Univerzita Hradec Králové Ústav sociální práce
Vztah seniorů a informačních a komunikačních technologií Bakalářská práce
Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce:
Hradec Králové
Josef Kaplan B6731 Sociální politika a sociální práce Sociální práce ve veřejné správě PaedDr. Karel Myška, Ph.D.
2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 23.3.2015 Josef Kaplan
Abstrakt KAPLAN, Josef. Vztah seniorů a informačních a komunikačních technologií. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce. Vedoucí práce: PaedDr. Karel Myška, Ph.D. Bakalářská práce se věnuje problematice seniorů a jejich dovedností při práci s informačními a komunikačními technologiemi. V teoretické části jsou definovány hlavní pojmy související s danou problematikou, tedy senior a možnosti vzdělávání seniorů v této oblasti. Výzkum je proveden formou dotazníku, se zaměřením na využívání komunikačních a informačních technologií. Na závěr je provedeno shrnutí zjištěných poznatků.
Klíčová slova: senioři, vzdělávání, informační technologie, komunikační technologie
Abstract KAPLAN, Josef. Relationship seniors and Information and Communications technologies. Hradec Králové, 2015. Bachelor Degree Thesis. University of Hradec Králové. Supervisor: PaedDr. Karel Myška, Ph.D.
Bachelor thesis deals with the issue of seniors and their skills in working with information and communication technologies. The theoretical part defines the main concepts related to the issue, ie senior and senior education opportunities in this area. Research is conducted through a questionnaire focusing on the use of information and communication technologies. In conclusion sums up the findings.
Keywords: seniors , education , information technologies, communications technologies
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1
DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...................................................................................................... 10 1.1 ČLENĚNÍ A TERMINOLOGIE SENIORSKÉHO VĚKOVÉHO OBDOBÍ ................................................................ 10 1.2 ZMĚNY SPOJENÉ SE STÁŘÍM ..................................................................................................................... 11 1.2.1 Fyzické změny................................................................................................................................ 11 1.2.2 Psychické změny ............................................................................................................................ 11 1.2.3 Socioekonomické změny ................................................................................................................ 12 1.3 ROZDÍL MEZI SENIORSKOU A MLADŠÍ GENERACÍ...................................................................................... 12
2
STÁRNUTÍ SPOLEČNOSTI A DŮSLEDKY ........................................................................................ 14 2.1 2.2 2.3 2.4
3
VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ ....................................................................................................................... 18 3.1 3.2 3.3
4
CÍL VÝZKUMU, DÍLČÍ CÍLE, TRANSFORMAČNÍ TABULKA .......................................................................... 26 METODY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................................................ 28 TECHNIKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .......................................................................................................... 29 VÝZKUMNÝ SOUBOR, POSTUP ORGANIZACE A PRŮBĚH VÝZKUMU ........................................................... 30 ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT ...................................................................................................................... 30
ANALÝZA VÝSLEDKŮ DÍLČÍCH CÍLŮ ............................................................................................. 44 6.1 6.2 6.3
7
VÝZNAM ICT PRO SENIORY ..................................................................................................................... 22 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI ICT ................................................................................................. 24
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ................................................................................................................. 26 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5
6
VÝZNAM VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................................................ 18 FUNKCE VZDĚLÁVÁNÍ.............................................................................................................................. 19 CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................................................... 20
VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V OBLASTI ICT......................................................................................... 22 4.1 4.2
5
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY ........................................................................................................................ 14 SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ........................................................................................................... 15 SOCIOLOGICKÉ A SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY........................................................................ 15 OSOBNÍ DŮSLEDKY STÁRNUTÍ A STÁŘÍ, ŽIVOTNÍ PROBLÉMY STARÝCH LIDÍ ............................................. 16
DC1: ZJISTIT, ZDA RESPONDENTI POČÍTAČ VŮBEC POUŽÍVAJÍ.................................................................. 44 DC2: ZJISTIT VZDĚLANOST SENIORŮ A JEJICH ZNALOSTI V OBLASTI ICT. ............................................... 44 DC3: ZJISTIT, ZDA POČÍTAČ SENIORŮM USNADŇUJE PRÁCI/ŽIVOT. .......................................................... 45
ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................................................... 47
ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 48 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 50 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 53 SEZNAM ILUSTRACÍ ...................................................................................................................................... 54
ÚVOD Výběr tématu bakalářské práce ovlivnil především často diskutovaný problém stárnutí společnosti, který se týká nejen České republiky, ale i celého světa. Stárnutí obyvatelstva je vidět na zvyšování poměru obyvatel ve věku 65 a více na obyvatele ve věku 20–64 let. To, že naše populace stárne, je často diskutované tvrzení, jehož pravdivost ukazují například údaje Českého statistického úřadu, který uvádí, že v ČR v roce 2050 budou zhruba 3 miliony seniorů, přináší mnoho otázek. V porovnání s letošním rokem 2015, kdy jich v naší zemi žije zhruba 1,5 milionu, je nutné se touto problematikou zabývat a zajistit seniorům dobré životní podmínky, mezi které patří i výuka ICT. V dnešní době se počítače využívají snad ve všech oblastech lidské činnosti. V některých případech jsou sice nahraditelné, ale ve většině případů si bez nich jen těžko dokážeme život představit. Právě z těchto důvodů jsou kladené nároky na znalost práce stále vyšší. K tomu, aby počítače práci lidem skutečně usnadňovaly je nejprve nutné je s nimi naučit správně pracovat. Složité úkoly lze za použití počítačů často řešit velmi jednoduše, musíme však vědět jak. Kvůli obrovskému rozvoji informačních a komunikačních technologií v posledních letech je přineseno do společnosti mnoho nových věcí, na které si bohužel generace seniorů jen velmi špatně zvyká. Tato generace si musí zvyknout na úplně nový způsob života. E-maily místo dopisů či placení kreditní kartou místo hotovostí, to vše jsou věci, na která si mnozí senioři zvykají jen velmi těžko. Cílem bakalářské práce je především zjistit, jaký vztah mají dnešní senioři k informačním a komunikačním technologiím a k čemu tyto technologie využívají nejčastěji. V dnešní neustále se měnící době patří znalost používání těchto technologií k základní gramotnosti člověka. K těmto technologiím má samozřejmě jiný vztah člověk, který počítač používá již od „batolete“ a člověk, který se s nimi setkává až střením či seniorském věku. Proto nelze brát gramotnost v této oblasti jako samozřejmost u každého. Práce proto také chce upozornit na důležitost vzdělávání seniorů v této oblasti. Cílem bylo také zjistit, zda senioři mají vůbec motivaci se v tomto směru vzdělávat a myslí si, že by jim znalost těchto technologií ulehčila jejich dosavadní život.
8
Práce se zabývá základními pojmy, které se této problematiky týkají. Dále práce poukazuje na stárnutí společnosti a jeho důsledky a seznámí s možnostmi vzdělávání seniorů v oblasti ICT. Praktická část práce obsahuje kvantitativní výzkum, který se zaměřuje na vztah seniorů k ICT a jeho následnou analýzu. Tento kvantitativní výzkum byl vytvořen na základě vypracovaného dotazníku s třinácti jednoduchými uzavřenými otázkami. Typ uzavřených otázek jsem volil především z toho důvodu, že respondenti jsou vyššího věku a dle mého názoru pro ně tento typ otázek bude jednodušší. Věřím, že se mi na základě poznatků z těchto vyplněných dotazníků podaří zjistit, v jaké míře senioři technologie ICT využívají, zda se v tomto směru i ve svém věku dále vzdělávají či jim technologie ICT usnadňují práci a život. V závěru práce uvádím možná doporučení k této problematice, které získám shrnutím dosažených výsledků z teoretické a praktické části.
9
1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ Stárnutí charakterizujeme jako posloupnost nezvratných změn, ke kterým dochází v živém organismu a které postupně omezují a oslabují jeho funkce. Jde o proces, který má určitou časovou dynamiku, je geneticky naprogramován a podléhá vlivům prostředí. Z hlediska vývoje je stárnutí vlastně cestou do stáří, které je přirozenou a v pořadí poslední etapou životní cesty. I tato etapa, stejně jako jiné vývojové etapy, má své specifické biologické znaky. Strukturální i funkční změny, ke kterým dochází při normálním, fyziologické stárnutí, mají především regresivní charakter, neopakují se. Stárnutí je v materiálu OSN (Organizace spojených národů) chápáno jako celoživotní proces. Příprava na pozdější stádia života by měla být nedílnou součástí sociální politiky. Měla by zahrnovat faktory tělesné, duševní, kulturní, náboženské, ekonomické i zdravotní. Je třeba respektovat jednak potřeby a zájmy stále početnější skupiny starších lidí, otázky smysluplnosti, kvality jejich života, ale i sociálně ekonomické důsledky stárnutí populace. [13]
Členění a terminologie seniorského věkového období
1.1
Nejčastěji je stáří vymezováno chronologicky. Dle Světové zdravotnické organizace je základní klasifikace vyššího věku následující: [5]
45 – 59 let – střední nebo též zralý věk,
60 – 74 let – rané stáří, jednotlivec je označován jako starší člověk nebo mladý senior,
75 – 89 let – vlastní stáří, jednotlivec je označován jako starý člověk nebo starý senior,
90 a více let – dlouhověkost, velmi starý senior.
Toto rozdělení (kalendářní) ovšem nevypovídá ani o soběstačnosti ani o zdravotním stavu starého člověka. Mimořádně důležitý je v této souvislosti věk funkční (biologický, subjektivní, psychologický, sociální), který nemusí odpovídat uvedenému věku kalendářnímu. Stárnutí a stáří je velmi individuální záležitost, a to z hlediska času, rozsahu i závažnosti projevů. Lidé stárnou různým tempem, někdo rychleji, jiný podstatně pomaleji. Psychologický slovník
10
definuje seniory právě dle věkového hlediska, kdy seniorem je označován člověk starší 60 let. [13]
1.2
Změny spojené se stářím
Jednotlivé změny ve stáří můžeme rozdělit do tří základních oblastí: fyzické, psychické a socioekonomické. Uvedené oblasti nejsou izolované, ale naopak jsou přirozeně propojené. [12]
1.2.1
Fyzické změny
Tyto změny z pohledu mladších generací budí oprávněnou obavu ze stáří. Seniorský věk s sebou zpravidla přináší polymorbiditu. Objevují se choroby kardiovaskulárního systému, kloubů, páteře, problémy se smyslovými receptory apod. Zhoršující se zdravotní stav se zcela přirozeně odráží i v nárůstu fyzicky neaktivních seniorů. V rámci těchto změn lze hovořit o změnách vizuálních (vrásky, šedivě vlasy apod.). Pro někoho mohou být vizuální změny mnohem horší než samotný zdravotní stav, ovšem můžeme je částečně „napravit“. Na zdravotní stav a především rychlost fyzických změn v seniorském věku má vliv náš životní styl a typ zaměstnání v průběhu produktivního věku. Nelze opomenout ani genetické dispozice a vlivy exogenních faktorů (životní prostředí), které způsobují individuálně variabilní proces fyzických změn. [13]
1.2.2
Psychické změny
Typickým projevem v procesu stárnutí je „úbytek“ mozkové tkáně. Nedojde-li k nějakým nepředvídatelným či výjimečným událostem, pohybuje se úbytek zpravidla v intervalu 10-15 % hmotnosti mozku. Tyto patologické se přirozeně projevují i v oblasti psychické. Změnu v oblasti kognitivních funkcí nejlépe vystihuje výraz zpomalení. Senioři potřebují více času k vykonání nějakého úkolu, na druhou stranu se však snaží daný úkol vykonat precizně. Senioři déle zpracovávají informace, prodlužuje se reakční doba. To samo o sobě může pro ně samotné představovat zátěž. Vztah psychických a fyzických změn je nejlépe prezentován na zhoršení v oblasti percepce. Pokud se nám zhoršuje zrak a sluch, přirozeně je zhoršené i vnímání podnětů z okolí. Výsledkem potom může být i dobrovolná sociální izolace. Problémy nastávají i v rozdělování a přenášení pozornosti. V neposlední řadě stárnutí ovlivňuje také většinu paměťových funkcí. [13]
11
1.2.3
Socioekonomické změny
Tyto změny jsou přirozenou stránkou seniorského věku. Jsou zpravidla nedílně spojeny se změnami fyzickými a psychickými. Senioři patří mezi skupinu obyvatel ohroženou sociální okluzí a také relativní chudobou. V této oblasti nastávají změny především v důsledku odchodu do starobního důchodu, přirozeně však i z příčin jiných. Tyto změny si zpravidla dlouho nepřipouštíme, na rozdíl od změn fyzických, ale výrazně snižují to, co nazýváme kvalita života. [13]
Rozdíl mezi seniorskou a mladší generací
1.3
Senioři jsou ve srovnání s mladší generací o poznání zranitelnější. Možná ohrožení a rizika jsou spatřována např.: [13]
ve věkové diskriminaci (ageismu) a v segregaci (vytěsňování ze společnosti)
v generační intoleranci, v předsudcích (např. pokles funkční zdatnosti s vyšším
věkem)
v osamělosti, zejména v souvislosti s ovdověním
v rychlém vývoji společnosti (např. zastarávání technologických znalostí, ztráta
konkurenceschopnosti na trhu práce, zhoršení orientace ve společenském dění)
ve vyšší nemocnosti a ve zvýšeném riziku ztráty soběstačnosti
v poklesu schopnosti a vůle signalizovat své potřeby a potíže
v manipulování, ztrátě možnosti samostatně se rozhodovat
v zanedbávání a týrání nesoběstačných seniorů, v chudobě.
Demografické trendy vykazují nárůst indexu feminity; v seniorské populaci je převaha žen. Jestliže ve věku nad 65 let tvoří ženy 56% obyvatelstva, pak ve věku nad 80 let je to už 64%. S tímto faktem souvisí osamělost starších žen. Seniorská generace je ohrožena i tím, že řada aktivit potřebná k zachování kvality jejich života je pro ně nedostupná. Jsou ekonomicky limitováni, protože odchodem do důchodu klesá příjem a tím musí omezit řadu aktivit, které jim dříve přinášely radost. Řešením tohoto problému může být reforma důchodových systémů, sledování reálné hodnoty 12
starobních důchodů, komerční připojištění, vytváření pracovních příležitostí pro seniory a řešení situace žen – vdov, které nebyly zaměstnány a mají nízké důchody. Odchodem do důchodu dochází také ke změně struktury volného času. Ztráta pracovní role a prestiže, nadbytek volného času a pokles životní úrovně mohou vyústit v tzv. syndrom penzionování. Řešením je nabídka vhodných aktivit (poznávacích, vzdělávacích, pohybových aj.), příprava na stáří a vytváření tzv. druhého životního programu a také podpora společnosti při vytváření pracovních míst v zařízení pro seniory. Další riziko představuje ohrožení v souvislosti se silničním provozem a dopravou. Nejvíce jsou ohroženi senioři – chodci; jejich chování v dopravním prostředí je negativně ovlivňováno poruchami hybnosti, stability a prodloužením reakčního času. Závažným problémem je také adaptabilita starších řidičů na technické novinky. I když stáří už dnes není ztotožňováno s nemocemi, přesto je doprovázeno zvýšeným výskytem nemocí a zdravotních obtíží. Zejména ve vyšším věku je hlavním ohrožením vyplývajícím z nemocí ztráta soběstačnosti. Ta prohlubuje závislost na rodině, na sociálních a pečovatelských službách. Znamená také často vytržení z domácího prostředí s následnou ústavní péčí. [13]
13
2 STÁRNUTÍ SPOLEČNOSTI A DŮSLEDKY K demografickému stárnutí dochází především kvůli změnám v charakteru demografické reprodukce a mění se při něm zastoupení dětské a post reprodukční složky v populaci. Vzhledem k poklesu úrovně porodnosti, zlepšování úmrtnostních poměrů a prodlužování naděje dožití se v procesu demografického stárnutí zvyšuje podíl starých osob v populaci. Stárnutí populace jako přirozený výsledek sociálně – ekonomického a demografického vývoje přináší řadu důsledků pro společnost i jednotlivce. Důsledky stárnutí můžeme rozdělit na: [13] 1. Ekonomické 2. Sociálně zdravotní 3. Sociologické a sociálně psychologické 4. Osobní (životní problémy starých lidí)
2.1
Ekonomické důsledky
Mezi nejdůležitější ekonomické důsledky stárnutí obyvatelstva patří:
nezbytnost tvorby vyššího hrubého domácího produktu při relativně nižším podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva,
zvyšování výdajů na sociální zabezpečení (důchody, sociální podporu a pomoc, sociální péči),
zvyšování výdajů na zdravotní péči vzhledem k podstatně vyššímu objemu zdravotních potřeb a spotřeby zdravotní péče ve vyšším věku.
Mezi nejzávažnější ekonomické problémy v souvislosti se stárnutím obyvatelstva patří zajištění finančních prostředků na důchody a volba takového systému důchodového zabezpečení, který by umožňoval vyrovnané hospodaření s jeho příjmy a výdaji.
14
Sociálně zdravotní důsledky
2.2
Sociálně zdravotní důsledky stárnutí obyvatelstva vyplývají především:
z vyšší nemocnosti starších a starých lidí,
ze zvýšené potřeby zdravotní a sociální péče,
ze zvýšení spotřeby zdravotní a sociální péče.
Sociologické a sociálně psychologické důsledky
2.3
Sociologické a sociálně psychologické důsledky demografického stárnutí jsou dány především:
rostoucími negativními postoji a chováním obyvatelstva (zejména mladší generace) k seniorům,
změnami v charakteru rodiny (přechod z vícegenerační na jednogenerační),
změnami v charakteru ekonomické aktivity a v možnostech pracovní aktivity ve vyšším věku,
změnami v charakteru bydlení (větší podíl samostatně bydlících manželských párů a osamělých osob ve vyšším věku),
změnami ve vzdělanosti, životní a kulturní úrovni (obecná tendence od nižší k vyšší v národním i mezinárodním měřítku).
Mezi hlavní důsledky těchto jevů a procesů patří: [13] a) nutnost vytváření příznivé společenské atmosféry, příznivého politického klimatu pro chápání uspokojování potřeb a řešení životních problémů starší generace a mezigeneračních konfliktů (zabezpečení dostupnosti adekvátní zdravotní a sociální péče, přiměřené hmotné zabezpečení, přiměřené bydlení, pozitivní přístup k zaměstnávání a k dalším aktivitám starších osob, respektování stejných práv pro staré občany atd.), b) potřeba výchovy k úctě ke starším lidem v rodině, ve škole, v celé veřejnosti spojenou s aktivitami, které by vedly ke komplexnímu poznání situace a potřeb stárnoucí a staré generace a cest k řešení jejich životních problémů a rizikových situací, 15
c) potřeba přípravy na stáří, výchovy ke správnému stárnutí a racionálnímu aktivnímu životu ve stáří, k respektování měnících se názorů, potřeb, požadavků a možností mladších generací, d) potřeba zabezpečení právních jistot starých lidí jako rovnoprávných občanů v legislativě i v praxi (zákon o rodině, občanský zákoník, zákony o sociálním zabezpečení, zákon o zaměstnanosti, bytový zákon aj.), e) potřeba větší sociální integrace starých občanů v rodině a společnosti (podpora sociální aktivity včetně pracovní, tvořivosti a různých forem vzdělávání generace 3. věku, prevence a zvládání důsledků osamělosti a sociální izolace, využívání zbývajícího pracovního potenciálu, zkušeností a moudrosti seniorů atd.).
Osobní důsledky stárnutí a stáří, životní problémy starých lidí
2.4
Stárnutí a stáří přináší také pro jednotlivce řadu problémů a nepříznivých osobních důsledků. Patří sem především:[14]
snížení a ztráta soběstačnosti a s tím související problémy se zajišťováním všedních denních činností v péči o sebe a o domácnost,
zhoršující se zdravotní stav s postižením funkcí významných pro udržení soběstačnosti,
zajištění přiměřených finančních prostředků, nezbytných k zabezpečení, nezbytných k zabezpečení slušné životní úrovně,
problémy spojené s úpravou životního programu a jeho realizace po odchodu do důchodu (utváření nových denních stereotypů, úprava denní rutiny – denního rozvrhu apod.),
zabezpečení
adekvátního
bydlení,
odpovídajícího
prostředkům
a
fyzické
soběstačnosti starého člověka,
problémy psychologické (zvládání rizikových situací – adaptace na odchod do důchodu, úmrtí partnera, ztráta poslední blízké osoby, dlouhodobé rodinné konflikty apod.) a problematika psychické aktivity, společenských kontaktů včetně rodinných, nebezpečí sociální izolace a další problémy související s osamělostí.
16
Na makroúrovni se důsledky zvyšování počtu i podílu osob seniorského věku dotýkají v podstatě všech sfér sociálního a ekonomického vývoje. Nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, nedostatkem pracovních sil na trhu práce a udržitelností financování důchodového systému. Vedle reflektování negativních dopadů stárnutí společnosti je však třeba si uvědomit, že narůstající délka lidského života a rostoucí podíl osob vyššího a vysokého věku je výsledkem dlouhodobých snah o zvyšování kvality lidského života a životní úrovně a zlepšování zdravotního stavu populace, a je třeba ho vnímat jako pokrok, ke kterému ve svém vývoji dlouhodobě více či méně vědomě směřujeme. Populační stárnutí jako komplexní proces se promítá nejen do postavení seniorů ve společnosti, ale též do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a vztahů uvnitř rodiny a individuálních životů stárnoucích osob. [13] Díky prodlužující se naději dožití při narození představuje etapa stáří časově delší a tím i významnější fázi lidského života. Seniorský věk tak skýtá řadu možností, jak prožívat každý den aktivně a smysluplně a proto je zapotřebí podporovat zdravé a aktivní stárnutí. Pro společnost může demografické stárnutí zároveň představovat příležitost a výzvu, jak co nejefektivněji využít znalostí a potenciálu přibývajícího počtu starších lidí. [13]
17
3 VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V rámci celoživotního vzdělávání by bylo vhodné zmínit řecký pojem kolakagathia. Uvedený pojem vyjadřuje harmonii těla a duše. Už v antickém Řecku, věděli, že tělo a mysl jsou spjaté. I přesto, že tento pojem byl vymyšlen v dávné minulosti, je velmi aktuální, protože nám ukazuje potřebu pěstování jak psychické, tak fyzické aktivity. V praxi dnešní doby si lze odvodit výzvu k aktivnímu rozvíjení psychické stránky prostřednictvím celoživotního vzdělávání a fyzické stránky díky pohybovým aktivitám. Vědci v současnosti často označují za jeden z charakteristických znaků naší doby permanentní změnu. A proto je třeba se vzdělávat a zajímat o nové informace v průběhu celého života. [13]
Celoživotní učení představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení, ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně, jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života. [13] Pokud člověk nepřijme potřebu celoživotního vzdělávání, nevědomky se odsuzuje k neschopnosti dostát všem požadavkům měnícího se světa, porozumět jeho změnám, uplatnit se na trhu práce a fungovat tak, jak by skutečně chtěl. Vzdělávání a obecně vědění je prezentováno jako klíčový prvek, jak pro rozvoj jedince, tak pro rozvoj společností. Ty tam jsou časy, kdy jednou získané vědění bylo postačující pro celý zbytek života člověka. [13]
3.1
Význam vzdělávání
Pro každého jednotlivce má vzdělávání jiný význam. Z jiného důvodu se učí ve školách mládež, z dalších důvodů se o vzdělávání zajímají dospělí a pro něco jiné se začínají vzdělávat senioři. Odborníci, kteří se zabývají demografickým vývojem, upozorňují na to, že naše populace začíná rychle stárnout. V roce 2000 měla zhruba jedna pětina obyvatel, kteří žili v Evropě, více než 60 let. [13] V dalších letech výrazně poroste skupina osmdesátiletých občanů, což pro stát znamená spoustu výdajů na zdravotní a sociální péči. Lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, mají zachovány potřeby ze středního dospělého věku. Nechtějí být 18
odstaveni na vedlejší kolej, chtějí být stále aktivní a chtějí mít pocit užitečnosti pro ostatní. Odchod do důchodu však pro ně znamená jisté omezení sociálních kontaktů a úbytek komunikace s okolím. Proto se rozvíjí systém vzdělávání pro starší jedince, jelikož pro ně vzdělávání v postproduktivním věku přispívá k pocitu důstojnosti, k fyzickému i duševnímu zdraví, mají pocit životního uspokojení a jsou opět začleněni do společnosti, kde mohou navozovat nové sociální kontakty. Vzdělávání může jedinci zajistit i lepší přechod a adaptaci v pozdějších stádiích, kdy se musí vyrovnat se ztrátou zaměstnání a odchodu do důchodu, ale také může zlepšit jejich orientaci v některých situacích, vzdělání může pomoci i při řešení některých problémů. V současné době se vzdělávání stává v podstatě nutnou podmínkou, abychom pochopili život ve světě, který jde neustále kupředu a díky novým informacím, které při vzdělávání senioři získají, mohou i jinak uspořádat svůj život, vzdělání jim může pomoci v tom být vyrovnanější, spokojenější i šťastnější. [11]
3.2
Funkce vzdělávání
Funkce vzdělávání u seniorů je možné členit ze dvou hledisek. Jedním hlediskem je rozdělení podle primárního cíle výchovy a druhým hlediskem je její specifické zaměření. Z hlediska primárního cíle výchovy a vzdělávání rozdělujeme funkce vzdělávání seniorů na funkci vzdělávací, kde se jedná především o získání nových informací a poznatků, které senior může uplatňovat ve svém životě, případně jde o osvojování si různých dovedností. Další funkcí je funkce kulturně kultivační. Tato funkce je zaměřena na rozvíjení jedincovy osobnosti skrze umění a kulturu, pohybové aktivity nebo díky pěstování koníčků v rámci volnočasových aktivit. Snahou sociálně psychologické funkce je udržení kvality života, na kterou je jedinec zvyklý, a to v oblasti sociálních vztahů, funkce se zaměřuje i na přizpůsobování se změnám, které jsou se stárnutím spojovány. [13] Funkce vzdělávání podle jejího specifického zaměření jsou obsáhlejší než funkce, které jsou zaměřeny na primární cíl výchovy a vzdělávání. Tyto funkce dělíme na funkci preventivní, která zahrnuje různé aktivity a opatření, která, jsou-li prováděna s určitým předstihem, pozitivně ovlivňují stárnutí a jeho průběh. Anticipační funkce zahrnuje aktivity, které mají člověka pozitivně naladit na změny, které jej čekají, tato funkce je spojena hlavně s obdobím, kdy se odchází do důchodu. Pro budoucí seniory je tato funkce významná, jelikož ne každý se snadno vyrovná s odchodem do důchodu. Funkce rehabilitační se snaží o obnovení a udržení fyzických i duševních sil a je spojena s přípravou činností pro další bytí 19
jedince. Adaptační funkce má zabezpečovat rovnováhu mezi jedincem a jeho okolím, ve kterém se senior pohybuje a ve kterém žije. [13] Za nejvýznamnější funkci je však považována funkce posilovací, protože přispívá k rozvoji zájmů a potřeb jedince, podporuje jejich aktivity, které senior má a tato funkce má také stimulační charakter. Komunikační funkce má seniorům zabezpečit, aby nezmizela komunikace právě s odchodem do důchodu, ale aby senioři zůstali stále v kontaktu se společností. Případný úbytek komunikace s okolím, pokud k němu v seniorském věku přece jen dojde, se snaží nahrazovat kompenzační funkce. Díky aktivizační funkci, která má přispívat k začlenění seniorů do společnosti, mají samotní senioři větší pocit důstojnosti a celkové spokojenosti. U relaxační funkce je kladen velký důraz na efektivní trávení volného času, aby ho senior trávil aktivně, nikoliv pasivně. Poslední funkcí, která je v literatuře uváděna, je funkce mezigeneračního porozumění. Je to funkce také velmi důležitá, protože se snaží, aby si jednotlivé generace mezí sebou rozuměly, a snaží se i o prevenci v případném napětí mezi různými generacemi. [13]
3.3
Cíle vzdělávání
Základním cílem při edukaci seniorů není získání množství informací a vědomostí, ale jde zde především o osobnostní rozvoj každého, kdo se chce edukace zúčastnit, o rozvíjení osobnosti k vlastní seberealizaci. Cílem edukace je zejména obohacování dosavadního života a jeho kultivace, snaha o pozitivní adaptaci na nový životní styl, důležitým cílem je i udržení tělesné a duševní aktivity a pomoc seniorům při orientaci v dnešním světě. [13] Pro seniory a nejen pro ně je zapotřebí vědět již od začátku, kdy vstoupí do edukačního procesu, jaké jsou edukační cíle, čeho se budou snažit dosáhnout. Měli by proto být seznámeni, jaké cíle jejich lektor sleduje, protože si sami mohou odpovědět na otázku, zda daných cílů dosahují, zda se jim to daří. Důležité také je, aby se osobnost rozvíjela všestranně a harmonicky v souladu se svými zájmy, aby byla samostatná a aby byla zapojena do společnosti, do různých společenských vztahů. [21] Tyto všechny cíle se také mohou lišit podle věkového období, ve kterém se jednotlivec nachází. Rozlišujeme tři fáze ve vzdělávání seniorů, podle období, ve kterém se nachází. Prvním obdobím je preseniorská edukace, která se zaměřuje na přípravu na stáří, potom 20
vlastní edukace seniorů a nakonec také proseniorská edukace, která souvisí s mezigeneračním porozuměním. [13] V každé této fázi jsou tedy jiné cíle vzdělávání. K dosažení vzdělávacích cílů seniorů jsou uváděna některá doporučení, a to: [13]
uplatňovat takové formy edukace, které jsou adekvátní k seniorskému věku,
respektovat zvláštnosti, které doprovází stárnutí,
nastavit edukační programy tak, aby jim jejich absolvování pomohlo při řešení osobních a existenciálních problémů,
vytvářet co nejvíce příležitostí k participaci seniorů, k tvořivému sebevyjádření,
poskytovat účastníkům edukace i tzv. životní pomoc, emoční podporu i prostor pro komunikaci problémů,
podporovat aktivní model života v seniorském věku.
21
4 VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ V OBLASTI ICT K pochopení informačních a komunikačních technologií (dál jen ICT) jako možné šance pro seniory k prevenci proti sociálnímu vyloučení, je důležité se s touto problematikou blíže seznámit, pochopit její význam pro dnešní společnost a možnosti, které nabízí. ICT jsou technologie založené na počítačích a moderních telekomunikačních službách. Jsou všudypřítomné, a proto jsou i pro seniory významným prvkem k vyhnutí se již zmiňovaného sociálního vyloučení. Díky dnešní společnosti a rychlému rozvoji vědy a techniky se mohou u seniorů vyskytovat další problémy (např. mimo zdravotních apod.) každodenního života, které jim přináší nepoužívání ICT. [25]
4.1
Význam ICT pro seniory
Informační a komunikační technologie umožňují téměř neomezenou komunikaci, zpřístupňují obrovské množství informací, mají potenciál ovlivňovat ekonomiku, vzdělávání a kulturu. Vezmeme-li v úvahu tyto skutečnosti, nemá senior, který ICT nepoužívá či používá na velmi nízké uživatelské úrovni, vlastně žádné šance ovlivňovat dění ve společnosti a je odsunut na její okraj. Mezi hlavní determinanty patří věk, vzdělání, úroveň dovedností v práci s ICT a ekonomické postavení. V ČR se zatím klade důraz na samotné technologie a jejich rozvoj, nikoliv na jejich využívání. [13] Ovládání informačních a komunikačních technologií je v dnešní době považováno za automatickou znalost. ICT se stávají součástí domácností, knihoven, úřadů či škol. Kvůli tomuto faktu se senioři dostávají do pozadí a vzniká tzv. digitální propast. Vztah dnešních seniorů k novým technologiím je podmíněn mnoha faktory. Čím je člověk starší, tím menší je znalost ovládání počítače a internetu. Je to především proto, že počítač a internet se u nás objevil daleko později, než se mnoho seniorů narodilo nebo studovalo. Toto vyplývá i z šetření Českého statistického úřadu z roku 2010, což jsou nejnovější údaje, které má úřad veřejně k dispozici (viz. Obrázek č.1).
22
100,0
94,5 %
90,0
85,2 %
83,2 %
80,0 67,9 %
70,0 60,0 50,0
44,4 %
40,0 30,0 21,0 % 20,0 5,6 %
10,0 0,0 16–24
25–34
35–44
45–54
55–64
65–74
75+
Obrázek 1: Uživatelé osobního počítače z hlediska věku Zdroj: upraveno podle [11]
Dalším faktorem ovlivňující znalost práce s novými technologiemi je pravděpodobně dosažené vzdělání, čím vyšší vzdělání, tím větší je znalost ovládání počítače případně internetu. (viz. Obrázek č. 2). 100,0
89,1 %
90,0 76,1 %
80,0 70,0 60,0 47,5 %
50,0 40,0 30,0 20,0
17,0 %
10,0 0,0 Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Terciární
Obrázek 2: Uživatelé osobního počítače z hlediska dosaženého vzdělání Zdroj: upraveno podle [11]
23
Velmi významným je také faktor ekonomický. Senioři většinou nemají dostatek finančních prostředků k nákupu počítače a jiných technických vymožeností. V dnešní rychle se měnící moderní době je znalost a dovednost a přístup k informačním a komunikačním technologiím (ICT) značnou výhodou jedinců při uplatnění se ve společnosti. Stoupající význam nových ICT a jejich rostoucí vliv na ekonomiku a společnost tak dává potřebu tyto údaje také zpracovávat statisticky a analyzovat a také potřebné informace poskytnout vládním orgánům, podnikatelským subjektům i široké veřejnosti.
Možnosti vzdělávání v oblasti ICT
4.2
V České republice byla v roce 1993 založena Asociace Univerzit Třetího Věku (AU3V). Asociace vznikla z iniciativy několika dobrovolníků, kteří se o seniorské vzdělávání zabývali na svých mateřských univerzitách a tuto problematiku zkoumali v evropském i celosvětovém měřítku. Toto občanské sdružení tedy spojuje instituce, které nabízejí a provozují vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání, určené občanům České republiky v důchodovém věku. Dnes můžeme říci, že vzdělávání seniorů patří mezi prestižní úkoly moderních univerzit a vyspělé státy i univerzity si to uvědomují. [13]
Z hlediska vzdělávání seniorů je také zásadní v jakém prostředí senior žije, protože jiné možnosti jsou samozřejmě ve městech a jiné na vesnicích. Lidé v seniorském věku mohou mít různé zájmy a koníčky. Důležité je, aby si každý mohl vybrat, jaká forma vzdělávání mu vyhovuje. Můžeme uvést následující příklady: [13]
Vzdělávací aktivity veřejných knihoven jako všeobecně přístupná střediska výchovně-vzdělávací a kulturně osvětové činnosti. Čím dál více se mezi aktivity knihoven řadí i kurzy o počítačích a internetu;
Seniorská centra a kluby důchodců jsou občanská sdružení a organizace se širokým spektrem zájmové činnosti zaměřené na setkávání, poznávání a aktivní prožití stáří v různých zájmových oblastech;
Profesně orientované programy typu 50+, 60+ a 70+. Ve většině případů bývají úzce odborně zaměřeny na nové poznatky a technologie;
Lidové
univerzity,
které
představují
specifickou
podobu
vzdělávání
v postproduktivním věku;
Akademie třetího věku a Kluby aktivního stáří patří mezi další formy vzdělávání seniorů. Můžeme je nalézt převážně tam, kde převládá absence vysokých škol; 24
Univerzity třetího věku, což jsou oficiálně uznané instituce, které nabízí občanům postproduktivního věku studium vysokoškolské úrovně v nejrůznějších oborech.
Za zmínku také stojí nejznámější projekty, které byly zaměřeny na podporu používání moderních technologií v seniorském věku.
Senioři k počítačům Kampaň pro masový rozvoj počítačové gramotnosti seniorů v České republice. Tento projekt vznikl v roce 2006, za jeho realizací stojí internetový magazín Pozitivní noviny. Cílem tohoto projektu je rozšířit používání počítačů mezi seniory za masové podpory medií. [13]
Senioři komunikují
Cílem projektu Senioři komunikují je podpora vzdělávání seniorů v oblasti ovládání a užívání osobních počítačů. Vzdělávací projekt je zaměřen především na ty seniory, kteří doposud neměli příležitost se seznámit se zmíněnými moderními komunikačními prostředky blíže, a chtějí se je alespoň v základních funkcích naučit ovládat, aby překonali handicap, kterým by budoucí generace seniorů už neměly být tolik poznamenány. Tento projekt je stále aktivní a probíhá pomocí kurzů, které jsou pořádané po celé České republice. Kurzy jsou financovány pomocí nadačních fondů. [13]
SETIP Senior Education and Training Internet Platform. Tento projekt je zaměřen na zvyšování počítačové gramotnosti u seniorů a následně na jejich další vzdělávání ve virtuální třídě. Hlavním koordinátorem projektu v ČR je - Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání (CVIV) Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě. Projekt vznikl za spolupráce těchto organizací: organizace zaměřené na vzdělávání seniorů v Portugalsku (RUTIS, Almeirim), Slovinsku (Zveza društev upokojencev Slovenije, Ljubljana) a Španělsku (Centro de Investigación para el desarrollo, Cartagena). Projekt je rozdělen na několik modulů. První moduly tvoří aktivní účast seniorů v kurzech IT, kde je prováděno praktické seznámení s počítačem. V další části si zájemce vybere určitý modul, který ho zajímá např. upravování textů, fotografií, videí, internet banking aj.
25
5 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Za účelem získání informací o přístupu seniorů k ICT byl vytvořen jednoduchý dotazník vlastní konstrukce, který se zaměřuje především na jejich přístup k počítačům a internetu. Tento průzkum probíhal od 23. února 2015 do 15. března 2015 a dotazník byl vyhotoven jak v elektronické, tak v tištěné podobě. Vzhledem ke sledovanému vzorku respondentů, bylo ke sběru potřebných dat jednodušší a efektivnější využití tištěné formy. Průzkum probíhal, jak jsem uvedl výše, formou dotazníků vlastní konstrukce, a proto bylo docíleno 100% návratnosti všech dotazníků. Vyplněné dotazníky byly následně přeneseny do elektronické podoby na webu www.survio.cz. Celkově bylo kompletně vyplněno 102 dotazníků, záměrem také bylo, aby dotazník vyplnil stejný počet mužů a žen. Díky tomu bylo dosaženo reprezentativnějšího vzorku odpovědí. V této kapitole si stanovím cíl výzkumu, dílčí cíle a také vytvořím transformační tabulku, popíši metody výzkumného šetřením, techniky výzkumného šetření, výzkumný soubor, postup organizace, průběh výzkumu a analýzu získaných dat. Dotázaní senioři byli vybráni jak z mého okolí, kdy tuto část tvořili moji příbuzní, spolubydlící, kolegové v práci či senioři z Domova pro seniory Pardubice. Ve většině případů se jednalo o lidi, kteří vyrůstali či dodnes žijí na vesnici či venkově. V převážné většině se jednalo o seniory se základním či středním vzděláním. Pro svůj výzkum jsem si vybral kvantitativní výzkum a to z důvodu velké četnosti respondentů. Zde jsem, jak jsem již výše popisoval, vytvořil dotazník, který čítal jednoduchých 13 otázek. Tento jednoduchý dotazník byl následně předložen seniorům, které jsem popisoval výše.
5.1
Cíl výzkumu, dílčí cíle, transformační tabulka
Hlavním cílem empirického šetření je zjistit znalosti seniorů v oblasti informačních a komunikačních technologií, dále zjistit, jak tyto technologie umí, či neumí využívat, případně zjistit, k čemu tyto technologie využívají nejčastěji. Tento hlavní cíl se dále rozkládá na tři dílčí cíle, které jsou uvedeny níže.
26
Tabulka 1: Transformační tabulka dílčích cílů
Cíl: Zjistit znalosti seniorů v oblasti informačních a komunikačních technologií, dále zjistit, jak tyto technologie umí, či neumí využívat, případně zjistit, k čemu tyto technologie využívají nejčastěji. Dílčí cíle
Způsob zjišťování
Zdroj zjišťování
Otázka/kritérium Jaké je Vaše pohlaví?
DC1
Kolik je Vám let?
Dotazník
Dle specifikace souboru respondentů
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Jak často používáte počítač? Používal/a jste někdy počítač v zaměstnání? Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače? Zúčastnil/a jste se nějakého vzdělávacího kurzu zaměřeného na počítače? Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
DC2
Jak často využíváte počítač? Používal jste někdy počítač v zaměstnání? Dotazník
Dle specifikace souboru respondentů
Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na počítači? Zúčastnil/a jste se nějakého vzdělávacího kurzu zaměřeného na počítače? Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů? Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na počítači? Jak často používáte počítač?
DC3 Dotazník
Dle specifikace souboru respondentů
Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače? Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje život/práci? Zdroj: vlastní zpracování
27
Cílem průzkumu bylo v neposlední řadě zjistit, zda respondentům tyto technologie život usnadňují či naopak. Z výše uvedeného jsem stanovil tři dílčí cíle. DC1: Zjistit, zda senioři počítač vůbec používají. DC2: Zjistit vzdělanost seniorů a jejich znalosti v oblasti ICT. DC3: Zjistit, zda počítač seniorům usnadňuje práci/život.
Metody výzkumného šetření
5.2
Jakožto hlavní a jedinou metodu výzkumného šetření jsem si zvolil kvantitativní výzkum. Jak jsem již uvedl, tuto metodu jsem si zvolil vzhledem k velké četnosti respondentů.
V kvantitativních výzkumech se využívá vysokého počtu respondentů a nižšího počtu zjištěných informací. Cílem výzkumu je přijmout či zamítnout předem stanovené hypotézy. Charakteristická je vysoká reliabilita (spolehlivost) a nízká validita (platnost). Výsledky výzkumu by měly být snadno zobecnitelné na zkoumanou populaci. [13]
Reliabilita vyjadřuje odolnost výzkumného nástroje vůči vlivům a chybám. V podstatě označuje spolehlivost, se kterou test měří danou realitu.
Validita znamená platnost výsledků měření, tj. míru shody mezi daty a skutečností. Validita nám udává, zda metody měří to, co měřit mají. Jedná se o korelaci mezi metodou a vnějším kritériem. [13]
Na základě výše uvedeného jsem si vytvořil dotazník s třinácti jednoduchými otázkami, které mi pomohly zjistit informace o věku seniorů, jejich pohlaví, vzdělání a hlavně vědomostech a zkušenostech s ICT. Toto je následně níže popsáno a vysvětleno v přiložených grafech a tabulkách. Pro porovnání jsem vybral údaje z Českého statistického úřadu pro rok 2014. Zde bylo následně zjištěno, že počítač a internet využívá 26 % seniorů. [13]
28
5.3
Techniky výzkumného šetření
Jak je výše uvedeno, jakožto hlavní techniku výzkumného šetření jsem si zvolil dotazník. Dotazník jsem vytvořil jak v písemné podobě, tak i v podobě elektronické pomocí www.survio.cz. Dotazníky byly vyplňovány anonymně. Jedná se o nejznámější výzkumnou metodu, která poskytuje požadované informace získávané různými technikami (uzavřené a otevřené otázky, škály, sémantický diferenciál, otázky zjišťující podpořenou znalost prostřednictvím log, obrázků atd.). Obvykle je prováděn písemně, v podobě osobního dotazování nebo prostřednictvím on-line dotazníků. On-line dotazníkový sběr dat s sebou nese řadu výhod i nevýhod, stejně jako ostatní výzkumné metody. Je nutné uvědomovat si jeho omezení výhradně na internetovou populaci bez možnosti zobecnit výsledky pro celou populaci. Mezi jeho výhodu bezesporu patří nízké náklady a rychlost šetření, možnost zasáhnout specifickou cílovou skupinu či interaktivita včetně možností hodnotit grafiku, videa atd. V dotaznících se využívají standardizované soubory otázek, jejichž výsledky je snadné porovnávat, a otevřené otázky, které díky své flexibilitě poskytují bohatší informace, ale jsou hůře srovnatelné. Písemné dotazování je vhodné využít při zjišťování informací, při nichž by se respondent mohl „stydět“, obávat se o ztrátu své anonymity. Umožňuje respondentovi věnovat vyplnění kratší čas v soukromí, zároveň je vyloučen vliv tazatele na odpovědi respondenta. Je časově méně náročné než osobní dotazování, ale existuje riziko malé návratnosti dotazníků, jež lze zvýšit použitím vhodně zvolených stimulů. [13] Otázky v dotazníku byly jednoduché a logické. Toto bylo zvoleno hlavně vzhledem k respondentům – seniorům. Respondenti dotazník buď vyplnili v písemné podobě, nebo v podobě elektronické. Mohu říci, že převážná většina dotazníků byla vyplněna písemně, neboť jak se poté podařilo zjistit, papír a tužka u seniorů stále převládá. Respondenti dotazník vyplňovali zaškrtnutím příslušné konkrétní odpovědi, nebo zde také mohli zaškrtnout více odpovědí. Dotazník byl převážně vytvořen pro věkovou kategorii 45+. Co se dotazníku týče, tak tento byl v převážné většině vyplněn ihned na místě. Pro svůj dotazník jsem zvolil formu uzavřených otázek, to především z důvodu jednoduchosti, jasnosti a rychlosti vyplňování.
29
Uzavřené otázky nabízejí soubor možných variant odpovědí, ze kterých respondent vybere vhodnou odpověď. Odpovědi na otázky jsou předem formulovány a dotazovaný vybírá odpověď, která se nejvíce blíží jeho názoru. Příprava uzavřených otázek není snadná. Je nutné respektovat určitá kritéria. Kategorie použité pro uzavřené otázky musí představovat soubor vyčerpávající všechny možné alternativy. Všechny kategorie se musí vzájemně vylučovat, nesmí být možné zařadit odpověď do více než do jedné z kategorií. [13]
5.4
Výzkumný soubor, postup organizace a průběh výzkumu
Jako výzkumný soubor jsem si, vzhledem k obsahu své práci, vybral seniory ve věkovém rozptylu 45 až 90+. Jednalo se o mé známé, obyvatele vesnice, kolegy z práce a také o seniory z Domova pro seniory v Pardubicích. Vzhledem k věku respondentů jsem se rozhodl využít převážně písemnou podobu dotazníku. Jak uvedl výše, papír a tužka u seniorů převládá. Nicméně v okruhu mých známých se nachází několik seniorů, kteří aktivně používají jak počítač, tak i internet. Právě těmto respondentům byly dotazníky také rozeslány v elektronické podobě, přes www.survio.cz. Toto mi následně značně ulehčilo následné vyhodnocování. Dotazník byl ve formátu velikosti A4, což ulehčilo mnohým respondentům orientovat se v dotazníku. Musím říct, že nakonec se mi poměrně rychle podařilo sehnat tolik respondentů, kolik jsem potřeboval. Jejich ochota vyplnit dotazník mě kolikrát až překvapila. Většinou to bylo z důvodu, že mohli vypustit od stereotypu a zkusit zase něco „nového“. Několikrát se však stalo, že mi respondenti sdělili, že žádný počítač nepoužívají, ani ho nikdy nepoužívali, dokonce ani neví, k čemu je to dobré. Výzkum u seniorů tedy proběhl, až na pár výjimek, bez větších komplikací.
5.5
Analýza získaných dat
K vytvoření analýzy získaných dat bylo důležité a nutné vyhodnocení dotazníků. Z dosažených výsledků byly vytvořeny tabulky, ze kterých byly následně vytvořeny grafy. Jak je patrné níže v kapitole „Analýza a interpretace dat“, je u každé otázky vytvořena tabulka, ze které je následně vytvořen graf. Výsledky těchto získaných informací budou následně důležité pro potvrzení či vyvrácení hypotéz. Dále jsem také u dotazníku provedl 30
logickou kontrolu a to za účelem zjištění, zda respondent odpovídal pravdivě. V této podkapitole budou vyhodnoceny jednotlivé otázky tak, jak byly seřazeny v dotazníku.
1) Jaké je Vaše pohlaví?
Tabulka 2: Odpovědi - Jaké je Vaše pohlaví?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
žena
51
50%
muž
51
50% Zdroj: vlastní zpracování
50%
50%
žena muž
Obrázek 3: Grafické znázornění - Jaké je Vaše pohlaví? Zdroj: vlastní zpracování
Z vyhodnocení odpovědí na první otázku je patrné, že bylo záměrem pořídit odpovědi od stejného množství mužů a žen. Každé pohlaví se tedy na dotazníku podílí z 50 %.
31
2) Kolik je Vám let?
Tabulka 3: Odpovědi – Kolik je Vám let?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
méně než 45 let
17
16,7%
45 - 59 let
28
27,5%
60 - 74 let
28
27,5%
75 - 89 let
20
19,6%
90 a více let
9
8,8% Zdroj: vlastní zpracování
8,8% 16,7% méně než 45 let 19,6%
45 - 59 let 60 - 74 let 27,5%
75 - 89 let 90 a více let
27,5%
Obrázek 4: Grafické znázornění – Kolik je Vám let? Zdroj: vlastní zpracování
Průzkum se zaměřil na respondenty od zralého věku až po velmi staré seniory. Dotazník vyplnili i respondenti mladší než 45 let, což může přinést zajímavé srovnání s cílovým segmentem, kterým se tato práce zabývá. Na výzkumu se podíleli s nejvyšším podílem občané ve věku 45 až 70 let. Naopak nejméně respondentů bylo ze skupiny 90 a více let.
32
3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Tabulka 4: Odpovědi – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Počet odpovědí
Podíl
základní střední bez maturity/vyučen střední s maturitou
16
15,7%
29
28,4%
37
36,3%
vysokoškolské
20
19,6%
Odpověď
Zdroj: vlastní zpracování
19,6%
15,7%
základní střední bez maturity/vyučen střední s maturitou 28,4% vysokoškolské
36,3%
Obrázek 5: Grafické zpracování - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zdroj: vlastní zpracování
Nejvíce dotazovaných mělo ukončené střední vzdělání ať už s maturitou či bez maturity. Nejméně respondentů (15,7 %) mělo ukončené pouze základní vzdělání. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo pouze 20 dotazovaných občanů. Pokud se zaměříme na závislost pohlaví a vzdělání, základní vzdělání bylo doménou spíše mužů (pouze 5 žen mělo základní vzdělání), naopak vysokoškolsky vzdělané byly spíše ženy.
33
4) Jak často používáte počítač?
Tabulka 5: Odpovědi – Jak často používáte počítač?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
každý den
40
39,2%
několikrát týdně
25
24,5%
nepoužívám počítač vůbec
22
21,6%
nepravidelně - jak často?
15
14,7% Zdroj: vlastní zpracování
14,7%
každý den 39,2%
21,6%
několikrát týdně nepoužívám počítač vůbec nepravidelně - jak často?
24,5%
Obrázek 6: Grafické zpracování - Jak často používáte počítač? Zdroj: vlastní zpracování
Po obecných otázkách se již výzkum zaměřil na konkrétní otázky týkajících se ICT. Velmi zajímavé výsledky přinesla hned první otázka, kde bylo zjištěno, že každý den používá počítač poměrně malý počet dotazovaných (39,2 %). Z celkového počtu pouze 22 dotazovaných dokonce počítač nepoužívá vůbec (převážně senioři ve věku 75-89 let). Nejvíce dotazovaných používá počítač několikrát do týdne. Zajímavostí je, že z věkové kategorie 90 a více let počítač nepoužívá vůbec pouze jeden respondent.
34
5) Používal/a jste nebo používáte počítač v zaměstnání?
Tabulka 6: Odpovědi – Používal/a jste nebo používáte počítač v zaměstnání?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
ano
46
45,1%
ne
56
54,9% Zdroj: vlastní zpracování
45,1%
ano ne
54,9%
Obrázek 7: Grafické znázornění - Používal/a jste nebo používáte počítač v zaměstnání? Zdroj: vlastní zpracování
Poměrně vyrovnaný výsledek přinesly odpovědi týkající se používání počítače v zaměstnání. Převažuje spíše počet respondentů, kteří ke své práci počítač vůbec nepotřebovali (54,9 %). Pouze tři dotazovaní, kteří nyní počítač nepoužívají vůbec, používají/používali počítač ve svém zaměstnání. V práci nepoužívají/nepoužívali počítač všichni dotazovaní, kteří dosáhli pouze základního vzdělání.
35
6) K jakým účelům počítač používáte? (možnost označit více odpovědí)
Tabulka 7: Odpovědi – K jakým účelům počítač používáte?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
a
surfování na internetu (prohlížení webových stránek)
51
50,0%
b
e-mail (psaní, čtení, práce s poštou)
69
67,6%
c
psaní dokumentů (např. v MS Word)
31
30,4%
16
15,7%
9
8,8%
vytváření tabulek a grafů (např. v MS Excel) vytváření prezentací (např. v MS PowerPoint)
d e f
vytváření webových stránek
5
4,9%
g
hraní her
29
28,4%
h
Jiné účely - jaké?
26
25,5% Zdroj: vlastní zpracování
80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% a
b
c
d
e
f
g
h
Obrázek 8: Grafické zpracování - K jakým účelům počítač používáte? Zdroj: vlastní zpracování
V následující otázce bylo cílem zjistit, k jakému účelu respondenti využívají počítač nejčastěji. Z odpovědí jasně vyplývá, že nejčastěji počítač využívají ve spojení s internetovým 36
připojením, tedy na prohlížení webových stránek a psaní e-mailů. Dále je počítač nejčastěji využíván ke psaní dokumentů a hraní her (cca 30 % dotazovaných). Naopak nejméně je využívám k vytváření prezentací či webových stránek. Nejčastěji uvedeným jiným důvodem využití bylo právě nakupování na internetu, z čehož je patrné, že internet je v současné době i pro seniory velmi důležitým médiem. Zajímavostí je, že ke hraní her využívá PC stejný počet mužů i žen, z toho polovina jich je starší 60ti let.
7) V případě, že používáte internet, k jakým účelům ho využíváte nejčastěji? Tato otázka byla ve své podstatě zodpovězena již v otázce minulé. Internet dotazovaní využívají nejčastěji k prohlížení webových stránek (nejčastěji bylo uváděno zpravodajství), dále k posílání e-mailů a nakupování. Někteří respondenti také internet využívají ke hraní on-line her, internetovému sázení a k používání sociálních sítí (touto problematikou se zabývá otázka č. 8). V neposlední řadě mnoho respondentů využívá internet ke své práci. Necelá pětina respondentů (18 odpovědí) nepoužívá internet vůbec.
37
8) Používáte nějaké sociální sítě?
Tabulka 8: Odpovědi – Používáte nějaké sociální sítě?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
ne
71
69,6%
ano - jaké?
31
30,4% Zdroj: vlastní zpracování
30,4% ne ano - jaké? 69,6%
Obrázek 9: Grafické znázornění - Používáte nějaké sociální sítě? Zdroj: vlastní zpracování
Sociální sítě v posledních letech dosáhly neuvěřitelné popularity. Mnozí z nás je využívají ke sdílení svých zážitků a komunikaci s přáteli. V neposlední řadě je to velmi silný marketingový nástroj. Z celkového počtu je však nevyužívá mnoho dotazovaných (30 %). Na tomto počtu se nejvíce podílejí ženy s vysokoškolským a středním vzděláním s maturitou. Z celkového počtu (31) je využívají z celých 70 % respondenti mladší 59 let a sociální sítě navštěvují každý den.
38
9) Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače?
Tabulka 9: Odpovědi – Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
začátečník
46
45,1%
mírně pokročilý
30
29,4%
pokročilý
24
23,5%
expert
2
2,0% Zdroj: vlastní zpracování
2,0%
23,5% začátečník 45,1%
mírně pokročilý pokročilý expert
29,4%
Obrázek 10: Grafické znázornění - Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače? Zdroj: vlastní zpracování
Přestože PC využívá poměrně vysoký počet dotazovaných, více než polovina z nich uvádí, že jejich počítačová gramotnost je spíše na úrovni začátečníků. Za experty a pokročilé se označilo pouze 26 dotazovaných (10 z nich jsou ženy). Polovina z nich (13) dosáhlo vysokoškolského vzdělání, ostatní středního s maturitou. Pouze 5 z nich je starší 60 let.
39
10) Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje práci/život?
Tabulka 10: Odpovědi – Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje práci/život?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
určitě ano
36
35,3%
spíše ano
29
28,4%
spíše ne
31
30,4%
počítač mi práci přidělává
6
5,9% Zdroj: vlastní zpracování
5,9%
35,3% 30,4%
určitě ano spíše ano spíše ne počítač mi práci přidělává
28,4%
Obrázek 11: Grafické znázornění - Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje práci/život? Zdroj: vlastní zpracování
Počítače existují spíše pro to, aby naši práci ulehčovaly a zrychlovaly. Bohužel ne každý tento názor sdílí. Více než 36% dotazovaných uvádí, že počítač jim práci/život spíše neulehčují či dokonce práci přidělává. Tuto skutečnost si tedy myslí 37 respondentů, z toho 30 jich je starší než 60 let. Pozitivní je, že celých 65 dotazovaných (64%) se domnívá, že počítač jim jejich život ulehčuje.
40
11) Zúčastnil/a jste se nějakého vzdělávacího kurzu zaměřeného na počítače?
Tabulka 11: Odpovědi – Zúčastnila/a jste se nějakého vzdělávaného kurzu zaměřeného na počítače?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
ano
27
26,5%
ne
75
73,5% Zdroj: vlastní zpracování
26,5% ano ne 73,5%
Obrázek 12: Grafické znázornění - Zúčastnila/a jste se nějakého vzdělávaného kurzu zaměřeného na počítače? Zdroj: vlastní zpracování
Přestože mnoho respondentů uvádí, že jejich znalosti jsou začátečnické a počítač nepovažuji za technologii, který by jejich práci ulehčovala, vzdělávacích kurzů se zúčastnilo pouze 27% dotazovaných. Tyto kurzy absolvovali převážně lidé s vyšším dosaženým vzděláním, bohužel pouze 10 jich bylo starších než 60 let.
41
12) Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů?
Tabulka 12: Odpovědi – Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
praxí
48
47,1%
vzdělávací kurzy
15
14,7%
knihy
20
19,6%
jinak - jak?
19
18,6% Zdroj: vlastní zpracování
18,6% praxí 47,1%
vzdělávací kurzy knihy
19,6%
jinak - jak?
14,7%
Obrázek 13: Grafické zpracování - Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů? Zdroj: vlastní zpracování
Otázka zabývající se vzděláváním v oblasti PC jasně dokazuje, že vzdělávací kurzy nejsou mezi respondenty příliš oblíbené. Skoro polovina dotazovaných se vzdělává díky praxi a 19 dotazovaných se dokonce nevzdělává vůbec.
42
13) Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na PC?
Tabulka 13: Odpovědi – Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na PC?
Odpověď
Počet odpovědí
Podíl
ano
45
44,1%
ne
57
55,9% Zdroj: vlastní zpracování
44,1%
ano ne
55,9%
Obrázek 14: Grafické znázornění - Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na PC? Zdroj: vlastní zpracování
Přestože respondenti svou úroveň počítačové gramotnosti označovali spíše za nižší, své znalosti by chtělo zlepšit pouze 44% dotazovaných a pouze polovina z nich je starší než 60 let. Mezi tyto seniory patří muži i ženy s vyšším vzděláním.
43
6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DÍLČÍCH CÍLŮ 6.1
DC1: Zjistit, zda respondenti počítač vůbec používají
Cílem bylo zjistit vztah seniorů k počítači a internetu. K tomuto nejvíce pomohly otázky, které jsou uvedeny v transformační tabulce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda respondenti počítač a internet používají, zda ho využívali v minulosti v zaměstnání, pokud ho vůbec někdy používali. Z Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že počítač využívá 71% seniorů, a to konkrétně ve věku od 55+. Vzhledem k tomu, že jsem se doposud při jednání se seniory setkával spíše s názory, že počítač nepotřebují, že jim práci neusnadňuje, že jim naopak práci přidělává, se tedy domnívám, že využití počítače a internetu bude pod celorepublikovým průměrem.
Shrnutí dílčího cíle DC1:Veškeré vyplněné dotazníky byly následně zpracovány do tabulek, ze kterých se následně vytvořily grafy. Provedeným výzkumem u respondentů 55+ se podařilo zjistit, že počítač využívá 78,4% respondentů. V porovnání s údaji z Českého statistického úřadu je tedy rozdíl 7,4%. Tímto výsledkem bylo tedy zjištěno, že využívání počítače v mém okolí a kolektivu je o 7,4% vyšší než je celorepublikový průměr v této věkové kategorii.
6.2
DC2: Zjistit vzdělanost seniorů a jejich znalosti v oblasti ICT.
Cílem tohoto dílčího cíle je zjistit současnou vzdělanost seniorů a jejich ochotu se dále v této oblasti vzdělávat. Dnes existuje několik institucí, škol, kurzů a školicí střediska, které jsou dle mého názoru více a více využívány. Dále v dnešní době existuje nesčetně naučných publikací, které pomohou se vzděláním i úplnému laikovi. Není se čemu divit, v dnešní, kdy pomalu všechno ovládá počítač a internet, je zkrátka vzdělání v této oblasti potřeba. Dle mého názoru to v budoucnu bude nutnost. Lidé a zvlášť senioři tímto získávají další zkušenosti a prohlubují své znalosti. Dle mého názoru by lidé měli mít zájem o další sebevzdělání a prohlubování svých dalších znalostí v oblasti ICT.
44
Shrnutí dílčího cíle DC2: Na základě získaných odpovědí uvedené v dotazníku, byla k tomuto vytvořena tabulka společně s grafem. Ze získaných výsledků se podařila zjistit poměrně zajímavá věc. Původně jsem ve své hypotéze uváděl, že se domnívám, že respondenti se ve většině případu budou vzdělávat odbornými publikacemi, případně vzdělávacími kurzy. Na otázku, jakou formou se respondenti nejvíce vzdělávají v oblasti ICT, byla překvapivá odpověď, a to ta, že se respondenti nejčastěji vzdělávají praxí. Tato odpověď byla zaznamenána u 48 respondentů, což tvořilo 47,1% . Dále byla položena respondentům otázka, zda by chtěli své znalosti v oblasti ICT zlepšit. Zde byly výsledky také překvapením. Předpokládal jsem, že většina bude chtít svoje znalosti zlepšit a to hlavně kvůli zaměstnání a prohloubení svých znalostí. Výsledky však ukázaly, že 57 respondentů nemá zájem o další rozvíjení jejich znalostí v oblasti ICT. Tento výsledek tvořil 55,9% z celkového počtu respondentů. Respondenti nemají zájem o další sebevzdělání a rozvíjení jejich znalosti v oblasti ICT, což je dle mého názoru chyba.
6.3
DC3: Zjistit, zda počítač seniorům usnadňuje práci/život.
Tímto výzkumem bych chtěl ověřit, zda respondentům počítač usnadňuje život a práci. Dle mého názoru, práci počítač usnadňuje ve velké míře. Dnes se již málokdy setkáme s tím, že by se něco vyplňovalo tužkou na papír. Ve většině případů jsou na všechno vytvořeny programy přímo na míru, které nám práci značně usnadňují a hlavně urychlují. Toto vidíme hlavně na úřadech, internetovém bankovnictví apod. Dnes tyto organizace preferují především elektronickou komunikaci. Pokud se na toto téma začnu bavit se seniory v mém okolí, slýchávám většinou to, že stále preferují tradiční způsoby komunikace. Nejraději si na úřad zajdou sami, nebo pověří své rodinné příslušníky. Počítačům moc nevěří, bojí se zneužití jejich údajů a hlavně se bojí toho, že o své peníze přijdou, že počítači zkrátka nevěří.
45
Shrnutí dílčího cíle DC3: Dle výsledků, které se podařily získat na základě vyplněných dotazníků, bylo zjištěno, že počítač usnadňuje práci a život 65 z celkových 102 respondentů. Z těchto získaných výsledků byla vytvořena přehledná tabulka, ze které byl následně vytvořen graf. Z tohoto grafu můžeme poté zjistit, že počítač usnadňuje práci a život 63,7% respondentů, což je většina. Většině respondentů práce s počítačem usnadňuje život a je jim nápomocen i v zaměstnání. Tímto se tedy potvrdilo, a to i přes negativní reakce ze strany respondentů, že počítač jim skutečně práci ulehčuje. Mnoho respondentů uvedlo, že počítač a internet využívají hojně pro účely internetového nákupu a pro internetové bankovnictví.
46
7 ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Jak bylo uvedeno, hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit znalosti seniorů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dále zjistit, jak tyto technologie umí, či neumí využívat, případně k čemu tyto technologie nejčastěji využívají. S tímto souvisela i otázka upotřebitelnosti ICT v praxi, či jim tyto technologie usnadňují práci a život. K dosažení potřebných výsledků byl použit dotazníkový výzkum, vlastního zpracování. Tyto dotazníky byly rozdány převážně respondentům v mém okolí, kteří žijí převážně na vesnicích. Pro tento typ dotazníku byl vzhledem k respondentům použit typ uzavřených otázek. Jak se poté ukázalo, tento typ uzavřených otázek byl zvolen vhodně. Respondenti pouze zaškrtávali vhodné odpovědi, což dle jejich slov, nezabere moc času a člověk u toho nemusí moc přemýšlet. Dotazníky byly vytvořeny převážně v papírové podobě. Tyto byly také v největší míře využity. Nicméně v okruhu mých známých se nachází několik seniorů, kteří aktivně používají jak počítač, tak i internet. Právě těmto respondentům byly dotazníky také rozeslány v elektronické podobě, přes www.survio.cz. Na základě informací, které byly zjištěny na základě vyplněných dotazníků, byly vytvořeny tabulky a grafy, které přehledně ukazují početní i procentuální vyhodnocení odpovědí. Co se týče respondentů, tak tito byli rozděleni na muže a ženy a to ve stejném počtu. Dále byli rozdělení do různých věkových kategorií. U respondentů bylo také zkoumáno jejich nejvyšší dosažené vzdělání, jak často používají počítač, zda tento používali v zaměstnání, do jaké kategorie by se zařadili, pokud jde o uživatelskou znalost počítače a zda jim počítač usnadňuje život a práci. V neposlední řadě byly také otázky směřovány na vzdělávání respondentů v oblasti ICT, a zda by své znalosti a vzdělání v oblasti ICT chtěli zlepšit. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že převážná většina respondentů technologie ICT využívá, avšak nemá zájem o další sebevzdělání a další rozvoj. Bylo zjištěno, že další rozvoj u respondentů probíhá hlavně praxí. Jak vyšlo z výzkumu najevo, tak v dnešní době většina respondentů využívá tyto technologie v práci. V domácnosti tyto technologie využívají převážně k surfování po internetu a psaní emailů.
47
ZÁVĚR Záměrem bakalářské práce bylo zjistit, jaký vztah mají dnešní senioři k informačním a komunikačním technologiím a k čemu tyto technologie využívají nejčastěji. Cílem bylo také zjistit, zda senioři mají vůbec motivaci se v tomto směru vzdělávat a myslí si, že by jim znalost těchto technologií ulehčila jejich dosavadní život. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, dále je zde řešena problematika stárnutí společnosti a její důsledky. Závěr teoretické části poukazuje na možnosti vzdělávání seniorů jak obecně tak i přímo v oblasti ICT. V další části práce je popsána metodologie výzkumu a jsou stanoveny jeho jednotlivé dílčí cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda senioři počítač vůbec používají, jaký je aktuální stav vzdělanosti seniorů v oblasti ICT a v neposlední řadě bylo cílem zjistit, zda senioři moderní technologie považují za něco, co jim jejich život ulehčuje. Výzkum probíhal formou jednoduchého dotazníku s jednoduchými uzavřenými otázkami. Výzkumem bylo zjištěno, že počítač využívá skoro 80 % dotazovaných, což je oproti všeobecnému mínění velmi vysoké číslo. I přes tento velký počet uživatelů, se ale skoro polovina z nich domnívá, že jejich odborná znalost je spíše na začátečnické úrovni. Tento fakt nabízí otázku, zda je vzdělávání v oblasti ICT dostatečné a jestli je nabídka tohoto vzdělávání pro seniory motivující. Z výzkumu vyplynulo, že odbornému vzdělávání v rámci kurzů dává přednost pouze 15 % dotazovaných a většina z nich dává přednost praxi. Bohužel i přes nízkou úroveň znalosti senioři nemají o další vzdělávání zájem, další vzdělávání v oblasti ICT odmítá skoro 56 % dotazovaných. Možná je na místě uvědomit si, zda vůbec senioři mají podvědomí o tom, jakým způsobem by jim ICT mohli jejich dosavadní život ulehčit. Bohužel převládá spíše názor, že senioři se nových technologií bojí a raději se drží svých jistých zastaralých postupů. Tento názor ale nepotvrdil výzkum, ve kterém bylo zjištěno, že pouze 36% dotazovaných si myslí, že počítač jim práci/život spíše neulehčují či dokonce práci přidělává. Pozitivním výsledkem naopak je, že celých 65 dotazovaných (64%) se domnívá, že počítač jim jejich život ulehčuje. Současná společnost upřednostňuje mladé lidi, kteří se s ICT setkávají již od svého dětství, a není pro ně problém se s novými technologiemi naučit pracovat. Zapomínáme ale na starší generace, pro které nové technologie představují naprosto neznámý prostor a není pro ně 48
jednoduché se s nimi naučit pracovat. Bohužel kvůli těmto neznalostem jsou často odsunuti na okraj společnosti a jejich život je značně zkomplikován. Zmínit můžeme placení platební kartou, nákupy přes internet, placení jízdenek pomocí SMS apod. Pro nás je to naprosto normální součást běžného života, pro starší generace stresující činnost. Domnívám se, že je velmi nutné, aby se rozšířila nabídka vzdělávacích kurzů právě pro seniory. Ještě důležitější ale je, aby se senioři o těchto kurzech dozvěděli a nebáli se je absolvovat. Tato práce by mohla být inspirací pro domovy důchodců, spolky pro seniory a jiné podobné organizace. Pokud nabídnou možnost vzdělání seniorům správným a motivujícím způsobem velmi jim tím ulehčí život a to by měl být hlavní důvod jejich existence.
49
POUŽITÁ LITERATURA [1]
Asociace univerzit třetího věku [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.au3v.org/
[2]
Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/
[3]
EDUKATIVNÍ DIMENZE GERONTOPEDAGOGIKY [online]. Brno, 2006 [cit. 2015Dostupné
03-25].
z:
https://is.muni.cz/th/105566/pedf_b/EDUKATIVNI_DIMENZE_GERONTOPEDAGO GIKY.pdf. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. [4]
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Manuálek sociální gerontologie. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002, 72 s. České ošetřovatelství, 10. ISBN 8070133635.
[5]
HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 96 s., 4 s. barev. obr. příl. ISBN 978-802-4746-975.
[6]
Kolik z nás používá osobní počítač a internet?. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit.
Dostupné
2015-03-22].
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kolik_z_nas_pouziva_osobni_pocitac_a_internet [7]
Kvantitativní výzkum. Sociologické projekty [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:http://haltmarova.cz/metody/kvantitativni/
[8]
LIVEČKA, E. Výchova ke stáří a ve stáří. In WOLF, J. a kol. Umění žít a stárnout. Praha: Svoboda, 1982
[9]
MARTÍNKOVÁ, Irena. JAK ROZUMĚT KALOKAGATHII? [online]. 2010 [cit. 2015Dostupné
03-25].
z: http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/viewFile/85/161 [10] Metody výzkumu. ÚTVARU KOORDINACE EVROPSKÝCH PROJEKTŮ MĚSTA PLZNĚ[online].
2014
[cit.
2015-03-25].
Dostupné
z:
(http://www.ukep.eu/Vzdelavani/005_skoleni_11.6.2014/MV_final_11.6.2014.pdf) [11] MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 9788021033450.
50
[12] ONDRÁKOVÁ, Jana a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Vzdělávání seniorů a jeho specifika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Vyd. 1. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012, 168 s. ISBN 978-807-4650-383. [13] PETŘKOVÁ, Anna a Rozália ČORNANIČOVÁ. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 92 s. ISBN 80244-0879-1. [14] RABUŠIC, Ladislav a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Česká společnost stǎrne: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2012, 192 p. ISBN 80-9016042-5. [15] REIDL, Andreas, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Senior - zákazník budoucnosti: marketing orientovaný na generaci 50. Vyd. 1. Brno: BizBooks, 2012, 256 s. ISBN 978-80-265-0018-6. [16] Senioři k počítačům. Pozitivní noviny [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/seniori-k-pocitacum [17] Senioři komunikují. Nadační fond manželé Livie a Václava Klausových [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://nadacnifondklausovych.cz/Seniori-komunikuji-1, [18] Sociologické
přístupy. Sociopress [online].
1996
[cit.
2015-03-25].
Dostupné
z:http://sociopress.cz/jak-se-dela-vyzkum/sociologicke-pristupy/) [19] Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, c2007, 89 s. ISBN 978-80-254-2218-2. [20] SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-802-6203-353. [21] ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 207 s. ISBN 978-80-7367-551-6. [22] Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Editor Milada Rabušicová, Ladislav Rabušic. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 339 s. ISBN 978-80-210-4779-2. [23] VOHRALÍKOVÁ, Lenka a Ladislav RABUŠIC. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno: VÚPSV, Výzkumné centrum Brno, 2004. ISBN 8023942182.
51
[24] ZAVÁZALOVÁ, Helena. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 97 s. ISBN 8024603268. [25] ZOUNEK, Jiří, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. ICT v životě základních škol: marketing orientovaný na generaci 50. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006, 151 s. ISBN 80725-4858-1.
52
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Transformační tabulka dílčích cílů 27 Tabulka 2: Odpovědi - Jaké je Vaše pohlaví? 31 Tabulka 3: Odpovědi – Kolik je Vám let? 32 Tabulka 4: Odpovědi – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 33 Tabulka 5: Odpovědi – Jak často používáte počítač? 34 Tabulka 6: Odpovědi – Používal/a jste nebo používáte počítač v zaměstnání? 35 Tabulka 7: Odpovědi – K jakým účelům počítač používáte? 36 Tabulka 8: Odpovědi – Používáte nějaké sociální sítě? 38 Tabulka 9: Odpovědi – Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače? 39 Tabulka 10: Odpovědi – Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje práci/život? 40 Tabulka 11: Odpovědi – Zúčastnila/a jste se nějakého vzdělávaného kurzu zaměřeného na počítače? 41 Tabulka 12: Odpovědi – Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů? 42 Tabulka 13: Odpovědi – Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na PC? 43
53
SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek 1: Uživatelé osobního počítače z hlediska věku ........................................................ 23 Obrázek 2: Uživatelé osobního počítače z hlediska dosaženého vzdělání............................... 23 Obrázek 3: Grafické znázornění - Jaké je Vaše pohlaví? ......................................................... 31 Obrázek 4: Grafické znázornění – Kolik je Vám let? .............................................................. 32 Obrázek 5: Grafické zpracování - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ......................... 33 Obrázek 6: Grafické zpracování - Jak často používáte počítač? ............................................. 34 Obrázek 7: Grafické znázornění - Používal/a jste nebo používáte počítač v zaměstnání? ...... 35 Obrázek 8: Grafické zpracování - K jakým účelům počítač používáte? .................................. 36 Obrázek 9: Grafické znázornění - Používáte nějaké sociální sítě? .......................................... 38 Obrázek 10: Grafické znázornění - Do jaké kategorie byste se zařadil/a, pokud jde o uživatelskou znalost počítače? ......................................................................................... 39 Obrázek 11: Grafické znázornění - Domníváte se, že Vám počítač usnadňuje práci/život? ... 40 Obrázek 12: Grafické znázornění - Zúčastnila/a jste se nějakého vzdělávaného kurzu zaměřeného na počítače? .................................................................................................. 41 Obrázek 13: Grafické zpracování - Jakou formou se nejvíce vzděláváte v oblasti počítačů? . 42 Obrázek 14: Grafické znázornění - Chtěl/a byste zlepšit Vaši úroveň práce na PC? .............. 43
54