Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 7. volební období
ZÁPIS z 6. schůze výboru pro zdravotnictví, která se konala dne 5. března 2014
Přítomni byli poslanci: Antonín Pavel, Běhounek Jiří, Bendl Petr, Hnyková Jana, Holík Pavel, Hovorka Ludvík, Koskuba Jiří, Kaňkovský Vít, Kasal David, Krákora Jaroslav, Marková Soňa, Nohavová Alena, Nykl Igor, Pastuchová Jana, Skalický Jiří, Svoboda Bohuslav, Štětina Jiří, Vyzula Rostislav Omluveni: Adam Vojtěch, Brázdil Milan, Heger Leoš, Jakubčík Igor, Kostřica Rom, Mackovík Stanislav, Volčík Pavel Schůzi výboru pro zdravotnictví vedl předseda výboru, poslanec Rostislav Vyzula. Zahájil tuto schůzi v 10:00 hodin. Přivítal na jednání přítomné poslance a hosty: zástupce ministerstva zdravotnictví Lenku Tesku Arnoštovou a Toma Philippa, ministerstva práce a sociálních věcí Veroniku Sokolskou, ministerstva vnitra Jana Sixtu, ministerstva zemědělství Jindřicha Šnejdrleho a všechny hosty z řad veřejnosti. Předseda výboru seznámil přítomné s programem schůze: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 72) Odůvodní: zástupce Ministerstva zemědělství, zástupce Ministerstva zdravotnictví Zpravodaj: posl. MUDr. Jiří Štětina Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (sněmovní tisk 113) Odůvodní: zástupce Ministerstva zdravotnictví 1
Zpravodaj: posl. Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 30) Odůvodní: zástupce Ministerstva vnitra zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí zástupce Ministerstva zdravotnictví Zpravodajka: posl. Mgr. Soňa Marková Informace předsedy Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. k problematice strukturálních fondů pro zdravotnictví na nové finanční období k Horizon 2020 (a k moţnosti čerpání finančních prostředků z rámcových programů EU) Volba členů, předsedů a místopředsedů podvýborů Sdělení předsedy výboru 7. Různé Proběhlo hlasování o návrhu programu schůze. Hlasování: PRO: 17 (nebyl J. Běhounek), PROTI: 0, ZDRŢEL SE: 0. Návrh programu byl přijat. (usnesení č. 22) K bodu 1 – Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 72) Předseda výboru přivítal na jednání výboru náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Valentu a jeho spolupracovníky a náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrleho. Zpravodajem pro tento tisk je Jiří Štětina. Úvodní slovo náměstka MZE Jiřího Šnejdrle: Děkuji za slovo, pane předsedo. Váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (sněmovní tisk 72). Návrh zákona je předkládán jako materiál ministerstva zemědělství. Účelem navrhované právní úpravy je přizpůsobení českého potravinového práva předpisům EU, především novému nařízení na označování potravin dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelů. Současně se provádějí změny s cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, zvýšení bezpečnosti potravin, navýšení maximální sazby sankce; uvádění na trh potravin, které nesplňují poţadavky na správné označení nebo kvalitní parametry a sloţení; a rozšíření kompetence Státní veterinární správy na úřední kontrolu zvěřiny v celém potravinovém řetězci. Cílem výše uvedených úprav, které mají dopad na celý potravinářský 2
průmysl je primárně posílení ochrany zdraví spotřebitelů a informovanosti konečného spotřebitele. Tolik mé přednesení. Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Valenta: Já bych jen krátce řekl, ţe stávající návrh novely zákona 110 o potravinách je výsledkem delšího projednávání v minulém období, kdy jako závěr byl přijat tento kompromisní návrh. Z hlediska MZd tento návrh zajišťuje i nadále všechny kompetence a nástroje, které má mít ministerstvo zdravotnictví v těch nejrizikovějších oblastech ochrany veřejného zdraví. Z tohoto pohledu se MZd ztotoţňuje s tímto návrhem a podporuje ho. Zpravodaj Jiří Štětina: Rád bych v úvodu zmínil dvě věci: jiţ v minulém volebním období byla připravena tato zpráva a došlo k zásadní nedohodě mezi MZd a předkladatelem MZE. Na základě toho byl seminář, na kterém jsme si vyjasňovali některá stanoviska. Pak došlo ke změně vlády. Nyní jiţ k tomu vlastnímu. Budu se zabývat preventivní rolí orgánu veřejného zdraví, protoţe je to dle mého názoru i názoru všech zdravotníků zásadní věc. Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro ochranu veřejného zdraví, tj. zdraví populace. Z tohoto titulu byly Ministerstvu zdravotnictví svěřeny horizontální poţadavky na potraviny, tedy oblasti, které mají obecně dopad na všechny potraviny a souvisí s dopadem na zdraví populace, jako jsou: přídatné látky, aromatické látky, potravinářské enzymy, mikrobiologická a chemická kontaminace potravin a aspekty označování potravin mající přímou návaznost na zdraví spotřebitele, jako je označování alergenů, výţivové označování nebo zdravotní tvrzení. Do působnosti Ministerstva zdravotnictví dále patří: potraviny nového typu, kdy rozhodujícím aspektem při povolení k uvedení na trh je jejich bezpečnost a výţivová rovnocennost konvenčním potravinám; doplňky stravy a potraviny pro zvláštní výţivu, kam se řadí i potraviny pro zvláštní lékařské účely a potraviny pro kojence a malé děti, kde se bezpečnostní aspekt pojí s aspektem výţivovým, s posuzováním vhodnosti tohoto typu pro různé skupiny populace. Navíc se v těchto případech jedná velmi často o hraniční výrobky, kdy je nutné důkladně posuzovat zařazení do jednotlivých kategorií potravin. Doplňky stravy jsou příkladem potravin, které patří mezi hraniční přípravky s léčivy, a kde je nutné velmi důkladné posouzení jejich sloţení, způsobu pouţití, určení vhodnosti pro skupiny populace a případné omezení pouţívání. Ministerstvo zdravotnictví vykonává samo a prostřednictvím regionálních orgánů ochrany veřejného zdraví pravomoce svěřené mu kompetenčním zákonem, zákonem o ochraně veřejného zdraví, ale i zákonem o potravinách i v oblasti společného stravování. Mezi tyto pravomoce patří zejména státní zdravotní dozor. Základem státního zdravotního dozoru je posuzování a hodnocení zdravotního rizika, a to v kontextu epidemiologické situace v místě, v návaznosti na protiepidemickou činnost (došetřování příčin vzniku onemocnění), jakoţ i priority ohroţení zdravotního stavu plynoucího z aktuálních zjištění a systematického monitoringu ţivotních podmínek, včetně dietární expozice jako jsou např. expozice cizorodým látkám.
3
Součástí státního zdravotního dozoru je i posouzení zdravotního stavu personálu. V krizové situaci (např. povodně, epidemie, ale i metylalkohol) plyne akceschopnost právě z denní preventivní práce a znalosti terénu, prostředí a jeho specifik. Státní zdravotní dozor prováděný pracovníky KHS má nejen represivní charakter, ale vzhledem ke komplexnímu záběru ochrany veřejného zdraví, jeho úloze dané zákonem a provázanosti s dalšími lékařskými obory hygieny, epidemiologie, toxikologie, mikrobiologie je současně významným preventivním působením nejen při předcházení vzniku a šíření onemocnění ale i při ovlivnění stravovacích návyků jednotlivců i skupin obyvatelstva Jako dotčený orgán státní správy dle §77 zákona 258 působí orgány ochrany veřejného zdraví (KHS) svým odborným posouzením projektových dokumentací potravinářských provozoven v prevenci stavebních a technologických závad, a tím předchází budoucím problémům. Znalost z fáze projektování usnadňuje budoucí státní zdravotní dozor. Hlavním účelem navrhované právní úpravy je zajištění adaptace přímo pouţitelných předpisů Evropské unie, které v oblasti potravinového práva z velké části nahradily dřívější směrnice. Cílovým stavem je harmonizace zákona o potravinách s předpisy Evropské unie, kde jde především o vyjmutí duplicitních ustanovení a převzetí terminologie pouţívané předpisy Evropské unie. Poslanecké sněmovně předkládaný materiál zachovává výkon dozoru nad stravovacími sluţbami ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví s tím, ţe oproti stávající právní úpravě bude správa nad zacházením se zvěřinou v celém potravinovém řetězci, tj. včetně uvádění zvěřiny na trh při poskytování stravovacích sluţeb, svěřena jednomu dozorovému orgánu Státní veterinární správě. Návrh zákona dále odstraňuje duplicitní informační povinnost v případě obohacených potravin, doplňků stravy, kojenecké výţivy a potravin určených pro zvláštní výţivu, kdy tato povinnost bude plněna pouze vůči Ministerstvu zdravotnictví. Dne 11. prosince 2013 návrh zákona projednala vláda a přijala usnesení č. 931, ve kterém s návrhem zákona vyslovila souhlas. Schválený vládní návrh zákona odpovídá kompromisu, který byl uzavřen mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví. Jakýkoliv přesun kompetencí nad rámec schváleného kompromisu by byl ze strany Ministerstva zdravotnictví i zdravotního výboru PSP neakceptovatelný. Toto je vše v rámci obecné rozpravy. Děkuji. Předseda výboru R. Vyzula otevřel rozpravu. Petr Bendl: Překvapilo mě to, myslel jsem, ţe bude diskutovat více lidí k takovéhle důleţité novele. Jsem dlouhodobě přesvědčený ţe o zdraví rostlin a zvířat se má starat veterinář a o zdraví lidí se má starat doktor medicíny – zjednodušeně řečeno. Tento návrh jde tím směrem, byť je kompromisem – tak, jak zde bylo řečeno, veterináři dlouhodobě upozorňují na to, ţe je tady obrovský problém se zvěřinou a hrozí, ţe se právě v té oblasti, kdy přestává veterinář kontrolovat pohyb zvěřiny, ţe se můţe na trhu s potravinami odehrát událost, která bude pro spoustu lidí nepříjemná. Myslím si, ţe to není příliš dostatečné. Chápu ministerstvo zdravotnictví, které se tomu brání, ale já jsem hluboce přesvědčený o tom, ţe je naší
4
povinností odstraňovat mnoţství razítek, které v této zemi jsou, také kontroly v oblasti potravinářství jsou často duplicitní. Podíváte-li se do systému, ty potravináři jsou zatěţováni kontrolami nadbytečně, protoţe se kontroluje jedno a totéţ a pokaţdé to dělá jiný státní orgán. My bychom měli hledat způsob, jak mnoţství těch razítek v této oblasti zmenšovat. Tím neříkám, ţe by mělo být méně kontrol. Ale měli bychom nechávat věci, které jsou veterinářské – na veterináře, a věci, které jsou pro doktora medicíny, to znamená ty, které se týkají lidí, nechat tomu lékaři. To, o co zbytečně dlouhodobě ministerstvo zdravotnictví bojovalo bylo prolínání těchto kompetencí, a to si myslím ţe je špatně. Děkuji. Vladimír Valenta: Je to víceméně pokračování diskuse, která jiţ proběhla. Já zrekapituluji to, ţe v minulosti byla celá tato oblast předmětem dozoru a péče hygienické sluţby. Poté došlo přijetím zákona o potravinách v roce 1997 k rozdělení kompetencí tak, jak je současná podoba. My jsme to uţ tehdy akceptovali proto, protoţe hygienické sluţbě zůstává dozor nad těmi nejrizikovějšími oblastmi a to společné stravování je, protoţe tak kromě role zdravotního rizika z potravin vystupuje i dominantní role personálu, moţnosti přenosu touto cestou, o čemţ svědčí řekněme 2 000 lidí vyloučených z procesu veřejného stravování právě z důvodů epidemiologických nebo jiných. Čili takto zůstala ta péče zachována a měla by tak být. Je to otázka porovnání s evropskou zkušeností, kde pokud nejsou tyto úřadu úplně samostatné, tak jsou pod ministerstvem zdravotnictví nebo jako agentury jim zřizované. Dominantní úloha, které je zde v oblasti ochrany veřejného zdraví prostě jednoznačně musí zůstat na MZd v těch nejrizikovějších oblastech. Jiří Stětina: Já bych jen stručně zopakoval formulaci, kterou jsem měl ve zpravodajské zprávě, čímţ chci odpovědět na dotaz pana kolegy Bendla. Zde je jasně řečeno, ţe správa nad zacházením se zvěřinou v celém potravinovém řetězci, tj. včetně uvádění zvěřiny na trh při poskytování stravovacích sluţeb, bude svěřena jednomu dozorovému orgánu - Státní veterinární správě. Takţe si myslím, ţe je vše naplněno tak, jak si přál bývalý ministr zemědělství, coţ je dnes v souladu. Děkuji. Vladimír Valenta: Já bych k tomu ještě dodat, k té zvěřině a k tomu, ţe tady ještě zazněla hrozba od pana poslance Bendla – pamatuji období nedávné, kdy veterináři nevěděli, kam dříve skočit, takţe se obrátili na hygienickou sluţbu, aby převzala - i ve společném stravování – dozor nad zvěřinou. My jsme to provedli a řadu let jsme to dělali. Dělali jsme to tak, ţe v průběhu této doby tady nebyly ţádné epidemie a nebyly tady vyšší výskyty antropozonoos ?, které šly z oblasti nebo které by byly v oblasti zvěřiny. Tady nebyl zdravotní problém. Ten zdravotní problémy tady není, není tady vyšší výskyt. To, čím se třeba hrozí, je trichinella. Její poslední výskyt byl 1 případ za posledních 8 let. Máme tady dominantnější zdravotní problémy a to riziko není takové, aby zasahovalo do zdravotního stavu současné doby. Chápu, a to byl i ten důvod, proč jsme kompromisnímu návrhu vyšli vstříc, ţe zvěřina je prostě komodita, kde ta prvovýroba je trošku jiná nebo řekněme kde není stabilní dozor veterinární sluţby, takţe z tohoto pohledu já toto vnímám a myslím si, ţe se s veterinárními orgány domluvíme tak, abychom jim opravdu předali ty informace kde je ta zvěřina zpracovaná. A aby to převzali. Budu rád, kdyţ se tímto budou veterináři i nadále zaobírat. Toto byl ten přístup, se kterým jsme šli při převedení toto kompetence do oblasti ministerstva 5
zemědělství. Na druhou stranu zde musím reagovat na vyslovenou hrozbu, která tady zazněla a uvést ji na pravou míru. Petr Bendl: Jen krátce. Ta situace se zásadně změnila, pane náměstku. Oproti minulosti, zejména černá zvěř je přemnoţená, dochází k poráţkám načerno, dochází k odstřelu načerno, dochází k pytlačení, a to jsou ty signály, které registrovali veterináři a proto dlouhodobě volají po tom, aby měli v kompetenci kontrolu zvěřiny v celém tom potravinovém řetězci.V tom je ten problém. V minulosti to nebyla aţ taková záleţitost. Já jsem za tu situaci popsanou v zákoně rád, myslím, ţe je to cesta správným směrem, proto jsem to tady i říkal, já bych v tom kompromisu šel dál, byl bych v tomto odváţnější, mohli bychom ušetřit víc byrokracie. Jsem rád alespoň za tohle. Rostislav Vyzula: Děkuji, prosím další příspěvky do rozpravy? Nevidím ţádné. Takţe uzavírám obecnou rozpravu. Má někdo něco do podrobné rozpravy? Také nevidím. Prosím o závěrečná slova. MZe ani MZd – nic. Zpravodaj Jiří Štětina přednesl návrh usnesení. Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 1. Hlasování: PRO: 18, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 23) Náměstek ministerstva zemědělství Jindřich Šnejdrle: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl poděkovat pánům poslancům a paním poslankyním za schválení onoho usnesení, myslím si, ţe je to dobrý krok k tomu, aby zákon byl přijat a bude naplněno programové prohlášení vlády. Ještě jednou děkuji a zároveň bych se chtěl omluvit z dalšího jednání vašeho výboru. Děkuji. Rostislav Vyzula: Děkujeme pane náměstku za přítomnost i za váš příspěvek. K bodu 2 – Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (sněmovní tisk 113) Předseda výboru R. Vyzula přednesl prezentaci (viz. příloha zápisu). Poté přednesl svou prezentaci i náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta – viz. příloha. V rozpravě vystoupili: Skalický, Valenta – reakce, Hovorka, Valenta, Nykl, Bendl, Svoboda, Štětina, Kasal, Hnyková, Hovorka, Běhounek Jiří Skalický: Váţený pane předsedo, já děkuji v kaţdém případě za materiál, který byl předloţen, protoţe ty původní známe a opravdu na tonějakým logickým způsobem navazuje. Nicméně mě v tomto materiálu, nebo u tohoto materiálu chybí jedna záleţitost a to dost podstatná a to jsou finanční prostředky. Tady máme koncepci, co bychom chtěli, co si myslíme, ţe je dobře po stránce odborné, po stránce toho, aby se sníţily dopady na čerpání klasické zdravotní péče, ale otázka zní, zda je moţno, a to je i otázka na pana náměstka, zda je moţno alespoň rámcově, velmi zhruba, vím, ţe to je obtíţná záleţitost, ale přiřazovat 6
některým kapitolám, které jsou dobře definovatelné, co to bude stát, respektive jaké finanční prostředky a zdroje budou potřeba, protoţe ty finance půjdou mimo rámec klasických nákladů na zdravotní péči. My víme, ţe dneska se ve zdravotnictví otočí celkem 270-280 miliard. 220230 jde přes zdravotní pojišťovny a toto je předpokládám k tomu nějaký další balík peněz, který bude potřeba aby, samozřejmě bylo by dobré to sekundárně provázat s tím, ţe třeba se to projeví v poklesu nákladů na zdravotní péči, ale to si myslím, ţe je příliš daleký výhled a sofistikovaná záleţitost, nicméně v prvním kroku tento materiál asi ne doplnit, ale k němu přiřadit aspoň rámcové finanční odhady, abychom věděli o jakých penězích to vůbec bude, pokud. Vladimír Valenta: Samozřejmě, my jsme při koncipování tohoto dokumentu si byli tady tohoto problému vědomi a stáli jsme tedy před otázkou, jestli udělat jakýsi kvalifikovaný odhad, nebo s tím kvalifikovaným odhadem přeci jenom trošku počkat a jít jinou cestou. Rozhodli jsme se jít touto druhou cestou. Ta spočívá v tom, ţe při přípravě těch akčních plánů, tamty uţ budou konkrétní a tam uţ budou pojmenovány konkrétní prostředky na co a v jakém mnoţství. Čili toto bude jednoznačně definováno, samozřejmě. To je jedna věc. Druhá věc je, a ta je podle mě zásadnější, ţe do stávající prevence, podpory zdraví a do této oblasti mimo program vlastně běţných sluţeb zdravotnických, kde dneska zhruba 2,3% z objemu peněz, které jdou do zdravotnictví, je to na úrovni 6 nebo 7 miliard korun, čili to nejsou malé prostředky, a my chceme v rámci té resortní pracovní skupiny a máme tam tedy kapacitu a vlastně jsou tam zastoupeni ti lidé, kteří by měli rozklíčovat tento objem peněz, na co jde, jak je vyuţíván. A samozřejmě i toto jsou prostředky, jejiţ usměrňováním podle reálné efektivity a přínosu, pro veřejné zdraví, bychom chtěli vyuţít pro ty aktivity, které tady jsou. Třetí oblast financování, která takto vlastně zasáhne do řešení této problematiky jsou ty zmíněné evropské fondy. Tam je předpoklad, ţe by právě pro tuto oblast mohlo být čerpáno aţ 2 miliardy korun. V tom období 2014 aţ 2020. Podotýkám, ţe v této oblasti za minulé období nebylo čerpáno nic, nebo nebyly vlastně stanoveny vůbec tady ten problém, pro čerpání z těchto evropských prostředků. Takţe teď se tam tato problematika objevila a bude se ţádat o ty 2 miliardy, nebo budou probíhat jednání, jestli to budou 2 miliardy, nebo 1, asi v tom konečném kontextu nedokáţeme teď specifikovat, ale podstatné je, ţe se to jako téma dostalo do toho financování z evropských fondů a tady to bude cesta třetí k tomu financování. Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já jenom bych chtěl říct, ţe já jsem na tu křivku poklesu prostředků na ochranu zdraví a podpory prevence upozorňoval vytrvale od roku 2006 všechny ministry zdravotnictví, kteří se tady vystřídali a vţdy jsem dostal bagatelní odpovědi, ţe peníze nejsou jen v oblasti zdravotnictví, ale i v oblasti v jiných resortech a podobně a ţe je to záleţitost, která je průřezová a především v rodinách se musí vychovávat lidi ke zdravému ţivotnímu stylu atd. Ale všichni, kdo tady byli ve Sněmovně od roku 2006, tak si všimli toho, co se dělo v oblasti hygieny a prevence, ţe měli jsme tady na minulém zasedání Výboru pro zdravotnictví ten graf, co se událo v hygienické sluţbě a v oblasti veřejného zdraví, kdy došlo k poklesu lékařů v oblasti hygieny ze 6000 zhruba na 2000. Byl jednoznačný trend, zmenšit rozsah pracovníků v hygienické sluţbě. Postupně jak docházelo k tomu, ţe se třeba očkování vytrhlo z oblasti, myslím teď distribuci očkovacích látek a jejich pořizování ze státního rozpočtu, tak jednak se té hygieně brala práce, i zdravotním ústavům a na druhou stranu i z oblasti financování, celé očkování bylo vytrţeno z garance státního rozpočtu. Bylo převedeno na oblast financování zdravotního pojištění. Tehdy se říkalo, ano ta částka, která se uspoří ve státním rozpočtu, asi 800 milionů korun, půjde na vzdělávání lékařů atd. Takţe to všechno tady byly trendy, které nás nyní vedou k usnesení, které jsme přijali na minulém 7
zasedání Výboru pro zdravotnictví, kdy jsme přijali usnesení k revitalizaci hygienické sluţby. Zdravotní ústavy v letech 2006-2010 postupně byly personálně vytunelované, z větší části, takţe nadělali se z nich slupky, které bylo potom nutno roku 2012 sloučit do nějakých dvou zdravotních ústavů, protoţe řada lidí odešla. Byla tady jednoznačná tendence k privatizaci zdravotních ústavů. Peníze které se dají do prevence ochrany zdraví, tak kaţdý hygienik řekne, ţe to jsou nejlevnější peníze do zdravotnictví, které se dávají, protoţe mají největší přidanou hodnotu, přinesou největší úspory a bez toho, ţe se bude investovat do prevence a do podpory ochrany zdraví, tak ţádný zdravotní systém není schopen utáhnout rostoucí náklady. Já bych chtěl ještě říct jednu věc, která mě napadla u těch grafů. Bylo by určitě dobré, kdyby třeba na ministerstvu zdravotnictví mohla vzniknout i nějaké studie, nebo převzít nějakou studii ze zahraničí, která ukáţe na ten vliv těch grafů, třeba co se událo v oblasti legislativy v konkrétních státech, jak došlo k omezení třeba kouření v legislativní oblasti, jak se to projevilo potom na úsporách ve zdravotním systému, protoţe tady nám bylo dlouhodobě vtloukáno do hlavy, ţe jakákoli represe v oblasti kuřáctví nepřinese ten efekt v tom, ţe dojde k poklesu nákladů na zdravotní péči apod. Myslím si, ţe ten graf zejména v oblasti Maďarska by se dal moţná vysvětlit tím, ţe v Maďarsku se hodně kouří, hodně se tam jí uzeniny, takţe moţná i to je jeden z důvodů, který vedl k tomu, proč to Maďarsko je na tom tak špatně. Ale určitě by to bylo dobré na podporu těch argumentů, v případě ţe se budou přijímat nějaké protikuřácké zákony apod. Děkuji za pozornost. Vladimír Valenta: Jenom krátce bych odpověděl, ţe součástí usnesení toho lednového, které jste přijali byl vlastně úkol pro mě, abychom zpracovali jednak analýzu dopadu změny očkování a jednak analýzu celkového vývoje sluţby od roku 2006 do roku 2011, čili samozřejmě to mám za úkol. Igor Nykl: Děkuji. Já jako kardiolog bych chtěl na příkladu kardiovaskulárních nemocí říct, ţe skutečně tam ta problematika prevence je absolutně nezbytná, protoţe ve vlastní léčbě infarktu my uţ jsme absolutní světová špička, my uţ vůbec nejsme schopni zlepšit, my máme v Česku pokrytou celou republiku komplexními kardiovaskulárními centry, kde je 24hodinová sluţba, pouţívají se veškeré materiály, jak ve světě, a tam uţ nejde sniţovat tu úmrtnost, a jedinou moţností v této problematice je skutečně prevence. Trošku problém je, ţe stejný systém není vybudován v problematice léčby mozkových příhod, kde určitě ty iktová centra mají své rezervy a kdyby se zlepšila jejich činnost, tak bychom ještě tu úmrtnost mohli sníţit, ale jinak ta prevence kardiovaskulární je absolutně nezbytná jako jednička. Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím v první řadě říct, ţe mě mrzí, ţe tady není pan ministr. Teď to neříkám ve zlém, ale říkám to v dobrém, protoţe se sice máme bavit o strategii zdravotnictví do roku 2020, při vší úctě k panu prvnímu náměstkovi, tak říkám to tady jenom na plénu Výboru, ţe u takového materiálu bych čekal předkladatele. Je mi jasné, ţe tento materiál byl dělaný hlavně pro to, aby nám Evropa schválila peníze, protoţe kdyby byl dělaný kvůli něčemu jinému, tak mi to přijde strašně málo, protoţe tam opravdu o těch penězích není skoro nic. Souhlasím s těmi předřečníky, kteří říkali, ţe se máme více věnovat prevenci. On jeden ten akční plán věnovaný prevenci je, ale pak je tam řada věcí, kudy vlastně dál a to ukáţe jenom to mnoţství peněz, jak se bude balancovat mezi těmi prioritami, které tam jsou. Jestli je to věnování se maximální moţné míře, řeknu, prodlouţení ţivota lidí jako celku a hledání něco pro ty, co jsou zdraví, aby byli zdravější, co uděláme pro to, abychom kaţdému vysvětlili, ţe zdraví není majetek společnosti, ale majetek toho dotyčného člověka, i v tom se moţná budeme někde politicky lišit. Já jsem rozhodně příznivec spíš prevence, neţ represe. 8
To co tady bylo naznačované v oblasti kouření, mám pocit, ţe to kouření jenom vyţeneme někam jinam, kdyby prošlo to, co si na nás Evropa vymyslela, tak tady říkám přítomným lékařům, ţe my z tabákového průmyslu jako Česká republika máme 47 miliard ročně zhruba ve státním rozpočtu a zhruba 11 miliard nás stojí léčení těch kuřáků. Tím neříkám, ţe nemáme dělat maximum pro to, abychom lidem vysvětlovali, jak se podílí kouření na škodlivosti jejich zdraví. Já jsem hluboce přesvědčen, ţe ano, ţe to máme těm lidem říkat, jenom jde-li se na to evropsky, tak to pro nás bude znamenat spíš významné škody v oblasti toho, ţe sem budou tahat na černo bůhví odkud bůhví co a vydělávat se ty peníze budou na léčení, které my potřebujeme někde jinde a my s tím budeme mít principielní problém. Já vím, ţe to je moţná na debatu někde jinde a ţe se k ní asi dostaneme, ale nebudou-li tady navrţené konkrétní kroky, pak je těţko o tom diskutovat. Ten materiál, je tam hodně statistiky, ţe to já bych chápal jako něco, jako vůbec úvodní materiál k tomu, jak ta budoucí strategie má vypadat, protoţe dokud to nebude doplněné penězma, tak vlastně nevíme co je opravdovou prioritou. Bavíme se o tom taky v situaci, kdy ČR má poskytovatele zdravotní péči v červených číslech, ţe prostě hospodaří záporně a ţe říkat o tom, jaké budou krásné řízky, kdyţ sami víme, ţe musíme něco v nějakém horizontu 2-3 let změnit systémově tak aby naše zdravotnická zařízení, nebo státem financovaná zdravotnická zařízení, vlastně nebyla v červených číslech, to se v té strategii, nezlobte se na, musí taky nějak objevit, jak stabilizovat peníze ve zdravotnictví tak, abychom byli v černých číslech. Takţe to mi tam chybí, tím nechci nějak dehonestovat tento materiál, opravdu ne, to bych si nedovolil. Je to materiál, ze kterého se dá vycházet, aţ se budeme bavit o konkrétních penězích, jak budou vyfutrované priority. Je mi jasné, ţe můţeme pouţít často jeden argument proti druhému, často jednu statistiku proti druhé, podstatné bude, kudy vlastně bude chtít pan ministr, potaţmo vláda jít. Děkuji za pozornost. Já za ten materiál děkuji, byť ho beru jako něco, čeho máme hodně a dokavaď to nebude s penězma, tak to není komplet. Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, hezký dobrý den. Ono je to trošičku sloţitější, to o čem tady hovoříme. V ČR došlo ke skokovému prodlouţení věku ţivota, tak skokovému, ţe nikdy předtím nikde ve světě neproběhlo. Ony jsou tu studie, které říkají, co má vliv na délku ţivota a je známo, ţe zdravotní péče jako taková v současné době není to, co by zásadním způsobem mohlo délku ţivota prodlouţit. Ta zdravotní péče má nějaký level, nějakou úroveň, a ty její výsledky jsou vlastně statisticky stabilizované. Je to také to, co tak hezky dokumentují ty grafy, které nám tady předloţil pan předseda poslanec Vyzula, prostě to, ţe se ta křivka oploštila a je teď rovná, jiţ prostě ten stav se nemění. Je to proto, ţe ta změna délky průměrného doţití vznikla jakousi radikální prudkou změnou celého systému ţivota. Protoţe všechny faktory, které působí na délku doţití, jsou daleko závaţnější, neţ ta vlastní současná kvalitní standardizovaná péče. Jsou celé otázky toho ţivotního stylu. To jsou věci které daleko zásadněji ovlivňují tu délku ţivota a to nejde jenom o tento extrém, jako je kouření, ale i o ty sociální poměry, nebo pocit ţivotních jistot, pocit nějaké stabilizace. Ty všechny faktory jsou daleko důleţitější, neţ ty faktory zdravotní. A to je důvod, proč já vlastně v tuto chvíli mluvím. Protoţe my nesmíme to všechno stavět jenom na tom, jak budeme vyvíjet naše zdravotnictví jako takové. Já samozřejmě dobře rozumím kardiologům, ţe jsou na hranici svých moţností. Jsou na hranici svých moţností, protoţe jediný doklad o tom, ţe ta péče je kvalitní je to, ţe klesá úmrtnost na tu diagnózu. Ţádný jiný výsledek ani preventivní péče, ani léčebné péče není moţno hodnotit jako úspěch. A to samozřejmě jsou statistiky, které jsou velmi sloţité, a na které třeba dneska u řady diagnóz neumíme odpovídat. Ale to co já postrádám v tomto materiálu je to, ţe by měl uţ konečně začít pracovat komplexně. Prostě proto, ţe my nedokáţeme změnit myšlení lidí, nedokáţeme změnit filozofii celého přístupu 9
k ţivotu. Všechny ty naše i nákladné akce v oblasti zdravotnictví půjdou jenom do vzduchu. To Švédsko, neţ dosáhlo nějakých změn, tak mělo obrovské, obrovské masivní propagační kampaně, které prosazovaly nějaké aspekty v tom ţivotním stylu. Bušili do nich 15 let a po 15 letech se prvně objevil náznak toho, ţe ta snaha o tu převýchovu má nějaký smysl. My kdyţ toto neuděláme, všechny prostředky, které investujeme do něčeho, co my jakoby děláme aktivně, tak to všechno bude skutečně plácnutí do vody. Ty statistiky existují. To není nic, co bychom museli objevovat. To se prostě ví. Jestliţe ten recipient té zdravotní péče nebude aktivním spolutvůrcem moderního zdravého ţivotního stylu, tak všecky tyto prostředky budou vyhozeny. A proto já bych také velmi volal pro to, abychom si začali říkat v jaké částce a kam ty prostředky půjdou. Protoţe znovu říkám, jestliţe nezměníme myšlení těch jednotlivých lidí, těch pacientů, nezačne fungovat vůbec nic. Kdyţ máme na jednu stranu křivku, kde nám nabíhá kouření mladistvých a na druhou stranu diskutujeme o tom, jestli zakázat kouření, nebo nezakázat, pro mě je to diskuse, která je chybná. Ty děti prostě neměli začít. Ta jejich výchova měla být vedena tak, aby tento krok neučinili. To není o tom, jestli ten tabák je k dispozici, to je o tom, ţe ta součást, té zdravotní prevence, která podle všech statistik je nejzávaţnější, nejzásadnější, jediná, která trošičku mění ten vývoj, nikdy ne skokem, takovou plynulou nabíhající křivkou, ţe tento krok nemáme zabezpečený a zajištěný, a kdyţ to neuděláme, znovu říkám, můţeme tam dát miliardy, nestane se nic. To uţ se ví. Takové experimenty v medicíně uţ byly udělány. Jiří Štětina: Děkuji za slovo váţený pane předsedo. Já nebudu dlouho hovořit. Mohl bych diskutovat samozřejmě s kolegy ze zdravotního výboru, ale já bych doporučoval nechat si to na samostatné zasedání Výboru, protoţe to je tak široké téma, které se netýká jenom nás, členů Výboru, ale ono se týká všech občanů. Já na rozdíl od mnoha kolegů, kteří zde diskutovali, si myslím, ţe ty statistiky jsou děsivé. Jestliţe nám stoupají nádory, tak mě zajímá, jaký je k tomu důvod. Já nejsem onkolog. Pan profesor je onkolog, jistě by mi to mohl dejme tomu v kuloárech říci, ale já se obávám, ţe on to přesně taky neví, protoţe to je velmi sloţité téma. Dále co mě děsí, je nárůst diabetiků. To je skokový nárůst. Mě by taky zajímalo proč. Proč to říkám? Má to jednom důvod. My většinou vţdycky ve Výboru předneseme nějaký návrh na usnesení, bereme na vědomí. Ano vezmeme na vědomí. Já pamatuji za svou dlouholetou praxi lékaře mnoho dobrých nápadů, mnoho vládních usnesení, ale většinou se z toho nerealizovalo nic. Jenom velká slova, moţná ţe tam šly nějaké peníze do soukromých firem outsourcingového způsobu, ale efekt není. Já tudíţ to vezmu na sebe, tu práci, kterou jsem s velkým zájmem slyšel, tak jsem si spočítal, ţe mi zbývá 5 let ţivota. To není mnoho. Ale i za těch 5 let ţivota, kolega Holík se mi směje, myslí si, ţe to bude míň. I za těch 5 let ţivota se dá udělat hodně. Já bych chtěl říci i na obranu kolegy Nykla, ţe v kardiologii se udělalo hodně dobré práce. Já si myslím ţe počet mladých kardiaků se podstatně sníţil díky kardiologickému programu, díky zdravotnické záchranné sluţbě. Samozřejmě neprodlouţíme tím věk. Jestliţe má někdo sklerotické cévy a má diabetes, tak těţko můţeme říct, ţe se doţije víc, neţ těch 78 let. Ale myslím si, ţe se udělalo hodně. Ale jenom jiţ na závěr, já bych chtěl navrhnout, abychom se nezmiňovali pouze o tom, ţe to vezmeme na vědomí, ale ţe by zdravotní výbor, v rámci některého ze svých podvýborů, si měl dát za úkol, ţe se bude aktivně podílet v činnosti ministerstva zdravotnictví, které by to mělo, to musí organizovat. Já nemám rád podmiňovací způsob, měli by jsme nebo se musí udělat. To je o ničem. Ţe bychom měli konkrétní projekty, zúčastnit se na nic a být v nich velmi aktivní. Já svou pomoc nabízím. Děkuji.
10
David Kasal: Děkuji za slovo pane předsedo. Já bych navázal na své dva předřečníky, protoţe jakoţto pediatr, tak musím na to reagovat a v mnohém souhlasit. Ukázal bych takový praktický pohled. V současné době, pokud budeme chtít něco změnit, tak je to, a tím nechci strašit, ale ta práce se musí udělat. Je to otázka jedné generace. Protoţe my ty lidi musíme, a teď to moţná zní blbě, my je to musíme naučit, ale jim to musíme říkat a musí to být opravdu cíl kaţdého. Protoţe to co potom vidíme v těch ordinacích, nebo já na dětském oddělení, tak je tristní, protoţe jestli ţe vám tam přijde dvouleté dítě a má 35 kilogramů, nebo jsou tam další otázky, které tady padly, proč máme nárůsty některých onemocnění, tak já bych se mohl ptát taky. Proč nám klesají některé choroby do prakticky kojeneckého věku. Já kdyţ jsem nastupoval, tak cukrovka u dětí, která je trošku jiného typu, neţ ta stařecká takzvaně, tak to bylo v 6-7 letech. Teď máme děti, které mají cukrovku v 18 měsících. Crohnova choroba dříve byla, kdyţ já jsem nastupoval do praxe, tak to byla doména 20. roku ţivota a starších. Teď máme Crohnovu chorobu, která je u dětí taky třeba ve 2, ve 3 letech a musíme s tím počítat i kdyţ to nebyla typická pediatrická záleţitost. A myslím si, ţe to musí být jednak zaměřeno jednak na výchovu jak v těch rodinách, tzn. asi by se na tom měl podílet (a proto to je to multidisciplinární) i školství, ale i ta výchova zdravotnická. Protoţe ve chvíli, kdy já si dovolím říct pacientce, ţe má obézní dítě, tak praktik řekne: „Vy máte hezké děťátko,“ a v zásadě ţádná opatření se tam nedělají. Takţe je to problém i té výchovy zdravotnické, těch zdravotnických odborníků, aby v jistém slova smyslu táhli za jeden provaz, protoţe někdy to sklouzává k tomu, ţe abych neztratil klienta, tak mu radši neřeknu úplně to, co se mu nebude líbit, protoţe kdyţ některé mamince řeknete, ţe má tlusté dítě, tak se jí to samozřejmě nelíbí. To je jenom takový praktický pohled. Hnyková Jana: Váţený pane předsedající, já bych chtěla také reagovat. Já jsem si při studování tohoto materiálu byla velmi potěšena, ţe po dlouhé době se tento materiál takto komplexní tady objevil. Děkuji i panu náměstkovi, ţe nás s tím seznámil a myslím si, ţe je velmi kompetentní k tomu, aby i odpovídal. Takţe mě tu třeba pan ministr vůbec nechybí. Chtěla bych reagovat i na svého kolegu pana Bendla. Je zaráţející, ţe právě on nám tady vypráví o červených číslech ve zdravotnictví, ale nechtěla bych zabíhat do minulosti, proč to bylo způsobeno a čím to bylo způsobeno. Myslím si ţe on a jeho vláda, nebo jeho strana to mohli v minulých letech velmi ovlivnit. Já jsem velmi ráda, ţe v tomto materiálu je i meziresortní přesah, ţe to není dáno jenom na ministerstvo zdravotnictví a samozřejmě aby se lidé vzdělávali, aby jim ta prevence přešla do podvědomí, je nutné, aby k tomu jsme měli finanční prostředky, aby ti lidé o tom byli informováni, a proto si myslím, ţe právě i to čerpání z evropských peněz je velmi důleţité a já to velmi vítám. Děkuji. Ludvík Hovorka: Já jenom k té kampani, která proběhla ve Švédsku, jak zmiňoval pan poslanec Svoboda, tak určitě ta kampaň něco stála ty Švédy a určitě se jim to vyplatilo v těch ukazatelích, které se výrazně zlepšily, a finálně i potom v úsporách na zdravotní péči. A to si myslím, ţe je to základní. Pokud tady se předkládá materiál na základě kterého by se měly získat peníze z Evropské unie na prevenci a ochranu zdraví, tak si myslím, ţe je to velmi důleţité a velmi potřebné. Protoţe kdyţ se podíváte, ta k dnes ty kampaně, které vedou firmy, které prodávají ty věci, které způsobují problémy v naší populaci, ať jsou to výrobci nápojů, nebo ať jsou to výrobci cigaret, tak rozhodně víme, ţe to jsou obrovské prostředky věnované do reklamy a to co se dneska věnuje do podpory ochrany zdraví, to je naprosto tristní. A nemohu naprosto souhlasit s tím názorem, ţe prostě kuřte víc, zachráníte státní rozpočet. To je prostě demagogie, která se tady po léta vlastně předkládala nám, kdyţ jsme projednávali nějaký zákon, který měl omezit trošičku kouření. Děkuji. 11
Jiří Běhounek: Váţený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Promiňte, ale materiál, který je předloţen musí a nemusí mít souvislost s čerpáním evropských fondů. Ale je to matrice, do níţ by se mělo něco nasadit. Myslím si, ţe uţ je doba na to, abychom přestali planě diskutovat o té staré záleţitosti , ty diskuse se vedou uţ 10 let a začali jsme skutečně naplňovat jednotlivé kroky. Je naprosto jednoznačné, ţe bez spolupráce všech ministerstev a bez toho, ţe se to stane vládní prioritou jakékoli vlády na dalších 10 let se přátelé nikam nehneme. Já vám všem rozumím, se všemi vámi souhlasím, všichni máte určité výseky v této záleţitosti, ale prosím, to je komplexní materiál. Já jsem zásadně pro to, aby se přijal, předloţil a tímto způsobem jsme ţádali jako poslanci rozpracování vládní strategie s jasnými kroky, které budou následovat v určitém období bez ohledu na to, zda na to peníze Evropské unie získáme, nebo nezískáme. Děkuji. Vladimír Valenta: Já uţ jen jednu větu. Samozřejmě je zřejmé, ţe je to běh na dlouhou trať. Na druhou stanu vám garantuji, ţe během toho roku mého působení jsme vyběhli, jako kdyby to bylo hladká stovka. Takţe já vás chci poprosit jen o jedno, aby to bylo pokud moţno, je mi jasné, ţe to nebude hladká stovka, ani dvoustovka, ţe tam překáţky budou, ale abyste pomohli i tímto usnesením některé ty překáţky odstranit a pomoct při realizaci. Děkuji. Předseda výboru přednesl návrh usnesení. Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 2. Hlasování: PRO: 17 (odešel J. Koskuba), PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 24) K bodu 3 – Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 30) Rostislav Vyzula: Prosím zástupce ministerstva vnitra, zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, zástupce ministerstva zdravotnictví a zpravodajku paní poslankyni Soňu Markovou, abychom začali bod 3, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 30). Vítám zde zástupce jednotlivých ministerstev a prosím o zahájení jednotlivých odůvodnění. Prosím o odůvodnění zástupce ministerstva vnitra. Jan Sixta, zástupce MV: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Mé jméno je Jan Sixta a jsem prvním náměstkem ministra pro vnitřní bezpečnost a dovolil bych si přednést krátké úvodní slovo k návrhu novely zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Pro představení tohoto návrhu, pokusím se stručně shrnout o co jde. Účelem tohoto návrhu je transpozice Směrnice 98/2011 o jednotném postupu vyřizování ţádosti o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu, pokud to zjednodušeně parafrázuji – členské státy EU mají zajistit a umoţnit příslušníkům třetích zemí, kteří do členských států cestují a účelem tohoto cestování je zaměstnání, aby mohli získat jedno povolení opravňující 12
je jak k pobytu, tak i k práci na území toho členského státu. My jsme v tomto návrhu navrhli implementovat tuto Směrnici pomocí institutu zaměstnanecké karty, coţ by bylo právě povolení, které by nahradilo současná dvě povolení k pobytu a k zaměstnání s tím, ţe zaměstnaneckou kartu by vydávalo MV zásadně navázanou na pracovní místa v evidenci volných pracovních míst, které by tím pádem potom byly obsazovány drţiteli zaměstnanecké karty. Evidenci volných pracovních míst by vedli kolegové z MPSV. Další část ustanovení novely adaptuje do českého právního řádu některé další právní předpisy a reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který se týká zákonnosti zajištění osob a ingerence? soudní moci ve věci ukončování nezákonných zajištění. Závěrem bych chtěl říct, ţe tento návrh zákona byl projednán uţ v lednu třemi výbory, všechny výbory, které dosud tuto novelu projednaly, doporučily Poslanecké sněmovně projednat a schválit ve znění, ve kterém je předloţena. Poslední poznámku, kterou k tomu mám, Evropská komise, jak je jejím dobrým zvykem, nás uţ stihla upozornit na proběhlou transpoziční lhůtu té Směrnice, která vypršela na konci roku 2013, takţe z toho důvodu bych chtěl poprosit i vás, váţené paní poslankyně – páni poslanci, o flexibilitu v této věci, abychom mohli tuto transpozici dokončit a tím pádem samozřejmě mohli v klidu odpovědět kolegům z Evropské komise, ţe na tom pracuje a vše je v běhu, ţe se nám povede v řádu měsíců dokončit a dostat do Sbírky. Děkuji. Veronika Sokolská, MPSV: Váţený pane předsedo, mé jméno je JUDr. Veronika Sokolská, jsem vedoucí podpory v zaměstnanosti MPSV. Omlouvám se, za svou hlasovou indispozici. To podstatné jiţ bylo řečeno panem prvním náměstkem. Pokud jde o dopad do resortu MPSV, tak ty připomínky, odborné i laické veřejnosti se týkaly hlavně toho, ţe MPSV nedostatečně transponovalo Směrnici pokud jde o právo na rovné zacházení s příslušníky třetích zemí na území členského státu. MPSV se domnívá a je to podpořeno i stanoviskem odboru kompatibility Úřadu vlády, ţe Směrnice Evropského parlamentu a Rady o jednotném postupy vyřizování ţádosti o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu bylo a tato Směrnice byla transponována dostatečně, neboť ČR cizincům z třetích zemí zajišťuje rovný přístup k dávkám, tak jak je to s českými státními občany. Jiná věc je přístup do evidence uchazečů o zaměstnání. Pro přístup do evidence tato Směrnice nestanovuje ţádnou lhůtu, to znamená, ţe pokud je pro cizince z třetích zemí v současné době vyţadováno, aby získali trvalý pobyt na území ČR, nelze tvrdit ţe tato lhůta je dlouhá ani ţe je krátká. Pokud cizinci získají trvalý pobyt na území ČR, nic jim nebrání tomu, aby zaţádali o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. A pokud splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, tak jim tato podpora bude přiznána. Děkuji. Tom Philipp, MZd: Váţený pane předsedající, váţené dámy a váţení pánové, za ministerstvo pro zdravotnictví mohu vyjádřit s návrhem, tak jak byl předloţen, souhlas. Vzhledem k tomu, ţe situace ve zdravotnictví, hlavně to co se týče financování – jak uţ tady bylo v minulých bodech zmíněno, je v této chvíli poněkud napjatá. Chtěl bych vás poprosit, abyste při projednávání brali vţdy v úvahu to, ţe je potřeba zajistit určitou stabilitu veřejného zdravotního pojištění. Děkuji. Rostislav Vyzula: Děkuji, teď bych rád přistoupil k vyjádření zpravodaje. Zpravodajkou je paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.
13
Soňa Marková: Děkuji za slovo, přeji hezký den. Dámy a pánové, já bych se ráda věnovala ve své zpravodajské zprávě spíše tomu, ţe jsme si jako členové a členky výboru pro evropské záleţitosti vyţádali stanovisko Parlamentního institutu v této oblasti, protoţe i při takovém tom prvním neformální projednávání bylo upozorněno na to, ţe ta implementace není úplně taková, jak by měla být, a já bych ráda, protoţe toto stanovisko je opravdu čerstvé, tak bych moţná z něj malinko odcitovala. Podle tohoto stanoviska mají členské státy povinnost rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za jiným účelem neţ je výkon práce, kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kteří jsou drţiteli povolení k pobytu v souladu s nařízení evropského společenství a státními příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za účelem výkonu práce. Povinnost rovného zacházení – to ustanovení se vztahuje na oblasti, kterých je docela dost, to zde nebudu vyjmenovávat, oblasti sociální zabezpečení jsou v nařízení Evropského parlamentu, to asi není tak důleţité, ale tady je především to, ţe členské státy mohou rovné zacházení omezit pokud jde o ty shora vyjmenované podmínky v té oblasti sociálního zabezpečení, avšak tato omezení se nesmějí u pracovníků ze třetích zemí, kteří jiţ jsou zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni po dobu 6 měsíců a kteří jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní. Podle Parlamentního institutu tato navrhovaná právní úprava opomněla upravit právě to ustanovení § 5 písm. B zákona o zaměstnanosti, ţe bydlištěm cizince, který není občanem EU ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana ČR – tedy typického drţitele zaměstnanecké karty – je adresa místa trvalého pobytu na území ČR. Získání trvalého pobytu ve smyslu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR je však poměrně obtíţné a časově náročné, přičemţ vyřízení ţádosti o trvalý pobyt můţe přesahovat délku zamýšleného pracovního pobytu. Bez získání trvalého pobytu na něţ je navázáno místo trvalého pobytu, jeţ je bydlištěm ve smyslu zákona o zaměstnanosti, nemůţe být daný cizinec uchazečem o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání ve smyslu § 25 zákona o zaměstnanosti můţe být pouze osoba, která má na území ČR bydliště. Toto ustanovení tak ve svých důsledcích fakticky zabraňuje pracovníkům ze třetích zemí, na které se vztahuje poţadavek rovného zacházení zakotvené v této Směrnici, která je implementována, aby se domáhali práv plynoucích ze systému sociálního zabezpečení a to i přesto, ţe splňují podmínku Směrnice. Je jim pak rovněţ znemoţněn přístup k poradenským sluţbám poskytovaným Úřadem práce ve smyslu článku 12 odst. 1 písm. H té Směrnice. Je otázkou, proč předkladatel nezvolil úpravu, která byla aplikována při implementaci Směrnice 2009/50VS2 na tzv. kvalifikované pracovníky, drţitele modrých karet. Za bydliště drţitele modré karty je povaţována adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců, tedy ne MV. Tito drţitelé modrých karet mohou postupovat do evidence uchazečů o zaměstnání a v souladu s § 25 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, splňují adresou uvedenou jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců jednu ze základních podmínek pro to, aby se stali uchazečem o zaměstnání. To je tedy stanovisko Parlamentního institutu, jelikoţ já mám dlouhodobé dobré zkušenosti s tím, ţe to jsou lidé, kteří tomu rozumí, tomu co dělají, tak jsem chtěla jako zpravodajka na toto stanovisko upozornit a případně aby bylo odpovězeno předkladateli, jakým způsobem bude tato chyba napravena, anebo jestli budeme čekat nebo jestli to bude s tou chybou a budeme potom čekat na to, ţe nám Komise řekne, ţe jsme to špatně implementovali. Ještě k té otázce, která tady byla také velmi diskutována, a to je otázka kultivace zdravotního pojištění cizinců ze třetích zemí. Původně se hovořilo o určitém pozměňovacím návrhu, který by definitivně tuto otázku vyřešil, ale na druhou stranu novela je skutečně implementační a bylo by dobré, abychom se tomuto velmi závaţnému problému věnovali 14
v samostatném návrhu zákona. Nebo popřípadě takové novele, která by upravovala více zákonů, které s tím souvisí. Já bych tady ráda připomněla, ţe systém zdravotního pojištění cizinců z třetích zemí je skutečně nedokonalý, ţe je potřeba ho v co nejkratší době kultivovat a odstranit ty nejpalčivější problémy bez toho, ţe bychom nějak enormně zatěţovali anebo vůbec zatěţovali systém veřejného zdravotního pojištění. Já bych chtěla upozornit na to, ţe ze stávající povinnosti komerčního zdravotního pojištění pro cizince ze třetích zemí, ţe tam ty problémy skutečně spočívají v té moţnosti, ač je to povinné, tak moţnost odmítnout rizikové zájemce o pojištění - explicitně vyjmenovat nepojistitelné pacienty – pro tyto lidi v podstatě moc neexistuje velká garance toho, ţe ta potřebná čili indikovaná péče bude vţdy uhrazena, ţe tam jsou moţnosti výluk, třeba u vrozených vad a péči o předčasně narozené děti, atd. Určitém problémem je snadné vypovězení smlouvy ze strany komerčních zdravotních pojišťoven. Z tohoto důvodu se domnívám, ţe toto téma je potřeba urychleně řešit a v tomto smyslu také budu navrhovat určité doporučení nebo spíš ţádost pro vládu ČR, aby v této věci co nejrychleji konala. Nechci, aby tato novela, kterou doporučuji k tomu, aby byla schválena, aby byla zatěţována právě tímto problémem. Děkuji za pozornost. Rostislav Vyzula: Děkuji paní zpravodajce a prosím, kdo se chce vyjádřit. Jaroslav Krákora: Dovolím si jen říct, ţe poslaneckou iniciativou s kolegy si samozřejmě – co zde nastínila paní mpř. Marková – tak moţná jiţ na příštím výboru bude návrh zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území ČR a bude to také změna zákona č. 326. K tomuto jiţ proběhl seminář, kde byla zúčastněna čtyři ministerstva, na konci se zmíním o průběhu semináře, nyní nechci, …. Přímo se to netýká toho zákona, ale vlastně to s tím souvisí – jen jsem chtěl odpovědět, ţe se něco připravuje. Jan Sixta: Děkuji. Já jen velmi stručně. Za MV musím říct, ţe si nejsme vědomi toho, ţe jsme netransponovali některé ustanovení správně, i po diskusi s odborem kompatibility jsme toho názoru, ţe transpozici jsme provedli v plném rozsahu. Já se přiznám paní místopředsedkyni, ţe nemám tu zprávu k dispozici a argumenty Parlamentního institutu a bohuţel nejsem seznámen, takţe úplně nejsem schopný do detailu na to zareagovat. Jak říkám, za nás jsme toho názoru, ţe transpozici máme provedenou úplnou. Ještě poprosím kolegyni z MPSV, zda mě doplní. Děkuji. Veronika Sokolská: Pokud by bylo MPSV uloţeno, resp. pokud bude vládě uloţeno, aby byla zpracována analýza, my jsme připraveni analýzu bydliště jako takového pro účely zákona o zaměstnanosti provést. A následně víme, ţe MV bude připravovat novou právní úpravu pobytového zákona a v souvislosti s tímto by mohla být provedena i novela zákona o zaměstnanosti ve vztahu k bydlišti. Avšak je nutné si uvědomit, ţe tohle není jen otázka toho upravit to v zákoně a pustíme cizince do evidence. Ale je potřeba si uvědomit i dopady, které by na trh práce v ČR tato skutečnost měla. Jednak pokud se podíváme na zprostředkování zaměstnání, tak cizinci, kteří přicházejí do ČR ze třetích zemí za prací nejsou dostatečně vybaveni jazykovými znalostmi a pak ta práce zprostředkovatelek na úřadu práce by byla komplikovaná. Rovněţ by bylo moţné cizincům zprostředkovat – umoţňovat rekvalifikace, ale pouze třeba v tom českém jazyce, protoţe by jim nebylo moţné zajistit aby měli všechny podklady v jejich jazyce. Musíme se podívat i na to, ţe pokud se budeme k cizímu uchazeči o zaměstnání chovat, tak to má dopad i do aktivní politiky zaměstnanosti. Zřizování společensky účelných pracovních míst, vytváření pracovních příleţitostí v rámci veřejně 15
prospěšných prací, to vše jsou náklady, které budou dopadat do státního rozpočtu. Uchazeči o zaměstnání, pokud splní podmínky, bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti, to je také nezanedbatelná poloţka. Kdyţ si vezmeme, ţe v současné době máme v ČR, pokud o tom víme, 37 tisíc legálně pracujících cizinců – samozřejmě, nestane se, ţe by všichni šli do evidence, ale pokud by se to stalo, tak se musíme podívat na to, jestli ČR má na to, aby ten státní rozpočet toto vše utáhl. Takţe ta otázka nestojí jen na tom, jestli si to teď v zákonu upravíme nebo ne, jestli je to evidence pustíme, ale otázka stojí, jestli na to budeme mít. Děkuji. Lenka Arnoštová: Děkuji za slovo. Přeji hezké poledne. Váţené kolegyně, váţení kolegové, já uţ budu taktéţ stručnější. Ráda bych k tomu podotkla, ţe v případě rozsahu veřejného zdravotního pojištění my jsme velmi úzce napojeni na MPSV a na jejich legislativu, to znamená ţe pokud se bude zasahovat do rozsahu našich osob u nichţ je hrazeno veřejné zdravotní pojištění, tak bych navrhovala, aby jakákoliv budoucí úprava byla účelná a byla v návaznosti na legislativu MPSV a v návaznosti na konkrétní zákon o zaměstnanosti. To je vše. Děkuji za pozornost. Rostislav Vyzula: Děkuji. Další? Hlásí se nám veřejnost. Musíme nechat hlasovat, zda jste pro, aby se vyjadřovala k této problematice i veřejnost. Bylo hlasováno o moţnosti vystoupení veřejnosti. Hlasování: PRO: 18, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Vystoupení veřejnosti bylo schváleno. Pavel Cizinský, Multikulturní centrum Praha: Chtěl bych stručně říci, ţe jsem rád, ţe se zde diskutuje o podpoře zaměstnanosti pro cizince, ale zde by se mělo především diskutovat o veřejném zdravotním pojištění pro cizince. A pokud tedy Parlamentní institut dospěl k názoru, ţe ta Směrnice není implementována správně a cizincům upírá nějaké právo, to znamená právo na to, pobírat podporu v nezaměstnanosti, tak totéţ platí i o veřejném zdravotním pojištění. Takţe ta samá skupina cizinců, jak zde bylo konstatováno paní zpravodajkou, ţe v tom je ta novela chybná, tak to se týká i systému zdravotního pojištění veřejného. A chtěl bych říci, ţe je tedy asi zřejmé, ţe úředníci MZd jsou dlouhodobě proti začlenění té části cizinců, jedná se asi o …ta Směrnice se týká skutečně malého počtu cizinců – pár tisíc, ale jinak ten problém komerčního zdravotního pojištění, o němţ tady bylo řečeno, ţe je nějakým způsobem špatný, se týká přibliţně 50 aţ 100 tisíc cizinců. Tak tedy úředníci jsou proti. Proti jsou bohuţel nejen ty komerční pojišťovny, které pojišťují ty cizince, ale proti jsou i ty pojišťovny veřejné. Je tady potřeba říci, ţe VZP má jednu dceřinou společnost, která se jmenuje pojišťovna VZP a. s., která ty cizince taky pojišťuje. Takţe tady nějaký zájem ještě je. Ale vlastně jejich jediný argument je, ţe by ti cizinci péči strašně zneuţívali a ţe by to bylo hrozně drahé. Pokud evropské právo cizincům něco přiznává, tak jim je to třeba přiznat bez ohledu na to, kolik by to stálo. Ale ty argumenty, já jsem tady ty argumenty - které by bylo třeba brát váţně - nezaslechl, ale ty argumenty, ţe ti cizinci to budou strašně zneuţívat a bude to hrozně nákladné, podle našeho názoru jsou neopodstatněné. Výpočty, kdyţ se podíváme na demografickou strukturu, cizinci jsou podstatně mladší – nebo spíše jsou v tom produktivním věku, ty nejsilnější skupiny jsou ve věku 20, 30 let atd. a je tam málo dětí a zejména hrozně 16
málo seniorů, tak by to bylo podle logiky podle, jak čerpají péči občané a jak čerpají péči cizinci, tak by to muselo být spíše ziskové. Ale to moţná není ten hlavní argument, hlavní argument je, ţe je to diskriminační, z části i proti evropskému právu, z části proti obecné spravedlnosti. Ti cizinci přispívají nějakým způsobem na daních a do systému, ale při čerpání jsou z něj vyloučeni. Ten klasický model je – rodina, otec zaměstnaný, manţelka doma a 2 děti – otec je v systému veřejném, ale jeho rodina je z toho vyloučena, a ta se musí platit to komerční pojištění, ale jak tady bylo řečeno – prostě nefunguje, člověk platí, ale péče mu pak proplácena není. A pokud ještě mohu stručně – k tomu, co zde říkal pan poslanec Krákora, ţe se připraví nebo navrhl nějaký zákon o té kultivace komerčního pojištění. Já se domnívám, ţe to komerční pojištění vţdycky bude horší neţ to veřejné, uţ jen z hlediska pojistného trhu. Kdyţ si vezmeme, ţe veřejné zdravotní pojištění má asi 10,5 mil. pojištěnců a máme tady asi 7 pojišťoven veřejných a pořád jsou diskuse, zda to není moc. Zda by neměla být jen jedna. Pojistný trh cizinců je 100x menší, je 50 aţ 100 tisíc – a to je zde také asi 5 pojišťoven. Kaţdé pojištění má nějaké fixní náklady a uţ jen kvůli těm fixním nákladům dělat nějaký mini systém pro ty separátní cizince nemůţe být pro cizince stejné, výhodnější, neţ je začlenění do toho normálního systému. Kdyţ to přeţenu, je to jako kdybychom řekli, ţe cizince nebude chránit policie, ale budou si platit nějakou separátní soukromou agenturu. Nejde to. Komerční pojišťovny budou vţdy poţadovat nějaký zisk. Zase se to bude prodraţovat. Obecně si myslím, ţe z hlediska právního donutit komerční pojišťovny, které se řídí zákonem a pojistné smlouvě a na něţ dohlíţí ČNB, aby proplácely péči stejně jako veřejné zdravotní pojišťovny, bude právně strašně obtíţné. Teď např. – jsem členem výboru pro práva cizinců při Úřadě vlády – tam jsme měli asi 3. podnět vládě, aby to řešila, vláda to stále neřeší, bylo tam nějaké připomínkové řízení a v tom připomínkovém řízení ČNB uplatňovala … komerční pojišťovny prostě nelze nutit, aby pojišťovaly nemocné cizince, oni musí ty své pojištěnce chránit, to bude právně nesmírně obtíţné. Pouze se tím ztratí spousta času, dál bude tady běţet nějaký systém, ale prostě komerční pojištění vedle ještě celkem fungujícího veřejného pojištění, prostě bude vţdycky podstatně méně výhodné. Pokud zničíme veřejné pojištění, potom budou Češi taky pěstovat komerční, potom to bude …Ale mít vedle celkem fungujícího systému veřejného zdravotního pojištění nějakého vyloučeného do komerčního, pokud jde o tu základní péči, prostě vţdycky bude diskriminační. Pokud mohu závěrem, ty naše body, pokud je zde shoda samozřejmě, ţe se to tady teďka nebude, tak je to na odpovědnosti poslanců, ale je zde ještě jeden dílčí problém a to sice ten, ţe v důsledku takové podivné chyby v zákoně o jednotném inkasním místě hrozí, ţe od příštího roku z toho systému vypadnou i cizinci s trvalým pobytem. Protoţe tam je nějaká formulace, co to znamená trvalý pobyt a ten se vztahuje na občany. Moţná alespoň toto v tomto místě vyřešit. Paní zpravodajce jsem dával tyto materiály, to znamená alespoň toto vyřešit, aby tato hrozba, ţe se to ještě prohloubí, alespoň aby toto vypadlo. Děkuji. Soňa Marková: Aby nedošlo k nějakému zkreslení toho, co jsem tady říkala, to stejné stanovisko Parlamentního institutu také připomíná ţe, ta lékařská péče je vyňata z pojmu sociálního zabezpečení i ve smyslu této Směrnice. Takţe na oblast, která je tady upravována, se ta lékařská péče nevztahuje. To znamená, nelze to srovnávat ty dvě věci. A řekněme, to moje upozornění na to, ţe se jedná o právní úpravu jenom částečně slučitelnou s evropským právem podle stanoviska PI, tak co se týká lékařské péče, to se na to nevztahuje. To je – lékařská péče je čistě v kompetenci národních států a i kdyţ jsme součástí EU, tak přesto to nejsou spojené státy evropské ani nic takového, abychom měli právo na vlastní úpravu. To 17
bych tady chtěla jen zdůraznit a skutečně budu doporučovat, aby se ty problémy řešily tak, jak jsem řekla, ale v jiné novele a bude tam časové omezení, aby to nebylo takové, ţe zase ten problém jen odloţíme. Pevně věřím, ţe zástupci a zástupkyně tady jednotlivých ministerstev to budou slyšet a budou na to také potom reagovat. Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl zeptat, vzhledem k diskusi, která zde probíhá, a koneckonců na to upozorňovala i paní kolegyně, jestli si MPSV uvědomuje, ţe jsou diskutabilní - některé ty části toho zákona a jestli to je moţná za hranou evropského práva a jestli nám nehrozí případné sankce. Ono to není ani o tom, jak se rozhodneme, ale co potom nám můţe hrozit v případě, ţe nebudeme některá pravidla hry dodrţovat. Dále se chci zeptat, zda existuje nějaká alespoň stručná analýza toho, jak to funguje v ostatních zemích, jestli jsme v tomto ojedinělí nebo jak k tomu přistupují ostatní. Protoţe problém cizinců není jenom problém u nás, ale skoro bych řekl ţe jsou země, které jsou pod daleko větším tlakem, co se týká přívalu cizinců a podobně. Jak oni to řeší? Jak k tomu přistupují v této oblasti, toto by pro nás mohlo být zajímavé. Děkuji. Veronika Sokolská: Děkuji. My jsme se při transpozici Směrnice opírali o stanovisko odboru kompatibility, který – jak jsem jiţ říkala – poukazoval na to, ţe Směrnice je v tomto ohledu nejasná. Argumentoval i rozsudkem Soudního dvora o tom, ţe je moţné připustit úlevy v transpozici Směrnice pro členský stát v případě, ţe ta Směrnice je v daném ohledu nejasná. Pokud jde o analýzy, respektive úpravy jiných států, zjišťovali jsme – zatím, co máme potvrzeno – Slovenskou republiku, kde mají evidenci postavenou rovněţ na trvalém pobytu a co se týče bydliště, Směrnici netransponovali, takţe ta úprava je v současné době taková, jako navrhuje Česká republika. Petr Bendl: Ještě technickou věc, protoţe jsem kdysi zpravodajova zákon o evidenci obyvatel – trvalé bydliště je pro nás, prosím, evidenční záleţitost. Dobře. Jaroslav Krákora: My ty analýzy máme, pane poslanče, my vám je potom můţeme dát okopírované, v podstatě se dá říci, ţe v kaţdém státě je to jinak, kaţdý stát má právo toto si upravit, podle evropského práva nic neporušujeme. Samozřejmě, ţe názory mohou být různé, co zde pan Cizinský říkal, ale jsou stanoviska MZd, MPSV, MV – která jsou kladná, něčím se musíme řídit, nebo skupina, která něco připravuje, takţe diskriminační to není ani podle evropského práva, stát prostě má právo si to upravit i tak, aby to bylo komerční zdravotní pojištění, nikoliv veřejné zdravotní pojištění. Jen bych se chtěl zeptat pana Cizinského, pokud mohu, jestli ví, kolik jsou nevymahatelné pohledávky kaţdý rok v léčení cizinců z třetích zemí, třeba jen ve FN MOTOL to bylo za minulý rok asi 10 nebo 15 milionů Kč. Helena Hnilicová, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF: Dobrý den. Dlouhodobě se zabýváme zdravotní péčí pro cizince v rámci různých evropských projektů, v současné době je zde jeden projekt, který se nazývá Adaptování zdravotnických systémů v multikulturní diverzitě, coţ je téma, o kterém je zde řeč. Já chci jenom říci ţe to, jak je to v ČR, to skutečně je jedna z moţností, která je ovšem vnímána našimi všemi kolegy a jsou to skoro všechny země EU, a zejména všechny vyspělé země, jako neobvyklá, zvláštní a také nelogická. Proč máme mít dva systémy, kdyţ jeden je velmi nevýhodný a zejména je také nevýhodný podle názorů všech mých kolegů pro veřejné zdravotní pojištění. Logika věci je taková, já se tedy soustředím jen na ten ekonomický 18
argument, protoţe se zde hovoří o tom, ţe zahrnutí migrantů ze třetích zemí, těch asi 50 aţ 100 tisíc lidí, kteří nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, by bylo pro veřej. zdrav. pojištění velkou zátěţí. Podle mého soudu to tak není. Maximálně bychom se dostali na nějakou vyrovnanou bilanci, moţná by to bylo i ziskové, protoţe faktem je ţe ti, kteří jsou vyloučeni – to jsou cizinci s dlouhodobým pobytem, kteří sem přijdou krátce nebo kratší dobu, bezprostředně poté, co sem přijdou. Po 5 aţ 7 letech pak získávají trvalý pobyt a pak se dokonce musí účastnit našeho veřejného zdravotního pojištění. Faktem je, ţe je epidemiologickými studiemi a výzkumy potvrzený efekt zdravého migranta, coţ je fenomén, ţe cizinci, zejména tedy ti, kteří migrují z důvodu pracovní migrace, a to je náš případ, přijdou do ČR pracovat, tak jsou většinou mladší, to statistiky potvrzují, a zdraví, protoţe kdo je nemocný, si netroufne cestovat a navíc do země, kterou nezná. Takţe v prvních letech minimálně v těch prvních 5 letech téměř nečerpají zdravotní péči, takţe jsou vlastně ekonomicky výhodní. Vyloučit tyto cizince z veřejného zdravotního pojištění a přesouvat je do komerčního sektoru znamená tedy jaksi poskytovat dobrý výdělek a dobrý byznyss komerčním zdravotním pojištěním. A druhá věc je taková, ţe tedy po těch 5 aţ 7 letech část cizinců zde získá trvalý pobyt a budou se tady integrovat, coţ je konec konců – jsou cílovou skupinou integrační politiky v ČR – pak jiţ budou taky více nemocnější, protoţe ti lidé těţce pracují a jsou starší, takţe je logické, ţe pravděpodobně budou mít větší spotřebu zdravotní péče a teď uţ budou čerpat péči z veřejného zdravotního pojištění, do kterého ovšem nemají moţnost přispívat, pokud jsou mladí, zdraví a pracující. To nedává logiku. Takţe já mám vţdy problém, jak to mám svým kolegům z ostatních evropských zemí, tuto věc vysvětlit. Děkuji. Rostislav Vyzula: Děkuji. Názory. Pan poslanec Bendl se hlásí. Petr Bendl: Já mám spíš otázku na MZd. My nemáme tuto analýzu udělanou, kolik nám přispívají ti, co tady pracují a nejsou – řeknu – potíţe, platí tu daně, jsou tu zaměstnaní? Oproti tomu kolik nás stojí ti, co najednou spadnou do nějakého zdravotního problému. Lenka Arnoštová: Děkuji za slovo. Co já mám informace, tak by se měla zpracovávat nějaká analýza v součinnosti s MV, měla by být předloţena k 30. 6., ale nevím, zda ty informace mám skutečně korektní a jinak co se týče paní doc. Hnilicové, kolegyně z Ústavu veřejného zdravotnictví, tak si myslím, ţe si ta stanoviska asi sjednotíme v rámci lékařské fakulty a dohodneme se. Jenom bych chtěla apelovat – to co zde zaznělo od paní poslankyně Markové, tento zákon se týká transpozice Směrnice, nedotýká se bezprostředně zdravotního pojištění. Takţe skutečně pojďme se bavit, ale v nějaké době a aby tento návrh byl korektní ze všech moţných úhlů pohledu a ze všech moţných institucí. Děkuji. Jaroslav Krákora: Já jen – paní docentko, vy jsme mluvila o nemocech, to se netýká jen nemocí, jsou také úrazy atd. To se musí počítat vše dohromady, vy jste hovořila pouze o nemocech. Petr Bendl: Já jsem to tak nepochopil. Já jsem to pochopil tak, ţe ta debata byla ţe ti, co uvázli ve zdravotní síti v potřebě čerpat nějakou zdravotní péči, tj. ten jak byl nemocný tak ten, co si zlomil ruku nebo prst nebo cokoliv jiného. Podle mne, tuto analýzu bychom měli mít, abychom věděli, o čem mluvíme a neříkali třeba „támhletu nemocnici to stojí tolik a tolik“. To prostě pak by totiţ v okamţiku, kdy bychom měli konkrétní čísla na stole, tak bychom se mohli bavit daleko podrobněji o tom, proč vlastně třeba nemocnice nedostane ty 19
fikční prostředky, kdyţ by je dostat měla a stát na tom není tak špatně, abychom to neházeli všechno jen na ty cizince, ţe oni za to mohou, ţe v nemocnici je 15 mil. Kč dluhu, protoţe …. Ale protoţe jim někdo něco nezaplatil. Podle mne je ten problém daleko širší, mě překvapuje, ţe to nevíme. Protoţe my máme zákon o pobytu cizinců a to je součástí, paní náměstkyně, nezlobte se, to není něco o čem bychom se neměli bavit, naopak bychom měli chtít slyšet váš názor, i kdyby se to tady mělo objevit co moţná nejdřív. Rostislav Vyzula: Děkuji. Chce ministerstvo MZd k tomu? Tom Philipp: Tak samozřejmě pokud budeme vyzváni nebo uţ moţná nyní jsme vyzváni, tak tu analýzu připravíme. Rostislav Vyzula: Dobře. Jsme domluveni. Myslím, ţe máme dostatek informací a mohli bychom se vyjádřit. Ptám se, zda někdo z ministerstev chce závěrečné slovo: MV, MPSV, MZd – NE. Prosím paní zpravodajku o návrh usnesení. Zpravodajka Soňa Marková přednesla návrh usnesení. Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 3. Hlasování: PRO: 18, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 25) K bodu 4 – Informace předsedy Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. k problematice strukturálních fondů pro zdravotnictví na nové finanční období k Horizon 2020 (a k moţnosti čerpání finančních prostředků z rámcových programů EU) Rostislav Vyzula: Dámy a pánové, váţené poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych vás informoval o tom, ţe v současné době se rozbíhá diskuse na téma strukturálních fondů a na téma rámcových fondů. Je třeba si v rámci strukturálních fondů uvědomit některé časové limity, čas nás tlačí, a já bych vám je rád přečetl a potom bych rád dal do závěrečné zprávy nebo vám na vědomí některé body. Pokud se týká časových limitů strukturálních fondů, tak odeslání dohody o partnerství ČR a EU Evropské komisi máme termín duben 2014 – po schválení vládou samozřejmě. Formální jednání s Evropskou komisí se předpokládá na 2. aţ 3. kvartál roku 2014, podpis dohody o partnerství na 3. aţ 4 kvartál tohoto roku, finalizace operačních programů jiţ do června tohoto roku prosím a schválení operačních programů Evropskou komisí září 2014, aţ do začátku 2015, takţe času je opravdu málo. S tím samozřejmě souvisí také potom rámcové fondy, tzv. Horizon 2020, coţ je zase jiný balík peněz, nicméně i tato problematika nás z hlediska limitů tlačí. Proto bych si dovolil apelovat na Ministerstvo zdravotnictví, a to na odbor, který se zabývá čerpáním, plánováním strukturálních fondů, v následující záleţitosti. Jednak vzhledem i k tomu, co jste v poslední době slyšeli v médiích ohledně čerpání strukturálních fondů například v onkologii, kdy jsou zde jisté problematické body, řekl bych. Je to mediální zpráva, takţe není třeba se více zabývat konkrétností, nicméně myslím si, ţe máme právo na to, aby výbor pro zdravotnictví ţádal po Ministerstvu zdravotnictví kompletní analýzu čerpání finančních prostředků ze 20
strukturálních fondů v uplynulém období, a to tedy od samotného začátku příchodu těchto fondů do ČR. To znamená, myslím, ţe to jsou uţ dvě období. Představoval bych si to tak, ţe by zpráva obsahovala opravdu jasnou formulaci z hlediska financí, z hlediska alokace, z hlediska potom uvedení na trh a potom z hlediska cen. Samozřejmě by bylo dobré, kdybychom se pobavili i o časovém limitu, za který to chceme. Je to záleţitost velmi nutná, velmi aktuální a měla by se řešit co nejrychleji. Takţe já bych navrhoval, ţe ne do příští, ale do přespříští schůze výboru bychom tuto zprávu, analýzu mít k dispozici. Dále bychom chtěli po Ministerstvu zdravotnictví, aby byly jasné rezortní priority roku 2014-2020. Víme o tom, ţe navrhovaná rezortní priorita byla psychiatrická péče nebo psychiatrie vůbec, nicméně domnívám se, ţe to je nedostatečné a ţe bychom se měli věnovat základním problematikám i v kontextu toho, o čem jsme se bavili, o projektu Zdraví 2020, to znamená záleţitost metabolických onemocnění, diabetes, obezita a další. Měli bychom tyto fondy směrovat i na kardiovaskulární onemocnění, i na onkologii. Jsou to nejčastější onemocnění. A pochopitelně psychiatrie. Myslím si, ţe důleţitá by byla i perinatologie. Takţe i tuto zprávu bychom očekávali od Ministerstva zdravotnictví. Já navrhuji tedy, nebo pokud máte jiný návrh ještě, do té další – ne do další, ale do přespříští schůze, abychom tuto zprávu měli. Dále by bylo dobré, abychom věděli, s jakými finančními prostředky se počítá, tedy programy, ve kterých se zdravotnictví objeví. Předloţit tedy časový harmonogram, takovou nějakou časovou linii, jak bude všechno probíhat, a zváţit také koncepční úpravu stávajících nastavení, stávajících témat. Otevírám krátkou rozpravu o doplnění, protoţe je to velmi závaţná věc. Opravdu bych rád, kdybychom to teď řešili akutně, aţ v podstatě superakutně. Statim. Pan doktor Skalický. Prosím. Jiří Skalický: Děkuji, váţený pane předsedo. Statim doporučení. Já jsem velmi rád, ţe jsem tento materiál objevil, protoţe za poslední měsíc dva, kdy jsem se tou problematikou zabýval, jsem opravdu zjistil, ţe je za vteřinu 12, a kromě psychiatrické péče v zásadě nejsou ţádnou priority příliš definovány. Já bych kolegy chtěl upozornit zejména na ten první odstavec, který jste zdůrazňoval, to znamená časové limity, a pak bod dvě, kdy jsme se v nějaké spolupráci s předsednictvem pokusili uţ definovat oblasti, o kterých jsme přesvědčeni, ţe mají smysl, ţe mají zásadní vztah ke zdraví populace, k čerpání zdravotní péče a měly by se objevit dle našeho názoru jako poţadavky na strukturální fondy EU. To jsou dva klíčové momenty. Já bych byl velmi pro, abychom tento materiál ještě urychlili, a dovolil bych si poţádat pana předsedu a navrhnout, zda by v co nejbliţším moţném termínu pan předseda výboru poţádal příslušného náměstka ministra a odborníky a pracovníky z ministerstva, ţe bychom se mohli sejít v rámci pracovní skupiny a začít velmi rychle plnit, nebo chcete-li tlačit tyto body a tyto oblasti, pokud se na nich dneska shodneme. Vše ostatní jsou věci, které mohou v uvozovkách počkat týdny, ale opravdu konec dubna jako základní dokument, základní nástřel a pak květen, ten je naprosto kritický a nechtěl bych říct smrtelný, ale téměř to tak je. Čili to je má podpora, a jednak i tedy návrh a poţadavek na pana předsedu, zda by bylo moţno, aby výbor řekněme takto aktuálně nebo akutně zasáhl a vyvolal přímo jednání s odpovědnými pracovníky ministerstva. Děkuji. 21
Rostislav Vyzula: Děkuji. Napřed dáme přednost Ministerstvu zdravotnictví, potom se hlásil ještě pan doktor Chudoba. Jan Bodnár, MZd: Ještě jednou dobrý den. Mé jméno je Jan Bodnár, jsem ředitel odboru evropských fondů. Já se tomu tématu přípravy příštího programovacího období věnuji poměrně intenzivně a trošku mě překvapuje, ţe uţ poněkolikáté slyším, ţe jediné a prioritní téma je psychiatrická péče pro Ministerstvo zdravotnictví. Tak tomu není, alespoň minimálně z hlediska alokace je to téma marginální. Jsou tam ještě další témata. V podstatě to naprosto koreluje s tím, co dnes zaznělo. Určitě chceme v návaznosti na čtyři nejvýznamnější epidemiologické oblasti v ČR, a to jsou nemoci trávicí soustavy, kardiovaskulární poruchy, onkologická onemocnění, metabolická onemocnění a ještě nemoci trávicího traktu obecně, tak na tyto všechny oblasti chceme navázat podporu pro příští programovací období. Je to koncept tzv. návazné péče. Existuje k tomu pracovní skupina na úrovni Ministerstva zdravotnictví, ve které jsou začleněni rovněţ zástupci krajů a rovněţ zástupci pojišťoven, aby nedocházelo k tomu, co dnes vidíme občas zvláště z hlediska některých dotačních titulů, ţe se nakupuje velká těţká přístrojová technika a potom pojišťovny jako plátci zdravotní péče mají problém platit výkony poskytované na těchto velkých přístrojích, tak z toho důvodu máme poměrně intenzivně pracující skupinu pro přípravu příštího programovacího období a to téma tzv. návazné péče na čtyři řekněme nejvýznamnější onemocnění, pro která jsou etablována v tuto chvíli tzv. superspecializovaná centra, tak to je další a z hlediska alokace významnější téma pro příští programovací období. Takţe není tomu tak. Ta témata za Ministerstvo zdravotnictví jsou jasně poměrně definována, takţe psychiatrie je jedno z témat, poměrně z mého úhlu významné, protoţe incidence strmě stoupá a ČR na tu incidenci onemocnění duševního charakteru bude muset nějakým způsobem reagovat, takţe strukturální fondy pro příští programovací období jsou rovněţ zaměřeny na oblast psychiatrické péče. Ale druhou oblastí, která je tedy z hlediska investic velmi signifikantní, to znamená obnova přístrojového vybavení a staveb, negociujeme s Evropskou komisí rovněţ stavby pro různé typy nemocnic, i těch niţších typů, neţ jsou jenom fakultní nemocnice a významné krajské nemocnice v tuto chvíli, a tyto věci se rovněţ zrcadlí v neinvestičním operačním programu zaměstnanost, kde, jak jiţ říkal pan náměstek, podpora bude směřována do podpory zdraví, do podpory determinant zdraví zvláště v těch oblastech, které jsou epidemiologicky nejvýznamnější, to znamená z operačního programu, který se jmenuje integrovaný regionální operační program, očekáváme podporu investic, zvláště navazující na ty nejvýznamnější epidemiologické oblasti, a z toho měkkého operačního programu na oblast, která tedy podporuje preventivní aktivity. Jaroslav Krákora: Děkujeme panu řediteli evropských fondů a myslím, ţe se hlásil pan kolega Skalický. Poslanec Jiří Skalický: Já si dovolím jenom ještě krátkou poznámku nebo doplnění. Já o základních materiálech, které jste říkal, nebo o těch principech vím. Tady jsem pochopil, ţe to, o čem se bavíme, by se nemělo týkat zásadních investičních celků, ale bylo by moţné, a je to doporučení Evropské komise, vlastně vyuţít ty fondy ve smyslu preventivních opatření jako klíčových a v podstatě sledování chronických onemocnění. Čili je to spíš překlopeno do 22
oblasti řekněme doplnění zdravotní péče, nikoliv stavění budov a nakupování těţké techniky. Tím spíš by moţná stálo za to si sednout a přesně definovat, oč tam jde, protoţe moţná mluvíme všichni o stejném a kaţdý to vidí trošku jinak. Buďto se to doplňuje, nebo se to můţe překrývat. Děkuji. Jaroslav Krákora: Hlásí se poslanců pan kolega Štětina. Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom stručně. Souhlasím s kolegou a jenom bych chtěl říct jednu věc, a teď mluvím jako bývalý koaliční, bývalý opoziční. Chci se vrátit k minulému volebnímu období, kdy jsme pořádali seminář o psychiatrické péči. Myslím, ţe ten seminář byl velmi podnětný. Myslím si, ţe i minule ministerstvo mělo snahu s psychiatrickou péčí něco dělat. Vítám to. A já se teď jaksi omluvím, ţe jsem si myslel, ţe psychiatrická péče je marginální, ale pak jsem pochopil, ţe to není marginální. Z toho důvodu bych to doporučil ještě do toho materiálu dát za bod g) psychiatrická péče. Čili uţ to tam je. Ale já bych to tam chtěl mít napsané, aby to byla psychiatrická péče, protoţe skutečně je to věc, která je akutní. Musím říci, ţe odborná společnost psychiatrické péče, psychiatrické léčebny mají velký zájem o to, aby se tato sluţba zásadním způsobem změnila. Takţe to je k psychiatrické péči. A druhá věc, která se týká vyuţívání fondů. Já to vítám, protoţe se domnívám, ţe ve financování z evropských fondů se rozhodně najdou jacísi kostlivci nebo ještě něco dalšího. A samozřejmě můţeme potom i poţádat NKÚ, jak je toto financování minulého období prováděno. Pokud si vzpomínám, i kolega Hovorka toto ţádal na minulém zasedání zdravotního výboru. Děkuji. Jaroslav Krákora: Děkuji. Jinak se hlásí pan kolega Běhounek. Ještě. Poslanec Jiří Běhounek: Ještě jednou dobrý den. Já chci konstatovat, ţe ten materiál, zaplať pánbůh, ţe tady je. Máme dva měsíce na to, abychom dokázali pro zdravotnictví ze sektorových programů něco získat. Nedělejte si iluze. To bude velmi sloţitý zápas, kde jednotlivé rezorty samozřejmě při vědomí toho, ţe by měly uvolnit část věcí na některé jiné programy, budou to velmi sloţitě diskutovat a uvolňovat. A protoţe se chystá v krátké době, myslím, ţe tento týden, právě jednání o těchto záleţitostech, především o operačním programu zaměstnanost a integrovaném operačním programu s MMR, tak naše podpůrné stanovisko by určitě Ministerstvu zdravotnictví pomohlo. Jaroslav Krákora: Děkuji. Pan kolega Hovorka, potom pan kolega Kaňkovský. Ludvík Hovorka: Já v souvislosti s tímto bodem bych doporučoval, abychom si vyţádali nějaké stanovisko Ministerstva zdravotnictví k té hodnotící zprávě Evropské komise k pořizování přístrojové techniky z integrovaného operačního programu a případně z regionálního operačního programu, protoţe se objevují informace, ţe ne všechny nákupy proběhly korektně, a měla by tam být zpráva, i která by se týkala pořizování techniky ze státního rozpočtu, protoţe se jednalo o dva přístroje minimálně, o kterých vím, a tj. gama nůţ 23
na Homolku a potom CyberKnife do ostravské fakultní nemocnice. A to, co bychom měli chtít, aby podle mě Ministerstvo zdravotnictví obnovilo přístrojovou komisi, která byla zrušena v roce 2007. Takţe toto bych navrhoval do usnesení. Jestli dovolíte, já se pokusím navrhnout usnesení: Výbor pro zdravotnictví ţádá Ministerstvo zdravotnictví o obnovení přístrojové komise a o předloţení souhrnné informace o čerpání prostředků na pořizování přístrojové techniky do zdravotnických zařízení z integrovaného operačního programu, regionálního operačního programu a ze státního rozpočtu od roku 2006 do roku 2013 a o stanovisko k hodnotící zprávě Evropské komise, ne k těmto záleţitostem. Děkuji. Jan Bodnár: Děkuji za slovo. Já jenom, aby ta informace byla dostatečně jasná od nás. Já jsem tu zprávu, pravděpodobně hovoříte – myslím, ţe se to jmenuje korupce ve zdravotnictví nebo nějak tak – tak tam nebyla ani zmínka o integrovaném operačním programu. Tam to šlo za regionálními operačními programy, které byly zmíněny několikrát, takţe bohuţel k tomu se Ministerstvo nemůţe vyjadřovat, protoţe nemá s regionálními operačními programy vůbec nic společného, ani za to nemůţe předkládat zprávu. Tak jenom bych doporučil případně toto vzít také na vědomí při stanování závěrů tohoto kontrolního výboru. Jinak samozřejmě jsme schopni dávat analýzy, jaké jsou k dispozici. Já jenom předešlu, ţe dva roky, co jsem na ministerstvu v tuto chvíli, tak máme extrémně sloţité a extrémně sofistikované kontrolní mechanismy, které v tuto chvíli naprosto eliminují jakoukoliv pochybnost o nějaké transparentnosti nákupů, zvláště té těţké přístrojové techniky, ale to mohu říct nyní za sebe. Jaroslav Krákora: Děkuji. Já myslím, ţe byl pan místopředseda Kaňkovský. Před tebou byl ještě pan poslanec Bendl a potom pan kolega Hovorka. Prosím. Vít Kaňkovský: Děkuji za slovo. Já bych měl ještě dotaz k panu ředitelovi. Mluvili jsme tady a mluvil o tom pan předseda o těch prioritních osách z hlediska typů onemocnění, na které by prostředky měly být prioritně určeny. Máte uţ nějakou představu o tom, aspoň třeba procentuálně, kolik by mělo jít na které typy onemocnění, a případně zda ještě tam je moţné doplnit ještě nějaká další? Jaroslav Krákora: Prosím o stručnou odpověď. Jan Bodnár: Já bych to moţná nechal na nějakou zprávu potom. Je to poměrně komplikované téma, nebo můţeme si o tom promluvit. Jaroslav Krákora: Ano, pane místopředsedo?
24
Poslanec Vít Kaňkovský: Tak v tom případě bych chtěl poţádat, zda bychom v průběhu teď dalších měsíců, kdy se budou tyto materiály dalším způsobem připravovat, dostat nějakou průběţnou zprávu. Rostislav Vyzula: Děkuji. Já myslím, ţe zprávu dostaneme. Pan kolega Bendl, potom kolega Hovorka, potom kolega Běhounek. Prosím. Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jako pamětník vzniku IOPu, který tehdy kritizoval fakt, ţe se na zdravotnictví při tvorbě operačních programů zapomnělo, tak moţná ti, co jste byli u toho, si vzpomenete, ţe se to na poslední chvíli, a díky tomu také ČR začala čerpat velmi pozdě finanční prostředky, strčilo do IOPu. A chtěl bych podpořit pana kolegu Hovorku, protoţe si neumím představit, ţe by Ministerstvo zdravotnictví neumělo zjistit čerpání peněz do zdravotnictví z regionálních operačních programů. Já jsem velmi pro, byť upozorňuji na politické scéně na to, ţe budete mít i spousty kostlivců v regionálních operačních programech, ze kterých se opravdu fyzicky čerpalo aţ po krajských volbách v roce 2008. Ale já jsem velmi pro, ať máme detailní informaci o tom jaké, protoţe sám se nejsem schopen třeba v regionálním operačním programu Střední Čechy dostat k tomu, kolik čeho a za kolik se tam nakupovalo. Tak bych moc prosil a podpořil bych pana Hovorku v tom usnesení, ţe ţádáme Ministerstvo zdravotnictví o detailní zprávu o tom, kde se co nakupovalo apod., abychom tyhle informace měli. Jaroslav Krákora: Přátelé, točíme se trošku dokola, protoţe samozřejmě bylo přislíbeno, ţe zpráva bude. Takţe jestli můţeme poprosit o určitou stručnost. Kolega Hovorka. Poslanec Ludvík Hovorka: Já jenom věcně k tomu, ţe tato zpráva byla poţadována uţ v minulosti kontrolním výborem. Ministerstvo zdravotnictví předloţilo nějakou tabulku, ale z té nešlo vysledovat, za kolik konkrétně byly přístroje pořizovány apod. A to, ţe ta věc se týkala jak IOP, tak ROP, to je důleţité podle mě. Ministerstvo zdravotnictví by se mělo vyjádřit i k té zprávě, která se týká ROPu, minimálně z toho důvodu, ţe tam je bývalý náměstek Ministerstva zdravotnictví. Děkuji. Rostislav Vyzula: Děkuji. Kolega Běhounek. Jiří Běhounek: Já velice stručně. Prosím pěkně, je to implementace strukturálních fondů v období 2014-2020. Minulost – pan ředitel Bodnár, který za to určitě nese určitou odpovědnost jenom při přípravě, ale ty ostatní záleţitosti je třeba řešit s námětky nebo přímo s ministrem, a já si myslím, ţe on nám ani nemůţe odpovědět, jak bychom my si představovali. On na to nemá ţádné kompetence prosím. Rostislav Vyzula: Děkuji. Samozřejmě partner je pro nás ministr nebo náměstkové. Pan kolega Bendl. 25
Petr Bendl: Já jsem tady pozorně poslouchal pana předsedu zdravotního výboru, který tady explicitně říkal, ţe bude chtít analýzu alokace a ceny ze strukturálních fondů, tak jak se čerpalo v ČR, a to jak z národní, tak z regionální úrovně. Pak prosím jenom, abychom si tedy – samozřejmě rozhodneme nějak hlasováním – já vás velmi prosím, aby prošel návrh pana kolegy Hovorky, ţe poţádáme Ministerstvo zdravotnictví, aby nám dalo detailní analýzu včetně regionálních operačních programů. Rostislav Vyzula: Děkuji za připomínku. A jelikoţ se z poslanců jiţ nikdo nehlásí, tak pan prezident České lékárenské komory pan doktor Chudoba. Lubomír Chudoba: Dobrý den. Děkuji. Budu velmi stručný. Dámy a pánové, já si velmi váţím toho, ţe se tomuto tématu věnujete – jak tomu zhodnocení, tak zejména výhledu, a chtěl bych poţádat o jediné. Samozřejmě zazněly uţ tady některé preferenční lékařské obory, zaznělo tady téma případně dovybavení nebo rekonstrukcí apod., ale jestli by také bylo moţno pamatovati nějak znatelněji na vzdělávání a samozřejmě všech zdravotnických pracovníků, protoţe v posledních dvou třech letech opravdu pozorujeme skutečný deficit finančních prostředků, které i provozovatelé na toto téma mohou věnovat, a chtěl bych poţádat, je-li to moţné, zdali by při primárních úvahách a stanovení priorit také mohli být u toho přítomni zástupci zdravotnických komor zřízených ze zákona. Děkuji. Rostislav Vyzula: Děkuji za názor. Prosím o další doplnění. Ještě je tady, jestli dobře vidím, pan doktor Dostál se hlásí. Ondřej Dostál: Dobrý den. Já bych si dovolil jenom doplnit. Pokud by se uvaţovalo o financování v oblasti vzdělávání, bylo by dobré zaměřit se na to, aby se nestalo to, co se stalo v minulém období, kdy v rámci IPVZ byly alokovány poměrně nemalé prostředky na vzdělávání, nicméně nemám k tomu bliţší informace, ale ta akce skončila deficitem a pro posluchače se musely rušit akce. Bylo to poměrně velmi špatně. Takţe jak co do minulosti, tak co do budoucnosti se trošku poučit. Děkuji. Předseda výboru R. Vyzula: Prosím další připomínky? Pokud nejsou, ani do další rozpravy, tak bych tento bod ukončil s tím, ţe tedy dáváme takový důrazný apel na Ministerstvo zdravotnictví, abychom analýzy, o které jsme ţádali, abychom je získali – všechny, tak jak bylo řečeno. A termín jsme si řekli, přespříští schůze výboru. Ještě pan poslanec Bendl by to chtěl doplnit? Petr Bendl: Stálo by za to dát si to do usnesení jako jednu větu, ţe ţádáme Ministerstvo zdravotnictví. Jsem hluboce přesvědčen o tom, ţe se k informacím dostanou, kdyţ budou chtít, ať nám je dají.
26
Rostislav Vyzula: Tady je návrh na usnesení, takţe prosím, můţeme to udělat i formou usnesení. Petr Bendl: Výbor pro zdravotnictví ţádá Ministerstvo zdravotnictví ČR o informaci, jak byly alokovány finanční prostředky z evropských fondů v České republice za minulé období. Já myslím, ţe to úplně stačí, pak se můţeme detailně ptát kaţdý na něco. Jsou v tom jak operační programy, tak IOP. Jaroslav Krákora: Technickou. Kolega dával podobné usnesení v rozmezí 2006 – 2013, takţe něco by tam asi mělo být. Rostislav Vyzula: Takţe 2007 - 2013. Dobře. Takţe slyšeli jste návrh na usnesení. Prosím o hlasování. Je to do přespříští schůze. Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 4. Hlasování: PRO: 17 (nepřítomen J. Skalický), PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 26) K bodu 5 – Volba členů, předsedů a místopředsedů podvýborů Rostislav Vyzula: Máme dva podvýbory. Jeden je podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku. Druhý je podvýbor pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevence. Z hlediska nominace na vedení podvýborů. Po jednání je zde jeden jediný kandidát na předsedu podvýboru pro ekonomiku ve zdravotní, zdravotní pojištění a lékovou politiku a tím je pan poslanec Hovorka. Můţeme hlasovat veřejně i tajně. Já navrhuji veřejné hlasování. Je někdo pro tajné hlasování? Není. Budeme tedy hlasovat veřejně. Proběhlo hlasování k volbě předsedy podvýboru pro ekonomiku – Ludvík Hovorka. Hlasování: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 1 (L. Hovorka). Návrh byl přijat. Na pozici místopředsedy podvýboru zde byl navrţen jediný kandidát a to MUDr. Kasal z hnutí ANO. Proběhlo hlasování k volbě místopředsedy podvýboru pro ekonomiku – David Kasal. Hlasování: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 1 (D. Kasla). Návrh byl přijat. Dále zde máme nominaci na předsedu podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci. Po jednání je navrţen na předsedu podvýboru MUDr. Pavel Antonín. Proběhlo hlasování k volbě předsedy podvýboru pro oblast zdravotní péče – Pavel Antonín z ČSSD. Hlasování: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 1 (P. Antonín). Návrh byl přijat.
27
Na pozici místopředsedy podvýboru pro oblast zdravotní péče byl navrţen Bc. Stanislav Mackovík z KSČM (který zde není přítomen, ale je řádně omluven). Proběhlo hlasování k volbě místopředsedy podvýboru pro oblast zdravotní péče – Stanislav Mackovík. Hlasování: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 1 (P. Bendl). Návrh byl přijat. Předseda výboru Rostislav Vyzula přednesl návrhy usnesení: Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 5 – volba předsedy a místopředsedy podvýboru pro ekonomiku. Hlasování: PRO: 17, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 27) Proběhlo hlasování o usnesení k bodu 5 – volba předsedy a místopředsedy podvýboru pro oblast zdravotní péče. Hlasování: PRO: 17, PROTI: 0, ZDRŢELI SE: 0. Návrh usnesení byl přijat. (usnesení č. 28) K bodu 6 – Sdělení předsedy výboru Rostislav Vyzula: Mám tři krátké informace pro všechny členy výboru. Minulý týden - 26. 2. proběhl velmi zajímavý seminář v těchto prostorách, který se týkal protonové léčby a Protonového centra. Byli zde přítomni zástupci všech stran – jak odborníků, plátců, poslanců, byla zde i část senátního zdravotního výboru. Výsledkem by mělo být to, ţe chceme jakýsi základový materiál pro další jednání ohledně Protonového centra. Všichni dobře víme, ţe je to velmi choulostivé a kontroverzní téma, nicméně myslím si, ţe návrhy, které na semináři zazněly, jsou velmi konstruktivní a rozumné v tom smyslu, ţe protonová léčba je prospěšná pro naše pacienty, máme zájem na tom, aby byla pouţívána, ale k tomu pouţívání – aby byla přesně stanovena kritéria. Ta souvisí s tím, ţe odborná společnost radioterapie vypracuje přesný indikační seznam, pro které diagnózy je tato léčba prospěšná. Zároveň jsme se dohodli na mechanismu, jakým způsobem budou pacienti doporučováni k této léčbě do Protonového centra zde v Praze na Bulovce. Bude zde odborná multidisciplinární komise, která rozhodne o tom, zda by měl pacient absolvovat takovouto léčbu. Domnívám se, ţe toto je teď maximum moţného. I kdyţ samozřejmě ve vědomí mám to, ţe probíhá arbitráţní řízení, které můţe rozhodnout jinak, ale nicméně stejně je tu ta odborná sloţka, odborná část, pokud zůstane, tak bude dobrým vodítkem, jak posunout léčbu u nás. Za prvé – umoţnit. Za druhé – jak ji nezneuţít. Toto je krátká zpráva týkající se protonového centra. Dále byl velmi zajímavý seminář, který proběhl včera 4. 3. týkající se vakcín. Byla zde velmi vysoká účast. Rád bych poţádal o krátké sdělení pana poslance Krákoru a pana poslance Kasala. Jaroslav Krákora: Myslím si, ţe je to jednoduché. Očkování je nejlepší preventivní opatření 20. nebo 21. století. Je to prevence, která prakticky působí hned – v řádu dnů. Zachraňuje lidské ţivoty. Jsou 100% smrtelná onemocnění, která jsou díky očkování banálním onemocněním. Bohuţel, často se setkáváme s odpůrci základního očkování, i kdyţ 28
je zákonná povinnost nechat děti očkovat. Je to těţké, pokud rodič nechce, je to pak v ordinaci sloţité. Očkování je nutné podporovat, základní očkování jednoznačně. Není to přeţitek, je to jedno z nejlepších preventivních opatření 20. – 21. století. David Kasal: Jen doplním. Byly zde velmi pěkné příspěvky, které podpořily to očkování jako takovéhle. Ukázalo se zde na mýty, které se vyskytují nejen u laické ale i u odborné veřejnosti – byly pěkně vysvětleny. Myslím, ţe k tomu přispěl i příspěvek z obecenstva, kdy zde byla konkrétní paní, která byla postiţena meningokokem a která by sama velmi očkování doporučovala, aby nedocházelo k takovýmto ztrátám jak vitality, tak i ţivotů. I po odborné stránce to bylo velmi přínosné a podpořilo to, aby to očkování bylo minimálně v těchto intencích, v jakých v současné době je. Rostislav Vyzula: Děkuji za zprávu. Dále bych vás chtěl upozornit, ţe zítra 6. 3. se konají dvě velmi zajímavé akce, na které bych chtěl pozvat všechny poslance a poslankyně. První se koná zde v Konírně mezi 9.00 – 12.00 hodinou, je to druhá část cyklu přednášek k novému občanskému zákoníku, kterou vede pan docent Tomáš Doleţal. To je jedna věc. Druhá věc je, ţe ve 14.00 hodin ve Sněmovní 1, místnost č. 205 probíhá konference České lékařské komory na téma: „24hodinová dostupnost lékařské péče“. Víte dobře, ţe je to rovněţ takový bolestivý bod, bavili jsme se o tom opakovaně i ve Sněmovně. Je potřeba nějakým způsobem nastavit pravidla pro budoucí období a není moţné stále tuto situaci odkládat s tím, ţe za 2 roky zase uvidíme anebo poţádáme o nový odklad. To není moţné, myslím si, ţe je nutné se k tomu řádně postavit. Toto je z mého sdělení vše. Jaroslav Krákora sdělil, ţe proběhlo uzavřené jednání o dlouhodobém pobytu cizinců („Je to boj, zda u nás budou cizinci pojišťováni z veřejného zdravotního pojištění nebo z komerčního pojištění. Podotýkám, jsou to cizinci z 3. zemí, EU to samozřejmě vyřešené má.“) K bodu 7 – Různé Petr Bendl: Já jsem se chtěl zeptat, pane předsedo, jestli vedení výboru neuvaţuje o tom, ţe si vezme na pořad jednání i zákon o registru smluv. Tento zákon přináší i jisté povinnosti dovnitř veřejné správy, ty povinnosti se týkají zveřejňování jednotlivých faktur, smluv, atd., coţ můţe být v oblasti zdravotnictví relativně citlivá záleţitost. Jestli se tady tomuto chcete věnovat nebo jestli to nepovaţujete za důleţité? Rostislav Vyzula: Je to dobrý námět. Zatím jsme o tom nedebatovali, ale určitě to můţeme vzít na program. Předseda výboru ukončil schůzi výboru, poděkoval za spolupráci a popřál všem zúčastněným příjemný zbytek dne. Za správnost: Mgr. Martin Blaţek
Pavel Holík, v.r. ověřovatel výboru
29
Rostislav Vyzula, v.r. předseda výboru pro zdravotnictví
