Zakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2012

Autor práce: Eva Švaříčková

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., za příkladné vedení, cenné rady a podporu, kterou mi poskytla při psaní této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zakládání společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko vypracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu použité literatury.

V Brně dne 20. května 2012

....................................................

4

Abstract Švaříčková, E. Zakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko. Bakalářská práce. Brno, 2012. This bachelor thesis discuss different oportunities of doing business in Austria. It describes all forms of business companies, which can be used by citizens of the Czech Republic when entering this market. Particularly is this theses focused on parallel of Czech s.r.o., in Austria called Gesellschaft mit beschränkter Haftung. In the second part of the work, there is an example of founding this company, described in a form of manual with advices. Keywords: doing business in European Union, doing business in Austria, formation of GmbH.

Abstrakt Švaříčková, E. Zakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko. Bakalářská práce. Brno, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá různými možnostmi podnikání v Rakousku. Popisuje všechny dostupné formy podnikání v této zemi, které mohou využít občané České Republiky při vstupu na tento trh. Zejména je zaměřena na obdobu společnosti s ručením omezeným, tedy GmBH. V praktické části je pak popsán příklad založení takovéto společnosti formou návodu a doporučení. Klíčová slova: podnikání v Evropské unii, podnikání v Rakousku, zakládání a vznik GmbH.

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod

7

2 Cíl a metodika práce

8

3 Úvod do problematiky

9

4 Dočasné působení českých společností v zahraničí 4.1 Přeshraniční prodej zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Poskytování služeb v zahraničí . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Dočasné poskytování služeb fyzických osob v Rakousku 4.4 Vysílání pracovníků do Rakouska . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

10 11 11 12 13

5 Podnikání pomocí poboček v zahraničí 15 5.1 Zakládání organizační složky v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . 16 6 Podnikání založené na právních předpisech EU 6.1 Evropské hospodářské zájmové sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Evropská akciová společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Evropská družstevní společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18 19 20 21

7 Podnikání v Rakousku na základě rakouského práva 7.1 Aktiengesellschaft – AG . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH . . . . 7.3 Offene Gesellschaft – OG . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Kommanditgesellschaft – KG . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Stille Gesellschaft – stG . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaft – Gen . . . . . 7.7 Gesellschaft des bürgerlichen Rechts – GesbR . . . . .

23 23 24 25 26 26 26 27

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

8 Ready made společnosti

28

9 Obecně o GmbH 29 9.1 Postavení GmbH vzhledem k ostatním obchodním společnostem v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 9.2 Zakladatelé GmbH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 9.3 Etiketa obchodního jednání v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . 30 10 Proces zakládání GmbH 10.1 Před samotným založením . . . . . . . . 10.2 Poradenství hospodářské komory . . . . 10.3 Prohlášení o novém založení podniku . . 10.4 Vznik společenské smlouvy . . . . . . . . Práva a povinnosti podílníků společnosti

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

32 32 33 33 34 34

6

OBSAH

Pravomoci orgánů společnosti . . . . 10.5 Ustanovení jednatele společnosti . . . 10.6 Splacení základního kapitálu . . . . . 10.7 Zápis do obchodního rejstříku . . . . 10.8 Získání živnostenského oprávnění . . 10.9 Pojištění zaměstnanců . . . . . . . . 10.10Živnostenské sociální pojištění . . . . 10.11Finanční úřad . . . . . . . . . . . . . 10.12Sídlo společnosti . . . . . . . . . . . 10.13Přibližné náklady na založení GmbH

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

35 36 38 38 39 41 41 41 42 42

11 Důležité povinnosti po založení GmbH 44 11.1 Účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 11.2 Daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 12 Zánik společnosti

46

13 Novela zákona o GmbH

47

14 Shrnutí

48

15 Závěr

50

Přílohy

60

A Formulář pro oznámení živností

61

B Formulář A1

63

C Formulář KIAB3

67

D Formulář NeuFög1

69

E Formulář NeuFög3

70

F Výpis z rakouského obchodního rejstříku

71

1 ÚVOD

1

7

Úvod

V době, kdy globalizace již není pouze pojmem, ale čirou skutečností, a Česká republika je již osm let součástí Evropské unie (EU) se všemi členskými výhodami, ale i nevýhodami, mají tuzemští podnikatelé stále rozmanitější možnosti rozšíření své působnosti i do zahraničí a tím pádem také zlepšení své pozice na trhu. Nejdůležitějším faktorem tohoto rozvoje je jednotný vnitřní trh EU, který zajišťuje svobodu pohybu osob, zboží, služeb i kapitálu. V této souvislosti je také potřeba zmínit volný pohyb pracovních sil, který byl až do začátku května roku 2011 omezen ze strany některých států EU. Toto omezení bylo ujednáno ve Smlouvě o přistoupení ČR k EU. Od tohoto data však mohou občané ČR pracovat v zahraničí bez potřeby získat pracovní povolení, což usnadňuje situaci pro podnikatele, kteří chtějí podnikat například v příhraničních regionech. Právě díky jednotnému trhu se stává podnikání v mnoha ohledech jednodušším, přesto však stále existují oblasti, kde je co zlepšovat. Stále dochází k odstraňování bariér mezinárodního podnikání, naposledy pomocí Aktu o jednotném trhu z roku 2011, kde EU stanovila 12 priorit, u nichž v nejbližší době dojde k přijetí konkrétních opatření. Jde například o jednotný evropský patent, uznávání kvalifikace pracovníků, pro podniky velice důležité mimosoudní vyrovnávání sporů, zjednodušení účetních standardů či podporu financování malých a středních podniků. Pro podnikatele je tedy stále výhodnější expandovat na zahraniční trhy a zlepšit si tak image i podíl na trhu.[11, 12] Z hlediska obchodování je nejvýznamnějším partnerem České republiky její největší soused – Spolková republika Německo. Následuje Slovensko, Čína a Polsko. Na sedmém místě, co se týče obratu zahraničního obchodu, se nachází poslední soused – Rakouská republika. Podíváme-li se na údaje o bilanci, zjistíme, že je s Rakouskem kladná a pátá nejvyšší. Z toho plyne, že spousta podniků má šanci uchytit se na rakouském trhu, a to zvláště ty z Jihomoravského kraje, který je Rakousku historicky i geograficky nejbližším partnerem. V současnosti probíhá také několik projektů věnujících se jejich spolupráci v různých oblastech, například Twinning Jihomoravský kraj – Dolní Rakousko. Vždy totiž existovalo velice úzké spojení Brna s Vídní. V Rakousku také žije početná česká menšina, která podle oficiálních čísel čítá zhruba 7 300 obyvatel, avšak pokud prozkoumáme příjmení a rodokmeny současných Rakušanů, najdeme mezi nimi významné procento českých předků. Zvláště v pohraničí pak mnoho rakouských obyvatel ovládá i český jazyk, což je velice přínosné pro přeshraniční vztahy.[6, 43]

2 CíL A METODIKA PRÁCE

2

8

Cíl a metodika práce

Tato práce má dva hlavní cíle, a to v části teoretické (kapitoly 3 až 8) a praktické (kapitoly 8 až 13). V teoretické části jde o to shromáždit informace o všech možných způsobech podnikání v zahraničí a také o možnostech podnikání v Rakousku. Následující kapitola upřesňuje možnosti pouze krátkodobého podnikání v zahraničí, kdy je třeba splnit jen několik podmínek pro jeho zahájení. Poté následuje v několika dalších kapitolách výčet možností dlouhodobého podnikání, který je rozdělen na tři logické části, a to podle příslušných právních předpisů, které tyto možnosti podnikání ošetřují. Jde o podnikání na základě domácí právní úpravy, kterou však upřesňují předpisy cílové země, tedy podnikání prostřednictvím poboček neboli zahraničních organizačních složek. Dále jsou popsány možnosti podnikání ošetřené ve společné legislativě EU, implementované do domácího práva (například Societas Europaea, tedy SE), a nakonec se tato teoretická část práce zabývá společnostmi zakládanými na území Rakouska podle rakouských právních předpisů. Samostatná kapitola je pak věnována tzv. ready made, to je společnostem, které jsou sice upravené jednotlivými právními systémy každé země, ale jsou tak specifické, že se do předchozích kategorií nehodí. Ve druhé, praktické části, je pozornost věnována procesu zakládání společností. Konkrétně jde o rakouskou GmbH, tedy Gesellschaft mit beschränkter Haftung, podobnou české společnosti s ručením omezeným. Praktická část je pojata jako návod pro podnikatele, kteří chtějí expandovat na rakouský trh a jejím cílem je podrobně provést zájemce o podnikání všemi kroky procesu zakládání podle rakouského zákona o GmbH, tzv. GmbH-Gesetz.

3 ÚVOD DO PROBLEMATIKY

3

9

Úvod do problematiky

Možnosti podnikání v členských státech Evropské unie lze rozdělit na několik kategorií. Záleží na umístění sídla společnosti, na tom, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu, na době, po kterou chce daná osoba v zahraničí podnikat, na cílové zemi podnikání, samotné činnosti a na mnoha dalších faktorech. Z právního hlediska však nejvíce záleží na tom, jaké právní předpisy jednotlivé formy podnikání upravují. Možnosti jsou v zásadě tři. V případě pouze dočasného působení podnikatele na území cizího státu se jeho podnikání řídí právními předpisy domovské země, ale částečně také předpisy hostitelské země, v nichž jsou implementovány směrnice Evropské unie a platí její nařízení. Zde hraje největší roli to, zda jde o právnickou či fyzickou osobu. U fyzické osoby je pak důležité určit, do jaké kategorie v rámci práva hostitelské země spadá prováděná činnost. Při zakládání organizačních složek společností v zahraničí, se podnikající osoba řídí opět předpisy jak domovské, tak hostitelské země. Pro společnost, která pobočku zakládá, platí zákony domovské země, její zahraniční složka se však musí řídit platnými právními předpisy země hostitelské. [23] Při založení jakékoliv formy evropské společnosti se podnikatelé řídí právem Evropské unie, konkrétně platnými nařízeními a směrnicemi implementovanými do předpisů státu usídlení. Po jejím založení hraje hlavní roli umístění sídla, které lze jednoduše přesouvat v rámci celé Evropské unie. Po přesunu je však nezbytné řídit se právními předpisy nového státu usídlení. [16] Jestliže chtějí právnické nebo fyzické osoby zakládat novou společnost v zahraničním státě, budou pro ně stěžejní právě předpisy této země. V rámci této práce jsou probírány typy společností, které lze zakládat v Rakousku. Stejně jako v České republice lze společnosti rozdělit do dvou typů, a to na osobní a kapitálové společnosti. Základní právní úprava je řešena v obdobě českého obchodního zákoníku, tzv. Podnikatelským zákoníkem (Unternehmensgesetzbuch,dále UGB) z roku 2007. Některé z dalších právních forem jsou pak dále upraveny svým speciálním předpisem. [7, 1] Kromě těchto možností podnikání existují také tzv. ready made společnosti. Ty jsou založeny podle práva země, v níž mají sídlo. Jde o společnosti, jejichž zakladatelé, převážně specializované právnické osoby, je zakládají s cílem prodat je podnikatelům, kteří mají zájem proniknout na nový trh, ale nemají čas se zabývat samotným zakládáním vlastní společnosti. [25]

4 DOČASNÉ PŮSOBENí ČESKÝCH SPOLEČNOSTí V ZAHRANIČí

4

10

Dočasné působení českých společností v zahraničí

V případě zájmu podnikat v zahraničí pouze dočasně nebo příležitostně, nejsou podmínky pro tuto činnost tak složité jako při zakládání trvalé organizační složky či samostatné společnosti. Tyto podmínky jsou upraveny právními předpisy jednotlivých členských států, v nichž má k podnikání docházet. Přitom je také nezbytné dodržovat zákony jednotlivých zemí, v nichž je podnikatelská činnost vykonávána, a řídit se platnými právními předpisy. Především je třeba dbát na znalost pracovněprávních předpisů, ale i předpisů týkajících se daňové problematiky. Ve státech EU platí odlišné podmínky pro podnikání fyzických a právnických osob. U fyzických osob je třeba rozlišovat druhy činností, které tyto osoby vykonávají. Směrnice č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, která řeší problematiku dočasného poskytování služeb v zahraničí, se zabývá pouze poskytováním živností ohlašovacích, konkrétně pak volnými a vázanými živnostmi. Živnosti koncesované potom zůstávají v kompetenci jednotlivých členských států. Co se týče živností volných, až na výjimky platí pouze to, že přechodné vykonávání této činnosti jsou podnikající fyzické osoby povinny nahlásit příslušnému úřadu v místě výkonu. U vázaných živností je situace složitější a je třeba kromě nahlášení činnosti předložit úřadům i další předepsané dokumenty. Jejich seznam je možno najít vždy na webové stránce místně příslušné hospodářské komory. [20] V případě právnických osob je pro podnikatelskou činnost určující umístění sídla společnosti. Mají-li právnické osoby sídlo ve státě Evropské unie a chtějí-li vykonávat činnost prostřednictvím svých zaměstnanců v jiném členském státě, ale zároveň v něm nechtějí zakládat organizační složku či dceřiný podnik, mohou své zaměstnance do této země dočasně vyslat. Tato možnost existuje na základě Směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků, ale částečně souvisí i s Nařízením Rady EHS č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Povinnosti vysílající společnosti se v rámci jednotlivých zemí liší. Většinou však existuje jistá notifikační povinnost, tzn. povinnost nahlásit příslušnému orgánu přítomnost pracovníka a zároveň s oznámením dodat stanovené doklady. Pokud také doba vyslání pracovníka přesáhne 183 dny, je důležité nahlásit jej na daňový úřad, protože mu vzniká povinnost platit daň z příjmu. V některých státech je možné obě přihlášení provést i elektronickou formou prostřednictvím jednotlivých formulářů dostupných na webových stránkách příslušných úřadů. Při výkonu pracovní činnosti musí mít vyslaný zaměstnanec při sobě také určené dokumenty, které je povinen předložit ke kontrole

4.1 Přeshraniční prodej zboží

11

oprávněné osobě daného státu. Kontrolované dokumenty stanovují právní předpisy jednotlivých států a mohou se stát od státu lišit. [21]

4.1

Přeshraniční prodej zboží

Nejjednodušší možností jak podnikat v zahraničí je například prostřednictvím partnerského subjektu, který podniká v příslušném státě, a na základě s ním uzavřené smlouvy uvádět na trh vlastní vyrobené či nakoupené zboží. I zde však existují určitá omezení. Předně je potřeba zjistit, do které kategorie výrobek podle evropského práva patří. Kategorie jsou rozděleny podle různé právní úpravy požadavků na tyto výrobky. Jde o výrobky harmonizované, u nichž jsou požadavky na výrobek upraveny pro celou Evropskou unii evropskými právními předpisy, dále existují výrobky neharmonizované, u kterých závisí požadavky pouze na domácím právu jednotlivých států, a výrobky částečně harmonizované, kdy některé aspekty řeší domácí právo a jiné jsou upraveny právem evropským. V případě harmonizovaných výrobků není s uvedením na trh žádný problém a není třeba zvláštních povolení. Jestliže je však výrobek v kategorii neharmonizovaných či částečně harmonizovaných, pak musí splnit požadavky, které jsou v každém členském státě odlišné. Toho mohlo být v praxi zneužíváno členy EU k zabránění vstupu některých výrobků na jejich trh nastavením nesplnitelných požadavků. Na obranu vývozců bylo proto přijato Nařízení Rady ES č. 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES, neboli o vzájemném uznávání. Vzájemné uznávání znamená, že pokud výrobek splnil požadavky jednoho státu Evropské unie, pak může být uváděn i na trhy ostatních členských států. Avšak i přes to musí ten, kdo uvádí výrobky na trh, dodržovat specifická pravidla jednotlivých států, např. uvést informaci o složení a návod k použití na výrobku v mateřském jazyce. Pro usnadnění získávání informací o kategorii výrobku či specifických pravidlech států byla zřízena služba ProCoP (Product Contact Point), která odpovídá na konkrétní dotazy vývozců. [19]

4.2

Poskytování služeb v zahraničí

Až do roku 2006 měli podnikatelé při poskytování služeb v zahraničí ztížené podmínky. V rámci snahy odstranit překážky mezi jednotlivými státy byla v roce 2006 přijata výše zmíněná směrnice o službách na vnitřním trhu. Tu musely členské státy

4.3 Dočasné poskytování služeb fyzických osob v Rakousku

12

implementovat do vlastních právních předpisů do roku 2009. Směrnice se však netýká veškerých služeb, vyňaty jsou například služby finanční či zdravotní. Pro ostatní služby však zavádí nediskriminační pravidla při poskytování služeb mezi členskými státy. Pravidla se týkají například uznávání dokladů, směrnice zavádí Jednotná kontaktní místa, na něž se podnikatelé mohou obrátit s dotazem, či proceduru tichého souhlasu. Ta nutí orgány veřejné správy zveřejňovat termíny pro vyřízení žádostí. Po uplynutí tohoto termínu, pokud nedošlo ze strany příslušného orgánu k vyřízení, pokládá se tato žádost za vyřízenou ve prospěch žadatele. Dále nesmí být požadavky hostitelského státu na poskytovatele služeb diskriminační, musí být pouze nezbytné a uvádět jen opodstatněné důvody, např. ohrožení veřejné bezpečnosti. [18]

4.3

Dočasné poskytování služeb fyzických osob v Rakousku

Směrnice Rady ES o službách na vnitřním trhu řeší situace, které se týkají živností vázaných a volných. Tyto kategorie existují jak v České republice, tak v Rakousku. Podle rozdělení těchto živností se liší podmínky, které je třeba splnit před zahájením činnosti živnostníka v Rakousku. Pokud jde o živnost volnou vykonávanou v Rakousku (Freie Gewerbe), jsou podmínky jednoduché. Jestliže vykonávaná volná činnost neohrožuje bezpečnost, zdraví, životní prostředí nebo veřejný pořádek podle seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, rodiny a mládeže (Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend, dále BMWFJ), pak lze tuto činnost vykonávat ihned, bez povinností ohlášení. V případě, že však činnost výše vyjmenované ohrožuje, je živnostník povinen svou činnost ohlásit a poté na základě rozhodnutí BMWFJ složit zkoušku způsobilosti, případně absolvovat přizpůsobovací kurz. Ministerstvo po něm také může požadovat předložení dalších dokumentů, např. doklad o způsobilosti. Ohlášení by mělo být podáno alespoň dva měsíce předem. V této lhůtě musí BMWFJ oznámit živnostníkovi přijetí ohlášení a sdělit mu, co po něm bude požadovat. Pokud tak neučiní, je to považováno za souhlas a činnost může být vykonávána. [30] Živnosti vázané, neboli Regelmentierte Gewerbe, obsahují v Rakousku ještě jednu podskupinu – Teilgewerbe. Teilgewerbe jsou živnosti, ke kterým je potřeba prokázat odbornost pouze zjednodušeným způsobem – např. výučním listem, praxí. Vázané živnosti musí být v každém případě ohlášeny na BMWFJ. To lze provést pomocí elektronického formuláře uvedeného v příloze A, který musí být zaslán na BMWFJ se sídlem ve Vídni. Dále je zapotřebí předložit následující doklady v originálu nebo formou ověřené kopie včetně ověřeného překladu do němčiny:

4.4 Vysílání pracovníků do Rakouska

13

• průkaz o státní příslušnosti, • potvrzení o dosavadním vykonávání živnosti v ČR, • doklad o délce podnikání, • osvědčení EU o živnostenském oprávnění českého podnikatele (dle směrnice 2005/36/ES), kterou vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, • důkaz o profesní kvalifikaci (např. vysvědčení o vzdělání, závěrečné vysvědčení, apod.), eventuální důkaz o dvouletém vykonávání činnosti v ČR, • u bezpečnostních živností (detektiv, ostraha, zbraně, zabezpečovací systémy) výpis z trestního rejstříku. [30] Stejně jako u živností volných platí, že pokud činnost ohrožuje bezpečnost, zdraví, životní prostředí či veřejný pořádek, může BMWFJ postupovat stejně a požadovat splnění výše zmíněných náležitostí. Jestliže živnostník pokračuje ve vykonávání příležitostných služeb i další rok, musí podat toto oznámení znovu. Jak osoba provádějící živnost volnou, tak i osoba provádějící živnost vázanou by měla u sebe nosit své doklady o občanství v EU, včetně Evropského průkazu pojištěnce. Samozřejmostí je kopie smlouvy, na jejímž základě je činnost vykonávána. Kromě toho by však měla mít u sebe i kopii osvědčení EU o živnostenském oprávnění s německým překladem. Také je důležité si před cestou vyřídit na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení potvrzení o sociálním pojištění v ČR na formuláři A1 (příloha B). V případě, že osoba nevykonávala v posledních deseti letech svou živnost v domovském státě alespoň dva roky, je povinna dodat i důkaz o způsobilosti. [26, 42]

4.4

Vysílání pracovníků do Rakouska

Vysílání pracovníků do Rakouska se řídí podle směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků. V České republice byla tato směrnice implementována do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Maximální doba vyslání jsou dva roky a vyslání se musí vztahovat k určitému projektu. Pokud doba vyslání překročí dva roky, zaměstnanec je povinen odvádět již od prvního dne vyslání sociální pojištění v Rakousku. Právnická osoba, která zaměstnance vysílá, musí nejméně deset dní před začátkem činnosti nahlásit svého zaměstnance u centrálního

4.4 Vysílání pracovníků do Rakouska

14

orgánu pro kontrolu nelegálního zaměstnání (KIAB). Oznámení je možno podat elektronicky, prostřednictvím formuláře Kiab3 (příloha C) pro prvního vysílaného pracovníka, či Kiab3a pro další vyslané. Kopii tohoto oznámení musí mít zaměstnanec buď u sebe, nebo v případě více pracovníků ji může mít pouze jeden zvolený zástupce. Existují ale i výjimky, kdy ohlášení nemusí být podáváno, a to v případě: • obchodního zástupce či obchodního jednání, • dodávky zboží, • jednodenní údržby či krátkodobých servisních prací. Každý pracovník by měl mít u sebe stejné doklady jako živnostníci, samozřejmě kromě osvědčení o živnostenském oprávnění. Navíc ale potřebuje mít mzdové podklady. Na jejich základě probíhá kontrola, zda pracovník pobírá minimální mzdu danou Rakouským právním řádem. Ta je stanovována pro různá odvětví a liší se i podle délky pracovního poměru. Pohybuje se nejčastěji kolem 1 500 EUR měsíčně. Mzdovými podklady jsou pracovní smlouva, či její dodatky, z nichž vyplývá, že pracovník po dobu pobytu v Rakousku pobírá rakouskou minimální mzdu, dále doklad o pracovním zařazení, dle nějž se určuje výše mzdy, a také výpis z bankovního účtu, který dokazuje proplacení mzdy. Tyto doklady by měly být v němčině. [42]

5 PODNIKÁNí POMOCí POBOČEK V ZAHRANIČí

5

15

Podnikání pomocí poboček v zahraničí

Podnikání v zahraničí pomocí poboček, tedy poboček v širším slova smyslu – jako zastoupení společností, je možné rozdělit na dva typy. Buď se může jednat o zastoupení s vlastní právní subjektivitou, tedy o samostatnou dceřinou společnost, nebo jde o zastoupení bez vlastní právní subjektivity, neboli o pobočku v užším slova smyslu, tedy o organizační složku mateřského podniku. Oba dva typy si mohou založit pouze kapitálové společnosti. Jedná-li se o kapitálovou společnost v členském státě Evropské unie, samotná společnost se bude řídit právními předpisy státu, v němž má sídlo. Zahraniční pobočka se ale musí řídit právním systémem hostitelské země. Nejen při samotném zakládání poboček mohou společnosti kontaktovat místně příslušnou hospodářskou komoru v hostitelském státě a obracet se na ni s případnými dotazy ohledně podnikání. V České republice je zakládání poboček, ale i obchodních společností, upraveno v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud má pobočka vlastní právní subjektivitu, pak jedná v zemi pod vlastním obchodním jménem a na svou vlastní odpovědnost. To neplatí v případě zřízení organizační složky. Za ni totiž odpovídá zakladatelská společnost, protože organizační složka vlastně zůstává součástí mateřského podniku. Veškeré smlouvy, které tato složka uzavře, jsou tedy psány na jméno mateřské společnosti. Zahraniční organizační složka může být buď prostředníkem, který předjednává obchody, nebo je v prostřednictví i uzavírá. Každá tato organizační složka musí mít jmenovaného ředitele. V praxi je častěji používána první varianta – zakládání samostatných dceřiných společností. Postup při zakládání poboček se může v jednotlivých státech Evropské unie lišit. Předcházet by mu ale vždy měl průzkum zahraničního trhu. Dále je třeba provést analýzu mateřské společnosti a na jejím základě stanovit cíle, kterých by měla pobočka dosáhnout. Po této analýze by mělo být snadné rozhodnout se pro formu zastoupení, tedy pro zřízení organizační složky či přímo samostatné dceřiné společnosti. Zakládání společností se bude tato práce věnovat v dalších kapitolách. Při zakládání organizačních složek platí v různých státech různá pravidla, zvláště se mohou lišit požadované dokumenty, a to například při registraci složky. Odlišné podmínky mohou být i při požadavcích na jmenovaného ředitele, např. co se týče místa jeho trvalého bydliště. Celý proces však ve všech případech končí podáním návrhu na zapsání do místního obchodního rejstříku a následným zapsáním. Přehledný průběh tohoto procesu je zobrazen na následujícím obrázku. [23]

5.1 Zakládání organizační složky v Rakousku

16

Obrázek 1: Základní schéma zakládání poboček v zahraničí [23]

5.1

Zakládání organizační složky v Rakousku

Jak již bylo řečeno výše, organizační složka nemá samostatnou právní subjektivitu, ale je pouze částí mateřské společnosti, která odpovídá za všechny platně uzavřené závazky podle zahraničního práva. Mateřskou společností při zakládání organizační složky v Rakousku může být společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, pokud se jedná o společnost se sídlem v České republice. Proces zakládání se řídí § 12 a § 107 rakouského obchodního zákoníku (Unternehmensgesetzbuch). Po rozhodnutí založit pobočku je nutné rozmyslet si umístění jejího sídla. Podle něj se totiž řídí příslušnost k obchodnímu rejstříku (Firmenbuch). Společnost také musí přesně stanovit činnost, kterou bude pobočka vykonávat. Dále je potřeba jme-

5.1 Zakládání organizační složky v Rakousku

17

novat alespoň jednoho stálého zástupce, ale je možné jmenovat jich i více. Každý z nich je pak oprávněn zastupovat společnost například u soudu a dalších organizačních složek státu a také jednat jménem pobočky, resp. celé společnosti. Tito zástupci nemusí mít trvalé bydliště na území Rakouské republiky, je to však vhodné. Zástupci ale musí být zapsáni v obchodním rejstříku. Po stanovení výše uvedených údajů může být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku v místě sídla pobočky. Přitom je potřeba dodat ověřený výpis z českého obchodního rejstříku zakládající společnosti společně s ověřenou zakládací listinou v platném znění. Obojí musí být opatřeno notářsky ověřeným překladem do němčiny. Na základě těchto dokumentů je pak proveden zápis organizační složky do rejstříku, následné zveřejnění tohoto zápisu, a může být zahájena činnost. Největší výhodou jsou relativně nízké poplatky při zakládání poboček. Za zápis do rejstříku a zveřejnění činí poplatek cca 500 EUR. To jsou vlastně celé náklady, protože pobočka nemusí mít žádný vlastní kapitál. V praxi je jí však alespoň nějaký většinou poskytován. Z něj je pak společnost povinna odvést daň ve výši jednoho procenta, jedná se o tzv. Gesellschaftsteuer. Z daňového hlediska je kromě této daně povinna pobočka platit i ostatní daně, jelikož je považována za samostatný daňový subjekt. Daň z příjmu, tzv. Körperschaftsteuer, je v současnosti 25 %. Pobočka musí také vést účetnictví podle platných rakouských právních předpisů. Jestliže hodlá pobočka provozovat živnost, je nutné podat přihlášku, Gewerbeanmeldung, u místně příslušného obecního úřadu. Nevýhodou tohoto způsobu podnikání je, že za jednání pobočky je odpovědná zahraniční zakládající společnost. Z tohoto důvodu může být v Rakousku žalována u soudu. [7, 13]

6 PODNIKÁNí ZALOŽENÉ NA PRÁVNíCH PŘEDPISECH EU

6

18

Podnikání založené na právních předpisech EU

Před existencí Evropské unie se podnikání řídilo pouze samostatnými předpisy jednotlivých států. Ale hned po jejím vzniku převládla tendence ulehčovat podnikatelům provozování jejich činností. Toho se Evropská unie snaží dosáhnout schvalováním směrnic, které již zhruba 35 let pomáhají sblížit právní úpravy podnikání jednotlivých členských států. Tento proces se nazývá harmonizace a v rámci obchodního práva bylo přijato již deset směrnic, a to na základě článku 44 odst. 2 písmene g) Smlouvy o založení Evropského společenství. Ten stanovuje pro Komisi a Radu, že musí ochraňovat zájmy společníků i třetích osob v zájmu jejich rovnocennosti. Směrnice se tedy týkají publicity společností, řeší jejich základní kapitál, restrukturalizační podmínky či oblast účetnictví. Pro celou Evropskou unii se však ukázalo být nejjednodušším řešením vytvořit zcela nové formy podniků, jež umožňují podnikání v rámci celé Evropské unie. Nejdříve (již v osmdesátých letech) vznikl návrh vytvořit Evropskou akciovou společnost, Societas Europaea (SE), která však vyvolala řadu neshod. Proto bylo nejprve schváleno v roce 1985 Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS), a stalo se tak první formou evropské obchodní společnosti. V roce 2000 na summitu Evropské rady v Nice bylo konečně dosaženo kompromisu v otázce SE a byl schválen její statut. Poté následovalo i přijetí statutu Evropské družstevní společnosti (SCE). Další formou, která by usnadnila podnikání hlavně malých a středních podniků, je pak Evropská soukromá společnost. Ta bude podobná společnosti s ručením omezeným, a její základní kapitál by měl být 1 EUR. Zatím však existuje pouze návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)396 v konečném znění) a jednání o této formě podnikání bylo prozatím přerušeno. Všechny ostatní formy jsou upraveny v samostatných nařízeních Rady ES, uvedených v následujících kapitolách. Vše, co tato hlavní nařízení neupravují, se pak řídí právem členského státu, v němž má společnost sídlo. V některých případech lze použít i stanovy společnosti, jindy zase obecná ustanovení národních obchodních zákoníků. Co se týče práva členského státu, tak se společnosti řídí v prvé řadě národními předpisy upravujícími provádění nařízení o příslušné společnosti, anebo se pak mohou řídit předpisy vztahujícími se k obdobné formě podnikání založené v sídelním členském státě. [16]

6.1 Evropské hospodářské zájmové sdružení

6.1

19

Evropské hospodářské zájmové sdružení

Toto sdružení je upraveno v nařízení Rady EHS č. 2137/1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení. Jedná se o formu podnikání, která má jednotlivým subjektům (fyzickým či právnickým osobám, dále FO a PO) pomoci založit sdružení, jež jim usnadní zvýšení jejich hospodářských výsledků. Není tedy samo o sobě zakládáno za účelem vytvoření zisku, ten totiž vytváří jeho jednotliví členové, ne sdružení. Jedná se tedy o partnerství subjektů z různých členských států. Hospodářská činnost sdružení musí dle pátého odstavce preambule nařízení souviset s činností jeho jednotlivých členů, nesmí ji však nahrazovat. Tato forma podnikání zjednodušuje spolupráci zahraničních partnerů, kteří si při tom ponechají svou právní subjektivitu. A záleží na jednotlivých členských státech, zda vlastní subjektivitu přiznají sdružení. Sdružení také podle nařízení nesmí řídit a kontrolovat své členy, v jejich společnostech držet jakékoliv podíly, být členem jiného EHZS a jeho počet zaměstnanců je omezen na pět set. Založení sdružení je podmíněno vznikem zakladatelské smlouvy, jejíž náležitosti upřesňuje nařízení. Poté musí být splněna zveřejňovací povinnost, a to v místně příslušném obchodním rejstříku, určeném sídlem sdružení. Sídlo se musí nacházet ve státě, kde je fyzické sídlo sdružení, či v němž sídlí alespoň jeden z členů. Při registraci je nutné předložit doklady uvedené v článku 7 nařízení. Podle článku 8 nařízení je dále třeba zveřejnit v národním věstníku sídelního státu další údaje (povinné údaje ze zakladatelské smlouvy, datum registrace a další údaje z článku 7, písm. b) až j) nařízení). A do jednoho měsíce ode dne uveřejnění pak musí členské státy zajistit předání údajů ze zakladatelské smlouvy, údajů o registraci a zveřejnění Úřadu pro úřední tisky ES, který zajistí jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. Při vzniku sdružení nemusí být tvořen žádný základní kapitál, ale nevýhodou je společné a neomezené ručení členů. V článku 16 nařízení jsou pak uvedeny dva povinné orgány sdružení, další mohou být zřízeny zakladatelskou smlouvou. Nejdůležitější jsou pro sdružení společně jednající členové. Ti mohou přijímat jakákoliv rozhodnutí, a to jednomyslně či jinak, pokud je to upraveno ve smlouvě. Orgánem odpovědným za řízení a zastupování sdružení s mocí jej zavazovat je jednatel či více jednatelů. Jejich jmenování a odvolávání je stanoveno ve smlouvě. Podmínky, které musí jednatel splňovat, jsou dány právními předpisy jednotlivých členských států. [16, 9]

6.2 Evropská akciová společnost

6.2

20

Evropská akciová společnost

Tato společnost je obdobou akciových společností jednotlivých států. Její statut je upraven v nařízení Rady ES č. 2157/2001 o statutu Evropské společnosti. Otázka zapojení zaměstnanců a jejich participace na záležitostech společnosti je pak upravena směrnicí Rady č. 2001/86/ES, doplňující statut SE s ohledem na účast zaměstnanců. Jak již bylo řečeno výše, v případech, které nejsou těmito předpisy upraveny, se problematika řeší dle stanov SE, nebo podle práva státu, v němž SE sídlí, a které se zabývá akciovými společnostmi. Hierarchie těchto předpisů je řešena v článku 9 nařízení. V Rakousku existuje zvláštní právní předpis zabývající se SE, a to Gesetz über das Statut der Europäischen Gesellschaft (SE-Gesetz). Článek 2 nařízení řeší otázku založení SE. Nejdůležitější je založení fúzí, které poprvé umožnilo spojení dvou akciových společností na nadnárodní úrovni. Fúzi mohou provést na základě vypracovaného Projektu fúze alespoň 2 akciové společnosti, podléhající právním předpisům různých členských států. Společnosti musí také získat osvědčení o splnění všech zákonných podmínek, a to z každého státu, jejichž předpisům fúzující akciové společnosti podléhají. Další možností je založit holdingovou SE. Tuto možnost mají akciové společnosti, ale i společnosti s ručením omezeným, které podléhají právním předpisům různých členských států, nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost či pobočku v jiném členském státě. V projektu založení je pak vypracován základ společnosti, a to na základě vložení více než 50 % podílů zakládajících společností do základního kapitálu SE. Upsaný základní kapitál SE je stanoven na minimálně 120 000 EUR. Zakládající subjekty nezanikají, ale jsou ovládány pomocí SE. SE může být založena jako dceřiná společnost, a to upsáním jejích akcií. Toto mohou učinit společnosti ve smyslu článku 48 Smlouvy o založení Evropského společenství a jiné PO, které opět podléhají předpisům různých členských států. Postup při založení se pak řídí jednotlivými národními úpravami zakládání akciových společností. Akciové společnosti, sídlící v členském státě a vlastnící alespoň dva roky dceřinou společnost v jiném členském státě, se mohou na SE přeměnit. Při tomto procesu subjekt nezaniká ani nevzniká, pouze se mění jeho vnitřní poměry podle projektu přeměny. Nařízení určuje, že sídlo SE musí být ve stejném státě, kde skutečně podniká. Ale toto nařízení přineslo rovněž možnost sídlo SE přemístit do jiného státu bez zániku nebo vzniku nového subjektu. Děje se tak na základě Projektu přemístění

6.3 Evropská družstevní společnost

21

sídla a Zprávy o přemístění, která vysvětluje jeho důsledky pro akcionáře. Přemístění musí schválit valná hromada a musí být získáno osvědčení, jako v případě zakládání SE fúzí. Poté podá návrh na zapsání do rejstříku nového státu, který po zapsání tuto skutečnost zveřejní a zajistí výmaz z rejstříku původního státu. Organizační struktura může být buď dualistická nebo monoistická. V obou případech je nejvyšším orgánem valná hromada, dualistický systém pak má dále orgán řídící, který je jmenován a odvoláván orgánem dozorčím. V monoistickém modelu však existuje pouze jeden správní orgán, který SE řídí. Počty členů v těchto orgánech jsou dány stanovami, ale řídí se národním právem sídelního státu, který může tento počet omezit. Publicita SE se řídí národním právem členských států. SE musí být zapsána v místně příslušném obchodním rejstříku. Mimo to je však zveřejněna i na nadnárodní úrovni v Úředním věstníku evropských Společenství, stejně jako je tomu u EHZS. [16, 8]

6.3

Evropská družstevní společnost

Tato společnost je upravena v nařízení Rady č. ES 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti. Jako u SE zde figuruje i směrnice Rady č. 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na účast zaměstnanců. Podobně i další prameny práva má SCE jako SE, tedy dále se řídí svými stanovami a pak národními přepisy členských států. Družstvo se však od klasické obchodní společnosti liší zásadami činností, například se jedná o demokratickou strukturu, o to, že členové družstva nejsou jeho majiteli a o zásadu o spravedlivém dělení zisku. Účelem družstva je uspokojování potřeb jeho členů a rozvoj jejich činností, tedy ne dosažení zisku. V článku 2 nařízení o SCE je upraveno zakládání družstva. To může založit pět fyzických osob s bydlištěm v alespoň dvou členských státech EU, pět FO a společností ve smyslu článku 48 Smlouvy o založení ES, které mají bydliště ve dvou různých členských státech nebo se řídí právními předpisy dvou různých členských zemí, nebo pouze společnosti ve smyslu článku 48 Smlouvy o založení ES. SCE může vzniknout i fúzí družstev se sídly v různých státech EU. Proces se řídí podle Projektu fúze. Dále musí být zpracována podrobná zpráva odůvodňující fúzi a upravující výměnný poměr členských podílů. Družstva musí získat podobné osvědčení jako při fúzi dvou akciových společností. Poté by mělo být SCE zapsáno do obchodního rejstříku dané země.

6.3 Evropská družstevní společnost

22

Stávající družstvo, které má v jiném členském státě po dobu dvou let provozovnu nebo dceřinou společnost, se může přeměnit na Evropskou družstevní společnost. Tento proces probíhá stejně, jako v případě přeměny akciové společnosti na SE. Základní kapitál SCE musí být minimálně 30 000 EUR. Může však být kdykoli zvyšován pomocí tvorby nových podílů. Společníci ručí většinou do výše jejich upsaného základního kapitálu, stanovy však mohou určit neomezené ručení za závazky. Organizační struktura SCE je shodná s organizační strukturou SE. Družstvo tak může mít buď monoistický nebo dualistický systém řízení. Nařízení o SCE však rozdílně upravuje jednání v zájmu družstva a podrobnosti o konání valné hromady. [16, 10, 17]

7 PODNIKÁNí V RAKOUSKU NA ZÁKLADĚ RAKOUSKÉHO PRÁVA

7

23

Podnikání v Rakousku na základě rakouského práva

Jak již bylo řečeno výše, základní právní úprava podnikání v Rakousku je dána tzv. Unternehmensgesetzbuch (obdoba českého obchodního zákoníku) z roku 2007. V něm jsou upraveny některé typy společností, konkrétně osobní obchodní společnosti – Offene Gesellschaft, Kommanditgesellschaft a zvláštní forma podnikání – Stille Gesellschaft. Kapitálové obchodní společnosti jsou upraveny ve zvláštních předpisech. Obdoba české společnosti s ručením omezeným, tedy GmbH, je upravena v GmbH-Gesetz, obdoba akciové společnosti – Aktiengesellschaft – pak v Aktiengesetz. Zvláštní předpis je i pro družstva (Genossenschaften – Gen), jde o Genossenschaftsgesetz. Poslední probíranou formou jsou sdružení (Gesellschaft des bürgerlichen Rechts – GesbR). Ty upravuje obdoba českého občanského zákoníku – Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch. [31]

7.1

Aktiengesellschaft – AG

Aktiengesellschaft je typem kapitálové společnosti, ekvivalentem v ČR je akciová společnost. Její základní kapitál je rozdělen na jednotlivé akcie, které si kupují společníci, tedy akcionáři. Za závazky společnosti akcionáři neručí. Vznik společnosti je podmíněn zápisem do obchodního rejstříku (Firmenbuch) a zveřejněním ve Wiener Zeitung. Tuto společnost může od roku 2004 založit i jediný společník, což je v rejstříku také uvedeno. Zakládajícím dokumentem jsou notářsky ověřené stanovy. Ty musí obsahovat obchodní firmu, sídlo, předmět činnosti, výši základního kapitálu, typ použitých akcií (kusové nebo s nominální hodnotou), počet členů představenstva a formu zveřejnění společnosti. Vydávané akcie musí být pouze jednoho typu, přičemž minimální hodnota akcie s nominální hodnotou je 1 EUR. Základní kapitál musí činit alespoň 70 000 EUR. Před zapsáním do obchodního rejstříku musí být splacena jeho čtvrtina. Společnost je řízena a vůči třetím osobám zastupována představenstvem. V něm zasedá jedna či více fyzických osob, volených na období maximálně pěti let dozorčí radou. Je možné opětovné zvolení, ale také odvolání. Představenstvo jedná na svou vlastní odpovědnost a je vázáno mlčenlivostí ohledně obchodních a provozních tajemství. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada akcionářů. Valnou hromadu svolává představenstvo, avšak může tak učinit i dozorčí rada. Usnášeníschopnost je možná i za přítomnosti pouze jednoho akcionáře, rozhodnutí však musí být ve formě notářského zápisu. K přijetí rozhodnutí stačí prostá většina hlasů, při

7.2 Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH

24

důležitých otázkách uvedených ve stanovách je ale potřebná kvalifikovaná většina (75 %). Kontrolním orgánem je dozorčí rada. Musí mít nejméně tři členy, maximální počet členů je dvacet osob. Členové jsou jmenováni valnou hromadou, nesmí však být zaměstnanci společnosti (kromě zástupce z rady zaměstnanců) či členy představenstva. Dozorčí rada dohlíží na představenstvo, kontroluje obchodní záležitosti prostřednictvím hospodářských výkazů a některé operace (investice, koupě nemovitostí a podniků. . . ) mohou být prováděny pouze s jejím svolením. Roční účetní uzávěrka a zpráva o hospodaření AG podléhají v Rakousku nezávislému auditu. Oba tyto výkazy pak musí být do devíti měsíců zveřejněny v obchodním rejstříku a u významných společností také publikovány ve Wiener Zeitung. [7, 34, 3]

7.2

Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH

GmbH je obdobou české společnosti s ručením omezeným. Jedná se tedy o kapitálovou společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Ti ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplacených vkladů. Tato forma podnikání je v Rakousku nejrozšířenější. Vznikem GmbH se zabývá praktická část této bakalářské práce. Minimální velikost základního kapitálu je 35 000 EUR. Vklad jednoho společníka pak činí alespoň 70 EUR. Nejméně polovina základního kapitálu (17 500 EUR) musí být splacena v hotovosti hned při zakládání společnosti. Každý společník je povinen splatit minimálně čtvrtinu svého vkladu, avšak zároveň minimálně 70 EUR. Způsob splacení zbytku vkladů je ošetřen v zakladatelské smlouvě. V ní jsou také popsány podmínky převodu obchodních podílů společníků. Podíly mohou být dány do zástavy či součástí dědictví. GmbH má tři orgány společnosti. Nejdůležitější je jednatel. Ten musí být alespoň jeden a může jím být fyzická osoba se způsobilostí k právním úkonům. Má možnost mít obchodní podíl ve společnosti. O osobě jednatele rozhodují společníci buď přímo, nebo prostřednictvím společenské smlouvy. Jednatel společnost obchodně řídí a zastupuje navenek. Jestliže má společnost více jednatelů a ve společenské smlouvě není uvedeno jinak, zastupují ji společně a nerozdílně. Nejvyšší orgán GmbH je valná hromada, jejímiž členy jsou společníci. Je svolávána jednateli minimálně jedenkrát ročně. Podmínkou usnášeníschopnosti je přítomnost společníků s podílem alespoň 10 % na základním kapitálu. Mezi její pravomoci patří: • přezkoumání a schvalování roční účetní závěrky,

7.3 Offene Gesellschaft – OG

25

• jmenování a odvolání jednatelů a dozorčí rady, • rozdělení zisku, • vymáhání splacení vkladu, vyplácení doplatků, • rozhodování o udělení prokury nebo obchodní plné moci, která může být udělena k celkovému obchodnímu provozu společnosti, • dohled na činnost jednatelů, • uplatňování nároků na náhradu škody vůči jednatelům, která společnosti vznikla v souvislosti s jejím založením nebo obchodním vedením, • stanovení zástupce pro případy, kdy společnost nemůže být zastoupena prostřednictvím jednatelů nebo dozorčí rady, • uzavírání smluv, na základě kterých by měly být prováděny investice nebo nabývání nemovitostí v částce přesahující 1/5 základního kapitálu – tato rozhodnutí vyžadují 3/4 většinu. Dozorčí rada musí být zřízena, pokud je kapitál společnosti vyšší než 70 000 EUR, nebo když má společnost více než 300 zaměstnanců. Členové rady jsou minimálně tři. V případě, že ve společnosti existuje rada zaměstnanců, má právo na svého zástupce. Dozorčí rada se schází alespoň čtyřikrát za rok a vykonává kontrolní činnost řízení společnosti. Má právo si od jednatelů vyžádat zprávu o hospodaření. [7, 1, 34, 3, 29]

7.3

Offene Gesellschaft – OG

OG, nebo někdy OHG – Offene Handelsgesellschaft, je podobná české veřejné obchodní společnosti. Je tedy společností osobní. Největším rozdílem oproti kapitálovým společnostem je forma ručení. Společníci totiž v OG ručí osobně za závazky společnosti i svým vlastním majetkem, a to až do doby pěti let od jejich vystoupení ze společnosti. Společnost může založit dvě či více fyzických nebo právnických osob uzavřením společenské smlouvy. Ta nemusí být ze zákona písemná, nicméně je to doporučeno. Pro založení není vyžadován žádný minimální kapitál. Společnost vzniká zapsáním do obchodního rejstříku. Předmětem činnosti může být jakákoliv obchodní živnost, včetně svobodných povolání (zemědělské a lesnické činnosti či advokacie). V obchod-

7.4 Kommanditgesellschaft – KG

26

ním názvu společnosti (Firma) je potřeba uvést jméno alespoň jednoho společníka a dodatek Offene Gesellschaft, či zkratku. Obchodní vedení společnosti a její zastupování mají na starosti všichni společníci, ve společenské smlouvě však mohou být někteří společníci z obchodního vedení vyloučeni. [7, 34, 3]

7.4

Kommanditgesellschaft – KG

KG je podobná české komanditní společnosti. Platí pro ni vše, co bylo výše napsáno o OG, avšak liší se složením společníků a jejich ručením. Komplementáři jsou společníci, kteří ručí neomezeně svým majetkem. Vedle nich jsou zde však komanditisté. Ti ručí pouze do výše svého vkladu. Jeho částka je uvedena i v obchodním rejstříku. Komanditisté se však nepodílejí na vedení společnosti a nemohou ji zastupovat. Komplementářem bývá v mnoha případech GmbH. Taková obchodní forma se pak nazývá GmbH & Co KG. Jde o to, že GmbH ručí neomezeně, její společníci však ručí za závazky obou společností pouze do výše nesplacených vkladů a nemusí se bát o svůj osobní majetek. Požívají však všechny výhody, co se týče vedení společnosti. Další výhodou je, že po smrti společníka z GmbH komanditní společnost nezaniká, jako by tomu bylo v případě, že komplementářem by byla fyzická osoba a ve společenské smlouvě by nebylo uvedeno jinak. [7, 34, 3]

7.5

Stille Gesellschaft – stG

Stille Gesellschaft, neboli tiché podnikání, znamená, že se na existující obchodní živnosti podílí jiná FO nebo PO, která poskytuje kapitál. Nejde o společnost jako takovou, nemá totiž právní subjektivitu, ani není zapsána v obchodním rejstříku. Tichý společník se podílí na zisku a ztrátě (ztrátu je možno ve smlouvě vyloučit), nepodílí se však na vedení, ani zastupování společnosti. [7, 3]

7.6

Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaft – Gen

Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften jsou výdělečná a hospodářská družstva. Družstvo není zakládáno za účelem zisku, nýbrž podporuje výdělečnou činnost a hospodářský prospěch svých členů. Má svou právní subjektivitu, ale nevytváří žádný základní kapitál. Podíly jeho členů, jejichž počet není ze zákona omezen, musí být minimálně 1 EUR. Forma ručení členů je uvedena ve stanovách. Orgány družstva jsou představenstvo, které družstvo navenek zastupuje a zabývá se jeho vedením, a dále dozorčí rada a členská schůze. V zákoně jsou uvedeny následující typy družstev:

7.7 Gesellschaft des bürgerlichen Rechts – GesbR

27

stavební, bytová a sídlištní družstva, úvěrová družstva, nákupní a prodejní družstva, spotřební družstva, peněžní družstva a užitková družstva. [7, 3]

7.7

Gesellschaft des bürgerlichen Rechts – GesbR

GesbR je obdobou sdružení. Nemá vlastní právní subjektivitu, a proto není zapisováno do obchodního rejstříku. Pokud však překročí zákonem stanovené limity pro vedení účetnictví, je zapsáno do rejstříku jako OG nebo KG. GesbR vzniká na základě dohody mezi dvěma společníky. Dohoda nemusí být písemná. Společníci ručí za závazky sdružení společně a nerozdílně. [7, 3]

8 READY MADE SPOLEČNOSTI

8

28

Ready made společnosti

Móda ready made společností se rozšířila teprve nedávno. Jde o založenou společnost nejčastěji SE, s.r.o. či a.s. a jejich obdoby v jiných státech. Zakládají je nejčastěji specializované společnosti či společnosti, které se zabývají právní problematikou. Jde hlavně o to, zjednodušit začínajícím podnikatelům práci a ušetřit jim čas strávený zakládáním vlastní společnosti. Ten se v Rakousku pohybuje kolem 28 dní. V případě ready made společnosti je podnikatel schopen začít obchodovat již do dvou dní od koupení společnosti. Na rozdíl od odkupu již existující společnosti je ready made tzv. čistá a prázdná. Podnikatel má jistotu, že společnost nemá žádné nesplněné závazky a dosud nevykazovala žádnou ekonomickou aktivitu. Tyto společnosti nevlastní ani žádné živnostenské oprávnění, ke kterému se vážou další povinnosti. Tyto skutečnosti jsou doloženy prohlášením statutárního orgánu. Důležité je také prohlášení, že společnost není zavázána z titulu směnky či jiného cenného papíru. Základní kapitál také bývá již splacen. Podnikatel při koupi pouze doloží doklady potřebné pro zápis do obchodního rejstříku a další formality za něj vyřizuje kvalifikovaný zástupce zakládající společnosti. Ten je pak schopen zajistit i případné živnostenské oprávnění. Zakládající společnosti většinou vlastní více ready made společností, z nichž si podnikatel vybírá podle roku založení a názvu. Nejdříve je však třeba vybrat si formu podnikání. Podle toho se pak odvíjejí i ceny. Kromě základního kapitálu je nutno zaplatit i za zprostředkování založení společnosti a případně i za další služby, které se týkají její správy, např. vedení účetnictví, daňové poradenství atd. Výhodou je rychlý začátek podnikání, přičemž se podnikatel nemusí zabývat komplikovaným procesem zakládání. Největší nevýhodou je asi to, že taková společnost nemusí vždy vzbuzovat důvěru a některým potenciálním obchodním partnerům může vadit, že společnost nevykazuje žádné osobní vazby. [5, 22]

9 OBECNĚ O GMBH

9

29

Obecně o GmbH

Obecnou strukturou rakouské GmbH se práce zabývá již v teoretické části. V této praktické části budou v rámci probírání procesu zakládání některé informace upřesněny a doplněny o další detaily. Budou zde například zmíněna práva a povinnosti některých orgánů GmbH a další právní skutečnosti potřebné pro její založení.

9.1

Postavení GmbH vzhledem k ostatním obchodním společnostem v Rakousku

Jelikož jde o kapitálovou obchodní společnost, podobá se nejvíce Aktiengesellschaft, tedy akciové společnosti. S ní má společný počet orgánů, místo představenstva ji však zastupují jednatelé. Avšak pravomoci těchto orgánů a podmínky pro jejich tvorbu se poněkud liší. Vzhledem k tomu, že GmbH má po akciové společnosti druhý nejvyšší základní kapitál, mohou někteří podnikatelé raději volit formy podnikání s nižším či žádným požadovaným základním kapitálem, například Offene Gesellschaft či Kommanditgesellschaft. Velikou výhodou je však fakt, že společníci za závazky společnosti ručí pouze do výše nesplacených vkladů, což kromě GmbH platí jen v akciové společnosti nebo pro komanditisty v komanditní společnosti (Kommanditgesellschaft). Nejspíše z důvodu ručení je tedy GmbH nejčastěji užívanou formou podnikání v Rakousku. Co se týče procesu zakládání, ten je nejsložitější v případě akciové společnosti, ale hned druhý nejsložitější je proces zakládání GmbH. Ten má podle oficiálních dokumentů Obchodní komory Rakouska (Wirtschaftskammer Österreich, dále WKO) jedenáct kroků. Zahájení podnikání obecně, tedy možnost začít podnikat, je hodnoceno každoročně Světovou bankou (dále SB) v rámci projektu Doing Business. Ten hodnotí deset základních charakteristik podnikání, jako například obtížnost začít podnikat, získávání úvěru, placení daní, řešení insolvence atd. u 183 členů skupiny Světové banky. Celkově se pro rok 2012 umístilo Rakousko na 32. příčce žebříčku. V oblasti zahájení podnikání se umístilo na 134. místě, čtyři příčky před Českou Republikou (ČR byla v celkovém pořadí 64.). Dle SB je počet potřebných procedur k zahájení podnikání osm. Celkem tyto procedury zaberou 28 dní a náklady na ně tvoří 5,2 % hrubého národního produktu na obyvatele (počítáno při hrubém národním produktu 46 710 $ na obyvatele). [41]

9.2 Zakladatelé GmbH

9.2

30

Zakladatelé GmbH

Zakladatelem GmbH může být jak právnická, tak i fyzická osoba. Zakladatelů může být buď více, nebo pouze jeden, ať již FO nebo PO. V druhém případě pak jde o tzv. Einmann–GmbH, tedy doslovně „společnost jednoho člověkaÿ. Aby mohla fyzická osoba založit GmbH, musí být způsobilá k právním úkonům, tedy musí jí být více než 18 let. Jednou z hlavních podmínek zakládání společnosti, která hodlá vykonávat činnost, jež je podle Rakouského právního řádu zároveň živností, je ustanovit tzv. gewerberechtlicher Geschäftsführer, neboli osobu odpovědnou za živnost. Touto osobou může být jednatel. Jestliže jím je ale jiná osoba, musí být v podniku zároveň zaměstnána minimálně na poloviční pracovní úvazek. Zákon nezakazuje, aby touto osobou byl zakladatel společnosti. Každá takováto osoba musí splňovat podmínky potřebné pro získání živnostenského oprávnění. Musí být tedy občanem Rakouské republiky nebo některého státu Evropské unie, musí být právně způsobilá (starší 18 let), trestně bezúhonná a mít takové sídlo, aby mohla ve společnosti pracovat. Pro vykonávání vázaných živností pak také tzv. Befähigungsnachweis, tedy doklad prokazující kvalifikaci. Jestliže jde o zvláštní vázané živnosti, musí také složit zkoušku způsobilosti. [29, 4, 35]

9.3

Etiketa obchodního jednání v Rakousku

Rakousko a jeho obyvatelé mají velice bohatou historii a stále si na ní zakládají. Jsou pyšní hlavně na období habsburské monarchie; z této doby např. pochází tradice titulování, i když mladší lidé si už na svých titulech tolik nezakládají. Monarchie po sobě zanechala velké kulturní dědictví a být v této oblasti vzdělaný, ale také účastnit se kulturních akcí, patří k naprostým samozřejmostem. Jako občané sousedního státu bychom měli znát naši společnou historii, avšak pokud chceme na partnera při obchodním styku zapůsobit a zvýšit si tak autoritu, je třeba vyhnout se tématům souvisejícím s druhou světovou válkou. V Rakousku je většina občanů katolického vyznání, proto upřednostňují církevní hodnoty. Rodina, domov a práce jsou u nich na vrcholu žebříčku hodnot. Také mnohem více než Češi uznávají zákony, státní orgány a instituce. Pracovní doba na úřadech bývá většinou mezi 08:00 a 17:00 hod., v pátek však může být kratší. K cizincům jsou Rakušané velice tolerantní. O tom svědčí např. to, že v Rakousku žije 10 % cizinců a Vídeň je multikulturní město.

9.3 Etiketa obchodního jednání v Rakousku

31

Rakušané jsou tedy zvyklí jednat s cizinci, většina hovoří anglicky či francouzsky, ovšem jako jednací jazyk preferují němčinu a očekávají, že čeští občané jim budou rozumět. Často proto neberou na vědomí, že mluví dialektem, jemuž je obtížnější porozumět. Na to je pak vhodné partnera taktně upozornit. Hlavně v příhraničních oblastech a ve Vídni pak žije mnoho lidí, kteří umí, nebo alespoň rozumí, česky. Nejvhodnější doba pro jednání je mezi devátou a jedenáctou dopoledne a mezi druhou a půl čtvrtou odpoledne. Schůzku je třeba si předem domluvit, neohlášení je nevhodné. Jestliže se chcete sejít po jedenácté hodině, evokujete tím pozvání na oběd. Zrušení schůzky by mělo být oznámeno co nejdříve. Dochvilnost je v Rakousku samozřejmostí a případný pozdní příchod je nutno omluvit a vysvětlit. Na jednání Rakušané chodí vždy vkusně oblečeni, přičemž formálnost oblečení záleží na typu schůzky. Upřednostňují přitom značkové oblečení. Rakouští obchodní partneři bývají při jednání otevření a příjemní, jsou sebevědomí a vědí čeho dosáhnout. O svém protějšku si vždy předem shromáždí všechny dostupné informace a na schůzky se pečlivě připravují. Jsou ochotni přijímat kompromisy, vždy ale mají dopředu stanovené, kam až mohou zajít. Od svých partnerů očekávají podobné chování. Jednání bývají racionálně vedená a věcná. Ovládají různé vyjednávací taktiky, jsou tedy dobrými obchodníky a obchod je pro ně osobní záležitostí. Usilují o dosažení co nejlepšího výsledku pro obě strany. Vždy preferují osobní kontakt a snaží se tak poznat svého partnera co nejlépe. Získat jejich důvěru bývá mnohdy obtížné, protože je třeba je nejdříve přesvědčit o své spolehlivosti a schopnostech. Pokud se zrovna nejedná o podvodníky, lze očekávat velmi korektní jednání a dodržování slibů i platebních a dalších obchodních podmínek. [15, 43]

10 PROCES ZAKLÁDÁNí GMBH

10

32

Proces zakládání GmbH

Právní předpis, který se zabývá GmbH, tedy GmbH-Gesetz (dále též „zákonÿ), řeší mimo jiné i zakládání této formy rakouské obchodní společnosti. Problematika je obsahem především první části tohoto zákona, tedy až po § 60 včetně. Tato část je rozdělena na další tři oddíly. První z nich se zabývá samotným zřízením společnosti, stanovuje, že společnost může být založena k jakémukoliv účelu, vyjma pojišťovacího a politického. Druhý oddíl stanovuje podmínky vzniku orgánů společnosti, jejich postavení, práva a povinnosti, a třetí oddíl popisuje vznik a změny společenské smlouvy a její hlavní náležitosti. Celkově lze proces zakládání společnosti rozdělit do jedenácti hlavních kroků. Pro kontrolu postupu celého procesu existují pomůcky ve formě tzv. checklistů. Jsou většinou dílem odborníků ze soukromého sektoru, např. právníků, kteří se zakládáním společnosti zabývají, ale existují i dokumenty od oficiálních institucí, např. WKO, Austrian Business Agency atd. Tyto checklisty jsou většinou volně dostupné na internetu. [3]

10.1

Před samotným založením

Základem pro zakládání společnosti je vždy dobrý nápad, nová myšlenka, jak zaplnit mezeru na trhu. Před začátkem podnikání je však vhodné ujasnit si některé cíle a zodpovědět si několik důležitých otázek. První část otázek se týká samotné osobnosti podnikatele. Je dobré zjistit, zda je člověk vůbec podnikatelský typ a je schopen obětovat i volný čas svému podnikání, či zda se dokáže vyrovnat s podnikatelskými riziky. Je proto výhodné udělat si test osobnosti, např. Unternehmertest, jehož autorem je rakouská WKO. Co se týče nápadu, je potřeba zjistit, jak ho bude přijímat veřejnost. Měl by tedy být proveden marketingový výzkum, případně již vytvořen marketingový mix, provedena analýza trhu, konkurence, cenová analýza atp. Toto pomůže zjistit, jak asi bude nabízený výrobek či služba na trhu prosperovat, a na tomto základě je pak možné predikovat finanční vývoj společnosti. Jedním z nejdůležitějších kroků je volba právní formy podnikání. S tím také souvisí otázka, zda je výhodnější podnikat sám, či s partnery. Podle toho se pak bude řídit výběr právní formy – důležité je brát v potaz výši základního kapitálu, zdanění, náklady na založení, formu ručení, nutnost vést účetnictví, sociální pojištění, atd. Důležité je také správné zařazení činnosti, tedy forma živnosti, a s tím spojené povinnosti.

10.2 Poradenství hospodářské komory

33

Následujícím krokem by mělo být vytvoření podnikatelského plánu (nebo také podnikatelského záměru, Businessplanu), který by měl pomoci zodpovědět další otázky a zároveň se ujistit i o správnosti odpovědí na ty výše zmíněné. Mělo by v něm být ujasněno i financování začátku podnikání, případně zda neexistuje nějaká forma podpory ze státních či jiných fondů. Plán by měl vyjadřovat i vize a obsahovat prognózy podnikání. Měla by se v něm objevit také analýza rizik a šancí, či plán jednotlivých kroků vedoucích k vytyčenému cíli. Správný bussinessplan by měl zajistit realizovatelnost podnikání a zájem ze strany zákazníků. [36]

10.2

Poradenství hospodářské komory

Na začátku zakládání GmbH či jakékoliv jiné formy společnosti v Rakousku je doporučeno navštívit příslušnou obchodní komoru, kde je podnikatelům poskytováno bezplatné poradenství. V rámci obchodní komory existuje zakladatelský servis, německy Gründerservice. Zde se může zakládající podnikatel dozvědět informace o postupu zakládání společnosti, získat přehled o finanční stránce týkající se zakládání, ale i o financování společnosti jako takové. Mimo to zakladatelský servis nabízí i právní poradenství. Tento krok je sice nepovinný, přesto se ale vyplatí tuto návštěvu uskutečnit a ujistit se, že pro založení společnosti neexistují žádné překážky. Poradenství se vyplatí využít i z toho důvodu, že pro různá hospodářská odvětví mohou existovat rozličná omezení obsažená v právních předpisech. Právě takovéto informace by měl zakladatelský servis v rámci hospodářské komory poskytovat. [33]

10.3

Prohlášení o novém založení podniku

Prohlášení o novém založení podniku (Neugründungsförderungsgesetz, dále NeuFög) musí podnikatel vyplnit, jestliže za posledních patnáct let neprováděl činnost ve stejném nebo podobném odvětví ekonomické činnosti. Tento formulář je dostupný na internetu, nebo si jej podnikatel může vyzvednout na zakladatelském servisu v rámci předchozího kroku. Po jeho vyplnění jej však musí potvrdit místně příslušná hospodářská komora. Existují dva druhy formuláře – NeuFög1, který se používá při novém zakládání podniku, a NeuFög3, který se musí vyplnit při převodu podniku. Tyto formuláře jsou v příloze D a E. Vyplňování prohlášení o novém založení podniku je pro podnikatele výhodné, protože je současně osvobozuje od placení určitých poplatků se zakládáním spojených. Konkrétně se to týká poplatku za zápis do obchodního rejstříku, který tvoří

10.4 Vznik společenské smlouvy

34

v celkových nákladech poměrně významnou položku, poplatku za zřizování živnosti, který také není zanedbatelný, a daně ze základního kapitálu. Jestliže jsou splněny další podmínky, závisející např. na oboru činnosti atp., může být podnikatel osvobozen i od daně za převod nemovitosti, případně i od dalších správních poplatků. [29, 33, 40]

10.4

Vznik společenské smlouvy

Společenská smlouva (Gesellschaftsvertrag) je uzavírána společníky, a to buď osobně, nebo na základě plné moci, a je vlastně základem pro vznik společnosti. V případě, že společnost zakládá pouze jeden společník, je třeba sepsat prohlášení o založení společnosti, které nahrazuje společenskou smlouvu. Obojí je bezpodmínečně nutné sepsat formou ověřeného notářského zápisu. [7] Náležitosti, které musí smlouva obsahovat, jsou vypsány v §4, zákona o GmbH. Ve smlouvě tedy musí v každém případě být určení obchodní firmy a sídla, dále pak předmět (nebo předměty) činnosti, výše celkového základního kapitálu a určení podílu základního kapitálu, který vkládá každý společník při založení. Kromě tohoto může smlouva upravovat i další záležitosti, na kterých se společníci shodnou. Nesmí tam však být ty náležitosti, u nichž to zákon jmenovitě zakazuje. Pokud se ve smlouvě přesto objeví, nejsou právně účinné. Ve smlouvě mohou být například upraveny podmínky hlasování valné hromady, jaká má práva jednatel při zastupování společnosti, přenositelnost obchodních podílů, atp. Obchodní firma musí obsahovat dodatek označující formu podnikání, tedy GmbH, GesmbH, GesellchaftmbH, nebo Gesellschaft mit beschränkter Haftung. Názvem může být jméno, předmět související s činností, smyšlené jméno, nebo jejich kombinace. Název obchodní firmy musí být výstižný, odlišitelný, nesmí být zaměnitelný a klamavý. Zda vybraný název již neexistuje, se podnikatel může dozvědět prostřednictvím obchodní komory, obchodního rejstříku nebo na patentovém úřadě, kde si lze ověřit také nezaměnitelnost obchodní značky. Sídlo společnosti musí být na území Rakouské republiky. [29] Práva a povinnosti podílníků společnosti Společníkem se právnická nebo fyzická osoba stává převzetím podílu v GmbH při založení, či později, protože podíly jsou přenositelné (převod je potřeba ověřit notářem a zanést do společenské smlouvy). Přenositelnost však může být ve společenské smlouvě omezena. Podíly však jsou vždy předmětem dědictví.

10.4 Vznik společenské smlouvy

35

Společníci mají právo na podíl na zisku. Jestliže rozdělení zisku není upraveno ve společenské smlouvě, mají společníci právo na podíl odpovídající velikosti jimi splaceného základního kapitálu. Dále mají právo podílet se na rozhodování společnosti na valné hromadě, právo nahlédnout do roční uzávěrky, zprávy o hospodaření, návrhu na rozdělení zisku a zprávy z auditu. Společníci, vlastnící alespoň 10 % podíl, mohou svolávat valnou hromadu a stanovovat program jejího jednání. Při podezření na podvody v hospodaření mohou také požádat soud o přezkoumání minulé roční uzávěrky. Povinností společníků je splatit základní kapitál, a to při zakládání alespoň čtvrtinu, minimálně však 70 EUR. Splacení zbytku upravuje společenská smlouva, případně je o tom rozhodnuto na valné hromadě. Neplatícímu společníkovi může být v krajních případech zaslán dopis od jednatele, který mu dává lhůtu 14 dnů na zaplacení, jinak je jeho podíl odprodán. Ve společenské smlouvě také mohou být upraveny další povinnosti, např. podílet se na ztrátě, což může být také jednohlasně stanoveno na valné hromadě. Za závazky společnosti je ručeno zejména jejím majetkem. Společníci svým osobním majetkem ručí pouze do výše nesplaceného základního kapitálu společnosti. Pokud např. první společník vlastní 1 % podíl, a druhý 99 % a nemá na splacení zbytku základního kapitálu, může být po prvním společníkovi vymáháno celých, při založení nesplacených, 17 500 EUR. Proto je potřeba dávat si pozor na splacení celého kapitálu. Když chce společník ve společnosti skončit, musí svůj podíl odprodat. Zákon totiž nezná vyloučení společníka nebo jeho vystoupení z GmbH. V praxi však bývají tyto případy ošetřeny ve společenské smlouvě a lze je ošetřit i dodatečně její změnou (musí být notářsky ověřena). [29] Pravomoci orgánů společnosti Jak již bylo zmíněno výše, GmbH má tři orgány, jednatele, dozorčí radu a valnou hromadu. O jednateli pojednává následující podkapitola. Dozorčí rada musí být založena za splnění podmínek popsaných v kapitole 7.2. Může však být založena i dobrovolně na základě rozhodnutí valné hromady. Jejím úkolem je pak dohlížet na vedení společnosti, zpracovávat zprávu o hospodaření společnosti a návrh na rozdělení zisku, dohlížet na audit roční uzávěrky a schvalovat některá důležitá obchodní rozhodnutí, jako např. zřízení pobočky atp.

10.5 Ustanovení jednatele společnosti

36

V kapitole 7.2 bylo také řečeno, o čem rozhoduje valná hromada, ale nebyly zmíněny detaily jejího fungování. Je svolávána alespoň jednou do roka jednatelem. Její usnesení jsou přijímána při osobním setkání společníků, písemnou cestou je to možno pouze v případě, že je tak ustanoveno ve společenské smlouvě. Způsob svolávání může být také upraven ve společenské smlouvě, jestliže však není, musí být všem společníkům doručen dopis, a to alespoň sedm dní předem. V dopise musí být přiložen návrh programu jednání. Při porušení těchto podmínek je usnesení takto svolané hromady právně napadnutelné, a to když nejsou přítomni všichni společníci. Usnášeníschopnost valné hromady je zpravidla stanovena společenskou smlouvou, pokud tomu tak není, je potřebná přítomnost vlastníků alespoň deseti procent základního kapitálu. Usnesení jsou přijímána prostou většinou, což může také pozměnit společenská smlouva, stejně jako rozdělení hlasů. Zákon však stanovuje, že každý společník musí mít minimálně jeden hlas a doporučuje rozdělení hlasů dle základního kapitálu společníků, kdy každý hlas je za 10 EUR. Společník se nesmí účastnit hlasování, když valná hromada jedná o jeho vyloučení z podstatných důvodů. Zákon také doporučuje vedení zápisů z valných hromad. Jednatelům pak nařizuje vést knihu všech přijatých usnesení (tzv. Protokollbuch), kam mohou společníci nahlížet. [29]

10.5

Ustanovení jednatele společnosti

GmbH je právně způsobilá, avšak není způsobilá uzavírat obchodní operace. Na to potřebuje jednatele, tzv. handelsrechtliche Geschäftsführer. Tím může být fyzická osoba právně způsobilá (tedy plnoletá), která bude společnost zastupovat. Jednatel nemusí být jeden ze společníků, ani mít rakouské státní občanství či trvalé bydliště v Rakousku. Nesmí však být v dozorčí radě. Společnost může mít i více jednatelů. Jednatel je ustanoven zpravidla rozhodnutím společníků, a to schválením prostou většinou. Toto okresním soudem ověřené ustanovení je pak potřebné při zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže má být jednatelem společník, lze tak rozhodnout i ve společenské smlouvě. Výměna jednatele je pak ale možná pouze prostřednictvím rozhodnutí tříčvrteční většiny valné hromady a notářského ověření nové společenské smlouvy. V případě, že jednatel chybí, nebo uvedl neplatnou adresu, může rejstříkový soud (Firmenbuchgericht) ustanovit tzv. nouzového jednatele (Notgeschäftsführer). Jednatelé jsou ustanovováni na dobu libovolně dlouhou, nebo neurčitou, pokud však jde o společníky, končí ve funkci, jestliže odejdou ze společnosti.

10.5 Ustanovení jednatele společnosti

37

Ustanovení jednatele může být kdykoli bez udání důvodů zrušeno na valné hromadě, a to bez notářského ověření. Jestliže je však jednatel ustanoven společenskou smlouvou, může v ní být odvolání omezeno pouze na vážné důvody. Ze závažných důvodů může jednatele odvolat i soud, a to na základě žádosti všech společníků. Závažnými důvody může být žaloba na společnost, nebo pokud by ponechání jednatele společnosti uškodilo, kromě toho také i změna v poměrech společnosti či zdravotní stav jednatele. Jednatel může také odstoupit. Pokud tak učiní bez udání důvodů, musí ve funkci zůstat ještě 14 dní, když však závažný důvod uvede, musí jej vysvětlit valné hromadě, ostatním jednatelům a zástupci dozorčí rady. Odstoupení a odvolání jednatele musí být zaneseno do obchodního rejstříku. Povinností jednatele je obchodně vést společnost, k čemuž patří např. vedení účetnictví, provádění vnitřní kontroly, svolávání valné hromady, povinnost nahlašovat změny na obchodní rejstřík atp. Na vedení společnosti se však mohou podílet i společníci, a to prostřednictvím valné hromady, kdy mohou jednateli udělovat úkoly. Toto ukládání úkolů však může hromada svým rozhodnutím přenechat dozorčí radě, většinovému podílníkovi či zvláštně zřízené poradní radě. Některá závažná rozhodnutí však musí jednatel konzultovat s valnou hromadou nebo s dozorčí radou. Pokud je jednatelů více, platí zásada společného vedení společnosti. Ve společenské smlouvě ale může být dohodnuto samostatné vedení každým jednatelem. I přes to podléhá činnost každého jednatele kontrole dalších jednatelů, protože ti mohou zrušit rozhodnutí ostatních. Jednatelé také zastupují společnost společně, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak. Rozsah zastupování nelze ve smlouvě nijak omezit. Jednatel podléhá tzv. zákazu konkurence (Wettbewerbsverbot). To znamená, že nesmí ve stejném odvětví uzavírat obchody buď na své vlastní jméno, nebo takto zastupovat třetí osoby bez vědomí a souhlasu společníků. Nesmí být ani společníkem v jiné společnosti, členem dozorčí rady ani představenstva. Jednatel za závazky společnosti v principu neručí. Jeho ručení má však charakter buď občanskoprávní nebo trestně právní. Občanskoprávní charakter znamená, že ručí vůči věřitelům společnosti, společnosti samé a jejím společníkům, a to v případě, že kvůli porušení zákonů, podmínek společenské smlouvy, atp., způsobí společnosti, věřitelům, či společníkům škodu. Za tu je pak odpovědný a musí ji vyrovnat. GmbH je právním subjektem, ale nemůže být žalována. Jestliže vzniknou podmínky pro podání žaloby, je žalovanou osobou nikoli GmbH, ale právě jednatel. Tehdy jde o ručení trestně právní. Při porušení podmínek zákona o odpovědnosti sdružení (tzv. Verban-

10.6 Splacení základního kapitálu

38

dverantwortlichkeitsgesetz) může být jednateli uložena peněžitá pokuta. [7, 29, 33]

10.6

Splacení základního kapitálu

Jak již bylo zmíněno výše, základní kapitál GmbH musí být minimálně 35 000 EUR. Z něj musí být při zakládání splacena polovina, přičemž každý společník musí splatit alespoň čtvrtinu svého vkladu, nejméně však 70 EUR. Jakmile je vklad splacený, nesmí být vybírán zpět, ale společnost s ním může nakládat, např. vyplácet mzdy či splácet investice. Společníci osobně ručí pouze za své nesplacené vklady. Lhůta, do kdy musí být splaceny všechny vklady, je fakultativně upravitelná ve společenské smlouvě. Není-li to v ní upraveno, pak musí být kapitál splacen dle rozhodnutí společníků. Pokud však některý ze společníků svůj vklad nesplatí, a nelze jej ani prodat za tuto cenu, musí jej splatit ostatní společníci, a to v poměru určeném jejich vlastními vklady. Polovina základního kapitálu musí být splacena v hotovosti, zbytek může být tvořen i nepeněžitými vklady. Základní kapitál může být i celý z nepeněžitých vkladů, a to když dochází k založení společnosti, která pokračuje v provozu jiného podniku, přičemž tento podnik musí existovat minimálně pět let, a zároveň musí nový podnik zakládat společník starého podniku, nebo jeho blízký příbuzný. Při nepeněžitém vkladu je třeba, aby jeho hodnotu určil auditor, což může být poměrně drahé. Všechny nepeněžité vklady musí být vloženy do podnikání okamžitě. V případě, že je polovina kapitálu v penězích, musí být vložena ihned, a pokud je zbytek nepeněžní kapitál, musí být tedy také vložen již při zakládání podniku. Splacený kapitál musí být buď v hotovosti u jednatele nebo na bankovním kontě jednatele či společnosti. Hotovost musí být volně k dispozici. O tom, že byl základní kapitál splacen a je volně k dispozici, musí pro účely založení společnosti banka vydat potvrzení, tzv. Bankbestätigung, které se předkládá při zápisu do obchodního rejstříku. Ze splaceného základního kapitálu se v Rakousku platí zvláštní daň, tzv. Gesellschaftssteuer. Ta se odvádí ve výši 1 % ze základního kapitálu, minimálně to tedy musí být 175 EUR. Odvádí se na finanční úřad, který je pak povinen vydat potvrzení o splacení této daně pro účely zápisu do obchodního rejstříku. [7, 29, 33]

10.7

Zápis do obchodního rejstříku

Aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku, tzv. Firmenbuch, musí podat Návrh na zápis do obchodního rejstříku. Návrh musí být podepsán všemi

10.8 Získání živnostenského oprávnění

39

zakládajícími společníky. K návrhu je třeba dodat následující dokumenty: • notářsky ověřenou společenskou smlouvu, • soupis společníků i s daty narození, • okresním soudem ověřené rozhodnutí společníků o ustanovení jednatelů (jména a data narození), • notářsky ověřené podpisové vzory jednatelů, • potvrzení banky o splacení základního kapitálu a o jeho volné dispozici, • v případě, že existuje dozorčí rada i jména a data narození jejích členů, • potvrzení finančního úřadu o nezávadnosti ohledně poplatků a daní z hospodářského a právního styku. Obchodní rejstřík je v Rakousku sice veřejný, avšak přístup k němu je zpoplatněný. Jestliže potřebuje FO nebo PO jednorázově výpis z rejstříku, lze si pro něj zajít přímo na obchodní soud ve Vídni, ve spolkových zemích se rejstřík nachází na příslušných zemských soudech. Výpis stojí 12 EUR. V případě, že FO či PO potřebuje přístup častěji, může se k rejstříku dostat i přes internet. Zde si lze zaplatit např. přístup na celý rok. Výpis z obchodního rejstříku jedné nejmenované rakouské GmbH se nachází v příloze F. Po podání návrhu dochází k zápisu a ke zveřejnění některých údajů o nově vzniklé společnosti v obchodním rejstříku. Zveřejněna je obchodní firma společnosti, sídlo a adresa, výše základního kapitálu a jména a místa narození společníků a jednatelů. Kromě zveřejnění v rejstříku má společnost povinnost zveřejnit tyto údaje i v úředním věstníku Vídeňských novin, tzv. Amtsblatt der Wiener Zeitung, formou inzerátu. [29, 33, 32]

10.8

Získání živnostenského oprávnění

Pokud společnost provozuje činnost, která je zároveň živností, musí se přihlásit na živnostenský úřad (tzv. Gewerbebehörde), kde získá živnostenské oprávnění (tzv. Gewerbeberechtigung). Aby tuto živnost mohla vůbec provozovat, je třeba určit výše zmíněnou osobu odpovědnou za živnost, která musí splňovat výše uvedené podmínky (v kapitole 9.2). Tato osoba se pak stává zodpovědnou za dodržování určitých předpisů souvisejících s výkonem živnosti, např. živnostenské vyhlášky (tzv.

10.8 Získání živnostenského oprávnění

40

Gewerbeordnung). Stará se také o to, zda společnost nepotřebuje nějaké místní povolení, o označování a oceňování výrobků, pracovní dobu atp. Tyto povinnosti záleží na druhu činností. Společnost je po podání přihlášky na úřad do tří měsíců zapsána a je jí vystaven výpis ze živnostenského rejstříku. (Živnostenský list byl v Rakousku zrušen.) Živnost může být provozována již ode dne podání přihlášky. Přihláška může být podána též elektronickou formou, přičemž originály přikládaných dokumentů jsou požadovány pouze v případě pochybností o jejich pravosti. Jako přílohy jsou vyžadovány následující doklady: • výpis z obchodního rejstříku ne starší 6 měsíců, • osobní doklady osoby odpovědné za živnost (pas nebo občanský průkaz, registrační formulář, doklad o státním občanství a potvrzení o dosaženém vzdělání), • výpis z trestního rejstříku osoby odpovědné za živnost, jednatelů a společníků s rozhodujícím podílem, jestliže nemají trvalé bydliště v Rakousku nebo zde bydlí méně než pět let, • prohlášení o neexistenci důvodů pro zákaz provozování živnosti od osoby odpovědné za živnost, jednatelů a společníků s rozhodujícím podílem (formulář prohlášení je dostupný na živnostenském úřadě nebo u hospodářské komory), • dokumenty potřebné pro potvrzení pravosti dokladu prokazujícího kvalifikaci (např. výuční list, vysvědčení), • potvrzení o přihlášení k příslušné oblastní zdravotní pojišťovně (Gebietskrankenkassa), • potvrzení, že je osoba odpovědná za živnost zaměstnancem společnosti na minimálně dvacetihodinový týdenní úvazek, • doklad o způsobilosti osoby odpovědné za živnost k výkonu živnosti, nebo ustanovená individuální způsobilost (např. na základě praxe v oboru atp.), tato způsobilost může být stanovena i v rámci přihlášky, tedy zkouškou u příslušného živnostenského úřadu. [29, 33]

10.9 Pojištění zaměstnanců

10.9

41

Pojištění zaměstnanců

Zaměstnanci musí být před začátkem činnosti nahlášeni u příslušné oblastní zdravotní pojišťovny, tzv. Gebietskrankenkassa, na základě zákona o všeobecném sociálním pojištění (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, dále ASVG). Nový zaměstnavatel dostane své číslo účtu pro elektronický online systém (tzv. ELDA), přes nějž komunikuje a provádí finanční transakce s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Touto cestou nahlásí své zaměstnance ještě před jejich datem nástupu do zaměstnání. Kromě nemocenského pojištění jsou na základě tohoto nahlášení zaměstnanci přihlášeni i k úrazovému a důchodovému pojištění, která také vyplývají z ASVG. Zaměstnanci obratem od pojišťovny dostanou potvrzení o své registraci. Tento postup platí i pro jednatele společnosti. Jestliže však jsou zároveň i osobami odpovědnými za živnost, musí být na pojišťovnu nahlášeni ještě před přihlašováním živnosti. [41, 33, 2]

10.10

Živnostenské sociální pojištění

Toto pojištění se týká výkonných společníků společnosti. Ti nepodléhají žádnému povinnému sociálnímu pojištění. Jestliže jsou však zároveň jednateli společnosti, řídí se povinnost pojištění podle jejich podílu. Jestliže je podíl menší než 25 %, je pojištěn dle ASVG, stejně tak při podílu od 26 % do 49 %, je-li zároveň ve služebním poměru. Jestliže však ve služebním poměru není, řídí se pojištění podle zákona o živnostenském sociálním pojištění (Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz, dále GSVG), což platí i při podílu nad 50 %. Pojištění se opět skládá z nemocenského, úrazového a důchodového. Přihlášku musí tito společníci podat do jednoho měsíce od založení společnosti, a to elektronickou cestou. Přihlášku je možno podat zároveň s přihlašováním živnosti na okresním správním úřadě, který ji předá pojišťovně. Podnikatelé, kteří mají povinnost podat NeuFög mají v prvních třech letech od založení společnosti určité zvýhodnění – mají nižší vyměřovací základ pro sociální pojištění. Aby na toto mohli dosáhnout, musí pojišťovně doložit potvrzený formulář NeuFög. [29, 33, 39]

10.11

Finanční úřad

Během prvního měsíce po založení musí být nová společnost nahlášena na místně příslušném finančním úřadě, tzv. Finanzamt. Obchodní rejstřík informuje příslušný finanční úřad o vzniku společnosti, ale registrovat společnost k dani musí její zá-

10.12 Sídlo společnosti

42

stupce sám. Na základě nahlášení úřad pošle společnosti formulář k vyplnění, pro GmbH se jedná o formulář „Verf15ÿ. Vyplněný formulář musí být poslán zpět do čtrnácti dnů. K formuláři musí být přiložena společenská smlouva, zahajovací rozvaha, výpis z obchodního rejstříku a podpisové vzory jednatelů. Identifikace, že jde skutečně o tuto společnost, se provádí buď na základě osobního setkání s jednatelem nebo přiložením kopie jeho dokladů k formuláři. Úřad poté do deseti až čtrnácti dnů přidělí daňové číslo (tzv. Steuernummer) a zároveň společnost zaregistruje k dani z přidané hodnoty (tzv. Umsatzsteuer). Na základě těchto čísel pak úřad otevře společnosti tzv. Abgabenkonto (účet), kam společnost odvádí veškeré daně. U těch společností, které podnikají v oblastech, kde mají nárok na odpočty DPH, většinou provádí finanční úřad „uvítací návštěvuÿ, aby si o společnosti mohl udělat vlastní obrázek. [41, 37]

10.12

Sídlo společnosti

GmbH musí mít sídlo v Rakouské republice. V obci, kde bylo zvoleno sídlo, pak musí být nahlášena na obecní úřad, a to v souvislosti s placením různých poplatků nebo obecních daní. Rakousko je totiž rozděleno na jednotlivé spolkové země, které si samozřejmě v souladu s celostátními právními předpisy mohou upravovat vše, co jimi není zakázáno. Proto se mohou jisté poplatky v závislosti na sídle společnosti měnit. Obecně však společnost musí vždy nahlásit, zda zaměstnává zaměstnance, případně i některé údaje o nich. Pro podnikání nepraktikované v bytech či bytových domech pak společnost potřebuje doklad o způsobu využití plochy a povolení k jejímu užití, které získá právě na příslušné obci. [29, 41, 33]

10.13

Přibližné náklady na založení GmbH

Náklady na založení se dají vyčíslit jen přibližně, protože např. u obchodního rejstříku záleží, kolik má společnost podílníků atp. Největší položkou jsou asi náklady na notáře, tedy na sepsání a ověření společenské smlouvy. Ty činí něco kolem 2 000 EUR. Tyto poplatky musí být zaplaceny, i když musel být vyplňen formulář NeuFög. Stejně tak je dána povinnost platit za zveřejnění vzniku společnosti ve Wiener Zeitung. Tam záleží přesná částka na délce inzerátu, nejčastěji se však pohybuje od 70 do 130 EUR. Náklady, které je možno díky formuláři NeuFög ušetřit, jsou ty na zápis do obchodního rejstříku, daň ze splaceného základního kapitálu a náklady na získání živnostenského oprávnění. Největším nákladem by mohla být právě daň ze základ-

10.13 Přibližné náklady na založení GmbH

43

ního kapitálu, protože z něj se platí 1 %. Jestliže však společnost při zakládání splatí pouze minimální část, tedy polovinu, neboli 17 500 EUR, platí na dani jen 175 EUR. Náklady na získání živnostenského oprávnění záleží na druhu činnosti, a zvýší se zvláště v případě, kdy pro její vykonávání je potřeba skládat zkoušku způsobilosti. Jestliže není požadována, jsou náklady přibližně 71 EUR, jestliže je požadována, pak jsou náklady 264 EUR. Za zápis do obchodního rejstříku je stanoven poplatek 36 EUR. Zároveň se však zvlášť platí za každou další zapisovanou položku podle zákona o soudních poplatcích, tzv. Gerichtsgebührengesetz. Za zápis obchodní firmy, sídla a adresy se platí po 8 EUR, za zápis výše základního kapitálu 138 EUR. Za vložení společenské smlouvy je poplatek stanoven na 92 EUR. Také se platí za každého jednatele 26 EUR, každého společníka 18 EUR a člena dozorčí rady dokonce 45 EUR. Za každý podpisový vzor je pak poplatek 20 EUR. V závislosti na druhu podnikatelské činnosti se však mohou některé poplatky lišit. [29, 38]

11 DŮLEŽITÉ POVINNOSTI PO ZALOŽENí GMBH

11

44

Důležité povinnosti po založení GmbH

Aby podnik vůbec mohl provozovat činnost, nestačí jej pouze založit, ale je potřeba dodržovat právní předpisy dané země. Proto se nový podnikatel stane po přihlášení živnosti členem hospodářské komory. Ta existuje vlastně proto, aby sdružovala podnikatele z různých odvětví, zastupovala alespoň částečně jejich zájmy a poskytovala jim poradenský servis. Každá členská společnost získá přístupové údaje (jméno a heslo) do informačního systému na stránkách hospodářské komory (www.wko.at). Odtud se může pohybovat po celém webu a mít přístup k různým důležitým informacím a článkům, které komora pro své členy připravuje. Za členství se platí poplatky, které komora stanovuje jednak na základě odvětví činnosti, ale může se také jednat o pevně stanovený příspěvek. Nejdůležitějšími povinnostmi společností je pak vedení účetnictví a placení daní. Je podstatné zvážit, zda pro českého podnikatele není výhodnější outsourcing těchto povinností, tzn. najmout si rakouského účetního a případně rakouského daňového poradce. Kromě těchto povinností je také dobré pojistit si podnikání vůči nejpodstatnějším rizikům, jako jsou například rizika mimořádných událostí, finanční, výrobní atp. Pokud společnost prodává výrobky, musí také zajistit jejich záruku a záruční servis. Tato problematika je upravena v občanském zákoníku (Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch, ABGB), obchodním zákoníku (UGB) a zákoně o odpovědnosti za výrobek (Produkthaftungsgesetz, PHG). Důležité jsou také otázky pracovního práva. Zaměstnávání pracovníků podléhá samozřejmě rakouským právním předpisům (např. zákon o práci a zdraví, vyhláška o bezpečnosti zaměstnanců, o bezpečnosti pracoviště atp.). Nejpodstatnější je asi možnost uzavření jen ústní pracovní smlouvy, přičemž zaměstnanec dostane pouze Dienstzettel (přehled podmínek pracovního poměru), a také potřeba vést fond příspěvků na odchodné, které se musí platit při odchodu do důchodu, ale i při ukončení zaměstnání, pokud byl zaměstnanec v pracovním poměru déle než tři roky.[34, 28]

11.1

Účetnictví

Společnosti jsou povinny vést účetnictví, podle vyhlášky o účetnictví (tzv. Rechnungslegungsverordnung). Povinnosti kapitálových společností pro vedení účetnictví jsou však upraveny i v obchodním zákoníku (tzv. Unternehmensgesetzbuch). V den založení podniku je společnost povinna otevřít účetní knihy a sepsat zahajovací rozvahu. Každý rok pak na konci účetního období knihy uzavírá a vytváří roční

11.2 Daně

45

uzávěrku. Ta je obsahem zprávy o hospodaření a obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. Tyto dokumenty jsou pak rozhodující pro určování daní. GmbH také podléhá každoročním účetním auditům. [29, 37]

11.2

Daně

Kromě daně z převodu nemovitostí, či daně z nemovitostí (záleží u ní na hodnotě nemovitosti a platí se čtvrtletně na obecním úřadu), je pro společnost z přímých daní nejdůležitější daň z příjmu právnických osob (tzv. Körperschaftsteuer, dále KSt) a daň z výnosu kapitálu (tzv. Kapitalertragsteuer, dále KESt). Nepřímé daně se jako u nás dělí na spotřební (Verbrauchssteuer) a daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer). KSt byla až do roku 2005 v Rakousku poměrně vysoká (34 %), byla však snížena na 25 %. Platí se jednou za rok, a její minimální výše je 5 % ze základního kapitálu, tedy 1 750 EUR, a to i v případě, že společnost nedosáhne zisku nebo je ve ztrátě. V prvním roce po založení je tato částka snížena na 1 092 EUR. KESt se platí v případě, že je zisk rozdělován mezi společníky. Ti jsou pak ze svých podílů povinni zaplatit daň ve výši 25 %. DPH se v Rakousku vybírá za všechny poskytované služby a dodávky zboží kromě několika málo výjimek. Základní sazba činí 20 %, snížená je pak 10 % a vztahuje se na potraviny, zemědělské výrobky, služby v cestovním ruchu, atp. Daň se odvádí čtvrtletně, a to v případě, že společnost dosáhne obratu minimálně 30 000 EUR za předchozí rok. [29, 27]

12 ZÁNIK SPOLEČNOSTI

12

46

Zánik společnosti

Způsoby zrušení společnosti jsou zakotveny v právním předpise – GmbH-Gesetz v §§ 84-88, nebo mohou být dohodnuty ve společenské smlouvě. Po zrušení nastává zánik GmbH. K tomu dochází prostřednictvím likvidace a následným výmazem z obchodního rejstříku. Aby byla společnost z rejstříku vymazána, musí být podán tzv. návrh na výmaz. Společně s ním musí být dodáno potvrzení od příslušného finančního úřadu o splacení všech závazků vůči státu. Výmazem dochází ke ztrátě právní subjektivity společnosti. Účetní knihy a jiné dokumenty musí být poté uchovávány po dobu sedmi let jednatelem společnosti, nebo třetí osobou. Lhůta počíná běžet rokem následujícím po roce likvidace. K ukončení činnosti může dojít prostřednictvím rozhodnutí společníků. Ti na valné hromadě odsouhlasí Rozhodnutí o rozpuštění společnosti, které je poté notářsky ověřeno. Souhlas musí odhlasovat (hlasovat nelze písemnou cestou) prostá většina společníků, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak. Tento postup je nutný i pro Einmann-GmbH. Pak je stanoven jeden či více likvidátorů; jimi mohou být buď jednatelé nebo třetí osoby. Nastupují na místo dosavadních jednatelů a vedou společnost až po její zánik. Likvidátoři i celá likvidace musí být zapsána v obchodním rejstříku. Likvidátoři musí sestavit tzv. likvidační zahajovací rozvahu. Ve Wiener Zeitung je poté zveřejněna výzva pro věřitele, kteří se mohou přihlásit o své pohledávky. Dále likvidátoři provedou tzv. výprodej majetku, ukončí probíhající obchody, inkasují pohledávky GmbH a provedou vypořádání závazků vůči věřitelům. Jestliže nějaký majetek zůstane, dojde po uplynutí tříměsíční doby zákazu s ním nakládat (z důvodu přihlašování se věřitelů o své závazky) k jeho rozdělení mezi společníky. Pak jsou uzavřeny účetní knihy a sestavena konečná účetní závěrka, splaceny závazky vůči státu (daně apod.) a valná hromada zprostí likvidátora funkce (toto může proběhnout i písemným usnesením společníků). GmbH může být založena pouze na dobu určitou. V tom případě při předčasném ukončování činnosti platí stejný postup, pouze na valné hromadě je třeba jen jedné třetiny hlasů. Při ukončení činnosti uplynutím doby není třeba notářského ověření Rozhodnutí o rozpuštění společnosti. Společnost zaniká i vyhlášením konkurzu, tím dnem je pak rozpuštěna. Konkurz upravuje tzv. vyhláška o konkurzu – Konkursordnung. Zánik mohou nařídit i státní orgány či soud, a to když GmbH překročí právní rámec působnosti, či když se jednatel dopustí trestné činnosti týkající se hospodářské soutěže. Další možností zániku je fúze s jinou společností. K té dochází na základě rozhodnutí valné hromady. Další způsoby pak mohou být upraveny společenskou smlouvou. [7, 29]

13 NOVELA ZÁKONA O GMBH

13

47

Novela zákona o GmbH

Již od roku 2009 se v Rakousku hovoří o potřebě novelizovat podmínky vzniku GmbH. Podle výše zmíněného srovnání Světové banky je Rakousko až na 134. místě, co se týče složitosti založení společnosti. Proto se novela snaží podmínky ulehčit, a to hlavně pro malé a střední podnikatele. Novelizace je však již od roku 2009 odsouvána a nyní se hovoří o tom, že by měla vejít v platnost v létě v roce 2012. [41, 14] Nejdůležitější změnou bude snížení základního kapitálu na úroveň srovnatelnou s ostatními evropskými státy. Místo 35 000 EUR by to mělo být pouze 10 000 EUR. To je srovnatelné i se základním kapitálem české s.r.o., který je 200 000 Kč. Dále by se měl celý proces zakládání zkrátit, přičemž nyní trvá přibližně 28 dní. To je podle průzkumu Světové banky cca 13-18 dní nad průměrem sledovaných států. Podle novely by se také měly snížit poplatky u notáře za ověření a sepsání potřebných dokumentů. Měla by být například využita vzorová zakladatelská smlouva, nebo by mohla existovat snížená sazba pro založení jednočlenné GmbH. Ke snížení poplatků by mělo přispět i zrušení povinnosti ohlásit vznik nové GmbH ve Wiener Zeitung, s čímž novela také počítá. [7, 24]

14 SHRNUTí

14

48

Shrnutí

Zakládání GmbH je komplexní proces, který lze zjednodušeně popsat v následujících jedenácti krocích: 1. Návštěva místně příslušné hospodářské komory. 2. Vyplnění formuláře o novém založení podniku. 3. Sepsání společenské smlouvy. 4. Rozhodnutí společníků o ustanovení jednatele společnosti. 5. Splacení základního kapitálu a získání potvrzení od banky. 6. Návrh na zápis a následný zápis do obchodního rejstříku. 7. Přihlášení živnosti. 8. Přihlášení zaměstnanců k pojištění. 9. Přihlášení výkonných společníků k živnostenskému sociálnímu pojištění. 10. Nahlášení vzniku společnosti na finanční úřad. 11. Nahlášení společnosti na obecní úřad v místě sídla. Před samotným zahájením procesu zakládání společnosti by si však měla zakládající osoba (FO nebo PO) odpovědět na některé zásadní otázky, a to nejlépe prostřednictvím businessplanu. Měl by obsahovat vizi nebo nástin budoucího podnikání a měl by zakladateli pomoci ujasnit si např. formu podnikání, financování, předmět činnosti, otázky týkající se zaměstnanců, analýzy trhu atp. Správně formulovaný plán by měl zajistit realizovatelnost podnikání a zájem ze strany zákazníků o službu či produkt. Založením společnosti však práce zakladatele ještě nekonči. Přechází na něj některé základní povinnosti, jako je splacení základního kapitálu či členství ve valné hromadě, se kterým jsou spojené další povinnosti. Jestliže je zakladatel současně i jednatelem společnosti, přebírá povinností ještě mnohem víc. Každý zakladatel by si měl ale hlavně dát pozor na plnění zákonných povinností, jako je účetnictví, daňová problematika a záležitosti týkající se pracovního práva či záručního servisu produktů. Měl by také zvážit nutnost pojištění společnosti vůči podnikatelským rizikům.

14 SHRNUTí

49

V případě, že zakladatel nezná rakouské právní a hospodářské prostředí, může se obrátit v první řadě na Rakouskou hospodářskou komoru (výše zmíněnou WKO). Ta v rámci své činnosti provozuje právě zakladatelský servis (tzv. Gründerservice), který se na otázku zakládání společností přímo zaměřuje. Český občan se pak samozřejmě může obrátit na Velvyslanectví České republiky ve Vídni (http://www.mzv.cz/vienna/cz/index.html), kde mu buď poskytnou informace o zakládání, nebo jej odkážou na další informační zdroje. Celou oblast obchodu má v Rakousku na starosti Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže (BMWFJ). Podnikatelská činnost se týká i Ministerstva financí (Bundesministerium für Finanzen, BMF) a z nevládních institucí též Austrian Business Agency (ABA). Vzhledem k letošní novelizaci zákona o GmbH se budou podmínky pro zakládání této formy společnosti nadále zlepšovat a přibližovat (hlavně co se týče velikosti základního kapitálu) k celoevropskému, tedy i českému, standardu a založení podniku v Rakousku bude stále více lukrativní.

15 ZÁVĚR

15

50

Závěr

Díky členství České republiky v Evropské unii se podnikatelům otevírají stále nové a lepší možnosti rozšíření jejich působnosti. Tato práce se zabývá právě možnostmi rozšíření podnikatelské činnosti do zahraničí a popisuje všechny způsoby, kterými toho lze dosáhnout. V praktické části je pak vybrán a detailně popsán způsob expanze na Rakouský trh pomocí jedné ze dvou tamějších kapitálových společností, tzv. GmbH, která je nejpodobnější české společnosti s ručením omezeným. Pro podnikatele nejjednodušším způsobem, jak své výrobky na zahraničním trhu uplatnit, je pomocí obchodování se zahraničním partnerem. Při tom je třeba dát si pozor na to, zda výrobek nespadá do kategorie neharmonizovaných, u nichž se musí dodržovat jistá pravidla pro uvedení na trh. Co se týče služeb, může je podnikatel dočasně poskytovat i v zahraničí. Musí si však zjistit, zda služba spadá do kategorie živností, a zda jde o vázanou či volnou živnost. Podle toho pak musí nebo nemusí činnost nahlásit a doložit určité dokumenty. V případě, že podnikatel poskytuje službu v zahraničí prostřednictvím svých pracovníků, musí je nahlásit u místně příslušného úřadu. Tyto způsoby podnikání jsou tedy nejjednodušší, přesto si však podnikatel musí dát pozor na výše zmíněné podmínky. Poněkud obtížnější je založit si v zahraničí organizační složku. V tomto případě mohou ti podnikatelé, kteří se neorientují v právním systému vybrané země, raději využít pomoci odborníků na zakládání společností, protože je třeba sepsat zakladatelské rozhodnutí a také zapsat složku do obchodního rejstříku či jiného registru. Jako alternativu pro zakládání společností podle práva vybraného členského státu zavedla Evropská unie možnost tzv. evropských společností. Ty fungují na základě evropského práva v podobě nařízení a směrnic implementovaných do jednotlivých legislativ členských států. Založení jedné z forem evropských společností se svou náročností vyrovná zakládání společností v jednotlivých státech. Jestliže tedy podnikatel není detailně seznámen s postupem založení, je dobré se obrátit na odborníka. Tyto společnosti také musí být zakládány více osobami, což každému podnikateli nemusí vyhovovat. Je také třeba správně si zvolit formu společnosti, přičemž např. EHZS nesmí být zakládáno za účelem tvorby zisku. Výhodné je však to, že společnosti mohou poměrně jednoduše přesouvat své sídlo po celé unii. Pro další informace, neuvedené v této práci, se podnikatel může obrátit např. na Jednotné kontaktní místo. Evropské společnosti, ale i konkrétní formy společností z jednotlivých států jsou v poslední době stále dostupnější na trhu, a to ve formě tzv. ready made. Jde

15 ZÁVĚR

51

o prázdné společnosti, které si mohou koupit podnikatelé, kteří se nechtějí zabývat mnohdy zdlouhavým procesem zakládání. Tento typ začátku podnikání je sice mírně dražší kvůli poplatkům zprostředkovateli, ale je velmi výhodný pro podnikatele, kteří se chtějí na trh dostat co nejrychleji. Jestliže se podnikatel rozhodne založit společnost v Rakousku, které je třeba pro jižní Moravu velmi blízkým obchodním partnerem, má několik možností. Musí se v prvé řadě rozhodnout, jakou právnickou formu si zvolit. O tom by se měl rozhodnout na základě výše základního kapitálu, počtu zakládajících osob, náročnosti vedení podniku, formě ručení za závazky, sociálního pojištění, daní, atp. Proces zakládání není nejjednodušší a při neznalosti němčiny a rakouských zákonů by měl podnikatel vyhledat pomoc odborníků. Přímo v Rakousku je při hospodářské komoře vyčleněn samostatný útvar, který se zakládáním podniků a poradenstvím zabývá, jde o tzv. Gründerservice. V praktické části práce je popsán způsob založení právě jedné z rakouských kapitálových společností – GmbH. Její největší výhodou je forma ručení, kdy společníci ručí pouze do výše nesplaceného základního kapitálu. Nevýhodou je poměrně vysoký základní kapitál. Jeho výše se však bude snižovat díky novelizaci zákona o GmbH, která by měla začít platit v létě roku 2012. Také by měl být zjednodušen proces zakládání, snížit by se měly i některé poplatky. Pro podnikatele tak bude stále dostupnější GmbH zakládat. Celkově je zakládání společností v zahraničí složitý proces. Při úplné neznalosti problematiky a pramenů práva, které toto zahrnují, je potřeba obrátit se na odborníky, kteří se zakládáním společností zabývají, ať již přímo na specializované právnické osoby, či na příslušné státní instituce. V případě, že podnikatel dobře ovládá mateřský jazyk cílové země, je možné požádat pouze o většinou bezplatnou pomoc hospodářské komory této země a zde si vyžádat potřebné informace. I tak ale podnikatele čeká poměrně hodně úkonů, které jsou časově náročné.

SEZNAM ZÁKONŮ

52

Seznam zákonů 1. RGBl.Nr. 58/1906 naposledy změněn BGBl. I Nr. 53/2011, GmbH-Gesetz, GmbHG, zákon o GmbH 2. dRGBl. S 219/1897 naposledy změněn BGBl. I Nr. 35/2012, Unternehmensgesetzbuch, UGB, obchodní zákoník 3. Směrnice č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 4. Směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků 5. Nařízení Rady EHS č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, v platném znění 6. Nařízení Rady ES č. 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES, v platném znění 7. Směrnice č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací 8. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 10. Smlouva o založení Evropského společenství, platná od 1. 1. 1958, v platném znění 11. Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti KOM(2008)396 v konečném znění 12. Nařízení Rady č. 2137/1985/EHS o evropském hospodářském zájmovém sdružení, v platném znění 13. Nařízení Rady č. 2157/2001/ES o statutu Evropské společnosti, v platném znění 14. Směrnice Rady č. 2001/86/ES, doplňující statut SE s ohledem na účast zaměstnanců 15. BGBl. I Nr. 67/2004, Gesetz über das Statut der Europäischen Gesellschaft, SE-Gesetz, zákon o statutu Evropské společnosti, v platném znění

SEZNAM ZÁKONŮ

53

16. Nařízení Rady č. 1435/2003/ES o statutu evropské družstevní společnosti, v platném znění 17. Směrnice Rady č. 2003/72/ES, doplňující statut SCE s ohledem na účast zaměstnanců, v platném znění 18. BGBl.Nr. 98/1965, Aktiengesetz, AktG, zákon o Aktiengesellschaft, v platném znění 19. RGBl.Nr. 70/1873, naposledy změněn BGBl. I Nr. 70/2008, Genossenschaftsgesetz, GenG, zákon o družstvech 20. JGS Nr. 946/1811, naposledy změněn BGBl. I Nr. 58/2010, Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch, ABGB, občanský zákoník 21. BGBl. I Nr. 151/2005, Verbandverantwortlichkeitsgesetz, VbVG, zákon o odpovědnosti, v platném znění 22. BGBl. Nr. 194/1994, Gewerbeordnung, GewO, živnostenská vyhláška, v platném znění 23. BGBl. Nr. 189/1955, Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG, zákon o všeobecném sociálním pojištění, v platném znění 24. BGBl. Nr. 560/1978, Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz, GSVG, zákon o živnostenském sociálním pojištění, v platném znění 25. BGBl. Nr. 501/1984, Gerichtsgebührengesetz, GGG, zákon o soudních poplatcích, v platném znění 26. BGBl. Nr. 99/1988, Produkthaftungsgesetz, PHG, zákon o odpovědnosti za výrobek, v platném znění 27. BGBl. Nr. 150/1990, Rechnungslegungsverordnung, RLV, vyhláška o účetnictví, v platném znění 28. RGBl. Nr. 337/1914, Konkursordnung, KO, vyhláška o konkurzu, v platném znění

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

54

Seznam použité literatury [1] Jusline Österreich [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. URL [2] Was ist ELDA? Sozialversicherung.at [online], 2012 [cit. 2012-03-28]. URL [3] Austrian Business Agency: Starting business in Austria. Investinaustria.at [online], 2009 [cit. 2012-03-05]. URL [4] Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend: Gewerbeordnung. Bmwfj.gv.at [online], 2012 [cit. 2012-03-19]. URL [5] BusinessInfo: Cizinci mají o ready-made společnosti v ČR stále větší zájem. Businessinfo.cz [online], 2012-01-20 [cit. 2012-03-11]. URL [6] Czech Trade: Zahraniční obchod České republiky v roce 2010. Czechtrade.cz [online], 2011 [cit. 2012-01-28]. URL [7] CzechTrade: Podnikání v Rakousku. Czechtrade.cz [online], 2009 [cit. 2012-02-02]. URL <download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=56663> [8] Doleček, M.: Nadnárodní formy společností. Evropská akciová společnost. BusinessInfo, businessinfo.cz [online], 2008-09-30 [cit. 2012-02-18]. URL

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

55

[9] Doleček, M.: Nadnárodní formy společností. Evropské hospodářské zájmové sdružení. BusinessInfo, businessinfo.cz [online], 2008-09-30 [cit. 2012-02-18]. URL [10] Doleček, M.: Nadnárodní formy společností. Evropská družstevní společnost. BusinessInfo, businessinfo.cz [online], 2009-07-31 [cit. 2012-02-19]. URL [11] Evropská komise: Jednotný trh a práva občanů. Europa.eu [online], 2010-10-28 [cit. 2012-01-28]. URL [12] Evropská komise: Akt o jednotném trhu EU stanovil 12 priorit vedoucích k hospodářskému růstu. Europa.eu [online], 2011-04-13 [cit. 2012-01-28]. URL [13] Evropská unie: Niederlassungen – Österreich. Europa.eu [online], 2010 [cit. 2012-02-13]. URL [14] Fantur, L.: GmbH-Reform auf Sommer 2012 verschoben. Gmbhrecht.at [online], 2011-06-01 [cit. 2012-04-07]. URL [15] Gullová, S.: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Grada Publishing, 2010, iSBN 978-80-247-3777-5. [16] Hodál, P.; Alexander, J.: Evropské právo obchodních společností. Linde, 2005, iSBN 80-7201-520-6. [17] Koval, J.; Sochorová, P.: Evropská družstevní společnost. Epravo.cz [online], 2007-06-22 [cit. 2012-02-19]. URL
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

56

evropska-druzstevni-spolecnost-48836.html> [18] Ministerstvo pro místní rozvoj: Směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES. mmr.cz [online], 2009 [cit. 2012-02-05]. URL [19] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Obchodování se zbožím v EU. Businessinfo.cz [online], 2010-11-15 [cit. 2012-02-05]. URL [20] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Podnikání ve službách v EU. Přeshraniční poskytování služeb. Businessinfo.cz [online], 2011-01-28 [cit. 2012-02-04]. URL [21] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Podnikání ve službách v EU. Vysílání pracovníků. Businessinfo.cz [online], 2011-01-28 [cit. 2012-02-04]. URL [22] ReadyMade Společnosti: Ready made společnosti – recenze. Readymadespolecnosti.com [online], 2011 [cit. 2012-03-11]. URL [23] Rejman, D.: Zakládání poboček v zahraničí. Exportér, magazín Hospodářských novin, ročník 6/2004, 2004. URL [24] Schön, R.; Sangeorzan-Sporer, U.: WKÖ begrüsst Kick-Off Initiative zur GmbH-Reform. Wirtschaftskammer Österreich, wko.at [online], 2009-07-20 [cit. 2012-04-07]. URL [25] Společnosti pro Vás: Založení společnosti. Spolecnostiprovas.cz [online], 2011

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

57

[cit. 2012-02-02]. URL [26] Statutární město Olomouc: Jednotné kontaktní místo – otázky a odpovědi. Olomouc.eu [online], 2012 [cit. 2012-02-11]. URL [27] Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR: Pravidla pro podnikání v Rakousku. Daňový systém. Businessinfo.cz [online], 2009-02-10 [cit. 2012-04-01]. URL [28] Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR: Pravidla pro podnikání v Rakousku. Právní formy podnikání. Businessinfo.cz [online], 2009-02-10 [cit. 2012-04-01]. URL [29] Wirtschaftskammer Österreich: Gesellschaft mit beschränkter Haftung. Wko.at [online], 2010-04-01 [cit. 2012-03-05]. URL [30] Wirtschaftskammer Österreich: Welche Gewerbe gibt es? Wko.at [online], 2011-11-15 [cit. 2012-02-10]. URL [31] Wirtschaftskammer Österreich: Welche Gesellschaftsformen gibt es in Österreich? Wko.at [online], 2012-02-01 [cit. 2012-03-02]. URL [32] Wirtschaftskammer Österreich: Das Firmenbuch. Wko.at [online], 2012-03-19 [cit. 2012-03-25]. URL [33] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Kroky k založení podniku/Glosář zakládání podniku. Gruenderservice.at [online], 2008 [cit.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

58

2012-03-22]. URL [34] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Leitfaden für Gründerinnen und Gründer. Gruenderservice.at [online], 2010-01-02 [cit. 2012-03-05]. URL [35] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Infos zu Gewerbeordnung, Befähigungsnachweis und Gewerbeberechtigung. Gruenderservice.at [online], 2011 [cit. 2012-03-19]. URL [36] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Alles zur Gründung. Gruenderservice.at [online], 2011 [cit. 2012-03-22]. URL [37] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Finanzamt. Gruenderservice.at [online], 2011 [cit. 2012-03-28]. URL [38] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Gründungskosten. Gruenderservice.at [online], 2011 [cit. 2012-03-28]. URL [39] Wirtschaftskammern Österreichs Gründerservice: Sozialversicherung. Gruenderservice.at [online], 2011 [cit. 2012-03-28]. URL [40] The World Bank: Economy profile Austria. Doingbusiness.org [online], 2012 [cit. 2012-03-25].

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

59

URL [41] World Bank Group: Doing Business in Austria. Doingbusiness.org [online], 2012 [cit. 2012-03-19]. URL [42] Zastupitelský úřad ČR ve Vídni: Zaměstnávání čs. občanů v Rakousku po 1.5.2011. Mzv.cz [online], 2011-05-01 [cit. 2012-02-12]. URL [43] Zastupitelský úřad ČR ve Vídni: Rakousko – souhrnná teritoriální informace. Businessinfo.cz [online], 2011-10-01 [cit. 2012-03-20]. URL

Přílohy

A FORMULÁŘ PRO OZNÁMENí ŽIVNOSTí

A

Formulář pro oznámení živností

61

A FORMULÁŘ PRO OZNÁMENí ŽIVNOSTí

62

B FORMULÁŘ A1

B

Formulář A1

63

B FORMULÁŘ A1

64

B FORMULÁŘ A1

65

B FORMULÁŘ A1

66

C FORMULÁŘ KIAB3

C

Formulář KIAB3

67

C FORMULÁŘ KIAB3

68

D

D

FORMULÁŘ NEUFÖG1

Formulář NeuFög1

69

E FORMULÁŘ NEUFÖG3

E

Formulář NeuFög3

70

F VÝPIS Z RAKOUSKÉHO OBCHODNíHO REJSTŘíKU

F

Výpis z rakouského obchodního rejstříku

71

F VÝPIS Z RAKOUSKÉHO OBCHODNíHO REJSTŘíKU

72