test skladba.notebook
December 09, 2016
základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný) Rozvíjející větné členy předmět Pt závisí na slovese, ptáme se pádovými otázkami, kromě 1. a 5.p. příslovečné určení Pu(m), (č) závisí na slovese, ptáme se tázacími slovy:kde, kdy, jak, proč, kam....... přívlastek Pks, Pkn závisí na podstatném jméně, ptáme se jaký, který, čí doplněk D
lis 166:09
1
test skladba.notebook
December 09, 2016
Na stole ležela dobrodružná kniha od Marka. kniha(Po) = ležela(Přs) dobrodružná(Pks) od Marka(Pkn) na stole(Pum)
Na obloze se hrozivě zablýsklo. zablýsklo se (Přs) na obloze(Pum) hrozivě(Puz)
Náš roztomilý pes rozkousal pohovku. pes(Po) = rozkousal(Přs) roztomilý(Pks) pohovku (Pt) náš(Pks)
pro 76:16
2
test skladba.notebook
December 09, 2016
Na samém počátku své existence byla televize určena pro pobavení diváků. televize(Po) = byla určena(Přs) na počátku (Puč) pro pobavení(Pt) samém(Pks) existence(Pkn) diváků (Pt) své(Pks)
pro 910:45
3
test skladba.notebook
December 09, 2016
Náš Petr přinesl nákup. Petr (Po) = přinesl (Přs) náš (Pks) nákup(Pt)
Miminčino vánoční cukroví je nejlepší na světě. cukroví = je nelepší vánoční(Pks) na světě (Pum) maminčino(Pks)
lis 307:04
4
test skladba.notebook
December 09, 2016
Včera jsem byl doma. (Po) = jsem byl včera(Puč) doma(Pum)
Učitelka a žáci z její třídy navštívili zemědělskou farmu s ovcemi, prasaty a slepicemi. učitelka a žáci(Po) = navštívili(Přs) třídy(Pkn) farmu(Pt) její(Pks) zemědělskou(Pks) ovcemi, prasaty a slepicemi(Pkn)
pro 910:47
5
test skladba.notebook
December 09, 2016
Předmět závisí na 5 nebo 2 ptáme se pádovými otázkami (ne 1. a 5.) vyjádřen 1, 3, infinitivem Hraju fotbal. Jsem šťastným z výsledků. Učím se češtinu. (podstatné jméno) Zajímal se o něho. (zájmeno) Doktor mi zakázal běhat. (infinitiv)
lis 166:29
6
test skladba.notebook
December 09, 2016
Příslovečné určení Vyjadřuje různé okolnosti a vztahy ptáme se tázacími slovy: Kde? Kdy? Jak? Proč?...... závisí na 5, 2, 6 vyjádřen 1, 3, 6, infinitivem Pro nemoc nepřišel. (podstatné jméno) proč nepřišel Práce mu šla rychle. (příslovce) jak mu šla práce Spěchal otevřít. (infinitiv) za jakým účelem spěchal
lis 167:13
7
test skladba.notebook
December 09, 2016
Puč času(kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často): Brzy budu hotov. Puz a Pu mí způsobu a míry (jak, kolik, do jaké míry): Práce mu šla rychle. Babičku měl velmi rád. Pu př. příčiny (proč, nač, k čemu) Pro nemoc nemohl přijít. Pu úč účelu (za jakým účelem) Dívky jely na nákup. Pu pod. podmínky ( za jaké podmínky) Při dobré vůli se určitě dohodneme. Pu pří. přípustku (navzdory čemu) Přes zákaz šli sami do lesa.
lis 167:14
8
test skladba.notebook
December 09, 2016
Přívlastek závisí na podstatném jméně
malý muž symbol přátelství je vyjádřen 1, 2, 3, 4, 6 nebo infinitivem muž z vesnice, symbol přátelství (podstatné jméno) malý muž (přídavné jméno) můj bratr (zájmeno) třetí princ (číslovka) prostor vpravo (příslovce) chuť běhat (infinitiv)
Ptáme se na něj otázkami Jaký? Který? Čí? a řídícím podstatným jménem. Tatínek si koupil červené auto. Jaké auto? červené 1)shodný Přívlastek shodný se shoduje s řídícím podstatným jménem v pádě, čísle a rodě/životnosti. Obvykle stojí před podstatným jménem a bývá nejčastěji vyjádřen přídavným jménem, zájmenem a číslovkou. košatý strom moje kniha patnáctý závodník 2) neshodný Přívlastek neshodný se neshoduje s řídícím podstatným jménem v pádě, čísle a rodě/životnosti. Obvykle stojí za podstatným jménem a bývá nejčastěji vyjádřen podstatným jménem, příslovcem a infinitivem. strom přání pozice vlevo touha vítězit Dále rozlišujeme přívlastek volný a těsný. 1) volný Přívlastek volný nevyjadřuje důležitou vlastnost podstatného jména. Lze ho z věty vypustit, aniž by věta ztratila smysl. Z obou stran ho oddělujeme čárkou. Můj bratr, většinou klidný a tichý, začal křičet. 2) těsný Přívlastek těsný vyjadřuje důležitou vlastnost podstatného jména. Nelze ho z věty vypustit, jinak by věta ztratila smysl. Neoddělujeme ho čárkami. Kluci reprezentující náš oddíl skončili druzí. Rozdíl mezi volným a těsným přívlastkem závisí na kontextu.
lis 298:46
9
test skladba.notebook
December 09, 2016
Doplněk Doplněk je rozvíjející větný člen, který je závislý na slovesu a zároveň na podstatném jménu (případně zájmenu nebo nevyjádřeném podmětu). Vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno nebo kterou během určitého děje nabylo. Dívky přišly samy. (dívky jsou samy a přišly samy) Přinesl třičko špinavé. (tričko je špinavé a přinesl ho špinavé) Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou nebo přechodníkem. Vyučil se truhlářem. (podstatné jméno) Přinesl tričko špinavé. (přídavné jméno) Dívky přišly samy. (zájmeno) Dorazil do cíle druhý. (číslovka) Strachujíc se o svůj život utekla pryč. (přechodník)
lis 299:00
10
test skladba.notebook
December 09, 2016
Rozdělení větných členů Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová. Dělíme je na základní a rozvíjející. 1) základní Základní větné členy nejsou závislé na žádném jiném větném členu. podmět, přísudek 2) rozvíjející Rozvíjející větné členy jsou závislé na nějakém jiném větném členu. Rozvíjí ho. předmět, přívlastek, příslovečné určení, doplněk Každý větný člen může být holý, rozvitý nebo několikanásobný. 1) holý Holý větný člen není rozvíjen žádným jiným větným členem. Kluk pláče. 2) rozvitý Rozvitý větný člen je rozvíjen jiným větným členem. Malý kluk pláče. (větný člen kluk je rozvíjen větným členem malý) 3) několikanásobný Několikanásobný větný člen je spojení několika stejných větných členů. Kluk a holka pláčou. (několikanásobným větným členem je kluk a holka)
lis 299:02
11
test skladba.notebook
December 09, 2016
1) věta Věta je vyjádření myšlenky pomocí slov. Je ukončena pauzou nebo změnou výšky hlasu. Graficky začíná velkým písmenem a končí tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem. 2) výpověď Výpověď je věta užitá v určité situaci. 3) věta jednoduchá Věta jednoduchá vyjadřuje jednu myšlenku. Venku prší. Kolem našeho domu projelo červené sportovní auto. 4) souvětí Souvětí je celek, který vyjadřuje více myšlenek nebo jednu složitou myšlenku. Koupil jsem si nové pastelky, abych ten obrázek mohl dokončit. Nevíš, kdo bude mít dnes příspěvek? 5) větný člen Větný člen je nejmenší část věty.
lis 299:03
12
test skladba.notebook
December 09, 2016
1) oznamovací Oznamovací větou prostě sdělujeme obsah. Na konci věty hlas mírně klesá. Graficky je zakončena tečkou. Za hezkého počasí jezdíme často na kole. 2) tázací Tázací větou pokládáme otázku. Na konci věty hlas stoupá. Graficky je zakončena otazníkem. Na tázací větu můžeme čekat odpověď anone (zjišťovací otázka), doplnění odpovědi (doplňovací otázka), vyloučení možnosti (vylučovací otázka) nebo nečekáme odpověď žádnou (řečnická otázka). zjišťovací – Jdeš zítra na trénink? doplňovací – Kolik je hodin? vylučovací – Přijdeš ve středu, nebo v pátek? řečnická Kdo by se nad tím nezamyslel? 3) žádací Žádací větou vyjadřujeme rozkaz, zákaz, žádost či přání. Na konci věty, případně na jiném důležitém místě, hlas výrazně zvýšíme. Graficky je zakončena vykřičníkem. Stůj! Kéž by to už bylo hotové! Všechny tři druhy vět mohou mít zvolací formu. 4) zvolací Zvolací věta vyjadřuje city (radost, smutek, údiv…). Graficky je zakončena vykřičníkem. To je hezké auto!
lis 299:03
13