Zakázka: Část zakázky: Pořizovatel: Zpracovatel: Ing. Roman Vodný

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010

Zakázka: Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území.

Část zakázky: A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel: Městský úřad v Táboře, odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, 390 15 Tábor, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel:

Hlavní projektant: Projektanti:

Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Roman Vodný

Zakázkové číslo zpracovatele: Datum zpracování: Datová báze podkladů pořizovatele:

042010 září 2010 srpen 2010

-2-


A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH

I. Textová část I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................................................. 6 I.1.1 ÚVOD .................................................................................................................................................................. 6 I.1.2 ČLENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ .......................................................................................................... 6 I.1.3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM.......................................................................................................... 17 I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ......................................................................................................................21 I.2.1 ORP TÁBOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE........................................................................................................... 21 I.2.2 POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU ................................................................................... 26 I.2.2 ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY ......................................................................................................................... 27 I.2.4 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .......................................................................................... 30 I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .........................31 I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ ............................................................................................................................................. 31 I.3.A.1 Hospodářská základna ............................................................................................................................ 31 I.3.A.2 Veřejná ekonomika ................................................................................................................................. 46 I.3.A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy........................................................................................... 47 1. Dálnice a rychlostní komunikace...................................................................................................................................47 2. Silnice ............................................................................................................................................................................48 3. Železnice .......................................................................................................................................................................51 4. Letecká doprava ............................................................................................................................................................53 5. Cyklistická doprava .......................................................................................................................................................55

I.3.A.4 Technická infrastruktura ......................................................................................................................... 60 1. Vodní hospodářství .......................................................................................................................................................60 1.1. Vodní zdroje ..........................................................................................................................................................60 1.2. Vodárenské systémy .............................................................................................................................................61 1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod ......................................................................................................................62 2. Energetika, spoje, telekomunikace ...............................................................................................................................64 2.1. Zásobování elektrickou energií .............................................................................................................................64 2.2. Zásobování zemním plynem .................................................................................................................................65 2.3. Zásobování teplem ................................................................................................................................................66 2.4. Systémy pro přenos informací ..............................................................................................................................66 2.5. Odpady ..................................................................................................................................................................66 2.6. Produktovody........................................................................................................................................................67

I.3.B PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ............................................................................................................ 71 I.3.B.1 Obyvatelstvo............................................................................................................................................ 71 1. Vývoj počtu obyvatel ....................................................................................................................................................71

I.3.B.2 Vzdělávání ............................................................................................................................................... 78 I.3.B.3 Zdravotnictví............................................................................................................................................ 89 I.3.B.4 Sociální péče ............................................................................................................................................ 97 I.3.B.5 Kultura a památková péče ...................................................................................................................... 98 1. Plochy občanského vybavení - kultura ........................................................................................................................98

-3-

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky...........................................................................................98 2.1 Památkově chráněná území ...................................................................................................................................98 2.2 Nemovité kulturní památky ...................................................................................................................................98 2.3 Nemovité národní kulturní památky ......................................................................................................................99 2.4 Území s archeologickými nálezy.............................................................................................................................99 3. Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory ...........................................................................................100

I.3.B.6 Sport a tělovýchova ............................................................................................................................... 102 I.3.B.7 Bydlení a bytový fond ............................................................................................................................ 113 I.3.B.8 Zaměstnanost a trh práce ..................................................................................................................... 120 I.3.B.9 Bezpečnost a ochrana obyvatelstva ...................................................................................................... 129 1. Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma .........................................................................................129 2. Komunikační vedení včetně ochranného pásma ........................................................................................................129 3. Objekt důležitý pro obranu státu, vč. ochranného pásma ..........................................................................................130 4. Vymezené zóny havarijního plánování........................................................................................................................131 5. Objekt civilní ochrany .................................................................................................................................................131 6. Objekt požární ochrany ...............................................................................................................................................131 7. Objekt pro plnění úkolů Policie ČR ..............................................................................................................................134

I.3.B.10 Struktura osídlení. Subregionalizace ................................................................................................... 138 1. Subregionalizace a spádové obvody ...........................................................................................................................140

I.3.C ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ..................................................................................................................................... 142 I.3.C.1 Geologie. Horninové prostředí............................................................................................................... 142 1. Geomorfologie ............................................................................................................................................................142 2. Horninové prostředí ....................................................................................................................................................142 3. Nerostné suroviny .......................................................................................................................................................143 3.1 Chráněná ložisková území, dobývací prostory .....................................................................................................143 4. Poddolovaná území a stará důlní díla ........................................................................................................................146 5. Sesuvné území a území jiných geologických rizik ........................................................................................................147

I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie ....................................................................................................................... 149 1. Hydrologie, vodní útvary .............................................................................................................................................149 2. Podzemní vody............................................................................................................................................................150 3. Vodní nádrže ...............................................................................................................................................................151 4. Zranitelná oblast .........................................................................................................................................................153 5. Vodní zdroje ................................................................................................................................................................154 6. Ochrana proti povodním, záplavová území ................................................................................................................155 7. Klimatologie ................................................................................................................................................................157

I.3.C.3 Půdní fond ............................................................................................................................................. 159 1. Pozemky zemědělského půdního fondu .....................................................................................................................159 2. Pozemky určené pro plnění funkce lesa .....................................................................................................................160 3. Eroze půd ....................................................................................................................................................................162

I.3.C.4 Zatížení životního prostředí ................................................................................................................... 163 1. Emise...........................................................................................................................................................................163 2. Imise ...........................................................................................................................................................................164 3. Ostatní formy zátěže životního prostředí ...................................................................................................................165

I.3.C.5 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................................................... 168 1. Obecná ochrana přírody a krajiny ...............................................................................................................................168 1.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) ..........................................................................................................168 1.2. Významné krajinné prvky (VKP) .........................................................................................................................171 1.3. Přechodně chráněné plochy ...............................................................................................................................173

-4-

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 1.4. Přírodní parky (PřP) .............................................................................................................................................173 1.5. Ochrana krajinného rázu .....................................................................................................................................174 2. Zvláštní ochrana přírody a krajiny ...............................................................................................................................178 2.1 Zvláště chráněná území .......................................................................................................................................178 2.2 Památné stromy (PS)............................................................................................................................................179 2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů ...........................................................................................179 3. Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany...................................................................................................180 3.1. Evropsky významné lokality (EVL) .......................................................................................................................180

I.4 SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................................................................................183 I.4.1 HODNOTY ÚZEMÍ ............................................................................................................................................... 183 I.4.2 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 188 I.4.3 ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ .............................................................................................................................. 192 I. 5. SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................197 I.6. SEZNAM KARTOGRAMŮ ...............................................................................................................................199 I.7 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .....................................................................................................................201 I.8 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................203 PŘÍLOHA I.8.1: POPIS AKTUALIZACE 2010 DATOVÉHO MODELU SO ORP TÁBOR ................................................................... 203 PŘÍLOHA I.8.2.: VYBRANÉ PODROBNÉ ÚDAJE O OBCÍCH ..................................................................................................... 204 PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor ........................................................................ 204 PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor za rok 2009 .................................................. 219 PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor ........................................................................................... 226 PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) ............................................ 228 PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor ............................................................................................. 237 PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor..................................................... 240 PT-7 Nadregionální biocentra a biokoridory na území SO ORP Tábor.............................................................. 243 PT-8 Regionální biocentra na území SO ORP Tábor .......................................................................................... 244 PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor....................................................................................... 245

II. Grafická část II. 1. Výkres hodnot území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha II. 2. Výkres limitů využití území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha II. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1:25 000, (7 mapových listů A1) – samostatná příloha

-5-


I. 1. Základní údaje: I. 1. 1. Úvod I. 1. 2. Členění dokumentace a způsob zpracování I. 1. 3. Seznam použitých zkratek a jejich význam I. 1. 4. Vztah k dříve zpracované ÚPD a ÚPP

I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1.1 Úvod Aktualizace dokumentace územně analytických podkladů správního území obce s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen Podklady ÚAP ORP Tábor – RURÚ) byla provedena podle požadavků zadavatele – Městského úřadu v Táboře, odboru územního rozvoje a v souladu s celostátně platnou metodikou, vydanou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a následně obcí jsou relevantní zejména následující legislativní normy:  zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“ – SZ)  vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti.

I.1.2 Členění dokumentace a způsob zpracování Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). ÚAP se pořizují pro správní obvody úřadů územního plánování (ÚAP obcí) a pro území krajů (ÚAP krajů). V souladu s Přílohou č.1A vyhlášky č.500/2006 Sb. byly aktualizované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností Tábor zpracovány ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla naplněna: a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem ÚP, tj. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tábor b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB TÚ Ostrava, 19. 5. 2009) c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databáze Českého statistického úřadu d) vybranými údaji o území a záměrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 929 z 20. 7. 2009, Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) a dostupné územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Tábor. Při zpracování Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla rovněž použita a plně respektována „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ (příloha časopisu Urbanismus a

-6-


územní rozvoj č. 5/2009) a „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území“, http://www.uur.cz. Dokumentace je v souladu s dokumentací základní dokumentace ÚAP z roku 2008 členěna zásadně do dvou na sebe navazujících částí:

- část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ). Obě části jsou z hlediska metodiky zpracování dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap práce na zakázce. Členění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických částí je důsledně uplatněno jak v její digitální podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických částí A a B je tvořena textovou a grafickou částí (složkou). V textové i grafické části je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území:  hospodářský pilíř  pilíř soudržnosti společenství obyvatel  environmentální pilíř a dále na tematické okruhy podle požadavků zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu v následující podrobnější skladbě:

Hospodářský pilíř    

Hospodářská základna Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura

Pilíř soudržnosti společenství obyvatel          

Obyvatelstvo Vzdělávání Zdravotnictví Sociální péče Kultura a památková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Struktura osídlení, subregionalizace

-7-


Environmentální pilíř  Geologie, horninové prostředí  Hydrologie, klimatologie  Půdní fond  Zatížení životního prostředí  Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy v měřítku 1:25 000. V rámci aktualizace 2010 byla kompletně revidována jak textová, tak i grafická část dokumentace. V textové části byly v zájmu větší stručnosti omezeny tabulky a kartogramy a jejich obsah byl aktualizován posledními dostupnými daty. Obsah kartogramů byl omezen striktně pouze na fakta a údaje o SO ORP Tábor, v některých případech včetně srovnání s celým Jihočeským krajem. Přehled o aktualizaci grafické části dokumentace je nejlépe patrný z přílohy I. 8. 1. na konci textové části. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území 100.270 ha. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území. Administrativně správní členění řešeného území je patrné z následujícího kartogramu K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor.

-8-


K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor

-9-


T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území

Obec

Kód obce

Počet obyvatel

Počet katastrálních území

Balkova Lhota Bečice Bechyně

563251 563366 552054

114 [4] 76 [4] 5 541 [4]

1 1 3

Běleč Borotín

560448 552101

182 [4] 577 [4]

1 4

Bradáčov

552127

58 [4]

2

Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice

552135 563722 563650 552224 552241

180 [4] 71 [4] 166 [4] 105 [4] 812 [4]

1 1 1 1 10

Dolní Hrachovice

560529

142 [4]

2

Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo

552283 552291 563307 563625 560481

767 [4] 118 [4] 182 [4] 70 [4] 171 [4]

1 1 1 1

Hodětín

598992

87 [4]

2

Hodonice

562904

165 [4]

1

2

Název katastrálních území

Balkova Lhota Bečice nad Lužnicí Bechyně Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč u Mladé Vožice Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov Horní Světlá u Bradáčova Březnice u Bechyně Černýšovice Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice u Tábora Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Rašovice u Hlasiva Blatec u Hodětín Hodětín Hodonice u Bechyně

Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ

Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 10 -


T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování

Obec

Kód obce

Počet obyvatel


Chotoviny

552461

1 696 [4]

10

Choustník

552470

510 [4]

3

Chrbonín Chýnov

563145 552496

142 [4] 2 289 [4]

1

Jedlany Jistebnice

562963 552534

60 [4] 2 017 [4]

1 13

Košice

552585

722 [4]

2

Košín Krátošice Krtov Libějice

562955 560634 563030 563544

61 [4] 113 [4] 148 [4] 108 [4]

1 1 1 1

5


Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Doubí nad Lužnicí Košice u Soběslavi Košín Krátošice Krtov Libějice


Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 11 -



Obec

Kód obce

Počet obyvatel


Lom Malšice

563587 552666

149 [4] 1 799 [4]

1

Meziříčí Mladá Vožice

563234 552704

165 [4] 2 722 [4]

Mlýny Nadějkov

552712 549631

138 [4] 739 [4]

Nasavrky Nemyšl

559016 552747

65 [4] 286 [4]

Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice

552763 563455

270 [4] 182 [4]

1

Oldřichov

552798

232 [4]

1

7

1 8

1 8

1 4

4


Lom Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny u Choustníku Brtec Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky u Tábora Dědice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova Horní Střítež Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldříchov u Mladé Vožice


Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 12 -



Obec

Kód obce

Počet obyvatel


Opařany

552801

1 380 [4]

6

Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky

552828 560553 552852 552861

3 544 [4] 59 [4] 74 [4] 114 [4]

1 1 1

Psárov

563374

137 [4]

2

Radenín

552917

492 [4]

5

Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory

552925 563196 552933 552941 552976 552992

220 [4] 63 [4] 375 [4] 170 [4] 202 [4] 739 [4]

1 1 1 1 1

Rodná

560626

88 [4]

3

Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce

560511 553034 553069 553085

74 [4] 254 [4] 7 338 [4] 150 [4]

1 1 1

Skrýchov u Malšic

560669

128 [4]

2

Slapsko

599026

156 [4]

2

2

5

2


Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Zadní Lomná Psárov Tříklasovice Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice u Bechyně Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov u Tábora Rataje u Bechyně Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce Blanička Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Chabrovice Skopytce Dudov Skrýchov u Malšic Moraveč u Mladé Vožice Slapsko


Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 13 -



Obec

Kód obce

Počet obyvatel

Slapy

599042

482 [4]

Smilovy Hory

553123

389 [4]

Počet katastrálních území 2

6 Stádlec

553140

605 [4] 4

Sudoměřice u Bechyně

553166

679 [4] 3

Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov

553174 563170 553204

293 [4] 59 [4] 364 [4]

1 1

4 Tábor

552046

35 593 [4]

10 Turovec

551601

231 [4]

1


Hnojná Lhotka Slapy u Tábora Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II Velký Ježov Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce Bechyňská Smoleč Bežerovice Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vožice Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec


Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009

- 14 -


T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - dokončení

Obec

Kód obce

Počet obyvatel


Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice

599123 553280 563447 553328

286 [4] 173 [4] 73 [4] 180 [4]

1 1 1

Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

563927 599000 599034 560430 553417

32 [4] 59 [4] 89 [4] 164 [4] 918 [4]

1 1 1 1

4

2


Ústrašice Vilice Vlčeves Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Bezděčín Želeč u Tábora


Poznámky: [4] stav k 31. 12. 2009 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu práce zpracovatele průběžně doplňovány a aktualizovány, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k 31. 8. 2010. Předané podklady jsou buďto:  údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle § 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem ÚAP, anebo  údaji o území zpracovanými pořizovatelem na základě jeho vlastních průzkumů, schválených územních plánů obcí, vydaných správních rozhodnutí, a pod.. Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k 31. 8. 2008, relevantní pro územní plánování řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje správního území obce (měřítko výkresů grafické části 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na:  stav a vývoj území  hodnoty území  limity využití území  záměry na provedení změn v území. Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považovány pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reálných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č. 1, část A vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhláškou průběžně číslovány 1 – 119. V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizovány pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně. Nadstandardní součástí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje a České republiky, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tábor vycházel z následujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k 30. 8. 2010:

- 15 -


údaje a data sledovaných jevů hlavní výkresy v rastrové elektronické podobě územních plánů obcí a jejich změn, pokud byly vydány ke dni zahájení práce na P_RURÚ  data z návrhu ZÚR Jihočeského kraje ve formátu *shp  územně analytické podklady Jihočeského kraje – Rozbor udržitelného rozvoje území (tiskový výstup z 19. 5. 2009). Pro identifikaci záměrů na změny v řešeném území byly využity následující dostupné zdroje informací:  data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 – zastavitelná plocha a č.118 – jiné záměry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracován územní plán k 30. 8. 2010  relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (záměry nadmístního významu)  relevantní údaje obsažené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno)  regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých rastrech částí dokumentace územních plánů obcí uvedených výše. Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá, že se týkají pouze části řešeného území, a že některé reálné záměry změn využití území mohly zůstat neidentifikovány. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuálnosti identifikovaných záměrů. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databáze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasáží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsána v Příloze č. 1. 8. 1. Grafická část aktualizovaných P_RURÚ ORP Tábor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000:  výkr. č. 1 – Hodnoty území  výkr. č. 2 – Limity využití území  výkr. č. 3 – Záměry na změny využití území Každý z výkresů je tisknut na 7 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území.  

- 16 -


I.1.3 Seznam použitých zkratek a jejich význam zkratka

význam

AČR

Armáda České republiky

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BC, BK

biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické stability

BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den

CO

civilní ochrana

CR

cestovní ruch

CZT

centrální zásobování teplem

ČD

České dráhy

ČEPS

Česká energetická přenosová soustava

ČEZ

České energetické závody

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

ČSOV

čerpací stanice odpadních vod

ČS PHM

čerpací stanice pohonných hmot

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a kartografický

DP

dobývací prostor

EAO

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ESPON

European Spatial Planning Observation Network

EU

Evropská Unie

EVL

evropsky významná lokalita

HDP

hrubý domácí produkt

HPJ

hlavní půdní jednotka

HSO

hospodářsky slabá oblast

HZS

Hasičský záchranný sbor

CHLÚ

chráněné ložiskové území

- 17 -


CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IAD

individuální automobilová doprava

IZS

integrovaný záchranný systém

JVS

Jihočeská vodárenská soustava

k.ú.

katastrální území

KES

koeficient ekologické stability

KN

katastr nemovitostí

KOP

Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje

KÚ

Katastrální úřad

KÚLK

Krajský úřad Jihočeského kraje

LAPV

lokality akumulace povrchových vod

LČR, s.p.

Lesy České republiky, státní podnik

LHO

lesní hospodářská osnova

L ÚSES

lokální (místní) systém ekologické stability

LHP

lesní hospodářský plán

LK

Jihočeský kraj

LPF

lesní půdní fond

MMR ČR

Ministerstvo místního rozvoje České republiky

MZe ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

MZCHÚ

maloplošná zvláště chráněná území

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NC

biocentrum nadregionální

NKP

nemovitá kulturní památka

NNKP

národní nemovitá kulturní památka

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NUTS

klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce

NZP

nezemědělská půda

OA

osobní automobil

OIR

objekty individuální rekreace

OKEČ

odvětvová klasifikace ekonomických činností

OP

ochranné pásmo

OPRL

oblastní plán rozvoje lesů

- 18 -


ORP

obec s rozšířenou působností

OZE

obnovitelné zdroje energie

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

PF ČR

Pozemkový fond České republiky

PÚ

Pozemkový úřad

PLO

přírodní lesní oblast

PO

ptačí oblast

POÚ

pověřený obecní úřad

PP

přírodní památka

PřP

přírodní park

PUPFL

pozemky určené pro plnění funkce lesa

PÚR ČR

politika územního rozvoje České republiky

RC, RK

biocentru, biokoridor regionálního významu

RES

registr ekonomických subjektů

REZZO

Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší

RKS

radiokomunikační středisko

RR

radioreléová trasa

RS

regulační stanice

RURÚ

rozbor udržitelného rozvoje území

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

JČP

Jihočeská plynárenská a.s.

SCZT

systémy centrálního zásobování teplem

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SLT

soubor lesních typů

SOCO

spádové obvody center osídlení

SRJK

Strategie rozvoje Jihočeského kraje

SRN

Spolková republika Německo

STL

středotlaký plynovod

SV

skupinový vodovod

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TR

transformovna

TTP

trvalé travní porosty

ÚAP

územně analytické podklady

- 19 -


ÚHUL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPP

územně plánovací podklad

ÚPnSÚ

územní plán sídelního útvaru

ÚPO

územní plán obce

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES (R, NR)

územní systém ekologické stability – regionální, nadregionální

ÚSOP

ústřední seznam ochrany přírody

UTO

uzlový telefonní obvod

ÚTP

územně technické podklady

ÚV

úpravna vody

VD

vodní dílo

VKP

významný krajinný prvek

VŠ

vysoká škola

VTL

vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

VZCHÚ

velkoplošné zvláště chráněné území

ZD

zemědělské družstvo

ZCHÚ

zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR JK

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

ZVHS

Zemědělská vodohospodářská správa

- 20 -


I. 2. Širší vztahy řešeného území: I. 2. 1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje I. 2. 2. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru I. 2. 3. Základní územní vztahy a vazby I. 2. 4. Souhrnné vyhodnocení širších vztahů řešeného území

I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1 ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje Obec s rozšířenou působností je součástí Jihočeského kraje a její správní území je situováno na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Území JK dnes s tvoří správní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), tj. ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou 10.071 km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r. 2001 mírně zvyšuje a dosáhla k 31. 12. 2007 hodnoty 633.264 obyvatel. Podobný trend mírného růstu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tábor. Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tábor koncem roku 2009 celkem 80.782 osob – viz tab. T-2

- 21 -


T-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2009

Kraj, SO ORP

Stav na počátku období 1. ledna 2009 celkem

Kraj celkem

muži

ženy

Střední stav 1. července 2009 celkem

muži

ženy

Stav na konci období 31. prosince 2009 celkem

muži

ženy

636 328 313 867 322 461 637 015 314 310 322 705 637 643 314 543 323 100

v tom SO ORP: Blatná

13 913

6 901

České Budějovice

153 269

Český Krumlov

13 979

6 952

13 987

6 943

7 044

74 898

78 371 153 831

75 136

78 695 154 323

75 332

78 991

41 762

20 908

20 854

41 841

20 944

20 897

41 894

20 969

20 925

Dačice

19 985

9 969

10 016

19 912

9 926

9 986

19 870

9 921

9 949

Jindřichův Hradec

47 934

23 655

24 279

47 872

23 614

24 258

48 017

23 724

24 293

Kaplice

19 754

9 949

9 805

19 775

9 974

9 801

19 741

9 959

9 782

Milevsko

18 822

9 256

9 566

18 818

9 272

9 546

18 830

9 275

9 555

Písek

51 728

25 347

26 381

51 718

25 355

26 363

51 760

25 391

26 369

Prachatice

33 795

16 868

16 927

33 813

16 905

16 908

33 830

16 907

16 923

Soběslav

22 155

10 942

11 213

22 235

10 984

11 251

22 233

10 966

11 267

Strakonice

45 446

22 497

22 949

45 360

22 453

22 907

45 197

22 355

22 842

Tábor

80 623

39 554

41 069

80 695

39 612

41 083

80 782

39 641

41 141

Trhové Sviny

18 148

9 087

9 061

18 169

9 121

9 048

18 244

9 159

9 085

Třeboň

25 379

12 481

12 898

25 395

12 494

12 901

25 378

12 489

12 889

14 167

7 018

7 149

14 151

7 012

7 139

14 114

6 989

7 125

Vimperk

17 753

8 796

8 957

17 752

8 796

8 956

17 721

8 764

8 957

Vodňany

11 695

5 741

5 954

11 699

5 760

5 939

11 722

5 759

5 963

Týn Vltavou

7 012

7 027

nad

zdroj: ČSÚ

Populace obyvatel žijících ve správním obvodu ORP Tábor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje.

- 22 -


T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru Název obce / města

Správní obvod pověřeného obecního úřadu

Výměra [ha] Počet ke obyvatel ke 31.12.2008 31.12.2008

Hustota zalidnění 2 [osoby/km ]

Prostor [Mměstský] [Vvenkovský] varianta kapitoly: 2. 3. krajská ČR


Tab Tab Bec

353,7 324,4 2 121,80

114 76 5 541

32,2 23,4 261,2

V V M

V V M

Borotín Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice

Tab Bec Bec Tab Bec Tab Tab Tab Tab Tab Bec MVo Bec Bec Tab Tab Tab Tab Tab Tab SUs Tab Tab Tab Tab Tab Tab MVo Tab Tab Tab Tab Tab MVo

2 625,80 690,8 1 013,20 443,7 829,7 3 909,20 447,7 1 297,40 512,9 425,6 303,4 1 226,60 1 889,90 946,9 3 139,20 1 256,70 708,9 3 050,50 420,8 5 794,60 1 399,30 192,7 299,7 455,4 295,4 382,6 3 860,90 3 158,20 770 2 408,80 146,3 1 419,90 662,3 1 174,30

577 180 71 166 105 812 142 767 118 182 70 171 87 165 1 696 510 142 2 289 60 2 017 722 61 113 148 108 149 1 799 2 722 138 739 65 286 270 182

22 26,1 7 37,4 12,7 20,8 31,7 59,1 23 42,8 23,1 13,9 4,6 17,4 54 40,6 20 75 14,3 34,8 51,6 31,7 37,7 32,5 36,6 39 46,6 86,2 17,9 30,7 44,4 20,1 40,8 15,5

V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V

V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V

zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

- 23 -


T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru – dokončení Název obce / města

Správní obvod pověřeného obecního úřadu

Výměra [ha] Počet ke obyvatel ke 31.12.2008 31.12.2008

Hustota zalidnění 2 [osoby/km ]

Prostor [Mměstský] [Vvenkovský] varianta kapitoly: 2. 3. krajská ČR

Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor

Tab SUs Tab Tab Tab Tab Tab Bec Tab Tab Tab Tab Tab MVo Tab SUs Tab Tab MVo Tab MVo Tab Bec Tab Tab MVo Tab

3 143,30 2 142,30 249,9 357,2 737,9 1 088,80 2 691,80 1 471,40 266,6 447,8 538 2 113,50 914,2 433,2 1 278,60 844,2 710,1 701,1 909,2 632,3 2 081,60 1 812,60 2 488,00 341,7 372,8 2 320,50 6 221,20

1 380 3 544 59 74 114 137 492 220 63 375 170 739 88 74 254 7 338 150 128 156 482 389 605 679 293 59 364 35 593

43,9 165,4 23,6 20,7 15,5 12,6 18,3 15 23,6 83,8 31,6 35 9,6 17,1 19,9 869,2 21,1 18,3 17,2 76,2 18,7 33,4 27,3 85,8 15,8 15,7 572,1

V M V V V V V V V V V V V V V M V V V V V V V V V V M

V M V V V V V V V V V V V V V M V V V V V V V V V V M

Turovec Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

Tab MVo Tab Tab Tab Bec MVo Tab Tab

1 324,80 709,7 637,7 1 524,40 498,3 402,2 317 462,5 1 572,80

231 173 73 180 32 59 89 164 918

17,4 24,4 11,5 11,8 6,4 14,7 28,1 35,5 58,4

V V V V V V V V V

V V V V V V V V V

Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

- 24 -


Z hlediska přírodních podmínek je pro území správního obvodu ORP Tábor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvářejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciál řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciál území ORP Tábor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podnikáním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregionálního významu, kterými jsou Praha vzdálená severně 90 km a České Budějovice vzdálené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodářské prostředí ORP Tábor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rámci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa.

- 25 -


I.2.2 Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu. K-2 Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. Podrobnější údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tábor obsahuje kap. I. 3. B. 10.

- 26 -


I.2.2 Základní územní vztahy a vazby Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká, její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Trať bude mít analogické přepravní parametry jako stávající či budované železniční koridory, tj. nejvyšší traťová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklápěcími skříněmi. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území správního obvodu ORP České Budějovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 6 1 Praha – České Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území. K-3 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí


1

Označení dle „Politika územního rozvoje ČR“ – návrh 2008.

- 27 -


Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: a) rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; b) stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, ii. podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3, Planá nad Lužnicí sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ústí západ, iii. v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborsko Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): a) stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně

- 28 -


obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; b) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci NOS4, iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK: a) ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor b) stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; c) a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.

- 29 -


I.2.4 Souhrnné hodnocení širších vztahů řešeného území Území správního obvodu obce III. stupně Tábor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamnějším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byť v nich přímo neleží. Potenciálně největší výhodou je poloha na celostátní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2008) Praha – Tábor – České Budějovice. Sociálně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Táborsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudování dálnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budějovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých památek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytváří vysoký potenciál a atraktivitu území ORP Tábor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho zužitkování je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřování a rovnoměrnější územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů využíváním příležitostí přeshraniční spolupráce při naplňování Cíle 3 Evropská územní spolupráce a jeho operačních programů.

- 30 -


I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE I. 3. A. Hospodářský pilíř I. 3 . A. 1. Hospodářská základna I. 3. A. 2. Veřejná ekonomika I. 3. A. 3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I. 3. A. 4. Technická infrastruktura

I.3.A Hospodářský pilíř I.3.A.1 Hospodářská základna Stav a vývoj území z hlediska hospodářské základny Hospodářská základna Táborska prošla stejně jako hospodářská základna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamnějším tradičním výrobním odvětvím byl potravinářský průmysl a po 2. světové válce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodářská základna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých továren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem málo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (národních podniků), často s desítkami územně rozptýlených závodů a výroben. Po nastartování procesů globalizace světového hospodářství, ještě za socialistické éry v tehdejší ČSSR, ztrácely tyto obory pod tlakem asijské i západoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r. 1989 a projevila se zejména radikálním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Útlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturální nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzován novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a následná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podnikání na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracování plastů, elektronika, logistika, opravárenství a další. Následující tabulka dává podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve správním obvodu ORP Tábor.

- 31 -


T-4 Ekonomické subjekty podle právních forem Subjekt

Registrované subjekty 2008

2009

Ekonomické subjekty celkem

20 378

20 332

právní formy

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

14 789

15 447

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku

83

68

769

-

1 107

999

376

403

51

48

1 232

1 284

Společnost komanditní

2

2

Nadace

1

1

Nadační fond

8

8

117

118

10

11

258

297

52

50

Státní podnik

4

2

Organizační složka státu

2

2

Příspěvková organizace

75

73

304

352

1

1

551

586

3

3

45

43

371

367

1

1

Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Společenství vlastníků jednotek Družstvo

Zahraniční osoba Školská právnická osoba Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Organizační jednotka sdružení Stavovská organizace - profesní komora

Zdroj: ČSÚ

- 32 -


T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ) Registrované subjekty

Rok 2008


2009

20 378

20 332

97

422

1 330

776

303

209

12

10

Těžba uhlí, lignitu a rašeliny

1

2

Těžba a úprava ostatních nerostných surovin

4

5

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

138

144

Výroba textilií a textilních výrobků

140

125

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

271

286

13

16

591

543

4

5

133

124

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

21

19

Výroba pryžových a plastových výrobků

69

67

116

116

10

11

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)

688

704

Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.

137

143

2

2

Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.

168

170

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

161

165

44

46

Nezařazeno Zemědělství, myslivost a související činnosti Lesnictví a související činnosti Rybolov, chov ryb a související činnosti

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Zpracování dřeva, výr. dřev., korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů a hutních výrobků

Výroba kancelářských strojů a počítačů

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

zdroj: ČSÚ

- 33 -


T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ) - dokončení Registrované subjekty

Rok 2008


2009

20 378

20 332

22

22

2

6

242

292

Recyklace druhotných surovin

13

11

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie

13

22

4

4

2 616

2 717

426

474

Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)

2 238

2 236

Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

2 430

2 292

Ubytování a stravování

1 076

1 104

Pozemní a potrubní doprava

442

461

Letecká a kosmická doprava

1

-

144

146

Spoje

12

13

Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování

15

13

Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním

734

635

Činnosti v oblasti nemovitostí

539

592

51

52

300

303

7

7

2 147

2 274

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

232

233

Vzdělávání

272

276

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

286

280

48

58

Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n.

482

513

Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

499

511

Ostatní činnosti

632

675

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.

Shromažďování, úprava a rozvod vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot

Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur

Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj Ostatní podnikatelské činnosti

Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti

zdroj: ČSÚ

- 34 -


T-6 Ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů Registrované subjekty

Rok 2008

2009


20 378

20 332

Národní hospodářství - rezidenti

20 378

.

1 846

.

20

.

1 349

.

477

.

Finanční instituce

13

.

Ostatní finanční zprostředkovatelé

11

.

Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí národní

10

.

Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí pod zahraniční kontrolou

1

.

Pomocné finanční instituce

2

.

Pomocné finanční instituce soukromé národní

2

.

153

.

3

.

150

.

17 299

.

953

.

16 088

.

258

.

1 067

.

Nefinanční podniky Nefinanční podniky veřejné Nefinanční podniky soukromé národní Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou

Vládní instituce Ústřední vládní instituce Místní vládní instituce Domácnosti Zaměstnavatelé Ostatní osoby samostatně výdělečně činné Ostatní domácnosti Neziskové instituce sloužící domácnostem

zdroj: ČSÚ

Relativně kvalifikovaná pracovní síla ve správním obvodu ORP Tábor je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť v regionu, z nichž nejvýznamnější je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s fakultami ekonomickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, teologickou, zdravotně sociální, zemědělskou a dále s renomovaným Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým a Ústavem fyzikální biologie. Pro další rozvoj hospodářské základny celého regionu má velký význam i poměrně rozvinutá základna aplikovaného výzkumu při JčU. Po transformaci hospodářské základny v 90. letech minulého století a odeznívající ekonomické stagnaci v období 2007-2010, lze dnešní stav považovat za víceméně stabilizovaný. Nelze tedy očekávat hlubší strukturální změny, ale spíše pokračování v současnosti existujících trendů. Konkrétní číselné statistické údaje charakterizující hospodářskou základnu a ekonomické prostředí správního obvodu ORP Tábor jsou uvedeny v následujících tabulkách:

- 35 -


K-4 Míra ekonomické aktivity obyvatel v obcích JčK k 1. 3. 2001 (SLDB)

zdroj: ČSÚ

Z hlediska regionálního kontextu je území ORP Tábor na čele statistik proporčního zastoupení podnikajících subjektů v populaci řešeného území a vykazuje též relativně přijatelnou míru nezaměstnanosti 8 - 11%

- 36 -


K-5 Míra registrované nezaměstnanosti v [%] k 31. 12. 2009

zdroj: ČSÚ

- 37 -


K-6 Míra registrované nezaměstnanosti v [%] v jednotlivých obcích JčK k e 31. 12. 2008

zdroj: ČSÚ

Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů v územním obvodu ORP Tábor má velký vliv jejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudovánu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturální výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptávky. Malé a střední podniky navíc generují velkou část pracovních příležitostí na trhu práce. Hospodářská základna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Přehled o velikostní struktuře subjektů aktivních v řešeném území podle počtu zaměstnanců poskytuje následující tabulka:

- 38 -


T-7 Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců Subjekty

Rok 2008

2009


20 378

20 332

Neuvedeno

12 011

11 829

Bez zaměstnanců

6 389

6 565

1 - 5 zaměstnanců

1 320

1 285

6 - 9 zaměstnanců

203

198

10 - 19 zaměstnanců

206

221

20 - 24 zaměstnanci

48

50


105

95


47

49


32

28


2

-


9

9


5

3


1

zdroj: ČSÚ

Z hlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědělství a dále průmyslová výroba, hospodářské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnictví. Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciální investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových areálů, tzv. „brownfields“ (sledovaný jev č. 4). Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č. 64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Ve správním obvodu ORP Tábor jsou největšími zaměstnavateli následující firmy:

- 39 -


T-8 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor Firma

Předmět činnosti

Počet zaměstnanců

DITA výrobní družstvo invalidů

Výroba osobního prádla

101 - 500

Jednota, obchodní družstvo Tábor

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

101 - 500

Město Tábor

Všeobecné činnosti veřejné správy

101 - 500

FLOSMAN a.s.

Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

101 - 500

COMETT PLUS, spol. s r.o.

Dálková pravidelná autobusová doprava

101 - 500

Lesy Tábor, a. s.

Pěstování lesa a těžba dřeva

101 - 500

INTERSNACK a.s.

Zpracování a konzervování brambor

101 - 500

ELK a.s.

Výroba stavebně truhlářská

101 - 500

BRISK Tábor a.s.

Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla

501 - 1000

VSP DATA a.s.

Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů

501 - 1000

Nemocnice Tábor, a.s.

Ústavní zdravotní péče

501 - 1000

Maso Planá, a.s.

Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat

501 - 1000

SILON s.r.o.

Výroba plastů v primárních formách

501 - 1000

KOVOSVIT MAS, a.s.

Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů

501 - 1000

zdroj: Městský úřad Tábor

- 40 -


V územním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje následující tab.: T-9 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor

Oblast cestovního ruchu Jižní Čechy

Podoblast cestovního ruchu Táborsko

Česká Sibiř Dolní Lužnice

Obec/sdružení obcí

Kategorie

Tábor

PSCR

Chýnov

SCR

Planá n.L.

PCR

Mladá Vožice

PSCR

Ratibořské Hory

PSCR

Bechyně

SCR

Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace zdroj: ČSÚ

Za příměstská centra rekreace a střediska cestovního ruchu jsou pokládána sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem rekreačního bydlení. Počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních sídla zde představuje minimálně jeden a půl násobek počtu trvale žijících obyvatel sídla nebo min. 2000 uživatelů v území, počet lůžek OIR je minimálně 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Strukturu hromadných ubytovacích zařízení a její vývoj v letech 2007 – 2009 v řešeném území udávají následující tabulky:

- 41 -


T-10 Hromadná ubytovací zařízení v turistické oblasti Jižní Čechy podle kategorie

2007

Kategorie;

Počet

Hromadná ubytovací zařízení celkem v tom

Hotel

2008

Kapacita

Počet

2009

Kapacita

Počet

Kapacita

550

11 656

534

11 626

527

11 542

0

0

0

0

0

0

*****

Hotel, motel, botel

****

13

679

14

982

17

1 144

Hotel, motel, botel

***

49

1 280

50

1 275

48

1 249

Hotel, motel, botel

**

15

308

16

335

14

280

Hotel, motel, botel

*

9

119

8

122

7

96

8

126

7

116

7

130

176

1 542

171

1 555

165

1 549

Kemp

88

1 185

88

1 190

87

1 187

Chatová osada

42

896

42

903

42

893

Turistická ubytovna

24

549

21

458

21

460

126

4 972

117

4 690

119

4 554

Hotel garni

**** *** ** *

, , ,

Penzion

Ostatní jinde neuvedená

data jsou vztažena k 31. 12. daného roku; kapacitou se rozumí pouze počet pokojů

T-11 Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Tábor podle kategorie

2007

Kategorie

Počet

Hromadná ubytovací zařízení celkem v tom

Hotel

*****

2008

Kapacita

Počet

2009

Kapacita

Počet

Kapacita

72

1 634

68

1 662

71

1 771

0

0

0

0

0

0

Hotel, motel, botel

****

3

109

3

109

3

109

Hotel, motel, botel

***

8

263

7

236

8

268

Hotel, motel, botel

**

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d

Hotel, motel, botel

*

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

22

184

21

160

20

149

Kemp

8

101

8

101

8

101

Chatová osada

7

152

6

136

7

122

Turistická ubytovna

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

Ostatní jinde neuvedená

20

745

19

827

21

929

Hotel garni

**** *** ** *

, , ,

Penzion

data jsou vztažena k 31. 12. daného roku; kapacitou se rozumí pouze počet pokojů zdroj: ČSÚ

- 42 -


Střediskem cestovního ruchu (SCR) je sídlo nebo několik přirozeně provázaných sídel atraktivních pro rekreaci, disponujících přírodními hodnotami území, kulturně historickým potenciálem a vybavené základními a doplňkovými službami cestovního ruchu. Jejich rekreační funkce výrazně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kriteriem pro zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních a OIR v závislosti na velikosti území obce a dále význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR je možno shrnout takto:  bohaté hodnoty přírodního prostředí  kulturně historický potenciál sídla (sídel)  základní a doplňkové služby CR  síť značených turistických komunikací  turistická infrastruktura  rozvinutá struktura rekreačního bydlení a ubytování, HUZ využívaná sezónně a během víkendů  omezená míra působení negativních civilizačních zátěží (hluk, prašnost, intenzita dopravy,..)  vysoká kvalita životního prostředí  dominující rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou zpravidla větší sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace. Disponují souborem doprovodných a doplňkových služeb a komplexem zařízení občanské vybavenosti včetně jejích vyšších typů. Jsou dobře dopravně dostupná a disponují rovněž hodnotami atraktivními z hlediska CR, především bohatstvím kulturně historických hodnot. Slouží nejen jako servisní zázemí CR, ale i jako nástupní místo do oblasti či podoblasti CR a sama jsou významným turistickým cílem. Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv. tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zátěž životního prostředí. Snahou je tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR a v méně urbanizovaných oblastech CR je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasách, atd.) Sportovně rekreační potenciál je v území ORP Tábor zaměřen hlavně na letní sezónní využití. Druhovou skladbu sportovních zařízení okresu Tábor a porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje zobrazuje následující tabulka. T-12 Sportovní zařízení na území Jihočeského kraje a okresu Tábor Období 31. 12. 2006

Kraje, okresy

Sport koupaliště z toho hřiště tělocvičny stadiony zimní a bazény kryté včetně stadiony bazény krytých včetně krytých

Jihočeský kraj Tábor

145

13

405

362

8

17

17

1

84

59

.

3 zdroj: ČSÚ

- 43 -


Zemědělství je v řešeném správním obvodu ORP Tábor ovlivněno pahorkatým až podhorským charakterem části řešeného území a dále vysokým podílem územní rozlohy spadajícím do lesního půdního fondu a chráněných území přírody. Poměrně značná část ZPF hlavně v severní části území je hodnocena jako území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření (LFA). V současné době je typické hospodaření na pronajaté půdě od fyzických i právnických osob, či od státu (půda ve vlastnictví PF ČR). Neukončené majetkoprávní spory u pozemků ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR, nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a stále se táhnoucí likvidace bývalých státních statků mají rozhodující podíl na značné výměře nevyužívaných a ladem ležících pozemků. Pro intenzívní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam především půdy vyšších bonit (viz údaje sledovaného jevu č.41), zařazené do I. a II. třídy ochrany. Jejich lokalizaci zobrazuje výkres hodnot území. Pro jižní polovinu řešeného území jsou typické intenzívní formy obilnářství a výroby surovin pro potravinářský průmysl, pro severní polovinu území spíše živočišná výroba. Pro způsob obdělávání zemědělské půdy mají značný význam i provedené investice do půdy (meliorace) a jejich funkceschopnost. Územní rozsah a druhovou skladbu investic do půdy obsahují údaje sledovaného jevu č. 43, zobrazené ve výkresu hodnot území. Způsob obdělávání zemědělské půdy a formy zemědělského produkčního hospodaření mají zásadní vliv na krajinný ráz (údaje obsažené ve sledovaných jevech č. 17 a 18) a na jejich proměnu v čase. V posledních dvaceti letech došlo ke značnému útlumu a restrukturalizaci zemědělství s podstatným vlivem na krajinu. Strukturální proměna zemědělství se odrazila i ve struktuře zemědělských pozemků. Současný vysoký podíl trvalých travních porostů a „sezónně“ zatravněné orné půdy sice vytvářejí předpoklady pro intenzívní formy živočišné výroby, avšak tomu neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat. Tato situace je hlavní příčinou poměrně vysokého zastoupení zemědělsky nevyužívané půdy v řešeném území. Řešené území SO ORP Tábor se řadí k oblastem s průměrným až nadprůměrným podílem pozemků určených k plnění funkce lesa (sledované jevy č. 37,38 a 39). Informace a data vytvářející obsahovou náplň těchto sledovaných jevů charakterizují lesy v řešeném území podle jejich funkce: lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské a lokalizují tyto jednotlivé funkční typy lesa v řešeném území (viz výkres limitů využití území a výkres hodnot území). Značná část lesů má narušenou druhovou i věkovou strukturu, a to nejen v oblastech s imisním zatížením (v řešeném území zatížení D), ale i v ostatních oblastech hlavně hospodářských lesů, v nichž převažuje podíl stanovištně nepůvodních druhů dřevin. Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví státu (LČR, s. p., Lesy Tábor, a.s.). Lesní hospodaření je v nich většinou prováděno dodavatelsky podle schválených lesních hospodářských plánů. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických osob či ve vlastnictví obcí je podstatně menší a hospodaření v nich se realizuje podle schválených lesních hospodářských osnov. Subjekty spravující státní lesy vykonávají zčásti i funkci odborného lesního hospodáře v lesích v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví obcí. V této skupině vlastníků převažují lesy s výměrou menší než 3 ha, což nedává předpoklady ani pro efektivní zhodnocování PUPFL, ani pro ochranu lesa důslednou a včasnou sanací škůdců. Stavebnictví je oborem, který má ve správním obvodu ORP Tábor v relaci k celému Jihočeskému kraji nadprůměrné zastoupení. Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv však v posledních 2 letech výrazně poklesl v souvislosti s všeobecnou ekonomickou krizí. Téměř celý objem stavebních prací byl realizován v ČR, což znamená, že lokální stavebnictví dosud není připraveno k exportu svých kapacit na atraktivní trhy zemí EU. Největší objem stavebních prací byl realizován v nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88%), a to především v pozemním stavitelství, pouze v menší míře v inženýrských stavbách a při výstavbě dopravní infrastruktury. Služby se podílejí přibližně 50% na HDP vyprodukovaném v řešeném správním obvodu ORP Tábor. Převážná část tohoto objemu je generována v obchodě a obchodních službách, dále v dopravě a ve spojích. V ORP podobně jako v celém kraji postupně ubývají poskytovatelé tradičních řemeslných služeb. Pravděpodobnými příčinami bude často neadekvátní společenské hodnocení kvalifikované řemeslné práce a poměrně tvrdé konkurenční prostředí. Svůj vliv bude mít i konzumní styl života, spojený spíše s pořizováním věcí nových, nežli s údržbou a opravou věcí starších. Pozoruhodný je výrazný nárůst služeb ubytování a stravování, spojený mj. i s rozvojem cestovního ruchu.

- 44 -


Hodnoty území z hlediska hospodářské základny 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

významné zóny ekonomických aktivit Tábor vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci trvale nízká míra nezaměstnanosti zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany nadprůměrný podíl lesů strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje

Limity využití území z hlediska hospodářské základny 1. absence souvislého dálničního připojení území na západoevropskou dálniční síť 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodální evropské koridory (mimo řešené území)

4. ochranná pásma výrobních areálů (údaje viz sledovaný jev č. 114) 5. ochranná a bezpečnostní pásma technické a dopravní infrastruktury, chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR

Záměry na změny využití území z hlediska hospodářské základny 1. Výstavba komerčně průmyslových zón: a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. c) KP 8 Tábor – Měšice, v prostoru mezi současně zastavěným územím Tábora a dálnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědělským areálem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území následujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ústí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.

- 45 -


I.3.A.2 Veřejná ekonomika Stav a vývoj území z hlediska veřejné ekonomiky Veřejná ekonomika obsahuje hospodaření územně samosprávných celků, t.j. krajů a obcí, a orgánů a organizací státní správy. Data o hospodaření obcí III. stupně, t.j. ORP nejsou dostupná z běžných veřejně přístupných informačních zdrojů. Totéž platí o územním průmětu hospodaření státních orgánů a organizací, protože v řešeném území správního obvodu ORP Tábor mají pouze svá zastoupení, resp. filiálky. Největší část příjmů obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové. Na výši a způsob naplnění příjmové stránky obecních rozpočtů má poměrně zásadní vliv charakter sídelní struktury správního obvodu obce. Velká města - zejména města s populací nad 100 tisíc obyvatel, mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samospráv. Z tohoto pohledu je sídelní struktura ORP Tábor relativně nepříznivá, neboť je tvořena hlavně velkým počtem malých obcí. Podrobné údaje o rozpočtech a hospodaření jednotlivých obcí ORP Tábor uvádí tabulka PT-1 v Příloze I. 8. 2..

Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky se nevymezují.

Limity využití území z hlediska veřejné ekonomiky Limity využití území z hlediska veřejné ekonomiky nejsou identifikovány.

Záměry změn v řešeném území z hlediska veřejné ekonomiky Záměry změn v řešeném území z hlediska veřejné ekonomiky nebyly uplatněny.

- 46 -


I.3.A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 

sledované jevy A88 – A95, A102, A103, A106

Stav a vývoj území z hlediska dopravní infrastruktury Pro přepravu osob a zboží v řešeném území správního obvodu ORP Tábor i z hlediska širších územních vztahů má dominantní význam silniční a železniční síť. Ekonomicky nejefektivnější a zároveň nejšetrnější k životnímu prostředí je využívání multimodálních evropských přepravních koridorů. Z hlediska území ČR leží správní obvod ORP na významném multimodálním koridoru M1 Praha-České Budějovice – státní hranice (Linz). Ten je tvořen dálnicí D3 a silnicí I/3 (E55). Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tábor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov – Milevsko – Příbram a na západě krátký úsek I/29 směr Písek (sledovaný jev č. 88 a 90). Součástí silniční sítě jsou také silnice II. třídy (viz údaje sledovaného jevu č. 91) spojující významná sídla regionu a dále relativně hustá síť silnic III. třídy (viz údaje sledovaného jevu č. 92), určených k vzájemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy neustále roste, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dálnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji.

1. Dálnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť je v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) dobudování:  dálnice D3 na trase Praha–Tábor–České Budějovice–Dolní Třebonín (–Linz) 2,  rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice-Kaplice-Dolní Dvořiště - státní hranice – (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. Dále již byla zahájena výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20– Písek/Strakonice)

2

Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor-Chotoviny v délce 9 km a Mezno-Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017

- 47 -


K-7 Hlavní dopravní tahy – transevropské multimodální koridory


2. Silnice V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda– Strakonice-Vimperk–Strážný–hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v návrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚR 2008/, je znázorněn v následujícím kartogramu K-I.3.A-6. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1.

- 48 -


K-8 Hlavní silniční tahy


Silnice I/3, I/19 a I/29 (sledovaný jev č. 90) mají charakter spojení pro nadregionální i místní provoz. Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o:  silnici II/120 Sedlčany – Mladá Vožice  silnici II/122 Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice (napojením na II/120)  silnici II/123 Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 západně od Tábora)  silnici II/135 Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně (napojením na II/105)  silnici II/136 Černovice – Mlýny – Tučapy  silnici II/137 Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Sudoměřice u Bechyně (napojením na II/159)  silnici II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí

- 49 -


Celkovou situaci silniční sítě v ORP Tábor zobrazuje následující kartogram: K-9 Stav silniční sítě

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

- 50 -


Intenzity dopravních toků po hlavních úsecích silniční sítě v řešeném území zobrazuje následující kartogram: K-10 Intenzity dopravy


3. Železnice Železniční doprava ve správním obvodu ORP Tábor stejně jako v celém regionu využívá síť železnic postavenou převážně v 19. století. Tato síť je sice relativně hustá, avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou v naprosté většině úseků jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným nárokům. Specifickým problémem železniční sítě je průchod velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrátovosti provozu zejména na regionálních tratích dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Řešeným územím ORP Tábor je veden IV. tranzitní železniční koridor (severojižní), který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadnárodním významem. Územím správního obvodu ORP Tábor procházejí následující železniční tratě:

- 51 -


T-13 Železniční tratě procházející SO ORP Tábor Trať číslo

Název trati

Druh trati

Trakce

Rozchod

201

Tábor – Ražice

celostátní

dieselová

normální – 1435 mm

202

Tábor – Bechyně

regionální

elektrická


220

(Praha) – Benešov u Prahy – České Budějovice

celostátní

elektrická


224

Tábor – Horní Cerekev

celostátní

dieselová


zdroj: Mapy železniční sítě

K-11 Hlavní železniční koridory


Z hlediska klasifikace tratí podle zákona č. 266/1994 Sb. o drahách jsou železniční dráhy rozděleny podle významu, účelu a technických podmínek do kategorií drah celostátních, regionálních, vleček a speciálních. Řešeným územím procházejí dráhy celostátní (viz sledovaný jev č. 94) a regionální (sledovaný jev A95), jak je patrné z následujícího kartogramu:

- 52 -


K-12 Stav železniční sítě


4. Letecká doprava V řešeném území je též bohatě zastoupena infrastruktura pro leteckou dopravu jak dokládá následující tabulka s uvedením letišť, jejich druhového zařazení, kategorie a typu vzletové a přistávací dráhy: T-14 Letiště na území SO ORP Tábor Název

IČO

Charakter

Určení

Typ dráhy

Veřejné vnitrostátní letiště Tábor

16846842

CV

V

N

Vojenské letiště - Všechov

60162694-5

VO

V

Z

Heliport - Nemocnice Tábor

26095203

CN

V

Z

zdroj:databáze jevu A102

Letiště Tábor má statut veřejného letiště pro vnitrostátní dopravu. Záložní vojenské letiště Tábor – Všechov by podle dostupných informací mělo být převedeno na civilní vnitrostátní provoz. Výhradně pro účely Integrovaného záchranného systému je určen heliport Táborské nemocnice (sledovaný jev č. 102, 103). Tato letiště (s výjimkou heliportu a vojenských letišť) mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.

- 53 -


K-13 Letiště na území SO ORP Tábor


- 54 -


5. Cyklistická doprava Území SO ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras různých kategorií, jak dokládá následující kartogram: K-14 Cyklotrasy na území SO ORP Tábor


Údaje o cyklostezkách a cyklotrasách tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu č. 106 a jsou zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace Podkladů k RURÚ. Program Greenways: je programem podporujícím ochranu přírody a kulturního dědictví, včetně regionálního rozvoje prostřednictvím k životnímu prostředí šetrné turistiky. Jsou tak generovány stimuly drobného podnikání a občanských neziskových aktivit pro zpřístupnění hodnot přírodního i urbanizovaného prostředí podél koridoru trasy. Program je rovněž určen pro územně rovnoměrnější a ekologicky šetrnější rozložení cestovního ruchu mimo jeho hlavní destinace. Do programu je zatím v území ORP Tábor zařazen úsek Planá n.L. – Tábor – Borotín – Libenice dálkové cyklotrasy Wien - Praha. Dálkové turistické stezky (sledovaný jev č. 106). Jedná se o propojenou kontinentální síť dálkových turistických stezek, vytvářenou Evropskou turistickou asociací (EWV) již od r. 1969. Řešeným územím prochází trasa E3 Černé moře – Pyrenejský poloostrov s celkovou délkou 6 950 km. Síť ostatních značených turistických stezek a tras je v řešeném území relativně velmi hustá v okolí hlavních center cestovního ruchu, tj. Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Choustník a okolí řeky Lužnice.

- 55 -


Hodnoty území z hlediska dopravní infrastruktury 1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dálnicí D7

2. provázaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III. třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu Limity využití území z hlediska dopravní infrastruktury 1. ochranná pásma dálnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pásma letišť (těsně mimo řešené území) Záměry na změny využití území z hlediska dopravní infrastruktury T-15 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území

Kód VPS

Lokalizace

Popis označení

Číslo úseku

Vymezení koridoru úsek

Dotčená katastrální území

šířka v m

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1

Dálnice D-3 u Tábora

D-3

1

Tábor Čekanice – Měšice stáv. sil. I/3

200 Čekanice, Měšice u Tábora

D6

Silnice I/19 v úseku Oltyně Tábor - hranice kraje Vysočina

I/19

8

úsek Tábor (MÚK Klokoty) – Tábor (most přes Jordán) – úprava na čtyřpruh

100 Klokoty, Tábor, Náchod u Tábora

9

severní obchvat Zárybniční Lhoty

200 Měšice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota

10

úsek Zárybniční Lhota (východ) – Chýnov (západ) – homogenizace

100 Zárybničná Lhota, Nová Ves u Chýnova, Chýnov u Tábora

12

úsek Kladruby – hranice s krajem Vysočina

200 Kladruby, Dolní Hořice, Pořín, Lejčkov, Prasetín

9

úsek Bernartice – Opařany

400 Opařany

11

úsek Opařany (východní okraj) – Oltyně (západ)

100 Opařany, Oltyně, Řepeč

D11

Silnice I/29

I/29

- 56 -


T-15 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území - dokončení

Kód VPS

Lokalizace

Popis označení

Číslo úseku



šířka v m

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D 24

Nové mimoúrovňové křížení silnice II/120 se IV. TŽK

II/120

120 Ad IV.TŽK

100 Sudoměřice u Tábora

D 54

Planá nad Lužnicí

II/409

Planá nad Lužnicí přivaděč D-3

100 Planá nad Lužnicí

D 75

Táborsko

Cyklo

1

Chotoviny - Tábor

30 Chotoviny, Košín, Náchod u Tábora

2

Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí - Želeč

30 Tábor, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Želeč, Sezimovo Ústí

3

Planá nad Lužnící Košice

30 Planá nad Lužnicí, Doubí u Tábora, Košice

4

Měšice - Knížecí rybník

30 Měšice, Zárybničná Lhota

zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 57 -


T-16 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC

Kód VPS

Lokalizace

Popis a označení z VÚC

Číslo úseku


šířka v m


KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D1

Dálnice D3 v úseku Tábor České Budějovice - Dolní Třebonín

D-3 TA

2

Tábor Měšice - Veselí nad Lužnicí

D3

IV. Tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje - Tábor hranice okresu TA/ČB

IV. TŽK TA 1.zam

1

hranice StČ kraje Tábor

100-600 Nemyšl, Prudice, Sudoměřice u Tábora, Moraveč, Chotoviny, Červené Záhoří, Vrážná, Stoklasná Lhota, Čekanice u Tábora, Náchod, Tábor

2

Doubí u Tábora Soběslav

150-600 Planá n. Luž., Doubí u Tábora, Košice u Tábora, Roudná n. Luž., Myslkovice, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvěrotice, Soběslav

TA zm. 2

7

úsek Oltyně – Tábor (MÚK Klokoty)

200 Oltyně, Drhovice, Meziříčí, Dražice u Tábora, Klokoty

TA

11

jižní obchvat Chýnova vč. severního obchvatu sídla Kladruby

200 Chýnov u Tábora, Záhostice, Kladruby

TA zm. 2

10

jižní obchvat Opařan

200 Opařany

TA

12

obchvat Oltyně

200 Oltyně, Řepeč

D6

D11

Silnice I/19 v úseku Lety Oltyně

Silnice I/29

600 Měšice u Tábora, Sezimovo Ústí, Turovec, Planá nad Lužnicí, Košice u Tábora, Doubí u Tábora, Myslkovice, Roudná, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvěrotice, Soběslav, Chlebov, Řípec, Žíšov u Veselí

- 58 -


T-16 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schválených ÚP VÚC - dokončení

Kód VPS

Lokalizace

Popis a označení z VÚC

Číslo úseku


šířka v m


KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU D25

Silnice II/122 nový úsek silnice jižně od Bechyně

II/122 TA

Bechyně jih

100 Bežerovice, Hodonice u Bechyně

D29

Silnice II/137 v úseku Březnice Tábor - Mladá Vožice

II/137 TA

1

Březnice - Sudoměřice u Bechyně

100 Březnice, Blatec, Sudoměřice u Bechyně, Bežerovice

TA

2

průtah Sudoměřice u Bechyně

100 Sudoměřice u Bechyně

TA 2.zm.

3

přeložka Bechyňská Smoleč

100 Bechyňská Smoleč

TA

4

přeložka Malšice

100 Čenkov u Malšice, Malšice

5

obchvat Slapy

100 Slapy u Tábora

6

Tábor Horky - křiž. s dnešní I/3

100 Slapy u Tábora, Horky u Tábora, Čelkovice, Tábor

7

úsek Měšice – Čekanice

100 Tábor, Měšice u Tábora, Čekanice u Tábora

8

úsek Čekanice – Hlinice

100 Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora, Hlinice

TA zm. 2

9

obchvat Ratibořské Hory

100 Vřesce, Ratibořské Hory,Dub u Ratibořských Hor, Ratibořice u Tábora, Pohnánec

TA zm. 1

1

přeložka

100 Moraveč u Chotovin

TA

D56

úprava mimoúrovňového křížení silnice II/120 s IV. TŽK


- 59 -


I.3.A.4 Technická infrastruktura Stav a vývoj území z hlediska technické infrastruktury 1. Vodní hospodářství 1.1. Vodní zdroje  sledovaný jev A44 Jihozápadní část řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Ve správním obvodu ORP Tábor a jeho bezprostředním okolí jsou pro zásobování obcí významné především podzemní zdroje, vázané na turonské sedimenty na sever a východ od Tábora a v poříčních sedimentech Lužnice. Situování hlavních vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody v řešeném území zobrazuje následující kartogram: K-15 Vodní zdroje a technologické objekty zásobování vodou


- 60 -


1.2. Vodárenské systémy  sledovaný jev A67, A68 Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých málo vyhovujících vodních zdrojů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. V řešeném území je 81% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů. Územní rozložení vodovodních sítí a obcí bez vodovodu v řešeném území zobrazuje následující kartogram: K-16 Vodovodní síť


- 61 -


1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod Ve srovnání s jinými kraji ČR zaostává Jihočeský kraj za průměrným podílem počtu obcí i obyvatel, připojených na veřejnou kanalizaci s koncovým zařízením na čištění odpadních vod – ČOV. U malých obcí či místních částí větších obcí často nakládání s odpadními vodami odporuje platným předpisům, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegálně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Ve smyslu závazné legislativy EU musí obce nad 2000 EO vybudovat do konce r. 2010 odpovídající systémy odkanalizování a čištění odpadních vod. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. V řešeném území 86% celkového počtu obyvatel žije v domácnostech připojených na veřejné systémy kanalizace, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Územní rozložení ČOV a kanalizační sítě zobrazují následující dva kartogramy: K-17 Čistírny odpadních vod


- 62 -


K-18 Kanalizační síť


- 63 -


2. Energetika, spoje, telekomunikace Jediným využitelným energetickým zdrojem, který se nachází přímo v řešeném území, je Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné síti společností EON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané n. L. (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrábějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost EON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE). Ty jsou však obecně v současnosti málo využívané a tvořily v r. 2005 jen cca 0,9% z celkové spotřeby paliv a energií v JčK. Velký potenciál je rovněž v oblasti úspor energií. 2.1. Zásobování elektrickou energií  sledované jevy A72, A73 Zásobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 Vedení 110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora. Celkovou situaci elektrizační sítě v území SO ORP Tábor zobrazuje následující kartogram: K-19 Elektrizační síť


- 64 -


2.2. Zásobování zemním plynem Území Jihočeského kraje je zásobováno zemním plynem z Jihočeské plynárenské, a.s. (JČP, a.s.) vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. V řešeném území SO ORP Tábor je až dosud plynofikováno asi 25% z celkového počtu obcí, což ilustruje následující kartogram: K-20 Podíl obyvatel zásobovaných plynem


Řešeným územím prochází severojižním směrem významný VVTL plynovod z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří páteř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí n.L. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN Dle údajů správce distribuční sítě (JČP, a.s.) se v posledním období díky masívnímu růstu ceny plynu zvyšuje počet neaktivních přípojek. Hierarchicky uspořádaná plynovodní síť v řešeném území (VVTL, VTL, STL plynovody) je zakreslena ve výkresu hodnot území. Podrobnější údaje o ní tvoří obsahovou náplň databáze sledovaných jevů A74, A75.

- 65 -


2.3. Zásobování teplem  sledovaný jev A79, A80 V řešeném území se vyskytují pouze systémy CZT sídlištní s omezeným územním rozsahem. Podrobné údaje o těchto systémech jsou součástí obsahové náplně sledovaného jevu č.79 a 80. SCZT jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území. 2.4. Systémy pro přenos informací  sledované jevy A81 a A82 Území správního obvodu ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dálkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo státní telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dálkovými kabely připojeni jednotliví vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes představovány kapacitními automatickými, digitálními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové trasy páteřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE, a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signálem. Území správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signálem rozhlasového vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů. 2.5. Odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v řešeném území zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká dlouhodobě ze stavebnictví, z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v Jihočeském kraji zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. V posledních letech pozitivně roste podíl tříděného odpadu, což je výsledkem jak osvětové kampaně tak dotacemi obcím ve formě nádob na tříděný odpad. Obce rovněž ve větší míře zřizují sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu. Využití vytříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit.

- 66 -


2.6. Produktovody Jižní polovinou řešeného území jsou vedeny produktovody přepravující potenciálně nebezpečné látky. Geografickou polohu jejich tras územím SO ORP Tábor, včetně bezpečnostních pásem zobrazuje následující kartogram: K-21 Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami


- 67 -


Hodnoty území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodářství: 1. konsolidované vodárenské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou Zásobování energiemi a teplem: 3. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé zásobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů

4. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 5. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť) 6. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signálem celoplošného vysílání Odpady: 7. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů 8. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin Limity území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodářství: 1. ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řadů 2. ochranná pásma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pánev Zásobování energiemi a teplem: 4. 5. 6. 7.

ochranná pásma vedení VVN a VN, ochranné pásmo TR Bechyně a úsekových rozvoden ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení – VTL plynovodů a RS ochranná pásma podzemních telekomunikačních zařízení (dálkové a místní kabely) ochranná pásma RR tras a nadzemních částí radiokomunikačních systémů

Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Záměry na změny využití území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodářství: 1. vytváření koridorů pro zásobování vodou z velkých zdrojů 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) 3. plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schválených ÚP VÚC

- 68 -


T-17 Plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schválených ÚP VÚC

Kód

Název

Popis označení


V 36

Jistebnice - Nová ČOV

ČOV

Jistebnice

V 12

Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny

Napojení sídel na vodovod

Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Chotoviny, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Řevnov, Vrážná zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Zásobování energiemi a teplem, spoje: 4. plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika T-18 Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika

Kód

Název

Popis označení


Ee2

Chotoviny - Zadní Střítež

VVN - 110 kV

Bradáčov, Dolní Hrachovice, Chotoviny, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Zadní Střítež

Ee10

Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora

VVN – 110 kV

Stoklasná Lhota, Náchod u Tábora, Čekanice u Tábora

Ee26

Transformovna TáborNáchod

TR110/22 kV

Náchod u Tábora

Ee33

Kočín – Mírovka

VVN 400 kV

Nové Dvory u Pořína, Kozmice u Chýnova, Chrbonín, Krtov, Choustník, Kajetín, Skopytce, Krátošice, Košice u Soběslavi, Chabrovice zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

5. plochy a koridory technické infrastruktury – zásobování plynem T-19 Plochy a koridory technické infrastruktury - zásobování plynem

Kód

Název

Popis označení


Ep2

Olší – Jistebnice

VTL plynovod

Olší u Opařan, Padařov, Drahnětice, Makov u Jistebnice, Jistebnice

Ep4

Soběslav - Planá nad Lužnicí

VTL plynovod

Planá nad Lužnicí, Chlebov, Myslkovice, Přehořov u Soběslavi, Košice u Soběslavi, Soběslav, Sedlečko u Soběslavě, Zvěrotice

Ep15

územní rezerva Hvožďany – Chrášťany

ÚRVTL

Hvožďany u Bechyně

Ep25

Mladá Vožice – Pacov, I. etapa

VTL plynovod

Mladá Vožice, Běleč u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Smilovy Hory, Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

6. zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup - 69 -


na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitální vysílání TV a rozhlasového signálu

Odpady: 7. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány.

- 70 -


I.3.B Pilíř soudržnosti společenství obyvatel I. 3. B. 1. Obyvatelstvo I. 3. B. 2. Vzdělávání I. 3. B. 3. Zdravotnictví I. 3. B. 4. Sociální péče I. 3. B. 5. Kultura a památková péče I. 3. B. 6. Sport a tělovýchova I. 3. B. 7. Bydlení a bytový fond I. 3. B. 8. Zaměstnanost a trh práce I. 3 .B. 9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I. 3 .B. 10. Struktura osídlení, regionalizace

I.3.B Pilíř soudržnosti společenství obyvatel I.3.B.1 Obyvatelstvo 

sledovaný jev A 119

Stav a vývoj území z hlediska obyvatelstva 1. Vývoj počtu obyvatel Díky veřejné databázi Českého statistického úřadu (VDB ČSÚ) je vývoj počtu obyvatel v řešeném území správního obvodu ORP Tábor souborem dobře zjistitelných údajů s pravidelnou každoroční aktualizací, která umožňuje dlouhodobé hodnocení vývoje a změn v časové řadě cenzů od r. 1869 do r. 2009. Počet trvale bydlících obyvatel je sice exaktním údajem, který však ne zcela hodnověrně vypovídá o celkovém počtu uživatelů řešeného území a jeho kolísání v čase, takže jde o informační zdroj, který je třeba v systému územního plánování brát s jistou rezervou. Pro potřeby územního plánování by tudíž bylo potřebné pracovat rovněž s počtem a strukturou tzv. ostatních uživatelů území, vlivy jednodenní návštěvnosti a s územním rozložením těchto vlivů 3. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Tab. T-20 udává celkový počet obyvatel ORP Tábor k 31. 12. 2009, jejich věkovou strukturu a porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje. Z tohoto srovnání vyplývá, že na území SO ORP Tábor žije lehce nadprůměrný počet seniorů nad 65 let věku a lehce podprůměrný počet dětí do 14 let věku.

3

Ostatní uživatelé území (OUÚ) = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, t.j. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace. Potenciální uživatelé území (PUÚ) = trvale bydlící obyvatelé + OUÚ

- 71 -


T-20 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Tábor a Jihočeském kraji v roce 2009

Položka

Kraj celkem Celkem

637 643

0 1-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95+ 0 - 14 podle statistických skupin (věkové skupiny) a 15 - 64 podíl obyvatel v dané věkové skupině v [%] 65+ Index stáří (65+ / 0-14) Průměrný věk obv. Muži 0 - 14 v tom ve věku 15 - 64 65+ Ženy 0 - 14 v tom ve věku 15 - 64 65+

7 027 26 785 29 075 28 781 38 565 41 977 44 977 54 100 50 209 42 138 41 516 44 874 46 971 43 954 31 829 22 710 20 107 13 556 6 814 1 257 421 14,4% 70,5% 15,2%

v tom ve věku

91 668 449 281 96 694 105,5 40,7 314 543 46 949 228 117 39 477 323 100 44 719 221 164 57 217

SO ORP Tábor 80 782

11 290 56 271 13 221 117,1 41,4

877 3 273 3 579 3 561 4 688 5 204 5 543 6 700 6 325 5 320 5 224 5 634 6 036 5 597 4 026 3 154 2 856 2 017 938 166 64 14,0% 69,7% 16,4%

39 641 5 826 28 449 5 366 41 141 5 464 27 822 7 855 zdroj: ČSÚ

Územní rozložení obyvatelstva řešeného území do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor a jeho vývoj v základních demografických charakteristikách je uveden v tab. PT-2 v Příloze I. 8. 2.

- 72 -


K-22 Průměrný věk obyvatelstva v obcích Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 73 -


K-23 Podíl obyvatel ve věku 65+ let na obcích Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 74 -


Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2009 zobrazuje následující tab. T-21 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tábor za období let 1995-2009

Rok

Počet obyvatel k 31.12.

v tom podle pohlaví muži

v tom ve věku

ženy

0 až 14 let

15 až 64 let

Index stáří

65 a více let

1995

81 599

39 830

41 769

15 015

55 249

11 335

75,5

1996

81 362

39 738

41 624

14 552

55 361

11 449

78,7

1997

81 219

39 662

41 557

14 097

55 524

11 598

82,3

1998

81 197

39 678

41 519

13 724

55 706

11 767

85,7

1999

81 175

39 663

41 512

13 347

55 891

11 937

89,4

2000

81 105

39 678

41 427

13 031

56 047

12 027

92,3

2001

80 647

39 445

41 202

12 626

55 971

12 050

95,4

2002

80 504

39 407

41 097

12 328

56 111

12 065

97,9

2003

80 321

39 317

41 004

12 051

56 179

12 091

100,3

2004

80 197

39 279

40 918

11 779

56 254

12 164

103,3

2005

80 137

39 284

40 853

11 542

56 320

12 275

106,4

2006

80 233

39 316

40 917

11 369

56 449

12 415

109,2

2007

.

39 471

.

11 332

56 528

12 622

.

2008

80 623

39 554

41 069

11 280

56 431

12 912

.

2009

80 782

39 641

41 141

11 290

56 271

13 221

.

zdroj: ČSÚ

Územní průmět vývoje počtu obyvatel do jednotlivých obcí SO ORP Tábor udává tabulka T-24 v Příloze I. 8. 2.

- 75 -


Podle posledních dostupných údajů ČSÚ o celkovém počtu obyvatel v řešeném území žilo k 31. 12. 2009 ve SO ORP Tábor celkem 80.782 obyvatel, z toho 39.641 mužů a 41.141 žen. Území ORP Tábor patří k těm, v nichž podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je extrémně nízký (do 1%), jak dokládá následující kartogram: K-24 Podíl cizinců na obyvatelstvu

zdroj: ČSÚ

Údaje v následující tabulce svědčí o tom, že pohyb obyvatel v území ORP Tábor je proporcionálně velmi malý: T-22 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Tábor Kraj, SO ORP

Sňatky Rozvody

Potraty Přírůstek Živě Přirozený Přistě- VystěCelkový Zemřelí stěhonarození celkem UPT1) přírůstek hovalí hovalí přírůstek váním Absolutní údaje

Kraj celkem Tábor

2 871

1 731

7 027

372

219

883

2 371 1 367 286

161

6 467

560

5 135

4 380

755

1 315

834

49

959

849

110

159

Relativní údaje (na 1 000 obyvatel středního stavu) Kraj celkem

4,5

2,7

11,0

3,7

2,1

10,2

0,9

8,1

6,9

1,2

2,1

Tábor

4,6

2,7

10,9

3,5

2,0

10,3

0,6

11,9

10,5

1,4

2,0

1)

umělá přerušení těhotenství

zdroj: ČSÚ

- 76 -


Zatímco v některých obcích na periferii SO ORP počet obyvatel trvale klesá od r. 2001 (Bechyně, Březnice, Smilovy Hory, Šebířov) v obcích tvořících jádro aglomerace (Chotoviny, Malšice, Dražice) s výjimkou města Tábor, počet obyvatel roste. Územní porovnání regionálních rozdílů změn počtu obyvatel podle ORP České republiky ukazuje, že správní obvod ORP Tábor patří k obcím III. stupně se silně stabilizovaným počtem obyvatel s malou mírou změn. K-25 Změna počtu obyvatel v jednotlivých obcích Jihočeského kraje mezi roky 2000 a 2008

zdroj: ČSÚ

Hodnoty území z hlediska obyvatelstva 1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn 2. příznivé celkové saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel Limity území z hlediska obyvatelstva Limity území z hlediska obyvatelstva nejsou vymezovány.

Záměry změn z hlediska obyvatelstva Záměry změn z hlediska obyvatelstva nebyly identifikovány.

- 77 -


I.3.B.2 Vzdělávání 

sledované jevy A3, A115 a A119

Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol a jejich vhodné územně prostorové rozložení. K velmi důležitým rozvojovým impulzům je dále počítána lokalizace vysokých škol , resp. jejich fakult či pracovišť v daném území (ve správním obvodu ORP Tábor se nevyskytují) a zvyšování nabídky studijních příležitostí nejen v nich, ale i ve vyšších a středních odborných školách. S ohledem na ekonomický profil SO ORP Tábor a jeho hospodářskou základnu je dále podstatný počet a odborná struktura odborných učilišť a středních odborných zemědělských škol. V období 2000 – 2006 v souladu s celostátním trendem klesal s výjimkou vysokých škol počet žáků. Snižoval se také počet mateřských a základních škol, kdežto počet gymnázií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil. Počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v regionu nárůst i při poklesu počtu žáků. S rozvojem řešeného území a jeho předpokládanou transformací úzce bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v populaci SO ORP Tábor a žádoucí snižování subregionálních rozdílů v jejich umístění. Vzdělanost obyvatel se projevuje jako významný faktor předpokladů rozvoje území. Tato tendence se bude v budoucnu uplatňovat ještě silněji. Z dostupných údajů o věkové struktuře a mobilitě obyvatel lze nepřímo usuzovat o změnách struktury vzdělanosti obyvatel v řešeném území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je třeba považovat za silný negativní faktor rozvojových předpokladů území. Naopak podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je velmi důležitým pozitivním impulzem územního rozvoje. Tabulka PT-4 v Příloze I. 8. 2. uvádí podrobné údaje o dosaženém vzdělání obyvatel jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP Tábor. Územní průmět podílu obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním v obcích ukazuje následující kartogram. K-26 Podíl obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním v obcích JčK

zdroj: ČSÚ

- 78 -


Podíl obyvatel s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním je podprůměrný zejména na katastrech obcí, tvořících severovýchodní periferii SO ORP Tábor. Počet škol v řešeném území s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymnázia, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy a VOŠ udávají následující tab.

- 79 -


T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom

Kód obce

Počet obyvatel [1]

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Mateřská škola

1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] -

Základní škola nižší stupeň (1.-5. třída) 1 [2] 1 [2] -

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

[2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 80 -


T-23 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor - pokračování Obec

Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

Kód obce

Počet obyvatel [1]

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Mateřská škola

1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 3 [2] 2 [2] -

Základní škola nižší stupeň (1.-5. třída) 1 [2] 1 [2] 1 [2] -

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

[2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 81 -



Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

Kód obce

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

Počet obyvatel [1]

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Mateřská škola 1 [2] 1 [2] 7 [2] 1 [2]

Základní škola nižší stupeň (1.-5. třída) 1 [2] 2 [2] 1[2]

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 82 -




Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

Počet obyvatel [1] 114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Základní škola - vyšší stupeň (1. - 9. třída) 2 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] -

Střední odborné učiliště

Gymnázium

-

-


- 83 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Základní škola - vyšší stupeň (1. - 9. třída) 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 2 [2] -

Střední odborné učiliště

Gymnázium

1 [2] -

-

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

[2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 84 -




Kód obce

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

Počet obyvatel [1] 592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Základní škola - vyšší stupeň (1. - 9. třída) 1 [2] 6 [2] -

Střední odborné učiliště 5 [2] -

Gymnázium

2 [2] -


- 85 -




Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

Počet obyvatel [1] 114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Střední odborná škola včetně zdravotnické 1 [2] -

Škola speciální

Základní umělecká škola -

1 [2] -


- 86 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Střední odborná škola včetně zdravotnické 1 [2] -

Škola speciální

Základní umělecká škola -

1 [2] -

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

[2] - ke 30.6.2006 zdroj: ČSÚ

- 87 -




Kód obce

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

Počet obyvatel [1]

Střední odborná škola včetně zdravotnické

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Škola speciální

9 [2] -

3 [2] -

Základní umělecká škola 1 [2] -


V celém SO ORP jsou jediná jazyková škola a dvě vyšší odborné školy, situované v Táboře.

Hodnoty území z hlediska vzdělávání 1. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělávání v Praze a Českých Budějovicích 2. zastoupení vyšších a speciálních středních škol nadmístního významu 3. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol Limity využití území z hlediska vzdělávání V rámci tematického okruhu „Vzdělávání“ se nevymezují

Záměry na změny využití území z hlediska vzdělávání Konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly uplatněny.

- 88 -


I.3.B.3 Zdravotnictví 

sledované jevy A3, A55, A56.

Síť zdravotnických zařízení a dostupnost lékařské péče pro obyvatelstvo jsou významným stabilizujícím faktorem rozvoje území. Údaje o plochách zdravotnických zařízení v řešeném území nejsou s výjimkou lázeňských území k dispozici. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zdravotnickými zařízeními v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personálu) je dostupný v databázi ÚZIS. Ve všech výše uvedených ukazatelích je situace v řešeném území lehce pod průměrem ČR. O dostupnosti lékařské péče v daném území pro jeho obyvatelstvo nejlépe vypovídající je ukazatel počtu lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře. S ohledem na odhadovaný významný vliv ostatních (OUÚ) a potenciálních (POÚ) uživatelů území lze tyto údaje považovat v řešeném území za nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se totiž podle expertních odhadů může vyskytovat až o 20% vyšší reálný počet uživatelů území než je počet trvale bydlících obyvatel. Jednodenní návštěvnost toto zatížení území ještě dále významně zvětšuje a ovlivňuje tím i potřebu zdravotní péče a její dostupnost. V této souvislosti je třeba pokládat za nepříznivý trend úbytku samostatných ambulantních ordinací lékařů a hlubší pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobě nemocné a odborných léčebných ústavů, protože tento trend není ani zdaleka kompenzován nárůstem počtu lůžek v nemocnicích. Jako významný další samostatný problém se jeví dostupnost záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci v některých částech řešeného území a vysoká koncentrace dostupných zdravotnických zařízení pouze do městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. V území SO ORP Tábor není žádná léčebna dlouhodobě nemocných (LDN), ani jesle. Situování vybraných ostatních zařízení zdravotní péče udává následující tabulka. T-24 Vybraná ostatní zařízení zdravotní péče

Typ zařízení

Obec

Počet celkem

Sdružené ambulantní zařízení

Sezimovo Ústí, Tábor

2

Ambulantní zařízení

Bechyně, Sezimovo Ústí

2

Nemocnice

Tábor

1

Detašovaná pracoviště nemocnice

Tábor

2

Odborné léčebné ústavy mimo LDN

Opařany

1

Ostatní lůžková zařízení

Bechyně, Sezimovo Ústí

2

Transfúzní stanice

Tábor

1

Zařízení lékárenské péče

Bechyně (2), M. Vožice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, 20 Tábor (15) zdroj: ČSÚ

Vybavenost území zařízeními základní odborné zdravotní péče dokumentuje následující tabulka

- 89 -


T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor Obec


Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

Počet obyvatel [1]

114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] 2 [2] 1 [2] -

Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa

2 [2] 1 [2] 1 [2] -

Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 31.12.2008

5 [2] 1 [2] 1 [2] 1 [2] zdroj: ČSÚ

nejsou uvedena detašovaná pracoviště [3] - ke 31.12.2006 [5] - ke 31.12.2007

- 90 -


T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování Obec


Kód obce

Počet obyvatel [1]

Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Poznámky:

1 [2] 1 837 174 2 [2] 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 [2] 1 394 3 [2] 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 1 [2] 750 88 74 250 4 [2] 7 330 146 130 158 485 372 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

[1] - ke 31.12.2009

[2] - ke 31.12.2008

Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

[3] - ke 31.12.2006

1 [2] 1 [2] -

Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 1 [2] 1 [2] 2 [2] 1[2] 4 [2] zdroj: ČSÚ

[5] - k 31.12.2007

- 91 -



Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč Poznámky: [1] - ke 31.12.2009 [2] - ke 31.12.2008 [3] - ke 31.12.2006 [5] - ke 31.12.2007

Kód obce

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

Počet obyvatel [1]

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 18 [2] -

Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 [5] 12 [2] -

Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 29 [2] -

nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ

- 92 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

[1] - ke 31.12.2009

114 69 1 [2] 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 1 [5] 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145 nejsou uvedena detašovaná pracoviště [3] - ke 31.12.2006

[2] - ke 31.12.2008

[5] - ke 31.12.2007

Poznámky:

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa

Samostatná ordinace lékaře specialisty 2 [2] -

Ostatní samostatná zařízení

1 [2] 1 [2] -

zdroj: ČSÚ

- 93 -



Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

Kód obce

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

Počet obyvatel [1]


1 837 174 1 [2] 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372 nejsou uvedena detašovaná pracoviště [2] - ke 31.12.2008

Samostatná ordinace lékaře specialisty 1 [2] 2 [2] -


1 [2] 2 [2] 6 [2] zdroj: ČSÚ

- 94 -


T-25 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - dokončení Obec


Kód obce

Počet obyvatel [1]

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417


Poznámky: [1] - ke 31.12.2009

592 665 297 58 356 6 [2] 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923 nejsou uvedena detašovaná pracoviště [3] - ke 31.12.2006

[2] - ke 31.12.2008

[5] - ke 31.12.2007

Samostatná ordinace lékaře specialisty 41 [2] -


21 [2] -

zdroj: ČSÚ

- 95 -


V řešeném území správního obvodu ORP Tábor je zastoupena 2 léčebnami i lázeňská péče, a to ve městě Bechyni (viz následující kartogram) K-27 Lázeňská místa - léčebny


Celkový počet v obou lázeňských léčebnách je 559. Je to skutečný počet lůžek koncem roku 2009 v lázeňské léčebně, určených pro lázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Vymezení vnitřního a vnějšího lázeňského území tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu A56.

Hodnoty území z hlediska zdravotnictví 1. Nemocnice Tábor 2. lázeňské léčebny v Bechyni 3. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby Limity využití území z hlediska zdravotnictví 1. vnitřní a vnější území lázeňského místa Bechyně 2. ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň sledovaného jevu A55) Záměry na změny využití území z hlediska zdravotnictví Konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.

- 96 -


I.3.B.4 Sociální péče 

sledované jevy A3, A119

Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří sociální péče k hlavním ukazatelům rozvojových předpokladů území.

Stav a vývoj území z hlediska sociální péče Údaje o plochách zařízení sociální péče nejsou k dispozici. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zařízeními sociální péče v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personálu) je dostupný v databázi Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné jsou dále některé vybrané údaje ve VDB ČSÚ. V některých případech mohou mít kapacity i reálný počet klientů těchto zařízení významný místní vliv na skutečný počet uživatelů území. S existencí zařízení sociální péče a počty jejich klientů je tudíž nutné počítat v územně plánovacích činnostech. Územní rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v obcích správního obvodu ORP Tábor v relaci k počtu jejich obyvatel ukazují následující tabulky: T-26: Rozmístění jednotlivých zařízení sociální péče v SO ORP Tábor

Typ zařízení Ústav sociální péče pro mládež Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců Domov – penzion pro důchodce Úřadovna úřadu práce

Obec Tábor Bechyně (2), Jistebnice, M.Vožice, Planá n.L., Sezimovo Ústí, Tábor (3) Bechyně, Chýnov, Tábor M. Vožice Tábor

Počet celkem 1 8 3 1 1 zdroj: ČSÚ

Území SO ORP Tábor není vybaveno žádným domovem pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou, nebo zařízením s obdobným charakterem. Hodnoty území z hlediska sociální péče 1. stabilizovaný a funkční systém sociální péče Limity využití území z hlediska sociální péče V rámci tematického okruhu sociální péče nejsou limity využití území vymezeny

Záměry změn využití území z hlediska sociální péče Konkrétní požadavky na změny využití území z hlediska sociální péče nebyly uplatněny

- 97 -


I.3.B.5 Kultura a památková péče 

sledované jevy A3, A5, A6, A7, A8, A10, A12, A13, A14, A15, A16.

Obsahová náplň tohoto tematického okruhu je solidně a podrobně dokumentována v obsáhlé databázi výše uvedených sledovaných jevů a způsobem odpovídajícím měřítku zobrazena ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území SO ORP Tábor.

Stav a vývoj území z hlediska kultury a památkové péče 1. Plochy občanského vybavení - kultura  sledovaný jev A3. Údaje o plochách zařízení pro kulturu nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací byly výsledky šetření, realizovaného v r.1986. Další údaje viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A3.

2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky Území SO ORP Tábor má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích, které spolu s krajinným rázem vytvářejí jedinečný charakter území – genia loci. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou (viz obsahová náplň databáze sledovaného jevu A11). Kulturně historický potenciál území ORP Tábor je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických, protože generuje cestovní ruch a rekreační potenciál řešeného území. 2.1 Památkově chráněná území  sledovaný jev A5, A6, A7 Ve správním obvodu ORP Tábor se nacházejí:  Městská památková rezervace Tábor  Městská památková zóna Bechyně  Vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč a Ounuz. V návrhu je Vesnická památková zóna Hodonice. Do území SO ORP Tábor dále zasahuje region lidové architektury, jak je patrné z výkresu hodnot území 2.2 Nemovité kulturní památky Celkem 79 kulturně historicky cenných objektů, nalézajících se v řešeném území bylo podle zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči prohlášena za nemovitou kulturní památku (NKP) a zapsána do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek. Jejich situování v řešeném území zobrazuje výkres hodnot území 1:25 000. Nejvýznamnější z nich byly prohlášeny národními nemovitými kulturními památkami (NNKP) – viz odst. 2.3 a databáze sledovaných jevů A8, A9.

- 98 -


2.3 Nemovité národní kulturní památky  sledovaný jev A9. V řešeném území se nalézají následující národní kulturní památky:  radnice v Táboře č.p.1  areál Hradu Kotnov a pivovar, Bechyňská brána v Táboře  silniční řetězový most ve Stádleci  Kozí Hrádek 2.4 Území s archeologickými nálezy  sledovaný jev A16. Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s 99chémata99o99kými nálezy (ÚAN), která jsou rozdělena do následujících kategorií:  ÚAN I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů  ÚAN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických nálezů  ÚAN III: území, na kterém nebyl ještě rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů  ÚAN IV: území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, jako jsou např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy ÚAN s výjimkou ÚAN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. K-28 Území s archeologickými nálezy


Kulturně historický potenciál území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska

- 99 -


cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. Z tohoto pohledu přehledně dokumentují lokalizaci hlavních zájmů v řešeném území následující kartogramy. K-29 Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu


3. Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory 

sledované jevy A14, A15, A20.

V území SO ORP Tábor se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. Století do první poloviny 20. Století. Sem typově patří např. rozhledny, vodní díla, hamry, kovárny, historické úseky železnic, tunely, mosty, textilní manufaktury a ostatní továrny, rybniční soustavy, vodní kanály, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvářejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, sakrální architekturu, hřbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod..

- 100 -


Hodnoty území z hlediska kultury a památkové péče 1. památkově chráněná území, soubory staveb a stavby, zapsané do ÚSKP ČR: i. ii. iii. iv. v. vi. vii. viii.

národní kulturní památky nemovité kulturní památky městská památková rezervace Tábor městská památková zóna Bechyně vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz vesnická památková zóna Hodonice (v návrhu) krajinné památkové zóny (v návrhu – 2001) Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice městská památková zóna Chýnov (v návrhu)

2. území archeologických nálezů 3. historicky cenná území s urbanistickými hodnotami (viz databáze sledovaného jevu A11), historicky a architektonicky cennými objekty, technickými památkami, atd.. (viz databáze sledovaného jevu A13, A14)

4. místa významné události (viz databáze sledovaného jevu A19) Limity využití území z hlediska kultury a památkové péče 1. památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR a jejich ochranná pásma: i. ii. iii. iv. v.

národní kulturní památky nemovité kulturní památky městská památková rezervace Tábor městská památková zóna Bechyně vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz

Záměry na změny využití území z hlediska kultury a památkové péče 1. návrh na prohlášení krajinných památkových zón Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. návrh na prohlášení vesnické památkové zóny Hodonice 3. návrh na prohlášení městské památkové zóny Chýnov

- 101 -


I.3.B.6 Sport a tělovýchova Celková proměna životního stylu a postupný nárůst volného času generují zvýšenou potřebu ploch pro výstavbu sportovních zařízení a zařízení pro aktivní trávení volného času. Výrazně rostou též nároky na parametry, kvalitu vybavení a provoz zařízení a prostorů pro neorganizovaný sport a rekreační tělovýchovu, a to jak sezónního tak i celoročního charakteru. Do rozvoje zařízení pro sport a tělovýchovu směřují značné investice a dá se reálně očekávat další posilování tohoto trendu v budoucnosti. Významnou část těchto investic lze považovat za veřejný zájem a s ohledem na často značné územní a plošné nároky těchto zařízení je nezbytná koncepční územně technická příprava jejich realizace.

Stav a vývoj území z hlediska sportu a tělovýchovy  sledované jevy A3, A20, A106. Údaje o vybavenosti území zařízeními pro sport a tělovýchovu, jejich rozmístění v území a dostupnosti pro obyvatelstvo jsou důležitými ukazateli rozvojových předpokladů daného území. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou dostupné údaje Krajského sdružení ČSTV o počtech zařízení a členské základně sportovních a tělovýchovných oddílů v různých věkových kategoriích. Řešené území SO ORP Tábor disponuje především značným potenciálem pro rozvoj aktivních forem trávení volného času včetně rekreačního sportu a tělovýchovy s ohledem na vysokou kvalitu přírodního prostředí, rozmanitost krajinného rázu i osobitou symbiózu urbanizovaného prostředí sídel s přírodním prostředím v krajinném prostoru. Tyto charakteristiky řešeného území dokládají následující kartogramy: K-30 Rekreační oblasti letního cestovního ruchu


- 102 -


K-31 Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu


Údaje o jednotlivých druzích zařízení pro sport a tělovýchovu ve správním obvodu ORP Tábor a jejich územním rozložení v jednotlivých obcích v relaci k počtu obyvatel obsahují následující tabulky:

- 103 -


T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [2] – ke 31.12.2005

Kód obce

Počet obyvatel [1]

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Koupaliště, bazény 2 [3] 1 [4] 1 [2] 1 [4] 1 [2] -

Hřiště s provozovatelem nebo správcem 2 [2] 3 [4] 2 [4] 4 [4] 1 [3] 2 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [2] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 5 [4] 1 [4] 2 [4] 2 [4]

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 104 -


T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování Obec

Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [2] – ke 31.12.2005

Kód obce

Počet obyvatel

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Koupaliště, bazény 1 [4] 1 [2] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [3] -

Hřiště s provozovatelem nebo správcem 2 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 1 [4] 2 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 1 [4] 2 [4] 5 [4] 1 [4] 3 [4] 1 [4] 2 [4]

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 105 -



Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [2] – ke 31.12.2005

Kód obce

Počet obyvatel

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Koupaliště, bazény 1 [4] 5 [4] 1 [3] 1 [4]

Hřiště s provozovatelem nebo správcem 1 [4] 1 [4] 1 [4] 16 [4] 1 [3] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4] 1 [4]

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 106 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Tělocvičny včetně školních 2 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4] 1 [4] -

Stadiony otevřené 1 [4] 1 [4] -

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 107 -



Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Poznámky: [1] – ke 31.12.2009 [2] – ke 31.12.2005

Kód obce

Počet obyvatel [1]

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Tělocvičny včetně školních 1 [4] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 2 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 5 [4] 1 [4] 1 [4]

Stadiony otevřené 1 [3] 1 [4] 1 [4] -

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 108 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Tělocvičny včetně školních 1 [4] 17 [4] 1 [2] -

Stadiony otevřené 1 [4] -

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 109 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

114 69 5 485 180 591 56 183 73 167 111 825 141 774 129 191 70 175 99 157 1 721 506 141 2 299 63 2 046 723 62 112 146 103 145

Ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4] 9 [4] 1 [4] -

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

- 110 -




Kód obce

Počet obyvatel [1]

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

Poznámky: [1] – ke 31.12.2009

1 837 174 2 727 137 744 69 294 281 177 226 1 394 3 666 58 79 115 135 503 219 69 375 168 209 750 88 74 250 7 330 146 130 158 485 372

Ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4] 1 [4] 2 [4] 2 [3] 1 [4] 1 [4] zdroj: ČSÚ

[4] – ke 31.12.2006

- 111 -


T-27 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor – dokončení Obec


Kód obce

Počet obyvatel [1]

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

Zimní stadiony

592 665 297 58 356 35 484 230 304 172 76 185 33 57 95 159 923

Ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem

1 [4] -

1 [4] 37 [4] 1 [4] 1 [4]

[3] – ke 31.12.2001 [4] – ke 31.12.2006 zdroj: ČSÚ

Hodnoty území z hlediska sportu a tělovýchovy 1. vysoký potenciál území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí

2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá

Limity využití území z hlediska sportu a tělovýchovy V rámci tohoto tematického okruhu nejsou vymezovány limity využití území

Záměry změn využití území z hlediska sportu a tělovýchovy 1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území 112chémata112o významu nebyly identifikovány

- 112 -


I.3.B.7 Bydlení a bytový fond 

sledovaný jev A116 Na úrovni správních obvodů ORP jsou velmi důležité údaje o počtu bytů v zahajované výstavbě, o počtu rozestavěných bytů i údaje o počtech dokončených bytů, jejich plošném standardu a technickém vybavení. Tento soubor ukazatelů je totiž spolehlivým indikátorem rozvoje či stagnace daného území.

Stav a vývoj území z hlediska bydlení a bytového fondu Z hlediska intenzity bytové výstavby, vyjádřené počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel, patří ORP Tábor 16,2 – 19,99 byty v ČR i Jihočeském kraji k nadprůměrným: K-32 Dokončené byty v obcích JčK 2001 – 2008

Zdroj: ČSÚ

Představu o územním průmětu intenzity bytové výstavby do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor ve skutečnostech roku 2006, resp.2009 zobrazují následující tabulky: T-28 Počet dokončených bytů v SO ORP Tábor a JčK v tom

Byty celkem skutečnost

stavby pro bydlení

index rodinné bytové 2009/2008 domy domy

nástavby, přístavby a vestavby k

domy nebytové stavebně s stavby upravené pečovat. (budovy) nebytové službou, prostory penziony

rodinným bytovým domům domům

Kraj celkem SO ORP Tábor

2 149 286

79,4 84,6

1 481 172

369 53

94 23

38 2

106 27

15 1

46 8

- 113 -


T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor Obec

obec

SO ORP - Tábor Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny

Kód obce

. 563251 552054 563366 560448 552101 552127 552135 552461 552470 563145 552496 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712

Počet bydlících obyvatel 80 782 [3] 114 [3] 5 485 [3] 69 [3] 180 [3] 591 [3] 56 [3] 183 [3] 1 721 [3] 506 [3] 141 [3] 2 299 [3] 73 [3] 167 [3] 111 [3] 825 [3] 141 [3] 774 [3] 129 [3] 191 [3] 70 [3] 175 [3] 99 [3] 157 [3] 63 [3] 2 046 [3] 723 [3] 62 [3] 112 [3] 146 [3] 103 [3] 145 [3] 1 837 [3] 174 [3] 2 727 [3] 137 [3]

Přirozený přírůstek 49 [4] - [4] -9 [4] -2 [4] - [4] 1 [4] -1 [4] 2 [4] -5 [4] 1 [4] 2 [4] -3 [4] 1 [4] -2 [4] - [4] 2 [4] 1 [4] - [4] 2 [4] 3 [4] -1 [4] - [4] 2 [4] -3 [4] 2 [4] 4 [4] 5 [4] 1 [4] -1 [4] - [4] - [4] -1 [4] - [4] 6 [4] 7 [4] -1 [4]

Počet dokončených bytů 286 [4] 1 [4] 12 [4] - [4] 1 [4] 3 [4] - [4] - [4] 10 [4] - [4] - [4] 35 [4] - [4] - [4] - [4] 2 [4] - [4] - [4] 4 [4] 3 [4] - [4] - [4] 1 [4] 1 [4] - [4] 9 [4] 2 [4] - [4] - [4] - [4] - [4] - [4] 10 [4] - [4] 5 [4] - [4]

[3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009

- 114 -

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 zdroj: ČSÚ

- 115 -


T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor – pokračování Obec

obec

SO ORP - Tábor Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov

Kód obce

. 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204

Počet bydlících obyvatel 80 782 [3] 744 [3] 69 [3] 294 [3] 281 [3] 177 [3] 226 [3] 1 394 [3] 3 666 [3] 58 [3] 79 [3] 115 [3] 135 [3] 503 [3] 219 [3] 69 [3] 375 [3] 168 [3] 209 [3] 750 [3] 88 [3] 74 [3] 250 [3] 7 330 [3] 146 [3] 130 [3] 158 [3] 485 [3] 372 [3] 592 [3] 665 [3] 297 [3] 58 [3] 356 [3]

Přirozený přírůstek 49 [4] 1 [4] 1 [4] 5 [4] 7 [4] -5 [4] -2 [4] 6 [4] 11 [4] -1 [4] 2 [4] -2 [4] - [4] -2 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] -3 [4] 1 [4] - [4] - [4] -2 [4] -5 [4] - [4] -1 [4] - [4] - [4] 1 [4] -10 [4] 1 [4] - [4] 1 [4] 1 [4] -4 [4]

Počet dokončených bytů 286 [4] - [4] 2 [4] - [4] 3 [4] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 35 [4] - [4] - [4] 1 [4] - [4] 3 [4] - [4] - [4] - [4] - [4] - [4] 3 [4] 1 [4] - [4] 1 [4] 13 [4] - [4] - [4] 1 [4] 2 [4] - [4] - [4] 1 [4] - [4] - [4] 1 [4]

[3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 116 -


T-29 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor – dokončení Obec

Kód obce

SO ORP - Tábor Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

Počet bydlících obyvatel

. 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

80 782 [3] 35 484 [3] 230 [3] 304 [3] 172 [3] 76 [3] 185 [3] 33 [3] 57 [3] 95 [3] 159 [3] 923 [3]

Přirozený přírůstek

Počet dokončených bytů

49 [4] 27 [4] -2 [4] 4 [4] -2 [4] -2 [4] - [4] - [4] -1 [4] - [4] - [4] 8 [4]

286 [4] 99 [4] - [4] 9 [4] - [4] - [4] - [4] - [4] - [4] 2 [4] - [4] 5 [4]

[3] ke 31.12.2009 [4] za rok 2009 zdroj: ČSÚ

Údaje o počtech dokončených bytů a relativní intenzitě bytové výstavby jsou dostupné nejen ve veřejné databázi, ale i na příslušných stavebních úřadech, přičemž soubory údajů z obou těchto informačních zdrojů o 117chém šetřených jevech se mohou lišit. Podle údajů ČSÚ lze usuzovat zejména v roce 2009 na výrazný pokles intenzity bytové výstavby v důsledku celkového ekonomického propadu. Pro vytvoření reálné představy o charakteru podmínek bydlení a bytové výstavbě v řešeném území je třeba výše uvedené údaje korigovat odečtením počtu zrušených bytů, což udává následující tabulka: T-30 Zrušené budovy a byty v SO ORP Tábor a v Jihočeském kraji Počet zrušených budov celkem

v tom

Počet zrušených bytů celkem

index 2009/2008

zrušené zrušené nebytové bytové budovy budovy

Kraj celkem SO ORP Tábor

41 15

2 1

39 14

43 16

122,9 228,6

z toho v bytových budovách z důvodů odstranění stavební stavby úpravou, (budovy) jejímž nebo její účelem je části sloučení (celého bytů bytu)

převodu bytové stavby nebo její části (celého bytu) na nebytovou nebo jiným způsobem

32 7

7 5

2 2 zdroj: ČSÚ

- 117 -


Další potřebnou korekturou by bylo vzít v úvahu počet skutečně obydlených a trvale neobydlených bytů (např. bytů sloužících pro potřeby rekreace). Tyto údaje však buď nejsou dostupné vůbec, nebo jsou šetřeny v rámci SLDB pouze jednou za 10 let. K-33 Průměrné stáří trvale obydlených domů v obcích JčK

Zdroj: ČSÚ

Další podrobné údaje o bytovém fondu ORP Tábor a výstavbě bytů v období 2001 – 2009 jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A116.

- 118 -


Hodnoty území z hlediska bydlení a bytové výstavby 1. V průměru vysoký potenciál území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 2. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby, v posledních dvou letech však s patrným poklesem 3. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení Limity využití území z hlediska bydlení a bytové výstavby 1. Hluková zátěž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pásma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pásma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin

3. Ochranná pásma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury území, ochranná pásma vodních zdrojů 5. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch Záměry změn využití území z hlediska bydlení a bytové výstavby 1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha 119chémata119o významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti 119chémata119o významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

2. SO 6 Sezimovo Ústí, na východním okraji tohoto sídla, které je součástí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti 119chémata119o významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy 119chémata119o významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy 119chémata119o významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databáze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace.

- 119 -


I.3.B.8 Zaměstnanost a trh práce 

sledované jevy A119.

Z hlediska tohoto tematického okruhu došlo v posledním období v řešeném území i v širším kontextu k výrazným změnám. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zároveň se výrazně mění struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných v primárním sektoru hospodářství, zejména v zemědělské prvovýrobě a v těžbě a zpracování nerostných surovin. V sekundárním sektoru, hlavně v průmyslu a stavebnictví jejich počet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivnějším vývojovým trendem je však růst osob aktivních v terciárním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaternárním sektoru (základní a aplikovaná věda a výzkum). Roste rovněž počet zaměstnaných cizinců. Postupně se zvyšuje mobilita obyvatel, tj. jejich dočasná nepřítomnost v místě trvalého bydliště z důvodu zaměstnání či vzdělávání.

Stav a vývoj území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce Ekonomickou aktivitu obyvatelstva je možné v podrobném územním detailu charakterizovat pouze s využitím dat ze SLDB. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se řadí nejen zaměstnané osoby, v pozici zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně činných, ale také pracující důchodci a pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity tak vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních na celkovém počtu osob starších 15 let. Dostupné údaje ukazují na mírně nadprůměrnou míru ekonomické aktivity obyvatelstva SO ORP Tábor. Při potřebném detailnějším územním průmětu počtu ekonomicky aktivních osob ve správním obvodu ORP Tábor jsou patrné závažné místní rozdíly mezi městskou aglomerací Tábor a některými okrajovými obcemi v řešeném území, jak ukazuje následující kartogram: K-34 Ekonomicky aktivní osoby


- 120 -


Podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních osob je naopak v jednotlivých obcích SO ORP Tábor poměrně vyrovnaný a celkově podprůměrný, jak je vidět z následujícího kartogramu. K-35 Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní


Celková míra nezaměstnanosti i její podrobnější územní průmět je jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů sociodemografického prostředí v území. Celkově je v ORP Tábor mírně podprůměrná jak v celostátním, tak i krajském srovnání – viz následující kartogram:

- 121 -


K-36 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Jihočeského kraje ke 31.12.2008

zdroj: ČSÚ

Míra registrované nezaměstnanosti v % z celkového počtu obyvatel v územním průmětu na jednotlivé obce SO ORP vykazuje místní ojedinělé závažné odchylky od jinak relativně příznivého průměru (např. Dobronice u Bechyně 23,3%, Vilice 14,3%), jak ukazuje následující tab.

- 122 -


T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009

obec

SO ORP – Tábor Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice

Počet uchazečů o práci

Počet dosažitelných uchazečů o práci

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

Míra registrované nezaměstnanosti dosažitelných uchazečů (%)

Počet uchazečů na 1 volné místo

3 917

3 825

9,5

9,3

37,0

5 287 2 9 37 1 8 55 17 6 77 4 10 10 43 5 39 6 11 7 14 1 6 1 99 24 2 9 2 1 9 78 7 105

5 285 2 9 35 1 7 53 16 6 76 4 10 8 43 4 39 6 10 7 13 1 6 1 97 21 2 9 2 1 9 77 6 99

8,2 9,4 6,9 10,5 18,4 5,0 8,7 6,9 6,8 7,9 8,0 11,8 11,8 23,3 10,6 6,8 11,2 20,7 10,9 17,1 19,4 2,1 11,1 3,1 10,4 6,5 6,1 14,3 2,8 2,0 13,2 9,1 10,1 7,5

8,2 9,3 6,9 10,5 17,4 5,0 7,6 6,7 6,4 7,9 7,9 11,8 11,8 18,6 10,6 5,4 11,2 20,7 9,9 17,1 18,1 2,1 11,1 3,1 10,2 5,7 6,1 14,3 2,8 2,0 13,2 9,0 8,7 7,1

95,7 55,0 43,0 24,0 26,0 52,5 zdroj: ČSÚ

- 123 -


T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009 – pokračování Počet Počet Míra Míra Počet uchazečů dosažitelných registrované registrované uchazečů o práci uchazečů o nezaměstnanosti nezaměstnanosti na 1 volné práci (%) dosažitelných místo uchazečů (%)

obec

SO ORP – Tábor Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec

3 917 5 57 17 5 8 10 60 154 2 3 8 8 22 11 1 18 9 9 34 2 3 13 335 7 4 11 15 21 32

3 825 4 56 17 5 8 10 59 148 2 3 8 8 20 11 1 18 9 9 33 2 3 12 323 7 4 10 14 21 32

9,5 7,1 15,5 12,9 4,4 10,3 8,3 8,6 9,4 6,7 7,1 12,5 11,6 10,5 8,7 3,3 10,7 11,3 9,3 8,5 4,1 8,8 11,0 9,0 10,1 7,3 21,2 6,6 10,0 10,9

9,3 5,7 15,3 12,9 4,4 10,3 8,3 8,4 9,1 6,7 7,1 12,5 11,6 9,6 8,7 3,3 10,7 11,3 9,3 8,2 4,1 8,8 10,2 8,7 10,1 7,3 19,2 6,1 10,0 10,9

37,0 19,0 20,0 10,3 67,0 5,0 16,0 zdroj: ČSÚ

- 124 -


T-31 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor ke 31.12.2009 – dokončení Počet Počet Míra Míra Počet uchazečů dosažitelných registrované registrované uchazečů o práci uchazečů o nezaměstnanosti nezaměstnanosti na 1 volné práci (%) dosažitelných místo uchazečů (%)

obec

SO ORP – Tábor Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

3 917 27 13 1 21 1 871 6 14 13 2 8 1 2 5 10 42

3 825 27 12 1 21 1 835 6 13 13 2 8 1 2 5 10 42

9,5 8,5 9,3 3,7 11,4 9,7 5,0 12,6 14,3 4,5 9,2 6,3 7,1 10,9 12,8 10,4

9,3 8,5 8,6 3,7 11,4 9,6 5,0 11,7 14,3 4,5 9,2 6,3 7,1 10,9 12,8 10,4

37,0 29,2 zdroj: ČSÚ

Srovnání s mírou registrované nezaměstnanosti 5,48% k 31.12.2008 se stavem 9,5% tohoto indikátoru k 31.12.2009 ukazuje zhoršení situace na trhu práce v ORP Tábor, odpovídající globální ekonomické stagnaci v tomto období. V porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje k 31.12.2008 byla však míra registrované nezaměstnanosti v ORP Tábor (9,5%) mírně podprůměrná, jak dokládá následující tab.

- 125 -


T-32 Porovnání nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje (ke 31.12.2008) Kraje, SO ORP

Uchazeči o zaměstnání celkem

Jihočeský kraj v tom

Míra nezaměstnanosti [2]

dosažitelní

celkem

dosažitelní

17 505

16 471

4,83

5,14

452

443

6,59

6,46

České Budějovice

3 116

2 897

4,03

3,75

Český Krumlov

1 819

1 737

8,34

7,97

703

673

7,01

6,71

1 074

962

4,47

4,00

Kaplice

746

716

7,24

6,95

Milevsko

659

634

6,90

6,64

Písek

1 392

1 318

5,36

5,07

Prachatice

1 001

916

5,79

5,30

704

670

6,43

6,12

Strakonice

1 453

1 416

6,36

6,20

Tábor

2 257

2 105

5,48

5,11

Trhové Sviny

382

356

4,42

4,12

Třeboň

535

495

4,21

3,89

Týn nad Vltavou

354

326

5,18

4,77

Vimperk

421

377

4,82

4,32

Vodňany

437

430

7,98

7,85

Blatná

Dačice Jindřichův Hradec

Soběslav

[2] míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001 zdroj: ČSÚ

Grafická diferenciace míry nezaměstnanosti v území SO ORP Tábor po jednotlivých obcích a v údajích za r.2006 je zobrazena v následujícím kartogramu:

- 126 -


Dynamika změny míry v čase je ukazatelem, který významným způsobem indikuje charakter trendu vývoje trhu práce v daném území. Z tohoto pohledu patří SO ORP Tábor k těm obcím III. stupně, v nichž je situace víceméně bez extrémních změn Změna počtu zaměstnaných osob v území SO ORP Tábor stejně jako ve většině ostatních sledovaných ORP v ČR se pohybuje v záporných číslech, avšak pokles počtu zaměstnaných je v ORP Tábor relativně malý. Podstatným ukazatelem situace na trhu práce je saldo pracovních míst na 1000 zaměstnaných bydlících. Z pohledu tohoto ukazatele patří ORP Tábor s mírně záporným saldem v regionálním i celostátním kontextu ke stagnujícím lokálním trhům práce. Situace na místním trhu práce je kromě globální ekonomické situace a osobitých charakteristik sociodemografického prostředí regionu obvykle nejvíc ovlivněna místními největšími podniky. Výčet nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Tábor a jejich základní charakteristiku podává následující tabulka: T-33 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor Firma DITA výrobní družstvo invalidů Jednota, obchodní družstvo Tábor Město Tábor FLOSMAN a.s. COMETT PLUS, spol. s r.o. Lesy Tábor, a. s. INTERSNACK a.s. ELK a.s. BRISK Tábor a.s. VSP DATA a.s. Nemocnice Tábor, a.s. Maso Planá, a.s. SILON s.r.o. KOVOSVIT MAS, a.s.

NAZOB

Právní forma

OKECF

Tábor

Družstvo

182300

Tábor

Družstvo

521100

Tábor Tábor Tábor Tábor Choustník Planá nad Lužnicí Tábor Tábor Tábor Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí

Obec Akciová společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Akciová společnost Akciová společnost Akciová společnost Akciová společnost Akciová společnost Akciová společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost

751100 513900 602120 020100 153100 203010 316100 725000 851100 151100 241600 294200


- 127 -


T-33 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor – dokončení Firma DITA výrobní družstvo invalidů Jednota, obchodní družstvo Tábor Město Tábor FLOSMAN a.s. COMETT PLUS, spol. s r.o. Lesy Tábor, a. s. INTERSNACK a.s. ELK a.s. BRISK Tábor a.s. VSP DATA a.s. Nemocnice Tábor, a.s. Maso Planá, a.s. SILON s.r.o. KOVOSVIT MAS, a.s.

Předmět činnosti

Počet zaměstnanců

Výroba osobního prádla

101 – 500

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Všeobecné činnosti veřejné správy Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky Dálková pravidelná autobusová doprava Pěstování lesa a těžba dřeva Zpracování a konzervování brambor Výroba stavebně truhlářská Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů Ústavní zdravotní péče Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat Výroba plastů v primárních formách Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů

101 – 500 101 – 500 101 – 500 101 – 500 101 – 500 101 – 500 101 – 500 501 – 1000 501 – 1000 501 – 1000 501 – 1000 501 – 1000 501 – 1000


Hodnoty území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce 1. 2. 3. 4. 5.

přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území pozitivní vývoj strukturálních změn zaměstnanosti Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci

Limity využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití území vymezovány.

Záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce nebyly uplatněny.

- 128 -


I.3.B.9 Bezpečnost a ochrana obyvatelstva 

sledované jevy A50, A51, A52, A53, A54, A61, A62, A81, A82, A83, A84, A107, A109, A110, A111, A112.

Do tohoto tematického okruhu náležejí kromě zájmů Armády ČR (obrana státu) i územní požadavky, vyplývající ze specifických zájmů civilní ochrany, integrovaného záchranného systému, Policie ČR a jaderné bezpečnosti. Problematiku řeší kromě obecně platné legislativy i několik specifických zákonů a navazujících vyhlášek. Jedná se zejména o:

  

zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému zákon č.240/2000 Sb. o krizovém řízení

zákon č.12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území, aj., včetně navazujících vyhlášek. Požadavky civilní ochrany obyvatelstva v územním plánování určuje vyhláška č.380/2002 Sb. Jde o systém požadavků, vyplývajících z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu příslušné územně plánovací dokumentace. Z hlediska územního plánování je dále relevantním dokumentem:  Havarijní plán – souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení v důsledku mimořádné události, anebo k odstranění jejích následků. Obsahem havarijního plánu jsou pokyny informační i operační povahy, plány specifických konkrétních činností, mapy a 129chémata rozmístění sil a prostředků, popis způsobu jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných a likvidačních prací  Krizový plán je krajským souhrnným plánovacím dokumentem, kterým orgány krizového řízení Jihočeského kraje plánují ve své územní a věcné působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizové situace na území Jihočeského kraje. Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, tj. stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení. Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifikovány v Havarijním plánu Jihočeského kraje (2003) a Krizovém plánu Jihočeského kraje (2004 a později aktualizován).

Stav a vývoj území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva 1. Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma  sledovaný jev A81: jedná se o zařízení AČR, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru a ostatní zařízení složek IZS, umístěná převážně ve vrcholových polohách terénních vyvýšenin a hor. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A81

2. Komunikační vedení včetně ochranného pásma  sledovaný jev A82: v řešeném území se vyskytují komunikační vedení pro přenos informací AČR, Policie ČR i IZS. Na základě vyžádaných vyjádření regionálních složek těchto institucí je třeba v území chránit tato vedení. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A82.

- 129 -


3. Objekt důležitý pro obranu státu, vč. ochranného pásma  sledovaný jev A107: Na základě vyjádření Armády ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce objektů a zařízení AČR, která se vyskytují ve SO ORP Tábor, a jejichž poloha v území je patrná z následujícího kartogramu. Další konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databáze jevu A107. K-37 Plochy vojenských zájmů


- 130 -


4. Vymezené zóny havarijního plánování  sledovaný jev A110: Do jihozápadní části území SO ORP zasahuje zóna havarijního plánování (13 km) Jaderné elektrárny Temelín v územním rozsahu, který je patrný z výkresu limitů využití území.

5. Objekt civilní ochrany  sledovaný jev A110: rozmístění evakuačních míst, objektů jednotek SDH a HZS a varovných zařízení v SO ORP Tábor udávají následující tabulky T-34 – T-36. T-34 Přehled rozmístění evakuačních míst na území SO ORP Tábor

Zařízení Hotel Kapitál Hotel Amber Palcát Hotel Relax, Josef Drs Hotel Elzet Bohemia DM při VOŠ a SzeŠ DM SŠ obchodních služeb a řemesel DM SPSŠ a stavební DM SŠ spojů a informatiky Hotel MAS DM VOŠ a SŠ DM VOŠ a SŠ

Adresa

Obec

Kapacita osob zima/léto

tř. 9. Května 617 tř. 9. Května 2471 Varšavská 2708/2 Tábor Měšice 474 Tomkova 2159 Bydlinského 2474

Tábor Tábor Tábor Tábor Tábor Tábor

50/100 110/110 250/250 80/80 110/600 180/1320

Komenského 1670 Bydlinského 2474

Tábor Tábor

60/300 177/0

nám. Tomáše Bati 417 Budějovická 421 2506

Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí

80/80 330/230 70/70 Zdroj: Databázová tabulka A110

6. Objekt požární ochrany  sledovaný jev A111: Objekty a zařízení ve vlastnictví a správě Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve správě Generálního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou součástí limitů využití území.

- 131 -


T-35 Přehled objektů HZS v jednotlivých obcích SO ORP Tábor

Obec

Kód obce

Počet objektů

Objekty jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí Bechyně Běleč Borotín Dolní Hrachovice Dražice Hodonice Jistebnice Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Pohnání Radenín Rataje Slapsko Smilovy Hory Šebířov Tábor Vodice Zadní Střítež Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábor

253014 582506 252107 582441 252239 253014 552534 252557 667072 252671 252735 252786 667153 252913 253006 253014 253138 667277 667307 582476

1 1 3 1 1 1 14 3 2 1 4 1 3 1 6 2 1 1 1 1

Objekty jednotek hasičského záchranného sboru kraje Planá nad Lužnicí Tábor

405159 253014

2 1 Zdroj: Databázová tabulka A111

- 132 -


T-36 Přehled varovných zařízení na území SO ORP Tábor

Obec

Počet zařízení

Bechyně Bechyňská Smoleč Borotín

1 1 1

Březnice

2

Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dražice

1 1 1

Hodonice

2

Chotoviny Choustník Chýnov Jistebnice Košice Malšice Nadějkov Nová Ves u Chýnova Opařany Planá nad Lužnicí Slapy Smilovy Hory Sudoměřice u Tábora Šebířov

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tábor

3

Vodice Záhoří

1 1

Popis zařízení / umístění budova městského úřadu, náměstí TGM objekt bývalé restaurace budova obecního úřadu sloup obecní úřad č. 48 obecní úřad č. 40 obecní úřad č. 50 budova obecního úřadu sloup budova obecního úřadu budova obecního úřadu obecní úřad č. 16 Městský úřad, Gabrielovo náměstí Obecní úřad budova obecního úřadu budova obecního úřadu obecní úřad č. 50 obecní úřad č. 72 dům č.p. 210 ČSL armády č. 513 budova obecního úřadu obecní úřad č. 45 obecní úřad č. 27 obecní úřad č. 31 sklad ÚO Tomkova č. 2009 (Telecom) ČD Valdenská 525 objekt bývalé hospody sloup Zdroj: Databázová tabulka A111

- 133 -


7. Objekt pro plnění úkolů Policie ČR  sledovaný jev A112: Jedná se o budovy OŘ Policie ČR Tábor a dále budovy a objekty OO PČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými pásmy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod.. v řešeném území. V Havarijním plánu kraje je zpracována analýza rizik v členění podle správních obvodů ORP. Jsou zde zahrnuta jak ohrožení, způsobená přírodními vlivy(povodně, půdní sesuvy, poddolovaná území), tak i civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny v ovzduší , půdě a vodě, velké požáry, výbuchy, radioaktivita, letecké havárie, stavební havárie velkého rozsahu, veterinární epidemie). Pro řešení havárií a mimořádných situací jsou zpracovány plány konkrétních činností:  plán vyrozumění  traumatologický plán  plán varování obyvatelstva  plán ukrytí obyvatelstva  plán individuální ochrany  plán evakuace  plán nouzového přežití  plán monitorování  pohotovostní plán veterinárních opatření  plán veřejného pořádku a bezpečnosti  plán ochrany kulturních památek  plán hygienických a protiepidemických opatření  plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky  plán odstranění odpadu  plán a organizace zimní údržby komunikací  plán zacházení se zemřelými osobami. Výše uvedené plány jsou součástí Havarijního plánu a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS. Obsahem Krizového plánu je vyhodnocení krizových rizik a následné zpracování operačních plánů pro následující krizové situace:  povodně velkého rozsahu  jiné živelní pohromy velkého rozsahu  havárie velkého rozsahu a zamoření prostředí chemickými látkami  jiné technické a technologické havárie (požáry, exploze, destrukce budov, atd..)  narušení hrází vodních děl s následnou zvláštní povodní  narušení dodávek ropy a ropných výrobků velkého rozsahu  narušení dodávek elektřiny, plynu a tepla  narušení dodávek potravin velkého rozsahu  narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu  narušení funkčnosti dopravních systémů velkého rozsahu  migrační vlny velkého rozsahu.

- 134 -


Do výše uvedeného seznamu rizik se m.j. zahrnuje i zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu, který se vyskytuje v severozápadní části řešeného území. Z hlediska civilní ochrany je třeba respektovat m.j. územně technická opatření, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací:  evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: největší riziko se soustřeďuje v v urbanizovaném území městské aglomerace Tábor , urbanizovaném území města Bechyně. Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek a evakuačních tras je obsažen v přílohách Havarijního plánu  nouzové zásobování obyvatelstva vodou: v prvé řadě se předpokládá využít alternativních podzemních zdrojů vody, tam kde tyto záložní zdroje nejsou k dispozici se zajistí provedení náhradních vodárenských vrtů. U menších sídel zpravidla postačuje kombinace zásobování cisternami a balenou pitnou vodou. Nouzové zásobování vodou lze rovněž zajistit využitím povrchových zdrojů (vodárenské nádrže, horní toky vodotečí s vyhovující kvalitou vody). Počty, objem a lokalizace cisteren na pitnou vodu jsou uvedeny v havarijních plánech okresů. Jejich kapacity však nemohou nahradit masívní výpadek celé vodárenské sítě.  ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu. Jedná se nejčastěji o provozy rizikové výroby (výroba a zpracování hořlavin, explozívních látek, rafinérie, galvanizovny, sklářské provozy, kožedělná výroba, zásobníky chlóru v úpravnách vody (plavecký stadion), čpavku (zimní stadión), mrazírny a chladírny, atd..  ochrana území před povodněmi: zpracované plány povodí a povodňové plány obcí umožňují modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů v ohrožených územích. Orientační zákres území ohrožených povodní ve správním obvodu Tábor je patrný z následujícího kartogramu:

- 135 -


K-38 Záplavová území


Ve výkresu limitů využití území jsou kromě záplavových území Q 100 zakresleny aktivní zóny záplav a území ohrožené zvláštní povodní. Ve výkresu hodnot území je zakreslena lokalizace protipovodňových opatření. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A54

1. Integrovaný záchranný systém (IZS) koordinuje záchranné a likvidační práce při vzniku mimořádných událostí a spolupráci mezi: - záchrannými a pohotovostními sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby) - bezpečnostními a ozbrojenými sbory (Policie ČR, městská a obecní policie, AČR) - územními a ústředními správními orgány.

2. hospodářská opatření pro krizové situace vyhlašují v rámci přesně stanovených kompetencí složky krizového řízení, včetně omezení občanských práv, je-li to nezbytné.

- 136 -


Hodnoty území z hlediska bezpečnosti 1. 2. 3. 4.

funkční Integrovaný záchranný systém funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu státu, činnost Policie ČR a požární ochranu postupně budovaný systém protipovodňových opatření funkční systém krizového řízení

Limity využití území z hlediska bezpečnosti 1. 2. 3. 4.

ochranná pásma zájmových území Armády ČR ochranná pásma vojenského letiště radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjádřeních těchto složek.

Záměry změn využití území z hlediska bezpečnosti 1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).

- 137 -


I.3.B.10 Struktura osídlení. Subregionalizace Stav a vývoj území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace Správní obvod ORP Tábor zaujímá severní část Jihočeského kraje. Území Jihočeského kraje je po provedené reformě státní správy od 1.1.2000 tvořeno sedmi okresy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a sedmnácti obcemi s rozšířenou působností . ORP Tábor patří územním rozsahem i počtem obcí k největším obcím III. stupně nejen v rámci Jihočeského kraje, ale i v rámci celého státu. Struktura osídlení rozsáhlého SO ORP Tábor je proto komplexní a velmi členitá. Zahrnuje jak dominantní městskou aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L. s vysokým podílem urbanizovaných ploch, tak krajinné segmenty s poměrně řídkou sítí malých sídel vesnického typu (např. Jistebnicko, či východní segment řešeného území). K-39 Územní členění Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

- 138 -


K-40 Sídelní struktura


- 139 -


Evropská legislativa a statistika (EUROSTAT) sleduje sídelní strukturu v zemích a regionech pomocí principiálně odlišných územních jednotek – NUTS. 4, resp. LAU 1 = NUTS 4 a LAU 2 = NUTS 5. Na rozdíl od našich základních sídelních jednotek - ZSJ 5 se NUTS 5 jako jednotka nejnižšího řádu vyznačuje pojetím obce jako celistvého ohraničeného sídelního útvaru uvnitř jednoznačně definovaného (správního) území. Pro přiblížení paralel a rozdílností obou statistických systémů pro sledování sídelní struktury a zobrazení struktury NUTS v jednotlivých krajích ČR slouží následující tabulka: T-37 Územní jednotky ČR podle krajského rozložení Prostor. úroveň

Název území (český ekvivalent)

Počet územních jednotek v Česku (rok 2006) ČR

PHA SCK MSK ULK KVK

PLK

JCK

HKK

PAK

LBK

OLK ZLK JMK

VYS

NUTS 0

stát

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NUTS 1

stát

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NUTS 2

region

8

1

1

1

NUTS 3

kraj

14

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LAU 1

okres

76 + 15

15

12

6

7

3

7

7

5

4

4

5

4

7

5

LAU 2

obec

6248

1 1146

299

354

132

501

623

448

451

215

397

304

373

704

ORP

obec s roz. půs.

22

16

7

15

17

15

15

10

13

13

21

15

205

-

26

1

1

1

1

1

zdroj: Podklady k RURÚ JčK

1. Subregionalizace a spádové obvody Územím jihočeského kraje prochází od severu k jihu multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je železniční trať Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dálnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Podél těchto uvedených hlavních dopravních koridorů probíhá nejintenzívněji proces urbanizace a územního rozvoje sídel. Dominujícím sídelním útvarem sídelní soustavy správního obvodu Tábor je Město Tábor. Má přirozený největší spádový obvod, přesahující hranice SO ORP a je ho tudíž možné označit za regionální centrum vyššího významu (silné regionální centrum). Rozvoj Města Tábor, především jižním směrem podél republikové a mezinárodní rozvojové osy OS6 (viz „Politika územního rozvoje ČR“, MMR ČR,2008) generuje postupné srůstání měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá n.L. v souvisle urbanizované území jediné městské aglomerace. SO ORP Tábor se svými více než 80 tisíci obyvatel je ve středoevropském prostoru v multimodálním koridoru M1 mezi hlavním městem Prahou (evropská metropole) a Českými

4

NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. Statistické územní jednotky EU (někdy také „statistické regiony EU“), jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) s moţností porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU od roku 1988. Členské státy EU pro své statistiky mohou pouţívat aţ 6 hierarchických úrovní statistických jednotek. Mezi hlavní faktory patří stanovení lidnatostního minima a maxima. V roce 2003 byly zásady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydány formou závazného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (dále jen „Nařízení 1059/2003“). Evropská klasifikace NUTS tak má prvně právní základ a je závazná pro všechny členské státy EU. Nařízení 1059/2003 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU, č. L 154 dne 21. června 2003 a pro členské státy vstoupilo v platnost dne 11. července 2003. Došlo rovněţ k přejmenování posledních řádovostních stupňů terminologie NUTS a z bývalých úrovní NUTS 4 a NUTS 5 dnes máme úrovně LAU 1 (Local Administrative Units) a LAU 2.

5

Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou částí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vázaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze zbytku území celého státu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou charakterizovány shodným funkčním vyuţitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sídelní lokality a zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrálního území

- 140 -


Budějovicemi (regionální metropole národního významu) nejhustěji osídleným územím. Odlišné historické podmínky formování sídelní struktury i rozmanitost klimatických podmínek, morfologie terénu a ostatní přírodní vlivy propůjčily sídelní struktuře i samotným sídlům v SO ORP Tábor rozmanitý charakter v různých segmentech jeho území. Přičteme-li k těmto okolnostem i přirozenou spádovost 6 k jednotlivým centrům osídlení, můžeme diferencovat uvnitř SO ORP Tábor několik specifických subregionů:  Táborský subregion (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá n.L., Dražice, Slapy)  Bechyňsko  Vožicko  Chotovinsko  Jistebnicko  Chýnovsko Přirozená spádovost k centrům osídlení, ale i k centrům a nástupním místům cestovního ruchu a letní rekreace generují tzv. jednodenní návštěvnost těchto typů sídel, která může významně ovlivnit celkovou zátěž jejich území, hlavně v sezónních špičkách. Typickým příkladem takové obce v řešeném území jsou Dobronice u Bechyně (vodní turistika). Kooperace mezi centry osídlení, t.j. prostory, v nichž probíhá intenzívní pohyb obyvatel a ostatních uživatelů území za prací, vzděláním, nákupními příležitostmi, zdravotní péčí, službami, atd.. a materiálové toky, se bude nadále prohlubovat díky rostoucí mobilitě a životnímu standardu obyvatel. To bude vyvolávat intenzívní potřebu posilování logických vazeb mezi centry osídlení, včetně odpovídající dopravní a technické infrastruktury území.

Hodnoty území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace 1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodálním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regionálního centra Tábor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

Limity využití území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezovány.

Záměry změn využití subregionalizace

území

z hlediska

struktury

osídlení

a

1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚR Jihočeského kraje)

6

Spádové obvody center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím, přirozeným spádem obyvatel z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a občanskou vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území.

- 141 -


I. 3. C. Environmentální pilíř I. 3. C. 1. Geologie, horninové prostředí I. 3. C. 2. Hydrologie, klimatologie I. 3. C. 3. Půdní fond I. 3. C. 4. Zatížení životního prostředí I. 3. C. 5. Ochrana přírody a krajiny

I.3.C Environmentální pilíř I.3.C.1 Geologie. Horninové prostředí 

sledované jevy A57, A58, A60, A61, A62, A63.

Stav a vývoj území z hlediska geologie a horninového prostředí 1. Geomorfologie Území vymezené správním obvodem ORP Tábor náleží po stránce geomorfologické do soustavy České vysočiny a do tří jejích podsoustav:  Středočeské pahorkatiny (sever a střed území)  Českomoravské vrchoviny (východ území)  Jihočeských pánví (jih území). Od severu na řešené území zasahuje též celek Vlašimské pahorkatiny s podcelky Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Plošně nejrozlehlejší střední část území tvoří celek Táborské pahorkatiny s podcelky Písecká a Soběslavská pahorkatina. Do východních okrajových poloh území zasahuje celek Křemešnické vrchoviny s podcelkem Pacovská pahorkatina a od jihu celek Třeboňská pánev s podcelkem Kardašořečická pahorkatina. Z hlediska terénního reliéfu dosahují největší výšky kopce na severu a severovýchodě území, zatímco směrem k jihu a jihozápadu nadmořská výška terénu klesá. Nejvyšším bodem řešeného území jsou Batkovy (721 m.n.m.) u Pohnání, k dalším významným vrcholům patří Hranice (705 m.n.m.) u Blaničky, Jirkova skála u Chotčin (699 m.n.m.), Choustník (689 m.n.m.), Hůrka (684 m.n.m.) u Smilových Hor, Dehetník (680 m.n.m.) u Borotína, Chyšky (679 m.n.m.) a Bušová (669 m.n.m.) u Františkova, Na Hejsadlech (669 m.n.m.) u Pořína, Vormanice (667 m.n.m.) u Starcovy Lhoty, Klokočov (633 m.n.m.) u Nadějkova a další vrcholy. V jižní a jihozápadní části území dosahují vrcholy terénních vyvýšenin nadmořské výšky 524 – 533 m (např. Vrchy u Želče 532 m.n.m., Hýlačka u Tábora 525 m.n.m a Travná cesta u Malšic 524 m.n.m.).

2. Horninové prostředí Převážnou část Táborska budují horniny moldanubika, zejména migmatizované pararuly, biotitické pararuly s ložkami krystalických vápenců, kvarcitů a břidlic, a dále Chýnovské svorové ruly rovněž s krystalickými vápenci a amfibolity. Na Bechyňsku je rozsáhlé těleso Bechyňské ortoruly. V severozápadním cípu území vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Zhruba středem oblasti prochází ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad významná tektonická linie Blanické brázdy, podél níž došlo v dávné minulosti Země k hlubinné rudní mineralizaci a také k povrchovému usazování permokarbonských a mladších usazenin.

- 142 -


3. Nerostné suroviny Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibolbiotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina. 3.1 Chráněná ložisková území, dobývací prostory  sledované jevy A58, A57: Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Chráněná ložisková území (CHLÚ ), vymezená ve správním obvodu ORP Tábor ukazují následující kartogram:

- 143 -


K-41 Chráněná ložisková území


Těžené dobývací prostory se nalézají v katastrálních územích obcí Planá n.L., Malšice a Slapy. Ložiska nerostných surovin jsou dislokována hlavně v západní polovině území SO ORP Tábor, jak je patrné z následujícího kartogramu, který zároveň ukazuje členění ložisek podle kategorií dle zákona č.44/Sb. (Horní zákon).

- 144 -


K-42 Ložiska nerostných surovin


- 145 -


4. Poddolovaná území a stará důlní díla  sledované jevy A61 a A63 Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice, jak ukazuje následující kartogram: K-43 Poddolovaná území a stará důlní díla


Další podrobné informace viz obsahová náplň databáze sledovaných jevů A57, A58, A60, A61, A63

- 146 -


5. Sesuvné území a území jiných geologických rizik  sledovaný jev A62: Sesuvná území aktivní či pasívní se v řešeném území nevyskytují. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je však třeba za geologické riziko považovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloží. Oblast tohoto zvýšeného výskytu byla detekována v severozápadní části řešeného území, na území obcí Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Radimovice, Balkova Lhota, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Svrabov, Nasavrky , Tábor, Dražičky a Slapy – viz následující kartogram. K-44 Oblasti s výskytem radonu


- 147 -


Hodnoty území z hlediska geologie a horninového prostředí 1. 2. 3. 4.

Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu hodnot území výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území prognózní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle výkresu hodnot území.

Limity využití území z hlediska geologie a horninového prostředí 1. 2. 3. 4. 5.

Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů využití území výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí.

Záměry změn prostředí

využití

území

z hlediska

geologie

a

horninového

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány.

- 148 -


I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie 

sledované jevy A45, A46, A47, A48, A49, A50, A51, A53 a A54

Stav a vývoj území z hlediska hydrologie a klimatologie 1. Hydrologie, vodní útvary  sledované jevy A47, A48. Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Jednotlivé útvary podzemních vod a jejich geologická podmíněnost jsou popsány následujícím kartogramem: K-45 Útvary podzemních vod


- 149 -


2. Podzemní vody  sledovaný jev A47. Řešené území SO ORP lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části SO ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – sledovaný jev A45) v územním rozsahu zobrazeném v následujícím kartogramu: K-46 CHOPAV a hydrologické členění povodí


Tento kartogram zároveň zobrazuje hydrologické členění povodí II. řádu v řešeném území. Podrobnější údaje viz obsahová náplň databáze sledovaných jevů A45, A47 - A49, výkres hodnot území a výkres limitů využití území).

- 150 -


3. Vodní nádrže  sledovaný jev A48. Vodní nádrže jsou útvarem povrchové vody, zároveň mohou být vodním dílem. Přehled o dislokaci vodních nádrží v řešeném území SO ORP Tábor dává následující kartogram: K-47 Vodní nádrže


Zastoupení vodních ploch v katastrálních územích obcí řešeného území je patrné z následujícího kartogramu. Výskyt vodních ploch v jednotlivých obcích SO ORP Tábor a jejich základní charakteristiku zachycuje tabulka PT-5 v Příloze I. 8. 2.

- 151 -


K-48 Podíl vodních ploch


- 152 -


4. Zranitelná oblast  sledovaný jev A46: S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Z připojeného kartogramu vyplývá, že převažující část území SO ORP Tábor z hlediska výše uvedených charakteristik je zranitelnou oblastí. Přesný územní rozsah zranitelných oblastí je obsažen v databázi sledovaného jevu A46. K-49 Zranitelné oblasti


- 153 -


5. Vodní zdroje  sledovaný jev A44: Území SO ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Územní rozložení nejvýznamnějších z nich spolu s dislokací na ně navazujících technologických objektů pro úpravu vody zobrazuje následující kartogram: K-50 Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou


Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území Jejich hierarchie, situování a územní rozsah jsou patrné z následujícího kartogramu:

- 154 -


K-51 Ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů


Vodní zdroje jsou zakresleny ve výkresu hodnot území, jejich ochranná pásma ve výkresu limitů využití území. Další údaje o vodních zdrojích obsahuje kap. I.3.A.4 „Technická infrastruktura“, část „Vodní hospodářství“ a obsah databáze sledovaných jevů A44, A55.

6. Ochrana proti povodním, záplavová území  sledované jevy A50, A51: Povodněmi se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních povrchových útvarů, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může přitom způsobit škodu. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledu, nebo jinými vlivy, např. porušením vodního díla, které může vést až k jeho protržení, nebo v důsledku kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).Přirozené povodně, vyskytující se v řešeném území lze rozdělit do několika typů:  zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, příp. v kombinaci s dešťovými srážkami  letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešťovými srážkami  letní povodně způsobené krátkodobými srážkami značné intenzity (i přes 100 mm za několik hodin), zasahujícími většinou jen malá území  zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. V případě poruchy hráze vodního díla, či jiných jeho funkčních částí dochází ke zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňující se vodní nádrže. Rozsah území ohroženého zvláštní povodní v rámci řešeného území zobrazuje následující kartogram:

- 155 -


K-52 Území zvláštní povodně pod vodním dílem


Ve svažitých oblastech s půdou s nízkou sorpční kapacitou při přívalových deštích může dojít k povodni ze zemědělsky obdělávaných ploch. Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V rámci řešeného území jsou ve výkresu limitů využití území zakreslena záplavová území, jejich aktivní zóny a situování protipovodňových opatření. Podrobnější další údaje jsou obsaženy v databázi sledovaných jevů A50 – A54.

- 156 -


7. Klimatologie SO ORP Tábor leží v mírném klimatickém pásmu, přičemž v řešeném území jsou klimatické poměry poměrně rozmanité, jak dokládá následující kartogram klimatických regionů: K-53 Klimatické regiony


Zhruba tři pětiny území náleží do mírně teplého regionu MT 6 (členění dle Quitta), jedna pětina do regionu MT 11 a poslední pětina území do mírně teplého regionu MT 4. Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů, vyskytujících se v řešeném území jsou následující:

- 157 -


T-38 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tábor

Klimatické charakteristiky

MT 4

Počet letních dnů

MT 11 20-30

40-50

počet dní s teplotou vyšší než 10°C

140-160

140-160

počet mrazových dnů v roce

110-130

110-130

40-50

30-40

-3 až -4

-2 až -3

16-17

17-18

srážkový úhrn za vegetační období (mm)

350-450

350-400

srážkový úhrn za zimní období (mm)

250-300

200-250

60-80

50-60

počet ledových dnů průměrná teplota v měsíci lednu (°C) průměrná teplota v měsíci červenci (°C)

počet dnů se sněhovou pokrývkou

Zdroj: Quitt.E.: Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974.

Větrné poměry jsou především ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů.

Hodnoty území z hlediska hydrologie a klimatologie 1. 2. 3. 4.

chráněná oblast přirozené akumulace vod bohatství vodních ploch a toků příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srážek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů

Limity využití území z hlediska hydrologie a klimatologie 1. 2. 3. 4. 5.

ochranná pásma vodních útvarů hierarchicky vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody vymezené zranitelné oblasti vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření

Záměry změn využití území z hlediska hydrologie a klimatologie Konkrétní záměry změn využití území v tomto tematickém okruhu nebyly uplatněny.

- 158 -


I.3.C.3 Půdní fond 

sledované jevy A41, A43.

Stav a vývoj území z hlediska půdního fondu V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí , kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nacházejících se na substrátech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloženinami a v nižších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách silikátových hornin se lokálně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích.

1. Pozemky zemědělského půdního fondu  sledované jevy A41, A43: Zastoupení ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) na celkové výměře katastrů obcí v územním rozsahu SO ORP Tábor znázorňuje následující kartogram: K-54 Podíl ZPF na výměře katastru


Přehled o poměrném zastoupení ploch ZPF na výměře správního území jednotlivých obcí řešeného území a poměrné zastoupení orné půdy v plochách ZPF udává tabulka PT-6 v Příloze I. 8. 2.

- 159 -


Podrobné údaje o jednotlivých BPEJ v území, jejich územním vymezení a celkových výměrách jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A41. Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Územně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná část z nich při většinou minimální údržbě je jen omezeně funkceschopná. Údaje o investicích do půdy jsou obsaženy v databázi sledovaného jevu A43 a ve výkresech grafické části.

2. Pozemky určené pro plnění funkce lesa  sledované jevy A37, A38 a A39: Území SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Podíl zastoupení, územní soustředění a dislokaci lesů ve struktuře dle jejich hlavních kategorií obsahují následující kartogramy a dále výkres hodnot území a výkres limitů využití území (včetně vymezení ochranného pásma lesa): K-55 Podíl lesních ploch


- 160 -


K-56 Kategorizace lesů


Další podrobné údaje o lesích, včetně jejich výměr tvoří obsahovou náplň databáze sledovaných jevů A37 – A39. Závěrem tohoto tematického okruhu uvádíme přehled hlavních obecných vývojových tendencí půdního fondu:  mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí  významnější pokles výměry orné půdy  větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy  mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků drobnější držby  nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesy zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody  významný nárůst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.

- 161 -


3. Eroze půd Antropogenní aktivity v území mohou dramaticky akcelerovatb přirozeně probíhající procesy pozvolné eroze, která je za normálních podmínek kompenzována zvětráváním substrátů a tvorbou nové půdy. Erozní ohrožení pozemků je obecně ovlivněno půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice a v extrémních případech je zcela zlikvidována nejen vrstva ornice, ale i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování útvarů povrchových i podzemních vod. Snižuje se retenční schopnost půd a jejich regulační funkce v hydrosféře. Splaveninami se zanášejí vodní toky a nádrže, vody se nadměrně obohacují živinami a klesá produkční schopnost půd. Erozi půd mohou účinně čelit ekologické způsoby hospodaření na půdě. Počet 3 ekologicky hospodařících subjektů v řešeném území na katastrech obcí Nadějkov, Jistebnice a Malšice je však minimální.

Hodnoty území z hlediska půdního fondu 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě

Limity využití území z hlediska půdního fondu 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF7 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pásmem lesa o šířce 50 m dle zákona č.289/1995 Sb. o lesích Záměry změn využití území z hlediska půdního fondu Konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

7

Zábory těchto pozemků jsou orgány ochrany ZPF prakticky akceptovány pro realizaci veřejně prospěšných staveb a opatření, dále změnou zemědělské kultury v důsledku erozního ohrožení s negativním vlivem na kvalitu povrchových vod, včetně vodních zdrojů, v případě porušování zájmů ochrany přírody, ohrožením potravinového řetězce, apod..

- 162 -


I.3.C.4 Zatížení životního prostředí 

sledované jevy A64, A65, A87

Stav a vývoj území z hlediska zatížení životního prostředí 1. Emise Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v řešeném území malé zdroje, které jsou zároveň největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3. Na produkci emisí SO2 se kromě malých zdrojů významně podílejí velké zdroje, představované v území SO ORP Tábor např. Teplárnou Tábor a některými dalšími velkými výrobními podniky (SILON). Mobilní zdroje, evidované v REZZO 4, jsou největšími producenty emisí NOx a CO. Malé zdroje a doprava se tak nesporně dají považovat za největší problém znečišťování ovzduší. Situace v řešeném území z hlediska celkového zatížení ŽP emisemi podle jednotlivých skupin znečišťujících látek je dobře patrná z následující tabulky: T-39 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a SO ORP Tábor (bez přízemního ozónu) v [%] procentech plochy územního celku k roku 2006 Zóna/ SO ORP

ČR zóna Jihočeská Tábor

Souhrn As roční překro- průměr čení >6 imisního ng.m-3 limitu (LV)

BaP6 roční průměr >1 ng.m-3

SO2 4. max. 24h průměr >125 μg.m-3

PM10 roční průměr >40 μg.m-3

PM10 36.max. 24h průměr >50 μg.m-3

NO2 roční průměr >40 μg.m-3

Benzen roční průměr >5 μg.m-3

Souhrn překročení TV

0,01

2,3

28,5

0,3

0,08

-

-

0,5

-

-

0,5

-

2,3

2,3

-

-

1

-

-

1

-

4

4

9,2

zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Nárůst intenzit dopravních toků v území je obecným vývojovým trendem, vyplývajícím z dané úrovně společenského vývoje. Důsledkem tohoto trendu je mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy, hlavně oxidů dusíku NOx, uhlovodíků CxHy, ozónu, polétavého prachu TZL a přirozeně též hlukové zátěže v blízkosti komunikací. V některých obdobích roku, zejména při vzniku inverzních meteorologických situací, mohou být krátkodobé emisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší z dopravy velmi zatěžující, hlavně v urbanizovaném území Táborské městské aglomerace. Doposud mírný nárůst emisí z automobilové dopravy je výsledkem poměru mezi nárůstem intenzity automobilové dopravy na straně jedné a snižováním průměrné úrovně produkce škodlivých emisí motorů automobilů na straně druhé. V řešeném území kontinuálně probíhá plynofikace obcí, měst a větších stacionárních zdrojů znečištění, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a TZL. Průmyslové areály s velkými spalovacími zdroji jsou již většinou plynofikovány. Díky tomu sice dochází k omezování emisí SO2, avšak spalováním energetického plynu ve velkých zdrojích a nárůstem automobilové dopravy mírně stoupá znečištění ovzduší oxidy dusíku.

- 163 -


2. Imise Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO – sledovaný jev A65), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Územní průmět OZKO do správního obvodu ORP Tábor ukazuje následující kartogram: K-57 Oblasti zhoršené kvality ovzduší


- 164 -


3. Ostatní formy zátěže životního prostředí Emise a imise znečišťujících látek v ovzduší jsou spolu s dalšími zdroji znečištění původcem kontaminace půd a vody, a to jak povrchových, tak i podzemních vodních útvarů. Situaci v oblasti znečištění vody v řešeném území zobrazuje následující kartogram: K-58 Znečištění vod podle celkové jakosti


Staré ekologické zátěže území (sledovaný jev A64) ze zaniklých či technologicky reformovaných výrob, v důsledku činnosti sovětských okupačních vojsk, AČR, či z jiných příčin jsou závažným aktuálním zdrojem znečištění ŽP. Jejich situování v řešeném území, včetně vymezení kontaminovaných oblastí ukazuje následující kartogram:

- 165 -


K-59 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy

Poznámka: V grafické části nejsou zobrazeny všechny staré zátěže a kontaminované plochy, jelikož v databázi MŽP nebyly všechny územně identifikovány. Celkem chybí územně identifikovat 235 záznamů z celkové ho počtu 954 záznamů (stav k prosinci roku 2009). zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

Obdobně závažnými zdroji znečištění ŽP mohou být nepovolené, či chybně založené skládky odpadů. V SO ORP se nacházejí skládky odpadu na katastrech obcí Jistebnice a Želeč. Za zátěž ŽP je třeba považovat i oblast zvýšeného výskytu půdního radonu – viz kap. I.3.C.1. a dále tzv. brownfields – plochy nevyužívané, či nedostatečně využívané, devastované a nedostatečně udržované.

- 166 -


T-40 Počty a rozloha ploch brownfields v jednotlivých SO ORP JčK Název ORP

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Kód ORP

3101 3102 3103 3104 3105 3106 3107 3108 3109 3110 3111 3112 3113 3114 3115 3116 3117

Rozloha brownfields v ORP 36 907,8 1 487 580,8 264 782,3 68 263,9 281 650,4 377 385,2 29 125,9 1 062 747,6 386 305,8 94 975,1 161 449,2 725 893,9 521 836,1 157 311,7 91 982,9 625 506,9 47 816,9

Podíl na ORP

Počet brownfields

0,013 0,161 0,023 0,014 0,030 0,079 0,008 0,143 0,046 0,029 0,028 0,072 0,115 0,029 0,035 0,117 0,027

7 30 4 5 15 17 3 122 14 4 8 18 21 12 7 13 3

Rok

2006 2006 2010 2006 2006 2006 2006 2010 2006 2006 2006 2006 2010 2006 2006 2010 2006

Zdroj: Databáze poskytnutá MěÚ Tábor

Hodnoty území z hlediska zatížení životního prostředí 1. Dosud přijatelná kvalita ŽP na většině řešeného území 2. Stabilizovaný a propracovaný systém monitoringu kvality ŽP Limity využití území z hlediska zatížení životního prostředí 1. 2. 3. 4. 5.

stanovené emisní limity a podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší stanovené stropy emisních znečišťujících látek stanovené imisní limity znečištění ovzduší vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší oblast zvýšeného výskytu půdního radonu

Záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nabyly uplatněny

- 167 -


I.3.C.5 Ochrana přírody a krajiny 

sledované jevy A17, A18, A22, A23, A24, A26, A28, A30, A31, A32, A34, A36

Stav a vývoj území z hlediska ochrany přírody 1. Obecná ochrana přírody a krajiny 1.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES)  sledovaný jev A21 Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.:  plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu  plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu  plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky. 8 Územní rozložení a rozsah nadregionálního a regionálního ÚSES v řešeném území dokumentuje následující kartogram:

8

Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umoţňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému ekosystému. Biokoridor je území, které neumoţňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umoţňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.

- 168 -


K-60 Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (ÚSES)


Úhrnná výměra ploch prvků nadregionálního a regionálního ÚSES ve správním území ORP činí 5% z celkové výměry řešeného území. Jejich zastoupení v SO OP zobrazují tabulky PT-7 až PT-9 v Příloze I. 8. 2. Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) 9 a podílu ploch nedregionálních a regionálních prvků ÚSES. T-41 Hodnocení ekologické stability v SO ORP Tábor Název ORP

KES

Tábor

0,91

Hodnota ÚSES 0,50

Výsledná hodnota KES + ÚSES 1,41

Hodnocení -1 zdroj: RURÚ JčK

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že území ORP Tábor jako celek je v rámci Jihočeského kraje klasifikováno jako nestabilní až slabě stabilní. Podrobnější územní průmět variabilních hodnot KES za katastry obcí ORP Tábor je uveden v následujícím kartogramu:

9

Hodnocení koeficientu ekologické stability: 

KES pod 1,45 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné



KES 1,45 – 3,59 - území ekologicky mírně stabilní



KES nad 4,60 - území ekologicky stabilní

- 169 -


K-61 Koeficient ekologické stability (KES)


Charakteristické rysy krajiny z hlediska ekologické stability v jednotlivých rozpětích hodnoty KES uvádí následující tab.: K-62 Koeficient ekologické stability (KES) – dokončení (legenda)


- 170 -


K-63 Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP JčK


Nadregionální, regionální i místní ÚSES jsou zakresleny jak ve výkresu hodnot území, tak i ve výkresu limitů využití území 1:25 000. Tyto výkresy rovněž u ÚSES regionálního a nadregionálního významu obsahují kód a název každé ze skladebných částí. Podrobné údaje o lokálních biocentrech, biokoridorech a interakčních prvcích (kód, místní název, k.ú., výměra, atd..) jsou s ohledem na měřítko výkresů a nutnost zachovat jejich čitelnost, obsaženy pouze v databázi sledovaného jevu A21. 1.2. Významné krajinné prvky (VKP) 10  sledovaný jev A22, A23 Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krejinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trávníkyremízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V území SO ORP Tábor jsou registrovány následující VKP-R :

10

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhlednebo přispívá k udržení její stability ... § 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

- 171 -


T-42 Registrované VKP na území SO ORP Tábor

Název

Popis

Botanická zahrada při SZeS

Tábor - botanická zahrada

Bývalý lom na Sv. Anně

Měšice - lom

Křemenný val u Mlýnů

Mlýny - křemenný val

Za kostelem

Jistebnice

Hráz u Blatce

650 m komunikace, bývalá hráz, lípy

Zámecký park


Hraběcí pěšinka - část


Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat

Část staré cesty

Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem

Část jižního svahu zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A22.

- 172 -


1.3. Přechodně chráněné plochy  sledovaný jev A24 V řešeném území se nevyskytuje 1.4. Přírodní parky 11 (PřP)  sledovaný jev A30 Správní území ORP Tábor je mimořádně bohaté na přírodní parky, jak je patrné z následujícího kartogramu: K-64 Přírodní parky


Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severním okraji řešeného území. Ostatní 4 přírodní parky, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami v jižní části SO ORP Tábor. Přírodní parky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A30.

11

K ochraně krajinného rázu s s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotemi, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č.114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území (§ 12, odst.(3) zák.č.20/1992 Sb.)

- 173 -


1.5. Ochrana krajinného rázu  sledované jevy A17, A18 Problematika krajinného rázu a řešení ochrany krajinného rázu nemá stanovenu jednotnou závaznou metodiku. Pro účely ÚAP Tábor je použita metodika typologická dle „Typologie české krajiny“ (J.Löw a spol., Brno, MŽP), opírající se o vyhodnocení následujících aspektů:  koeficientu ekologické stability KES (viz odst.a))  členění na základní oblasti a podoblasti krajinného rázu (jev A17)  obrazu krajiny dle typů  základních krajinných typů dle souhrnných kriterií  typů krajin podle osídlení  typů krajin podle využití  typů krajin podle reliéfu  vyhodnocení krajinné unikátnosti a význačnosti. Pro hodnocení krajinného rázu a problematiky jeho ochrany se používají i další kriteria, jako např.:  lesnatost území , která je pro řešené území vyhodnocena v kartogramu K-74  členění území do přírodních lesních oblastí (viz kartogram K-95)  podílu ZPF (viz kartogram K-73)  zornění ZPF (nehodnoceno)  klimatických regionů (viz kap. Hydrologie a klimatologie). V SO ORP Tábor se nachází celkem 5 oblastí krajinného rázu, a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské Hory a Smilovy Hory, jak je zobrazeno v následujícím kartogramu a tabulce: K-65 Místa a oblasti krajinného rázu


- 174 -


T-43 Oblasti krajinného rázu na území SO ORP Tábor

Oblast

Název oblasti

ObKR04

Jistebnicko – Kovářovsko

ObKR06

Milevsko

ObKR07

Táborsko – Soběslavsko

ObKR08

Mladovožicko

ObKR09

Chýnovsko

ObKR12

Bechyňsko – Vltavotýnsko

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny Ratibořských hor, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Zdroj: Generel krajinného rázu Jihočeského kraje

Pro ochranu krajinného rázu je dále významné biogeografické členění území, vymezující v krajinném prostoru charakteristické bioregiony, a které pro SO ORP Tábor zobrazuje následující kartogram K-68. Biochory jsou též zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje obsahuje databáze sledovaného jevu A42.

- 175 -


K-66 Bioregiony a biochory


K-67 Přírodní lesní oblasti


- 176 -


Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující: I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace) II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL).

- 177 -


2. Zvláštní ochrana přírody a krajiny 

sledované jevy A28, A29, A31, A32, A34

2.1 Zvláště chráněná území Zvláštní ochrana přírody je v našem systému představována zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) 12, což typově jsou v řešeném území maloplošná zvláště chráněná území, t.j. národní přírodní památky či přírodní památky (NPP, PP – sledovaný jev A31) a přírodní rezervace (PR – sledovaný jev A28): T-44 Národní přírodní památky na území SO ORP Tábor

Název lokality

Popis lokality


Chýnovská jeskyně

Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu

Dolní Hořice

Luční

První mykologická rezervace v Československu, předmětem Turovec je ochrana hub

Stročov

Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu rozchodníku huňatého

Libenice u Tábora

zdroj: AOKPK ČR

T-45 Přírodní rezervace na území SO ORP Tábor

Název lokality

Popis lokality


Kladrubská hora

Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou faunou a florou

Kladruby

Choustník

Skalnatý vrchol Choustníka se starým smíšeným lesním porostem

Choustník

Pacova hora

Významná geologická a mineralogická lokalita

Dolní Hořice

zdroj: AOKPK ČR

12

Kategorie zvláště chráněných území dle § 14 zákona č.114/1992 Sb. jsou: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP)

- 178 -


T-46 Přírodní památky na území SO ORP Tábor

Název lokality

Popis lokality


Vlásenický potok

Lokalita pérovníku pštrosího

Dražice u Tábora

Kozlov

Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce májového

Želeč u Tábora

Ostrov Markéta

Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman


Černická obora

Stará obora, smíšený porost s převahou habru a dubu


Hroby

Bohatá lokalita hořečku českého.

Hroby

Zeman

Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané.

Starcova Lhota

Černýšovické jalovce

Porost více než 300 exemplářů starých jalovců.

Černýšovice

Židova strouha

Geomorfologicky významné prostorově členité údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách

Hodonice u Bechyně

Jesení

Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou květenou.

Ratibořice u Tábora

Granátová skála

Rulová skála s výskytem granátů.

Tábor

Luna

Výslunná jižní stráň se suchomilnými společenstvy, útočiště plazů.

Sezimovo Ústí

Stříbrná huť

Lokalita ďáblíku bahenního

Dobronice u Chýnova

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

2.2 Památné stromy (PS)  sledovaný jev A32 Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno celkem 55 památných stromů či stromořadí. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). V důsledku nepružnosti a metodických chyb této organizace však existují vyhlášené památné stromy i mimo evidenci AOPK. Památné stromy jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich popis, místní název, atd..) obsahuje databáze sledovaného jevu A32. 2.3 Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů 13  sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica.

13

zvláště chráněné druhy jsou podle zákona č.114/1992 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v příslušném hierarchickém členění obsahují přílohy příslušných vyhlášek MŽP ČR

- 179 -


3. Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany 3.1. Evropsky významné lokality (EVL)  sledovaný jev A34 V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do mezinárodního systému NATURA 2000 v následujícím výčtu: T-47 Evropsky významné lokality

Kód

Kód stanoviště

Název


2662 CZ0313106

Lužnice a Nežárka

Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dobřejice, Doubí nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hvožďany u Bechyně, Klokoty, Malšice, Planá nad Lužnicí, Řepeč, Řípeč, Senožaty u Bechyně, Sezimovo Ústí, Slavňovice, Stádlec, Tábor, Ústrašice

2651 CZ0314634

Chýnovská jeskyně

Dolní Hořice

2653 CZ0312035

Kladrubská hora

Dolní Hořice, Kladruby

5418 CZ0213009

Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Bečice nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice, Řepeč

5374 CZ0210731

Řísnice

Stojslavice

2650 CZ0312033

Hroby

Hroby

2619 CZ0213009

Vlašimská Blanice

Běleč u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Šebířov

2689 CZ0313125

Tábor - Zahrádka

Klokoty zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 180 -


Geografickou polohu EVL v řešeném území SO ORP vzhledem ke katastrům jednotlivých obcí zobrazuje následující kartogram: K-68 Lokality Natura 2000


Evropsky významné lokality jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich výměru, popis a místní název, atd..) obsahuje databáze sledovaného jevu A34.

- 181 -


Hodnoty území z hlediska ochrany přírody a krajiny 1. 2. 3. 4.

Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rázem Vysoký počet a rozloha krajinných parků Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ekologické stability Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R

5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Památné stromy Limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny 1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s mezinárodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pásem

3. Památné stromy včetně jejich ochranných pásem Záměry změn využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny 1. aktualizace nadregionálních, regionálních a hlavně místních ÚSES.

- 182 -


I.4 SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Tato část práce je stručným souhrnem nejvýznamnějších hodnot území SO ORP Tábor, limitů jeho využití a identifikovaných záměrů na změny v jeho budoucím využití, které byly formulovány na závěr vyhodnocení podkladů v jednotlivých tematických okruzích I.3.A.1 – I.3.C.5 a v kapitole I. 2. (Širší územní vztahy).

I.4.1 Hodnoty území Souhrnné vyjádření zjištěných hodnot území je uspořádáno ve třech souhrnných kategoriích hodnot:  Hodnoty prostředí  Kulturní hodnoty  Civilizační hodnoty Některé hodnoty území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených globálních kategorií, protože svým charakterem i genezí postupného formování představují průnik dílčích hodnot z jiných globálních kategorií hodnot. Jde např. o krajinný ráz s významnou civilizační hodnotovou složkou, urbanistické a architektonické hodnoty prostředí, a pod.. Urbanistické a architektonické hodnoty jsou vytvářeny dochovanou sídelní strukturou ve specifickém krajinném prostředí a širších územních vztazích. Prioritní význam však jistě nemá příslušnost určité hodnoty do určité globální kategorie hodnot, ale existence a definování této hodnoty jako takové. Bližší specifikace hodnot řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy.

- 183 -


T-48 Souhrnná tabulka hodnot území kód kategorie skupina hodnot I.4.1. Geologie

hodnota území

zobrazeno

Hodnoty prostředí ano

•

Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu hodnot území

•

výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území

•

vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území ano prognózní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle výkresu ano hodnot území.

•

ano Hydrologie, klimatologie

• • • •

Půdní fond

Příroda krajina

ano ano bohatství vodních ploch a toků ano příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srážek a ne určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů

chráněná oblast přirozené akumulace vod

ano 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě ano a 1. Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rázem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): PR, NPP, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Památné stromy

ano ano ano ano ano ano ano

- 184 -


T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - pokračování kód kategorie skupina hodnot

hodnota území

zobrazeno

1.4.2.

Kulturní hodnoty

Kultura a památková péče

památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR: - národní kulturní památky - nemovité kulturní památky - městská památková rezervace Tábor - městská památková zóna Bechyně - vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz

1.4.3.

Civilizační hodnoty

Sídelní struktura

ano 1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodálním severojižním ne evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regionálního centra Tábor ne v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

Hospodářská základna

1. významné zóny ekonomických aktivit Tábor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. přijatelná míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 9. významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje

ano ano ano ano ano

ano ne ne ano ano ne ne ne

Dopravní 1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční infrastruktura dopravou a budovanou dálnicí D3 2. provázaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III. třídy a ano místních komunikací 3. hustá železniční síť ano 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních ano oblastech cestovního ruchu

- 185 -


T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - pokračování kód kategorie skupina hodnot Technická infrastrukura

hodnota území

Vodní hospodářství: ano 1. konsolidované vodárenské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou ano Zásobování energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé zásobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů 5. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť) 7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signálem celoplošného vysílání Odpady: 8. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin

Občanská vybavenost

zobrazeno

1. vysoký potenciál území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí – Planá 3. nemocnice Tábor 4. lázeňské léčebny v Bechyni 5. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby 6. stabilizovaná síť zařízení sociální péče 7. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělávání v Praze a Českých Budějovicích 8. zastoupení vyšších a speciálních středních škol nadmístního významu 9. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol

ano ano částečně ne

ne ne Ne částečně ano ano ne ne ne ne ne

- 186 -


T-48 Souhrnná tabulka hodnot území - dokončení kód kategorie skupina hodnot Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond

hodnota území

zobrazeno

1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn ne 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech ne 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel ne 4. V průměru vysoký potenciál území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 5. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení

Zaměstnanost, 1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti trh práce 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturálních změn zaměstnanosti 5. nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci

ne ne

Bezpečnost

ne částečně

1. funkční Integrovaný záchranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu státu, činnost Policie ČR a požární ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení

ne ne ne

ano ne

- 187 -


I.4.2 Limity využití území Souhrnné vyjádření zjištěných limitů využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů:  Limity prostředí  Kulturní limity  Civilizační limity Některé limity využití území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených souhrnných skupin, protože svým charakterem představují průnik dílčích omezení, vyplývajících též z jiné či z jiných souhrnných skupin limitů. Jde např. o limity vyplývající ze zřetelů ochrany přírody a krajiny, které mají úzký vztah k hospodářské základně, dopravní infrastruktuře, apod.. Bližší specifikace limitů využití území řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy. T-49 Souhrnná tabulka limitů území kód kategorie skupina limitů

Limity

zobrazeno

I.5.1.

Limity prostředí

Geologie

1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí.

Hydrologie, klimatologie

1. ochranná pásma vodních útvarů 2. hierarchicky vymezená ochranná pásma vodních technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření

Půdní fond

Příroda krajina

zdrojů

ano ano ano ano ne

ne a ano ano ano ano

ano 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF ano 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pásmem lesa o šířce 50 m dle zákona ano č.289/1995 Sb. o lesích a 1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. ano 2. území MZCHÚ a lokalit s mezinárodním statutem ochrany, t.j. PP, NPR, ano PR a EVL, včetně jejich ochranných pásem 3. Památné stromy včetně jejich ochranných pásem ano

- 188 -


T-49 Souhrnná tabulka limitů území - pokračování kód kategorie skupina limitů 1.5.2.

Limity

zobrazeno

Kulturní limity

Kultura a 1. památkově chráněná území a objekty, zapsané do ÚSKP ČR a jejich ochranná pásma: památková ano péče - národní kulturní památky ano - nemovité kulturní památky ano - městská památková rezervace Tábor ano - městská památková zóna Bechyně ano - vesnické památkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz ano 1.5.3.

Civilizační limity

Sídelní struktura

Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a ne subregionalizace nejsou vymezovány.


1. absence souvislého dálničního připojení území na západoevropskou dálniční síť 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodální evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pásma výrobních areálů (údaje viz sledovaný jev č.114) 5. ochranná a bezpečnostní pásma technické a dopravní infrastruktury, chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR

ne ne ne ano ano

Dopravní 1. ochranná pásma dálnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle ano infrastruktura platné legislativy 2. ochranná pásma letišť ano

- 189 -


T-49 Souhrnná tabulka limitů území - pokračování kód kategorie skupina limitů

Limity

zobrazeno

Technická Vodní hospodářství: infrastruktura 1. ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a ano vodovodních řadů ne 2. ochranná pásma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod ne 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pánev Zásobování energiemi a teplem: 4. ochranná pásma vedení VVN a VN, ochranné pásmo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pásma podzemních telekomunikačních zařízení (dálkové a místní kabely) 7. ochranná pásma RR tras a nadzemních částí radiokomunikačních systémů Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Občanská vybavenost

ano ne ne ne

ne ne ne

V rámci tematického okruhu „Vzdělávání“ se nevymezují Zdravotnictví ano 1. vnitřní a vnější území lázeňského místa Bechyně 2. ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň ano sledovaného jevu A55) V rámci tematického okruhu „Sociální péče“ se nevymezují V rámci tematického okruhu „Sportovní zařízení“ se nevymezují

- 190 -


T-49 Souhrnná tabulka limitů území - dokončení kód kategorie skupina limitů Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond

Limity 1. Hluková zátěž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pásma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pásma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pásma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury území, ochranná pásma vodních zdrojů 5. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch 6. Nadlimitní hodnoty půdního radonu

zobrazeno ne ano ano ano částečně částečně

Zaměstnanost, V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití trh práce území vymezovány Bezpečnost

1. ochranná pásma zájmových území Armády ČR 2. ochranná pásma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjádřeních těchto složek.

ano ano ano ne

- 191 -


I.4.3 Záměry změn využití území Souhrnné vyjádření identifikovaných záměrů změn využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů:  Záměry změn využití území z hlediska prostředí  Záměry změn využití území z hlediska kultury  Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot Každý záměr změn je jednoznačně identifikován číselným kódem položky pod jakou je veden v ÚAP ORP Tábor a u záměrů nadmístního významu i označením korespondujícím s kódem záměru v ZÚR Jihočeského kraje. T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území kód kategorie skupina záměrů na provedení změn

Záměry

I.6.1.

Záměry změn využití území z hlediska prostředí

Geologie

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány.

Hydrologie, klimatologie

Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska hydrologie a klimatologie v řešeném území nebyly identifikovány.

Půdní fond

konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

Příroda krajina

a Životní prostředí: Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nebyly uplatněny Ochrana přírody a krajiny: 1. aktualizace nadregionálních, regionálních a hlavně místních ÚSES

1.6.2.

zobrazeno

částečně

Záměry změn využití území z hlediska kultury

Kultura a 1. návrh na prohlášení krajinných památkových zón Chotovinsko a ano Ratibořské Hory – Stará Vožice památková péče 2. návrh na prohlášení vesnické památkové zóny Hodonice ano

- 192 -


T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování kód kategorie skupina záměrů na provedení změn

Záměry

zobrazeno

1.6.3.

Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot

Sídelní struktura

1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry ano osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚR Jihočeského kraje)


1.Výstavba komerčně průmyslových zón: a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. c) KP 8 Tábor – Měšice, v prostoru mezi současně zastavěným územím Tábora a dálnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědělským areálem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území následujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ústí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.

ano

ano

ano ano ano

ano

ano

- 193 -


T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování kód kategorie skupina záměrů na provedení změn

Záměry

Dopravní 1. Koridory a plochy dopravy mezinár., rep. a naregionál. významu: infrastruktura - Dálnice D3 u Tábora - Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina 2. Koridory a plochy dopravy regionálního a nadmístního významu: - silnice II/120 Sudoměřice u Tábora - silnice II/123 křižovatka I/19 – Malešice - silnice II/409 Planá nad Lužnicí – přivaděč D3 - silnice Táborska 3. Koridory a plochy dopravy mezinár., rep. a naregionál. významu převzaté ze schválených ÚP VÚC a návrhu ZÚR: - Dálnice D3 v úseku Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín - IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje – Tábor – hranice okresů TA/ČB - silnice I/19 v úseku Lety – Oltyně - silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – Chýnov – hranice kraje 4. Koridory a plochy dopravy regionálního a nadmístního významu převzaté ze schválených ÚPVÚC: - silnice II/122 Bechyně - silnice II/137 v úseku Březnice – Tábor – Mladá Vožice

zobrazeno

ano ano ano ano ano ano

částečně ano ano ano

ano ano

- 194 -


T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - pokračování kód kategorie skupina záměrů na provedení změn Technická infrastrukura

Záměry

Vodní hospodářství: 1. vytváření koridorů pro zásobování vodou z velkých zdrojů 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV): - nově navrhované ČOV Chotoviny, Jistebnice a Malšice

zobrazeno

ne ano

Zásobování energiemi a teplem, spoje: - zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitální vysílání TV a rozhlasového signálu ne - vedení VVN 110 kV Chotoviny – Zadní Střítež ano - trafostaniceTR110/22 kV Tábor-Náchod ano - VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí ano Odpady: 1. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány. Občanská vybavenost

Vzdělávání: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly uplatněny. Zdravotnictví: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sociální péče konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sportovní zařízení: 1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území nadmístního významu nebyly identifikovány

- 195 -


T-50 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území - dokončení kód kategorie skupina záměrů na provedení změn Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond

Záměry

zobrazeno

Obyvatelstvo: nebyly identifikovány Bydlení, bytový fond: 1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. ano 2. SO 6 Sezimovo Ústí, na východním okraji tohoto sídla, které je součástí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2, ležící na ose republikového významu OS6. 3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako ano součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. 4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na ano rozvojové ose republikového významu OS6. Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska ano bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databáze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické části dokumentace.

Zaměstnanost, Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce trh práce nebyly uplatněny Bezpečnost

1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních ano tocích (viz kap. C. 2 Hydrologie a klimatologie).

- 196 -


I. 5. SEZNAM TABULEK Seznam tabulek, vložených do textu – modré značení T-1 ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ...........................................................................10 T-2 POČET OBYVATEL V SO ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .....................................................................22 T-3 ZAŘAZENÍ OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP TÁBOR DO MĚSTSKÉHO A VENKOVSKÉHO PROSTORU ............23 T-4 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE PRÁVNÍCH FOREM ........................................................................................32 T-5 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE ODVĚTVÍ (OKEČ) ...........................................................................................33 T-6 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE INSTITUCIONÁLNÍCH SEKTORŮ .....................................................................35 T-7 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................39 T-8 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V SO ORP TÁBOR ..............................................................................................40 T-9 OBLASTI A PODOBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V SO ORP TÁBOR ....................................................................41 T-10 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V TURISTICKÉ OBLASTI JIŽNÍ ČECHY PODLE KATEGORIE.........................42 T-11 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V SO ORP TÁBOR PODLE KATEGORIE ....................................................42 T-12 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE A OKRESU TÁBOR ....................................................43 T-13 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ PROCHÁZEJÍCÍ SO ORP TÁBOR ........................................................................................52 T-14 LETIŠTĚ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...............................................................................................................53 T-15 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY – ZÁMĚRY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ ....................................................................56 T-16 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC .........................................................58 T-17 PLOCHY A KORIDORY VODOHOSPODÁŘSKÝCH STAVEB ZE SCHVÁLENÝCH ÚP VÚC ......................................69 T-18 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ELEKTROENERGETIKA ...............................................69 T-19 PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ..............................................69 T-20 POČET A VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V SO ORP TÁBOR A JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009..................72 T-21 VÝVOJ POČTU OBYVATEL V SO ORP TÁBOR ZA OBDOBÍ LET 1995-2009 ........................................................75 T-22 POHYB OBYVATELSTVA V SO ORP TÁBOR.....................................................................................................76 T-23 POČET JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ŠKOL V OBCÍCH SO ORP TÁBOR .......................................................................80 T-24 VYBRANÁ OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ...........................................................................................89 T-25 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ....................................................................................90 T-26: ROZMÍSTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE V SO ORP TÁBOR ....................................................97 T-27 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR ........................................................................................104 T-28 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V SO ORP TÁBOR A JČK .................................................................................113 T-29 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V OBCÍCH SO ORP TÁBOR .............................................................................114 T-30 ZRUŠENÉ BUDOVY A BYTY V SO ORP TÁBOR A V JIHOČESKÉM KRAJI .........................................................117 T-31 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OBCÍCH SO ORP TÁBOR KE 31.12.2009 ................................123 T-32 POROVNÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (KE 31.12.2008) ............126 T-33 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V SO ORP TÁBOR...........................................................................................127

- 197 -

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 T-34 PŘEHLED ROZMÍSTĚNÍ EVAKUAČNÍCH MÍST NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR......................................................131 T-35 PŘEHLED OBJEKTŮ HZS V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO ORP TÁBOR ..............................................................132 T-36 PŘEHLED VAROVNÝCH ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .......................................................................133 T-37 ÚZEMNÍ JEDNOTKY ČR PODLE KRAJSKÉHO ROZLOŽENÍ ..............................................................................140 T-38 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MEZNÍCH KLIMATICKÝCH REGIONŮ V SO ORP TÁBOR...............................158 T-39 PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU (LV) A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) V RÁMCI ZÓNY A SO ORP TÁBOR (BEZ PŘÍZEMNÍHO OZÓNU) V [%] PROCENTECH PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU K ROKU 2006.................................163 T-40 POČTY A ROZLOHA PLOCH BROWNFIELDS V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JČK ...................................................167 T-41 HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V SO ORP TÁBOR ..............................................................................169 T-42 REGISTROVANÉ VKP NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR..........................................................................................172 T-43 OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .............................................................................175 T-44 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .........................................................................178 T-45 PŘÍRODNÍ REZERVACE NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR.......................................................................................178 T-46 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .........................................................................................179 T-47 EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY ...............................................................................................................180 T-48 SOUHRNNÁ TABULKA HODNOT ÚZEMÍ ......................................................................................................184 T-49 SOUHRNNÁ TABULKA LIMITŮ ÚZEMÍ .........................................................................................................188 T-50 SOUHRNNÁ TABULKA ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ................................................................192

- 198 -


I.6. SEZNAM KARTOGRAMŮ Seznam kartogramů, vložených do textu – červené značení K-1 ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ ORP TÁBOR .............................................................................. 9 K-2 SOUHRNNÉ SCHÉMA ZÁMĚRŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ...............................................................................26 K-3 VZTAH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A OS A SPECIFICKÝCH OBLASTÍ .....................................................................27 K-4 MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATEL V OBCÍCH JČK K 1. 3. 2001 (SLDB) .................................................36 K-5 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V [%] K 31. 12. 2009 ....................................................................37 K-6 MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V [%] V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JČK K E 31. 12. 2008 ..................38 K-7 HLAVNÍ DOPRAVNÍ TAHY – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY ....................................................48 K-8 HLAVNÍ SILNIČNÍ TAHY ...................................................................................................................................49 K-9 STAV SILNIČNÍ SÍTĚ .........................................................................................................................................50 K-10 INTENZITY DOPRAVY ....................................................................................................................................51 K-11 HLAVNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDORY ....................................................................................................................52 K-12 STAV ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ ..................................................................................................................................53 K-13 LETIŠTĚ NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR ...............................................................................................................54 K-14 CYKLOTRASY NA ÚZEMÍ SO ORP TÁBOR .......................................................................................................55 K-15 VODNÍ ZDROJE A TECHNOLOGICKÉ OBJEKTY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU .............................................................60 K-16 VODOVODNÍ SÍŤ ...........................................................................................................................................61 K-17 ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ..........................................................................................................................62 K-18 KANALIZAČNÍ SÍŤ ..........................................................................................................................................63 K-19 ELEKTRIZAČNÍ SÍŤ .........................................................................................................................................64 K-20 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM ................................................................................................65 K-21 PRODUKTOVOD A OBJEKTY S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ..............................................................................67 K-22 PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATELSTVA V OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE .................................................................73 K-23 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65+ LET NA OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE ...........................................................74 K-24 PODÍL CIZINCŮ NA OBYVATELSTVU ..............................................................................................................76 K-25 ZMĚNA POČTU OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2000 A 2008............77 K-26 PODÍL OBYVATEL S UKONČENÝM STŘEDOŠKOLSKÝM A VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM V OBCÍCH JČK ......78 K-27 LÁZEŇSKÁ MÍSTA - LÉČEBNY.........................................................................................................................96 K-28 ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...........................................................................................................99 K-29 REKREAČNÍ OBLASTI CELOROČNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .........................................................................100 K-30 REKREAČNÍ OBLASTI LETNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................................................102 K-31 REKREAČNÍ OBLASTI ZIMNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................103 K-32 DOKONČENÉ BYTY V OBCÍCH JČK 2001 - 2008 ............................................................................................113 K-33 PRŮMĚRNÉ STÁŘÍ TRVALE OBYDLENÝCH DOMŮ V OBCÍCH JČK ..................................................................118 K-34 EKONOMICKY AKTIVNÍ OSOBY ...................................................................................................................120

- 199 -

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor Část A: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (P_RURÚ) Aktualizace 2010 K-35 EKONOMICKY AKTIVNÍ OSOBY – ZAMĚSTNANÍ / NEZAMĚSTNANÍ .............................................................121 K-36 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH JIHOČESKÉHO KRAJE KE 31.12.2008 .........................122 K-37 PLOCHY VOJENSKÝCH ZÁJMŮ .....................................................................................................................130 K-38 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ....................................................................................................................................136 K-39 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ JIHOČESKÉHO KRAJE .......................................................................................................138 K-40 SÍDELNÍ STRUKTURA ...................................................................................................................................139 K-41 CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ ...................................................................................................................144 K-42 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ................................................................................................................145 K-43 PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA .............................................................................................146 K-44 OBLASTI S VÝSKYTEM RADONU ..................................................................................................................147 K-45 ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD .......................................................................................................................149 K-46 CHOPAV A HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ ............................................................................................150 K-47 VODNÍ NÁDRŽE ..........................................................................................................................................151 K-48 PODÍL VODNÍCH PLOCH ..............................................................................................................................152 K-49 ZRANITELNÉ OBLASTI .................................................................................................................................153 K-50 VODNÍ ZDROJE, TECHNOLOGICKÉ OBJEKTY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU .............................................................154 K-51 OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH A PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ ..............................................................155 K-52 ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ......................................................................................156 K-53 KLIMATICKÉ REGIONY ................................................................................................................................157 K-54 PODÍL ZPF NA VÝMĚŘE KATASTRU .............................................................................................................159 K-55 PODÍL LESNÍCH PLOCH ................................................................................................................................160 K-56 KATEGORIZACE LESŮ ..................................................................................................................................161 K-57 OBLASTI ZHORŠENÉ KVALITY OVZDUŠÍ .......................................................................................................164 K-58 ZNEČIŠTĚNÍ VOD PODLE CELKOVÉ JAKOSTI ................................................................................................165 K-59 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A KONTAMINOVANÉ PLOCHY .........................................................................166 K-60 NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ....................................169 K-61 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) ..................................................................................................170 K-62 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) – DOKONČENÍ (LEGENDA) .........................................................170 K-63 HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V JEDNOTLIVÝCH SO ORP JČK ...........................................................171 K-64 PŘÍRODNÍ PARKY ........................................................................................................................................173 K-65 MÍSTA A OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU ........................................................................................................174 K-66 BIOREGIONY A BIOCHORY ..........................................................................................................................176 K-67 PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI ...........................................................................................................................176 K-68 LOKALITY NATURA 2000 .............................................................................................................................181

- 200 -


I.7 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE 1. Metodika pořizování ÚAP, Ústav územního rozvoje v Brně, 2008, 2010 http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541 2. Územní plán VÚC Táborsko, webový portál Jihočeského kraje, září 2008, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 3. Veřejná databáze Českého statistického úřadu, srpen 2008, září 2010 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1 4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – návrh, květen 2009 http://www.kraj-jihocesky.cz/ 5. Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, září 2008, http://www.mmr.cz/ 6. Tělovýchovná zařízení města Tábor, http://www.tzmt.cz/index.php, září 2008 7. Krajská koncepce ochrany ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 8. Program snižování emisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 9. Program ke zlepšení a udržení kvality ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 10. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 11. Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 12. Územně analytické podklady Jihočeského kraje: Rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje, Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomáš Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP, Ing. Petr Kovář – vodní režim, Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek, Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky, návrh projednaný Zastupitelstvem JčK dne 16.9.2008

13. Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 14. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 15. Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 16. Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. 17. Strategie rozvoje Jihočeského kraje (B.1.3) , City Plan spol. s.r.o. 18. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. 19. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 20. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 21. Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu U&ÚR , ročník IX – číslo 3/2006 22. Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006 23. Strategický plán Města Tábor, http://www.tabor.cz/ 24. Územní plán sídelního útvaru Tábor – Sezimovo Ústí – Planá n.L., změna 1, změna 2, http://www.tabor.cz/

- 201 -


25. Databáze sledovaných jevů A1 – A119, ÚAP ORP Tábor, Městský úřad v Táboře, odbor rozvoje, Mgr. Martin Lang, Bc.Ladislav Pavlík, září 2010

- 202 -


I.8 PŘÍLOHY Příloha I.8.1: Popis aktualizace 2010 datového modelu SO ORP Tábor Název skupiny vrstev DOPRAVA

Název vrstvy

Číslo jevu

KRIZE KRIZE KRIZE KRIZE LAZNE

není přítomen DM LanDraha_l A098 LetVysk_op A102 PlynKO_op A075 ProduktovodKO_op A078 ZasobObj_b A076 ZasobObj_p není přítomen DM ZasobObj_op_p není přítomen DM evakuacniMista_b A110 StaniceHZS_b.shp A111 VarovZar_b.shp A111 ZonaHavPl_p.shp A109 LazM_b B018

ODPADY ODPADY

Skladky_p OdpadZar_p

ODPADY PAMATKY PAMATKY PAMATKY PRIRODA PRIRODA

Skladky_op NKPam_p NNKPam_p RegLidArch_p VKPZ_p MZCHU_op

REKREACE REKREACE RUZNE RUZNE

CykloT_l HipoS_l JinaOP_op ValecneHroby_b

DOPRAVA DOPRAVA ENERGETIKA ENERGETIKA ENERGETIKA ENERGETIKA

ENERGETIKA

Heliporty_b

SPOJE KomVedeni_l URBANISMUS KrajRaz_p

A085 A087

Zobrazení ve výkresu ANO/NE A

Zastoupení jevu v databázi 2008

NE A A A A A A

NE NE NE NE NE NE

A NE A A A A N

NE NE NE NE ANO, nyní chybí, je nahrazen plošným jevem ANO

A N, jev je nahrazen NE bodovou vrstvou A085 A A A008 A NE A009 A NE A012 A NE A023 A NE A029 N ANO, nyní chybí, je chybí, dle nahrazen plošným pořizovatele jevem zrušeno A106 A NE A106 A NE A114 A NE N není NE přítomen DM A082 A ANO A018 N NE, jev je vyjádřen samostatným kartogramem

- 203 -


Příloha I.8.2.: Vybrané podrobné údaje o obcích PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor data z databáze ARIS za rok 2009

Obec

v tisicích

Kód obce

Identifikační číslo obce (IČ)

Příjmy Schválený rozpočet obce

Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484

1 191,84 810,50 98 822,00 1 963,00 12 367,00 793,80 4 890,00 1 197,00 2 111,40 1 276,00 8 784,50 1 330,70 9 412,00 1 187,40 4 379,90 757,00 2 634,20 1 730,00 1 800,00 21 335,71 7 298,80 1 692,00 26 715,30 756,27 25 638,46 8 808,10 631,90 1 100,00

Rozpočet obce po změnách

1 295,64 926,72 97 977,89 2 348,80 31 586,19 1 407,30 4 995,60 1 514,00 2 129,91 1 705,11 15 425,82 1 416,06 16 633,68 1 662,07 4 800,80 802,48 3 975,10 2 182,19 2 638,28 21 787,43 9 606,89 1 948,34 49 038,74 1 021,03 31 392,10 9 491,92 799,13 1 288,01 zdroj: ARISweb

- 204 -


PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor - pokračování data z databáze ARIS za rok 2009

Obec

v tisicích

Kód obce



Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory

563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992

00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794

1 981,00 954,70 1 626,20 29 510,86 1 540,00 35 844,60 1 315,40 8 372,80 300,00 3 617,60 14 854,00 2 089,40 2 940,00 16 436,00 73 111,00 650,00 700,40 1 365,40 1 659,60 6 300,00 4 200,00 621,60 3 539,60 1 957,04 3 534,00 7 741,00


5 635,20 1 448,27 1 930,30 29 007,14 3 510,73 45 183,50 1 654,44 10 560,44 5 269,27 3 715,78 15 572,12 2 618,90 3 098,59 17 702,90 83 646,00 573,07 1 114,49 2 256,73 2 082,86 6 300,00 4 475,84 814,34 4 004,85 2 427,60 4 036,30 8 415,23 zdroj: ARISweb

- 205 -


PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování data z databáze ARIS za rok 2009

Obec

v tisicích

Kód obce



Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

1 375,00 883,60 4 405,30 92 238,50 1 424,00 1 600,00 1 374,90 13 797,30 4 067,70 7 489,20 10 750,51 1 940,00 525,00 4 850,00 962 607,00 6 300,00 2 860,00 2 450,20 1 429,80 2 106,00 488,15 644,70 961,88 1 655,40 34 510,00


1 578,64 1 340,95 4 829,80 108 456,85 1 970,79 1 902,21 1 761,16 7 726,10 5 527,62 10 941,02 11 948,51 2 923,32 610,60 6 578,72 1 046 335,88 10 865,97 3 480,09 2 810,88 1 362,21 2 752,02 569,89 1 389,50 976,34 1 853,91 37 817,19 zdroj: ARISweb

- 206 -



Obec


v tisicích

Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634

Identifikační Příjmy číslo obce (IČ) Výsledek od Plnění v % počátku roku

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484

1 110,20 910,69 291 617,93 2 347,70 31 580,35 1 509,34 4 505,74 1 409,57 1 956,61 1 705,10 15 699,07 1 389,43 21 239,84 1 574,55 4 627,58 773,96 3 750,06 1 987,79 2 226,82 21 843,16 9 307,74 1 897,90 19 038,73 1 021,03 28 817,30 9 233,52 797,57 1 270,81

85,69 98,27 297,64 99,95 99,98 107,25 90,19 93,10 92,00 100,00 101,77 98,12 127,69 94,73 96,39 96,45 94,34 91,09 84,40 100,26 96,89 97,41 100,00 100,00 91,80 97,28 99,80 98,66

Výdaje Schválený rozpočet obce

1 156,84 679,90 78 775,00 1 000,00 5 734,00 593,80 4 890,00 1 301,00 1 798,00 1 276,00 6 419,50 1 330,70 6 628,00 1 602,00 3 198,00 659,30 3 271,20 1 808,00 1 867,00 18 276,03 5 208,80 1 179,10 17 393,90 1 322,94 20 381,10 5 434,00 524,00 750,00

zdroj: ARISweb

- 207 -



Obec


v tisicích

Kód obce

563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992

Identifikační Příjmy číslo obce (IČ) Výsledek od Plnění v % počátku roku

00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794

5 596,76 1 373,31 1 915,49 29 229,88 3 400,85 46 302,10 1 581,21 9 881,61 5 512,76 3 715,69 15 572,09 2 479,05 3 098,58 24 311,76 66 462,97 571,98 1 112,74 2 256,74 2 062,36 6 693,19 4 305,37 843,33 4 004,85 2 319,17 4 036,25 8 218,32

99,32 94,82 99,23 100,77 96,87 102,48 95,57 93,57 104,62 100,00 100,00 94,66 100,00 137,33 79,46 99,81 99,84 100,00 99,02 106,24 96,19 103,56 100,00 95,53 100,00 97,66

Výdaje Schválený rozpočet obce

1 105,90 539,70 1 086,20 14 845,23 1 540,00 28 030,00 1 055,00 8 104,96 300,00 2 878,80 1 850,00 3 544,40 3 770,00 13 887,00 34 452,00 550,00 700,40 1 104,00 1 653,60 5 065,00 4 362,60 711,90 3 478,10 1 957,04 2 693,00 6 909,50

zdroj: ARISweb

- 208 -


PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – pokračování data z databáze ARIS za rok 2009 Obec


Kód obce

560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417


00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

v tisicích Výdaje

Příjmy Výsledek od počátku roku

1 302,77 1 285,58 4 827,04 152 077,00 1 971,39 1 672,90 1 761,16 7 726,09 4 880,55 9 966,17 11 671,30 2 923,48 795,64 6 438,32 2 865 657,27 10 591,17 3 477,75 2 683,66 1 362,13 2 721,69 569,00 1 368,31 963,99 1 738,10 38 273,29

Plnění v %

Schválený rozpočet obce

82,52 95,87 99,94 140,22 100,03 87,95 100,00 100,00 88,29 91,09 97,68 100,01 130,30 97,87 273,88 97,47 99,93 95,47 99,99 98,90 99,84 98,47 98,74 93,75 101,21

1 375,00 797,00 3 080,50 83 576,30 1 415,00 1 360,00 1 324,90 4 543,00 2 647,70 6 289,20 6 234,50 2 490,00 525,00 3 631,00 742 131,00 3 790,00 1 768,60 2 197,20 1 408,80 2 450,00 408,15 871,00 711,87 1 133,90 9 507,00

zdroj: ARISweb

- 209 -



Obec


v tisicích

Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634


00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484

Výdaje Rozpočet obce po změnách 1 225,64 701,30 80 802,02 1 350,60 21 114,56 983,30 4 995,60 1 830,00 1 628,80 1 066,24 13 347,52 1 454,26 8 852,73 2 029,68 3 457,72 599,68 4 049,16 2 075,32 2 289,27 20 479,22 5 597,05 1 434,12 28 237,58 740,10 27 214,14 5 507,78 792,25 1 324,65

Výsledek od počátku roku 867,58 475,46 268 833,95 1 076,91 21 108,70 952,54 4 500,58 1 189,63 1 509,72 1 066,25 12 687,51 903,62 13 042,99 1 415,14 3 133,36 564,65 2 280,02 1 824,09 1 927,53 19 775,38 5 299,22 1 304,84 28,237,55 740,10 23 371,92 5 439,16 643,07 1 308,31

Plnění v %

70,79 67,80 332,71 79,74 99,97 96,87 90,09 64,90 92,69 100,00 95,06 62,14 147,33 69,77 90,63 94,16 56,31 87,89 84,20 96,56 94,68 90,99 100,00 100,00 85,88 98,75 81,17 98,77

zdroj: ARISweb

- 210 -



Obec


v tisicích

Kód obce

563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992


00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794

Výdaje Rozpočet obce po změnách 1 158,35 2 816,22 1 580,80 14 581,76 3 570,73 41 685,77 1 471,93 9 005,50 2 650,81 3 714,50 2 267,83 4 073,90 2 795,64 14 030,10 42 138,00 430,74 864,04 1 670,54 2 076,84 5 156,53 4 339,06 1 060,60 3 582,53 6 508,57 5 370,67 8 428,73

Výsledek od počátku roku 1 124,82 2 774,45 1 290,67 15 561,50 2 529,61 38 667,48 1 229,66 8 699,18 2 469,13 3 714,40 2 267,82 2 055,21 2 795,61 20 479,18 41 173,53 429,76 861,95 1 670,56 1 807,45 5 485,73 4 146,94 883,34 3 582,63 5 844,18 5 396,05 8 041,83

Plnění v %

97,11 98,52 81,65 106,72 70,84 92,76 83,54 96,60 93,15 100,00 100,00 50,45 100,00 145,97 97,71 99,77 99,76 100,00 87,03 106,38 95,57 83,29 100,00 89,79 99,97 95,41

zdroj: ARISweb

- 211 -



Obec


v tisicích

Kód obce

560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417


00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

Výdaje Rozpočet obce po změnách 1 550,14 1 147,64 4 193,30 103 305,99 1 318,62 1 736,97 1 538,39 9 007,65 3 758,16 10 167,74 7 789,18 3 159,32 610,60 5 976,93 848 842,20 9 453,96 1 741,52 2 988,55 1 611,96 2 732,14 460,52 942,02 731,95 1 177,11 10 579,94

Výsledek od počátku roku 1 220,85 1 147,64 4 125,15 140 696,92 1 289,55 1 657,87 1 538,40 9 077,41 3 757,48 8 796,80 7 216,33 2 924,39 453,01 4 412,34 2 635 252,17 9 697,18 1 722,66 2 681,54 1 610,11 2 101,40 468,33 798,27 560,08 985,03 10 946,36

Plnění v %

78,76 100,00 98,37 136,19 97,80 95,45 100,00 100,00 99,98 86,52 92,65 92,56 74,19 73,82 310,45 102,57 98,92 89,73 99,89 76,91 101,70 84,74 76,52 83,68 103,46

zdroj: ARISweb

- 212 -




Kód obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634

v tisicích Identifikační číslo obce (IČ)

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484

Dotace Přijaté transfery a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů a regionálních rad

89,56 18,50 3 486,87 48,50 8 437,29 98,34 18,50 18,50 89,84 93,59 4 845,56 18,50 4 509,97 18,50 120,59 18,50 398,81 18,50 27,48 913,75 90,82 18,50 12 808,20 98,34 1 741,09 314,02 71,75 89,84

Vybrané dodatky 54 53 Evidované Splatné závazky daňové veřejného nedoplatky u zdravotního místně pojištění příslušných finančních úřadů

4,21 0,26 179,22 680,26 1,82 1,21 4,26 2,95 11,79 3,52 11,80 1,22 110,26 1,92 4,37 2,54 2,28 33,52 29,12 2,51 32,18 0,53 55,46 12,98 1,57 3,06

3,24 1,08 100,26 25,84 1,13 4,13 1,18 3,31 1,69 13,67 2,65 12,66 0,73 13,78 1,16 5,50 1,68 1,69 32,12 12,52 3,16 45,85 0,41 56,08 14,46 1,08 2,29

zdroj: ARISweb

- 213 -




v tisicích Kód obce



563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992

00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794

3 557,77 89,84 89,17 3 440,53 98,34 7 100,18 89,84 926,93 1 855,60 230,14 12 692,34 89,84 89,84 600,77 13 310,88 18,50 72,85 366,65 87,88 87,74 345,20 88,32 91,54 88,32 151,41 297,96

Vybrané dodatky 54 53 Evidované Splatné daňové závazky nedoplatky u veřejného místně zdravotního příslušných pojištění finančních úřadů

3,02 2,57 1,67 24,61 3,54 3,13 10,23 0,68 6,19 4,94 5,60 3,47 23,85 40,75 2,12 3,61 8,08 3,93 15,78 6,20 2,35 0,79 5,69 6,89 17,59

2,30 1,53 1,27 25,12 0,53 2,36 22,84 0,83 5,94 4,15 5,12 3,37 30,61 43,83 1,63 2,35 4,57 3,17 28,69 7,97 1,58 5,90 1,82 5,12 23,93

zdroj: ARISweb

- 214 -







560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

18,50 89,57 89,17 5 515,66 87,79 84,79 89,84 18,50 323,99 80,00 704,89 89,17 18,50 1 447,77 217 467,30 4 018,69 88,32 89,93 92,32 98,33 18,50 18,50 18,50 18,50 9 580,49

Vybrané dodatky 54 53 Evidované Splatné daňové závazky nedoplatky u veřejného místně zdravotního příslušných pojištění finančních úřadů

1,37 2,07 88,94 206,98 3,32 1,60 1,78 7,18 7,67 153,19 13,50 4,98 1,22 6,92 1 020,59 93,12 2,17 1,97 5,16 1,93 1,85 1,40 3,19 14,11

2,91 2,30 5,43 127,65 4,07 2,33 3,08 6,97 13,51 12,05 17,49 6,19 0,97 7,65 956,54 5,41 3,95 1,28 3,80 1,15 1,17 1,08 4,02 18,31

zdroj: ARISweb

- 215 -





563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634


00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484

38 Dlouhodobé bankovní úvěry k úhradě tuzemské

13 225,94 2 001,10 13 002,11 8 829,62 1 866,00 6 284,08 2 414,48 -

Vybrané dodatky 44 52 Ostatní Splatné závazky dlouhodobé pojistného na závazky sociálním tuzemské zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

5 606,85 100,00 900,00 244,38 3 350,00 3 687,83 150,00 -

1,89 222,72 57,07 1,96 27,69 1,58 15,50 7,24 6,55 0,64 61,80 26,65 3,46 84,11 121,36 32,63 1,53

zdroj: ARISweb

- 216 -





563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992


00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794


1 034,84 1 540,00 20 472,32 10 745,76 250,00 1 114,00 12 133,42 12 919,01 632,89 2 987,50 -


2 401,81 1 592,33 -

1,29 0,20 46,44 1,06 0,15 2,05 47,41 10,85 1,78 3,19 1,39 60,99 88,66 0,51 1,79 4,97 62,38 16,49 2,36 4,54 48,16

zdroj: ARISweb

- 217 -


PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor – dokončení data z databáze ARIS za rok 2009 Obec



560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417


00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201


15 893,46 2 983,00 1 744,45 214,787,62 2 000,00 20 138,92


691,74 12 038,25 -

2,05 0,63 2,12 262,17 3,56 1,69 0,98 7,08 30,93 21,31 33,95 13,62 9,45 2 146,38 6,10 2,55 2,02 0,79 2,54 33,64

zdroj: ARISweb

- 218 -


PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor za rok 2009 Obec

Kód obce

obec

SO ORP - Tábor

Počet částí obce


. 289 [3] 80 782 [3]


Saldo migrace

49 [4]

110 [4]

Podíl Podíl obyvatel obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%) 14,0 [3]

16,4 [3]

Balkova Lhota

563251

1 [3]

114 [3]

- [4]

- [4]

19,3 [3]

16,7 [3]

Bechyně

552054

3 [3]

5 485 [3]

-9 [4]

-47 [4]

12,9 [3]

17,1 [3]

Bečice

563366

1 [3]

69 [3]

-2 [4]

-5 [4]

5,8 [3]

26,1 [3]

Běleč

560448

3 [3]

180 [3]

- [4]

-2 [4]

15,0 [3]

14,4 [3]

Borotín

552101

11 [3]

591 [3]

1 [4]

13 [4]

19,0 [3]

16,2 [3]

Bradáčov

552127

2 [3]

56 [3]

-1 [4]

-1 [4]

7,1 [3]

51,8 [3]

Březnice

552135

1 [3]

183 [3]

2 [4]

1 [4]

12,6 [3]

16,4 [3]

Chotoviny

552461

12 [3]

1 721 [3]

-5 [4]

30 [4]

17,4 [3]

15,6 [3]

Choustník

552470

3 [3]

506 [3]

1 [4]

-5 [4]

15,4 [3]

17,4 [3]

Chrbonín

563145

1 [3]

141 [3]

2 [4]

-3 [4]

15,6 [3]

14,2 [3]

Chýnov

552496

5 [3]

2 299 [3]

-3 [4]

13 [4]

16,5 [3]

15,6 [3]

Černýšovice

563722

2 [3]

73 [3]

1 [4]

1 [4]

5,5 [3]

37,0 [3]

Dlouhá Lhota

563650

1 [3]

167 [3]

-2 [4]

3 [4]

9,6 [3]

18,0 [3]

Dobronice u Bechyně

552224

1 [3]

111 [3]

- [4]

6 [4]

4,5 [3]

22,5 [3]

Dolní Hořice

552241

12 [3]

825 [3]

2 [4]

11 [4]

14,7 [3]

19,0 [3]

Dolní Hrachovice

560529

3 [3]

141 [3]

1 [4]

-2 [4]

17,7 [3]

12,8 [3]

Dražice

552283

1 [3]

774 [3]

- [4]

7 [4]

16,9 [3]

11,9 [3]

Dražičky

552291

1 [3]

129 [3]

2 [4]

9 [4]

22,5 [3]

13,2 [3]

Drhovice

563307

1 [3]

191 [3]

3 [4]

6 [4]

13,6 [3]

18,8 [3]

Haškovcova Lhota

563625

1 [3]

70 [3]

-1 [4]

1 [4]

5,7 [3]

17,1 [3]

Hlasivo

560481

4 [3]

175 [3]

- [4]

4 [4]

10,9 [3]

20,0 [3]

Hodětín

598992

3 [3]

99 [3]

2 [4]

10 [4]

12,1 [3]

27,3 [3]

Hodonice

562904

1 [3]

157 [3]

-3 [4]

-5 [4]

16,6 [3]

13,4 [3]

Jedlany

562963

1 [3]

63 [3]

2 [4]

1 [4]

14,3 [3]

25,4 [3]

Jistebnice

552534

27 [3]

2 046 [3]

4 [4]

25 [4]

15,2 [3]

18,0 [3]

Košice

552585

3 [3]

723 [3]

5 [4]

-4 [4]

14,8 [3]

16,5 [3]

Košín

562955

1 [3]

62 [3]

1 [4]

- [4]

16,1 [3]

8,1 [3]

Krátošice

560634

1 [3]

112 [3]

-1 [4]

- [4]

8,0 [3]

16,1 [3]

Krtov

563030

1 [3]

146 [3]

- [4]

-2 [4]

19,9 [3]

13,7 [3]

[3] ke 31.12.2009, [4] za celý rok 2009 zdroj: ČSÚ

- 219 -


PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí ORP Tábor za rok 2009 – pokr. Obec


Saldo migrace

. 289 [3] 80 782 [3] 563544 1 [3] 103 [3]

49 [4] - [4]

110 [4] -5 [4]

14,0 [3] 11,7 [3]

16,4 [3] 18,4 [3]

Lom

563587

1 [3]

145 [3]

-1 [4]

-3 [4]

13,1 [3]

21,4 [3]

Malšice

552666

9 [3]

1 837 [3]

- [4]

38 [4]

12,4 [3]

17,1 [3]

Meziříčí

563234

1 [3]

174 [3]

6 [4]

3 [4]

21,3 [3]

17,8 [3]

Mladá Vožice

552704

15 [3]

2 727 [3]

7 [4]

-2 [4]

15,7 [3]

15,1 [3]

Mlýny

552712

1 [3]

137 [3]

-1 [4]

- [4]

11,7 [3]

14,6 [3]

Nadějkov

549631

18 [3]

744 [3]

1 [4]

4 [4]

13,3 [3]

15,1 [3]

Nasavrky

559016

1 [3]

69 [3]

1 [4]

3 [4]

13,0 [3]

17,4 [3]

Nemyšl

552747

8 [3]

294 [3]

5 [4]

3 [4]

18,7 [3]

12,9 [3]

Nová Ves u Chýnova

552763

1 [3]

281 [3]

7 [4]

4 [4]

15,3 [3]

12,1 [3]

Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov

563455 552798

4 [3] 1 [3]

177 [3] 226 [3]

-5 [4] -2 [4]

- [4] -4 [4]

12,4 [3] 17,7 [3]

18,1 [3] 13,7 [3]

Opařany

552801

7 [3]

1 394 [3]

6 [4]

8 [4]

15,1 [3]

15,2 [3]


552828

3 [3]

3 666 [3]

11 [4]

111 [4]

16,0 [3]

12,6 [3]

Pohnánec

560553

1 [3]

58 [3]

-1 [4]

- [4]

10,3 [3]

24,1 [3]

Pohnání

552852

1 [3]

79 [3]

2 [4]

3 [4]

15,2 [3]

16,5 [3]

Pojbuky

552861

4 [3]

115 [3]

-2 [4]

3 [4]

7,0 [3]

19,1 [3]

Psárov

563374

2 [3]

135 [3]

- [4]

-2 [4]

8,1 [3]

25,2 [3]

Radenín

552917

7 [3]

503 [3]

-2 [4]

13 [4]

14,1 [3]

18,3 [3]

Radětice

552925

1 [3]

219 [3]

1 [4]

-2 [4]

10,5 [3]

16,4 [3]

Radimovice u Tábora

563196

1 [3]

69 [3]

1 [4]

5 [4]

14,5 [3]

18,8 [3]

Radimovice u Želče

552933

1 [3]

375 [3]

1 [4]

-1 [4]

16,3 [3]

11,2 [3]

Radkov

552941

2 [3]

168 [3]

-3 [4]

1 [4]

14,3 [3]

19,0 [3]

SO ORP - Tábor Libějice

obec

Kód obce



Podíl Podíl obyvatel obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%)

Rataje

552976

2 [3]

209 [3]

1 [4]

6 [4]

9,6 [3]

19,1 [3]

Ratibořské Hory

552992

6 [3]

750 [3]

- [4]

11 [4]

15,5 [3]

15,1 [3]

Rodná

560626

3 [3]

88 [3]

- [4]

- [4]

9,1 [3]

23,9 [3]

Řemíčov

560511

2 [3]

74 [3]

-2 [4]

2 [4]

2,7 [3]

25,7 [3]

Řepeč

553034

2 [3]

250 [3]

-5 [4]

1 [4]

16,8 [3]

14,4 [3]

Sezimovo Ústí

553069

1 [3]

7 330 [3]

- [4]

-8 [4]

13,2 [3]

23,8 [3]

Skopytce

553085

2 [3]

146 [3]

-1 [4]

-3 [4]

11,0 [3]

24,7 [3]


- 220 -



obec

SO ORP - Tábor Skrýchov u Malšic

Kód obce



. 289 [3] 80 782 [3] 560669 2 [3] 130 [3]


Saldo migrace

Podíl Podíl obyvatel obyvatel ve věku 0 - ve věku 14 let na 65+ let na celkovém celkovém počtu počtu obyvatel obyvatel (%) (%)

49 [4] - [4]

110 [4] 2 [4]

14,0 [3] 18,5 [3]

16,4 [3] 12,3 [3]

Slapsko

599026

6 [3]

158 [3]

- [4]

2 [4]

15,8 [3]

17,7 [3]

Slapy

599042

2 [3]

485 [3]

1 [4]

2 [4]

16,1 [3]

11,5 [3]

Smilovy Hory

553123

7 [3]

372 [3]

-10 [4]

-7 [4]

9,1 [3]

23,4 [3]

Stádlec

553140

5 [3]

592 [3]

1 [4]

-14 [4]

13,9 [3]

16,7 [3]


553166

3 [3]

665 [3]

- [4]

-14 [4]

13,8 [3]

14,3 [3]

Sudoměřice u Tábora

553174

1 [3]

297 [3]

1 [4]

3 [4]

15,2 [3]

15,5 [3]

Svrabov

563170

2 [3]

58 [3]

1 [4]

-2 [4]

12,1 [3]

22,4 [3]

Šebířov

553204

11 [3]

356 [3]

-4 [4]

-4 [4]

11,2 [3]

21,6 [3]

Tábor

552046

15 [3] 35 484 [3]

27 [4]

-136 [4]

13,4 [3]

15,1 [3]

Turovec

551601

1 [3]

230 [3]

-2 [4]

1 [4]

13,9 [3]

13,5 [3]

Ústrašice

599123

1 [3]

304 [3]

4 [4]

14 [4]

17,4 [3]

12,8 [3]

Vilice

553280

2 [3]

172 [3]

-2 [4]

1 [4]

7,0 [3]

16,9 [3]

Vlčeves

563447

2 [3]

76 [3]

-2 [4]

5 [4]

10,5 [3]

22,4 [3]

Vodice

553328

6 [3]

185 [3]

- [4]

5 [4]

5,9 [3]

36,2 [3]

Zadní Střítež

563927

1 [3]

33 [3]

- [4]

1 [4]

- [3]

27,3 [3]

Záhoří

599000

1 [3]

57 [3]

-1 [4]

-1 [4]

5,3 [3]

28,1 [3]

Zhoř u Mladé Vožice

599034

1 [3]

95 [3]

- [4]

6 [4]

14,7 [3]

13,7 [3]

Zhoř u Tábora

560430

1 [3]

159 [3]

- [4]

-5 [4]

15,7 [3]

15,1 [3]

Želeč

553417

2 [3]

923 [3]

8 [4]

-3 [4]

19,8 [3]

9,0 [3]


- 221 -



Živě narození

SO ORP - Tábor Balkova Lhota

834 [4]

Přistěhovalí

959 [4]

Vystěhovalí


849 [4]

9,3 [3]

2 [4]

2 [4]

2 [4]

2 [4]

8,2 [3]

54 [4]

63 [4]

92 [4]

139 [4]

9,3 [3]

Bečice

2 [4]

4 [4]

1 [4]

6 [4]

6,9 [3]

Běleč

- [4]

- [4]

1 [4]

3 [4]

10,5 [3]

11 [4]

10 [4]

18 [4]

5 [4]

17,4 [3]

Bradáčov

1 [4]

2 [4]

- [4]

1 [4]

5,0 [3]

Březnice

4 [4]

2 [4]

4 [4]

3 [4]

7,6 [3]

Chotoviny

17 [4]

22 [4]

60 [4]

30 [4]

6,7 [3]

Choustník

3 [4]

2 [4]

3 [4]

8 [4]

6,4 [3]

Chrbonín

3 [4]

1 [4]

- [4]

3 [4]

7,9 [3]

26 [4]

29 [4]

58 [4]

45 [4]

7,9 [3]

Černýšovice

2 [4]

1 [4]

1 [4]

- [4]

11,8 [3]

Dlouhá Lhota

- [4]

2 [4]

4 [4]

1 [4]

11,8 [3]


1 [4]

1 [4]

6 [4]

- [4]

18,6 [3]

11 [4]

9 [4]

21 [4]

10 [4]

10,6 [3]

Dolní Hrachovice

1 [4]

- [4]

2 [4]

4 [4]

5,4 [3]

Dražice

9 [4]

9 [4]

22 [4]

15 [4]

11,2 [3]

Dražičky

5 [4]

3 [4]

9 [4]

- [4]

20,7 [3]

Drhovice

4 [4]

1 [4]

8 [4]

2 [4]

9,9 [3]

Haškovcova Lhota

- [4]

1 [4]

1 [4]

- [4]

17,1 [3]

Hlasivo

2 [4]

2 [4]

5 [4]

1 [4]

18,1 [3]

Hodětín

2 [4]

- [4]

11 [4]

1 [4]

2,1 [3]

Hodonice

- [4]

3 [4]

1 [4]

6 [4]

11,1 [3]

Jedlany

2 [4]

- [4]

2 [4]

1 [4]

3,1 [3]

Jistebnice

30 [4]

26 [4]

41 [4]

16 [4]

10,2 [3]

Košice

10 [4]

5 [4]

16 [4]

20 [4]

5,7 [3]

Košín

1 [4]

- [4]

1 [4]

1 [4]

6,1 [3]

Krátošice

- [4]

1 [4]

3 [4]

3 [4]

14,3 [3]

Krtov

1 [4]

1 [4]

3 [4]

5 [4]

2,8 [3]

Bechyně

Borotín

Chýnov

obec

883 [4]

Zemřelí

Dolní Hořice


- 222 -



Živě narození

SO ORP - Tábor Libějice

Přistěhovalí

Vystěhovalí


883 [4] 1 [4]

834 [4] 1 [4]

959 [4] 2 [4]

849 [4] 7 [4]

9,3 [3] 2,0 [3]

1 [4]

2 [4]

2 [4]

5 [4]

13,2 [3]

Malšice

15 [4]

15 [4]

73 [4]

35 [4]

9,0 [3]

Meziříčí

7 [4]

1 [4]

6 [4]

3 [4]

8,7 [3]

37 [4]

30 [4]

43 [4]

45 [4]

7,1 [3]

1 [4]

2 [4]

- [4]

- [4]

5,7 [3]

Nadějkov

11 [4]

10 [4]

15 [4]

11 [4]

15,3 [3]

Nasavrky

1 [4]

- [4]

9 [4]

6 [4]

- [3]

Nemyšl

6 [4]

1 [4]

8 [4]

5 [4]

12,9 [3]


8 [4]

1 [4]

5 [4]

1 [4]

4,4 [3]

Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov

4 [4] 2 [4]

9 [4] 4 [4]

9 [4] 6 [4]

9 [4] 10 [4]

10,3 [3] 8,3 [3]

Opařany

19 [4]

13 [4]

35 [4]

27 [4]

8,4 [3]


47 [4]

36 [4]

178 [4]

67 [4]

9,1 [3]

Pohnánec

- [4]

1 [4]

- [4]

- [4]

6,7 [3]

Pohnání

2 [4]

- [4]

4 [4]

1 [4]

7,1 [3]

Pojbuky

- [4]

2 [4]

3 [4]

- [4]

12,5 [3]

Psárov

- [4]

- [4]

- [4]

2 [4]

11,6 [3]

Radenín

7 [4]

9 [4]

21 [4]

8 [4]

9,6 [3]

Radětice

2 [4]

1 [4]

3 [4]

5 [4]

8,7 [3]


2 [4]

1 [4]

6 [4]

1 [4]

3,3 [3]


4 [4]

3 [4]

6 [4]

7 [4]

10,7 [3]

Radkov

- [4]

3 [4]

4 [4]

3 [4]

11,3 [3]

Rataje

2 [4]

1 [4]

10 [4]

4 [4]

9,3 [3]

Ratibořské Hory

8 [4]

8 [4]

19 [4]

8 [4]

8,2 [3]

Rodná

- [4]

- [4]

2 [4]

2 [4]

4,1 [3]

Řemíčov

1 [4]

3 [4]

4 [4]

2 [4]

8,8 [3]

Řepeč

2 [4]

7 [4]

5 [4]

4 [4]

10,2 [3]

71 [4]

71 [4]

140 [4]

148 [4]

8,7 [3]

- [4]

1 [4]

- [4]

3 [4]

10,1 [3]

Lom

Mladá Vožice Mlýny

obec

Zemřelí

Sezimovo Ústí Skopytce


- 223 -



obec

SO ORP - Tábor

Živě Zemřelí narození

Přistěhovalí

Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%)

883 [4]

834 [4]

959 [4]

849 [4]

9,3 [3]

Skrýchov u Malšic

2 [4]

2 [4]

6 [4]

4 [4]

7,3 [3]

Slapsko

- [4]

- [4]

5 [4]

3 [4]

19,2 [3]

Slapy

4 [4]

3 [4]

15 [4]

13 [4]

6,1 [3]

Smilovy Hory

2 [4]

12 [4]

5 [4]

12 [4]

10,0 [3]

Stádlec

7 [4]

6 [4]

11 [4]

25 [4]

10,9 [3]


4 [4]

4 [4]

11 [4]

25 [4]

8,5 [3]


5 [4]

4 [4]

4 [4]

1 [4]

8,6 [3]

Svrabov

1 [4]

- [4]

- [4]

2 [4]

3,7 [3]

Šebířov

- [4]

4 [4]

4 [4]

8 [4]

11,4 [3]

367 [4]

340 [4]

625 [4]

761 [4]

9,6 [3]

Turovec

1 [4]

3 [4]

3 [4]

2 [4]

5,0 [3]

Ústrašice

7 [4]

3 [4]

21 [4]

7 [4]

11,7 [3]

Vilice

1 [4]

3 [4]

3 [4]

2 [4]

14,3 [3]

Vlčeves

1 [4]

3 [4]

6 [4]

1 [4]

4,5 [3]

Vodice

1 [4]

1 [4]

6 [4]

1 [4]

9,2 [3]

Zadní Střítež

- [4]

- [4]

2 [4]

1 [4]

6,3 [3]

Záhoří

- [4]

1 [4]

- [4]

1 [4]

7,1 [3]


- [4]

- [4]

6 [4]

- [4]

10,9 [3]

Zhoř u Tábora

1 [4]

1 [4]

1 [4]

6 [4]

12,8 [3]

14 [4]

6 [4]

27 [4]

30 [4]

10,4 [3]

Tábor

Želeč


- 224 -



SO ORP - Tábor Balkova Lhota

286 [4]

Počet lázeňských léčeben

2 [3]

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

i.d. [3]

1 [4]

- [3]

- [3]

12 [4]

2 [3]

i.d. [3]

Bečice

- [4]

- [3]

- [3]

Běleč

1 [4]

- [3]

- [3]

Borotín

3 [4]

- [3]

- [3]

Bradáčov

- [4]

- [3]

- [3]

Březnice

- [4]

- [3]

- [3]

10 [4]

- [3]

- [3]

Bechyně

Chotoviny Choustník

- [4]

- [3]

- [3]

Chrbonín

- [4]

- [3]

- [3]

35 [4]

- [3]

- [3]

Černýšovice

- [4]

- [3]

- [3]

Dlouhá Lhota

- [4]

- [3]

- [3]


- [4]

- [3]

- [3]

Dolní Hořice

2 [4]

- [3]

- [3]

Dolní Hrachovice

- [4]

- [3]

- [3]

Dražice

- [4]

- [3]

- [3]

Dražičky

4 [4]

- [3]

- [3]

Drhovice

3 [4]

- [3]

- [3]

Haškovcova Lhota

- [4]

- [3]

- [3]

Hlasivo

- [4]

- [3]

- [3]

Hodětín

1 [4]

- [3]

- [3]

Hodonice

1 [4]

- [3]

- [3]

Jedlany

- [4]

- [3]

- [3]

Chýnov

obec

Počet dokončených bytů

Jistebnice

9 [4]

- [3]

- [3]

Košice

2 [4]

- [3]

- [3]

Košín

- [4]

- [3]

- [3]

Krátošice

- [4]

- [3]

- [3]

Krtov

- [4]

- [3]

- [3]


- 225 -


PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor

obec

2001 Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany

2002

2003

2004

2005

2006

2007

121

122

122

122

120

120

116

66

72

75

73

70

78

77

5 915

5 835

5 755

5 695

5 681

5 614

5 557

187

180

183

183

178

179

178

507

511

520

529

534

530

533

73

72

72

70

68

69

62

223

207

199

197

192

187

185

87

84

83

80

79

72

70

172

171

174

168

171

168

169

100

107

102

104

103

104

103

813

795

795

802

785

793

802

137

138

135

139

142

141

146

676

692

696

697

701

726

763

73

74

76

78

90

108

111

188

190

185

183

180

178

179

84

77

82

80

78

78

71

184

177

185

179

183

178

178

91

93

94

93

90

83

88

126

127

126

127

135

135

161

1 534

1 552

1 578

1 620

1 611

1 608

1 656

513

504

521

521

531

510

519

141

139

141

142

141

139

141

2 089

2 106

2 121

2 163

2 173

2 202

2 257

65

62

61

59

60

62

61

2 045

2 027

2 007

2 003

2 010

2 007

2 006

685

679

690

680

695

724

717

63

64

61

60

55

54

57

119

128

129

125

126

118

113

142

141

143

144

146

145

149

106

103

102

102

106

108

104

131

140

137

139

146

149

151

1 684

1 674

1 702

1 703

1 707

1 739

1 767

132

130

130

146

144

155

162

2 727

2 748

2 772

2 779

2 773

2 757

2 728

145

144

145

138

135

132

138

736

738

754

755

747

744

743

32

36

37

43

42

42

52

280

275

275

278

286

290

287

227

230

241

243

255

259

273

188

181

177

182

178

184

181

232

228

225

231

229

238

244

1 389

1 384

1 365

1 373

1 366

1 362

1 370

zdroj: ČSÚ

- 226 -


PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor – dokončení

obec

2001 Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3 032

3 073

3 128

3 227

3 304

3 356

3 454

60

59

62

61

61

60

59

90

88

89

86

82

77

76

127

117

117

120

123

120

117

155

153

151

147

143

142

145

438

447

448

446

453

477

498

239

234

229

237

228

223

220

62

64

63

59

60

63

61

333

348

353

358

367

379

376

145

135

136

136

139

151

163

195

205

210

215

213

218

204

742

750

742

738

729

742

728

115

113

110

106

100

96

95

87

84

79

82

81

81

77

263

266

261

263

260

257

252

7 474

7 480

7 420

7 375

7 304

7 280

7 302

160

164

157

151

150

150

150

121

125

121

117

119

124

130

125

123

122

125

129

129

149

412

419

431

445

465

461

470

428

436

441

426

415

414

405

614

627

618

628

631

622

616

625

637

652

649

655

667

678

278

276

270

275

272

281

281

54

53

53

54

55

54

59

408

395

392

387

387

385

383

36 595

36 460

36 264

36 013

35 898

35 859

35 769

238

233

235

234

232

228

226

201

204

205

213

226

238

266

177

175

174

176

173

173

173

98

93

88

80

79

79

77

199

198

189

194

191

188

185

46

44

42

39

36

33

28

63

63

63

64

63

61

59

90

91

91

89

89

91

95

159

153

151

150

157

164

163

771

782

791

804

826

841

868

zdroj: ČSÚ

- 227 -


PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) Obec

Balkova Lhota

Počet obyvatel starších 15 let

bez vzdělání

základní včetně neukončeného

102

0

24

58

0

15

4 909

16

1 014

Běleč

155

1

59

Borotín

409

1

145

Bradáčov

67

0

42

Březnice

177

0

65

Černýšovice

82

0

27

Dlouhá Lhota

142

0

40

91

1

29

Dolní Hořice

724

2

225

Dolní Hrachovice

120

0

37

Dražice

540

1

107

Dražičky

55

0

14

Drhovice

161

0

40

72

0

27

Hlasivo

142

0

52

Hodětín

81

0

27

Hodonice

107

0

39

Chotoviny

1 321

5

334

Choustník

431

0

117

Chrbonín

120

1

33

Chýnov

1 722

1

414

Jedlany

62

0

20

1 690

3

521

Košice

594

1

176

Košín

55

0

13

102

0

34

Bečice Bechyně


Haškovcova Lhota

Jistebnice

Krátošice

zdroj: ČSÚ

- 228 -


PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) Obec Krtov


bez vzdělání


110

2

27

88

0

33

117

0

31

Malšice

1 454

4

364

Meziříčí

119

0

35

2 300

4

594

Mlýny

122

0

45

Nadějkov

610

0

162

Nasavrky

25

0

2

Nemyšl

238

2

83


188

0

59

Nová Ves u Mladé Vožice

164

0

72

Oldřichov

198

2

69

Opařany

1 163

0

281


2 529

4

498

Pohnánec

51

0

12

Pohnání

76

0

26

Pojbuky

107

0

45

Psárov

139

1

58

Radenín

374

0

120

Radětice

214

1

77

53

0

11


260

1

51

Radkov

125

0

36

Rataje

179

2

66

Ratibořské Hory

618

3

181

Rodná

97

0

48

Řemíčov

69

1

26

Libějice Lom

Mladá Vožice


zdroj: ČSÚ

- 229 -


PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) Obec Řepeč


bez vzdělání


209

0

57

6 479

6

1 061

133

1

47

96

0

37

Slapsko

107

1

42

Slapy

350

0

80

Smilovy Hory

391

1

149

Stádlec

513

1

148


529

0

145


236

1

59

Svrabov

46

0

17

Šebířov

324

0

130

30 568

56

5 528

Turovec

194

1

41

Ústrašice

176

0

35

Vilice

152

1

48

Vlčeves

84

0

33

Vodice

192

0

95

Zadní Střítež

42

2

27

Záhoří

59

0

30


71

0

20

Zhoř u Tábora

132

0

42

Želeč

630

1

147

Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic

Tábor

zdroj: ČSÚ

- 230 -




vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

102

42

31

3

58

31

10

2

4 909

1 723

1 459

195

Běleč

155

62

30

0

Borotín

409

168

70

3

Bradáčov

67

10

13

1

Březnice

177

64

40

2

Černýšovice

82

37

13

2

Dlouhá Lhota

142

68

26

3

91

43

12

4

Dolní Hořice

724

342

119

8

Dolní Hrachovice

120

47

30

2

Dražice

540

217

170

16

Dražičky

55

25

13

0

Drhovice

161

80

32

4

72

22

19

0

Hlasivo

142

56

28

1

Hodětín

81

42

8

1

Hodonice

107

40

18

2

Chotoviny

1 321

559

294

32

Choustník

431

208

74

8

Chrbonín

120

58

26

0

Chýnov

1 722

727

384

65

Jedlany

62

26

14

1

1 690

665

359

40

Košice

594

254

118

21

Košín

55

20

16

1

102

39

21

2



Haškovcova Lhota

Jistebnice

Krátošice

vyšší odborné a nástavbové

zdroj: ČSÚ

- 231 -






110

52

22

2

88

33

13

2

117

52

24

3

Malšice

1 454

657

322

37

Meziříčí

119

50

28

3

2 300

1 031

514

45

Mlýny

122

57

17

0

Nadějkov

610

279

114

15

Nasavrky

25

14

6

2

Nemyšl

238

104

28

3


188

83

39

2


164

62

20

4

Oldřichov

198

97

26

0

Opařany

1 163

502

274

35


2 529

1 078

663

83

Pohnánec

51

27

9

0

Pohnání

76

33

13

3

Pojbuky

107

44

14

1

Psárov

139

65

11

3

Radenín

374

166

70

6

Radětice

214

86

42

4

53

26

11

1


260

111

61

10

Radkov

125

54

27

1

Rataje

179

79

20

4

Ratibořské Hory

618

278

117

5

Rodná

97

37

6

2

Řemíčov

69

29

8

0

Krtov Libějice Lom

Mladá Vožice



zdroj: ČSÚ

- 232 -






209

99

41

6

6 479

2 601

1 919

268

133

51

31

0

96

45

10

0

Slapsko

107

38

23

0

Slapy

350

156

81

3

Smilovy Hory

391

165

56

7

Stádlec

513

228

100

12


529

207

141

12


236

105

56

2

Svrabov

46

24

4

0

Šebířov

324

137

46

4

30 568

10 307

9 150

1 321

Turovec

194

89

41

7

Ústrašice

176

81

39

5

Vilice

152

79

17

1

Vlčeves

84

37

12

1

Vodice

192

69

19

1

Zadní Střítež

42

10

2

0

Záhoří

59

21

8

0


71

36

9

3

Zhoř u Tábora

132

67

19

1

Želeč

630

269

151

16

Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic

Tábor


zdroj: ČSÚ

- 233 -



Balkova Lhota


vysokoškolské

nezjištěné

102

2

0

58

0

0

4 909

443

59

Běleč

155

3

0

Borotín

409

15

6

Bradáčov

67

0

1

Březnice

177

5

1

Černýšovice

82

3

0

Dlouhá Lhota

142

5

0

91

1

1

Dolní Hořice

724

24

4

Dolní Hrachovice

120

1

3

Dražice

540

27

2

Dražičky

55

3

0

Drhovice

161

5

0

72

4

0

Hlasivo

142

5

0

Hodětín

81

1

2

Hodonice

107

6

2

Chotoviny

1 321

90

7

Choustník

431

23

1

Chrbonín

120

2

0

Chýnov

1 722

113

18

Jedlany

62

1

0

1 690

85

17

Košice

594

22

2

Košín

55

5

0

102

6

0

Bečice Bechyně


Haškovcova Lhota

Jistebnice

Krátošice

zdroj: ČSÚ

- 234 -



Krtov


vysokoškolské

nezjištěné

110

4

1

88

7

0

117

5

2

Malšice

1 454

61

9

Meziříčí

119

5

0

2 300

91

21

Mlýny

122

2

1

Nadějkov

610

37

3

Nasavrky

25

1

0

Nemyšl

238

8

10


188

5

0


164

4

2

Oldřichov

198

4

0

Opařany

1 163

66

5


2 529

193

10

Pohnánec

51

3

0

Pohnání

76

1

0

Pojbuky

107

2

1

Psárov

139

1

0

Radenín

374

8

4

Radětice

214

4

0

53

4

0


260

24

2

Radkov

125

7

0

Rataje

179

7

1

Ratibořské Hory

618

26

8

Rodná

97

4

0

Řemíčov

69

2

3

Libějice Lom

Mladá Vožice


zdroj: ČSÚ

- 235 -



Řepeč


vysokoškolské

nezjištěné

209

5

1

6 479

552

72

133

2

1

96

4

0

Slapsko

107

3

0

Slapy

350

27

3

Smilovy Hory

391

11

2

Stádlec

513

20

4


529

23

1


236

11

2

Svrabov

46

1

0

Šebířov

324

5

2

30 568

3 801

405

Turovec

194

13

2

Ústrašice

176

12

4

Vilice

152

3

3

Vlčeves

84

1

0

Vodice

192

6

2

Zadní Střítež

42

1

0

Záhoří

59

0

0


71

2

1

Zhoř u Tábora

132

3

0

Želeč

630

38

8

Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic

Tábor

- 236 -


PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor Obec

obec

SO ORP - Tábor Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov

Celková výměra v [ha]

100 192 [3] 355 [3] 2 122 [3] 324 [3] 1 223 [3] 2 626 [3] 448 [3] 689 [3] 3 139 [3] 1 257 [3] 709 [3] 3 051 [3] 1 013 [3] 444 [3] 830 [3] 3 909 [3] 448 [3] 1 298 [3] 513 [3] 426 [3] 303 [3] 1 227 [3] 1 890 [3] 947 [3] 421 [3] 5 795 [3] 1 399 [3] 193 [3] 300 [3] 455 [3]

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

Vodní plochy - rozloha (ha)

2,1 [3] 4,7 [3] 2,9 [3] 0,0 [3] 1,8 [3] 2,2 [3] 3,6 [3] 1,1 [3] 2,4 [3] 1,0 [3] 0,8 [3] 1,0 [3] 2,7 [3] 2,7 [3] 3,1 [3] 0,8 [3] 0,8 [3] 1,6 [3] 0,6 [3] 1,4 [3] 3,4 [3] 0,9 [3] 3,0 [3] 0,8 [3] 0,8 [3] 2,7 [3] 1,4 [3] 7,5 [3] 0,4 [3] 0,5 [3]

2 149 [3] 17 [3] 61 [3] 0 [3] 22 [3] 58 [3] 16 [3] 8 [3] 76 [3] 12 [3] 6 [3] 31 [3] 27 [3] 12 [3] 26 [3] 32 [3] 4 [3] 21 [3] 3 [3] 6 [3] 10 [3] 11 [3] 58 [3] 8 [3] 3 [3] 155 [3] 19 [3] 15 [3] 1 [3] 2 [3]

[3] období: 31.12.2009 zdroj: ČSÚ

- 237 -


PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor - pokračování Obec

obec

SO ORP - Tábor Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce


100 192 [3] 295 [3] 383 [3] 3 861 [3] 575 [3] 3 158 [3] 770 [3] 2 409 [3] 146 [3] 1 420 [3] 662 [3] 1 174 [3] 1 011 [3] 3 143 [3] 2 142 [3] 250 [3] 357 [3] 738 [3] 1 089 [3] 2 692 [3] 1 471 [3] 267 [3] 448 [3] 538 [3] 1 077 [3] 2 114 [3] 914 [3] 433 [3] 1 279 [3] 844 [3] 710 [3]



2,1 [3] 1,4 [3] 0,9 [3] 0,9 [3] 1,3 [3] 2,5 [3] 0,7 [3] 2,0 [3] 2,9 [3] 2,1 [3] 0,9 [3] 0,8 [3] 1,3 [3] 1,3 [3] 7,1 [3] 0,5 [3] 0,6 [3] 3,2 [3] 1,2 [3] 0,9 [3] 0,6 [3] 8,2 [3] 0,1 [3] 0,6 [3] 0,9 [3] 3,6 [3] 0,7 [3] 0,9 [3] 2,4 [3] 8,6 [3] 1,6 [3]

2 149 [3] 4 [3] 4 [3] 35 [3] 8 [3] 80 [3] 5 [3] 47 [3] 4 [3] 30 [3] 6 [3] 9 [3] 13 [3] 40 [3] 153 [3] 1 [3] 2 [3] 24 [3] 13 [3] 25 [3] 9 [3] 22 [3] 1 [3] 3 [3] 10 [3] 76 [3] 6 [3] 4 [3] 30 [3] 73 [3] 11 [3]


- 238 -


PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor - dokončení Obec

obec

SO ORP - Tábor Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč


100 192 [3] 701 [3] 909 [3] 632 [3] 2 082 [3] 1 813 [3] 2 488 [3] 342 [3] 373 [3] 2 321 [3] 6 221 [3] 1 325 [3] 740 [3] 710 [3] 638 [3] 1 524 [3] 498 [3] 402 [3] 317 [3] 462 [3] 1 573 [3]



2,1 [3] 2,7 [3] 2,0 [3] 0,5 [3] 1,9 [3] 3,4 [3] 1,4 [3] 3,7 [3] 1,2 [3] 1,7 [3] 3,4 [3] 9,5 [3] 2,6 [3] 2,3 [3] 1,0 [3] 1,6 [3] 1,2 [3] 0,9 [3] 1,1 [3] 1,1 [3] 1,4 [3]

2 149 [3] 19 [3] 18 [3] 3 [3] 40 [3] 61 [3] 34 [3] 13 [3] 5 [3] 40 [3] 213 [3] 126 [3] 19 [3] 17 [3] 6 [3] 25 [3] 6 [3] 4 [3] 3 [3] 5 [3] 23 [3]


- 239 -


PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor Obec

obec

SO ORP - Tábor Balkova Lhota Bechyně Bečice Běleč Borotín Bradáčov Březnice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov

Celková výměra katastru v [ha] 100 192 [3] 355 [3] 2 122 [3] 324 [3] 1 223 [3] 2 626 [3] 448 [3] 689 [3] 3 139 [3] 1 257 [3] 709 [3] 3 051 [3] 1 013 [3] 444 [3] 830 [3] 3 909 [3] 448 [3] 1 298 [3] 513 [3] 426 [3] 303 [3] 1 227 [3] 1 890 [3] 947 [3] 421 [3] 5 795 [3] 1 399 [3] 193 [3] 300 [3] 455 [3]

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 58,9 [3] 80,8 [3] 53,4 [3] 50,7 [3] 54,8 [3] 58,7 [3] 73,7 [3] 78,1 [3] 68,1 [3] 59,3 [3] 56,8 [3] 51,9 [3] 45,1 [3] 49,5 [3] 23,1 [3] 61,3 [3] 80,8 [3] 42,6 [3] 49,3 [3] 83,1 [3] 81,2 [3] 67,0 [3] 32,5 [3] 37,2 [3] 70,1 [3] 71,4 [3] 62,9 [3] 69,5 [3] 60,0 [3] 68,7 [3]

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 74,7 [3] 78,0 [3] 79,9 [3] 84,1 [3] 66,8 [3] 69,7 [3] 80,5 [3] 75,9 [3] 80,0 [3] 78,1 [3] 79,7 [3] 73,8 [3] 88,4 [3] 73,8 [3] 66,0 [3] 74,4 [3] 47,1 [3] 72,1 [3] 89,4 [3] 89,3 [3] 75,8 [3] 83,8 [3] 74,7 [3] 76,6 [3] 83,5 [3] 60,7 [3] 71,9 [3] 77,7 [3] 76,9 [3] 72,6 [3]

Orná půda rozloha (ha)

44 102 [3] 224 [3] 905 [3] 138 [3] 447 [3] 1 074 [3] 266 [3] 408 [3] 1 710 [3] 581 [3] 321 [3] 1 169 [3] 404 [3] 162 [3] 126 [3] 1 783 [3] 170 [3] 398 [3] 226 [3] 316 [3] 187 [3] 688 [3] 459 [3] 269 [3] 246 [3] 2 510 [3] 633 [3] 104 [3] 138 [3] 227 [3]


- 240 -


PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí ORP Tábor – pokr. Obec

obec

SO ORP - Tábor Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce

Celková výměra katastru v [ha] 100 192 [3] 295 [3] 383 [3] 3 861 [3] 575 [3] 3 158 [3] 770 [3] 2 409 [3] 146 [3] 1 420 [3] 662 [3] 1 174 [3] 1 011 [3] 3 143 [3] 2 142 [3] 250 [3] 357 [3] 738 [3] 1 089 [3] 2 692 [3] 1 471 [3] 267 [3] 448 [3] 538 [3] 1 077 [3] 2 114 [3] 914 [3] 433 [3] 1 279 [3] 844 [3] 710 [3]

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 58,9 [3] 86,8 [3] 75,5 [3] 60,7 [3] 57,4 [3] 70,1 [3] 56,5 [3] 67,1 [3] 84,4 [3] 61,9 [3] 70,8 [3] 78,4 [3] 72,2 [3] 64,6 [3] 30,1 [3] 66,2 [3] 63,0 [3] 63,4 [3] 49,8 [3] 52,5 [3] 42,9 [3] 60,1 [3] 76,2 [3] 77,1 [3] 59,6 [3] 73,5 [3] 52,8 [3] 67,2 [3] 40,5 [3] 28,3 [3] 76,5 [3]

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 74,7 [3] 84,9 [3] 82,7 [3] 84,2 [3] 76,9 [3] 70,8 [3] 78,6 [3] 55,1 [3] 82,0 [3] 84,8 [3] 75,7 [3] 73,7 [3] 86,1 [3] 84,5 [3] 48,1 [3] 55,4 [3] 58,4 [3] 56,8 [3] 77,7 [3] 72,1 [3] 86,3 [3] 76,4 [3] 84,4 [3] 76,8 [3] 77,5 [3] 76,7 [3] 52,2 [3] 77,8 [3] 79,3 [3] 52,1 [3] 79,8 [3]


44 102 [3] 218 [3] 239 [3] 1 974 [3] 254 [3] 1 568 [3] 342 [3] 891 [3] 101 [3] 745 [3] 355 [3] 679 [3] 629 [3] 1 718 [3] 311 [3] 92 [3] 131 [3] 265 [3] 421 [3] 1 020 [3] 545 [3] 122 [3] 288 [3] 318 [3] 497 [3] 1 192 [3] 252 [3] 226 [3] 410 [3] 124 [3] 434 [3]


- 241 -


PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí ORP Tábor – dok. Obec

obec

SO ORP - Tábor Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

Celková výměra katastru v [ha] 100 192 [3] 701 [3] 909 [3] 632 [3] 2 082 [3] 1 813 [3] 2 488 [3] 342 [3] 373 [3] 2 321 [3] 6 221 [3] 1 325 [3] 740 [3] 710 [3] 638 [3] 1 524 [3] 498 [3] 402 [3] 317 [3] 462 [3] 1 573 [3]

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 58,9 [3] 68,4 [3] 71,0 [3] 62,3 [3] 69,0 [3] 59,1 [3] 36,2 [3] 58,1 [3] 88,1 [3] 72,4 [3] 49,7 [3] 29,2 [3] 21,6 [3] 72,0 [3] 71,8 [3] 57,4 [3] 71,1 [3] 67,9 [3] 78,0 [3] 84,5 [3] 61,2 [3]

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 74,7 [3] 87,2 [3] 74,0 [3] 80,5 [3] 73,7 [3] 78,3 [3] 66,0 [3] 71,0 [3] 87,3 [3] 84,8 [3] 72,8 [3] 49,9 [3] 71,9 [3] 75,9 [3] 83,8 [3] 77,3 [3] 62,7 [3] 91,7 [3] 83,1 [3] 93,5 [3] 87,3 [3]


44 102 [3] 418 [3] 478 [3] 317 [3] 1 058 [3] 839 [3] 594 [3] 141 [3] 287 [3] 1 426 [3] 2 252 [3] 193 [3] 115 [3] 388 [3] 384 [3] 677 [3] 222 [3] 250 [3] 205 [3] 366 [3] 840 [3]


- 242 -


PT-7 Nadregionální biocentra a biokoridory na území SO ORP Tábor Kód NBC54

NKOD 54

NBK022 120 NBK032 120 NBK006 120

NBK046 120 NBK014 120

NBK124 120

Název území Cunkovský hřbet Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Dotčená katastrální území SO ORP Tábor Chlístov u Nadějkova, Starcova Lhota, Cunkov, Orlov u Jistebnice, Libenice u Tábora, Nadějkov Libenice u Tábora, Borotín u Tábora Nemyšl, Hoštice u Nemyšle, Horní Střítež Mutice, Dědice u Nemyšle, Rašovice u Hlasiva, Řemíčov, Hlasivo, Stará Vožice, Blanice u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Radvanov u Mladé Vožice, Bendovo Zhoří Rodná, Mostek u Ratibořských Hor, Pohnání, Blanička Chotčiny, Domamyšl, Hartvíkov, Dolní Hořice, Oblajovice, Vodice u Tábora, Prasetín, Malešín u Vodice Prasetín, Pořín zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 243 -


PT-8 Regionální biocentra na území SO ORP Tábor Kód

NKOD

Název území

Dotčená katastrální území SO ORP Tábor

RBC035 734

Batkovy

Chotčiny, Mašovice, Dub u Ratibořských Hor, Pohnánec, Pohnání, Blanička

RBC058 779

Lužnice pod Bechyní

Hvožďany u Bechyně, Bechyně, Hodonice u Bechyně

RBC069 749

Bukovice

Vilice, Běleč u Mladé Vožice, Stojslavice

RBC086 774

Jahodiní

Hodětín

RBC109 750

Šelmberk

Běleč u Mladé Vožice

RBC115 736

Karlovka

Nemyšl, Horní Střítež, Mutice, Dědice u Nemyšle

RBC121 822

Bejšov

Jistebnice, Pikov, Vlásenice u Makova

RBC134 819

Příběnice

Řepeč, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice

RBC139 732

Kozlov

Malešín u Vodice, Prasetín

RBC141 737

Doubí

Ratibořice u Tábora, Hlasivo, Podolí u Ratibořských Hor, Chotoviny, Beranova Lhota, Jedlany

RBC142 738

Hutecký les

Měšice u Tábora, Dobronice u Chýnova

RBC143 820

Pintovka

Klokoty, Tábor, Horky u Tábora

RBC148 777

Vrchy

Želeč u Tábora

RBC149 601

Samoty

Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Doubí nad Lužnicí

RBC152 821

Velká hora

Padařov, Olší u Opařan, Oltyně

RBC156 778

Dobronice


RBC167 681

Lesy u Blanice

Blanice u Mladé Vožice, Stará Vožice, Horní Hrachovice, Hlasivo

RBC175 697

Borek

Planá nad Lužnicí, Košice u Soběslavi

RBC176 739

Mučírna

Radimovice u Želeče, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí

RBC179 694

Budislavská Hora

Tříklasovice

RBC184 776

Černická obora


RBC198 695

Choustník

Choustník, Mlýny u Choustníku

RBC208 735

Větrov

Bendovo Zhoří, Rodná, Radvanov u Mladé Vožice

RBC236 705

Obrovka

Sudoměřice u Bechyně, Hodětín zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 244 -


PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor Kód

NKOD

Název území


RBK003 414

Hutecký les - Borek

Měšice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí

RBK007 361

Lužnice pod Bechyní Dobronice

Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Senožaty u Bechyně, Bežerovice, Bechyně

RBK009 366

Vrchy – RK457

Želeč u Tábora, Ústrašice

RBK010 362

Nový Dvůr – Lužnice pod Bechyní

Hvožďany u Bechyně

RBK013 363

Dobronice - RK365

Černýšovice, Dobrononice u Bechyně, Bechyňská Smoleč, Všechlapy u Malšic, Dudov

RBK016 463

Habří – RK464

Krátošice, Kajetín, Předboř u Choustníku

RBK017 413

Doubí - Hutecký les

Podolí u Ratibořských Hor, Jeníčkova Lhota, Broučkova Lhota, Vřesce, Hlinice, Měšice u Tábora

RBK118 461

Borek - RK457


RBK020 315

Velká hora - Příběnice

Dražice u Tábora, Řepeč, Oltyně, Drhovice, Meziříčí

RBK021 368

Obrovka – Jahodiní

Hodětín

RBK027 319

Pintovka – Mučírna

Horky u Tábora, Hnojná Lhotka, Slapy u Tábora, Radimovice u Želeče, Čelkovice, Planá nad Lužnicí

RBK032 364

Jelení hřbet

Bežerovice, Sudoměřice u Bechyně

RBK039 313

Cunkovský hřbet – Bejšov

Orlov u Jistebnice, Kamenná Lhota u Borotína, Pikov

RBK041 316

Příběnice - Dobronice

Dobronice u Bechyně, Bečice nad Lužnicí, Řepeč, Slavňovice, Dobřejice, Stádlec, Křída u Stádlce

RBK042 314

Bejšov - Velká hora

Jistebnice, Padařov, Drahnětice, Makov u Jistebnice, Vlásenice u Makova

RBK044 317

Příbenice - Pintovka

Řepeč, Hnojná Lhotka, Klokoty, Dražičky, Dražice u Tábora

RBK048 417

Mučírna - RK366

Ústrašice, Planá nad Lužnicí

RBK051 464

Budislavská Choustník

hora

- Choustník, Mlýny u Choustníku, Předboř Choustníku Tříklasovice, Hlavňov u Budislavi

u


- 245 -


PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor - dokončení Kód

NKOD

Název území


RBK057 318

Pintovka - Samoty

Sezimovo Ústí, Ústrašice, Planá nad Lužnicí

RBK061 462

Borek – Habří

Košice u Soběslavi, Chabrovice

RBK088 412

Lesy u Blanice - Doubí

Ratibořice u Tábora, Hlasivo

RBK109 318

Pintovka - Samoty

Tábor, Čelkovice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí

RBK111 457

Borek – Roudná

Doubí nad Lužnicí

RBK123 393

Selmberk – Větrov

Běleč u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Radvanov u Mladé Vožice, Rodná

RBK144 411

Lesy u Blanice – Větrov

Bendovo Zhoří, Mostek u Ratibořských Hor, Blanice u Mladé Vožice, Horní Hrachovice, Stará Vožice

RBK171 367

Černická obora - Obrovka


RBK189 398

Bukovice – Stražiště

Stojslavice, Malý Ježov, Velký Ježov

RBK200 392

Hrajovice – Selmberk

Šebířov, Běleč u Mladé Vožice

RBK228 0

Větrov - Bukovice

Radvanov u Mladé Vožice, Běleč u Mladé Vožice, Stojslavice, Smilovy Hory, Hahořany u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice

RBK229 0

RK316 - RK363

Černýšovice, Malšice, Bečice nad Lužnicí, Dobřejice, Dobronice u Bechyně, Čenkov u Malšice zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

- 246 -

Zakázka: Část zakázky: Pořizovatel: Zpracovatel: Ing. Roman Vodný

Recommend Documents