Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Webové prezentace veřejných knihoven: analýza, návrh, tvorba, správa Magisterská diplomová práce

Autorka práce: Bc. Olga Prokopová Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

Brno 2009

Bibliografický záznam PROKOPOVÁ, Olga. Webové prezentace veřejných knihoven: analýza, návrh, tvorba, správa. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 169 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Diplomová práce „Webové prezentace veřejných knihoven: analýza, návrh, tvorba, správa“ si klade za cíl nalézt takový systém pro tvorbu webových stránek, který by měl minimální náklady na provoz a zároveň jej mohli využívat knihovníci s nízkou počítačovou gramotností. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části autorka hovoří o nezbytnosti existence webových stránek veřejných knihoven a stanovuje cílovou skupinu. V dalším úseku textu se pak zaměřuje na problematiku webových standardů, použitelnosti a přístupnosti webových stránek a na optimalizaci ve vyhledávačích. V tematických celcích následuje podrobný výčet prvků, které by měla webová prezentace veřejných knihoven obsahovat. V poslední kapitole teoretické části jsou stanoveny podmínky pro výběr aplikace k tvorbě webových stránek. Systém Webnode je pak vyhodnocen jako nejlépe splňující stanovené parametry. V praktické části je v tomto systému vytvořen podrobný manuál pro tvorbu webu. Návod obsahuje instrukce pro registraci, ovládání a vkládání prvků uvedených v teoretické části. Na základě příručky byla vytvořena vzorová webová prezentace fiktivní knihovny.

Klíčová slova Veřejné knihovny, www stránky, www aplikace, www design, Web 2.0, přístupnost www stránek, použitelnost www stránek, webové standardy, optimalizace pro vyhledávače (SEO), návody, manuály.

Annotation The Diploma Thesis “The Web Presentations of the Public Libraries: the Analysis, the Project, the Creation, and the Administration” aims to find such a system for the creation of the web sites that should have the minimal costs of operating, and at the same time it would be accessible for the use of the librarians with a low level of computer literacy. The thesis is divided into the theoretical and the practical part. In the introduction of the theoretical part, the author mentions the necessity of existence of the web sites of the public libraries, and she sets the target group. In the following part of the text, she focuses on the issues of the web standards, of the usability and the accessibility of the web sites, and of the optimization in the search

engines.

In

the

thematic

parts,

the

detailed

enumeration

of the components, which should be included in a web presentation of the public libraries, follows. In the last chapter of the theoretical part, the conditions for the selection of the application for the creation of the web sites are set. The system Webnode is then evaluated as the one which best fulfills the parameters set. In the practical part, a detailed manual for the creation of web sites is produced in the system already mentioned. The manual includes the instructions for registering, operating and inserting the components mentioned in the theoretical part. Following this manual, a sample web presentation of a fictional library was created.

Keywords Public

libraries,

websites,

www

applications,

www

design,

Web

2.0,

web accessibility, web usability, search engine optimization (SEO), instructions, manuals.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

…………………………………………….. V Brně dne 22. června 2009

Bc. Olga Prokopová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Petru Škyříkovi za vedení práce a podnětné rady a připomínky. Děkuji také své rodině, přátelům a kolegyním v zaměstnání za všestrannou podporu při psaní diplomové práce a to i v dobách pochybností a tvůrčí krize.

Obsah Úvod……………………………………………………………………………………9 TEORETICKÁ ČÁST ……………………………………………………………...11 1. Nezbytnost využívání webové prezentace……………………………………….12 1.1 Cílová skupina………………………………………………………………….12 2. Pravidla pro tvorbu webové prezentace………………………………………...13 2.1 Webové standardy……………………………………………………………...13 2.2 Přístupnost webových stránek………………………………………………….14 2.3 Použitelnost webových stránek………………………………………...……….16 2.3.1 Rozvržení stránky…..……………….…………………………………….17 2.3.2 Domovská stránka………………..………………………………………17 2.3.3 Navigace…………………………..……………………………………...18 2.3.4 Grafika a texty…………………………………..………………………..19 2.4 Optimalizace webových stránek pro vyhledávače………….…………………..21 2.4.1 Předpoklady pro optimalizaci……………………………………..……..22 2.4.2 Metody k dosažení optimalizace………………………………...………..22 3. Položky webové prezentace knihovny………………….………………………..26 3.1 Hlavička webové stránky…………………….…………………………………26 3.2 Obecné informace o knihovně……………………………….…………………26 3.3 Služby, které knihovna nabízí……………………….………………………….30 3.4. Přístup do on-line katalogu a ke čtenářskému kontu……………………….….33 3.5 Prostředky pro on-line komunikaci s uživateli………………………………....34 3.6 Informace o dění v knihovně…………………………………………………...42 3.7 Informace o užitečných zdrojích………………………….…………………….46 3.8 Nápověda………………………………………………….……………………47 3.9 Patička webovéstránky…………………………………………………………47 4. Umístění webových prezentací knihoven na serveru a výběr vhodného tvaru adresy……………………………………………………………………………..….49 5. Výběr systému pro tvorbu webové prezentace k vytvoření manuálu…………50

6

PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………………...54 6. Charakteristika praktické části………………………………………………….54 7. Registrace v systému Webnode…………………………………………………..55 7.1 Průvodce vytvořením webových stránek………….……………………………58 8. Administrace webových stránek……………………………………………..…..63 8.1 Úprava hlavičky webové stránky……………………………...………………..65 8.2 Úprava kontaktních informací knihovny………….……………………………69 8.3 Vložení nové stránky a úprava menu……………….…………………..………71 8.3.1 Vložení nové stránky s možností vkládání příspěvků…………..…...……74 8.4 Vložení a úprava textu………………………………………………………….78 8.4.1 Přidávání, změna a rušení odkazů v textu………………………………..79 8.4.2 Přidávání a změna obrázků v textu………………………………………82 8.5 Vložení mapy…………………………………………………………………...87 8.6 Vložení a úprava tabulky…………………………………………………..…...89 8.7. Vložení a úprava elektronického formuláře………………………..…………..94 8.7.1 Vložení a úprava jednoduchého kontaktního formuláře systému Webnode………………………………………………………………………..94 8.7.2 Vložení a úprava uživatelsky nastavitelného formuláře v Google dokumentech……………………………………………………………………97 8.8 Vložení a úprava diskusního fóra, návštěvní knihy………………..……….…104 8.9 Vložení ICQ indikátoru…………………………………………………...…..107 8.10 Vložení Skype indikátoru……………………………………………..……..109 8.11 Vložení formuláře Digsby…………………………………………………...111 8.12 Vložení a úprava RSS kanálů………………………………………………..114 8.12.1 Správa automaticky vytvářených RSS kanálů systému Webnode…..….114 8.12.2 Generování obsahu cizího RSS kanálu do stránky………….…………117 8.13 Vložení a úprava vizitky sociální sítě Facebook………………………….…122 8.14 Vložení a úprava vizitky mikroblogovacího systému Twitter……………….124 8.15 Vložení a změna tlačítek pro sociální záložkování……………………….….127 8.16 Vložení a úprava jednoduché ankety……………………………………..….130 8.17 Vložení a úprava kalendáře pomocí služby Google Kalendář……………….131 8.18 Vložení a úprava fotogalerie……………………………………………..…..135 8.19 Vložení a úprava audiozáznamu pomocí služby Yourlisten.com…………....138 8.20 Vložení a úprava videozáznamu pomocí služby Youtube.com………...……142

7

8.21 Vložení a úprava záložek pomocí záložkovací služby Delicious.com……....146 8.22 Vložení a úprava stránky s Nápovědou………………………………...……149 8.23 Úprava patičky webové stránky…………………………….………………..152 8.24 Úprava stránky s hlášením chyby 404……………………………………….153 8.25 Úprava stránky Mapa stránek…………………………………………...…...154 9. Opětovné přihlášení se do systému Webnode…………….……………………155 Závěr………………………………………..………………………………………156 Použité zdroje………………………………………..…………………………..…157 Přílohy………………………………………..…………………………………..…164 I. Přehled webových služeb uvedených v práci……………………..…………….164 II. Přehled cen webových služeb uvedených v práci…………………………..….169

8

Úvod Při prohlédnutí webových prezentací veřejných knihoven České republiky lze říci, že nabývají velmi různých kvalit. Na jedné straně je možné najít skvěle designované, uživatelsky přívětivé a hodnotnými informacemi a elektronickými službami nabité stránky, jenž jsou uživateli knihovny hojně navštěvovány. Na druhé straně však existují i několik let neaktualizované, informačně chudé a z uživatelského hlediska zastaralé webové prezentace zbytečně zabírající virtuální prostor. Bohužel lze konstatovat, že těch druhých je podstatně více, přestože je nepopiratelné, že vlastnit funkční webovou prezentaci je v dnešní době nezbytné. Důvody uvedené situace bývají většinou dva – technické a finanční a to většinou současně. Pro knihovny je pořízení profesionálního systému pro provozování webových stránek finančně náročné a počítačová gramotnost knihovníků je zároveň příliš nízká na to, aby dokázali zajišťovat fungování webové prezentace sami. V prostředí internetu lze sice najít služby zřízené přímo pro knihovny, jež by se mohly jevit, že by tento problém vyřešily. Ovšem po bližším prozkoumání bohužel zdaleka neposkytují takové možnosti, které jakákoliv veřejná knihovna v 21. století bezpodmínečně potřebuje. Nejenže jejich webdesignéři či později administrátoři často nedodrželi webové standardy a podmínky pro přístupnost a použitelnost, zároveň také jejich obsah nenásledoval trend, do kterého se v současnosti web rozvinul. Tímto trendem je Web 2.0. Jeho existence je dnes již jednoznačná. Využívání služeb a technologií internetu, jejichž hlavním cílem je podporování komunit, častá interakce mezi uživateli a personalizace nemohlo nezasáhnout také knihovny a jejich webové stránky. Veřejné knihovny ovšem příliš pružně nereagovaly a prvky Webu 2.0 začleňují do svých webových stránek (a do svých aktivit) velmi pomalu. Přitom právě charakter Webu 2.0 umožňuje plnohodnotně začlenit i méně počítačově gramotné uživatele do dění v síti a to i v případě tvorby webových stránek za minimální náklady.

Práce se zabývá knihovními webovými stránkami, jejichž existence a hodnotný obsah má překážky ve finančních a technických aspektech. Snaží se dokázat, že i knihovna, jež nemůže na webovou prezentaci uvolnit velké množství financí a zároveň její knihovníci mají pouze průměrnou počítačovou gramotnost, dokáže vytvářet kvalitní webové stránky.

9

V teoretické části je nejprve objasněna nezbytnost existence webových stránek veřejných knihoven a stanovena cílová skupina. Poté jsou zde vysvětleny základní aspekty webových standardů, přístupnosti a použitelnosti webových prezentací a problematika optimalizace pro vyhledávače. Práce pak pokračuje navržením prvků, které by měly webové stránky veřejné knihovny obsahovat. Prvky jsou rozděleny do tematických částí zahrnujících základní informace o knihovně, nabídku služeb, práci v on-line katalogu, umístění informačních zdrojů a především prostředky pro elektronickou komunikaci, které nejvíce zahrnují prvky Webu 2.0. Po vymezení těchto prvků dojde k stanovení podmínek, jenž má splňovat systém, ve kterém by knihovníci se základními počítačovými znalostmi dokázali vytvářet finančně nenáročné a kvalitní webové stránky. Tento systém pak bude vybrán pro vypracování praktické části. Praktická část obsahuje návod na vytvoření účtu v daném systému a pokyny pro jeho ovládání. Nejobsáhlejší část je pak věnována podrobným instrukcím pro vložení těch prvků webové stránky, jež byly stanoveny v teoretické části. Na jejich základě pak bude vytvořena vzorová webová prezentace. Od původní myšlenky inovace jednoho ze systémů pro vytváření webových stránek speciálně pro knihovny bylo nakonec z důvodu přílišné komplikovanosti a nejisté efektivnosti upuštěno.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1. Nezbytnost využívání webové prezentace Prezentace v prostředí internetu je dnes nutná. Podle výzkumného projektu Netmonitor1, jehož cílem je sledovat návštěvnost webových stránek v ČR, využívalo internet v měsíci únoru 2009 přes 5 milionů uživatelů a strávilo na něm v průměru téměř 30 hodin. Více než polovina uživatelů byla sice ve věkové kategorii 15 – 34 let, ovšem do druhé poloviny spadalo např. 10% uživatelů starších 55 let a neočekává se, že by tento trend měl klesající tendence.2 Z uvedených údajů je jasné, že internet nevyužívají jen mladí lidé. Návštěvníci internetu zahrnují široké věkové spektrum, do kterého mohou spadat i uživatelé veřejných knihoven, jež hledají na internetu informace ze své knihovny nebo chtějí využívat jejích služeb právě jeho prostřednictvím. Veřejným knihovnám, jež lze definovat jako všeobecné knihovny sloužící místní komunitě3 vznikl velký konkurent nejen v podobě internetu, který začal plnit funkci, kterou dříve plnily ony. Musí obstát i v boji s nově vznikajícími institucemi, zabývajícími se také volnočasovými aktivitami obyvatel. V boji s touto konkurencí by se knihovny neměly nechat připravit o možnost být na webu a využít všech předností, kterou on-line prezentace nabízí. Webové stránky jsou přístupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a uživatel na nich může najít téměř vše, co knihovna nabízí, přičemž se, narozdíl od kamenné knihovny, nemusí ohlížet na provozní dobu knihovny. Pro obsah a využití webových stránek je v současné době charakteristický vliv Webu 2.0, jenž je obecným pojmenováním pro prvky, služby, technologie apod., které se snaží co nejvíce vyhovět potřebám uživatelů, kladou důraz na komunitu a její vzájemnou interakci, umožňují uživatelům komunikovat navzájem a sdílet společně informace, hudbu, obrázky a videa.4 Z tohoto pojetí pak vzniklo spojení Knihovna 2.0, které má charakterizovat směr, kterým by se měly knihovny svými službami a přístupem k uživatelům ubírat. Autor tohoto pojmu, americký knihovník M. Casey shrnuje charakter Knihovny 2.0 jako: 1

Informace o projektu Netmonitor naleznete na její webové prezentaci na adrese http://www.netmonitor.cz/. 2 Mediaresearch. Polovina české populace na internetu [online]. http://www.mediaresearch.cz/… 3 Veřejná knihovna. In KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. http://sigma.nkp.cz/… 4 HAVLOVÁ, J., RESSLER, M. Web 2.0. In KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. http://sigma.nkp.cz/…

11




neustálou a záměrnou změnu,




větší podíl uživatelů na řízení a poskytování služeb,




implementací předchozích dvou elementů by tedy knihovna měla vytvářet lepší služby pro současné uživatele a získávat uživatele nové.5 Při tomto pojetí fungování knihovny je třeba velmi často využívat webovou

prezentaci jako prostředníka mezi knihovnou a uživatelem. Bude-li knihovna umět správně využít všech možností, které jí prostředí internetu nabízí, může se stát webová prezentace prostředkem pro velmi rychlou, jednoduchou a efektivní cestu pro komunikaci a poskytování služeb uživatelům.

1.1 Cílová skupina Veřejné knihovny mají pestrou škálu uživatelů a pro všechny z nich by měly být stránky srozumitelné a pohodlné pro užívání. Lze je rozdělit do tří skupin:


Uživatelé/čtenáři – registrovaní uživatelé. Zde je možné rozlišit ještě čtyři podskupiny – děti, mládež, lidé v produktivním věku a lidé důchodového věku. Ti budou stránky knihovny navštěvovat nejčastěji a každý bude mít v některých ohledech na stránky jiné nároky. Každopádně společné budou mít hledání přístupu ke katalogu a čtenářskému kontu, kontaktních údajů, informací o dění v knihovně, nabízených služeb atd.




Knihovníci – zaměstnanci knihovny. Mohou využívat stránky pro získání informací o dění v těch částech knihovny, které nespadají pod jejich kompetence, případně mohou hledat ověření informací ze svých oddělení.




Ostatní návštěvníci – kdokoliv jiný, než knihovník či registrovaný uživatel. Může to být např. zaměstnanec jiné knihovny hledající informace o instituci (např. knihovník obsluhované či obsluhující knihovny), neregistrovaný uživatel, který přijde cíleně na stránky, např. hledat publikaci, kterou nenašel ve své knihovně nebo neregistrovaný uživatel, který se nedostal na stránky cíleně, ale prostřednictvím vyhledávače.

5

CASEY, M. E., SAVASTINUK, L. C. Library 2.0. The Library Mission Statement, p. 25-26.

12

2. Pravidla pro tvorbu webové prezentace Pokud má knihovna svou webovou prezentaci, je třeba, aby v ní vždy každý našel to, co hledá a také, aby se mu s ní dobře pracovalo. Vytvořit ideální stránky není bohužel příliš jednoduché. Naštěstí ale existují vodítka, díky kterým se lze tomuto ideálu alespoň přiblížit. Následující kapitoly budou pojednávat o webových standardech, pravidlech pro tvorbu přístupného a použitelného webu a o optimalizaci stránek pro vyhledávače. Je důležité si uvědomit, že předměty jednotlivých kapitol nelze vnímat odděleně, všechny spolu navzájem souvisí a prolínají se.

2.1 Webové standardy Jsou specifikace a doporučení pro programátory webových stránek.6 Vytvářením standardů se zabývá mezinárodní World Wide Web Consorcium (W3C)7 a jeho cílem je vytvoření pravidel pro tvorbu všeobecně přístupných, bezbariérových a přehledných webových stránek. Dodržení těchto pravidel pak zajišťuje správné a rychlé zobrazení stránek na různých platformách (prohlížeče, mobilní zařízení, čtečky obrazovky apod.). V současné době by měl být obsah webu vytvořen pomocí jazyka XML, HTML nebo XHTML 1.1 a pro vytvoření vzhledu stránky by pak měly být využity kaskádové styly.8 Dojde tak k striktnímu rozdělení obsahu webu od formy zapsání – vzhledu. To umožní, jak bylo uvedeno výše, že bude stránka stále dobře čitelná, i když bude zobrazována na různých platformách. Pro ověření, zda daná stránka dodržuje webové standardy, jsou využívány validátory. Pro správnost validity kódu jazyka je pravděpodobně nejčastěji využíván Markup Validation Service9 (dříve MarkUp Validator) konsorcia W3C. Jeho neoficiální českou, a dle jejího autora poněkud „přísnější“ verzí, je Validátor kódu10. Oba pracují na stejném principu a poskytují přibližně stejné základní funkce. Do připraveného políčka se vloží adresa webové stránky, kterou je třeba zkontrolovat. Poté, pokud stránka není validní, systém vrátí podrobný seznam chyb a varování, které 6

SNÍŽEK, M. Nebojte se standardů! [online]. http://interval.cz/… JACOBS, I. About the World Wide Web Consortium (W3C) [online]. http://www.w3.org… 8 TUREK, L. Webové Standardy 1 : Historie, problém a řešení [online]. http://www.linuxsoft.cz/… 9 Validátor naleznete na adrese http://validator.w3.org/. 10 Validátor naleznete na adrese http://validator.w3.cz/. 7

13

je třeba opravit. Stejnou kontrolu lze udělat také se souborem, který není ještě uveřejněn na webu, případně lze vložit přímo zdrojový kód dokumentu. Pro ověření kaskádového stylu lze použít CSS Validation Service (dříve CSS Validator) W3C konsorcia, přičemž možnosti formy ověřovaných dokumentů a validace zdrojových kódů probíhá stejným způsobem jako u Markup Validation Service. Výsledkem je pak opět seznam varování a chyb, které se v CSS stylu nacházejí. Lze pochopitelně najít i další validátory. Zda na webových stránkách fungují všechny odkazy, dokáže odhalit Link Checker11 opět od konsorcia W3C. Stejně tak jako jejich Feed Validation Service12 či konkurenční Feed Validator13 zjistí, zda jsou funkční odkazy pro RSS či Atom kanály. Zajímavým nástrojem může být také např. služba Dr. Watson14, jež dokáže vytvořit poměrně komplexní analýzu stránek. Zkoumá vše od validity kódu přes funkčnosti odkazů a obrázků, rychlosti načtení až po vyhledatelnost a popularitu stránek na webu.

2.2 Přístupnost webových stránek Webové stránky navštěvují pochopitelně i lidé s různými handicapy. Pro knihovnu, jež se v knihovním zákoně zavazuje zajistit rovný přístup ke všem poskytovaným službám15, by mělo být samozřejmé vytvářet takové webové stránky, na kterých by každý, bez ohledu na svůj handicap, mohl využívat všech možností, které nabízí. V návaznosti na webové standardy vytváří W3C také pravidla pro tvorbu přístupného webu s názvem Web Content Accessibility Guidelines (zkráceně WCAG). Jejich druhá verze WCAG 2.016 posloužila spolu s dalšími pravidly k vytvoření aktuálních českých pravidel Best Practise – Pravidla pro tvorbu přístupného webu17,

11

Validátor naleznete na adrese http://validator.w3.org/checklink. Validátor naleznete na adrese http://validator.w3.org/feed/. 13 Validátor naleznete na adrese http://feedvalidator.org/. 14 Službu Dr. Watson naleznete na adrese http://watson.addy.com/. 15 ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In Informace pro knihovny : portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. http://knihovnam.nkp.cz/… 16 Plné znění pravidel WCAG 2.0 naleznete na adrese http://www.w3.org/TR/WCAG20/. 17 Skupinu tvůrců pravidel tvořili pracovníci ze společnosti H1.cz, Masarykova univerzita a TyfloCentrum Brno. Z podnětu Ministerstva informatiky došlo k přepracování první verze z roku 1999. Projekt YA512006003 - Přístupnost webových stránek orgánů státní správy (2006-2007, MI0/YA) [online]. http://aplikace.isvav.cvut.cz/… 12

14

zaštiťovaných (dnes již) Ministerstvem vnitra ČR. Jsou přístupná na adrese http://www.pravidla-pristupnosti.cz/. Nemá smysl zde podrobně rozebírat pravidla Best practise, ty si musí každý webový tvůrce pozorně nastudovat sám, pro ilustraci lze ale uvést alespoň základní kapitoly: Kap. A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný; Kap. B: Práci s webovou stránkou řídí uživatel; Kap. C: Informace jsou srozumitelné a přehledné; Kap. D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné; Kap. E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný; Kap. F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek.18 V každé z těchto kapitol jsou rozebrány klíčové či problémové oblasti a podán návod, jak nejlépe postupovat při jejich realizaci či řešení. Pro kontrolu správnosti webových stránek z pohledu přístupnosti lze najít různé nástroje. Validátory uvedené v předchozí kapitole o webových standardech slouží pochopitelně také ke kontrole přístupnosti stránky, ovšem existují i další možnosti. Za velmi dobrý validátor přístupnosti stránek je považován program firmy HiSoftware Cynthia Says19. Další nástroj k validaci, jejž lze jmenovat, je projekt americké neziskové organizace pro osoby s postižením WebAim Wave20, který pomocí přehledného grafického zobrazení ukáže všechny správně i nesprávně vytvořené záznamy. Podobně jako validátory W3C umožňuje kontrolovat podle URL stránky, souboru či zdrojového kódu. Další, více specifické nástroje je možné hledat podle konkrétního postižení uživatele. Např. pro uživatele s poruchou zraku lze testovat kontrast barev pomocí programu Analyzér kontrastu barev21. Podívat se, zda jsou knihovní stránky dobře čitelné i pro různé poruchy barvosleposti, lze pomocí služby Vischeck22.

18

ŠPINAR, D., PAVLÍČEK, R. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. http://www.pravidla-pristupnosti.cz/. 19 Validátor naleznete na adrese http://www.cynthiasays.com/Default.asp nebo http://www.contentquality.com/. 20 Validátor naleznete na adrese http://wave.webaim.org/. 21 Analyzér kontrastu barev v češtině naleznete ke stažení na adrese http://pristupnost.nawebu.cz/weblog/blogpost.php?post=143. 22 Validátor naleznete na adrese http://www.vischeck.com/vischeck/vischeckURL.php. Pro tento účel lze využít i Luminosity Colour Contrast Ratio Analyser na adrese http://juicystudio.com/services/luminositycontrastratio.php.

15

2.3 Použitelnost webových stránek „Webová použitelnost (ergonomie webu) se zabývá webem ve vztahu k uživateli. Jak lidé internetové stránky používají, jak snadno se na nich orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání. Použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a nenutí uživatele příliš přemýšlet.“23 Jak tedy vytvořit použitelné stránky? Aby si uživatel odnesl co nejvíce i v případě zběžného prohlédnutí stránky, je třeba, podle odborníka na použitelnost webových stránek S. Kruga, dodržet následujících pět pravidel: Na každé stránce dodržujte jasnou vizuální hierarchii – vše co je na stránce musí mít jasnou funkci. Čím je odkaz, text, obrázek atp. důležitější, tím by měli být nápadnější. Objekty, které spolu souvisí, musí být po vizuální stránce propojeny a zároveň musí být opticky zobrazeno, jak spolu souvisí (nadřazení – podřazení). Využívejte zvyklosti – každé médium má své zvyklosti. Tedy např. stejně jako v každém časopise lze očekávat umístění čísla stránky většinou někde na dolním okraji stránky, podobně je možno očekávat, že odkaz na webové stránce bude od ostatního textu odlišen jinou barvou a podtržením. Podobným způsobem lze přistupovat k využití různých technologií na webové stránce. Každý uživatel nemusí mít plugin pro spuštění flash animace. Pokud si toto tvůrce webu uvědomí, velmi tím uživateli usnadní pohyb na stránkách. Rozdělte stránky na jasně definovatelné oblasti – ať už uživatel vstupuje na stránky s konkrétním cílem, nebo zde chce jen brouzdat, měl by letmým pohledem okamžitě odlišit, co je pro něj využitelné a co nebude potřebovat. Snažte se, aby bylo zřejmé, na co je možné klepnout – odkazy jsou prostředkem pro pohyb na každých webových stránkách. Proto by se neměl uživatel zdržovat rozmýšlením a zkoušením, zda je něco klikatelné. Minimalizujte šum – ve vizuální stránce lze najít šum ve dvou extrémech. Buď se všechny prvky stránky dožadují uživatelovy pozornosti, nebo naopak jsou všechny prvky velmi nevýrazné. V obou případech může být uživatel frustrován, protože neví, který z prvků má vybrat. Proto je třeba mezi těmito extrémy najít střed.24

23 24

Použitelnost webových stránek [online]. http://www.psklenar.cz/… KRUG, S. Nenuťte uživatele přemýšlet! Návrh billboardu 101, s. 25-28.

16

K těmto pravidlům lze pak přidat ještě šesté pravidlo – Udržujte stránky aktuální – pokud mají stránky uživatelům dobře sloužit a mají se na ně vracet, je třeba, aby se na nich stále něco dělo. Jak mají vypadat a jaké podmínky mají splňovat jednotlivé prvky použitelného webu bude uvedeno v následujících podkapitolách.

2.3.1 Rozvržení stránky Do dnešního dne je možné nalézt prakticky tři druhy – tabulkové, rámcové a rozvržení pomocí kaskádových stylů. Tabulkové a rámcové rozvržení lze stále najít u mnoha webů, přestože byl tento způsob shledán nepraktickým, především z hlediska přístupnosti webu. V současné době je tedy doporučeno, jak bylo již uvedeno v kapitole o přístupnosti, rozvržení pomocí kaskádových stylů.

2.3.2 Domovská stránka Domovská stránka by měla uživatele především zaujmout a získat si jeho důvěru. Ukázat mu, kde začít, aby našel cestu k tomu, co hledá. Z konkrétních položek by pak domovská stránka měla obsahovat logo a poslání, nejlépe umístěné v horních částech webu. Dále by se zde uživatel určitě měl dozvědět hierarchii webu – jak jsou stránky organizovány, což by měla zajistit dobře sestavená navigace (viz dále). Součástí kvalitní domovské stránky by měly být také obsahové a funkční upoutávky – tedy zkrácené verze toho, co web obsahuje nebo co na něm může uživatel dělat. Také by zde uživatel mohl najít zástupce – „rychlé“ odkazy na nejžádanější obsah, stejně tak jako formulář na registraci či přihlášení.25 V případě knihovny tedy formulář pro přihlášení do čtenářského konta spolu s formulářem pro vyhledávání v on-line katalogu. Před domovskou stránkou je někdy umístěna úvodní stránka s nějakou interaktivní animací (intro, splash page), nebo jen určité základní informace o instituci s odkazem „Pro vstup na stránky klikněte“. Obecně se tato stránka nedoporučuje, protože obvykle nenese žádnou informační hodnotu, uživatele pouze zdržuje.

25

KRUG, S. Nenuťte uživatele přemýšlet! Dokonalá verze domovských stránek neexistuje, s. 71-89.

17

2.3.3 Navigace Slouží k tomu, aby se uživatel dokázal na webu dobře zorientovat. Čím kvalitnější navigace je, tím větší je pravděpodobnost, že se uživatel na stránkách rychle zorientuje a najde, co hledá. Za ideální navigaci považují webdesignéři tzv. persistentní navigaci, jež zobrazuje sadu navigačních prvků objevujících se na každé stránce webu. Měla by obsahovat následujících pět prvků:


Logo serveru – logo umístěné na stejném místě na každé stránce umožňuje uživateli jednoduše zjistit či potvrdit, na jakých webových stránkách se právě nachází. Stalo se také standardem, že kliknutím na logo serveru přejde uživatel na domovskou stránku.




Sekce – lze je najít také pod názvem primární navigace. Jsou to odkazy nejvyšší úrovně sekcí webu. Velký počet webových prezentací zobrazuje persistentně také sekundární navigaci. Tyto navigace bývají umístěny vertikálně v horní části stránky, či horizontálně na okrajích stránek webu. Pro zobrazení jednotlivých položek sekcí (menu) se nedoporučuje, ani z hlediska použitelnosti, používat roletky.




Vyhledávání – slouží pro ty uživatele, jež si nepřejí procházet sekcemi, ale chtějí pouze zadat do vyhledávacího políčka to, co hledají. Z tohoto důvodu by mělo být na rozsáhlejších webových prezentacích vyhledávací pole na každé stránce umístěno stejně viditelně, jako sekce. Pravidla pro tvorbu přístupného webu umístění vyhledávacího políčka na větších webech na každé stránce vyžaduje také.




Pomůcky – jsou to položky, které mohou usnadnit užívání webových stránek – tedy např. nápověda, mapa webu (tu doporučují umístit na rozsáhlejších stránkách i pravidla pro přístupnost webu), v internetových obchodech to může být nákupní košík. V případě stránek knihovny by zde mohl být odkaz pro přihlášení do čtenářského konta, odkaz na on-line katalog knihovny nebo tlačítko pro přepnutí jiné jazykové verze stránek.




Odkaz na domovskou stránku – slouží uživatelům k tomu, aby se z jakéhokoliv místa na webu dostali na začátek a mohli např. v případě neúspěšného hledání začít vyhledávat znovu z výchozího bodu. Z dalších navigačních prvků je třeba jmenovat tzv. drobečkovou navigaci, jež

se uplatňuje především u větších webů. Tato navigace zobrazuje cestu, kterou uživatel prošel, než se dostal na danou stránku. To mu umožňuje nejen zjistit, kde se zrovna

18

nachází, ale také pohodlně přejít na jakoukoliv předchozí (hierarchicky nadřazenou) stránku.26 Pokud jde o navigaci, je důležité také ošetřit hlášení chyby 404. V případě, že při vyhledání nebyla stránka nalezena, objeví se v prohlížeči hlášení „Chyba 404 – Stránka nebyla nalezena“. Vedle hlášení o nenalezení je na stránce vhodné uvést, že uživatel může přejít odkazem na hlavní stránku nebo informovat uvedeným e-mailem tvůrce webu o této chybě. Lze zde také vložit vyhledávací pole. 2.3.4 Grafika a texty Vizuálně atraktivní webová prezentace je pro uživatele pochopitelně příjemná. Webová stránka by neměla být přehlcena grafickými prvky, nebo naopak příliš strohá. Je třeba najít správný poměr, grafické prvky používat jen tam, kde je to přínosné, text členit do přehledných odstavců, rozdělovat mezinadpisy, využívat odrážky. Také je třeba dodržet, aby konkrétní webová stránka neměla velký datový objem, což platí především pro domovskou stránku. U současných zařízení to sice není příliš velký problém, ale každý webdesignér by měl mít na paměti, že stránky mohou i dnes zobrazovat stroje s méně výkonným hardwarových vybavením či pomalým připojením. Co se týče samotných textů, je třeba vytvářet je co nejkratší. Uživatelé ve většině případů webové stránky nečtou, pouze je prohlíží a tomu by měla být délka textů přizpůsobena. Text by měl být krátký a výstižný, aby si z něj i při zběžném přehlédnutí dokázal uživatel udělat o dané věci co nejúplnější obrázek. V samotných textech je pak třeba používat srozumitelný jazyk, používat co nejméně terminologie (tedy např. pro prodloužení výpůjčky není vhodné použít výraz „prolongace“27). Pokud je nutné terminologii využít, je třeba ji řádně vysvětlit.

Při tvorbě textů a výběru grafické stránky je vhodné dodržet následující: Barvy – pro vytvoření graficky atraktivní webové prezentace je jedním z klíčových bodů výběr použitých barev. Pro výběr správných kombinací barev lze použít

26 27

některou

z mnoha

internetových

služeb.

Jako

příklad

lze

KRUG, S. Nenuťte uživatele přemýšlet! Pouliční ukazatele a drobky, s. 35-63. Jako v Městské knihovně Hodonín (http://www.knihovna-hod.cz/prolongace.html).

19

uvést

ColorSchemeDesigner28, jež vygeneruje několik možných sérií navzájem ladících barev, které budou vyhovovat i pravidlům přístupného webu. Pro použití v prezentaci je pak třeba dávat pozor hlavně na kontrast textu a pozadí. Volba světlejšího pozadí a tmavšího písma neunavuje příliš oči, zajišťuje lepší čitelnost v jiných čtecích zařízení a na výstupu tiskárny. Rozhodně není doporučeno vkládat na pozadí obrázek. Písmo – je třeba volit takové, aby bylo dobře čitelné a zobrazitelné na všech platformách. Mezi písma, o kterých lze říci, že tuto podmínku splňují jsou řazeny např. Arial či Verdana. Jejich vzhled je pak měněn pomocí kaskádových stylů, přičemž pro delší texty je třeba volit písmo patkové a pro nadpisy bezpatkové. Písma, která výstupní zařízení nepodporují, bývají nahrazena takovými, jež jsou k dispozici a to většinou zcela změní vzhled celého dokumentu. Dále je třeba nastavit velikost fontů pomocí relativních jednotek, což opět souvisí i s použitelností. Ze stejného důvodu je třeba na úpravy samotného textu používat následující tagy:


pro nadpisy tagy

–

(jejich parametry definuje kaskádový styl),




pro zvýraznění <strong> (tučné) a <em> (kurzíva)29,




podtržení textu není vhodné používat, protože by mohlo uživatele uvést v mylné mínění, že se jedná o odkaz. Odkaz – při tvorbě odkazů je třeba také dodržovat určitá pravidla. To, že je už

zažito, že odkaz je prezentován podtržením a nejlépe jinou barvou, bylo již řečeno výše. Ovšem je vhodné dodržet i další konvence. Je to především vyplnění atributu title v odkazu, což nám ukládají také pravidla pro tvorbu přístupného webu. Dále je vhodné již navštívený odkaz zobrazovat jinou barvou, nežli jsou ještě nenavštívené odkazy. Také je důležité zvolit text s odkazem tak, aby měl nějakou vypovídací hodnotu. Rozhodně nelze použít slova typu …„klikněte zde“. Dalšími zásadami, které doporučují i pravidla pro tvorbu přístupného webu, jsou podmínky pro otevírání odkazu do nového okna a odkazu s jiným souborem. Ať už se jedná o nové okno či soubor, je třeba na to uživatele předem dostatečně jasně upozornit. V případě otvírání odkazu s jiným souborem by mělo být ještě u popisku odkazu uvedeno, o jaký typ se jedná a jakou má velikost.30 Tabulky a seznamy – při použití tabulky je vhodné, aby obsahovala vyplněné tagy v případě, že slouží k zobrazení tabulkových dat. V opačné situaci, kdy je 28

ColorSchemeDesigner naleznete na adrese http://colorschemedesigner.com/. ALLSOPP, J. Web - nové staré médium? [online]. http://interval.cz/…. 30 ŠPINAR, D., Tvoříme přístupné webové stránky. Odkazy mimo WWW stránky, s. 106-107. 29

20

použita pouze pro naformátování textu (nedoporučuje se), je třeba jej naopak nevkládat. Stejně tak platí zásada, že uložení dat v tabulkách je třeba prezentovat tak, aby byly čitelné po řádcích. Při tvorbě seznamů je pro přehlednost vhodné používat tagy

,
a
1. . Všechna doporučení uvedená výše jsou žádoucí i kvůli přístupnosti webu.31 Pokud má dojít k ověřování použitelnosti stránek, nelze pro něj najít tak jednoduše nástroje, jako v případě použitelnosti a webových standardů. Protože se nejedná již jen o technickou záležitost, nejlépe použitelnost stránek otestují samotní uživatelé. Dle výzkumu Jacoba Nielsena a Toma Landuera32, amerických odborníků na použitelnost webu, stačí otestovat pět náhodně vybraných lidí, aby bylo odhaleno 85% chyb. Doporučuje se spíše uskutečnit co nejvíce kol testování a to v celém průběhu tvorby webu.
   
   V kapitole o použitelnosti je třeba také uvést trend odvíjející se od Knihovna 2.0, který je viditelný již i v českých knihovnách. Je to vytváření webových prezentací pro specifickou skupinu uživatelů. Ve veřejných knihovnách by mohly tyto specifické skupiny tvořit děti, mládež, dospělí a senioři. V současné době lze najít především weby pro první skupinu – děti33.
   
   2.4 Optimalizace webových stránek pro vyhledávače Search Engine Optimization (SEO) neboli optimalizace webových stránek pro vyhledávače se zabývá možnostmi vytvoření webu tak, aby byl dobře vyhledatelný ve vyhledávačích. Je součástí oboru Search Engine Marketing (SEM), což je obor věnující se marketingu ve vyhledávačích. Ten je kromě SEO obvykle placený.34 Lze říci, že webové stránky knihoven jsou v tomto směru poněkud ve výhodě. Na rozdíl od běžných webových stránek, jež nabízí určité služby či výrobky, knihovna pro většinu svých služeb nemá v dané oblasti konkurenci a díky tradici (moderně lze říci, díky „silné značce“) má množství uživatelů. To ovšem neznamená, že by jí 31
   
   ŠPINAR, D., Tvoříme přístupné webové stránky. Seznamy, s. 198-202. NIELSEN, J. How Users Read on the Web [online]. http://www.useit.com/… 33 Vydařené má např. Městská knihovna Česká Třebová (http://tinyurl.com/lduokm), Šmidingerova knihovna Strakonice (http://www.knih-st.cz/kids/index.html) nebo Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově http://www.detskestranky.webnode.cz/. 34 JANOVSKÝ, D. Vztah SEO a SEM [online]. http://www.jakpsatweb.cz/... 32
   
   21
   
   nemělo záležet na tom, jestli jejich webové stránky uživatelé nenajdou. Vyhledáním dané knihovny na prvních místech je uživatelům cesta na stránky knihovny usnadněna. Navíc ne každý návštěvník stránky je již registrovaným uživatelem. Snadné vyhledání stránek jej může podpořit v rozhodnutí stát se jím.
   
   2.4.1 Předpoklady pro optimalizaci Robot, který indexuje obsah stránky, vidí tuto stránku přibližně tak, jako ji čte nějaké čtecí zařízení. Navíc roboti jednotlivých vyhledávačů pracují různě. Pokud si s některými technologiemi použitých na stránkách neporadí, v nejhorším případě je prostě vynechají. Z toho důvodu je třeba vytvářet stránky tak, aby bylo zajištěno, že je robot bezpečně zindexuje.35 Předpoklady pro optimalizaci jsou následující: Validita kódu – jak bylo uvedeno výše, pro správné indexování obsahu je třeba, aby byl kód validní. Pro otestování validity kódu se používají validátory, jež byly uvedeny v kapitole o webových standardech. Minimální využití problematických prvků – mezi tyto prvky jsou řazeny javascript, flashové animace, rámce, klikací obrázkové mapy či rozbalovací menu (roletky). Všechny tyto prvky mohou robotovi znepříjemnit indexaci, či přímo mohou vést k nezindexování stránky. Z toho důvodu je třeba je používat jen v nejnutnějších případech a pokud jsou již použity, mělo by dojít k doplnění daného prvku alespoň vysvětlujícím popiskem. Změny v adrese stránky (URL) – URL adresy by měly být neměnné. Je nutné zvolit je tak, aby nebylo třeba je měnit nejlépe po celou dobu fungování webové prezentace. Pokud musí být adresa změněna, je třeba zajistit přesměrování tak, aby nedošlo k duplikování stránky.36
   
   2.4.2 Metody k dosažení optimalizace Metody, které jsou používány k dosažení optimalizace pro vyhledávání, lze rozdělit na on page faktory a off page faktory.
   
   „On page faktory je cokoliv, co se vyskytuje na jedné unikátní stránce. To znamená nadpisy, hlavičky, text stránky, interní i externí odkazy na stránce atd. Podle 35
   
   Zda má vyhledávač zindexován celý web lze zjistit tak, že do vyhledávače zadáme „site:naseknihovna.cz“. Poté porovnáme se skutečným počtem stránek. 36 SMIČKA, R. Optimalizace pro vyhledávače. Předpoklady pro optimalizaci, s. 26-39.
   
   22
   
   důležitosti je to pravděpodobně sestupně obsah tagu Title, meta description, H1, H2...H6, <strong>, <em> atd. Záleží samozřejmě jak jsou jednotlivá slova na stránce často (hustota), kde se vyskytují (v jakém tagu) a jak daleko jsou od začátku tagu (stránky).“37 Mezi on page faktory je řazen výběr relevantních klíčových slov a vyplnění obsahu tagů pro popis a zvýraznění: Výběr klíčových slov – výběr klíčových slov je nejdůležitější část optimalizace. Každé stránce by mělo být přiřazeno několik klíčových slov, podle kterých by mohla být vyhledávána. Pak je třeba tato slova po celé stránce vhodně rozmístit. Pro každou stránku je vhodné vybrat maximálně 5 – 6 klíčových slov, přičemž čím jsou stránky specifičtější, tím se snižuje jejich počet. Pro správný výběr klíčových slov lze použít některý z mnoha nástrojů, jež jsou pro tyto účely přístupné na webu. Jako příklad lze uvést systém společnosti Google Adwords38, případně se lze inspirovat na stránkách již optimalizovaných. Klíčová slova v URL – z URL jsou indexovány jen části umístěné za lomítkem domény prvního řádu. Samotná doména indexována není, proto je třeba umístit klíčová slova až za něj.39 Důležité tagy (metainformace a zvýraznění) – nejdůležitější tag na stránce je