Vývoj a struktura spotřebního koše na Slovensku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a struktura spotřebního koše na Slovensku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Bc. Ing. Marta Pisarská

Eva Dufková

Brno 2010

Zadání bakalářské práce

Děkuji vedoucí práce Bc. Ing. Martě Pisarské za odborné vedení práce, rady, připomínky a konzultace, které mi během zpracování práce poskytla.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma „Vývoj a struktura spotřebního koše na Slovensku“ vypracovala samostatně, pod odborným dohledem vedoucí práce a ţe jsem pouţila prameny, které uvádím v přehledu literatury.

V Brně dne 20. 5. 2010

__________________

Abstract DUFKOVÁ E., Progress and structure of consumption basket in Slovakia. Bachelor thesis. Brno, 2010 The bachelor thesis deals with a progress analysis and structure of the consumption basket. The first part is focused on theory relating to consumer basket. The practical part is dedicated to the development of individual Gross of consumption basket in the years 1999-2008, the structure of consumption basket in the regions and comparison of the consumer baskets in Slovakia and Czech Republic and European Union. Structure of consumption basket was assessed by analyzing individual parts of consumption basket. This thesis includes recommendations for citizens, enterprises and for government. Keywords consumer, consumption basket, expenes, consumer price, Slovakia

Abstrakt DUFKOVÁ E., Vývoj a struktura spotřebního koše na Slovensku. Bakalářská práce. Brno, 2010 Bakalářská práce se zabývá vývojem a strukturou spotřebního koše na Slovensku. První část práce je věnovaná teorii vztahující se ke spotřebnímu koši. Praktická část práce je zaměřena na vývoj jednotlivých skupin spotřebního koše v letech 1999 aţ 2008, strukturu spotřebního koše v regionech a srovnáním spotřebního koše SR s koši ČR a EU. Vývoj struktury byl vyhodnocen pomocí analýzy jednotlivých částí spotřebního koše. Práce obsahuje doporučení pro občany, firmy a také pro samosprávu. Klíčová slova spotřebitel, spotřební koš, výdaje, spotřebitelská cena, Slovensko

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce

9

3

Metodika

10

4

Literární rešerše

11

5

4.1

Spotřební koš............................................................................................... 11

4.2

Výdaje a spotřeba ........................................................................................ 16

4.3

Vyuţití spotřebního koše pro statistické účely ......................................... 17

4.4

Hospodářská situace na Slovensku ........................................................... 19

4.5

Metoda tvorby spotřebního koše v SR...................................................... 24

Vývoj struktury spotřebního koše na Slovensku

28

5.1

Potraviny a nealkoholické nápoje ............................................................. 29

5.2

Alkoholické nápoje a tabák ........................................................................ 31

5.3

Oděvy a obuv .............................................................................................. 32

5.4

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva .............................................. 34

5.5

Nábytek, bytové vybavení a běţná údrţba domu .................................... 36

5.6

Zdravotnictví .............................................................................................. 38

5.7

Doprava....................................................................................................... 39

5.8

Pošta a telekomunikace ............................................................................. 40

5.9

Rekreace a kultura ...................................................................................... 41

5.10 Vzdělání ...................................................................................................... 43 5.11 Hotely, kavárny a restaurace ..................................................................... 43 5.12 Různé výrobky a sluţby ............................................................................. 45 5.13 Rozdíly ve struktuře spotřebního koše v různých regionech Slovenska 46 5.14 Vývoj spotřebního koše na Slovensku před zavedením a po zavedení eura ............................................................................................................. 48 5.15 Srovnání struktury spotřebního koše ve vybraných zemích ................... 49 5.16 Faktory ovlivňující strukturu spotřebního koše ....................................... 51

Obsah

7

5.17 Návrhy a doporučení .................................................................................. 57 6

Diskuse

59

7

Závěr

61

8

Použité zdroje

64

9

Přílohy

68

Úvod

8

1 Úvod V dnešní době téměř kaţdý zákazník sleduje cenu výrobků a sluţeb, které nakupuje. Ceny se v čase mění a je proto vhodné je sledovat. Kaţdý spotřebitel ovšem nemůţe sledovat změny cen sám a proto tyto ceny a změny v cenách sledují statistické úřady v kaţdé zemi. Mění se také spotřeba obyvatel v čase, výběr produktů vhodných ke spotřebě a také četnost nákupů některých produktů. Na Slovensku se touto problematikou zabývá Štatistický úrad Slovenskej republiky. Sledování cen není nahodilé, ale sledují se výdaje domácností na různé statky a ceny se kontrolují u statků, které domácnosti nejčastěji nakupují. Statistický úřad na Slovensku má několik důleţitých úloh. Zjišťuje, zpracovává a zveřejňuje různá data. Určuje metody zjišťování dat, určuje metodiku vedení systémů národních účtů, vypracovává analýzy sesbíraných dat, spolupracuje s mezinárodními organizacemi při zavádění různých standardů v oblasti statistiky, organizuje výzkumy veřejného mínění o sociálně-ekonomických otázkách, vydává různé statistické publikace a v neposlední řadě plní specifickou úlohu v oblasti příprav voleb a referend a při zpracování jejich výsledků. Údaje zjištěné při shromaţďování dat ovšem neslouţí pouze pro zjišťování ukazatelů v dané zemi, ale vyuţívají se i v rámci Evropské unie, která ovlivňuje i jejich metodiku sběru. Sledování vývoje struktury spotřebního koše je důleţitá pro porovnávání v rámci Evropské unie a přináší poznatky, které vyuţívá jak celé společenství, tak vlády jednotlivých států.

Cíl práce

9

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce bude analyzovat vývoj a strukturu spotřebního koše na Slovensku. Analýza bude provedena z údajů poskytnutých Slovenským statistickým úřadem (Slovenský štatistický úrad), který je nejvyšším statistickým orgánem na Slovensku. K naplnění hlavního cíle práce bylo stanoveno několik dílčích cílů, které budou důleţité pro objasnění struktury a vývoje spotřebního koše na Slovensku.  Vývoj struktury spotřebního koše v čase.  Vývoj spotřebních výdajů na jednotlivé skupiny spotřebního koše.  Sledování vývoje spotřebitelských cen v čase.  Porovnání rozdílů ve spotřebním koši mezi regiony Slovenska.  Zjištění rozdílů ve struktuře spotřebního koše před a po zavedení eura.  Srovnání struktury spotřebního koše ve Slovenské republice, České republice a v Evropské unii.

Bakalářská práce je dílčím příspěvkem k výzkumnému záměru, id. Kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

Metodika

10

3 Metodika V rámci této bakalářské práce bude nejprve na základě odborné literatury sepsána teoretická část, zaměřující se na objasnění a vysvětlení několika důleţitých pojmů a skutečností, spotřební koš z pohledu ekonomie a z pohledu marketingu, výdaje a spotřeba, vyuţití spotřebního koše pro statistické účely, informace o hospodářství Slovenské republiky, tvorba spotřebního koše na Slovensku. K naplnění cíle práce budou vyhledána relevantní data zahrnující: strukturu peněţních výdajů obyvatel SR na jednotlivé skupiny spotřebního koše, spotřebitelské ceny vybraných zástupců spotřebitelského koše, regionální strukturu spotřebitelských košů jednotlivých krajů SR, strukturu spotřebitelského koše v EU, strukturu spotřebitelského koše v ČR. Pro zachycení vývoje a struktury spotřebního koše budou pouţity informace získané ze zdrojů Slovenského Štatistického úradu. Data jsou sledována v období od roku 1999 do roku 2008. Vývoj struktury výdajů bude sledován na dvou skupinách domácností, a to: domácnosti zaměstnanců a domácnosti nepracujících důchodců. Domácnost se pro tyto účely definuje jako „osoby, které mají společné trvalé bydlení a společné úhrady důleţitých výdajů na chod domácnosti. Členem domácnosti je i osoba, která není s ostatními členy spojena příbuzenským vztahem, ale bydlí trvale s ostatními v jednom bytě a zúčastňuje se úhrady výdajů.“ (Štatistický úrad: Štatistické ročenky SR) Mezi zaměstnance řadíme osoby pracující za mzdu, plat nebo jiný druh odměny v soukromém nebo státním podniku, zemědělském druţstvu, jiné druţstevní organizaci nebo u jiného zaměstnavatele. Nepracující důchodce můţeme definovat jako osoby, které pobírají starobní důchod a nejsou zaměstnané. Struktura výdajů spotřebitelů byla sledována pomocí čistých výdajů, které jsou přepočítané jako suma výdajů za spotřební zboţí a sluţby a ostatní čisté výdaje. Neobsahují daň z příjmů a povinné příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Dále budou sledovány spotřebitelské ceny u vybraných výrobků či sluţeb. A v dalších částech budou také pouţita data od Českého Statistického úřadu a od Eurostatu. Pouţitá data budou zpracována s vyuţitím PC (program Microsoft Excel) a dále budou komentovány změny ve sledovaných údajích mezi jednotlivými roky.


11

4 Literární rešerše K naplnění cíle bakalářské práce je nezbytné se nejprve seznámit s pojmy spotřební koš, výdaje a spotřeba. Dále jsou důleţité informace o vyuţití spotřebního koše pro statistické účely a v neposlední řadě také informace o Slovenské republice a metody tvorby spotřebního koše v této zemi.

4.1

Spotřební koš

Spotřební koš se dá popsat jako určitá mnoţinu statků a sluţeb, které nakupují spotřebitelé během roku pro uspokojení svých potřeb. Tuto mnoţinu pravidelně sledují statistické úřady. Sloţení tohoto koše se v průběhu doby mění. 4.1.1

Spotřební koš z ekonomického hlediska

Kaţdý člověk má svoje potřeby, které v průběhu svého ţivota potřebuje uspokojit. Své potřeby uspokojuje tím, ţe nakupuje různé ekonomické statky, jeţ jsou určeny právě k uspokojování určitých potřeb. Ekonomické statky člověk nakupuje na trhu výrobků a sluţeb, kam vstupuje v roli spotřebitele a je na straně poptávky. Na druhé straně stojí firmy se svojí nabídkou. Svoje potřeby spotřebitel uspokojuje tím, ţe kupuje statky v různých kombinacích, neboli si vytváří svůj osobní spotřební koš. Spotřební koš si spotřebitel sestavuje podle toho, kolik statků chce koupit a jaké statky chce koupit. Při výběru je ovšem omezen několika kritérii. Prvním z omezení je jeho disponibilní důchod, tj. kolik peněz můţe pouţít k nákupům statků. Dále musí brát na zřetel své fyzické a časové moţnosti, tzn., ţe nemůţe být v jednu chvíli současně na dvou místech a ţe si nemůţe koupit všechny statky. Dále je ovlivněn i cenou nakupovaného zboţí a nakonec také svými vlastními preferencemi. Pro spotřebitele je při koupi statku důleţitá funkce statku a uţitek, který mu daný statek při spotřebě přinese. Uţitečnost si spotřebitel ověří aţ při spotřebě statku. Jelikoţ v reálném ţivotě musíme nejdříve statek zakoupit a aţ po té teprve zjistíme, jaký uţitek nám přinesl, je nutné nejdříve vycházet z předpokládané uţitečnosti. Volba spotřebitele je pokaţdé rozhodováním mezi několika spotřebními koši a porovnáváním jejich uţitečnosti. Porovnává je při tom z hlediska vlastních preferencí. (Frank, Bernake, 2003; Klíma, 2006; Macáková, 2007; Soukup, 2007)


12

V modelovém případě vychází ekonomické teorie z několika předpokladů, z předpokladu racionálního chování spotřebitele a z tzv. axiomů:  “Axiom úplnosti srovnání – pro kaţdé dva soubory zboţí A a B platí, ţe spotřebitel preferuje A před B, B před A nebo jsou tyto soubory indiferentní.  Axiom tranzitivity – pro kaţdé tři koše A, B, C platí, ţe je-li preferován A před B a B před C, potom je A preferován před C.  Axiom nenasycenosti – jestliţe koš A obsahuje více jednoho statku zboţí neţ koš B a minimálně stejné mnoţství jiného zboţí jako B, pak je koš A preferován před košem B.“ (Vlček, 2005, str. 122) Uţitečnost je podle jedné skupiny ekonomů měřitelná (kardinalistická teorie), podle druhé skupiny však měřitelná není, ale spotřebitel je schopen uţitečnost několika statků mezi sebou porovnávat (ordinalistická teorie). Ekonomické teorie dále také uvádí, ţe s postupným uspokojováním určité potřeby klesá uţitečnost statků. Toto je formulováno v zákonu klesajícího mezního uţitku. Ten to zákon říká, ţe mezní uţitek je roven poslední spotřebovanou jednotkou určitého statku. Dále také můţeme měřit celkovou uţitečnost statku, která vyjadřuje celkovou míru uspokojení spotřebitele. Hlavním cílem spotřebitele je tedy maximalizace uţitku spotřebováváním určitých statků. (Vlček, 2005; Klíma, 2006, Soukupová 2008) Kardinalistická teorie užitku Kardinalistická teorie uţitku předpokládá přímou měřitelnost uţitku. Spotřebitel, který vybírá mezi určitými statky, přesně ví, jaký uţitek mu daný statek přinese. Můţe si tedy určit, jestli je cena statku vyšší nebo rovna uţitku, který mu daný statek přinese. Celkový uţitek ze spotřeby statku stoupá aţ do chvíle, kdy je spotřebitel nasycen, kdy jsou uspokojeny jeho potřeby. To ovšem neplatí pro mezní uţitek ze spotřeby statku. Mezní uţitek klesá s rostoucí spotřebou. Spotřebitel nakupuje statek pouze do doby, kdy je cena poslední spotřebované jednotky rovna meznímu uţitku z této jednotky. Spotřebitel ovšem nenakupuje pouze jeden statek, takţe musí porovnávat a rozhodovat mezi několika statky naráz. Svůj uţitek tak maximalizuje, kdyţ svůj důchod rozdělí mezi statky tak, aby dosáhl co nejvyššího uspokojení z peněz vynaloţených na kaţdý statek. Spotřebitel tedy hledá svoji rovnováhu. „Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních uţitků všech nakoupených zboţí ve vztahu k jejich cenám.“ (Vlček, 2005, str. 130)


13

Ordinalistická teorie užitku Tato teorie vychází z předpokladu, ţe uţitečnost není přímo měřitelná, ale ţe spotřebitel je schopen porovnat uţitečnost různých kombinací navzájem, tuto teorii dnes preferuje většina ekonomů. Ordinalistická teorie pro zjednodušení uvaţují volbu mezi kombinacemi dvou statků. Tento předpoklad nám znázorňuje tzv. kopec uţitku. Pro grafické znázornění je důleţitý axiom nepřesycení.

Obr. 1

Kopec uţitku – celkový uţitek statků X a Y

[Zdroj: Vlastní práce]

Z rozboru obrázku lze zjistit, ţe stejného uţitku je moţno dosáhnout různými kombinacemi mnoţství statků X a Y. Tyto kombinace se ve dvourozměrném prostoru vyjadřují indiferenčními křivkami.

Obr. 2

Indifereční křivky



14

Celková spotřeba spotřebitele je také omezena jeho disponibilním důchodem a trţními cenami uvaţovaných statků – rozpočtové omezení, linie rozpočtu. Těmito faktory je poté určeno, na jaký spotřební koš spotřebitel dosáhne a na který jiţ prostředky nemá.

Obr. 3

Rozpočtové omezení


Spotřebitel tak hledá svoji rovnováhu, která nastává ve chvíli, kdy se křivka spotřebního koše dotkne křivky rozpočtového omezení.

Obr. 4

Rovnováha spotřebitele


Rovnováha spotřebitele se ovšem dá snadno měnit. Mezi faktory měnící tuto rovnováhu kromě změny disponibilního důchodu také změny cen jednoho z produktů. Změna ceny jednoho statku totiţ povede k vzniku nové křivky rozpočtového omezení. Spotřebitel tedy reaguje na změny cen zboţí tím, ţe si vybírá jiné kombinace statků, kterými maximalizují své potřeby.


4.1.2

15

Spotřební koš z pohledu marketingu

V marketingu jiţ na rozhodování spotřebitele nepůsobí pouze funkce a uţitečnost statku. Také spotřebitel nerozhoduje mezi dvěma statky (zjednodušení neoklasiků) se stejnou uţitečností jen podle ceny, ale i podle dalších aspektů. Na spotřebitele působí i různé marketingové podněty, které vyvolávají různé reakce (cena, místo, propagace). Dále na spotřebitele působí i faktory, které obchodník nemůţe ovlivnit. Mezi tyto faktory řadíme faktory kulturní, sociální, osobní a psychologické. Kulturní faktory spotřebitele ovlivňují nejvíce. Zahrnují společnost a kulturu, ve které spotřebitel vyrůstá a ţije, ovlivňují také jeho záliby. Kulturou rozumíme ţivotní prostředí, které je tvořeno souborem prvků a vztahů mezi nimi. Do kultury řadíme jak prvky hmotné (spotřební statky, díla architektury), tak i prvky nehmotné (sociální normy, poznatky, ideje, sociální instituce). Právě nehmotné vlivy mají významný vliv na rozhodování. Hlavní prvky, které spotřebitele ovlivňují, jsou spotřební zvyky (co člověk jí), pracovní poznatky, jazyk, hodnoty. Kulturní vlivy jsou dynamické povahy a v čase se mění. V posledních letech to jsou trendy sbliţování kultur, změny hodnot, péče o zdraví a ţivotní prostředí. Důleţitým kulturním faktorem je také rozvrstvení spotřebitelů do společenských vrstev. Příslušníci různých vrstev se liší např. různými poţadavky na bydlení, na stravování, na rekreaci a volný čas. Odlišují se také pouţíváním různých dopravních prostředků a vyuţíváním různých zdrojů informací a médií. Příslušníci určité vrstvy mají zpravidla podobné názory, zájmy a jednání. (Turčínková, 2007; Foret, 2005) Mezi kulturní faktory se řadí také subkultury, jako jsou např. národnostní skupiny, náboţenské skupiny, rasové skupiny a také zeměpisné oblasti. Subkultura představuje číst kultury, kterou tvoří lidé s podobným systémem hodnot (menšiny v určitých městech, zemích apod.). Sociální faktory jsou charakterizovány především vlivem skupin v okolí spotřebitele. Skupiny pomáhají jednotlivcům v rozvoji, mají vliv na jejich chování a to i při nákupním rozhodování. Referenční skupiny ovlivňují spotřebitele nejvíce, ovlivňují zejména volbu produktů a značek. Hlavními skupinami jsou rodina, přátelé, sousedé a spolupracovníci. Spotřebitele také ovlivňují skupiny, do kterých by rád patřil (tzv. aspirační) a také skupiny neţádoucí. Základní skupinou je pro kaţdého jeho rodina. Pro mladého jedince jsou důleţité názory a postoje rodičů. V dospělosti ovlivňuje jedince bezprostředně jeho vlastní rodina (manţelka/manţel, děti). Při nákupním chování vlastní rodiny jiţ dochází ke společnému rozhodování. V některých oblastech je domi-


16

nantní zpravidla rozhodování muţe (auto, spotřebiče), v některých je dominantní rozhodování ţeny (nábytek, koberce). Osobní faktory ovlivňující rozhodování jsou zejména věk, zaměstnání, ekonomické podmínky, ţivotní styl, osobnostní charakteristiky a období ţivotního cyklu. Psychologické faktory jsou velice různorodou oblastí. Patří sem zejména vnímání, učení, postoje a motivace. (Heczková 2004; Kotler, 1997) Spotřebitele tedy ovlivňuje i značka produktu, doporučení okolí, prestiţ výrobku, reklama a i sluţby spojené s určitým produktem. Můţeme také identifikovat 5 druhů spotřebitelského chování: iniciátor (první přijde s návrhem koupit nějaký produkt), ovlivňovatel (jeho názory a doporučení ovlivňují rozhodnutí), rozhodovatel (provede kupní rozhodnutí), kupující (provede vlastní nákup) a uţivatel (pouţívá koupený produkt). (ČZU PEF; Ţák, 1999)

4.2 Výdaje a spotřeba Pro zjišťování výše spotřebního koše jsou také důleţité výdaje domácností (spotřebitelů) na spotřebovávané statky. Spotřebitele můţeme definovat jako: „všechny ekonomické entity podílející se na spotřebě. V mikroekonomii je spotřebitel obvykle prezentován jako jednotlivec, ale ve skutečnosti se v roli spotřebitelů objevují i domácnosti, skupiny jednotlivců, instituce a dokonce i stát.“ (Ţák, 1999, str. 661) Výdaje jsou nejčastěji úbytkem peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů. Spotřebou pak rozumíme konečné uţití produktů s cílem uspokojit aktuální potřeby. Spotřeba jednotlivce (i skupin) je závislá na výši aktuálního disponibilního důchodu. S růstem důchodu spotřeba statků roste, ovšem tento růst je pomalejší, neţ je růst důchodu. Spotřebitel tedy nemusí všechny své příjmy vynaloţit na nákup statků, ale mohou mu nějaké prostředky zůstat pro další účely. Tyto prostředky jsou označovány jako úspory. Jedním z motivů tvorby úspor můţe být pro spotřebitele i snaha zvýšit svou budoucí spotřebu. (Soukupová, 2008, Ţák, 1999) Pro statistické účely můţeme rozlišit výdaje hrubé, čisté a spotřební. Hrubé výdaje obsahují spotřební výdaje a ostatní hrubé výdaje. Čisté výdaje zahrnují spotřební výdaje a ostatní čisté výdaje. Spotřební výdaje zahrnují sumu výdajů za zboţí a sluţby. Dělí se podle účelu, na které byly vynaloţené – potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, oblečení a obuv, bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva, nábytek, bytové vyba-


17

vení a běţná údrţba domu, zdravotnictví, doprava, pošta a telekomunikace, rekreace a kultura, vzdělávání, hotely, kavárny a restaurace, různé zboţí a sluţby. Ostatní hrubé výdaje zahrnují platby nespotřebního charakteru, jako jsou daně z příjmů, majetku, povinné pojištění, peněţní dary mimo domácnost, splátky půjček, nákup akcií a obligací, velké výdaje na opravy domů a bytů (statistický úřad Slovenské republiky řadí do této kategorie výdaje nad 30 000 SK = 1000 Eur). Ostatní čisté výdaje jsou získány z ostatních hrubých výdajů po odečtení daně z příjmů a povinného osobního pojištění. (Štatistický úrad SR – Metodické vysvětlivky 2007)

4.3 Využití spotřebního koše pro statistické účely Pro většinu spotřebitelů hraje cena statků významnou roli. Ceny se ovšem v průběhu času mění, ať uţ vlivem inflace nebo změnou cen surovin apod. Změny cen a ceny statků v průběhu času měří na Slovensku i v České republice statistické úřady. Změny cen v čase nám pomáhají měřit inflaci. Pro měření těchto cen jsou pouţívány různé metody, tzv. cenové indexy 4.3.1

Cenové indexy

„Všechny pouţívané indexy jsou indexy výběrové, tzn., ţe jsou tvořeny z cen předem vybraných statků, tzv. reprezentantů. Individuální indexy cen reprezentantů jsou agregovány do souhrnných indexů skupin reprezentantů a poté do souhrnného indexu celého souboru.“ Pro stálé váhy se pouţívají strukturní ukazatele hodnoty jednotlivých reprezentantů nebo jejich skupin v základním období, tzv. nultého, nebo bazického období. (Klíma, 2006, str. 81) Míra inflace (tedy i změna cenové hladiny) je počítána na základě tzv. indexu spotřebitelských cen (consumer price index CPI). Jde o tzv. Laspeyresův index, protoţe pouţívá po určitou dobu stálé váhy výchozího období.

pt

p p q CPI  p q 0

0

0

0

 100

0

Pt = cena i-tého reprezentanta v sledovaném období P0 = cena i-tého reprezentanta v základním období p0q0 = stálá váha i-tého reprezentanta nebo skupiny reprezentantů


18

„Tímto vzorcem měříme tzv. čisté cenové změny, které nejsou ovlivněny změnou struktury, sortimentu a mnoţství produkce v čase, např. sezónními změnami.“ (Klíma, 2006, str. 82) Výsledný index spotřebitelských cen je vytvořen váţeným aritmetickým průměrem změn cen jednotlivých oddílů. Dalším pouţívaným indexem je index spotřebitelských cen, který bývá specifikován pro různá odvětví ekonomiky, pracuje také s fixními vahami. Pro měření změny cen se také pouţívá cenový deflátor, tzv. Paascheho index, který je počítán na základě mnoţství v běţném období. Měří tedy změnu ceny při stejném mnoţství zboţí.

Ip 

pq p q

1 1 0 1

Důleţitým měřítkem je v poslední době také harmonizovaný index spotřebitelských cen. Tento index začala Česká i Slovenská republika pouţívat po vstupu do EU. Tento index je pro Evropskou centrální banku (ECB) podstatným kritériem pro určení cenové stability v EMU a je také součástí Maastrichtských kritérií. (Soukup, 2007). Tento index umoţňuje vyrovnávat rozdíly, které existují mezi národními indexy. Tento index se řadí mezi indexy Laspeyresova typu a měří tedy změnu ceny bez ohledu na mnoţství. Mezi důleţité cenové indexy můţeme dále zařadit index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací a index trţních sluţeb. 4.3.2

Inflace

Inflace můţe být definována jako růst cenové hladiny. Inflaci vyjadřujeme pomocí míry inflace, pro jejíţ zjišťování se pouţívá různých cenových indexů. (Liška 2002) Indexy spotřebitelských cen měří průměrnou hladinu cen, naproti tomu inflace měří změny cenové hladiny. Míra inflace je změna cenové hladiny vyjádřená v procentech. Míra inflace sniţuje kupní sílu peněz, a tedy ovlivňuje i to, jaké mnoţství statků si spotřebitel můţe dovolit koupit. Existuje více druhů ukazatelů inflace, jako jsou např. měsíční míra inflace, meziroční inflace nebo také průměrná roční inflace. Měsíční míra inflace ukazuje změnu cenové hladiny v určitém měsíci oproti měsíci bezprostředně předcházejícímu. Meziroční míra inflace ukazuje změnu cenové hladiny v určitém měsíci oproti stejnému měsíci v předchozím roce. A nakonec průměrná míra inflace ukazuje průměrnou inflaci za určitý rok.


19

Podle vývoje cenové hladiny můţeme rozeznat tři druhy inflace. Jsou to inflace mírná, pádivá a hyperinflace. Pro ekonomiku je přijatelná pouze mírná inflace, protoţe při této inflaci dobře funguje finanční systém a netvoří se zde nijaké zvláštní problémy. Důleţité jsou pro nás ovšem i důsledky inflace. Inflace negativně ovlivňuje mzdy, protoţe klesá kupní síla peněz. Dále inflace ovlivňuje i peněţní operace, jako jsou např. půjčky a různé úvěry, kde jsou reálné úrokové sazby sniţovány právě mírou inflace. S inflací jsou také spojeny pojmy jako je deflace (opak inflace), stagflace (stav, kdy je míra inflace vysoká a zároveň je v ekonomice vysoká nezaměstnanost) a dezinflace (sniţování míry inflace). (Soukup 2007; Klíma 2006)

4.4 Hospodářská situace na Slovensku Tato práce se bude zabývat změnami spotřebního koše na Slovensku. Je tedy nutné mít informace o slovenském hospodářství, sloţení obyvatel a jeho koupěschopnosti. 4.4.1

Slovenská republika obecně

Slovenská republika je demokratický stát ve střední Evropě s parlamentním systémem. Sousedí s Českou republikou, Polskem, Ukrajinou, Maďarskem a Rakouskem. Je členem Evropské Unie, NATO, UNESCO, OEDC, OBSE, CERN, WHO, INTERPOL a OSN. Oficiálním jazykem je slovenština. Hlavním městem Slovenska je Bratislava, další významná sídla jsou Trnava, Nitra, Ţilina, Trenčín, Banská Bystrica, Prešov a Košice. Slovensko se dělí na 8 krajů a 79 okresů. Ve velkých městech bydlí 57 % obyvatel. (Geografie Slovenska, 2009)


20

Obr. 5

Kraje Slovenské republiky

4.4.2

Obyvatelstvo

[Zdroj: Portréty regionů]

Slovensko má zhruba 5,5 milionu obyvatel, v hlavním městě bydlí přibliţně půl milionu obyvatel. Obyvatelstvo tvoří z 85 % Slováci, dále zde ţijí Maďaři, Romové, Češi, Poláci a Ukrajinci. Ačkoliv Slovensko nemá státem uznané oficiální náboţenství, je většina obyvatel křesťany, nejvíce je zde katolíků a evangelíků. Bez víry je něco málo přes 10 % obyvatel. Průměrný věk se v posledních letech zvyšuje, v roce 2007 to bylo téměř 38 let. Tab. 1 Počet obyvatel na Slovensku

1940 3 553 461

1950

1960

1970

1980

3 463 446 3 994 270 4 528 459 4 984 331

1990

2000

2009

5 297 774 5 400 679 5 416 958

[Zdroj: Štatistický úrad SR, zpracováno autorem]

Ekonomicky aktivních je zhruba 60 % obyvatel (jako ekonomicky aktivní obyvatele bereme obyvatele ve věku 15-64 let, kteří patří mezi pracující v civilním sektoru, nezaměstnané nebo příslušníky ozbrojených sloţek). Průměrná mzda činila v roce 2009 přibliţně 744,82 EUR (22439 Sk). Z ekonomicky aktivních obyvatel jich má 14 % vysokoškolské vzdělání, 29 % středoškolské, učňovské 44 % a pouze základní vzdělání má 12 %. Bez vzdělání nebo bez zjištěného vzdělání je 1 % obyvatel. (údaje z roku 2001, Ekonomicky aktivní obyvatelstvo) Koupěschopnost obyvatel Slovenska je ovlivněna výší mzdy, která je oproti ostatním zemím eurozóny velice nízká. V některých zemích EMU je průměrná hrubá mzda i přes 3000 Eur, většinou je však průměrná měsíční hrubá mzda v EU něco přes 2000 Eur. (Štatistický úrad SK, Europe in figures, 2009)


21

Tab. 2 Výše průměrné mzdy v EU v roce 2009 v Eurech Dánsko

Lucembursko

4 040 Finsko

3 877 Irsko

3 049 Česko

Německo 3 662 Švédsko

2 881 Estonsko

925

Nizozemí 3 530

829

Itálie

2 736

Slovensko 714

692

Velká Br.

3 221 Řecko

2 183

Polsko

731

Rakousko

3 391

Francie

2 831 Maďarsko

Belgie

3 127 Španělsko

2 175 Lotyšsko 678

1 900 Litva 628

[Zdroj: Finance.cz, zpracováno autorem]

Průměrná mzda ovšem neukazuje, kolik většina obyvatel vydělává, např. v roce 2006 byla průměrná mzda 18 671 Sk, ovšem nejčastěji vyplácená mzda (tzv. modus) se pohybovala v tomto roce kolem 15 000 Sk. Většina obyvatel měla v tomto roce mzdu pod 15 125 Sk (medián hrubých mezd v tomto roce). (Štatistický úrad SR) Tab. 3 Vývoj průměrné mzdy na Slovensku

Rok Sk Eur

2003 14 365 -

2004 15 825 -

2005 17 274 -

2006 18 761 622,75

2007 20 146 668,72

2008 21 782 723,03

2009 22 439 744,82

[Zdroj: Štatistický úrad SR, zpracováno autorem]

Průměrný věk se v posledních letech zvyšuje, v roce 2008 to bylo téměř 38,5 roku. Statistický úřad předpokládá, ţe průměrný věk obyvatel Slovenské republiky bude do roku 2025 zhruba 42 let. Obyvatelstvo bude stárnout z důsledku poklesu přirozeného přírůstku. 4.4.3

Hospodářství a průmysl

Slovenské hospodářství prošlo v 90. letech 20. století (stejně jako české hospodářství) velikou transformací, zahrnující změny vlastnických poměrů, navazování vztahů se zahraničím, získáváním nových technologií pro výrobu a zpracování. Po transformaci klesl na Slovensku význam některých částí průmyslu. Převáţně se jednalo o průmysl těţební. Vzrostl ovšem význam jiných částí. Nejvíce narostl význam automobilového průmyslu, díky investicím ze zahraničí a umístěním části výroby právě na Slovensko (hlavně automobilky Kia, PSA a Volkswagen). Dále je na Slovensku rozvinutý i elektrotechnický průmysl. Ze zahraničních firem zde mají výrobu Sony a Samsung. Důleţitou součástí průmyslu je také doprava a dopravní infrastruktura. Slovensko má hustou síť silnic i ţeleznic, ovšem dálniční síť není nejlépe rozvrţena


22

a jejich 316 km není dostačujících, coţ ovlivňuje i rozvoj průmyslu. Slovensko má dále mezinárodní letiště M.R.Štefánika v Bratislavě, které je v zemi největší a má nejvyšší význam pro mezinárodní dopravu v této zemi. Ve velkých městech je důleţitá hromadná doprava, která napomáhá usnadnění provozu v těchto městech. Slovensko patří, i přes poklesy těţby po transformaci, mezi důleţité zásobovatele magnezitem, je zde přibliţně 10 % celosvětové zásoby, coţ řadí Slovensko na 4. místo ve světě v rozsahu těţby. Těţí se zde také ţelezná ruda. Na Slovensku je nerovnoměrné rozdělení průmyslu. Většina velkých měst se nachází v západní části republiky, kde se rovněţ soustřeďuje většina velkých firem. (Regionální geografie Slovenska, 2009) Slovensko se od 1.1.2009 stalo členem Evropské měnové unie a jako svoji měnu přijalo Euro. Kurz pro přepočet Eura oproti Slovenské koruně je 30,126 Sk za 1 Eur. (Národná banka Slovenska) Struktura HDP HDP představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích. Představuje tak hodnotu výrobků a sluţeb vyrobených na území Slovenska za dané období – tedy i zahraničními subjekty. Po transformaci v 90. letech výrazně klesl význam jistých sloţek v HDP. Sníţil se význam zemědělství, těţby nerostných surovin, strojírenství a naopak vzrostl význam sluţeb a obchodu. V současné době se obchod a komerční sluţby podílí na HDP z 32 %, průmysl z 24 %, doprava a telekomunikace z 10 %, stavebnictví z 5 %, zemědělství z 3,6 % a ostatní z 25 %. (Regionální geografie Slovenska, 2009) Zemědělství V dnešční době je zemědělsky vyuţíváno přibliţně 50 % rozlohy Slovenska, orná půda tvoří 60 % ze zemědělské půdy. Hlavními plodinami pěstovanými na Slovensku jsou obiloviny, které jsou pouţívány jako krmiva pro dobytek i jako významná potravinářská surovina. V jiţních regionech se také pěstuje vinná réva, avšak výměra plochy pro vinice stále klesá. Ţivočišná produkce zajišťuje pro Slovensko důleţité potraviny a suroviny, v současné době se ovšem potýká s problémem sniţování počtu hospodářských zvířat. Je to důsledek sniţování spotřeby ţivočišných produktů. V roce 2004 pracovalo v zemědělství cca 90 tisíc osob, coţ je značný pokles oproti stavům před rokem 1990. V roce 1989 pracovalo v zemědělství přes 300 000 lidí. (Vývoj priemerného evidenčného počtu zamestnancov, 2006)


23

Obchod a služby Slovensko zaţilo po transformaci velký rozvoj obchodu a sluţeb a také významné změny ve vlastnických vztazích. Sektor sluţeb patří na Slovensku mezi jedny z nejvíce se vyvíjejících oblastí. Sluţby zabezpečují denní potřeby obyvatel, jsou velice vázány na cestovní ruch. V minulosti byly sluţby velice opomíjené, avšak v současnosti se díky trţnímu prostředí tento sektor radikálně změnil. Sluţby jsou v současnosti významnou součástí terciárního sektoru a významně se podílí na tvorbě HDP (32 %). Důleţitou součástí sluţeb je i síť zdravotnických zařízení. Tato síť je tvořena nemocnicemi, odbornými léčebnými ústavy a přírodními léčebními lázeňskými zařízeními. Po transformaci na Slovensku vznikla také rozsáhlá síť soukromých lékáren. Pošty a telekomunikace jsou další nedílnou součástí sluţeb. Na území Slovenska je v současné době kolem 1500 pošt, coţ zajišťuje slušnou obsluţnost na celém území. Po transformaci ekonomického systému zaznamenaly rozmach také telekomunikační technologie a sluţby s nimi spojené. Na Slovensku rovněţ působí několik mobilních operátorů, coţ také zapříčinilo pokles počtu veřejných telefonních budek. Pro spotřebitele jsou také důleţité banky, ve kterých můţe uchovávat dočasně nepotřebné prostředky a díky bankám také platit různé jiné sluţby. Tato oblast sluţeb také podléhá přísné kontrole státu. V oblasti obchodu byla změna hlavně v oblasti privatizace, liberalizace obchodu a deregulace cen. Hlavně malé obchodní provozovny získaly soukromé majitele. Později začalo docházet ke koncentraci a internacionalizaci obchodních aktivit. Začaly se zde také objevovat první super a hypermarkety, které jsou spolu s nákupními centry lokalizovány převáţně na periferiích velkých měst. Na sluţby vázaný cestovní ruch je pro Slovensko veliče důleţitý. Je zaměřen především na oblasti hor a také na lázeňská střediska. Horské oblasti lákají turisty převáţně v zimě na sjezdové a běţecké lyţování. Nejvýznamnějšími oblastmi pro lyţování jsou Vysoké a Nízké Tatry a také Malá a Velká Fatra. Horské oblasti jsou navštěvovány i mimo zimní sezónu. Tyto oblasti jsou vhodné pro pěší turistiku. Lázeňská střediska lákají na své termální léčivé prameny, nejznámější jsou Trenčianske Tepllice, Rajecké Teplice a další. Slovensko se také snaţí přilákat turisty na svoji lidovou architekturu, které je v posledních letech věnována pozornost, a jsou zde vyhlašovány různé památkové rezervace.


4.4.4

24

Rozdíly mezi regiony SR

Slovensko se dělí na 8 krajů, jsou to kraje Bratislavský, Trnavský, Trenčiansky, Nitriansky, Ţilinský, Banskobystrický, Prešovský a Košický. Mezi těmito regiony jsou značné rozdíly. Počty obyvatel se v rámci jednotlivých krajů procentuálně výrazně neliší (od 10 do 14 % z celkového počtu obyvatel). Největší počet obyvatel má ale Prešovský a Košický kraj (804000 a 775000 obyvatel). Nejméně obyvatel mají kraje Trnavský a Trenčiansky (pod 600000 obyvatel). Počty obyvatel jsou také ovlivněny rozlohou kraje, kdy nejvyšší hustotu osídlení má kraj Bratislavský (300 obyvatel/km2) a nejniţší osídlení kraje Banskobystrický a Prešovský (69 a 90 obyvatel/km2). Pro měření výše spotřebního koše na Slovensku je také důleţitá mzda obyvatel a také jejich zaměstnanost, resp. nezaměstnanost. Průměrná mzda na Slovensku byla v roce 2008 určena jako 21 782 Sk (723 Eur). V jednotlivých krajích je ovšem moţné zaznamenat patrné rozdíly. Nejvyšší průměrnou mzdu měli obyvatelé Bratislavského kraje (28 000 Sk), nejniţší průměrnou mzdu měli obyvatelé kraje Prešovského a Banskobystrického (16 440 Sk a 18 076 Sk). V ostatních krajích se průměrná mzda pohybovala okolo 19 000 aţ 20 000 Sk. Míra nezaměstnanosti na Slovensku byla v roce 2008 průměrně 9,6 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Banskobystrickém, Košickém a Prešovském kraji (18,2 %, 13,5 % a 13 %). Nejniţší míra nezaměstnanosti byla v Bratislavském a Trenčianskem kraji (3,6 % a 4,7 %). Míra nezaměstnanosti ovšem nezahrnuje ty obyvatele, kteří práci nehledají a pracovat nechtějí. Statistický úřad Slovenské Republiky počítá mezi nezaměstnané všechny osoby starší 15 let, které současně splňují tři podmínky – ve stanovené době, kdy probíhalo měření, neměli ţádnou placenou práci, aktivně si práci hledali, nebo ji našli a do zaměstnání měli teprve nastoupit, byli schopni nastoupit do práce nejpozději do dvou týdnů. (Štatistický úrad SR - Ukazovatele ekonomického vývoja za regióny)

4.5 Metoda tvorby spotřebního koše v SR Kaţdý stát tvoří spotřební koš pomocí různých skupin statků a těmto statkům přiděluje určitou váhu. Hodnota váhy se udává v promilích, takţe součet vah všech statků se rovná 1000. Přesné sloţení se mezi lety mírně mění, ovšem změny nejsou většinou nijak výrazné. Nejčastěji se změny týkají průmyslových výrobků a elektrotechniky. Změny jsou spojeny s technickým vývojem a tím, co spotřebitelé v dané zemi doopravdy kupují.


25

Skladba slovenského spotřebního koše ve svém rozsahu zahrnuje zhruba 90 % obyvatelstva, jsou to převáţně zaměstnanci manuálně pracující a zaměstnanci nemanuálně pracující, osoby samostatně činné, zemědělci, důchodci a institucionální domácnosti. Zvlášť jsou sestavovány indexy pro všechny domácnosti dohromady, zaměstnance, důchodce, rodiny s nízkými příjmy, zaměstnance s jedním dítětem, zaměstnance se dvěma dětmi a zaměstnance se třemi dětmi. Územně spotřebitelský koš pokrývá městské i venkovské oblasti, i kdyţ ceny jsou zjišťovány převáţně v městských oblastech. Ze spotřebitelského koše jsou vyloučeny výdaje na přímou daň, peněţní dary, herny a všechny nelegální aktivity. Ceny reprezentantů jsou zjišťovány měsíčně, během prvních 20 dní daného měsíce. Ceny paliv jsou zjišťovány 3krát měsíčně. Sledovány jsou ceny, které jsou skutečně placeny obyvatelstvem. Prodejny, ve kterých jsou ceny zjišťovány, jsou vybírány podle kompletnosti rozsahu výrobků, spolupráci cenových informátorů, geografickém určení a typu prodejny. Vybírány jsou prodejny, kde obyvatelstvo obvykle nakupuje. Ceny se měří zvlášť ve 38 regionech, od kaţdého výrobku jsou v regionu zjišťovány ceny v 3 aţ 5 prodejnách, v Bratislavě je těchto prodejen víc. Všechny zjištěné ceny jsou zapisovány do počítače přímo na osmi pracovištích statistického úřadu, odkud jsou data odesílána do centrálního zpracování dat. Váhy jednotlivých produktů jsou vypočítávány ze statistiky rodinných účtů pro rok 2007 (váhy pro rok 2009), upravené podle národních účtů pro tento rok a podle ostatních administrativních zdrojů. Slovenský statistický úřad pouţívá pro výpočet cenových indexů Laspeyresův index. Tímto indexem jsou základní údaje agregovány na několik úrovní. (Štatistický úrad SR: Spotrebitelské ceny, 2009) 4.5.1

Složení spotřebního koše v roce 2009

V roce 2009 se ve spotřebním koši objevilo 709 reprezentantů. V dřívějších letech se počty mírně změnily. Přibyly některé nové poloţky, některé poloţky naopak vymizely a některé poloţky byly nahrazeny poloţkami aktuálnějšími. Např. oproti roku 2005 byl ve spotřebním koši nahrazen VHS přehrávač aktuálnějším DVD přehrávačem. Ze spotřebního koše byly také odstraněny různé jiţ neaktuální sluţby, jako jsou například opravy nábytku nebo např. oprava elektrického vysavače. Přibyly naopak sluţby jako je internet a datové přenosy, ceny soukromého vzdělání, ceny letenek apod. Dále byl do spotřebního koše zahrnut i notebook. Také se kaţdoročně mění např. sledované tarify elektrické energie, coţ je závislé hlavně na poskytovateli této energie, také se mění struktura vybra-


26

ných automobilů (v této kategorii se např. u ojetých aut mění sledovaný rok výroby apod.). (Štatistický úrad SR: Spotrebitelské ceny, 2009) V roce 2009 bylo ve spotřebním koši těchto 12 kategorií (kategorie se dále dělí na 44 tříd a 101 skupin): 1.

Potraviny a nealkoholické nápoje (137 reprezentantů) – např. rýţe, mouka, chléb, pečivo, těstoviny, hovězí, vepřové a kuřecí maso, uzeniny, masné polotovary, ryby, máslo, sýry, vejce, mléčné výrobky, máslo, oleje, rostlinné tuky, sádlo, čerstvé a sušené ovoce, zelenina, cukr, med, dţemy, čokoládové cukrovinky, nečokoládové cukrovinky, zmrzlina, káva, čaj, kakao, minerální vody, sirupy, dţusy apod.

2.

Alkoholické nápoje a tabák (12 reprezentantů) – např. pivo, víno, destiláty, tabák

3.

Oděvy a obuv (92 reprezentantů) – např. materiál na oděvy, dámské a pánské prádlo, dětské a kojenecké prádlo, textilní galanterie, oprava, údrţba a půjčování oděvů, dámské a pánské ošacení, dámská a pánská obuv, dětská obuv, opravy a údrţba obuvi apod.

4.

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva (51 reprezantantů) – např. nájemné, vodné, barvy, laky, stavební potřeby, vodné, stočné, odvoz a likvidace odpadu, elektřina, plyn, uhlí, teplá voda apod.

5.

Nábytek, bytové vybavení a běţná údrţba domu (85 reprezentantů) - např. nábytek, koberce a podlahové krytiny, bytový textil, ledničky, pračky, sušičky, myčky nádobí, vyhřívací a klimatizační přístroje, šicí stroje, malé domácí spotřebiče, opravy spotřebičů, skleněné a keramické výrobky, kovové nádobí a příbory, nářadí pro zahradu, čistící a prací prostředky apod.

6.

Zdravotnictví (40 reprezentantů) – např. léky na předpis, léky bez předpisu, jiné farmaceutické výrobky, sluţby lékařů, pomocné zdravotnické sluţby, nemocniční sluţby apod.

7.

Doprava (73 reprezentantů) - např. nová motorová vozidla, ojetá motorová vozidla, mopedy a motorky, jízdní kola, náhradní díly a příslušenství, pohonné hmoty a maziva, údrţba a opravy prostředků hromadné dopravy, autoškoly, ţelezniční osobní doprava, autobusová osobní doprava, městská hromadná doprava, taxi, letecká osobní doprava apod.

8.

Pošta a telekomunikace (21 reprezentantů) - např. poštovní sluţby, telefonní sluţby, sluţby mobilních operátorů, datové přenosy – internet apod.

9.

Rekreace a kultura (75 reprezentantů) - např. zařízení na příjem, nahrávání, reprodukci zvuku a obrazu, fotografické a optické přístroje, zařízení na


27

zpracování údajů, oprava audiovizuálních a fotografických zařízení, hudební nástroje, hry, hračky a hobby, vybavení pro sport, zahrádkaření, domácí zvířata a chovatelské potřeby, veterinární sluţby, kina, divadla, koncerty, televizní a rozhlasové koncese, knihy, noviny a periodika, kancelářské a kreslící potřeby, dovolené s programem, zahraniční dovolené apod. 10.

Vzdělání (7 reprezentantů) - např. předškolní a základní vzdělání, středoškolské vzdělání, vysokoškolské vzdělání apod.

11.

Hotely, kavárny a restaurace (45 reprezentantů) - např. jídla v restauračních zařízeních, nealkoholické nápoje v restauracích, závodní jídelny, jídelny, ubytovací sluţby apod.

12.

Různé výrobky a sluţby (71 reprezentantů) - např. kadeřnické salony, elektrické přístroje pro péči o tělo, šperky, hodiny, náramkové hodinky a jejich opravy, sociální sluţby, zdravotní pojištění, pojištění spojené s bydlením, pojištění spojené s dopravou, apod.


28

5 Vývoj struktury spotřebního koše na Slovensku Struktura spotřebního koše na Slovensku se ve sledovaném období mezi lety 1999 a 2008 mírně změnila. Změnil se také způsob získávání dat. Do roku 2003 se při sestavování sítě zpravodajů pouţívala kvótní kritéria. 1 V roce 2004 byly údaje získané pomocí náhodných jednotek. Jako opora pro výběr jednotek slouţil soubor všech domácností v trvale obývaných bytech zjištěných při sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2001.

Obr. 6

1

Struktura spotřebního koše zaměstnanců v roce 2008 [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Kraj (8 skupin). Společenská skupina domácností, která se určovala podle sociální příslušnosti osoby v čele domácnosti (5 skupin), čistý peněžní příjem na jedu osobu a měsíc (2 skupiny), počet nezaopatřených dětí v domácnosti s ekonomicky aktivní osobou v čele (4 skupiny), počet členů v důchodcovských domácnostech (2 skupiny) a pohlaví v jednočlených důchodcovských domácnostech. (SŠÚ: Štatistické ročenky)


29

Nejvyšší výdaje zaměstnanců jdou na potraviny a nealkoholické nápoje (20,7 % v roce 2008), dále na bydlení (18 %), dopravu (8,4 %), Rekreaci a kulturu (7,6 %) a na další kategorie jiţ připadá malá část spotřebních výdajů zaměstnanců. U důchodců je struktura spotřebního koše v tomto roce téměř shodná, ovšem na potraviny, bydlení a zdraví vydávají větší podíl z celkových výdajů, zatímco na oděvy, dopravu apod., vydávají méně, neţ zaměstnanci. Vývoj jednotlivých skupin spotřebního koše u zaměstnanců i důchodců bude rozebrán v následujících částech práce.

5.1

Potraviny a nealkoholické nápoje

Potraviny a nealkoholické mají nejvyšší počet sledovaných reprezentantů, statistický úřad jich v této skupině sleduje celkem 137. 5.1.1

Vývoj peněžních výdajů

Peněţní výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje tvoří největší část z čistých spotřebních výdajů. Výše těchto výdajů má klesající tendenci. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje u zaměstnanců se na začátku sledovaného období (v roce 1999) pohybovaly na 26 % z celkových čistých výdajů. V dalších letech je zaznamenán jistý pokles, protoţe v letech 2000 a 2001 klesaly výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje oproti předchozímu roku o více, neţ jedno procento. Mezi lety 2001 a 2002 došlo k mírnému nárůstu. Následoval pokles o půl procenta, v dalším roce následoval opět nárůst o 0,3 %, coţ je největší nárůst ve sledovaném období. V dalších letech opět výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje klesaly. V letech 2007 a 2008 byly výdaje shodné, na úrovni 20,7 %. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje u důchodců mají dlouhodobě také klesající tendenci, i kdyţ je moţné vidět i mírný nárůst. Na začátku sledovaného období činily výdaje na tuto skupinu více neţ jednu třetinu z čistých spotřebních výdajů. Mezi lety 2006 a 2007 narostly výdaje na tuto skupinu o 0,6 procenta. V průměru klesaly výdaje důchodců na potraviny a nealkoholické nápoje zhruba o 1 %, coţ vedlo k celkové změně mezi lety 1999 a 2008 o 8,4 %. Na konci sledovaného období činily tyto výdaje pouze něco málo přes jednu čtvrtinu celkových spotřebních výdajů, konkrétně 26,5 %.


5.1.2

30

Vývoj spotřebitelských cen vybraných zástupců

Spotřebitelská cena tmavého chleba

Obr. 7

Vývoj spotřebitelské ceny tmavého chleba

[Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Spotřebitelská cena tmavého chleba se ve sledovaném období změnila velice výrazně. Zatímco na začátku období byla cena 17,18 Sk, na konci období jiţ byla cena tmavého chleba 37,05 Sk. Cena tmavého chleba tak během 10 let vzrostla o více, neţ 19 Sk, coţ je v přepočtu nárůst na 215 % oproti počátku sledovaného období. Největší nárůst ceny tohoto produktu byl mezi lety 2007 a 2008, kdy cena tmavého chleba vzrostla o téměř 6 korun. Spotřebitelská cena sýru Eidam cihla

Obr. 8

Vývoj spotřebitelské ceny sýru Eidam cihla



31

Spotřebitelská cena sýru Eidam cihla byla v roce 1999 průměrně 139,99 Sk. Ve sledovaném období cena převáţně rostla, i kdyţ můţeme zaznamenat nepatrné sníţení mezi lety 2002 a 2003, mezi lety 2004 a 2005 a mezi 2005 a 2006. Na konci sledovaného období byla spotřebitelská cena eidamu 189,90 Sk za 1 kilogram. Spotřebitelská cena eidamu tak za sledovaných 10 let stoupla téměř o 50 Sk za 1 kg.

5.2 Alkoholické nápoje a tabák Konzumace alkoholických nápojů a spotřeba tabákových výrobků bezesporu patří k naší kultuře. Tato skupina zahrnuje celkem 12 sledovaných reprezentantů. 5.2.1


Výdaje zaměstnanců i důchodců na alkoholické nápoje a tabák se pohybují v posledních 10 letech kolem 3 %. Na začátku sledovaného období činily výdaje zaměstnanců na alkoholické nápoje a tabák 3,2 %, v dalších letech čisté spotřební výdaje na tuto skupinu činily 3 %, pak několik let tvořily 2,7 % z celkových čistých výdajů. Mezi lety 2003 a 2004 byl zaznamenán mírný meziroční nárůst výdajů. V dalších letech výdaje na alkoholické nápoje a tabák činily stále menší část z čistých spotřebních výdajů. V roce 2008 činily tyto výdaje pouze 2,5 %. Výdaje důchodců na alkoholické nápoje a tabák jsou přibliţně na stejné úrovni jako výdaje zaměstnanců. V roce 1999 činily výdaje 3,7 % a ve sledovaném období postupně klesaly. Byl zaznamenán i jistý meziroční nárůst, avšak tyto změny nebyly nijak výrazné. Na konci sledovaného období činily spotřební výdaje důchodců na alkohol a tabákové výrobky 2,6 % z celkových čistých spotřebních výdajů. 5.2.2


Spotřebitelská cena lahvového piva 12° Spotřebitelská cena lahvového piva 12° v posledních 10 letech postupně rostla. V roce 1999 byla tato cena v průměru 11,78 Sk za půl litru. V průměru cena meziročně rostla zhruba o 0,60 Sk ročně. Mezi lety 2004 a 2005 byl zaznamenán pokles ceny lahvového piva o 1,04 Sk. Celkem za sledované období vzrostla cena tohoto produktu o 5,52 Sk na 17,30 Sk za půl litru v roce 2008.


Obr. 9

Vývoj spotřebitelské ceny lahvového piva 12°

32


5.3 Oděvy a obuv Oděvy a obuv tvoří druhou největší skupinu spotřebního koše podle počtu reprezentantů, tato skupina jich má celkem 92. 5.3.1


Spotřebitelské výdaje zaměstnanců na oděvy a obuv činily na začátku sledovaného období 9,2 %. V dalších letech výdaje na tuto skupinu klesaly. Nejmenší výdaje na oděvy a obuv u zaměstnanců byly v letech 2004 a 2006, kdy tyto výdaje byly pouze 5,8 %. V dalších dvou sledovaných letech tyto výdaje nepatrně rostly aţ na hodnotu 6,1 % v roce 2008. Výdaje důchodců na oděvy a obuv byly na začátku sledovaného období 5,7 %. Do roku 2003 je patrný pokles těchto výdajů na hodnotu 3,8 % z celkových čistých spotřebních výdajů. Mezi lety 2003 a 2008 se hodnota spotřebních výdajů důchodců na oděvy a obuv pohybuje mezi 3,8 a 3,9 %. 5.3.2


Spotřebitelská cena dětského trika s krátkým rukávem Na začátku sledovaného období byla cena dětského trika průměrně 125,03 SK za kus. Ve sledovaném období tato cena postupně rostla. V roce 2008 byla cena dětského trika průměrně 210,22 Sk za kus.


Obr. 10

33

Vývoj spotřebitelské ceny dětského trika s krátkým rukávem [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Průměrná cena dětského trika odpovídá běţně prodávaným tričkům, která jsou na Slovensku v prodeji. Ovšem existují i trička s niţšími cenami (např. hypermarket Tesco prodává dětská trička i za 99 Sk), ale také s cenami vyššími v různých obchodech se značkovým textilem. Spotřebitelská cena pánského obleku

Obr. 11

Vývoj spotřebitelské ceny pánského obleku


Spotřebitelská cena pánského obleku v první polovině sledovaného období rostla. Z původní ceny 3896,40 Sk za kus narostla na cenu 4940, 54 Sk za kus v roce 2008. V dalších dvou letech cena pánského obleku klesala a v následujících dvou letech stoupla na hodnotu 4952, 97 Sk za jeden pánský oblek v roce 2008.


34

Vývoj průměrné ceny tohoto výrobku je ovšem jen orientační. Ceny kvalitních obleků se totiţ pohybují mimo tuto průměrnou hodnotu. Např. obleky od firmy Blaţek se pohybují v cenové hladině od 349 do 499 Eur (od 10 514 Sk do 15 033 Sk, ceny z blazek.eu), coţ je minimálně o 5000 Sk více, neţ je průměrná cena. Spotřebitelská cena dámských punčochových kalhot

Obr. 12

Vývoj spotřebitelské ceny dámských punčochových kalhot [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Cena dámských punčochových kalhot se ve sledovaném období průběţně zvyšovala. Mezi lety 2004 a 2005 tato cena nepatrně klesla. Celkem se průměrná spotřebitelská cena punčochových kalhot změnila z 23,24 Sk za pár v roce 1999 na 30,46 Sk za pár v roce 2008. Celková změna průměrné ceny za 10 let byla 7,12 Sk. Skutečné ceny dámských punčoch se opět od průměrné velice liší, např. cena silonových punčochových kalhot značky Bellinda je 1,05 Eur (31,6 Sk, cena na e-shopu ellip.sk), začky DIM 8,01 Eur (241,31 Sk) za pár. Ceny neznačkových punčochových kalhot se ovšem v obchodech pohybují přibliţně kolem 20 Sk (0,67 Eur).

5.4 Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Tato skupina zahrnuje 51 sledovaných reprezentantů. Tato část spotřebního koše zahrnuje ceny, jejichţ výše bývá často regulována státními orgány (elektřina, nájemné, vodné…) např. při určování cen za distribuci těchto energií a sluţeb.


5.4.1

35


Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva ve sledovaném období stoupají u obou sledovaných skupin obyvatel. Výdaje zaměstnanců na tuto skupinu činily na začátku sledovaného období 13 %. V dalším roce narostly spotřební výdaje zaměstnanců na tuto skupinu meziročně o 2 %. V roce 2001 tyto výdaje klesly o 0,5 %. V dalších letech tyto výdaje meziročně rostly. V roce 2004 činily výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva 20,3 % z čistých spotřebních výdajů. V dalších letech výdaje spíše klesají. V roce 2008 činily tyto výdaje 18 %, coţ je oproti roku 1999 nárůst o 5 % z celkových spotřebních výdajů. Výdaje důchodců na tuto skupinu spotřebního koše mají dlouhodobě stoupající tendenci, i kdyţ můţeme sledovat mezi některými roky patrný pokles. Převáţně na konci sledovaného období klesly tyto výdaje během dvou let o téměř tři procenta. Celkově je ovšem ve sledovaném období vidět nárůst těchto výdajů z 20,2 % v roce 1999 na 26,7 % v roce 2008. 5.4.2


Spotřebitelská cena elektřiny sazby D1

Obr. 13

Vývoj spotřebitelské ceny elektřiny sazby D1


Sazba D1 je sazba elektřiny doporučovaná pro chaty, zahrádky, garáţe a domácnosti s nízkou spotřebou. (Západoslovenská energetika) Spotřebitelská cena elektřiny se ve sledovaném období zvýšila. Nepatrný pokles ceny byl zaznamenán pouze mezi lety 2006 a 2007, kdy se průměrná cena elektřiny v této sazně sníţila o 0,07 Sk za 1kwh. Ve vývoji spotřebitelské ceny elektřiny můţeme vidět několik výrazných nárůstů ceny. Výrazné změny byly


36

zaznamenány mezi lety 1999 a 2000 a mezi lety 2002 a 2003. V prvním případě to byla změna o 1,14 Sk za 1kwh a v druhém případě o 1,08 SK za 1kwh. Celkově za sledované období stoupla cena elektřiny z 2,29 Sk za 1kwh na 5,68 Sk za 1kwh, coţ je za 10 let nárůst o téměř 250 %.

5.5 Nábytek, bytové vybavení a běžná údržba domu Nábytek, bytové vybavení a běţná údrţba domu tvoří třetí nejpočetnější skupinu spotřebního koše, tvoří ji celkem 85 reprezentantů. 5.5.1


Výdaje zaměstnanců a důchodců na tuto skupinu spotřebního koše jsou ve sledovaném období téměř na shodné úrovni. Výdaje zaměstnanců na nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu činily na začátku sledovaného období 5,6 %. Nejmenší výdaje na tuto skupiny u zaměstnanců byly v roce 2004, kdy se dostaly na hodnotu 4,1 % z čistých spotřebních výdajů. Do roku 2007 tato hodnota stoupala aţ na hodnotu 5 %, ovšem mezi lety 2007 a 2008 byl zaznamenán meziroční pokles o 0,4 %. V roce 2008 tak výdaje zaměstnanců na nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu činily 4,6 %. Výdaje důchodců na tuto skupinu spotřebního koše měly na začátku i na konci sledovaného období totoţnou hodnotu, a to 5,8 %. Během sledovaného období se hodnota průběţně měnila. Nejniţší výdaje důchodců na tuto skupinu byly v roce 2003, kdy činily pouze 4,3 %. V letech 2000 a 2001 spotřební výdaje na tuto část spotřebního koše klesaly, ovšem v roce 2002 byl zaznamenán nárůst na 5,9 %. V dalším roce výdaje poklesly na nejniţší hodnotu. Od roku 2004 výdaje důchodců na nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu postupně stoupaly aţ na hodnotu 5,8 %. 5.5.2


Spotřebitelská cena šatní skříně dvoudveřové Vývoj spotřebitelské ceny šatní skříně dvoudveřové je nejednoznačný. V prvních dvou letech sledovaného období cena klesala, ale v dalším roce cena opět stoupla. Od roku 2003 cena šatní skříně prudce klesala aţ do roku 2007, kdy byla tato cena průměrně 5 250,90 Sk za kus. V roce 2008 cena šatní skříně opět stoupla o téměř 130 Sk na 5 380,28 Sk za kus.


Obr. 14

37

Vývoj spotřebitelské ceny šatní skříně dvoudveřové [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Skutečné ceny zboţí jsou ovšem trochu jiné. Např. dvoudveřová skříň v řetězci Ikea stojí 129 Eur (3886 Sk, skřín Konsmo, cena z ikea.sk) nebo i 399 Eur (12021 Sk, skříň Edland). V internetovém obchodě mojnabytok.sk stojí dvoudveřová skříň 245,72 Eur (7493 Sk, skříň Stylio, cena z mojanbytok.sk). Spotřebitelská cena kombinované chladničky 260l Na začátku sledovaného období byla průměrná spotřebitelská cena kombinované chladničky 13 441,14 Sk za kus. Cena kombinované chladničky klesla za celé období o 1 935,57 Sk. Jediný meziroční nárůst ceny byl zaznamenán mezi lety 2001 a 2002, kdy průměrná spotřebitelská cena vzrostla o 97,37 Sk.

Obr. 15

Vývoj spotřebitelské ceny kombinované chladničky 260l [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]


38

Internetové obchody prodávají např. chladničku Ardo za 398,36 Eur (12 001 Sk, hej.sk, energ. třída A+), coţ je znatelně niţší cena, je tedy patrné, ţe ceny se mohou od průměrné ceny velice lišit. Ceny spotřebičů se ovšem liší i podle jejich energetické náročnosti, např. energeticky méně náročné spotřebiče jsou draţší, neţ energeticky náročnější. Spotřebitelská cena pracího prášku Cena pracího prášku se na Slovensku v letech 1999 aţ 2006 pohybovala v rozmezí od 54,60 Sk za 600g do 63,79 Sk za 600g. Mezi lety 2006 a 2007 byl zaznamenán prudký nárůst ceny tohoto produktu. Z 54,60 Sk za 600g se cena zvýšila na 98,39 Sk za 600g. Mezi lety 2007 a 2008 narostla průměrná spotřebitelská cena pracího prášku o 0,27 Sk za 600g. Celkově se cena za sledovaných 10 let zvýšila o 41,17 Sk, coţ je v přepočtu nárůst o 70 % oproti roku 1999. Ceny pracích prášků se ovšem liší u různých značek a výrobců, např. prací prášek Merkur 600 g můţe stát 1,96 Eur (59,1 Sk) nebo prací prášek Ariel stojí 1,67 eur za 400g (50,3 Sk), coţ by odpovídalo 75,5 Sk za 600 g. (eurohas.sk)

Obr. 16

Vývoj spotřebitelské ceny pracího prášku


5.6 Zdravotnictví Tato skupina spotřebního koše zahrnuje celkem 40 sledovaných reprezentantů. Zahrnuje různé farmaceutické výrobky a lékařské sluţby. 5.6.1


Peněţní výdaje zaměstnanců i důchodců se v průběhu sledovaného období zvyšovaly. Nárůst výdajů na zdravotnictví je výraznější u důchodců.


39

Výdaje zaměstnanců na zdravotnictví se ve sledovaném období meziročně zvyšují. Výjimku tvoří rok 2006, kdy výdaje oproti roku 2005 meziročně klesly o 0,2 % z celkových čistých spotřebních výdajů. Na začátku sledovaného období byly výdaje zaměstnanců na zdravotnictví 1,3 %, na konci tohoto období v roce 2008 byly tyto výdaje 2,2 % z celkových čistých spotřebitelských výdajů. V roce 1999 činily výdaje důchodců na zdravotnictví 2,1 % z celkových čistých spotřebitelských výdajů. V dalších letech byl zaznamenán nárůst aţ do roku 2004, kdy tyto výdaje dosáhly 4,6 %. V následujícím roce byl zaznamenán mírný pokles na 4,4 %. V roce 2007 byl opět zaznamenán pokles v těchto výdajích a to meziročně oproti roku 2006 o 0,4 % z celkových výdajů. V roce 2008 byly výdaje důchodců na zdravotnictví 4,5 %, coţ je stejná hodnota jako v roce 2006. Ceny léků na Slovensku jsou v současnosti srovnatelné s cenami léků v České republice. (Ministerstvo zdravotnictví, Ceny liekov, 2010)

5.7 Doprava Tato část spotřebního koše zahrnuje celkem 73 reprezentantů. Např. ceny různých ojetých i nových automobilů, akumulátory do automobilů, ceny jízdenek, letenek apod. 5.7.1


Výdaje zaměstnanců na dopravu v průběhu let kolísají. V roce 1999 byla tyto výdaje na úrovni 9,2 % z celkových spotřebních výdajů, v následujících letech se tyto hodnoty velice měnily. Nejvyšších hodnot dosáhly výdaje zaměstnanců na dopravu v roce 2001, kdy se dostaly na hodnotu 9,8 %. Naopak nejniţší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2003, kdy byly výdaje na dopravu 7,5 %. V posledních 4 sledovaných letech se výdaje zaměstnanců na dopravu pohybují okolo 8,6 %. Během sledovaného období náklady zaměstnanců na dopravu klesly o 0,6 % z celkových čistých spotřebních výdajů. Výdaje důchodců na dopravu také kolísají. V roce 1999 byly výdaje důchodců na dopravu 3,6 % z celkových čistých spotřebních výdajů. V následujících letech se tyto výdaje pohybují v rozmezí od 2,7 % do 5,1 %. Největší pokles byl zaznamenán mezi roky 2001 a 2002 a to pokles o 2,3 % z celkových spotřebitelských nákladů. Největší nárůst byl zaznamenán o rok později mezi roky 2002 a 2003, z původních 2,7 % se výdaje zvýšily na hodnotu 4,7 %. Na konci období byly výdaje důchodců na dopravu 4,6 % z celkových čistých spotřebních výdajů.


5.7.2

40


Spotřebitelská cena 95 oktanového benzínu

Obr. 17

Vývoj spotřebitelské ceny 95 oktanového benzínu [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Slovenský statistický úřad sleduje cenu tohoto druhu benzínu aţ od roku 2001. V tomto roce byla průměrná spotřebitelská cena 31,74 Sk za 1l. V dalším roce cena 95 oktanového benzínu klesla na hodnotu 30,03 Sk za 1l. Poté do roku 2006 cena benzínu stoupala. Mezi lety 2006 a 2007 cena opět klesla, konkrétně o 1,74 Sk. V roce 2008 byla průměrná spotřebitelská cena 95 oktanového benzínu 38,75 Sk za l.

5.8 Pošta a telekomunikace V posledních letech se struktura této části spotřebního koše velice změnila. Mezi reprezentanty přibyly internetové sluţby a ubyly některé poštovní sluţby. V současnosti má tato skupina 21 reprezentantů. 5.8.1


Výdaje zaměstnanců na poštu a telekomunikace ve sledovaném období vzrostly. Z původních 2,4 % v roce 1999 vzrostly na 5,2 % z celkových čistých spotřebních výdajů v roce 2008. Výdaje zaměstnanců rostly v průměru o 0,3 % z čistých výdajů ročně. Peněţní výdaje důchodců na poštu a telekomunikace ve sledovaném období rovněţ vzrostly. Pouze mezi lety 2002 a 2003 a mezi 2005 a 2004 náklady důchodců na tuto skupinu poklesly o 0,1 % z celkových čistých výdajů. Na začátku


41

období byly výdaje 2,6 %, na konci období 4,0 % z čistých výdajů. Celkově tak výdaje důchodců na poštu a telekomunikace vzrostly za sledované období o 1,4 % z celkových spotřebních výdajů.

5.9 Rekreace a kultura Tato část spotřebního koše je čtvrtá nejrozsáhlejší, obsahuje celkem 75 reprezentantů. Tato skupina je velice různorodá a zahrnuje produkty od knih aţ po dovolené (např. domácí hudební přehrávače, krmivo pro psy, květiny, sportovní vybavení, různé vstupenky, knihy a tiskoviny) 5.9.1


Výdaje zaměstnanců na rekreaci a kulturu se v průběhu sledovaného období velmi měnily. Na začátku sledovaného období byly tyto výdaje 8,2 %. Do roku 2004 tyto výdaje postupně klesaly aţ na 6,5 %, výjimkou byl mírný nárůst mezi lety 2001 a 2002. V roce 2005 byly tyto výdaje na stejné úrovni a v následujících letech tyto výdaje stoupaly. Na konci období se tyto výdaje dostaly na úroveň 7,6 % z čistých výdajů. Výdaje důchodců na rekreaci a kulturu měly v průběhu sledovaného období téměř stejný vývoj jako výdaje zaměstnanců. V roce 1999 byly tyto výdaje 5,4 % z celkových spotřebních výdajů. V dalším roce tyto výdaje vzrostly na 5,7 % a do roku 2004 postupně klesaly na hodnotu 4,6 %. Od roku 2005 výdaje postupně rostly. Mezi lety 2007 a 2008 tyto výdaje nepatrně poklesly. Hodnota v posledním roce sledovaného období byla 5,5 % z celkových čistých výdajů. 5.9.2


Spotřebitelská cena sjezdových lyží 150 – 170 cm U ceny sjezdových lyţí můţeme pozorovat postupný nárůst aţ do roku 2005. Po tomto roce je viditelný nárůst ceny, protoţe do ledna 2005 byly sledovány lyţe délky 140 – 160 cm, ale od ledna 2005 byly sledovány lyţe o délce 150 – 170 cm. Nárůst této ceny tak není způsoben růstem spotřebitelské ceny daného výrobku, ale změnou sledovaného produktu. Od roku 2006 můţeme dále sledovat pokles průměrné spotřebitelské ceny do roku 2008, kdy byla průměrná cena 8 245,11 Sk za pár.


Obr. 18

42

Vývoj spotřebitelské ceny sjezdových lyţí 150 – 170cm [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Spotřebitelská cen a televizního poplatku Televizní poplatek je státem regulovaná poloţka, takţe na tuto cenu nemá výrazný vliv situace na trhu.

Obr. 19

Vývoj spotřebitelské ceny televizního poplatku


V prvních letech byl televizní poplatek 900 Sk za rok. V roce 2003 byl tento poplatek zvýšen na 1020 Sk za rok. V letech 2004 aţ 2007 byl tento poplatek 1200 Sk za rok. V roce 2008 došlo ke sníţení pro důchodce na 840 Sk za rok (sníţení od 1.4,2008), cena pro ostatní zůstala stejná.


43

5.10 Vzdělání Tato skupina spotřebního koše zahrnuje pouze 7 reprezentantů (školné v mateřské škole, poplatek za školní druţinu, školné v soukromé střední škole s maturitou, poplatek za přijímací zkoušku na vysokou školu, poplatek v jazykové škole, poplatek v základní umělecké škole, poplatek za zvykový kurz). Je to početně nejmenší skupina. Je nutné poznamenat, ţe školství je na Slovensku neplacené, s výjimkou soukromých škol. 5.10.1


Výdaje zaměstnanců na vzdělání se ve sledovaném období pohybuje mezi 0,5 a 1,0 % z celkových čistých výdajů. Tyto výdaje se v průběhu sledovaného období mění nepatrně, největší rozdíl byl mezi roky 2005 a 2006 a mezi roky 2007 a 2008, kdy byla tato změna o 0,3 % z celkových výdajů. Obecně lze říci, ţe se výdaje zaměstnanců na vzdělání dlouhodobě nemění, neboť změny jsou velmi nepatrné. Peněţní výdaje důchodců na vzdělání jsou ve sledovaném období zanedbatelné. V letech 1999 aţ 2003 byly tyto výdaje podle statistického úřadu nulové. Od roku 2004 se tyto výdaje pohybují v rozmezí od 0,1 % do 0,3 % z celkových výdajů.

5.11 Hotely, kavárny a restaurace Tato skupina zahrnuje především různé sluţby. Je zde zastoupeno celkem 45 reprezentantů. 5.11.1


Výdaje zaměstnanců na hotely, kavárny a restaurace ve sledovaném období kolísají. Nedá se tedy říct, jestli mají výdaje na tuto skupinu klesající nebo stoupající tendenci. Nejniţší výdaje měli zaměstnanci na tuto skupinu v roce 2004, kdy byly na úrovni 5,1 % z celkových výdajů, naopak nejvyšší výdaje byly v roce 2002, kdy činily 6,6 %. Na konci sledovaného období byly tyto výdaje 6,2 %, coţ je pouze o 0,1 % niţší, neţ na začátku. Výdaje důchodců na hotely, kavárny a restaurace tvoří pouze malou část z celkových výdajů. Tyto výdaje vzrostly mezi roky 1999 a 2008 celkem o 0,8 % z celkových spotřebních výdajů. V letech 2006 a 2008 tvořily tyto výdaje 1,8 %.


5.11.2

44


Spotřebitelská cena sudového piva 10° v restauraci Cena sudového piva v restauraci ve sledovaném období celkově vzrostla o 9,04 Sk za půl litru. Během sledovaného období cena piva meziročně rostla, ovšem mezi roky 2004 a 2005 cena sudového piva v restauraci klesla o 1,73 Sk.

Obr. 20

Vývoj spotřebitelské ceny sudového piva 10° v restauraci [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

V současné době jsou v různých částech Slovenska různé ceny hotelových sluţeb. Např. ceny dvoulůţkového pokoje v tříhvězdičkovém hotelu se liší v hlavním městě a v ostatních oblastech. Např. v Bratislavě je ubytování v této kategorii nejdraţší, a např. v Tatrách jsou ceny relativně nízké. V neturistických oblastech jsou ceny hotelového ubytování často ještě niţší. Tab. 4 Ceny dvoulůţkových pokojů v tříhvězdičkovém hotelu Hotel

Destinace

Cena v Eur za noc

Danubia Gate

Bratislava

129

Penzion Zlatá noha

Bratislava

67

Relax eufória

Vysoké Tatry

50

Slávia

Košice

55

Toliar

Vysoké Tatry

57 [Zdroj: Hotel.sk, zpracováno autorem]


45

5.12 Různé výrobky a služby Tato skupina zahrnuje 71 reprezentantů. Zahrnuje ostatní sluţby a výrobky, které nejsou zařazené v ostatních skupinách. 5.12.1


Výdaje zaměstnanců na různé výrobky a sluţby ve sledovaných letech kolísají. V roce 1999 byly tyto výdaje 8,2 % z celkových výdajů. Nejvyšší výdaje byly v roce 2005, kdy dosáhly hodnoty 8,8 %. Od tohoto roku výdaje zaměstnanců na různé výrobky a sluţby klesaly. V roce 2008 byly tyto výdaje 6,9 % z celkových čistých spotřebních výdajů. Výdaje důchodců na různé výrobky a sluţby rovněţ ve sledovaném období kolísají. Na počátku období činily tyto výdaje 5,4 %. Nejvyšší hodnoty dosáhly tyto výdaje v roce 2005, kdy se dostaly na úroveň 7,0 %. Na konci sledovaného období byly tyto výdaje 4,7 % z celkových čistých spotřebních výdajů. U této skupiny výdajů obecně nelze říci, zda tyto výdaje do budoucna porostou, nebo zda budou klesat. 5.12.2


Spotřební cena pánských náramkových hodinek QUARTZ

Obr. 21

Vývoj spotřebitelské ceny pánských náramkových hodinek QUARTZ [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]

Průměrná spotřebitelská cena pánských náramkových hodinek se ve sledovaném období zvyšovala. Nepatrný pokles ceny byl zaznamenán pouze mezi lety


46

2004 a 2005. Celkově stoupla cena náramkových hodinek o 726,77 Sk za sledované období. Spotřební cena v roce 2008 se pohybovala kolem 2121,92 Sk.

5.13 Rozdíly ve struktuře spotřebního koše v různých regionech Slovenska Slovensko má celkem 8 krajů. Tyto kraje se liší nejen geografickou polohou, ale také ţivotní úrovní obyvatel, jejich příjmy a jejich výdaji. Nejvyšší průměrné čisté příjmy měli v roce 2006 obyvatelé Bratislavského kraje (přesně 11 487 Sk) a nejniţší měli obyvatelé kraje Prešovského (pouze 7 457 Sk). (Štatistiký úrad SR: Štatistické ročenky) Graficky je struktura spotřebních košů jednotlivých regionů znázorněna na Obr. 22. Od výše příjmů se odvíjí i výše výdajů na různé části spotřebního koše. Nejmenší výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje měli v roce 2006 obyvatelé Bratislavského kraje. Jednalo se o 21 % z čistých peněţních výdajů. Naopak nejvyšší výdaje na tuto kategorii měli v kraji Ţilinském. Výdaje na alkoholické nápoje a tabák se v daném roce pohybovaly ve většině krajů pod 3 %. Pouze v Trnavském kraji tyto výdaje činily 3,1 %. Výdaje na oděvy a obuv byly nejvyšší v kraji Bratislavském, nejniţší v kraji Košickém. V Bratislavském byly tyto výdaje téměř 6 %, v Košickém necelých 4,5 %. Nejvyšší výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva byly v kraji Banskobystrickém, nejniţší naopak v kraji Ţilinském. V kraji hlavního města byly náklady na bydlení oproti republikovému průměru niţší (průměr byl 21,74 %, v Bratislavě to bylo 20,4 %). Výdaje na nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu byly v průměru 4,22 %. Nadprůměrné výdaje měli obyvatelé krajů Trnavského a Trenčianskeho. Výdaje na zdravotnictví v roce 2006 byly na celém území v rozmezí 2,2 aţ 3,33 %. Nejvyšších hodnot tyto výdaje dosáhly v Bratislavském kraji. Doprava tvořila v roce 2006 celkem 10,23 % z celkových výdajů u obyvatel Prešovského kraje. Nejniţší výdaje na dopravu měli naopak obyvatelé Trnavského kraje. Průměrně činily výdaje na dopravu v roce 2006 7,89 %. Výdaje na poštu a telekomunikace se mezi regiony výrazně neliší. Pohybovaly se mezi 4,5 a 5 %. Nejvyšších hodnot dosahovaly tyto výdaje v Bratislavském a Trenčianském kraji. Rekreace a kultura tvoří v různých regionech jinak vysokou část spotřebitelského koše. V kraji hlavního města byly tyto výdaje téměř 9,4 %. Naproti tomu ve východních krajích se tyto výdaje pohybovaly pod 6 %.


47

Výdaje na vzdělání tvořily v roce 2006 pouze malou část z celkových výdajů. Nejvyšší výdaje na vzdělání měli v tomto roce obyvatelé Bratislavského a Trnavského kraje. V těchto krajích byly výdaje přes 0,9 %. Naopak v krajích Ţilinském a Banskobystrickém netvořily tyto výdaje ani půl procenta. Výdaje na vzdělání jsou pravděpodobně ovlivňovány i počty soukromých škol v daném regionu. Největší výdaje na hotely, kavárny a restaurace měli obyvatelé Prešovského kraje. Výdaje na tuto skupinu tvořily v tomto kraji přes 6 %. Nejniţší výdaje na dopravu měli obyvatelé krajů Bratislavského, Nitrianského a Košického (4,18 %, 3,91 % a 3,70 %).

Obr. 22

Struktura spotřebního koše v různých regionech SR v 2006 [Zdroj: SŠÚ, zpracováno autorem]


48

Struktura spotřebního koše je ve všech krajích velice podobná, i kdyţ jsou vidět nepatrné rozdíly. Jako názorný příklad je vhodné srovnání Bratislavského a Košického kraje, jako zástupců západního resp. východního regionu Slovenska. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje i na alkoholické nápoje a tabák byly větší v Košickém kraji, naopak výdaje na oděvy byly vyšší v kraji Bratislavském. Můţe to být způsobeno i tím, ţe v hlavním městě a jeho okolí je vyšší koncentrace obchodů s oděvy a různými doplňky, zatímco na východě těchto obchodů tolik není. Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva měli vyšší obyvatelé Košického kraje, naopak výdaje na nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu byly vyšší v kraji Bratislavském. Výdaje na zdravotnictví byly vyšší v Bratislavském kraji. Výdaje na dopravu a pošty a telekomunikace byly opět vyšší v Bratislavském kraji. Největší rozdíl je ovšem patrný u výdajů na rekreaci a kulturu, kde v Bratislavském kraji dosahovaly tyto výdaje 9,38 %, zatímco v kraji Košickém pouze 5,74 %. Je to zajisté způsobeno tím, ţe Bratislava je kulturní i politické centrum země, takţe obyvatelé tohoto kraje mají více příleţitostí jít na nějaké kulturní představení nebo např. sportovní zápas. Výdaje na vzdělání byly opět vyšší v Bratislavském kraji, stejně jako byly vyšší výdaje i na hotely, kavárny a restaurace. Je tedy zřejmé, ţe obyvatelé Bratislavského kraje mají menší procento výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje, ovšem na většinu ostatních skupin spotřebního koše mají výdaje vyšší. Vše je pravděpodobně způsobeno také výší průměrné mzdy obyvatel v kraji, protoţe obyvatelé Bratislavského kraje mají nejvyšší průměrnou mzdu oproti obyvatelům ostatních krajů.

5.14 Vývoj spotřebního koše na Slovensku před zavedením a po zavedení eura Data o struktuře spotřebního koše po zavedení eura na Slovensku nejsou v době zpracování této práce k dispozici. K dispozici jsou ale data o indexech spotřebitelských cen. Tab. 5 Indexy spotřebitelských cen, předchozí rok =100

Rok Index celkem

2001

2002 2003 2004 2005 2006 2007

2008 2009

107,3 103,3 108,5 107,5 102,7 104,5 102,8 104,6 101,6 Zdroj: SŠÚ, Zpracováno autorem


49

Z pohledu na tabulku indexů spotřebitelských cen je patrné, ţe v roce 2009, kdy Slovensko přijalo jednotnou evropskou měnu euro, nenastal výrazný nárůst cenové hladiny. Index spotřebitelských cen byl v roce 2009 pouze 101, 6 %. Coţ je nejniţší meziroční změna za posledních 10 let. V jednotlivých skupinách spotřebního koše byl vývoj indexů spotřebitelských cen nejednotný. Např. u potravin a nealkoholických nápojů byl index v roce 2009 96,8 %, coţ ukazuje pokles cenové hladiny u této skupiny oproti roku 2008. Nejvyšší nárůst oproti roku 2008 zaznamenala skupina alkoholických nápojů a tabáku, konkrétně 108 %. Pokles cenové hladiny byl zaznamenán také u zástupců skupin oděvy a obuv (index pro rok 2009 byl 99,2 %), nábytek, bytové vybavení a běţná údrţba domu (97,7 %), doprava (93,6 %) a rekreace a kultura (99,1 %). Naopak nárůst cenové hladiny byl zaznamenán u zástupců skupin bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva (106,6 %), zdravotnictví (106,6 %), pošty a telekomunikace (100,4 %), vzdělávání (105,5 %), hotely, kavárny a restaurace (105,0 %) a různé výrobky a sluţby (101, 4 %)

5.15 Srovnání struktury spotřebního koše ve vybraných zemích Evropská unie má celkem 27 členských států. Tyto státy se liší svým podnebím, počty obyvatel, ţivotní úrovní obyvatel, ekonomickou vyspělostí apod. Pro srovnání slovenského spotřebního koše je proto pouţit evropský průměr a také český spotřební koš. V průměru evropských zemí jsou zahrnuty i český a slovenský spotřební koš. Jiţ z prvního pohledu na graf struktury spotřebních košů v roce 2006 v SR, ČR a EU (Obr. 23) je zřejmé, ţe český a slovenský spotřební koš se téměř shodují, ovšem spotřební koš Evropské unie má mírně jiné sloţení. Nejvyšší rozdíl ve výdajích je patrný u skupiny zahrnující potraviny a nealkoholické nápoje, zatímco na Slovensku a v Česku jsou tyto výdaje přes 20 %, v Evropské unii jsou tyto výdaje pouze 12,7 % z celkových spotřebních výdajů. Ve skupině zahrnující alkoholické nápoje a tabák je rozdíl nepatrný, Česká a Slovenská republika mají stejný podíl výdajů (2,9 %), ovšem EU má 3,5 %. Výdaje na oděvy a obuv jsou pro sledované skupiny téměř totoţné. Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva jsou v ČR, SR i EU málo přes 20 %, konkrétně 20,7 %, 23,9 % a 21,9 %.


50

Nábytek, bytové vybavení a běţná údrţba domu tvořily nejmenší podíl u spotřebního koše na Slovensku, přesně 4,6 %. V České republice i Evropské unii byl podíl těchto výdajů 6,9 a 6,2 %. Výdaje na zdravotnictví tvořily v roce 2006 v EU 3,4 %, na Slovensku 2,9 % a v Česku 2,0 %. Výdaje na dopravu byly ve sledovaném roce na Slovensku pouhých 8,7 % z celkových spotřebních výdajů oproti 10,9 % v Česku a 13,6 % uvedeným jako evropský průměr. Výdaje na poštu a telekomunikace byly v ČR a SR nad evropským průměrem, který činil 2,7 %. V obou sledovaných zemích se tyto výdaje pohybovaly kolem 5 % z celkových spotřebních výdajů. Vzdělání tvoří pouze malou část z celkových spotřebních výdajů. V Evropské unii tvoří 1,0 %, na Slovensku a v Česku tvoří 0,8 a 0,5 %. Hotely, kavárny a restaurace mají vyšší podíl na spotřebním koši EU, neţ na spotřebních koších ČR a SR. V EU je to 9 %, zatímco v ČR a SR pouze 5 % a 5,1 %.

Obr. 23

Čisté peněţní výdaje v roce 2006 v SR, ČR a EU [Zdroj: SŠÚ, ČSÚ, Eurostat, zpracováno autorem]


51

5.16 Faktory ovlivňující strukturu spotřebního koše Vývoj struktury spotřebního koše i spotřebitelských cen je ovlivněn mnoha faktory. Významným faktorem, který spotřebitelé neovlivní, je např. sazba DPH. Tab. 6 Sazby DPH na Slovensku

2000 - 2003 2004 - 2006 2007 - 2009 Sníţená sazba DPH 10 % 19 % 10 % Základní sazba DPH 23 % 19 % 19 %

2010 10 %, 6 % 19 %

Zdroj: Vlastní práce autora

Potraviny a nealkoholické nápoje Vývoj peněţních výdajů na potraviny a nealkoholické výdaje zaznamenal v průběhu sledovaného období několik změn. Mezi roky 2003 a 2004 je zaznamenán mírný nárůst těchto výdajů. Je to pravděpodobně způsobeno změnou sazby DPH mezi těmito roky pro potraviny z původních 10 % na 19 %. Tento nárůst sazby DPH je patrný i ve vývoji spotřebitelské ceny tmavého chleba. Nejvyšší nárůst ceny tohoto produktu byl zaznamenán právě mezi lety 2003 a 2004. U spotřební ceny sýru Eidam cihla 30 % byl rovněţ mezi těmito roky zaznamenán výrazný nárůst. Je tedy zřejmé, ţe potraviny a nealkoholické nápoje jsou významně ovlivňovány právě sazbou DPH. Dalším důleţitým prvkem pro vývoj ceny produktů jsou i ceny vstupů, např. pro výrobu chleba je důleţitá cena mouky, která je bezesporu odvozena od ceny pšenice, ovsa, ječmene apod. Slovenský statistický úřad uvádí ve svých ročenkách cenu potravinářské pšenice, která se od roku 1999, kdy stála 393 Sk za 100 kg, zvýšila na 569 Sk za 100 kg v roce 2008. Cena potravinářské pšenice se ovšem během sledovaného období několikrát sníţila, coţ ovšem nevedlo k poklesu ceny chleba. Je tedy patrné, ţe cenu tmavého chleba ovlivnily i ceny vstupů i změna DPH, ovšem u cen vstupů měl vliv pouze nárůst těchto cen, pokles výrazný vliv neměl. Zajímavý je také pohled na vývoj spotřeby zástupců této skupiny spotřebního koše. Např. spotřeba masa ve sledovaném období klesla z původních 65 kg na osobu za rok na 58,1 kg. Klesla rovněţ spotřeba tuků, mléka a mléčných výrobků celkem, brambor, chleba a pečiva. V posledních letech vzrostla spotřeba těstovin, ovoce a zeleniny. Např. spotřeba čerstvé zeleniny je v současné době 74,8 kg na obyvatele za rok, i kdyţ např. v roce 2001 byla spotřeba čerstvé zeleniny pouze 56,2 kg na obyvatele. (Štatistický úrad SR: Štatistické ročenky) Obecně lze říci, ţe obyvatelé Slovenska spotřebovávají méně potravin, které se dají povaţovat za méně zdravé a zvyšují spotřebu zdravějších potravin.


52

Nealkoholické nápoje zaznamenaly ve spotřebě výrazný nárůst oproti původnímu stavu. V roce 2008 se spotřeba nealkoholických nápojů pohybovala kolem 251,5 litrů na obyvatele za rok, coţ je oproti roku 1999 o 120 litrů více. Tento nárůst je pravděpodobně zapříčiněn i růstem nabízeného zboţí v této kategorii. (Štatistický úrad SR: Štatistické ročenky SR) Alkoholické nápoje a tabák Výdaje na alkoholické nápoje a tabák se v průběhu sledovaného období výrazně nezměnily. Je to způsobeno tím, ţe ani alkoholické nápoje ani tabák, nepatří mezi nezbytné statky, bez kterých by se spotřebitel v běţném ţivotě neobešel. Cenu této skupiny zboţí také výrazně ovlivňují daně z piva, z vína, z lihu a z tabáku a tabákových výrobků. Stejně jako výdaje na alkoholické nápoje a tabák, se výrazně neměnila ani spotřeba těchto produktů. Např. spotřeba piva během sledovaného období kolísala, ale v roce 2007 se pohybovala kolem 82,4 litrů na obyvatele za rok, coţ je oproti roku 1999 méně (85,6 l). Předběţné údaje pro rok 2008 ovšem hovoří o 106,8 l na obyvatele, ovšem tyto předběţné údaje se při konečném zpracování zpravidla sníţí. Podobně se vyvíjela i spotřeba vína a lihovin. (Štatistický úrad SR: Štatistické ročenky SR) Spotřební cena lahvového piva 12° byla ve sledovaném období ovlivněna nejen změnou sazby DPH, ale také změnou spotřební daně, kdy se mezi lety 2002 a 2003 zvýšila sazba o více neţ 60 % (u základní sazby z 30 na 50 SK za 1 stupeň Plato a jeden hektolitr). V dalším roce ceny piva klesla, ovšem nebylo to z důvodu změny jakékoliv sazby daně. Oděvy a obuv Spotřební výdaje na oděvy a obuv se ve sledovaném období na Slovensku sniţovaly, i kdyţ spotřební cena vybraných výrobků stoupala. Vývoj průměrných cen mohl být, dle názoru autorky, ovlivněn vstupem zahraničních obchodních řetězců. Rozšířily se např. hypermarkety Tesco, které nabízí levné oděvy, také se zde během sledovaného období rozšířily řetězce s módou, jako jsou např. německý NewYorker, Kenvelo, Marks and Spencer a další. Také v této kategorii nelze opomenout levný textil dováţený z Asie a prodávaný na trţnicích, za který kupující zaplatí méně a tím pádem i procento celkových výdajů můţe být menší.


53

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva během sledovaného období vzrostly. Vzrostla také spotřebitelská cena elektřiny. Cena elektřiny, vody i plynu je ovlivňována státními orgány. I přesto jsou výdaje na tuto kategorii vyšší, neţ na počátku období. Cena elektřiny vzrostla za sledované období o více neţ 200 %, coţ je nejvyšší nárůst ze všech sledovaných cen. Ve sledovaném období vzrostla také cena vody, plynu i nájemného. Nábytek, bytové vybavení a běžná údržba domu Tato skupina spotřebního koše tvořila v průběhu sledovaného období čím dál menší část ze všech spotřebních výdajů. Cena šatní skříně dvoudvéřové i kombinované chladničky postupně klesala. U spotřebitelské ceny pracího prášku byl zaznamenán mezi lety 2006 a 2007 výrazný nárůst, který mohl být zapříčiněn nárůstem prodeje pracích prostředků bez fosfátů, neboť náhrady fosfátů jsou znatelně draţší. Zdravotnictví Výdaje na zdravotnictví ve sledovaném období vzrostly u zaměstnanců i u důchodců. Ceny zdravotnických výkonů jsou ovlivňovány státem a zdravotními pojišťovnami, ceny léků pojišťovnami, dodavateli a lékárnami. Vývoj výdajů na zdravotnictví byl zajisté ovlivněn také vývojem DPH. Léky jsou zařazeny ve sníţené sazbě, která se ve sledovaném období měnila. Mezi roky 2003 a 2004 se sazba DPH pro léky změnila z 10 % na 19 %, coţ zapříčinilo nárůst výdajů o více, neţ v předchozích letech. Naopak mezi lety 2006 a 2007 se sazba změnila z 19 % zpět na 10 %, coţ způsobilo mírný pokles výdajů na zdravotnictví (u zaměstnanců se procento výdajů nezměnilo, u důchodců byl zaznamenán pokles). Je zřejmé, ţe DPH opět mělo významný vliv na vývoj peněţních výdajů obyvatel. Spotřeba léků na Slovensku je pravděpodobně podobná, jako v České republice, ovšem dostupné a spolehlivé údaje o této spotřebě nejsou dostupné. Doprava Výdaje na dopravu měly u zaměstnanců a důchodců různý vývoj. Zatímco u zaměstnanců tyto výdaje klesaly, u důchodců tyto výdaje stouply. Ceny dopravy vysoce závisí na ceně paliv. Cena paliv je ovlivňována i spotřební daní, kterou jsou pohonné hmoty zatíţené. Dále v posledních letech ovlivňují cenu dopravy


54

různé bezpečnostní příplatky (letecká doprava), klesající zájem o určitý typ dopravy (dálkové autobusy) a například také různé nízkonákladové společnosti. Spotřebitelská cena benzinu 95 oktanového na Slovensku ve sledovaném období vzrostla. Ceny benzinu a ostatních pohonných hmot se ovšem zvyšují i ve všech ostatních evropských zemích. Ceny pohonných hmot jsou ovlivňovány také politickou situací v různých částech země. Dá se očekávat, ţe v nejbliţších letech bude cena benzinu 95 oktanového dále stoupat. Pošta a telekomunikace Pošta a telekomunikace tvoří v posledních letech významnou část spotřebního koše. Je to převáţně způsobeno nárůstem pouţívání mobilních telefonů a také rozšiřováním internetových sluţeb a internetových poskytovatelů.(europa.eu) Na druhou stranu zase lidé pouţívají méně sluţeb tradiční pošty na posílání dokumentů (lidé více pouţívají elektronickou poštu) a v oblasti zasílání balíků se zde rozšiřuje konkurence, jejíţ ceny statistický úřad zatím nesleduje (Např. DHL, TNT Express, FedEx). Je velice pravděpodobné, ţe pošta a telekomunikace budou tvořit do budoucna větší část spotřebního koše obyvatelstva, protoţe mobilní telefony a internet budou zajisté více pouţívány. Rekreace a kultura Rekreace a kultura měly klesající podíl na celkových spotřebních výdajích, i kdyţ spotřebitelské ceny vybraných zástupců této skupiny vrostly. V posledních dvou letech bylo také moţno sledovat pokles ceny sjezdových lyţí. Můţe to být způsobeno poklesem zájmu spotřebitelů o toto zboţí, pravděpodobně zapříčiněném nárůstem zájmu o snowboard apod. Cena televizního poplatku byla ovlivněna státními orgány, takţe její nárůst nebyl ovlivněn jinými faktory. Vzdělání Výdaje na vzdělání tvoří minimální část výdajů zaměstnanců i důchodců. U zaměstnanců tyto výdaje tvořily maximálně 1 % z celkových spotřebních výdajů a u důchodců maximálně 0,3 %. Nárůst spotřebních výdajů na vzdělání u důchodců mohl být způsoben rozšiřováním kurzů právě pro tuto skupinu obyvatelstva a také vznikem univerzit třetího věku, které jiţ můţeme najít na velké části slovenských univerzit (UK v Bratislavě, Univerzita v Ţilině, Technická Univerzita Zvolen a další)


55

Hotely, kavárny a restaurace Podíl výdajů zaměstnanců na tuto kategorii se dlouhodobě výrazně nemění, u důchodců tyto výdaje vzrostly za sledované období o 80 %. Můţe to být způsobeno nárůstem spotřebitelských cen vybraných zástupců. Cena sudového piva 10° v restauraci se za sledované období výrazně zvýšila. Tento nárůst byl zajisté způsoben zvyšováním spotřební daně z piva. Různé výrobky a služby Tato skupina zahrnuje velice různorodé výrobky a sluţby, proto je velice obtíţné předpovědět jakýkoliv vývoj výdajů. Ve sledovaných letech výdaje na tuto skupinu velice kolísaly, i kdyţ za sledované období celkově klesly. Spotřebitelská cena pánských náramkových hodinek QUARTZ ve sledovaném období, vzrostla. Z původní ceny necelých 1400 Sk v roce 1999 se tato cena dostala aţ na více neţ 2000 Sk za jeden kus v roce 2008. Pravděpodobně rostly i ceny různých sluţeb, například ceny sluţeb v kadeřnictví a také ceny různých kosmetických a relaxačních sluţeb. Regiony Slovenska Rozdíly ve strukturách regionálních spotřebního košů jsou bezesporu ovlivněny výší příjmů obyvatel v jednotlivých regionech, mírou dosaţeného vzdělání a také mírou nezaměstnanosti. Změny po zavedení eura Slovensko přijalo euro k 1.1.2009. Spousta lidí očekávala nárůst cen a celkové inflaci po této změně. K velkému nárůstu cen ovšem nedošlo. Cenová hladina vzrostla pouze u některých skupin spotřebního koše. U alkoholických nápojů a tabáku ovšem cenová hladina roste meziročně po většinu sledovaného období, takţe přijetí eura ji neovlivnila. Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva patří rovněţ do skupiny, jejíţ cenová hladina neustále stoupá. Stejně jsou na tom i skupiny vzdělávání, hotely, kavárny a restaurace a ostatní zboţí a sluţby. Nedá se tedy obecně říci, zda přijetí eura výrazně ovlivnilo cenovou hladinu na Slovensku ani spotřební koš obyvatel Slovenska.


56

Struktura spotřebního koše ve vybraných zemích Spotřební koše Slovenska, České republiky a Evropské unie se ve své struktuře značně liší. V Evropské unii tvoří výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje pouze 12,7 %, zatímco v ČR a SR je to více neţ 20 %. Můţe to být způsobeno i tím, ţe ve významné části evropských zemí mají obyvatelé znatelně vyšší příjmy, zatímco ceny potravin jsou téměř srovnatelné. Jsou ovšem i členské státy, které mají podobnou výši průměrné mzdy, jako mají obyvatelé Slovenska. Na druhou stranu alkoholické nápoje a tabák jsou v zemích EU často několikanásobně vyšší neţ v České a Slovenské republice a pravděpodobně proto jsou výdaje v EU na alkohol a tabák vyšší. Výdaje na oděvy a obuv jsou v SR, ČR i EU na přibliţně stejné úrovni, i kdyţ ve většině evropských zemí jsou značkové oděvy levnější, neţ v ČR a SR. Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva byly ve sledovaném roce nejvyšší v SR, nejniţší v ČR. Evropská unie jako celek měla výdaje na tuto skupinu na úrovni 21,9 %. V EU jsou ovšem zahrnuty i státy, kde je nájemné několikrát vyšší, neţ v Česku nebo na Slovensku, coţ neodpovídá nízkému procentu výdajů. Výdaje na nábytek a bytové vybavení byly v roce 2006 nejvyšší v ČR, nejniţší naopak na Slovensku. EU měla výdaje na nábytek a bytové vybavení o něco niţší, neţ v ČR. Oproti tomu byly v EU nejvyšší výdaje na zdravotnictví, nejniţší v Česku. Výdaje na dopravu byly rovněţ nejvyšší v EU, i kdyţ cena pohonných hmot, jízdenek a dalších zástupců této skupiny, je srovnatelná s ČR i SR. Výdaje na pošty a telekomunikace byly nejvyšší na Slovensku a nejniţší v EU. Je to zřejmě způsobeno cenami mobilních operátorů, kdy na Slovensku jsou ceny mobilních sluţeb vyšší jak oproti cenám v Česku, tak oproti cenám v zemích EU jako jsou např. Francie, Německo, Rakousko, Itálie apod., i kdyţ Evropská komise určuje maximální ceny mobilních sluţeb. Výdaje na rekreaci a kulturu byly nejvyšší v ČR a nejniţší na Slovensku, můţe to být ovlivněno i počty velkých měst a například i počty multikin, které zajisté ovlivňují návštěvnost kin a tím i výdaje na tuto skupinu. Výdaje na vzdělání jsou průměrně 1 %, i kdyţ v ČR byly tyto výdaje v roce 2006 pouze 0,5 %. Výdaje na restaurace, kavárny a hotely tvořily 9 % z celkových průměrných spotřebních výdajů v EU, zatímco v ČR a SR byly tyto výdaje kolem 5 %. Důvodem můţe být i výše přiráţky v evropských restauracích, která je v evropských zemích několikrát vyšší, neţ u nás nebo na Slovensku. Také to je zajisté způsobeno ţivotním stylem obyvatel v některých zemích (Francie, Španělsko, Itálie apod.), kdy obyvatelé častěji chodí do restauračních zařízení a kaváren a více cestují a ubytovávají se v hotelech.


57

5.17 Návrhy a doporučení Pro domácnosti slovenských občanů jsou nejvýznamnější výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje a na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Obě tyto skupiny mají opačnou tendenci růstu, popř. poklesu. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje dlouhodobě klesají, zatímco cena vybraných zástupců (např. tmavý chléb, sýr eidam cihla apod.) stoupá. Výdaje na bydlení a energie stoupají a stoupají i ceny zástupců. Tento trend je moţné vidět ve všech rozvinutých zemích, kdy výdaje na bydlení často převyšují výdaje na potraviny. Je to způsobeno hlavně vysokými cenami energií, nájemného a nemovitostí obecně. Pro slovenské občany by bylo vhodné začít pouţívat energeticky méně náročné spotřebiče, čímţ mohou částečně sníţit výdaje na bydlení a energie a takto ušetřené zdroje mohou vyuţít na jiné statky a sluţby. Pro obchodní společnosti je sledovaný vývoj spotřebitelského koše jistě vhodným zdrojem informací. Např. pro velké obchody, supermarkety a hypermarkety se dá struktura spotřebního koše pouţít při sestavování sortimentu výrobků, popř. můţe obchodníkům i naznačit, které skupiny spotřebního koše mají minimální podíl na celkových spotřebních výdajích, tudíţ které statky a sluţby do budoucna neprodávat. V posledních letech je např. moţné sledovat nárůst spotřeby zeleniny a ovoce na úkor různých uzenin a masa. Pro prodejce je tedy vhodné zaměřit se na prodej právě zeleniny, ovoce a různých produktů zdravé výţivy, kterou nakupuje stále více lidí. V posledních letech se také zvyšuje obliba bio výrobků, které by prodávající měli také zajisté postupně zařadit do svého sortimentu. Pro obchodníky je určitě lákavá i skupina zahrnující zdravotnictví, kdy lidé stále více nakupují různé potravinové doplňky a také častěji vyuţívají sluţeb lékařských zařízení. S lékařskými zařízeními rovněţ souvisí i lázeňství a turismus, který má na Slovensku dlouholetou tradici a proto vhodné podnikat i v této oblasti. V jednotlivých regionech se struktura spotřebního koše mírně liší, coţ je pravděpodobně způsobeno výší příjmů a také zaměstnaností, resp. nezaměstnaností. Obecně platí, ţe čím vyšší příjmy má domácnost, tím menší podíl mají na výdajích potraviny a nealkoholické nápoje. Toto platí i pro jednotlivé slovenské kraje. Také lze vypozorovat, ţe při vyšších příjmech jsou vyšší i výdaje na oděvy a obuv, rekreaci a kulturu a vzdělání. Pro slovenské regiony by bylo vhodné zvýšit atraktivitu pro cestovní ruch, např. právě lázeňství nebo horskou turistiku. Rozvoj turistického ruchu v jednotlivých regionech zajisté zvýší i zaměstnanost místních obyvatel a tím se zajisté změní i struktura výdajů domácností. Pro Slovensko jako celek by bylo velice vhodné nezvyšovat neustále ceny statků a sluţeb za pomocí argumentů, ţe v okolních zemích jsou ceny vyšší. Na-


58

víc ceny většiny statků rostou rychleji, neţ rostou příjmy většiny obyvatel, coţ by do budoucna mohlo občanům působit nemalé potíţe. Také není v současné době vhodné zvyšovat daně z příjmů (v současnosti je to 19 %) nebo zvyšovat daně z přidané hodnoty. Pro rozpočet státu by to jistě byl zajímavý příjem, ovšem čisté příjmy obyvatelstva by se sníţily (nebo by se sníţila jejich koupěschopnost), coţ by vedlo k sníţení prodeje velké části produktů.

Diskuse

59

6 Diskuse Největším problémem při zpracování této bakalářské práce byly zdroje dat. Konkrétně to byla data od Štatistického úradu Slovenskej republiky. Slovenský statistický úřad neuvádí údaje z dřívějších let, která by vývoj struktury spotřebního koše demonstrovala jiţ od roku 1989, kdy na Slovensku (i v České republice) došlo k významným politický, společenským i ekonomickým změnám. Dalším problémem je také rozdílná metodika sběru dat prováděný slovenským statistickým úřadem. Např. pro vývoj cenové hladiny zjišťují kaţdoročně ceny 709 zástupců, coţ je pravděpodobně dostačující, ovšem např. Český statistický úřad zjišťuje ceny celkem 1545 zástupců, coţ je dvakrát více poloţek, neţ na Slovensku. Navíc slovenský statistický úřad nesleduje často ty nejběţněji nakupované statky. Např. o sběru dat o ceně elektrického kufříkového šicího stroje se dá zajisté s úspěchem pochybovat, protoţe tento produkt dnes nepatří mezi nejběţněji pořizované zboţí. Také např. u skupiny zahrnující hotely, zjišťuje slovenský statistický úřad pouze tři zástupce, a to autokemp, internát vysoké školy a pokoj v tříhvězdičkovém hotelu. Oproti tomu český statistický úřad pozoruje celkem 7 zástupců. Podobné je to i u zástupců alkoholických nápojů a tabáku, kdy slovenský statistický úřad sleduje 3 zástupce tabáku a český statistický úřad sleduje 8 zástupců. Obecně lze tedy říci, ţe informace o slovenském spotřebním koši jsou značně omezená, neboť nesledují v některých kategoriích dostatečné mnoţství zástupců. Další slabinou této práce jsou v současnosti neexistující data o struktuře spotřebního koše po zavedení eura na Slovensku, tudíţ data z roku 2009 a také neexistující data o spotřebě v jednotlivých krajích Slovenska. Bylo tedy nemoţné diskutovat rozdíly ve struktuře spotřebního koše před zavedením a po zavedení eura a také bylo nemoţné diskutovat rozdíly v regionálních spotřebních koších po této změně. Je prakticky nemoţné, do jaké míry ovlivňuje tvorbu osobního spotřebního koše vzdělání, neboť nejsou dostupná ţádná data, která by dělila strukturu spotřebního koše podle úrovně dosaţeného vzdělání. Slovenská republika jako celek má strukturu spotřebního koše znatelně odlišnou od struktury spotřebního koše EU. Je to zajisté dáno výší příjmů obyvatel a cenami statků a sluţeb. V Evropské unii jsou příjmy domácností znatelně vyšší, ale ceny podstatné části všech produktů jsou na stejné úrovni, jako u evropských ekonomicky nejvyspělejších zemí (např. Německo, Francie, Itálie, Rakousko apod.). Proto je tedy logické, ţe při přibliţně stejných cenách potravin

Diskuse

60

slovenští občané vynaloţí na potraviny více z celkových výdajů, neţ v některých evropských zemích, neboť spotřeba potravin v evropských zemích je srovnatelná, ale příjmy srovnatelné nejsou. Tato skutečnost je nejlépe viditelná na „Big mac Indexu“, který ukazuje, jak dlouho musí lidé v dané zemi pracovat, aby si mohli koupit jeden Bigmac. Na Slovensku musí obyvatelé pracovat celkem 62 minut (časy jsou zjišťovány pomocí průměrných mezd v hlavních městech), v Maďarsku 59 minut, v Česku 38 minut a v některých zemích je tato doma dokonce pod pod 20 minut, např. Francie 20 minut, Rakousko a Itálie 17 minut, Švýcarsko a Irsko 15 minut (Burgernomics: What's a Big Mac worth?). Je tedy zřejmé, ţe na stejný statek musí obyvatelé v různých státech vynaloţit různé procento ze svých příjmů. Informace zjištěné z vývoje a struktury spotřebního koše na Slovensku budou v budoucnu pravděpodobně uţitečné, např. při srovnávání vývoje spotřebních košů jiných zemí mezi sebou a také při případném sledování dalšího vývoje struktury slovenského spotřebního koše. Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat případné změny ve struktuře po přijetí eura a pozorovat, zda se nějak změnily tendence ve vývoji výdajů na jednotlivé skupiny spotřebního koše a jestli se struktura slovenského spotřebního koše bude blíţit struktuře spotřebních košů vyspělejších evropských zemí. Informace obsaţené v této práci budou vyuţity ve výzkumném záměru „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru sluţeb v nových podmínkách evropského trhu“. Návrhy a doporučení jsou pouze osobním názorem autorky práce, která se snaţila na základě zjištěných dat a informací formulovat vlastní návrhy a doporučení. Těţko můţe autorka ze své pozice cokoliv doporučovat vládě nebo regionálním samosprávám. Také je těţké podávat návrhy občanům, protoţe většina obyvatel Slovenska nemá ani průměrnou mzdu, tudíţ si nemohou dovolit nakupovat draţší, a kvalitnější produkty. Navíc ceny většiny výrobků i sluţeb neustále rostou, coţ jistě zatěţuje rozpočty domácností a mění i strukturu jejich spotřebních košů. Do budoucna bude pravděpodobně zajímavé sledovat, jak se zvyšují výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva a bude zajímavé sledovat, na úkor kterých skupin spotřebního koše se tak bude dít.

Závěr

61

7 Závěr Na začátku této bakalářské práce byl stanoven cíl práce, dílčí síle pro jeho naplnění a vybrány metody vhodné pro sledování ukazatelů důleţitých pro tuto práci. Struktura spotřebního koše byla sledována pomocí čistých spotřebních výdajů a byla sledována v období posledních 10 let, tedy od roku 1999 do roku 2008. Tyto údaje nezahrnovaly ani daň z příjmu ani příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Významnou částí spotřebního koše jsou potraviny a nealkoholické nápoje, i kdyţ podíl jejich výdajů klesá u zaměstnanců i u důchodců. Pořád ale výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje na Slovensku nedosáhly hodnot, jaké mají státy Evropské unie. Ovšem ceny potravin a nealkoholických nápojů se velmi blíţí cenám v ostatních evropských zemích. Druhou skupinou spotřebního koše jsou alkoholické nápoje a tabák. Výdaje na tuto skupinu během sledovaného období mírně klesly a jsou srovnatelné s podílem výdajů na alkoholické nápoje a tabák v Evropské unii. I přes neustálé zprávy o tom, ţe se konzumace alkoholu i tabáku zvyšuje, podíl na výdajích tomu neodpovídá. Další skupinou spotřebního koše jsou oděvy a obuv. Ty tvoří o něco významnější podíl na výdajích domácností, ovšem i ty ve sledovaném období klesaly. Druhou nejvýznamnější skupinou spotřebního koše jsou výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Ze začátku sledovaného období nebyly tyto výdaje tak vysoké jako na konci sledovaného období. U této skupiny výdaje vzrostly nejvíce. Nárůstu podílu na celkových výdajích také odpovídá nárůst cen zástupců této skupiny. Na konci sledovaného období byly výdaje zaměstnanců na bydlení pouze o 2 % niţší, neţ výdaje na potraviny, u důchodců byly tyto výdaje dokonce téměř shodné s výdaji na potraviny a nealkoholické nápoje. S bydlením souvisí i další skupina, která zahrnuje nábytek, bytové vybavení a běţnou údrţbu domu. Výdaje zaměstnanců na tuto skupinu během sledovaného období klesly o 1 % z celkových spotřebních výdajů, u důchodců byl podíl výdajů na konci sledovaného období totoţný s počátkem období. Zdravotnictví je v poslední době velice často diskutované hlavně kvůli rostoucím výdajům na ně. U zaměstnanců byl nárůst výdajů necelé jedno procento z celkových spotřebních výdajů, ovšem u důchodců to bylo téměř 2,5 %, coţ sice z pohledu celkových výdajů není mnoho, ovšem je to během sledovaných let nárůst o více neţ 100 % oproti výdajům na začátku sledovaného období. Je velice pravděpodobné, ţe výdaje na zdravotnictví se budou i nadále zvyšovat.

Závěr

62

Další sledovanou skupinou spotřebního koše je doprava. Ačkoli výdaje zaměstnanců na dopravu ve sledovaném období celkově klesly, je obtíţné říci, jestli tyto výdaje budou klesat i do budoucna. Výdaje důchodců na dopravu totiţ ve sledovaném období stoupaly. Stoupaly také ceny produktů a sluţeb zahrnutých v této skupině. Osmou sledovanou skupinou jsou pošta a telekomunikace. Tato skupina zaznamenala v posledních 10 letech velký nárůst na podílu z celkových výdajů. U zaměstnanců byl tento nárůst větší, neţ u důchodců. Do budoucna se dá očekávat nárůst významu této skupiny. Oproti státům Evropské unie jsou ovšem tyto výdaje významně vyšší, neboť v EU jsou ceny telekomunikací niţší, neţ je tomu na Slovensku. Další skupinou je rekreace a kultura. U této skupiny byly během sledovaného období zaznamenány pouze nepatrné změny. U důchodců byly výdaje na tuto skupiny na začátku i na konci sledovaného období shodné a během tohoto období tyto výdaje kolísaly. U zaměstnanců došlo za 10 sledovaných let k poklesu o 0,6 % z celkových spotřebních výdajů, ovšem v posledních letech výdaje opět rostly. Vzdělání tvoří nejmenší část výdajů zaměstnanců i důchodců, coţ je způsobeno tím, ţe na Slovensku se ve státních školách neplatí školné. Výdaje zaměstnanců na vzdělání v průběhu období kolísaly, ovšem nikdy nepřesáhly hranici 1 %. Výdaje důchodců na vzdělávání tvořily po celou dobu k zanedbatelným. Předposlední sledovanou skupinou jsou hotely, kavárny a restaurace. U zaměstnanců se tyto výdaje během sledovaného období výrazně nezměnily, ovšem u důchodců vzrostly celkem o 0,8 % z čistých spotřebních výdajů, coţ není celkově velký nárůst, ovšem za sledované období je to nárůst o 80 %. Poslední sledovanou jsou různé výrobky a sluţby. Vzhledem k veliké různorodosti této skupiny je obtíţné dělat jakékoliv závěry, neboť tato skupina je spíše jakýsi doplněk k ostatním skupinám. Mezi strukturami spotřebního koše jednotlivých regionů je vidět mírné rozdíly ve všech skupinách. Tyto rozdíly ovšem nejsou nijak významné. Patrný je zde pouze rozdíl mezi západními a východními kraji Slovenska, kdy západní kraje jsou bohatší neţ kraje východní. Rozdíly ve struktuře spotřebních košů Slovenska, Česka a Evropské unie jsou patrné na první pohled. Ovšem rozdíly ve struktuře se zmenšují. Rozdílný podíl na výdajích těchto tří sledovaných košů mají potraviny a nealkoholické nápoje, dopravu, poštu a telekomunikace. Sledování vývoje a struktury spotřebního koše na Slovensku ve sledovaném období ukázala, jak se struktura měnila, které skupiny svůj podíl na celkových

Závěr

63

výdajích zvyšovaly, které svůj podíl sniţovaly a které skupiny si svůj podíl na výdajích zachovaly. Tato práce měla stanoveno několik dílčích cílů, ovšem ne všechny se podařilo splnit. Vývoj struktury spotřebního koše, vývoj spotřebních výdajů na jednotlivé skupiny spotřebního koše a sledování vývoje spotřebitelských cen bylo moţné vzhledem k dostupnosti dat naplnit, a také byly tyto cíle naplněny. Porovnání rozdílů mezi spotřebními koši jednotlivých regionů a také srovnání struktury spotřebního koše v ČR, SR a EU bylo také moţno splnit a tyto cíle byly rovněţ splněny. Dílčí cíl zjištění rozdílů ve struktuře spotřebního koše před zavedením a po zavedení eura nemohl být z důvodu neexistence relevantních dat splněn, neboť euro se stalo oficiálním měnou 1. ledna 2009 a do termínu odevzdání této práce Slovenský statistický úřad nezveřejnil data za rok 2009. Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat, jestli se struktura spotřebního koše na Slovensku bude přibliţovat struktuře spotřebního koše v EU a jak ovlivnilo přijetí eura strukturu slovenského spotřebního koše.

Pouţité zdroje

64

8 Použité zdroje Knihy a publikace FORET, M.; PROCHÁZKA, P.; URBÁNEK, T. Marketing : Základy a principy. Praha : Grada, 2005. 149 s. ISBN 8025107906. FRANK, R. H., BERNANKE, BEN S. Ekonomie. Dana Pokorná. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 804 s. ISBN 80-247-0471-4. HECZKOVÁ, M. Marketing : Distanční studijí opora. 1. vyd. [s.l.] : Slezská univerzita v Opavě. 2004. 282 s. ISBN 80-7248-239-4. KLÍMA, J. Makroekonomie. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 80-86851-27-3. KOTLER, P. Marketing Management : Analýza, plánování, realizace a kontrola. Václav Dolanský. 3. dopl. vyd. [s.l.] : Victoria Publishing, 1997. ISBN 80-85605-08-2. KOTLER, P. et al. Moderní marketing: 4.evorpské vydání. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. LIŠKA, V., et al. Makroekonomie. Praha : Professional Publishing, 2002. 554 s. ISBN 8086419274. MACÁKOVÁ, L, ET AL. Mikroekonomie : základní kurs. 10. vyd. Slaný : Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L. L. Nákupní chování. Vilém Jungmann. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2004. ISBN 80-251-0094-4. SOUKUP, J., ET AL. Makroekonomie : Moderní přístup. 1. vyd. Praha : Management Press, 2007. ISBN 978-7261-174-4. SOUKUPOVÁ, J., ET AL. Mikroekonomie. 4. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2008. 574 s. ISBN 978-80-7261-150-8. TURČÍNKOVÁ, J.; STEJSKAL, L.; STÁVKOVÁ, J. Chování a rozhodování spotřebitele. Brno : MSD, 2007. 102 s. ISBN 9788073920135. VLČEK, J., ET AL. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha : ASPI, 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X. ŢÁK, M., ET AL. Velká ekonomická encyklopedie. [s.l.] : Linde Praha, 1999. Europe in figures : Eurostat yearbook 2009. 1. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2009. 567 s. ISBN 978-9279-11625-4.

Pouţité zdroje

65

Internet Blažek Praha [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Katalog. Dostupné z : . Ceny liekov [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Spravy.pravda.sk. Dostupné z: . Ekonomicky aktívne obyvatelstvo [online]. 2002 [cit. 2010-04-13]. Štatistický úrad Slovenskej republiky. Dostupné z : . Ellip.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Pančuchový tovar. Dostupné z: . Eurohas.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-02]. Pracie prostriedky. Dostupné z: . Europa.eu : Používanie mobilov narastá [online]. 2009 [cit. 2010-05-01]. Press releases. Dostupné z : . IKEA [online]. 2010 [cit. 2010-20-08]. Skrině. Dostupné z: . Hej.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Biela technika. Dostupné z: . Hotel.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Zoznamy zariadení. Dostupné z: . Ministerstvo zdravotnictví [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Informace o úhradách, cenách a výši případného doplatku léčivých přípravků . Dostupné z: . Mojnabytok.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Skrině, komody a kniţnice. Dostupné z : . Moneycentral.msn.com [online]. 28.4.2009 [cit. 2010-05-01]. Burgernomics: What's a Big Mac worth?. Dostupné z :

Pouţité zdroje

66

. Národná banka Slovenska [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Titulná strana. Dostupné z: . Portréty regionů [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Slovensko Regionální geografie. Dostupné z : . Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva [online]. 2007 [cit. 2010-04-11]. Statistická ročenka České republiky 2007. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/0001-07-20070900>. Regionální geografie Slovenska : Socioekonomická geografie [online]. 2008 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebiteľské ceny [online]. 2009 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z: . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebný kôš 2005 [online]. 2005 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebný kôš 2006 [online]. 2006 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebný kôš 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebný kôš 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Spotrebný kôš 2009 [online]. 2009 , 10.9.2009 [cit. 2009-11-14]. Dostupný z : .

Pouţité zdroje

67

Štatistický úrad SR : Štatistické ročenky SR (2006 až 1996) [online]. 2007 [cit. 2009-12-21]. Dostupný z : . Štruktúry a pohyb obyvateľstva SR [online]. 2008 [cit. 2009-12-07]. Dostupný z : . Štatistický úrad Slovenskej republiky : Ukazovatele ekonomického vývoja za regióny [online]. 2009 [cit. 2010-01-22]. Dostupný z : . Tesco [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Akčné ponuky. Dostupné z : . VDC - výzkumné demografické centrum : Demografické údaje [online]. 2008 [cit. 2009-12-07]. Dostupný z : . Vybrané ukazovatele - metodické vysvetlivky [online]. 2007 [cit. 2010-01-22]. Dostupný z : . Výše průměrné mzdy ve světě [online]. 2009 [cit. 2010-04-08]. Finance.cz. Dostupné z WWW: . Vývoj priemerného evidenčného počtu zamestnancov [online]. 2006 [cit. 201004-28]. Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva. Dostupné z : . Provozně ekonomická fakulta : Marketing - Chování spotřebitele [online]. 2008 [cit. 2010-2-28]. Česká zemědělská univerzita. Dostupné z : Západoslovenská energetika [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Pre beţnů spotřebu. Dostupné z : .

Přílohy

68

9 Přílohy Seznam obrázků Obr. 1

Kopec užitku – celkový užitek statků X a Y

13

Obr. 2

Indifereční křivky

13

Obr. 3

Rozpočtové omezení

14

Obr. 4

Rovnováha spotřebitele

14

Obr. 5

Kraje Slovenské republiky

20

Obr. 6

Struktura spotřebního koše zaměstnanců v roce 2008

28

Obr. 7

Vývoj spotřebitelské ceny tmavého chleba

30

Obr. 8

Vývoj spotřebitelské ceny sýru Eidam cihla

30

Obr. 9

Vývoj spotřebitelské ceny lahvového piva 12°

32

Obr. 10

Vývoj spotřebitelské ceny dětského trika s krátkým rukávem

33

Obr. 11

Vývoj spotřebitelské ceny pánského obleku

33

Obr. 12

Vývoj spotřebitelské ceny dámských punčochových kalhot34

Obr. 13

Vývoj spotřebitelské ceny elektřiny sazby D1

35

Obr. 14

Vývoj spotřebitelské ceny šatní skříně dvoudveřové

37

Obr. 15

Vývoj spotřebitelské ceny kombinované chladničky 260l 37

Obr. 16

Vývoj spotřebitelské ceny pracího prášku

38

Obr. 17

Vývoj spotřebitelské ceny 95 oktanového benzínu

40

Obr. 18

Vývoj spotřebitelské ceny sjezdových lyží 150 – 170cm

42

Obr. 19

Vývoj spotřebitelské ceny televizního poplatku

42

Přílohy

69

Obr. 20

Vývoj spotřebitelské ceny sudového piva 10° v restauraci 44

Obr. 21

Vývoj spotřebitelské ceny pánských náramkových hodinek QUARTZ 45

Obr. 22

Struktura spotřebního koše v různých regionech SR v 200647

Obr. 23

Čisté peněžní výdaje v roce 2006 v SR, ČR a EU

50

Seznam tabulek Tab. 1

Počet obyvatel na Slovensku

20

Tab. 2

Výše průměrné mzdy v EU v roce 2009 v Eurech

21

Tab. 3

Vývoj průměrné mzdy na Slovensku

21

Tab. 4

Ceny dvoulůžkových pokojů v tříhvězdičkovém hotelu

44

Tab. 5

Indexy spotřebitelských cen, předchozí rok =100

48

Tab. 6

Sazby DPH na Slovensku

51

Seznam příloh Průměrné spotřebitelské ceny vybraných výrobků

70

Peněžní výdaje domácností v různých krajích SR v roce 2006

74

Indexy spotřebitelských cen

75

Struktura spotřebního koše v roce 2006 v SR, ČR a EU

76

Přílohy

70

Průměrné spotřebitelské ceny vybraných výrobků Průměrné spotřebitelské ceny vybraných výrobků Jednotka 1999 2000 2001 2002 2003 Tmavý chléb 1 kg 17,18 18,64 20,85 21,91 24,56 Sýr Eidamská cihla 1 kg 139,99 155,43 165,94 171,01 158,70 Lahvové pivo 12° 0,5 l 11,78 12,78 13,29 13,98 15,52 Dětské triko s krátkým rukávem ks 125,03 141,38 155,64 168,31 178,41 Pánský oblek ks 3896,40 4175,33 4425,64 4743,37 4866,21 Dámské punčochové kalhoty ks 23,34 24,09 25,25 26,28 27,28 Elektřina sazba D1 1 kwh 2,29 3,43 3,96 4,00 5,08 Šatní skříň dvoudvéřová ks 6128,73 6082,56 6041,42 6114,45 6110,43 Kombinovaná chladnička 260l ks 13441,14 13382,19 13144,57 13241,94 13126,29 Prací prášek 600 g 57,49 63,79 61,12 62,64 63,39 Benzín 95 oktanový 1l 31,74 30,03 31,35 Sjezdové lyže 150-170 cm 1 pár 2951,38 3232,49 3526,18 3798,26 4185,31 Televizní poplatek 1 měsíc 75,00 75,00 75,00 75,00 85,42 Pivo sudové v restauraci 10° 0,5 L 15,25 16,26 17,04 17,75 19,74 ks 1395,15 1532,44 1620,00 1625,24 1705,15 Pánské náramkové hodinky QUARTZ

Tmavý chléb Sýr Eidamská cihla Lahvové pivo 12° Dětské triko s krátkým rukávem Pánský oblek Dámské punčochové kalhoty Elektřina sazba D1 Šatní skříň dvoudvéřová Kombinovaná chladnička 260l Prací prášek Benzín 95 oktanový Sjezdové lyže 150-170 cm Televizní poplatek Pivo sudové v restauraci 10° Pánské náramkové hodinky QUARTZ

Jednotka 2004 2005 2006 2007 2008 1 kg 27,09 27,22 28,40 31,13 37,05 1 kg 172,67 169,09 164,90 176,02 189,90 0,5 l 16,37 15,33 15,45 16,10 17,30 ks 190,02 191,91 196,34 202,49 210,22 ks 4940,54 4883,25 4870,08 4893,06 4952,97 ks 27,59 27,26 28,80 29,77 30,46 1 kwh 5,61 5,61 5,72 5,65 5,68 ks 5932,74 5463,67 5276,23 5250,90 5380,28 ks 12935,30 12656,40 12485,67 11983,79 11505,57 600 g 59,83 54,66 54,60 98,39 98,66 1l 34,88 37,09 39,39 37,65 38,75 1 pár 4571,04 5665,92 9039,73 8822,65 8245,11 1 měsíc 100,00 100,00 100,00 100,00 98,33 0,5 L 22,18 20,45 21,23 22,19 24,29 ks 1883,84 1875,09 1977,68 2071,95 2121,92 Zdroj: SŠÚ, zpracování autora

Přílohy

71

Vývoj struktury spotřebního koše Důchodci

Zaměstnanci

Rok

% z čistých výdajů

Změna mezi roky


Změna mezi roky

Potraviny a nealkoholické nápoje 34,9 1999 26 34 2000 24,6 -1,4 32,7 2001 22,9 -1,7

Důchodci

Zaměstnanci % z čistých výdajů

Změna mezi roky


Změna mezi roky

Alkoholické nápoje a tabák 3,2 3,7 -0,9

3

-0,2

3,4

-0,3

-1,3

2,7

-0,3

3,5

0,1

2002

23,1

0,2

32

-0,7

2,7

0

3,2

-0,3

2003

22,6

-0,5

30,7

-1,3

2,7

0

2,9

-0,3

2004

22,9

0,3

30,6

-0,1

3

0,3

2,9

0

2005

22,8

-0,1

29,4

-1,2

2,8

-0,2

2,6

-0,3

2006

21,3

-1,5

26,7

-2,7

2,6

-0,2

2,5

-0,1

2007

20,7

-0,6

27,3

0,6

2,6

0

2,7

0,2

2008

20,7

0

26,5

-0,8

2,5

-0,1

2,6

-0,1

Oděvy a obuv 1999

9,2

5,7

13,0

Bydlení, voda… 20,2

2000

8,5

-0,7

5,0

-0,7

15,0

2,0

23,0

2,8

2001

8,1

-0,4

5,2

0,2

14,5

-0,5

22,3

-0,7

2002

8,0

-0,1

4,4

-0,8

14,9

0,4

24,1

1,8

2003

6,9

-1,1

3,8

-0,6

17,7

2,8

27,6

3,5

2004

5,8

-1,1

3,8

0,0

20,3

2,6

29,1

1,5

2005

5,9

0,1

3,9

0,1

19,2

-1,1

28,1

-1,0

2006

5,8

-0,1

3,9

0,0

19,9

0,7

29,6

1,5

2007

6,0

0,2

3,8

-0,1

17,8

-2,1

28,2

-1,4

2008

6,1

0,1

3,9

0,1

18,0

0,2

26,7

-1,5

1999

Nábytek, bytové vybavení… 5,6 5,8

2000

5,4

-0,2

5,5

-0,3

1,3

0,0

2,4

0,3

2001

5,1

-0,3

4,9

-0,6

1,4

0,1

2,4

0,0

2002

5,2

0,1

5,9

1,0

1,5

0,1

2,7

0,3

2003

4,7

-0,5

4,3

-1,6

1,7

0,2

3,5

0,8

2004

4,1

-0,6

4,4

0,1

2,0

0,3

4,6

1,1

2005

4,3

0,2

4,6

0,2

2,3

0,3

4,4

-0,2

Zdravotnictví 1,3

2,1

Přílohy

72 Důchodci

Zaměstnanci % z čistých Rok výdajů 4,4 2006 5,0 2007 2008

4,6

Změna % mezi z čistých roky výdajů 0,1 4,6

Důchodci

Zaměstnanci


Změna % mezi z čistých roky výdajů -0,2 4,5

Změna mezi roky 0,1

0,6

5,2

0,6

2,1

0,0

4,1

-0,4

-0,4

5,8

0,6

2,2

0,1

4,5

0,4

Doprava

Pošta a telekomunikace 2,4 2,6

1999

9,2

2000

8,9

-0,3

3,2

-0,4

2,6

0,2

3,0

0,4

2001

9,8

0,9

5,0

1,8

3,3

0,7

3,1

0,1

2002

8,9

-0,9

2,7

-2,3

3,6

0,3

3,3

0,2

2003

8,7

-0,2

4,7

2,0

3,6

0,0

3,2

-0,1

2004

7,5

-1,2

4,3

-0,4

4,1

0,5

3,5

0,3

2005

8,5

1,0

4,3

0,0

4,3

0,2

3,4

-0,1

2006

8,6

0,1

4,6

0,3

4,9

0,6

3,9

0,5

2007

8,8

0,2

5,1

0,5

5,0

0,1

3,9

0,0

2008

8,4

-0,4

4,6

-0,5

5,2

0,2

4,0

0,1

1999

8,2

3,6

Rekreace a kultura 5,4

Vzdělání 0,5

0,0

2000

8,0

-0,2

5,7

0,3

0,7

0,2

0,0

0,0

2001

7,7

-0,3

4,9

-0,8

0,7

0,0

0,0

0,0

2002

7,8

0,1

4,7

-0,2

0,6

-0,1

0,0

0,0

2003

7,0

-0,8

4,5

-0,2

0,6

0,0

0,0

0,0

2004

6,5

-0,5

4,6

0,1

0,7

0,1

0,2

0,2

2005

6,5

0,0

4,6

0,0

1,0

0,3

0,1

-0,1

2006

6,8

0,3

4,9

0,3

0,7

-0,3

0,3

0,2

2007

6,9

0,1

5,6

0,7

0,8

0,1

0,1

-0,2

2008

7,6

0,7

5,4

-0,2

0,5

-0,3

0,1

0,0

1999

6,3

Hotely, kavárny … 1,0

Různé výrobky a sluţby 8,2 5,4

2000

6,2

-0,1

1,1

0,1

8,0

-0,2

5,0

-0,4

2001

6,2

0,0

1,2

0,1

8,5

0,5

5,2

0,2

2002

6,6

0,4

1,1

-0,1

8,6

0,1

4,2

-1,0

2003

6,4

-0,2

1,2

0,1

8,5

-0,1

4,5

0,3

2004

5,1

-1,3

1,3

0,1

8,6

0,1

5,8

1,3

2005

5,3

0,2

1,5

0,2

8,8

0,2

7,0

1,2

Přílohy

73 Důchodci

Zaměstnanci % z čistých Rok výdajů 5,6 2006 5,7 2007 2008

6,2


Zaměstnanci


Důchodci

Změna % mezi z čistých roky výdajů -0,5 4,9

Změna mezi roky -2,1

0,1

1,8

0,0

7,9

-0,4

5,4

0,5

0,5

1,8

0,0

6,9

-1,0

4,7

-0,7

Zdroj: SŠÚ, zpracování autora

Přílohy

74

Peněţní výdaje domácností v různých krajích SR v roce 2006

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje a tabák

Oděvy a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

Nábytek, bytové vybavení, běţná údrţba domu

Zdravotnictví

Celá SR Bratislavský kraj Trnavský kraj Trenčiansky kraj Nitriansky kraj Ţilinský kraj Banskobystrický Prešovský kraj Košický kraj

1905 2218 1945 1950 1886 1945 1852 1715 1813

223 271 266 210 226 241 203 173 211

448 628 457 477 402 454 415 434 361

1838 2155 1932 1933 1884 1538 2081 1538 1800

357 489 432 428 333 318 293 282 334

217 280 200 237 211 197 270 187 174

Doprava

Pošty a telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, kavárny a restaurace

Různé výrobky a sluţby

Peněžní výdaje domácností v různých krajích SR v roce 2006

Celá SR Bratislavský kraj Trnavský kraj Trenčiansky kraj Nitriansky kraj Ţilinský kraj Banskobystrický Prešovský kraj Košický kraj

667 738 513 587 772 717 510 789 639

409 533 403 431 406 393 388 350 393

538 991 533 605 456 476 458 418 454

57 98 78 58 43 40 36 52 58

392 442 424 391 325 437 344 466 293

769 885 600 640 671 596 634 579 527

Zdroj: SŠÚ, zpracování autora

Přílohy

75

Indexy spotřebitelských cen Předchozí rok = 100

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 celkem 107,3 103,3 108,5 107,5 102,7 104,5 102,8 104,6 101,6 Potraviny a nealkoholické nápoje 105,6 101,4 103,4 104,8 98,6 101,4 104,0 107,7 96,8 Alkoholické nápoje a tabák 103,3 110,0 112,1 108,5 99,4 103,3 103,7 104,1 108,0 Oděvy a obuv Bydlení, voda, elektřina … Nábytek, bytové vybavení…

102,4

Zdravotnictví

101,7 104,6

Doprava

103,2

98,7 109,3 109,4

Pošty a telekomunikace

116,8

112,7 103,2 100,4

Rekreace a kultura

104,9

101,7 103,6 102,6 100,5

Vzdělávání Hotely, kavárny, restaurace

105,1 102,6 106,0 107,7 104,3

107,7 109,8 104,4


104,0 106,6

111,9

103,1 102,6 100,5

117,2 103,7

117,4

99,5 100,5 100,7 107,4

99,1

113,3 107,9 97,8

99,8 100,8 100,9

99,2

111,5 106,0 107,2 106,6

96,5

99,2

99,9

113,4 109,2

113,2

98,4 106,5 106,6

101,9 100,7 99,3

99,5

99,9

97,5 103,4 100,1

97,7

93,6

99,7 100,4

101,2 100,3 100,5

99,1

133,7 132,2 106,0 103,8 103,2

105,5

101,4 102,3 105,2 105,0

107,9 102,7 103,7 102,7 102,2 101,1 Zdroj: SŠÚ, zpracování autora

Přílohy

76

Struktura spotřebního koše v roce 2006 v SR, ČR a EU SR

ČR

EU

Potraviny a nealko

24,8

20,1

12,7

Alkoholické nápoje a tabák

2,9

2,9

3,5

Oděvy a obuv

5,8

5,4

5,7

Bydlení, voda, elektřina…

23,9

20,7

21,9

Nábytek, bytové vybavení…

4,6

6,9

6,2

Zdravotnictví

2,9

2,0

3,4

Doprava

8,7

10,9

13,6

Pošta a telekomunikace

5,3

4,8

2,7

Rekreace a kultura

7

10,2

9,4

Vzdělání

0,8

0,5

1,0

Hotely, kavárny a restaurace

5,1

5,0

9,0


8,3

10,4

10,8 Zdroj:SŠÚ, ČSÚ, Eurostat, zpracování autora

Vývoj a struktura spotřebního koše na Slovensku

Recommend Documents