 g másla 2 g tymiánu 20 g soli 1 g bílého pepře 100 g hladké mouky/jíšky voda 600 g karotky 300 g fazolek vakuovací sáčky Krůtí steak osolíme, opepříme a zprudka orestujeme na pánvi s máslem. Orestované maso vložíme do vakuovacích sáčků, každou porci zvlášť. Do každého sáčku dáme část výpeku, který orestujeme s moukou a zalijeme drůbežím vývarem. Sáčky zavaříme a pečeme při 80 °C přibližně 30 minut. Karotku a fazolky blanžírujeme v malém kastrolu 10 minut a pak rychle zhladíme v cedníku pod studenou vodou. Pokud bude možnost, použijeme led. Uvařené brambory rozmačkáme s trochou másla a přidáme nadrobno nasekanou pažitku.

ČD průvodce 55

Šlehačkové kuličky s vanilkovým krémem a jahodovou omáčkou Na omáčku: 600 g mražených jahod 50 g škrobu 500 g cukru 50 g vanilkového cukru Na kuličky: 250 ml vody 120 g másla sůl 200 g mouky 4 vejce Pudinkový krém: 500 ml mléka 100 g vanilkového pudinku 100 g cukru krupice 200 g másla

159 Kč *

Krůtí prsíčko dušené na másle, barevná karotka a zelené fazolky, pažitkový brambor

Při mírné teplotě a ve vodě, za stálého míchání rozpustíme máslo a přidáme špetku soli. Po rozpuštění přidáme mouku a mícháme 4–5 minut tak, že se těsto lehce připaluje. Vmícháme mixérem vejce. Pytlíkem děláme na plech kuličky a pečeme asi na 200 °C. V malém rendlíku si připravíme krém. Do zahřátého mléka vmícháme všechny suroviny a krátce povaříme. Kuličky ihned po vytažení z trouby plníme krémem injekční stříkačkou. Natáhneme ještě teplý krém a z vrchu dle velikosti kuliček vtlačíme co nejvíce do středu. Poté necháme vychladnout. Jahody povaříme, přidáme krupicový cukr, vanilkový cukr a zahustíme škrobem. Povaříme a částečně rozmixujeme a dáme vychladit.

Letní salát s mozzarellou Suroviny na 10 porcí: 1,3 kg mixu listových salátů 300 g salátové okurky 400 g rajčat 300 g čerstvé papriky 500 g baby mozzarelly 250 ml olivového oleje 50 g bazalkového pesta Suroviny nakrájíme na kousky, smícháme a necháme vychladit.

45 Kč *

Šlehačkové kuličky s vanilkovým krémem a jahodovou omáčkou

99 Kč *

Listový salát s rajčaty, baby mozzarellou a  bazalkovým dresinkem

* Uvedené ceny platí pro tzv. happy hours.

56

ČD průvodce

Pomáháme odstraňovat bariéry Díky vzájemné spolupráci Českých drah a sdružení zastupujících osoby se zdravotním handicapem se cestování po železnici postupně stává snazším. Protože přístup některých soukromých dopravců je v této oblasti liknavý, zůstávají spoje ČD na mnoha relacích jedinou alternativou.

4 000

bezbariérových spojů denně

V

letošním jízdním řádu vypravují České dráhy po republice denně v průměru 8 411 spojů, z nichž je zhruba polovina bezbariérových. Plně nebo částečně nízkopodlažních vozidel mají přitom ve vozidlovém parku více než 400. Několik desítek nádraží po celé České republice je také vybaveno speciálními zvedacími plošinami.

Konzultujeme s nejpovolanějšími Zástupci Českých drah se pravidelně scházejí se zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením, Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých a také s Pražskou organizací vozíčkářů, aby s nimi projednávali a mapovali dílčí problémy, s nimiž se potýkají při cestování hromadnou dopravou. I díky tomu se jejich schopnost pohybu především na českých nádražích a také ve vlacích neustále zlepšuje. Členové jednotlivých organizací například sami vyzkoušeli v praxi funkci nových bezbariérových vozů. Před nedávnem si také ČD nechaly zpracovat

www.cd.cz/vozickari Pro zjednodušení odbavení a snadnější zajištění přepravy cestujících na vozíku stačí vyplnit jednoduchý formulář na adrese www.cd.cz/vozickari. Objednávku asistence, použití mobilní nebo vozidlové plošiny nebo přepravy ve služebním voze je třeba odeslat minimálně 24 hodin před odjezdem vlaku z výchozí nebo pohraniční přechodové stanice. Požadavek na zařazení vozu s plošinou je nutné odeslat minimálně 48 hodin před odjezdem z nástupní stanice vašeho vlaku. Konkrétní spojení najdete na www.cd.cz, kde funguje vyhledávač tak, že zadáte přímo jako podmínku cestování na vozíku a vyhledávač pak nabídne pouze bezbariérové spoje. Na www.cd.cz/vozickari jsou k dispozici i podrobné informace o podmínkách přepravy, typech bezbariérových vozů i bezbariérovosti stanice.

průzkum spokojenosti cestujících na vozíku a jeho výsledky posloužily k optimalizaci nabídky (například zvýšením počtu bezbariérových spojů).

Objednávkový systém zdokonalen K 31. březnu 2014 byl ukončen pilotní provoz a od 1. dubna 2014 spuštěn rutinní provoz objednávkového systému na adrese www. cd.cz/vozickari. V polovině června bylo zaznamenáno již 2 350 objednávek a v průběhu roku 2014 dojde také k provázání s mezinárodním systémem. Ze získaných dat lze filtrovat přepravní proudy, využívané stanice pro nástup a výstup, potřebu vozidel do konkrétních vlaků nebo potřebu mobilních plošin do konkrétních stanic apod. I tento systém byl v pilotním režimu odzkoušen členy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a také Národní radou osob se zdravotním postižením, jejichž problémy s objednáním zpáteční cesty byly vyřešeny v rámci pilotního provozu. ▪

ČD průvodce 57

2 350 objednávek přepravy

Z průzkumu vychází 75% spokojenost cestujících na vozíku se službami ČD

vozíčkářů či asistenční služby přes internet za polovinu roku 2014

93 mobilních zdvihacích plošin v 82 stanicích po celé ČR Orientační přehled stanic vybavených mobilními zdvihacími plošinami pro nástup a výstup cestujících na vozíku.

Vozíky na růžovo Občanské sdružení Žijeme tady zapůjčilo ČD tři mechanické vozíky v růžové barvě pro akutní potřeby zákazníků s dočasným nebo trvalým tělesným postižením.

Tři vozíky na růžovo oficiálně převzal od zástupce sdružení Žijeme tady Martina Petříka Ing. Michal Štěpán, člen představenstva ČD, 13. června na pražském hlavním nádraží.

Pohyb po nádraží umocněný velkým počtem lidí a časovým presem, například mezi přestupy, klade překážky nebo staví bariéry i lidem, kteří jsou v běžném životě samostatně mobilní. Tři mechanické vozíky mohou nyní cestující Českých drah využívat bezplatně na třech hlavních nádražích v Praze, Brně a Plzni. Vozíky byly slavnostně předány členy sdružení v pátek 13. června u ČD Centra v Praze na hlavním nádraží zástupcům Českých drah. Každý, kdo bude asistenci potřebovat, si jednoduše u nákupu své jízdenky zvolí tuto službu a pracovníci ČD se o vše postarají. Členové sdružení Žijeme tady vycházeli při realizaci projektu z tohoto příkladu z praxe: „Muž se svou ženou cestovali z dovolené, ze které byli nuceni odjet předčasně z důvodu

zlomení dolní končetiny. V zahraničí nedostali berle a samostatná chůze nepřipadala v úvahu. Poté, co se snažili na několika nádražích dožádat pomoci, případně zapůjčení invalidního vozíku, skončila žena na zádech svého muže.“ Zejména na velkých nádražích může taková událost znemožnit přestup na další spoj. A tak přišli na nápad řešit takové situace pomocí starých nepoužívaných vozíků, které opravili, obarvili na růžovo a nabídli českým železničním dopravcům zdarma k využití. Do projektu se rozhodly zapojit pouze České dráhy.

VYPRAVTE SE ZA EXOTICKÝMI ZVÍŘATY VÝHODNĚ VLAKEM ČD

VLAK+ Zoo Praha

Pojeďte s námi navštívit pražskou zoologickou zahradu! Ušetříte čtvrtinu za jízdné, a navíc získáte levnější vstupné. Výhody jízdenky VLAK+ Zoo Praha ■ sleva 25 % na zpáteční jízdné do stanic Praha hl. n., Praha Masarykovo nádraží, Praha-Holešovice a Praha-Libeň ■ sleva 20 % ze vstupného v zoo při předložení jízdenky VLAK+ do těchto stanic Vyžádejte si slevu VLAK+ při nákupu jízdenky a nezapomeňte si ji nechat orazítkovat v Informačním centru u hlavního vchodu do Zoo Praha pro uznání slevy z jízdného!

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/zazitky

ČD průvodce 59

S ODISkou levněji vlaky ČD po celé republice Cestujete v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje a vlastníte čipovou kartu ODISka? Pokud ano, můžete nově využívat také některé slevy a výhody In Karty Českých

P

atříte-li mezi vlastníky ODISky nebo si ji chcete pořídit, máte možnost skloubit výhody obou těchto karet nahráním slevových aplikací a jízdenek ČD na ODISku, na které si stačí pouze aktivovat produkt Karta ČD. S touto jedinou čipovou kartou je možné využívat výhody nejen při cestování v moravskoslezském integrovaném dopravním systému, ale i při cestování vlaky Českých drah na celém území naší republiky.

Bezplatně a na počkání Občané Moravskoslezského kraje určitě ocení, že aktivace produktu Karta ČD je na ODISku prováděna na počkání a bezplatně po předložení žádosti o In Kartu s fotografií průkazového formátu. Tuto službu si mohou cestující pořídit v osobních pokladnách Českých drah vybraných železničních stanic na území Moravskoslezského kraje. Na aktivovanou Kartu ČD pak stačí v kterékoli železniční stanici dokoupit některou ze slevových aplikací (IN 25, IN 50, IN Senior…). Podle toho, kterou aplikaci zvolíte, takovou budete využívat i slevu při cestě vlakem. Další výhodou je možnost zakoupení jízdenky z domova až do cíle vaší cesty, aniž byste ji pak museli tisknout a vozit s sebou. Stačí si jízdenku na vlak koupit v eShopu ČD a místo čísla In Karty zadat číslo ODISky. Například v Ostravě pojede cestující s ODISkou na nádraží tramvají nebo trolejbusem a odtud třeba až do Prahy vlakem a průvodčímu se prokáže jen ODISkou.

Rozdíly oproti In Kartě

seznam stanic Kde aktivovat Kartu ČD Bohumín Bystřice (Bystrzyca) Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Háj ve Slezsku Havířov Hostašovice Karviná hlavní nádraží Krnov Kunčice pod Ondřejníkem Návsí (Nawsie) Nový Jičín město Opava východ Opava západ Ostrava hlavní nádraží Ostrava-Kunčice Ostrava-Svinov Ostrava-Stodolní Ostrava střed Paskov Studénka Suchdol nad Odrou Štítina Třinec (Trzyniec) Valašské Meziříčí Veřovice Vratimov

Na Kartě ČD není dostupná elektronická peněženka Českých drah a nelze tedy využívat bonusový věrnostní program. Pro zaplacení jízdenek či aplikací ČD naopak nelze použít peněženku ODISky. Mimo to není možné využít nabídky Rail plus opravňující k poskytování slev u mezinárodních jízdenek a na Kartu ČD nelze zakoupit aplikaci IN 25 START. Obsah aplikací Karty ČD je dostupný pouze na zařízeních Českých drah a nelze ji převést na jiného držitele, podobně jako současným uživatelům In Karet nelze převést obsah jejich karet na ODISku. Využívání aplikací a jízdních dokladů na zmiňované Kartě ČD a uplatnění reklamací týkajících se aplikací a jízdních dokladů na této kartě se řídí Smluvními přepravními podmínkami ČD pro veřejnou drážní osobní dopravu či tarify, popřípadě dalšími pravidly, která najdete na www.cd.cz. ▪

Integrace a ODISka V rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje je možné cestovat vybranými vlaky Českých drah mezi 149 železničními stanicemi a zastávkami na území celého Moravskoslezského kraje, ale také na Valašskomeziříčsku ve Zlínském kraji a v okolí Moravského Berouna v Olomouckém kraji. ODISku je možné využívat také na příměstských autobusových linkách řady regionálních dopravců a v městské hromadné dopravě v Ostravě, Krnově, Bruntále, Třinci, Českém Těšíně nebo Studénce.

60

ČD průvodce

O2 zákazníci šetří s Extra výhodami Všichni zákazníci O2 nyní mají příležitost ušetřit za jízdu vlakem! Každý z nich může získat 50% slevu na Celodenní jízdenku.

J

edinečné O2 Extra výhody přinášejí až 100 exkluzivních výhod po celé České republice a jsou určeny pro všechny zákazníky O2: soukromé uživatele, podnikatele i firemní zákazníky, a to bez ohledu na to, jakou službu využívají. Vybírat můžete z výhod od nakupování přes sport, kulturu až po cestování.

Sleva na Celodenní jízdenku Jednou z O2 Extra výhod je i 50% sleva na Celodenní jízdenku ČD. Výhoda platí při cestování o sobotách a nedělích ve vozech 2. třídy po celé České republice. Najeté kilometry nerozhodují. Nabídku můžete využít až do 31. srpna 2014. Slevu uplatníte v eShopu Českých drah (www.cd.cz/o2) a nově také na po-

kladnách ČD. Slevový kód získáte na webové adrese www.o2extravyhody.cz, na mobilním webu m.o2extravyhody.cz nebo v aplikaci O2 Výhody pro chytré telefony se systémem Android, iOS a Windows phone. ▪

Inzerce

Od zelených sadů do pravěku až k vodním radovánkám Cesta vlakem z Hradce Králové do Jičína trvá hodinu a dvacet minut a většinou nemusíte ani jednou přestupovat. Což takhle si ale tuto trasu, kterou denně projedou stovky lidí, trochu oživit. Stačí si jen z cestování udělat výlet s několika zastávkami. Hned v Hradci Králové jich může být několik, za zmínku v těchto letních dnech stojí především Šimkovy sady. Největší městský park, který prošel nákladnou rekonstrukcí, na níž se velkou měrou podílela také více než 34milionová dotace z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod. Unikátní systém přívodu a odvodu vody do všech jezer doplňuje i fascinující soustava vodních zahrad, které rozkvétají, a tak ožívají přímo před

Kde peníze z unie pomáhají? Rozhlédněte se kolem sebe! Přesvědčit se o tom můžete na putovní výstavě plakátů těch nejzajímavějších projektů v Královéhradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji financovaných z Regionálního operačního programu Severovýchod. Jeho prostřednictvím putují peníze na 650 projektů. Výstava je po celý červenec k vidění na hlavním vlakovém nádraží v Hradci Králové.

www.rada-severovychod.cz www.facebook.com/ropface

očima. Pak už vzhůru na nádraží směr Všestary. Víska hned za Hradcem skrývá pozoruhodný poklad. Ani se nenadáte a můžete se ocitnout v pravěké vesnici. Archeopark Všestary se stal místem, kde dávná historie ožívá, a to doslova. Nejedná se jen o uzavřené expozice. Naopak! Všechno si můžete osahat a vyzkoušet. I tady pomohly peníze z ROP Severovýchod. Přesněji částka 38,2 milionu. Ale zpět do současnosti. Závěrečným osvěžením po dlouhé cestě se může stát zcela rekonstruované koupaliště Kníže v Jičíně. Z ROP Severovýchod sem putovala dotace téměř 87 milionů. Dnes je tady 14metrová skluzavka, tobogan, 25metrový relaxační bazén a brouzdaliště se skluzavkou pro děti.

ČD průvodce 61

VLAK+ FESTIVAL

Sázavafest Již 14. ročník Sázavafestu proběhne opět v příjemném prostředí zámeckého lesoparku ve Světlé nad Sázavou od 31. července do 2. srpna. Přijeďte vlakem se vstupenkou za výhodnou cenu.

H

lavní zahraniční hvězdou se stane nejvýraznější uskupení elektro swingové revoluce, která v současnosti dobývá evropské metropole jako Paříž, Berlín nebo Londýn – řeč je o francouzském duu Bart & Baker. Stejný žánr pak zastoupí vycházející hvězda Klischée. Dále účast potvrdila mezinárodní partička se základnou v Německu Mr Žarko, hrající zběsilé balkánské rytmy. Dalším německým zástupcem bude syrovou energii šířící parta Fuck Art, Let's Dance! nebo písničkářka Johna, z Rakouska dorazí The Beth Edges. Z českých kapel svou účast již potvrdila česká hudební stálice Chinaski, festivalové hraní obnovuje také nejslavnější česká zpěvačka Lucie Bílá, klasický funky ansámbl Monkey Business a také unikátní hudební uskupení pod vedením jednoho z nejlepších českých zpěváků, totiž Dan Bárta & Illustratosphere. Dvě vystoupení, přičemž jedno akustické, předvede Michal Hrůza. Swingový kruh se uzavře vystoupením Ondřeje Havelky & His Melody Makers.

Zvířecí kapely Letos je na čtvrteční den přichystán speciální program – o Zvířecím dni vystoupí na hlavní scéně jen „zvířecí“ kapely. Těšit se můžete na skupiny Škwor, Sto zvířat, Rybičky 48, Medvěd 009, Kohout plaší smrt, Pub Animals a mnoho dalších. Doprovodný program obstarají improvizující básníci žánru slam poetry, komik Lukáš Pavlásek vystoupí hned třikrát a svou účastí festival opět poctí Michal Viewegh. Více na www.sazavafest.cz. ▪

Sleva 130 Kč

na vstupenky pro držitele In Karty

spojení VLAK+ Sázavafest Na Sázavafest jeďte vlakem! Díky nabídce VLAK+ Sázavafest získáte zpáteční jízdenku se slevou 50 % ze základního jízdného. První den platnosti jízdenky může být kdykoli od 30. července do 2. srpna 2014, poslední den platnosti vždy 3. srpna 2014. Pro uznání slevy stačí jízdenku před cestou zpět nechat orazítkovat na stánku Českých drah v areálu festivalu. Jízdenku zakoupíte u pokladní přepážky nebo u průvodčího ve vlaku. Ve Světlé nad Sázavou zastavují rychlíky jedoucí na trase Praha – Kutná Hora – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno. Spojení najdete na www.cd.cz. Pro držitele In Karet máme bonus navíc: slevu na vstupném ve výši 130 Kč! Za vstupenku na celý festival tedy zaplatíte pouze 720 Kč. Vstupenky se slevou zakoupíte na  kterékoli pokladní přepážce ČD, slevu získáte po předložení vaší In Karty.

62

ČD průvodce

POZOR VÝLUKA!

Stavíme, opravujeme, modernizujeme I v červenci přinášíme aktuální přehled plánovaných výluk, které vám sice mohou krátkodobě znepříjemnit cestování vlakem, ale výsledkem budou opravené a modernizované tratě.

P

okračují výluky ve stanici Olomouc, Ústí nad Orlicí, na trati Praha-Běchovice – Úvaly, Chrást u Plzně – Rokycany, Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč a Karlovy Vary – Cheb. ▪

Další významné výluky ▪ 21., 22. a od 28. do 31. července výluky na trati mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a od 14. do 17. července denní výluky

mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Valašským Meziříčím, vlaky nahrazeny autobusy.

v různých úsecích dle výlukových prací. Autobusy dle pravidelného jízdního řádu.

▪ Od 15. do 19. července výluka na trati Nezdenice – Bojkovice – Slavičín, vlaky nahrazeny autobusy.

▪ Od 22. července do 8. srpna výluka na trati Jihlava – Šlapanov, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.

▪ Od 19. do 28. července výluka na trati Bojkovice – Slavičín, vlaky nahrazeny autobusy.

▪ Od 22. do 31. července výluka na trati Česká Skalice – Trutnov hl. n., vlaky nahrazeny autobusy v úseku (Jaroměř) – Česká Skalice – Trutnov hl. n. a přímou linkou Náchod – Česká Skalice – (Jaroměř), výlukový jízdní řád.

▪ 4., 5. a 16. až 17. července výluky na trati mezi Ostravou-Svinovem a Ostravou-Třebovicemi, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 14. do 18. července výluka na trati Prostějov – Nezamyslice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 28. července do 1. srpna výluka na trati Prostějov – Olomouc, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 12. do 21. července výluka na trati Veselí n. L. – Jihlava, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 9. do 21. července výluka na trati Týniště nad Orlicí – Třebechovice p. O. – Hradec Králové hl. n., vlaky nahrazeny autobusy

Kde se informovat Veškeré změny jsou vždy aktuálně zapracovány ve vyhledávačích spojení na internetu (www.cd.cz, www.idos.cz), a to včetně návazných přestupů. V případě potřeby dalších informací nebo ujištění se o aktuální situaci volejte Kontaktní centrum 840 112 113 nebo vám poradí přímo v železniční stanici. Podrobné informace včetně výlukových jízdních řádů najdete také na www.cd.cz v sekci ČD on-line/Omezení provozu, kde jsou mapy i seznam všech aktuálních výluk. Zde se také můžete zaregistrovat k odběru mimořádností prostřednictvím vámi zadaného e-mailu. Pokud si zakoupíte jízdenku v eShopu ČD, o mimořádnostech na dané trati můžete být informováni zdarma formou SMS.

▪ Na trati Benešov u Prahy – České Budějovice výluky s náhradní dopravou v různých úsecích a v různých časech, od 7. do 11. července nepřetržitá výluka v úseku Tábor – Sudoměřice u Tábora. ▪ Od 8. do 10. července výluka na trati Nové Hrady – Borovany, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 10. do 21. července výluky na trati mezi Vodňany a Husincem, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 28. do 31. července výluky na trati mezi Strakonicemi a Vimperkem, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 17. do 28. července výluky na trati mezi Holýšovem a Staňkovem, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 1. do 14. července výluka na trati Mladá Boleslav – Turnov, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 30. června do 11. července výluka v úseku Kladno – Rakovník, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 14. do 23. července výluka v úseku Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.

Za nepříjemnosti způsobené výlukami se omlouváme

ČD průvodce 63

JUNIOR PROGRAM ČD

Děkujeme za krásné básničky Skončil 5. ročník soutěže O nejhezčí básničku na Dětskou jízdenku. Všem moc děkujeme za účast.

P

vláček, na Elfíkově webu a na Elfíkově facebookové stránce. A tady je jedna básnička, která nás velice potěšila. Poslala nám ji paní učitelka ze speciální mateřské a základní školy z Jilemnice. Jsme rádi, že se všem dětem cestování s Českými drahami líbí. ▪

řišlo nám přes 700 dopisů a básniček bylo ještě o něco víc, protože se do soutěže zapojily celé kolektivy mateřských škol, základních škol a školních družin. Všem autorům jsme poslali Elfíkův rozvrh hodin. A protože bylo 19 opravdu hodně povedených básniček, bylo těžké vybrat ty nejhezčí. Výherci se mohou těšit na pěkné dárky a vy ostatní na nové Dětské jízdenky. Všechny vítězné básničky budou zveřejněny v časopise Můj

Autistické děti mají rády vlaky, znají celé jízdní řády, jmenují je na počkání. Průvodčí je autorita, při pohledu na štípačky, mění rychle všechny hračky. Je až s podivem, jak milují s vlakem svět. Málokdo to ví a nás „ jiné“ děti pochopí. České dráhy často tolerují naše přání. A proto je máme rády.

Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová :01:17 13 21

21.5.20

křížovka

ndd 38

acs62.i

jizdenk

V

íte, milé děti, jak se lidově říká oblíbenému točenému chlazenému nápoji, který si především vaši tatínkové rádi dopřejí v jídelním voze při cestě vlakem? Nápovědu najdete v článku ze světa železnice.

Pečené maso Barevné tužky Drahý kov Vzácné šperky Snídaně v trávě Malá oka Místnost v suterénu Hlavní město

tí

a pla enk

p Vstu GEN

ER

Í ÁLN

PART

N

Vstupelnka rahy e P platí také pro Model Prahy Mod NER roGENERÁLNÍ PART PARTNER

p také

O ER PR

JEKT

TECH

NO

LOG

PROJEKTU

ICKÝ

5C 0/30 0/0/ ol Gray YK: CM E: Co ON PANT ack

E: Bl

ON PANT

KZvstupenkaFIN.indd 1 dd

1

TECHNOLOGICKÝ PARTNER

U

C

.13

13.3

2

11:3

PANTONE: Black C

CMYK: 0/0/0/30 PANTONE: Cool Gray 5 C

13.3.13 11:32

n IN.i tajenku zadejte do formuláře Vyluštěnou kaF pen stu KZv na www.cdprovas.cz do 24. července. Pět z vás, kteří správně odpoví, získá rodinnou vstupenku do Království železnic.

soutěž pro chytré hlavy

1

Jak se jmenuje poslední román Jaroslava Rudiše? A B C

Národní třída Pražské povstání Konec punku v Helsinkách

2

Ve kterém roce byly na hrad Velhartice převezeny korunovační klenoty?

3

Kolik schodů má nová rozhledna na železnorudském Špičáku?

A B C

A B C

5

Jakou slevu ze zpátečního jízdného získáte s jízdenkou VLAK+ Sázavafest?

6

Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 200 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v celkové hodnotě 1 000 Kč. Výherci z minulého čísla: KMB: Eva Sedlářová, Tomáš Mužík, Stanislav Hladký Pont: Božena Paseková, Dušan Juroško, Markéta Silná Správné odpovědi z minulého čísla:

115 125 135

4

A B C

Adresa: Redakce ČD pro vás České dráhy, a.s., nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.

1448 1437 1456

Jakou písmennou řadou byl označen první pivní vůz? A B C

Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 24. července 2014. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu.

1 – golf, 2 – renesance, 3 – 45 metrů, 4 – 160 km/h, 5 – po celé České republice

Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.

Bm Gb Gp

Hrajte o Kilometrické banky ČD za 2 200 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT.

10 % 25 % 50 %

Který článek v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *

PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje. PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

NACHYSTEJTE SE NA SVOU HRU UŽ V PENDOLINU

Výhodně za sportem

Cestujte na vyhlášená sportoviště rychle, pohodlně a se špičkovým servisem! ■ Olomouc–Mariánské Lázně 4 h 40 min Ve vlaku máte k dispozici WiFi a palubní portál, v 1. třídě obdržíte zdarma prémiové občerstvení.

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/eshop

DOPŘEJTE SI HODY I PŘI CESTOVÁNÍ PENDOLINEM

Kvalitní servis v bistrovozech

Cestujte pohodlně s nejlepší nabídkou jídel a nápojů! ■ gastronomické speciality od našich předních šéfkuchařů ■ plzeňské čepované pivo 29 Kč/0,3 l Ve vlaku máte k dispozici WiFi a palubní portál, balenou vodu a denní tisk obdržíte zdarma. Neváhejte! Čím dříve si jízdenku koupíte, tím levněji pojedete.

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/eshop