Vývoj zadluţenosti českých domácností a jeho moţná rizika

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie

Vývoj zadluţenosti českých domácností a jeho moţná rizika Diplomová práce

Autor:

Bc. Štěpánka Sedláčková Lepičová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

........................................................... V Sokolově dne 29.3.2014

Štěpánka Sedláčková Lepičová

Poděkování Děkuji Ing. Petru Musilovi, Ph.D za odbornou pomoc a připomínky při zpracování této práce.

Anotace Diplomová práce přináší pohled na vývoj zadluţenosti českých domácností a jeho moţná rizika. V této práci je nejprve problematika zadluţení teoreticky vymezena a následně je pozornost věnována vývoji a struktuře zadluţení domácností v letech. Rizikům předluţení a jejich následným dopadům je věnována část práce, kde jsou tyto dopady jiţ komparovány v letech. Závěrečná část analyzuje dopady zadluţení na domácnosti v Karlovarském kraji.

Klíčové pojmy: Banka, dluh, domácnosti, exekuce, finance, finanční gramotnost, hypoteční úvěr, nebankovní půjčka, osobní bankrot, spotřebitelský úvěr, úvěr, zadluţení.

Annotation This thesis brings a view at the development of Czech households and its possible risks. At first there is the theoretical background of indebtedness issue followed by the development and structure of households´ indebtedness during the time. Another part of this thesis is devoted to risks of overindebtedness and its following impacts; in this part are these impacts compared in years. In the final part the impacts of indebtedness on households in the Karlovy Vary Region is analysed. Key words: Bank, debt, households, execution, finance, financial numeracy, mortgage credit, nonbanking loan, personal bankruptcy, consumer's credit, credit, indebtedness

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1.

ZADLUŢENOST DOMÁCNOSTÍ ................................................................. 9

1.1.

Změna hospodářských poměrů a přenesení zodpovědnosti ......................... 11

1.2.

Příjmy domácností ....................................................................................... 12

1.2.1.

Faktory ovlivňující příjem domácností.................................................... 14

1.3.

Úspory domácností ...................................................................................... 15

1.4.

Výdaje domácností ....................................................................................... 16

1.5.

Faktory ovlivňující zadluţení....................................................................... 18

1.5.1.

Inflace ...................................................................................................... 18

1.5.2.

Nezaměstnanost ....................................................................................... 20

1.5.3.

Hrubý domácí produkt ............................................................................. 22

1.5.4.

Úrokové sazby ......................................................................................... 23

1.5.5.

Snadná dostupnost půjček a jejich vyřízení ............................................. 24

1.5.6.

Tlak na spotřebitele prostřednictvím marketingu .................................... 25

1.5.7.

Trh s nemovitostmi a touha po vlastním bydlení .................................... 25

1.5.8.

Náhled na zadluţenost a finanční gramotnost. ........................................ 26

2. 2.1.

STRUKTURA A VÝVOJ ZADLUŢENÍ V LETECH .................................. 29 Struktura zadluţení ...................................................................................... 29

2.1.1.

Hypoteční úvěry....................................................................................... 30

2.1.2.

Úvěry ze stavebního spoření.................................................................... 33

2.1.3.

Spotřebitelské úvěry ................................................................................ 34

2.1.4.

Kontokorentní úvěry ................................................................................ 35

2.1.5.

Kreditní karty ........................................................................................... 36

2.1.6.

Leasing ..................................................................................................... 37

2.1.7.

Půjčky od nebankovních zprostředkovatelů ............................................ 38

2.2.

Srovnání úrokových sazeb jednotlivých úvěrů ............................................ 39

2.3.

Tempo růstu zadluţení ................................................................................. 41

2.3.1.

V letech 2005 -2006................................................................................. 42

2.3.2.

V letech 2007 -2008................................................................................. 44

2.3.3.

V letech 2009 -2010................................................................................. 46

2.3.4.

V letech 2011 – 2012 ............................................................................... 48

2.4. 2.4.1. 3.

Komparace tempa růstu zadluţení ............................................................... 50 Úvěry se selháním.................................................................................... 53 RIZIKA VÝVOJE ZADLUŢENÍ .................................................................. 57

3.1.

Včasné řešení finančních problémů ............................................................. 58

3.2.

Konsolidace půjček ...................................................................................... 58

3.3.

Rizika spojená s úvěry na bydlení ............................................................... 59

3.4.

Rizika spojená se spotřebitelskými úvěry .................................................... 60

3.5.

Pojištění proti neschopnosti splácet úvěr ..................................................... 61

3.6.

Úvěrové registry ........................................................................................... 62

3.7.

Dluhová past ................................................................................................ 63

3.8.

Exekuce ........................................................................................................ 64

3.9.

Osobní bankrot - insolvence ........................................................................ 67

4.

ANALÝZA ZADLUŢENÍ DOMÁCNOSTÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI............................................................................................................. 70

4.1.

Karlovarský kraj v číslech............................................................................ 72

4.2.

Analýza zadluţení domácností v Karlovarském kraji ................................. 75

4.3.

Sumarizace dat výzkumu ............................................................................. 87

ZÁVĚR...................................................................................................................... 89 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 92 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ....................................................... 99 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 101

ÚVOD Probíhající celosvětová krize má dopad na veškeré subjekty trhu. Na domácnosti jsou tyto problémy následně přeneseny přes zaměstnavatele, banky, veřejný sektor a to se zpoţděním. Realita všedního ţivota se zadluţování domácností nevyhýbá, i proto mě toto téma zaujalo, a to z několika důvodů. Pracuji v realitní kanceláři, kde 90% klientů pořizuje nemovitou věc financováním z úvěru. Většina nemovitých věcí je jiţ dnes, je-li prodávána, zatíţena zástavním právem ve prospěch jiného úvěrujícího ústavu. A v neposlední řadě dochází dnes k častějším prodejům věcí nemovitých zatíţených exekucí, nebo prodejů v rámci insolvenčního řízení. Často domácnosti vyuţívají různé druhy úvěrů bez zváţení všech moţných rizik, a tím se často vystavují váţným ţivotním komplikacím. Domácnosti se postupem doby staly pro banky a nebankovní instituce velmi významnou klientelou, která se co do objemů úvěrů vyrovná podnikům. Na rozdíl od podniků nemají domácnosti erudované odborníky, kteří se snaţí zvolit optimální strategii a analyzují, z jakých zdrojů podnikové aktivity financovat a za jakých rizik. Domácnostem tito odborníci chybí a proto nejsou někdy schopné zváţit svou finanční situaci a analyzovat rizika spojená se zadluţením a reálně odhadnout moţná rizika vyplývající ze závazků. Finanční gramotnost je důleţitá pro pochopení základních finančních otázek domácností stejně tak, jako je důleţité si uvědomit, ţe současná spotřeba je na úkor spotřeby budoucí, a dluhy je tudíţ nutné splatit. Domácnosti se zadluţují z různých důvodů, ať jiţ je to nutnost pořízení vlastního bydlení, nebo zajištění peněz na běţný chod domácnosti, případně z důvodů splnění svých snů, jako je například luxusní zahraniční dovolená. Je otázkou, do jaké míry je zadluţení „zdravé“, únosné a prospěšné, a kdy je jiţ toto zadluţení domácností za hranicí moţných výhod a stává se jen nekonečnou pastí pro dluţníka. Na trhu existuje mnoho bankovních i nebankovních zprostředkovatelů, kteří jsou ochotni domácnostem poskytnout finance na zabezpečení jejich ţivotních potřeb, splnění jejich snů. Tito finanční zprostředkovatelé vstupují na trh za účelem zisku, tedy výnosu z půjčení peněz. Jejich prioritou je zapůjčit finance domácnostem, a tím zhodnocovat svá aktiva. Otázkou zůstává, do jaké míry je zadluţení pro domácnosti nutné a prospěšné a do jaké míry je toto zadluţení jiţ drahým a zbytečným luxusem. 7

Pro jednotlivce i domácnosti skýtá zapůjčení finančních prostředků moţnost zabezpečení svých potřeb dle individuálních preferencí. Ovšem předluţení domácností je velmi nebezpečná a riziková situace, která můţe velmi silně zasáhnout nejen postiţenou domácnost, ale i její okolí se všemi důsledky, jako je na příklad exekuce, insolvence a nebo rozpad rodiny. Cílem této práce je analyzovat příčiny zadluţení českých domácností. K naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tyto dílčí cíle: charakteristika zadluţení domácností, struktura a vývoj zadluţení v letech, rizika vývoje zadluţení, analýza zadluţení domácností v Karlovarském kraji V první kapitole stručně charakterizuji domácnost, motivy zadluţení a faktory ovlivňující toto zadluţení a dále určení role domácnosti v celém ekonomickém systému. V kapitole definovány základní faktory ovlivňující zadluţení domácností. Druhá kapitola je zaměřena na strukturu zadluţení českých domácností, zdroje od kterých jsou tyto úvěry čerpány v porovnání objemů úvěrů v letech. Celkově je analyzována situace na českém trhu v posledních letech 2005 – 2012, jsou komparovány druhy úvěrů, úrokové sazby, jejich objemy.

V konečné části je

komparace úvěrů se selháním, kdy tento indikátor naznačuje míru rizikového zadluţení domácností. Rizika vývoje zadluţení pro domácnosti jsou obsaţeny v třetí kapitole. V rámci této kapitoly jsou popsány důsledky nesplácení úvěrů, jako je exekuce, insolvenční řízení, osobní bankrot. Práce je zaměřena na konkrétní rizika spojená se zadluţením. V závěru této kapitoly je shrnutí změn, které přišly s rekodifikací soukromého práva od 1.1.2014. Čtvrtá analytická část práce je věnována analýze zadluţení českých domácností v Karlovarském kraji. V rámci této kapitoly je provedena podrobná analýza domácností v Karlovarském kraji z hlediska zadluţení v letech, druhu zadluţení, počtu exekucí, insolvenčních řízení a osobních bankrotů. Tato kapitola obsahuje výzkum, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a výzkum od stolu. Získané údaje jsem následně analyzovala a provedla komparaci důleţitých parametrů.

8

1. ZADLUŢENOST DOMÁCNOSTÍ Domácnost je tradičním, základním a společenským prvkem společnosti. Postavení domácností v celém ekonomickém systému není zanedbatelné.

Jednou z hlavních rolí

domácnosti je její vliv na národní hospodářství a její podpora ekonomického růstu. Obecně stojí trh na obchodu - nákupu a prodeji výrobků a sluţeb. V tomto koloběhu zaujímají domácnosti nezanedbatelné místo, na tomto trhu zaujímají roli věřitele i dluţníka.

Na trhu se zajisté vyskytují domácnosti, které jsou v postavení věřitele,

disponují důchodem a úsporami a nemusí se zadluţovat. Nicméně na druhé straně stojí domácnosti, které zaujímají velkou část trhu a trpí nedostatkem aktiv k pokrytí svých potřeb. Tyto subjekty vstupují na trh za účelem uspokojení svých potřeb, tudíţ ovlivňují ekonomiku nejen jako spotřebitelé, ale vstupují na trh, kde poskytují svůj výrobní faktor – práci. Za svou práci získávají mzdu a za tyto finanční prostředky pořizují různé statky a sluţby, tím čímţ vyvolávají na trhu poptávku po zboţí a sluţbách a tím stimulují nabídku firem, tímto podporují růst hrubého domácího produktu, dále jen HDP1.

Z tohoto

zjednodušeného makroekonomického oběhu, viz obrázek č.1, je

patrné, ţe velké zadluţení jakéhokoliv subjektu můţe mít negativní následky, které mohou dopadnout na celý ekonomický trh, jak na úrovni regionů, států, politickoekonomických uskupení a v neposlední řadě mohou mít i globální dopad. Obrázek 1: Základní makroekonomický koloběh

Zdroj: Vlastní zpracování.

1

Hrubý domácí produkt (HDP) se pouţívá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a vyjadřuje se v peněţních jednotkách. Je to suma celkové hodnoty statků a sluţeb nově vytvořených v daném období (obvykle jeden rok) na určitém území. Jedná se o součet korunové hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých vývozů.

9

Jak jiţ bylo, řečeno domácnosti vstupují na trh za účelem uspokojení svých potřeb, tyto potřeby financují ze svých příjmů, úspor nebo půjček od finančních, nebo nefinančních zprostředkovatelů.

Kaţdá domácnost je jedinečná a specifická a kaţdá z těchto

domácností má jiné preference statků. „Charakter statku je vždy otázkou preferencí konkrétního spotřebitele a toho jak jsou jeho preference ovlivněny změnou důchodu. Z toho tedy vyplývá, že jeden a tentýž statek může být pro jednoho spotřebitele statkem méněcenným, zatím co pro jiného statkem luxusním.“2

Pohled na statek se mění

s preferencemi domácností a jeho pořízení můţe být pro některé domácnosti běţným výdajem a pro některé domácnosti, můţe být tento výdaj jiţ finanční zátěţí. K nákupu tohoto statku čerpají zapůjčené peníze, někdy však bez důkladného zváţení nutnosti jeho pořízení, například dovolené u moře a důsledky nesplácení úvěrů mohou mít pro ně následný uţitek a někdy i existenční problémy. Tyto skupiny jsou pak velmi ohroţené, neboť se velmi rychle mohou dostat do takzvané dluhové pasti. To znamená, ţe půjčku splácí další půjčkou, většinou v těchto případech půjčkou od nebankovního zprostředkovatele,

který

jim

půjčku

poskytne

za

nevýhodných

podmínek.

Nevýhodnými podmínkami je myšlena výše úroku za půjčení peněz, nepřiměřeně krátká doba splatnosti, nepřiměřené zajištění závazku. Do jaké míry je tato situace zaviněna finanční negramotností, nepřízní osudu nebo i úmyslem se pokusím analyzovat ve čtvrté kapitole. Proč si tedy domácnosti půjčují finanční prostředky? Na toto téma existuje několik teorií, které tento jev zkoumají, například hypotéza ţivotního cyklu, italského ekonoma Franco Modiglianiho a nebo hypotéza permanentního důchodu, Miltona Friedmena. Hypotéza ţivotního cyklu říká, ţe mladý člověk předpovídá, ţe bude v produktivním věku vydělávat více peněz, a proto si na svoji spotřebu vypůjčuje, během produktivního věku své dluhy splatí a ještě ušetří něco na důchod, přičemţ se snaţí mít během celého svého ţivota vyrovnanou spotřebu. Hypotéza permanentního důchodu na druhé straně vysvětluje pouze to, ţe některé příjmy člověka jsou permanentní, a některé pouze dočasné, tedy mohou být krátkodobé.

2

MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 301 s. ISBN 978-8073802-073.

10

1.1. Změna hospodářských poměrů a přenesení zodpovědnosti S pádem komunismu koncem 20. století se otevřel náš trh zboţí a sluţeb zahraničí. S příchodem politické, ekonomické a osobní svobody se změnil pohled společnosti na ţivnost, otevřely se nové obzory v cestování, obchodování, podnikání. Zahraniční i domácí firmy začaly na naše trhy dodávat zboţí, po kterém byla na trhu poptávka, tato poptávka vzrostla i po sluţbách. Vzhledem k tomu ţe domácnosti, převáţně ty mladé, neměli dostatečné prostředky pro uspokojení svých potřeb, došlo k velkému nárůstu objemů zapůjčených finančních prostředků. Bankovní instituce se přizpůsobovaly novým trţním podmínkám, vznikaly nové banky, druţstevní záloţny, kampeličky. Zároveň si tyto politicko-ekonomické změny si vyţádaly potřebu legislativní úpravy, na úroveň ekonomicky vyspělých států. Byl přijat zákon č. 6/1993 Sb. – zákon o České národní bance3, který byl změněn zákonem o České národní bance 227/2013 Sb.4. Dále podnikání bank upravuje zákon č. 21/1992 Sb. o bankách5. Významným krokem byl vznik stavebních spořitelen, které vznikly na podporu řešení bytových otázek se zavedením státní podpory. Domácnosti se učily postupně vstupovat na trh a převzít za sebe zodpovědnost, která byla dříve suplována socialistickou ideou, kdy za jedince přebíral zodpovědnost stát. V této době začaly domácnosti pociťovat makroekonomické ukazatele, jako je například nezaměstnanost, které se jich dříve tolik netýkali, nebo je výrazně nezatěţovali. Postupně byla přenesena větší zodpovědnost ze státu na jedince – domácnosti. Začala se prohlubovat propast mezi domácnostmi s vyššími příjmy a domácnostmi s niţšími příjmy. Všechny tyto změny vyvolaly potřebu více se starat o své potřeby, statky, důchody a ne kaţdý občan byl a je schopen tuto zodpovědnost přijmout a nést ji s plnými následky. Během 24 let po změně hospodářských poměrů v zemi, se domácnosti učí pořád racionálně a efektivně pracovat se svými financemi a nést plné důsledky svých rozhodnutí, které se týkají jejich budoucnosti.

3

Zákon o České národní bance. In: 6/1993 Sb. 1993. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/ sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=6/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 4

Zákon o České národní bance. In: 227/2013 Sb. 2013. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgibin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCB3/SBCB3091.HTM;ca227_2013_00 5

Zákon o bankách. In: 21/1992 Sb. 1992. Dostupné z: http://portal.gov.cz /app/zakony/ zakonInfo.jsp?idBiblio=39677&fulltext=&nr=21~2F1992&part=&name=&rpp=15#local-content

11

1.2. Příjmy domácností Jak jiţ bylo řečeno, na jedné straně, jsou domácnosti příjemci důchodů plynoucích z pracovní činnosti - mzdy, dále důchody z vlastnictví a transferové platby od státu. Mzdy tvoří největší zdroje příjmů domácností, významnou součást celkových příjmů tvoří i příjmy sociálního charakteru. Na druhé straně si domácnosti za tyto důchody pořizují statky a sluţby. Většina domácnosti se snaţí zlepšit svůj ţivotní standard a utrácí své důchody. Tato zvýšená spotřeba by však měla být vyváţena zvýšenými důchody, to znamená, celkový disponibilní důchod by měl být minimálně vyrovnaný s výdajem. V případě, ţe domácnosti nemají úspory a jejich výdaje jsou větší, neţ příjmy dochází k jejich zadluţování. Úspory tvoří nespotřebovanou část disponibilního důchodu domácností. Domácnosti často nedisponují příjmem, který by jim zajistil moţnost naspoření takové výše úspor, aby byly schopna pokrýt své budoucí potřeby, například bydlení. Dynamika ekonomiky se promítla i do čistých peněţních příjmů 6 českých domácností. V současné době se celosvětová ekonomika nachází ve fázi recese. Tento vývoj se odráţí znatelně i v české ekonomice. Čisté příjmy domácností sice rostly, viz tabulka č.1., ale výdaje domácností jsou na úrovni, která nedovoluje zvýšení úspor některým skupinám domácností. Čistý příjem na jednoho člena domácnosti v roce 2007 dosáhl 118 tis.Kč, v roce 2011 jiţ tento důchod činil necelých 147 tis.Kč. Tento čistý příjem se za 6 let zvýšil o 29 tis.Kč, na rok je v průměru toto zvýšení o necelých 5 tis.Kč. Příjmy domácností stoupají, a však zvyšují se podíly výdajů na bydlení, které v % čistých

příjmů

domácností, zaznamenaly oproti roku 2007, z hodnoty 16,1 % nárůst o 2,1 % na celkových 18,2 %. Tyto údaje zaznamenává tabulka č.1.

6

čistý peněţní příjem = hrubý peněţní příjem - zdravotní a sociální pojištění - daň z příjmu fyzických

osob - bonus daňového zvýhodnění

12

Tabulka č.1: Čisté peněţní příjmy domácností, náklady na bydlení v roce 2007 – 2012

Domácnosti celkem v letech 2007 - 2012 vybrané údaje Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Čisté peněţní příjmy 118027 127956 139733 143118 144597 147456 rok Náklady na bydlení (Kč 3988 4333 4824 5006 5199 5398 měsíc domácnost) Náklady na bydlení v % čistých příjmů 16,2 16.1 16,5 16,7 17,3 18,2 domácností Zdroj: ČSÚ7 - příjmy a ţivotní podmínky domácností 2012, vlastní zpracování.

Je zajímavé porovnat domácnosti podle čistého měsíčného příjmu na osobu. Zatím co v roce 2007 bylo 26,7 % domácností s příjmem na jednu osobu v rozmezí 8 tis.Kč

- 10 tis.Kč, tak nejpočetnější příjmovou skupinou, v roce 2009 to byly

domácnosti s příjmem 10 tis.Kč - 15 tis.Kč. Tato pozice domácnostem s tímto příjmem vydrţela do roku 2012, kdy tyto domácnosti zaujímají 42,5 % domácností z celkového počtu. Počet domácností s nejniţšími příjmy do 6 tis.Kč byl v roce 2006 13,9 %, zde v průběhu 6 let došlo ke sníţení procentuálního zastoupení těchto rodin o více jak polovinu na 6,8 % v roce 2012. Na opačném konci tabulky jsou domácnosti s příjmy na 50 tis.Kč a více. Zde také dochází k nárůstu z roku 2007 a 0,3 % na 0,7 % v roce 2012. Tyto ukazatele jsou shrnuty v následující tabulce č.2. a grafu č.1. Tabulka č.2: Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu 2007 - 2012.

Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu 2007 Domácnosti 2007 2008 2009 13,9 9,7 7 do 6000 19,2 15,6 11,5 6001 – 8000 26,7 26,1 23,4 80001 – 10000 26,5 31,7 37,7 10001 – 15000 7,9 9,9 12,1 15001 – 20000 4,2 5,2 6,1 20001 – 30000 1,2 1,4 1,6 30001 – 50000 0,3 0,4 0,7 50001 a více

- 2012 2010 2011 6,7 7,3 10,6 9,5 20,2 19 39,9 39,8 13,2 13,8 6,9 7,6 2 2,3 0,6 0,7

Zdroj: ČSÚ8 - příjmy a ţivotní podmínky domácností, vlastní zpracování.

7 8

Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/ Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/

13

2012 6,8 8,8 15,8 42,5 14,6 8,2 2,2 0,7

Graf č.1: Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu 2007 - 2012.

Zdroj: ČSÚ9 - příjmy a ţivotní podmínky domácností, vlastní zpracování.

1.2.1. Faktory ovlivňující příjem domácností Zajímavé je porovnání příjmu na základě faktorů ovlivňujících výši příjmu. Prvním faktorem, který ovlivňuje příjem domácností je dosaţené vzdělání. Osoby se základním nebo nedokončeným vzděláním se pohybují v nejniţší příjmové skupině hrubé mzdy. Průměrná mzda této příjmové skupiny je těsně nad 15 tis.Kč, naopak lidé s vysokoškolským vzděláním mají průměrnou hrubou mzdu 45 tis.Kč. Příjmy domácností jsou dle výzkumu také odlišné od odvětví a zaměstnání příjemců mezd. Jestliţe tyto supiny seřadíme vzestupně, jsou nejniţší skupinou: pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, pracovníci ve sluţbách a prodeji, obsluha strojů, zařízení a montéři, řemeslníci a opraváři, úředníci, techničtí a odborní pracovníci, specialisté a nakonec řídící pracovníci. Dalším faktorem ovlivňující hrubý příjem je odvětví. Nejvýnosnějším odvětvím je peněţnictví s pojišťovnictví, následované informační a komunikační činností, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, těţba a dobývání, profesní a vědecké 9

Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/

14

činnosti, veřejná správa a obrana, zdravotní a sociální péče. Nejméně výnosným odvětvím z pohledu hrubé mzdy je zemědělství, lesnictví a rybářství, administrativní a podpůrné činnosti a jako poslední je ubytování, stravování a pohostinství. Nejčastější mzda ţen je 16 tis.Kč a muţů 21 tis.Kč a třetina muţů vydělává méně neţ průměrná ţena. Nejvíce vysokoškoláků pracuje ve vědeckých a technických činnostech. Významným faktorem je kraj, ve kterém je zdroj příjmů zabezpečován. Není překvapující, ţe dle statistických údajů je na prvním místě je hlavní město Praha, naopak nejhůře je na tom kraj Vysočina.10

1.3. Úspory domácností Úspory domácností nejsou zanedbatelnou veličinou. Tyto vytvářejí domácnostem rezervy pro ekonomicky nepříznivá období, u některých jedinců vyvolávají úspory pocit stability a jistoty. Úspory domácnosti vytvářejí na základě vytvoření finanční rezervy pro případ nepředvídatelných situací, jako je například ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc člena domácnosti, který významně přispívá do rozpočtu domácnosti. Dalším nezanedbatelným důvodem můţe být vytvoření úspor na koupě nemovitosti, nebo pořízení draţšího zboţí jako je auto, nebo některé druhy elektrospotřebičů. „ Češi také častěji než obyvatelé okolních zemí spoří pro své děti, na jejich vzdělání a budoucnost.“11 Z makroekonomického hlediska jsou hrubé úspory domácností důleţité, neboť domácí úspory stimulují zdravý ekonomický růst. Tyto úspory jsou zdrojem investic, které alokují finanční zprostředkovatelé. „Pro české podmínky je však charakteristické, že sklon českých domácností spořit se s rostoucími příjmy nezvyšuje. Téměř celý přírůstek jejich hrubého disponibilního důchodu směřuje do jejich individuální spotřeby.“12 Vklady domácností se od roku 2005 zvyšují, tyto údaje vyplývají z dat ČNB, výše úspor je zaznamenána v tab. č.3.

10

ISPV: Informační systém o průměrném výdělku [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.ispv.cz/ 11

KOUHOUTOVÁ, Zuzana. Češi spoří více neţ loni. I.Dnes: finance [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/jak-cesi-spori-0f4-/spor.aspx?c=A120525_121339_spor_zuk 12


15

Vývoj v roce 2012 ukazuje na pokles reálné spotřeby. ČNB ve zprávě o inflaci IV/2012 uvádí, ţe pokles reálné spotřeby „je dán kromě slabé dynamiky nominálních disponibilních příjmů a zvýšené inflace vlivem daňových změn i vývojem míry úspor. Ta v poslední době roste, zřejmě vlivem opatrnosti spotřebitelů plynoucí ze značných nejistot na trhu práce a očekávání dalších restriktivních fiskálních opatření.“13Míra úspor je důleţitá pro určení vývoje spotřeby domácností. Za úspory můţeme povaţovat rozdíl mezi disponibilním důchodem a konečnou spotřebou. Tabulka č.3: Vklady a přijaté úvěry od klientů v roce 2005 – 2012.

Období 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vklady a přijaté úvěry od klientů celkem ( v mil. Kč ) 1077333,2 1174376,3 1289521,3 1439830,6 1551253,7 1641580,1 1711305,1 1770308

Zdroj: Česká národní banka: ARAD 14 - databáze časových řad, vlastní zpracování.

1.4. Výdaje domácností Na rozdíl od příjmů jsou některé výdaje domácností neodkladné, jako jsou například výdaje na bydlení, voda, energie, paliva, potraviny. Za neodkladné se dají povaţovat platby za sluţby, jejichţ neplacení můţe domácnosti přivést do problémů spojených se zadluţením, jako je například dluhová past a následně exekuce nebo osobní bankrot. Spotřební vydání domácností je znázorněno v tabulce č. 4. Z této tabulky je patrné, ţe vydání v roce 2006 a 2010 jsou srovnatelné, k nárůstu výdajů došlo ve výdajích na bydlení, energie, a paliva, výdajům na zdraví. Od roku 2007 dochází k postupné deregulaci nájemného bydlení, v letech 2005 aţ 2012 měl majitel bytu moţnost zvyšovat nájemné dle plošných tabulek. Od 1.1.2013 je tato regulace úplně zrušena a 13

Česká národní banka: Vývoj míry úspor domácností [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: www.cnb.cz 14

ČNB: databáze časových řad ARAD. Česká národní banka [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=0&p_lang=CS

16

cenu nájemného určuje trh. Zajisté bude zajímavé sledovat, jak se tato čísla budou lišit v dalších letech, samozřejmě s ohledem na lokalitu, v níţ je předmět nájmu umístěn. Ke sníţení výdajů došlo u potravin a nealkoholických nápojů, u těchto komodit se dá předpokládat substituování některých potravin a nápojů za méně kvalitní a levnější u nízko příjmových domácností. K ţádné změně nedošlo v rekreaci a kultuře.

Tabulka č.4: Domácnosti skupiny spotřebních vydání v letech 2006 a 2010.

Spotřební vydání Rok Potraviny a nealko nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání, obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti Zdraví Doprava Pošty, telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboţí a sluţby

100% 2006 19,8 3,0 6,8 19,5

100% 2010 19,4 2,9 6,2 20,7

7,7 2,0 10,50 4,80 10,30 0,4 4,4 11

7,2 2,8 9,9 4,5 10 0,5 4,4 12


Průměrná čistá měsíční vydání domácností v roce 2010 byla necelých 11.tis. Kč / osobu / rok. Čistými měsíčními peněţními výdaji domácností jsou hrubé peněţní vydání sníţené o daň z příjmů a částky sociálního a zdravotního pojištění. Tyto výdaje nezahrnují vklady u peněţních ústavů, ani splátky půjček úvěrů. Z tohoto pohledu je patrné, ţe domácnosti uvedené v tab. č.2, které jsou pod tímto průměrným měsíčním příjmem, mohou mít finanční problémy, nemohou vytvářet úspory a mění své preference. Tyto skupiny domácností jsou také dle mého názoru nejohroţenějšími skupinami, které se zadluţují na spotřební výdaje, často jiţ u nebankovních zprostředkovatelů za nevýhodných a někdy i likvidačních podmínek.

15


17

1.5. Faktory ovlivňující zadluţení V odborné literatuře, tisku a na internetu se často diskutuje nad otázkou: Proč se vlastně domácnosti zadluţují? Tato otázka je zajímavá z více pohledů. V této části zkusím obecně vyhodnotit nejčastěji diskutované faktory. Tyto faktory ovlivňují rozhodnutí spotřebitele nepřímo. Buď si je reálně neumí vyhodnotit anebo je vnímá pouze jako vedlejší informace, které ovlivňují jeho rozhodnutí. Nejčastěji diskutované faktory: inflace, nezaměstnanost, HDP, úrokové sazby, snadná dostupnost půjček a jejich vyřízení, tlak na spotřebitele prostřednictvím marketingu, trh s nemovitostmi, touha po vlastním bydlení, náhled na zadluţenost, otevřené horizonty spotřeby 1.5.1. Inflace Inflace je jedním z měnově politických nástrojů České národní banky, dále jen ČNB. K zabezpečení cenové stability vyuţívá ČNB - cílování inflace. „U cílování inflace centrální banka s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačních očekávání. Tento režim zahrnuje do svého rozhodovacího schématu podstatně větší množství informací než jen měnový kurz nebo peněžní agregáty, např. také trh práce, dovozní ceny, ceny výrobců, mezeru výstupu, nominální a reálné úrokové sazby, nominální a reálný měnový kurz, hospodaření veřejných rozpočtů apod. Konkrétní podoba inflačního cílování v České republice je nastíněna na stránce Cílování inflace v ČR.“16 K tomuto kroku přešla ČNB v roce 1998. Počáteční inflační cíl stanovila mezi 16

Česká národní banka: Jaké jsou režimy národní politiky [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: www.cnb.cz

18

5,5 % – 6,5 %. V roce 2004 byl vyhlášen inflační cíl, který platil od roku 2006 ve výši 3 %. 8. března 2007 schválila bankovní rada nový inflační cíl s platností od ledna 2010 jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. Definice

inflace

„Míra

inflace

vyjádřená

přírůstkem průměrného

ročního

indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.“17 jinými slovy je inflace všeobecný růst cenové hladiny. Vysoká inflace má za následek sníţení kupní síly peněz, protoţe za stejnou částku lze pořídit menší mnoţství statků a sluţeb. Inflace se nejčastěji měří indexem spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen sestavuje Český statistický úřad na základě spotřebitelského koše. Spotřebitelský koš obsahuje přes 700 poloţek zboţí a sluţeb, které vyuţívají domácnosti. Kaţdá z těchto poloţek má svou váhu podle toho, jaký je její podíl na výdajích domácností. V koši jsou zastoupeny potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, odívání a obuv, bydlení, voda, energie a paliva, bytové vybavení, zařízení domácností, opravy, zdraví, doprava, pošty a telekomunikace, rekreace a kultura, vzdělání, stravování a ubytování, ostatní zboţí a sluţby. Největší váhu mají ceny bydlení, energií a paliv, dalším místě jsou ceny potravin a na třetím místě jsou ceny dopravy. Výši inflace v Čechách znázorňuje tabulka č.5. Celková hladina spotřebitelských cen vzrostla v roce 2008 oproti předchozím rokům. Roční růst spotřebitelských cen, podle údajů českého statistického úřadu, dále jen ČSÚ způsobily zvýšení cen především poloţky bydlení.

Tabulka č.5: Inflace 2005 – 2013.

Inflace 2005 - 2013 Rok 2005 2006 1,9 2,5 %

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4

Zdroj: ČSÚ18 - inflace, míra inflace, vlastní zpracování. 17

18

Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/ Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/

19

1.5.2. Nezaměstnanost Rok 2013 se do statistik zapsal zatím nejvyššími hodnotami. Tento rok byl nejhorším rokem v porovnání počtu uchazečů o práci s volnými místy od vzniku samostatné České republiky. Nezaměstnanost je problémem všech ekonomik, bez ohledu na jejich vnitřní situaci. Vysoká míra nezaměstnanosti zatěţuje ekonomiku v transferových platbách, které jsou směřovány do domácností. Nezaměstnanost je rozdělena podle tří kritérií. A to na nezaměstnanost cyklickou, frikční a strukturální, dále ji můţeme rozdělit na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou. Cyklická nezaměstnanost je charakteristická pro kopírování cyklů ekonomiky. Jestliţe je ekonomika v recesi, stoupá nezaměstnanost napříč celou ekonomikou. Tato nezaměstnanost je velmi špatně ovlivnitelná zásahy státu. Tato nezaměstnanost v současné době trvá déle, jelikoţ ekonomika je v dlouhodobé recesi. Frikční nezaměstnanost je nezaměstnaností přechodnou a souvisí s volným a dobrovolným pohybem pracovních sil. Pracovní síla se přesouvá na základě nabídky a poptávky pracovních příleţitostí, souvisí se stěhováním domácností. Strukturální nezaměstnanost je nezaměstnaností, která postihuje region nebo odvětví. V určitém regionu můţe dojít k utlumení výroby nebo těţby. Na základě sníţení poptávky po práci je zvýšena nezaměstnanost, a pro tyto nezaměstnané je problém najít práci, která odpovídá jejich kvalifikaci, jelikoţ tato kvalifikace můţe být velmi speciální. Tato nezaměstnanost je spojena s rekvalifikací pracovníků. Ideální je příprava a dlouhodobé plány regionu na úrovni územní samosprávy k vybudování jiných pracovních míst tak, aby region nebyl ohroţen. Karlovarský kraj se v této době potýká s tímto druhem nezaměstnanosti. Naše ekonomika je exportní ekonomikou, kterou ovlivňuje poptávka ze zahraničí, je napojena na německou ekonomiku. V roce 2012 se dařilo zpracovatelskému průmyslu díky zahraniční poptávce. Tato poptávka v současné době pořád trvá a mohla by vyvolat tvorbu nových pracovních míst.19 Do budoucnosti nevidíme, nicméně předpokládaný

19

Kurzy.cz: zpravodajství [online]. 2013. vyd. 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: zpravy.kurzy.cz

20

vývoj naznačuje, ţe by k mírnému sníţení nezaměstnanosti mělo dojít v druhé polovině tohoto roku. Míra nezaměstnanosti se v průběhu posledních pěti let zvyšuje a její hodnoty jsou nad úrovní 8 % a navyšují se. V roce 1993 bylo bez pracovního místa 185 tis. lidí, v roce 2002 toto číslo přesáhlo hranici půl milionu lidí, tato situace se zlepšila v letech 2007 a 2008, kdy bylo bez práce něco málo přes 350 tis. lidí. V roce 2009 došlo opět k nárůstu nezaměstnanosti a překročení hranice půl milionu, coţ souviselo s recesí ekonomiky a sníţené poptávce po práci. Inflace atakuje 10 % hranici, propouštění a nezaměstnanost se nevyhnuly ţádnému regionu ani odvětví. I přes sníţenou nabídku práce v Karlovarském kraji je poptávka po řemeslnících a odborných pracovnících ve strojírenském průmyslu. Nezaměstnaný člověk musí hradit své neodkladné výdaje. Jestliţe mu tyto výdaje nejsou schopny pokrýt úspory a různé dávky od státu, má několik moţností. Buď změní své preference a začne substituovat některé draţší statky levnějšími statky, případně uţití některý statků úplně omezí nebo je přestane pouţívat úplně. Někteří jedinci se v této fázi rozhodování nejsou schopni smířit s například niţší ţivotní úrovní, kterou jim tyto substituce nabízí, a hledají řešení této situace v zapůjčení financí. S výhledem v lepší budoucnost a optimistická očekávání se snaţí přečkat časovou prodlevu mezi dalším zaměstnáním a z toho plynoucím příjmem. Ne vţdy se nezaměstnaní na trhu práce rychle uchytí a pak je jen otázkou času, kdy dojde k řešení problémů spojených s dluhy. Ve své praxi se velmi často setkávám s klienty, kteří jsou nuceni prodat svou nemovitost v rámci řešení svých odkládaných dluhů. Na druhé straně tato nejistota a nezaměstnanost vyvolaly u lidí s racionálním uvaţováním niţší poptávku po úvěrech, hlavně těch na bydlení. Pro přehled uvádím nezaměstnanost v letech, viz graf č.2.

21

Graf č.2: Míra nezaměstnanosti v letech 2005 – 2011.

Zdroj: ČSÚ20 - nezaměstnanost, zaměstnanost - vlastní zpracování.

1.5.3. Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt stanovuje výkonnost ekonomiky a je vyjádřen v peněţních jednotkách. Růst nebo pokles HDP ovlivňuje ţivotní úroveň. Dle definice ČSÚ je „ Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území, používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.“

21

HDP můţe být stanoveno třemi metodami: produkční

metodou, výdajovou metodou a důchodovou metodou. HDP podléhá velmi silně cyklickým jevům a reaguje na jejich fázi, a to recesi, nebo depresi. V recesi je ekonomika na svém vzestupu, a tudíţ stoupá i HDP, naopak v depresi je trendem sestup HDP. Na HDP je důleţité a vlastně pro nás zajímavé tempo růstu. Změny růstu signalizují expanzi nebo naopak recesi ekonomiky. HDP v České republice v roce 2013 zaostává jiţ druhým rokem za vývojem HDP Evropské unie.

20


21


22

1.5.4. Úrokové sazby Úrokové sazby obchodních bank jsou jedním z důleţitých faktorů, na základě kterých se spotřebitel rozhoduje o výši svého zadluţení. Obchodní banky stanovují své úrokové sazby na základě sazeb ČNB. Pomocí těchto sazeb nastavuje svou měnovou politiku. Hlavním měnově politickým nástrojem ČNB jsou dvoutýdenní repo operace, které jsou prováděné formou tendrů a úročené - 2T repo sazbou. Dále je to depozitní facilita, která je úročená diskontní sazbou a v poslední řadě marginální zápůjční facilita, která je úročená lombardní sazbou. Tyto sazby od roku 2005 do roku 2007 posilovaly na základě přehřívání ekonomiky a posilování inflace. V druhé polovině roku 2008 došlo k dalšímu zpomalení ekonomiky, které umoţnilo ČNB tyto sazby sníţit. Od roku 2012 jsou sazby na svém historickém minimu. Vývoj sazeb ČNB je zachycen v tabulce č. 6. Stejně jako u inflace je patrný soustavný pokles těchto sazeb. Tabulka č.6: Úrokové sazby ČNB 2005 – 2013.

Období 31.12.2013 31.12.2012 31.12.2011 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2005

Repo sazba - 2 týdny 0,05 0,05 0,75 0,75 1 2,25 3,5 2,5 2

Diskontní sazba 0,05 0,05 0,25 0,25 0,25 1,25 2,5 1,5 1

Lombardní sazba 0,25 0,25 1,75 1,75 2 3,25 4,5 3,5 3


Pro přehlednost jsou vývoje úrokových sazeb přeneseny do grafu č.3. K prudkému poklesu sazeb došlo v roce 2007- 2009.

22


23

Graf č.3: Úrokové sazby ČNB 2005 – 2013.


1.5.5. Snadná dostupnost půjček a jejich vyřízení Na finančním trhu působí mnoho finančních zprostředkovatelů, kteří se snaţí nalákat potencionálního zákazníka. Je to logické, tito poskytovatelé, kterými jsou obchodní banky, druţstevní záloţny, leasingové společností, ale hlavně společnosti splátkového prodeje, vstupují na trh za účelem zisku, který tvoří rozdíl mezi zapůjčenými penězi a vrácenými, jinak úrokem. Ve snaze získat co nejvíce klientů jsou tyto společnosti, které jsou převáţně společnostmi, které poskytují rychlé půjčky, ochotny půjčovat klientům peníze do 24 hodin bez kontroly bankovních a nebankovních registrů. Nevýhodou těchto poskytovatelů je vysoká úroková míra a ne vţdy profesionální a důvěryhodné jednání, neobvyklé není ani zajištění úvěru směnkou. Tyto společnosti není problém vyhledat a zaţádat o půjčení peněz, stačí si do internetového vyhledávače zadat kombinaci slov rychlá půjčka, nebo půjčka bez registru a zájemci se nabídne velké mnoţství potencionálních poskytovatelů. Záleţí pouze na zdravém rozumu a ţivotní situaci zájemce, zda a jakou z těchto variant vyuţije, nebo lépe nevyuţije.

23


24

Oproti tomu bankovní sektor, banky, spořitelny, leasingové společnosti se také na první pohled snaţí vyvolat dojem snadné dostupnosti, jejich chování je však obezřetnější. Tyto společnosti poskytují rychlé půjčky svým klientům, u kterých znají jejich platební historii, stavy účtů i společenské postavení. V případě větších částek se jiţ jistí náhledem do bankovních registrů jako je například SOLUS24

a potvrzeními o

zaměstnání a příjmu. I tyto půjčky jsou pak banky schopny vyřídit velmi rychle, například do 3 dnů. 1.5.6. Tlak na spotřebitele prostřednictvím marketingu Tato kapitola úzce souvisí s předchozím faktorem snadné dostupnosti. Spotřebitel je všude atakován reklamou, která mu podsouvá myšlenku, ţe nezadluţit se a nemít byt, dům, auto, vysavač nebo si neuţít vysněnou dovolenou není nutné ani ţádoucí. Firmy vydávají nemalé prostředky na marketing, který je cílený na určité skupiny spotřebitelů. Reklama na půjčky a jejich snadnou dostupnost je všudypřítomná v tisku, na internetu, televizi, rádiu. Je vţdy jen otázkou správného načasování, místa, času i náhody, kdy spotřebitel tomuto tlaku podlehne. Velmi rizikovou skupinu představují domácnosti s nízkými příjmy a niţším stupněm vzdělání, na tyto je také reklama často zaměřena. Všimněme si, ţe reklamu na pořízení například luxusních hodinek za 50 tis.Kč nezaregistrujeme, naopak reklamu na jednoduché pořízení rychlé pořízení pračky za 10 tis.Kč ano. Pro domácnost s vyšším příjmem není pořízení automatické pračky problémem a naopak pro domácnost bez úspor a nízkými příjmy je tento statek nutností, na kterou nemá finanční prostředky, a vyuţije tudíţ některé z druhů půjček na trhu. Domácnosti začaly potlačovat svůj negativní postoj k zadluţování a začínají ţít konzumním způsobem ţivota. Některé statky jiţ domácnosti povaţují za nutné a nejsou ochotny si připustit, ţe tyto statky mohou být pro ně luxusní, a tudíţ i drahé. 1.5.7. Trh s nemovitostmi a touha po vlastním bydlení Trh s nemovitostmi zaţívá krizi, která trvá jiţ od roku 2009. V roce 2008 dosáhly ceny starších bytů svého maxima v mimopraţských regionech, následně zaznamenaly meziroční pokles o 7,0 %. Finanční trhy jsou nejisté a někteří ekonomové hrozí vysokou 24

Solus registr dluţníků má dvě moţné varianty. Bankovní a nebankovní. Vţdy se v daném registru sdruţují instituce, které do něj svými údaji přispívají a čerpají z něj. SOLUS představuje sdruţení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům. Jedná se o sdruţení fungující od roku 1999 jako právnická osoba, jeţ se snaţí přispívat k vylepšování a zlepšování odpovědnosti a systému úvěrování a půjčování.

25

inflací. V celé České republice mimo Prahu ceny starších bytů do konce roku 2012 poklesly o 13,7 % oproti roku 2009. Ceny bytů jsou v současné době nejlevnější v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ceny nemovitostí ovlivňuje trh práce. Jestliţe má region vysokou míru nezaměstnanosti, není v něm potřebná kupní síla, je v něm sníţená poptávka po nemovitostech, a tudíţ klesá cena těchto nemovitostí. Z tohoto pohledu jsou na tom lépe větší města s větší moţností zaměstnání. Niţší ceny bytů lákají potencionální investory k pořízení buď svého bydlení, ale daleko více nájemního bydlení. Ve své praxi se velmi často nyní setkávám s klienty, kterým zprostředkovávám, a to i opakovaně, nákup nemovitostí dle předem zadaných kritérií. Tyto nemovitosti jsou následně pronajímány a slouţí jako byty k nájemnímu bydlení. Nejčastěji se jedná o byty vel. 1+1, 2+1 s podlahovou plochou do 60 m2. Sedm investorů z deseti investorů splatí kupní cenu v hotovosti a následně si tuto kupní cenu refinancují pomocí hypotečního úvěru. Návratnost investice při plně obsazeném pronájmu je v průměru 10 let, coţ zajišťuje vyšší výnosnost investice, neţ peníze uloţené na některém ze spořících, nebo termínovaných účtů. Vidina vlastního bydlení je pro spousty mladých lidí a nově vznikajících domácností lákavou představou. Nabídka bytů na realitním trhu je vysoká a úrokové sazby, za které se tyto nemovitosti dají pořídit, nízké. Dalším faktorem, který ovlivnil trh s nemovitostmi, je demografický vývoj naší populace. V letech 2005 – 2012 byl vysoký počet obyvatel mezi 25. a 40. rokem ţivota. Tato skupina obyvatel v produktivním věku v těchto letech vstupovala na realitní trh za účelem pořízení vlastní nemovitosti. Zároveň docházelo ke změnám ţivotního stylu a preferencí. V těchto letech se zvyšovala i míra rozvodovosti, která také přispěla k zvýšené poptávce na realitním trhu. 1.5.8. Náhled na zadluţenost a finanční gramotnost. S příchodem sametové revoluce se domácnostem otevřely nové obzory a moţnosti. Domácnosti nebyly z předchozích let zvyklé ţít na dluh. Společnost se běţně nesetkávala s širokou nabídkou zboţí a sluţeb. Tato situace se změnila po roce 1989, kdy se naše ekonomika, média, obzory otevřely světovým trhům a nabídka zboţí a sluţeb začala být velmi široká a pestrá. Domácnosti začaly zvaţovat své potřeby a začaly tuto nabídku spotřebovávat. Pro generaci, která byla ve středním věku, přišly tyto 26

změny nárazově a náhle, nicméně měla na výběr. Zadluţit se a ještě začít vyuţívat nabídky, nebo tyto sluţby a zboţí nevyuţívat, ale vzdalovat se společnosti. Společnost se stávala více spotřební. Alena Géblová ve svém článku v časopise STATISTIKA & MY uvádí, ţe zadluţení českých domácností je nový fenomén. V dnešní době není zadluţení ničím neobvyklým. Mladší generace jiţ vyrůstají v domácnostech, kde se k zajištění více či méně nutných potřeb domácností čím dál častěji sahá po zapůjčení finančních prostředků.

Pro tyto generace se pak tento trend stává běţným způsobem

ţivota, který si z domácností odnáší jako součást výchovy a působení rodinného prostředí.25 Finanční gramotnost je celkem nový pojem, který souvisí se znalostí ekonomie, financí a práva. Tato gramotnost také souvisí se zdravým rozumem. Před lety byla snaha ministerstva financí, které prosazovalo program Národní strategie finanční gramotnosti. V těchto předkrizových letech však k ţádné aktivitě i vzhledem k negativnímu postoji politiků nedošlo. Tuto strategii se podařilo prosadit za vlády Jana Fischera. Obecně lze říci, ţe ČNB s finančním sektorem a ministerstvem financí se snaţí vymezit určitá pravidla finančního trhu, která se snaţí dodrţovat, a tím chránit spotřebitele. Ministerstvo financí a školství se snaţí podporovat tyto programy, které se touto problematikou zabývají. Důleţité je vzdělávání dnešních školáků na toto téma. Není výjimkou, ţe se na školách pořádají semináře na téma finanční gramotnost, kde se ţáci seznamují s fungováním finančních trhů, základy ekonomie a rizikům spojených s dluhy. Pořád však hlavní zodpovědnost leţí na domácnostech. Z výzkumu finanční gramotnosti STEM/MARK a.s. vyplynulo, ţe 48 % z celkového počtu domácností si nedělá domácí rozpočet a z toho více jak polovina respondentů uvedla, ţe to povaţují za zbytečné a čtvrtina na to nemá čas. 26 Tyto informace dle mého názoru vypovídají o špatné finanční gramotnosti. Jestliţe respondenti nemají kontrolu nad příjmy a výdaji, ţenou se tito respondenti do problémů

25

STATISTIKA&MY: Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou [online]. Praha, 2012 [cit. 201401-31]. ISSN 1804-7149. Dostupné z: www.czso.cz 26

ŠIPULA, Petr. STEM/MARK,a.s.: Závěrečná zpráva o finanční gramotnosti. Ministerstvo financí ČR [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: file:///C:/Users/Sedlackova/Downloads/TZ_2010-1213_Zaverecna-zprava-Prezentace-Kvantitativni-vyzkum-Financni-gramotnost-obyvatel-CR%20(1).pdf

27

spojených s dluhy. Rizikovost negramotnosti klesá s dosaţeným vzděláním. Popsané údaje jsou znázorněny v grafu č. 4. Graf č.4: Plánování rozpočtu domácností .

Zdroj: Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Ministerstvo financí ČR a Českou národní banku27 , vlastní zpracování.

27

ŠIPULA, Petr. Ministerstvo financí ČR: Závěrečná zpráva o finanční gramotnosti. Ministerstvo financí ČR [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: file:///C:/Users/Sedlackova/Downloads/TZ_2010-1213_Zaverecna-zprava-Prezentace-Kvantitativni-vyzkum-Financni-gramotnost-obyvatel-CR%20(1).pdf

28

2. STRUKTURA A VÝVOJ ZADLUŢENÍ V LETECH Na všechny domácnosti doléhají kaţdodenní starosti běţného ţivota. K zajištění chodu potřebují domácnosti finanční prostředky. Objem těchto finančních prostředků je pro kaţdou z domácností individuální a závisí na faktorech, které ovlivňují zadluţení, na preferencích domácností, na výši příjmu a úspor. Na trhu působí bankovní i nebankovní zprostředkovatelé. Zatímco bankovní trh je přehledný a regulovaný dozorem ČNB a.s., je nebankovní trh rozsáhlejší, nepřehledný a špatně regulovatelný. Tento trh podléhá kontrole České obchodí inspekce, která provádí kontroly a v tiskové zprávě uvádí „V průběhu 319 kontrol bylo zjištěno porušení platných právních předpisů v 65 % z nich, zákon o spotřebitelském úvěru porušila téměř polovina kontrolovaných nebankovních subjektů zprostředkujících nebo poskytujících spotřebitelské úvěry. Nejčastěji byl zákon porušován neposkytnutím povinných informací v reklamách na zprostředkování úvěru. Další četná porušení se týkala používání nekalých obchodních praktik zprostředkovateli. Ve srovnání s rokem 2012 byl vyšší nejen poměr zjištěných porušení zákona, ale také výše pravomocně uložených sankcí. Česká obchodní inspekce uložila celkem 132 pokut v hodnotě téměř 5,6 milionu korun, další řízení nebyla do konce roku 2013 ukončena.“28 2.1. Struktura zadluţení Domácnosti utrácejí díky relativně nízkým úrokovým sazbám, které se liší napříč spektrem nabízených úvěrů a druhem jejich poskytovatelů.

Záleţí vţdy na kaţdé

domácnosti, jaký finanční produkt vyuţije a za jakých podmínek.

Domácnosti si

mohou zapůjčit finanční prostředky od bankovních institucí, kde si banky ověřují bonitu klienta, jeho platební morálku a ověřují, zda klient není registrován v některém z registrů dluţníků. Oproti tomu se na trhu nacházejí nebankovní instituce, které zapůjčují finanční prostředky méně bonitním klientům a velmi často neprověřují jejich bonitu ani registry. Stačí doklad totoţnosti a například doloţení příjmu sociálních dávek. Tyto nebankovní úvěry jsou pro poskytovatele rizikovější neţ bankovní úvěry a jsou pořizovány za vyšší úroky.

28

Tiskové zprávy: Zákon o spotřebitelském úvěru byl vloni porušován častěji. Česká národní inspekce: Závěrečná zpráva za rok 2013 [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.coi.cz/zakon-o-spotrebitelskem-uveru-byl-vloni-porusovan-casteji-nc980/

29

Zatímco pořízení bankovní půjčky není pro vlastníka dluhu tolik stresující a druh této půjčky například před rodinou netají, nebankovní půjčky jsou pro mnohé dluţníky stresující, za jejich pořízení se stydí a mnohdy právě tyto situace vedou k nadměrnému zadluţení. 2.1.1. Hypoteční úvěry Tyto úvěry jsou specifické svým zacílením a druhem poskytovatelů těchto úvěrů. Hypoteční úvěr je definován zákonem č. 190/2004 Sb. Zákon o dluhopisech29, par. 28 odstavec 3. „ Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovitosti. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“30 V minulých letech bylo moţné hypotečním úvěrem financovat zakoupení, výstavbu nemovitosti. Nyní jiţ tato podmínka není definována zákonem a za hypoteční úvěr se povaţuje jakýkoliv úvěr, který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. I přesto banky nabízejí účelové hypoteční úvěry, které jsou vázané pořízením nemovitosti. Hypoteční úvěr, který není účelovým, se nazývá americkou hypotékou. Americká hypotéka slouţí k poskytnutí půjčky na jakékoliv potřeby, oproti spotřebitelským úvěrům má niţší úrokovou sazbu a lze ji jednorázově splatit, bez jakýchkoliv sankcí. Výhodou hypoték je, ţe jsou financovány z Hypotečních zástavních listů31(dále jen HZL) a mají výhodnější parametry neţ jakékoliv jiné úvěry. Nespornou výhodou je niţší úroková sazba, fixace této úrokové sazby na období 1,2,3,5 let, splatnost 5 aţ 40 let. Další výhodou je výše poskytnutého úvěru do výše zajištění úvěru nemovitostí.

29

Zákon o dluhopisech. In: 190/2004 Sb. 2004. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm. cgi?typ=1&page=khm: SSBCA4/SBCA4063.HTM;ca190_2004_00 30

Zákon o dluhopisech. In: 190/2004 Sb. 2004. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm. cgi?typ=1&page=khm: SSBCA4/SBCA4063.HTM;ca190_2004_00 31

Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jakoţ i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dluţné částky vydávané podle práva cizího státu, jejichţ jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen „závazky z hypotečních zástavních listů“) jsou plně kryty pohledávkami 15z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě téţ náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto cenného papíru je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.

30

Nejčastěji nabízené jsou hypotéky s LTV32 do 70 %, do 80 %, do 100 %. Minimální výše hypotéky, o kterou ţadatel můţe zaţádat, je 300 tis. Kč. Zástava nemovité věci, kterou je úvěr zajištěn, dává rovnováhu potřebám klienta a jistotě banky. V případě, ţe zástavní věřitel (dluţník) neplní své závazky, můţe banka své pohledávky uspokojit prodejem zástavy – nemovité věci. Zástavní právo je zřízeno na základě smlouvy a je zapsáno v katastru nemovitostí. Zástavní právo nemusí být zřízeno na nemovitost dluţníka, můţe být zřízeno i na jinou nemovitost, jestliţe s tím banka jako věřitel, dluţník a zástavce (majitel nemovitosti) souhlasí. Nevýhodou hypotéčních úvěrů je moţnost, ţe dluţník nebude plnit své závazky a věřitel uspokojí své pohledávky prodejem nemovitosti. Hypoteční úvěry jsou úročeny různými typy úrokových sazeb, nejčastěji je pouţívána: Pevná, nebo-li fixní úroková sazba pro období fixace, kdy je tato výše úrokové sazby neměnná po dobu fixního období, které má klient sjednán. Částka splátky je po tuto dobu neměnná. Vţdy měsíc před koncem fixačního období je banka povinna klientovi oznámit novou výši úrokové sazby na další období. Klient má moţnost úrokovou sazbu akceptovat, nebo s bankou dohodnout jinou úrokovou sazbu. V posledních letech je velmi často úvěr refinancován jinou bankou za lepších konkurenčních podmínek. V případě, ţe se klient rozhodne pro jednorázové splacení hypotéky, je tato moţnost bez sankcí a omezení v době fixace, tedy v období změny úrokové sazby. Jestliţe dojde ke splacení mimo tuto dobu musí klient banku zaţádat o souhlas s mimořádnou splátkou a je za toto splacení sankcionován bankou. Výše sankcí je závislá na výši půjčky a nejbliţší době fixace. Proměnná úroková sazba, která je vázána na pohyb jednoměsíční úrokové sazby PRIBOR33. Takto úročená hypotéka odráţí aktuální podmínky finančního trhu. Výhodou je, ţe hypotéka nemusí být fixována na období a můţe být splacena dle moţností klienta. Nevýhodou je, ţe prudký růst sazby můţe zdraţit tuto půjčku. 32

Loan to value - Poměr výše úvěru k oceněné hodnotě zajištění.

33

PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate - je praţská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu.

31

Vývoj hypotečního trhu je znázorněn v grafu č. 5. Z tohoto grafu je patrné, ţe od roku 2005 do poloviny roku 2008 se neustále zvyšuje počet poskytnutých úvěrů. Nejvýraznější roli si po celé sledované období drţí úvěry poskytnuté na koupi nemovitosti. Bytová výstavba byla v této době expanzivní a i počet poskytnutých úvěrů měl stoupající trend. V druhé polovině roku 2008 doléhá na český trh americká hypoteční krize. Banky v této době výrazně pozastavují financování 100 % LTV, toto omezení je uvolňováno postupně v roce 2010. Od roku 2008 dochází k výraznému poklesu developerských projektů a celkově nové výstavbě. Od roku 2011 dochází k nárůstu poskytnutých úvěrů vlivem nízkých úrokových sazeb a poklesem cen nemovitostí v předchozích letech. Developerské projekty a výstavba jsou na mírném vzestupu oproti ostatním ukazatelům. Graf č.5: Vývoj hypotečního trhu v letech 2005 – 2013.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 34, vlastní zpracování.

34

http://www.mmr.cz/getmedia/ff956d7c-9d1b-47b1-9eed-6a0666e661aa/Hypotecni-uvery-za-2002-az2013_24012014.pdf

32

2.1.2. Úvěry ze stavebního spoření Úvěry ze stavebního spoření jsou jedním z nejdostupnějších úvěrů na bydlení. Stavební spoření funguje na principu spoření a následného poskytnutí úvěru. Jestliţe klient nemá naspořenou dostatečnou částku, můţe finanční prostředky čerpat z meziúvěru, který jiţ není tak výhodný jako úvěr ze stavebního spoření, ale zkracuje dobu, ve které si ţadatel můţe peníze zapůjčit. Naspořené peníze ze stavebního spoření můţe klient pouţít na cokoliv a navíc můţe čerpat státní podporu ve výši aţ 10 % z ročního vkladu, maximálně však z 20 tis.Kč. Tento úvěr je poskytován účastníkům stavebního spoření. Výhodou je moţnost poskytnutí úvěru bez zástavy nemovitosti (Stavební spořitelna české spořitelny aţ do výše 800 tis.Kč), dále plnění ve výši 100 %, pevná úroková sazba po celou dobu splácení úvěru, moţnost splácení aţ 13 let, moţnost mimořádných splátek zdarma a moţnost odpočtu zaplacených úroků od daňového základu. Tento úvěr můţe být poskytnut v maximální výši celkové stanovené cílové částky. Nevýhodou je neflexibilní administrativa, která zdrţuje, oproti hypotékám, čerpání finančních prostředků. Dále časová prodleva, kdy klient musí spořit, neţ má moţnost čerpat úvěr. V případě, ţe ţadatel nemá zaloţené stavební spoření déle jak dva roky, nemá naspořeno více jak 40 % z cílové částky, můţe řešit svou situaci čerpáním překlenovacího úvěru ze stavebního spoření. Tyto typy úvěru mají vyšší úrokovou sazbu neţ úvěry ze stavebního spoření a jejich předčasné splacení není vţdy bez pokuty. Trh se stavebním spořením procházel v letech 2005 – 2008 podobným vývojem jako trh s hypotékami. Tento vývoj je znázorněn v grafu č. 6. V druhé polovině roku 2008 došlo k náhlému poklesu poskytnutých úvěrů vlivem americké krize. Na rozdíl od hypoték však jiţ tento trh nemá vzestupnou tendenci, nýbrţ má mírně klesající tendenci. Příčinou mohou být administrativní táhle úkony, které mohou trvat aţ dva měsíce, neţ dojde k vyřízení úvěru, coţ některé ţadatele odrazuje, a dále klesající tendence uzavřených stavebních spoření a tedy i jejich čerpání. Je evidentní, ţe zde mají hypotéky větší podíl na trhu a upevňují svou dominantní pozici.

33

Graf č.6: Počet úvěrů ze stavebního spoření a překlenovací úvěry 2005-2013.

Zdroj: Zdroj Ministerstvo financí České republiky 35 - vlastní zpracování

2.1.3.

Spotřebitelské úvěry

„Kupujeme věci, které nepotřebujeme za peníze, které nemáme“

36

tuto citaci jsem

pouţila z knihy L. Smrčka, jelikoţ dle mého vystihuje podstatu spotřebitelských úvěrů. Spotřebitelské úvěry tvoří široké spektrum úvěrů, hlavní z nich jsou kontokorentní úvěry a jejich debetní rámec, kreditní karty, a neúčelové spotřebitelské úvěry. V roce 2005 byl průměrný úrok spotřebitelského úvěru 12,52 %, v průběhu let docházelo k postupnému navyšování a v roce 2012 byla tato sazba 14,59 %. Úroky z těchto spotřebitelských úvěrů jsou v porovnání s kontokorentním úvěrem nebo úvěrem z kreditní

karty

nejniţší.

Toto

porovnání

je

zaznamenáno

v tabulce

č.7.

U spotřebitelských úvěrů je nutné uvádět RPSN37 – roční procentní sazba nákladů. Tato sazba zahrnuje veškeré náklady úvěru a pomáhá klientovi získat opravdový přehled o celkové výši nákladů. Čím vyšší je RPSN při porovnání úvěrů, tím vyšší jsou celkové náklady úvěru. Výhodou spotřebitelských úvěrů je jejich dostupnost, rozloţení splátek aţ na 7 let. Není nutná povinnost doloţení na jaký účel byly prostředky vyuţity a 35

Ministerstvo financí České republiky: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice [online]. 26.11.2013. 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy36

SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8. 37

RPSN – administrativní poplatky, poplatky za správu úvěru, poplatky za vedení účtu, poplatky za převod financí, pojištění úvěrů atd

34

prostředky jsou poskytnuty bez zajištění. Nevýhodou jsou vysoké úroky a vysoké úroky z prodlení 7 % - 10 % p.a. Tabulka č.7: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR.

Období 31.12.2012 31.12.2011 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2005

%

%

%

Domácnosti - na spotřebu - celkem

Domácnosti kontokorenty

Domácnosti kreditní karty celkem

14,59 13,58 14,05 14,29 13,36 12,94 12,86 12,52

15,6 15,35 15,36 15,17 14,41 13,73 13,77 13,73

20,22 20,01 21,33 22,55 20,97 21,81 19,86 19,27

Zdroj: Česká národní banka: systém časových řad - ARAD38 - vlastní zpracování

2.1.4. Kontokorentní úvěry Tyto úvěry jsou zajímavé z pohledu psychiky jedince. Velmi často nevytváří v jedincích pocit zadluţení. Někteří lidé si vůbec myšlenku, ţe čerpáním kontokorentního úvěru jsou zadluţeni, nepřipouští. Jedná se o druh krátkodobého úvěru, který je poskytován spolu s běţným účtem jako jeho doplněk. Čerpání tohoto úvěru je plně na rozhodnutí spotřebitele a dle potřeby. Jeho výše je vţdy předem stanovena a schválena bankou. Limit je po celou dobu neměnný, úrok se platí pouze z čerpané částky. S příchodem prostředků na účet je úvěr průběţně splácen. Záporný zůstatek účtu musí být do určitého data (6 – 12 měsíců) vyrovnán a následně je čerpání automaticky dále obnoveno. Velmi často je tento úvěr splacen jednorázově, před vypršením termínu splatnosti a následně znovu čerpán v plné výši. Tyto úvěry jsou jiţ poskytovány i k studentským kontům. Výhodou je snadná dostupnost a rychlé zajištění likvidity. Nevýhodou je niţší úvěrový rámec a vysoká úroková míra, která se v současné době pohybuje v rozmezí 10 % - 19 % p.a. .

38

Česká národní banka: ARAD [online]. http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

35

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

Graf č.7: Debetní zůstatky na BÚ celkem.

Zdroj: Česká národní banka: systém časových řad - ARAD39 - vlastní zpracování.

2.1.5. Kreditní karty Kreditní karta je velmi podobná kontokorentnímu úvěru, je prostředkem pro získání finančních prostředků. Na rozdíl od kontokorentu poskytuje velmi specifickou moţnost bezúročného období po dobu 40 – 55 dní. Výše úvěru je předem stanovena, respektive její horní hranice. Klient můţe čerpat úvěr bez úročení, je však nutné dodrţet termín splátky a jeho výši. V případě, ţe klient částku nesplatí v plné výši, musí splatit alespoň minimální částku, která je dána v procentuální výši z vypůjčené částky. Částka, která není splacena, se nazývá úvěrem z kreditní karty a je úročena měsíční sazbou p.m. ve výši okolo 2 %. Obliba tohoto úvěru stále roste, stejně tak jako jeho snadná dostupnost. V dnešní době se k těmto kartám přidávají bonusové výhody pro majitele těchto účtů. Například prodlouţení reklamační lhůty při platbě zboţí, které je placeno kreditní kartou, asistenční sluţby a jiné. Čerpání financí z těchto úvěrů má v posledních 4 letech ustálenou hladinu, k prudkému nárůstu došlo mezi rokem 2005 a 2009, kdy si tento produkt nacházel své místo na trhu. Tato situace je znázorněna v grafu č. 8. Výhodou je snadná dostupnost, finanční rezerva, která je neustále k dispozici a při inteligentním vyuţívání karty nulové úroky. Nevýhodou je vysoká úroková sazba při čerpání úvěru.

39


36

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

Graf č.8: Pohledávky z karet 2005-2013.

Zdroj ČNB, časové řady ARAD, Rezidenti – úvěry domácnostem40 - vlastní zpracování.

2.1.6. Leasing Z anglického slova „lease“, které znamená v překladu pronájem je odvozen název tohoto finančního produktu. Nejedná se o klasický úvěr, ale o pronájem hmotných i nehmotných věcí. Pronájem je sjednán na základě podpisu leasingové smlouvy a uţivateli je dán do uţívání předmět leasingu. Po celou dobu splácení je předmět majetkem leasingové společnosti a uţivatel má právo danou věc uţívat. Majetkem uţivatele se věc stává po úplném splacení předem sjednané částky. Leasing se v dnešní době často vyuţívá v automobilovém průmyslu. Leasing je častěji vyuţíván u firem a financování jejich investic, pak se jedná o tzv. operační leasing. Výhodou tohoto produktu je snadnější dostupnost a rychlost vyřízení. Další výhodou je, ţe leasing v sobě zahrnuje často pojištění věci a není tudíţ zapotřebí se o pojištění starat. Nevýhodou je vlastnický vztah k věci, kdy klient není majitel věci. Předčasné ukončení leasingové smlouvy není vţdy bez pokut a sankcí. Záleţí na leasingové společnosti, jak ke klientovi přistupuje a za jakých podmínek je ochotna smlouvu ukončit. 40


37

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

2.1.7. Půjčky od nebankovních zprostředkovatelů Nebankovní půjčky jsou z větší části neúčelové spotřebitelské úvěry. Tyto typy úvěrů jsou poskytovány méně bonitním klientům, kteří nemají moţnost získat úvěr od bankovních spotřebitelů a nebo například mladým lidem, kteří nejsou schopni doloţit své příjmy. Často právě nedočkavost mladých lidí stojí za neuváţeným pořízením nebankovní půjčky. Tyto půjčky jsou pravděpodobně nejrizikovější pro klienty. Sazby těchto půjček jsou často vysoké a právě tyto půjčky dostávají často klienty do problémů dluhové pasti, rizika nesplacení. Nad těmito společnostmi nevykonává dohled ČNB, nýbrţ Česká obchodní inspekce na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele41 a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru42. Česká obchodní inspekce provádí jak náhodné kontroly, tak i kontroly na základě podnětů klientů. V tiskové závěrečné zprávě z roku 2012 „ Neuvážené půjčky ničí spotřebitele“43 uvádí, ţe nejčastějším porušením je neúplnost informací v reklamě a jejich pravdivost. Jak jiţ bylo uvedeno, tyto úvěry, tedy jejich nabídka musí obsahovat RPSN pro orientaci klienta o celkových nákladech úvěru. Na závěr tato zpráva shrnuje rady spotřebitelům, kterých by se spotřebitelé měli drţet, a zbytečně se nevystavovali riziku problémů. „Rady před uzavřením úvěrové smlouvy: Zvažte, zda úvěr skutečně potřebujete! Ověřte důvěryhodnost osoby, nebo společnosti, od které si chcete půjčit! Neplaťte žádné poplatky předem! Seznamte se předem se smluvními podmínkami, zejména ujednáním o pokutách! Podrobně a pečlivě si přečtěte obsah smlouvy, nespěchejte, nepodlehněte nátlaku! Splácejte dohodnuté částky bez prodlení – snižte riziko pokut! 41

Zákon o ochraně spotřebitele. In: 634/1992 Sb. 1992. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/ zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=634~2F1992&part=&name=&rpp=15#seznam 42

Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: 145/2010 Sb. 2010. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=145~2F2010&part=&name=&rpp=15#s eznam 43

Česká obchodní inspekce: ČOI [online]. 2013 [cit. 2014-01-23]. Dostupné z: http://www.coi.cz/

38

Při

podezření

na

podvodné

jednání

kontaktujte

policii

nebo

státní

zastupitelství!“44 Výhodou je, ţe vyřízení těchto úvěrů je rychlé, lze si tyto úvěry sjednat on-line přes web, nebo telefonicky, dále jsou klientům tyto úvěry nabízeny prostřednictvím e-mailů s on-line přístupem k vyplnění ţádosti. Běţnému klientovi stačí zadat do internetového vyhledávače například dotaz „nebankovní půjčka“ a má na výběr z několika desítek společností. Nevýhodu je, i přes dohled ČOI, časté porušování povinností poskytovatelů těchto půjček, jako je například nepřesná RPSN, nátlak na rychlý podpis smlouvy, neurvalé vymáhání dluhů a velmi vysoké úroky z půjček. 2.2. Srovnání úrokových sazeb jednotlivých úvěrů V této části jsou pro lepší orientaci srovnány úroky z poskytnutých úvěrů. Úroky jsou srovnány k lednu 2013 a kaţdý typ úvěru je reprezentován pojmenovanou společností. Hypoteční úvěry a Americké hypotéky - Údaje jsou staţeny z aktuálních hypotečních kalkulaček, které jsou na stránkách těchto společností. Výše úvěru je 1 mil.Kč, doba splatnosti 20 let. Tabulka č. 8 shrnuje přehled 100 % hypotečních úvěrů a amerických hypoték. Tyto sazby jsou pouze orientační, konečnou úrokovou sazbu banka stanoví na základě bonity klienta, výše zajištění, pracovnímu zařazení atd. Z této tabulky je patrné, ţe nejlevnější nabídku on-line nabízí K.B., z praxe je tato skutečnost jiná a v konečné fázi se tyto 4 banky srovnají na stejnou úroveň. Patrný rozdíl je v úrokové sazbě Americké hypotéky, která se dá svým způsobem povaţovat za spotřebitelský úvěr. V tomto porovnání je pak levnější.

44

Tiskové zprávy: Neuváţené úvěry ničí spotřebitele. Česká národní inspekce [online]. 14. února 2012. Praha, 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.coi.cz/neuvazene-uvery-nici-spotrebitele-nc620/

39

Tabulka č.8: Úrokové sazby % - srovnány hypotéky a americké hypotéky. Hypoteční úvěr na 1 mil. Kč se splatností 20 let. 1 rok Banka/ fixace/ úroková sazba

1 rok

3 roky

3 roky

5 let

5 let

Hypotéka Hypotéka Hypotéka Americká Americká Americká klasická klasická klasická hypotéka hypotéka hypotéka 100% 100% 100%

Hypoteční banka Americká hypotéka do výš max. 70%

5,49

Komerční banka Americká hypotéka do výš max. 70%

4,79

Česká spořitelna Americká hypotéka do výš max. 70%

5,39

7,5

4,49

7,6

4,29

7,5

ČSOB - Americká hypotéka do výš max. 70%

5,49

7,79

4,29

7,69

4,39

7,59

7,79

4,29

------

3,99

7,69

------

4,39

3,99

7,59

------

Zdroj: ČSOB45, K.B46., Česká spořitelna47, Hypoteční banka48 - vlastní zpracování.

Kontokorenty, kreditní karty, spotřebitelské úvěry od bankovních a nebankovních poskytovatelů. U tohoto porovnání jsem pouţila dostupné online kalkulačky všech uvedených společností. Ne vţdy je jednoduché a přehledné dopátrat se potřebných údajů.

U banky GE money bank jsem

dokonce RPSN nebyla schopná dohledat, u společnosti PROVIENT jsem nenalezla úrokovou sazbu p.a., ale důleţitá je zde RPSN, která byla uvedena. Z pohledu na tabulku s přehledem úroků za poskytnuté úvěry je na první pohled patrné, ţe tyto sazby jsou podstatně vyšší neţ úrokové sazby u hypoték.

45

ČSOB: Československá obchodní banka a.s. [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: https://www.hypotecnibanka.cz/hypoteky/urokove-sazby/ 46

Komerční banka a.s.: hypoteční kalkulačka [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/on-line-sluzby/on-line-informace/on-line-kalkulacky/hypotecni-kalkulacka.shtml 47

Česká spořitelna a.s.: Hypotéka [online]. 23.2.2013. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_80.xml 48

Hypoteční banka [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.eu/

40

Patrný je rozdíl mezi úrokovou sazbou p.a. a RPSN. Ve většině případů je rozdíl 2 % - 3 %. Nejlépe z tohoto vyhodnocení vychází společnost CETELEM, naopak největší rozdíl je patrný u poštovní spořitelny ERA. Společnost PROVIDENT uvádí bezkonkurenčně nejvyšší sazbu RPSN. Z těchto údajů je tedy patrné, ţe spotřebitel musí být opatrný, pozorný a tyto smlouvy uzavírat po klidném zváţení. Nesplacení těchto úvěrů je v častých případech dluhovým problémem domácností. Přehled je uveden v následující tabulce č. 9. Tabulka č.9: Porovnání úrokových sazeb kontokorentů, kreditních karet a spotřebitelských úvěrů včetně RPSN.

banka/ produkt GE money bank Komerční banka Česká spořitelna a.s. ČSOB a.s. Reiffeisenbank Poštovní spořitelna ERA Cetelem Cofidis Home credit Provident Acema credit

% kontokorent p.a. 19,9 19 18,9 18,9 21,9

% kreditní karta p.a. 25,08 19,9 23,8 19,9 17

17,9 21,9 neposkytuje 22,68 neposkytuje 21,71 neposkytuje 26,28 neposkytuje neposkytuje neposkytuje neposkytuje

% % spotřebitelský RPSN úvěr p.a. 17,6 nedohledáno 10,1 12,3 16 17,78 15,9 17,4 12,9 13,7 18,9 14,49 17,9 14,28 nedohledáno 11,88,

31,8 14,82 17,9 15,3 70,96 21,37

Zdroj: Webová sídla těchto společností: ČSOB, K.B, Česká spořitelna, GE money bank, Reiffeisenbank, ERA poštovní spořitelna, Cetelem, Cofidis, Home credit, Provident, Acema credit

- vlastní

zpracování.

2.3. Tempo růstu zadluţení Podle mnohých autorů se domácnosti začaly intenzivně zadluţovat aţ v roce 2000. Tento rychlý růst zadluţenosti českých domácností, který byl patrný především v letech konjunktury, motivovaný pořizováním vlastního bydlení, v letech 2011 a 2012 zpomalil. Část domácností však vyhledávala i moţnost nákupu bytu jako investice prostřednictvím úvěrů na bydlení, protoţe kombinace nízkých úrokových sazeb, hypotečních úvěrů a niţších cen nemovitostí byla např. proti roku 2008 velmi příznivá.

41

Podle informací Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2012 celkem 4.254.86749

domácností. Domácnosti

k

31.12.2005

celkově

dluţily

522.848,3 mil. Kč, v roce 2013 se toto číslo více jak zdvojnásobilo, a to na částku 1.284.237 mil. Kč, k 30.11.2013.

Hlavní podíl na celkovém dluhu mají domácnosti,

které si půjčily peníze na bydlení. Tato částka tvoří 67 % z celkového dluhu, zda je tato informace pozitivní nebo negativní není na první pohled patrné a budu se tímto zabývat v dalších kapitolách. Důleţitou informací je, ţe růst zadluţení domácností je stále pod průměrem nejvyspělejších zemí EU. V následujícím přehledu porovnáme zadluţení v letech. K této analýze jsou pouţita data ČNB – ARAD50, systém datových řad – hlavní ukazatele, které poskytuje nejrozsáhlejší mnoţství dat. Dále jsou pak pouţita data Českého statistického úřadu.

2.3.1.

V letech 2005 -2006

Zadluţení domácností v letech 2005 - 2006 mělo vzestupnou tendenci. Banky se snaţily klienty přilákat nabídkou nových úvěrů a konsolidací půjček. V tomto roce domácnosti dluţily 522 mld. Kč. Půjčky domácností ke konci roku 2006 dosahovaly 20 % k podílu HDP, coţ bylo pořád niţší zadluţení domácností neţ v EU, kde se zadluţení pohybovalo na úrovni 60 % k podílu HDP. Roční přírůstek úvěrů oproti roku 2005 byl o 20 % vyšší. Nízká míra inflace 2,5 p.b. vyvolala u domácností ochotu půjčovat si peníze. V těchto letech sílila poptávka po vlastním bydlení u silných populačních ročníků. Navíc zvýšení DPH u stavebních prací posílilo poptávku po jiţ vybudovaném bydlení. Vyšší zaměstnanost a růst disponibilních důchodů podporovalo ochotu domácností půjčovat si peníze. Úrokové sazby domácnostem zaznamenaly menší vzestup. K 31.12.2006 nabývaly úvěry těchto hodnot: úvěry na spotřebu 12,86 % p.a., na bydlení 4,58 % p.a. z toho hypoteční úvěry 4,48 % p.a. a ostatní úvěry 5,91 % p.a.51 49

Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz

50

Česká národní banka: ARAD [online]. http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm 51

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

ČNB: ARAD -systém časových řad [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

42

Dominantní postavení zaujímaly úvěry na bydlení, jejichţ objem na konci roku 2006 byl 374 mld. Kč, spotřebitelské úvěry 110 mld. Kč. Ostatní úvěry tvořily 56 mld. Kč. Tento vývoj zachycuje graf.9. V tomto roce jiţ ČNB ve své tiskové zprávě o finanční stabilitě upozorňuje na riziko domácností s neschopností splácet úvěry. Na zadluţování domácností se větší vahou podílely domácnosti s vyššími příjmy, u rodin s niţšími příjmy docházelo k zadluţení na úkor úspor. Nemovitostní trh v některých regionech stále rostl, ve srovnání s výnosy z nájemného je zřejmé, ţe ceny nemovitostí byly vysoké. Počty nařízených exekucí měly stále stoupající tendenci, v roce 2005 bylo 270.480 nařízených exekucí, v roce 2006 jiţ 309.457 . Vymahatelnost těchto exekucí byla v letech 2005 byla 42,10 % a v roce 2006 dosáhla 36,38 %.52 Graf č. 9: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2005 – 2006.


52

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Hypoindex.cz: Exekucí je stále víc… věřitelé vyhrabují staré dluhy [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stalevicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 53


43

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

2.3.2. V letech 2007 -2008 V roce 2007 si zadluţení domácností dále drţelo vzestupnou tendenci, v roce 2008 se začíná projevovat zpomalení ekonomiky v sektoru domácností a zvýšená nejistota spojená s výší budoucích příjmů vedla ke zpomalování tempa zadluţení domácností. Rizikové začíná být zadluţení domácností s jedním ţivitelem. Některé skupiny obyvatelstva řeší své finanční problémy přijatými úvěry s vysokými úroky a začínají se ocitat v tzv. dluhové pasti, kdy jejich nízké příjmy a drahé úvěry vyvolávají vysokou míru zadluţení a neschopnost splatit své dluhy. V roce 2007 se hrubá míra úspor domácností ocitá na historickém minimu ve výši 5,1 %. Na trhu s nemovitostmi se začínala projevovat nervozita spojená s očekávaným budoucím vývojem cen na trhu. Tempo zadluţení domácností se začínalo zpomalovat. V roce 2007 dluţily domácnosti celkem 875,3 mld. Kč a koncem roku 2008 je celková zadluţenost jiţ nad hranicí jednoho biliónu Kč, a to ve výši 1034,4 mld. Kč.54 Úrokové sazby se v roce 2007 – 2008 oproti předchozím obdobím zvýšily a nabývaly těchto hodnot: úvěry na spotřebu 13,36 % p.a., na bydlení 5,59 % p.a. a ostatní úvěry 6,55 % p.a.55 Sloţení typu úvěrů kopíruje předchozí období, úvěry na bydlení zaujímají na konci roku 2008 stále dominantní postavení a tvořily 59,9 %, úvěry na spotřebu 29,7 % a ostatní úvěry 10,4 % z celkového počtu poskytnutých úvěrů, tento vývoj zaznamenává graf.č.10. Problémem dluţníků začínají být nekalé praktiky věřitelů a nízká finanční gramotnost, jejíţ výuka se zavádí do vzdělávání na základních a středních školách. V těchto letech se ustálil počet nařízených exekucí. V roce 2007 bylo nařízeno celkem 427.800 exekucí

54


55

ČNB: ARAD -systém časových řad [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

44

a v roce 2009 byl jejich počet 760.923 exekucí. Vymahatelnost těchto exekucí v roce 2007 byla 26,92 % a v roce 2008 byla tato vymahatelnost nejniţší a to 13,63 %.56 Ve větší míře začínají působit občanská sdruţení Člověk v tísni, Asociace občanských poraden, sdruţení SPES, která pomáhají s řešením těţkých ţivotních situací spotřebitelů. Tyto organizace nepomáhají finančně, nýbrţ poskytnutím rady a právní pomoci. Na oddluţení domácností se začíná specializovat větší část nebankovních institucí a firem působících na trhu nemovitostí a financí. Ne vţdy je však tato cesta pro dluţníky tím správným východiskem. V lednu 2008 začal platit nový Insolvenční zákon - zákon č. 182/2006 Sb.57, o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon). V roce 2008 bylo podáno celkem 5354 insolvenčních návrhů, z toho 3418 na právnické osoby a 1936 na osoby.58 Předpokládal se nárůst vyuţívání tohoto instrumentu v budoucích letech. Graf č. 10: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2007 – 2008.

Zdroj: Česká národní banka: systém časových řad - ARAD59 - vlastní zpracování. 56


Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: 62/2006 Sb. 2006. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCA6/SBCA6062.HTM;ca182_2006_00 58

CREDITREFORM: česká republika [online]. http://www.creditreform.cz/index.html. 2014 [cit. 201403-01]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/index.html 59


45

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

2.3.3. V letech 2009 -2010 V důsledku dopadu celosvětové hospodářské krize, která měla se zpoţděním značný dopad na Českou ekonomiku se tempo zadluţování domácností v těchto letech zpomalilo. Pokles zadluţování byl způsoben narůstající nezaměstnaností a sniţující se kupní silou domácností. Na trhu realit došlo i vlivem krize ke sníţení poptávky po nemovitostech. Tato sníţená poptávka vedla k sniţování úrokové sazby úvěrů na bydlení. „V důsledku toho se přírůstky půjčovaných objemů peněz držely stále v kladném teritoriu. Dochází však zřejmě k prohloubení diferenciace, kdy tuto možnost pořídit si byt využívá spíče klientela orientovaná na byt jako na investici spíše než na pořízení vlastního bydlení.“60. Banky v těchto letech začínají být obezřetnější a přísněji začínají hodnotit bonitu potencionálního klienta a případné zástavy. Podle predikcí ČNB a Českého statistického úřadu se tempo zadluţování nemá jiţ zvyšovat, důvodem je konec hypotečního boomu a navyšující se nezaměstnanost. Rok 2010 byl vyhlášen Evropskou unií Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V souladu s Lisabonskou strategií se EU rozhodla na základě alarmujících šetření, která prokázala, ţe chudobou a sociálním vyloučením je ohroţeno 16 % obyvatel, zabránit dalšímu navýšení zadluţení. Lisabonská strategie je dokument, jehoţ scénář zahrnuje komplexní řešení hospodářské, sociální a ekologické obnovy Evropské unie. Nejedná se pouze o ekonomické řešení, je také řešením sociologické a ekologické kategorie. Zadluţenost domácností koncem roku 2009 k podílu HPD tvořila cca 23 % a stále se jednalo o niţší zadluţení neţ v rámci zemí EU. Tempo zadluţení domácností nevýrazně zpomalilo. V roce 2009 dluţily domácnosti celkem 1.108,5 mld. Kč a koncem roku 2010 je celková zadluţenost ve výši 1.138,2 mld. Kč.61

60

DUBSKÁ, Drahomíra. Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012. V Praze: Český statistický úřad, 2013, 41 s. Souborné informace. ISBN 978-80-250-2362-4. 61


46

Úrokové sazby v roce 2009 – 2010 zaznamenaly pokles úroků z úvěru na bydlení a ostatních úvěrů, spotřebitelské úvěry se zvýšily a nabývaly těchto hodnot: úvěry na spotřebu 14,05 % p.a., na bydlení 4,55 % p.a. a ostatní úvěry 5,52 % p.a.62 Sloţení typu úvěrů kopíruje předchozí období, úvěry na bydlení zaujímají na konci roku 2008 stále dominantní postavení a tvořily 62,4 %, úvěry na spotřebu 26,8 % a ostatní úvěry 10,8 % z celkového počtu poskytnutých úvěrů, tento vývoj je zaznamenán v grafu.č.11. Počet nařízených exekucí v roce 2009 činil 760.923, coţ je více neţ v roce 2010, kdy došlo k poklesu na 701.900 nařízených exekucí.63 V počtu podaných insolvencí na fyzické osoby došlo v roce 2009 k nárůstu o 54 % oproti roku 2008. Tento značný nárůst byl způsoben platností nového insolventního zákona a také přetrvávající hospodářskou krizí.“V současné době je připravovaná novela insolvenčního zákona, která by měla vstoupit v platnost v roce 2011. Novela je reakcí na nález Ústavního soudu z července 2010, který zrušil část insolvenčního zákona zakazující jednotlivým věřitelům popírat přihlášené pohledávky jiných věřitelů.“64

62

ČNB: ARAD -systém časových řad [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm 63 KRISTEJNOVÁ, Veronika. Hypoindex.cz: Exekucí je stále víc… věřitelé vyhrabují staré dluhy [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stalevicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 64

OSVALDOVÁ, Miloslava. CREDITREFORM: Vývoj firemních insolvencí v České republice v roce 2010 [online]. 2010. vyd. 2010[cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Vyvoj_firemnich_insolvenci_v_Ceske_republice_v_roce_ 2010.pdf

47

Graf č. 11: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2009 – 2010.


2.3.4.

V letech 2011 – 2012

Roky 2011 a 2012 jsou pro domácnosti zatím nejhorším obdobím. Výdaje domácností na spotřebu významně poklesly oproti předchozím obdobím. I přesto, ţe objem nových úvěrů znatelně poklesl, stále tyto hodnoty stačily k růstu celkového zadluţení. Domácnosti omezovaly svou spotřebu v důsledku niţších příjmů, které jsou vyvolány větší nezaměstnaností, niţšími příjmy z podnikání a příjmy z majetku. Oproti těmto hodnotám vzrostl příjem z mezd a platů. Domácnosti méně investovaly do nemovitostí, kdy tyto investice v roce 2011 klesly o 11,8 %. Ekonomické prognózy na další období nebyly příznivé. Banky ve snaze udrţení počtu poskytovaných úvěrů sniţovaly své úrokové sazby. Některé domácnosti s vyššími příjmy této situace vyuţily k pořízení bytů na nájemní bydlení, kdy nízké úrokové sazby nechávají ještě finanční prostor na výnos z nájemného po uhrazení hypotéční splátky. Růst bohatství českých domácností je financován dluhem – hypotékou.

65


48

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

Výrazně zpomalil meziroční růst spotřebitelských úvěrů na 5,1 %. Převládal strach z nejistoty a negativní ekonomické zprávy nepřispívaly k ochotě domácností zadluţit se. Tempo zadluţení domácností stagnovalo. V roce 2011 dluţily domácnosti celkem 1.199.3 mld. Kč a koncem roku 2011 je celková zadluţenost ve výši 1.241.1 mld. Kč. Úrokové sazby v roce 2011– 2012 zaznamenaly pokles úroků z úvěru na bydlení, a to na své historické minimum. U ostatních úvěrů došlo také k poklesu sazeb, spotřebitelské úvěry se zvýšily a nabývaly těchto hodnot: úvěry na spotřebu 14,59 % p.a., na bydlení 3,51 % p.a. a ostatní úvěry 4,51 % p.a.66 Sloţení typu úvěrů kopíruje předchozí období, úvěry na bydlení zaujímají na konci roku 2012 stále dominantní postavení a tvořily 66,7 %, úvěry na spotřebu 21,3 % a ostatní úvěry 11,9 % z celkového počtu poskytnutých úvěrů, tento vývoj zaznamenává graf.č.12. Počet nařízených exekucí v roce 2011 činil 936.219 a i zde došlo k poklesu na 820.000 v roce 2012.67 Dle vyjádření exekutorské komory ze dne 26.8.2013 je za tímto poklesem osvěta, tedy finanční gramotnost, která se stává jiţ běţnou součástí ţivota. Došlo i k posunu v pohledu na exekutora, kdy exekutorská komora dohlíţí na výkon a práci samotných exekutorů. V roce 2011 byli nejvyšším správním soudem kárně odsouzení pouze dva exekutoři, coţ je pokles oproti předchozím rokům. Dalším důvodem bylo dle tiskové mluvčí exekutorské komory „Nesmíme zapomenout na faktor, který na začátku roku 2012 významně ovlivnil počet exekucí. Věřitelé tehdy žalovali své pohledávky ještě před snížením advokátních odměn. Před březnem, tedy před účinností novelizované vyhlášky o odměnách rychle podávali návrhy na zahájení nových řízení. V té době jsme proto čelili několikanásobnému počtu exekucí. Pak se situace naštěstí stabilizovala, říká prezident Mgr. Ing. Jiří Prošek“68. 66

ČNB: ARAD -systém časových řad [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm 67


BÁČOVÁ, Petra. Exekucí razantně ubývá – meziročně aţ o třetinu. Exekutorská komora České republiky [online]. 2012, s. 1 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-promedia/1272-exekuci-razantne-ubyva-mezirocne-az-o-tretinu-26-08-2013?w=

49

V počtu insolvenčních řízení došlo v roce 2012 k nárůstu o 35 % oproti roku 2011. Zájem o oddluţení roste důvodem je „že účelem oddlužení není např. prodat majetek zadluženého, ale dát dlužníkovi novou šanci“ 69 Graf č. 12: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2011-2012.


2.4. Komparace tempa růstu zadluţení Při komparaci předchozích údajů lze povaţovat za pozitivní, ţe k zadluţování domácností dochází na základě pořízení vlastního bydlení, a dále nájemního bydlení. Tento stav potvrzuje tabulka č.10 (Souhrn výše poskytnutých úvěrů, změny úrokových sazeb a počty exekucí a insolvencí v letech.). Sniţující se úrokové sazby u úvěru na bydlení, nabízely moţnosti pořízení bydlení. Statistika o tom, kolik úvěrů je na pořízení vlastního bydlení a kolik z nich je nájemní bydlení, neexistuje. Vlastním pozorováním (od stolu), které jsem prováděla v realitní kanceláři, mohu potvrdit, ţe k nárůstu pořízených bytů na nájemní bydlení od roku 2009 dochází.

69

Insolvence: Zachraňujeme ţivoty. Oddluţením. SCHÖNFELD, Jaroslav a Eva KISLINGEROVÁ. Insolvence [online]. V Praze: Economica, 2009 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://insolvence.cz/ 70


50

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

Především u skupin obyvatelstva s vyššími příjmy a skupin obyvatel, které si nájemní bydlení pořizují, jsou obyvatelé, kteří nájemní byty jiţ vlastní. Dá se předpokládat, ţe vlivem působení finančního vzdělávání a zvyšujících se úrokových sazeb se domácnosti přestávaly vice zadluţovat spotřebitelskými úvěry. Tento pokles je zaznamenán od roku 2009. Dalším důvodem poklesu spotřebitelských úvěrů je zvýšená nezaměstnanost a rostoucí inflace v roce 2008 vedla k zdraţení hlavních poloţek spotřebního koše domácnosti. Domácnosti byly nuceny přehodnotit své výdaje a s penězi lépe hospodařit na úkor spotřebních věcí. Domácnosti se více orientují na ostatní úvěry, kde docházelo k sniţování úrokových sazeb a nárůstu objemu poskytnutých úvěrů. V roce 2008 došlo ke skokovému navýšení počtu nařízených exekucí. Tento nárůst je přikládán dle Jany Tvrdkové – někdejší prezidentce exekutorské komory: „Podíl na zvýšení počtu nařízených exekucí má i skutečnost, že ubývá soudních výkonů rozhodnutí. Věřitelé se s návrhem na vymožení svých pohledávek stále častěji obracejí na soudní exekutory, neboť jejich činnost je efektivnější než činnost soudů,“71 Počet insolvencí narůstá závratným tempem od roku 2008, tedy od novelizace zákona o insolvencích. Od této doby se postupně upravují pravidla a zákonné postupy insolvencí a zároveň se vedou debaty o morálnosti tohoto instrumentu.

71

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Hypoindex.cz: Exekucí je stále víc… věřitelé vyhrabují staré dluhy [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stalevicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/

51

Tabulka č.10: Souhrn výše poskytnutých úvěrů, změny úrokových sazeb a počty exekucí a insolvencí v letech.

Kč Období

31.12.2012 31.12.2011 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2005

Kč

Na Na spotřebu bydlení (v mil.) (v mil.) 266063,4 267763,7 265616,6 297315,3 307528,2 267204,5 210367,5 182036,4

831540,7 788062,8 738386,2 691697,5 619938,2 515881,8 375077,3 282662,2

Kč

úrok úrok úrok počet počet Úvěry Úvěry Úvěry Ostatní na na insolostatní exekuce (v mil.) spotřebu bydlení vence (%) (%) (%) 143743,5 144430,4 132158,3 119491,2 107031,7 92245,3 69991,4 58149,7

14,59 13,58 14,05 14,29 13,36 12,94 12,86 12,52

3,51 3,94 4,55 5,56 5,59 5,27 4,58 4,45

4,51 5,36 5,52 6,67 6,55 6,26 5,91 5,96

820000 936219 701900 760923 760923 427800 309457 270480

23883 17600 10559 4237 1936

Zdroj: ČNB, časové řady ARAD72, Celkové zadluţení domácností 73,Hypoindex.cz 74 - vlastní zpracování.

Zajímavé je z pohledu let srovnání zadluţení domácností u bankovních a nebankovních institucí. Z následujícho grafu č.13 je patrné, ţe k nárůstu úvěru na bydlení docházelo z převáţné míry u bankovních institucí. U nebankovních institucí se tento druh zadluţení na bydlení zpomalil v roce 2010. Moţným důsledkem zpomalení zadluţování u nebankovních institucí je fakt, ţe tyto instituce jsou radikálnější ve vymoţení svých pohledávek bez nápomoci a snahy s řešením dluţníkovy situace, například dohody o změně splátkového kalendáře a posunutí doby splatnosti. U uvěru na spotřebu je pokles půjček u nebankovních poskytovatelů patrný jiţ od roku 2008, coţ koresponduje s předchozí tabulkou o výši poskytnutých úvěrů v letech.

72


2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

73

2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:



52

Celkově je pokles poskytovaných úvěrů u nebankovních institucí klesající, coţ můţeme povaţovat za pozitivní jev. Na druhou stranu se tyto úvěry od svého poklesu drţí na vyrovnané úrovni, a je tedy zřejmé, ţe poptávka po těchto úvěrech, které jsou z převáţné části půjčky do 5 tis. Kč a vyuţívá je určitá sociální skupina obyvatel s niţšími příjmy a vzděláním, nezmizí a udrţí se na této úrovni. Právě z těchto supin pak vychází početná čísla nařízených exekucí. Dle tiskové zprávy společnosti MindBridge Consulting a.s. si „41 % Čechů s financemi vychází jen tak tak, musí si někdy vypomáhat předchozími úsporami nebo žije dokonce na dluh „75 Graf č. 13: Zadluţenost domácností u bank a nebankovních institucí.

Zdroj ČNB, časové řady ARAD, Celkové zadluţení domácností 76 - vlastní zpracování.

2.4.1.

Úvěry se selháním

Jak poznat, ţe je zadluţování českých domácnsotí zdravé? Jako jeden ukazetel můţe být statistika ČNB – úvěry se selháním. Úvěry se selháním jsou specifikovány předpisem č. 123/2007 Sb. 77 v § 196 a § 197, kdy se pohledávky klasifikují do několika skupin: 75

Devět z deseti Čechů se povaţuje za finančně zodpovědné. In: MindBridge Consulting. a.s. [online]. 9.9.2013. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mindbridge.cz/cs/aktuality/devet-z-deseticechu-se-povazuje-za-financne-zodpovedne/ 76


2013

[cit.

2014-01-02].

Dostupné

z:

Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cenými papíry. In: 123/2007. Praha, 1.6.2007. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-123

53

1.

Pohledávky bez selhání dluţníka: Standardní pohledávky -

pohledávky bez rizika, kde není dúvod

pochybovat o splacení. Sledované pohledávky - splátky jsou hrazeny s dílčími problémy, ale předpokládá se splacení . 2.

Pohledávky se selháním dluţníka: Nestandardní pohledávky – splacení je nejisté, částečné splacení je pravděpodobné a zároveň pokud jsou pohledávky do splatnosti nejdéle 180 dnů. Pochybná pohledávka – splacení je vysoce nepravděpodobné, aniţ by banka nepřistoupila k uspokojení svého závazku a zároveň pokud jsou pohledávky do splatnosti nejdéle 360 dnů. Ztrátové pohledávky – splacení je nemoţné, není pravděpodobné, aby pohledávka byla vymoţena a zároveň pokud jsou pohledávky do splatnosti nad 360 dnů.

Údaje, které jsou zde porovnány, jsou údaje za bankovní sektor, údaje nebankovního sektoru nejsou centrálně evidovány. Je pravdou, ţe půjčky nebankovního sektoru jsou rizikovější v důsledku lehčí dostupnosti úvěru, která je však vyváţena vyššími úroky. Na základě výsledků ČLFA78 za rok 2012 bylo po splatnosti 12,3 % všech úvěrů nebankovního sektoru.79 Nejsou však zde výsledky posyktovatelů jako je Home Credit, Provident, Profi Credit. Podíl klientských úvěrů se selháním v průbehu let 2005 - 2012 znázorňuje graf č. 14. Jak můţeme vidět, od roku 2005 do roku 2008 míra selhání úvěrů klesala, v roce 2005 úvěry se selháním představovaly celkem 3,25 %, v roce 2008 celkem 2,72 %. Od roku 2009 dochází k postupnému nárůstu výše selhaných úvěrů. V roce 2012 byly uvěry se

78

Česká leasingová a finanční asociace

79

GINTER, Jindřich. Půjčky nesplácí kaţdý osmý Čech. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/292831-pujcky-nesplaci-kazdy-osmy-cech.html

54

selháním v podílu na úvěrech bez selhání ve výši 5,14 %. Jedním z důvodů zhoršující se situace můţe být zvyšující se míra nezaměstnanosti, konzistentní příjmy domácností a nezměněné náklady úvěrů – úroky. Vyjímkou jsou úvěry – debetní zůstatky na BÚ bank. K prudkému nárůstu těchto selhání došlo jiţ v roce 2007, a to na hodnotu 16,05 %. Z grafu je patrné, ţe tento nárůst byl strmý a nárazový a v roce 2008 došlo k poklesu na hodnotu 8,11 %. Tento výkyv se dá vysvětlit dopadem ekonomické krize na domácnosti a snahou domácností řešit své finannčí problémy výběrem z BÚ s debetním zůstatkem. V letech 2009 - 2011 si tyto úvěry se selháním udrţely konzistentní hranici oproti jiným typům úvěrů, které jiţ v této době měly stoupající tendenci. Další průdký nárůst úvěrů v selhání je patrný v roce 2012, kdy došlo k nárůstu na 11,94 %. K největším selháním dochází u spotřebitelských úvěrů. Nejvýraznější výkyvy zaznamenaly úvěry v selhání z karet, kdy na začátku roku 2005 byla míra selhání na 5 %, k prudkému nárůstu došlo v roce 2010 na 11,84 % a stoupající trend si tyto úvěry v selhání údrţely do roku 2012 na 11,94 %. Stejně tak jako u spotřebitelských úvěrů, tak i úvěrů na bydlení došlo k nárůstu selhání v průběhu let, i kdyţ ne k tak razantnímu jako u spotřebních úvěrů. Úvěry na bydlení se v roce 2005 pohybovaly na úrovni 1,69 %, k poklesu došlo v roce 2007 na úroveň 1,54 % a od roku 2008 dochází k postupnému nárůstu na hodnotu roku 2012a to na 3,35 %. Domácnosti si moţná nedovolují splácet úvěr na bydlení, a tak na úkor těchto úvěrů nesplácejí úvěry spotřební, kde jim nehrozí, ţe přijdou o své bydlení v případě vymáhámí pohledávky. Celkově úvěry v selhání od roku 2008 mají stoupající tendenci, na domácnoti jiţ dolehla předchozí finanční krize. V těchto letech je i strmý nárůst jiţ zmiňovaných nařízených exekucí, který koresponduje tento vývoj.

55

Dle výzkumu společnosti MindBridge Consulting a.s.80 41 % odpovídajících respondentů uvedlo, ţe diponuje rezervou, kterou jsou schopni pokrýt výpadek příjmu na 3 měsíce. Dle názoru odborníků by tento výpadek měl být pokryt rezervou ve výši 3 – 6 měsíců. Graf č. 14: Klientské úvěry se selháním 2005 -2012.

Zdroj ČNB, systém časových řad ARAD, Klientské úvěry v selhání 81- vlastní zpracování.

80

Devět z deseti Čechů se povaţuje za finančně zodpovědné. MindBridge Conslulting: Devět z deseti Čechů se považuje za finančně zodpovědné [online]. 2013, č. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mindbridge.cz/cs/aktuality/devet-z-deseti-cechu-se-povazuje-za-financne-zodpovedne/ 81

ČNB: systém časových řad ARAD - Klientské úvěry v selhání [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=22023&p_strid=AB BAE&p_lang=CS

56

3. RIZIKA VÝVOJE ZADLUŢENÍ Zadluţení domácností je dnes často diskutovanou otázkou. Málokdo z nás se v dnešní době, byť jen na začátku svého samostatného ţivota obejde bez půjčky. Začíná to jiţ studiem například vysoké školy, kdy nám tuto situaci ještě pomáhají řešit rodiče a pokračuje to samostatným ţivotem, kdy kaţdý z nás stojí jednou před otázkou: koupit si auto nebo jezdit vlakem? Koupit si byt nebo bydlet v pronájmu? V horším případě koupit si dovolenou u moře nebo jet k rodičům na chatu? Kaţdé z těchto rozhodnutí by mělo být pečlivě analyzováno. Velkou roli zde hraje jiţ zmiňovaná finanční gramotnost, zdravý úsudek. Jak jiţ bylo řečeno: úvěr je dobrý služebník, ale zlý pán“82. Pokud jedinec nebo domácnost udělají špatné rozhodnutí a dobře neanalyzují svou situaci, mohou se dostat do problémů se splácením půjčky, které se jim zbytečně prodraţí, můţe je tento stav dovést do tzv. dluhové pasti, případně materiální ztráty a ztráty svého společenského postavení. Z tiskové zprávy za rok 201283 Poradny pro finanční tíseň, o.p.s.84, která byla zaloţena jako nezisková organizace, která poskytuje veškeré sluţby zdarma, je patrné, ţe k nárůstu klientů vyhledávajících tyto sluţby dochází. Poradna registrovala v roce 2008 4.120 klientů a v roce 2012 jiţ 10.993 klientů. Nejčastější skupinou jsou ţeny 55 % a muţi 45 %, ve věku mezi 30 - 40 lety. Tedy lidé v produktivním věku, kteří mají stabilní příjem a snaţí se svou rodinu zabezpečit a dopřát jí jistou ţivotní úroveň. Dále klienti s dosaţeným vzděláním - vyučen 51 % a klienti s výší čistého příjmu 11 tis.Kč – 22 tis.Kč čisté mzdy, tedy klienti s podprůměrným čistým příjmem.85

82

Půjčujte si s rozumem [online]. 2008. vyd. Praha: Pro ţeny, 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/rodinne-vztahy/248-pujcujte-si-s-rozumem 83

Poradna při finanční tísni, o.p.s. [online]. 2012. vyd. Praha, 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/ 84

Správní rada této organizace je sloţena z představitelů bank a spořitelen.

85

Dle ČSÚ čistá mzda v roce 2011 byla 19.388,-Kč

57

Nejčastěji jsou klienti zadluţeni do výše 300 tis.Kč a to 70 % z celkového počtu klientů. Zajímavá je dále informace o rozdělení půjček mezi bankovní a nebankovní sektor, kdy 55 % úvěrů pochází z nebankovního sektoru. Nejčastějším důvodem zadluţení je ztráta zaměstnání. Z této zprávy je patrné, ţe nejohroţenější skupinou jsou lidé s niţším vzděláním a podprůměrnými příjmy, kteří pravděpodobně přecení své finanční moţnosti. Jaká jsou tedy rizika a moţnosti řešení předluţení? Ze zadluţení se stane předluţení. 3.1. Včasné řešení finančních problémů Dluhy, tedy nesplácení, představují rizika ohroţující celou domácnost. Jestliţe domácnost nezareaguje rychle a vyhýbá se řešení se splácením dluhů, můţe tento dluh narůstat neúměrnou rychlostí. Situaci je nutné řešit komunikací s věřitelem, například dojednáním nového splátkového kalendáře, dohodou o posunutí splátek tak, aby věřitel nebyl nucen přistoupit k vymáhání své pohledávky soudně nebo exekučně, případně zpeněţením zástavy. Čas a včasné řešení problémů, které jsou spojeny s neschopností splácet úvěry jsou důleţitým faktorem. Čím rychlejší je reakce dluţníka na řešení své nepříznivé situace, tím větší je šance, ţe sankce plynoucí z nesplacení nebo částečného splacení nebudou katastrofální. 3.2.

Konsolidace půjček

V některých případech lze platební neschopnost odlehčit konsolidací půjček. Cílem je sloučení všech moţných půjček domácnosti do jedné, a tím šetřit náklady spojené s provozování úvěru, tedy jednodušší kontrolu závazků. Konsolidací půjček dnes nabízí banky i nebankovní společnosti. Konsolidací půjčky získá dluţník moţnost stanovit si nově dobu splácení, výhodu niţší splátky. Konsolidace je však moţná pouze pro dluţníky, kteří nemají do doby konsolidace ţádné problémy se splácením, nejsou registrováni v ţádném registru dluţníků. Jestliţe domácnost má více půjček a splácení prodraţují náklady úvěrů, pak je řešením všechny půjčky sloučit do jedné, tedy je konsolidovat. Výroční zpráva České spořitelny a.s.

86

za rok 2011 uvádí zvýšení konsolidovaných úvěrů o 5 % oproti předchozímu roku a 86

Česká spořitelna a.s.: Výroční zpráva 2011 [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2011.pdf

58

v roce 2012 zpráva uvádí zvýšení o 5 %. Z těchto údajů je patrné, ţe konsolidace jsou vyuţívaným nástrojem a dochází k jejich nárůstu.

3.3.

Rizika spojená s úvěry na bydlení

Obecně lze nevýhody úvěrů shrnout takto: Jestliţe se jedná o hypoteční úvěry, tyto nepodléhají zákonu o spotřebitelském úvěru a jejich právní úprava je ustanovena v zákoně o dluhopisech. V českém právu neexistuje právní úprava, která bankám nebo finančním zprostředkovatelům nařizuje uvedení předsmluvních informací a standardy uvedené ve smlouvách. Banky se však řídí Kodexem „Úmluvy o dobrovolném kodexu o poskytování předsmluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení“87 Nevýhodou je, ţe zákonodárci nelimitují sankce, které mohou věřitelé dluţníkům uloţit na základě předčasného splacení úvěru i přes to, ţe se nejedná o malé částky, ale částky v řádu desetitisíců. Další nevýhodou je, ţe v případě sporu je řešení pouze na soudech, které jsou zdlouhavé a nákladné. Neexistuje zde moţnost domáhání se sporu u finančního arbitra. Pro dluţníka je rizikem spojeným s neplacením úvěru moţnost zpeněţení zástavy. Ve většině případů je zástava jištěna na nemovitosti, kterou si dluţník z hypotečního úvěrů pořídí a vyuţívá ji ke svému bydlení. V případě zpeněţení dochází k nucenému prodeji, kdy je dluţník bankou vyzván k dobrovolnému prodeji nemovitosti a tato iniciativa je jeho vlastní. Prodej je pak v těchto případech omezen časovým horizontem, do kterého má dluţník nemovitost prodat a z výnosů z prodeje dostát svému závazku. Jestliţe dluţník na tento způsob nepřistoupí, případně není schopen zástavu zpeněţit, přichází na řadu nařízená exekuce a s ní spojená draţba. Nevýhodou draţeb je jejich vysoká nákladovost a nařízená vyvolávací cena nemovitosti, kdy je občanským soudním řádem stanoveno, ţe vyvolávací cena v první draţbě činí 2/3 z ceny nemovitosti a v opakované draţbě je to jiţ pouze 1/2 z ceny. V současné době se trh potýká s draţbami, kdy nemovitosti byly zakoupeny v době realitního boomu, tedy v době, kdy nemovitosti byly na svých maximech, a nyní jsou některé draţby nemovitostí opakované se sníţenou vyvolávací cenou. Pro dluţníka pak můţe nastat nepříjemná situace, kdy 87

Úmluva byla podepsána dne 5. března 2001 mezi zástupci evropských sdruţení úvěrových institucí a zástupci evropských spotřebitelských sdruţení, a to pod záštitou Evropské komise. Ke kodexu přistupují jak jednotlivé banky a další finanční instituce, které úvěry na bydlení poskytují, tak především celé národní bankovní asociace či jiná příslušná sdruţení.

59

přijde o střechu nad hlavou a výnos z draţby nepokryje veškeré náklady věřitele, a tudíţ mu zůstává dále dluh, který je nucen zaplatit. Míra selhání úvěru na bydlení, která dosahovala v roce 2012 míru 3,35 % viz. graf. č.12, je pořád nejniţší mírou v selhání úvěrů celkem. Do jisté míry je tato skutečnost ovlivněna i uvaţováním dluţníka, kdy úvěry na bydlení platí na úkor jiných úvěrů v případě, ţe se ocitne v problémech. 3.4. Rizika spojená se spotřebitelskými úvěry Spotřebitelské úvěry se řídí zákonem č. 43/2013 Sb88, kterým se změnil zákon č. 145/2010 Sb.89 o spotřebitelském úvěru, tento zákon zvýšil horní hranici poskytnutého úvěru na 1.880 tis.Kč,

max.

a tím rozšířil dosah tohoto zákona. Stanoví

rozsáhlé předsmluvní informační povinnosti, jako je RPSN, druh spotřebitelského úvěru, celková výše úvěru, doba trvání úvěru, úroková sazba, celková částka, která má být splacena. Tyto informace musí být poskytnuty věřiteli předem, v případě sjednání úvěru na dálku musí být údaje poskytnuty bezprostředně po uzavření smlouvy. Jestliţe tak není učiněno, můţe ţadatel do 14 dnů od smlouvy odstoupit. Všechny údaje musí být čitelné a výrazné a náleţitě vysvětlené. Jako nejdůleţitější ochrana se v tomto případě jeví RPSN, která poskytuje kompletní přehled o celkové výši úvěru. Před platností tohoto zákona právě nedostatečnost těchto náleţitostí uváděla některé dluţníky v omyl, a tudíţ k neadekvátnímu posouzení půjčky a hlavně nepřehlednosti ve výši celkového úvěru. V současné době má jiţ spotřebitel adekvátní informace k porovnání jednotlivých úvěrů. Tento zákon také stanoví, ţe věřitel smí úvěr poskytnout pouze tehdy, bude-li spotřebitel úvěr schopen splácet. Z toho také vyplývá informační pravdivá povinnost pro spotřebitele. Jelikoţ byli věřitelé odkázáni pouze na informace od spotřebitelů, které nebyly vţdy pravdivé a často byly záměrně spotřebiteli zkreslovány, došlo k rozvíjení bankovních i nebankovních registrů. Banky i nebankovní poskytovatelé půjček tak mají přístup k údajům o klientech a jejich platební historii.

88

Zákon o spotřebitelském úvěru. In: 43/2013 Sb. 2013. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=79470&fulltext=&nr=43~2F2013&part=&name= &rpp=15#local-content 89

Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: 145/2010 Sb. 2010. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=145~2F2010&part=&name=&rpp=15#s eznam

60

Tyto registry pak chrání jak věřitele, tak spotřebitele před neschopností dostát závazkům. Věřitel se můţe na základě informací o platební morálce a závazcích klienta rozhodnout, zda úvěr poskytne, v případě zamítnutí tak zabránit splácení jiného druhu úvěru poskytnutým druhem úvěru, a tím spadnutí spotřebitele do tzv. dluhové pasti. Zejména nebankovní poskytovatelé, kteří jsou také povinováni posoudit s odbornou péčí vhodnost spotřebitele, jsou nuceni zváţit své riziko a neposkytnout úvěr ţadatelům, u kterých je zřejmé, ţe úvěr nebudou splácet. Před rokem 2013 bylo moţné zajištění úvěru směnkou nebo šekem. Vyloučením tohoto instrumentu došlo k větší ochraně spotřebitele. Právě směnky a šeky byly do roku 2013 velmi častým zajištěním, hlavně nebankovních zprostředkovatelů. Rizikem spotřebitelských úvěrů jsou rozhodčí doloţky90, které tyto smlouvy mohou obsahovat. V dnešní době jsou však jiţ návrhy o zákazu těchto doloţek.91 3.5. Pojištění proti neschopnosti splácet úvěr Poskytovatelé úvěrů si v posledních letech uvědomují zvyšující se riziko neschopnosti splácet úvěr a nabízejí klientům moţnost pojištění této neschopnosti splácet, která můţe být způsobena ztrátou zaměstnání, pracovní neschopností, případně trvalou invaliditou. V rámci sjednání výhodnějších úrokových sazeb poskytnutých úvěrů nabízejí někdy i povinně moţnost uzavření tohoto pojištění. Toto pojištění má však spoustu ale … . například, Česká spořitelna a.s. nabízí moţnost pojištění k úvěrům na bydlení. pojištění k úvěrům má zajistit splácení úvěru pří dlouhodobé ztrátě pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání, invalidity, úmrtí. Toto pojištění má však spousty výjimek, a to: klient musí být zdráv, ne straší 60 let, nesmí pobírat invalidní důchod, není v pravidelné lékařské péči, není v pracovní neschopnosti, nesmí ukončit pracovní poměr dohodou, pracovní poměr nebyl zrušen okamţitě.92

90

Rozhodčí doloţka je zvláštní dohoda, která umoţní vést rozhodčí řízení, zaloţí tedy pravomoc ad hoc rozhodců či stálého rozhodčího soudu rozhodnout majetkové spory vzniklé z tzv. smlouvy hlavní, a to namísto jinak příslušných obecných soudů 91

DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-769. 92

Česká spořitelna a.s.: Pojištění k úvěrům na bydlení. In: [online]. 2014. vyd., 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www. burinka.cz /file/edee/cs/pojisteniprilohy/pojisteni_k _uverum_na_ bydleni_fscs.pdf

61

3.6. Úvěrové registry Tyto registry slouţí k posouzení platební morálky klienta, ţádajícího o úvěr. Snahou registrů je co největší rozsah informací a snaha o zapojení co největšího počtu poskytovatelů těchto údajů. Úvěrové registry zaznamenávají a archivují informace o platební morálce klientů, a tudíţ přispívají k symetrii informací mezi věřitelem a dluţníkem. Existuje řada těchto registrů, mezi hlavní patří SOLUS ( Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům), CEDR ( centrální registr dluţníků ), CRÚ ( Centrální registr úvěrů ČNB) BRKI ( Bankovní registr klientských informací ), který je provozován společností Czech Banking Credit Bureau,a.s.93, NRKI ( nebankovní registr klientských informací), provozován společností Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o.94. Fungování registru můţeme popsat na společnosti SOLUS. Společnost byla zaloţena v červnu 1999 a v současné době sdruţuje banky, telekomunikační operátory, distributory el. energie, stavební spořitelny, pojišťovny a obchodní řetězce. V roce 2004 společnost spustila on-line fungování registru FO. Společnost Solus spravuje tyto registry: Registr FO – tento shromaţďuje negativní informace o fyzických osobách, které neplní své závazky, mají nesplacené pohledávky nebo se dostali do časového prodlení se splátkami svých závazků. Registr IČ -

shromaţďuje informace o podnikajících fyzických osobách a

právnických osobách. Stejně jako registr FO shromaţďují negativní informace o kĺientech, kteří si neplní své závazky, mají nesplacené pohledávky nebo se dostali do časového prodlení se splátkami svých závazků. Pozitivní registr -

byl spuštěn v roce 2011 a shromaţďuje informace o

smluvních závazcích klientů a jejich řádném a včasném plnění. Dle těchto záznamů je klient čitelnější pro společnost, která ho nezná, a je lépe zhodnotitelná případná další zátěţ klienta. Tento registr můţe znamenat výhodu 93

Vlastněná pěti bankami, které registr spoluzakládaly. Jsou to Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s. (dnes UniCredit Bank Czech Republic, a. s.). 94

Vlastněný sedmi vedoucími leasingovými a splátkovými společnostmi: UniCredit Leasing CZ, a.s., CASPER Consumer Finance a.s., ČSOB Leasing, a.s., GE Money Auto, s.r.o., GE Money Bank, a.s., s Autoleasing, a.s. a ŠkoFIN s.r.o.

62

pro věřitele s pozitivním záznamem, který můţe na základě svého pozitivního záznamu vyjednávat o lepších podmínkách úvěru. Registr neplatných dokladů - je pomocnou databází, která vyuţívá oficiální databáze Ministerstva vnitra České republiky neplatných dokladů, tak databáze zadané na základě informací od klienta. Insolvenční registr – je další pomocnou databází, vyuţívající informace z ISIR 95 ( Informace Insolvenčního rejstříku) Registr třetích stran -

vede záznamy o nekorektním, neprofesionálním,

podvodném jednání zprostředkovatelů, dealerů a jiných subjektů. Na základě ţádosti online je poskytovatel schopen během několika minut od zadání potřebných údajů zjistit poţadované informace – zda je klient v registru veden, jeho evidované osobní údaje, informace o dluhu a společnosti, která záznam do rejstříku zařadila. O tyto informace si mohou klienti zaţádat sami prostřednictvím písemné ţádosti s ověřeným podpisem, případně formou sms poţadavku. Zde musí mít klient SIN96 kód. Negativní informace jsou v registru uchovány po dobu tří let, po uplynutí této doby od uhrazení závazku je klient ze záznamů vymazán. V případě záznamu od telekomunikačního operátora je tento záznam vymazán po roce od uhrazení závazku. 3.7.

Dluhová past

Termínem dluhová past je označován stav klienta, kdy na splacení jiţ poskytnutého úvěru si pořídí jiný úvěr častěji u nebankovní společnosti

za méně výhodných

podmínek. Problém se splácením úvěrů se tak můţe kumulovat, aţ překročí jistou mírů únosnosti a klient jiţ není schopen splácet ţádné závazky. Výsledkem pak bývají exekuční řízení, která přecházejí v osobní bankrot. Do dluhové pasti se nejčastěji dostávají domácnosti s niţšími příjmy, které nejsou schopny logicky rozdělit své závazky a vyvodit z tohoto rozdělení důsledky. Přednost se splácením by měly mít závazky s vysokými pokutami a závazky související s bydlením. U zbylých závazků by domácnosti měly reálně jednat například o sníţení nebo odloţení splátek a snaţit se

95

Správcem insolvečního rejstříku je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jedná se o veřejně přístupný rejstřík, monitorující seznam správců, dluţníků a spisů. 96

SIN (SOLUS Identification Number) je osmimístný kód, který je nutný pro uţívání sluţby SMS výpis. Bez něj tuto sluţbu nelze vyuţít. SIN slouţí identifikaci a umoţňuje ověřovat aktuální stav závazků vedených v Registru FO.

63

problém nesplácení závazků minimalizovat. Důleţitá je změna spotřebitelských návyků a reálné zhodnocení potřeb domácností. V rámci pomoci předcházení předluţení vyvinula například Poštovní spořitelna ERA vzorec: Výše koeficientu rozumného zadluţení97, který je on-line přístupný, a domácnost si zde můţe udělat přehled o své finanční situaci. 3.8. Exekuce Jestliţe se dluţník dostane do problémů se splácením úvěrů velmi často se dostává do styku s exekucí. Pro věřitele je exekuce jednou z nejefektivnějších moţností, jak vymoci dluţnou pohledávku. Zákonem č. 120/2001 Sb.98 o soudních exekutorech a exekuční činnosti byl zřízen institut soudního exekutora. Tento je státem jmenovaným úředníkem, který ve prospěch věřitele vymáhá peněţní částky pro dluţníka, a je pouze na jeho způsobu rozhodnutí, jakým způsobem bude exekuce vymáhána. Exekutor je ze zákona povinen být členem Exekutorské komory České republiky a dohled nad ním provádí Ministerstvo spravedlnost České republiky. Nařízením exekuce je postiţen celý majetek dluţníka, exekutor nesmí zabavit dluţníkovi věci, které jsou nezbytné k uspokojování jeho potřeb a potřeb jeho rodiny a nebo potřeby nutné k zajištění pracovní činnosti. Díky novele občanského soudního řádu a exekučního řádu došlo k několika změnám, které jsou přínosem jak pro věřitele, ale také pro dluţníky. Asi nejspornější je vymáhání dluhu v rámci společného jmění manţelů, kdy podle mediálních informací mohou sáhnout na bankovní účet a mzdu druhého z manţelů.99 Z vyjádření Davida Koncze, prezidenta exekutorské komory ČR se druhý z manţelů

můţe chránit: „Proti

zadlužování společného jmění manželů je nyní pro nedlužící partnery zakotvena účinná 97

Rozumné zadlužení: Výpočet koeficientu rozumného zadlužení [online]. 2011 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.rozumnezadluzeni.cz/ 98

Zákon o soudních exekutorech a soudní činností: (exekuční řád). In: 120/2001 Sb. 2001. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51202&fulltext=&nr=120~2F2001&part=&name =&rpp=15#local-content 99

DLOUHÁ, Petra. Peníze.cz: Exekuce 2013: změny stručně, jasně, přehledně. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.penize.cz/exekuce/245424-exekuce-2013-zmeny-strucnejasne-prehledne

64

obrana. Nový občanský zákoník stanoví, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který projevil nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění manželů zrušeno a vypořádáno“.100 Důleţitou změnou je povinnost věřitele informovat dluţníka o jeho dluhu předţalobní výzvou. Na základě této výzvy má dluţník moţnost uhradit svůj dluh ještě před započetím exekuce. Velmi často se stávalo, ţe dluţník neměl o svém dluhu tušení, a tudíţ svůj dluh nezaplatil. Nyní má šanci svůj dluh vyrovnat, a tím dát najevo svůj postoj k dluhu ještě dříve, neţ přijde na řadu exekutor. Pokud věřitel tuto zákonnou povinnost nesplní a neprokáţe její splnění, např. kopií textu předţalobní výzvy a podacím lístkem, nebude mít jiţ nárok na náhradu řízení. K nákladům sniţujícím náklady exekučního řízení přispívá slučování exekucí v případě, ţe má dluţník více exekucí. Nově nemusí exekutoři čekat na rozhodnutí soudu a mohou exekuci zahájit dříve, z mobiliární exekuce musí pořídit zvukový videozáznam, nesmí jiţ zabavit domácího mazlíčka a nově mohou exekučně zabavit a následně v draţbě vydraţit druţstevní byt.101 Pro mnohé neplatiče alimentů stojí za zmínku, ţe mohou jiţ přijít o řidičský průkaz, vyjma dluţníků, kteří potřebují řidičský průkaz k výkonu povolání, a svou chybu musí exekutor napravit sám. Soudní exekuce jsou dnes vymáhány prostřednictvím soudních exekutorů na základě pověření soudu – exekucí a nebo samotnými soudy – soudním výkonem rozhodnutí102. Počet nařízených exekucí od roku 2005 permanentně roste, jak ukazuje graf č. 15 .

100

KONCZ, David. Exekutorská komora České republiky. In: Nový občanský zákoník chrání poctivé manžele před exekucí [online]. 10.2.2014, 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1494-novy-obcansky-zakonik-chrani-poctive-manzele-predexekuci-10-02-2014?w= 101

Dříve se draţil druţstevní podíl, který měl často daleko niţší hodnotu, neţ byt a tato draţba byla na úkor dluţníka. 102

Výkon rozhodnutí je exekuce prováděná soudem. Nepověřuje však provedením svého rozhodnutí exekutora, ale rozhodnutí provede sám prostřednictvím vlastních pravomocí a personálních i administrativních sil.

65

Graf č. 15: Počet nařízených exekucí v letech 2005 -2011.

Zdroj: Hypoindex103 - vlastní zpracování .

Nejčastějšími dluţníky jsou podle informací exekutorské komory lidé ve věku od 20 do 35 let, s niţším vzděláním a niţším sociálním postavením. Za 1/3 nařízených exekucí stojí malé dluhy několika stovek Kč. Tento údaj pak odpovídá informacím o finanční gramotnosti, nebo spíše negramotnosti, kdy lidé s niţším vzděláním mají pocit, ţe malé dluhy je nemohou ohrozit a netrápí se jejich splácením. Opak je však pravdou a právě tyto dluhy jsou pak pro tyto nízko příjmové skupiny likvidační. Nejčastějším způsobem exekuce jsou: sráţky ze mzdy, sráţky z jiných příjmů, prodej nemovitostí, prodej věcí movitých, přikázání pohledávky z peněţního účtu

103


66

3.9.

Osobní bankrot - insolvence

V roce 2008 vešel v platnost zákon č. 182/2006 Sb.104 o úpadku a způsobech jejího řešení (insolvenční zákon), který byl novelizován zákonem č. 217/2009 Sb.105 Tento zákon řeší situaci spotřebitelů, kteří se dostali do dluhové pasti a nejsou schopni splnit své závazky. Důleţitým znakem pro osobní bankrot je četnost věřitelů, platební neschopnost, kdy má dluţník závazky více jak 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen splnit. O úpadek se nemůţe jednat, pokud jsou závazky v prodlení delším jak 30 dnů, avšak tyto závazky nejsou placeny z neochoty dluţníka. Předpoklady pro povolení oddluţení jsou: dluţník nesmí být podnikatelem, nesmí mít dluhy z předchozí podnikatelské činnosti, nesmí se jednat o opakovaný návrh oddluţení, v posledních 5 letech nesmí být pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy, musí být předpoklad, ţe dluţník bude v 5 letech schopen uhradit alespoň 30% svých pohledávek věřitelům buď zpeněţením majetku, sráţkami ze mzdy nebo pomocí třetí osoby, která se zaváţe dluţníkovi pomoci, důleţitý je poctivý záměr dluţníka, souhlas věřitelů a dohodnutá nejniţší forma plnění Principem oddluţení je tedy zpeněţení majetku dluţníka, který vlastní v době schválení oddluţení zpeněţením. Další variantou je ponechání majetku dluţníkovi a dluţník se musí zavázat svým věřitelům splátkovým kalendářem splácet pravidelné měsíční splátky do výše nejméně 30 % z celkové částky. Návrh na oddluţení můţe podat pouze dluţník. Po skončení oddluţení nedochází k oddluţení automaticky, ale aţ na základě rozhodnutí insolventního soudu dle paragrafu 414 insolventního zákona. Důsledkem vydání rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dluţníka od dluhů je, ţe „ Neuspokojené pohledávky nebo jejich

104

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: 62/2006 Sb. 2006. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCA6/SBCA6062.HTM;ca182_2006_00 105

Změna insolvenčního zákona. In: 217/2009 Sb. 2009. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=217~2F2009&part=&name=&rpp=15#s eznam

67

části se stávají vůči dlužníkovi naturální obligací. Tedy dlužník je sice oprávněn tyto dluhy uhradit a toto dlužníkovo plnění není plněním bez právem uznaného důvodu, ale věřitelé nejsou oprávněni na dlužníkovi již tyto pohledávky vymáhat.“106. Dle statistik společnosti Creditreform je počet insolvenčních návrhů stále stoupající, jak ukazuje graf č.16. Ne všechny podané návrhy jsou však schváleny. Soudy po přezkoumání ţádosti oddluţení povolí nebo zamítnou. Počet zamítnutých insolvencí je cca třetinový z celkového počtu podaných návrhů.Creditreform ve své tiskové zprávě ze dne 2.8.2013 předpokládá stoupající tendenci podaných návrhů a zvyšující se podíl movitějších ţadatelů a větší rozdílnost v krajích. V červenci 2013 podalo návrh na insolvenci 2447 osob, z toho bylo schváleno 1788 případů. Z těchto vyuţilo 34 formy oddluţení formou zpeněţení majetku.107 Graf č. 16: Insolvenční návrhy v roce 2005-2012.

Zdroj: Parlamentní listy, vývoj insolvencí 108 - vlastní zpracování.

106

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. Praha: Linde, 2009, 394 s. Praktická právnická příručka. ISBN 978-807-2017-805. 107

OSVALDOVÁ, Miloslava. CREDITREFORM: Vývoj firemních insolvencí v České republice v roce 2010 [online]. 2010. vyd. 2010[cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Vyvoj_firemnich_insolvenci_v_Ceske_republice_v_roce_ 2010.pdf 108

Parlamentní listy.cz: Vývoj insolvencí v České republice v roce 2012. Parlamentní listy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Vyvojinsolvenci-v-Ceske-republice-v-roce-2012-258588

68

Chápat oddluţení jako únik před věřiteli není dobrým postojem k tomuto instrumentu a vyvolává otázky o morálnosti tohoto instrumentu. Pohledy na tento instrumet se velmi liší. Někteří zastávají názor, ţe se jedná o poctivý záměr dluţníků, přijetí odpovědnosti a úhradě svých závazků, které jsou nad jejich moţnosti. Osobně si myslím, ţe se jedná o velmi citlivou otázku, která poţaduje i morální a bezúhonné postoje ţadatelů. Ano, je moţné se do situace, kdy není dluţík schopen splácet své závazky, dostat i nepřízní osudu, zraněním, nenadálým úmrtím, podvodem třetí osoby, a právě pro tyto případy by mělo být oddluţení reálné a správné. Avšak přistupovat k zadluţení bez rozmyslu a s vědomím, ţe je zde oddluţení, není morální. Oddluţení i exekuce představují zásah do práv dluţníka, je však nutné bránit i práva věřitelů, kteří mají nárok na svou pohledávku.

69

4. ANALÝZA ZADLUŢENÍ DOMÁCNOSTÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI Karlovarský kraj je třetím nejmenším krajem České republiky, tento kraj zaujímá 4,25% plochy ČR. a je tvořen okresy – Karlovy Vary, Sokolov, Cheb. Do počtu obyvatel je tento kraj dlouhodobě nejmenším, v roce 2012 bylo v kraji dle statistik ČSU 302 484 obyvatel. Obrázek č. 2 : Mapa karlovarského kraje.

Zdroj: ČSÚ, krajská správa ČSÚ v Karlových Varech109.

V kraji dochází k neustálému poklesu obyvatel. Úbytek obyvatel je statisticky sledován, v roce 2007 byl přírůstek obyvatel 9,3 % z toho přírůstek stěhováním byl 7,6 %. Od roku 2009 dochází k postupnému úbytku obyvatel v kraji, kdy nezanedbatelnou roli hraje počet vystěhovaných obyvatel. V roce 2009 byl tento přírůstek 0,9 % a přírůstek stěhováním nabývá záporných hodnot na -3,4 %. V roce 109

Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home

70

2011 je jiţ tento ukazatel v obou směrech záporný, přírůstek obyvatel -2,1 % a z toho vystěhováním -1,9 %. V roce 2011 dosahovaly tyto údaje těchto hodnot: celkový přírůstek -4,8 % z toho přírůstek stěhováním -3,9 % V Karlovarském kraji je hospodářství ovlivněno hospodářstvím s dlouholetou tradicí s ekonomickou rozmanitostí. Výhodou kraje je jeho poloha a hranice se sousedním Německem.

Právě tato poloha umoţnila některým obyvatelům moţnost pracovat

v Německu a jeho příhraničí. Některé oblasti, například mikroregion Kraslicko, je na tom v komparaci s ostatními mikroregiony nejhůře. Špatná dopravní dostupnost lokality a zánik nebo výrazné utlumení tradiční výroby hudebních nástrojů ve firmách Amati – Denak,s.r.o. a tradiční krajkoviny v závodě Krajka Kraslice a.s., postihlo obyvatele tohoto regionu nejvíce, a navíc na obou stranách hranice, jak v ČR, tak v Německu. Nezaměstnanost v tomto mikroregionu v roce 2011 dle ČSÚ dosáhla 16,49 %. Dominantou Karlovarského okresu je především tradiční odvětví, jako je sklářský a keramický průmysl zastoupený společností Thun 1794 a.s., Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, a.s., a dále pak další dominantou, kterou je lázeňství, spojené s výskytem léčivých pramenů. Tento obor

je důleţitou součástí cestovního ruchu v kraji.

Významné místo zabírá společnost WITTE Nejdek, spol. s r.o., která je významným zaměstnavatelem v regionu Nejdecka. Okres Sokolov je známý především svou zásobou nerostných surovin leţících v oblasti Sokolovské pánve. Dominantou tohoto okresu je těţařství, chemický a strojírenský průmysl. Především těţařství a s ním spojené strojírenství velmi silně zasáhla ekonomická krize a útlum těţby. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem kraje je Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., která v rámci útlumu těţby a restrukturalizace společností reguluje počet svých zaměstnanců. V průběhu let docházelo k přirozenému úbytku, avšak v roce 2014 propouští tento zaměstnavatel 300 zaměstnanců. Okres Cheb je stavebním, strojírenským průmyslem a lázeňstvím. Dominantou byl dříve textilní průmysl, který je nyní ve svém silném útlumu. Právě okres Cheb nejvíce vyuţívá své příhraniční polohy a snaţí se vybudovat průmyslové zóny u důleţitých dopravních infrastruktur.

71

Problémem celého regionu je nedostatek kvalifikovaných pracovníků z učebních oborů.

4.1. Karlovarský kraj v číslech Míra nezaměstnanosti má od roku 2007 vzestupnou tendenci a je ve srovnání s republikovým průměrem dlouhodobě nadprůměrná. Tato míra dosahovala dle údajů ČSÚ v roce 2007 hodnot 7,32 % v roce 2010 dosáhla nejvyššího bodu 11,39 % a v roce 2012 dosahovala 10,84 %. Tato míra nezaměstnanosti je nejniţší v okresu Cheb, kde dosahuje 9,05 %, coţ lze vysvětlit moţností práce v příhraničí Německa a vybudováním průmyslové zóny u Chebu. Naopak největší míra nezaměstnanosti je v okresu Sokolov, na který v plné míře dopadl útlum těţby uhlí a restrukturalizace největšího zaměstnavatele Sokolovské uhelné, právního nástupce a.s. Na tuto společnost je navázána velké skupina menších dodavatelských firem, na kterou mají tyto změny postupný dopad. Největší počet volných pracovních míst z hlediska poţadavků je na vyučené uchazeče, kterých je však nedostatek. V roce 2014 se dá předpokládat nárůst nezaměstnanosti vlivem restrukturalizace jiţ zmiňované Sokolovské uhelné, právního nástupce a.s., která v roce 2014 propustí 300 zaměstnanců. Karlovarský okres se potýká jak se sezónní nezaměstnaností, která je spojena s cestovním ruchem a provozem lázeňství, tak s dlouhodobou nezaměstnaností vyvolanou dopadem krize a útlumem některých odvětví. Negativní dopad je i pozastavením některých akci z dotačního programu ROP Severozápad. Toto pozastavení čerpání dotací má negativní vliv na stavební průmysl v kraji. Porovnání nezaměstnanosti v kraji a v ČR znázorňuje graf č.17. Z grafu je zřejmé, ţe výkyv kopíruje celostátní průměr, kdy větší rozdíl je zaznamenán v roce 2012, kdy došlo k výraznému propouštění na straně největšího regionálního zaměstnavatele.

72

Graf č. 17: Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a v ČR.

Zdroj: ČSÚ, krajská správa ČSÚ v Karlových Varech110- vlastní zpracování.

Přepočtené HDP na jednoho obyvatele dosahovalo v roce 74,1 % v roce 2009 dosahovalo 74,2 % a od roku 2010 má klesající tendenci. V roce 2012 dosahovalo hodnoty 70,6 % na jednoho obyvatele, coţ je pod celorepublikovým průměrem. Tímto výsledkem se kraj řadí na třetí místo od konce. Průměrná hrubá měsíční mzda obyvatel v kraji je jako jiné ukazatele pod celostátním průměrem. Jestliţe průměrná hrubá mzda v roce 2005 byla 18 283 Kč, v Karlovarském kraji byla tato 15 493 Kč. V roce 2012 byl celostátní průměr 25 089 Kč a v Karlovarském kraji 21 274 Kč.

Tento průměr je dlouhodobě v komparaci krajů

nejniţší a tento rozdíl je znázorněn v grafu č. 18.

110

Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home

73

Graf č. 18: Komparace průměrné hrubé měsíční mzdy v Karlovarském kraji a ČR.

Zdroj: ČSÚ, krajská správa ČSÚ v Karlových Varech111- vlastní zpracování.

Bytová výstavba v kraji v roce 2012 zaznamenala pokles v počtu vydaných stavebních povolení o 7,2 % . Vydáno bylo celkem 2 821 povolení. I zde pokračuje dlouhodobý sestupný trend. V roce 2005 bylo vydáno 3 834 stavebních povolení. Bylo zahájeno 607 staveb, coţ je pokles o 16,6 %, razantní pokles zaznamenal okres Sokolov, a to o 50,6%. Počet poskytnutých hypotečních úvěrů dle statistiky Ministerstva pro místní rozvoj byl v roce 2012 celkem 2 191 ks, coţ je nejniţší počet ze všech krajů. V kraji bylo v roce 2012 zahájeno 30.000 exekucí

112

, z nichţ se do problémů dostal

kaţdý desátý člověk v kraji. Kraj je v počtu exekucí dle vyjádření exekutorské komory na druhé příčce za Ústeckým krajem.

111

Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home 112

HOUDEK, Michal. Kaţdý desátý člověk v Karlovarském kraji dluţí, říká statistika. IDnes.cz: kraje [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://vary.idnes.cz/exekuce-v-karlovarskem-kraji-di7/vary-zpravy.aspx?c=A131003_1983793_vary-zpravy_ba

74

V počtu osobních bankrotů jsou tyto pro větší vypovídací hodnotu přepočítány na počet bankrotů/10 000 obyvatel. V tomto poměru je pak Karlovarský kraj s počtem 95,7 bankrotů na 10 000 obyvatel na 1. místě v ČR. Tento průměr je dvojnásobný oproti jiným průměrům v ČR, Jihočeský kraj 33,9, Plzeňský kraj 54,1 , Vysočina 20,6 . Tyto hodnoty jsou zachyceny v obrázku č. 3. Osobní bankroty v číslech. Obrázek č.3 : Osobní bankroty podle krajů.

Zdroj: Czech Credit Bureau, Osobní bankrot v číslech 113 .

4.2. Analýza zadluţení domácností v Karlovarském kraji Cílem této kapitoly je analýza zadluţení domácností v Karlovarském kraji. Cílem analýzy bylo zjistit, zda jsou domácnosti zadluţené a zda je toto zadluţení rizikové nebo se jedná o zdravé zadluţení.

Tato analýza byla provedena na základě

dotazníkového šetření, které bylo zadáno on-line formou na internetových stránkách www.vyplňto.cz. Tento dotazník pak byl dále rozeslán na e - mailové adresy osob ţijících v kraji a sdílen na sociálních sítích ve dnech 8.2.2014 aţ 25.2.2014. Kompletní

113

HOVORKA, Jiří, Tomáš KUNC a Štěpán PLAČEK. Osobní bankrot v číslech. In: CRIF: Czech Credit Bureau [online]. 5.8.2013, 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Osobn%C3%AD-bankrot-v-%C4%8D%C3%ADslech.aspx

75

dotazník je přílohou č. 1 této diplomové práce. V této části jsou vyhodnoceny zajímavé údaje a souvislosti, které z dotazníku vyplynuly. Celkem odpovědělo 670 respondentů, návratnost dotazníku činila 73,1 %. Zajímavá je struktura odvětví, ve kterém respondent pracuje. Nejvíce - 33,27 % je zaměstnancem státní správy tedy zaměstnancem s celkem velkou pravděpodobností udrţitelnosti práce a pravidelné výplaty mzdy. Tabulka č. 11 : Odvětví, ve které pracuje nejvíce vydělávající člen domácnosti.

odvětví státní správa jiné obchod a sluţby strojírenská výroba těţařský průmysl

% 33,27 25,69 18,34 6,81 6,24

počet 176 136 97 36 33

zdravotnictví chemický průmysl lázeňství nezaměstnaný zemědělství

5,67 2,27 0,76 0,57 0,38

30 12 4 3 2

Zdroj: vlastní zpracování.

Z celkového počtu respondentů mělo půjčku 63,58 %, dalších 35,67 % půjčku nemělo a 0,75 % z celkového počtu nevědělo, zda půjčku má. Zajímavé je jiţ sloţení půjček, tento údaj je znázorněn v grafu č. 19. V otázce jaký druh půjčky máte? Mohl respondent označit více odpovědí. Z odpovědí je prokazatelná souvislost kombinací více druhů úvěrů a také vysoké zastoupení spotřebitelských úvěrů: spotřebitelský úvěr 37,96 % kontokorentní úvěr 19,44 %, kreditní karta 18,06 % tedy úvěrů, které mají vyšší úrokovou sazbu a jsou draţší, neţ úvěry na bydlení. 47 respondentů z celkového počtu 426 odpovědělo, ţe má nebankovní půjčku.

76

Graf č. 19: Druh půjčky domácností v Karlovarském kraji.


Nejčastějším poskytovatelem půjčky je banka s procentuálním zastoupením 72,05 %, následuje ji stavební spořitelna s 28,41 %, další v pořadí je půjčka od rodiny a známých 14,32 %. Nebankovní instituce (Home Credit, Provident a jiné) mají se svými 12,93 % vyšší poměr zastoupení neţ zaměstnavatelé 2,31 % , leasingové společnosti 8,55 % a jiné 2,08 %.

Na tuto otázku mohl respondent odpovědět více variant, i zde lze

analyzovat, ţe půjčky jsou čerpány od více poskytovatelů. Nejčastější variantou je hypoteční úvěr a stavební spoření. Z celkového počtu respondentů má 52,89 % sjednáno pojištění proti neschopnosti splácet úvěr, 40,88 % pojištění sjednané nemá a zbylých 6,24 % neví. Dalším sledovaným údajem je celková výše půjček domácností. Půjčku do 300 tis.Kč má 39,14 % respondentů. Tito respondenti si nejčastěji brali spotřebitelské úvěry u nebankovních institucí a bank. Za pozornost stojí, ţe část těchto půjček slouţila k dofinancování pořízení vlastního bydlení.

77

Další významnou půjčkou jsou půjčky do 1 mil. Kč, tuto půjčku má celkem 29,7 % respondentů. Tyto půjčky jiţ byly poskytovány na pořízení vlastního bydlení. Celková výše půjček je zachycena v grafu č.20. Graf č. 20: Celková výše půjček domácností v Karlovarském kraji.


Důleţitou otázku, kterou jsem se zabývala, byl účel, za kterým se domácnost zadluţila, v této otázce mohl respondent zvolit více variant a analyzované údaje jsou jiţ velmi zajímavé, neboť je jiţ znatelné selhávání domácností s úvěry jak je vidět z tabulky č.12. Největší míra zadluţení domácností je na pořízení bydlení 78,25 %, následuje pořízení automobilu 28,54 % a jiné 11,32 %. Půjčku na spotřební zboţí si pořídilo 11,35 % domácností.

78

Tabulka č. 12 : Účel půjčky v celkovém počtu respondentů.

Účel pořízení bydlení automobil jiné spotřební zboţí splacení jiného dluhu na splacení dluhu, který má mně osoba blízká studium dovolená a volný čas nákup dárků, vánoce

počet 332 121 48 48 41 17

% 78,31 28.54 11.32 11.32 9.67 4.1

17 9 6

4.1 2,1 1,42


Z dalších údajů je zajímavé, ţe 9,67 % domácností si pořídilo půjčku na splacení jiného dluhu a mohou být jiţ v takzvané dluhové pasti. Další specifickou skupinou jsou respondenti, kteří si půjčku pořídili na splacení dluhu třetí blízké osoby, kde tuto moţnost označilo 4,01 % respondentů. Výše půjček této skupiny domácností je maximálně do 1 mil. korun, tak jak je znázorněno v tabulce č. 13. Tabulka č. 13 : Celková výše půjček domácností, které jsou v tzv. dluhové pasti.

částka v Kč do 50.000 50.001 - 100.000 101.000 - 300.000 301.000 - 500.000 501.000 - 1.000.000

% 17,65 17,65 29,41 5,88 29,41


Z této skupiny respondentů 23,08 % uvedlo, ţe si půjčku pořídili k zajištění běţného chodu domácnosti. Další problém, který můţeme z těchto údajů analyzovat, je prudký nárůst tohoto druhu zadluţení v posledních dvou letech, tak jak je znázorněno v grafu č.21. Zajímavý údaj je vyhodnocen z otázky, zda si domácnost vzala půjčku k zajištění běţného chodu domácnosti. Z počtu respondentů, kteří mají půjčku 424 jich 16,27 % odpovědělo kladně. Toto procento respondentů bylo nuceno čerpáním půjčky zajistit

79

běţné potřeby domácnosti. Nelze prokázat, do jaké míry jsou tyto potřeby neodkladné, nebo souvisí s preferencí spotřeb. Graf č. 21: Pořízení půjčky na splacení jiného dluhu, nebo dluhu osoby blízké v Karlovarském kraji.


Z jiţ poskytnutých půjček 93,27 % procent domácností splácí půjčku řádně a včas, zbylých 6,73 % nesplácí půjčku řádně a včas. Jedná se celkem o 29 respondentů, kteří mají problém se splácením půjčky. Z toho má zpoţdění 1 splátku 34,48 % respondentů. Další ukazatel 34,48 % je respondentů, kteří mají problém se splácením více jak 5 splátek. Tento ukazatel jiţ naznačuje, ţe se jedná o rizikové úvěry. Toto zpoţdění splátek je vyznačeno v grafu č. 22.

80

Graf č. 22: Zpoţdění se splátkami domácností v Karlovarském kraji.


Nepříliš příznivá ekonomická situace jak kraje, tak domácností se projevila v otázce: Máte strach, ţe půjčku nesplatíte? Zde 58,47 % respondentů odpovědělo sice kladně, nicméně dalších 29,47 % odpovědělo ano a 12,06 % nevím. Poslední dva ukazatele naznačují, ţe jiţ výše uvedené údaje o nezaměstnanosti a chystaném propouštění zaměstnanců mají vliv na psychické rozpoloţení respondentů a jejich obavy o budoucnost. V otázce finanční rezervy domácností, která by měla pokrýt finanční výdaje na dva měsíce jsou odpovědi respondentů vyrovnané, avšak dle mého názoru, ne nijak pozitivní. Jak graf č. 23 znázorňuje, má 47,81 % domácností finanční rezervu ve výši dvou měsíčních výdajů domácnosti. Z těchto výsledků je zřejmé, ţe zbylé domácnosti by v případě výpadku příjmu měly finanční problémy, které by pravděpodobně musely řešit spotřebitelským úvěrem, případně nebankovní půjčkou. Zaráţející je skutečnost, ţe jsou ve většině případů porovnávány domácnosti s příjmy, jejíţ členové pracují. Z ekonomického hlediska nejsou tyto údaje nijak optimistické a mohou do budoucnosti představovat velké riziko. Při vyloučení respondentů s vysokoškolským vzděláním a respondentů se středoškolským vzděláním se tento poměr začíná výrazněji vychylovat k záporné odpovědi. U respondentů bez vzdělání je 68,75 % bez této finanční rezervy.

81

Graf č. 23: Finanční rezerva domácností v Karlovarském kraji.


Další informací, která doplňuje pohled na zadluţení domácností v Karlovarském kraji, je informace týkající se exekucí. Z vyhodnocení dotazníku je patrné, ţe 32,32 % respondentů má nějakou zkušenost s exekucí. Z toho největší podíl 14,48 % respondentů má ve svém blízkém okolí někoho, kdo má exekuce, 8,54 % respondentů má zkušenost s exekučním řízením v rodině, 2,69 % respondentů pohledávku vymáhá a 5,82 % respondentů má osobní zkušenost s exekucí. Jestliţe respondent odpověděl kladně na otázku, zda má osobní zkušenost s exekučním řízením, byla mu poloţena další otázka, jakým způsobem je pohledávka vymáhána? V 63,11 % je pohledávka vymáhána sráţkou ze mzdy v 24,74 % prodejem nemovitých věcí, prodejem movitých věcí je pohledávka uspokojena v 20,87 % a sráţkou z jiných příjmů je pohledávka uspokojena v 16,5 %. Ve 22,82 % nelze pohledávku vůbec vymoci, není z čeho. Lze povaţovat za pozitivní, ţe 67,76 % respondentů nemá ţádnou zkušenost s exekucí, na druhou stranu je zřejmé, ţe exekuce nejsou zanedbatelné, coţ potvrzuje celkem 39 respondentů, kteří mají osobní zkušenost s exekucí.. Důleţitým údajem jsou výsledky dotazníku, které jasně dokládají skladbu rizikových úvěrů. Z 39 respondentů, kteří mají exekuci, jich 7 má hypoteční úvěr a 6 úvěr za

82

stavebního spoření. 15 respondentů má nebankovní půjčku, 12 kreditní kartu, 12 spotřebitelský úvěr a 8 respondentů kontokorentní úvěr. V této otázce respondent mohl označit více odpovědí. Je zřejmé, ţe respondenti s finančními problémy čerpají rizikové úvěry s vysokým úrokem a jsou nuceni čerpat půjčky od nebankovních institucí. Nelze prokázat, do jaké míry je tato situace způsobena finanční negramotností, neuváţeným jednáním, nebo neovlivnitelnou situací. Je však zřejmé, ţe situace těchto respondentů není pozitivní. Druh půjčky respondentů s exekucí je znázorněn v grafu č. 24. Graf č. 24: Druh půjčky respondentů s exekucí v Karlovarském kraji.


Zajímavé je porovnat některé odpovědi respondentů dle dosaţeného vzdělání. Některé z odpovědí jsou porovnány v následující parametrické tabulce č. 13. Z této je patrné, ţe u respondentů s niţším vzděláním je míra zadluţení vyšší. Zároveň můţeme pozorovat, ţe zastoupení respondentů, kteří mají dvouměsíční finanční rezervu, je sice mírně nadpoloviční, zbývajících 41,59 % rezervu nemá. U těchto respondentů s vysokoškolským vzděláním bez rezervy se dá předpokládat, ţe jsou schopni vyjednat si další půjčku, a tím pokrýt své náklady. Na konci tabulky je skupina respondentů bez vzdělání, kde 75 % z nich nemá finanční rezervu, a tudíţ by své výdaje řešili půjčkou od nebankovní společnosti. Nepřímo je tento údaj potvrzen v parametrické tab.č. 14, kde respondenti bez vzdělání ve 43,75 % potvrzují půjčky od nebankovních zprostředkovatelů. 83

Se sniţujícím vzděláním se zvyšují rizikové faktory jako je nedostatek finanční rezervy, půjčka k zajištění chodu domácnosti a finanční problémy domácností. Tabulka č. 14 : Odpovědi respondentů, dle dosaţeného vzdělání.

Středoškolské Středoškolské Bez Vysokoškolské s maturitou bez maturity vzdělání Počet respondentů, kteří mají půjčku. Repondenti, kteří mají dvou měsíční fin.rezervu. Půjčka k zajištění chodu domácnosti –ANO Půjčka na splacení jiného dluhu – ANO Včasné splácení – ANO Finanční problémy – ANO Osobní zkušenost s exekucí – ANO Osobní zkušenost s osobním bankrotem

%

%

%

%

58,41

66,35

63,11

78,95

57,81

49,53

31,17

25

5,65

17,79

25,97

33,33

8,06

10,2

13,16

6,67

99,22

94,76

85,71

62,5

9,3

23,81

40,26

62,5

0,93

6,67

9,02

26,63

0

1,27

3,31

5,26


Jestliţe domácnosti musí omezit své výdaje, pak domácnosti s vyšší mírou dosaţeného vzdělání omezují výdaje na dovolenou a oblečení, neomezují výdaje na vzdělání. Naopak domácnosti s niţší mírou vzdělání omezují v první řadě výdaje na potraviny. Zde se můţeme domnívat, ţe je tato situace způsobena tím, ţe tyto domácnosti dovolenou jiţ nezahrnují dlouhodobě do svých potřeb. Výše půjček u respondentů s vyšším vzděláním je vyšší, u respondentů s niţším vzděláním je výše půjček v 25 % respondentů od 50 tis. Kč do 100 tis. Kč. Počet exekucí u respondentů bez vzdělání je nadprůměrný. Tito respondenti mají také ve větší míře čerpané rizikové úvěry, a jsou tedy více ohroţeni exekucí. Rozloţení typu 84

úvěrů je znázorněno v následujíc tab. 14. Pro představu je v grafu č. 25. znázorněno zastoupení počtu exekucí v % k výši dosaţeného vzdělání. V otázce osobního bankrotu nebyla ţádná kladná odpověď zaznamenána u respondentů s vysokoškolským vzděláním. Stejně jako u exekucí je toto procento nejvíce zasaţených touto situací u lidí bez vzdělání. Graf č. 25: Osobní zkušenost z exekucí dle dosaţeného vzdělání.


V poslední řadě stojí za komparaci druh půjčky a poskytovatel této půjčky u respondentů dle vzdělání. Následující údaje jsou vyhodnoceny z tabulky č.15 . Nejčastějším poskytovatelem půjčky u respondentů s jakýmkoliv druhem dosaţeného vzdělání je banka. V tomto údaji je enormní rozdíl mezi respondenty bez vzdělání. Z těchto má půjčku u banky pouze 25 %, naopak 37,5 % z těchto respondentů má půjčku u nebankovní instituce. Z tohoto pohledu se nejvíce rizikovou skupinou jeví respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity, kteří mají ve 24,68 % půjčky od nebankovních institucí a u bankovních institucí mají v 45,45 % spotřebitelské úvěry v 27,27 % kontokorent a ve 23,38 % kreditní karty. Respondenti se snaţí čerpat úvěry u rodiny a známých, kde mají jednodušší moţnost dostupnosti půjčky.

85

U spotřebitelských úvěrů je procentuální zastoupení těchto úvěru u respondentů s dosaţeným vzděláním celkem vyrovnané, a to v rozmezí 36,72 % – 45,45 %, naopak u respondentů bez vzdělání je toto procento výrazně niţší, a to 18,75 %. Tento rozdíl si můţeme vysvětlit, jestliţe porovnáme spotřebitelský úvěr a nebankovní půjčky, kde tito respondenti bez vzdělání naopak vykazují 43,75 %, a tím pravděpodobně vyrovnávají tento rozdíl. Jestli je čerpání nebankovní půjčky zapříčiněno nedostupností, nízkou gramotností nebo ţivotní nutností, se z této analýzy nedozvíme. Tabulka č. 15 : Poskytovatelé půjček a druhy úvěrů dle vzdělání respondentů.

Vysokoškolské

Středoškolské Středoškolské Bez s maturitou bez maturity vzdělání

%

%

%

%

78,91

77,36

72,73

25

3,13

11,32

24,68

37,5

10,16

9,91

24,68

0,14

1,56

1,89

3,9

0,16

13,28

13,21

19,48

12,5

Druh půjčky – HYPO Druh půjčky - stavební spoření Druh půjčky spotřebitelský úvěr

57,03

44,55

29,87

25

20,31

20,38

16,88

12,5

36,72

37,44

45,45

18,75

Druh půjčky - kontokorent Druh půjčky - kreditní karta Druh půjčky - nebankovní půjčka

15,36

19,43

27,27

12,5

16,41

17,54

23,38

12,5

3,13

9,48

20,78

43,75

Druh půjčky – leasing

10,16

9,48

0,75

12,5

Druh půjčky – mezi úvěr

7,03

10,9

6

6,25

Druh půjčky – jiné

8,59

5,69

1,64

12,5

Poskytovatel úvěru banka Poskytovatel úvěrunebankovní instituce Poskytovatel úvěru leasingová spol. Poskytovatel úvěru – zaměstnavatel Poskytovatel úvěru rodina

Zdroj: vlastní zpracování

86

4.3. Sumarizace dat výzkumu Pro přehled uvádím otázky z výzkumu a sumarizuji nejzajímavější data. Nejsou zde uvedeny všechny poloţené otázky respondentům. Otázka č. 1: Člen domácnosti, který má nejvyšší příjem je? Z respondentů je nejvíce zaměstnanců 78,6% Otázka č. 2: V jakém odvětví pracuje nejvíce vydělávající člen domácnosti? Nejvíce respondentů pracuje ve státní správě 33,27%, jiné 25,52%, obchod sluţby 18,34%, strojírenství 6,81%, těţařský průmysl 6,24%. Otázka č. 3: Jaké je maximální dosaţené vzdělání člena s největším příjmem domácnosti? Nejvíce respondentů 46,87% středoškolské vzdělání s maturitou. Otázka č. 4: Má Vaše domácnost finanční půjčku? Ano odpovědělo 63,58% respondentů. Otázka č. 5: Máte finanční rezervu, která při výpadku příjmu pokryje chod domácnosti minimálně na dva měsíce? Ne odpovědělo 50,12% respondentů. Otázka č. 6: Kde jste si vypůjčili peníze? U bank si půjčilo 75,06% z celkového počtu respondentů, 28,41% u stavební spořitelny, 14,32% u rodiny a známých, u nebankovní instituce 12,24%. Otázka č. 7: Máte sjednáno pojištění proti neschopnosti splácet úvěr? Z respondentů kteří mají půjčku má 52,89% toto pojištění. Otázka č. 8: Jaký druh půjčky máte? Z respondentů má 44,91% hypotéku, 37,96% spotřebitelský úvěr, 19,44% stavební spoření, kontokorentní úvěr 19,4%, kreditní kartu 18,06% a nebankovní půjčku 10,88%. Otázka č. 9: Ve kterém roce jste si půjčku pořídili? Nejvíce půjček si domácnosti pořídily v roce 2012. Otázka č. 10: Jaká je celková výše půjček Vaší domácnosti? Celková výše půjček domácností je nejvíce v rozmezí 100.000 Kč – 300.000 Kč. Otázka č. 11: Na co jste si půjčku pořídili? Nejvíce 78,07% respondentů si půjčku pořídilo na bydlení, 28,54% respondentů na automobil. 87

Otázka č. 12: Pořídili jste si půjčku k zajištění běţného chodu domácnosti? Respondenti v 83,73% odpověděli ne. Otázka č. 13: Představte si, ţe můţete půjčku splatit ihned bez pokuty. Uděláte to, nebo si ji ponecháte ? 65,66% respondentů by půjčku splatilo, 20,65% ne a 13,69% nevědělo. Otázka č. 14: Proč půjčku splatíte? Bez půjčky by se cítilo volněji 41,7%, 26,15% nechce platit úroky. Otázka č. 15: Splácíte půjčku řádně a včas? Ano odpovědělo 93,27% respondentů. Otázka č. 16: Jaké máte zpoţdění se splátkami? Jednu splátku odpovědělo 34,48% respondentů, více jak 5 splátek 34,48%. Otázka č. 17: Máte strach, ţe půjčku nesplatíte? Respondenti strach nemají ne odpovědělo 58,47%. Otázka č. 18: Proč máte strach, ţe půjčku nesplatíte ? Většina 65,35% respondentů má strach ze ztráty zaměstnání. Otázka č. 19: Je Vám Váš poskytovatel půjčky nápomocen s řešením Vaší situace? 18,11% respondentů odpovědělo ne. Otázka č. 20: Má Vaše domácnost finanční problémy? 76,16% respondentů finanční problémy nemá. Otázka č. 21: Jestliţe máte půjčku, musela Vaše domácnost omezit výdaje? Omezit výdaje muselo 56,02% respondentů. Otázka č. 22: Máte osobní zkušenost s exekučním řízením? Nemám, odpovědělo 67,76% respondentů, 5,82% má osobní zkušenost a 2,69% sami pohledávku vymáhají. Otázka č. 23: Jakým způsobem je pohledávka exekučně vymáhána? V 63,11% je exekuce vymáhána sráţkou ze mzdy, 247% je vymáháno prodejem nemovitých věcí. Otázka č. 24: Máte zkušenost s osobním bankrotem, neboli oddluţením? 81,32% nemá ţádnou zkušenost, 1,35% ţádá o oddluţení.

88

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo analyzovat zadluţení domácností a deskripce rizik vyplývajících ze zadluţení. V rámci práce byla shromáţděna data, která byla postupně analyzována. Při analýze zadluţení domácností v Karlovarském kraji byla shromáţděna pomocí dotazníkového šetření data vedoucí k analýze a následné deskripci zadluţení domácností v Karlovarském kraji. Zadluţování nemovitostí je celospolečenským fenoménem. Důvodem zadluţení domácností je snaha o rychlejší naplnění potřeb a neodkládání potřeb domácností do budoucnosti. Z faktorů, které nejvíce ovlivňují rozhodnutí domácností o zadluţení, je z nejvíce pragmatických touha po vlastním bydlení. Domácnosti se nejvíce zadluţují formou hypoték a stavebních spoření, kterými tuto potřebu financují.

Tento druh

zadluţení lze povaţovat za zdravý a neohroţující domácnosti. Trh s nemovitostmi je od roku 2009 v recesi. Stejně tak do roku 2009 stoupá nezaměstnanost. Tyto faktory měly za důsledek pokles poptávky na nemovitostním trhu, na který banky reagovaly sníţením úrokových sazeb produktů financujících bydlení. Jejich reakce následovala po sníţení úrokových sazeb ČNB, kdy v průběhu sledovaného období došlo k výraznému sníţení a dnes jsou tyto sazby na historických minimech. Spotřebitelské úvěry jsou domácnostmi čerpány i přes jejich vyšší úrokovou sazbu, nicméně vlivem rozšiřujícího se finančního vzdělávání se čerpání spotřebitelských úvěrů sniţuje. Za rizikové lze povaţovat čerpání spotřebitelských úvěrů u nebankovních institucí. Klienti těchto nebankovních institucí často podlehnou marketingovým nástrahám a jednoduché dostupnosti těchto úvěrů a čerpají úvěry do výše 10.tis.Kč na běţnou spotřebu. Bohuţel tyto úvěry bývají často velmi drahé a rizikové. Spotřebitelské úvěry obecně mají nejvýraznější tendenci selhání. Jak u úvěrů na bydlení, tak u spotřebitelských úvěrů došlo v průběhu let k nárůstu úvěrů se selháním. Toto selhání je výraznější u spotřebitelských úvěrů, kdy si domácnosti pravděpodobně nedovolí nesplácet úvěr na bydlení a nedostatek financí řeší nesplácením spotřebitelských úvěrů. Domácnosti, které čerpají spotřebitelské úvěry na krytí svých běţných potřeb, se velmi často ocitají v dluhové pasti, tedy v situaci, kdy úvěr vyplácejí dalším úvěrem. Tato spirála má velmi často negativní důsledek. 89

Nesplácení úvěrů s sebou nese rizika, jako jsou exekuce a nebo osobní bankrot. Počet nařízených exekucí od roku 2005 stoupá, k mírnému poklesu došlo v roce 2010, nicméně v roce 2011 jiţ počet nařízených exekucí dosahoval počtu 936.tis. . Nejčastěji jsou dluţníky lidé s niţším vzděláním a niţším sociálním postavením. Novelizací zákona o úpadku a způsobech jejího řešení v roce 2008, který řeší situaci spotřebitelů, kteří se dostali do dluhové pasti a nejsou schopni splácet své závazky, došlo k nárůstu do té doby jen velmi málo vyuţívaného institutu, osobního bankrotu. Pochopení oddluţení jako únik před věřiteli není vnímáno jako ţádoucí a také tento instrument vyvolává otázky o jeho morálnosti. Vývoj zadluţení domácností neohroţuje finanční stabilitu našeho hospodářství, má však negativní důsledky na některé domácnosti, u kterých následně vzniká nebezpečí sociálního vyloučení ze společnosti, přetrhání společenských vazeb a ztíţení návratu těchto domácností k normálnímu stavu. Nepříznivý ekonomický vývoj způsobil, ţe zadluţení domácností v Karlovarském kraji je jedním z nejhorších v celorepublikovém srovnání. Zadluţení domácností kopíruje celorepublikový vývoj a to v komparaci domácností podle výše příjmu a vzdělání. Domácnosti s vyšším příjmem a vzděláním se zadluţují v rámci pořízení svého bydlení. Naopak domácnosti s niţším příjmem a vzděláním čerpají rizikové úvěry. V Karlovarském kraji byla po recesi těţařského průmyslu zaznamenána dlouhodobě podprůměrná hrubá měsíční mzda a vysoká míra nezaměstnanosti. Kraj v současné době nenabízí pracovní příleţitosti lidem s vyšším vzděláním a tudíţ se dá předpokládat, ţe se situace v kraji nezlepší. Jestliţe nebudou vybudovány průmyslové zóny

a hlavně přilákány zajímavými pobídkami firmy, které by kraji nabízely

dlouhodobou prosperitu pro zaměstnance s vyšším a středním vzděláním bude pravděpodobně dále probíhat odliv těchto lidí do jiných regionů.

V Karlovarském

regionu jsou sice niţší ceny na trhu s nemovitostmi a sniţující se bytová výstavba, avšak náklady na bydlení a běţnou spotřebu jsou průměrné.

90

V důsledku zvýšení nezaměstnanosti došlo k výraznému nárůstu exekucí a co do počtu osobních bankrotů je Karlovarský kraj na 1. místě v celorepublikovém srovnání. Tento nepříznivý vývoj lze přičíst i skutečnosti, ţe průměrné dosaţené vzdělání lidí, kteří přišli o práci v těţařském průmyslu, je niţší a mnohdy si tito lidé včas neuvědomili svou nepříznivou finanční situaci, na kterou by včas zareagovali změnou preferencí spotřeb. Problematika zadluţování domácností je aktuální téma, kterému je nutné věnovat pozornost. Zadluţování domácnosti umoţňuje vznik nových společností a produktů, hlavně nebankovního sektoru, které vyţadují kontrolu a dohled minimálně dohlíţejících a kontrolních orgánů. A to i vzhledem ke skutečnosti, ţe nejvíce ohroţenou skupinou domácností jsou domácnosti s niţším vzděláním, a tedy i menší finanční gramotností.

91

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY KNIŢNÍ LITERATURA DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-769. DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-769. DUBSKÁ, Drahomíra. Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012. V Praze: Český statistický úřad, 2013, 41 s. Souborné informace. ISBN 978-80-250-2362-4. ING.FASSMANN, Martin. Krize a cesty z ní?. 2009. vyd. Praha: Sondy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86846-30-9. JANDA, Josef. Jak žít šťastně na dluh. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 176 s. Finance pro kaţdého. ISBN 978-80-247-4833-7. MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. Praha: Linde, 2009, 394 s. Praktická právnická příručka. ISBN 978-807-2017-805. MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 301 s. ISBN 978-807-3802-073. ONDŘEJ, Jan. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, c2013, xvi, 365 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-446-9. PIKORA, Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Nahá pravda, aneb, Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti. 1. vyd. Praha: NF Distribuce, 2012, 256 s. ISBN 97880-260-2811-6. SCHELLEOVÁ, Ilona. Exekuční řízení: Soudní řád správní ; Rozhodčí řízení ; Exekuční řád ; Soudní poplatky : a další předpisy : podle stavu k .. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 272 s. ÚZ. ISBN 80-868-6146-5. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807400-199-4. SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8.

92

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807400-199-4. SUTTON, Garrett. Jak se zbavit dluhů: místo dluhů získejte dobrý kredit. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010, 237 s. Poradci bohatého táty. ISBN 978-80-7349-129-1. TYL, Tomáš. 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4467-4. WACHTLOVÁ, Lucie. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xviii, 328 s. Beckovy malé komentáře. ISBN 978-807-4001-185. ZWETTLEROVÁ, Ingrid. Aktuální aspekty ochrany spotřebitele v bankovnictví: (příručka pro management banky). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, 138 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-808-7255-230. LEGISLATIVNÍ DOKUMENTY Zákon o bankách. In: 21/1992 Sb. 1992. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app /zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=39677&fulltext=&nr=21~2F1992&part=&name=&rpp =15#local-content Zákon o České národní bance. In: 227/2013. 2013. Dostupné z: http://portal.gov .cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=80309&fulltext=&nr=227~2F2013&part=&nam e=&rpp=15#local-content Zákon o České národní bance. In: 6/1993 Sb. 1993. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz /sbirka-zakonu/ SearchResult.aspx?q=6/1993&typeLaw= zakon&what=Cislo _zakona_ smlouvy Zákon o dluhopisech. In: 190/2004 Sb. 2004. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgibin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCA4/SBCA4063.HTM;ca190_2004_00 Zákon o ochraně spotřebitele. In: 634/1992 Sb. 1992. Dostupné z: http://portal.gov.cz /app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=634~2F1992&part=&name=&rpp=15#se znam Zákon o soudních exekutorech a soudní činností: (exekuční řád). In: 120/2001 Sb. 2001. Dostupné z:http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51202& fulltext =&nr=120 ~ 2F2001&part = &name=&rpp =15#local-content Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: 145/2010 Sb. 2010. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr =145~2F2010&part= &name=&rpp=15#seznam Zákon o spotřebitelském úvěru. In: 43/2013 Sb. 2013. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=79470&fulltext=&nr=43~2F201 3&part=&name=&rpp=15#local-content

93

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: 62/2006 Sb. 2006. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm: SSBCA6/ SBCA6062.HTM;ca 182_2006_00 Změna insolvenčního zákona. In: 217/2009 Sb. 2009. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=217~2F2009&part=& name=&rpp=15#seznam O úpadku a způsobech jejího řešení: ( insolvenční zákon). In: 182/2006 Sb. 2006. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/insolvencni/ Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry. In: 123/2007 Sb. Praha, 1.6.2007. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-123

INTERNETOVÉ ODKAZY ACEMA credit: Půjčka na cokoliv [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.acema.cz/produkty/pujcka-na-cokoliv Bankovnictví: Význam pozitivních registrů v době finanční krize roste [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-34580070-vyznampozitivnich-registru-v-dobe-financni-krize-roste BÍLKOVÁ, M. Dopady předluţení občanů na trh práce. In Finanční gramotnost jako nejlepší prevence předluţení občanů. Dopady předlužení občanů na trh práce. In Finanční gramotnost jako nejlepší prevence předlužení občanů. 2009, 2009. BÁČOVÁ, Petra. Exekucí razantně ubývá – meziročně aţ o třetinu. Exekutorská komora České republiky [online]. 2012, s. 1 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1272-exekuci-razantne-ubyva-mezirocne-azo-tretinu-26-08-2013?w= CETELEM: osobní půjčka [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: https://www.cetelem.cz/osobni-pujcka/osobni-pujcka-cetelem.html COFIDIS: osobní půjčka [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: https://www.cofidis.cz/online-zadost/ CREDITREFORM: česká republika [online]. http://www.creditreform.cz/index.html. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/index.html Česká národní banka: systém časových řad ARAD [online]. 2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm Česká národní banka: Jaké jsou režimy národní politiky [online]. 2012 [cit. 2014-0129]. Dostupné z: www.cnb.cz

94

Česká národní banka: Vývoj [online]. 18.7.2013. 2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: www.cnb.cz Česká národní banka: Vývoj míry úspor domácností [online]. 2012 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: www.cnb.cz Česká obchodní inspekce: ČOI [online]. 2013 [cit. 2014-01-23]. Dostupné z: http://www.coi.cz/ Česká spořitelna [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 Česká spořitelna a.s.: Výroční zpráva 2011 [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2011.pdf Česká spořitelna a.s.: Hypotéka [online]. 23.2.2013. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_80.xml Česká spořitelna a.s.: Pojištění k úvěrům na bydlení. In: [online]. 2014. vyd., 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.burinka.cz/file/edee/cs/pojisteniprilohy/pojisteni_k_uverum_na_bydleni_fscs.pdf Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/ ČNB: systém časových řad ARAD - Klientské úvěry v selhání [online]. 2014 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/ STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY _SESTAVY?p_sestuid=22023&p_strid=ABBAE&p_lang=CS ČSOB: Československá obchodní banka a.s. [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-0223]. Dostupné z: https://www.hypotecnibanka.cz/hypoteky/urokove-sazby/ ČSOB. ČSOB [online]. 2014 [cit. http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx

2014-04-13].

Dostupné

z:

Devět z deseti Čechů se povaţuje za finančně zodpovědné. In: MindBridge Consulting. a.s. [online]. 9.9.2013. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mindbridge.cz/cs/aktuality/devet-z-deseti-cechu-se-povazuje-za-financnezodpovedne/ DUBSKÁ, Drahomíra. Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012. V Praze: Český statistický úřad, 2013, 41 s. Souborné informace. ISBN 978-80-250-2362-4.

95

DLOUHÁ, Petra. Peníze.cz: Exekuce 2013: změny stručně, jasně, přehledně. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.penize.cz/exekuce/245424exekuce-2013-zmeny-strucne-jasne-prehledne ERA: poštovní spořitelna [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/ Exekutorská komora: České republiky [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/ Finance.cz: Úvěry a půjčky [online]. 23.2.2014. Praha, 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/ GE money bank [online]. https://www.gemoney.cz/lide

2014

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

z:

GINTER, Jindřich. Půjčky nesplácí kaţdý osmý Čech. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/292831-pujcky-nesplacikazdy-osmy-cech.html HOVORKA, Jiří, Tomáš KUNC a Štěpán PLAČEK. Osobní bankrot v číslech. In: CRIF: Czech Credit Bureau [online]. 5.8.2013, 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Osobn%C3%AD-bankrot-v%C4%8D%C3%ADslech.aspx HOME CREDIT [online]. http://www.homecredit.cz/

2014,

2014

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

z:

Hypoteční banka [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.hypotecni-banka.eu/ HYPOTEČNÍ BANKA A.S. Hypoteční kalkulačka [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 201402-23]. Dostupné z: https://www.hypotecnibanka.cz/hypotecni-kalkulacka/ HOUDEK, Michal. Kaţdý desátý člověk v Karlovarském kraji dluţí, říká statistika. IDnes.cz: kraje [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://vary.idnes.cz/exekuce-v-karlovarskem-kraji-di7-/vary-zpravy.aspx?c= A 131003_ 1 983793_ vary- zpravy_ba Insolvence: Zachraňujeme ţivoty. Oddluţením. SCHÖNFELD, Jaroslav a Eva KISLINGEROVÁ. Insolvence [online]. V Praze: Oeconomica, 2009 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://insolvence.cz/ ISPV: Informační systém o průměrném výdělku [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.ispv.cz/ Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví. [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Uvod.aspx

96

KONCZ, David. Exekutorská komora České republiky. In: Nový občanský zákoník chrání poctivé manžele před exekucí [online]. 10.2.2014, 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1494-novy-obcansky-zakonikchrani-poctive-manzele-pred-exekuci-10-02-2014?w= KRISTEJNOVÁ, Veronika. Hypoindex.cz: Exekucí je stále víc… věřitelé vyhrabují staré dluhy [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ Komerční banka. Komerční banka [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.kb.cz/ Komerční banka a.s.: hypoteční kalkulačka [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/on-line-sluzby/on-line-informace/on-linekalkulacky/hypotecni-kalkulacka.shtml Kurzycz: zpravodajství [online]. 2013. vyd. 2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: zpravy.kurzy.cz Ministerstvo financí České republiky: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice [online]. 26.11.2013. 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-stavebnihosporeni/2013/zakladni-ukazatele-vyvoje-stavebniho-spo-15254 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Územní a bytová politika [online]. 31.12.2013. 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytovapolitika/Bytova-politika/Hypotecni-uvery/Hypotecni-uvery-(2002-2008) OSVALDOVÁ, Miloslava. CREDITREFORM: Vývoj firemních insolvencí v České republice v roce 2010 [online]. 2010. vyd. 2010[cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Vyvoj_firemnich_insolvenci_v_Ceske_r epublice_v_roce_2010.pdf Parlamentní listy.cz: Vývoj insolvencí v České republice v roce 2012. Parlamentní listy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/ zprávy /tiskovezpravy/Vyvoj-insolvenci-v-Ceskerepublice-v-roce-2012-258588 Poradna pro dlužníky: SPES [online]. 2014. vyd. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.pomocsdluhy.cz/ Poradna při finanční tísni, o.p.s. [online]. 2012. vyd. Paha, 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.financnitisen.cz/ PROVIDENT: Půjčka provident [online]. 23.2.2014. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.provident.cz/ Půjčujte si s rozumem [online]. 2008. vyd. Praha: Pro ţeny, 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/rodinne-vztahy/248-pujcujtesi-s-rozumem 97

Raiffeisen BANK [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.rb.cz/ Rozumné zadlužení: Výpočet koeficientu rozumného zadlužení [online]. 2011 [cit. 201403-16]. Dostupné z: http://www.rozumnezadluzeni.cz/ SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online]. 2014. vyd. 1999 [cit. 2014-0316]. Dostupné z: https://www.solus.cz/ STATISTIKA&MY: Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou [online]. Praha, 2012 [cit. 2014-01-31]. ISSN 1804-7149. Dostupné z: www.czso.cz Tiskové zprávy: Zákon o spotřebitelském úvěru byl vloni porušován častěji. Česká národní inspekce: Závěrečná zpráva za rok 2013 [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-0214]. Dostupné z: http://www.coi.cz/zakon-o-spotrebitelskem-uveru-byl-vloniporusovan-casteji-nc980/ Tiskové zprávy: Neuváţené úvěry ničí spotřebitele. Česká národní inspekce [online]. 14. února 2012. Praha, 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.coi.cz/neuvazene-uvery-nici-spotrebitele-nc620/

98

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek č. 1: Základní makroekonomický koloběh ……………..…………………….10 Obrázek č. 2: Mapa Karlovarského kraje …………………………..……………...... 71 Obrázek č.3: Osobní bankroty podle krajů ……………………………..……………...76 Seznam tabulek Tabulkač.1: Čisté

peněţní

příjmy

domácností,

náklady na bydlení v roce

2007 – 2012 ………………………………………………………..……14 Tabulka č.2: Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu 2007 - 2012… …14 Tabulka č.3: Vklady a přijaté úvěry od klientů v roce 2005 – 2012 …………………. 17 Tabulka č.4: Domácnosti skupiny spotřebních vydání v letech 2006 a 2010 ………. 18 Tabulka č.5: Inflace 2005 – 2013 …………………………………………………..….21 Tabulka č.6: Úrokové sazby ČNB 2005 – 2013 ……………………………………….24 Tabulka č.7: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR ………………………………………………………………… ….36 Tabulka č.8: Úrokové sazby % - srovnány hypotéky a americké hypotéky. Hypoteční úvěr na 1 mil. Kč se splatností 20 let. …………………………….……. 41 Tabulka č.9: Porovnání

úrokových sazeb

kontokorentů,

kreditních karet

a spotřebitelských úvěrů včetně RPSN. ……………………………….. 42 Tabulka č.10: Souhrn výše poskytnutých úvěrů, změny úrokových sazeb a počty exekucí a insolvencí v letech. ……………………………………….....53 Tabulka č. 11: Odvětví, ve které pracuje nejvíce vydělávající člen domácnosti……… 77 Tabulka č. 12: Účel půjčky v celkovém počtu respondentů. …………………………. 80 Tabulka č. 13 : Celková výše půjček domácností, které jsou v dluhové pasti……….. 80 Tabulka č. 14: Odpovědi respondentů, dle dosaţeného vzdělání. …………………… 85 Tabulka č. 15: Poskytovatelé půjček a druhy úvěrů, dle vzdělání respondentů……… 87

99

Seznam grafů Graf č.1: Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu 2007 - 2012………..15 Graf č.2: Míra nezaměstnanosti v letech 2005 – 2011 ……………………………..…23 Graf č.3: Úrokové sazby ČNB 2005 – 2013 ……………………………..……………25 Graf č.4: Plánování rozpočtu domácností ……………………………………..………29 Graf č.5: Vývoj hypotečního trhu v letech 2005 – 2013

……………………….…...33

Graf č.6: Počet úvěrů ze stavebního spoření a překlenovací úvěry 2005-2013 …..…..35 Graf č.7: Debetní zůstatky na BÚ celkem ………………………………………….…37 Graf č.8: Pohledávky z karet 2005-2013 …………………………………………..…38 Graf č. 9: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2005 – 2006 …………………………....44 Graf č. 10: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2007 – 2008 ……………………….….46 Graf č. 11: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2009 – 2010 …………………….…….49 Graf č. 12: Výše poskytnutých úvěrů v letech 2011-2012 ………………………….....51 Graf č. 13: Zadluţenost domácností u bank a nebankovních institucí. ………………..54 Graf č. 14: Klientské úvěry se selháním 2005 -2012…………………………………..57 Graf č. 15: Počet nařízených exekucí v letech 2005 -2011 .………………………… 67 Graf č. 16: Insolvenční návrhy v roce 2005-2012 …………………………..……….. 69 Graf č. 17: Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a v ČR ……..……………… 74 Graf č. 18: Komparace průměrné hrubé měsíční mzdy v Karlovarském kraji a ČR ….75 Graf č. 19: Druh půjčky domácností v Karlovarském kraji. …………………………. 78 Graf č. 20: Celková výše půjček domácností v Karlovarském kraji. ………………… 79 Graf č.21: Pořízení půjčky na splacení jiného dluhu, nebo dluhu osoby blízké v Karlovarském kraji. ………………………………………..………….. 81 Graf č. 22: Zpoţdění se splátkami domácností v Karlovarském kraji. ……………….. 81 Graf č. 23: Finanční rezerva domácností v Karlovarském kraji. …………………….. 83 Graf č. 24: Druh půjčky respondentů s exekucí v Karlovarském kraji. …………..… 84 Graf č. 25: Osobní zkušenost z exekucí dle dosaţeného vzdělání. …………………... 86

100

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Odpovědi respondentů

101

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1

ODPOVĚDI RESPONDENTŮ 1. Kolik členů má Vaše domácnost? (povinná, seznam - právě jedna)

Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

2

203

30.3%

30.3%

3

185

27.61%

27.61%

4

169

25.22%

25.22%

1

73

10.9%

10.9%

5

28

4.18%

4.18%

6

8

1.19%

1.19%

7 a více

4

0.6%

0.6%

Akce

Příloha č. 1 List č. 2

2. Kolik z těchto členů má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

2

404

60.3%

60.3%

1

190

28.36%

28.36%

3

35

5.22%

5.22%

ţádný

31

4.63%

4.63%

4

9

1.34%

1.34%

5 a více

1

0.15%

0.15%

Akce


3. Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

35.001 - 40.000 Kč

111

16.57%

16.57%

40.001 - 50.000 Kč

91

13.58%

13.58%

30.001 - 35.000 Kč

90

13.43%

13.43%

25.001 - 30.000 Kč

88

13.13%

13.13%

50.000 Kč a více

83

12.39%

12.39%

15.001 - 20.000 Kč

80

11.94%

11.94%

20.001 - 25.000 Kč

74

11.04%

11.04%

10.001 - 15.000 Kč

34

5.07%

5.07%

6.001 - 10.000 Kč

15

2.24%

2.24%

do 6.000 Kč

4

0.6%

0.6%

Akce


4. Člen domácnosti, který má nejvyšší příjem je? (povinná, seznam - právě jedna - rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

zaměstnanec

518

78.6%

77.31%

OSVČ - ( osoba samostatně

97

14.72%

14.48%

důchodce

25

3.79%

3.73%

nezaměstnaný

15

2.28%

2.24%

invalidní

3

0.46%

0.45%

student

1

0.15%

0.15%

výdělečné činná )

Akce


5. V jakém odvětví pracuje nejvíce vydělávající člen domácnosti? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

státní správa

176

33.27%

26.27%

jiné

135

25.52%

20.15%

obchod a sluţby

97

18.34%

14.48%

strojírenská výroba

36

6.81%

5.37%

těţařský průmysl

33

6.24%

4.93%

zdravotnictví

30

5.67%

4.48%

chemický průmysl

12

2.27%

1.79%

lázeňství

4

0.76%

0.6%

nezaměstananý

3

0.57%

0.45%

zemědělství

2

0.38%

0.3%

jin

1

0.19%

0.15%

Akce


6. Jaké je maximální dosažené vzdělání člena s největším příjmem domácnosti? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

středoškolské s maturitou

314

46.87%

46.87%

vysokoškolské

214

31.94%

31.94%

středoškolské bez maturity

122

18.21%

18.21%

základní

16

2.39%

2.39%

bez vzdělání

3

0.45%

0.45%

středoškolské

1

0.15%

0.15%

Akce

7. Má Vaše domácnost finanční půjčku? (povinná, seznam - právě jedna rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

426

63.58%

63.58%

ne

239

35.67%

35.67%

nevím

5

0.75%

0.75%

Akce

Příloha č. 1 List č. 7 8. Máte finanční rezervu, která při výpadku příjmu pokryje chod domácnosti minimálně na dva měsíce? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

217

50.12%

32.39%

ano

207

47.81%

30.9%

nevím

9

2.08%

1.34%

Akce

9. Kde jste si vypůjčili peníze? (povinná, seznam - alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

banka

325

75.06%

48.51%

stavební spořitelna

123

28.41%

18.36%

rodina, známý

62

14.32%

9.25%

nebankovní instituce - (Home

53

12.24%

7.91%

leasingová společnost

37

8.55%

5.52%

zaměstnavatel

10

2.31%

1.49%

jiné

9

2.08%

1.34%

3

0.69%

0.45%

Credit, Provident a jiné)

Akce

Příloha č. 1 List č. 8 10. Máte sjednáno pojištění proti neschopnosti splácet úvěr? (nepovinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

229

52.89%

34.18%

ne

177

40.88%

26.42%

nevím

27

6.24%

4.03%

Akce

11. Jaký druh půjčky máte? (povinná, seznam - alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

hypotéka

194

44.91%

28.96%

spotřebitelský úvěr

164

37.96%

24.48%

stavební spoření

84

19.44%

12.54%

kontokorentní úvěr

84

19.44%

12.54%

kreditní karta

78

18.06%

11.64%

nebankovní půjčka

47

10.88%

7.01%

leasing

40

9.26%

5.97%

meziúvěr ze stavebníhospoření

37

8.56%

5.52%

jiné

36

8.33%

5.37%

Akce


12. Ve kterém roce jste si půjčku pořídili? (povinná, seznam - alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

2012

138

32.02%

20.6%

2010

86

19.95%

12.84%

2005

82

19.03%

12.24%

2009

67

15.55%

10%

2011

63

14.62%

9.4%

2008

54

12.53%

8.06%

2007

44

10.21%

6.57%

2006

34

7.89%

5.07%

Akce


13. Jaká je celková výše půjček Vaší domácnosti? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

100.000 - 300.000 Kč

81

18.79%

12.09%

501.000 - 1.000.000 Kč

67

15.55%

10%

300.001 - 500.000 Kč

61

14.15%

9.1%

1.000.001 - 1.500.000 Kč

54

12.53%

8.06%

50.001 - 100.000 Kč

48

11.14%

7.16%

do 50.000 Kč

44

10.21%

6.57%

1.500.001 - 2.000.000 Kč

29

6.73%

4.33%

2.000.001 - 2.500.000 Kč

18

4.18%

2.69%

2.500.001 - 3.000.000 Kč

15

3.48%

2.24%

3.000.000 - 4.000.000 Kč

9

2.09%

1.34%

4.000.001 a více

5

1.16%

0.75%

Akce


14. Na co jste si půjčku pořídili? (povinná, seznam - alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

bydlení

331

78.07%

49.4%

automobil

121

28.54%

18.06%

jiné

48

11.32%

7.16%

spotřební zboţí

48

11.32%

7.16%

splacení jiného dluhu

41

9.67%

6.12%

na splacení dluhu, který má

17

4.01%

2.54%

studium

17

4.01%

2.54%

dovolená a volný čas

9

2.12%

1.34%

nákup dárků, vánoce

6

1.42%

0.9%

bydlen

1

0.24%

0.15%

mně osoba blízká

Akce


15. Pořídili jste si půjčku k zajištění běžného chodu domácnosti? (nepovinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

355

83.73%

52.99%

ano

69

16.27%

10.3%

Akce

16. Představte si, že můžete půjčku splatit ihned bez pokuty. Uděláte to, nebo si ji ponecháte ?(povinná, seznam - právě jedna - rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

283

65.66%

42.24%

ne

89

20.65%

13.28%

nevím

59

13.69%

8.81%

Akce


17. Proč půjčku splatíte? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

bez půjčky bych se cítil/a

118

41.7%

17.61%

77

27.21%

11.49%

nechci platit úroky z půjčky

74

26.15%

11.04%

jsem nervozní, ţe půjčku

15

5.3%

2.24%

1

0.35%

0.15%

Akce

volněji

měl/a bych více volných prostředků

nesplatím

nevím

18. Splácíte půjčku řádně a včas? (povinná, seznam - právě jedna rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

402

93.27%

60%

ne

29

6.73%

4.33%

Akce


19. Jaké máte zpoždění se splátkami? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

1 splátka

10

34.48%

1.49%

5 a více splátek

10

34.48%

1.49%

2 splátky

4

13.79%

0.6%

3 splátky

4

13.79%

0.6%

4 splátky

1

3.45%

0.15%

Akce

20. Máte strach, že půjčku nesplatíte ? (povinná, seznam - právě jedna rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

252

58.47%

37.61%

ano

127

29.47%

18.96%

nevím

52

12.06%

7.76%

Akce


21. Proč máte strach, že půjčku nesplatíte ? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

mám strach ze ztráty

83

65.35%

12.39%

jiné

20

15.75%

2.99%

mám nečekané výdaje

11

8.66%

1.64%

nemám práci

10

7.87%

1.49%

nechci

2

1.57%

0.3%

rozvádím se, nebo rozcházím s

1

0.79%

0.15%

Akce

zaměstnání

partnerem

22. Je Vám Váš poskytovatel půjčky nápomocen s řešením Vaší situace? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

nevím - dosud jsem neměl/a

77

60.63%

11.49%

ano

27

21.26%

4.03%

ne

23

18.11%

3.43%

příleţitost to zjistit

Akce


23. Má Vaše domácnost finanční problémy? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

329

76.16%

49.1%

ano

103

23.84%

15.37%

Akce

24. Jestliže máte půjčku, musela Vaše domácnost omezit výdaje? (povinná, seznam - právě jedna - rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

242

56.02%

36.12%

ne

190

43.98%

28.36%

Akce

Příloha č. 1 List č. 17 25. Které výdaje jste museli omezit? (povinná, seznam - alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

dovolená

153

63.22%

22.84%

volný čas

93

38.43%

13.88%

oblečení

63

26.03%

9.4%

potraviny

46

19.01%

6.87%

spotřební elektronika

38

15.7%

5.67%

jiné

20

8.26%

2.99%

bydlení

7

2.89%

1.04%

vzdělání

7

2.89%

1.04%

dětské krouţky

5

2.07%

0.75%

dovolen

1

0.41%

0.15%

Akce

26. Rozhodl byste se dnes jinak a půjčku si nepořídil/a? (povinná, seznam právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

328

75.93%

48.96%

ano

104

24.07%

15.52%

Akce


27. Máte osobní zkušenost s exekučním řízením? (povinná, seznam - právě jedna - rozdělující) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

nemám

454

67.76%

67.76%

ano - v blízkém okolí ( na

97

14.48%

14.48%

ano - v rodině

57

8.51%

8.51%

ano - osobní

39

5.82%

5.82%

ano - vymáhám pohledávku

18

2.69%

2.69%

ano

2

0.3%

0.3%

ne

1

0.15%

0.15%

ano - v blízkém okolí

1

0.15%

0.15%

nem

1

0.15%

0.15%

pracovišti, v kolektivu)

Akce


28. Jakým způsobem je pohledávka exekučně vymáhána? (povinná, seznam alespoň jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

sráţkou ze mzdy

130

63.11%

19.4%

prodejem nemovitých věcí (

51

24.76%

7.61%

nelze vymoci, není z čeho

47

22.82%

7.01%

prodejem movitých věcí ( TV,

43

20.87%

6.42%

34

16.5%

5.07%

Akce

byt, dům, pozemek...)

nábytek, auto ..)

sráţkou z jiných příjmů

29. Máte zkušenost s osobním bankrotem, neboli oddlužením? (povinná, seznam - právě jedna) Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ne

544

81.32%

81.19%

ano - vím o co jde, ale nemusím

107

15.99%

15.97%

ano - ţádám o oddluţení

9

1.35%

1.34%

ano - zvaţuji tuto moţnost

8

1.2%

1.19%

ano

1

0.15%

0.15%

toho vyuţít

Akce

Vývoj zadluţenosti českých domácností a jeho moţná rizika

Recommend Documents