Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Zakázka: Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území.
Část zakázky: B – Rozbor udržitelného rozvoje území
Pořizovatel: Městský úřad v Táboře, odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, 390 15 Tábor, e-mail:
[email protected] [email protected]
Zpracovatel:
Hlavní projektant: Projektanti:
Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Roman Vodný
Zakázkové číslo zpracovatele: Datum zpracování: Datová báze podkladů pořizovatele:
042010 říjen 2010 srpen 2010
-2-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAH
I. Textová část: I.1. ČLENĚNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ....................................................... 7 I.2. VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................................ 14 I.2.1. CHARAKTERISTIKA STAVU A DYNAMIKY VÝVOJE ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ ............... 14 I.2.2. SWOT ANALÝZA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR ............................................................. 15 I.2.3. PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ............................................................................. 16 I.3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ..................................................... 17 1.3.A.1. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA ................................................................................................... 17 1.3.A.1.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje z hlediska hospodářské základny ..................... 17 1.3.A.1.2. Analýza SWOT hospodářské základny................................................................................ 23 1.3.A.1.3. Problémy území z hlediska hospodářské základny ............................................................ 23
1.3.A.2. VEŘEJNÁ EKONOMIKA ......................................................................................................... 25 1.3.A.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje veřejné ekonomiky ....................... 25 1.3.A.2.2. Analýza SWOT veřejné ekonomiky .................................................................................... 25 1.3.A.2.3. Problémy území z hlediska veřejné ekonomiky ................................................................. 26
1.3.A.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY .................................................................. 27 1.3.A.3.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje ....................................................... 27 1.3.A.3.2. Analýza SWOT dopravní infrastruktury a dopravních systémů ......................................... 30 1.3.A.3.3. Problémy území z hlediska dopravní infrastruktury a dopravních systémů ...................... 31
1.3.A.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................... 35 1.3.A.4.1. Charakteristika současného stavu a dynamika vývoje ....................................................... 35 1.3.A.4.2. Analýza SWOT technické infrastruktury ............................................................................ 38 1.3.A.4.3. Problémy území z hlediska technické infrastruktury ......................................................... 39
I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL............................................................ 41 I.3.B.1. OBYVATELSTVO .................................................................................................................. 41 I.3.B.1.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje obyvatelstva................................... 41 I.3.B.1.2. Analýza SWOT obyvatelstva ............................................................................................... 43 I.3.B.1.3. Problémy území z hlediska obyvatelstva ............................................................................ 43
I.3.B.2. VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 44 I.3.B.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje území z hlediska vzdělávání ........... 44 I.3.B.2.2. Analýza SWOT území z hlediska vzdělávání ........................................................................ 45 I.3.B.2.3. Problémy území z hlediska vzdělanosti ............................................................................... 45
I.3.B.3. ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................. 46 -3-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.3.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zdravotnictví ........................... 46 I.3.B.3.2. Analýza SWOT území z hlediska zdravotnictví .................................................................... 48 I.3.B.3.3. Problémy území z hlediska zdravotnictví ........................................................................... 48
I.3.B.4. SOCIÁLNÍ PÉČE .................................................................................................................... 49 I.3.B.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sociální péče ........................... 49 I.3.B.4.2. Analýza SWOT území z hlediska sociální péče .................................................................... 50 I.3.B.4.2. Problémy území k řešení z hlediska sociální péče .............................................................. 50
I.3.B.5. KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE ............................................................................................... 51 I.3.B.5.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska kultury a památkové péče ...... 51 I.3.B.5.2. Analýza SWOT území z hlediska kultury a památkové péče. .............................................. 52 I.3.B.5.3. Problémy území k řešení z hlediska kultury a památkové péče.......................................... 53
I.3.B.6. SPORT A TĚLOVÝCHOVA ........................................................................................................ 54 I.3.B.6.1. Charakteristika území a dynamiky vývoje z hlediska sportu a tělovýchovy ........................ 54 I.3.B.6.2. Analýza SWOT území z hlediska sportu a tělovýchovy ....................................................... 55 I.3.B.6.3. Problémy území z hlediska sportu a tělovýchovy ............................................................... 55
I.3.B.7. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................... 56 I.3.B.7.1. Charakteristika stavu území z hlediska bydlení a bytového fondu ..................................... 56 I.3.B.7.2. Analýza SWOT území z hlediska bydlení a bytového fondu ................................................ 57 I.3.B.7.3. Problémy území z hlediska bydlení a bytového fondu....................................................... 57
I.3.B.8. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE................................................................................................ 58 I.3.B.8.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce.... 58 I.3.B.8.2. Analýza SWOT území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce. ............................................ 60 I.3.B.8.3. Problémy území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce. .................................................... 60
I.3.B.9. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATELSTVA ................................................................................. 61 I.3.B.9.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ....................................................................................................................................... 61 I.3.B.9.2. Analýza SWOT území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ............................... 62 I.3.B.9.3. Problémy území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ....................................... 63
I.3.B.10. SÍDELNÍ STRUKTURA, SUBREGIONALIZACE ............................................................................... 64 I.3.B.10.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace ................................................................................................................................. 64 I.3.B.10.2. Analýza SWOT území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace .............................. 67 I.3.B.10.2. Problémy území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace ..................................... 68
I.3.C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ............................................................................................ 69 I.3.C.1. GEOLOGIE. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ ........................................................................................ 69 I.3.C.1.1. Charakteristika stavu území z hlediska geologie a horninového prostředí......................... 69 I.3.C.1.2. Analýza SWOT území z hlediska geologie a horninového prostředí ................................... 72 I.3.C.1.3. Problémy území z hlediska geologie a horninového prostředí ........................................... 72
I.3.C.2. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE ............................................................................................... 73 I.3.C.2.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska hydrologie a klimatologie ....................... 73 I.3.C.2.2. Analýza SWOT území z hlediska hydrologie a klimatologie ................................................ 75
-4-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.2.3. Problémy území z hlediska hydrologie a klimatologie ........................................................ 76
I.3.C.3. PŮDNÍ FOND ...................................................................................................................... 77 I.3.C.3.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska půdního fondu ........................................ 77 I.3.C.3.2. Analýza SWOT území z hlediska půdního fondu. ................................................................ 79 I.3.C.3.3. Problémy území z hlediska půdního fondu. ........................................................................ 80
I.3.C.4. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................. 81 I.3.C.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zatížení životního prostředí .... 81 I.3.C.4.2. Analýza SWOT území z hlediska zatížení životního prostředí. ............................................ 83 I.3.C.4.3. Problémy území z hlediska zatížení životního prostředí .................................................... 84
I.3.C.5. OCHRANA PŘÍRODY ............................................................................................................. 85 I.3.C.5.1. Charakteristika stavu území z hlediska ochrany přírody ..................................................... 85 I.3.C.5.2. Analýza SWOT území z hlediska ochrany přírody ............................................................... 93 I.3.C.5.3. Problémy území z hlediska ochrany přírody a krajiny......................................................... 94
I. 4. SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT ......................................................................................... 95 I.4.1. ANALÝZA SWOT HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE ........................................................................ 98 1. BECHYŇSKO .................................................................................................................................... 98 2. MALŠICKO-OPAŘANSKO ................................................................................................................. 99 3. CHOUSTNICKO .............................................................................................................................. 100 4. MLADOVOŽICKO ........................................................................................................................... 101 5. CHÝNOVSKO ................................................................................................................................. 102 6. TÁBORSKO .................................................................................................................................... 103 7. JISTEBNICKO ................................................................................................................................. 105
I.4.2. ANALÝZA SWOT PILÍŘE SOUDRŽNOSTI OBYVATEL .......................................................... 106 1. BECHYŇSKO .................................................................................................................................. 106 2. MALŠICKO-OPAŘANSKO ............................................................................................................... 107 3. CHOUSTNICKO .............................................................................................................................. 108 4. MLADOVOŽICKO ........................................................................................................................... 109 5. CHÝNOVSKO ................................................................................................................................. 110 6. TÁBORSKO .................................................................................................................................... 111 7. JISTEBNICKO ................................................................................................................................. 112
I.4.3. ANALÝZA SWOT ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE ............................................................. 113 1. BECHYŇSKO .................................................................................................................................. 113 2. MALŠICKO-OPAŘANSKO ............................................................................................................... 114 3. CHOUSTNICKO .............................................................................................................................. 115 4. MLADOVOŽICKO ........................................................................................................................... 116 5. CHÝNOVSKO ................................................................................................................................. 117 6. TÁBORSKO .................................................................................................................................... 118 7. JISTEBNICKO ................................................................................................................................. 119
I. 5. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ..................... 120 I. 6. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ ORP TÁBOR PRO UDRŽITELNÝ -5-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
ROZVOJ ÚZEMÍ .................................................................................................................. 139 I. 7. VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH STŘETŮ ZÁMĚRŮ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ ..................... 144 I. 8. PŘEHLED HLAVNÍCH OKRUHŮ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ..................................................... 150 I. 8.1. HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ ............................................................................................................. 150 I. 8. 2. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ........................................................................... 152 I. 8.3. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ...................................................................................................... 153 I. 9. 1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM ..................................................... 154 I. 9. 2. SEZNAM TABULEK A KARTOGRAMŮ V TEXTU........................................................... 157 I.10. POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ................................................................................... 158
II. Grafická část II.4. Problémový výkres 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha
-6-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.1. ČLENĚNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro účely aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Tábor je v první fázi rozboru udržitelného rozvoje území provedena SWOT analýza podle jednotlivých tematických okruhů, rozdělených do třech základních pilířů RURÚ: hospodářského pilíře pilíře soudržnosti společenství obyvatel (sociální pilíř) environmentálního pilíře, se snahou postihnout zejména dynamiku vývoje porovnáním skutečností roku 2008 s realitou roku 2010. Struktura tematických okruhů i jejich zařazení pod jednotlivé pilíře RURÚ jsou shodné s vyhodnocením podkladů k RURÚ (část A), takže je snadné konfrontovat syntetické závěry jednotlivých tematických analýz SWOT se stavem a vývojem území, jeho hodnotami a limity využití, jež byly vyhodnoceny v části A této práce. Obsahová struktura jednotlivých tematických SWOT analýz je standardně členěna na: charakteristiku stavu a dynamiky vývoje podle vybraných indikátorů vyhodnocení analýzou SWOT určení problémů k řešení. Ve druhé fázi RURÚ je provedena celková sumární analýza SWOT řešeného území dle pilířů udržitelného rozvoje. Obsahem třetí fáze RURÚ je vyhodnocení vyváženosti vztahů třech pilířů udržitelného rozvoje území v adresné aplikaci na území jednotlivých mikroregionů s odkazy na území jednotlivých obcí, t.j. posouzení jejich proporční harmonie, či naopak disharmonie, včetně identifikace hlavních střetů. Obdobně ve čtvrté fázi jsou konfrontovány záměry změn využití území mezi sebou i s jeho limity využití a na základě této konfrontace jsou určeny hlavní střety (konflikty). Na základě výsledků čtvrté fáze je pak pátá fáze RURÚ věnována souhrnnému přehledu problémů k řešení ve správním obvodu ORP Tábor. Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými aktualizovanými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhláškou č.500/2006 Sb. v měřítku 1:25 000. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území. Celková populace na tomto území činí 80.782 obyvatel.
-7-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Počet katastrálních území
Balkova Lhota Bečice Bechyně
563251 563366 552054
114 [4] 76 [4] 5 541 [4]
1 1 3
Běleč Borotín
560448 552101
182 [4] 577 [4]
1 4
Bradáčov
552127
58 [4]
2
Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice
552135 563722 563650 552224 552241
180 [4] 71 [4] 166 [4] 105 [4] 812 [4]
1 1 1 1 10
Dolní Hrachovice
560529
142 [4]
2
Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo
552283 552291 563307 563625 560481
767 [4] 118 [4] 182 [4] 70 [4] 171 [4]
1 1 1 1
Hodětín
598992
87 [4]
2
Hodonice
562904
165 [4]
1
2
Název katastrálních území
Balkova Lhota Bečice nad Lužnicí Bechyně Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč u Mladé Vožice Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov Horní Světlá u Bradáčova Březnice u Bechyně Černýšovice Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice u Tábora Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Rašovice u Hlasiva Blatec u Hodětín Hodětín Hodonice u Bechyně
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
-8-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Počet katastrálních území
Chotoviny
552461
1 696 [4]
10
Choustník
552470
510 [4]
3
Chrbonín Chýnov
563145 552496
142 [4] 2 289 [4]
1 5
Jedlany Jistebnice
562963 552534
60 [4] 2 017 [4]
1 13
Košice
552585
722 [4]
2
Košín Krátošice Krtov Libějice
562955 560634 563030 563544
61 [4] 113 [4] 148 [4] 108 [4]
1 1 1 1
Název katastrálních území
Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Doubí nad Lužnicí Košice u Soběslavi Košín Krátošice Krtov Libějice
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
-9-
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Počet katastrálních území
Lom Malšice
563587 552666
149 [4] 1 799 [4]
1
Meziříčí Mladá Vožice
563234 552704
165 [4] 2 722 [4]
Mlýny Nadějkov
552712 549631
138 [4] 739 [4]
1
Nasavrky Nemyšl
559016 552747
65 [4] 286 [4]
1
Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice
552763 563455
270 [4] 182 [4]
1
Oldřichov
552798
232 [4]
1
7
1 8
8
4
4
Název katastrálních území
Lom Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny u Choustníku Brtec Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky u Tábora Dědice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova Horní Střítež Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldříchov u Mladé Vožice
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
- 10 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Počet katastrálních území
Opařany
552801
1 380 [4]
6
Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky
552828 560553 552852 552861
3 544 [4] 59 [4] 74 [4] 114 [4]
1 1 1
Psárov
563374
137 [4]
2
Radenín
552917
492 [4]
5
Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory
552925 563196 552933 552941 552976 552992
220 [4] 63 [4] 375 [4] 170 [4] 202 [4] 739 [4]
1 1 1 1 1
Rodná
560626
88 [4]
3
Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce
560511 553034 553069 553085
74 [4] 254 [4] 7 338 [4] 150 [4]
1 1 1
Skrýchov u Malšic
560669
128 [4]
2
Slapsko
599026
156 [4]
2
2
5
2
Název katastrálních území
Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Zadní Lomná Psárov Tříklasovice Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice u Bechyně Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov u Tábora Rataje u Bechyně Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce Blanička Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Chabrovice Skopytce Dudov Skrýchov u Malšic Moraveč u Mladé Vožice Slapsko
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
- 11 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Slapy
599042
482 [4]
Smilovy Hory
553123
389 [4]
Počet katastrálních území 2
6 Stádlec
553140
605 [4] 4
Sudoměřice u Bechyně
553166
679 [4] 3
Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov
553174 563170 553204
293 [4] 59 [4] 364 [4]
1 1
4 Tábor
552046
35 593 [4]
10 Turovec
551601
231 [4]
1
Název katastrálních území
Hnojná Lhotka Slapy u Tábora Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II Velký Ježov Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce Bechyňská Smoleč Bežerovice Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vožice Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
- 12 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - dokončení Obec
Kód obce
Počet obyvatel
Počet katastrálních území
Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice
599123 553280 563447 553328
286 [4] 173 [4] 73 [4] 180 [4]
1 1 1
Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
563927 599000 599034 560430 553417
32 [4] 59 [4] 89 [4] 164 [4] 918 [4]
1 1 1 1
4
2
Název katastrálních území
Ústrašice Vilice Vlčeves Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Bezděčín Želeč u Tábora
Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ
Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009
- 13 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.2 VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A DYNAMIKY VÝVOJE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ I.2.2 SWOT ANALÝZA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR I.2.3 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
I.2. VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska širších územních vztahů Území SO ORP Tábor má relativně výhodnou geografickou polohu ve vztahu k hlavním evropským dopravním koridorům i ve vztahu k celostátním rozvojovým oblastem ČR. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Přes relativně blízký Linz prochází jeden z hlavních evropských východozápadních multimodálních dopravních koridorů Mnichov – Salcburk – Vídeň Budapešť. Tato polohová výhoda řešeného území však až do úplného dokončení dálnice D3 a jejího připojení na rakouskou dálnici A1 zůstane potenciální příležitostí pro budoucí rozvoj, neboť teprve dokončení D3 umožní přesun části severojižních dopravních evropských proudů do dopravního koridoru, procházejícího územím ORP Tábor. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.) a napojené na IV. multimodální dopravní koridor Berlín – Drážďany – Praha – Brno - Vídeň. Stávající slabou stránkou území ORP Tábor je absence kvalitního připojení na evropské železniční koridory. Spojení po železnici je zastaralé a všestranně nekvalitní. Přepravní časy nákladové i osobní dopravy nemohou konkurovat přepravním časům silniční dopravy, parametry celostátních tratí a traťových zařízení nevyhovují kombinované železniční přepravě AGTC. Přestože je železniční síť v řešeném území relativně hustá, její stávající parametry vylučují převzetí evropsky významných tranzitních toků mezi severozápadem a jihovýchodem kontinentu. Přes relativně vysoký počet letišť v řešeném území i Jihočeském kraji, není letecká doprava v řešeném území téměř vůbec rozvinuta a v nejbližším období nebude hrát podstatnější roli rozvojového impulzu území. V současném období postupného oživení evropské ekonomiky se jeví zaostávání výstavby dálnice D3, rychlostní silnice R4 (mimo řešené území) a IV. železničního koridoru jako závažný handicap využití výhod relativně příznivé geografické polohy SO ORP Tábor.
- 14 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.2.2. SWOT analýza širších územních vztahů ORP Tábor SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
relativně výhodná geografická poloha na nedostačující parametry dopravního spojení republikové rozvojové ose nadnárodního s hlavním městem Prahou i regionálním centrem významu OS3 mezi centry osídlení Prahou a Č. Českými Budějovicemi Budějovicemi Rozvojová oblast N-OB2 Táborsko nadmístního slabé dopravní spojení se sousedními regiony, významu zejména ve směru západ - východ přirozená funkce brány do Jihočeského kraje zastaralost železničních tratí a traťových s vysokým potenciálem k rozvoji cestovního ruchu zařízení, vylučující převzetí významnějšího
podílu na přepravních tocích rozmanitost specifických forem krajinného rázu, nedostatečně rozvinutá civilní letecká doprava, vysoké civilizační hodnoty sídelní struktury obtížná dostupnost mezinárodních letišť
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Dobudování dálnice D3, umožňující využít trvalý růst intenzity silniční dopravy, zejména po potenciální výhody příznivé geografické polohy dokončení dálnice D3 s negativním dopadem na
životní prostředí posílení funkčních vazeb a výrobních kooperací s Rakouskem, SRN a ostatními zeměmi a regiony EU po vybudování dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru
degradace životního prostředí podél nejzatíženějších dopravních koridorů, v okolí výrobních průmyslových i zemědělských areálů a v místech soustředěného cestovního ruchu
Další rozvoj infrastruktury a služeb pro cestovní ruch, zejména pro jeho „měkké“ formy: agroturistika, rekreační cyklistika, poznávací turistika, vodní turistika
- 15 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.2.3. Problémy území z hlediska širších vztahů Z hlediska výsledků SWOT analýzy širších územních vztahů se jako hlavní problémy k řešení v celostátních, regionálních koncepčních dokumentech (např. „Politika územního rozvoje ČR – 2008“, „Strategie udržitelného rozvoje Jihočeského kraje“, „Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje“ a dalších) a ÚPD jeví jako nejpodstatnější: 1.2.3.1. zlepšit dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení s hl.m.Prahou, Č.Budějovicemi a Lincem vybudováním dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou dopravu AGTC, včetně navazující infrastruktury 1.2.3.2. všestranně zlepšit dopravní vazby území ORP Tábor se sousedními regiony Vysočina , Plzeňským krajem a Jihomoravským krajem rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního železničního koridoru železniční dopravy (TEN) 1 Plzeň – České Budějovice – Brno 1.2.3.3. zlepšit propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá n.L., Bechyně) veřejnou dopravou se sítí ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a Bechyňsko a tím vytvářet předpoklady pro vyvážený, trvale udržitelný rozvoj 1.2.3.4. účinně chránit civilizační i přírodní hodnoty území, zejména jeho krajinný ráz, vytvářející jeho image. 1.2.3.5. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území,
1
TEN = Transeuropean Network, t.j. Transevropská síť
- 16 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ I.3.A.1. Hospodářská základna I.3.A.2. Veřejná ekonomika I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura
I.3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1.3.A.1. Hospodářská základna 1.3.A.1.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje z hlediska hospodářské základny 1. Ekonomická aktivita podle odvětví Ekonomická aktivita ve správním území SO Tábor se opírá především o kombinaci průmyslové a zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba, lesnictví, produkce konzumních ryb) s potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem a v posledním období též s cestovním ruchem. V řešeném území, podobně jako v celém Jihočeském kraji, zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou (průmysl celkem má 45,7% podíl na počtu zaměstnaných) . Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti nadále snižuje, i když ne takovým tempem jako v období do r. 2007. Rozvoj hospodářské základny SO ORP Tábor je podmíněn pokračováním restrukturalizací, inovací a optimalizací výrob a technologií a trvalým vytvářením příznivého podnikatelského prostředí pro investory, včetně iniciačních nástrojů k novému využití opuštěných či nedostatečně využívaných výrobních areálů (brownfields), přípravy veřejné a dopravní infrastruktury pro zóny ekonomických aktivit. Významnou součástí tohoto úsilí budou diferencované formy podpory malého a středního podnikání, podpora vědy, výzkumu a vývoje jako faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti výroby. Hospodářská základna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků a v uplynulém nelehkém období nevykázala podstatnějších změn. Nejvýznamnějším odvětvím v řešeném území je i nadále zpracovatelský průmysl. V této oblasti je průmyslová výroba zaměřena v SO ORP především na výrobu komponent dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků, výrobu potravin a nápojů. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, osciluje na celkové hodnotě produktu stále okolo 27 %, je však možno sledovat mírný pokles. Tento vývoj neodpovídá trendům v ČR. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje i ORP Tábor je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 9 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají čtvrté místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 2005 a 2006. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž od roku 2004 lze vysledovat pokles, který se vlivem hospodářské stagnace významně prohloubil v letech 2007 - 2009. Táborsko je dlouhodobě vnímáno především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Lesní hospodářství plní v kraji významnou ekonomickou, krajinotvornou a rekreační funkci, která vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Fenoménem zejména jižní části území SO ORP Tábor je také rybářství s dlouholetou tradicí.
- 17 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. Rozvojová území pro ekonomické aktivity Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších, s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z budoucí rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciální investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón na okrajích intravilánu sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových a zemědělských areálů, tzv. „brownfields“. Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Z podkladů k RURÚ ORP Tábor vyplývá, že se pro investory v řešeném území nabízí dostatečná řada připravených průmyslových zón a rozvojových lokalit. V současné době některé průmyslové zóny v regionu marně čekají (popř. i po zainvestování) několik let na investory a investice do nich dosud vložené z prostředků veřejných rozpočtů je tudíž až dosud třeba považovat za neefektivní. S přihlédnutím k výši těchto investic i územnímu rozsahu těchto ploch, není příliš žádoucí vznik dalších nových průmyslových zón nadmístního významu na území SO ORP Tábor. V rámci udržitelného rozvoje území je vhodné se zaměřit zejména na obsazení připravených zainvestovaných ploch a nové funkční využití stávajících nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brownfields) s cílem snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí. Současně vytipovat lokality, ve kterých by vhodné doplnění chybějící nebo nedostatečné technické infrastruktury minimalizovalo negativní vlivy stávajících výrobních aktivit na okolí a iniciovalo rozvoj jednotlivých výrobních provozů umístěných v těchto lokalitách, podporovat regeneraci starých průmyslových areálů a zajistit doplňkové služby (vzdělávací systém, městská doprava apod.)
3. Vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os Rozvojové oblasti, rozvojové osy jsou V PÚR ČR 2008 vymezeny a definovány jako území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje; rozvojové osy pak ve výrazné vazbě na významné dopravní cesty. Rozvojové oblasti a osy jsou v této národní úrovni vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Řešeného území se v tomto smyslu přímo týká rozvojová osa OS6 Praha – České Budějovice republikového významu, která prochází územím SO ORP Tábor od severu k jihu podél souběžných tras dálnice D3 a IV. TŽK. ZÚR Jihočeského kraje rozvojovou oblast OB10 a rozvojovou osu OS6 upřesňuje v podrobnosti správních území jednotlivých obcí a podle regionálních a místních potřeb vymezuje další rozvojové oblasti a osy nadmístního významu nezbytné pro rozvoj území kraje s ohledem na vazby na okolní státy a kraje. Takovou rozvojovou oblastí nadmístního významu je i N-OB 2 Táborsko která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Rozvojová oblast N-OB2 Táborsko se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora,
- 18 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor a stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ústí západ, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Dále se stanovují následující úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. Návrh ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Návrh ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách : Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova) a stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; Dále byly stanoveny úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného NOS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.
- 19 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. Návrh ZÚR JčK: a) ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor b) stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: - podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, - podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, - podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; Dále návrh ZÚR JčK stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hippoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.
- 20 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. Cestovní ruch Území SO ORP Tábor má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V územním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje následující tab.:
T-2 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor Oblast cestovního ruchu Jižní Čechy
Podoblast cestovního ruchu Táborsko
Česká Sibiř Dolní Lužnice
Obec/sdružení obcí
Kategorie
Tábor
PSCR
Chýnov
SCR
Planá n.L.
PCR
Mladá Vožice
PSCR
Ratibořské Hory
PSCR
Bechyně
SCR
Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace zdroj: ČSÚ
Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace v SO ORP Tábor směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv.tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zátěž životního prostředí. Snahou by mělo být tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR (Tábor, Planá n.L., Sezimovo Ústí) a v méně urbanizovaných oblastech CR (Jistebnicko, Mladovožicko, Choustnicko, Chýnovsko a Malšicko – Opařansko je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasách, atd.) Sportovně rekreační potenciál je v území ORP Tábor zaměřen hlavně na letní sezónní využití. Potenciál přírodních i kulturních atraktivit na území SO ORP Tábor je velmi pestrý a umožňuje rozvoj téměř všech hlavních forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj aktivní cykloturistiky, pro uplatnění pěší i vodní turistiky s tematickým zaměřením na poznávání historických i technických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Díky široké paletě možností pro sportovní vyžití na venkově, jako rybolov, myslivost, jízda na koních a dalších, vznikají podmínky pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. V Táboře i Bechyni jsou velmi dobré podmínky pro vytvoření významných, atraktivních center pro kongresové a incentivní formy cestovního ruchu v historicky atraktivním prostředí. Na významu neustále získává oblast lázeňství (Bechyně), zdůrazňující svou nabídku ozdravných pobytů. SO ORP Tábor tak disponuje dostatečným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zejména v letní sezóně, ale i v období mimo hlavní sezóny. Potenciál pro zimní rekreaci se omezuje na několik lokalit v oblasti České Sibiře, tj. Mladovožicku a Jistebnicku. V této oblasti existují kapacitní a zejména kvalitativní rezervy, jejichž využitím by bylo možné zlepšit kvalitu a strukturu nabídky pro návštěvníky Táborska a jižních Čech. Cíleným využíváním tohoto potenciálu s citlivým přístupem k jihočeské přírodě a krajině je možno dosáhnout velice dynamického a různorodého rozvoje cestovního ruchu v území SO ORP Tábor. Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má povodí Lužnice a města Tábor a Bechyně s jejich nejbližším okolím. Tato místa jsou zároveň turisty nejvíce navštěvována a
- 21 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
zejména v období letní turistické sezóny se projevuje přetíženost některých atraktivních lokalit. Problémy pak vznikají např. při řízeném pohybu návštěvníků na exponovaných místech ve významných návštěvnických centrech (Tábor), případně ve vybavenosti kempů na Lužnici apod. Řešením je zavedení profesionální průvodcovské služby, vylepšení turistické infrastruktury v těchto exponovaných místech (parkoviště a jejich vybavenost, navigační systémy, informační mapy apod.), tvorba nových produktů cestovního ruchu, které by lákaly návštěvníky i na jiná turisticky rovněž atraktivní místa, případně rozptýlení návštěvníků využitím potenciálu jiných, zatím méně navštěvovaných lokalit. Kvalita poskytovaných služeb v ubytovacích zařízeních se sice neustále zlepšuje, ale celkově zatím mnoho zařízení nedosahuje příslušného mezinárodního standardu ve své kategorii. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních pěti let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých služeb. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí mírně zlepšuje a tento trend má rychlejší průběh, než u ubytovacích zařízení. Především ve městech postupně vznikají zařízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy, která se specializují kuchyní, vybavením i atmosférou na určitou oblast; některá z těchto zařízení nabízejí i regionální speciality. Nerozvinutá infrastruktura představuje jeden z hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu v SO ORP Tábor. Její rozvoj v minulém období brzdily i nedokončené pozemkové úpravy, probíhající privatizace, nízké možnosti domácích investorů a nedůvěra zahraničních investorů plynoucí z nestability tržního a legislativního prostředí v České republice. Obce a města disponují různými památkově chráněnými objekty, které chtějí využít převážně v cestovním ruchu. Výše těchto investic je většinou nad možnosti obcí a bez podpory státu či jiných dotačních zdrojů nemohou být tyto investiční záměry uskutečněny. Mezi oblasti s méně intenzivním cestovním ruchem, které jsou vhodné zejména pro rozvoj aktivních forem cestovního ruchu (cykloturistika, venkovská turistika apod.) pak patří většina území ORP Tábor – zejména následující mikroregiony: Jistebnicko (Čertovo břemeno) Mladovožicko, Bechyňsko, Především do těchto území se zvýšeným potenciálem CR je žádoucí rozptýlit návštěvníky z oblastí a středisek s intenzivním cestovním ruchem, které jsou uvedeny výše (viz hlavní územní rekreační celky). Příprava těchto území na očekávané zvýšení návštěvnosti a intenzity CR by měla probíhat hlavně v postupném odstraňování disparit a nedostatků v těchto opatřeních: vybavenost základní infrastrukturou CR (informační systémy, ubytovací a stravovací zařízení ad.) informovanost návštěvníků, příprava a tvorba produktů CR, propagace a marketing území apod.
- 22 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.1.2. Analýza SWOT hospodářské základny SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
stabilizovaná ekonomická situace největších průmyslových podniků
sociálně ekonomické disparity mezi mikroregiony – existence hospodářsky zaostávajících mikroregionů – Bechyňsko, Jistebnicko, Mladovožicko
stabilizované obory zpracovatelského průmyslu, využívající místních surovin a produktů (dřevozpracující a potravinářský průmysl)
velký podíl neaktivních podnikatelských subjektů
rozvinuté střední a malé podnikání
nízký podíl výrob a služeb využívajících high-tech technologie
silné zastoupení zpracovatelského průmyslu s vyšší mírou přidané hodnoty
nízký podíl ekologicky hospodařících zemědělských podniků
existence funkčních zón ekonomické aktivity
nadměrné soustředění cestovního ruchu v několika málo SCR
vysoký potenciál území a infrastruktura pro CR v centrech CR
nedostatečná úroveň infrastruktury a služeb CR mimo města Tábor a Bechyně
tradice lázeňství a dobré podmínky pro rozvoj jeho nových forem (wellness pobyty) - Bechyně
nedostatečné využití potenciálu území pro hippoturistiku, cykloturistiku a agroturistiku
PŘÍLEŽITOSTI orientace na průmyslové obory a služby založené na sofistikovaných technologiích
HROZBY nedostatečné tempo výstavby dálnice D3 Praha – České Budějovice- státní hranice – Linz
orientace na ekologické formy zemědělské výroby pokračující prodlužování realizace výstavby IV. tranzitního železničního koridoru intenzívní rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů
vážné narušení kvality ŽP v důsledku dalšího zvyšování dopravní zátěže stávající sítě silnic I. a II. třídy
orientace na prioritní využití brownfields a ostatních nedostatečně využitých ploch a území
zhoršování dopravní obsluhy malých obcí a sídel
lepší využití přírodního a kulturního potenciálu pro CR a navazující služby
extenzívní zástavba koridoru území podél trasy D3
lepší územně technická a investiční příprava zón ekonomických aktivit, zejména v návaznosti na dálnici D3, koridory silnic I. třídy, letiště ve Všechově a Bechyni , trasu IV.TŽK
neefektivní revitalizace brownfields v důsledku preference výstavby na volných plochách
1.3.A.1.3. Problémy území z hlediska hospodářské základny - 23 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Problémy k řešení z hlediska hospodářské základny vyplývají potenciálně především ze střetů ekonomických aktivit v území se zřeteli a zájmy ochrany přírody a kulturních hodnot prostředí a s ostatními limity využití území. Příčinou střetů může být i nedostatečná vybavenost území veřejnou a dopravní infrastrukturou pro konkrétní záměry rozvoje ekonomických aktivit. Veřejný zájem (např. na revitalizaci brownfields) často naráží na neochotu či nepřipravenost soukromých investorů podílet se na podmiňujících investicích do nezbytné dopravní a technické infrastruktury území, odstranění starých ekologických zátěží, apod. Značný přetlak aktivit cestovního ruchu v hlavních střediscích a nástupních prostorech CR (Město Tábor, Bechyně, dolní Lužnice) vede ve spojitosti s jejich nedostatečnou infrastrukturou ke konfliktům se zájmy ochrany kulturních hodnot a přírodních kvalit prostředí. Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v území SO ORP je nízká, v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu. Nevhodně umístěné zóny ekonomických aktivit mohou generovat neúnosné dopravní zátěže uvnitř intravilánů měst a obcí, což je skutečností a hrozbou především v území aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. Část specifické oblasti SO 3 Pacovsko, zasahující do řešeného území, a dále Jistebnicko, Mladovožicko a zčásti Chýnovsko nemají dostatečnou dopravní a technickou infrastrukturu, územně technickou přípravu a promyšlený systém pobídek pro postupné posílení své hospodářské základny na úroveň průměru SO ORP Tábor. ÚPD obcí v těchto mikroregionech by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroje pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení. ÚPD obcí v hospodářsky slabších mikroregionech (viz kapitola I.6.) by tudíž měly vymezovat plochy přiměřené velikosti zejména pro kategorii malých a středních podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb, bydlení a využití brownfields. V ORP Tábor nejsou velké podniky s více než 1000 zaměstnanců, které obvykle tvoří motor rozvoje ekonomiky ORP, protože disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. V koncepčních dokumentech strategického charakteru i v ÚPD je žádoucí intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro získání velkého investora / investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky. V zemědělství je třeba se orientovat na rentabilní formy zemědělského podnikání, šetrné k životnímu prostředí a krajinným hodnotám. Pokles počtu ekonomických subjektů v uplynulém dvouletém období
- 24 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.2. Veřejná ekonomika 1.3.A.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje veřejné ekonomiky Schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní předpokládá vyšší nárůst příjmů u malých obcí do 300 obyvatel díky nově zavedenému kriteriu výměry území obce v poměru k počtu obyvatel. Na výši a způsob naplnění příjmové stránky obecních rozpočtů má tudíž poměrně zásadní vliv charakter sídelní struktury správního obvodu obce. SO ORP Tábor má menší než průměrnou velikost obcí v Jihočeském kraji i celostátně, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkový příjem obcí z přerozdělování daní. Ovlivnění příjmu obcí z daní ekonomickými aktivitami na jejich vlastním území je relativně malé a stěžejní význam pro veřejné rozpočty obcí v ORP Tábor mají proto přijaté investiční a neinvestiční dotace. V posledním období je velmi negativním trendem pokračující zvyšování zadluženosti obcí. Z hlediska udržitelného rozvoje území se jeví jako velmi důležitý aspekt dlouhodobě vyrovnané hospodaření veřejných rozpočtů, tj. kraje, obcí a jejich rozpočtových a příspěvkových organizací. Ministerstvo financí ČR vydalo závazná doporučení (limity) pro ukazatele dluhové služby u rozpočtů územně samosprávných celků a jejich překročení je sankcionováno omezením dotací ze státního rozpočtu a státních fondů.
1.3.A.2.2. Analýza SWOT veřejné ekonomiky SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
stabilizované zajištění základních veřejných výdajů ve většině obcí řešeného území
velký počet malých obcí s nedostatečnými rozpočtovými příjmy
fungující systém podpor a dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a fondů EU
nízká míra připravenosti obcí využívat dostupné dotace z prostředků EU
PŘÍLEŽITOSTI kvalitně připravené projekty a efektivní využívání finančních zdrojů EU pro rozvoj obcí
HROZBY stagnace a úpadek malých obcí v důsledku nedostatečné výše veřejných rozpočtů a špatného hospodaření s nimi
efektivní sdružování obcí do svazků a mikroregionů dlouhodobě neúnosné vysoké zadlužení obcí stanovení priorit obcí pro financování opatření k realizaci cílů trvale udržitelného rozvoje
nedostatek zdrojů na obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury a na zajištění dopravní obslužnosti
- 25 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.2.3. Problémy území z hlediska veřejné ekonomiky
ORP Tábor z hlediska daňové výtěžnosti obcí zaostává za celostátním průměrem. Příčinou je zejména velikostní struktura obcí v řešeném území (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroje pouze může vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících. Daňová výtěžnost je diferencovaná i podle míry vyjížďky obyvatel za prací. V obcích, v nichž výrazně převládá vyjížďka za prací nad dojížďkou je třeba systematicky vytvářet v ÚPD obcí vhodné územně prostorové podmínky pro malé a střední podnikání a tím zvyšovat daňovou výtěžnost Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných, a to zvláště v malých obcích – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová pracovní místa, včetně pracovních příležitostí ve veřejném sektoru a službách.
- 26 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 1.3.A.3.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje Z hlediska území ČR leží správní obvod ORP Tábor na významném multimodálním koridoru M1 Praha České Budějovice – státní hranice (Linz). Ten je tvořen dálnicí D3 a silnicí I/3 (E55), v částečném souběhu též celostátní železniční tratí č. 220. Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tábor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov – Milevsko – Příbram a na západě krátký úsek I/29 směr Písek. Součástí silniční sítě jsou také silnice II. třídy spojující významná sídla regionu a dále relativně hustá síť silnic III. třídy, určených k vzájemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy roste bez ohledu na hospodářský pokles v minulých 3 letech, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dálnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji.
1. Dálnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť je v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) dobudování: dálnice D3 na trase Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (–Linz) 2, rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice – (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20– Písek/Strakonice).
2. Silnice I. třídy V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena kapacitní silnice S3 v trase Nová Hospoda–Strakonice-Vimperk–Strážný–hranice ČR/SRN (-Passau), která sice neprochází řešeným územím, ale po svém dokončení bude hrát významnou roli paralelního severojižního spojení ORP Tábor se SRN a Prahou. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. Tuto roli po přestavbě převezme zřejmě silnice I/20 Plzeň – Písek – České Budějovice, která tanguje jihozápadní okraj SO ORP. Silnice I/3, I/19 a I/29, procházející územím ORP Tábor mají charakter spojení pro nadregionální i místní provoz.
2
Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor-Chotoviny v délce 9 km a Mezno-Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017)
- 27 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. Silnice II. třídy Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o: silnici II/120 Sedlčany – Mladá Vožice silnici II/122 Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice (napojením na II/120) silnici II/123 Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 západně od Tábora) silnici II/135 Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně (napojením na II/105) silnici II/136 Černovice – Mlýny – Tučapy silnici II/137 Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Sudoměřice u Bechyně (napojením na II/159) silnici II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí
4. Železniční doprava Tratě jsou v naprosté většině úseků jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným nárokům. Specifickým problémem železniční sítě SO ORP Tábor je průchod velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrátovosti provozu zejména na regionálních tratích dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Řešeným územím ORP Tábor je veden IV. tranzitní železniční koridor (severojižní), který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadnárodním významem.
5. Letecká doprava V řešeném území je též bohatě zastoupena infrastruktura pro leteckou dopravu jak dokládá následující tabulka s uvedením letišť, jejich druhového zařazení, kategorie a typu vzletové a přistávací dráhy:
T-3 Letiště na území SO ORP Tábor Název
IČO
Charakter
Určení
Typ dráhy
Veřejné vnitrostátní letiště Tábor
16846842
CV
V
N
Vojenské letiště - Všechov
60162694-5
VO
V
Z
Heliport - Nemocnice Tábor
26095203
CN
V
Z
zdroj:databáze jevu A102
Letiště Tábor má statut veřejného letiště pro vnitrostátní dopravu. Záložní vojenské letiště Tábor – Všechov by podle dostupných informací mělo být převedeno na civilní vnitrostátní provoz. Výhradně pro účely Integrovaného záchranného systému je určen heliport Táborské nemocnice. Tato letiště (s výjimkou heliportu a vojenských letišť) mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. V uplynulém období bylo zrušeno vojenské letiště Bechyně – Hodonice.
- 28 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
6. Cyklistická doprava a turistické stezky Území SO ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras různých kategorií. Cyklotrasy jsou však z valné části vedeny po silnicích II. a III. třídy, což snižuje bezpečnost a komfort pohybu cyklistů a omezuje význam cyklotras pro zdravý pohyb v přírodním prostředí. V řešeném území se nacházejí cyklotrasy a turistické stezky různých kategorií. Nejvýznamnější trasy jsou: Program Greenways: je programem podporujícím ochranu přírody a kulturního dědictví, včetně regionálního rozvoje prostřednictvím k životnímu prostředí šetrné turistiky. Jsou tak generovány stimuly drobného podnikání a občanských neziskových aktivit pro zpřístupnění hodnot přírodního i urbanizovaného prostředí podél koridoru trasy. Program je rovněž určen pro územně rovnoměrnější a ekologicky šetrnější rozložení cestovního ruchu mimo jeho hlavní destinace. Do programu je zatím v území ORP Tábor zařazen úsek Planá n.L. – Tábor – Borotín – Libenice dálkové cyklotrasy Wien - Praha. Dálkové turistické stezky: Jedná se o propojenou kontinentální síť dálkových turistických stezek, vytvářenou Evropskou turistickou asociací (EWV) již od r.1969. Řešeným územím prochází trasa E3 Černé moře – Pyrenejský poloostrov s celkovou délkou 6 950 km. Síť ostatních značených turistických stezek a tras je v řešeném území relativně velmi hustá v okolí hlavních center cestovního ruchu, t.j. Tábora, Bechyně, Mladé Vožice, Plané nad Lužnicí, Choustníku a okolí řeky Lužnice. Multifunkční turistický koridor Lužnice: je určen pro pěší a vodní turistiku i cykloturistiku podél atraktivního dolního toku řeky Lužnice, zejména v úseku Tábor – Bechyně – ústí Lužnice do Orlické údolní zdrže.
- 29 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.3.2. Analýza SWOT dopravní infrastruktury a dopravních systémů SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
relativně hustá silniční i železniční síť
nízká propustnost hlavních silničních tahů v důsledku zastaralosti jejich parametrů
dobrá dostupnost regionálního centra Č.Budějovice a hl.m.Prahy
nedostatečně kapacitní rychlé připojení území k západoevropskému systému dálnic
Průchod multimodálního dopravního koridoru M1 nedostatečně kapacitní rychlé spojení území ORP evropského významu územím ORP Tábor Tábor s Plzeňským krajem, krajem Vysočina a moravskými regiony kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu
obtížná dopravní dostupnost periferních oblastí území hromadnou dopravou
fungující systém integrované regionální i dálkové autobusové dopravy
absence pravidelné letecké přepravy osob a zboží
velmi dobrá vybavenost území infrastrukturou pro špatný stavebně technický stav většiny silnic II. a III. leteckou dopravu třídy a jejich stavebních objektů (mosty, propustky, zárubní zdi ...)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 na státní hranice s Rakouskem.
Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů pro přestavbu a údržbu dopravní infrastruktury.
Vybudování rychlostní komunikace R4 s návazností na silnici I/4 (Nová Hospoda – hranice ČR).
Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po roce 2013).
Vybudování koridoru železniční dopravy C-E 551a Praha–Benešov–Veselí nad Lužnicí–České Budějovice–Horní Dvořiště–hranice ČR (–Linz) a koridoru C-E 551b na trase České Budějovice– Horní Dvořiště–hranice ČR (–Linz) (IV.TŽK).
Nevybudování nového úseku IV. TŽK Č.Budějovice – Linz do roku 2025, kdy má být dle česko-rakouské technicko - ekonomické studie vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě.
Využití letiště Všechov pro veřejný vnitrostátní provoz nadregionálního významu.
Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK). Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva obyvatelstvo a životní prostředí v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n. L.
- 30 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.3.3. Problémy území z hlediska dopravní infrastruktury a dopravních systémů V území ORP Tábor je nezbytné řešit v příslušných ÚPD následující problémy rozvoje dopravní infrastruktury:
T-4 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území Kód VPS
Lokalizace
Popis označení
Číslo úseku
Vymezení koridoru úsek
Dotčená katastrální území
šířka v m
KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1
Dálnice D-3 u Tábora
D-3
1
Tábor Čekanice – Měšice stáv. sil. I/3
200 Čekanice, Měšice u Tábora
D6
Silnice I/19 v úseku Oltyně Tábor - hranice kraje Vysočina
I/19
8
úsek Tábor (MÚK Klokoty) – Tábor (most přes Jordán) – úprava na čtyřpruh
100 Klokoty, Tábor, Náchod u Tábora
9
severní obchvat Zárybniční Lhoty
200 Měšice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota
10
úsek Zárybniční Lhota (východ) – Chýnov (západ) – homogenizace
100 Zárybničná Lhota, Nová Ves u Chýnova, Chýnov u Tábora
12
úsek Kladruby – hranice s krajem Vysočina
200 Kladruby, Dolní Hořice, Pořín, Lejčkov, Prasetín
9
úsek Bernartice – Opařeny
400 Opařany
11
úsek Opařeny (východní okraj) – Oltyně (západ)
100 Opařany, Oltyně, Řepeč
D11
Silnice I/29
I/29
- 31 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-4 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území - dokončení Kód VPS
Lokalizace
Popis označení
Číslo úseku
Vymezení koridoru úsek
Dotčená katastrální území
šířka v m
KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D 24
Nové mimoúrovňové křížení silnice II/120 se IV. TŽK
II/120
120 Ad IV.TŽK
100 Sudoměřice u Tábora
D 54
Planá nad Lužnicí
II/409
Planá nad Lužnicí přivaděč D-3
100 Planá nad Lužnicí
D 75
Táborsko
Cyklo
1
Chotoviny - Tábor
30 Chotoviny, Košín, Náchod u Tábora
2
Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí - Želeč
30 Tábor, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Želeč, Sezimovo Ústí
3
Planá nad Lužnící Košice
30 Planá nad Lužnicí, Doubí u Tábora, Košice
4
Měšice - Knížecí rybník
30 Měšice, Zárybničná Lhota
zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
- 32 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-5 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC Kód VPS
Lokalizace
Popis a označení z VÚC
Číslo úseku
Vymezení koridoru úsek
šířka v m
Dotčená katastrální území
KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1
Dálnice D3 v úseku Tábor České Budějovice - Dolní Třebonín
D-3 TA
2
Tábor Měšice - Veselí nad Lužnicí
D3
IV. Tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje - Tábor hranice okresu TA/ČB
IV. TŽK TA 1.zam
1
hranice StČ kraje Tábor
100-600 Nemyšl, Prudice, Sudoměřice u Tábora, Moraveč, Chotoviny, Červené Záhoří, Vrážná, Stoklasná Lhota, Čekanice u Tábora, Náchod, Tábor
2
Doubí u Tábora Soběslav
150-600 Planá n. Luž., Doubí u Tábora, Košice u Tábora, Roudná n. Luž.
TA zm. 2
7
úsek Oltyně – Tábor (MÚK Klokoty)
200 Oltyně, Drhovice, Meziříčí, Dražice u Tábora, Klokoty
TA
11
jižní obchvat Chýnova vč. severního obchvatu sídla Kladruby
200 Chýnov u Tábora, Záhostice, Kladruby
TA zm. 2
10
jižní obchvat Opařan
200 Opařany
TA
12
obchvat Oltyně
200 Oltyně, Řepeč
D6
D11
Silnice I/19 v úseku Lety Oltyně
Silnice I/29
600 Měšice u Tábora, Sezimovo Ústí, Turovec, Planá nad Lužnicí, Košice u Tábora, Doubí u Tábora
- 33 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-5 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC - dokončení Kód VPS
Lokalizace
Popis a označení z VÚC
Číslo úseku
Vymezení koridoru úsek
šířka v m
Dotčená katastrální území
KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D25
Silnice II/122 nový úsek silnice jižně od Bechyně
II/122 TA
Bechyně jih
100 Bežerovice, Hodonice u Bechyně
D29
Silnice II/137 v úseku Březnice Tábor - Mladá Vožice
II/137 TA
1
Březnice - Sudoměřice u Bechyně
100 Březnice, Blatec, Sudoměřice u Bechyně, Bežerovice
TA
2
průtah Sudoměřice u Bechyně
100 Sudoměřice u Bechyně
TA 2.zm.
3
přeložka Bechyňská Smoleč
100 Bechyňská Smoleč
TA
4
přeložka Malšice
100 Čenkov u Malšice, Malšice
5
obchvat Slapy
100 Slapy u Tábora
6
Tábor Horky - křiž. s dnešní I/3
100 Slapy u Tábora, Horky u Tábora, Čelkovice, Tábor
7
úsek Měšice – Čekanice
100 Tábor, Měšice u Tábora, Čekanice u Tábora
8
úsek Čekanice – Hlinice
100 Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora, Hlinice
TA zm. 2
9
obchvat Ratibořské Hory
100 Vřesce, Ratibořské Hory,Dub u Ratibořských Hor, Ratibořice u Tábora, Pohnánec
TA zm. 1
1
přeložka
100 Moraveč u Chotovin
TA
D56
úprava mimoúrovňového křížení silnice II/120 s IV. TŽK
zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
Nejzávažnějším problémem k řešení na území SO ORP Tábor je střet záměru dopravního koridoru M1 (X) mezinárodního a nadregionálního významu s chráněným územím přírody Přírodního parku Turovecký les (P 41), jak přehledně problémový výkres v měř. 1:25 000 v grafické části dokumentace.
- 34 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.4. Technická infrastruktura 1.3.A.4.1. Charakteristika současného stavu a dynamika vývoje 1. Vodní hospodářství 1.1 Vodní zdroje Jihozápadní část řešeného území, tj. části správního území obcí Malšice, Skrýchov u Malšic, Sudoměřice u Bechyně, Hodětín, Záhoří, Březnice, spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Ve správním obvodu ORP Tábor a jeho bezprostředním okolí jsou pro zásobování obcí významné především podzemní zdroje, vázané na turonské sedimenty na sever a východ od Tábora v obcích Dolní Hrachovice, Pohnání, Běleč, Vilice, Dolní Hořice, Chýnov a v poříčních sedimentech Lužnice.
1.2 Vodárenské systémy Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých málo vyhovujících vodních zdrojů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. V řešeném území je 83% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů. Obcemi bez vodovodu jsou Zhoř u Mladé Vožice, Hlasivo, Jedlany, Košín, Radimovice u Tábora, Balkova Lhota, Svrabov, Dražičky a Lom.
1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod U malých obcí či místních částí větších obcí často nakládání s odpadními vodami odporuje platným předpisům, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegálně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Ve smyslu závazné legislativy EU mají obce nad 2000 EO vybudovat do r. 2010 odpovídající systémy odkanalizování a čištění odpadních vod. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. V řešeném území 86% celkového počtu obyvatel žije v domácnostech připojených na veřejné systémy kanalizace, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Obcemi bez kanalizace jsou Slapsko, Oldřichov, Jedlany, Pohnánec, Pohnání, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Hodětín.
- 35 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. Energetika, spoje, telekomunikace Jediným využitelným energetickým zdrojem , který se nachází přímo v řešeném území, je Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné sítí společností E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané n.L. (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrábějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost E.ON Distribuce). Dalšími zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE), v posledním období především fotovoltaické zdroje. Velký potenciál je rovněž v oblasti úspor energií.
2.1 Zásobování elektrickou energií Zásobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 vedení 110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora.
2.2 Zásobování zemním plynem Území Jihočeského kraje je zásobováno zemním plynem z Jihočeské plynárenské, a.s. (JČP, a.s.) vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. V řešeném území SO ORP Tábor je až dosud plynofikováno pouze asi 25% z celkového počtu obcí. Řešeným územím prochází severojižním směrem významný VVTL plynovod z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří páteř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí n.L. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR–Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a ÖMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Dle údajů správce distribuční sítě (JČP, a.s.) se v posledním období díky masívnímu růstu ceny plynu zvyšuje počet neaktivních přípojek.
2.3 Zásobování teplem V řešeném území se vyskytují pouze systémy CZT sídlištní s omezeným územním rozsahem. Podrobné údaje o těchto systémech jsou součástí obsahové náplně sledovaného jevu č.79 a 80. SCZT jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území.
2.4 Systémy pro přenos informací Území správního obvodu ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dálkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo státní telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dálkovými kabely připojeni jednotliví vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes představovány kapacitními automatickými, digitálními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové trasy páteřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE, a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signálem. Území správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signálem rozhlasového vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů.
- 36 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2.5 Odpady Největší podíl odpadů v SO ORP Tábor vzniká dlouhodobě ze stavebnictví, z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. Přestože indikátor vyprodukovaného odpadu 379,3 kg/obyv. ORP Tábor je v rámci ČR mírně podprůměrný a indikátor míry separace složek odpadu 18,6% (2006) nadprůměrný jak v rámci ČR, tak i Jihočeského kraje, je třeba dále usilovat o jejich další postupné zlepšování, mj. protože kapacita skládky v Želči bude v dohledné době vyčerpána. V posledních letech pozitivně roste podíl tříděného odpadu, což je výsledkem jak osvětové kampaně tak dotacemi obcím ve formě nádob na tříděný odpad. Obce rovněž ve větší míře zřizují sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu. Využití vytříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit.
2.6 Produktovody Jižní polovinou řešeného území jsou vedeny produktovody přepravující potenciálně nebezpečné látky. Koridory produktovodů včetně jejich bezpečnostních a ochranných pásem jsou zakresleny ve výkresu limitů využití území.
- 37 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.4.2. Analýza SWOT technické infrastruktury SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
dostačující vodní zdroje kolísavé kvality vody
nízký počet plynofikovaných obcí
konsolidované vodárenské systémy s dobrými předpoklady dalšího rozvoje
zhoršená situace v zásobování vodou v obdobích déletrvajícího sucha
nadprůměrný počet obyvatel napojených na veřejný vodovod
zhoršená kvalita vody některých povrchových i podzemních vodních zdrojů
chráněná oblast přirozené akumulace vod v jižní části území
vysoký podíl skládkování tuhého komunálního odpadu
konsolidovaná elektrizační přenosová soustava
slabý podíl recyklovaného odpadu pro druhotné využití
dokončená přestavba telekomunikační soustavy
zvyšování počtu neaktivních plynovodních přípojek
dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí
špatný technický stav sítí i zdrojů centralizovaného zásobování teplem v Táborské městské aglomeraci
vysoko nadprůměrný počet obyvatel napojených na systém veřejné kanalizace
nízký podíl využití bioplynu a odpadů pro druhotné energetické využití
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
rekonstrukce a modernizace vodohospodářské infrastruktury
nedostatečné financování rozvoje technické infrastruktury z veřejných rozpočtů
vybudování nových vodních zdrojů, odstavení zdrojů s horší nebo proměnlivou kvalitou surové vody
lokální rizika škod při nedokončení protipovodňových opatření
rekonstrukce, modernizace a rozvoj sítí CZT, včetně centrálních zdrojů – kogeneračních jednotek teplo/elektrická energie
problémy spojené se splněním směrnice EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000 – 9999 EO do r.2010
rekonstrukce a výstavba kanalizačních soustav včetně ČOV
přetrvávající vysoká míra likvidace TKO skládkováním
pokračování plošné plynofikace obcí
růst produkce TKO na 1 obyvatele, zvláště pak v souběhu s přetrvávajícím nízkým podílem separace složek
zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaiky, biomasy, malých hydroelektráren, geotermálních zdrojů) na celkové energetické bilanci
návrat většího počtu domácností k lokálnímu spalování fosilních paliv v důsledku vysokých cen plynu a elektřiny
výstavba nových propojovacích vedení VN pro optimalizaci zásobování elektřinou
prohlubování potíží se zásobováním vodou v obdobích sucha v některých částech území
- 38 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.3.A.4.3. Problémy území z hlediska technické infrastruktury Z hlediska potřeb koncepčního rozvoje technické infrastruktury bude třeba řešit následující problémy v ÚPD: Vodní hospodářství
vytváření koridorů pro zásobování vodou z velkých zdrojů vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV)
T-6 Plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schválených ÚP VÚC Kód
Název
Popis označení
Dotčená katastrální území
V 36
Jistebnice - Nová ČOV
ČOV
Jistebnice
V 12
Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny
Napojení sídel na vodovod
Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Chotoviny, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Řevnov, Vrážná zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
Zásobování energiemi a teplem, spoje
plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika
T-7 Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika Kód
Název
Popis označení
Dotčená katastrální území
Ee2
Chotoviny - Zadní Střítež
VVN - 110 kV
Bradáčov, Dolní Hrachovice, Chotoviny, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Zadní Střítež
Ee10
Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora
VVN – 110 kV
Stoklasná Lhota, Náchod u Tábora, Čekanice u Tábora
Ee26
Transformovna TáborNáchod
TR110/22 kV
Náchod u Tábora
Ee33
Kočín – Mírovka
VVN 400 kV
Nové Dvory u Pořína, Kozmice u Chýnova, Chrbonín, Krtov, Choustník, Kajetín, Skopytce, Krátošice, Košice u Soběslavi, Chabrovice zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
- 39 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
plochy a koridory technické infrastruktury – zásobování plynem
T-8 Plochy a koridory technické infrastruktury - zásobování plynem Kód
Název
Popis označení
Dotčená katastrální území
Ep2
Olší – Jistebnice
VTL plynovod
Olší u Opařan, Padařov, Drahnětice, Makov u Jistebnice, Jistebnice
Ep4
Soběslav - Planá nad Lužnicí
VTL plynovod
Planá nad Lužnicí, Chlebov, Myslkovice, Přehořov u Soběslavi, Košice u Soběslavi, Soběslav, Sedlečko u Soběslavě, Zvěrotice
Ep15
územní rezerva Hvožďany – Chrášťany
ÚRVTL
Hvožďany u Bechyně
Ep25
Mladá Vožice – Pacov, I. etapa
VTL plynovod
Mladá Vožice, Běleč u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Smilovy Hory, Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitální vysílání TV a rozhlasového signálu.
- 40 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL I.3.B.1. Obyvatelstvo I.3.B.2. Vzdělávání I.3.B.3. Zdravotnictví I.3.B.4. Sociální péče I.3.B.5. Kultura a památková péče I.3.B.6. Sport a tělovýchova I.3.B.7. Bydlení a bytový fond I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatel I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace
I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL I.3.B.1. Obyvatelstvo I.3.B.1.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje obyvatelstva SO ORP Tábor vykazuje vysokou míru stability počtu obcí, jelikož od poloviny 90. let minulého století se jejich počet nemění. Proces urbanizace a obecně koncentrace obyvatel do vybraných sídel byl reálně ukončen. Podle posledních dostupných údajů ČSÚ o celkovém počtu obyvatel v řešeném území žilo k 31.12.2007 ve SO ORP Tábor celkem 80.782 obyvatel, z toho 39.641 mužů a 41.141 žen. Území ORP Tábor patří k těm, v nichž podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je extrémně nízký (do 1%). Pohyb obyvatel v území ORP Tábor je proporcionálně velmi malý. Územní porovnání regionálních rozdílů změn počtu obyvatel podle ORP České republiky ukazuje, že správní obvod ORP Tábor patří k obcím III. stupně se silně stabilizovaným počtem obyvatel s malou mírou změn. Index stáří obyvatelstva ORP Tábor je nepříznivý. V některých obcích ORP Tábor je extrémně nízký podíl dětí ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel obce, což z dlouhodobého hlediska ohrožuje samu existenci těchto obcí, pokud nemají předpoklady pro jiný způsob využití svého území, např. k rekreačním účelům. Podíl dospělých osob ve věku 15 – 64 let na celkovém počtu obyvatel ORP je víceméně stabilní, podíl seniorů ve věku 65 let a více stoupá. Saldo migrace obyvatel stěhováním je velmi mírně záporné. V turisticky exponovaných oblastech a městech s vysokou dojíďkou za prací a vzděláním (Tábor, Planá n.L., Dobronice u Bechyně, některé obce Jistebnicka) je problémem reálný počet uživatelů jejich území, který zvláště v letní turistické sezóně přesahuje počet trvale žijících obyvatel o 24,5 a více %. Celková míra dojíždky za prací a vzděláním je zvláště vysoká uvnitř hranic ORP a směřuje z menších obcí do městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. Hlavní indikátory procesu urbanizace SO ORP Tábor ukazuje následující tab.
- 41 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-9 Hlavní indikátory procesu suburbanizace v SO ORP Tábor ORP
Rozloha km2
Počet obyvatel
Obyv. / km2
Počet obcí
mho
Počet měst
3
Stupeň urbaniza ce (lp)
Stupeň urbaniza ce (vp)
Tábor
1 002
80137
80
79
7,88
6
71,3
44,8
Jihočeský kraj
10 057
627 766
62
623
6,19
52
50,2
36,9
zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje
Z výše uvedených indikátorů urbanizace a jejich srovnání s hodnotami celokrajskými vyplývá, že SO ORP Tábor je v zásadě středně urbanizovaným územím, v rámci Jihočeského kraje však dosahuje nadprůměrných ukazatelů urbanizace.
T-10 Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje
ORP
Podíl % rozlohy kraje
Podíl %na počtu obyvatel
Tábor
9,96
12,77
JČK
100
100
Index vitality
887
-8
Index migračn ího zisku
-0,07
Index stáří
102
Vitality
-1
migrace
stáří
Indikáto rový součet
-1
-1
-3
0
+6
-2
zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje
Z pohledu výše uvedených syntetických sociodemografických indikátorů patří v Jihočeském kraji ORP Tábor spolu s ORP Milevsko k nejhůře hodnoceným. Zatímco v některých obcích na periferii SO ORP počet obyvatel trvale klesá od r. 2001 (Bechyně, Březnice, Smilovy Hory, Šebířov) v obcích tvořících jádro aglomerace (Chotoviny, Malšice, Dražice) s výjimkou města Tábor, počet obyvatel roste.
3
mho = míra hustoty obcí.
Významně nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele (interval 20 až 29 %) mají dále čtyři kraje: Pardubický, Královéhradecký, Jihočeský a Plzeňský. Z tohoto pohledu je Jihočeský kraj nadprůměrným územím při zhodnocení populační váhy malých obcí.
- 42 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.1.2. Analýza SWOT obyvatelstva SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
sociodemografická kompaktnost území
výrazně podprůměrné charakteristiky vitality, migračního zisku, stáří obyvatelstva
nadprůměrné charakteristiky urbanizace území v rámci JčK
vysoký počet obcí s nedostatečnou populací, nemajících dostačující potenciál k reprodukci, obnově a rozvoji
Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel výhodná poloha i populační velikost městské menším než 200 a současně i jejich velká populační aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí-Planá n.L. z hlediska dostupnosti z ostatních částí území ORP váha. a vyšší občanské vybavenosti
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
probíhající proces suburbanizace a v jeho důsledku populační zisky obcí s dobrou dostupností z center osídlení
vylidňování nejmenších obcí v důsledku stárnutí jejich obyvatel a vystěhovávání mladých domácností za lepšími životními podmínkami – Smilovy Hory, Bradáčov, Zadní Střítež, Vodice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Rataje
zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí
nedostatečné tempo zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel a jejich nepřipravenost využívat otevřenosti trhu pracovních příležitostí v rámci EU
I.3.B.1.3 Problémy území z hlediska obyvatelstva
V ÚPD je třeba reagovat na probíhající proces suburbanizace, kdy dlouhodobě populačně nejziskovějšími se stávají obce Planá n.L., Nová Ves u Chýnova, Bečice, Dražičky, Meziříčí, Radkov, Balkova Lhota a Slapsko, ležící především v zázemí městské aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí-Planá n.L. s vysokou kvalitou veřejné vybavenosti a dobrou dostupností. Koncepčním způsobem dlouhodobě vytvářet podmínky pro příliv mladých rodin do území ORP Tábor, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním věku k obrácení dosud trvajícího nepříznivého trendu vývoje populace (velmi malé zastoupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let). Zlepšit slabé zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci ORP, zejména v menších obcích Vytvářet podmínky pro seniory zlepšováním dostupnosti zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého bydlení, apod.) prostřednictvím nástrojů územního plánování.
- 43 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.2. Vzdělávání I.3.B.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje území z hlediska vzdělávání Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol a jejich vhodné územně prostorové rozložení. K velmi důležitým rozvojovým impulzům je dále počítána lokalizace vysokých škol, resp. jejich fakult či pracovišť v daném území (ve správním obvodu ORP Tábor se nevyskytují) a zvyšování nabídky studijních příležitostí nejen v nich, ale i ve vyšších a středních odborných školách. S ohledem na ekonomický profil SO ORP Tábor a jeho hospodářskou základnu je dále podstatný počet a odborná struktura odborných učilišť a středních odborných zemědělských škol. S rozvojem řešeného území a jeho předpokládanou transformací úzce bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v populaci SO ORP Tábor a žádoucí snižování subregionálních rozdílů v jejich umístění. Vzdělanost obyvatel se projevuje jako významný faktor předpokladů rozvoje území. Tato tendence se bude v budoucnu uplatňovat ještě silněji. Z dostupných údajů o věkové struktuře a mobilitě obyvatel lze nepřímo usuzovat o změnách struktury vzdělanosti obyvatel v řešeném území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je třeba považovat za silný negativní faktor rozvojových předpokladů území. Naopak podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je velmi důležitým pozitivním impulzem územního rozvoje. Z hlediska územní struktury vzdělanosti obyvatel je v řešeném území situace ve městech a sídlech s větším počtem než 1000 obyvatel znatelně lepší než v malých obcích. Zatímco počet lidí bez jakéhokoliv vzdělání se v obcích ORP objevuje výjimečně nebo se počítá v řádu několika jednotlivců, je podíl obyvatel s pouhým základním vzděláním v některých malých obcích značný a dosahuje až 33% - Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Zhoř u Mladé Vožice, Šebířov, Vilice, Zadní Střítež, Pojbuky, Rodná, Vodice, Vlčeves, Mlýny a Psárov. Ve městech a větších obcích je situace příznivější díky vyššímu zastoupení obyvatel se středoškolským vzděláním, ukončeným maturitou. Proporcionální podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je jasně největší v území městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. a v Bechyni, Chýnově a Chotovinách. Z hlediska územního rozložení různých typů škol je patrná jejich značná koncentrace v Táboře a Sezimově Ústí, což platí zejména o středních odborných školách a středních odborných učilištích. Udržení 1. stupňů základních škol se v některých obcích Táborska jeví jako jeden ze základních předpokladů jejich celkového rozvoje v budoucím období. Zarážející je celkově nízký počet jazykových škol a lidových škol umění.
- 44 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.2.2. Analýza SWOT území z hlediska vzdělávání SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
dobrá dostupnost center vysokoškolského vzdělání v Č. Budějovicích a v Praze
absence vysoké školy či její fakulty nebo ústavu
zastoupení vyšších a speciálních odborných středních škol nadmístního významu
absence pracoviště či centra základního nebo aplikovaného vědeckého výzkumu, technologického parku
příznivé předpoklady pro umístění dalších pracovišť vysokých škol
nízká celková úroveň vzdělanosti obyvatelstva v malých obcích - Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Zhoř u Mladé Vožice, Šebířov, Vilice, Zadní Střítež, Pojbuky, Rodná, Vodice, Vlčeves, Mlýny a Psárov nízký počet jazykových škol a základních uměleckých škol
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zřízení vysoké školy či její fakulty
neuvážené slučování základních škol a rušení 1. stupňů ZŠ v malých obcích
zřízení inovačního centra, podnikatelského inkubátoru či technologického parku
nízká tempa zavádění digitálních technologií do vzdělávacích programů
pokračování trendu zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci
prohlubování rozdílů mezi hustě urbanizovanou částí území a venkovskými periferními oblastmi ve vzdělanosti populace
I.3.B.2.3. Problémy území z hlediska vzdělanosti Z hlediska vzdělanosti obyvatelstva je třeba v území SO ORP Tábor usilovat o řešení zejména následujících problémů: územní stabilizaci prvních stupňů ZŠ a mateřských škol v obcích na základě podrobného rozboru sociodemografické situace a natality usilovat o zřízení VŠ, či její fakulty jako předpokladu rozvoje aplikací inovačních technologií v průmyslu, zemědělství a dopravě v ÚPD vytvořit podmínky pro zřízení podnikatelského inkubátoru a technologického parku jako předpokladu rozvoje biotechnologií a genetického zemědělství a sofistikovaných technologií v průmyslové výrobě a službách všemožně podporovat rozvoj distančních metod vzdělávání a rekvalifikace formou e-learningu a on-line vzdělávacích programů
- 45 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.3. Zdravotnictví I.3.B.3.1. Charakteristika stavu území z hlediska zdravotnictví Síť zdravotnických zařízení a dostupnost lékařské péče pro obyvatelstvo jsou významným stabilizujícím faktorem rozvoje území. Údaje o plochách zdravotnických zařízení v řešeném území nejsou s výjimkou lázeňských území k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací o vybavenosti území plochami zdravotnických zařízení byly výsledky šetření, provedeného v r.1986. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zdravotnickými zařízeními v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personálu) je dostupný v databázi ÚZIS. Ve všech výše uvedených ukazatelích je situace v řešeném území lehce pod průměrem ČR. O dostupnosti lékařské péče v daném území pro jeho obyvatelstvo nejlépe vypovídající je indikátor počtu lékařů ambulantní péče na 1 000 obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře. S ohledem na odhadovaný významný vliv ostatních (OUÚ) a potenciálních (POÚ) uživatelů území lze tyto údaje považovat v řešeném území za nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se totiž podle expertních odhadů může vyskytovat až o 20% vyšší reálný počet uživatelů území než je počet trvale bydlících obyvatel. Jednodenní návštěvnost toto zatížení území ještě dále významně zvětšuje a ovlivňuje tím i potřebu zdravotní péče a její dostupnost. V této souvislosti je třeba pokládat za nepříznivý trend úbytku samostatných ambulantních ordinací lékařů a hlubší pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobě nemocné a odborných léčebných ústavů, protože tento trend není kompenzován nárůstem počtu lůžek v nemocnicích. Jako významný další samostatný problém se jeví dostupnost záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci v některých částech řešeného území a vysoká koncentrace dostupných zdravotnických zařízení pouze do městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. Následující tabulka ukazuje vybavenost území ORP Tábor zařízeními základní a odborné zdravotní péče a zařízeními vyšší odborné lékařské péče.
- 46 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-11 Vybavenost území SO ORP Tábor zařízeními lékařské péče Počet obyvatel
Zařízení základní ZP 4
Zařízení odborné LP 5
Bechyně
5 557
10
2
Borotín
533
3
Dražice
763
1
Drhovice
179
1
Chotoviny
1 656
3
Choustník
519
1
Chýnov
2 257
5
Jistebnice
2006
2
Malšice
1 767
1
Mladá Vožice
2 728
5
Opařany
1 370
3
Planá n.L.
3 454
6
728
2
Sezimovo Ústí
7 302
8
8
Tábor
35 769
62
63
Obec
Ratibořské Hory
středisko ambulantní záchranné nemocnice zařízení služby a rychlá ZP 1
3 1
2 5
2
1 zdroj: ČSÚ
V řešeném území se dále nachází 1 odborný léčebný ústav v Opařanech a lůžková zařízení lázeňské péče v Bechyni. Z výše uvedeného souhrnného přehledu m.j. vyplývá, že SO ORP Tábor nemá žádnou léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN). Ukazuje rovněž na disparity územní vybavenosti zařízeními lékařské péče mezi obcemi srovnatelné velikosti se srovnatelnou rozlehlostí spádových obvodů (např. Jistebnice s 2006 obyv. a 2 samostatnými ordinacemi praktického lékaře a Chýnov s 2 257 obyv. a 6 samostatnými ordinacemi praktického lékaře). Dále lze z tohoto přehledu usuzovat na značně horší dostupnost základní lékařské péče v periferních obvodech území ORP v porovnání s územím městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L., jak vyplývá porovnáním hodnot indikátoru počtu obyvatel na 1 samostatného lékaře praktika: Tábor 568 obyv., Malšice 1 767 obyv., Jistebnice 1000 obyv., atd..
4
Zařízení základní zdravotní péče: samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace lékaře pro děti a dorost, samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa
5
Zařízení odborné lékařské péče: samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa, samostatná ordinace lékaře specialisty, ostatní samostatná zařízení
- 47 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.3.2. Analýza SWOT území z hlediska zdravotnictví SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
fungující stabilizovaná síť zařízení základní a odborné lékařské péče
velké územní disparity v dostupnosti lékařské péče, zejména mezi okrajovými částmi území ORP a městskou aglomerací Tábor –Sezimovo Ústí – Planá n.L.
existence nemocnic a navazujícího střediska záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci v Táboře
neexistence léčebny dlouhodobě nemocných
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zřízení léčebny dlouhodobě nemocných a specializovaného střediska geriatrické péče
nedostatečné financování zdravotnických zařízení z veřejných rozpočtů
zlepšování technického, přístrojového a personálního vybavení nemocnic a ambulantních zařízení
zhoršení dostupnosti nemocniční a ambulantní péče v důsledku reformy zdravotnictví trend poklesu počtu ordinací praktických lékařů
I.3.B.3.3. Problémy území z hlediska zdravotnictví
Fungování a plánování sítě zařízení a služeb zdravotnické péče nedostatečně odráží přítomnost a významné vlivy ostatních uživatelů území a vlivy jejich prostorové a sezónní koncentrace. Při přípravě koncepcí rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb ve zdravotnictví a zdravotnické péči místního i nadmístního významu. S ohledem na zvyšující se podíl seniorů v populaci a zvyšování věku jejich dožití zvážit zřízení léčebny dlouhodobě nemocných se specializovaným střediskem geriatrické péče.
- 48 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.4. Sociální péče I.3.B.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sociální péče Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří sociální péče k hlavním ukazatelům rozvojových předpokladů území. V některých případech mohou mít kapacity i reálný počet klientů zařízení sociální péče významný místní vliv na skutečný počet uživatelů území. S existencí zařízení sociální péče a počty jejich klientů je tudíž nutné počítat v územně plánovacích činnostech. Územní rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v obcích správního obvodu ORP Tábor ukazuje následující tabulka:
T-12: Rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v SO ORP Tábor Typ zařízení Ústav sociální péče pro mládež Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců Domov – penzion pro důchodce Úřadovna úřadu práce
Obec Tábor Bechyně (2), Jistebnice, M.Vožice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Tábor (3) Bechyně, Chýnov, Tábor M. Vožice Tábor
Počet celkem 1 8 3 1 1 zdroj: ČSÚ
Území SO ORP Tábor není vybaveno žádným domovem pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou, nebo zařízením s obdobným charakterem. Zařízení sociální péče nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a větším výskytem tělesných a mentálních handicapů v populaci. Ve vybraných indikátorech počtu míst v domovech důchodců na 1000 obyvatel nad 60 let a počtu bytů v domech s pečovatelskou službou na 1000 obyvatel ve věku nad 60 let zaostává ORP Tábor za celostátním průměrem a zejména za standardem EU. V indikátoru průměrné výše důchodů patří ORP Tábor spolu s ORP České Budějovice k nejlépe hodnoceným územím Jihočeského kraje.
- 49 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.4.2. Analýza SWOT území z hlediska sociální péče SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
stabilizovaný a funkční systém sociální péče kvalifikace a odborná struktura v sektoru sociální péče a služeb
PŘÍLEŽITOSTI
nedostatečná kapacita zejména pro seniory
zařízení
sociální
péče,
personálu nedostatečné propojení a koordinace systému zdravotní a sociální péče
HROZBY
transformace a modernizace zařízení sociálních zhoršování dostupnosti služeb sociální péče služeb a zefektivnění jejich provozu v důsledku nedostatečného pokrytí území, nárůstu potřeb či vysoké ceny služeb pro klienty
I.3.B.4.2. Problémy území k řešení z hlediska sociální péče
V ÚPD vytvořit územně technické předpoklady pro posílení kapacity různých druhů sociální péče o seniory ve věku nad 60 let V koncepcích rozvoje území je třeba věnovat pozornost vytvoření příznivých podmínek pro dostupnost asistenční péče v denních centrech a stacionářích i přímo v bydlištích klientů.
- 50 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.5. Kultura a památková péče I.3.B.5.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska kultury a památkové péče 1 Plochy občanského vybavení - kultura Údaje o plochách zařízení pro kulturu nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací byly výsledky šetření, realizovaného v r.1986. Další údaje viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A3.
2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky Území SO ORP Tábor má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. V SO ORP Tábor je registrováno 772 památkově chráněných území a objektů různé kategorie, z nich jsou 4 vyhlášeny národní kulturní památkou: radnice v Táboře č.p.1 areál Hradu Kotnov a pivovar, Bechyňská brána v Táboře silniční řetězový most ve Stádleci Kozí Hrádek Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích, které spolu s krajinným rázem vytvářejí jedinečný charakter území – genia loci. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou (viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A11). Kulturně historický potenciál území ORP Tábor je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických, protože generuje cestovní ruch a rekreační potenciál řešeného území. Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s archelogickými nálezy (ÚAN), která jsou rozdělena do čtyř kategorií podle průkazu či pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů. Kulturně historický potenciál území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. V území SO ORP Tábor se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typově patří např. rozhledny, vodní díla, hamry, kovárny, historické úseky železnic, tunely, mosty, textilní manufaktury a ostatní továrny, rybniční soustavy, vodní kanály, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvářejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, sakrální architekturu, hřbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod..
- 51 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Vybrané indikátory fondu kulturně historického dědictví
národní kulturní památky - počet 4 městské památkové rezervace - počet 1 městské památkové zóny - počet 1 vesnické památkové rezervace - počet 0 vesnické památkové zóny - počet 2 6 krajinné památkové zóny - počet 0 7
I.3.B.5.2. Analýza SWOT území z hlediska kultury a památkové péče. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
památkově chráněná území, soubory staveb a špatný stavebně technický stav části památkově stavby, zapsané do ÚSKP ČR chráněného fondu historicky cenná území s urbanistickými problematické či žádné využití části památkově hodnotami , historicky a architektonicky cennými chráněných objektů a jejich souborů objekty, technickými památkami území archeologických nálezů
marketing kulturně historických estetických hodnot území
velký počet míst významné události
koordinace zájmů památkové péče a cestovního ruchu
vysoké kulturně estetické hodnoty krajiny
praktické uplatňování zřetelů ochrany kulturních hodnot krajiny
PŘÍLEŽITOSTI
a
kulturně
HROZBY
efektivní čerpání dotací z fondů EU na obnovu nevratná devastace špatně nebo památek neudržovaných a nevyužitých památek
vůbec
efektivní spolupráce orgánů památkové péče devastace kulturních hodnot i stavebně technického s obecními samosprávami a soukromými vlastníky stavu památek nevhodnými formami cestovního ruchu lepší využívání ohrožených památek podnikatelské i neziskové aktivity
pro pokračující trend poklesu zahraničních návštěvníků a incomingového cestovního ruchu
zlepšení informovanosti a marketingu kulturních pokles zájmu privátních investorů o využití památek hodnot památek a krajiny Táborska a architektonicky významných objektů
6
Vesnická památková zóna Hodonice byla navržena k vyhlášení
7
Krajinné památkové zóny Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice byly navrženy k vyhlášení
- 52 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.5.3. Problémy území k řešení z hlediska kultury a památkové péče Identifikace hlavních střetů Ochrana kulturních památek je regulována přímo zákonem č. 20/1987 sb. o Státní památkové péči. Potenciální střet je způsobován restriktivním základním charakterem památkové péče a ochrany kulturních hodnot, včetně jejich praktické aplikace orgány památkové péče na straně jedné a zájmy využití památkově chráněných území, objektů a jejich souborů soukromými investory a podnikatelskými subjekty na straně druhé. Rozvoj území je limitován ochrannými pásmy vyhlášených památek, plány ochrany a regulačními plány. Střety hrozí především u architektonicky a technicky hodnotných objektů, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Jedná se též o další historicky cenná území vyžadující ochranu: území s urbanistickými hodnotami, s koncentrací objektů lidové architektury, specifické, historicky cenné objekty (technické stavby původního průmyslu, vodní díla, rybniční soustavy, rozhledny, sakrální stavby).
Určení problémů k řešení z hlediska kultury a památkové péče
Památkově cenná území (MPR Tábor, MPZ Bechyně, VPZ, KPZ v návrhu) jsou ohrožena stavebními a jinými aktivitami v blízkosti památkově chráněných objektů i celých souborů, které mohou ohrozit estetickou hodnotu krajiny případně mít destruktivní vliv na kulturní hodnotu objektů samotných. Je nezbytné zlepšovat a vytvářet územní podmínky pro ochranu a rozvoj kulturních hodnot, zejména krajiny a krajinného rázu. Ohroženy nevhodnou činností jsou architektonicky a technicky hodnotné historické stavby, které nejsou uvedeny na Ústředním seznamu kulturních památek ČR a především historicky cenné oblasti s kumulací objektů lidové architektury, urbanistických hodnot částí sídel, technické, industriální a sakrální památky. Za základ ochrany jejich kulturních hodnot je třeba považovat vytvoření dostatečně otevřeného systému regulativů ochrany historicky cenných lokalit a obcí, které nejsou vyhlášeny za kulturní památky v ÚPD obcí a VÚC . Ohrožena jsou potenciální archeologická naleziště vzhledem k jejich výskytu téměř na celém území SO ORP Tábor, nezbytné je zajistit pružný a odborně fundovaný archeologický průzkum a dohled nad stavební činnosti v cenných lokalitách a zajistit jejich celistvost a ochranu.
- 53 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.6. Sport a tělovýchova I.3.B.6.1. Charakteristika území a dynamiky vývoje z hlediska sportu a tělovýchovy Výrazně rostou nároky na parametry, kvalitu vybavení a provoz zařízení a prostorů pro neorganizovaný sport a rekreační tělovýchovu, a to jak sezónního tak i celoročního charakteru. Do rozvoje zařízení pro sport a tělovýchovu směřují značné investice a dá se reálně očekávat další posilování tohoto trendu v budoucnosti. Významnou část těchto investic lze považovat za veřejný zájem a s ohledem na často značné územní a plošné nároky těchto zařízení je nezbytná koncepční územně technická příprava jejich realizace. Údaje o vybavenosti území zařízeními pro sport a tělovýchovu, jejich rozmístění v území a dostupnosti pro obyvatelstvo jsou důležitými ukazateli rozvojových předpokladů daného území. Řešené území SO ORP Tábor disponuje především značným potenciálem pro rozvoj aktivních forem trávení volného času včetně rekreačního sportu a tělovýchovy s ohledem na vysokou kvalitu přírodního prostředí, rozmanitost krajinného rázu i osobitou symbiózu urbanizovaného prostředí sídel s přírodním prostředím v krajinném prostoru. Vybrané indikátory stavu území z hlediska sportu a tělovýchovy:
T-13 Vybrané indikátory stavu území z hlediska sportu a tělovýchovy druh zařízení
počet
hřiště s provozovatelem nebo správcem:
96
koupaliště, bazény:
20
tělocvičny, včetně školních:
44
stadiony otevřené:
6
stadiony kryté:
0
zimní stadiony:
1
ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem
74 8 zdroj: ČSÚ
V uplynulém období byla dokončena výstavba cyklokrosového areálu, na němž se konalo mistrovství světa v roce 2009 a na němž se pravidelně konají závody Světového poháru a vrcholné domácí soutěže.
8
V samotném městě Tábor se nachází 38 těchto zařízení, což je více než celkem v celém zbytku SO ORP
- 54 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.6.2. Analýza SWOT území z hlediska sportu a tělovýchovy SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
celkově dostačující nabídka příležitostí sportovního vyžití
špatný technický stav a vybavenost části sportovních zařízení
rozvinutý systém organizovaného sportu a tělovýchovy ve sportovních klubech
absence moderně vybavené polyfunkční sportovní a kulturní haly
Nový areál pro cyklokros
nedostatečná vybavenost pro outdoorové sportovně rekreační aktivity
PŘÍLEŽITOSTI lepší využití školních tělocvičen a sportovišť pro rekreační sport a tělovýchovu v obcích
HROZBY nedostatečná alokace finančních prostředků z veřejných rozpočtů na budování infrastruktury a vybavenosti pro rekreační sport a tělovýchovu
zhoršující se fyzická kondice obyvatelstva, zejména budování veřejně přístupných sportovišť pro atraktivní formy rekreačního sportu a tělovýchovy dětí a mládeže (futsal, horolezecké stěny, bicross, skating, softball, aquapark, areály zdraví) nedostatečná obnova, modernizace a údržba tělovýchovných a sportovních zařízení
I.3.B.6.3. Problémy území z hlediska sportu a tělovýchovy Identifikace potenciálních střetů Potenciálně může dojít ke střetům záměrů výstavby komerčně zajímavých sportovních areálů, zejména např. areálů sjezdového lyžování, motokrosových a autokrosových areálů, drah pro autokáry, se zájmy ochrany přírody, kulturních hodnot prostředí a ochrany ŽP před nepříznivými vlivy, zejména hlukem.
Určení problémů k řešení
V koncepcích rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení, ploch a služeb pro sport, tělovýchovu, využití volného času a zdravý způsob života. Do rozvoje zařízení a prostorů pro sport, tělovýchovu a rekreačně sportovní využití volného času směřují a budou směřovat značné investice, které lze v řadě případů také označit jako veřejný (obecní) zájem a veřejně prospěšné stavby, a které mají a budou míst významné plošné a územní nároky. Ve strategických plánech rozvoje i v ÚPD věnovat zvýšenou pozornost územně náročným druhům sportovišť (golf, areály sjezdového lyžování, areály pro motoristické sporty a vodní sporty a jejich dopadům na ŽP a krajinný ráz v ÚPD obcí a VÚC vytvářet příznivé územně technické podmínky pro budování multimodálních turistických koridorů na dolní Lužnici, rozšiřování systému značených cykloturistických tras a turistických stezek.
- 55 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.7. Bydlení a bytový fond I.3.B.7.1. Charakteristika stavu území z hlediska bydlení a bytového fondu Z hlediska intenzity bytové výstavby, vyjádřené počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel, patří ORP Tábor v ČR i Jihočeském kraji k nadprůměrným.
T-14 Počet dokončených bytů v SO ORP Tábor a JčK v tom
Byty celkem skutečnost
stavby pro bydlení
index rodinné bytové 2009/2008 domy domy
nástavby, přístavby a vestavby k
domy nebytové stavebně s stavby upravené pečovat. (budovy) nebytové službou, prostory penziony
rodinným bytovým domům domům
Kraj celkem SO ORP Tábor
2 149 286
79,4 84,6
1 481 172
369 53
94 23
38 2
106 27
15 1
46 8 zdroj: ČSÚ
V roce 2007 připadla na okres Tábor čtvrtina ze zahájených a pětina z dokončených bytů v celém Jihočeském kraji. V přepočtu na bydlící obyvatelstvo bylo nejvíc bytů zahájeno v okrese Tábor. V období 2008 – 2009 však došlo k výraznému útlumu bytové výstavby a v celkem 43 obcích, tj. 54,4% celkového počtu obcí ORP Tábor, nebyl v tomto období dokončen ani jeden byt. Jde o následující obce: Bečice, Bradáčov, Březnice, Choustník, Chbonín, Černýšovice, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hrachovice, Dražice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Jedlany, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Meziříčí, Mlýny, Nadějkov, Nemyšl, Pohnánec, Pohnání, Psárov, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Smilovy Hory, Stádlec, Sudoměřice u Tábora, Svrabov, Turovec, Vilice, Vlčeves, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zhoř u Tábora. Současně se v posledním dvouletém období víc než zdvojnásobil počet zrušených bytů. Zvolené indikátory jsou částečně také ukazateli rezidenční atraktivity území a ekonomické úrovně území. Jako limit udržitelnosti vývoje bydlení byly zvoleny nulové hladiny přírůstku u ukazatele. Úbytek trvale obydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Údaje o počtech dokončených bytů a relativní intenzitě bytové výstavby jsou dostupné nejen ve veřejné databázi, ale i na příslušných stavebních úřadech, přičemž soubory údajů z obou těchto informačních zdrojů o těchže šetřených jevech se mohou lišit. Údaje o počtech dokončených a ve výstavbě zahájených bytů ukazují značně nerovnoměrné územní rozložení bytové výstavby v SO ORP Tábor. Bytová výstavba se především soustřeďuje do souměstí Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. a do suburbánních oblastí obcí přiléhajících k území městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. (Dražice, Chotoviny, Chýnov, Malšice, Želeč). Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů a bezbariérový přístup.
- 56 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.7.2. Analýza SWOT území z hlediska bydlení a bytového fondu SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
vysoké obytné kvality prostředí a atraktivnost soustředění bytové výstavby do suburbáních oblastí území pro trvalé i rekreační bydlení aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. příznivá skladba bytů v různých druzích bytové pokles počtu dokončených i rozestavěných bytů výstavby (RD, bytové domy, DPS) vysoký podíl rušených bytů
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zvýšení tempa modernizace a rekonstrukce trvale neudržitelná suburbanizace extravilánu území staršího bytového fondu obcí sousedících s městskou aglomerací Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. zlepšování kvality prostředí obytných celků
vysídlování malých obcí, jejich postupná případná přeměna na sídla pro rekreaci, ztráta zájmu o jejich udržitelný rozvoj
využití objektů individuální rekreace pro trvalé zaostávání v rozvoji vodovodních a kanalizačních bydlení soustav, plynovodních sítí
I.3.B.7.3. Problémy území z hlediska bydlení a bytového fondu Identifikace střetů
střet primárního zájmu stupňování intenzity bytové výstavby jako základního předpokladu prosperity území se zřeteli trvale udržitelného rozvoje suburbáních oblastí Táborské městské aglomerace Významný počet a podíl trvale neobydlených domů a bytů využívaných pro tzv. druhé bydlení, jež zvyšují prosperitu území, ale zároveň jsou zdrojem územně technických a finančních (rozpočtových) problémů při zabezpečování a provozování potřebné technické a dopravní infrastruktury území. Stále významný počet a podíl starých, stavebně technicky zanedbaných obytných domů vyžadujících modernizaci a rekonstrukci včetně inženýrských sítí a zároveň představující urbanisticky cenný potenciál řešení bytových potřeb a bydlení.
Určení problémů k řešení
v ÚPD obcí i VÚC věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci bytové výstavby, jejím formám a dopadům na urbanizaci volné krajiny, přepravní nároky, dopravní a technickou infrastrukturu území podporovat zvýšení rozsahu i tempa modernizace, přestavby staršího bytového fondu a zlepšování kvalit prostředí obytných souborů a celků.
- 57 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce I.3.B.8.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce Z hlediska tohoto tematického okruhu došlo v posledním období v řešeném území i v širším kontextu k výrazným změnám, především poměrně razantnímu zvýšení počtu nezaměstnaných. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zároveň se výrazně mění struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných v primárním sektoru hospodářství, zejména v zemědělské prvovýrobě. V sekundárním sektoru, hlavně v průmyslu jejich počet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivnějším vývojovým trendem je však růst osob aktivních v terciárním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaternárním sektoru (základní a aplikovaná věda a výzkum). Roste rovněž počet zaměstnaných cizinců. Postupně se zvyšuje mobilita obyvatel, tj. jejich dočasná nepřítomnost v místě trvalého bydliště z důvodu zaměstnání či vzdělávání. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se řadí nejen zaměstnané osoby, v pozici zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně činných, ale také pracující důchodci a pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity tak vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních na celkovém počtu osob starších 15 let. Hodnota tohoto indikátoru (59,7 – 60,8%) ukazuje mírně nadprůměrnou míru ekonomické aktivity obyvatelstva SO ORP Tábor. Při potřebném detailnějším územním průmětu počtu ekonomicky aktivních osob ve správním obvodu ORP Tábor jsou patrné závažné místní rozdíly mezi městskou aglomerací Tábor a některými okrajovými obcemi v řešeném území. Indikátor podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních osob je naopak v jednotlivých obcích SO ORP Tábor poměrně vyrovnaný a celkově podprůměrný. Celková míra nezaměstnanosti 9,5% k 31.12.2009 je více než dvojnásobná než k 31.12.2007. Její podrobnější územní průmět je jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů sociodemografického prostředí v území. Celkově je v ORP Tábor podprůměrná jak v celostátním, tak i krajském srovnání. Míra registrované nezaměstnanosti v % z celkového počtu obyvatel v územním průmětu na jednotlivé obce SO ORP vykazuje místní ojedinělé závažné odchylky od jinak relativně příznivého průměru (např. Dobronice u Bechyně 23,3%, Dražičky 20,7%, Slapsko 21,2%). Dynamika změny míry v čase je ukazatelem, který významným způsobem indikuje charakter trendu vývoje trhu práce v daném území. Z tohoto pohledu patří SO ORP Tábor k těm obcím III. stupně, v nichž je situace víceméně bez větších změn. Změna počtu zaměstnaných (-4,5 až 0%) osob v území SO ORP Tábor se pohybuje v záporných číslech, avšak pokles počtu zaměstnaných je v ORP Tábor relativně malý. Podstatným indikátorem situace na trhu práce je saldo pracovních míst na 1000 zaměstnaných bydlících. Z pohledu tohoto ukazatele patří ORP Tábor s mírně záporným saldem (- 150 až 0 míst) v regionálním i celostátním kontextu ke stagnujícím lokálním trhům práce. Přehled největších zaměstnavatelů v SO ORP Tábor zobrazuje následující tabulka:
- 58 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-15 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor Firma DITA výrobní družstvo invalidů Jednota, obchodní družstvo Tábor Město Tábor FLOSMAN a.s. COMETT PLUS, spol. s r.o. Lesy Tábor, a. s. INTERSNACK a.s. ELK a.s. BRISK Tábor a.s. VSP DATA a.s. Nemocnice Tábor, a.s. Maso Planá, a.s. SILON s.r.o. KOVOSVIT MAS, a.s.
Předmět činnosti
Počet zaměstnanců
Výroba osobního prádla
101 - 500
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Všeobecné činnosti veřejné správy Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky Dálková pravidelná autobusová doprava Pěstování lesa a těžba dřeva Zpracování a konzervování brambor Výroba stavebně truhlářská Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů Ústavní zdravotní péče Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat Výroba plastů v primárních formách Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů
101 - 500 101 - 500 101 - 500 101 - 500 101 - 500 101 - 500 101 - 500 501 - 1000 501 - 1000 501 - 1000 501 - 1000 501 - 1000 501 - 1000
zdroj: Městský úřad Tábor
- 59 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.8.2. Analýza SWOT území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
podprůměrná míra registrované nezaměstnanosti absence velkého zaměstnavatele s počtem pracovních míst větším než 1000 zaměstnanců stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území
PŘÍLEŽITOSTI
velké rozdíly v dostupnosti pracovních příležitostí v městské aglomeraci Tábor a v periferních obcích ORP
HROZBY
pozitivní vývoj strukturálních změn zaměstnanosti nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně potřebných a méně přizpůsobivých skupin obyvatelstva vytváření pracovních příležitostí při zvýšené péči o populační nestabilita a zvýšená fluktuace obyvatel malých obcí při lokálním nedostatku pracovních údržbu krajiny, sanacích starých ekologických příležitostí zátěží, zvýšení retenčních schopností krajiny, realizaci protipovodňových opatření , realizaci skladebných částí ÚSES, atd..
I.3.B.8.3. Problémy území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce. Identifikace hlavních střetů
Úbytek pracovních příležitostí ve většině malých obcí a rychle rostoucí koncentrace pracovních příležitostí do úzké skupiny měst a obcí vyvolávající zvýšené přesuny pracovních sil. Výrazné a rostoucí rozdíly v nabídce a struktuře pracovního uplatnění uvnitř území ORP, vedoucí k výrazným místním rozdílům v nezaměstnanosti a s ní souvisejících společenských a ekonomických problémů.
Určení problémů k řešení
Věnovat trvalou pozornost segmentům území se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění (Mladovožicko, Jistebnicko), hledat vhodné a rozmanité nástroje intervencí včetně územně plánovacích opatření na podporu rozšíření nebo zlepšení nabídky pracovních příležitostí. generovat pracovní příležitosti ve venkovských oblastech ORP realizací ekologických staveb a opatření - péče o údržbu krajiny, sanací starých ekologických zátěží, zvýšením retenčních schopností krajiny, realizaci protipovodňových opatření , realizaci skladebných částí ÚSES systematicky vytvářet nová pracovní místa podporou rozvoje vhodných forem cestovního ruchu a při budování jeho infrastruktury.
- 60 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I.3.B.9.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva Problematika bezpečnosti území a ochrany obyvatelstva jako součásti územně-plánovací dokumentace zaznamenala v posledním období výrazné změny v souvislosti s novou legislativou. Do tohoto tematického okruhu náležejí kromě zájmů Armády ČR (obrana státu) i územní požadavky, vyplývající ze specifických zájmů civilní ochrany, integrovaného záchranného systému, Policie ČR a jaderné bezpečnosti. ÚAP a následně ÚPD VÚC i obcí musí respektovat územní potřeby nadmístního významu pro řešení havarijních a krizových stavů na základě schváleného Havarijního a Krizového plánu kraje, např.: evakuační prostory a trasy, včetně ochrany koridorů vybrané silniční sítě a ochranných pásem letišť realizace protipovodňových opatření na vybraných tocích. Do jihozápadní části území SO ORP Tábor zasahuje zóna havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v územním rozsahu, který je patrný z výkresu limitů využití území a z problémového výkresu. Zároveň je třeba respektovat požadavky pro umístění veřejně prospěšných staveb sloužících k zajišťování obrany a bezpečnosti státu apod. a promítnout je do aktualizované ÚPD obcí. V SO ORP Tábor jsou objekty důležité pro obranu státu situovány na územích obcí Jistebnice, Chotoviny, Balkova Lhota, Dražice, Tábor, Opařany, Stádlec, Sezimovo Ústí, Radenín, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Březnice. Do rizik se m.j. zahrnuje i zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu, který se vyskytuje v severozápadní části řešeného území, na katastrech obcí Nadějkov, Jistebnice, Radkov, Radimovice u Tábora, Balkova Lhota, Nasavrky, Svrabov, Tábor, Slapy, Dražičky, Dražice, Meziříčí, Drhovice. Z hlediska civilní ochrany je třeba respektovat aktualizovaná územně technická opatření, uvedená podrobně v Podkladech k RURÚ, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací: evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: největší riziko se soustřeďuje v urbanizovaném území městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí. Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek a evakuačních tras je obsažen v přílohách Havarijního plánu nouzové zásobování obyvatelstva vodou: v prvé řadě se předpokládá využít alternativních podzemních zdrojů vody, tam kde tyto záložní zdroje nejsou k dispozici se zajistí provedení náhradních vodárenských vrtů. U menších sídel zpravidla postačuje kombinace zásobování cisternami a balenou pitnou vodou. Nouzové zásobování vodou lze rovněž zajistit využitím povrchových zdrojů (vodárenské nádrže, horní toky vodotečí s vyhovující kvalitou vody). Počty, objem a lokalizace cisteren na pitnou vodu jsou uvedeny v havarijních plánech okresů. Jejich kapacity však nemohou nahradit masívní výpadek celé vodárenské sítě. ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu. Jedná se nejčastěji o provozy rizikové výroby (výroba a zpracování hořlavin, explozívních látek, rafinérie, galvanizovny, sklářské provozy, kožedělná výroba, zásobníky chlóru v úpravnách vody (plavecký stadion), čpavku (zimní stadión), mrazírny a chladírny, atd.. ochrana území před povodněmi: zpracované plány povodí a povodňové plány obcí umožňují modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů v ohrožených územích. Obce s vymezenými záplavovými územími jsou: Ústrašice, Košice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Radimovice u Želče, Tábor, Slapy, Dražičky, Dražice, Bečice, Řepeč, Stádlec, Dobronice u
- 61 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Bechyně, Haškovcova Lhota, Černýšovice, Košín, Radimovice u Tábora, Bechyně, Radětice, Rataje, Opařany, Nadějkov, Jistebnice, Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov. Ve výkresu limitů využití území jsou kromě záplavových území Q 100 zakresleny aktivní zóny záplav a území ohrožené zvláštní povodní. Ve výkresu hodnot území je zakreslena lokalizace protipovodňových opatření. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A54. integrovaný záchranný systém (IZS) koordinuje záchranné a likvidační práce při vzniku mimořádných událostí a spolupráci mezi: - záchrannými a pohotovostními sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby) - bezpečnostními a ozbrojenými sbory (Policie ČR, městská a obecní policie, AČR) - územními a ústředními správními orgány. - hospodářská opatření pro krizové situace vyhlašují v rámci přesně stanovených kompetencí složky krizového řízení, včetně omezení občanských práv, je-li to nezbytné.
I.3.B.9.2. Analýza SWOT území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
funkční Integrovaný záchranný systém
lokální rizika povodní, sesuvů půdy, propadu poddolovaných území; rizika polomů a lesních kalamit v důsledku povětrnostních vlivů (vichřice, sněhové bouře), zejména v exponovaných, výše položených partiích území Jistebnicka a Mladovožicka
postupně budovaný systém protipovodňových opatření
zastaralé nebo vůbec neexistující povodňové plány obcí
funkční systém krizového řízení
přetrvávající zastaralost technického vybavení sborů dobrovolných hasičů
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
využití programů EU pro zvýšení bezpečnosti havárie Jaderné elektrárny Temelín kraje, prevence kriminality, snížení rizika povodní a dalších živelných pohrom s cílem zlepšení kvality života
- 62 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.9.3. Problémy území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva Identifikace hlavních střetů
Potenciální střety vyplývají z povinnosti, že s VUSS (a v určitých případech i s orgány Policie ČR a HZS) musí být předem projednána výstavba nebytových objektů (kromě drobných staveb), staveb vyšších než 15 m, staveb vyzařujících elektromagnetickou energii (např. vysílače mobilních operátorů), dálková vedení VN a VVN, dálková kabelová vedení, změny využití území, nové trasy komunikací včetně přeložek, výstavba, která se dotkne nemovitostí v majetku ČR (ve správě MO ČR, PČR...) a jejich ochranných pásem. Dále je třeba respektovat ochranná pásma vojenského letiště Všechov.
Určení problémů k řešení
9
Z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva lze považovat za nejzávažnější problém umisťování staveb do území ohrožených záplavou, povodní či zvláštní povodní a dále do ochranných pásem objektů a zařízení, která mohou způsobit potenciální ohrožení výbuchem, únikem nebezpečných látek (chemikálií i radioaktivních látek) a hořlavin. Rizikem je i ohrožení významných povrchových zdrojů pitné vody a krajské vodárenské soustavy teroristickým útokem. U rozsáhlých lesních porostů hrozí rovněž riziko velkých požárů. SO ORP Tábor patří z hlediska problematiky bezpečnosti a ochrany obyvatelstva v rámci České republiky k méně rizikovým regionům. Není zde koncentrace velkých podniků, které mohou způsobit potenciální ohrožení obyvatelstva, jako je těžká chemie, petrochemie, výroba výbušnin aj., přesto se v území nebo jeho bezprostředním okolí nacházejí zařízení, která za určitých okolností mohou způsobit mimořádné události zařazené do IV. zvláštního stupně poplachu 9. Jedná se zejména o úniky radioaktivity (Jaderná elektrárna Temelín), toxických látek (chlór, amoniak, chlorovodík, oxid olovnatý, arsenovodík, selenovodík...).
2
mimořádná událost ohrožuje více jak 1 000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km . Záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky IZS, včetně užití sil a prostředků z jiných krajů, případně je nutné využít hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR; společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni
- 63 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.10. Sídelní struktura, subregionalizace I.3.B.10.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace Správní obvod ORP Tábor zaujímá severní část Jihočeského kraje. ORP Tábor patří územním rozsahem i počtem obcí k největším obcím III. stupně nejen v rámci Jihočeského kraje, ale i v rámci celého státu. Struktura osídlení rozsáhlého SO ORP Tábor je proto komplexní a velmi členitá. Zahrnuje jak dominantní městskou aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. s vysokým podílem urbanizovaných ploch, tak krajinné segmenty s poměrně řídkou sítí malých sídel vesnického typu (např. Jistebnicko, či východní segment řešeného území). Hodnoty vybraných indikátorů dosažené úrovně urbanizace území SO ORP Tábor ukazuje následující tabulka:
T-16 Vybrané indikátory dosažené úrovně urbanizace na území SO ORP Tábor SO ORP (JCK)
rozloha Počet (km2) obyvatel
zlidnění počet mho počet (obv./km2) obcí měst
populační váha podle vel. kat. obcí do 199 200-999
Tábor SO ORP (JCK)
1000-4999
20000+
stupeň stupeň urb. urb. (Ip) (vp)
1 002
80 782
81
79 7,89
6
6,47
13,86
18,65
44,8
71,3
44,8
10 057
627 766
62
623 6,19
52
4,21
19
25,52
32,87
50,2
36,9
zdroj: Podklady k RURÚ JčK
Územím jihočeského kraje prochází od severu k jihu multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je železniční trať č.220 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dálnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Podél těchto uvedených hlavních dopravních koridorů probíhá nejintenzívněji proces urbanizace a územního rozvoje sídel. Dominujícím sídelním útvarem sídelní soustavy správního obvodu Tábor je Město Tábor. Má přirozený největší spádový obvod, přesahující hranice SO ORP a je ho tudíž možné označit za regionální centrum vyššího významu (silné regionální centrum). Rozvoj Města Tábor, především jižním směrem podél republikové a mezinárodní rozvojové osy OS6 (viz „Politika územního rozvoje ČR“, MMR ČR,2008) generuje postupné srůstání měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá n.L. v souvisle urbanizované území jediné městské aglomerace. SO ORP Tábor se svými více než 80 tisíci obyvatel je ve středoevropském prostoru v multimodálním koridoru M1 mezi hlavním městem Prahou (evropská metropole) a Českými Budějovicemi (regionální metropole národního významu) nejhustěji osídleným územím. Odlišné historické podmínky formování sídelní struktury i rozmanitost klimatických podmínek, morfologie terénu a ostatní přírodní vlivy propůjčily sídelní struktuře i samotným sídlům v SO ORP Tábor rozmanitý charakter v různých segmentech jeho území. Přičteme-li k těmto okolnostem i přirozenou spádovost 10 k jednotlivým centrům osídlení, můžeme diferencovat uvnitř SO ORP Tábor několik specifických mikroregionů:
10
Spádové obvody center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím, přirozeným spádem obyvatel z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a občanskou vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území.
- 64 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Bechyňsko Malšicko – Opařansko Choustnicko Mladovožicko Chýnovsko Táborsko Jistebnicko Přirozená spádovost k centrům osídlení, ale i k centrům a nástupním místům cestovního ruchu a letní rekreace generují tzv. jednodenní návštěvnost těchto typů sídel, která může významně ovlivnit celkovou zátěž jejich území, hlavně v sezónních špičkách. Typickým příkladem takové obce v řešeném území jsou Dobronice u Bechyně (vodní turistika). Kooperace mezi centry osídlení, t.j. prostory, v nichž probíhá intenzívní pohyb obyvatel a ostatních uživatelů území za prací, vzděláním, nákupními příležitostmi, zdravotní péčí, službami, atd.. a materiálové toky, se bude nadále prohlubovat díky rostoucí mobilitě a životnímu standardu obyvatel. To bude vyvolávat intenzívní potřebu posilování logických vazeb mezi centry osídlení, včetně odpovídající dopravní a technické infrastruktury území.
1. Rozvojové předpoklady území Pro hodnocení rozvojových předpokladů území není k dispozici jednotná a jednoznačně požadovaná metodika. Rozvojové předpoklady lze hodnotit nejen různými metodami a kritérii, ale i podle různých územních jednotek. Pro potřeby UAP SO ORP Tábor byla použita vlastní metodika a základem hodnocení jsou spádové obvody mikroregionů dle výše uvedené struktury jejich územního vymezení. Hlavním důvodem výběru spádových obvodů mikroregionů na jejich nejnižší (subregionální) úrovni je hodnocení vnitřně nejvíce integrovaných funkčních celků zahrnujících centrum osídlení a jeho nejbližší a s ním intenzivně funkčně propojené okolí. Bodovací metodou v pětibodové stupnici (5 = nejlepší, 1 = nejhorší) bylo hodnoceno šest absolutních a zároveň stejných šest indikátorů v relativní podobě: denní pohyb trvale bydlících, počet ostatních (sezónních) uživatelů území, celkový počet potenciálních uživatelů území, počet využitých pracovních příležitostí, vývoj počtu obyvatel, a počet dokončených bytů. Jako zbývající dva ukazatele byl použit index vzdělanosti trvale bydlících obyvatel a ukazatel hodnotící polohu střediska osídlení. Většina ukazatelů vychází z údajů o vývoji obyvatelstva za období 2008-2009, o vývoji dokončených bytů za období 2008 - 2009, z nichž většina je podrobně uvedena v části A: „Podklady k rozboru udržitelného rozvoje ORP Tábor, aktualizace 2010“. Podle získaného počtu bodů byly spádové obvody rozděleny na čtyři typy – s nejlepšími (výrazně nadprůměrnými), s nadprůměrnými, s průměrnými a s nejhoršími (výrazně podprůměrnými) předpoklady rozvoje. Nejvíce spádových obvodů lze podle tohoto hodnocení označit za území s průměrnými předpoklady rozvoje. Rozvojové předpoklady vyjadřují integrované hodnocení společné síly nebo slabosti centra osídlení a jeho spádově příslušných obcí vycházející ze vztahu k průměrným hodnotám za celý SO ORP. Do skupiny území s nejlepšími (výrazně nadprůměrnými) rozvojovými předpoklady patří jen spádový obvod mikroregionu Táborsko (42 - 61 bodů). Do skupiny území s průměrnými rozvojovými předpoklady patří spádové obvody mikroregionů Bechyňsko (39 bodů), Mladovožicko (32 bodů), Choustnicko (29 bodů), Chýnovsko (30 bodů)
- 65 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Do skupiny území s nejhoršími (výrazně podprůměrnými) předpoklady rozvoje patří spádové obvody Jistebnicko (27 bodů) a Malšicko - Opařansko (25 bodů).
2. Rozdělení území z hlediska intenzity urbanizace Pro vymezení území s různou intenzitou urbanizace bylo použito kritérium hustoty potenciálních uživatelů území bez jednodenních návštěvníků a bez vlivu pohybu za prací a do škol, tedy ubytovaných nebo ubytovatelných uživatelů území na hektar zastavěných ploch na území obce. Skutečné rozpětí tohoto indikátoru, který vypovídá o koncentraci zástavby, jejím charakteru (průměrné výšce zástavby) a jejím využití, ale také o zatížení území, se pohybuje od minimální hodnoty 22 (obec Zadní Střítež) do maximální hodnoty 259 potenciálních uživatelů území (obec Tábor) na hektar zastavěné plochy v roce 2001. Tento indikátor v kombinaci s absolutním počtem potenciálních uživatelů lze také považovat za vhodné kritérium pro vymezování venkovského a městského prostředí, resp. jejich přechodných typů. Pro vymezování území s různou intenzitou urbanizace, zatížením území a zároveň pro vytvoření typologie venkovských a městských prostorů byly použity následující rozpětí průměrných hustot potenciálních uživatelů: do 60, 60 – 100, 100 – 140, 140 – 180 a nad 180 potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy. Jako hranice pro zařazení do městského typu prostředí musí být zároveň splněna podmínka nejméně 2000 potenciálních uživatelů území. Navrhované typy území podle intenzity urbanizace a navrhované třídění na venkovské, městské a smíšené prostory pro plánovací potřeby SO ORP Tábor jsou zpracovány podle hustoty potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy obce: Typ A - výrazně venkovské prostory s nízkou intenzitou urbanizace - méně než 60: Balkova Lhota, Bečice, Běleč, Bradáčov, Březnice, Černýšovice, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Hlasivo, Hodětín, Hodonice, Choustník, Chrbonín, Jedlany, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Meziříčí, Mlýny, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Psárov, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Rodná, Řemíčov, Řepeč, Skopytce, Slapsko, Smilovy Hory, Svrabov, Šebířov, Turovec, Vilice, Vlčeves, Zadní Střítež, Záhoří, Zhoř u Mladé Vožice Typ B - převážně venkovský prostor s rysy městského prostoru - 60 až 100: Borotín, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dražice, Dražičky, Drhovice, Chotoviny, Jistebnice, Košice, Malšice, Nadějkov, Opařany, Radenín, Ratibořské Hory, Skrýchov u Malšic, Slapy,Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Ústrašice, Vodice, Zhoř u Tábora, Želeč Typ C - převážně městský prostor s rysy venkovského prostoru - 100 až 140: Chýnov, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí Typ D - městský prostor s vyšší hustotou uživatelů území a vyšší intenzitou urbanizace - 140 až 180: Bechyně, Sezimovo Ústí Typ E - výrazně městský prostor s nejvyšší hustotou uživatelů území a nejvyšší intenzitou urbanizace nad 180: Tábor
- 66 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.10.2. Analýza SWOT území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou
značné a prohlubující se rozdíly rozvojových předpokladů středisek osídlení a malých obcí v jejich spádových obvodech
Příhodná poloha řešeného území na multimodálním severojižním evropském koridoru
velký počet a značná hustota malých sídel generující problémy v řešení dopravní obsluhy, výstavbě a údržbě dopravní a technické infrastruktury
atraktivita území pro cestovní ruch a rekreaci
snížená vnitřní integrita území v důsledku jeho značné rozlehlosti a místní odlišnosti podmínek a rozvojových předpokladů
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zvýšení rovnoměrnosti zatížení území využitím potenciálu méně navštěvovaných oblastí pro cestovní ruch a rekreaci
destabilizace sídelní struktury v důsledku úpadku malých obcí
využití všech možností podpory malých obcí z programů a fondů EU
prohlubování rozdílů v rozvojovém potenciálu městské aglomerace a malých či hospodářsky slabých obcí
- 67 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.B.10.2. Problémy území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace Identifikace hlavních střetů
Rostoucí atraktivita některých center cestovního ruchu a rekreace, kde hrozí vážné střety s ochranou přírody a krajiny (Jistebnicko, Mladovožicko) střety a problémy s kapacitami (limity) a možnostmi dopravní, technické a obslužné vybavenosti území s rizikem jejich přetížení spolu s negativními, resp. nežádoucími vlivy na krajinu, přírodní a životní prostředí (Jistebnicko, Choustnicko). Existence území s potenciálním a již existujícím rizikem přetížení limitů a únosnosti využití (Táborsko), kterým bude nutné věnovat v územně plánovací činnosti kraje a ORP zvýšenou pozornost.
Určení problémů k řešení
Posilovat vazby mezi centry osídlení a zohlednit rozvojovou osu republikového významu OS 6 v ÚPD dotčených obcí na katastrálních územích Košice u Soběslavi, Doubí nad Lužnicí, Prudice, Nemyšl, Hoštice u Nemyšle, Sudoměřice u Tábora a rozvojovou oblast nemístního významu NOB2 Táborsko v ÚPD dotčených obcí na katastrálních územích Balkova Lhota, Vrážná, Košín, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Svrabov, Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora, Tábor a Turovec. V ÚPD obcí Tábor, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Chýnov, Chotoviny, Bechyně řešit vysoké zátěže některých území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti, kde společné řešení pro využití území bude nutno hledat společně se stanovením zásad pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace a s ohledem na zachování přírodních, kulturních, urbanistických a architektonických hodnot území.
- 68 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí. I.3.C.2.Hydrologie, klimatologie I.3.C.3.Půdní fond I.3.C.4. Zatížení životního prostředí I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny
I.3.C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí I.3.C.1.1. Charakteristika stavu území z hlediska geologie a horninového prostředí 1. Geomorfologie Území vymezené správním obvodem ORP Tábor náleží po stránce geomorfologické do soustavy České vysočiny a do tří jejích podsoustav: Středočeské pahorkatiny (sever a střed území) Českomoravské vrchoviny (východ území) Jihočeských pánví (jih území). Od severu na řešené území zasahuje též celek Vlašimské pahorkatiny s podcelky Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Plošně nejrozlehlejší střední část území tvoří celek Táborské pahorkatiny s podcelky Písecká a Soběslavská pahorkatina. Do východních okrajových poloh území zasahuje celek Křemešnické vrchoviny s podcelkem Pacovská pahorkatina a od jihu celek Třeboňská pánev s podcelkem Kardašořečická pahorkatina. Z hlediska terénního reliéfu dosahují největší výšky kopce na severu a severovýchodě území, zatímco směrem k jihu a jihozápadu nadmořská výška terénu klesá. Nejvyšším bodem řešeného území jsou Batkovy (721 m.n.m.) u Pohnání.
2. Horninové prostředí Převážnou část Táborska budují horniny moldanubika, zejména migmatizované pararuly, biotitické pararuly s vložkami krystalických vápenců, kvarcitů a břidlic, a dále Chýnovské svorové ruly rovněž s krystalickými vápenci a amfibolity. Na Bechyňsku je rozsáhlé těleso Bechyňské ortoruly. V severozápadním cípu území vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Zhruba středem oblasti prochází ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad významná tektonická linie Blanické brázdy, podél níž došlo v dávné minulosti Země k hlubinné rudní mineralizaci a také k povrchovému usazování permokarbonských a mladších usazenin.
- 69 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. Nerostné suroviny Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibolbiotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořské Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina.
3.1 Chráněná ložisková území, dobývací prostory Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. V současnosti nejsou na území ORP Tábor žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory, vymezené ve správním obvodu ORP Tábor se vyskytují na území obcí Jistebnice, Drhovice, Meziříčí, Dražičky, Slapy, Malšice, Planá n.L., Sudoměřice u Bechyně, Hodětín a jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Veškeré nástroje určující technický postup těžby vyhrazených i nevyhrazených nerostů jsou v rukou státní správy. To ale neplatí pro objemy těžených materiálů, jejich distribuci a vývoz. Zde má státní
- 70 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
správa velmi malé pravomoci a samospráva už vůbec žádné. Je proto nutné užít veškeré dostupné nástroje pro zpomalení intenzivních těžeb a zajistit dokonalou exploataci ložisek. Je třeba sledovat a optimalizovat těžbu nerostných surovin s ohledem na jejich uchování pro budoucí generace. Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti proto nutně musí působit nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců. Většina těžeb je povrchová. Její následky se projevují odlesněním ploch, zásahem do hydrologických a hydrogeologických poměrů a změnami reliéfu krajiny. V jednotlivých lokalitách jsou projevy těžební a úpravárenské činnosti s různou mírou intenzity od téměř zanedbatelných až po výrazné.
4. Poddolovaná území a stará důlní díla Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, t.j. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice, jak ukazuje výkres limitů využití území a problémový výkres.
5. Sesuvná území a území jiných geologických rizik. Sesuvná území aktivní či pasívní se v řešeném území nevyskytují. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je však třeba za geologické riziko považovat také zvýšený výskyt radonu v půdním podloží. Oblast tohoto zvýšeného výskytu byla detekována v severozápadní části řešeného území, na území obcí Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Radimovice, Balkova Lhota, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Svrabov, Nasavrky , Tábor, Dražičky a Slapy a je zakreslena v problémovém výkresu.
- 71 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.1.2. Analýza SWOT území z hlediska geologie a horninového prostředí SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu narušení životního prostředí v důsledku povrchové hodnot území těžby výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území
velký rozsah poddolovaných území
vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území
nedostatečný rozsah a tempo rekultivace vytěžených ploch
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zintenzívnění rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin
neregulovaná intenzívní těžba nerostných surovin s ničivými dopady na životní prostředí
rozumná a dlouhodobě udržitelná politika využívání nerostných zdrojů
oblasti se zvýšeným výskytem půdního radonu
I.3.C.1.3. Problémy území z hlediska geologie a horninového prostředí Identifikace hlavních střetů K nejčastějším střetům dochází mezi zájmy ochrany přírody a vymezením ložisek nerostných surovin. Zvláště chráněná území přírody se často vyskytují v místech opuštěných těžeben (lomů, pískoven, cihelen), kde se často těžbou vytvoří vhodné podmínky pro biotopickou a morfologickou diverzifikaci území, které by se za normálních okolností v daném území nevytvořily (čela těžebních stěn, jezírka, mokřiny..). Při řešení střetu zájmů je třeba zvažovat jak vlastní ochranu ložiska, tak vývoj nově vznikajících přírodních fenoménů a jejich biotopů. Budoucí využití některých ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany zdrojů podzemních vod. Chráněná ložisková území mohou pro obce Jistebnice, Drhovice, Meziříčí, Dražičky, Slapy, Malšice, Planá n.L., Sudoměřice u Bechyně, Hodětín, na jejichž území se nacházejí, představovat paradoxně významnou barieru rozvoje.
Hlavní problémy k řešení
vypracovat koncepci účelného a trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů území SO ORP Tábor důsledně vyžadovat komplexní rekultivaci vytěžených ploch urychlit odstranění následků těžby, včetně starých ekologických zátěží.
- 72 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.2. Hydrologie a klimatologie I.3.C.2.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska hydrologie a klimatologie 1. Hydrologie, vodní útvary Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Jednotlivé útvary povrchových a podzemních vod jsou zakresleny ve výkresu hodnot území. Řešené území SO ORP lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části SO ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) na územích obcí Malšice, Skrýchov u Malšic, Sudoměřice u Bechyně, Hodětín, Záhoří, Březnice v územním rozsahu zobrazeném ve výkresu hodnot území. Indikátor podílu vodních ploch na celkové výměře území vykazuje u jednotlivých obcí velmi variabilní hodnoty od 0,3% (Krátošice) až po 9,5% (Turovec). Jeho průměrná hodnota za území ORP Tábor činí 2,1%. Hydrologická situace v SO ORP je setrvalá a ve sledovaném období 2008 – 2010 se nezměnila.
2. Zranitelná oblast S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Z problémového výkresu vyplývá, že převažující část území SO ORP Tábor z hlediska výše uvedených charakteristik je zranitelnou oblastí. Přesný územní rozsah zranitelných oblastí je obsažen v databázi sledovaného jevu A46 a v problémovém výkresu.
3. Vodní zdroje Území SO ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Územní rozložení nejvýznamnějších z nich spolu s dislokací na ně navazujících technologických objektů pro úpravu vody zobrazuje výkres hodnot území.
- 73 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. Ochrana proti povodním, záplavová území Přirozené povodně, vyskytující se v řešeném území lze rozdělit do několika typů: zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, příp. v kombinaci s dešťovými srážkami letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešťovými srážkami letní povodně způsobené krátkodobými srážkami značné intenzity (i přes 100 mm za několik hodin), zasahujícími většinou jen malá území zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. V případě poruchy hráze vodního díla, či jiných jeho funkčních částí dochází ke zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňující se vodní nádrže. Rozsah území ohroženého zvláštní povodní v rámci řešeného území zobrazuje problémový výkres. Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V rámci řešeného území jsou ve výkresu limitů využití území zakreslena záplavová území na území obcí Ústrašice, Košice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Radimovice u Želče, Tábor, Slapy, Dražičky, Dražice, Bečice, Řepeč, Stádlec, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Černýšovice, Košín, Radimovice u Tábora, Bechyně, Radětice, Rataje, Opařany, Nadějkov, Jistebnice, Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov, jejich aktivní zóny a situování protipovodňových opatření.
5. Klimatologie SO ORP Tábor leží v mírném klimatickém pásmu, přičemž v řešeném území jsou klimatické poměry poměrně rozmanité. Zhruba tři pětiny území náleží do mírně teplého regionu MT 6 (členění dle Quitta), jedna pětina do regionu MT 11 a poslední pětina území do mírně teplého regionu MT 4. Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů, vyskytujících se v řešeném území jsou následující:
T-17 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tábor Klimatické charakteristiky Počet letních dnů
MT 4
MT 11 20-30
40-50
počet dní s teplotou vyšší než 10°C
140-160
140-160
počet mrazových dnů v roce
110-130
110-130
40-50
30-40
-3 až -4
-2 až -3
16-17
17-18
srážkový úhrn za vegetační období (mm)
350-450
350-400
srážkový úhrn za zimní období (mm)
250-300
200-250
60-80
50-60
počet ledových dnů průměrná teplota v měsíci lednu (°C) průměrná teplota v měsíci červenci (°C)
počet dnů se sněhovou pokrývkou
Zdroj: Quitt.E.: Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974.
- 74 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Větrné poměry jsou především ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Uplynulé období potvrdilo trend neustálených klimatických poměrů s četnými výkyvy až extrémních hodnot od průměrných klimatických charakteristik.
I.3.C.2.2. Analýza SWOT území z hlediska hydrologie a klimatologie SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
chráněná oblast přirozené akumulace vod na územích obcí Malšice, Skrýchov u Malšic, Sudoměřice u Bechyně, Hodětín, Záhoří, Březnice
nízká retenční schopnost území
bohatství vodních ploch a toků
urychlování odtoku povrchových vod v důsledku pokračující urbanizace a nevhodných forem zemědělského hospodaření
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné realizace opatření vedoucích k postupnému zvyšování retence vod v krajině a další preventivní urbanizace území a vlivem nevhodného opatření vedoucí k omezování povodňových zemědělského a lesního hospodaření situací zvýšení rozsahu ploch obdělávaných ekologicky šetrným způsobem
nedořešená protipovodňová opatření na Lužnici a Blanici
- 75 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.2.3. Problémy území z hlediska hydrologie a klimatologie Identifikace hlavních střetů
V záplavových územích a jejich aktivních zónách v obcích je umístěna řada staveb a jsou zde také provedeny terénní úpravy, které zhoršují odtok povrchových vod. V tomto území je často také skladován odplavitelný materiál, látky a předměty, oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky. Návrh protipovodňových opatření může být v střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny.
Hlavní problémy k řešení
V ÚPD obcí Ústrašice, Košice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Radimovice u Želče, Tábor, Slapy, Dražičky, Dražice, Bečice, Řepeč, Stádlec, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Černýšovice, Košín, Radimovice u Tábora, Bechyně, Radětice, Rataje, Opařany, Nadějkov, Jistebnice, Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov navrhnout omezení další urbanizace inundačních území a prostory údolních niv uvolnit pro průchod povodňových vln. V odůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů. Přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z hydrologických studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které akcelerují erozi a odtok povrchových vod. Riziko povodňových škod je třeba vyloučit nebo výrazně omezit především v území se soustředěnou bytovou nebo průmyslovou zástavbou v záplavovém území (Táborsko, Bechyňsko, Mladovožicko), kde potenciální povodňové škody významně přesahují náklady na protipovodňová opatření. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření je třeba hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retenci vody v území a vhodná technická opatření, ovlivňující povodňové průtoky. Zemědělství a lesního hospodářství přizpůsobit původním klimatickým podmínkám a stanovištním podmínkám dotčených lokalit (podhorské ekosystémy, ladem ležící půdy, travní a luční stanoviště, atd.).
- 76 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.3. Půdní fond I.3.C.3.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska půdního fondu V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nacházejících se na substrátech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloženinami a v nižších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách silikátových hornin se lokálně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích. Stav území SO ORP Tábor podle vybraných indikátorů je následující:
1. Pozemky zemědělského půdního fondu Zastoupení ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) na celkové výměře katastrů obcí v územním rozsahu SO ORP Tábor činí v průměru 58,9%, z toho 74,7% tvoří orná půda. V uplynulém období došlo k velmi mírnému poklesu ploch ZPF na celkové výměře katastrů obcí, přičemž podíl orné půdy zůstal nezměněn. Hodnota podílu zemědělského půdního fondu na celkové výměře území jednotlivých obcí je variabilní především v závislosti na přírodních podmínkách a na stupni urbanizace území a pohybuje se v rozmezí od 86,8% (Libějice) až po 40,6% (Řepeč). Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Územně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná část z nich při většinou minimální údržbě je jen omezeně funkceschopná. Údaje o investicích do půdy jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A43 a ve výkresech grafické části dokumentace. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V SO ORP Tábor je 22.409 ha půd zařazených do I.třídy ochrany a 15.387 ha zařazených do II. třídy ochrany. Celkovou výměrou 37.796 ha zemědělských půd zařazených do I. a II. třídy, t.j. 64% z celého ZPF je ORP Tábor výrazně nad průměrem Jihočeského kraje a na prvním místě pořadí jihočeských ORP.
- 77 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. Pozemky určené pro plnění funkce lesa Území SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v mírně nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Podíl zastoupení, územní soustředění a dislokaci lesů ve struktuře dle jejich hlavních kategorií obsahuje výkres hodnot území a výkres limitů využití území. Úhrnná výměra pozemků určených pro plnění funkce lesa v řešeném území činí 30.623,2 ha, což je 30,9% z celkové výměry území SO ORP Tábor. Převažují jehličnaté lesy (87,3 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (76,3 %), podíl listnatých lesů (11,7 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3 %). Zbývající procento do celkové rozlohy tvoří statisticky vykázaná obnovní holina. Z dřevin převažuje smrk a borovice, z listnatých dřevin převažuje dub. Největší plochu lesů v rámci SO ORP Tábor zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské. Ostatní kategorie prodělávají, co se týče plošného zastoupení poměrně dynamický vývoj. Paradoxně poněkud ubývá kategorie lesa ochranného (důsledek sníženého administrativního uplatňování kategorie při schvalování nových lesních hospodářských plánů). Diferencovaně s tendencí celkového nárůstu se vyvíjí plocha lesů zvláštního určení (úbytek genových základen – 32f, vojenských lesů – 32h, proti tomu neustále se zvyšující rozloha kategorií lesů zvláštního určení s environmentálním zaměřením). U kategorie lesů zvláštního určení a ochranných může docházet k vzájemnému plošnému překryvu jednotlivých subkategorií se statistickou evidencí převládající kategorie. Z těchto ostatních kategorií je nejvíce zastoupena kategorie lesů zvláštního určení. Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Z lesa ochranných zaujímá největší podíl subkategorie lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. V řešeném území se projevuje řada negativních faktorů, ovlivňujících kvalitu i rozsah lesů. Z nich se projevují nejvíce: abiotiční činitelé: bořivé větry (nejčastější západní, poté jihovýchodní), námrazy, mokrý sníh a ledovka, zejména ve vyšších exponovaných partiích České Sibiře, biotiční činitelé: hmyz – nejvážnější jsou kůrovci a klikoroh, škody zvěří - představují (vzhledem k neúměrným kmenovým stavům) významné nebezpečí pro zakládané porosty a mladé porosty, houbové choroby: hniloby (zejména porostů smrku tzv. „první generace lesa“, loupaných porostů zvěří a poškozených těžbou), sypavky, rez jehlicová (borové porosty), antropogenní činitelé: imisní zatížení (max. však do pásma C), nevhodné hospodářské technologie (následky odstraňování kalamitních těžeb, kdy dochází k poškozování okolních porostů), lesní požáry (převažující antropogenní iniciátor), škody způsobené rekreací, negativní dopady některých nesystémových opatření v souvisejících oblastech, diferencovaný přístup vlastnické držby k lesu (absencí hospodaření umožnění rozvoje škodlivých biotických činitelů), ostatní: dlouhodobé změny klimatu.
- 78 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.3.2. Analýza SWOT území z hlediska půdního fondu. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany
území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření
vysoký podíl bonitních půd v celkové výměře ZPF
podíl ladem ležící a nevyužívané půdy v podhorské části Jistebnicka a Mladovožicka
značná rozloha meliorovaných pozemků
nedostatečná údržba a omezená funkceschopnost melioračních systémů
lesnatost území, rovnoměrné zastoupení všech kategorií lesa, pestrá druhová skladba lesních porostů
značně pozměněná druhová i věková struktura lesů s dopadem na jejich autoregulační schopnosti, odolnost proti škůdcům a ekologickou stabilitu
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
rozvoj ekologických forem zemědělské produkce
pokles zemědělské výroby s dopadem na devastaci krajiny
posílení mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření
růst záborů ZPF v I. a II. třídě ochrany pro účely výstavby
omezování půdní eroze
pokračující zanedbávání údržby krajiny
- 79 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.3.3. Problémy území z hlediska půdního fondu. Identifikace hlavních střetů Nejzávažnějším potenciálním střetem je konflikt rozsáhlých záborů zemědělského půdního fondu, především zemědělských půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, se záměry výstavby dopravní a technické infrastruktury, výstavby zón ekonomické aktivity na volných plochách a ploch pro bydlení v oblastech intenzívní suburbanizace. Výstavba dopravních koridorů a v některých případech též koridorů technické infrastruktury je též ve střetu se zájmy ochrany pozemků určených pro plnění funkce lesa.
Hlavní problémy k řešení
Dopady výroby energie z obnovitelných zdrojů na půdní fond a zájmy ochrany přírody a krajiny. Bude nezbytné vymezit podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren a pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely, včetně územního vymezení možností pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. Z potenciálně vhodných oblastí pro pěstování biomasy nutno vyloučit území obcí a jejich části tvořící území zájmů ochrany přírody a krajiny, a obcí s naprostou převahou PUPFL.
v ÚPD regulovat tlak na extenzívní trvalé zábory zemědělských půd v I. a II. třídě ochrany
v ÚPD obcí odpovědně zvažovat návrhy na zalesňování ladem ležící orné půdy a trvalých travních porostů vymezování nefunkčních částí ÚSES v lesních porostech v ÚPD obcí.
- 80 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.4. Zatížení životního prostředí I.3.C.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zatížení životního prostředí 1. Emise Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v řešeném území malé zdroje, které jsou zároveň největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3. Na produkci emisí SO2 se kromě malých zdrojů významně podílejí velké zdroje, představované v území SO ORP Tábor např. Teplárnou Tábor a některými dalšími velkými výrobními podniky (SILON). Mobilní zdroje, evidované v REZZO 4, jsou největšími producenty emisí NOx a CO. Malé zdroje a doprava se tak nesporně dají považovat za největší problém znečišťování ovzduší. Nárůst intenzit dopravních toků v území je obecným vývojovým trendem, vyplývajícím z dané úrovně společenského vývoje. Důsledkem tohoto trendu je mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy, hlavně indikátorů oxidů dusíku NOx, uhlovodíků CxHy, ozónu, polétavého prachu TZL a přirozeně též hlukové zátěže v blízkosti komunikací. V některých obdobích roku, zejména při vzniku inverzních meteorologických situací, mohou být krátkodobé emisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší z dopravy velmi zatěžující, hlavně v urbanizovaném území Táborské městské aglomerace. Doposud mírný nárůst emisí z automobilové dopravy je výsledkem poměru mezi nárůstem intenzity automobilové dopravy na straně jedné a snižováním průměrné úrovně produkce škodlivých emisí motorů automobilů na straně druhé. V řešeném území kontinuálně probíhá plynofikace obcí, měst a větších stacionárních zdrojů znečištění, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a TZL. Průmyslové areály s velkými spalovacími zdroji jsou již většinou plynofikovány. Díky tomu sice dochází k omezování emisí SO2, avšak spalováním energetického plynu ve velkých zdrojích a nárůstem automobilové dopravy mírně stoupá znečištění ovzduší oxidy dusíku. Hodnoty vybraných indikátorů CO2, CO, NOx, CxHy, SO2 a ozónu vykazují trvale střední, mírně zvýšené hodnoty. Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší v SO ORP Tábor patři především teplárny větších měst: AES Planá nad Lužnicí a Teplárna Tábor. Mezi provozovnami, které nejsou primárně zaměřeny na výrobu energie, patři k významným znečišťovatelům zejména podnik Brisk Tábor.
2. Imise Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO – sledovaný jev A65), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V celém správním obvodu ORP Tábor pouze na menší části území obce Bechyně nejsou překročeny limity ani u jedné ze sledovaných škodlivin, včetně O3. Územní průmět OZKO do správního obvodu ORP Tábor je uveden ve vyhodnocení podkladů k RURÚ (část A), textová část.
3. Ostatní formy zátěže životního prostředí Emise a imise znečišťujících látek v ovzduší jsou spolu s dalšími zdroji znečištění původcem kontaminace půd a vody, a to jak povrchových, tak i podzemních vodních útvarů. Situaci v oblasti znečištění vody v řešeném území zobrazují kartogramy kapitoly I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie části A – „Vyhodnocení podkladů k rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Tábor“. Staré ekologické zátěže území (sledovaný jev A64) ze zaniklých či technologicky reformovaných výrob, v důsledku činnosti AČR, či z jiných příčin jsou závažným aktuálním zdrojem znečištění ŽP. Jejich situování v řešeném území, včetně vymezení kontaminovaných oblastí ukazuje problémový výkres. Obdobně závažnými zdroji znečištění ŽP mohou být nepovolené, či chybně založené skládky odpadů. Za zátěž ŽP je třeba považovat i oblast zvýšeného výskytu půdního radonu – viz kap. I.3.C.1.
- 81 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Na 0,5 % území JčK došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 2 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon.
T-18 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a SO ORP Tábor (bez přízemního ozónu) v [%] procentech plochy územního celku k roku 2006 Zóna/ SO ORP
ČR zóna Jihočeská Tábor
Souhrn As roční překro- průměr čení >6 imisního ng.m-3 limitu (LV)
BaP6 roční průměr >1 ng.m-3
SO2 4. max. 24h průměr >125 μg.m-3
PM10 roční průměr >40 μg.m-3
PM10 36.max. 24h průměr >50 μg.m-3
NO2 roční průměr >40 μg.m-3
Benzen roční průměr >5 μg.m-3
Souhrn překročení TV
0,01
2,3
28,5
0,3
0,08
-
-
0,5
-
-
0,5
-
2,3
2,3
-
-
1
-
-
1
-
4
4
9,2
zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje
- 82 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.4.2. Analýza SWOT území z hlediska zatížení životního prostředí. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
s výjimkou intravilánu Táborské aglomerace dosud přijatelná kvalita ovzduší
růst podílu automobilové dopravy na znečištění ovzduší, především v zastavěných územích obcí
výrazné snížení emisí, především SO2 do ovzduší od konce 90. let
nárůst znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť v důsledku návratu ke spalování uhlí, dřeva a dřevěného odpadu
Na území SO ORP Tábor prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu).
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
masové uplatnění hybridních motorů či motorů na masový odklon domácností od vytápění plynem a vodíkový pohon v automobilové dopravě elektřinou vlivem růstu cen paliv a chybnou energetickou politikou pokračování trendu omezování emisí z velkých zpomalování plošné plynofikace obcí v důsledku zdrojů, přechod na spalování biomasy, širší využití nedostatečného počtu koncových maloodběratelů a obnovitelných zdrojů růstu počtu neaktivních přípojek
- 83 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.4.3. Problémy území z hlediska zatížení životního prostředí Identifikace hlavních střetů
dynamický nárůst silniční dopravy v částech území, které již dnes jsou nadlimitně zatíženy emisemi, prachem a hlukem z dopravy hygienicky závadné technologie některých průmyslových výrob a energetiky v Táboře, Sezimově Ústí a Plané n.L. suburbanizace a nová výstavba ve volné krajině zavléká zdroje znečišťování a ekologické zátěže do dosud relativně málo zatížených segmentů území – Malšicko – Opařansko, Jistebnicko, Mladovožicko lokální překročení limitních koncentrací sledovaných škodlivých látek ve vymezených oblastech Táborska, poškozujících zdraví nebo narušujících vegetaci potenciální střety některých záměrů změn využití území s ochranou ovzduší mohou nastat v důsledku umísťování nových významných zdrojů znečišťování ovzduší do OZKO – stacionárních (nové průmyslové a energetické zdroje, obytná výstavba) i mobilních (dopravní koridor Praha – Č. Budějovice – Linz) neřešené staré ekologické zátěže jsou zdrojem pokračující kontaminace podzemních i povrchových vod lokální zdroje znečišťování povrchových vod (domácnosti nepřipojené na veřejnou kanalizaci) neobdělávané pozemky a zdevastované plochy (brownfields) jsou zdrojem a příčinou rozšiřování invazních i alergenních druhů rostlin
Hlavní problémy k řešení
Snižovat rozsah území SO ORP, který je zařazen do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), stanovit možnosti a navrhnout metody eliminace hlavních zdrojů znečišťování ovzduší. Snižovat hlukovou zátěž v územních segmentech intenzívně zatížených silniční, železniční a leteckou dopravou, omezovat hlukovou zátěž obytných území vhodnou organizací dopravy, budováním obchvatů obcí, zklidňováním dopravy v centrech obcí, zajištěním územních podmínek pro veřejnou dopravu a pro zvýšení podílu ekologických druhů dopravy (železnice, cyklodoprava, kombinovaná doprava aj.). diverzifikovat na území SO ORP Tábor rozvojové aktivity vyvolávající významnou doprovodnou dopravu (zóny ekonomických aktivit, centra cestovního ruchu, aj.) a usměrňovat je mimo dnes již nadměrně zatížené lokality. Prověřit možnosti a navrhnout zásady eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod, určit zásady pro zlepšení stavu ve vodohospodářsky chráněných územích. Zabezpečit územně technické podmínky pro pokračující sanace a likvidace starých ekologických zátěží jako zdrojů kontaminace podzemních i povrchových vod a půdy, vytvořit podmínky pro sanaci a nové využití brownfields. Staré ekologické zátěže se vyskytují ve všech obcích s výjimkou obcí Zhoř u Mladé Vožice, Řemíčov, Šebířov, Vilice, Pojbuky, Bradáčov, Rodná, Pohnání, Radkov, Balkova Lhota, Svrabov, Meziříčí, Drhovice, Bečice, Slapy, Turovec, Lom, Zhoř u Tábora, Skrýchov u Malšic, Ústrašice, Skopytce, Krátošice, Dlouhá Lhota, Krtov, Chrbonín, Psárov. omezit rozšiřování invazních druhů rostlin návrhem zásad vhodného územního uspořádání, omezovat podíl nevyužívané a ladem ležící půdy, navrhnout zásady zemědělského hospodaření, a tím snížit devastaci krajiny.
- 84 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.5. Ochrana přírody I.3.C.5.1. Charakteristika stavu území z hlediska ochrany přírody 1. Obecná ochrana přírody a krajiny 1.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky. 11 Územní rozložení a rozsah nadregionálního a regionálního ÚSES v řešeném území dokumentuje výkres hodnot území. Úhrnná výměra ploch prvků nadregionálního a regionálního ÚSES ve správním území ORP činí 5% z celkové výměry řešeného území. Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) 12 a podílu ploch nedregionálních a regionálních prvků ÚSES.
11
Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. 12
Hodnocení koeficientu ekologické stability:
KES pod 1,45 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné
KES 1,45 – 3,59 - území ekologicky mírně stabilní
KES nad 4,60 - území ekologicky stabilní
- 85 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-19 Hodnocení SO ORP Tábor z hlediska ochrany přírody Název ORP
KES
Hodnota ÚSES
Výsledná hodnota KES + ÚSES
Hodnocení
Tábor
0,91
0,50
1,41
-1
zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje
Území ORP Tábor jako celek je klasifikováno jako nestabilní až slabě stabilní. Charakteristické rysy krajiny z hlediska ekologické stability v jednotlivých rozpětích hodnoty KES uvádí následující tab.:
zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje
ÚSES je postupně upřesňován v nově zpracovávaných územních plánech obcí a návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Změny, k nimž došlo v uplynulém období jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území v měřítku 1:25 000. Přehledný seznam prvků vytvářejících neregionální a regionální ÚSES v řešeném území je obsažen v tabulkách T 47 – T 49 Přílohy 1.8.2. Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Tábor.
- 86 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.2 Významné krajinné prvky (VKP) 13 Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V území SO ORP Tábor jsou registrovány následující VKP-R (tab. č. T-I.3.C-8):
T-20 Registrované VKP na území SO ORP Tábor Název
Popis
Botanická zahrada při SZeS
Tábor - botanická zahrada
Bývalý lom na Sv. Anně
Měšice - lom
Křemenný val u Mlýnů
Mlýny - křemenný val
Za kostelem
Jistebnice
Hráz u Blatce
650 m komunikace, bývalá hráz, lípy
Zámecký park
Planá nad Lužnicí
Hraběcí pěšinka - část
Planá nad Lužnicí
Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat
Část staré cesty
Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem
Část jižního svahu zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje
Četnost výskytu VKP ve správních územích obcí ORP Tábor zobrazuje výkres hodnot území. Oproti skutečnosti r.2008 je jejich počet i územní vymezení beze změny.
1.3 Ochrana rostlin a živočichů V řešeném území se v obci Radenín, v k.ú. Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica.
1.4 Přechodně chráněné plochy V řešeném území se nevyskytuje
13
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability ... § 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
- 87 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.5 Přírodní parky 14 (PřP) Správní území ORP Tábor je mimořádně bohaté na přírodní parky. Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severním okraji řešeného území. Ostatní 4 přírodní parky, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami v jižní části SO ORP Tábor na území obcí:
T-21 Seznam přírodních parků na území SO ORP Tábor Přírodní park
Území obce ORP Tábor
Jistebnická vrchovina
Nadějkov, Jistebnice, Borotín
Polánka
Rodná, Pohnání, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní Hořice, Vodice, Bradáčov
Plziny
Radětice, Bechyně
Kukle
Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Malšice
Turovecký les
Sezimovo Ústí, Nová Ves u Chýnova, Turovec, Planá n.L., Dlouhá Lhota
Černická obora
Skrýchov u Malšic, Sudoměřice u Bechyně, Hodětín zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje
Přírodní parky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území.
14
K ochraně krajinného rázu s s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č.114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území (§ 12, odst.(3) zák.č.20/1992 Sb.)
- 88 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
1.6 Ochrana krajinného rázu V SO ORP Tábor se nachází celkem 5 oblastí krajinného rázu, a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské Hory a Smilovy Hory.
T-22 Oblasti krajinného rázu na území SO ORP Tábor Oblast
Název oblasti
ObKR04
Jistebnicko – Kovářovsko
ObKR06
Milevsko
ObKR07
Táborsko – Soběslavsko
ObKR08
Mladovožicko
ObKR09
Chýnovsko
ObKR12
Bechyňsko – Vltavotýnsko
Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny Ratibořských hor, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Zdroj: Generel krajinného rázu Jihočeského kraje
Pro ochranu krajinného rázu je dále významné biogeografické členění území, vymezující v krajinném prostoru charakteristické bioregiony. Biochory jsou též zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A42.
- 89 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. Zvláštní ochrana přírody a krajiny 2.1 Zvláště chráněná území Zvláštní ochrana přírody je v našem systému představována zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) 15, což typově jsou v řešeném území maloplošná zvláště chráněná území, t.j. národní přírodní památky či přírodní památky (NPP, PP – sledovaný jev A31) a přírodní rezervace (PR – sledovaný jev A28):
T-23 Národní přírodní památky na území SO ORP Tábor Název lokality
Popis lokality
Dotčená katastrální území
Chýnovská jeskyně
Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu
Dolní Hořice
Luční
První mykologická rezervace v Československu, předmětem Turovec je ochrana hub
Stročov
Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu rozchodníku Libenice u Tábora huňatého
zdroj: AOKPK ČR
T-24 Přírodní rezervace na území SO ORP Tábor Název lokality
Popis lokality
Dotčená katastrální území
Kladrubská hora
Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou faunou a Kladruby florou
Choustník
Skalnatý vrchol Choustníka se starým smíšeným lesním Choustník porostem
Pacova hora
Významná geologická a mineralogická lokalita
Dolní Hořice
zdroj: AOKPK ČR
15
Kategorie zvláště chráněných území dle § 14 zákona č.114/1992 Sb. jsou: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP)
- 90 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-25 Přírodní památky na území SO ORP Tábor Název lokality
Popis lokality
Dotčená katastrální území
Vlásenický potok
Lokalita pérovníku pštrosího
Dražice u Tábora
Kozlov
Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce májového
Želeč u Tábora
Ostrov Markéta
Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman
Planá nad Lužnicí
Černická obora
Stará obora, smíšený porost s převahou habru a dubu
Sudoměřice u Bechyně
Hroby
Bohatá lokalita hořečku českého.
Hroby
Zeman
Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané.
Starcova Lhota
Černýšovické jalovce
Porost více než 300 exemplářů starých jalovců.
Černýšovice
Židova strouha
Geomorfologicky významné prostorově členité údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách
Hodonice u Bechyně
Jesení
Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou květenou.
Ratibořice u Tábora
Granátová skála
Rulová skála s výskytem granátů.
Tábor
Luna
Výslunná jižní stráň se suchomilnými společenstvy, útočiště plazů.
Sezimovo Ústí
Stříbrná huť
Lokalita ďáblíku bahenního
Dobronice u Chýnova
zdroj: AOKPK ČR
Geografickou situaci maloplošných zváště chráněných území v SO ORP Tábor dle jejich kategorií zobrazuje výkres hodnot území a výkres limitů využití území.
2.2 Památné stromy (PS) Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno celkem 55 památných stromů či stromořadí. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Památné stromy jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území.
2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů 16 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica.
16
zvláště chráněné druhy jsou podle zákona č.114/1992 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v příslušném hierarchickém členění obsahují přílohy příslušných vyhlášek MŽP ČR
- 91 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany 3.1 Evropsky významné lokality (EVL) V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do mezinárodního systému NATURA 2000 v následujícím výčtu:
T-26 Evropsky významné lokality Kód
Kód stanoviště
Název
Dotčená katastrální území
2662 CZ0313106
Lužnice a Nežárka
Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dobřejice, Doubí nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hvožďany u Bechyně, Klokoty, Malšice, Planá nad Lužnicí, Řepeč, Řípeč, Senožaty u Bechyně, Sezimovo Ústí, Slavňovice, Stádlec, Tábor, Ústrašice
2651 CZ0314634
Chýnovská jeskyně
Dolní Hořice
2653 CZ0312035
Kladrubská hora
Dolní Hořice, Kladruby
5418 CZ0213009
Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Bečice nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice, Řepeč
5374 CZ0210731
Řísnice
Stojslavice
2650 CZ0312033
Hroby
Hroby
2619 CZ0213009
Vlašimská Blanice
Běleč u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Šebířov
2689 CZ0313125
Tábor - Zahrádka
Klokoty zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
Evropsky významné lokality jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich výměru, popis a místní název, atd..) obsahuje databáze sledovaného jevu A34. Jednoznačné začlenění EVL do právního systému ČR není dosud provedeno.
- 92 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.5.2. Analýza SWOT území z hlediska ochrany přírody SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rázem
místně narušený systém přírodních hodnot krajiny převážně vlivem nevhodných způsobů zemědělského hospodaření
Vysoký počet a rozloha krajinných parků
nedostatečné tempo realizace navržených prvků ÚSES
maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): PR, nedostatečné uplatňování ochrany krajinného rázu PP při umisťování soustředěné bytové výstavby, zón ekonomických aktivit a rozsáhlých staveb dopravní infrastruktury v území NATURA 2000 – Evropsky významné lokality
koordinace zřetelů ochrany přírody s rekreační funkcí krajiny
Velký počet památných stromů
PŘÍLEŽITOSTI ekologicky šetrné hospodaření
způsoby
HROZBY zemědělského narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy a extenzívní suburbanizací, nebo nevhodnou skladbou zemědělských kultur či nevhodnou organizací ZPF
posilování mimoprodukčních funkcí zemědělství a nadměrná fragmentace krajiny v důsledku lesnictví rozsáhlých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury (např. multimodálního dopravního koridoru M1 Praha – Č.Budějovice – Linz) podpora obnovy sítě polních cest a doprovodné další šíření geobotanicky nepůvodních invazních liniové zeleně druhů rostlin a živočichů, pokračování sukcese dřevin a křovin na dlouhodobě nevyužívaných pozemcích ZPF
- 93 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.3.C.5.3. Problémy území z hlediska ochrany přírody a krajiny Identifikace hlavních střetů
V kap. D3 části A – Podklady k RURÚ je uveden výčet záměrů, jejichž realizace bude generovat značné požadavky na vynětí dotčených pozemků ze ZPF, resp. LPF s pravděpodobnými a dosud neupřesněnými vlivy na krajinný ráz a zájmy ochrany přírody a krajiny. Vyhodnocení a kvantifikace očekávaných případných střetů je možná po upřesnění lokalizace záměrů, na základě příslušného posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Za nejzávažnější střet záměrů výstavby se zájmy ochrany přírody a krajiny je autory RURÚ na území SO ORP Tábor vyhodnocen navrhovaný průchod multimodálního dopravního koridoru M1 Praha – České Budějovice – Linec částí území Přírodního parku Turovecký les.
Hlavní problémy k řešení
změny využití území pro umístění liniových staveb dopravní a technické infrastruktury v ÚPD obcí: Tábor, Sezimovo Ústí, Planá n.L., Košice, Drhovice, Opařany, Meziříčí, Dražice, Chýnov, Dolní Hořice, Nadějkov, Jistebnice, Balkova Lhota, Radimovice u Tábora, Chotoviny, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Hodětín, Březnice, Hodonice, Bechyně, Turovec, Nová Ves u Chýnova, Radenín, Choustník, Mlýny, Vlčeves rozptýlené i koncentrované formy urbanizace krajiny vně současně zastavěných území obcí omezená prostupnost a fragmentace krajiny v důsledku rozsáhlých staveb dopravních koridorů pomalá realizace navržených (nefunkčních ) částí ÚSES
- 94 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 4. SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT Metodou pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území je SWOT analýza. SWOT analýza je strukturovanou komplexní metodou kvalitativního hodnocení měřitelných i nekvantifikovatelných jevů, vlastností a předpokladů. Jádro metody spočívá v zařazení a vyhodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních antagonistických skupin: skupina faktorů vyjadřujících silné stránky (přednosti) hodnoceného subjektu (území) skupina faktorů vyjadřujících slabé stránky (handicapy) hodnoceného subjektu (území) skupina faktorů charakterizujících potenciální příležitosti (výhody) k využití pro budoucí pozitivní vývoj subjektu (území) skupina faktorů představujících možné hrozby (rizika) budoucího vývoje subjektu (území) Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy na pravděpodobný budoucí vývoj. SWOT analýza je základní metodou strategického plánování v delších časových horizontech. Umožňuje formulovat strategické cíle a koncepce: rozvojem silných stránek eliminací slabých stránek zužitkováním budoucích příležitostí omezením hrozeb (rizik) Metoda SWOT analýzy se v územním plánování používá ke zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Závěrem SWOT analýzy je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost společenství obyvatel a pro příznivé životní prostředí v daném území. S ohledem na rozlehlost území SO ORP Tábor, rozmanitost místních podmínek a relativně značnou odlišnost výchozích předpokladů vývoje, bylo území SO ORP rozděleno na celkem 7 mikroregionů. Jejich územní vymezení (viz kartogram K-) vychází z přirozených spádových vazeb, podobnosti sociálních charakteristik obcí v mikroregionu a společných charakteristik přírodního prostředí. Strukturu jednotlivých mikroregionů udává následující tabulka T-27.
- 95 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-27 Rozdělení SO ORP Tábor na jednotlivé mikroregiony pro analýzu SWOT Mikroregion č.
Název
Obce
1
Bechyňsko
Rataje, Dobronice u Bechyně, Radětice, Haškovcova Lhota, Černýšovice, Bechyně, Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Březnice, Hodětín, Záhoří
2
Malšicko – Opařansko
Opařany, Řepeč, Stádlec, Skrýchov u Malšic, Želeč
3
Choustnicko
Dlouhá Lhota, Krtov, Chrbonín, Vlčeves, Skopytce, Krátošice, Choustník, Mlýny, Psárov
4
Mladovožicko
Slapsko, Šebířov, Oldřichov, Vilice, Nová Ves u Mladé Vožice, Zhoř u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Běleč, Smilovy Hory, Řemíčov, Hlasivo, Nemyšl, Jedlany, Dolní Hrachovice, Rodná, Bradáčov, Pojbuky, Zadní Střítež, Vodice, Pohnání, Pohnánec, Ratibořské Hory
5
Chýnovsko
Chýnov, Dolní Hořice, Nová Ves u Chýnova, Radenín
6
Táborsko
Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Radimovice u Tábora, Košín, Nasavrky, Svrabov, Balkova Lhota, Meziříčí, Drhovice, Dražice, Dražičky, Slapy, Tábor, Libějice, Radimovice u Želče, Sezimovo Ústí, Turovec, Planá nad Lužnicí, Zhoř u Tábora, Lom, Ústrašice, Košice, Turovec
7
Jistebnicko
Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov
Bečice,
Malšice,
- 96 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
K-1 Rozdělení SO ORP Tábor na jednotlivé mikroregiony pro analýzu SWOT
zdroj: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, 2010
Na základě podrobných dílčích SWOT analýz pro jednotlivé tematické okruhy je v této části RURÚ zpracována souhrnná SWOT analýza území SO ORP Tábor v členění dle pilířů udržitelného rozvoje území a jednotlivých mikroregionů.
- 97 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.4.1. ANALÝZA SWOT HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE 1. BECHYŇSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (lázně v Bechyni, síť cyklistických, turistických a hipotras)
nízká míra ekonomické aktivity
hustá síť silnic II. třídy (II/135, II/122)
menší podíl zemědělsky hodnotné půdy, zejména půd I. třídy ochrany velký počet obcí bez čistírny odpadních vod (s výjimkou Bechyně)
PŘÍLEŽITOSTI záměry na výstavbu a další rozvoj sítí technické infrastruktury - plynovod Hvožďany – hranice ORP, - vodovody v obcích (Rataje, Hodonice, Záhoří a další) - výstavby čistíren odpadních vod - vybudování kanalizace v obci Hodětín - další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem
HROZBY zhoršení životního prostředí v důsledku dalšího nárůstu intenzit dopravy na silnicích II. třídy
další rozvoj železničního spojení Tábor - Bechyně
- 98 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. MALŠICKO-OPAŘANSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
relativně vysoké zastoupení kvalitních zemědělských půd I. a II. třídy ochrany
malý podíl obyvatelstva, zásobeného zemním plynem (včetně větších sídel mikroregionu: Malšice, Želeč)
hustá síť silnic I. a II. třídy (I/19 a I/29, II/122 a II/137)
vyšší intenzity dopravy zejména na silnicích I. třídy I/19 a I/29
hustá síť turistických značených tras a cyklotras, malý počet vodních zdrojů územím prochází dvě dálkové cyklotrasy (31 a 12) vybudované čistírny odpadních vod v Malšicích, Opařanech a Želeči, vybudované kanalizace ve všech obcích mikroregionu
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
vybudování silničních obchvatů (Chýnov, Opařany, další nárůst intenzity silniční dopravy zejména Oltyně) na silnicích I. a II. třídy další rozvoj železničního spojení s Táborem (trať Tábor – Bechyně)
regionu
záměry na výstavbu a další rozvoj sítí technické infrastruktury - další rozvoj zásobování obyvatel vodou - výstavby čistíren odpadních vod - další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem, včetně větších sídel (Malšice, Želeč)
- 99 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. CHOUSTNICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
vysoký podíl zemědělsky hodnotné půdy v kategorii I. třídy ochrany
nízký podíl obyvatelstva zásobeného zemním plynem (mimo Choustníka)
velký podíl vodních zdrojů
řídká síť silnic II. třídy (II/136)
přijatelné intenzity dopravy na silnicích mikroregionu
území bez železničních tratí
hustá síť místních cyklistických tras a značených turistických tras
čistírnu odpadních vod má pouze Choustník
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
záměry na výstavbu a další rozvoj technické nárůst intenzity silniční dopravy na silnicích II. infrastruktury: třídy - výstavba čistíren odpadních vod ve všech obcích mikroregionu mimo Choustníka - další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem - vybudování elektrického vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka (Chrbonín, Krtov)
- 100 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. MLADOVOŽICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
velký podíl zemědělsky hodnotné půdy v kategorii mimořádně velké plochy poddolovaných území I. třídy ochrany Velký počet vodních zdrojů
mikroregion bez železniční dopravy
větší podíl obyvatelstva zásobeného zemním plynem
zastoupení obcí, jež nemají na svém území vybudovaný vodovod (Zhoř u Mladé Vožice, Jedlany a Hlasivo
rozsáhlé investice do půdy
mimo Mladé Vožice nemá žádná obec mikroregionu čistírnu odpadních vod
velmi hustá síť silnic II. třídy (II/124, II/125, II/137, zastoupení obcí bez kanalizace (Jedlany, II/120) Slapsko, Oldřichov, Pohnání, Pohnánec) nízké intenzity dopravy na silnicích II. třídy, zejména II/120, II/124 a II/137 hustá síť místních cyklotras a značených turistických tras
PŘÍLEŽITOSTI záměry na rozvoj dopravní infrastruktury_ - Silnice II/137 v úseku Březnice - Tábor Mladá Vožice, včetně obchvatu Ratibořských Hor
HROZBY intenzivní těžba ložiskových území s negativními důsledky pro životní prostředí
záměry na výstavbu a další rozvoj technické nárůst intenzity silniční dopravy na silnicích II. infrastruktury: třídy - dobudování vodovodu v obcích Jedlany, Zhoř u Mladé Vožice a Hlasivo - výstavba čistíren odpadních vod ve všech obcích mikroregionu mimo Mladé Vožice - dobudování kanalizačních sítí v obcích Jedlany, Slapsko, Oldřichov, Pohnání a Pohnánec - další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem v obcích s nižším podílem napojených obyvatel - výstavba VTL plynovodu Mladá Vožice – Pacov (Mladá Vožice, Běleč, Smilovy Hory)
- 101 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
5. CHÝNOVSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
velký podíl zemědělsky hodnotné půdy v kategorii větší rozloha poddolovaných území I. třídy ochrany relativně vysoké procento obyvatelstva, vysoké intenzity dopravy zejména na silnici I/19 zásobovaného zemním plynem (zejména Chýnov a Nová Ves u Chýnova) hustá síť silnic I. a II. třídy (I/19 a II/409)
s výjimkou Nové Vsi u Chýnova nemá žádná obce mikroregionu vybudovanou čistírnu odpadních vod
napojení mikroregionu na Tábor celostátní železniční tratí Tábor – Horní Cerekev hustá síť místních cyklistických tras a značených turistických tras počet vodních zdrojů
PŘÍLEŽITOSTI záměry na rozvoj dopravní infrastruktury: - Silnice I/19 – jižní obchvat Chýnova, oprava komunikace a úprava jejího trasování
HROZBY další nárůst intenzity dopravy na silnici I/19 a II/409
záměry na výstavbu a další rozvoj technické infrastruktury: - výstavba čistíren odpadních vod v obcích Chýnov, Radenín a Dolní Hořice - další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem, zejména v obcích Radenín a Dolní Hořice - vybudování vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka
- 102 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
6. TÁBORSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
velký počet ekonomicky aktivních subjektů
Nerovnoměrné místní soustředění cestovního ruchu do sezónních špiček
ložisková území (hlíny, syenit, štěrk)
výskyt poddolovaných území
vysoké procento obyvatel, zásobovaných mimořádně velké dopravní zatížení silnice I/19, zemním plynem, hlavně ve větčích sídlech velké dopravní zatížení i ostatních silnic II. třídy (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, a dobudovaných úseků dálnice D3 Chotoviny) hustá síť silnic I. a II. třídy (I/19, II/137, II/603, malý počet II/409, II/123, II/120) mikroregionu dálnice D3
vodních
zdrojů
na
území
větší počet obcí bez vybudovaného vodovodu (Košín, Radimovice u Tábora, Nasavrky, Svrabov, Lom, Dražičky)
Železniční uzel, mikroregionem prochází IV. Nasavrky a Radimovice u Želeče tranzitní železniční koridor vybudovány kanalizační systémy
nemají
civilní letiště v Sezimově Ústí, heliport v Táboře hustá síť místních cyklistických tras, tři průchozí dálkové cyklistické trasy (31,11,12) velké procento obcí má vybudovány čistírny odpadních vod
- 103 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
záměry na rozvoj dopravní infrastruktury: - další výstavba dálnice D3 ve směru Tábor – České Budějovice, přivaděč k dálnici v Plané nad Lužnicí - výstavba IV. železničního koridoru a sním spojené úpravy křížení železnice a silničních staveb (MÚK II/120) - oprava a úprava trasování silnic I/19 a II/137 - další rozvoj cyklistických tras
pomalé tempo výstavby dálnice D3 ve směru Tábor – České Budějovice a další nárůst intenzity dopravy na silnici I/19
záměry na výstavbu a další rozvoj technické další průtahy při výstavbě IV. železničního infrastruktury: tranzitního koridoru z Prahy do Českých - dobudování vodovodních sítí v obcích Budějovic Košín, Radimovice u Tábora, Nasavrky, Svrabov, Lom a Dražičky; napojení sídel na skupinový vodovod Chotoviny - další budování čistíren odpadních vod v obcích, kde chybí, včetně větších sídel (Chotoviny, Košice) - dobudování kanalizačních systému především v obcích Radimovice u Želeče a Nasavrky - záměry na další budování a rozvoj sítí VVN 110kV a vybudování transformovny TR110/22kV Tábor – Náchod - výstavba VTL plynovodu (Planá nad Lužnicí, Košice)
- 104 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
7. JISTEBNICKO SILNÉ STRÁNKY hojnost vodních zdrojů
SLABÉ STRÁNKY s výjimkou Nadějkova malý podíl domácností, zásobovaných zemním plynem
relativně velký podíl zemědělsky hodnotných půd železniční trať Tábor – Ražice v I. a II. třídě ochrany mikroregionem pouze okrajově
prochází
relativně hustá síť silnic II. třídy (II/120, II/122, II/123) nízké intenzity dopravy na silnicích II. třídy, zejména II/122 a II/123 hustá síť místních cyklistických tras a značených turistických tras velké množství vodních zdrojů, zejména na území Jistebnice a Nadějkova s výjimkou Borotína mají všechny obce mikroregionu vybudované čistírny odpadních vod
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
záměry na výstavbu a další rozvoj technické hrozba nárůstu intenzit dopravy na silnicích II. infrastruktury: třídy, procházejících mikroregionem - dobudování čistírny odpadních vod v Borotíně; další výstavba čistírny odpadních vod v Jistebnici - další rozvoj zásobování obyvatel zemním plynem - výstavba VTL plynovodu Olší - Jistebnice
- 105 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.4.2. ANALÝZA SWOT PILÍŘE SOUDRŽNOSTI OBYVATEL 1. BECHYŇSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
přítomnost základní umělecké školy a střední odborné školy v Bechyni
absence jazykové školy
lázeňské léčebny v Bechyni
s výjimkou Bechyně nejsou jednotlivé obce vybaveny zařízeními základní zdravotní péče
zařízení sociální péče v Bechyni (2 domy s pečovatelskou službou a domov důchodců)
malý počet nově dokončených bytů a vysoké stáří trvale obydlených domů
městská památková zóna Bechyně, vesnická památková zóna Bechyňská Smoleč celoroční rekreační potenciál Bechyně, letní rekreační potenciál většiny obcí mikroregionu relativně velký podíl sportovních zařízení na území jednotlivých obcí mikroregionu
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
výstavba dalších zařízení sociální péče i v menších další pokles počtu ordinací praktických lékařů a obcích mikroregionu praktických zubních lékařů návrh na prohlášení vesnické památkové zóny Hodonice
nedostatečná údržba a obnova stávajících sportovních zařízení
další budování veřejně přístupných sportovišť, včetně bazénů; další zpřístupnění školních sportovišť pro veřejné využití
vysídlování malých obcí
zvýšení rychlosti a intenzity obnov a rekonstrukcí staršího bytového fondu
- 106 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. MALŠICKO-OPAŘANSKO SILNÉ STRÁNKY hustá síť základních a mateřských škol
SLABÉ STRÁNKY absence středních škol, jazykových a základních uměleckých škol (i ve větších sídlech mikroregionu)
přítomnost odborného léčebného ústavu v absence samostatných pracovišť lékařů pro děti Opařanech a dorost a praktických zubních lékařů i ve
větších sídlech mikroregionu rozsáhlé území s archeologickými nálezy, zejména absence zařízení sociální péče v mikroregionu 2. kategorie (hlavně Opařany, Želeč) potenciál velké části území v letní rekreaci; potenciál Opařan v zimní rekreaci relativně velký počet sportovních zařízení na území mikroregionu; koupaliště v Malšicích a Želči Intenzita bytové výstavby v Malšicích, Opařanech a Želči národní kulturní památka silniční řetězový most ve Stádleci
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
výstavba zařízení sociální péče
další pokles ordinací praktických lékařů
rozvoj celoročních rekreačních možností
nedostatečná údržba a obnova stávajících sportovních zařízení
další budování veřejně přístupných sportovišť, vysídlování malých obcí včetně bazénů; další zpřístupnění školních sportovišť pro veřejné využití
- 107 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. CHOUSTNICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
přítomnost mateřské a základní školy v Choustníku
absence základních škol (i nižších stupňů v ostatních obcích mikroregionu); absence jakýchkoliv jiných typů škol v mikroregionu
velká část obcí mikroregionu je vhodná pro letní rekreační aktivity
s výjimkou samostatné ordinace praktického lékaře v Choustníku úplná absence zařízení základní zdravotnické péče v jednotlivých obcích mikroregionu
relativně hustá síť základních sportovních zařízení; absence sociálních zařízení na území koupaliště v Krtově mikroregionu relativně nízké stáří bytového fondu na území mikroregionu
žádné dokončené byty na území mikroregionu
přítomnost jednoho z největších zaměstnavatelů v ORP v Choustníku (Intersnack, a.s.)
PŘÍLEŽITOSTI výstavba zařízení sociální péče; rozvoj zařízení základní zdravotnické péče alespoň v Choustníku jako centru mikroregionu
HROZBY nedostatečná údržba a obnova stávajících sportovních zařízení
další rozvoj a výstavba zařízení pro sportovní vyžití vysídlování malých obcí, mimo Choustníka v jednotlivých obcích mikroregionu pokračující obnova bytového fondu
- 108 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. MLADOVOŽICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
mateřská a základní škola v Mladé Vožici a Ratibořských Horách
minimální zařízení základního vzdělávání v ostatních obcích mikroregionu; absence základních uměleckých či jazykových škol
samostatné ordinace praktických lékařů v Mladé Vožici a Ratibořských Horách; samostatná ordinace specialisty v Mladé Vožici
nízký počet nově dokončených bytů na území mikroregionu (pouze v Mladé Vožici a Ratibořských Horách)
dům s pečovatelskou službou a penzion pro důchodce v Mladé Vožici
vyšší stáří trvale obydlených domů na území mikroregionu
velký podíl území s archeologickými nálezy 2. kategorie na území mikroregionu Nemyšl, Slapsko, Pojbuky a Smilovy Hory jako centra celoročního cestovního ruchu většina obcí mikroregionu jako centra letní rekreace, Mladá Vožice centrum zimní rekreace relativně hustá síť základních sportovních zařízení; otevřený sportovní stadion v Mladé Vožici
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
další rozvoj zařízení sociální péče a jejich výstavba nedostatečná údržba a obnova stávajících i v menších obcích mikroregionu sportovních zařízení návrh na prohlášení krajinné památkové zóny Ratibořské Hory – Stará Vožice
vysídlování malých obcí mikroregionu
další rozvoj sportovních zařízení, zejména venkovních nebo krytých koupališť a bazénů pokračující obnova a opravy bytového fondu
- 109 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
5. CHÝNOVSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
mateřské a základní školy v Chýnově a Nové Vsi ú absence základní umělecké školy na území Chýnova mikroregionu samostatné ordinace praktických lékařů v Chýnově včetně samostatné ordinace lékaře specialisty domov důchodců v Chýnově velký podíl území s archeologickými nálezy 1. kategorie celý mikroregion nabízí dobré podmínky pro letní rekreaci velký počet sportovních zařízení, včetně koupališť v Dolní Hořici a Nové Vsi u Chýnova velký počet nově dokončených bytů, zejména v Chýnově
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
výstavba dalších sociálních zařízení i v dalších nedostatečná údržba a obnova stávajících obcích mikroregionu sportovních zařízení pokračující opravy a obnova bytového fondu
- 110 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
6. TÁBORSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
velký počet mateřských, základních, středních i chybějící zařízení sociální péče v malých sídlech speciálních škol zejména v sídelní aglomeraci mikroregionu a jejich kumulování do Tábor – Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí aglomerace Tábor – Planá nad Lužnicí –
Sezimovo Ústí Hustá síť zařízení zdravotnické péče, včetně nemocnice v Táboře a samostatných pracovišť praktických i odborných lékařů sociální zařízení v Táboře (ústav sociální péče pro mládež, 3x dům s pečovatelskou službou, domov důchodců a úřadovna úřadu práce), Plané nad Lužnicí a Sezimově Ústí (v obou dům s pečovatelskou službou městská památková rezervace Tábor; národní kulturní památky (radnice v Táboře, Bechyňská brána v Táboře, hrad Kotnov a pivovar v Táboře a Kozí Hrádek) mikroregion s relativně velkou rozlohou území s archeologickými nálezy 1. a 2. kategorie objekty jednotek hasičského záchranného sboru kraje v Plané nad Lužnicí a v Táboře
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
výstavba zařízení sociální péče v dalších obcích prohlubování rozdílů mezi aglomerací Tábor – mikroregionu mimo sídelní aglomeraci Tábor – Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí a zbytkem Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí mikroregionu, zvláště potom malými obcemi další rozvoj sportovních zařízení i v dalších obcích neudržitelná suburbanizace, zvláště v malých mikroregionu sídlech v okolí aglomerace Tábor – Planá nad
Lužnicí – Sezimovo Ústí
- 111 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
7. JISTEBNICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
hustá síť mateřských (Borotín, Jistebnice, Nadějkov) a základních škol (Borotín, Jistebnice a 1. stupeň ZŠ v Nadějkově)
absence základní umělecké školy na území mikroregionu
samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé v Borotíně a Jistebnici, praktický stomatolog v Jistebnici
absence samostatné ordinace dětského lékaře v některé z obcí mikroregionu; absence ordinací lékařů specialistů
relativně velký podíl území s archeologickými nálezy 2. kategorie
pouze jeden dům s pečovatelskou službou v Jistebnici na území mikroregionu
celé území mikroregionu spadá do zimní rekreační oblasti relativně vysoký počet základních sportovních zařízení (převážně v Jistebnici a Borotíně) relativně velký počet dokončených bytů v Borotíně a Jistebnici
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
výstavba dalších zařízení sociální péče
další pokles ordinací praktických lékařů
pokračující opravy a obnova bytového fondu
nedostatečná údržba a obnova stávajících sportovních zařízení
- 112 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.4.3. ANALÝZA SWOT ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE 1. BECHYŇSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
výhradní ložisková území (jíly)
relativně velká plocha území zranitelných oblastí
území bez výskytu půdního radonu
menší podíl zemědělsky hodnotné zejména půd I. třídy ochrany
půdy,
rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace velké znečištění toku řeky Lužnice (tř. 4) vod (CHOPAV) – Záhoří, Březnice, Hodětín a Sudoměřice u Bechyně přírodní léčivé zdroje (Bechyně), dobrá kvalita větší podíl starých ekologických ovzduší kontaminovaných ploch
zátěží a
relativně velký podíl lesních ploch (Radětice, s výjimkou Bechyně nízký podíl obyvatelstva Dobronice u Bechyně, Sudoměřice u Bechyně a zásobovaného zemním plynem Hodětín) vyšší koeficient ekologické stability zastoupení registrovaných významných krajinných prvků, maloplošných zvlášť chráněných území a lokalit NATURA 2000 (Bechyně, Hodětín, Radětice, Sudoměřice u Bechyně, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Rataje, Haškovcova Lhota) velká rozloha přírodních parků (Bechyně, Hodětín, Radětice, Sudoměřice u Bechyně, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Rataje, Haškovcova Lhota)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním intenzivní těžba ložiskových území s negativními plynem, vedoucí ke zlepšování životního prostředí důsledky pro životní prostředí
území zvláštní povodně pod vodním dílem
- 113 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
2. MALŠICKO-OPAŘANSKO SILNÉ STRÁNKY relativně vysoké zastoupení zemědělských půd I. a II. třídy ochrany
SLABÉ STRÁNKY kvalitních s výjimkou Opařan malý podíl obyvatelstva,
zásobeného zemním plynem
minimální výskyt poddolovaných území
nižší podíl vodních ploch
minimální zasažení území půdním radonem
velký rozsah zranitelných oblastí
chráněná oblast přirozené akumulace (CHOPAV) – Skrýchov u Malšic, Malšice
vod velké znečištění toku řeky Lužnice (4. tř.)
vyšší podíl lesních ploch (Řepeč, Malšice)
menší podíl regionálních prvků ÚSES
přijatelná kvalita ovzduší rozsáhlé plochy přírodních parků a lokalit NATURA 2000 a MZCHÚ (Malšice, Skrýchov u Malšic, Řepeč, Želeč)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
rozvoj ekologických způsobů zemědělství
zábor kvalitních zemědělských půd I. a II. třídy ochrany pro výstavbu
další rozvoj prvků ÚSES
záměry staveb dopravní infrastruktury mohou vést ke fragmentaci krajiny a narušení krajinného rázu
další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním plynem, vedoucí ke zlepšování kvality životního prostředí
- 114 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
3. CHOUSTNICKO SILNÉ STRÁNKY vysoký podíl zemědělsky v kategorii I. třídy ochrany
hodnotné
SLABÉ STRÁNKY půdy celé území zařazeno mezi zranitelné oblasti
území bez výskytu půdního radonu
s výjimkou Choustníku nízký podíl obyvatelstva zásobeného zemním plynem
velký podíl vodních zdrojů
větší podíl starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch
přijatelná kvalita ovzduší
menší podíl regionálních prvků ÚSES, nespojitý
větší zastoupení maloplošných zvlášť chráněných území s relativně území (Choustník) ekologické stability
nízkým
koeficientem
území bez ploch přírodních parků, významných krajinných prvků a ploch ze soustavy NATURA 2000 PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním hrozba záborů zemědělsky hodnotné půdy I. plynem, vedoucí ke zlepšování kvality životního třídy ochrany pro potřeby výstavby prostředí další rozvoj prvků ÚSES
- 115 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
4. MLADOVOŽICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
velký podíl zemědělsky hodnotné půdy v kategorii mimořádně velké plochy poddolovaných území I. třídy ochrany zastoupení ložiskových území (eklogit, hadec)
téměř celé území zařazeno mezi zranitelné oblasti
území bez výskytu půdního radonu
větší podíl starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch
mimořádně velký podíl vodních zdrojů
nižší hodnota koeficientu ekologické stability
přijatelná kvalita ovzduší
malá rozloha ploch přírodních parků, nepřítomnost významných krajinných prvků registrovaných
větší podíl obyvatelstva zásobeného zemním plynem (zejména Mladá Vožice, Řemíčov a Šebířov) přítomnost prvků ÚSES regionálního významu
nadregionálního
a
plochy ze soustavy NATURA 2000 (Běleč, Šebířov, Mladá Vožice, Smilovy Hory)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
intenzivnější rozvoj rekultivací území, dotčených intenzivní těžba ložiskových území s negativními těžbou a kontaminovaných ploch důsledky pro životní prostředí další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním zábor kvalitních zemědělských půd I. a II. třídy plynem, vedoucí ke zlepšování kvality životního ochrany pro výstavbu prostředí
přechod většího počtu obyvatel k vytápění ekologicky méně šetrnými způsoby
- 116 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
5. CHÝNOVSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
vyšší rozloha maloplošných zvlášť chráněných větší rozloha poddolovaných území území (Dolní Hořice, Radenín, Chýnov) velký podíl zemědělsky hodnotné půdy v kategorii celé území je zařazeno mezi zranitelné oblasti I. třídy ochrany území bez výskytu půdního radonu vyšší podíl lesních ploch (Chýnov, Dolní Hořice, Radenín) přítomnost prvků ÚSES regionálního významu
nadregionálního
a
vyšší hodnota koeficientu ekologické stability vyšší podíl ploch přírodních parků, přítomnost lokalit ze soustavy NATURA 2000 (Dolní Hořice, Radenín, Nová Ves u Chýnova) relativně vysoké procento obyvatelstva, zásobovaného zemním plynem (zejména Chýnov a Nová Ves u Chýnova)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
intenzivnější rozvoj rekultivací území, dotčených záměry staveb dopravní infrastruktury mohou těžbou a kontaminovaných ploch vést ke fragmentaci krajiny a narušení
krajinného rázu další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním hrozba záborů zemědělsky hodnotné půdy I. plynem, vedoucí ke zlepšování kvality životního třídy ochrany pro potřeby výstavby prostředí
přechod většího počtu obyvatel k vytápění ekologicky méně šetrnými způsoby
- 117 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
6. TÁBORSKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
ložisková území (hlíny, syenit, štěrk)
výskyt poddolovaných území
zastoupení ploch maloplošných zvlášť chráněných téměř celé území je zařazeno mezi zranitelné území (Turovec, Tábor, Planá nad Lužnicí, oblasti Sezimovo Ústí, Dražice) relativně vysoké zastoupení zemědělských půd I. a II. třídy ochrany
kvalitních aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí-(Planá nad
Lužnicí) má zhoršenou kvalitu ovzduší
vyšší podíl vodních ploch na rozloze území
velké znečištění toku řeky Lužnice (4. a 5. třída)
relativně vysoký podíl regionálních prvků ÚSES
vyšší podíl starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch
vysoký podíl registrovaných významných výskyt půdního radonu na větší části území krajinných prvků a ploch ze soustavy NATURA 2000 (Dražice, Dražičky, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Radimovice u Želeče)
vysoké procento obyvatel, zásobovaných zemním plynem (zejména Tábor, Turovec, Chotoviny, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí) PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
intenzivnější rozvoj rekultivací území, dotčených hrozba fragmentace krajiny a narušení těžbou a kontaminovaných ploch krajinného rázu v důsledku velkých staveb
dopravní infrastruktury (multimodální koridor) omezování emisí z velkých zdrojů znečištění, hrozba záborů zemědělsky hodnotné půdy I. a vedoucí ke zvyšování kvality ovzduší II. třídy ochrany pro potřeby výstavby další rozvoj prvků ÚSES
další rozvoj intenzivní výstavby ve volné krajině (suburbanizace), rozvoj výstavby velkých logistických center podél dálnice D3 přechod většího počtu obyvatel k vytápění ekologicky méně šetrnými způsoby
- 118 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
7. JISTEBNICKO SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
větší podíl vodních ploch na rozloze území
část území je zařazena mezi zranitelné oblasti
relativně velká hojnost vodních zdrojů
větší podíl starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch
relativně velký podíl zemědělsky hodnotných půd malý podíl domácností, zásobovaných zemním v I. a II. třídě ochrany plynem přijatelná kvalita ovzduší
žádné plochy ze soustavy NATURA 2000 a registrované významné krajinné prvky
mimořádná rozloha ploch přírodních parků na mimořádně velké části území se vyskytuje (Nadějkov, Jistebnice, Borotín) půdní radon přítomnost rozlehlých ploch nadregionálních prvků ÚSES (nadregionální biocentrum jediné v ORP) relativně vysoká hodnota koeficientu ekologické stability
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
další rozvoj zásobování obyvatelstva zemním hrozba záborů zemědělsky hodnotné půdy I. a plynem, vedoucí ke zlepšování kvality životního II. třídy ochrany pro potřeby výstavby prostředí další rozvoj prvků ÚSES
- 119 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.5. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pro získání objektivních závěrů rozboru udržitelného rozvoje území je kromě vyhodnocení jednotlivých pilířů metodou SWOT analýzy třeba vyhodnotit i vzájemné ovlivňování jednotlivých pilířů mezi sebou, t.j. jejich horizontální vazby v daném území. Na základě rozboru udržitelného rozvoje území je dále vyhodnocena vyváženost vztahu územních podmínek jednotlivých obcí ORP Tábor: a) pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský - HOSP) b) pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti společenství obyvatel - SOC) c)pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální ENVI). Pro vyhodnocení vyváženosti vztahů mezi pilíři udržitelného rozvoje je nezbytné především: 1. souhrnně vyhodnotit jednotlivé pilíře v jednotlivých obcích podle hodnot jednotného souboru vybraných indikátorů. Vybrané indikátory mají různou váhu, tj. míru vlivu na souhrnné hodnocení každého ze tří pilířů, vyjádřenou v procentech. Toto vyhodnocení je obsaženo v následujících tabulkách:
- 120 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-28 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – hospodářský pilíř
Váha
Obec
40%
25%
12,5%
12,5%
10%
± 40
± 25
± 12,5
± 12,5
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Míra ekonomické aktivity
Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov
- 40 + + + + + + + + + + Hodnocení:
100%
Obce bez Obce bez Obce bez vodovodu kanalizace ČOV
Výsledek
- 25
- 12,5
+12,5
- 10
-75
+
+
+
+
+20
-
+
+
-
+30
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
+30
-
+
+
-
-50
+
+
+
-
+80
-
+
+
+
+50
+
+
+
-
+0
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
+
+
+
-
+80
+
+
+
+
+15
-
-
+
-
-75
+
+
+
-
+0
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
-
-
+5
-
+
+
-
-50
-
-
-
-
-20
-
+
+
+
-30
+
+
+
-
+80
+
-
+
-
+45
-
+
+
-
-50
+
-
+
-
+45
Hodnocení
+ (0-7)%
+ větší než 60%
- (více než 7,1)%
- menší než 59,9%
Hodnocení + vodovod - bez vodovodu
Hodnocení + kanalizace - bez kanalizace
Hodnocení + ČOV - bez ČOV
- 121 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-28 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – hospodářský pilíř
Váha
Obec
40%
25%
12,5%
12,5%
10%
± 40
± 25
± 12,5
± 12,5
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Míra ekonomické aktivity
Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč
+ + + + + + Hodnocení:
100%
Obce bez Obce bez Obce bez vodovodu kanalizace ČOV
Výsledek
-
+
+
-
+30
-
-
+
-
-75
-
+
+
+
-30
-
+
+
-
-50
+
+
+
+
+20
-
+
+
-
-50
+
+
+
+
+20
+
-
-
-
+30
-
+
+
-
-50
+
+
+
+
+100
-
+
+
-
-30
+
+
-
-
-25
+
+
+
+
+20
+
+
+
+
+20
-
+
-
-
+5
-
+
-
-
-75
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
+30
+
+
-
-
-25
+
+
+
+
+20
-
+
+
-
-50
+
+
+
-
+0
-
+
+
-
+30
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
Hodnocení
+ (0-7)%
+ větší než 60%
- (více než 7,1)%
- menší než 59,9%
Hodnocení + vodovod - bez vodovodu
Hodnocení + kanalizace - bez kanalizace
Hodnocení + ČOV - bez ČOV
- 122 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-28 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – hospodářský pilíř
Váha
Obec
40%
25%
12,5%
12,5%
10%
± 40
± 25
± 12,5
± 12,5
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Míra ekonomické aktivity
Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
+ + + + + Hodnocení:
100%
Obce bez Obce bez Obce bez vodovodu kanalizace ČOV
Výsledek
-
+
+
+
-30
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
-
+
-
-
-75
+
+
+
-
+80
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
-50
+
+
+
-
+0
-
+
+
-
-50
-
-
+
-
+5
-
+
+
-
-50
+
+
+
+
+20
+
+
+
-
+80
+
+
+
-
+0
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
+30
-
+
+
-
-50
-
+
+
-
+30
-
+
+
-
-50
+
-
+
-
-25
-
-
+
-
-75
+
+
+
+
+20
Hodnocení
+ (0-7)%
+ větší než 60%
- (více než 7,1)%
- menší než 59,9%
Hodnocení + vodovod - bez vodovodu
Hodnocení + kanalizace - bez kanalizace
Hodnocení + ČOV - bez ČOV
- 123 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-29 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – sociální pilíř
Váha
Obec
35% 25,5% 12% 10% 10% ± 35
± 25,5
± 12
± 10
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Přirozený přírůstek
Počet dokončených bytů
Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
Podíl obyvatel ve věku 65+ let na celkovém počtu obyvatel (%)
+10 + + + + + + + + + + + +
+10 + + + + + + + + + +
Balkova Lhota
-35 + + + + + + -
Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně
Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice
Hodnocení
+25,5 + + + + + + + + + + + + + + -
+12 + + + + + + + + + +
Hodnocení
Hodnocení Hodnocení Hodnocení
+ (0-7)%
+ přírůstek
+ ostatní
- (>7,1)%
- setrvalý - žádný stav, úbytek
4%
3,5% 100%
±4
± 3,5
Agregovaný Specifická ukazatel oblast NdoplňkoSOB3 vého hodnocení (T-30)
-4
+3,5
+
+
-
+
-
-
-
+
-
+
-
+
-
+
-
+
-
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
+
Hodnocení
+22 -40 -22 +14 +22 -22 -22 +42 +46 -2 -20 -34 -92 -34 +2 +68 +6 +30 -10 -84 -42 +60 -28
Hodnocení + není v SpO
+(> 14,1)% + (0-17)%
+ městský
- (0-14)%
- venkovský - je v SpO
- (>17,1)%
Výsledek
- 124 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-29 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – sociální pilíř
Váha
Obec
35% 25,5% 12% 10% 10% ± 35
± 25,5
± 12
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Přirozený přírůstek
Počet dokončených bytů
Jedlany
+ + + + + + + + -
Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Ml. Vožice
Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov
Hodnocení
+ + + + + + + + + + + + + + + + + Hodnocení
± 10
± 10
+ + + + + + + + + + + + + -
3,5% 100%
±4
Podíl Podíl obyvatel obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let celkovém na počtu celkovém obyvatel počtu (%) obyvatel (%)
+ + + + + + + + + + + -
4%
+
+
-
+
+
+
+
+
-
+
-
+
+
+
+
+
-
+
-
+
-
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
-
+
-
+
+
+
-
+
-
+
-
-
-
+
Hodnocení
+56 -22 +100 +76 -72 +68 +36 -82 -18 -22 +22 -72 -14 +60 +6 +100 -68 -28 +22 +30 -22 -2 -76 -42
Hodnocení + není v SpO
+ (0-7)%
+ přírůstek
+ ostatní
+(> 14,1)% + (0-17)%
+ městský
- (>7,1)%
- setrvalý stav, úbytek
- žádný
- (0-14)%
- venkovský - je v SpO
- (>17,1)%
Výsledek
(T-30)
+ + + + + + + + + + + + + -
Hodnocení Hodnocení Hodnocení
± 3,5
Agregovaný Specifická ukazatel oblast NdoplňkoSOB3 vého hodnocení
- 125 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-29 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – sociální pilíř
Váha
Obec
35% 25,5% 12% 10% 10% ± 35
± 25,5
± 12
± 10
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Přirozený přírůstek
Počet dokončených bytů
Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
Podíl obyvatel ve věku 65+ let na celkovém počtu obyvatel (%)
+ + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + +
+ + + + + -
Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně
Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice
Hodnocení
+ + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + +
4%
3,5% 100%
±4
Hodnocení
Hodnocení Hodnocení Hodnocení
+ (0-7)%
+ přírůstek
+ ostatní
- (>7,1)%
- setrvalý - žádný stav, úbytek
± 3,5
Agregovaný Specifická ukazatel oblast NdoplňkoSOB3 vého hodnocení (T-30)
+
+
-
+
+
+
+
+
-
+
-
+
-
+
-
+
-
+
-
+
+
+
-
+
-
+
-
-
+
+
-
-
-
+
+
+
+
+
-
+
-
-
+
+
+
+
+
+
Hodnocení
-40 -22 +56 +6 -72 -42 +22 +52 -92 -28 +10 -92 -2 -6 +100 -100 -22 +10 +6 +28 -76 +10 +6 +30
Hodnocení + není v SpO
+(> 14,1)% + (0-17)%
+ městský
- (0-14)%
- venkovský - je v SpO
- (>17,1)%
Výsledek
- 126 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-29 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – sociální pilíř
Váha
Obec
35% 25,5% 12% 10% 10% ± 35
± 25,5
± 12
± 10
± 10
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Přirozený přírůstek
Počet dokončených bytů
Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
Podíl obyvatel ve věku 65+ let na celkovém počtu obyvatel (%)
+ + +
+ + + +
Vilice
+ + -
Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
Hodnocení
+ + + + +
+ +
4%
3,5% 100%
±4
Hodnocení
Hodnocení Hodnocení Hodnocení
+ (0-7)%
+ přírůstek
+ ostatní
- (>7,1)%
- setrvalý - žádný stav, úbytek
± 3,5
Agregovaný Specifická ukazatel oblast NdoplňkoSOB3 vého hodnocení (T-30)
-
-
-
+
-
+
-
-
+
+
-
+
+
+
-
+
Hodnocení
-80 -22 -42 +20 -84 +22 +6 +22
Hodnocení + není v SpO
+(> 14,1)% + (0-17)%
+ městský
- (0-14)%
- venkovský - je v SpO
- (>17,1)%
Výsledek
- 127 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-30 Agregovaný ukazatel doplňkového hodnocení – sociální pilíř
Váha Obec
15%
45%
40%
± 15
± 45
± 40
Zařazení obcí do venkovského / městského prostoru
Území, vykazující relativně vyšší míru problémů
Typologie prostorů
Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Hodnocení
100% Výsledek
-
-
+
+
-
+
-
+
-
-
+
-
-
-
+
-
-
-
-
-
+
-
-
+
-
+
-
-
+
-
-
+
+
-
+
+
-
+
-
-
+
+
-
-
+
-
-
-
-
+
+
-
+
+
-
+
+
-
+
+
-
+
-
-
+
+
-
-
+
-
+
+
-
-
-
-
+
+
-
+
+
-
+
-
-
+
-
Hodnocení
+ městský
+ menší míra
- venkovský
- větší míra
-20 +10 -10 -10 -20 -100 -20 -20 -10 -10 +70 +70 -10 +70 -20 -100 +70 +70 +70 +70 -10 +70 -20 +70 -100 +70 +70 -10 -10
Hodnocení + městské a mezilehlé - periferie
- 128 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-30 Agregovaný ukazatel doplňkového hodnocení – sociální pilíř
Váha Obec
15%
45%
40%
± 15
± 45
± 40
Zařazení obcí do venkovského / městského prostoru
Území, vykazující relativně vyšší míru problémů
Typologie prostorů
Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč
Výsledek
-
+
+
-
+
+
-
-
-
-
-
+
-
+
-
-
+
-
-
+
+
-
+
+
-
+
+
-
+ +
+ -
-
-
-
-
+
-
+
+
+
-
-
-
-
-
-
-
-
+
-
+
-
-
+
+
-
-
+
-
+
+
-
+
+
-
-
+
-
-
+
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hodnocení
100%
+ Hodnocení
+ městský
+ menší míra
- venkovský
- větší míra
-
+70 +70 -100 -20 -10 -10 +70 +70 +70 +70 -10 -100 -10 +100 -100 -100 -100 -10 +70 -20 +70 +70 -20 -20 -100 -100 -100 -10
Hodnocení + městské a mezilehlé - periferie
- 129 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-30 Agregovaný ukazatel doplňkového hodnocení – sociální pilíř
Váha Obec
15%
45%
40%
± 15
± 45
± 40
Zařazení obcí do venkovského / městského prostoru
Území, vykazující relativně vyšší míru problémů
Typologie prostorů
Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč Hodnocení
100% Výsledek
+
+
+
-
-
-
-
+
-
-
-
-
-
+
+
-
-
-
-
+
-
-
+
+
-
+
+
-
-
+
-
-
-
+
+
+
-
+
+
-
+
+
-
-
-
-
+
-
-
-
+
-
-
+
-
+
+
-
+
-
-
+
+
-
+
-
Hodnocení
+ městský
+ menší míra
- venkovský
- větší míra
+100 -100 -10 -100 +70 -100 -10 +70 +70 -20 -100 +100 +70 +70 -100 -10 -20 -20 +70 -10 +70 -10
Hodnocení + městské a mezilehlé - periferie
- 130 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-31 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – environmentální pilíř
Váha
Obec Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice
40%
25%
15%
15%
5%
± 40
± 25
± 15
± 15
±5
Radon
Oblasti zhoršení kvality ovzduší
Koeficient Podíl lesů Nadregionální ekologické z celkové prvky ÚSES, stability výměry zvlášntní (%) ochrana přírody, přírodní parky
100% Výsledek
-
-
-
-
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
-
+
-
-
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
-
+
-
-
-
-
+
-
-
-
+
+
-
-
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
+
-
+
Hodnocení Hodnocení Hodnocení + (> než + (0-1) + vyskytuje se 30)% - (< než - nevyskytuje - (> 1,01) 29,9)% se
Hodnocení
-90 +20 +70 +70 +70 -30 -60 -30 +20 +70 +100 +100 +100 +100 +20 +50 +70 +40 -90 -60 -30 +100 +20 -60 -60
Hodnocení
+ bez rizika + dobrá kvalita - s rizikem
- zhoršená kvalita
- 131 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-31 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – environmentální pilíř
Váha
Obec Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče
40%
25%
15%
15%
5%
± 40
± 25
± 15
± 15
±5
Nadregionální prvky ÚSES, zvlášntní ochrana přírody, přírodní parky
Radon
Oblasti zhoršení kvality ovzduší
Koeficient Podíl lesů ekologick z celkové é stability výměry (%)
100%
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
-
+
-
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
-
+
+
+
+
-
+
-
-
+
-
-
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
+
-
+
-
-
-
-
+
-
-
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
-
-
+
-
-
-
+
+
Hodnocení Hodnocení Hodnocení + (> než + (0-1) + vyskytuje se 30)% - (< než - nevyskytuje - (> 1,01) 29,9)% se
Výsledek
-60 -60 -10 -60 -60 -60 +20 -50 -30 +70 +20 -85 -30 -10 -30 -60 -60 +100 +60 +100 +20 +70 +100 +100 -90 -60
Hodnocení Hodnocení + dobrá + bez rizika kvalita - zhoršená - s rizikem kvalita
- 132 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-31 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí podle pilířů – environmentální pilíř
Váha
Obec Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
40%
25%
15%
15%
5%
± 40
± 25
± 15
± 15
±5
Radon
Oblasti zhoršení kvality ovzduší
Koeficient Podíl lesů Nadregionální ekologické z celkové prvky ÚSES, stability výměry zvlášntní (%) ochrana přírody, přírodní parky
100% Výsledek
-
-
-
-
+
-
+
+
+
+
-
-
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
-
-
-
+
+
+
-
-
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
-
+
-
-
-
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
-
+
-
-
-
+
+
-
-
+
-
-
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
+
+
+
+
+
-
-
-
+
+
+
-
-
+
+
-
-
-
+
+
-
-
-
+
+
-
+
+
+
+
Hodnocení Hodnocení Hodnocení + (> než + (0-1) + vyskytuje se 30)% - (< než - nevyskytuje - (> 1,01) 29,9)% se
-90 +20 -30 +100 -30 +70 +90 -30 -30 -60 -90 -60 +20 +100 -60 -90 -60 -70 +100 +70 -60 -60 +100 -60 +20 -60 -60 +20
Hodnocení Hodnocení + dobrá + bez rizika kvalita - zhoršená - s rizikem kvalita
- 133 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-32 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí – výsledné hodnocení Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom
H +22 -40 -22 +14 +22 -22 -22 +42 +46 -2 -20 -34 -92 -34 +2 +68 +6 +30 -10 -84 -42 +60 -28 +56 -22 +100 +76 -72 +68 +36 -82
Výsledek
Hodnocení
Z -75 +20 +30 -50 -50 +30 -50 +80 +50 +0 -50 -50 -50 -50 -50 +80 +15 -75 +0 -50 -50 +5 -50 -20 -30 +80 +45 -50 +45 +30 -75
-90 +20 +70 +70 +70 -30 -60 -30 +20 +70 +100 +100 +100 +100 +20 +50 +70 +40 -90 -60 30 +100 +20 -60 -60 -60 -60 -10 -60 -60 -60
-143 0 +78 +34 +42 -22 -132 +92 +116 +68 +30 +16 -42 +16 -28 +198 +91 -5 -100 -194 -62 +170 -58 -24 -112 +120 +61 -132 +53 +6 -217
Z,H S S H H Z,S Z S H,S H,S H,S H,S H
H Z,S
H,S Z,H Z,H Z Z Z Z
- 134 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-32 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí – výsledné hodnocení Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice
Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec
H -18 -22 +22 -72 -14 +60 +6 +100 -68 -28 +22 +30 -22 -2 -76 -42 -40 -22 +56 +6 -72 -42 +22 +52 -92 -28 +10 -92 -2 -6 +100 -100 -22
Výsledek
Hodnocení
Z -30 -50 +20 -50 +20 +30 -50 +100 -30 -25 +20 +20 +5 -75 -50 -50 -50 -50 +30 -25 +20 -50 +0 +30 -50 -50 -30 -50 -50 -75 +80 -50 -50
+20 -50 -30 +70 +20 -85 -30 -10 -30 -60 -60 +100 +60 +100 +20 +70 +100 +100 -90 -60 -90 +20 -30 +100 -30 +70 +90 -30 -30 -60 -90 -60 +20
-28 -122 +12 -52 +26 +5 -74 +190 -128 -113 -18 +150 +43 +23 -106 -22 +10 +28 -4 -74 -142 -72 -8 +182 -172 -8 +70 -172 -82 -141 +90 -210 -52
H,S Z H,S S Z Z,H Z Z S H,S H,S H,S H,S H,S Z Z,H Z,S H,S Z H,S H Z H,S
- 135 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-32 Souhrnné vyhodnocení jednotlivých obcí – výsledné hodnocení Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
H +10 +6 +28 -76 +10 +6 +30 -80 -22 -42 +20 -84 +22 +6 +22
Výsledek
Hodnocení
Z +0 -50 +5 -50 +20 +80 +0 -50 +30 -50 +30 -50 -25 -75 +20
+100 -60 -90 -60 -70 +100 +70 -60 -60 +100 -60 +20 -60 -60 +20
+110 -104 -57 -186 -40 +186 +100 -190 -52 +8 -10 -114 -63 -129 +62
Z,H Z Z S Z,S H,S Z H,S Z,H Z,H
Legenda k tabulce souhrnného hodnocení pilířů:
BAREVNÉ ODLIŠENÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ (dle metodického pokynu OUP MMR ČR) Dobrý stav všech tří pilířů Dobrý stav pouze dvou pilířů Dobrý stav pouze jednoho pilíře Špatný stav všech tří pilířů
Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů je dále nezbytné: 2. eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 1 bod, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 1 bodu, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, počtem použitých indikátorů. Tímto způsobem relativní váhy všech jednotlivých pilířů jsou shodné. Zároveň váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Tím je vyloučeno subjektivní upřednostnění jakéhokoliv pilíře jako důležitějšího, než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů ve správním obvodu ORP.
- 136 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-33 Přepočítací koeficienty bodového ohodnocení pilířů udržitelného rozvoje Počet indikátorů pilíře Hospodářský H 5
Přepočítací koeficient pilíře
Soudržnosti Environmentální Hospodářský S Z H 7
5
0,2
Soudržnosti S
Environmentální Z
0,143
0,2
Největší rozptyl bodového hodnocení obcí vykazuje environmentální pilíř. 42 obcí, tj. 53,16%, vykazuje záporné hodnocení. Naproti tomu 13 obcí dosáhlo nejvyššího možného bodového hodnocení environmentálního pilíře. Tato okolnost dokazuje místně značně rozličnou kvalitu životního prostředí na území ORP Tábor. Z podkladů k RURÚ, jejich vyhodnocení, z hodnot indikátorů podle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jejich rozboru lze konstatovat, že nejspecifičtější hodnoty území SO ORP Tábor byly identifikovány v oblastech environmentálního pilíře - územních podmínkách pro hodnoty životního prostředí, které jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice ORP. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu podle zvláštních zákonů, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a kultivaci zajistit prostředky územního plánování, které tyto hodnoty identifikuje, vymezí a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj jak na úrovni mikroregionů, tak na úrovni obcí. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní prostředí pro rozvoj ORP. Zajišťování a respektování ochrany přírody a krajiny určitým způsobem omezuje jak hospodářský rozvoj ORP, tak i některé sociální aspekty ovlivňující soudržnost společenství obyvatel. Hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel je výrazně ovlivněno především charakteristikami sídelní struktury a polohovými výhodami území ORP vzhledem k rozvojové oblasti Táborsko a rozvojovým osám. Z hlediska sociálních podmínek života se obecně situace v minulém období zhoršila především v důsledku více než dvojnásobného průměrného růstu míry registrované nezaměstnanosti. 42 obcí SO ORP, tj. 53,16% vykazuje záporné hodnoty hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel. Naproti tomu obce Košice, Nová Ves u Chýnova a Slapy dosahují maximálně možného pozitivního hodnocení sociálního pilíře, přičemž je příznačné, že leží v rozvojové oblasti Táborsko, resp. v rozvojové ose N-OS 3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území SO ORP Tábor jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na území ORP Tábor existují poměrně značné disparity podmínek pro život obyvatel, jejichž důsledek je spíše prohlubování, nežli vyrovnávání rozdílů v životní úrovni. Vedle oblastí s dobrou a zvyšující se životní úrovní s uspokojivými hodnotami indikátorů sociální a ekonomické úrovně (úroveň a kvalita bydlení, zaměstnanost, úroveň a dostupnost zdravotních a sociálních služeb, dostupnost vzdělání, příznivá struktura obyvatelstva, možnosti kulturního a sportovního vyžití atd.) byly identifikovány oblasti zaostávající, méně rozvinuté, hospodářsky slabé s nižší životní úrovní, s neuspokojivými sociálními charakteristikami. Tato nerovnoměrnost podmínek rozvoje a životní úrovně může vyvolávat určitou sociální tenzi mezi obyvateli či způsobovat nežádoucí sociální procesy (např. vystěhovávání mladých rodin z malých obcí, zvýšení míry kriminality v důsledku zvýšené míry nezaměstnanosti, apod..), což snižuje nebo narušuje soudržnost společenství obyvatel SO ORP. K charakteristikám území SO ORP Tábor, které tuto soudržnost nejvíce ovlivňují, je možno počítat např. nevhodnou věkovou strukturu, stárnutí obyvatelstva zejména v menších obcích, vylidňování menších obcí a jejich transformaci na sídla pro rekreaci, nerovnoměrná dopravní obslužnost a dostupnost území, nerovnoměrná vybavenost technickou infrastrukturou území kraje, nevhodná suburbanizace volné krajiny a deficity v péči o krajinu, omezené pracovní možnosti v daném území apod.
- 137 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Mírně negativní až neutrální ohodnocení hospodářského pilíře odpovídá nejspíše omezeným možnostem rozvoje hospodářského potenciálu v malých obcích, jejichž počet je v SO ORP Tábor značný. 45 obcí SO ORP, tj. 56,96% vykazuje záporné hodnocení hospodářského pilíře. ORP Tábor má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný až vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj (oblast cestovního ruchu, některá průmyslová odvětví, specifické zemědělství úměrné přírodním podmínkám, příp. obnova a posilování tradičních průmyslových odvětví, jako např. potravinářského či dřevozpracujícího). Tento potenciál ekonomického rozvoje je umocněn i příznivou geografickou polohou Táborska, tradičními vazbami na sousední regiony, poměrně stabilizovanou sídelní strukturou i perspektivou dobré úrovně některých druhů infrastruktury (silniční doprava, napojení na vodovodní síť, dostatečné zásoby pitné vody aj.). ORP Tábor má územní předpoklady pro urychlení rozvoje hospodářsky slabých oblastí, rekonstrukcí a dobudováním chybějící infrastruktury, zejména pro kapacitní napojení na okolní regiony a pro rozvoj dalších průmyslových i jiných hospodářských aktivit (vybavenost, služby). Vzhledem k charakteru přírodních podmínek i civilizačních hodnot území SO ORP, jež jsou předmětem legislativní ochrany, jsou územní podmínky pro hospodářský rozvoj limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími a dalšími limity využití území. Některé druhy hospodářských aktivit je třeba z těchto území zcela vyloučit, ostatní je třeba regulovat tak, aby respektovaly podmínky ochrany.
- 138 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 6. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ ORP TÁBOR PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Hodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí ORP Tábor je dáno dosaženým bodovým hodnocením každé obce v jednotlivých pilířích, násobené příslušným přepočítacím koeficientem. Tím je eliminován zkreslující vliv různého počtu použitých indikátorů v pilířích:
T-34 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice
H
Výsledek
Hodnocení
Z
+3,146
-15,0
-18,00
-19,854
-5,720
+4
+4
+2,280
-3,146
+6
+14
+16,854
+2,002
-10
+14
+6,002
+3,146
-10
+14
+7,146
-3,146
+6
-6
-3,146
-3,146
-10
-12
-25,146
+6,006
+3,2
-3
+6,008
+6,578
+10
+4
+20,578
-0,286
+0
+14
+13,714
-2,860
-10
+20
+7,140
-5,291
-10
+20
+14,709
-13,156
-10
+20
-3,156
-4.862
-10
+20
+5,138
+0,286
-10
+4
-5,714
+9,724
+16
+10
+35,724
+0,858
+3
+14
+17,858
+4,290
-15
+8
-2,710
-14,300
+0
-18
-32,300
-12,012
-10
-12
-34,012
-6,006
-10
6
-10,006
+8,580
+1
+20
+29,580
-4,004
-10
+4
-10,004
+8,008
-4
-12
-7,992
-3,146
-6
-12
-21,146
Z,H S S H H Z,S Z S H,S H,S H,S H,S H
H Z,S
H,S Z,H Z,H
- 139 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-34 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova
H
Výsledek
Hodnocení
Z
+14,300
+3,2
-12
+5,500
+10,868
+9
-12
+7,868
-10,296
-10
-2
-22,296
+9,724
+9
-12
+6,724
+5,577
+6
-12
-0,423
-11,726
-15
-12
-28,726
-2,574
-6
+4
-4,574
-3,146
-10
-10
-23,146
+3,146
+4
-6
-1,146
-10,296
-10
+14
-6,296
-10,010
+4
+4
-2,010
+8,580
+6
-17
-2,420
+0,858
-10
-6
-15,142
+14,300
+20
-2
+32,300
Nová Ves u Mladé Vožice
-9,724
-6
-6
-21,724
Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč
-4,004
-5
-12
-21,004
+3,146
+4
-12
-4,854
+4,290
+4
+20
+28,290
-3,146
+1
+12
+9,854
-0,286
-15
+20
+4,714
-10,868
-10
+4
-16,868
-6,006
-10
+14
-2,006
-5,720
-10
+20
+4,280
-3,146
-10
+20
+6,854
+8,008
+6
-18
-3,992
+0,858
-5
-12
-16,142
-10,296
+4
-18
-24,296
-6,006
-10
+4
-12,006
+3,146
+0
-6
-2,854
+7,436
+6
+20
+33,436
-13,156
-10
-6
-29,156
-4,004
-10
+14
-0,996
Z Z Z Z H,S Z H,S S Z Z,H Z Z S H,S H,S H,S H,S H,S Z Z,H Z,S H,S Z H,S
- 140 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-34 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Obec
Pilíř Hospodářský Environmensoudržnosti pilíř tální pilíř obyvatel S
Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč
H
Výsledek
Hodnocení
Z
+1,430
-6
+18
+13,420
-13,156
-10
-6
-29,156
-0,286
-10
-6
-16,286
-0,858
-15
-12
-27,858
+14,300
+16
-18
+12,300
-14,300
-10
-12
-36,300
-3,146
-10
+4
-9,146
+1,430
+0
+20
+21,430
+0,858
-10
-12
-21,142
+4,004
+1
-18
-12,996
-10,868
-10
-12
-32,868
+1,430
+4
-14
-8,570
+0,858
+16
+20
+36,858
+4,290
+0
+14
+18,290
-11,440
-10
-12
-33,430
-3,146
+6
-12
-9,146
-6,006
-10
+20
+3,994
+2,860
+6
-12
-3,140
-12,012
-10
+4
-18,012
+3,146
-5
-12
-13,854
+0,858
-15
-12
-26,142
+3,146
+4
+4
+11,146
H Z H,S Z,H Z Z S Z,S H,S Z H,S Z,H Z,H
- 141 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Ve správním obvodu ORP Tábor mají nejlepší předpoklady rozvoje z hlediska vyváženosti územních podmínek obce: Pořadí
Obec
Hodnocení
1
Turovec
36,858
2
Dolní Hrachovice
35,724
3
Rodná
33,436
4
Nová Ves u Chýnova
32,300
5
Hodětín
29,580
6
Planá nad Lužnicí
28,290
Naopak obcemi s nejméně příznivými předpoklady rozvoje z hlediska vyváženosti územních podmínek jsou: Pořadí
Obec
Hodnocení
1
Haškovcova Lhota
-34,012
2
Vilice
-33,430
3
Šebířov
-32,868
4
Drhovice
-32,300
5–6
Řemíčov Skopytce
-29,156
Za hlavní disparity vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje lze v řešeném území považovat: rozvoj nových ekonomických aktivit je územně velmi nerovnoměrně rozložen, intenzívně probíhá zejména v přímých vazbách na rozvojovou oblast N-OB2 a rozvojovou osu OS6 rozvoj ekonomických aktivit je provázen intenzívním procesem suburbanizace městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L., jejímž projevem jsou m.j. značné nároky na kapacitu dopravní infrastruktury a technické vybavenosti území a značné nároky na zábory ZPF (LPF) značné přírodní a kulturní hodnoty území jsou potenciálním zdrojem dynamického vývoje komerčně atraktivních forem rekreace a cestovního ruchu, které jsou však často spojené s neúnosnou urbanizační zátěží území v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny útlum tradičních výrobních odvětví a velkokapacitní zemědělské výroby způsobuje existenci opuštěných či nedostatečně využívaných areálů – brownfields. Tyto areály jsou nejen zdrojem disparit v sociální oblasti, ale negativně poznamenávají i místní úroveň životního prostředí prohlubování rozdílů sociálně ekonomického vývoje mezi rozvojovou oblastí na straně jedné a hospodářsky méně rozvinutými a specifickými periferními oblastmi na straně druhé je nejen výsledkem rozdílů hospodářského vývoje, ale především rozdílů v úrovni veřejné vybavenosti území střety zájmů ochrany přírody a krajiny s plánovanými koridory dopravních staveb, vymezenými plochami těžby a ochrany nerostných surovin aj. vysoký počet malých vesnických sídel s nepříznivými charakteristikami demografického vývoje, slabou veřejnou vybaveností, vyšší mírou nezaměstnanosti a stagnující hospodářskou základnou
- 142 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 7. VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH STŘETŮ ZÁMĚRŮ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ V území SO ORP Tábor byly identifikovány následující hlavní střety záměrů změn využití území:
T-35 Hlavní střety změn využití území
115
Jistebnice
102
Jistebnice
101
Jistebnice
100
Jistebnice
28
Drhovice
29
Drhovice
8
Drhovice
30
Drhovice
31
Drhovice
33
Dražice
34
Dražice
87
Dražice
73
Dražice
21
Dražice
22
Dražice
97
Balkova Lhota
7
Svrabov
72
Tábor
6
Tábor
5
Tábor
77
Tábor
Popis střetu Střet záměru výstavby ČOV s vodním režimem potoka Cedron Střet navrhované trasy VTL plynovodu s půdami v I.třídě ochrany ZPF a průchod biokoridorem ÚSES Střet navrhované trasy VTL plynovodu s půdami v I. třídě ochrany ZPF a biocentrem ÚSES Průchod navrhované trasy VTL plynovodu půdami v I. třídě ochrany ZPF a biokoridorem ÚSES Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy ve II. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru s biokoridorem LÚSES
Zakresleno na listu
4-1
Území obce
Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet plochy změn u obce Meziříčí dle ÚPD s dopravním koridorem I/19 Střet plochy změn u obce Meziříčí dle ÚPD s ochranou ZPF – půdy I. a II. třídy ochrany Střet dopravního koridoru I/19 s plochou výhradního bilancovaného ložiska Střet dopravního koridoru I/19 se stávající cestní sítí Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v II. třídě ochrany Střet záměru přestavby letiště Všechov s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet záměru přestavby letiště Všechov s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 se stávající cestní sítí
4–2
Střet číslo
Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet dopravního koridoru I/19 se stávající cestní sítí
- 144 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-35 Hlavní střety změn využití území Území obce
Popis střetu
60
Tábor
Střet dopravního koridoru I/19 s cyklotrasou
76
Tábor
Střet dopravního koridoru I/19 s vodním režimem Lužnice
25
Tábor
26
Tábor
3
Tábor
80
Tábor
79
Tábor
Střet železničního koridoru s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet železničního koridoru s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet záměru výstavby vodovodu s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet železničního koridoru s ochranným pásmem vodních zdrojů Střet navržených ploch výroby s vodním režimem území
81
Tábor
64
Tábor
80
Tábor
47
Tábor
Střet železničního koridoru s jiným záměrem rozvoje dopravní infrastruktury Střet dopravního koridoru I/19 se stávající obslužnou komunikací Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s vodním režimem a ochranou ZPF Střet cyklotrasy s technickou infrastrukturou území
61
Tábor
Střet cyklotrasy se stávající silnicí
62
Tábor
Střet cyklotrasy se stávající silnicí
63
Tábor
99
Tábor
67
Tábor
Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy se stávající cestní sítí Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s ochranou ZPF a ÚSES střet železničního koridoru s ochranou ZPF a PUPFL
35
110
Ratibořské Hory Střet dopravního koridoru I/19 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Ratibořské Hory Střet zastavitelných ploch obce dle ÚPD s ochranou ZPF – půdy ve II. třídě ochrany Ratibořské Hory Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s biokoridorem ÚSES Chotoviny Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy se stávající cestní sítí Chotoviny Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy se železničním koridorem Chotoviny Střet koridoru silnice se železničním koridorem
95
Chotoviny
98 112 105 106
Zakresleno na listu
4-2
Střet číslo
Střet koridoru železnice s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany
- 145 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-35 Hlavní střety změn využití území Popis střetu
113
Chotoviny
108
Chotoviny
Střet ploch změn dle ÚPD s ochranným pásmem vodních zdrojů Střet koridoru D3 s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany
109
Chotoviny
Střet koridoru D3 s cyklotrasou
94
Chotoviny
Střet železničního koridoru s PUPFL a ochranou ZPF
107
Chotoviny
Střet koridoru D3 s plochou změn dle ÚPD
93
Chotoviny
Střet železničního koridoru s ochranou ZPF
92
Střet železničního koridoru s ochranou ZPF a PUPFL
89
Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Tábora Nemyšl
111
Nemyšl
Střet železničního koridoru s nadregionálním biokoridorem
88
Nemyšl
Střet železničního koridoru s PUPFL
112
Ratibořské Hory Střet silničního koridoru s ochranným pásmem vodního zdroje Ratibořské Hory Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Ratibořské Hory Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Dolní Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy Hrachovice s ochranou ZPF Rodná Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s ochranou ZPF Rodná Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s biokoridorem ÚSES Rodná Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s ochranou ZPF Pojbuky Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s PUPFL Zadní Střítež Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s ochranou ZPF a PUPFL Zadní Střítež Střet záměru výstavby elektrické rozvodné soustavy s ochranou ZPF Mladá Vožice Střet plochy změn využití území dle ÚPD se záplavovým územím u obce Blanice
91 103 104 90
124 123 116 117 120 118 119 121 122 126
Střet železničního koridoru s ochranou ZPF Střet koridoru D3 s ochranou ZPF a PUPFL
Zakresleno na listu
4–2
Území obce
Střet silničního obchvatu s ochranou ZPF Střet železničního koridoru s ochranou ZPF Střet železničního koridoru s ochranou ZPF
4–3
Střet číslo
- 146 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-35 Hlavní střety změn využití území Popis střetu
127
Opařany
128
Opařany
129
Opařany
130
Rataje
131
Bechyně
132 134
Dobronice u Bechyně Bechyně
135
Bechyně
136
Bechyně
154 48
Sudoměřice u Bechyně Malšice
46
Slapy
8
Slapy
9
Slapy
71
Slapy
10
Tábor
85
Tábor
střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany střet železničního koridoru s poddolovaným územím
49
Tábor
Střet železničního koridoru se silničním koridorem
11
Tábor
120
Tábor
44
Tábor
Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany a záplavovým územím Střet cyklotrasy s technickou infrastrukturou
1
Tábor
Střet zastavitelné plochy SO4 dle ÚPD s ochranou ZPF
2
Tábor
Střet zastavitelné plochy SO5 dle ÚPD s ochranou ZPF
14
Tábor
Střet dopravního koridoru s ochranou ZPF
Zakresleno na listu
Střet koridoru silničního obchvatu obce s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany Střet koridoru silničního obchvatu obce s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet silničního koridoru s PUPFL Střet rozvoje vodárenské soustavy s aktivní zónou záplavového území Střet záplavového území se stávající cestní sítí Střet záměru výstavby elektrorozvodné soustavy s aktivní zónou záplavového území Střet koridoru silničního obchvatu s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany Střet koridoru silničního obchvatu s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany a PUPFL Střet koridoru silničního obchvatu se stávající dopravní infrastrukturou Střet koridoru silničního obchvatu obce Bechyňská Smoleč se stávající dopravní infrastrukturou Střet koridoru silničního obchvatu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet koridoru silničního obchvatu obce s vedením VN
4–4
Území obce
Střet koridoru silničního obchvatu obce s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany střet silničního koridoru s biokoridorem ÚSES
4–5
Střet číslo
- 147 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-35 Hlavní střety změn využití území Území obce
Popis střetu
4
Tábor
Střet dopravního koridoru s ochranou ZPF
13
Tábor
Střet silničního dopravního koridoru s ochranou ZPF
78
Tábor
Střet koridoru D3 s cyklotrasou
66
Tábor
Střet koridoru D3 s plynovodem
41
Tábor
Střet cyklotrasy s technickou infrastrukturou
42
Tábor
Střet cyklotrasy s koridorem D3
43
Tábor
Střet cyklotrasy s technickou infrastrukturou
55
Tábor
střet cyklotrasy s železničním koridorem
56
Tábor
střet cyklotrasy s železničním koridorem
45
Tábor
Střet cyklotrasy s vodovodním přivaděčem
20
Střet silničního koridoru s ochranou ZPF
61
Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Chýnova Chýnov
19
Chýnov
68
Tábor
Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy II. třídy ochrany Střet koridoru D3 s PUPFL
74
Sezimovo Ústí
Střet koridoru D3 s PP Turovecký les
15
Sezimovo Ústí
Střet plochy změn využití území SO6 s ochranou ZPF
16
Sezimovo Ústí
Střet plochy změn využití území SO6 s ochranou ZPF
50
Sezimovo Ústí
Střet cyklotrasy se silniční dopravní infrastrukturou
51
Sezimovo Ústí
Střet cyklotrasy se silniční dopravní infrastrukturou
23
Sezimovo Ústí
Střet koridoru D3 s PUPFL
24
Sezimovo Ústí
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF . půdy I. třídy ochrany
36
Sezimovo Ústí
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF . půdy II. třídy ochrany
40
Planá n.L.
Střet plynovodu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
39
Planá n.L.
53
Planá n.L.
Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet silničního koridoru s koridorem D3
75
Planá n.L.
Střet silničního koridoru s biocentrem LÚSES
37
Planá n.L.
Střet plynovodu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
38
Planá n.L.
Střet plochy změn využití území dle ÚPD s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
18
Zakresleno na listu
Střet vedení VN s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet silničního koridoru s biokoridorem ÚSES
4–5
Střet číslo
- 148 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
T-35 Hlavní střety změn využití území Popis střetu
52
Planá n.L.
Střet cyklotrasy se silniční dopravní infrastrukturou
54
Planá n.L.
Střet cyklotrasy se železničním koridorem
149
Planá n.L.
Střet plynovodu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
147
Planá n.L.
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
148
Planá n.L.
Střet koridoru D3 s koridorem VTL plynovodu
143
Planá n.L.
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
51
Košice
Střet plynovodu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
142
Košice
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
141
Košice
Střet koridoru D3 s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
144
Košice
145
Košice
Střet železničního koridoru s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet železničního koridoru s PUPFL
146
Košice
Střet železničního koridoru s PUPFL
150
Košice
Střet VTL plynovodu s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany
160
Psárov
159
Psárov
Střet záměru výstavby vodní nádrže s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet záměru výstavby vodní nádrže s PUPFL
158
Choustník
Střet záměru výstavby vodní nádrže se silnicí u Předboře
157
Choustník
156
Choustník
168
Chýnov
169
Chýnov
Střet záměru výstavby vodní nádrže s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet záměru výstavby vodní nádrže s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet koridoru silničního obchvatu Chýnova s ochranou ZPF – půdy I. třídy ochrany Střet koridoru silničního obchvatu Chýnova s PUPFL
167
Chýnov
Střet silničního koridoru s PUPFL
166
Dolní Hořice
165
Dolní Hořice
164
Dolní Hořice
Střet silničního koridoru s ochranným pásmem vodních zdrojů Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy v I. třídě ochrany Střet silničního koridoru s PUPFL
163
Dolní Hořice
162
Dolní Hořice
Zakresleno na listu
4–5
Území obce
4–6
Střet číslo
Střet silničního koridoru s ochranou ZPF – půdy v II. třídě ochrany Střet silničního koridoru s PUPFL
Zjištěné střety jsou zakresleny a souhlasně přehledně označeny v problémovém výkresu v měřítku 1:25 000.
- 149 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 8. PŘEHLED HLAVNÍCH OKRUHŮ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ. Prostředky a metodami územního plánování lze přispět k řešení následujících hlavních okruhů problémů v území:
I. 8.1. Hospodářský pilíř Absence velkých podniků se silnou pozicí na evropském trhu Cílevědomou koncepční a územně technickou přípravou zón ekonomických aktivit vytvářet podmínky pro získání investic.
Nedostačující parametry silniční sítě 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy. Území ORP Tábor je velmi špatně průchodné pro dálkovou tranzitní i cílovou dopravu, což limituje rozvoj hospodářské základny a prakticky znemožňuje alokaci významných zahraničních investic. Z celkové délky dálnice D3 byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor - Chotoviny (9 km) a Mezno -Chotoviny (6,8 km). D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Obdobně nedostatečné je kapacitní dopravní připojení SO ORP Tábor na hlavní evropské dopravní koridory. Kritická dopravní situace, již by měla řešit výstavba nové rychlostní komunikace R3, je rovněž v navazující silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště-státní hranice.
Zastaralost a nedostatečné přepravní parametry železniční sítě Územím SO ORP Tábor prochází tranzitní dopravní koridor (IV.TŽK), jenž je nedílnou součástí multimodálního koridoru X (M1). Současné technické parametry tratě nesplňují ani požadované podmínky pro zatížení (22,5 t/nápravu), ani pro odpovídající prostorovou průchodnost a pro použití vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. Stávající maximální cestovní rychlost je 60-70 km/hod. Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami. Vybudování integrovaných dopravních systémů a informačních systémů veřejné dopravy by přispělo ke zvýšení nákladní dopravy i přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí. Modernizace celostátní železniční trati č.220 Praha – Benešov – Tábor – Č.Budějovice – Linz a její přestavba na IV. tranzitní železniční koridor pro kombinovanou dopravu AGTC by umožnilo přesunout na železnici podstatnou část nákladní tranzitní dálkové dopravy, což by zásadním způsobem příznivě ovlivnilo životní prostředí a umožnilo navazovat těsnější výrobní kooperace se západoevropskými podniky.
Nedostatečné využití infrastruktury pro leteckou dopravu na území SO ORP Tábor se nacházejí 2 letiště, jejichž využití je problematické. Současný stav letišť (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Za hlavní nedostatek pro zlepšení dostupnosti území SO ORP i širšího regionu je proto považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní veřejný mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz.
- 150 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
Nedostačující území
technická
infrastruktura
v některých
segmentech
Tento bod v SO ORP vyžaduje přestavbu, modernizaci a další plošný rozvoj jednotlivých subsystémů: V zásobování vodou existují obce, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit. Vyskytují se lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním vody v případě mimořádných událostí. Je nezbytné pokračovat v rozšíření stávající kanalizační sítě, rekonstrukcí lokálních kanalizačních soustav a čistíren odpadních vod zajistit jejich plnou funkceschopnost a kompatibilitu s evropskými normami. V území SO ORP roste celková produkce odpadů, nejvíce v oblasti stavebnictví. Podíl odpadu odstraňovaného skládkováním a fyzikálně-chemickou úpravou dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl odpadu využívaného recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie. V území SO ORP Tábor existuje řada lokalit s významnou starou ekologickou zátěží, jejichž sanace bude velmi nákladná. V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.
Nedostatečná ekonomická výtěžnost cestovního ruchu Je výsledkem nedostatečného marketingu kulturně historických i přírodních hodnot území a zatím slabě vyvinuté infrastruktury cestovního ruchu mimo zavedená centra CR (Tábor, Bechyně). Problémem je celoroční využití ubytovacích kapacit i kvalita poskytovaných služeb. V dalším rozvoji CR je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, podporovat rozvoj „měkkých“ forem cestovního ruchu (např. lázeňství a wellness, hippoturistika, cykloturistika, agroturistika, případně golf či kongresová turistika, která mají na Táborsku velmi dobré předpoklady rozvoje) a zajistit zvýšení vybavenosti v oblasti služeb (stravování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy, překvapující je zejména nízká vybavenost bezbariérovým přístupem, kterým disponuje pouze 19 % všech hromadných ubytovacích zařízení nebo možnosti úhrady platební kartou (17 %). Je třeba podpořit vybavení hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy).
- 151 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 8. 2. Pilíř soudržnosti společenství obyvatel Dlouhodobě nepříznivý populační vývoj Důležitým ukazatelem kvality života v území je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Území SO ORP Tábor patří k těm s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval blízko nulové úrovni. Rovněž přírůstky počtu obyvatel migrací jsou celkově nepatrné. Tendence ke snižování podílu dětí v populaci je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005 až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Z pohledu zabezpečení vlastních budoucích generací je pokles podílu dětí stejně nepříznivý jako nárůst podílu starých občanů. Oba tyto nepříznivé demografické trendy přitom postihují především nejmenší obce, z nichž některé se tak dostávají na hranici existence sídel pro trvalý život obyvatel.
Podpora zaměstnanosti, obyvatelstva
podnikatelské
aktivity
a
mobility
Vzhledem k více než dvojnásobnému zvýšení míry registrované nezaměstnanosti v období 2007 – 2010 je třeba usilovat o snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných po dobu delší než 12 měsíců. Tvorba pracovních příležitostí může být příznivě ovlivňována vytvářením příznivých územně technických podmínek pro podnikání a dále veřejnými pracemi na zvyšování retenční schopnosti krajiny, protipovodňovými opatřeními, likvidací starých ekologických zátěží, a pod.. Rozvojem integrovaného systému veřejné dopravy je třeba podporovat mobilitu obyvatelstva při vyjížďkách za prací a do škol a zlepšovat dostupnost zatím nedostatečně navštěvovaných míst cestovního ruchu.
Rozvoj efektivních moderních forem sociální péče Na nepříznivě se vyvíjející demografickou situaci je třeba reagovat zvyšováním kapacit domovů důchodců a pensionů pro důchodce, léčebny dlouhodobě nemocných a zejména rozvíjet systém ambulantní pečovatelské péče, denních stacionářů a center.
Zvýšení vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva Je třeba vytvářet příznivé podmínky pro uplatnění a trvalý život mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, dále zlepšovat dostupnost center vysokoškolského vzdělání v Č. Budějovicích a Praze, usilovat o zřízení vysoké školy, či její fakulty v Táboře a vytvořit územně technické podmínky pro zřízení podnikatelského inkubátoru či inovačního centra ve vazbě na multimodální dopravní koridor M1.
Omezit nepříznivé dopady rozvoje sídelní struktury
suburbanizace
a
nerovnoměrného
Zamezit neodůvodněným záborům pozemků ZPF v I. a II. třídě ochrany, podporovat uplatnění úplné škály různých forem bydlení v souladu s místními podmínkami, aktivně zlepšovat dopravní a technickou infrastrukturu hospodářsky méně rozvinutých oblastí a specifických oblastí SO ORP Tábor.
- 152 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 8.3. Environmentální pilíř Zlepšit kvalitu útvarů povrchových a podzemních vod V území regionu je 61 % délky útvarů povrchových vod vodních toků a nádrží klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 30 % z hlediska biochemického znečištění. ORP Tábor patří k těm územním celkům Jihočeského kraje, které mají největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu nebo z hlediska biochemického znečištění. Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního a chemického stavu se nacházejí v centrální, nejvíce urbanizované oblasti SO ORP Tábor.
Radonové riziko Významná část území SO ORP Tábor je v oblastech s vysokým rizikem výskytu půdního radonu. V přípravě ÚPD, územních a stavebních řízeních je třeba dbát na opatření minimalizující negativní účinky radonu na zdraví obyvatel.
Hluková zátěž prostředí Značná část obyvatel žijících v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí je vystavena hlukové zátěži, jejímž zdrojem je především doprava (silniční, železniční a letecká). V budovaných koridorech dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru a silnic I. a II. třídy se hluková zátěž ještě zvýší. V ÚPD VÚC i exponovaných obcí je třeba dbát na uplatnění aktivních opatření pro snížení hlukové zátěže urbanizovaných oblastí.
Degradace zemědělského půdního fondu SO ORP Tábor vykazuje nejvyšší zastoupení nejbonitnějších zemědělských půd, zařazených do I. a II.třídy ochrany ZPF z celého Jihočeského kraje. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. SO ORP Tábor má rovněž relativně velké množství ploch se svažitou ornou půdou o sklonu větším než 7°. V těchto místech hrozí zvýšené riziko eroze a zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum, k čemuž mohou přispět i prostředky a metody územního plánování.
Ochrana přírody a krajiny SO ORP Tábor má vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Přesto docházelo v minulosti v některých oblastech a obcích k výrazným negativním zásahům člověka do krajiny, což vedlo ke snížení hodnoty KES, poklesu podílu zatravněných ploch a nelesní zeleně, snížení retenční schopnosti krajiny, vysokému podílu postagrárních lad a meliorovaných ploch. Jako příležitost k minimalizaci a nápravě části těchto negativních zásahů se nabízí využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav, které by měly sloužit k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Další vhodnou možností k nápravě současného stavu je např. revitalizace vodních toků a údolních niv, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů atd. Dále je nutno řešit problémy ochrany přírody a krajiny, které byly identifikovány v problémovém výkresu.
- 153 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 9. 1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM zkratka AČR AGTC AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČS PHM ČSÚ ČÚZK DP EAO EIA EO ESPON EU EVL HDP HPJ HSO HZS CHLÚ CHOPAV IAD IZS JVS k.ú. KES KN KOP
význam Armáda České republiky síť železničních tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické stability bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den civilní ochrana cestovní ruch centrální zásobování teplem České dráhy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod čerpací stanice pohonných hmot Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelstvo posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel European Spatial Planning Observation Network Evropská Unie evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka hospodářsky slabá oblast Hasičský záchranný sbor chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém Jihočeská vodárenská soustava katastrální území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje
- 154 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
KÚ KÚJK LAPV LČR, s.p. LHO L ÚSES LHP LK LPF MMR ČR MZe ČR MZCHÚ MŽP ČR NC NKP NNKP NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL ORP OZE OZKO PF ČR PÚ PLO PO POÚ PP PřP PUPFL PÚR ČR RC, RK RES REZZO RKS RR RS
Katastrální úřad Krajský úřad Jihočeského kraje lokality akumulace povrchových vod Lesy České republiky, státní podnik lesní hospodářská osnova lokální (místní) systém ekologické stability lesní hospodářský plán Jihočeský kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí České republiky biocentrum nadregionální nemovitá kulturní památka národní nemovitá kulturní památka národní přírodní památka národní přírodní rezervace klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesů obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemkový fond České republiky Pozemkový úřad přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní památka přírodní park pozemky určené pro plnění funkce lesa politika územního rozvoje České republiky biocentru, biokoridor regionálního významu registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreléová trasa regulační stanice
- 155 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
RURÚ ŘSD JČP SCZT SEA SLDB SLT SOCO SRJK SRN STL SV SŽDC TR TTP ÚAP ÚHUL ÚP ÚPD ÚPP ÚPnSÚ ÚPO ÚP VÚC ÚSES (R, NR) ÚSOP UTO ÚTP ÚV VD VKP VŠ VTL VVN VZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚR JK ZVHS
rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic Jihočeská plynárenská a.s. systémy centrálního zásobování teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů spádové obvody center osídlení Strategie rozvoje Jihočeského kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Správa železniční dopravní cesty transformovna trvalé travní porosty územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územně plánovací podklad územní plán sídelního útvaru územní plán obce územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability – regionální, nadregionální ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady úpravna vody vodní dílo významný krajinný prvek vysoká škola vysokotlaký plynovod velmi vysoké napětí velkoplošné zvláště chráněné území zemědělské družstvo zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zemědělská vodohospodářská správa
- 156 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I. 9.2. SEZNAM TABULEK A KARTOGRAMŮ V TEXTU T-1 ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ................................................................... 8 T-2 OBLASTI A PODOBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V SO ORP TÁBOR ......................................................... 21 T-3 LETIŠTĚ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .............................................................................................. 28 T-4 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY – ZÁMĚRY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ.............................................................. 31 T-5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC .................................................. 33 T-6 PLOCHY A KORIDORY VODOHOSPODÁŘSKÝCH STAVEB ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC ................................... 39 T-7 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ELEKTROENERGETIKA ............................................ 39 T-8 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ........................................... 40 T-9 HLAVNÍ INDIKÁTORY PROCESU SUBURBANIZACE V SO ORP TÁBOR ..................................................... 42 T-10 INDIKÁTORY VITALITY, MIGRACE A STÁŘÍ ZA ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ................................................ 42 T-11 VYBAVENOST ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ZAŘÍZENÍMI LÉKAŘSKÉ PÉČE ..................................................... 47 T-12: ROZMÍSTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE V SO ORP TÁBOR ............................................ 49 T-13 VYBRANÉ INDIKÁTORY STAVU ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY .......................................... 54 T-14 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V SO ORP TÁBOR A JČK .................................................................... 56 T-16 VYBRANÉ INDIKÁTORY DOSAŽENÉ ÚROVNĚ URBANIZACE NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ............................. 64 T-17 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MEZNÍCH KLIMATICKÝCH REGIONŮ V SO ORP TÁBOR ............................ 74 T-18 PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU (LV) A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) V RÁMCI ZÓNY A SO ORP TÁBOR (BEZ PŘÍZEMNÍHO OZÓNU) V [%] PROCENTECH PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU K ROKU 2006 .............................. 82 T-19 HODNOCENÍ SO ORP TÁBOR Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY .......................................................... 86 T-20 REGISTROVANÉ VKP NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ........................................................................... 87 T-21 SEZNAM PŘÍRODNÍCH PARKŮ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ................................................................ 88 T-22 OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .................................................................. 89 T-23 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR............................................................... 90 T-24 PŘÍRODNÍ REZERVACE NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .......................................................................... 90 T-25 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ............................................................................ 91 T-26 EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY ................................................................................................. 92 T-27 ROZDĚLENÍ SO ORP TÁBOR NA JEDNOTLIVÉ MIKROREGIONY PRO ANALÝZU SWOT ............................. 96 T-28 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ – HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ.......................... 121 T-29 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ – SOCIÁLNÍ PILÍŘ ................................. 124 T-30 AGREGOVANÝ UKAZATEL DOPLŇKOVÉHO HODNOCENÍ – SOCIÁLNÍ PILÍŘ........................................... 128 T-31 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ – ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ................... 131 T-32 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ........................................ 134 T-33 PŘEPOČÍTACÍ KOEFICIENTY BODOVÉHO OHODNOCENÍ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ........................ 137 T-34 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ..................................................... 139 T-35 HLAVNÍ STŘETY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................................ 144 - 157 -
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část B: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Aktualizace 2010
I.10. POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE 1. Územně analytické podklady SO ORP Tábor: část A – Podklady k rozboru udržitelného rozvoje, Archis Praha: Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc., ing. Petr Kohoutek, ing. Václav Jetel, Ing.arch. Marek Janatka, PhD., Ing. Roman Vodný, říjen 2008 2. Aktualizace ÚAP, Ústav územního rozvoje v Brně, 2010, http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541 3. Územní plán VÚC Táborsko, webový portál Jihočeského kraje, září 2008, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 4. Veřejná databáze Českého statistického úřadu, srpen 2010, http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1 5. Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009, http://www.mmr.cz/ 6. Tělovýchovná zařízení města Tábor, http://www.tzmt.cz/index.php, září 2008 7. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 8. Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 9. Územně analytické podklady Jihočeského kraje: Rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje, Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomáš Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP, Ing. Petr Kovář – vodní režim, Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek, Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky, návrh projednaný Zastupitelstvem JčK dne 16.9.2008
10. Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 11. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 12. Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 13. Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. 14. Strategie rozvoje Jihočeského kraje (B.1.3) , City Plan spol. s.r.o. 15. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. 16. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 17. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 18. Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 19. Strategický plán Města Tábor, http://www.tabor.cz/ 20. Databáze sledovaných jevů A1 – A119, ÚAP ORP Tábor, Městský úřad v Táboře, odbor rozvoje, Ing.V.Křemen, Ing.B.Boháčová, Bc.Ladislav Pavlík, mgr. Martin Lang, srpen 2010 21. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihočeského kraje, květen 2010, http://www.kraj-jihocesky.cz/
- 158 -