Založení první psychologické laboratoře -> psychologie jako věda Introspekce - pozorování dějů odehrávajících se v nás

Psychologie - NSZ www.studijni-svet.cz - Společenské vědy - http://zsv-maturita.cz

Otázka: Psychologie - NSZ Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jan V.

PSYCHOLOGIE - NSZ Zabývá se duševními jevy Věda o chování a prožívání Cíl: 3P – pochopit, popsat, předpovědět

Historie Ebbinghaus – „dlouhá leč krátká historie psychologie“ – výzkumník paměti Aristotelés – spis O duši – první psychologické dílo Stejně jako dnes vědomí, percepce, procesy myšlení Hippokratés – biologická stránka psychologie John Locke – tabula rasa (behavoarismus) August Comte – pozitivismus – pozorování faktů – OBJEKTIVNÍ X duchovědní psych. – různé významy různých věcí – CHÁPAJÍCÍ Wilhelm Wundt – založení psychologie 1879 (Lipsko) Založení první psychologické laboratoře -> „psychologie jako věda“ Introspekce - pozorování dějů odehrávajících se v nás

page 1 / 16


Fyzické dráždění smyslů -> strukturalismus – rozkládání vjemů na co nejmenší možné části

Psychologie jako „empirická experimentální věda“ – empirické zkoumání a pozorování – rozvoj nových směrů a oborů Teoretické obory Obecná psychologie – základní psych. jevy, principy u zdravých jedinců Vývojová psychologie – vývoj jedince – sociální změny, změny v myšlení Psychologie osobnosti – rozdíly mezi lidmi, vzorce chování -> modely vzorců Sociální psychologie – interakce mezi jednem a společností, různé normy a postoje

Aplikované obory Klinická psychologie – diagnotika a léčba Psychologie zdraví – souvislot mezi psychickým a fyzickým zdravím Poradenská psychologie – školy, práce, úřady – pro zdravé jedince v nesnázích Pedagogická psychologie – vyučování, motivace, vztah mezi kantorem – žákem, efektivní učení Psychlogie práce – psych. trhu, ing. Psych. – jevy v pracovní oblasti – motivace, podmínky, kdo je vhodný na práci atd. Forenzní psychologie – soudní – během celého řízení, při výběru policistů

Základní pojmy v psychologii Psychické jevy: Procesy Obsahy Stavy

Procesy - vedou k obsahům Dynamické, krátkodobé Vjemy, myšlenky, vzpomínky, pocity, sny

Stavy – déletrvající

page 2 / 16


Dočané – nálady, fyziologické stavy Trvalé – celkové duševní nastavení

Procesy: kognitivní – poznávací, myšlenkové – senzorické procesy, vnímání, učení, myšlení, paměť emocionální – vznik emocí motivační – dávají chování směr a trvání

vnímání – sjednocuje jednotlivé počitky do celkových vjemů počitek – nejmenší element našeho vnímání – v pozadí mnoho kognitivních procesů učení – vznik mentálních a behaviorálních změn v důsledku zkšenosti – chování, výběr nápoje – všehcno

druhy učení klasické podmiňování – lehnutí na postel ve dne -> únáva operantní podmiňování – vyžaduje aktivní zapojení 1. něco uděláme, někdo nás chválí, ze začátku to děláme vedomě, potom už podvěd. Učení vhledem – pochopení situace a porozumění Observační učení/imitace – nápodoba Haituace – biologická forma učení – učení se ignorovat podnět (např. hluk) Imprinting – bio – vtisknutí určitých vzorců v určitém období vývoje (jak vypadá matka a sourozenci)

Myšlení – proces zpracování a užívání informací Fce: Práce s pojmy Objevování vztahů a kauzuality Řešení problémů Imaginace

Dedukce – vyvozování závěrů na základě obecných pravidel

page 3 / 16


Indukce – vytváření pravidel na základě jednotlivých poznatků Algoritmy – myšlenkové posupy – při svém dodržení -> správný závěr Delší průběh než dedukce Jasný postup (např. využití fyzikálních vzorců)

Heuristiky - soubroy pravidel, usnadnění řešení problému Posuzování okolního světa na základě malého množství informací, kte kterým máme přístup (autonehoda -> začneme jezdit opatrněji, i když doteď byla stejná pravděpodobnost na nehodu, ale předím jsme info neměli)

Paměť – schopnost uchovávat a vybavovat si informace – proces kódování a uchovávání a vybavování info Duhy paměti Pracovní/krátkodobá Douhodobá

George Miller – max. kapacita pracovní paměti (7 +- 2 položky) Semantická paměť – efektivní pro dlouhodobé uchování – kódování skrze smysl informací

Dělení podle kódování informace: Implicitní – info prožíváme bez vědomí (řízení auta, chůze, mluva) Deklarativní – vědomé vybavování Epizodická - konkrétní info Sémantická – abstraktní pojmy, vztahy a významy slov

Psychologické směry

page 4 / 16


Hlubinná (dynamická) psychologie Nevědomé procesy mysli Psychika je dynamická a determinovaná Psychoanalýza, determinismus (všechno je zapříčiněno předchozími událostmi) – Sigmund Freud

Analytická psychologie navazuje na Freuda, ale ne ve všem s ním souhlasí Carl Gustav Jung

Individuální pychologie Alfréd Adler

Behavoarismus Blízké reflexiologii I.P. Pavlova

John Broadus Watson – zakladatel Ne introspekce, ale co je pozoroatelné – chování 1. Stimul -> 2. Reakce ---- 1. Stimul -> 2.organismus -> 3. Reakce Chování je naučené – může být naprodmiňováno systémem trestů a odměn – F. Skinner Albert Bandura – sociálně-kognitivní přístup – učení není podmiňování, ale observace/nápodoba

Gestalt psychologie – tvarová Celostní pojímání psychických fenoménů – psychické jevy nejsou suma částí, ale komplexní struktury Max Werteimer

page 5 / 16


Kurt Koffka Wolfgang Köhler Teorie učení vhledem psych. – struktury a dynamika skupin Psychoterapie

Humanistická psychologie „třetí síla v psychologii“ x behaviorismus Svobodná vůle a možnost volby – tvořivost, láska, naděje

Seberealizace – naplňování svého potenciálnu Carl Rogers – terapie zaměřená na klienta v procesu „stávání se“ Abraham Maslow

Kognitivní psychologie Léta 20. Století Jean Piaget – práce o kognitivním vývoji dětí – Piagetova teorie o kognitivním vývoji dětí George Miller – paměť Noan Chomský - lingvistika Ulrie Neisser – zabývat se mentálními událostmi – mozek – počítač Témata – paměť, vnímání, pozornost, myšlení, inteligence, soc. kognice

Biologický směr jevy mají původ v organismu vše má biologickou podstatu neurologie, fyziologie, endokrynologie

page 6 / 16


výzkum – magnetická resonance, tonografie, kazuistika (jak se projevuje u koho poškození mozku atd.)

psychologie osobnosti rysov přístup – pojetí osobnosti podle vlastností jedince rys – atom – nedělitelná část osobnosti temperamentové typy – soubory rysů 2-16 rysových škál

Hans Eyseneck Stabilita-labilita Introverze- extroverze Kvadranty -> temperament (Eysneckův test temperamentu)

temperament – stav vyladění jedince a dynamika jeho rpožívání a chování flegmatik sangvinik cholerik melancholik

Big five – velká pětka – rysový model, 5 faktorů 1. neuroticismus-emocionální nestabilita, náchylost 2. extraverze – kvalita interpersonálních interakcí + jejich potřeba 3. otevřenost vůči zkušenosti – touha po nových zážitcích 4. přívětivost – kvalita interpersonální orientace (empatie atd.) 5. svědomitost – individuální úroveň při organizaci, motivaci, motivaci spolehlivost/lhostejnost

inteligence – 2 teorie

page 7 / 16


1 faktor mnohočetná obecná inteligence – míra G faktoru – IQ Howard Gardner – 7 druhů inteligence 1. lingvistická 2. hudební 3. logicko-matematická 4. prostorocá 5. tělesně – kynetická 6. intrapersonální 7. interpersonální Dynamické teorie – další modely, složitější – osobnost není statická

Sigmund Freud vědomí – co je teď předvědomí (podvědomí?) – co si umíme vybavit nevědomí – nemáme k němu přístup

id – primitivní, zvířecí část osobnosti superego – zvnitřněné hodnoty a morálka společnosti ego – racionální stránka (utvořeno z impulsů Id a zákazů superega)

Freud – velký důraz na Id – psychoanalýza X Jung (analytická psychologie) práce se slovními asociacemi a aktivní imaginací kolektivní nevědomí

page 8 / 16


část nevědomí stejná pro všechny skládá se z archetypů archetyp – předobraz – zděděno po předcích – forma chování pro vnímání světa (sny, mýty, pohádky)

Adler ( individuální psychologie) snaha překonat pocity méněcennosti zajištění pocitů hodnoty „osobnost utvářena společností, každý si utváří osud“

obranné mechanismy – nevědomé strategie sloužíví k obraně před vznikem úzkosti regrese, popření, vytěsnění, projekce, racionalizace, sublimace, kompenzace, realtivní výtvor

Humanistické teorie osobnost – tvořivá sebeaktualizující se, jedinečná pochopitelná pouze skrz její pohled na svět Carl Rogers – hl. motivace – tendence k seberealizaci

self – sebepojetí, reálné self – to, jací doopravdy jsme ideální self – to, jací bychom chtěli být reálné self – to jací doopravdy jsme Abraham Maslow – hierarchie potřeb základní fyziologické -> složitější vyšší potřeby jsou důležité jen při naplnění potřeb nižšího stupně výjimky – hladovka z přesvědčení

page 9 / 16


Ernst Kretchmer - typologie podle tělesné konstituce pyknik astenik atletik typologie osobnosti – souhra vlastností odpovídajícím určitému vzorci (Hippokrates/Kretchmer…)

krystalická inteligence – ovlivněno prostředím a učením (někdy kulturní inteligence) fluidní inteligence – vrozená, geneticky determinovaná – nezávisla na učení a prostředí

Vývojová psychologie téma – vývoj jedince v čase tělesné, kognitivní i emocionální či sociální změny

obecná periodazice prenatální obodbí – ovlivnění vývoje přes matku (strava, rozpoložení -> alkoholový syndrom, drogy, nechtěné děti) novorozenecké období – (0-6 t.) – jednání na základě reflexů, reakce na podněty kojenecké období (do 1 roku) – práce s vlastním tělem, zvuky (napodobování) batolecí období – (1-3 r.) – chození, mluvení -> fáze vzdoru – objevuje se „já“ předškolní období (3-5 l.)– prudký rozvoj řeči, sociální dovednosti, morální uvažování a sebepojetí školní období (6-11 l.)– fungování v kolektivu, myšlení a morální rozhodování pubescence (11-15) – druhotné pohl. znaky, formální myšlení, změna vztahu k rodičům adolesce (15-20 l.)– formování identity (budoucnost, kdo jsem atd.) mladá dospělost (20-30l.) – příprava na kariéru, období nových rolí stření dospělost (30-45 l.) – nejlepší pro kariéru, stárnutí, první úbytek výkonnosti pozdní dospělost (45-60 l.) – kriz stř. věku, bilance nad životem, odchod dětí stáří (60+) – odchod do důchofu, zhoršování (zdraví, finance, myšlenky na smrt)

Piagetova teorie kognitivního vývoje Jean Piaget

page 10 / 16


asimilace – dítě začleňuje své chování do daných schémat akomodace – přebudování dostupných schémat model je pro děti 0-11 let senzomotorické stádium - (0-1.5 roku) smysly, dotyky egocentrismus předměty nejsou trvalé (matka schová tvář – zmizí), od 8. měsíce chápe trvalost – matka odejde, dítě aktivně hledá předoperační stádium (1,5-7 let) symbolické a předpojmové myšlení (1,5 – 4 roky) názorové myšlení (4-7 let) egocentrismus stádium konkrétních operací (4-11) logické operace spojeny, ale na konkrétních případech chápe vztah příčiny a následku stádium formálních operací (11-15) myšlenky a abstraktní pojmy zvládne deduktivní úlohy vrchol inteligence (15)

Vývojový model Erika Eriksona vychází z konceptu hlubinné (dynamické) psychologie zaměřen na vývoj ega pokračovatel ssychosexuální Freudovy teorie Freudovy fáze použité u Eriksona orání, anální, falická, latentní, genitální

vývojová fáze -> vznik konfliktu -> vyřešení -> vznik „ctnosti“ (když nevyřešeno – narušený vývoj v určitém odvětví)

orálně symslová fáze naděje

věk: 0-1

konflikt: důvěra/nedůvěra

muskulárně anální

věk 1-3 vůle

konflikt: autonomie/zahanbení

ctnost:

page 11 / 16


Sociální psychologie téma: komunikace, komunikace – proces výměny informací verbální nevebální – gesta, proxemika (vzájemná blízkost), vzezření, pohledy, řeč…

Edward T. Hall – Proxemika: intimní zóna (0,5 m) – partner, nejbližší osobní zóna (0,5-1,2 m) – dobří známí, přátelé soplečenská z (1,2-3,6) – lidská interakce veřejná z (3,6+) různě posunuté (lidé z města menší) posturika - část komunikace tvořena postojem těla

atribuce – proces přisuzování příčin lidskému chování vnitřní – dispoziční příčiny – vlivy zemnitř (vlastnosti, hodnoty, postoje) vnější – situační příčiny – normy, strach, finance základní atribuční chyba – poceňování situačních vlivů a přisuzování činů dispozičním přičinám

postoje – pozitivní/negativní hodnocení rakce jedince vůči nějkému aspektu světa afektivní – předsudky kognitivní – tereotypy behaviorálí – diskriminace

kognitivní disonance – nepříjemné pocity či vnitrřní napětí zpsobené nesouladem 2 kognic (vjemů, myšlenek, postojů) chování člověka není v souladu s jeho postojem k věci

page 12 / 16


kouřím i když vím, že to je nezdravé Leon Festinger – pokus – viz scio str. 42 – google

konformita – přozpůsobení se svým názorem okolí (i přes vědomí/tušení, že je to špatné) – stačí 1 člověk se stejým názorem a svůj si udržímee Solomon Asch

poslušnost Stanely Migram – pokus s elektřinou stálý dohled, prostředí pokusu, chybějící kontakt s obětí a uniforma – podporují autoritu (scio 43) sociální role Philip Zimbardo – pokus se studenty – vězni/bachaři velký vliv situačních okolností

difúze – rozptyl zodpovědnosti efekt přihlížejícího čím více přihlížejících, tím více se spoléháme na zodpovědnsot jiných (případ Kitty Genovese)

sociální facilitace zlepšení výkonu jednotlivce za přítomnosti jiných lidí internalizace – zvnitřnení společenských norem, osvojení okolního světa skupinová polarizace – změna průměrného názoru skupiny, kde dochází ke skupinové diskuzi

skupinové myšlení – úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině (např. správní rada firmy, každý by se sám rozhodl správně, ale kvůli skupinovému myšlení se rozhodnou špatně)

page 13 / 16


haló efekt- chyba prvního dojmu posuzování podle celkového dojmu (55% vzhled, 38% hlas, 7 procent obsah sdělení) prvnímu dojmu se přizpůsobí zbytek našeho vnímání konkrétního jedince předsudky Thorndike – autor pojmu sociální percepce – to, jak vnímáme ostatní altrutismus – opak egoismu – postoj sledující prospěch druhých

psychopatologie obor zabývající se abnormálním chováním vzdálené od statistické normy takovým způsobem, že překáží fungování jedince ve společnosti škodí mu i z hlediska jeho subjektivních pocitů (nemusí)

normální jedinec – schopnost přiměřeného vnímání reality ovládá své chování váží si sám sebe a ostatních schopnost citové vazby

abnormální: 1. dělění neurózy psychózy 2. delění neurotické poruchy poruchy nálady ostatní poruchy

neurotické poruchy

page 14 / 16


fobie prosté (arachnofobie, akrofobie, ofidiofobie, aerofobie, dysmorfofobie) sociální (strach ze ztrapnění, ponížení...) agorafobie (souhrn fobií – dříve strach z otevřených prostranství, dnes strach z veřejných míst)

ocd obsese – nežádocí vtíravé myšlenky kompulze - neodolatelné ntkání provést nějaký čin kompulze zmírňují obsese (uspokojení kompulze) poruchy nálady

Bipolární afektivní porucha deprese mánie

Schizofrenie skupina poruch vaznačující se těžkou desintegrací osobnosti a zkreslením reality poruchy myšlení, bludy, halucinace poruchy emocí, špatná socializace

perzekuční blud – přesvědčení, že jsem pronásledován halucinace – smyslové prožitky objevující se bez patřičné stimulace smyslů bludy – nesprávná interpretace skutečnosti ostatní poruchy disociativní poruchy – narušení integrace mezi vlastní identitou, vzpomínkami, pocity a ovládáním těla

page 15 / 16


mentální retardace vývojové poruchy – Asperger, autismus závislosti stav vyhoření – celkové životní vyčerpání

léčba psychofarmaka psychoterapie nejůčinější je kombinace

kognitivně-behaviorální terapie behaviorální složka – systematická desenzibilizace – představování nepříjemné situace v rámci relaxace a meditace (popisuje terapeut) expozice in vivo – jako desenzibilace, ale v reálných podmínkách -> vystavení stres. situaci zaplavení – expozice in vivo bez možnosti úniku

Kognitivní složka – vede ke zlepšení interpetace okolí učí pacienta poznávat deformace v jeho uvažování _______________________________________________ Více materiálů na Studijni-svet.cz

page 16 / 16 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Založení první psychologické laboratoře -> psychologie jako věda Introspekce - pozorování dějů odehrávajících se v nás

Recommend Documents