Zajištění - příkladová studie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Pojišťovnictví

Zajištění - příkladová studie Diplomová práce

Autor:

Richard Kratochvíl Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc.Ing. Miroslav Flaška, CSc.

duben, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 5. dubna 2009

Richard Kratochvíl

2

Anotace Téma mé práce je zaměřeno na velmi specifickou oblast pojišťovnictví, a to na zajištění pojišťovny. Jelikož je zajištění poměrně obsáhlou a složitou teorií, snažil jsem se, aby z mé práce bylo alespoň trochu zřejmé, čeho se daná oblast týká. Jednou z částí mé práce je historie a současnost zajištění, jeho nesporný význam pro moderní fungování pojišťoven. První kořeny zajištění sahají až do roku 1370. Jsou zde uvedeny první vznikající zajišťovny, trendy trhu a bohužel i informace o velkých katastrofách. V dalších kapitolách je popsána právní úprava zajištění v ČR, subjekty působící na zajistných trzích a základní dělení zajistných forem a typů. Nejdůležitější částí celé práce je pak poslední kapitola věnovaná ukázce praktického příkladu v jednoduché podobě, který by měl sloužit pro objasnění teorie zajištění. Uvádím zde fiktivně smyšlenou pojišťovnu BOHEMIA a.s., která neposkytuje zajištění, ale své riziko postupuje zajistitelům na světovém trhu. Na příkladě popisuji zajistný program pojišťovny a poté řeším konkrétní pojistnou smlouvu. Tato pojistná smlouva je propočítána v zajištění a výsledky zajištění jsou zobrazeny v účetnictví pojišťovny.

Annotation The theme of my diploma work is dedicated to the very specific area of insurance, especially reinsurance. Since the reinsurance is quite large and complicated theory, I have been trying to describe its basic roles and principles. One of the sections of my work is focused on history and modern era of reinsurance, and its indisputable importance for the functioning of modern insurance companies. The reinsurance is deep- rooted, the first mention of this business comes from year 1370. There are described first emergent reinsurance companies, market’s trends and unfortunatelly also information about big natural disasters in this section. The following sections deal with legal status of reinsurance in the Czech Republic, the companies present at the reinsurance market and the basic delineation of individual types and forms of reinsurance. The leading part of my work is the last section, dedicated to the illustration of reinsurance, that should

explain the reinsurance theory. I use the fictive insurance company

BOHEMIAa.s., that does not provide the active reinsurance, but hands over the risky business to the reinsurance companies at the world market. I describe the reinsurance program of this insurance company and I am solving one concrete insurance agreement. The delineation

3

includes underwriting, request of reinsurance, accounting of the policy to the reinsurer and accounting of this example in the double-entry bookkeeping of insurance company.

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 6 1. Význam a úloha zajištění ....................................................................................... 7 1.1 Povaha zajištění ............................................................................................... 7 1.2 Historie a současnost ..................................................................................... 16 2. Právní rámec zajištění v ČR ................................................................................ 19 2.1 Obecný pohled ............................................................................................... 19 2.2 Zajištění v legislativě České republiky ............................................................ 20 3. Formy a typy zajištění .......................................................................................... 24 3.1. Formy zajištění .............................................................................................. 25 3.1.1 Fakultativní zajištění ................................................................................ 25 3.1.2 Obligatorní zajištění ................................................................................. 27 3.2. Typy zajištění ................................................................................................ 28 3.2.1. Proporcionální zajistné smlouvy ............................................................. 28 3.2.2. Neproporcionální zajistné smlouvy ......................................................... 33 4. Subjekty zajistného trhu....................................................................................... 38 5. Příklad zajištění v praxi ........................................................................................ 43 5.1 Pojišťovna BOHEMIA a.s. ............................................................................... 44 5.1.1 Nabídka pojištění pojišťovny BOHEMIA a.s. ............................................ 45 5.1.2 Zajistný program pojišťovny BOHEMIA a.s. ............................................. 48 5.1.3 Pravidla fungování zajištění v pojišťovně BOHEMIA a.s. ......................... 52 5.2 Prodloužení pojistné smlouvy pro společnost Cabana a.s. ............................. 54 5.2.1 Zajistné ..................................................................................................... 56 5.2.2 Pojistná událost ........................................................................................ 62 Závěr ........................................................................................................................ 64 Bibliografie: ............................................................................................................... 66

5

Úvod Tématem, které jsem si vybral pro zpracování diplomové práce, bych chtěl nastínit problematiku zajištění pojišťoven. Daný obor je velmi specifický a lidem není příliš známý, a to i přesto, že zajištění patří mezi strategické činnosti pojišťovny. Jedná se mnohdy o klíčový parametr, který má velký dopad na ekonomickou stabilitu a kapacitní možnosti kteréhokoli pojišťovacího ústavu. Zajištění pojišťovny jsem si vybral právě z důvodu přiblížení daného tématu, protože k této problematice bylo doposud vydáno velmi málo odborné literatury. Za nejvýznamnější literární pramen vydaný v ČR považuji knihu od prof. RNDr. Tomáše Cipry, DrSc. s názvem Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Dalším důvodem, který mne vedl k výběru tohoto tématu je fakt, že již šestým rokem pracuji v oboru pojišťovnictví a právě oblast zajištění, jeho specifika a významy pro ekonomický život pojišťovny mne velmi zajímají a zpracování mé diplomové práce mi přinese mnoho nových informací o strukturách, mechanismech a principech zajištění, zajistných programů a trhů. V úvodních kapitolách práce vysvětlím teorii zajištění, jeho povahu a historii. Následovat budou kapitoly věnující se právním aspektům fungování zajištění na území České republiky, základním charakteristikám forem a typů, a taktéž se dotknu informací o subjektech působících na světových zajistných trzích. Ve druhé části diplomové práce celou teorii fungování zajištění přiblížím na praktickém příkladu. Pro účely této praktické ukázky jsem si zvolil fiktivní pojišťovnu BOHEMIA a.s.. Tato pojišťovna bude mít jednoduchý zajistný program, na jehož základě bude zajištěna pojistná smlouva pro další fiktivně vytvořenou společnost Cabana a.s. V praktickém příkladu budou propočtena procenta jednotlivých druhů zajistných forem a podíly na těchto typech zajištění příslušného zajistitele. Tyto propočty budou použity jak pro kalkulaci pojistného resp. zajistného, tak pro vzniklou pojistnou událost.

6

1. Význam a úloha zajištění 1.1 Povaha zajištění Zajištění je široce využívaný instrument současného pojišťovnictví. Zajištění lze charakterizovat velmi jednoduše jako „pojištění pojišťovny“, kdy prvopojistitel přenáší část svého rizika na zajistitele, a tím udržuje finanční stabilitu pojišťovny. Zajištění rozsah škod nezmenšuje, ale činí jejich finanční důsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky stabilnější. Je to nepochybně ideální způsob získání kompenzace rizika v průběhu času, v prostoru a přes homogenitu pojistných sum. Pojistitel přenáší na zajistitele tu část rizik, které přesahují jeho finanční schopnosti, a které by narušily rovnováhu jeho kmene. Tímto způsobem si ponechává pružnost při přebírání rizik, což mu na druhé straně dovoluje poskytovat jeho klientům dobré služby a motivovat organizaci jeho prodeje. Zajištění je možné také definovat jako rámec, ve kterém pojistitel znovu pojišťuje riziko, které již jednou pojistil, tj. zajištění je převod části rizika, které pojistitel pojistil v zájmu pojištěného formou přímého pojištění, na jiného nositele rizika, který není s pojištěným v žádném smluvním vztahu Zajištění je velmi odlišné od pojištění a probíhá na mezinárodních trzích. Je to jeden ze základních předpokladů fungování pojišťovny, na jehož základě si může prvopojistitel dovolit přijímat do pojištění velké množství rizik včetně průmyslových podniků.

Povaha zajištění

pojištěný

pojistitel

pojistná smlouva

zajistitel zajistná smlouva

7

Kromě toho je zajištění také prostředkem komunikace mezi trhem a legislativou a často působí jako katalyzátor. Pojišťovací společnosti nemají velmi často ani finanční prostředky ani specializovaný personál, který by mohl studovat a zavádět nové formy pojištění. Jejich kontakty se zajistiteli jim dávají šanci získat nejen dokumentaci o různých trzích, ale i poměrně přesné informace o metodách přebírání rizik.

Základní pojmy používané při zajištění:


zajistník (prvopojistitel, cedent) – ten, kdo předává do zajištění




zajistitel (cessionář) – ten, kdo přijímá do zajištění




cese – postup části rizika do zajištění




retrocesse – opakované zajištění




vlastní vrub – ta část rizika, kterou si pojistitel ponechává




zajistné – úplata zajistiteli za převzetí části rizika (cena zajištění)




zajišťovna – specializovaná instituce zabývající se zajišťovací činností

Pomocí zajištění dochází k rozdělení rizik na části, které jsou pro jednotlivé účastníky únosné. Zajištění rozdrobí pojistné riziko a rozloží náhradu škody tak, aby pojistitel a zajistitelé neměli finanční potíže v případě, že by museli uhradit své podíly na škodě.1 Pojistitel dosahuje pomocí zajištění homogenity pojistného kmene, čímž zmírňuje nepříznivé důsledky kolísání škodního průběhu. Pojistitel nemusí díky zajištění odmítat rizika přesahující jeho možnosti (v některých odvětvích se vyskytují velká rizika, která nelze pojistit bez využití zajištění). Zajištění také vytváří stabilitu v období, které nemusí být pro pojišťovnu příliš příznivé. Výsledky se mohou zhoršit nahromaděním několika větších škod v krátkém časovém období, nebo v důsledku jedné katastrofální události. Pojistitel může přebírat nová rizika a zavádět na pojistný trh nové produkty, u nichž chybí zkušenost se škodním průběhem. Zajištění znamená pro pojistitele ochranu pro případ nahodilých výkyvů v předpokládaném škodním průběhu, je důležitým nástrojem vyrovnání se s pojistně technickým rizikem. Díky

1

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2, Praha, Ekopress s.r.o., 2005

8

využití zajištění se rovněž prvopojistitel seznamuje s oceňováním rizika na zajistných trzích, což mu přináší nové důležité informace o ocenění určitého rizika. U zajištění rozlišujeme zda se jedná o zajištění aktivní (převzaté), kdy dochází k přijímání rizika do zajištění, či o zajištění pasivní (odevzdané), kdy se riziko naopak odevzdává do zajištění. Pro pojišťovací společnost se mohou stát významnými faktory oba druhy zajištění, přičemž každý z nich hraje z hlediska takové společnosti svou roli. Není totiž neobvyklým jevem, že pojišťovací společnost je zároveň držitelkou oprávnění pro zajišťovací činnost a zabývá se i tímto druhem obchodu. Mluvíme-li tedy o významu zajištění pro činnost pojišťovny, pak je třeba na tyto dva možné druhy pohlížet odděleně. Jelikož se v praxi života běžné pojišťovny nepochybně častěji setkáme se zajištěním pasivním, tedy odevzdávaném, tak je jistě také možné tento druh zajištění chápat z hlediska činnosti pojišťovny jako daleko významnější.

Význam zajištění spočívá ve:

- rozdrobení rizika, - zvýšení kapacity pojistitele, - homogenizaci pojistného kmene, - stabilizace výsledků pojistitele, - získání zajistného servisu.

Rozdrobení rizika Zajištění je vyhledáváno v prvé řadě za tím účelem, aby se pojistitel zbavil části rizik, jejichž pojistná částka je vyšší, než chce nebo může držet na svůj vlastní vrub. S hospodářským rozvojem a klimatickými změnami stoupají požadavky krom jiného i na pojištění. Aby se toto mohlo zdravě ekonomicky vyvíjet, zvyšují se současně nároky i na zajištění a jeho techniku.

9

Od moderního zajištění se očekává, že rozdrobí riziko pojištěné na vysokou částku co nejvíce a rozloží tak váhu škody, která by nastala, natolik rovnoměrně, aby žádný individuální zajistitel nepocítil těžkosti, bude-li nucen uhradit svůj podíl na škodě. Snaha po rozložení rizika v co nejširším prostoru způsobila, že zajištění brzy překročilo hranice jednotlivých států a dnes již není pojišťovací činnost bez mezinárodní zajišťovací služby myslitelná. V souvislosti s tímto trendem se hovoří o diverzifikaci pojistných rizik, kdy zajistné portfolio zahrnuje opačně působící (a tím pádem navzájem se kompenzující) tendence. 2 Takováto diverzifikace se dá rozlišovat na:

- teritoriální, kdy dochází ke kompenzaci díky odlišnému vývoji pojistných výsledků v různých zemích či zeměpisných teritoriích

pojistný USA

výsledek

Německo Japonsko

1

2

3

4

5

6

7 roky

2

CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, Praha, Grada Publishing a.s., 2004

10

- produktovou, kdy ke kompenzaci dochází díky odlišnému vývoji pojistných výsledků produktů či druhů pojištění zahrnutých v portfoliu

pojistný

odpovědnostní p.

výsledek

havarijní p. živelní p.

1

2

3

4

5

6

7 roky

- časovou, kdy se pomocí společného účtu pojistitele a zajistitele otevřeného přes delší časový horizont navzájem v čase kompenzují pojistitelovy zisky a ztráty

pojistný

výsledek s pomocí zajištění

výsledek

výsledek bez zajištění

1

2

3

4

5

6

11

7

roky

Zvýšení kapacity pojistitele Upisovací kapacita pojistitele je omezená, neboť souvisí se solventností pojišťovny, která je regulována státním dozorem nad pojišťovnictvím. Zvýšení upisovací kapacity prostřednictvím zajištění je na pojistném trhu velmi důležité, protože pojistitel: nemusí hledat jiná řešení než je zajištění, má možnost zvyšování podílu na trhu a rozšiřování pojistného kmene, není nucen odmítat pojistné obchody, což by vedlo k poškození pověsti společnosti, může efektivněji využít správní náklady, které nejsou závislé na velikosti pojistných obchodů. Má-li pojišťovací společnost zabezpečeno automatické krytí svého pojišťovacího obchodu pomocí zajistných smluv, má možnost bez obav upisovat větší částky, protože tu část pojistných částek, která by převýšila limit určený pro její vlastní vrub, odevzdá do zajištění. Pomocí zajištění se tedy upisovací kapacita pojišťovací společnosti zvyšuje a bude tím vyšší, čím vyšší bude limit maximálního ručení zajistitelů, participujících na zajistné smlouvě.

Homogenizaci pojistného kmene Složitost moderních hospodářských vztahů má za následek velkou rozmanitost zájmů pro něž je vyhledávána pojistná ochrana a pojišťovací společnost, má-li dobře plnit své poslání, se kladeným požadavkům snaží co nejvíce vyjít vstříc.

V důsledku toho se mohou přijatá

pojištění jednotlivých odvětví značně lišit, a to jak co do výše pojistných částek, tak co do povahy rizik (stupeň nebezpečí může být i u rizik stejného odvětví značně rozdílný), a pojistný kmen se tak více nebo méně stává nesourodým. Pro pojistitele je ovšem zároveň velmi důležité, aby se právě snažil o to, aby jeho pojistný kmen obsahoval většinu homogenních rizik, a to z důvodu možnosti zaručení předem kalkulovaných pojistných výsledků. Tyto výsledky nemohou být zaručeny v případě, že pojistný kmen obsahuje více pojistných smluv s velkými riziky nebo s neúměrnými pojistnými částkami. Následkem by pak byla nestabilita hospodářského výsledku pojistitele.

12

Pojistný kmen určitého odvětví můžeme roztřídit do dílčích kvalitativních kategorií, kdy bude každá jednotlivá kategorie homogenní co do vlastností rizik, pojistné částky se však budou přesto značně lišit. Každý kmen jednotlivých pojistných odvětví má co do výše pojistných částek svou specifickou skladbu, která může během času podléhat vlivům hospodářských změn. Nejčastěji bývá skladba pojistného kmene taková, že největší počet pojištění zní na částky malých a středních velikostí a čím jsou pojistné částky vyšší, tím jejich počet ubývá, až nejvyšších částek bývá v kmeni jen několik. Má-li pojišťovací společnost docílit vyrovnaného rozpočtu, je nutné, aby byl její kmen co nejvíce pokud možno homogenní. Proto se cestou zajištění zbaví takových rizik, nebo těch částí pojistných částek, které homogenitu kmene zřetelně narušují. Vhodný způsob zajištění pro pojistné smlouvy s vysokými expozicemi, jež homogenitu narušují je například proporcionální surplusové nebo fakultativní zajištění.

Stabilizace výsledků pojistitele Zajištění může do značné míry zmírnit účinek kolísání škodního průběhu a slouží proto také jako stabilizační činitel. Poměr úhrnné částky škod, které nastaly v určitém období, k úhrnu pojistných částek za totéž období, se nazývá škodní kvótou nebo sazbou. Zkoumá-li se například období jednoho roku, jedná se o roční škodní kvótu (sazbu). Průměrná škodní kvóta za dostatečně dlouhé období slouží jako základ pro kalkulaci rizikové složky sazby, protože tato je založena na předpokladu, že škody v budoucnosti se budou přibližně rovnat škodám v minulosti. Škodní kvóta v jednotlivých letech kolísá podle nahodile menšího nebo většího počtu škod a podle výše odškodnění. Může se stát, že v některém roce klesne počet škod pod průměr a přesto je roční škodní kvóta vyšší než průměr, jestliže částky jednotlivých škod byly u většiny případů vyšší, než činí průměrná částka škody. Stoupne-li v některém roce jak počet škod, tak průměrná částka škody, pak může v tomto roce škodní kvóta povážlivě převýšit tu průměrnou škodní kvótu, která sloužila za podklad při kalkulaci. Je nutno počítat s tím, že tak jako v minulosti měly škodní kvóty jednotlivých let odchylky od zjištěného průměru oběma směry, tak se tomu bude dít i v budoucnosti. Intenzita výkyvů ročních škodních kvót je různá podle specifických vlastností sledovaného pojišťovacího odvětví nebo kategorie rizik. Důležitým činitelem je přitom objem kmene, 13

neboť čím bude četnější frekvence pozorovaných případů, tím větší bude pravděpodobnost, že výkyvy okolo průměru budou menší.

Stabilita pojistných obchodů může být ohrožena rizikovými vlivy, které právě díky zajištění mohou být stabilizovány. Jedná se zejména o: riziko náhodného kolísání – nepředvídatelný škodní průběh a vznik katastrofických událostí, které kumulativně ovlivní více pojistných smluv, v tomto případě pojišťovna nese jen část rizika, která neohrozí její stabilitu, riziko ekonomických, sociálních a technologických změn – změny, které se těžce předvídají při stanovení pojistného například: inflace, klimatické změny, nová legislativa, riziko chyb – snížení dopadu chybných výpočtů pojistného a to tím, že tento dopad nese jak pojistitel tak zajistitel.

Zjednodušený příklad kolísání škodních kvót určitého kmene za 10. let můžeme pozorovat v následující tabulce:

rok

úhrn poj. sum

úhrn částek škod

1

150.000.000

457.000

3.047 ‰

Odchylka od průměru 3 ‰ + 0.047 ‰

2

150.000.000

440.000

2.933 ‰

- 0.067 ‰

3

150.000.000

449.000

2.993 ‰

-0.007 ‰

4

150.000.000

438.000

2.920 ‰

- 0.080 ‰

5

150.000.000

432.000

2.880 ‰

- 0.120 ‰

6

150.000.000

449.000

2.993 ‰

- 0.007 ‰

7

150.000.000

469.000

3.127 ‰

+ 0.127 ‰

8

150.000.000

440.000

2.933 ‰

- 0.067 ‰

9

150.000.000

484.000

3.227‰

+ 0.227 ‰

10

150.000.000

442.000

2.947 ‰

- 0.053 ‰

1.500.000.000

4.500.000

3‰

14

Roční škod.kvóta

Průměrná škodní kvóta kmene uvedeného v tabulce za deset let je 3 ‰. V jednotlivých letech je škodní kvóta sedmkrát nižší než průměr, třikrát však nastal výkyv směrem nahoru. Největší záporná odchylka je v pátém roce a činní 0,120 ‰. Největší kladná odchylka je pak v roce devátém a činní 0,227 ‰. Odchylky jednotlivých škodních kvót od průměru jsou celkem mírné, což znamená, že statistika uvedená v tabulce se týká vyrovnaného pojistného kmene. Podle křivky výkyvů ročních škodních kvót v minulých letech ví pojišťovací společnost, že pozorovaná kategorie rizik bude mít zisková a ztrátová léta, nemůže však předvídat, ve kterých letech bude zisk a ve kterých ztráta. Výkyvy škodních kvót v jednotlivých letech znesnadňují plánování společnosti a její roční rozpočet. Jestliže je známá intenzita výkyvů škodních kvót, pak je známa pojistně technická charakteristika sledovaného kmene a tím je dán také ukazatel pro opatření, která by zmírnila účinek těchto výkyvů a pomohla tak stabilizovat rozpočet pojišťovací společnosti. Těmito opatřeními jsou, rezerva nutná na krytí očekávaných výkyvů ročních škodních kvót a zajištění. Čím menší částku na nutnou rezervu bude pojišťovací společnost ochotna vázat, tím ve větší míře bude nucena použít zajištění.

Získání zajistného servisu Z různých příčin, např. hospodářské, politické nebo klimatické změny, může dojít k mimořádnému výkyvu roční škodní kvóty. Jedná-li se pouze o příčiny přechodného rázu, pak se může roční výkyv škodní kvóty během času vyrovnat. Jestliže se však ukáže, že roční škodní kvóty u určité kategorie rizik mají trvale vzestupnou tendenci, nasvědčuje to tomu, že tato kategorie změnila vlastnosti, dle nichž byla posuzována při kalkulaci tarifní sazby a bude třeba přistoupit k úpravě této sazby. Přizpůsobení tarifní sazby novým poměrům nastává tedy teprve tehdy, když soustavně stoupající křivka ročních škodních kvót signalizuje, že původní sazba je trvale nedostatečná a jedná se tedy o delší časové období. Bez zajištění by toto přechodné období mohlo mít velmi nepříjemné hospodářské důsledky pro pojišťovací společnost. Důležitou pomoc zajištění také poskytuje při zavádění nových typů pojištění nebo nových pojistných odvětví, kdy jednak chybí dostatek zkušeností a také pojistný kmen je zpočátku řídký, jelikož v prvních letech bývá počet uzavřených pojištění obvykle poměrně nízký.

15

Zajistitel poskytuje svou pomoc zejména při tvorbě produktů, likvidaci složitých pojistných událostí, přenáší zkušenosti mezi státy a regiony formou školení a prezentací, pomáhá při vyškolení pracovníků pojistitelů a jiné.

1.2 Historie a současnost První dochované znaky zajistné smlouvy jsou z roku 1370, týkající se přepravy zboží z Janova do Brugg. Otázkou ovšem dodnes zůstává, zda to je či není první operace tohoto druhu. Daleko později se na zajištění přímo odvolává právní text z roku 1746, ve kterém britská legislativa zakazuje zajištění rizik námořního pojištění, a to z důvodu spekulativního zneužívání. Jelikož tato úprava na Britských ostrovech platila až do roku 1864, muselo v takové námořní mocnosti, jakou v té době Anglie byla, nutně docházet ke hledání jiného řešení přenosu a dělení rizik pojištění a vlastně tím byl umožněn masivní rozvoj soupojištění ve zvláštní formě společenství pojistitelů Lloyd`s. Oproti tomu například v pojištění proti požáru se podle dochovaných dokumentů první zajistná smlouva tohoto druhu pojištění objevila až v roce 1821. Zajištění se nejprve uzavíralo pouze na fakultativním základě. Ovšem v 19. století se v souladu s obchodním a průmyslovým rozvojem rychle rozšiřovala i potřeba pojištění což si vyžadovalo efektivnější formy krytí rizik. Proto se v této době staly nepostradatelnými automatické zajistné smlouvy, které pokrývaly praktické celé podnikání v jednom odvětví

přijaté pojišťovací společností do pojištění. Pojišťovací společnosti v této době praktikovaly jak přímé přebírání rizik, tak i zajišťování. Spolu s růstem požadavků na krytí rizik se formovala ostřejší konkurence mezi pojišťovacími společnostmi a vznikajícími specializovanými zajišťovnami. V roce 1846 vzniká v Německu

16

Kolínská zajišťovací společnost, která se tímto stává nejstarší profesionální zajišťovnou, a to přesto, že prakticky začala se svou zajišťovací činností až po roce 1852. První švýcarskou zajišťovnou se roku 1863 stala dnes prestižní a druhá největší na světě, Švýcarská zajišťovací společnost (Swiss Re). Další, v současnosti na světovém trhu podle předepsaného zajistného největší zajišťovna Mnichovská zajišťovací společnost (Munich Re) byla založena v roce 1880. Na britských ostrovech se, díky zvláštní pozici společnosti Lloyd`s, profesionální zajišťovací společnosti zakládaly jen velmi pomalu a první profesionální zajišťovnou se zde roku 1907 stala Mercantile and General. Na území současné České republiky byla roku 1872 z podnětu pojišťovny Slávia založena První česká všeobecná zajišťovací banka se sídlem v Praze. Zajistitelé okamžitě rozpoznali, že si určitou rovnováhu ve svých kmenech mohou vytvořit pouze pomocí rozšíření základu svého podnikání, a proto se pokoušeli expandovat se svou nabídkou zajištění za hranice svých domovských států a trhů. Vývoj zajištění od jeho počátků do dnešních časů je možné ukázat použitím krátkého přehledu rozvoje trhu přímého pojištění. Z historicky dochovaných zdrojů dnes víme, že na konci 18. století bylo ve světě pouze 33 pojišťovacích společností (z toho jen 14 v Anglii). V roce 1850 bylo těchto společností již 306 ve 14 zemích světa a roku 1910 již tento počet dosáhl 2540 společností ve 29 státech.

V současné době je zajištění významné zejména s poukázáním na klimatické, sociální a technologické změny, které mají pro společnost vedle pozitivních také řadu negativních důsledků. Může se jednat o důsledky způsobené zvýšeným rozsahem přírodních katastrof či katastrof vyvolané člověkem (např. teroristické útoky).

17

V následující tabulce můžeme vidět přehled pěti celosvětově největších pojištěných škod katastrofického charakteru za období 1970 – 2007:3

Událost

Datum

Oblast

Počet

Pojištěná škoda

obětí

(mil.USD)

Hurikán Katrina

25.8.2005

USA , Mex.záliv

1 836

68 515

Hurikán Andrew

23.8.1992

USA (Bahamy)

43

23 654

Teroristický útok v USA

11.9.2001

USA (New York aj.)

2 982

21 999

Zemětřesení v Northridge

17.1.1994

USA (Kalifornie)

61

19 593

USA (Karibik)

124

14 115

35

13 339

Hurikán Ivan Hurikán Wilma

2.9.2004

19.10.2005 USA, Mexiko, Haiti

V České republice dnes pojišťovny intenzivně využívají služeb zahraničních zajistitelů, včetně zajištění poskytované jejich případnými mateřskými zahraničními pojišťovnami.

Dne 8. 8. 2008 udělila Česká národní banka společnosti VIG RE zajišťovna, a.s. povolení k provozování zajišťovací činnosti a tato společnost se tak stává první zajišťovnou licencovanou v České republice. VIG RE zajišťovna, a.s., je oprávněna přebírat zajistná rizika ve všech odvětvích životního i neživotního pojištění, jakož i provozovat činnosti se zajišťovací činností související (poradenství, zprostředkovatelství, vzdělávání, šetření zajistných událostí). Tím se tato společnost s vlastním jměním ve výši 100 mil. EUR, jejíž sídlo je v Praze stala první zajišťovnou s českou licencí. Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že v nejbližší době dojde k některým posunům obchodů zajistného charakteru nejen u subjektů působících na území České republiky, ale v celém teritoriu střední a východní Evropy.

3

zdroj: časopis Sigma 1/2008

18

2. Právní rámec zajištění v ČR 2.1 Obecný pohled Zajištění je smluvní vztah mezi pojistitelem (prvopojistitelem) a zajistitelem. Vzniká tedy nová dohoda – zajistná smlouva, která v žádném případě nemění pojistnou smlouvu uzavřenou mezi pojistníkem a prvopojistitelem. Zajistná smlouva tedy ani nevytváří žádný právní vztah mezi pojištěným a zajistitelem a proto pojištěný nemůže použít žádné právní prostředky proti zajistiteli. Prvopojistitel sice zajistnou smlouvou převádí odpovědnost za určité riziko, nebo jeho část, na zajistitele, ale ve vztahu k pojištěnému zůstává za toto riziko plně odpovědný. Zajistná smlouva bývá považována za důvěrnou a obyčejně se nezveřejňuje. Tento fakt a dále skutečnost, že se jedná o formu mezinárodního obchodu je příčinou velkých komplikací při posuzování právních aspektů zajišťování. Navíc spory mezi pojistiteli a zajistiteli jsou velmi zřídkakdy řešeny pomocí soudních procesů. Upřednostňuje se mimosoudní dohoda či arbitrážní řízení, bez jakékoli publicity.

Při obecném pohledu na právní aspekty zajištění musíme rozlišovat mezi veřejným právem a soukromým právem a respektovat jeho většinově se vyskytující mezinárodní charakter.

Mezinárodní soukromé právo v oblasti zajištění řeší především rozhodování, které se týká smluv uzavřených mezi dvěma účastníky různé národnosti. Podle všeobecných, dnes uplatňovaných, praktik je určujícím faktorem vyslovené nebo nevyslovené přání smluvních stran. V případě pochybností nebo sporu se pak uplatňují legislativní předpisy cedenta.

Mezinárodní veřejné právo v oblasti zajištění zahrnuje všechna pravidla z veřejného práva různých států, která se všeobecně i specificky dotýkají pojištění a zajištění. Veřejné právo týkající se zajištění můžeme rozdělit do následujících kategorií:

19

- legislativa týkající se organizace a dozoru nad pojišťovnictvím Tato kategorie zahrnuje opatření pro činnost jak místních, tak zahraničních zajistitelů (udělení licence, bilance, technické rezervy, apod)

- legislativa týkající se směných transakcí (měnových operací) Tato kategorie obsahuje všechna omezení a pravidla týkající se převodu plateb v různých měnách, což je jev v zajištění často se vyskytující. Spadají sem také bilaterální a multilaterální smlouvy pro platby mezi různými zeměmi.

- legislativa týkající se arbitráže Tato ustanovení se všeobecně používají pokud jsou v zajistné smlouvě jasně označeny smluvní strany. Arbitráž neboli rozhodčí řízení se v praxi používá zřídka, neboť zainteresované strany se většinou snaží vyřešit vzájemný spor dohodou.

- různé speciální legislativy Zde lze například uvést ustanovení zakazující hospodářské vztahy se znepřáteleným státem, či mezinárodní sankce uvalené z různých politických důvodů nebo války.

2.2 Zajištění v legislativě České republiky V České republice zajišťovací činnost upravuje zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, v současném platném znění. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou. Tímto zákonem se krom jiného řídí provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky.

20

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

zajišťovnou právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla

zajišťovací činností uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy, (dále jen "zajišťovací smlouva"), uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny

činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory pojistných událostí na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem České národní banky

Dle § 3 základních ustanovení zákona č. 349/2006 Sb může pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna podle tohoto zákona, které Česká národní banka udělila povolení.

21

Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost.

Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se tento zákon nevztahuje. Tuzemská pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno Českou národní bankou.

Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno Českou národní bankou. Dále je dle zákona tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna povinna při výkonu svých činností postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s pojišťovnou propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna a zajišťovna povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat vnitřní kontrolní systémy, pravidelně vyhodnocovat informace z nich a včas přijímat odpovídající opatření. Pojišťovna nebo zajišťovna je dále povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku, a vytvářet a udržovat technické rezervy k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. Ostatní technické rezervy, uvedené v zákoně § 13, je zajišťovna povinna vytvořit, jen pokud to vyplývá z uzavřených zajistných smluv.

22

Zákon stanovuje přesné podmínky, za kterých může být uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti. Mezi tyto podmínky patří:

- žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti obsahující mimo jiné obchodní plán

- povinnost ve svém obchodním jménu uvést slovo "zajišťovna"

- základní kapitál zajišťovny se sídlem v České republice v min výši 1 000 000 000 Kč

- při souběžně provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti musí základní kapitál tuzemské pojišťovny činit v min výši 1 000 000 000 Kč. To neplatí, jestliže je pojišťovnou provozována zajišťovací činnost výlučně způsobem, při kterém je pojistné riziko přijato do zajištění na základě dobrovolného rozhodnutí této pojišťovny (fakultativní zajištění). V takovém případě činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro rozsah její pojišťovací činnosti.

23

3. Formy a typy zajištění Zajištění lze klasifikovat z několika různých pohledů, záleží z jakého hlediska na něho budeme nahlížet. Možné klasifikace jsou podle :

Nástrojů - klasické nástroje - moderní nástroje – alternativní přenos rizik ART Účelu - pojistně technický účel – cílem zajištění je ochrana pojistitele před pojistně technickými riziky - jiný účel – tím mohou být například zvýšení kapitálu, zlepšení finančních ukazatelů, daňové a licenční důvody – finanční cíle Formy - fakultativní zajištění - obligatorní zajištění Typu - proporcionální zajištění - neproporcionální zajištění

Ceny - pevná – cena zajištění v určitých případech může být stanovena fixně - proměnná – cena zajištění se mění podle faktorů, které ji ovlivňují

Cedentu – podle stupně zajištění u cedenta - přímý pojistitel – realizace zajištění pouze v prvním stupni a to u přímého pojistitele - retrocedent – realizace zajištění v jiném než prvním stupni, zajištění může být až u zajistitele, který převzal již cedované zajištění

24

3.1. Formy zajištění

3.1.1 Fakultativní zajištění

Je to nejstarší forma zajištění. Při této formě zajištění existuje volný vztah mezi cedentem a zajistitelem, což znamená, že se každý zajistný vztah uzavírá jednotlivě. Cedent má možnost rozhodovat se o tom, které riziko a jak velkou jeho část předá do zajištění a zajistitel se podle konkrétních podmínek rozhoduje, zda riziko, resp. část rizika, do zajištění přijme. Doposud se používá ve všech oblastech, hlavně pokud:

- bylo vyčerpáno automatické krytí - je riziko vyloučené z obligatorní smlouvy - pojistitel nechce svou zajistnou smlouvu „přetěžit“ zvlášť velkým rizikem - pojistitel nemá automatické krytí k dispozici v odvětví, ve kterém zřídkakdy uzavírá pojistné smlouvy

Pojistitel musí zajistiteli riziko nabízet s dostatkem informací, aby ho přesvědčil o svých kvalitách a důvěryhodnosti. Víc informací znamená rychlejší rozhodnutí zajistitele. Nabídka se může uskutečnit telefonicky, e-mailem, nebo písemně. Někteří zajistitelé používají kódy, které jim umožňují ve zkratce uvést podstatné body, čímž šetří náklady na přenos informací. Pro velká rizika je všeobecnou praxí posílat podrobný popis (inspection report), plány, fotografie a jiné informace odlišné podle druhu odvětví pojištění. Pojistitel si musí uvědomovat, že nesmí akceptovat pojistnou smlouvu dřív, než dostane zajistitelův formální souhlas, pokud na sebe nechce vzít riziko placení škody bez pomoci zajistitele. V minulosti se v určitých případech, kdy byl zajistitel dobře obeznámený s pojišťovacími metodami, mohlo praktikovat udělení cedující společnosti „poštovní krytí“ podle kterého byl pojistitel automaticky krytý do fixního data, resp. na 30 dní ode dne, kdy byly zaslané podrobné informace o riziku. Pokud zajistitel přijal nabízené podmínky, považovalo se fakultativní zajištění za uzavřené od data odeslání podrobných informací o riziku. Pokud zajistitel podmínky odmítl anebo nepřijal celou nabízenou částku, měl pojistitel možnost do vypršení třicetidenní lhůty umístit riziko jinde. Zajistitel v tom případě získal částku 25

zajistného vypočítanou pro rata za dobu ode dne odeslání podrobných informací do momentu definitivního umístění rizika, nejvíce však za 30 dní krytí. Dnes, s rozvojem telekomunikačních technologií, se od této praxe již upustilo a většina významných zajistitelů garantuje odpověď do 24 hodin od obdržení nabídky. V případě fakultativního zajištění je každé přijaté riziko, tj. každá transakce, individuální zajistnou smlouvou. Akceptace zajistné smlouvy, pokud nebylo určeno jinak, je platná po dobu pojistné smlouvy, obvykle to bývá maximálně na jeden rok a není automaticky obnovována. Formální cese fakultativních nabídek, po přijetí zajistitelova souhlasu, se uskutečňuje prostřednictvím bordro, obvykle ve dvou kopiích. Jedna z nich se podepisuje a vrací cedentovi. Provizi z fakultativního zajištění stanovuje případ od případu zajistitel, který bere v úvahu úroveň obchodu, úroveň pojistného a náklady cedující společnosti. Saldo (zajistné bez provize) se zasílá zajistiteli ve stejném čase jako bordro. Výhodou fakultativního zajištění pro cedenta je zejména to, že jeho pomocí může zvýšit pojistný limit bez porušení automatických smluv a může si často dovolit brát do pojištění i taková rizika, která by se mu jinak zdála nepřijatelná nebo příliš nejistá. Další nepochybnou výhodou také je, že jsou rizika nabídnutá do pojištění přezkoumána více odborníky. Pro zajistitele má fakultativní forma také určité výhody. Jednou z nich je například ta, že má možnost individuálně si přezkoumat rizika a následně se rozhodnout zda je přijme či nikoli, což mu ve výsledku umožňuje výběr kmene, který koresponduje s jeho pojišťovací politikou. Další výhodou této formy zajištění je pro zajistitele také to, že mu přináší možnost získání adekvátní sazby zajistného, ať už jejím samotným navýšením nebo snížením provize. Na druhé straně existují také nevýhody této formy, které nutí cedenta ohraničit počet rizik, které fakultativně ceduje na minimum. Mezi takové nevýhody patří například ta skutečnost, že je třeba s akceptováním pojistné smlouvy čekat na rozhodnutí zajistitele, zda přijme sjednané podmínky či nikoli, přičemž tento časový odklad může způsobit problémy nejen agentovi, ale i klientovi. Pojistitel také při této formě zajištění může ztrácet část své svobody při stanovení podmínek pojištění a pojistnou smlouvu dále nemůže nikterak změnit bez zajistitelova souhlasu. Nezanedbatelnou nevýhodou také je skutečnost, že administrativní náklady této formy zajištění jsou vyšší než u formy obligatorní.

26

3.1.2 Obligatorní zajištění

V obligatorním neboli automatickém zajištění je cedent vázaný cedovat pevnou částku svého pojištění v jednom odvětví, kterou je zajistitel zavázaný přijmout. Jedná se obvykle o dlouhodobé rámcové smlouvy, jež se zpravidla ročně vyhodnocují a znovu potvrzují. V rámci obligatorního zajištění se tedy mezi cedentem na jedné straně a zajistitelem na straně druhé sjednává dohoda, ve které cedent souhlasí s cesí a zajistitel souhlasí s převzetím do zajištění pojistných smluv v rozsahu uvedeném ve smlouvě. Zajistitel nezkoumá každé ve smlouvě uvedené riziko samostatně a nemá právo odmítnout riziko, pokud spadá do smluvního rozsahu. Pokud je účast cedenta a zajistitele ve smlouvě počítána jako funkce pojistné částky, hovoří se o proporcionálním zajištění. Pokud rozložení obchodu závisí na škodě, jedná se o neproporcionální zajištění. V obligatorní smlouvě se zajistitel zavazuje akceptovat všechna pojištění, která cedent přebírá v jednom odvětví v odsouhlasených a pevných hranicích. Z toho vyplývá, že se pojišťovna může svobodně rozhodovat při pojišťování, jinými slovy může si vybírat rizika, stanovovat sazby a hradit nároky z pojištění aniž by potřebovala souhlas zajistitele. V této části zajistitel nemůže nijak intervenovat, s výjimkou případů vážné nedbalosti nebo podvodu. Naopak má ovšem výhodu v získávání většího objemu a tím vyváženější obchod. Obligatorní zajistná smlouva přesně definuje ve svých všeobecných a zvláštních podmínkách krytá pojištění. Potom všechna pojištění přijatá společností přímo, či přijatá ve spolupojištění, anebo pomocí fakultativního zajištění, pokud společnost tuto činnost provozuje, která splňují vymezené podmínky spadají do rámce smlouvy. Ve většině zajistných obligatorních smluv se vyskytuje klauzule „teritoriálního rámce“. Tento rámec neznamená jen území, kde má cedent svou centrálu a obchodní zastoupení (agentury), ale i umístění rizika nebo územní rozsah krytí. Existují zde ovšem výjimky jako například námořní pojištění nebo úrazové pojištění osob. Rizika z těchto pojištění sice musejí být pojištěna v zemi nebo zemích vyhrazených v zajistné smlouvě, ale krytí není geograficky ohraničené. Podobně jako v pojistných smlouvách, objevují se i ve smlouvách zajistných výluky. Výluky z obligatorního zajištění jsou praktikovány jelikož zajistitel považuje automatické zajištění za

27

delikátní a obává se kumulace velkých rizik, které prakticky není možné v automatickém zajištění identifikovat. Pravidlem v zajistné smlouvě také obvykle bývá, zejména v proporcionálních typech smluv, zajistitelovo sdílení osudu cedující společnosti. Jedná se o to, že zajistitel i pojistitel sdílejí stejný zájem a zajistitel by měl mít, pokud má cedent kladné výsledky z pojištění, dlouhodobě z tohoto vztahu zisk. Výhodou obligatorního zajištění pro pojišťovací společnost je zajistná jistota, kterou mu zaručuje, tj. může uzavírat pojistné obchody bez pochyb o dostupnosti zajištění. Pro obligatorní zajištění je totiž typická jeho kontinuita, se kterou často pokračuje do dalších let. Další výhodou bezesporu jsou také administrativní náklady, které v tomto typu zajištění bývají výrazně nižší než v případě fakultativním. Výhodou pro zajistitele pak je u tohoto typu zajištění skutečnost, že dokáže lépe realizovat svou snahu o rozprostření a diverzifikaci rizik, neboť zajišťuje celá portfolia pojistných smluv.

3.2. Typy zajištění

3.2.1. Proporcionální zajistné smlouvy

Všeobecným znakem proporcionálního zajištění je rozdělení pojistné částky, pojistného a škod mezi cedenta a zajistitele podle předem určené procentuální sazby. Pojišťovací společnost souhlasí s cedováním zajistiteli a zajistitel souhlasí s přijetím podílu na všech pojištěních uzavřených pojišťovací společností v termínech, podmínkách a teritoriálním rámci určeným v zajistné smlouvě. Pojišťovací společnost si nechává na vlastní vrub podíl určený ve zvláštních podmínkách. Zajistitel si pak obvykle vymiňuje oznámení jakékoli případné zajistné ochrany tohoto vlastního vrubu. Používají se různé systémy dělení v závislosti na cílech, které mají být dosaženy.

28

Kvótové zajištění Prvním takovým systémem je kvótové zajištění. Při tomto způsobu proporcionálního zajištění se zajistitel podílí na všech pojistných smlouvách ze zajišťovaného portfolia, a to pevně sjednanou procentní sazbou = kvóta. V kvótových zajistných smlouvách se cedent zavazuje jak k ponechání si, tak i k cedování pevné části všech pojištění, které přijal do určité částky. Například cedující společnost si ponechá na svůj vrub 40% všech pojištění čelního skla s pojistnou částkou do 50 000 Kč. Zajistitel pak souhlasí s přijetím zbývajícího podílu tohoto pojištění, tj. 60%.

Příklad způsobu fungování kvótového zajištění můžeme vidět na následujícím grafickém znázornění:

pojistná částka - PČ = 30 mil. Kč pojistné ve výši 15 tis. Kč škoda ve výši 500 tis. Kč limit kvóty = 40 mil. Kč kvóta = 50%

29

rozdělení pojistného a škody mezi prvopojistitele a zajistitele: PČ prvopojistitel zajistitel celkem * brutto zajistné

pojistné

15 000 000 15 000 000 30 000 000

škoda

7 500 7 500* 15 000

250 000 250 000 500 000

Použití tohoto systému je vhodné zejména v následujících případech:

- když společnost začíná podnikat v odvětví, pro které neexistují statistiky. Jedná se o nové či neobvyklé typy obchodu, kdy se cedent se zajistitelem dohodnou o vhodnosti stát se v rámci

takového obchodu vzájemnými partnery pomocí právě kvótového zajištění

s vhodně stanovenou kvótou.

- v případech obchodů, jež jdou jiným způsobem než kvótovým, zajistit jen s velkými obtížemi. Jedná se o taková pojištění, ve kterých je těžko vymezuje jediné riziko nebo ztráta. Takovými pojištěními jsou například soukromé zdravotní pojištění, nebo zemědělské

pojištění úrody, kde je kvótový systém jedinou rozumnou metodou

zajištění.

- kdy se pojišťovací společnost potřebuje zbavit části upsaného pojistného. Tato situace může nastat například při zahájení úspěšného prodeje nového produktu, jenž zapříčiní prudký nárůst předepsaného pojistného a výše vlastního kapitálu nemusí dostačovat při vykazování

solventnosti. Použitím kvótového zajištění, které je právě náročné na

objem cedovaného

zajistného lze dosáhnout žádoucí úlevy, což je určitě lepší než

záměrně omezovat narůstající obchod.

30

Surplpus neboli excedentní zajištění Druhým a zároveň nejčastěji využívaným systémem proporcionálního zajištění je surplus neboli excedentní zajištění. Při tomto způsobu proporcionálního zajištění má prvopojistitel stanovenou maximální částku, do které kryje rizika sám (tzv. maximum, vlastní vrub). Limit zajistitele, tzn. kapacita excedentu, se většinou udává v násobcích vlastního vrubu prvopojistitele. Pojistné a pojistná plnění je děleno v poměru, v jakém je jedno maximum k celkového počtu maxim neboli vlastní vrub k limitu excedentu. Tento procentní poměr může být pro každé riziko jiný. Excedentní zajištění je administrativně náročnější než kvótové. V případě excedentního zajištění je možné sjednání více excedentů nad sebou.

Příklad způsobu fungování excedentního zajištění můžeme vidět na následujícím grafickém znázornění:

pojistná částka - PČ = 60 mil. Kč pojistné ve výši 25 tis. Kč škoda ve výši 500 tis. Kč 1 maximum = 40 mil. Kč kapacita excedentu = 320 mil. Kč excedent = (60-40)/60 = 33,33% vlastní vrub = 40/60 = 66,67%

31

rozdělení pojistného a škody mezi prvopojistitele a zajistitele Pojistné prvopojistitel zajistitel celkem * brutto zajistné

16 668 8 332* 25 000

škoda 333 350 166 650 500 000

Tento systém zajištění se používá zejména v těchto případech: - za účelem zvýšení upisovací kapacity prvopojistitele - pro homogenizaci zajišťovaného portfolia, jelikož prvopojistitel si ponechává méně rizikové expozice a vysoké riziko postupuje zajistiteli - ke krytí pojistných produktů, které mohou být spojeny s výskytem velkých škod, například požární pojištění

Výhodou tohoto typu zajištění je menší odliv zajistného než v případě kvótového zajištění.

Další možné typy proporcionálního zajištění V praxi se užívají i další typy proporcionálního zajištění. Ty vznikají kombinací jednotlivých, výše uvedených, typů a forem.

kombinované excedentní a kvótové zajištění – nejprve se na zajišťované portfolio aplikuje excedentní zajištění a na vlastní vrub se aplikuje kvóta, kde excedent odřízne vysoce rizikové pojistky a kvóta redukuje ručení prvopojistitele na vlastním vrubu.

32

kombinované kvótové a excedentní zajištění – v tomto případě je tomu naopak, nejprve se aplikuje kvóta na celé portfolio a poté se aplikuje excedent, který homogenizuje vlastní vrub prvopojistitele.

fakultativně obligatorní surplus – tato forma zajištění nechává prvopojistiteli na uvážení, zda danou smlouvu postoupí do zajištění, ale zajistitel je vázán a musí vždy postoupenou smlouvu přijmout. Je sjednávána pro druhý či vyšší excedent a vyznačuje se tím, že poměr kapacity prvopojistitele vůči jeho vlastnímu vrubu je pro všechny pojistné smlouvy stejný.

open cover (v užším smyslu) – jde o fakultativní obligatorní surplus, ve kterém je kapacita prvopojistitele dána absolutní částkou, ale prvopojistiel může pro pojistné smlouvy volit různé vlastní vruby, tzn. poměr kapacity prvopojistitele vůči jeho vlastnímu vrubu je pro jednotlivé pojistné smlouvy odlišný.

3.2.2. Neproporcionální zajistné smlouvy Tento typ zajištění se také nazývá škodové zajištění. Zajistitel přebírá část pojistného plnění prvopojistitele, která přesáhne jeho sjednaný vlastní vrub = priorita. Zajistitel za toto zajištění dostává speciálně stanovené zajistné. Plnění prvopojistitele je omezeno shora a plnění zajistitele je určeno na základě výše

skutečně vzniklých škod přesahujících stanovenou

prioritu, maximálně však do výše jeho ručení. Zajistná smlouva je uzavírána zpravidla na období jednoho kalendářního roku a zajištění pro další období je řešeno dodatky ke stávající zajistné smlouvě nebo novou zajistnou smlouvou. Jelikož nedochází k převodům rizika přes jednotlivé pojistné smlouvy, tak nejsou vedeny zajistné seznamy, tzv. bordera, vyhotovují se případně škodní bordera. U neproporcionálního zajištění se snižuje počet účetních operací, avšak jsou daleko složitější než u proporcionálního zajištění. Zajistné je kalkulováno pro celé zajišťované portfolio a je určeno předem, to je výhodou pro prvopojistitele, který může předem určit náklady. Bohužel není zajistné pro všechna účetní období stejné, mění se v závislosti na výši pojistného, škodním průběhu a vývoji na zajistném trhu. Provize od zajistitele u tohoto typu zajištění není

33

obvyklá. Zajistitel totiž nemusí kompenzovat správní náklady, které má prvopojistitel u proporcionálního zajištění s jednotlivými cedovanými smlouvami.

Parametry zajistné smlouvy jsou: priorita, neboli vlastní vrub, je nejvyšší možná část vzniklé škody, kterou hradí prvopojistitel ručení, neboli vrstva, layer, je nejvyšší možná část vzniklé škody, která je hrazena zajistitelem.

V případě, že celková škoda přesáhne součet kapacit prvopojistitele a zajistitele, přesahující část škody je na vlastním vrubu prvopojistitele. V praxi je obvyklé, že prvopojistitel sjednává několik navazujících vrstev zajištění nad sebou, a to z důvodu nedostačujícího zajistného krytí, nebo z důvodu výhodné ceny zajištění při vhodném uspořádání jednotlivých vrstev. U neproporcionálního krytí je zcela běžné, že zajistná ochrana je úplně nebo jen částečně spotřebována na krytí škod během daného roku. Existuje možnost znovudoplnění respektive naplnění této kapacity (reinstatement), aby ji měl pojistitel k dispozici po zbytek roku. Znovunaplnění probíhá automaticky nebo za dodatečné zajistné. Během roku může dojít k několika znovunaplněním kapacity. Podmínky reinstatementu jsou ovlivněny pojistným odvětvím a situací na trhu. Reinstatement se objevuje u krytí kumulovaných škod.

Nejčastěji využívané způsoby neproporcionálního zajištění:

XL zajištění – zajištění škodního nadměrku, je zde pevně sjednaná priorita, která je v závislosti na typu tohoto zajištění uplatněna pro jednotlivé pojistné smlouvy nebo souhrnně pro více pojistných smluv postižených danou pojistnou událostí

SL zajištění neboli zajištění ročního nadměrku či časového nadměrku – prvopojistitel má stanovenou prioritu, která se uplatňuje na celkový objem škod za určené období a je dána procentem škodní kvóty případně absolutní částkou.

34

XL zajištění (Excess of loss Reinsurance): XL

zajištění

neboli

zajištění

škodního

nadměrku

je

nejpoužívanějším

typem

neproporcionálního zajištění, který má pevně stanovenou prioritu a ručení zajistitele. Jeho druhy jsou:

WXL/R zajištění (Working excess of loss cover per risk), je zajištění škodního nadměrku jednotlivých rizik. Slouží pro zajištění prvopojistitele proti velkým škodám. To znamená, že když je jedna pojistná smlouva postižena velkou pojistnou událostí a pojistné nároky jsou vyšší než kapacita prvopojistitele, tak vzniklý nadměrek hradí zajistitel do své kapacity. V případě, že bude danou škodní událostí postiženo více pojistných smluv, musí se na ně pohlížet jako na více jednotlivých škod a z každé z nich musí prvopojistitel nést část odpovídající jeho prioritě. U tohoto typu zajištění existuje velké riziko pro prvopojistitele, že většina škod, které mu vznikají na jeho pojistných smlouvách nemusí překročit stanovenou prioritu a v případě kumulovaných škod není WXL/R zajištění dostatečnou ochranou. Priorita prvopojistitele se stanovuje poměrně dost vysoko, protože toto zajištění má opravdu krýt pouze velké škody nikoli malé a střední. Jestliže je vhodně stanovena priorita prvopojistitele, pak je toto zajištění efektivní vůči výskytu právě velkých náhodných škod. Zajistitel plní až do výše jeho ručení. Někdy je stanoveno plnění zajistitele až od druhé nebo třetí přesahující škody ze zajišťovaného portfolia, jelikož prvopojistitel se chce zajistit až proti dalším velkým škodám. Takto stanovené krytí zajistitele bývá levnější než kdyby si prvopojistitel stanovil, že zajistitel bude krýt všechny velké škody.WXL/R zajištění se obvykle aplikuje až na pojistné plnění zbývající na prvopojistitle po odečtení všech forem proporcionálních zajištění, které má prvopojistitel sjednány. WXL zajištění se používá pro pojistné produkty s malými a středními škodami, ale je zde výskyt i velkých škod, to jsou například požární pojištění, námořní kargopojištění, pojištění odpovědnosti včetně povinného ručení.

WXL/E zajištění (Working exces of loss cover per event), je zajištění škodního nadměrku jednotlivých událostí. Slouží pro zajištění prvopojistitele proti kumulaci škod, které vzniknou v důsledku jedné pojistné události. Tato pojistná událost však nemá charakter přírodní katastrofy. Je to například úrazové pojištění, cestovní pojištění. V případě, že několik smluv

35

v rámci zajišťovaného portfolia postihne jedna pojistná událost a celkové pojistné nároky ze všech smluv překročí prioritu prvopojistitele, pak nadměrek hradí zajistitel do výše svého ručení. Pro odlišení od WXL/R zajištění je stanovena podmínka, že několik pojistných smluv musí být zasaženo jednou pojistnou událostí a tím se toto zajištění aktivuje. Například u úrazového pojištění je stanoven počet osob, které musí být postiženy danou pojistnou událostí. Někdy je také stanovena horní hranice počtu či výše zajistných plnění z jedné škodní události.

CatXL zajištění (catastrophe exces sof loss cover), je zajištění škodního nadměrku katastrofické události. Princip zajištění je stejný jako u WXL/E, ale liší se charakterem škodní události. V rámci CatXL je třeba správně definovat škodní událost. Ne vždy má škodní událost přesně vymezenou příčinu. Je nutné zohlednit časové a prostorové souvislosti, které mají různý charakter (meteorologický, tektonický, technický). Při vzniku katastrofických událostí, které mohou mít delší časové intervaly je vhodné sjednat v zajistné smlouvě nhodinovou klauzuli. Na základě této n-hodinové klauzule se kryjí pouze ty škodní události které se kumulují v rámci stanoveného intervalu. Obvykle se sjednávají tyto intervaly: 48 hodin pro hurikány 72 hodin pro zemětřesení 168 hodin pro povodně a záplavy (Kooperativa má od roku 2003 504 hodin) Jestliže kumulace škod trvá déle než je stanovený interval, je třeba na toto nahlížet jako na novou pojistnou událost a čerpat zajistnou ochranu znovu. Priorita prvopojistitele se stanovuje vysoko, aby byla překročena pouze kumulativní katastrofickou škodou.

SL zajištění (Stop loss Reinsurance): Jedná se o zajištění ročního nadměrku neboli časového nadměrku. Tento typ zajištění není příliš častý a je velmi specifický, uplatňuje se například v zemědělském pojištění. Priorita

36

prvopojistitele je stanovena na celoroční objem škod. Zajistitel se podílí na škodách pokud je překročeno určité škodní procento nebo určitá škodní suma škod. SL zajištění je nejkomplexnější forma zajistné ochrany, uplatňuje se při nárůstu škodní frekvence i rozsahu jednotlivých škod. Ochrana zajištění se vztahuje na malé, střední i velké škody. Cílem je stabilizace kolísání škodního průběhu a vylepšuje celkovou bilanci pojišťovny. Získání SL zajištění není jednoduché. Zajistitelé, kteří poskytují tuto formu zajištění, jsou velmi opatrní, aby nedoplatili na různé výkyvy, změny v obchodní politice a podobně. SL zajištění je drahé, protože je velmi rizikové.

V zajistných smlouvách si zajistitelé uplatňují speciální ujednání pro jejich ochranu, například: „právo prvopojistitele na zajistné plnění vzniká pouze, když je prvopojistitel ve ztrátě zábrana proti tomu, že by se SL zajištění mohlo stát zdrojem zisku“

„SL zajištění se vztahuje pouze na nettohodnoty, které zbývají po uplatnění ostatních zajištění“

„prvopojistitel se podílí na zajistném plnění zajistitele procentní spoluúčastí – eliminace špatné likvidace škod“

37

4. Subjekty zajistného trhu Hlavními subjekty, kteří nabízejí zajištění jsou: - profesionální zajišťovny - pojišťovny provozující zajišťovací činnost - zajistní makléři a brokeři

Profesionální zajišťovny Profesionální zajišťovny jsou subjekty, jejichž obchodní aktivity spočívají výhradně v poskytování zajištění. 4Tyto subjekty se rozlišují na: nadnárodní zajišťovny – jejich aktivity probíhají pomocí pevné a mobilní sítě nebo poboček v jednotlivých zemích, popřípadě přijímají nabídky od zajistných makléřů. Takovéto zajišťovny jsou schopné zajišťovat většinu pojistných odvětví. Ve většině případech jsou to akciové společnosti.

regionální a specializované zajišťovny – jejich zajistná kapacita není tak velká jako u nadnárodních zajišťoven a specializují se na danou lokalitu nebo pojistné odvětví. Využívají retrocese na zahraničních zajistných trzích a to z důvodu rozdrobení a zmenšení vlastního rizika.

dceřiné zajišťovny velkých pojišťoven – jejich vznik spočívá ve většině případů v osamostatnění zajistných úseků pojišťoven, které provozují zajišťovací činnost. Po osamostatnění fungují jako profesionální zajišťovny. Nadále však zůstává kontakt s mateřskou společností, která jim pomáhá na samém začátku a přenechává jim zajistné obchody, zároveň je zárukou jejich solventnosti.

4

CIPRA, Tomáš.Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, Praha, Grada Publishing a.s., 2004

38

státní zajišťovny -

výskyt těchto zajišťoven je v rozvojových zemích, hlavním cílem je

podpora domácího pojistného průmyslu, a zamezení tak odvodu peněz do zahraničí. I přesto je nutné část rizika retrocedovat na mezinárodní zajistný trh.

Lloyd´s – jde o společenství profesionálních zajistitelů a pojistitelů se sídlem v Londýně, kteří zajišťují převážně námořní pojištění a rizika krytá neproporcionálními formami zajištění.

V následující tabulce je přehled deseti celosvětově největších profesionálních zajišťoven za rok 2007 seřazených dle předepsaného zajistného:5

Pořadí

Zajistitel

předpis (v mil. USD)

země původu

1

Munich Re

30 292

Německo

2

Swiss Re

27 706

Švýcarsko

3

Berkshire Hathaway Re

17 398

USA

4

Hannover Re

10 630

Německo

5

Lloyd`s

8 362

V.Británie

6

SCOR SE

7 871

Francie

7

Reinsurance Group of America Inc.

4 906

USA

8

Transatlantic Holdings Inc.

3 952

USA

9

Everest Reinsurance Co.

3 919

Bermudy

10

PartnerRe Ltd.

3 757

Bermudy

Na území České republiky působí od roku 2008 společnost VIG RE zajišťovna, a.s., jež patří do holdingového uskupení Vienna Insurance Group. Vienna Insurance Group se sídlem ve Vídni je předním rakouským pojišťovacím koncernem v zemích střední a východní Evropy. Mimo kmenového trhu v Rakousku je Vienna Insurance Group prostřednictvím podílů na

5

zdroj: Commercial Insurance 2008 Edition, Standard&Poor`s

39

pojišťovnách aktivní v Albánii, Bělorusku, Bulharsku, České republice, Estonsku, Gruzii, Chorvatsku, Lichtenštejnsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Makedonii, Německu, Polsku, Rumunsku, Rusku, na Slovensku, v Srbsku, Turecku a na Ukrajině. Kromě toho má pobočky v Itálii a ve Slovinsku.

Pojišťovny provozující zajišťovací činnost Zajišťovací činnost je dělena na aktivní a pasivní zajištění. V případě aktivního zajištění je pojistitel zároveň zajistitelem a přebírá zajištění. V případě pasivního zajištění pojistitel zajištění odevzdává a je v pozici prvopojistitele.

Podíl zajišťovací činnosti závisí na mnoho faktorech, například na: pojistném odvětví regionu situaci na zajistném trhu

Pojišťovny provozující zajišťovací činnost můžeme rozlišit na pojišťovny zajišťující jen příležitostně a pouze v některých pojistných odvětvích a velké pojišťovny zajišťující systematicky. Zde je velký předpoklad vzniku dceřiných společností, které se stávají profesionálními zajišťovnami.

Z pojistného trhu České republiky můžeme uvést pojišťovny jež se zabývají také zajišťovací činností například:

Česká pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna a.s. Allianz pojišťovna, a.s.

(pouze fakultativy)

40

Zajišťovací makléři a brokeři Zajišťovací makléř, neboli broker, zprostředkovává zajistné obchody mezi zajistitelem a prvopojistitelem. Makléř musí znát velice dobře jak nabídku tak i poptávku na zajistném trhu. Díky zajistným makléřům je možná zajišťovací činnost pojišťoven, které nemají obchodní sítě jako velké profesionální zajišťovny. Existuje mnoho důvodů využití makléřských služeb. Například v případě, že chybí obchodní síť pojišťovny provozující zajištění v určité oblasti, nebo pojišťovně chybí zkušenosti a nemá patřičný rozhled na zajistném trhu nebo nezná nové možnosti a techniky. Dále v případě realizace složitého zajistného programu, kdy je nutné zajištění rozprostřít mezi několik zajistitelů. Využití služeb makléře je také vhodné při složitém fakultativním zajištění, když je nutné zajistit velké pojistné částky například aerolinie. Makléř je, díky svým znalostem, zkušenostem a přehledu schopen navrhnout vhodnější systém zajištění, který umožní odstranit případně vzniklé problémy. V případě, že jde o dlouholetou spolupráci, je zde pravděpodobnost využití osobních a obchodních kontaktů a v neposlední řadě je zde fakt, že prostřednictvím využití služeb makléře dochází k přesunu části administrativy. K činnostem zajišťovacího makléře patří například příprava zajistné zakázky se zajistitelem, vyhledání nejvhodnějšího zajistného trhu, vypracování konečné zajistné smlouvy, informování zajistitele v případě výskytu škod, vyřizování veškeré korespondence mezi zajistitelem a pojistitelem atd. Může být také prostředníkem plateb mezi jednotlivými stranami sjednaného zajištění. Makléře si vybírají pojišťovny nebo zajišťovny dle jeho důvěryhodnosti, stylu jednání a kvality jeho služeb. Provize pro makléře se stanovuje procentem ze zajistného.

41

V následující tabulce je přehled deseti celosvětově největších makléřů za rok 2007 seřazených dle získané provize:6

pořadí

Makléř

1

Marsh & McLennan Cos. Inc.

2

provize (v mil. USD)

země původu

11 281

USA

Aon Corp.

7 096

USA

3

Willis Group Holdings Ltd.

2 463

V.Britanie

4

Arthur J.Gallagher & Co.

1 457

USA

5

Wells Fargo Insurance Services Inc.

1 282

USA

6

Jardine Lloyd Thompson Group

947

V.Britanie

7

BB&T Insurance Services Inc.

877

USA

8

Hilb Rogal & Hobbs Co.

780

USA

9

Brown & Brown Inc.

757

USA

10

Lockton Cos. L.L.C.

728

USA

6

zdroj: Bussiness Insurance, July 21, 2008

42

5. Příklad zajištění v praxi V další části mé diplomové práce se budu zabývat jedním příkladem pojistné smlouvy, která svými parametry vyžaduje obligatorní i fakultativní krytí.

Mezi nejzákladnější úkoly oddělení zajištění v pojišťovně patří budování zajišťovací politiky společnosti, neboli tvorba zajistného programu. Faktor zajištění totiž sehrává hlavní úlohu při plánování aktivit pojišťovací společnosti. Obecnou snahou při tvorbě zajistného programu pojišťovny je získání kvalitní zajistné ochrany za nízkou cenu u stabilních zajistitelů. Takovéhoto ideálního stavu je mnohdy velmi těžko dosáhnout. Jedním z rozhodujících faktorů při tvorbě zajistného programu jsou nepochybně náklady na zajištění, tj. nevyhnutelnost úhrad za služby finančního nebo profesionálního charakteru. Tyto náklady jsou závislé především na: - kvalitě cedovaného obchodu (sazby pojištění) - struktuře požadovaného krytí (vyváženost) - objemu nabízeného obchodu - politice umísťování zajištění (solventnost a technická pomoc zajistitele)

Každá pojišťovací společnost se musí při plánování svých aktivit rozhodnout, zda je pro ni výhodnější pracovat při relativně nízkých nákladech na zajištění a riskovat ztrátu některých klientů, jelikož jim nebude moci zodpovědně nabídnout všechny služby, anebo akceptovat skutečnost, že náklady na zajištění budou vyšší, aby bylo možné zabezpečit všechny potřeby klienta. Druhým důležitým faktorem tvorby zajistného programu je umístění zajistných smluv. Podobně jako i při jiných obchodních aktivitách je v možné v zajištění nakoupit stejný či podobný produkt za rozdílné ceny. V takovém případě by se cedent měl řídit na základě informací o zajistitelových znalostech trhu, jeho zkušenostech a hodnotou jeho dalších nabízených služeb. Spolehlivost zajistitele se nehodnotí jen podle rychlosti plateb běžně splatných škod nebo běžných sald vyúčtování, ale i podle postoje, vstřícnosti a schopnosti reakce v případě katastrofických škod, a to dokonce i tehdy pokud se jeho partneři při retrocesi dostanou do

43

obtíží při plnění svých závazků. Proto je důležité při tvorbě zajistného programu zvolit optimální počet zajistitelů mezi které se rozprostřou rizika požadovaná k zajištění. Počet zajistitelů samozřejmě také závisí na objemu zajistného obchodu a kapacitě zajistitelů. Na jedné straně je evidentní, že velký počet zajistitelů zvyšuje administrativní náklady a může zapříčinit problémy při soustředění prostředků pro „přímo splatné škody“. Na druhé straně je potřeba pamatovat na to, že katastrofický škodní nadměrek by měl být rozložený mezi tolik zajistitelů, kolik je jen možné, obzvlášť tehdy, pokud je trh nasycený.

V modelovém příkladu zajištění bude kromě základních informací o pojistné smlouvě představen způsob zajištění rizik a výpočet zajistného, včetně zajistné provize. Dále bude modelově vyobrazena situace vzniku škody a následné pojistné události. V neposlední řadě bude zobrazeno i promítnutí případu do účetnictví pojišťovny.

5.1 Pojišťovna BOHEMIA a.s. Pro svůj příklad jsem zvolil fiktivní pojišťovnu BOHEMIA a.s. Pojišťovna BOHEMIA a.s. byla založena v roce 1990 jako první soukromá pojišťovna na území tehdejšího Československa a má za sebou osmnáctileté úspěšné období rozvoje, během kterého si získala důvěru klientů a respekt konkurenčních pojišťovacích ústavů. Funguje jako univerzální komerční pojišťovna. Působí výhradně na území České republiky, a je zde úspěšnou pojišťovnou zejména v oblasti neživotního pojištění. V tomto segmentu představuje její pojistný kmen 17% pojistného trhu. Střednědobým záměrem pojišťovny BOHEMIA a.s. je tento svůj tržní podíl navýšit o tři procentní body.

44

5.1.1 Nabídka pojištění pojišťovny BOHEMIA a.s. Fiktivně smyšlená pojišťovna pro potřeby studie zajištění nabízí ve svém portfoliu následující pojistné produkty:

Pojištění domácnosti Toto pojištění je sjednáváno pro případ poškození nebo zničení movitých věcí, které tvoří soubor zařízení domácnosti, a to v důsledku živelných nebezpečí (požár, výbuch, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy a únik kapaliny z potrubních zařízení a systémů), odcizení a vandalismu. Pojištění poskytuje pojistné krytí škod způsobených na věcech jež slouží k provozu domácnosti nebo k uspokojování potřeb všech členů domácnosti. Místem pojištění se rozumí byt, ve kterém se pojišťovaná domácnost nachází, dále pak nebytové prostory přináležející k bytu a společné nebytové prostory, nachází-li se byt v bytovém domě.

Pojištění rodinných domů Tento produkt je nabízen za účelem pojištění nemovitosti (nemovitého majetku), ve které se nacházejí maximálně tři samostatné bytové jednotky a více než polovina podlahové plochy je určena k bydlení. Pojištění se vztahuje na pojištění rodinných domů, rodinných domů ve výstavbě nebo přestavbě a ostatních objektů nacházejících se na pozemku rodinného domu. Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení nemovitosti v důsledku živelných nebezpečí (požár, výbuch, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy a únik kapaliny z potrubních zařízení a systémů), odcizení a vandalismu. Pojištění poskytuje pojistné krytí škod způsobených na pojištěné nemovitosti včetně stavebních součástí, příslušenství a přípojek. Pojištění poskytuje dále také krytí i škod na věcech sloužících k výstavbě či rekonstrukci pojišťované nemovitosti.

45

Pojištění bytových domů Tento produkt slouží k pojištění nemovitosti (nemovitého majetku), ve které se nacházejí čtyři a více samostatné bytové jednotky, případně která je upravena na administrativní budovu. Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení nemovitosti v důsledku živelných nebezpečí (požár, výbuch, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy a únik kapaliny z potrubních zařízení a systémů), odcizení a vandalismu. Pojištění poskytuje pojistné krytí škod způsobených na pojištěné nemovitosti včetně stavebních součástí, příslušenství a přípojek.

Pojištění podnikatelů Produkt je určen pro drobné a střední podnikatele zabývající se podnikatelskou činností v oblastech výroby a řemesla, obchodu, poskytování služeb a svobodných povolání, jejichž roční obrat nepřesáhne 100 mil Kč. Pojištění se vztahuje na nemovitý a movitý majetek, včetně zásob a odpovědnost z provozu podnikání. Tento produkt zahrnuje pojištění pro případ živelných nebezpečí (požár, výbuch, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy a únik kapaliny z potrubních zařízení a systémů), odcizení nebo přerušení provozu.

Pojištění majetku měst a obcí Pojištění obecního majetku se zaměřuje na města a obce, ostatní státní orgány na okresní nebo krajské úrovni, další organizační složky státu, jejich rozpočtové organizace a státní fondy, bytová družstva. V rámci tohoto pojistného produktu je možné sjednat komplexní pojištění majetku a odpovědnosti za škody.

46

Technická pojištění Pojištění technických rizik se vztahuje na technická zařízení a stavby. BOHEMIA a.s. nabízí tyto produkty:

pojištění elektronických přístrojů pojištění strojních zařízení pojištění stavebních a montážních součástí

Všechna tato pojištění je možné sjednat pro případ poškození nebo rozbití z jakékoli příčiny „ALL RISK“

Požární pojištění Požární pojištění je určeno především k využití pro velké průmyslové celky, administrativní komplexy, nemocnice a hotely. Pojištění se vztahuje na movitý a nemovitý majetek. Produkt zahrnuje pojištění pro případ živelných nebezpečí (požár, výbuch, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy a únik kapaliny z potrubních zařízení a systémů). V případě potřeby lze sjednat i pojištění ušlého zisku pojištěného v případě částečného nebo úplného přerušení provozu v důsledku výše uvedených rizik. Alternativně je možné sjednat pro případ poškození nebo rozbití z jakékoli příčiny - „ALL RISK“.

Zemědělské pojištění Je určeno všem podnikatelům v oblasti zemědělství. Mezi hlavní produkty patří:

pojištění plodin pojištění hospodářských zvířat pojištění zemědělských staveb pojištění zemědělské techniky pojištění zemědělských zásob a movitých věcí

47

Hlavní pojistná rizika jsou u pojištění plodin riziko krupobití a u pojištění hospodářských zvířat riziko nákazy. U ostatních zemědělských druhů pojištění je to v první řadě riziko požáru a vichřice. Další rizika, která se pojišťují v rámci zemědělských pojištění jsou výbuch, úder blesku, sesuv půdy, záplava, povodeň, odcizení.

Pojištění odpovědnosti Tento druh pojištění je určen jak podnikatelům tak i fyzickým osobám. Slouží jako ochrana pro případy způsobení škody jiné osobě. Jednotlivé členění pojištění odpovědnosti: Osobní Profesní – odpovědnost za škodu nebo z provozní činnosti

5.1.2 Zajistný program pojišťovny BOHEMIA a.s.

Pro všechna odvětví má pojišťovna sjednané kvótové zajištění s kvótou 40% nebo 60% a vlastním limitem kvóty. Pro některá odvětví je sjednáno excedentní zajištění. Nad rámec celkové obligatorní kapacity je pak sjednáváno fakultativní krytí.

Pojišťovna BOHEMIA a.s. realizuje zajištění přes významné zajistitele na světových trzích jako jsou například Munich Re, Swiss Re, Partner Re, Hannover Re apod.

Obligatorní kvótové zajištění je ošetřeno zajistnou smlouvou se zajistitelem Munich Re. Obligatorní excedentní zajištění je sjednáno se zajistiteli Swiss Re a Munich Re. Jejich podíl na zajistné smlouvě je následující: Swiss Re - 40% Munich Re - 60%.

48

Fakultativní krytí pro nadlimitní rizika či rizika zvláštní povahy jsou sjednávána dle konkrétního případu individuálně.

Pro krytí vlastního vrubu v pojištění majetku je sjednán škodní nadměrek v podobě majetkového per risk XL a CAT XL.

Vůči zajistitelům probíhá vyúčtování obligatorních zajistných smluv a fakultativních obchodů ve čtvrtletních intervalech.

Obrázek č.: 5 – Schéma fungování zajištění v pojišťovně BOHEMIA a.s.

49

Obligatorní zajištění pojišťovny BOHEMIA a.s. :

Obligatorní zajistné smlouvy upravují následující podmínky zajištění:

- krytá rizika – všechna živelní rizika včetně katastrofických rizik - podíl zajistitele na příslušném krytí - limit pojistné částky/PML, do jejíž výše jsou rizika zahrnuta do zajistné smlouvy tzv. limit obligatorního zajištění - zvláštní limity pro tzv. přírodní rizika (záplava, povodeň, sesuv půdy, zemětřesení, lavina, tíha sněhu a jiné) - výše provize od zajistitele – pro excedentní zajištění je provize 30% z brutto zajistného. Provize pro kvótové zajištění je stanovena jako odstupňovaná provize v závislosti na škodním průběhu. Během roku se vyúčtovává minimální provize, na konci roku se podle škodní kvóty spočítá skutečná provize.

Odstupňování provize je následující:

Škodní kvóta

Provize

> 75%

20%

74% - 75%

21%

73% - 74%

22%

72% - 73%

23%

71% - 72%

24%

70% - 71%

25%

< 70%

26%

Podmínky obligatorních smluv platí po dobu jednoho roku a před jeho uplynutím probíhají se zajistitelem obnovovací rozhovory o podmínkách na další zajistné období.

50

Fakultativní zajištění pojišťovny BOHEMIA a.s. :

Fakultativní zajištění se sjednává:

- když pojistná částka daného rizika, příp. PML (Possible max loss) přesáhne limit obligatorního zajištění nebo - předmětem zajištění je riziko zvláštní povahy – toto riziko se liší od podmínek obligatorní zajistné smlouvy a nebo - je předmětem zajištění riziko, které je z obligatorního zajištění vyloučeno.

Zajistná ochrana platí jeden rok. Jestliže daná pojistná smlouva pokračuje i na další období je nutné zajištění obnovit.

Fakultativní zajištění může být sjednáno jako proporcionální zajištění nebo neproporcionální zajištění. Proporcionální zajištění je využito pro většinu pojistných odvětví. Neproporcionální zajištění se využívá pro pojištění odpovědnosti. Pro fakultativní krytí je obvyklá provize od zajistitele 20% z brutto zajistného.

Neproporcionální zajištění pojišťovny BOHEMIA a.s. :

Neproporcionální krytí slouží jako zajistná ochrana vlastního vrubu pojišťovny před kumulací rizik v případě rozsáhlých škod či katastrof. Je sjednáno pro odvětví majetkové pojištění v podobě: - majetkového per risk XL, které slouží pro krytí dílčích škod - Cat XL, které chrání pojišťovnu pro případ kumulovaných katastrofických škod

Obě tyto smlouvy jsou uzavřeny na období jednoho roku a jsou každoročně obnovovány.

51

5.1.3 Pravidla fungování zajištění v pojišťovně BOHEMIA a.s. Oddělení upisující pojistné smlouvy mohou uzavírat pojistky do výše obligatorní kapacity. Pojistné smlouvy, jejichž pojistná částka, respektive PML, přesáhne limit pro kvótové zajištění je nutné nahlásit do oddělení zajištění, které je následně zpracuje a vyúčtuje zajistitelům.

Sjednávání fakultativního zajištění Fakultativní zajištění je nutné poptat u zajistitele ještě před tím, než bude klientovi předána závazná nabídka pojištění. Podmínky uzavřené pojistné smlouvy musí být zcela v souladu s podmínkami uvedenými v potvrzeném požadavku na fakultativní krytí.

Požadavek na fakultativní zajištění musí splňovat tyto náležitosti:

- název a sídlo pojistníka/pojištěného, - místa pojištění a jejich počet, - pojistné období, - předmět pojištění, - pojištěná rizika, - pojistná částka, příp. PML či limit plnění pro jednotlivá rizika; v případě pojištění odpovědnosti obrat pojišťované společnosti, - pojistné se uvádí po slevách a po jednotlivých rizicích, - doplňkové údaje: škodní průběh v minulých letech, zabezpečení majetku proti požáru či krádeži; v případě požárního pojištění kalkulace, rizikové zprávy aj.

V případě uzavření pojistné smlouvy musí být do oddělení zajištění předáno hlášení o uzavření smlouvy, na jehož základě se provede vyúčtování se zajistitelem.

Hlášení je nutné dodat do oddělení zajištění bezprostředně po uzavření smlouvy, protože zajistitel drží fakultativní krytí pro daný obchod pouze dva měsíce. Jestliže zajistitel neobdrží vyúčtování daného obchodu do této lhůty nebo žádost o prodloužení této lhůty, je daná kapacita fakultativního zajištění rozpuštěna.

52

Pokud pojistná smlouva pokračuje nebo byla obnovena i na další pojistné období, je nutné před jeho začátkem znovu poptat fakultativní krytí.

Oddělení zajištění musí být informováno a musí obdržet hlášení o všech změnách podmínek, stornu pojistné smlouvy, rezervách a výplatách škod fakultativně zajištěných smluv a smluv, které mají pojistnou částku, resp. PML přesahující kvótovou zajistnou smlouvu.

Limity zajištění pro rok 2008:

Odvětví

2008

Produkt kvóta

Celková oblig. kapacita

Excedent

limit přírodní upis. základ rizika*

Pojištění majetku domácnost

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PČ

1 000 000

rodinné domy

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PČ

5 000 000

budovy

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PML

30 000 000

živnostníci

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PML

30 000 000

obecní majetek

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PML

100 000 000

krádež

50 000 000

50 000 000 PML

sklo

50 000 000

50 000 000 PČ

požár vč. PP; All Risk Pojištění majetku Technická pojištění

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PML

CAR/ stavební rizika

25 000 000

550 000 000

575 000 000 PML

EAR/montážní rizika

25 000 000

550 000 000

575 000 000 PML

strojní rizika

25 000 000

550 000 000

575 000 000 PML

elektronika Pojištění majetku Dopravní pojištění

25 000 000

187 500 000

212 500 000 PML

přeprava zboží

22 000 000

22 000 000 PČ

odpovědnost/CMR Pojištění majetku Odpovědnost za škody

11 000 000

11 000 000 PČ

70 000 000

70 000 000 PČ

100 000 000

Pojištění majetku Zemědělské pojištění stavby

50 000 000

1 100 000 000

1 150 000 000 PML

30 000 000

technika

25 000 000

550 000 000

575 000 000 PML

15 000 000

zásoby

20 000 000

20 000 000 PČ

15 000 000

limit přírodní rizika platí pro následující rizika: záplava, povodeň, zemětřesení, sesuv a sesedání půdy, lavina a její tlaková vlna, mráz, pád skal /kamení/suť, pro přírodní rizika vichřice, krupobití, tíha sněhu a úder blesku platí stejné limity jako pro živel

53

5.2 Prodloužení pojistné smlouvy pro společnost Cabana a.s. Společnost Cabana a.s. je několikaletým klientem pojišťovny BOHEMIA a.s.. Jedná se o úspěšný podnikatelský subjekt zabývající se výrobou módních doplňků. Níže uvedenou pojistnou smlouvou má společnost Cabana a.s. pojištěn komplex kancelářských a výrobních budov. Základní informace o pojištění majetku společnosti Cabana a.s. jsou následující: Číslo pojistné smlouvy: 90 90 90 90 Pojistné období 1.9.2008 – 31.8.2009 Odvětví: Požární pojištění (Fire) Škodní průběh za minulý rok je bez škod.

Pojistné částky pro příslušná pojištěná rizika: Požár - 2 115 000 000 CZK Přerušení provozu – 200 000 000 CZK Vichřice – 2 115 000 000 CZK Tíha sněhu – 2 115 000 000CZK Záplavy .- 2 115 000 000CZK Krádež, odcizení – 348 000 000 CZK Zemětřesení – 2 115 000 000CZK

Limity plnění: Vichřice –50 000 000 CZK Tíha sněhu –50 000 000 CZK Záplavy - 100 000 000 CZK Zemětřesení – 50 000 000 CZK

54

Pojistné: Pojistné pro celou smlouvu činí 2 444 148 CZK, takto je rozepsáno dle jednotlivých rizik: Požár – 1 844 400 CZK Přerušení provozu – 300 000 CZK Vichřice – 10 758 CZK Tíha sněhu – 108 528 CZK Záplavy – 156 850 CZK Zemětřesení – 4 612 CZK Krádež, odcizení – 19 000 CZK

Maximální možná škoda – PML (Possible maximum Loss) je stanovena rizikovými inženýry ve výši 1 499 000 000 pro podíl pojišťovny BOHEMIA a.s.

Shrnutí pojistných částek, limitů plnění a pojistného:

Pojistná Pojistné v Riziko částka v Kč Limit plnění v Kč Kč Požár 2 115 000 000 1 844 400,00 PML = 1 499 000 000 Přerušení provozu 200 000 000 300 000,00 Vichřice 2 115 000 000 100 000 000 10 758,00 Tíha sněhu 2 115 000 000 100 000 000 108 528,00 Záplavy 2 115 000 000 100 000 000 156 850,00 Krádež, odcizení 348 000 000 69 000 000 19 000,00 Zemětřesení 2 115 000 000 100 000 000 4 612,00

Maximální možná škoda – PML (Possible maximum Loss) je stanovena rizikovými inženýry ve výši 1 499 000 00.

Výše uvedené informace byly zaslány odborným oddělením do zajištění. Před vlastním vyúčtováním obchodu je nutno definovat rizika, která spadají do zajištění. V tomto případě bude využito nejen excedentní zajištění, ale pro živelní rizika a odcizení potřebujeme fakultativní krytí (bylo poptáno před obnovou smlouvy dle pravidel výše

55

uvedených), jelikož výše PML, respektive limitu plnění překročila hranici obligatorní kapacity.

Zajistitel Partner Re potvrdil fakultativní krytí pro živelní rizika a katastrofická rizika ve výši 23,28% z podílu pojišťovny BOHEMIA a.s. a fakultativní zajištění pro nadlimitní riziko krádež ve výši 27,54%. Provize od zajistitele je 20%.

5.2.1 Zajistné Jedním ze základních faktorů při plánování zajistných programů je kromě potřeby přenesení rizika pojišťovny i ekonomický dopad „nákupu zajistné služby“. Cena zajištění je vyjádřena výší zajistného. Pro konkrétní případ pojištění společnosti Cabana a.s. jsou výpočty zajistného následné: 1. Výpočty zajištění pro živelní rizika a katastrofická rizika odvětví Fire Pojistné = 2 425 148,00 Kč PML = 1 499 000 000

Procenta zajištění: Fakult: (PML – obligatorní kapacita)/PML (1 499 000 000 – 1 150 000 000)/1 499 000 000 = 23,28%

Excedent: kapacita excedentu/PML 1 100 000 000/1 499 000 000 = 73,38%

Kvóta: 100% - 23,28% - 73,38% = 3,34%

56

Brutto zajistné: Fakult: %fakultu * pojistné celkem 23,38% * 2 425 148 = 566 999,6

Excedent: %excedentu * pojistné celkem 73,37% * 2 425 148 = 1 779 331

Zajistná provize: Fakult: Brutto zajistné fakult * 20% provize fakult 566 999,6 * 20% = 112 914,89

Excedent: Brutto zajistné excedent * 30% provize excedent 1 779 331 * 40% = 711 829,44

Netto zajistné: Fakult: Brutto zajistné fakult – zajistná provize fakult 566 999,6 – 112 829,44 =541 659,56

Excedent: Brutto zajistné excedent – zajistná provize excedent 1 779 331 – 711 829,44 = 1 067 744,16

57

Pro tento případ zajištění musí být vystaveno zajistné bordero, protože živelní rizika včetně katastrofických rizik jsou fakultativně kryta. Bordero musí potvrdit pojistitel i zajistitel.

Partner Re Bellerivestrasse 36 CH – 8034 Zurich Switzerland Zajistné borduro

F 1600/08

Pojištěný

Cabana a.s.

Místo pojištění

110 00 Praha 10

Číslo pojistné smlouvy

90 90 90 90

Odvětví

Požár

Pojistné období

1.9.2008 – 31.8.2009

Pojištěná rizika

Požár, Přerušení provozu, Vichřice, Tíha sněhu, Záplavy, Zemětřesení

Krytí

proporcionální

Pojistné částky/ limity plnění

CZK CZK CZK CZK

PML Podíl pojišťovny

1 499 000 000 CZK 100,00%

Pojistné Obligatorní zajištění

2 425 148,00 CZK Kvóta Excedent

Podíl fakultativního krytí

3,34% 73,38% 23,28%

Brutto zajistné Zajistná provize

2 115 000 000 Požár 200 000 000 Přerušení provozu 100 000 000 Vichřice, Záplavy, 100 000 000 Tíha sněhu, Zemětřesení

564 574,45 CZK 20,00%

Netto zajistné

Prosíme o zaslání potvrzené kopie zpět. Datum:

112 914,89 CZK 451 659,56 CZK

2.9.2008

58

80 999,94 CZK 1 779 573,60 CZK

2. Výpočty zajištění pro riziko krádež

Procenta zajištění: Fakult: (limit krádeže – kapacita kvóty)/limit krádeže (69 000 000 – 50 000 000)/69 000 000 = 27,54%

Kvóta: Kapacita kvóty/limit krádeže 50 000 000/69 000 000 = 72,46 %

Brutto zajistné: Fakult: %fakultu x pojistné celkem 27,54% * 19 000 = 5 232,6

Kvóta: %kvóty x pojistné celkem 72,46% * 19 000 = 13 767,4

Zajistná provize: Fakult: Brutto zajistné fakult * 20% provize fakult 5 232,6 * 20% = 1 046,52

Netto zajistné: Fakult: Brutto zajistné fakult – zajistná provize fakult 5 232,6 – 1 046,52 = 4 186,08

59

Stejně jako u předchozího vyúčtování, musí být vystaveno zajistné bordero, protože riziko krádež přesahuje limit kvótového zajištění a musí být zajištěno i fakultativně. Bordero musí potvrdit pojistitel i zajistitel.

Partner Re Bellerivestrasse 36 CH – 8034 Zurich Switzerland Pojistné borduro

F 1600/08

Pojištěný

Cabana a.s.

Místo pojištění

110 00 Praha 10

Číslo pojistné smlouvy

90 90 90 90

Odvětví

Požár

Pojistné období

1.9.2008 – 31.8.2009

Pojištěná rizika

Požár, Přerušení provozu, Vichřice, Tíha sněhu, Záplavy, Zemětřesení

Krytí

proporcionální

Pojistné částky/ limity plnění

CZK CZK CZK CZK

PML Podíl pojišťovny

1 499 000 000 CZK 100,00%

Pojistné Obligatorní zajištění

2 425 148,00 CZK Kvóta Excedent

Podíl fakultativního krytí

3,34% 73,38% 23,28%

Brutto zajistné Zajistná provize

2 115 000 000 Požár 200 000 000 Přerušení provozu 100 000 000 Vichřice, Záplavy, 100 000 000 Tíha sněhu, Zemětřesení

564 574,45 CZK 20,00%

Netto zajistné

Prosíme o zaslání potvrzené kopie zpět. Datum:

112 914,89 CZK 451 659,56 CZK

2.9.2008

60

80 999,94 CZK 1 779 573,60 CZK

Tento příklad bude v zajištění vyúčtován dle níže uvedeného. Vzhledem k tomu, že kvótové zajištění se vyúčtovává pro celé portfolio pojistných smluv na konci příslušného čtvrtletí není v příkladě zaúčtování uvedeno.

Položka Zajistné brutto fakult - živelní rizika Provize fakult - živelní rizika Zajistné netto fakult - živelní rizika Zajistné brutto excedent - živelní rizika Provize excedent - živelní rizika Zajistné netto excedent - živelní rizika Zajistné brutto fakult - krádež Provize fakult - krádež Zajistné netto fakult - krádež

Má dáti 602

Dal -

-

613 333

602

-

-

613 333

602

-

-

613 333

Částka 566 999,60 112 914,89 541 659,56 1 779 331,00 711 829,44 1 067 744,16 5 232,60 1 046,52 4 186,08

Pro doplnění informací o účtování jednotlivých případů, v níže uvedené tabulce uvádím čísla účtů, která by byla použita pro kvótové zajištění:

Položka Zajistné Provize

Má dáti

Dal

602 303

333 613

61

5.2.2 Pojistná událost Dne 6. 10. 2008 vypukl v prostorách společnosti Cabana a.s. požár. Přes jeho urgentní likvidaci se nepodařilo zabránit vzniku škod na majetku společnosti, jelikož shořela jedna z částí výrobního zařízení. Do oddělení zajištění pojišťovny BOHEMIA a.s. byla následně nahlášena, k výše uvedené pojistné smlouvě společnosti Cabana a.s., pojistná událost. Vzniklá škoda byla rozsáhlého charakteru a pracovník oddělení likvidace pojistných událostí stanovil na základě provedeného šetření odhad vzniklé škody na 15000000 Kč. Byla vytvořena rezerva na tuto pojistnou událost v plné výši. Klientovi bylo, do ukončení šetření pojistné události, formou zálohy prozatím vyplaceno 780 000 Kč.

Jelikož jsou rezervy účtovány dle jednotlivých pohybů, musí být v účetnictví zachyceno vytvoření počáteční rezervy a zároveň ponížení rezervy ve výši výplaty vše v příslušném podílu zajistitele.

Položka

částka 100%

% kvóty

% excedent

% fakult

Počáteční rezerva

15 000 000 3,34%

73,38% 23,28%

501 000,00

11 007 000,00

3 492 000,00

Rozpuštění rezervy

780 000 3,34%

73,38% 23,28%

26 052,00

572 364,00

181 584,00

Výplata

780 000 3,34%

73,38% 23,28%

26 052,00

572 364,00

181 584,00

podíl kvóty

podíl excedentu

podíl fakultu

Zaúčtování do účetního programu bude vypadat následovně: Položka Tvorba škodní rezervy - fakult Rozpuštění škodní rezervy - fakult Výplata - fakult Tvorba škodní rezervy - excedent Rozpuštění škodní rezervy - excedent Výplata - excedent

Má dáti

Dal

443 604 303 443 604 303

504 443 502 504 443 502

62

Částka 3 492 000,00 181 584,00 181 584,00 11 007 000,00 572 364,00 572 364,00

Zajistiteli se však vyúčtovává stav rezerv. Jelikož jde o škodu, která bude fakultativně kryta, musí být vystaveno škodní bordero, které po potvrzení zajistitele a pojistitele je zajistným dokumentem potvrzující fakultativní krytí. Partner Re Bellerivestrasse 36 CH – 8034 Zurich Switzerland

Škodní borduro k pojistnému borduru

Š 587/08 F 1600/09

Pojištěný

Cabana a.s.

Místo pojištění

110 00 Praha 10

Číslo pojistné smlouvy

90 90 90 90

Odvětví

Požár

Pojistné období

1.9.2008 – 31.8.2009

Příčina škody

Požár

Podíl pojišťovny

100,00%

Datum škody

6.10.2008

Číslo škody

06.21.585

Otevřená rezerva

CZK

14 220 000,00

Výplata

CZK

780 000,00

CZK Kvóta Excedent

15 000 000,00 3,34% 73,38%

Celková škoda Obligatorní zajištění

Podíl fakultativního krytí

23,28%

Otevřená rezerva v podílu zajistitele

3 310 416,00 CZK

Výplata v podílu zajistitele

181 584,00 CZK

Prosíme o zaslání potvrzené kopie zpět. Datum:

16.11.2008

63

Závěr Hlavním cílem mé diplomové práce, který jsem si na začátku vytýčil, bylo přiblížit dosti specifické téma zajištění pojišťovny. Stanovený cíl práce se mi podařilo splnit a to i přesto, že k danému tématu bylo vydáno velmi málo odborné literatury. Moje práce systematicky a přehledně popisuje teorii a praxi zajištění. V diplomové práci jsem uvedl nejdůležitější informace o teorii zajištění, které jsou podstatné pro pochopení daného tématu. Hlavní přínos práce ovšem spatřuji v její praktické části, kde je čerpáno přímo z praktických poznatků při konzultacích s odborníky společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG. Na základě uvedených teoretických informací je zřejmé, že sestavení zajistného programu pojišťoven je velmi variabilní. Umožňuje tak pojistitelům cedovat velkou část převzatých rizik z pojistných smluv na jiné subjekty různými formami a typy zajištění. Jelikož je zajištění velmi drahé, většina pojišťoven si čistý vlastní vrub ponechává veliký s ohledem na jejich solventnost. V mém praktickém příkladu bylo možné vidět jedno z řešení sestavení zajistného programu fiktivní pojišťovny BOHEMIA a.s. Dle informací, které jsem načerpal z jednotlivých zdrojů je opravdu možná variabilita sestavování zajistných programů. Bylo zde možné vidět jakým dílem se zajistitel podílí na přijatém riziku a kolik finančních prostředků odteče do zajištění. Dalším závěrem, který z mého příkladu plyne, je složitost zpracování jedné pojistné smlouvy spadající do zajištění. V prvním kroku si musíme ujasnit, zda do zajištění spadají pouze rizika živelní a katastrofická nebo jestli je na pojistné smlouvě ještě nějaké další riziko, které překračuje limity kvótového zajištění a musí být tedy vyúčtováno zvlášť. V případě škodní události jsme mohli vidět, že se zajistitel skutečně na vzniklé škodě podílí ve stejném procentu zajištění jako u pojistného. V příkladě se nám potvrdila i náročnost fakultativního zajištění na administrativu, jelikož na každou skupinu rizik (živelní + katastrofická a jakékoli další nadlimitní riziko spadajícího do fakultativního krytí) se musí vytvořit zajistný dokument tzv. bordero. Tento dokument musí být potvrzen oběma stranami a stává se tak „smlouvou o fakultativním zajištění“.

64

Je samozřejmostí, že samotné vykázání jednotlivých obchodů zajistiteli v podobě kvartálních uzávěrek či border, není koncem všech prací na zajištěných obchodech. Ty se musí následně zaúčtovat do účetnictví dané pojišťovny. Věřím, že mou diplomovou prací jsem mohla přispět k seznámení se z daným tématem a problematikou.

65

Bibliografie: 1.

CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0838-8

2.

CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika-teorie a praxe, Praha: Ekopress, s.r.o., 1999. ISBN 80-86119-17-3

3.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2 vyd., Praha: Ekopress, s.r.o., 2005. ISBN 80-86119-92-0

4.

BELLEROSE Philippe. Reinsurance for the Beginner, 3 edit., London: Witherby & Co. Ltd., 1987. ISBN 0-948691-32-8

5.

A Reinsurance Manual of Non-Life Branches, 4 edit., Curych, Swiss Reinsurance Company, 1986.

6.

ŠTÍCHA, Bedřich. Zajištění, Česká pojišťovna 1985

7.

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví v současném platném znění

8.

http://www.reinsurancemagazine.com/public , 5. 1. 2009

9.

http://www.businessinsurance.com/cgi-bin/news.pl , 12. 1. 2009

66