ZAU – 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ • Rozvaha jako hlavní účetní výkaz o Bilanční princip o Rozpis rozvahy do rozvahových účtů o Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech • Výkaz zisku a ztráty o Měření výkonnosti podniku o Struktura VZZ o Vazba mezi Rozvahou a VZZ o Výsledkové účty • Výkaz Cash Flow o Zrození výkazu peněžních toků o Metody jeho sestavení o Vazba mezi Rozvahou a Výkazem CF • Výkaz o změnách vlastního kapitálu
Rozvaha (Bilance) – základní struktura
Aktiva
Rozvaha k (den/měsíc/rok)
A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá aktiva (mínus) oprávky k DNM
2. Dlouhodobý hmotný majetek -
Vlastní zdroje (kapitál)
1. Základní kapitál
1. Dlouhodobý nehmotný majetek -
A.
Pasiva
(mínus) oprávky k DHM
3. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva
2. Fondy 2.1 Kapitálové fondy 2.2 Fondy ze zisku 3. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+zisk,-ztráta) 4. Výsledek hospodaření min. let
1.
Zásoby
(nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta)
2.
Dlouhodobé pohledávky
B. Cizí zdroje
3.
Krátkodobé pohledávky
1. Rezervy – zákonné
4.
Finanční majetek
- ostatní
4.1 Peníze
2. Závazky – dlouhodobé
4.2 Účty v bankách
- krátkodobé
4.3 Ostatní krátkodobý fin. majetek D. Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv
3. Bankovní úvěry a výpomoci C. Ostatní pasiva – přechodné účty pasiv
Σ Aktiva =
Σ Pasiva
VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHU
1 2 3 4
Vliv operace na rozvahu AKTIVA PASIVA Zvýšení stavu ↑ Zvýšení stavu Snížení stavu ↓ Snížení stavu Zvýšení stavu ↑ Snížení stavu ↓ Zvýšení stavu Snížení stavu
↑ ↓
↑ ↓
Na vrub
Ve prospěch
aktivum
Debet Má dáti (MD)
Kredit Dal (D)
POČÁTEČNÍ STAV (PS) ↑ přírůstky hodnoty aktiva ↑
Obrat MD (suma přírůstků) KONEČNÝ STAV (KS)
↓ úbytky hodnoty aktiva ↓
Obrat D (suma úbytků)
KSa = PSa + OMD - OD
pasivum
MD
POČÁTEČNÍ STAV (PS) ↓ úbytky hodnoty pasiva ↓
Obrat MD (suma úbytků)
↑ přírůstky hodnoty pasiva ↑
Obrat D (suma přírůstků) KONEČNÝ STAV (KS)
KSp = PSp + OD – OMD
D
VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHU A JEJICH PROJEV NA ROZVAHOVÝCH ÚČTECH
1 2 3
Vliv operace na rozvahu AKTIVA PASIVA Zvýšení Zvýšení stavu stavu Snížení Snížení stavu stavu Zvýšení stavu Snížení stavu
4
Účtování účty aktiv účty pasiv x x x
x
x
x x
Zvýšení stavu Snížení stavu
x
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY – základní struktura
Provozní náklady sk. 50 – 55
Provozní výnosy sk. 60 – 64
Provozní výsledek hospodaření Finanční náklady sk. 56, 57
Finanční výnosy sk. 66
+ Finanční výsledek hospodař.
= Mimořádné náklady sk. 58
VH z běžné činnosti Mimořádné výnosy sk. 68
+ Mimořádný výsledek hospod. = VH běžného účet. období
ZÁPISY NA ÚČTECH VÝSLEDKOVÝCH
Náklady
Výnosy
Růst nákladů
Růst výnosů
Konečný stav
Konečný stav
Úvod do problematiky peněžních toků (cash flow) a vazba na účetní výkazy Výkaz o peněžních tocích informuje uživatele jednak o způsobu, jakým společnost peněžní prostředky vyprodukovala, jednak o způsobu jejich použití. Hlavním motivem přehledu (výkazu) CF jsou přírůstky a úbytky peněžních prostředků, event. peněžních ekvivalentů v návaznosti na činnost (účel), na který byly vynaloženy nebo z které byly získány. Koloběh HP Zboží Závazky
Pohledávky Materiál
Nedokončená výroba
Hotové výrobky
PENÍZE
Peněžní prostředky na sebe berou různou podobu při průchodu reprodukčním cyklem a jsou v průběhu hospodářské činnosti vázány v jednotlivých majetkových položkách, ze kterých se postupně přeměňují do dalších položek v návaznosti na jednotlivá stádia hospodářské činnosti. Poslední stádium znamená opět přeměnu na položku peněžní prostředky. Z toho vyplývá, že každé zvýšení aktiv (vyjma peněžních prostředků) za sledované období oproti počátečnímu stavu v sobě váže potencionální snížení peněžních prostředků a naopak každé snížení aktivní položky uvolňuje disponibilní peněžní prostředky. U pasiv (vyjma vytvořeného hospodářského výsledku) to platí opačně. Pohledávky a závazky pak znamenají „přerušení“ peněžního toku (neplatí se hned, ale až po lhůtě splatnosti). Pohledávky vážou peněžní prostředky, závazky odkládají reálný úbytek peněžních prostředků.
Principy zjišťování peněžních toků, vazba na účetní výkazy Základem je ROZVAHA, ve které se koncentrují veškeré hospodářské operace. V rozvaze je výsledek hospodaření zjišťován jako rozdílová položka mezi aktivy a pasivy, avšak tvorba a struktura výsledku hospodaření je zjišťována a dokumentována VÝKAZEM ZISKU A ZTRÁTY. Podstatou sledování VÝKAZU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH je změna stavu peněžních prostředků. Opět je možno z rozvahy vyčlenit všechny operace, které mají vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků. Veškeré operace, k nimž dochází po celou dobu existence podniku se zachytí v této soustavě tří bilancí (rozvaha – výsledovka – cash flow). Tyto operace se dají rozdělit na dva druhy: a) účetní toky – tj. účetní případ, který má (platba v hotovosti, tzv. peněžní tok) nebo bude mít (fakturace s příslušnou dobou splatnosti) dopad na peněžní prostředky, b) nepeněžní operace (účetní převody) – tyto případy nemají ani nebudou mít v následujících účetních obdobích vliv na peněžní prostředky. Jedná se např. o odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek, převody mezi položkami vlastního kapitálu, odložená daň, aktivace zásob vlastní výroby apod.
Brutto způsob zjišťování peněžních toků (+) Počáteční stav peněžních prostředků _____________________________________________________________ (-) Náklady (+) výnosy nebo (+/-)VH (tj. zisk + , ztráta - ) (+/-) Změna stavu rozvahových položek (s výjimkou peněžních prostředků) _____________________________________________________________ = Konečný stav peněžních prostředků Toky se zjišťují zvlášť za činnost provozní (peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti), investiční (přírůstky a úbytky stálých aktiv, poskytnuté půjčky,…) a finanční (úvěry, příplatky do vlastního jmění, vyplacené dividendy apod.)
A. Přímá metoda zjišťování peněžních toků Nejsnadněji pochopitelný způsob výpočtu, analyzují se čisté peněžní toky. V praxi v podvojném účetnictví těžko použitelné, neboť zpětná analýza pokladních a bankovních operací by byla pracná, téměř nemožná.
B. Způsob vycházející z nákladových a výnosových položek (náhradní přímá metoda) Vychází se z údajů výsledovky, kde je nutné přetransformovat údaje nákladově-výnosové na výdajově-příjmové. Výsledkové účetní případy nepeněžního charakteru (účetní převody) eliminujeme jejich vyloučením.
C. Způsob vycházející z rozvahových položek (nepřímá metoda) Výsledkové operace jsou přeneseny do rozvahy prostřednictvím převodu výsledku hospodaření, peněžní toky prostřednictvím rozdílu mezi příjmy a výdaji (pokladna, bankovní účty), ostatní účetní případy prostřednictvím změny stavu rozvahových účtů (viz „Srovnávací rozvaha“). Systém vychází z výsledku hospodaření (VH = potencionální přírůstek /zisk/ nebo úbytek /ztráta/ peněžních prostředků), který se upravuje o změny stavu rozvahových položek. Systém je snazší oproti úpravám jednotlivých položek nákladů a výnosů. Výsledky jsou ale méně analytické a neposkytují přehled o dílčích peněžních tocích.
VZTAHY MEZI HLAVNÍMI VÝKAZY FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ
Cash flow PS peněžních prostředků
Výdaje
Příjmy
Rozvaha Majetek
Vlastní kap.
Výkaz zisku a ztráty Náklady
ZISK KZ peněžních prostředků
Peněžní prostředky Cizí kapitál
ZISK
Výnosy