Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 16 (Průřezová skupina) Termín konání: Místo konání: Facilitátoři:
29. 9. 2016 KÚ MSK, místnost F527 Mgr. Jaroslava Krömerová, PhDr. Jaroslava Sýkorová
Téma: Kapacity a potřeby Podrobnější téma: Spolupráce a koordinace poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ve vztahu ke kapacitám a potřebám v daném území (zkušenosti, příležitosti, možnosti). Odmítnutí zájemci o službu – práce s informacemi, návaznost na proces plánování a předpokládané kapacity a potřebnost (zkušenosti, příležitosti, možnosti) Zápis z diskuze Představení facilitátorů Očekávání, představení účastníků Jiří Drastík (ředitel Centrum soc. služeb Ostrava) – zajímají jej obecné problémy sociálních služeb, trápí jej exponenciálně nárustající byrokracie, v důsledku vícezrojového financování. Každý donátor má jiné požadavky. Cíl? Ujednotit postupy a přesvědčit ty, kteří o změnách rozhodují, aby je zavedli. Elen Raszková (vedoucí odboru sociální věcí, Třinec) – obce zajímá vše průřezově, jak nastvit systém financování, jak přesvědčovat politiky, čeká nové nápady, implementace zákona o soc. službách, výměna zkušeností Hana Rousová (vedoucí STD - Jinak o.p.s., dříve na obci, podporovatel 2 obcí v rámci projektu Plánování III) – aktuálně vidí problémy měst - jak obhájit v obcích peníze na sociální služby, jak přesvědčit politiky, chybí nastavení cen za jednoltivé služby, aby se mohli na obcích lépe rozhodovat…. vodítko, argument pro samosprávy, návrh nákladovosti jednotlivých druhů soc. služeb Lenka Michálková (Jekethane) – zástupce ředitele, píše projekty, má průřezovou pozici, konkrétní očekávání nemá Petr Hančin (KÚ MSK, oddělení rozvoje soc. služeb)- očekává, že se dozví novinky z terénu, na které by mohl úřad reagovat, příklady dobré praxe, propojování služeb i z různých oblastí, vyextrahovat různá průřezová témata Zuzana Kociánová (KÚ MSK, ekonomické oddělení) – řeší dotační řízení z kapitoly 313, chce služby slyšet a vidět naživo, nejen na papíře Jan Horák (Renarkon, koordinátor služeb, průřová pozice, i pracovník v přímé péči) - chce sdílet zkušenosti při vyjednávání o službách, vyjednávání nových služeb v rámci sítě, debata o potřebnosti, přenášení zodpovědnosti na poskytovatele…. Jakou zkušenost mají ostatní poskytovatelé, přímá analýza potřebnosti. Jaká je míra odpovědnosti za kapacitu služby je to v kompetenci poskytovatele
či obce, jak obce zjišťují potřebnost služby a potřebnoxt klientů? Model komunikace o potřebnosti? Zjišťování dat, která následně nejsou používána… tvrdá data vs. měkké informace Martin Hořínek (Charita Frýdek – Místek) – zvědavost, najít impuls, který najde uplatnění, komunikace se posune zase o level dále Bronislava Papáková (Frenštát pod Radhoštěm, koordinátork kom. plánování) – načerpat informace Jiřina Lízalová (Orlová, koordinátor kom. plánování) – srovnání problémů, které se řeší, problémy poskytovalů z jiné obce Aneta Hašková (Centrum služeb pro neslyšící a nedoslýchavé) – vícezdrojové financování, problém, zjišťování potřebnosti a nastavování kapacity, jak komunikovat se zadavateli v krajském měřítku Lucie Skříšovská (Tyfloservis) – služba celého kraje, je čím dál obtížnější získávat finance z tolika zdrojů, očekávání – návod jakým způsobem komunikovat se zadavateli, abychom dostali peníze Romana Bélová (Slezská diakonie) – kde je pozice poskytovatele ve vyjednávání, nastavování kapacit, získávání zdrojů v průběhu roku, neustále se podávají žádosti o úpravy kapacit sítě, změny v intervalu měsíců, potřebnost je nějaká, ale finanční prostředky nejsou, neustále dolaďování, slaďování požadavků jednoltivých měst a kraje (313), mantinely jsou velmi těsné, služby přestávají být flexibilní, V diskuzní fórum vkládá velké naděje, otevírání palčivých témat, sdílení příkladů, jak by se z toho dalo vyjít ven, aby klient dostal to, co potřebuje a poskytovatel a zadavatel nebyl zahlcen byrokracií. Impuls ke kraji v čem jsou komplikace Miroslav Hodeček (Diecézní charita Ostravsko- opavská, vedoucí středisek sociální integrace) očekává vyjasnění rolí klient, poskytovatel, zadavatel. Další téma - zaměstnaci v sociálních službách (odborné nároky, složitá dokumentace práce, nedobré finanční podmínky, nejistota fiannčních prostředků, náročné, rizikové prostředí), téma kapacity ve službách soc. prevence Daniela Susíková (město Nový Jičín, koordinátor kom. plánování) – chce projednat zadavatelskou funkci u služeb, které mají krajskou působnosti, chce diskutovat i s menšími obcemi, ale neví, jak to pojme kraj, téma – spolupráce sociálních pracovníků obcí a služeb, (služby mají mantinely, sociální pracovníci na obcích musí řešit vše) Jana Gavlovská (koordinátor kom. plánování Karviná, 25 soc. pracovník na obci) – souhlasí se všemi příspěvky, které zazněly, témata, která chce řešit: přesvědčit politiky o optimu služby, vyjednávání vstupu do sítě, jak odmítat / korigovat soukromé společnosti, které vstupují do obcí a nejsou v souladu s plánem obce, následně žádají veřejné finance. Jak zjistit, zda špatná pověst poskytovatele, se kterou do obce přichází je opravdu taková? Další téma - dlouhodobější způsoby financování soc. služeb, což souvisí s lepší možnosti plánování. Monika Urbanová (Frýdek-Místek) – vyjednávání o potřebnosti služeb, jak posuzovat efektivitu sociálních služeb (kvalitu, finance)
Co vnímáte pod pojmem kapacita služby?
Číslo uvedené v registru Číslo uvedené v krajské síti sociálních služeb (sešněrovává, ale i definuje) Vnitřní kapacita služby, tj. na co služba dosáhne Číslo, které není jasně definované. Často někde hlášené číslo, ale nikde není specifikováno, co je tím myšleno Dvě roviny, kapacita skutečného výkonu služby vs. číslo udržovací Obec – u pobytových zařízení jednozněčně dané lůžky, neuchopitelné jsou terénní služby, neporovnatelná čísla, někdo započítává i dojezdnosti, někdo jen práci Čísla nevypovídají o kvalitě poskytované služby Příklad služby ve dvou krajích – v jednom kraji pracovník dojíždí, proto je kapacita jiná než u pracovníka, který nedojíždí Časový moment poptávky po službách – změny v průběhu roku
Otázky do skupinových diskuzí
Proč potřebujete pracovat s kapacitami soc. služeb? Jak s nimi pracujete? Kdo by měl práci s kapacitami konkrétně dělat? Jak v obci, tak u poskytovatele? Jak vypadá spolupráce poskytovatelů a obcí teď? Nápady, jak by to mohlo probíhat? Jak zjišťujeme, co klient potřebuje? Poskytovatelé i obce - do jaké míry je obec schopná zjišťovat potřeby?
Příklady dobré praxe, pozitiva
Platforma konumitního plánování, probíhají kulaté stoly i s představiteli vedení města (politiky), kteří se přímo z terénu dovídají informace o vizích, přáních Jak zjišťujeme potřeby na obci? Jdou zpětné vazby od klientů, pečujících osob i poskytovatelů, k tomu využívání statistických dat (z běžných zdrojů) – srovnání a vyhodnocení potřebnosti Zpětná vazba od poskytovatelů (s čím přicházejí klienti, proč odmítají klienty) Zpětná vazba sociálních pracovníků obecních úřadů Oproti minulosti se zlepšilo ovzduší mezi zadavateli a poskytovateli, „vybalancování“ toho, kdo má co dělat, zavedení pozic koordinátorů komunitního plánování na obcích, obě dvě strany pochopily, že se potřebují, obě dvě strany „vyrostly“, naučily se spolu fungovat, pomáhá to věci, pracovní skupiny na kraji, metodická podpora, setkávání s poskytovateli, více osobní komunikace Prezentace poskytovatelů – nejen v suchých číslech, ale skrze příběhy klientů, ve kterých se politici i veřejnost poznají Nový Jičín - den sociálních služeb, 7 bloků podle cílových skupin, určití poskytovatelé spolu umí komunikovat, někteří si uměli představit nepříznivou sociální situaci na příbězích klientů, některé služby si to představit neumí .. Třinec - zrušeny dny sociálních služeb, připojují se k různým významným dnům např, Den seniorů, Den rodiny, Týden manželství. Program vymýšlejí samy organizace, město zajišťuje pouze technickou podporu (dopravu, pódia, plakáty apod.) a má s tím méně starostí.
Ostrava na magistrátní úrovní – funguje metodika ke kapacitám, schází se měsíčně, vzájemně se monitorují, což je podpůrné pro hodnocení projektů, které podávají, schází se vždy v nějaké z organizací, poskytovatelé a organizace tudíž o sobě ví. Orlová – dohoda s poskytovateli, 1x za čtvrt roku reporting o aktuálním stavu, zda se něco změnilo, když se poté obracejí na obec noví poskytovatelé, s návrhem nové služby, umí obec argumentovat, proč služba je/není potřebná, mají přehled o žádostech o sociální služby, Externí metodik v sociální službě – je lepší, když přijde někdo odjinud, kdo netrpí provozní slepotou Třinec – zavádí překlenovací fond pro řešení „vln“, tj. rezerva na obci pro financování ad hoc situací, než se situace stabilizuje nebo se služba dostane do komunitního plánu. Zatím nemohou popsat zkušeností, jsou ve fázi zavedení. Zahrnutí dotací do rozpočtu formou konkrétních částek pro konkrétní poskytovatele - odpadá nejistota financování služby (padl protiargument, zda tento postup nenaráží na nedovolenou veřejnou podporu?) Posuzování služeb na základě individuálních žádostí Zpravodaj obce – okénko sociálních služeb, vybraná služba, prezentovaná na příběhu, na konci odkazy, telefony, dostane se do povědomí lidí Případová porada – case management Důvěra – nenadsazování rozpočtu, aby obce znaly opravdu reálné rozpočty
Kdo zjišťuje potřebnost / kapacity? Na obci – koordinátor komunitního plánování či vedoucí sociálních věcí, především to musí bý konkrétně určený člověk, aby byla jasná zodpovědnost U poskytovatelů – vedocí oblastí, vedoucí služby
Kapacity - Jak je měřit? K čemu jsou? Pobytové služby – lůžka Terénní služby – úvazky, počet hodin přímé odpracované péče, kterou jsme poskytli klientovi Poradenské služby – co případ, to jiný přístup Otázka dojezdnosti? -
sám poskytovatel je schopen vyhodnotit, zda se mu ještě vyplatí zajíždět do vzdálenějších obcí (nutný je „kapitalistický“ pohled) možnost zajištění jinou službou, např. z jiného kraje, či založení služby nové jsou specifické služby (např. pro osoby se sluchovým, zrakovým postižením), u kterých nenajdeme jiného dodavatele – ty budou mít vždy delší dojezdovou vzdálenost než např. pečovatelská služba či osobní asistence, u kterých by to bylo neefektivní
Finanční objem na sociální služby v rozpočtech obcí zůstává plus/mínus konstatní -
je důležité vždy v rámci komunitního plánu definovat priority služby mají obavy o svůj balíček peněz – i když si někdy uvědomují potřebu rozvoje nových služeb, těžko k tomu přístoupí pozitivně, pokud to omezí jejich rozpočty reorganizace stávajících služeb
Existují možnosti, jak navýšit objem financí na sociální služby na obci? -
Řešením je začít formou individuálních dotací, posléze službu zařadit do komunitního plánu a programových dotací
Proměnná potřeb – Je žádoucí se také bavit o tom, jak služby zanikají. Uměly by si služby rozdělit určitý finanční objem samy mezi sebou? -
Když je peněz dostatek a rozhodují mezi sebou „féroví“ poskytovatelé, tak ano Obecně by o dotacích přítomní rozhodovat nechtěli
Obce -
špatně se plánuje, pokud velké obce v okolí neplánují, nesíťují, nefinancují, mají jiné prioriy politici v obci pak volají po financování služeb pouze pro své občany jedna obec doplácí na další, v případě, že se chová zodpovědně a obec, která podporu nedává na to spoléhá klienti i poskytovatel jsou rukojmím rozhodnutí jednotlivých obcích, které na služby nepřispívají… příspěvky obcí na spolufinancování sociálních služeb systémově zakotveny?
Metodická doporučení směrem k MSK a obcím Vytvoření metodiky k určování kapacit u jednotlivých druhů sociálních služeb (co je okamžitá kapacita, další kapacity, intervence, kontakty, úvazky,…) a následně vést obce k tomu, aby se ke stejnému vykazování připojily. (Poskytovatelé soc. služeb věnují vysvětlení pojmosloví mnoho času, mají zpraocváno hodně využitelného materiálu, chybí ale propojení mezi organizace tak, aby bylo vykazování porovnatelné) Motivovat obce k aktivnímu zjišťování situace z hlediska potřebnosti služeb v území a čase Vytvořit metodiku k dotačním podmínkám (jednotné formuláře rozpočtů, podmínky uznatelnosti / neuznatelnosti nákladů) a následně vést obce k tomu, aby využívaly stejné podmínky, sjednocení za účelem zjednodušení procesní stránky administrace Oba dva body povedou k výraznému snížení byrokracie
Metodická podpora zadavatele směrem k poskytovateli – jasná představa o fungování služby, která bude transparentní součástí komunitních plánů
