Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru (Ostrava-Dubina)

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru (Ostrava-Dubina) Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Zora Kulhánková, Ph.D.

Lednice 2013

Vypracovala Klára Fialová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:

Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru (Ostrava-Dubina)

vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne………………………….. Podpis……………..……………………

Poděkování Moje poděkování patří všem, kdo se mi na cestě studiem stali učiteli, vzory a inspirací. Děkuji Ing. Zoře Kulhánkové, Ph.D. za věcné připomínky, ochotu a cenné rady při vypracování bakalářské práce, a také všem svým blízkým za nevyčerpatelnou podporu. V Lednici 19. 4. 2013

3

OBSAH 1. ÚVOD 2. CÍL PRÁCE 3. METODIKA PRÁCE A. TEORETICKÁ ČÁST 4. VYMEZENÍ POJMŮ 4.1. Venkovní prostor 4.2. Veřejný prostor 4.3. Funkce veřejného prostoru 4.4. Sociologie veřejného prostoru 4.5. Aktivity ve veřejném prostoru 4.6. Kvalita veřejného prostoru 4.7. Dnešní zdánlivá náhrada veřejného prostoru 4.8. Chápání veřejného prostoru v České republice 5. URBANISMUS PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE 6. SÍDLIŠTĚ 6.1. Historický vývoj sídlišť 6.2. Sídliště socialistických zemí 6.3. Dnešní chápání pojmu sídliště 6.4. Problematika sídlišť 6.5. Sociologie panelových sídlišť 6.6. Negativní působení panelových sídlišť 6.7. Otázka ztráty genia loci 7. SÍDLIŠTNÍ ZELEŇ 7.1. Městská krajina 7.2. Původní záměr sídlištní zeleně 7.3. Dnešní pohled na sídlištní zeleň 8. PŘÍKLADY OBNOVY MĚSTSKÝCH PROSTORŮ V ČESKÉ REPUBLICE 8.1. Centrální park Jižní svahy, Zlín 8.2. Sídliště Chlebovická – Tupolevova, Praha - Letňany 8.3. Vnitroblok za Žižkovskou vozovnou, Praha 3 9. PŘÍKLADY SOUČANÝCH ZAHRANIČNÍCH REALIZACE 9.1. Arnulf Park, Německo, Mnichov 9.2. Obytná čtvrť sousedící s Olympia parkem, Německo, Mnichov 9.3. Rudolf-Bednar-Park, Rakousko, Vídeň B. ANALYTICKÁ ČÁST 10. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 10.1. Základní údaje, lokalizace řešeného území 10.2. Přírodní poměry 10.2.1. Geologická charakteristika 10.2.2. Geomorfologická charakteristika 10.2.3. Hydrologie 10.2.4. Pedologie 10.2.5. Klimatologie

11.1.4. Poválečný vývoj (1948) 11.1.5. Výstavba v letech 1960 – 1970 11.1.6. Výstavba v letech 1971 – 1975 11.1.7. Období promyšlené přestavby a urbanizace po roce 1975 11.1.8. Po roce 1989 11.1.9. Původ názvu Dubina 11.1.10. Současné územní rozpory města Ostravy 11.2. Širší územní vztahy 11.3. Dopravní analýza 11.4. Pěší provoz 11.5. Pohledové vazby 11.6. Původní návrh „Indiánského hřiště“ na parcele č.76/1, 1994 11.6.1. Duben 1996 11.6.2. Květen 1996, Projektová dokumentace 11.6.3. Správce hřiště 11.6.4. Stav hřiště Dubina – II. etapa 11.6.5. Rozmezí let 1996 - 2003 11.6.6. Stav v roce 2013 11.7. Zeleň modelového území 11.7.1. Srovnání let 1996 a 2013 11.7.2. Inventarizace zeleně 11.8. Současný mobiliář C. NÁVRHOVÁ ČÁST 12. INSPIRACE 13. NÁVRH ŘEŠENÍ 14. DISKUSE 15. ZÁVĚR 16. SOUHRN 17. RESUMÉ 18. KLÍČOVÁ SLOVA 19. KEY WORDS D. SEZNAM GRAFICKÝCH DOKUMENTŮ E. POUŽITÉ ZDROJE

20. Publikace 21. Elektronické zdroje 22. Obrazové zdroje 23. Mapové zdroje F. PŘÍLOHY

11. KOMPLEXNÍ ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 11.1. Historický vývoj území Ostrava-Jih 11.1.1 První ostravské letiště 11.1.2. Druhá světová válka 11.1.3. Konec války v Hrabůvce (1945)

4

1. ÚVOD Města a jejich struktura byla vždy obrazem společnosti, která je utvářela a užívala. Současně byla také důkazem kontinuálního vývoje lidské kultury. Veřejné prostory měst představují jedinečná místa koncentrace sociálních aktivit, interakcí, odráží sociální proměny, významy kulturní, symbolické i politické. Městský veřejný prostor je vymezen především budovami, ale

propojenost, která by mohla být vyhodnocena a označena jako důsledek jednoho časového období. Na základě prostorových, provozních a funkčních analýz pak byla rozpracována pro vybranou plochu městské čtvrti Ostrava-Dubina zahradně architektonická studie. Z důvodu provázanosti textu s obrazovými přílohami a prostorovými požadavky, které tímto na grafickou úpravu práce vznikají, byla zvolena forma tisku na formát A3.

i jinými objekty a hraje důležitou roli při utváření sociální reality a prožívání lidské každodennosti. Městský prostor především poskytuje místo k pobytu, pohybu a k samotnému bytí vně budov. Zahradně architektonické řešení městských prostorů je obsáhlým odvětvím zahradní a krajinářské architektury a snaží se nabídnout obyvateli města co nejkvalitnější funkce pro naplnění každodenního života. Není lehké obsáhnout úpravy prostorů se specifickými městskými podmínkami, které kladou požadavky na zeleň, funkčnost, kvalitu, bezpečí, mnohdy i neúnosné politické i developerské tlaky, aby přitom prostor sloužil především co nejlépe požadavkům a naplnění života obyvatel. Všechny tyto faktory musí zahradní architekt vzít v úvahu a zohlednit je ve svém návrhu, pracuje tedy

3. METODIKA PRÁCE Základní osnova vedoucí k naplnění daného zadání se skládá ze tří částí. První z nich je stanovena jako část teoretická, která uvádí do problematiky poválečné výstavby. Příprava pro tuto část představovala především studium pramenů, ústních sdělení a dalších informačních zdrojů. Byl vypracován souhrn z materiálů dostupných k tomuto tématu. Tato část práce logicky pracuje s velkým množstvím literatury - citace je vždy v textu označena formou číselného odkazu, k němuž náleží poznámka pod čarou. Poznámkový aparát zahrnuje i některé doplňující informace. Citace pramenů je provedena podle normy ČSN ISO

s mnoha omezujícími aspekty. A ještě o stupeň těžší je snažit se o takovéto naplnění v

6903, která vstoupila v platnost 1. dubna 2011. Přehled všech použitých zdrojů a pramenů

městských sídlištních celcích, které vznikaly za období komunismu a jsou poznamenány

se nachází v kapitole Použitá literatura.

ukvapeným vznikem, neosobním prostředím, uniformní zástavbou a především nedostatkem kvalitních veřejných prostor na úkor rychlého zvýšení počtů bytových jednotek. Skutečnost,

Druhá část je pojata jako analytická. Je zaměřena na komplexní rozbor širších vztahů

že v panelových bytech bydlí téměř třetina české populace, lze považovat za nejhůře

v území i samotného modelového objektu. Inventarizace zeleně byla provedena dle metodiky

odstranitelný pozůstatek komunismu. Autorka této práce prožila dvacet let svého života

doc. Ing. Pavla Šimka, Ph.D. 1 - pro potřeby této práce byla zjednodušena a byly vynechány

převážně v takovémto prostředí. Právě proto zvolila jako téma předkládané práce zahradně

některé údaje. Výsledky terénního průzkumu byly zakresleny a zapsány ručně do map přímo

architektonickou studii veřejného prostoru na jednom z ostravských panelových sídlišť.

na místě a později překresleny do digitální podoby.

Touhou snad každého mladého utvářejícího se zahradního architekta je věnovat se skutečným viditelným problémům této doby, ale dokázat dohlédnout i za ně.

Třetí část byla stanovena jako návrhová – zpracování zahradně architektonického řešení vybrané městské části. Výsledkem je jednoduchý návrh, který vychází ze zjištěných skutečností, vypracovaných analýz a vlastních poznatků o dané lokalitě i její problematice.

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo postihnout zadání studie městského prostoru. Jako modelové území byla zvolena okrajová zanedbaná plocha panelového sídliště Dubina na území městské části Ostrava-Jih. Důležitou součástí práce bylo vyhledání, shromáždění a interpretování všech podkladů a následné zpracování rešerše o vzniku myšlenky instantního panelového sídliště a v neposlední řadě o samotném stavebním vývoji Jižního Města v Ostravě. S ohledem na vybrané území byla pozornost soustředěna především na zásahy do urbanistického vývoje města Ostravy po druhé světové válce. Cílem práce bylo také nahlédnout na soudobé obnovy městské zeleně u nás i v zahraniční a postihnout určitou

1

ŠIMEK, P. Vyhodnoc ení dendrologického potenciálu objektu. Lednice: MZ LU v Brně, Atelier biotechniky I, ZS 2010/2011. 12 s. (Osnova učebního textu - koncept)

5

4.3. Funkce veřejného prostoru

A. TEORETICKÁ ČÁST 4. VYMEZENÍ POJMŮ 4.1. Venkovní prostor „Pomocí slov uvnitř a venku se samozřejmě označují prostory v domech a mimo ně. Uvnitř znamená pod střechou a venku pod oblohou. Přesto ale mohou mít člověkem utvořená

Dle dánského urbanisty Jana Gehla1 je hlavní funkcí veřejných prostor poskytovat arénu pro život mezi budovami, pro každodenní plánované i neplánované aktivity – pěší provoz, krátká zastavení, hru a jednoduché sociální aktivity, z nichž se může vyvinout další komunální život, podle přání obyvatel.

umělá místa, ač jsou venku, něco z charakteru uvnitř.“ 1 4.4. Sociologie veřejného prostoru

Tyto hranice prostor vymezují a ať už je tvoří fasády domů, terénní zlomy nebo stromořadí, rozhodující je vymezení tohoto prostorového ohraničení. Příjemný městský prostor je vymezen v dobrém slova smyslu, lze ho odhalit, číst a porozumět mu. V žádném případě to neznamená stavět všude vysoké domy nebo zdi. Neuměřený zájem o samotný dům a

Všechny hlavní funkce veřejného prostou mají jeden společný jmenovatel – sociální aktivity. „Prvním předpokladem za všech okolností setkání – společná přítomnost na stejném místě. Živá města, v nichž jsou lidé v kontaktu s jinými lidmi, jsou vždy podnětná, protože jsou

přehlížení prostorových kvalit jeho okolí vedlo k tomu, že je venkovní prostor vnímán jako

bohatá na zážitky, na rozdíl od měst nežijících, která se jen zřídka dokáží vyhnout chudobě

vedlejší produkt po výstavbě domů, jako něco, co mezi nimi a okolo nich jednoduše zbude. 2

zážitků, a tak jsou monotónní bez ohledu na to, jak pestrobarevné a různotvaré v nich stojí budovy.“ 2

4.2. Veřejný prostor Český termín „veřejný prostor“ nebo „veřejné prostranství“ vychází z překladu anglického termínu „public space“. Obsah tohoto termínu je v širším slova smyslu překládán jako prostor, který jednoduše není privátní. Český urbanista Jakub Štorg považuje „public space“ za místo střetávání a komunikace ve všech jeho rovinách – od sféry sociální až po fyzickou podstatu tohoto pojmu. „Public space“ je otevřený prostor vymezený pro vše, co se týká veřejnosti. 3

Pokud se vytrácí aktivita mezi budovami, vytrácí se také různé přechodné formy mezi tím být sám anebo být s někým. Hranice mezi izolovaností a kontaktem se stává ostřejší, lidé jsou buď o samotě, nebo s druhými v relativně náročných vztazích. Pobyt v prostorech mezi budovami lidem nabízí možnost být ve společnosti druhých uvolněně a bez velkých nároků. Člověk si může udělat příležitostnou procházku, projít se delší cestou po sympatické ulici, nebo si spočinout na příjemné lavičce u vlastního vchodu a být jen tak chvilku mezi lidmi. Nebo může třeba denně chodit nakupovat, přestože by bylo praktičtější nakupovat jednou za týden. Dokonce i občasné vyhlížení z okna může mít svůj význam, pokud vyhlížející má to

Podle české urbanistky Vladimíry Šilhánkové se české definice termínu „veřejné prostranství“ se zaměřují především na podstatu prostorovou. Tyto definice často vznikaly za účelem vymezit v městech prostory, na nichž jsou stanoveny poplatky za jejich užívání. Pro názornost je uveden výklad pojmu z Územního plánu města Brna z roku 2006. Veřejná prostranství jsou zde definována jako „pozemky, které jsou ve vlastnictví státu, města a ostatních vlastníků, pokud jsou každému volně přístupné bez omezení ze strany vlastníka a

štěstí, že je na co se dívat. Tento znak „vyhlížení z okna“ je u nás typický především pro menší města a vesnice, kde takto z oken vyhlížejí starší lidé, ale s tím rozdílem, že na vesnici se většinou všichni vzájemně dobře znají a tím pádem je i více zajímá, kdo po ulici prošel, co nesl, s kým se zapovídal. Být ve společnosti jiných lidí, vidět a poslouchat jiné lidi, přijímat od jiných lidí impulzy, je předpokladem pozitivních zážitků - alternativ k samotě. Člověk nemusí být nutně s konkrétní osobou, ale pouze s jinými lidmi.

svou povahou slouží veřejnému užívání. Prostorově či funkčně jde zejména o pozemní komunikace a jejich součásti, náměstí, ulice, cyklistické stezky, chodníky, podchody, nadchody, průchody, tržiště, hřiště, parky, veřejnou zeleň atp.“ 4

1 2 3 4

(Hnilička, Leuthäuser, 2005) HNILIČKA, P., LEUT HÄUSER, G. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě k olonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. ŠILHÁNKOVÁ, V. Veřejné prostor y v územně plánovacím procesu. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta architektury, Ústav teorie ur banismu, 2003. Územní plán města Brna 2006, Obecně závazná přihláška statutárního města Brna č.2/2004 Dostupný z www: http://gisbrno.tmapserver.cz/tms/doc/up/vy hlaska/Vyhlaska.pdf

Podle dánského architekta Gehla řady výzkumů podrobněji ilustrují lidský zájem o kontakt s ostatními. Například jeho studie herních zvyklostí dětí v obytných zónách ukazují, že děti zůstávají a dávají přednost hře na místech, kde je největší šance, že se něco stane. Obdobné trendy můžeme pozorovat v otázce, kde lidé volí posezení na veřejných prostranstvích. Lavičky, z nichž je dobrý výhled na okolní aktivity, jsou využívány častěji než

1 2

Jan Gehl (* 17. září 1936 v Kodani) - dánský architekt (Gehl, 2000)

6

lavičky, odkud jsou druzí vidět méně nebo vůbec ne. Pozorování dokazuje, že lidé a

sezení a slunění. Volitelné aktivity probíhají jenom za optimálních venkovních podmínek a

samotné lidské aktivity jsou největším objektem pozornosti a zájmu. Dokonce i pouhé dívat

pouze v tom případě, že k tomu vybízí příjemné počasí a místo.

se, slyšet a být na blízku ostatním, je očividně uspokojivější a atraktivnější než většina z jiných funkcí poskytovaných veřejným prostorem měst a obytných zón. Závěrem sociologických výzkumů prováděných ve městech je důkaz, že život v budovách a mezi

Společenské aktivity: „jsou všechny aktivity, které závisejí na přítomnosti jiných lidí na veřejných prostranstvích. Společenské aktivity zahrnují nejen hrající si děti, zdravení a

budovami lze ve většině případů zhodnotit jako podstatnější a celkově významnější než

konverzaci, ale také konečně pasivní kontakty – tedy prosté pozorování jiných lidí a jejich

prostory a budovy samotné. 1

poslouchání.“ Tyto aktivity lze rovněž nazvat „výsledné“ aktivity, protože skoro ve všech

1

případech vznikají z aktivit spojených s prvními dvěma kategoriemi aktivit. Rozvíjejí se ve Také teorie americké socioložky Lyn H. Lofland se zabývá veřejnými prostranstvími ve

spojení s ostatními aktivitami tam, kde mají lidé možnost se setkávat, navzájem míjet nebo

městech. Podle její základní teze má charakter zastavěného prostředí vliv na chování lidí v

se pouze pozorovat.

tomto prostředí. Jinými slovy místa, která okolo sebe neustále vytváříme a obklopujeme se jimi, se v nás nejen odrážejí, ale utvářejí naši společnost i vzájemné vztahy. 2

Právě přítomnost ostatních lidí, aktivit, událostí, zdrojů inspirací a podnětů tvoří jednu z nejdůležitějších charakteristik veřejných prostranství. 2

4.5. Aktivity ve veřejném prostoru 4.6. Kvalita veřejného prostoru Jan Gehl dále ve své knize Život mezi budovami uvádí velmi užitečné rozdělení venkovních aktivit, které mají vliv na využívání, funkce a kvalitu veřejného prostoru:

„Bydlení neznamená být pouze v soukromí svého bytu nebo domu, jak se dnes běžně uvažuje. Člověk žije, tedy bydlí, i mimo tuto intimní sféru, venku na veřejnosti. Otázka

„Velmi zjednodušeně lze venkovní aktivity ve veřejných prostorách rozdělit do tří kategorií. Každá z nich klade velmi rozličné požadavky na hmotné prostředí. Jsou to: nezbytné aktivity, 3

bydlení není pouze otázkou domu, ale i společných veřejných prostor, kde člověk tráví významnou část svého života. Proč je jejich kvalita dnes tak dramaticky zhoršená?“3

volitelné aktivity a společenské aktivity.“

Poslední dobou se může zdát, že veřejný prostor ztrácí svůj praktický význam. Thomas Nezbytné aktivity: „Pod nezbytné aktivity jsou zahrnuty takové, které jsou více méně povinné – chození do školy a práce, nakupování, čekání na autobus nebo na někoho, různé zařizování, roznášení pošty. Stručně řečeno sem patří každodenní úkoly a kratochvíle“.4 Mezi jinými aktivitami tato skupina obsahuje velkou většinu činností souvisejících s pohybem chůzí. Protože všechny zmíněné aktivity jsou nezbytné, má na ně materiální prostředí jen mírný vliv. Probíhají po celý rok, téměř za všech okolností i za každého počasí a více méně nezávisle na vnějším prostředí. Jejich účastníci nemají na vybranou.

Silverts tvrdí, že veřejný prostor je sotva existencionálně potřebný. 4 Jako důvod ztráty významu veřejného prostředí uvádí okolnost, že všechny důležité lidské činnosti se již přesunuly do interiérů budov a na jiná vyhrazená místa. Prohlašuje, že dochází k tzv. zostrovnění každodenního života, 5 kdy se jednotlivé lidské činnosti mají odehrávat pouze na jednotlivých místech – ostrovech, nejčastěji ovšem uvnitř budov. Mezi nimi pak existují jen významná spojení, která jsou mrtvými a nebezpečnými cestami, které je nutno co možná nejrychleji překonat. Tato děsivá představa odpovídá spíš bydlení v městské zástavbě, rozhodně ji ale nelze ztotožňovat se současným typickým životním způsobem. Rozhodně

Volitelné aktivity: „jsou takové, které jejich účastníci provozují, jenom když se jim zrovna chce a pokud to umožňuje místo a čas. Jsou tedy zcela jiné povahy než předchozí.“5 Do této skupiny spadají takové aktivity, jako jsou procházky, postávání a pozorování okolního života,

není možno říci, že člověk přestal venkovní veřejné prostory ke svému životu potřebovat, že jsou nedůležité, že jsou v dnešní době pouhým přežitkem.

1 1 2 3 4 5

GEHL, J. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Br no: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0. LOFLAND, H. L. The Public Realm. Exploring the city’s quintessential social territory. New York: Aldine de Gruyter, 1998. (Gehl, 2000) (Gehl, 2000) (Gehl, 2000)

2 3 4 5

(Gehl, 2000) GEHL, J. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Br no: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0. (Hnilička, Leuthäuser, 2005) SIEVERTS, T., LEUTHÄUSER, G. Cities without cities: an interpretation of the Zwischenstadt. English language ed. New York: Spon Press, 2003, xviii, 187 p. Tzv. „Verinselung des alltäglic hen Legens“.

7

Kvalitní veřejný prostor umožňuje svobodnou možnost volby činností, není předurčen pouze

také kvalita otevřených prostorů, která jen dále podtrhuje proces individualizace a stejně tak i

k činnosti jediné. Kvalitní veřejný prostor je místem vybízejícím k pobytu, k obývání, místem

proces společenského vyloučení. Kvalita všeobecně přístupných prostorů (často

které nenutí člověka k jeho rychlému opuštění, místem, kde je příjemné setrvávat, zkrátka

označovaných „veřejné prostory“) odráží formy společenských vztahů dnešní doby. 1

místem svobodným.1 4.8. Chápání veřejného prostoru v České republice „Jsou-li venkovní prostor nekvalitní, vyskytují se v nich jenom nezbytně nutné aktivity. Když mají venkovní prostory vysokou kvalitu, nezvyklé aktivity probíhají přibližně stejně často, mají

Do roku 1990 v našich městech nebyl veřejný prostor vnímán jako plnohodnotná součást

však jasnou tendenci se prodlužovat, protože materiální podmínky jsou lepší. Navíc se ale

života. Do té doby byly městské prostory spíše částmi, kterými obyvatelé pouze procházeli a

objeví široká škála volitelných aktivit, protože místo a situace nyní lákají lidi, aby se zastavili,

neměli důvod se zde déle zdržovat. Tehdejší politický systém samozřejmě neměl zájem na

posadili se, jedli, hráli a tak podobně. Na ulicích a městských prostranstvích nízké kvality se

tom, aby se lidé svobodně setkávali, bavili mezi sebou a vyměňovali si jakékoli informace.

odehrává jen minimum aktivit. Lidé spěchají domů. Dobré prostředí umožňuje zcela jiné,

Ulice a náměstí proto sloužila především k nutnému přesunu a nakupování. V této době byla

široké spektrum lidských aktivit.“

2

pro ně charakteristická zašlost, špatná údržba a noční temnota. Postupem času se vytrácely i takové prvky parteru, jako jsou dlažba, stromy a fontány. 2 V revolučním roce 1989 sehrály

4.7. Dnešní zdánlivá náhrada veřejného prostoru

především náměstí významnou roli v našem státě. Ještě dlouhý čas poté však stále měly městské prostory převážně funkci dopravní a obchodní. Prostorami veřejnými v nejširším

Veřejný prostor je ve svém smyslu slova prostor přístupný všem, je to demokratická aréna, kde se mohou scházet a společně trávit čas lidé různých věkových skupin, společenských tříd, pohlaví a ras. Stále více veřejných zón je dnes na úkor potřeb společnosti nahrazováno soukromými prostory uzavřených komunit a prostory zdánlivě veřejnými. Řada z nich jako jsou např. velká nákupní centra, vzbuzují dojem, že jsou otevřená všem a že tak představují lepší verzi klasického veřejného prostoru. Často jsou podobně jako běžné parky vybavena lavičkami a fontánami, je v nich za všech okolností příjemná teplota, neprší, nefouká a navíc se zde nabízí řada dalších zdrojů zábavy v podobě obchodů, výstav, vystoupení, přehlídek a soutěží, v nichž můžete vyhrát dárky, slevové kupony či peníze. Působí přátelsky a přitahují tak zástupy obyvatel města, pro které jsou atraktivnější než jiná místa. Tyto zdánlivě veřejné prostory se veřejným prostorům sice podobají, ale platí v nich jiná pravidla. Produkují také jiný typ uživatelů. Ve veřejných prostorech může každý trávit svůj čas bez jakéhokoli konkrétního důvodu. V nákupních prostorech však není nezaujaté trávení času vítané. Dalo by se říci, že lidé v nákupních centrech tráví čas podobně jako v parcích. Na první pohled to vypadá, že se jen tak procházejí či posedávají na lavičkách a povídají si s přáteli. Nečtou tu však knihy, neluští křížovky, nevystavují tvář slunci. Okolní prostředí nákupních center vyzývá pouze ke konzumování, a i když se člověk v daný moment zrovna konzumování nevěnuje, předpokládá se, že si nakonec přece jen něco koupí. Dodržovat pravidla zde znamená konzumovat – na rozdíl od veřejného prostoru, kde to znamená trávit volný čas svobodným nezaujatým způsobem v přítomnosti dalších lidí. Tím je samozřejmě ovlivňována

1 2

HNILIČKA, P., LEUT HÄUSER, G. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě k olonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. (Gehl, 2000)

slova smyslu se zatím nestaly. Architekt Ivan Vavřík to přisuzuje faktu, že zde chybí osvícení a kultivovaní investoři – politikové, kteří by zajistili pro vytvoření městských prostorů zdroj veřejných prostředků, což souvisí s politickou a ekonomickou kulturou naší země. Neustálým problémem dnešní doby je fakt, že někdy lze jen velmi těžko prosadit nové návrhy přes nesouhlas různých byrokratických míst.

1 2

ERBEL, J. Veřejný prostor. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org VAVŘÍK, I. in GEHL, Jan. Nové městské prostory. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2002, 263 s. ISBN 80-865-1709-8.

8

5. URBANISMUS PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

6. SÍDLIŠTĚ

Po druhé světové válce došlo ve všech zemích Evropy, jejichž města byla poničena,

6.1. Historický vývoj sídlišť

k rozsáhlé stavební aktivitě. Mimoto se za války zastavila téměř veškerá stavební činnost, což přispělo k prohloubení bytové krize i tam, kam ničivé události přímo nezasáhly. „Nešlo už jen o doplňování jednotlivých objektů, ale o výstavbu nebo přestavbu celých městských čtvrtí i měst. Pro tuto masivní výstavbu a její nároky se racionální programy

Sídliště mají svou pradávnou historii. Pravděpodobně nejstaršími z nich jsou osady, stavěné ve starém Egyptě pro dělníky a řemeslníky, kteří pracovali na stavbách pyramid, královských hrobek a chrámů. Takové osady jsou vykopávány v celém Středomoří. Sídlišti – i když

funkcionalistické architektury, založené na industrializovaném stavebnictví a nové organizaci

specifickými – byly vojenské tábory římských legií, stejně jako města pro vojenské

urbanistické struktury, nabízely jako nejefektivnější cesta ke zdolání gigantických úkolů. Do

vysloužilce.

čela toho úkolu nastupují ve všech zemích (s výjimkou tehdejšího SSSR) generace moderních architektů, jež uplatňují principy, formulované obecně v Athénské chartě.1 Na

K přirozenému oddělování některých řemesel v rámci města docházelo i ve středověku,

několik desetiletí ovládl funkcionalistický urbanismus stavbu měst, jejich přestavbu i expanzi,

avšak již v renesanci se objevují předzvěsti sídlišť v dnešním pojetí. „Tak např. Filarete ve

probíhající převážně formou satelitů, nebo souborů na obvodech nebo za obvody kompaktní

svém traktátu popisuje nejen knížecí, hvězdicově uspořádané město Sforzindu a snad podle

zástavby historických měst. Obdobný vývoj probíhal od konce války v zemích obou

vzoru antického Pirea řešené přístavní město, ale i sídliště řemeslníků, kteří by měli pracovat

politických bloků, západního i východního, a lišil se jenom kvalitou a rozmanitostí. V zemích

na stavbě měst. Stručný popis a jednoduchá skica se zdají naznačovat, že to mělo být jakési

východního bloku se v 50. letech pod tlakem sovětské ideologie budovala nová sídla i

lineární, téměř 1km dlouhé město podél kanálu, rozdělené na pravidelné čtyřúhelníky,

rozsáhlá města ve slohu tzv. „socialistického realismu“. Jejich prostorová koncepce se

určené pro domy různých řemeslníků s jejich studnami a zahradami.“1

zakládala na principech monumentálního barokního imperiálního urbanismu. Architektura budov byla zdobena historizujícím ornamentem. U nás pocházejí z té doby „socialistická

Skutečným předobrazem dělnických sídlišť byla čtvrť Fuggerei, kterou postavil na počátku

města“ v průmyslových a důlních oblastech na Ostravsku, Mostecku, Příbramsku aj.,

16. století v Augsburku pro své řemeslníky bohatý podnikatel a bankéř Fugger. Tato

v Polsku např. Nowa Huta u Krakova, v Maďarsku Stalinaváros. Po odsouzení kultu

geometricky uspořádaná skupina unifikovaných objektů obsahovala uvnitř jednotně řešené

osobnosti byly klasicistní urbanistické koncepce opuštěny a další vývoj se obrátil k zásadám

byty. Tím začal souvislý vývoj stovek různých dělnických sídlišť a kolonií. „Zcela přirozeně se

volné zástavby“. 2

přitom vyvíjela unifikace bytových dispozic, stavebních prvků, celých domů a jejich architektonického výrazu a dokonce u zastavovacích soustav. Příčinou byla snaha o co největší hospodárnost, ovšem při zachování určitého dobově podmíněného standardu.“2 Špatné hygienické a sociální podmínky v chudinských čtvrtích průmyslových měst 19. století vedly ke snahám o zlepšení úrovně bydlení nejchudších vrstev obyvatelstva. Někteří osvícení majitelé továren a podnikatelé pochopili význam spokojenosti svých zaměstnanců i jejich rodin s podmínkami bydlení a zapojili se do pomoci.

1

2

Athénská charta byla jedním z nejvýznamnějších architektonických a urbanistických manifestů dvacátého století. Tato charta byla výs ledkem Mezinárodního kongresu moderní arc hitektury (CIAM), který se konal v roce 1933 v Athénách. Knižně vyšla až v roce 1941 ve dvou nezávislýc h verzích, z nichž z námější je právě Le Corbusierova. Hlavní myšlenko u charty je město sestávající ze čtyř základních funkcí – bydlení, práce, rekreace a dopr avy. První tři funkce je třeba scelit do oblastí, které jsou od sebe navzájem oddělené. Čtvrtá funkce - doprava, předchozí tři funkce spojuje. Funkcionalistické město je pojímáno jako racionalistická ko nstrukce, která je vytvářena ze standardizovaných součástek a postupů podle předem stanovených pravidel. HALÍK, P., KRATOCHVÍL, P. a NOVÝ, O. Architektura a město. Vyd. 1. P raha: Academia, 1998, 204 s.

„Na tento vývoj navázal v roce 1929 CIAM svým kongresem o bytech pro existenční minimum. Tam byly formulovány zásady úsporných bytových dispozic, jako je pracovní a ne obytná kuchyň, spojení koupelny s WC a vzájemná průchodnost obytných místností. Bezprostředně s tím souvisela typizace takových dispozic a stavebních výrobků – od celých

1 2

(Hrůza, 1999) (Hrůza, 1999)

9

konstrukčních dílů až po drobné detaily. Předpokládalo se, že hromadný výrobek může mít

velikosti celých měst, jako je Havířov nebo Poruba, které jsou zároveň ilustrací vývoje

lepší design, nižší cenu a vyšší kvalitu. Od této představy nebylo daleko k požadavku

poválečné bytové výstavby od historizující „sorely“ až po rozpad prostorového působení

hromadné tovární výroby prvků, která měla zaručit technický pokrok a úsporu lidské práce.

hromadné panelové výstavby.“ 1

Další krok byl učiněn na kongresu CIAM v roce 1930, kde byly kodifikovány představy o tom, 6.3. Dnešní chápání pojmu sídliště

že nejvhodnější je takové zastavění, které zabezpečuje každému bytu stejné oslunění i provětrání a zároveň s tím optimální orientaci ke světovým stranám. Tím byla odsouzena tradiční koridorová ulice i blokové zastavění. Ideálem se stal systém paralelně řazených

„Pojem „sídliště“ má dnes většinou zcela vyhraněný obsah. Je to sídelní celek někde na

domů stejné orientace, který se nazýval ironicky „prší, prší“, a umožňoval zároveň montáž

okraji města, tvořený mnohopatrovými obytnými domy, které jsou téměř stejné, protože jsou

pomocí jeřábů. Členové CIAM ovšem všechny tyto zásady nevymysleli během svých

sestavovány z továrně vyrobených částí. Uvnitř domů jsou víceméně podobné byty

jednání, ale pouze zobecnili tehdy existující tendence. Dělali to s nejlepšími úmysly. Netušili,

s jednotným půdorysem a minimálním příslušenstvím.“ 2 Mezi domy se nachází tzv. „země

že tyto zásady se budou především hodit pro dosažení zisků stavebních podnikatelů a že se

nikoho“, kde se převážně pohybují auta. Jelikož se při výstavbě chodníků vycházelo

uplatní v tak obludných rozměrech.“1

především z pravoúhelné kompozice, lidé si mezi domy tvoří vlastní rychlejší vyšlapanou cestní síť přes trávníky, které ale samozřejmě tak velké zátěži nemohou odolávat.

Většině prvých poválečných patřila mezi pozoruhodná díla moderní architektury do doby, než se této myšlenky na západě i na východě zmocnili stavební podnikatelé nebo politická

Na sídlištích se nacházejí nejnutnější veřejná zařízení, jako jsou školy, obchody, pivnice a

propaganda. „Jakýmsi „vzorovým“ sídlištěm se stal berlínský „Hansaviertel“, projektovaný ve

stanice veřejné dopravy, které přibližují obyvatele ze vzdálených čtvrtí do centra měst. Na

druhé polovině 50. let předními evropskými architekty jako součást Mezinárodní stavební

sídlištích bychom marně hledali ulice a náměstí, stejně jako zřetelně vymezené veřejné

výstavy – IBA. Dostatkem prostředků umožněná architektonická úroveň, vysoký standard,

prvky. Sektorové rozlišení měst vyhranilo jasnou obytnou funkci těmto lokalitám, a jelikož zde

nízká hustota a dobře upravený parter s bohatou zelní se ovšem nemohly stát běžnými

převážně chybí pracovní příležitosti, každé ráno dochází k hromadnému opouštění sídlišť za

vlastnostmi stovek sídlišť a tisíců průmyslově stavěných velkodomů.“2

prací a opět k večerním návratům. S tím souvisí i jejich anonymita, posilovaná uniformitou, vyplývající jak z použití stejných stavebních prvků, tak i obdobných prostorových řešení

Největší období výstavby sídlišť začalo v celé Evropě brzy po 2. světové válce, v západních

v opakujících se celcích.

zemích dozněla někdy v 70. letech a v zemích východních přežívala ještě do nedávné doby. Znaky sídlišť se v různých zemích příliš neliší, jen v bohatších západních zemích si jako vždy

Kritický pohled na sídliště tohoto typu nemůže být nikdy vyvážen oceňováním jejich kladů,

uvědomili chyby dříve a tím pádem se i dříve začalo se snahami o jejich odstranění, větší

které spočívají - ve srovnání se staršími částmi měst - v úrovni technického vybavení bytů

rozmanitost a o celkově vyšší standard.

3

s koupelnami a ústředním topením, v relativním dostatku zeleně nebo alespoň dostatku předpokladů pro její založení, v čistším ovzduší v důsledku polohy na často vyvýšených

6.2. Sídliště socialistických zemí

okrajích měst nebo segregováním mimo průmyslové oblasti a z toho vyplývajícím snadnějším přístupem k přírodě. K obrazu sídlišť patří zvláště v západním světě zřetelné

„Samostatnou kapitolu představují sídliště bývalých socialistických zemí, kde patřil extenzivní růst měst přímo k základům sídelní politiky. Na základě urbanistických koncepcí obsažených

projevy sociální a etnické segregace, vandalismu a vyšší kriminality – což se projevuje i u nás. 3

nebo odvozených z Athénské charty se od poloviny 20. století začala stavět sídliště, nejprve také v západních zemích, ale potom zejména ve střední a východní Evropě. V České republice existuje široká škála příkladů, sledujících v podstatě celoevropské trendy s jejich typickými projevy. Mimořádné soustředění sídlišť existuje na Ostravsku, kde dorůstají 1 2 3

(Hrůza, 1999) (Hrůza, 1999) HRŮZA, J. Vývoj urbanismu. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, S. 191- 137. ISBN 80-010-1549-1.

1 2 3

HRŮZA, J. Vývoj urbanismu. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, S. 191- 137. ISBN 80-010-1549-1. (Hrůza, 1999) HRŮZA, J. Vývoj urbanismu. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, S. 191- 137. ISBN 80-010-1549-1.

10

6.4. Problematika sídlišť

Pro novější sídliště bylo typickou demografickou skladbou obyvatelstvo mladšího a středního věku, ekonomicky převážně aktivní a především rodiny s malými dětmi nebo přírůstek do

O problémech, které se v těchto nových městských celcích objevily, pojednává například Musil. 1 Největším z problémů sídlišť byla jejich slabá vybavenost a monofunkčnost. V nových obytných souborech chyběly obchody, restaurace, sportovní zařízení a další složky občanského vybavení. Byly dostavovány buď se zpožděním, nebo na ně mnohdy už nikdy nedošlo.

rodiny očekávajícími. Hodně obyvatel se sem přestěhovalo z jiných měst či z venkova, mnohdy i ze vzdálených krajů republiky. „Nevyrovnaná demografická skladba vytvářela ohromné nároky na vybavení, protože vlna dětí prochází ve stejnou dobu stupni školek a základních a středních škol.“ 1 Po jejich odchodu jsou často původně předimenzovaná zařízení nadbytečná, a jelikož následující ročníky jsou podstatně slabší, přeměňují se

„Když se podařilo přesvědčit a přinutit už v socialistických poměrech stavební výrobu, aby se konečně věnovala sériové prefabrikaci konstrukcí a zařízení pro masovou bytovou a občanskou výstavbu (ne průmyslovou, ne zemědělskou, ne pro čističky a jiná převážně inženýrská díla), zařídila se výroba po svém z hledisek svého prospěchu bez ohledu na společenský zájem a omezila svými panelovými sekcemi na 30 let architektonickou řeč na několik slov, kterým nikdo nerozumí, protože jsou bezobsažná, často hloupá, stále stereotypně stejná a všechny nudí. Tak došlo k postupnému zániku architektury, protože ztratila svou kontinuitu, historický jazyk a oněměla v tunách panelů.“

2

původně tato vzdělávací zařízení na restaurace, herny a pivnice. Před asi deseti lety nastala právě takováto fáze rušení jeslí a školek na sídlištích. „Protože tu zpravidla nejsou pracovní příležitosti, vyjíždí se za prací jinam. Časté je i dojíždění za nákupy a službami. Přes den tu zůstávají pouze ti, kteří jsou na místo bydliště přímo vázáni – maminky s malými dětmi, školáci, důchodci. Nutno přiznat, že občanské vybavení pro ně je velmi skromné. Sídliště jsou tedy převážně noclehárnami se způsobem života z toho vyplývajícím, odlišným od života ve vnitřních městech.“2 6.6. Negativní působení panelových sídlišť

6.5. Sociologie panelových sídlišť Podle obyvatel je jednou z nejhůře hodnocených stránek bydlení na sídlišti nedostatečná Nové obytné soubory, tak hojně budované od konce padesátých do počátku devadesátých let, měly vyřešit bytový problém a pojmout příliv pracovní síly z venkova a okolních zemí. Sídliště byly stavěny pro nové závody, ke zvýšení narůstajících bytových potřeb města. Byly stavěny na základě urbanistické koncepce jako celek, i když tato koncepce byla často v průběhu výstavby i několikrát změněna. Po vzoru vyspělých zemí se postupovalo zakládáním sídlišť většinou mimo intravilán tzv. na „zelené louce“.

3

„Dnes v panelových domech bydlí přibližně 30% obyvatel republiky a představují celou řadu nejen urbanistických, ekonomických, ale i sociologických a demografických problémů. V České republice je 62 456 bytových panelových objektů, ve kterých je 1 138 069 bytů, což představuje bydlení pro zhruba 3 186 590 obyvatel. Od ostatní zástavby se odlišují tyto soubory mimo jiné svou velikostí – počtem obyvatelstva se totiž mnohdy rovnají našim středně velkým městům. Další charakteristikou je to, že vznikly velmi rychle, během několika let. Zde bývá často viděna příčina nedostatků, jelikož historická sídla rostla a vyvíjela se celá staletí a mohly tak být zavčas zjištěny a eliminovány koncepční chyby v rozvoji, což ukvapená výstavba sídlišť neumožnila“. 4

1 2 3 4

MUSIL, J., HORSKÁ, P., NAUR , E. Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl: Paseka, 2002. HALÍK, P., KRATOCHVÍL, P.,NOVÝ, O. Architektura a město. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 204 s. ISBN 80-200-0665-6. SCHMEIDLER, K. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Vyd. 2. Br no: Zdeněk Novotný, 2001, 292 s . ISBN 80-238-6582-X. (Schmeidler, 2001)

estetická kvalita. „Často zmiňovaným negativem je architektonická nejasnost, monotónnost, opakování stejných geometrických tvarů, stejných rozměrů, malá druhová rozmanitost bytů.“3 Kritizovány jsou šedivé hmoty a nevýrazná barevnost, která se však po éře zateplování domů v dnešní době radikálně proměnila. Panelové domy jsou dnes sice převážně zateplené a mají vyměněná plastová okna s lepším dělením (místo velké okenní tabule, se kterou se špatně manipulovalo, se okna skládají z více menších dílů, které se jednodušeji otevírají), avšak o výběru barev pro jednotlivé fasády by se dalo polemizovat. Jelikož tuto barevnost nikdo nekorigoval, neorganizoval – vybrali si sami obyvatelé každého vchodu svou vyvolenou barvu třeba hlasováním a dokonce se ani spojené obytné bloky se nedokázaly shodnout alespoň na podobnosti nebo barevném odstínu. Místo šedivé zástavby tedy dnes sídliště „zkrášlují“ barvy od neonově zelené, oranžové, modré červené a samozřejmě jejich kombinace ve vzorech. Výrazné pochybení v domluvě lze zaznamenat i u dlouhých lomených panelových domů – tzv. „hokejek“, které mnohdy čítají i přes 10 samostatných vchodů, a hýří na dálku různorodými barvami i grafikou zpracování. Možná se tedy zateplením zvýšila kvalita bydlení, ale většinou bohužel ne kvalita estetická.

1 2 3

(Schmei dler, 2001) (Schmei dler, 2001) (Schmei dler, 2001)

11

„V obytných souborech je také kritizována nejasnost prostorové organizace způsobující

éry, je stále v očích mnohých odborníků – stavařů i nyní jedinou možnou formou zajištění

dezorientaci (zejména nejasná komunikační síť, jednotvárnost). Podle uživatelů je mnoho

základního bydlení. Přitom jde o plýtvání nejen investiční, ale zejména ve fázi provozu.

nejasných a neurčených volných ploch. Lidé potřebují, aby plochy byly jasně definovány. Nejasný je vztah domu ke komunikaci. Je pociťován nedostatek sociálně a esteticky

„Počátky moderní architektury spočívaly v hledání politicky korektního termínu Zeitgeist 1 pro

strukturovaných prostorů, kritizována je nadměrná velikost nových obytných souborů, údržba

formální pojetí architektury a umění. Asketicky inspirovaná forma moderní architektury a

a úklid sídlišť – souvisí to s jejich koncepcí. Lidé se cítí sociálně izolováni, protože neexistuje

umění z počátku 20. století, když se fasády přestaly dekorovat klasicistními detaily, je nám

pouliční život, do kterého by se mohli zapojit. Vzrůstá pocit osamělosti lidí žijících ve svých

sympatická. Postupem času však z nových budov zmizelo kvalitní zpracování, detaily,

boxech podél chodeb. Necítí se bezpečni, nemohou dosáhnout adekvátního dohledu nad

travertinové obklady, bronzové rámy oken a dveří, mramorové dlažby vstupních hal, a zůstal

okolím bytu, nemohou vidět ze svých bytů, kdo přichází. Proto je mnoho výtahů, chodeb a

pouze holotyp paneláků. Z účelu se ztratila estetická dimenze, která je silná v nejlepších

společenských prostorů ničeno vandaly.“

1

realizacích funkcionalismu. Strohá betonová šeď pravoúhlých prostorů již nebyla projevem svobodné volby asketismu, ale jen tou nejubožejší formou obytného prostoru. Bylo logické,

Negativní působení sídlištního prostředí se jednoznačně musí odrazit v sociálně

že došlo k naplnění procesu ducha doby, souběžného s požadavky ekonomie a

patologických společenských jevech (zejména u dospívající mládeže), jako je vandalismus,

sebestravujícího konsumismu v dnešním moderním životě. Tak jako nelze redukovat

agresivita a drogová závislost. „Nevytvoření interpersonálních vztahů nebo jejich nezralost je

problém ochuzení prostředí, v němž žijeme, pouze na ekonomické míry, nelze jej také

na sídlišti charakteristická pro vztahy mezi lidmi. U dospělých se mimo jiné objevuje celková

redukovat na generační anebo dobový determinismus.“

2

pasivita a vysoká rozvodovost. Také anonymita sídlišť a s tím spojená absence sociální kontroly se mohou stát živnou půdou asociálního chování. Ukazuje se, že mládež, žijící

Josef Hroný si ve své předmluvě k českému vydání knihy s názvem Duch místa pokládá

v nových sídlištích, tenduje k protispolečenskému jednání více než jejich vrstevníci žijící na

zásadní otázky. Jak znovu obnovit ve společnosti smysl ztracených pojmů, jako jsou

venkově nebo ve starší zástavbě ve městech.“ 2

vzájemné společenství či sousedské vztahy? Jak se je pokusit obnovit ve smyslu hledání adekvátní urbanistické a architektonické formy, tak velmi potřebné pro rámec lidské

6.7. Otázka ztráty genia loci

vzájemnosti? 3

„Dnes je absence genia loci bohužel zcela běžná a co horšího, většina obyvatel přinejmenším našeho teritoria už ji ani nechápe jako ztrátu. Naše kolektivní podvědomí je již dlouho přetvářeno deterministickým pojetím sociálního a politického myšlení dvacátého století. Je to ztráta ducha a místa, která nejvíce znehodnotila moderní lidská sídliště.“ 3 Prazáklad byl jistě v ekonomice, která díky své chudobě diktovala ztrátu kvality, dostupných služeb, vybavenosti, infrastruktury nebo rostlé zeleně. Proces ekonomického ochuzení obyvatel je téměř demonstrační. Mnoho bylo naslibováno, ale výsledek je ubohý. Důležitá je také ztráta individuality životního prostředí a činností v něm. Přestože realita prefabrikovaných bytových domů zkonstruovaných na městských sídlištích v padesátých až osmdesátých letech minulého století, se stala jedním z hlavních symbolů nelidskosti totalitní

1 2 3

(Schmei dler, 2001) (Schmeidler, 2001) (Horný, 2004)

1

Zaitgeist (z němči ny) = duch doby (Horný, 2004) 3 HORNÝ, Josef. Duch a místo – Předmluva k českému vy dání. 1. vyd. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-95-0. 2

12

Prostory v blízkosti domu

7. SÍDLIŠTNÍ ZELEŇ

Sídlištní zeleň je často tvořena malými ohraničenými plochami navazujícími na dům – 7.1. Městská krajina

„předzahrádkami“, které si někdy zvelebují obyvatelé. Tyto prostory jsou nejméně anonymní,

„Městská krajina se vyznačuje výraznou individualitou – především prolnutím přírodní a urbánní struktury a vizuální jedinečnosti spočívající ve vnějším projevu přírodních podmínek

protože jsou jasně vyčleněné. Volné plochy

a znaků kulturního vývoje krajiny v městském prostředí. Kulturní krajiny jsou chápány jako

Jedním z hlavních problémů je nevyhovující koncepce volných ploch. Většinou je špatně

kombinovaná díla přírody a člověka, jež jsou dokladem vývoje lidské společnosti a sídel v

vyřešen jejich provoz i funkce. „K nedostatkům samotných ploch zeleně pak samozřejmě

průběhu lidské historie. Podstatné znaky městské krajiny tvoří zřetelně se projevující

patří jejich roztříštěnost (malé plochy do 100 m² a úzké pruhy znesnadňují údržbu),

vegetační kryt - lesní, nelesní a parková zeleň, kterou tvoří souvislé porosty na svazích,

šablonovité výsadby, nejasné strukturování ploch, nevhodná sortimentální skladba.“ 1

terénních hranách, terénních dominantách, krajinná zeleň v podobě travnatých ploch a nelesní zeleně, městské lesy, parková zeleň a souvislá uliční zeleň, doprovodná zeleň

Výsadby dřevin a keřů

vodotečí tvořící zdůraznění krajinných koridorů, zeleň litoriálních pásem vodních ploch a

„Sortimentální skladba dřevin je nevhodná v případě, že nevyhovuje charakteru výsadeb

další prvky a struktury.“

1

obytné sídlištní zeleně a funkční náplni jednotlivých ploch, nerespektuje dané stanovištní podmínky (úpal, stín, sucho) a možnosti následné údržby.“ 2 Velmi problematickou skupinou zeleně na sídlištích je keřové patro, které je většinou plné odpadků, psích výkalů a často je

7.2. Původní záměr sídlištní zeleně

také přerostlé a znepřehledňuje tak večer situaci na ulici, čímž narušuje bezpečnost a Publikace Bohuslava Fuchse „Vývoj stavby sídlišť“ z roku 1950 uvádí funkce, které měla

pohodu. V důsledku negativních vlivů je často přistoupeno k odstranění těchto keřů.

sídlištní zeleň naplnit. Poněvadž při rekonstrukci měst byly znovu všechny urbanistické principy přezkoušeny, byly pro stavbu, resp. rekonstrukci sídlišť stanoveny tyto principy:

Nedostatečná péče

- pro bydlení určovat nejzdravější a krajinně nejzajímavější území

„Jedním z dalších důvodů neutěšeného stavu sídlištní zeleně je nedostatečná a neodborná

- prokládat sídliště zelenými pásy, zakládat hodně nové zeleně ať ve formě náměstí či jiné

údržba. Často je předmětem kritiky obyvatel i odborné veřejnosti. Správci zeleně zase

- dokonale oddělit zelení obytné a výrobní oblasti.

2

oprávněně poukazují na nedostatek finančních prostředků a nevyjasněné majetkoprávní vztahy (vydávání ploch zeleně restituentům, následné zastavování, prodávání a pronajímání

7.3. Dnešní pohled na sídlištní zeleň

předzahrádek vlastníkům bytových domů), které jim situaci komplikují.“3

Jak uvádí Ing. Eva Sojková ve svém článku Zeleň a sídliště, výstavba panelových sídlišť byla realizována v letech 1959 – 1991 a v tomto období byla také založena většina sídlištní zeleně. Často pouze na plochách, které jaksi „zbyly“ po uspokojení ostatních funkcí. Sídlištní zeleň mnohde stěží odolala zahušťování zástavby, která se dostavila v pozdějších letech.3 „Zeleň především často nevyhovuje nárokům obyvatel a ani její účel není zcela jasný. Výsadby byly zakládány na špatně připraveném stanovišti, s narušeným podložím, bez odklizení stavební sutě, což vedlo velmi často k velkému úhynu vysazených rostlin.“ 4

Zastaralé vybavení „Kvalita bydlení na sídlišti je dána úrovní vybavení sídlištního parteru. Velký podíl tvoří zařízení instalované v době dokončení stavby sídliště. Vybavení neodpovídá nárokům obyvatel – neúměrné množství nevyužívaných sušáků a klepadel, nedostatek parkovacích míst, nevyhovující stav dětských hřišť a odpočívadel, provozně, hygienicky a esteticky nedořešená stanoviště na kontejnery na odpadky, apod.“ 4

Autorka článku vypichuje následující body, které kompletně vystihují sídlištní zeleň. 1 2 3 4

Zeleň ve městě - město v zeleni. 2. české vyd. Překlad Vladimír Buriánek. Brno: Ústav územního rozvoje, 2011, 69 s. ISBN 978-808-7318-188. FUCHS, B. Vývoj stavby sídlišť. Brno: Vědecko-technické nakladatelství, 1950, 219 s. SOJKOVÁ, E. Zeleň a sídliště. Zahrada web [o nline]. 2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/r ealiza-a-udrzba/Zelen-a-sidliste__s517x43667.html (Sojková, 2005)

1 2 3 4

(Sojková, 2005) (Sojková, 2005) (Sojková, 2005) SOJKOVÁ, E. Zeleň a sídliště. Zahrada web [o nline]. 2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/r ealiza-a-udrzba/Zelen-a-sidliste__s517x43667.html

13

8.2. Sídliště Chlebovická – Tupolevova, Praha - Letňany

8. PŘÍKLADY OBNOVY MĚSTSKÝCH PROSTORŮ V ČESKÉ REPUBLICE 8.1. Centrální park Jižní svahy, Zlín

Investor: MHMP OMI Autor projektu: Architektonická kanceláře Křivka s.r.o.

Investor: Statutární město Zlín

Realizace: 11/2007 - 12/2008

Autor projektu: Ing. Pavel Šimek - FLORART, Uherský Brod Realizace: v etapách 2001 - 2006

Na původní ploše o rozloze 11.800 m 2 s typickým rovinatým sídlištním charakterem vyrostla stavba nebývalých rozměrů, kde se nachází 3 oddělená sportovní hřiště (kopaná, košíková,

Centrální park Jižní Svahy se nachází v horní části největšího zlínského sídliště. Rekreační

tenis), 7 dětských hřišť s odlišnými herními prvky (terénní skluzavka, síťová pyramida, dětský

plocha zeleně o rozloze 11 ha spojuje území tzv. II. etapy Jižních svahů s novou bytovou

hrad atd.), místo pro tzv. „hyde park“, je tu i malá „psí louka“ a také 48 laviček.

zástavbou na Podlesí a hlavně s plochou lesa, který je východištěm turistických cest. Páteří

Při projektu bylo nově osázeno a zatravněno 5.200 m plochy více jak 38 druhy dřevin a

parku je kombinovaná komunikace pro pěší a cyklisty spojující stávající krajinu - lesní

okrasných květin. Dále bylo vybudováno 2.308 m nových chodníků a na 1.852 m zde

porosty s plochami bydlení na úbočí kopce. Komunikace celkem měří 1 km. K ulici České se

vyrostla nová hřiště. Celý areál je oplocen a je zde umístěn domek pro správce areálu, který

park svažuje tzv. Kozlovým žlebem, kde se nachází stávající porosty přírodního charakteru a

bude půjčovat sportovní nářadí, dětské časopisy a knihy a samozřejmě dohlížet na

na ně jsou navázány nové výsadby dřevin. 1

dodržování provozního řádu areálu.1

2

2

2

Obrázky č. 5, 6, 7, 8: Sídliště Chlebovická – Tupolevova, převza to z: http://www.letnany.cz/celyprispevek.php?clanek=regenerace-ploc h-vnitrobloku-chlebovicka-tupolevova-v-let-anech&id=237 Obrázky č. 1, 2, 3, 4: Centrální park Jižní svahy, Převzato z http://www.zlin.eu/page/34951.centralni-park-jizni-svahy/ 1 1

Centrální park Jižní svahy. Zlín: Oficiání stránky města [online]. 2010 [cit. 2013- 04-07]. Dostupné z: http://www.zlin.eu/page/34951.centralni-park-jiz ni-svahy/

Regenerace ploch vnitroblo ku Chlebovická – T upolevova v Letňanech. In: Městská čís t Praha 18 - Letňany [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://ww w.letnany.cz/cely-prispevek.php?clanek=regenerace-ploc h-vnitrobloku-chlebovickatupolevova-v-let-anec h&id=237

14

8.3. Vnitroblok za Žižkovskou vozovnou, Praha 3 Investor: Městská část Praha 3 Autoři projektu: Ateliér a05 – Ing. Aleš Steiner, Ing. Pavlín Malíková Realizace: 2/2011 – 7/2011

9. PŘÍKLADY SOUČASNÝCH ZAHRANIČNÍCH REALIZACÍ 9.1. Arnulf Park, Německo, Mnichov Investor: soukromý investor Vivico Realizace: dokončeno 2005 Nový park se dvěma náměstími na východě a západě vznikl jako centrum nové městské

Cílem obnovy vnitrobloku za Žižkovskou vozovnou, jehož původní podoba vznikla v 50. letech minulého století, bylo vytvořit kvalitní obytné prostředí pro obyvatele přilehlých domů i návštěvníky z blízkého okolí. Navrhované řešení navrátilo na území vnitrobloku jeho původní náplň – volnou rekreační víceúčelovou travnatou a zpevněnou plochu s vybavením soudobého městského mobiliáře včetně herního prvku pro děti. Architektonické řešení je jednoduché, přehledné, upoutá čistou linií a volbou použitých materiálů. 1

čtvrti na místě bývalého kontejneru - vlakového nádraží, na dohled od hlavního vlakového nádraží v Mnichově. Centrální park je nositelem image nově vznikající čtvrti na Bahnachse. Cílem je vypořádat se s vysoce kvalitním designem a materializací jako jasného signálu pro další rozvoj městské části. Dnes je prostorově otevřený pouze k Bahnachse, park se nachází na konci zástavby na izolovaném místě, prostorově oddělený od vysokých budov. Tento městský prostor byl navržen a vybudován dříve, než byly dokončeny všechny okolní budovy – zde je vidět velmi pokrokové myšlení investorů, kteří tímto chytrým tahem, kdy se nejdříve myslí na úpravu zeleně a přilehlého okolí, které tak dostane pro případné zájemce úplně jiný rozměr, jelikož po nastěhování nebudou žít tzv. „v zemi nikoho“. Dlouhou promenádu doplňuje zeleň, moderní městský mobiliář a v neposlední řadě velké plochy věnované hře dětí a mládeže.

Obrázky č. 9, 10, 11, 12: Vnitroblok za Žižkovskou v ozovnou, převzato z http://www.a05.cz/projekty/2306-vnitroblok-zazizkovskou-vozovnou

1

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDZRŽBY ZELENĚ. Inspirace: Obnova vnitrobloku za Žiž kovskou vozovnou. Brno: Tiskár na Didot, spol. s.r.o., 2012, roč. 2012, č. 3.

Obrázky č. 13, 14, 15, 16: Arnulf Park, Zdroj: foto Klára Fialová

15

9.2. Obytná čtvrť sousedící s Olympia parkem, Německo, Mnichov Investor: město Mnichov Obytná čtvrť je dokola obkroužena Ackermann Strasse a naskrz protkána zelení. V centrální části se nachází travnatá plocha velikosti menšího fotbalového hřiště, lemovaná dokola stromy, na kterou navazují komplexy starších i nových obytných domů, školky, dětská hřiště, kavárna a další občanská vybavenost. V areálu lze spatřit ukázkové využití všech prvků zeleně – od živých plotů, pestrého keřového patra, přes popínavé rostliny a malé předzahrádky, přiléhající k bytům v přízemí. Zeleň je všudypřítomná, využívaná a především čistá, jak je v německy mluvcích zemích zvykem.

9.3. Rudolf-Bednar-Park, Rakousko, Vídeň Investor: město Vídeň Autoři projektu: tým architektů, urbanistů, sociologů, ekologů Realizace: 1990 - 2025 Bývalé místo Nordbahnhof (Severní nádraží Vídně), v druhém okresu je v současné době jednou z největších rozvojových oblastí městského centra ve Vídni. V roce 1990 tým architektů, urbanistů, dopravních expertů, sociologů a ekologů navrhl koncept pro rozvoj místa Severního nádraží, který poběží až do roku 2025. Hlavní charakteristikou parku je "clona stromů", která definuje Rudolf-Bednar-Park jako nezávislou plochu v rámci této nově vznikající části města. Clona je orientována na rozlehlejších místech oblasti: Dunaj a bývalé Severní nádraží. Jižní část parku je navržena jako zóna pro mladé lidi, se skate parkem a kurty na streetball. Paralelně s osou ulice Radingerstraße jde „rákosový park“, který připomíná přírodní krajinu Dunaje.

Obrázky č. 17, 18, 19, 20: Obytná čtvrť u Olympia parku, Mnichov, Zdroj: foto Klára Fialová

Obrázky č. 21, 22, 23, 24: Rudolf-Bernar-Park, Vídeň, Zdroj: foto Klára Fialová

16

B. ANALYTICKÁ ČÁST 10. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Parcela č 76/1 se nachází na východním okraji katastrálního území Dubina a její okraj tvoří přímo hranici sousedním okresům Hrabová i Hrabůvka. Je vymezena obytnými dvory Jana Maluchy ze západní strany, ze severu pozemkem Gymnázia Ostrava-Hrabůvka, na východě

10.1. Základní údaje, lokalizace řešeného území Kraj: Moravskoslezský Okres: Ostrava-město Městský obvod: Ostrava-Jih Katastrální území: Dubina u Ostravy Plošná rozloha: 1 298 499 m 2. Nadmořská výška: 235 – 245 m n.m. 2 Koncentrace populace: 13 562 obyvatel na km Modelové území: parcela č. 76/1

areálem firmy CTZone Ostrava, a.s. a z jihu firmou HRABOSS a.s. Parcela má výměru skoro 9000m 2. V letech 1996/1997 byl na parcele vybudován rozsáhlý areál dětských hřišť s názvem „Indiánské hřiště“ dle návrhu Ing. arch. Martina Čablíka. Hřiště bylo během cca 6 let kompletně zničeno silnými ročníky tehdy dospívající mládeže a přesto, že bylo mnohokrát obnoveno a spravováno, cca od roku 2005 je plocha opět pustá, zůstala pouze odolnější vegetace, terénní modelace, zpevněné plochy a základy po herních konstrukcích.

Informace o parcele č. 76/1 Obec: Ostrava [554821] Katastrální území: Dubina u Ostravy [798894] Výměra [m2] 8924 Vlastnické právo: Statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava, Moravská Ostrava, 729 30 Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: Městský obvod Ostrava-Jih, Horní 791/3, Ostrava, Hrabůvka, 700 30 Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku. Ostrava-Jih je od 24. listopadu 1990 městský obvod ve středu moravské části statutárního města Ostravy, o rozloze 1631,35 ha. Téměř celé území městského obvodu se rozkládá mezi řekami Odrou a Ostravicí, nepatrná část území se rozkládá i na pravém (východním) břehu Ostravice. Skládá se z celých katastrálních území Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy a Zábřeh nad Odrou, která zahrnují místní části Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice a Zábřeh. Dubina je místní část ostravského městského obvodu Ostrava-Jih, na které stojí sídliště s převládající panelovou zástavbou. Místní část se rozkládá na části katastrálního území Dubina u Ostravy. Na sídlišti žije přibližně 5,6% obyvatel Ostravy (celkový počet obyvatel v roce 2010 cca 116 500). Dubina vznikla 1. ledna 1984 jako nová část tehdejšího městského obvodu Ostrava 3. Její území bylo vyčleněno z katastrů Staré Bělé, Nové Bělé, Hrabové a Hrabůvky. 1

1

Dubina: (Ostrava). In: Wikipedie: Otevřená encykopedie [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dubina_(Ostrava)

17

10.2. Přírodní poměry 10.2.1. Geologická charakteristika Na území Ostravy se stýkají dvě jednotky, fundament Českého masivu a Karpatská soustava. Český masiv se nalézá v severovýchodní části. Je tvořen devonem, na něj navazujícím spodním karbonem a dále sedimenty svrchního karbonu. Na povrch vystupují hlavně uhlonosné horniny spodního karbonu obklopené sedimenty miocénními a kvartérními. Obrázek č. 25: Lokalizace - Česká republika

Obrázek č. 26: Lokalizace - Ostrava Jih

Vliv průmyslu v ostravské oblasti je velmi významný. Nacházejí se zde antropogenní sedimentární haldy a hlušiny z uhelných dolů, z hutních a chemických závodů a různé navážky a skládky. 1 10.2.2. Geomorfologická charakteristika Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny Celek: Moravská Brána Podcelek: Oderská brána Okrsek: Klimkovická pahorkatina Oderská niva Podsoustava: Severní Vněkarpatské sníženiny Celek: Ostravská pánev Podcelek: Ostravské roviny Okrsek: Porubská plošina Novobělská rovina Antošoviská rovina Ostravské nivy2 10.2.3. Hydrologie Územím města Ostravy protékají čtyři velké řeky: Odra, Ostravice, Opava, Lučina. Řešená oblast nespadá do záplavového území žádné z těchto vodotečí. Pod parcelou č.76/1 pouze protéká zatrubněný potok Zyf, který byl tímto způsobem usměrněn při budování komplexu dětských hřišť v roce 1996. Vzhledem k znečištění potoka splaškovými vodami bylo jeho zatrubnění pokládáno za nutné z hygienických důvodů. Doprovodná vegetace potoka však byla shledána pro lokalitu jako významná a zachovala se.

1

Obrázek č. 27: Dubina u Ostravy, Parcela č. 76/1

2

Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelovýc h map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000, 1989. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

18

11.1. Historický vývoj území Ostrava-Jih

10.2.4. Pedologie Ilimerizované půdy s ilimerizovanými půdami oglejenými se rozkládají. Vznikaly převážně

11.1.1 První ostravské letiště

pod kyselými doubravami a bučinami. Matečním substrátem jsou nejčastěji sprašové hlíny. Půdní reakce je obvykle kyselá a půdy jsou málo provzdušněné. 1 Převážná část řešeného území Ostrava-Dubina se nachází na navátých sedimentech (spraš, sprašová hlína).

První zmínky v oficiálních dokumentech o území, na kterém se dnes nachází sídliště Dubina, pochází z 9. 12. 1935, kdy se sešla v Hrabůvce schvalovací komise ministerstva veřejných prací a národní obrany, která měla schválit pozemky na vybudování nového letiště. Jako nejvhodnější byl tehdy vybrán a uznán souvislý celek polí v jihozápadní části katastru

10.2.5. Klimatologie Okres Ostrava spadá dle Quitta do mírně teplé oblasti, přesněji do oblasti MT 10.2 Je charakterizována dlouhým, teplým, mírně suchým létem. Přechodné období je Krátké s mírně teplým jarem s mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá

Hrabůvky a přilehlé Staré Bělé. Ještě ve stejném roce se začalo s úpravou letiště, které si vyžádalo náklady 280 tisíc Kč. S jarem 1936 se začalo s pracemi na úpravě letištní plochy, tedy osetí travou cca třiceti hektarů plochy, vybudování příjezdové komunikace a hlavně musela být zasypána bývalá cihelna a přeložen potok Zyf. Počítalo se s tím, že jakmile bude

s krátkým trváním sněhové pokrývky. 3 Klimatické charakteristiky MT 10 (upraveno podle: E. Quitt, 1975): počet letních dnů

40-50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více

140–160

Počet mrazových dnů

110–130

Počet ledových dnů

30–40

Průměrná teplota v lednu

-2 (-3) °C

Průměrná teplota v červenci

17–18 °C

Průměrná teplota v dubnu

7–8 °C

Průměrná teplota v říjnu

7–8 °C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

100–120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

400–450 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200–250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

50–60

Počet dnů zamračených

120–150

Počet dnů jasných

40–50

Jelikož je řešené území silně pozměněno antropickými vlivy, veškeré informace o přírodních poměrech jsou pochopitelně výrazně ovlivněny nebo dokonce vůbec nemohou být pokládány za relevantní. Pro samotný návrh tedy nejsou stěžejní – snad pouze s výjimkou klimatických poměrů pro výběr rostlin. I ten bude však ovlivněn podmínkami, které vytváří kompaktní

Ostravské letiště vybudováno, stane se stanicí na nově proponované trati Praha - Moskva, na které se právě konaly pokusné lety. V zimních měsících, kdy je den krátký, měla být Ostrava dokonce výchozím letištěm pro linku Praha - Moskva a do Ostravy by byli cestující dopravování rychlíkem z Prahy. Celebrity význam letiště chápaly a přispěly i nějakou tou korunou, radnice přiklepla koupi pozemků od tamních sedláků. Osvícený starosta Hrabůvky Josef Klega daroval největší plochu, mnozí majitelé gruntů ovšem váhali, smlouvali, nejeden se dokonce oháněl nepsaným zákonem, že grunt se nesmí štěpit a prodávat. Nakonec pokrok prorazil tmářství a před očima rostly hangáry, správní budova, ba i meteorologická stanice. A červenobílé šachovnicové stříšky ohraničily těch 48 hektarů s přistávacím pásmem 1000 x 150 metrů. Zde si mohli někdejší vlastníci trávu posekat i sušit, jen se nesměla shrabovat do kopek. Práce šly až překvapivě rychle a tak už 27. května 1936 v Hrabůvce přistává dvouplošník firmy Baťa. 1 Během druhé světové války zde sídlila Luftwaffe. Po osvobození však kapacita letiště pomalu přestávala stačit, a tak v roce 1956 začalo být budováno letiště další a to u Albrechtiček. Určeno bylo pro smíšený civilní a vojenský provoz. Vzhledem k tomu, že zde měla být umístěna i armáda, vznikla potřeba vybudování ještě letiště záložního a to u Zábřehu. Tím byl vlastně vynesen ortel nad letišti v Dolním Benešově a Hrabůvce. Obě se ocitly přímo v ose přistávání a startování z drah nových letišť. A tak se s rokem 1959, kdy je oficiálně zahájen provoz v Mošnově, smráká nad Hrabůvkou. Na čas se stává ještě letištěm sportovním pro létání SVAZARMU, ale ve druhé polovině šedesátých let bylo zcela zrušeno pro pokračující výstavbu sídliště. Plocha byla postupně zastavěna a budovy buď rozebrány, nebo zbourány. Kus tohoto slavného letiště v Hrabůvce zabral při další zástavbě široký bulvár, který se jmenuje po Vojtěchu Martínkovi – ulice Dr. Martínka. Toto letiště tak dnes už připomínají vlastně jen tři věci. Ulice U letiště, nedaleká restaurace Dakota a překvapivě i

městská zástavba a působení znečištěného prostředí.

11. KOMPLEXNÍ ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1 2 3

T OMÁŠEK, M.: Půdy České republiky. Česká geologická služba, P raha 2003, 68 s. QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno 1975. QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno 1971, 75 s.

1

ŽÁRSKÝ, B. Město ve městě: Životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih. Ostrava-Mariánksé Hory: Montanex, a.s., 2009. ISBN 978-80-7225-298-5.

19

jeden z hangárů. Onen sirotek leží poblíž ulice Václava Jiříkovského a to dost daleko od

I tramvaj, která mívala konečnou u Bělského lesa, už teď spojovala Výškovice s Ostravou i

letiště samotného, protože byl původně plánován jako součást jeho rozšíření. Než k tomu

s Porubou. 1

došlo, bylo letiště zrušeno a osamocený hangár zůstal stát v polích. Dnes v něm sídlí

V 70. letech se stavěly mnohaposchoďové domy s několika vchody, i lomené do hokejek, jak

prodejna potravin firmy Hruška (které patří celý objekt), posilovna a kanceláře. Hangár je

se jim říkalo. Výstavba a přestavba města byla spojena s některými problémy, které se

rozdělen na dvě patra, a ač vypadá z venku poněkud ošuntěle, měl rozhodně mnohem víc

projevují zejména v nevyváženosti funkčních složek provozu města, kdy značná koncentrace

štěstí než jeho bratři, po nichž nezbyla vůbec žádná památka.

pracovních příležitostí vyvolala maximální tlak na výstavbu bytů, avšak nebyla v plné míře zabezpečena nutná občanská a technická vybavenost. Disproporce byly též ovlivněny lokací

11.1.2. Druhá světová válka

bytové výstavby v okrajových částech města, což vyvolalo zejména nedořešení širších

„Velká Ostrava i její čtvrti žily válku v protektorátu Böhmen und Mähren. Bůhví, proč právě

územně plánovacích vztahů z hlediska realizace, zejména v dopravě a technické

Němci dotvořili základ budoucího Jižního města: roku 1941 byly k Ostravě přiřazeny

infrastruktuře. 2

Výškovice. I když se správa ještě v budoucnu měla párkrát změnit, tady a tenkrát má celistvost Ostravy-Jih základy.“ 1

11.1.5. Výstavba v letech 1960 – 1970 Na ploše bývalého letiště byla v roce 1966 zahájena dostavba II. obytného obvodu na sídlišti

11.1.3. Konec války v Hrabůvce (1945)

Nová Klegova s 1248 byty, byla ukončena v roce 1969. V té době byla zahájena výstavba III.

Po válce bylo letiště v Hrabůvce Němci poničeno, na ploše byla odpálena série podzemních

obvodu – Letiště. Obytný celek má výrazně pásovou urbanistickou koncepci. S částečným

min. Na dvě tisícovky Hrabůveckých tu ochotně hlínu srovnalo, zplanýrovalo, dorovnalo

zpožděním byly realizovány obchody, školy, jesle a objekty technických zařízení. Obytný

škvárou. A zase se mohlo létat.

obvod tvořil základ komplexní výstavbě v této oblasti, souběžně probíhala realizace třídy Dr. Martínka. V roce 1969 byla zahájena další projekční příprava pro 3. a 5. obytný okrsek u

11.1.4. Poválečný vývoj (1948)

Bělského lesa. 3

V poválečné Evropě se rozhodlo, že se Ostrava stane symbolem průmyslu a dělníků. Ono 11.1.6. Výstavba v letech 1971 – 1975

rozhodnutí ne odtud, ani ne z Prahy, nýbrž nejspíš od tehdejšího východního bratra, přivedlo tisíce, desetitisíce lidí. Mnozí z nich uměli pouze polsky nebo maďarsky.

K výrazné změně v postupu přestavby města dochází v období pátého pětiletého plánu.

Části města na jihu se rozvíjely. V Hrabůvce se postavily „dvouletky“2 a pak „proudovky“,

Limitovaný objem investičních prostředků na výstavbu bytů vytvářel tlak na volbu co

v Zábřehu začalo růst sídliště, kterému se záhy v duchu doby říkalo Stalingrad. Nové domy

nejvhodnějších stavenišť. Ještě více byly zvýrazněny vazby mezi výstavbou tzv. čistého bytu

se počítaly v stovkách, byty v tisícovkách a jejich nájemníci v desetitisících. Zároveň rostlo

a vybaveností obytných celků, neboť snížení prostředků pro byty umožňovalo zvýšení podílu

plno škol, které dodnes slouží, i gymnázia a odborná učiliště. Postavila se nová kina Luna a

na výstavbu škol, zdravotnických zařízení, obchodů a služeb. Složitost podmínek výstavby

Vítek, přibyly pavilony nemocnice, též jeden z prvních domovů soustředné péče pro

na počátku páté pětiletky dokumentuje skutečnost, že řada rozestavěných staveb v Porubě a

důchodce v celé republice. K nákupům sloužilo plno prodejen, známý byl stadion Nové huti,

na Jižním Městě byla pro omezenou kapacitu stavební výroby dočasně zastavena. Značným

kde se hrál velice dobrý fotbal a kde bývalo o víkendu narváno.

objemem pokračovala výstavba bytů v Jižním Městě.

V šedesátých letech se ještě přitvrdilo na rychlosti a úsilí ve výstavbě. V Zábřehu vyrostlo Jižní město, v Hrabůvce sídliště Letiště, stavělo se U lesa a pak se navázalo na novou rozbujelou Hrabůvku. Budovami se zkrátka zaplnilo kde co, konec byl rozlehlým polnostem! 1 2 3 1 2

(Žárský, 2009) T zv. „dvouletý plán socialistické výstavby“ v letech 1949-1950, následovalo několik tzv. „pětiletek“

ŽÁRSKÝ, B. Město ve městě: Životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih. Ostrava-Mariánksé Hory: Montanex, a.s., 2009. ISBN 978-80-7225-298-5. BARTOŇ, M. Urbanistický r ozvoj Ostravy do roku 2000. In: OSTRAVA: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 9. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1997, s. 181-185. BARTOŇ, M. Socialistická výstavba a př estavba Ostravy. In: OSTRAVA: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 13. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1985, s. 532-538.

20

11.1.7. Období promyšlené přestavby a urbanizace po roce 1975

města však nevyřešily základní urbanistické problémy dalšího růstu Ostravy, neboť zůstávaly

Hluboké společenské přeměny, které vyplývaly z rostoucích nároků a potřeb rozvinuté

v zajetí sídlištních představ velkoměsta. Z této reality, kontrastující s původními velkorysými

socialistické společnosti, měly rozhodující vliv na urbanistický rozvoj města.

návrhy na sídelní přestavbu, se nevymanil ani urbanizační vývoj ostravské aglomerace v 80.

V Hrabůvce byla v roce 1978 ukončena výstavba kapacitního domu služeb a v roce 1977

letech. 1

byla otevřena obvodová poliklinika. Dopravní řešení (tramvajový provoz byl zahájen v listopadu 1977) si vyžádalo značné asanace původní ulicové zástavby obce Hrabůvka.

11.1.9. Původ názvu Dubina

Jižním směrem pokračovala bytová zástavba objemem 556 bytů na ulici Obecní a ke

Publikace s názvem Paměť města - názvy míst Ostrava byla vydána v loňském roce 2012 a

křižovatce ulice Krmelínské. Souběžně byly vytvořeny předpoklad pro výstavbu kapacitního

uvádí, že pojmenování Dubina bylo inspirováno porostem místa.

staveniště Dubina zpracováním územního plánu zóny pro 6200 bytových jednotek, včetně

„Původně se na dnes zastavěné ploše vyskytoval dubový lesík, jehož jméno převzalo i

územního projektu zóny Dubina I. pro 1970 bytů. Výstavba logicky navazuje na sídliště

dnešní sídliště. Dodnes se nachází v oblasti sevřené ulicemi Plzeňská, Ječmínkova a

Letiště III. jižním směrem, vyžádala si prodloužení třídy Stalingradských hrdinů až na ulici

Krmelínská pozůstatek tohoto dubového lesíku.“ 2

Plzeňskou, v konečné etapě taktéž její rekonstrukci. Příprava výstavby sídliště Dubina se setkala se značnými složitostmi ze strany zemědělských orgánů, přestože šlo o dřívější dopravní letištní plochu. Zahájení výstavby na této lokalitě v roce 1980 umožnilo realizovat zde již téměř 3000 bytů.

1

11.1.10. Současné územní rozpory města Ostravy Ostrava je ve svém nynějším územním vymezení syntézou několikaetapového vývoje, v němž se měnily vnější hranice města i vnitřní uspořádání jednotlivých městských částí. Poslední administrativní úpravy územního ohraničení města byly provedeny v roce 1976.

11.1.8. Po roce 1989

Vlivem dosavadního způsobu strohé sídlištní zástavby a čtyřicetileté degradace území

Devadesátá léta přerušila stavbu sídliště Dubina - dostavělo se jen pár bytových domů,

původního města se jeho hustota zalidnění za uplynulých 90 let (1921-2011) snížila z 2834

následně Interspar, a to bylo vesměs vše – Dubina je tedy v podstatě nedokončené sídliště.

na 1530 obyvatel/km 2, tedy téměř na polovinu.

Výsledkem byla v mnohých případech také nedokončená a nedořešená infrastruktura

Čím vlastně Ostrava po urbanistické a sídelní stránce prakticky je? Není pochyb, že

(chybějící noční osvětlení, špatně řešené přístupové cesty a chodníky…)

ostravské sídelní uspořádání je v nynější formě složitým útvarem, který se nedá jednoznačně

Původní plán počítal s rozlehlou výstavbou kolem Bělského lesa. Stejně tak mělo být

určit. Jde o polycentrické seskupení tří kompaktnějších urbanistických celků, z nich vnitřní

zastavěno pole mezi Dubinou a Novou Bělou. Sídliště se tak mělo rozpínat na větší ploše,

(Moravská Ostrava, Mariánské Hory a Vítkovice) si udržuje význam vybavenostního jádra a

ale počet bytů měl být zachován. „V těchto místech mělo stát sídliště Dubinka. Dramatické

dva nové převážně sídlištní obvody (Poruba, Jižní Město) mají zejména obytnou funkci.

zahušťování zástavby začalo po schválení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Vzájemné vazby mezi příslušnými urbanistickými útvary jsou volné a v jistém smyslu

Plánovaný počet bytů tak musel být vměstnán do rozlohy Dubiny, jak ji známe dnes,“ řekl

dokonce vynucené. Právě nyní se zřetelně ukazuje jako hlavní překážka urbanistického

Cyril Vltavský, vedoucí útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu. A tak se stalo, že

ztvárnění fakt, že souběžně s koncentrovanou sídlištní výstavbou na západě a jihu města,

se v místech, která byla původně určena pro založení parkové zeleně, vystavěly místo parků

neprobíhala promyšleně urbanistické rekonstrukce

30patrové výškové domy, které měly v rámci zahuštění sídliště dohnat ztracené počty bytů, pro které již nebylo povoleno zastavovat zemědělskou plochu. Listopadová revoluce roku 1989 uzavřela jedno z nejsložitějších a nejrozpornějších období v celé dosavadní historii města. Totalitní režim v uplynulých desetiletích usiloval učinit z Ostravy ke svému obrazu město, jež by symbolizovalo představy o pracovním ruchu a idealizovaném obytném prostředí nejbližší budoucnosti. Poválečné koncepce výstavby

1 1

BARTOŇ, M. Socialistická výstavba a př estavba Ostravy. In: OSTRAVA: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 13. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1985, s. 532-538.

2

BARTOŇ, M. Socialistická výstavba a přestavba Ostravy. In: OSTRAVA: Sborník přís pěvků k dějinám a výstavbě měs ta 13. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1985, s. 532-538. DAVID, J. Paměť města - názvy míst Ostrava. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav ě, Filozofická fakulta, 2012, 99 s. ISBN 978-80-7464-141-1.

21

Obrázek č. 28: I. vojenské mapování 1764-1768

Obrázek č. 31: II. vojenské mapování 1836-1852

Obrázek č. 29: Císařské povinné otisky stabilního katastru 1824-1836

Obrázek č. 32: III. vojenské mapování 1872-1953

Obrázek č. 30: Císařské povinné otisky stabilního katastru 1824-1836

Obrázek č. 33: III. vojenské mapování 1872-1953, Dubina

Obrázek č. 34: rok 1996

22

11.2. Širší územní vztahy

úkor zemědělské půdy i vegetace, ale mnohým dnes poskytuje zaměstnání. Velká spousta majitelů psů sem chodí venčit své miláčky i přesto, že má plocha sloužit jako hřiště pro děti.

Analýza širších vztahů ukazuje, že řešené území leží v samém středu panelového sídliště a je po celé své západní délce navázáno na otevřenou plochu s obytnou funkcí. Dále sousedí

Z podrobné analýzy pěšího provozu lze také vidět, jak si obyvatelé zkracují cestu přes trávníky, jelikož původní chodníky kopírují pravé úhly zástavby a jsou naprosto nevyhovující.

s plochami výrobními a vzdělávacími, ale od těchto je oddělena ploty. Hned po obytné panelové zástavbě zabírají největší část katastru vzdělávací zařízení – především základní a

11.5. Pohledové vazby

mateřské školy a v těsném závěsu za nimi to jsou restaurační zařízení, která pod noblesním názvem ukrývají převážně pivnice, herny a bary. V samotném středu sídliště Dubina nezbylo

Kompletně celé řešené území je obestavěno z jedné strany panelovými domy a z druhé

moc ploch souvislé kvalitní zeleně, ta je nejblíže dostupná především na pozemcích okolních

strohými výrobními halami, které vykukují zpoza plotů, takže neposkytuje naprosto žádné

katastrálních území jako je Hrabová a Stará Bělá. Proto pokud chtějí obyvatelé místní části

zajímavé pohledové vazby.

Dubina spatřit zeleň, vyjíždějí často na kolech dále od domova. 11.6. Původní návrh „Indiánského hřiště“ na parcele č.76/1, 1994

11.3. Dopravní analýza Už v roce 1994 byla vypracována první studie pro areál dětských hřišť Ostrava-Dubina.

Celý katastr Dubina je obkroužen ze tří stran silnicemi první třídy. V jižní části se městský

V dokumentaci se uvádí následující: Areál dětských hřišť je situován na okraji obytného

okruh napojuje na krátkou dálnici spojující Ostravu s Frýdkem Místkem. Také autobusové i

severu Dubina poblíž výpadovky na Frýdek-Místek. Řešené území je ohraničeno chodníkem

tramvajové linky městské hromadné dopravy sídliště pouze obkružují. Dovnitř panelového

ze západní strany, plotem gymnázia ze severu, plotem firmy Unigeo z východu a plotem

bludiště se převážná většina obyvatel dostává pěšky (dostupnost od jednotlivých zastávek

firmy Tamda z jihu. Areál je rozdělen na dvě samostatné části. V první etapě bude

MHD je do 15 minut). Šťastnější část populace pak přijíždí po místních komunikacích až ke

vybudováno dětské hřiště pro nejmenší děti (tzn. do 10 let), které naváže na pozemek

svému domu, kde se jim ale podaří zaparkovat automobil jen při velkém štěstí. Přestože bylo

mateřské školy. Ve výhledu se počítá s dostavbou druhé části areálu podél potoka a

na území vybudováno několik vícepodlažních parkovacích domů, je to na tak velkou

gymnázia. Terén areálu je rovinný bez větších výškových rozdílů. Potok kolem řešeného

koncentraci obyvatel stále málo a problémy s parkováním jsou tu na denním pořádku.

území je většinu roku vyschlý, naplní se však po vydatnějších deštích. Tvoří významný

Mnohdy proto občané v zoufalství porušují dopravné předpisy a parkují například v Obytných

krajinný prvek a je nutné jej ponechat v původním stavu bez zatrubnění. Podél potoka roste

zónách, kde ale svými automobily nebezpečně znemožňují přístup hasicím a záchranným

kvalitní vzrostlá zeleň, která nesmí být stavbou dotčena. V budoucnu se počítá

vozidlům. Otázka parkování zde rozhodně není vyřešena, při výstavbě se totiž nepočítalo

s dobudováním druhé části dětských hřišť pro děti nad 10 let. Na fotbalové hřiště naváže

s tak velkým nárůstem automobilů. Místní komunikace většinou končí jako slepé ulice, což

betonové hřiště na volejbal a tenis

ale nic nemění na vysokém dopravním ruchu, který je způsoben koncentrací velkého množství lidí na poměrně malém území.

11.6.1. Duben 1996

Těsně kolem řešené parcely vede hojně využívaná cyklostezka, která směřuje na jednu

Dokumentace k návrhu dětského hřiště z roku 1994 uvádí, že je potok Zyf nutné ponechat

stranu přes Paskov, kolem řeky Ostravice do Frýdku Místku a na stranu druhou přes Bělský

v původním stavu bez zatrubnění. Ale vzhledem ke zjištění výskytu splaškových vod

les do Výškovic a k řece Odře.

v potoce je nutno jej z hygienických důvodů na území dětského hřiště zatrubnit. Zatrubnění potoka Zyf v areálu dětských hřišť je první fází přípravy území.

11.4. Pěší provoz 11.6.2. Květen 1996, Projektová dokumentace

K samotnému řešenému území části parcely č.76/1 vedou pouze pěší cesty, což jasně předurčuje její funkci pro klidovou odpočinkovou zónu se zelení. Hlavní pěší tah přímo na řešeném území proudí v severo-jižním směru, většina lidí zde pouze prochází do nákupní zóny Tesco - Makro, popřípadě do nedávno vzniklé průmyslové zóny, která se rozrostla na

Investor: Město Ostrava, ÚMOb Ostrava – Jih Projektant: Ing. arch. Pavel Sedlecký, architektonická kancelář Ostrava Náklady: 3.290.000 Kč

23

Projekt zařízení hřišť navazuje na projekt stavby Dětská hřiště Ostrava-Dubina II. etapa,

11.6.5. Rozmezí let 1996 - 2003

který byl zpracován v březnu roku 1996. Předmětem řešení projektové dokumentace

V průběhu několika následujících let byly prvky dětského hřiště opravovány a vyměňovány,

z května roku 1996 byla veškerá zařízení sloužící k pohybovým aktivitám dětí, dále

nezvládly však tak velký nápor dětí a mládeže chtivé vandalismu. V roce 2003 provedl

dovybavení víceúčelových hřišť, tréninková stěna pro tenis a košíkovou, lavičky, odpadkové

Městský úřad obvodu Jih poslední pokusy o záchranu některých herních prvků, ale zcela

koše a sklad potřeb pro údržbu, který může sloužit také pro správce a areálu. Obsahem

zbytečně. Náklady, které už byly do tohoto projektu vloženy, přesáhly svou mez. Došlo tedy

projektu bylo řešení dětských atrakcí, které rozvíjejí myšlenkovou i pohybovou aktivitu dětí,

k odstranění nebezpečných zdevastovaných dřevěných konstrukcí. Dokonce cvičná stěna

inspirují k soutěžení, probouzejí dětskou fantazii a um. Celodřevěné provedení konstrukcí

pro tenis a streetball byla odstraněna. Zachoval se jediný herní prvek – skluzavka s

mělo nepřímo podněcovat estetické vnímání tvarů, kresby a doteku přírodního materiálu.

pískovištěm, který je umístěn blíže ke dvorům obytné zástavby. I tento prvek však již byl

Základním stavebním prvkem bylo borové nebo smrkové dřevo, které je tlakově

mnohokrát obnovován a spravován.

impregnováno. Doplňkovým materiálem byly laminátové skluzavky a tunely s dlouhou životností. Lavičky a odpadkové koše byly z důvodu odolnosti proti vandalizmu a zcizení

11.6.6. Stav v roce 2013

navrženy masivní – betonové (o hmotnosti 480 a 190kg, což je zárukou nezcizitelnosti).

Dnes převládá na ploše trávník, ve kterém se místy vyskytují jako pozůstatek herních prvků

Odpadkové koše jsou navrženy v provedení z pískovaného betonu.

mnohdy prapodivné tvary zpevněných ploch. Zachováno zůstalo také asfaltové hřiště

Sklad potřeb pro údržbu – domek správce: jedná se o sériově vyráběný zahradní domek.

v severní části, ze kterého byla ale k velké škodě odstraněna cvičná stěna pro basketbal a tenis, jelikož tato stěna mnohonásobně zvyšovalo využívání sportoviště. Přestože dnes

11.6.3. Správce hřiště

plocha vypadá katastrofálně a je silně znečištěna psími výkaly, využívá ji hojně jak mládež

Městský úřad najal rok tu dobu zcela pokrokově správce hřiště (vysloužilého horníka

k setkávání i sportu, tak spousta rodičů s malými dětmi. Samotný fakt, že se obyvatelé

v důchodu), který měl zajišťovat dodržování provozního řádu, bezpečný provoz hřiště, dbát o

zdržují na takto znečištěném území, jen dokazuje jejich zoufalost a na plochu tak vzniká tlak

udržování čistoty, denně kontrolovat stav spojů, lan, řetízků, závěsů a celých dřevěných

úzkostné potřeby regenerace. Na území se nenacházejí žádné odpadkové koše. Pár zbylých

konstrukcí a následně provádět zápisy. Funkce správce dětského hřiště na sídlišti nebyla

laviček je v katastrofálním stavu a nedají se snad už ani za lavičky považovat. Osvětlení je

obvykla, spíše odpovídala vyspělejším západním zemím.

z původní výstavby sídliště, klasicky městské sloupovitého typu, ale hodně skromné - vede pouze podél hlavní osy.

11.6.4. Stav hřiště Dubina – II. etapa Zápisy správce hřiště z roku 1996 uvádějí, že počet dětí využívajících zařízení hřiště se pohybuje okolo 90. Způsobovalo to velký nápor na konstrukce, jelikož děti byly nedisciplinované a úmyslně zařízení ničily. Oproti projektu musely být dodavatelskou firmou INTEXT konstrukce několikrát zesíleny a vyztuženy, aby odolaly náporu dětí. Domek správce se stal hlavním útokem mladých vandalů – byla rozbita okna a rozkradeny střešní prkna. Zde je jasně vidět, že i přestože byl pan správce vysoký hrůzu nahánějící muž, který v sociální skupině obyvatel na sídlišti nedaleko hřiště bydlel, a tudíž byl v kontaktu s ostatními obyvateli, se ze strany mládeže správce hřiště žádné autority nedočkal. Na rozdíl od

11.7. Zeleň modelového území 11.7.1. Srovnání let 1996 a 2013 Při dendrologickém průzkumu řešeného území bylo porovnáno stav zeleně dle dostupných původních plánů z roku 1996 a dnešní stav v roce 2013. Z analýzy je jasně viditelné, že keřové patro bylo skoro celé zničeno a do dnešní doby byla zachována, z původně vysázených cca 400 sazenic keřů, ubohá plocha zabírající cca 16m 2. Z dřevin nepřežila přibližně třetina stromů, postupem času však byly v dalších etapách hlavně podél chodníku dosazovány další druhy.

západních zemí u nás nejsou děti vychovávány v kultuře jasně daných pravidel, kterou by viděli všude okolo sebe už odmalička. Sami jeho dva synové spadali do věkové skupiny, která se na vandalismu podílela.

11.7.2. Inventarizace zeleně Mapy a inventarizační tabulky ukazují vývoj zeleně na území a především dnešní stav, který je hlavním podkladem pro zpracování nového návrhu. U stromů převládá sadovnická hodnota č. 2, tedy stromy nadprůměrně hodnotné, vitální i zdravé, odpovídající pěstebním i původním kompozičním potřebám. Mezi nejstarší stromy patří všechny rodu Quercus, jelikož ty se zde vyskytovaly ještě původně před prvním zásahem do území v roce 1996. 24

3 1 2

2 1 1 1 3

2

1

1 2

1

3 1

2

3 2 1 1 1

3 1 1 2 1 1 1

1 1 1 2 1 2 1 2 1

3 1 3

1 1 1 1 1

2 1 1 1

1 3 3

1 1

1

2

1

2 1 2 1 1 1 1

1 3 1

1 2 2

1

1 1 1 1

1 1 1

1

vidlice vidlice

vidlice, náklon

Pořadové číslo jedince

Poznámka

Jiné poškození

1 1

1

1 1

2

3 2 2 2 4 3 3 3 2 2 2 2 3 3 3 4 3 3 2 3 3 4 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 2 2 2 4

SK1 SK2 SK3 SK4 SK5 SK6

Acer ginnala (100%) Lonicera tatarica (100%) Cornus alba (100%) Hibiscus syriacus Cornus alba (20%), Viburnum opulus (30%), Rosa rugosa (50%) Rosa rugosa (100%)

Plocha (m2 )

2 2 1

1 1 1 1 2 3 3 2 1 1 1 2 1 1 1 2 1 2 1 1 1 3 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 3

Taxony

Střední výška (m)

1

Sadovnická hodnota

1 2 3 3 1

Zdravotní stav celkem

1

Statická stabilita

1 1

Výskyt hnilob a dutin

1 1 1 1 2 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 3

Výskyt suchých větví

Poškození koruny

3 2 4 2 4 1 4 1 3 3 5 4 4 3 4 22 4 2 4 2 4 2 4 2 3 1 3 1 3 2 2 4 3 2 4 3 4 2 4 2 4 2 4 3 4 2 4 2 4 2 4 2 4 2 4 2 3 2 4 1 3 2 4 3 4 2 4 2 4 2 4 2 2 3 4 3 4 3 4 2 4 2 4 3 4 2 3 4

Věkové stádium

Výčetní tloušťka (cm)

Šířka koruny (m)

2 10 17 1,5 14 20 2,5 8 19 1,5 10 28 0 2 12 1,5 17 30+28+26+23 0 12 25 0 14 27 1,5 11 24 2 16 29 1,5 16 33 2 16 22+30 2 10 18 2 11 24 2 4,5 18 2 6 14 0,5 5 14 3 6 12+14 2 12 23 2 10 12 2 7 18 1,5 5 26 1,5 15 30 2 18 30+30 2 18 110 3 9 24 1 18 33+36 2 5 18 2 4 17 1,5 7 21 3 6 17 3 12 26 8 20 90 7 15 58 0 6 15 0 7 18+10 0,5 4 8+7 2,5 10 14 2 8 10+14 2 6 18 2 6 20 2 8 12 2 11 16 1,5 2 10

Poškození kmene

8 16 14 18 7 25 19 12 18 21 15 17 11 15 6 8 10 7 13 11 8 10 17 18 24 15 20 8 7 12 10 17 20 20 10 9 3 8 10 6 7 7 10 5

Vitalita

Sorbus media Acer platanoides 'Crimson King' Acer platanoides Aesculus hippocastanum Picea omorica Populus sp. Carpinus betulus Carpinus betulus Tilia tomentosa Acer platanoides 'Schwedleri' Quercus petraea Quercus petraea Acer ginnala Acer ginnala Sorbus media Acer negundo 'Flamingo' Picea omorica Prunus serrulata 'Kanzan' Carpinus betulus Sorbus aucuparia Sorbus aucuparia Betula pendula Quercus petraea Quercus petraea Quercus petraea Tilia cordata Tilia cordata Sorbus aucuparia Sorbus aucuparia Betula verrucosa Acer ginnala Quercus petraea Quercus petraea Quercus petraea Carpinus betulus Carpinus betulus Pinus nigra Prunus serrulata 'Kanzan' Corylus colurna Aesculus × carnea Aesculus × carnea Acer platanoides 'Crimson King' Acer negundo 'Flamingo' Abies concolor 'Argentea'

Báze koruny (m)

Výška (m)

Pořadové číslo jedince

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

Taxon

3 1,5 2 1 1,5 1

4 3 3 1 4 2

Tabulka č.2: Inventarizace skupin keřů

vidlice, náklon zlom větví

náklon zlomený terminál houba, vidlice, náklon vidlice náklon zlom terminál, náklon náklon

náklon vidlice vidlice, náklon vidlice vidlice, náklon vidlice, zlom větve náklon

náklon vidlice, poškoz kořeny náklon

vidlice, zlom v koruně zlom větve

Tabulka č.1: Inventarizace dřevin

25

C. NÁVRHOVÁ ČÁST 12. INSPIRACE

Po odstranění problémů se psy je dalším krokem přisouzení ploše nové funkce - a to funkce otevřené promenády s okolním vyvýšeným travnatým parterem, doplněným o stromové patro se zabudovaným sedacím prvkem naokolo. V hlavním nejvíce využívaném severo-jižním

Nevyčerpatelným zdrojem inspirace jsou především zahraniční realizace a především pak

pěším tahu dojde k rozšíření úzkého betonového chodníku na širší pětimetrovou promenádu,

samotný postoj pokrokových architektonických ateliérů k přístupu ztvárnění městského

která bude vyhovovat zvýšenému pěšímu provozu. Tím zmizí i nevyužívané terénní

prostoru. U nás se sídlištní veřejné prostory mění teprve pozvolna a na většině z nich ještě

modelace, které díky odstranění herních konstrukcí ztratily svůj význam i měřítko.

leží stín minulého režimu. Mnohdy mám pocit, jako by měli tvůrci navrhovaných úprav strach

Přehlednou úpravou okolního terénu dojde k otevření a rozjasnění celého prostoru.

přikročit k radikálnější změně. Ano, území se může zdát limitováno zástavbou, rozsáhlými

Promenáda rozdělí celou plochu na dvě části – z východní strany bude obklopena nově

parkovacími plochami a pravoúhle vedenými trasami, ale i v těchto aspektech je určitá výzva.

založeným parkovým trávníkem a ze stravy západní naváže na zástavbu zpevněnou plochou

V dosavadních regeneracích se především obměňují dětské herní prvky za novější, podle

z žulové mozaiky, čímž dojde v centrální části k vytvoření jakéhosi pocitu malého náměstí.

vývojových trendů a dostupných firem, ale ty samotné zakomponované do původních ploch

Promenáda bude provedena z šedého betonu, po obvodu lemována tvarovanými bílými

sídlištní prostor nijak nezmění. I když by se z výše uvedených analýz mohlo zdát, že do

pásy, které jasně provázejí celou podlouhlou osu areálu.

území nemá naprosto žádnou cenu investovat čas na regeneraci a ani další peníze, přesto je

Hlavní kompoziční změnou je tvar vyvýšených travnatých parterů, který vychází z názvu

opak pravdou. Demografické složení sídliště se od roku 1996 radikálně změnilo, silné

Dubina a původního výskytu dubového lesíku na území. Stylizace dubového listu je hlavním

ročníky dětí odrostly a dnes se na sídlišti vyskytují především dospělí pracovně aktivní lidé a

motivem, který rozvlňuje celou plochu. Potřeba křivek je v zastavěném území panelových

nadcházející generace důchodců. Mladé rodiny s malými dětmi jsou pouze malou součástí.

sídlišť, kde mají hlavní slovo přímky a pravé úhly, jakousi esencí, ve které lze spatřit odkaz k

Věková proměna sídliště vede částečně i ke změně v myšlení těchto uživatelů. Ze strany

přírodě. Sedací prvek, který obkružuje celý travnatý parter je vytvořen z bílého hladkého

obyvatel není kladen tak vysoký nárok na herní prvky dětí, jako spíš na obnovu sportoviště a

betonu. Navazující travnatá plocha vybízí k lehnutí či posazení ve stínu stromu. Partery jsou

dovybavení plochy novým mobiliářem, aby mohl sloužit jako kvalitní veřejný prostor, ve

svým odstupem od země a založením v sedací výšce 40cm nad zemí jasně určeny k pobytu

kterém máme místo i důvod se zastavit a ne tudy pouze procházet do nákupních zón či při

lidí a ne psů a jsou tak pocitově odděleny je od znečištěné okolní země. S ohledem na

venčení psů.

ostatní vyskytující se druhy (z dosazených je to Sorbus, Acer, Tilia a Carpinus, z původních druhů se zde vyskytuje Quercus a Populus), je parter doplněn o novou výsadbu stromů

13. NÁVRH ŘEŠENÍ

druhu Sorbus aria ‘Magnifica‘, který je především vhodný do městského prostředí se znečištěným ovzduším. Tento druh jeřábu navíc obohatí obyvatele o procesy fenologie, se

Návrh se zaobírá přeměnou bývalé plochy dětského hřiště a přilehlých ploch. Vychází

kterými se při žití v městské zástavbě s uniformní zelení někdy zcela vytrácí kontakt. Stromy

z myšlenky volně naprosto bez omezení a předsudků pojmou veškeré plochy i jejich funkce,

v parteru vytvoří v létě příjemný odlehčený stín a tím i jakousi pomyslnou střechu nad

přemýšlet o nich z jiné perspektivy a snažit se dívat novým pohledem až za ně, aby výsledný

pobytovým trávníkem.

prostor působil čistě, jednoduše, příjemně, ale především, aby fungoval.

Z východní strany se od motivu dubového listu odvíjí tvar žulové mozaiky, která je

Prvním krokem je vymezení tzv. „psích louček“, které mohou být situovány do pásů zeleně

seskládána z tmavších i světlejších kostek drobných rozměrů 8 x 10 cm do rozvlněných

mezi jednotlivými okolními dvory. Z pozorování vyplývá, že tyto „mezidvory“ stejně

křivek, které se postupně rozvolňují. Centrální část, mezi dvěma motivy listů vytváří jakési

nevyužívají jiní lidé než majitelé psů. Zde se původní funkce naprosto vytratila rozpadem

pomyslné náměstíčko a je na ni také kladen důraz v grafické části.

původně vybudovaných prvků (dlažba, pergoly, lavičky, pískoviště) a jelikož zde vedou vždy

Celá plocha bývalého dětského hřiště s rozlohou okolo 8000m2 je příliš velká a tudíž je v ostatních částech řešena pouze plošně a funkčně. Především v severní části jsou navrženy obnovy výsadby původně navržených dřevin z roku 1996 (především rozličné druhy původně navrhovaných stromů rodu Acer), které bohužel vypadly a nikdo se je neobtěžoval nenahradit, čímž ale v dnešní kompozici vznikají zvláštní díry i odpudivé pohledy do přilehlé průmyslové zóny. Keřové patro se s ohledem na hygienickou i bezpečnostní stránku

pouze zadní převážně nevyužívané vchody všech domů, nemají obyvatelé tudy potřebu skoro vůbec procházet. Pokud se tyto rozsáhlé prostory po celé vnitřní délce oplotí a budou určeny jako „psí louky“, jak se to stejně už samo děje, může se na hlavní ploše bývalého dětského hřiště venčení psů opět definitivně zakázat.

26

městského prostoru obnovovat nebude. Dále jsou vymezeny dvě pískové plochy pro nové

15. ZÁVĚR

herní, zábavní a posilovací prvky, které budou vybrány s ohledem na dnešní rozvíjející se potřeby dětí, ale i vzrůstající počet dospělých a důchodců na území místní části Dubina. V současné době se nově dostávají do podvědomí i tzv. hřiště pro seniory, která obsahují prvky obohacující smyslové vnímání, které je u starších lidí zhoršeno. Tvary pískovaných ploch opět kopírují vzorové linie dubového listí v centrální části a jsou obklopeny trávníkem.

Cílem této práce bylo získat dostupné podklady k modelovému území, vypracovat související potřebné analýzy a na jejich základě se pokusit navrhnout zahradně architektonickou studii městského prostoru vyjádřenou graficky. Jako modelový objekt byla vybrána zanedbaná plocha s vegetací v samotném centru zástavby panelového sídliště Ostrava-Dubina.

Mezi pískovými plochami je navržena obnova sportovního hřiště, především znovu

Samotná sídlištní zástavba vynáší velké nároky na zeleň a ztvárnění jejich ploch, kterým

vybudování stěny pro basketbal, o kterém by se dalo říci, že je klasickým sportem městských

navíc často ponechán jen zbytkový prostor mezi domy, který nezískal funkci parkování.

ulic sociálních sídlišť a je tedy škoda, že možnost této hry byla se stěnou odstraněna. Podél

Zvláště s ohledem na minulost, kdy se příliš na sídlištní vegetaci nemyslelo a byla

sportoviště jsou v pásech okolo promenády navrženy opět zabudované sedací prvky z bílého

odsouvána na úkor zahušťování výstavby, je nutné se znovu nad těmito plochami zamyslet a

hladkého betonu. Při navrhování tohoto mobiliáře se především myslelo na znemožnění

alespoň se pokusit je inovovat.

odcizení, demontování nebo rozebrání. Tyto zabudované sedací prvky jsou klasickou

Práce se zabývá širším historickým pojetím urbanizačního procesu nově budovaných

složkou nově navrhovaných městských prostorů v zahraničí. Pohledovou clonu od přilehlé

městských částí Ostravy v období komunismu. Řešeny jsou také širší vztahy a dopravní

průmyslové zóny tvoří v současné době nevzhledný rezavý vlnkovaný plech s ostnatým

analýza ve větším měřítku. Na samotné zájmové ploše pak byly pozorovány a analyzovány

drátem, který je ve vlastnictví firmy CT Zone. Aby se pocitově prostředí proměnilo, bylo by

vztahy v území, vedení inženýrských sítí, provozní i kompoziční řád. Výsledkem práce je

nejlépe plot vyměnit nebo alespoň opatřit nátěrem či se jej popř. opět pokusit nechat porůst

předložený zahradně architektonický návrh prostoru, který se snaží vnuknout ploše novou

popínavými rostlinami. Důležitým prvkem je i doplnění odpadkových košů a především

funkci a především se z ní tak snaží utvořit místo, kde by lidé rádi trávili svůj čas a zastavili

nedostatečného osvětlení, které by tak eliminovalo tmavá zákoutí působící nebezpečně.

se, i přesto že jsou v městských prostorech společenské aktivity styku mnohem povrchnější. Stále je totiž důležité rozvíjet alespoň pasivní kontakt mezi obyvateli, který se tato plocha

14. DISKUSE

snaží nově nabídnout.

Je více než jasné, že sídliště v České republice ještě dlouho budou realitou, se kterou

16. SOUHRN

musíme i do budoucna stále počítat. Zahraniční příklady regenerace dokazují, že čím dříve dojde k nástupu procesu regenerace panelových sídlišť, tím dříve se mnohou stát když ne

Cílem této bakalářské práce je zahradně architektonická studie konkrétního městského

zcela plnohodnotnými, tak aspoň hodnotnějšími městskými celky. Tento proces regenerace

prostoru. Modelové území se nachází v centru panelového sídliště Ostrava-Dubina. Prostor

nezahrnuje pouze urbanizační aspekty a životní prostředí, ale musí být posouzen jako

bylo podrobeno analýzám a doplněno o historický kontext urbanistického vývoje poválečné

proces regenerace celkového společenského života na sídlištích. Základním prvkem

výstavby v Ostravě. Práce zahrnuje i inspirační zdroje a je obohacena o historické mapy,

k docílení by mělo být podílení se obyvatel na utváření společenského života a rozhodování

fotografie a dokumentaci současného stavu. Výsledky analýz a poznatky z literatury byly

o okolí, které ho utváří. Mnohdy se to může zdát nemožné, jelikož obyvatelé už ztratili zájem

použity v řešení městského prostoru.

se na něčem podílet a navykli si na pasivní postoj života v izolovaných bytových jednotkách. Přesto je potřeba to alespoň zkusit, vyprovokovat určitý postoj obyvatel, donutit je přemýšlet o svém okolí jinak než jen jako o negativních plochách, které je nutno rychle překonat, aby se člověk dostal do práce a zpět do svého izolovaného soukromí. Je potřeba dát najevo, že je možné zlepšit prostředí i dodatečnými úpravami, které nebyly součástí původních projektů. S příchodem regenerace sídlišť by mělo dojít k přeměně v účelně uspořádané, čisté, bezpečné a příjemné místo pro život, nabízející co největší počet potřebných funkcí.

17. RESUMÉ The aim of this Bachelor thesis is the landscape architectural study of a specific urban space. Model area is located in the center estate housing in Ostrava-Dubina. The area was subjected to analyses and supplemented by the historical context of urban development of post-war construction in Ostrava. The thesis also includes sources of inspiration and is enriched by historical maps, photographs and documentation of the status quo. The results of the analyses and findings from the literature were used in the urban area.

27

18. KLÍČOVÁ SLOVA Architektonická studie, analýza, sídliště, veřejný prostor, městský prostor, návrh, Ostrava-

E. POUŽITÉ ZDROJE 20. Publikace

Dubina.

BARTOŇ, M. Socialistická výstavba a přestavba Ostravy. In: OSTRAVA: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 13. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1985, s. 532-538.

19. KEY WORDS

BARTOŇ, M. Urbanistický rozvoj Ostravy do roku 2000. In: OSTRAVA: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 9. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1997, s. 181-185.

Architectural study, analysis, estate housing, public space, urban space, proposal, Ostrava-

DAVID, J. Paměť města - názvy míst Ostrava. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2012,

Dubina.

D. SEZNAM GRAFICKÝCH DOKUMENTŮ

DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Obrázky č. 1, 2, 3, 4: Centrální park Jižní svahy, Převzato z http://www.zlin.eu/page/34951.centralni-park-jizni-svahy/

ERBEL, J. Veřejný prostor. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org

Obrázky č. 5, 6, 7, 8: Sídliště Chlebovická – Tupolevova, převza to z: http://www.letnany.cz/cely-prispevek.php?clanek=regenerace-ploch-vnitrobloku-chlebovickatupolevova-v-let-anech&id=237

FUCHS, B. Vývoj stavby sídlišť. Brno: Vědecko-technické nakladatelství, 1950, 219 s.

Obrázky č. 9, 10, 11, 12: Vnitroblok za Žižkovskou vozovnou, převzato z http://www.a05.cz/projekty/2306-vnitroblok-za-zizkovskou-vozovnou Obrázky č. 13, 14, 15, 16: Arnulf Park, Zdroj: foto Klára Fialová Obrázky č. 17, 18, 19, 20: Obytná čtvrť u Olympia parku, Mnichov, Zdroj: foto Klára Fialová Obrázky č. 21, 22, 23, 24: Rudolf-Bernar-Park, Vídeň, Zdroj: foto Klára Fialová Obrázek č. 25: Lokalizace - Česká republika Obrázek č. 26: Lokalizace - Ostrava Jih Obrázek č. 27: Dubina u Ostravy, Parcela č. 76/1 Obrázek č. 28: I. vojenské mapování 1764-1768 Obrázek č. 30: Císařské povinné otisky stabilního katastru 1824-1836 Obrázek č. 31: II. vojenské mapování 1836-1852

GEHL, J. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0. GEHL, J. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0. HALÍK, P., KRATOCHVÍL, P. a NOVÝ, O. Architektura a město. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 204 s. HALÍK, P., KRATOCHVÍL, P.,NOVÝ, O. Architektura a město. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 204 s. ISBN 80-200-0665-6. HNILIČKA, P., LEUTHÄUSER, G. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. HNILIČKA, P., LEUTHÄUSER, G. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. HORNÝ, J. Duch a místo – Předmluva k českému vydání. 1. vyd. Brno: ERA, 2004. ISBN 8086517-95-0. HRŮZA, J. Vývoj urbanismu. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, S. 191-137. ISBN 80-010-1549-1.

Obrázek č. 32: III. vojenské mapování 1872-1953 Obrázek č. 33: III. vojenské mapování 1872-1953, Dubina

LOFLAND, H. L. The Public Realm. Exploring the city’s quintessential social territory. New York: Aldine de Gruyter, 1998.

Obrázek č. 29: Císařské povinné otisky stabilního katastru 1824-1836

MUSIL, J., HORSKÁ, P., NAUR, E. Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl: Paseka, 2002.

Tabulka č.1: Inventarizace dřevin

QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno 1971, 75 s.

Tabulka č.2: Inventarizace skupin keřů

QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno 1975. SCHMEIDLER, K. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Vyd. 2. Brno: Zdeněk Novotný, 2001, 292 s. ISBN 80-238-6582-X.

28

F. PŘÍLOHY SIEVERTS, T., LEUTHÄUSER, G. Cities without cities: an interpretation of the Zwischenstadt. English language ed. New York: Spon Press, 2003, xviii, 187 p.

Příloha č. 1: Širší územní vztahy

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDZRŽBY ZELENĚ. Inspirace: Obnova vnitrobloku za Žižkovskou vozovnou. Brno: Tiskárna Didot, spol. s.r.o., 2012, roč. 2012, č. 3.

Příloha č. 3: Dopravní analýza podrobná

ŠILHÁNKOVÁ, V. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta architektury, Ústav teorie urbanismu, 2003.

Příloha č. 5: Zkracování cest

ŠIMEK, P. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu. Lednice: MZLU v Brně, Atelier biotechniky I, ZS 2010/2011. 12 s. (Osnova učebního textu - koncept)

Příloha č. 7: Původní návrh z roku 1996

TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky. Česká geologická služba, Praha 2003, 68 s.

Příloha č. 9: Inventarizace zeleně 2013

VAVŘÍK, I. in GEHL, J. Nové městské prostory. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2002, 263 s. ISBN 80-865-1709-8. Zeleň ve městě - město v zeleni. 2. české vyd. Překlad Vladimír Buriánek. Brno: Ústav územního rozvoje, 2011, 69 s. ISBN 978-808-7318-188. ŽÁRSKÝ, B. Město ve městě: Životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih. Ostrava-Mariánksé Hory: Montanex, a.s., 2009. ISBN 978-80-7225298-5.

Příloha č. 2: Dopravní analýza Příloha č. 4: Pěší provoz Příloha č. 6 :Inženýrské sítě Příloha č. 8: Stav v roce 2013 Příloha č. 10: Návrh situace Příloha č. 11: Perspektiva 1 Příloha č. 12: Perspektiva 2 Příloha č. 13: Perspektiva 3 Příloha č. 14: Objemová axonometrie

21. Elektronické zdroje Centrální park Jižní svahy. Zlín: Oficiání stránky města [online]. 2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zlin.eu/page/34951.centralni-park-jizni-svahy/ Dubina: (Ostrava). In: Wikipedie: Otevřená encykopedie [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dubina_(Ostrava) Regenerace ploch vnitrobloku Chlebovická – Tupolevova v Letňanech. In: Městská číst Praha 18 - Letňany [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.letnany.cz/celyprispevek.php?clanek=regenerace-ploch-vnitrobloku-chlebovicka-tupolevova-v-letanech&id=237 SOJKOVÁ, E. Zeleň a sídliště. Zahrada web [online]. 2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/realiza-a-udrzba/Zelen-asidliste__s517x43667.html Územní plán města Brna 2006, Obecně závazná přihláška statutárního města Brna č.2/2004 Dostupný z www: http://gisbrno.tmapserver.cz/tms/doc/up/vyhlaska/Vyhlaska.pdf Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000, 1989.

29