Využitelnost technologie Instant messaging pro podporu podnikových aktivit a soukromé využití

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Využitelnost technologie Instant messaging pro podporu podnikových aktivit a soukromé využití Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. František Dařena, Ph.D.

Petr Horák

Brno 2010

Úvodem bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Františku Dařenovi, Ph.D. za jeho ochotu, trpělivost a cenné rady při jejím vytváření. Také bych rád poděkoval své rodině a ostatním lidem, kteří mě při jejím zpracování podporovali. V neposlední řadě patří díky i respondentům na dotazník, který je součástí práce, a bez jehoţ výsledků by byla neúplná.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s pouţitím literatury a dalších zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 15. května 2010

___________________

Abstract HORÁK, P. Usage of Instant messaging technologies for supporting business activities and private needs. Bachelor thesis. Brno, 2010. The thesis deals with instant messaging technology, which is the way of communication between two (or more) people using the internet. It includes sending text, audio or audiovisual messages, which are delivered in real time. For this way of communication, there is a wide spectrum of tools – clients, which are based on different technologies protocols. The thesis shows the advantages of using these technologies in two fields: commercially in a company and for users’s private needs. Another important part of this work is also a survey, where are the respondents questioned about their opinions and experiences about this technology. The purpose of this thesis is to analyse chosen protocols and clients and sort out the best of them. Consequently, compare these results to the result of the survey and suggest their propriate usage in a practice. Keywords Instant messaging, communication, contact list, protocol, client, ICQ, Jabber, Skype, IRC, Miranda, QIP Infium, Jabbim, Psi, Pidgin, mIRC.

Abstrakt HORÁK, P. Využitelnost technologie Instant messaging pro podporu podnikových aktivit a soukromé využití. Bakalářská práce. Brno, 2010. Práce se zabývá technologií instant messaging, coţ je způsob komunikace mezi dvěma (nebo více) lidmi pomocí internetu. Jedná se o posílání textových, zvukových či audiovizuálních zpráv, které jsou doručovány v reálném čase. Pro tento způsob komunikace existuje široké mnoţství nástrojů – klientů, které jsou zaloţeny na různých technologiích- protokolech. Práce naznačuje výhody a moţnosti vyuţití této technologie a to ve dvou rovinách: komerčně v podniku a pro osobní potřeby uţivatelů. Součástí je také průzkum, v němţ jsou respondenti dotazováni na jejich názory o IM komunikaci a jejich zkušenosti s touto technologií. Cílem práce je analyzovat vybrané protokoly a klienty, vybrat z nich ty nejvhodnější. Tento výběr následně porovnat s výsledkem průzkumu a navrhnout jejich vhodné pouţití v praxi. Klíčová slova Instant messaging, komunikace, seznam kontaktů, protokol, klient, ICQ, Jabber, Skype, IRC, Miranda, QIP Infium, Jabbim, Psi, Pidgin, mIRC.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

6

2

Cíl práce

6

3

Současný stav a přehled literatury 7 3.1 Princip Instant messagingu .................................................................................7 3.2 Klient jako nástroj komunikace ...........................................................................7 3.3 Formalizace internetové komunikace pomocí protokolu ................................... 9 3.4 Zabezpečení pomocí šifrování ...........................................................................10 3.5 Výhody a nevýhody instant messagingu............................................................ 11 3.6 Dělení škodlivého software a obrana proti němu.............................................. 12 3.7 Vyuţití instant messagingu v podniku............................................................... 14 3.8 Způsoby hodnocení moţných variant................................................................ 14 3.9 Shrnutí zdrojů literatury týkající se dané problematiky ................................... 15

4

Metodika 16 4.1 Kritéria a jejich váhy pro protokoly ................................................................... 17 4.2 Kritéria a jejich váhy pro klienty .......................................................................18 4.3 Podrobnější informace o průzkumu .................................................................. 19 4.4 Testované verze klientů .................................................................................... 20

5

Výsledky 21 5.1 Webové aplikace ................................................................................................ 21 5.2 ICQ .................................................................................................................... 22 5.3 Skype................................................................................................................. 25 5.4 Jabber ............................................................................................................... 28 5.5 IRC .................................................................................................................... 32 5.6 Alternativní multiprotokolové klientské aplikace ............................................ 35 5.7 Vyhodnocení ..................................................................................................... 39

6

Diskuze 43 6.1 Navrţená řešení pro konkrétní skupiny uţivatelů ............................................ 43 6.2 Diskuze k výsledkům průzkumu....................................................................... 44 6.3 Vhodné případy pouţití IM pro soukromé potřeby.......................................... 45 6.4 Vhodné případy pouţití IM v podniku ............................................................. 46

7

Závěr

48

8

Literatura

49

A

Výsledky průzkumu

53

B

Obrázky klientů

62

Úvod a cíl práce

6

1 Úvod Lidé měli odjakţiva potřebu se mezi sebou dorozumívat. Způsob dorozumívání si prošel v průběhu vývoje lidstva velkými změnami a dnes je uţ zcela jistě jiný neţ dříve. Je například určitým způsobem formalizován. Dorozumívání (neboli komunikaci) je moţné rozdělit na nonverbální a verbální. Nonverbální dorozumívání probíhá na základě gest, mimiky obličeje, řeči těla apod. Tvoří drtivou část celkové komunikace – 93 procent (Thomphson, 2001). Verbální dorozumívání probíhá pomocí určitého jazyka. Dále se dělí na psané a mluvené. Verbální komunikace můţe probíhat buď přímo, nebo nepřímo – pomocí nějakého nástroje. Tím můţe být pošta, vzkaz, telefon a podobně. Také je moţné vyuţít počítač. Předpokladem dorozumívání přes počítač je moţnost spojení s ostatními počítači. Z těchto důvodů vznikl internet. Je to globální sít, která propojuje miliony lidí na celém světě za účelem sdílení informací. Existuje mnoho způsobů komunikace přes internet. V první řadě mezi ně patří zveřejňování a následná reakce na informace na webu. Můţe se jednat například o příspěvky do diskuzí či na odborná fóra. Také lze odesílat elektronickou poštu (e-maily), případně vyuţít jiné způsoby. Mezi ně patří také instant messaging (=IM), coţ v překladu znamená okamţité posílání zpráv. Právě tímto způsobem komunikace se zabývá tato práce. Důvodů výběru tohoto tématu je několik. Prvním z nich jsou autorovy zkušenosti a znalosti v této oblasti, které by rád zuţitkoval. Dalším důvodem je rozšířenost této komunikace, její oblíbenost a velká perspektivista. Tyto vlastnosti jsou zapříčiněné uţivatelskou jednoduchostí a širokou variabilitou pouţití různých nástrojů pro tento způsob komunikace.

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je zhodnotit technologii IM a vybrat vhodné aplikace jejího vyuţití, včetně vhodných programových prostředků. Toto hodnocení bude probíhat ve dvou kategoriích: mezi běţnými uţivateli a v rámci podnikové sítě. Důvodem rozdělení hodnocení do těchto dvou kategorií je skutečnost, ţe v kaţdé z nich jsou odlišné poţadavky na komunikaci – viz metodika. Mezi běţné uţivatele patří lidé pouţívající instant messaging ke komunikaci především neformální. Vyuţívají ho tedy ve svém volném čase k nekomerčním účelům. Konkrétně se jedná například o dorozumívání s kamarády a známými nebo přenos nejrůznější souborů. Těmito soubory mohou být fotografie, dokumenty hudba či videa. Komunikace v podnikové síti znamená dorozumívání mezi zaměstnanci určité firmy. Tato komunikace je naopak převáţně formální a slouţí ke komerčním účelům. Můţe zde být zahrnuto i domlouvání s pravidelnými dodavateli a odběrateli (zákazníky). Důvodem vyuţití IM v podniku je jednak snaha nahradit e-maily, které mají dlouhou čekací dobu na odpověď, ale také snaha nahradit drahé telefonování.

Současný stav a přehled literatury

7

3 Současný stav a přehled literatury 3.1 Princip Instant messagingu Instant messaging (=IM) je způsob komunikace mezi dvěma nebo více lidmi pomocí internetu. Jedná se o posílání především textových zpráv, které jsou doručovány v reálném čase, tedy v řádech několika milisekund. S určitou mírou nadsázky lze říci, ţe jsou doručovány okamţitě. V závislosti na konkrétním druhu sluţby lze v dnešní době posílat i soubory a přenášet zvuk či obraz. Základem komunikace je uţivatelský účet. Vytvoření tohoto účtu je zdarma a není pro uţivatele náročné. Provádí se buď prostřednictvím webové stránky, nebo přímo pomocí komunikačního programu. Druhý způsob je více pouţívaný. Je také většinou jednodušší, protoţe uţivatel nemusí hledat na webu poţadovanou stránku. Registrace poţaduje sdělení základních údajů. Jedná se zpravidla o přezdívku, přihlašovací heslo, případně další údaje. Po vytvoření účtu můţe uţivatel komunikovat dvěma způsoby. První moţností je vyuţít webových aplikací. To znamená, ţe nemusí na svůj počítač instalovat ţádný program a hned můţe zahájit konverzaci přes svůj webový prohlíţeč. Druhým způsobem je dorozumívání pomocí programu (klienta) instalovaného na počítači. Kaţdý klient (i webová aplikace) umoţňuje komunikaci na základě nějaké technologie. Tato technologie je daná protokolem. Dalším pojmem související s výše zmíněnými je sluţba. Jedná se o název, pod kterým je technologie, případně klient, známý veřejnosti. Například sluţba ICQ vyuţívá protokolu OSCAR a můţe být provozována přes klienta ICQ7. Občas se místo slova sluţba pouţívá pojem „síť“ – například komunikace v ICQ síti.

3.2 Klient jako nástroj komunikace Klient je obecně aplikace nebo systém, který zpřístupňuje uţivateli nějakou sluţbu na jiném vzdáleném počítačovém systému, označovaném jako server. V souvislosti s instant messaginem je moţné vyloţit význam tohoto slova tak, ţe se jedná o počítačový program slouţící uţivateli ke komunikaci. Tento program lze stáhnout zdarma z webových stránek výrobce nebo ze stránek slouţících ke stahování volně dostupného software (např. www.stahuj.cz). Téměř vţdy pak poskytuje uţivateli vyšší komfort neţ webová aplikace, protoţe mu nabízí více voleb i moţností a je uţivatelsky přijatelnější. Proto ho pouţívá většina z nich. Přístup přes webovou aplikaci je obvykle vyuţit pouze tam, kde se uţivatel nepřihlašuje pravidelně. Jedná se zejména o školní knihovny, internetové kavárny a návštěvy u kamarádů či známých. Jelikoţ je počítačový trh v dnešní době přehlcen nejrůznějším mnoţstvím hardwaru a softwaru, není divu, ţe je tomu tak i u sluţeb IM. Veřejně známých klientů existuje cca 50 (Centrum Holdings, 2010), přičemţ zcela jistě by se našly i další. Proto lze o jejich skutečném počtu pouze polemizovat.

Současný stav a přehled literatury

8

Kaţdý klient má několik verzí. Starší veze je vţdy nahrazena verzí novější, a proto není uţ aktuální. Z hlediska historie vývoje IM komunikace má tedy smysl zabývat se i staršími verzemi, ale z hlediska analýzy současného stavu je to zbytečné. Základem klientu je vţdy seznam kontaktů. Tento seznam je někdy nazýván „contact list“, případně česky „kontakt list“. Tyto dva pojmy jsou pouţívány především u ICQ klientů a Windows Live Messangeru. U AIMu a Yahoo!, které jsou rozšířené především v Americe, se tomuto seznamu říká „buddy list“. V souvislosti se sluţbou Jabber je tento seznam nazýván „roster“. Seznam kontaktů je vlastně obdoba telefonního seznamu a můţe být libovolně rozšiřován, editován a promazáván. Obsahuje samozřejmě kontakty, se kterými lze komunikovat. U nich lze sledovat jejich stav neboli status. Statusy se na jednotlivých klientech velmi liší a slouţí k informování druhé strany o tom, co uţivatel dělá. Mezi ty nejrozšířenější patří: online, away, invisible a offline. Tyto názvy jsou někdy přeloţeny do češtiny. Pokud je uţivatel přítomen, má zpravidla nastaven status na online. V případě, ţe někam odešel, pouţije away. Jestliţe je připojen a nechce být vidět, nastaví si invisible. Pokud má spuštěný program, ale není připojen jeho status je offline. Pokud by některému uţivateli tyto výše zmíněné stavy nestačili, můţe si vytvořit vlastní. Součástí kaţdé klientské aplikace jsou také „smajlíky“ (emotikony), coţ jsou malé obrázky obličejů vyjadřující náladu či emoce. Pouţívání smajlíků jako doprovodných vyjadřovacích prostředků je velmi časté a pro mnoho uţivatelů je stejně důleţité jako samotný text. Mezi základní vlastnost většiny současných klientů patří konverzace v panelech. Panely jsou běţnou součástí například webových prohlíţečů, kde se pomocí nich přepínají jednotlivé webové stránky. Obdobně je tomu i zde. Pomocí panelů lze přepínat mezi jednotlivými konverzacemi, které jsou automaticky sdruţené do jednoho okna. Klienty je moţno rozdělit podle několika hledisek. Prvním z nich je dělení na ty, co jsou určeny pro počítače, a na ty, co jsou určeny pro mobilní telefony. První skupina je početnější a častěji pouţívaná. Druhým hlediskem je rozdělení podle kompatibility s operačními systémy – platformy. V úvahu pak přicházejí především systémy Windows, Linux a MAC OS. Klient, který je schopný provozu na více systémech, má zcela jistě výhodu oproti ostatním. Třetí způsob rozčlenění je na klienty jednoprotokolové a multiprotokolové. Jak jiţ název napovídá, ty jednoprotokolové komunikují pouze prostřednictvím jednoho protokolu, oproti tomu více protokolové jsou schopny zajišťovat komunikaci přes více protokolů zároveň, coţ je samozřejmě výhoda. Dalším způsobem dělení je na klienty, pomocí kterých lze komunikovat pouze v místní síti (LAN) a na ty, pomocí nichţ se mohou lidé dorozumívat po internetu. Opět jsou zase výhodnější ty „internetové“. Jsou také podstatně rozšířenější a je jim věnována i tato práce. V neposlední řadě je nutné zmínit dělení na originální a neoriginální (alternativní) klienty. Ty originální jsou původní klienty vytvořené firmou, která vyvinula i protokol. Jsou obvykle plné reklamy a neumoţňují přizpůsobení vzhledu uţivateli. Proto bývají vyvíjeny klienty neoriginální, které tyto problémy uţ nemají, avšak jejich uţívání můţe

Současný stav a přehled literatury

9

být v rozporu s licenční smlouvou. Neoriginální klienty mívají volně dostupný zdrojový kód, díky němuţ mohou být doplňovány o další funkce odbornou veřejností.

3.3 Formalizace internetové komunikace pomocí protokolu Internetová komunikace probíhá podle určitých pravidel a standardů. Jejich soubor je nazýván protokol. Protokoly byly ustanoveny proto, aby byly minimalizovány problémy plynoucí z odlišnosti technických a programových prostředků jednotlivých síťových systémů (Kunderova, 2001). Některé protokoly jsou uzavřené (soukromé), to znamená, ţe není veřejně dostupná jejich dokumentace. Jak doopravdy fungují, ví obvykle pouze jejich tvůrce.1 to je samozřejmě pro veřejnost nevýhodou, protoţe si nemůţe vytvářet vlastní aplikace. Pro firmu, která tento standard vyvinula, je to výhoda. Můţe této skutečnosti vyuţít k prodeji software, který je zaloţen na tomto protokolu a dosáhnout tak zisků. V oblasti IM dochází ke tvorbě zisků prostřednictvím reklamních bannerů, které jsou přímo placené jinými společnostmi nebo odkazují na další sluţby stejné firmy. Opakem jsou protokoly otevřené (open source), jejichţ dokumentace je volně dostupná na internetu. Můţe být zveřejněna v podobě RFC (request for comments) dokumentů. Ty jsou často vytvořeny neformální cestou, to znamená určitým nadšencem nebo specialistou, který se zabývá řešením konkrétního problému. Svoje řešení můţe následně nabídnout veřejnosti ve formě návrhu RFC. Jedná se o tzv. RFC draft. Odborníci tento návrh přezkoumají, a pokud ho shledají přínosným, vydají dokument jako RFC. Takto vydanému dokumentu je přiděleno číslo, a nelze jej uţ změnit ani zrušit. Pokud by jej bylo přesto třeba změnit, musí se vydat nový. RFC dokumenty jsou dostupné například na adrese www.ietf.org/rfc.html. Přestoţe si nelze nijak vynutit jejich dodrţování, jsou aţ na určité výjimky veřejností přijímány a respektovány. Lze říci, ţe i díky nim došlo k tak významnému rozvoji internetu v minulých letech. Pro vytváření protokolů a standardů byly vytvořeny i mezinárodní organizace a konsorcia. Mezi ty nejvýznamnější patří ISO, IETF, IEEE a W3C. Jejich přehled je dostupný na adrese www.svetsiti.cz/standardy.asp. Z hlediska sítové architektury můţeme protokoly rozdělit podle dvou modelů. Prvním z nich je referenční model OSI a druhým je model architektury TCP/IP. Pro instant messaging jsou vyuţívány protokoly z TCP/IP architektury (Juráň, 2006). Tato architektura dělí protokoly do čtyř vrstev, přičemţ vyšší vrstva vyuţívá sluţeb vrstvy niţší. Nejniţší vrstvou je vrstva sítového rozhraní, na ni navazuje sítová vrstva, poté transportní vrstva a nejvyšší vrstvou je aplikační vrstva. Z této vrstvy jsou i protokoly pro IM komunikaci.

1

Díky nedostupnosti zdrojového kódu se na uzavřené protokoly hůře tvoří škodlivý software.

Současný stav a přehled literatury

10

3.4 Zabezpečení pomocí šifrování Šifrování je proces zakódování původní zprávy za účelem jejího bezpečného přenosu. Takto zakódovaná zpráva je čitelná pouze pro oprávněné osoby, protoţe ji dokáţou zpátky dešifrovat. Odvětví zabývající se touto problematikou se nazývá kryptografie. Kvalita zašifrování zprávy závisí na šifrovací metodě, přesněji na konkrétně pouţitém algoritmu. Ten je přestavován matematickou funkcí. Také závisí na délce šifrovacího klíče. Klíč je tedy prostředek, pomocí něhoţ dochází k zašifrování (Garfinkel, 1998). Obecně se šifrovací metody dělí do dvou skupin: na asymetrické a symetrické metody. Na kaţdé z těchto metod je pak zaloţeno několik algoritmů, tedy uţ konkrétních způsobů šifrování. Symetrická metoda pouţívá k zašifrování i dešifrování stejný klíč. Před samotným přenosem je tedy nezbytné tento klíč sdělit nějakým vhodným způsobem druhé straně. Metoda vyuţívá skutečnosti, ţe i při relativně malé délce klíče je i pro současnou techniku velmi časově náročné klíč uhádnout. Navíc s prodluţováním klíče tento čas exponenciálně roste (Symetrická šifra, 2010). Její výhodou je rychlost šifrování a nevýhodou nemoţnost ověřit, kdo zprávu odeslal. Mezi zástupce konkrétních algoritmů patří AES, DES, IDEA, Triple DES a další. Asymetrická metoda pouţívá k šifrování dva klíče – veřejný a soukromý. Tyto dva klíče si uţivatel vygeneruje pomocí softwaru (např. SSL). To znamená, ţe kaţdý uţivatel má svůj soukromý a veřejný klíč. Veřejný klíč je volně přístupný a soukromý není. Existuje mezi nimi určitá matematická závislost, ale zároveň nesmí jít z veřejného klíče vypočítat soukromý (Piper, Murphy, 2006). Pokud odesílatel zašifruje zprávu svým soukromým klíčem, příjemce ji potom můţe pomocí veřejného klíče dešifrovat a zjistí, kdo ji poslal. Taková zpráva je ale pouze podepsaná (autorizovaná) a ve své podstatě není zašifrovaná proti zneuţití (důvěryhodná), protoţe ji můţe kdokoliv dešifrovat pomocí veřejného klíče. Důvěryhodná zpráva se vytvoří zašifrováním veřejným klíčem příjemce, který posléze data rozšifruje svým soukromým klíčem. To znamená, ţe odesílatel data zašifruje, ale dešifrovat by je uţ nedokázal. Tímto způsobem je zaručena zmíněná důvěryhodnost informací. Kombinací těchto dvou postupů (viz obrázek níţe) lze dosáhnout přenosu zprávy jak důvěryhodné tak i autorizované. Asymetrická metoda je současně obecně asi více rozšířená. Pouţívanými algoritmy jsou především RSA, DSA, DH, apod. Některé protokoly šifrování vyuţívají, jiné nikoliv. Někdy je pak moţné doinstalovat program, který toto šifrování zajišťuje, ale uţ se jedná zpravidla o uţivatelsky velmi náročný úkon, který běţný uţivatel raději nerealizuje. Jedná se například o program PGPicq, který umoţňuje šifrování v ICQ síti a pouţívá algoritmus RSA (Černák, 2010).

Současný stav a přehled literatury

Obr. 1

11

Asymetrické šifrování (zdroj http://st.vse.cz/~XRENP01/asym.htm)

3.5 Výhody a nevýhody instant messagingu Základním znakem instant messagingu je doručování zpráv v reálném čase, tedy ve stejný moment, kdy byla zpráva odeslána. Díky tomu je moţná vzájemná interakci komunikujících lidí. Ta je základní výhodou oproti komunikaci přes mail či různá fóra, kde člověk často čeká několik hodin či dní na odpověď. Další výhodou je moţnost vést více paralelních rozhovorů, to znamená komunikovat s více lidmi současně. Na druhou stranu uţivatele nikdo nenutí, aby na zprávy odpovídali ihned. Tímto způsobem se IM komunikace stává méně vyrušující neţ třeba telefon. Oproti komunikaci přes telefon je moţné posílat texty a odkazy na webové stránky, které se po telefonu obtíţně sdělují. Pokud ovšem chcete komunikovat stejně jako po telefonu (hlasově) není to ţádný problém. I to nám některé dnešní IM nástroje nabízí, navíc zadarmo. Dokonce lze komunikovat nejen hlasem ale i vizuálně, to znamená, ţe dochází k přenosu i obrazu. Je důleţité připomenout, ţe posílání veškerých typů IM zpráv je zdarma. Sice se občas objeví poplašné zprávy oznamující, ţe tyto sluţby budou v budoucnu placené, ale není třeba se jich obávat. V minulosti se nejvíce spekulovalo o zpoplatnění sluţby ICQ, ale jednalo se o výmysl, který se právě prostřednictvím této sluţby rozšířil (Macich, 2007). V neposlední řadě je moţné odesílat soubory. Tyto mohou být různého typu a hlavně různé velikosti, coţ je opět výhoda oproti mailu, kde je velikost přenášeného souboru obvykle omezena (řádově desítky MB). Proto lze posílat nejrůznější videa, série fotek atd. Významnou roli hrají i statusy. Pomocí nich lze odhadnout, zda je člověk přítomen a má cenu ho kontaktovat.

Současný stav a přehled literatury

12

Součástí klientských aplikací je obvykle moţnost zveřejňovat soukromé údaje. Jedná se o jméno, adresu, věk, kontakt, zájmy, jazykové dovednosti a jiné. Tyto informace mohou zajistit lepší identifikaci uţivatele v síti a napomoci jeho lepšímu seznamování. Druhý pohled na toto sdílení informací bere v úvahu moţnost jejich zneuţití ke zmapování zájmů lidí a následnému zacílení marketingových sdělní, případně k jinému obtěţování. Nevýhodou IM je zcela jistě moţnost šíření škodlivého software – malware, který lze rozesílat naprosto totoţným způsobem jako běţné soubory. (Viz dělení škodlivého software a ochrana proti němu.) Dalším problémem je šíření nevyţádaných textových zpráv – spamů. Mohou je šířit sami lidé nebo jsou dokonce rozesílány internetovými roboty (boty). Důvodem je většinou snaha propagovat nějaký konkrétní výrobek či sluţbu. Co vše můţeme povaţovat za spam je relativní a záleţí na kaţdém uţivateli, která sdělení mu přijdou uţitečná. Spamem mohou být odkazy, různé články a úryvky z nich, samotné věty, řetězové zprávy apod. Některé klienty obsahují tzv. „antispamový filtr“, který napomáhá boji s tímto problémem. Za mírnou nevýhodu je moţné označit i to, ţe po celou dobu komunikace je třeba mít zapnutý počítač. Ten totiţ konzumuje relativně dost elektrické energie. Určitě jí potřebuje více neţ třeba telefon. Nevýhodou z psychologicko-sociální oblasti můţe být získání návyku na této formě komunikace. Lidé se na ní mohou stát závislí a trávit u ní více času, neţ by bylo vhodné, případně se přes ni přehnaně realizovat. Po shrnutí dojdeme ke zjištění, ţe instant messaging přináší spoustu výhod a málo nevýhod. Mezi ty podstatné patří především bezpečnostní rizika. Pokud ovšem člověk zachází s aplikací a počítačem obezřetně, není se třeba se jich příliš obávat. Proto není divu, ţe je instant messaging velmi populární. Pravděpodobně bude v budoucnosti ještě více vyuţívaný a bude se progresivně vyvíjet.

3.6 Dělení škodlivého software a obrana proti němu Existuje mnoho způsobů dělení škodlivého software. Často jsou tyto způsoby navzájem diametrálně odlišné a jednotlivé kategorie se prolínají. V souvislosti s IM je vhodné rozdělní do kategorií uvedených níţe. Viry Viry jsou počítačové programy, které se dokáţou v PC sami mnoţit a sniţují jeho funkčnost. Konkrétně se jedná například o sníţení rychlosti práce na PC, mazání souborů, problémy se spouštěním aplikací a tzv. „sekání počítače“ (Kuchař, 1998, s. 53). V dnešní době uţ nepředstavují takovou hrozbu jako v minulých letech. Červi Tyto současně velmi rozšířené programy mají schopnost rozesílat kopie sebe sama na jiné počítače. Po infikování systému převezmou kontrolu nad síťovými prostředky

Současný stav a přehled literatury

13

a vyuţijí je ke svému vlastnímu šíření. Obdobným způsobem jako viry také sniţují funkčnost PC. IM červi většinou rozesílají prostřednictvím klientů odkazy na webové stránky obsahující škodlivý software. Takto poslaný odkaz často působí velmi věrohodně, protoţe ho posílají jménem uţivatele nakaţeného počítače. Trojské koně Na rozdíl od virů se nedokáţou sami o sobě rozmnoţovat. Jsou obvykle součástí aplikací a provádí na PC nějakou méně škodlivou či výzvědnou činnost - viz spyware. Můţou ale také zpřístupňovat počítač vzdáleným crackerům2. Spyware Tento škodlivý software odesílá data z počítače bez vědomí uţivatele. Původ tohoto slova je z anglického „spy“ (=špion). Spyware sleduje, co uţivatel na PC dělá, a tyto údaje rozesílá zpět svému původci. Je nebezpečný, protoţe můţe odposlouchávat i velmi citlivá data, například přihlašovací údaje k nejrůznějším sluţbám, mezi které patří také internetové bankovnictví. Méně nebezpečný spyware bývá někdy dokonce součástí běţných programů. Můţe potom odesílat historii prohlíţených webových stránek, seznam otevíraných souborů, informace o nainstalovaném software či přehled přehrávaných audio a video souborů. Adware Pojmem Adware se označují reklamy, které jsou součástí především volně dostupných aplikací. Tyto reklamy nejsou sami o sobě nebezpečné, ale sniţují přehlednost a rychlost aplikací. Díky nim ji však mohou vývojáři obvykle dále financovat. Jsou typické pro některé IM klienty a bývají vnímány negativně. Po přečtení všech zmíněných druhů škodlivého softwaru by se mohlo zdát, ţe je prakticky nemoţné se před ním uchránit. Situace ale není tak kritická, jak se zdá. Je mnoho způsobů jak se bránit. Nejlepší obranou je samotná opatrnost uţivatele. V první řadě by neměl vůbec přijímat soubory od cizích kontaktů ani klikat na jejich odkazy. Soubory od svých kontaktů by měl přijímat a otvírat aţ na základě domluvy. Obdobná situace je s klikáním na odkazy. Odkaz na škodlivý software je často moţné poznat díky zobrazení doprovodného textu. Tento text je totiţ psán v jiném jazyce, neţ se očekává. Některé sofistikovanější varianty škodlivého kódu ale dokáţou jazyk tohoto textu měnit. Ještě před zasláním podvrţené zprávy se v nastavení pouţitého klienta pokusí zjistit pouţívaný jazyk a podle něho zvolí podobu zasílaného textu (Bitto, 2005). Výše zmíněná opatření patří k prvkům tzv. aktivní bezpečnosti, která brání setkání se škodlivým softwarem. Pokud k němu uţ ale dojde, přijde na řadu pasivní bezpečnost.

2

Cracker je člověk s detailními znalostmi PC, software a internetové komunikace, který tyto znalosti vyuţí-

vá k nalezení bezpečnostních děr a následnému zneuţití cizích informací, případně k jiným nelegálním účelům.

Současný stav a přehled literatury

14

Ta se snaţí zmírnit škodu v jejím průběhu a eliminovat její následky. Do této kategorie patří aktualizovaný operační systém a aktualizovaný antivirový či antispywarový program.

3.7 Využití instant messagingu v podniku Instant messaging komunikaci je moţné vyuţívat samozřejmě i v podnikové síti. Nedochází k tomu ale tak často. Ne vţdy totiţ do konceptu takové firmy zapadá. Příkladem je stavební firma operující v terénu, kde určitě nemá k dispozici počítače a internet, které by jí mohly poslouţit k domluvě. Není však ani výrazně pouţívána u firem pracujících v kancelářském prostředí. Hlavní roli zde hraje pořád telefonování a e-maily. Při vyuţití instant messagingu v podniku je třeba dávat pozor na licenční smlouvy. Někteří výrobci klientů totiţ vysloveně zakazují pouţívaní jejich sluţeb pro komerční potřeby. Také si nárokují vlastnická práva na přenesená data nebo uţivatele různým způsobem omezují. Mnohé firmy uvaţují o zavedení IM komunikace do budoucna. Mají tři moţnosti její realizace. Tyto moţnosti jsou níţe seřazeny podle narůstajících nákladů. První moţností je vyuţít jiţ existující protokol a klient. Toto je asi nejčastější způsob řešení. Druhou moţností je naprogramovat na základě existujícího protokolu vlastní klient. Ten pak přesně odpovídá poţadavkům dané firmy. Třetí moţností je vyuţít sluţeb nějaké externí firmy, která se touto oblastí zabývá. Ta poskytne potřebný software včetně technologického zázemí. Mezi takové firmy patří například iCORD International s.r.o.

3.8 Způsoby hodnocení možných variant Rozhodování je proces, který byl jiţ v dnešní době určitým způsobem formalizován. Existuje rozhodování jednokriteriální, kde se jednotlivé varianty hodnotí pouze podle jednoho kritéria. Tím můţe být např. bezpečnost. Nicméně v praxi je však častěji vyuţíváno rozhodování vícekriteriální – podle více hledisek. Pokud se jedná o spojitou mnoţinu variant, která je vyjádřena soustavou omezujících podmínek (variant je tedy nekonečně mnoho), hovoříme o vícekriteriálním programování. Jedná li se o diskrétní mnoţinu variant, tedy mnoţinu, kde je předem stanovený počet variant, je řeč o vícekriteriálním hodnocení variant. Stanovení vah těchto kritérií posléze probíhá podle konkrétních metod. Mezi základní výpočetní principy metod vícekriteriálního rozhodování patří princip maximalizace uţitku, minimalizace vzdálenosti od ideální varianty a princip vyhodnocování variant na základě preferenční relace (Turčínek, 2008). V některých případech se pouţívají i jednodušší metody:  metoda váţeného průměru,  metoda bodovací,  metoda normované proměnné,  metoda pořadí,  metoda párového srovnávání (Fullerova metoda).

Současný stav a přehled literatury

15

Výběr vhodné metody je poté klíčový pro kvalitní rozhodování. Často dochází volbou nevhodné metody ke zkreslení výsledků.

3.9 Shrnutí zdrojů literatury týkající se dané problematiky Pro vytvoření této práce jsou důleţité znalosti nejen v oblasti samotného IM, ale i z jiných odvětví. Jedná je především o oblasti bezpečné síťové komunikace, sociologického průzkumu a způsobu vyuţití IM v podniku. Pro vyvození závěrů je pak důleţité propojení těchto znalostí. Literatura, která by zachycovala tuto problematiku komplexně, není dostupná. Proto bylo třeba kaţdou oblast prozkoumat zvlášť, přičemţ například v oblasti samotného instant messagingu je velmi obtíţné získat jakoukoliv psanou literaturu. Příčinou je rychlý vývoj této technologie. Velmi výrazným zdrojem proto byly elektronické zdroje. Jednalo se především o webové stránky výrobců jednotlivých klientů. Ty obvykle obsahovaly mnoho důleţitých informací včetně licenčních smluv. Relevantní informace bylo moţné nalézt i na webových stránkách, které slouţí ke stahování volně dostupného software.3 Jako přínosné se také ukázaly recenze IM klientů na počítačových a zpravodajských serverech.4 Přestoţe byly někdy jiţ staršího data a nebyly tím pádem aktuální, dal se z nich vyčíst způsob vývoje této aplikace a její moţný potenciál do budoucna. Někdy také podnítili vlastní testování určité části aplikace. Podobným tématem jako tato práce se zabývá bakalářská práce Ing. Martina Juráně s názvem „Vyuţití komunikačních technologií a klientů Internetu“. Tato práce také rozebírá jednotlivé IM nástroje. Byla obhájena v roce 2006 na Mendelově univerzitě v Brně. Jejím přínosem je především analýza nejrůznějších protokolů sítově komunikace. Základní rozdíly oproti mojí práci jsou sepsány níţe: 1. Obsahuje podrobnější analýzu z hlediska počítačových sítí. Více rozebírá jednotlivé protokoly architektury TCP/IP, včetně protokolů transportní a sítové vrstvy. 2. Nenavrhuje moţnosti pouţití IM v podnikové síti, nenastiňuje výhody pouţití tohoto způsobu komunikace obecně. 3. Analyzuje více klientů, ale ne tak podrobně. 4. Analyzuje uţ v současné době neaktuální verze klientů. 5. Nerealizuje průzkum mezi uţivateli. 6. Netestuje HW náročnost a rychlost přenosu souborů u klientů. 7. Nerozebírá licenční podmínky.

3

Jedná se především o servery www.stahuj.centrum.cz a www.slunecnice.cz.

4

Jedná se především o servery www.root.cz a www.lupa.cz.

Metodika

16

4 Metodika Dílčími cíly této práce bude vybrat nejvhodnější programové prostředky (klienty a protokoly) pro komunikaci v rámci dvou výše zmíněných kategorií a následně rozebrat moţnosti jejich pouţití. Hlavním obsahem proto bude shromáţdění informací o těchto prostředcích. Vybrány budou ty nerozšířenější a nejpouţívanější v České republice. Je nutné podotknout, ţe se budou hodnotit ty, které jsou určeny pro komunikaci pomocí počítače. Nebude tedy provedena analýza těch, které se pouţívají pro mobilní telefony. Práce je navíc zaměřena na klienty především pro operační systém Windows, protoţe je nejrozšířenější. Kaţdý klient má několik verzí (od nejstarší po nejnovější). Porovnávat se budou vţdy ty nejnovější. Starší verze není třeba porovnávat, poněvadţ uţ nejsou aktuální a často se nepouţívají. V dnešní době klienty nabízí velké mnoţství různých funkcí a grafických zobrazení. Proto je zcela jasné, ţe není moţné porovnat všechny jejich vlastnosti. Práce bude zaměřena na ty vlastnosti, které jsou pro uţivatele nejdůleţitější a nejvíce jim usnadňují komunikaci přes internet. Některé funkce jsou tak běţné, ţe jsou povaţovány v dnešní době za samozřejmost, a proto se uţ ve výčtu rysů uvádět nebudou. Jedná se třeba o skutečnost, ţe všechny klienty jsou freeware – volně dostupné ke staţení na internetu (např. z www.stahuj.cz). Samotné informace o IM nástrojích lze sbírat z vlastních zkušeností, či z různých jiných zdrojů. V této práci se bude autor snaţit o nasbírání co největšího mnoţství poznatků na základě vlastních zkušeností. Bude také docházet k testování rychlosti přenosu souborů, hardwarové náročnosti, apod. Vyhledány budou i údaje o počtu uţivatelů jednotlivých sítí. Autor se také pokusí zuţitkovat své několikaleté zkušenosti při práci s touto technologií a vyvodit z nich patřičné závěry. Po nasbírání dostatku informací bude následovat bodové hodnocení klientů a protokolů (sítí). Výsledkem tohoto hodnocení bude výběr těch nejlepších. Ten ale nemusí být zcela objektivní. Důvodem je to, ţe kaţdý uţivatel můţe mít jiné nároky. Porovnávat se bude podle jednotlivých kritérií. Těmto kritériím je vţdy přiřazena váha. Váha má dvě hodnoty. První hodnota je pro pouţití IM pro běţné uţivatele, druhá je pro pouţití v podnikové síti. Rozdílná hodnota vah kritérií vychází z rozdílných poţadavků na software pouţívaný v těchto dvou kategoriích. Kaţdé kritérium je hodnocené body od 1 (nejméně) do 5 (nejvíce). Bude tedy pouţito vícekriteriální hodnocení variant podle bodovací metody (viz způsoby hodnocení moţných variant). Budou stanoveny dvě tabulky kritérií – pro klienty a protokoly. Webové aplikace budou hodnoceny pouze zjednodušeně, protoţe nejsou konkurenceschopné klasickým klientům. Samotná kritéria, včetně jejich vah stanoví autor práce a jejich navrhování bude ovlivněno informacemi o obecných pravidlech posuzování softwarových produktů5 a výsledky autorem realizovaného průzkumu. 5

Tyto informace byly získány především z webových stránek společnosti CCB, spol. s r.o. a z webu Kritéria

hodnocení programu a programátora uvedených v kapitole Literatura.

Metodika

17

Konkrétně se jedná o sociologický průzkum, v němţ budou respondenti dotazováni na jejich názory a zkušenosti s různými způsoby IM komunikace. Také jim budou poloţeny otázky týkající se jejich názorů na budoucí vývoj v této oblasti. Po provedení průzkumu bude následovat jeho vyhodnocení a porovnání s vlastními závěry. Z důvodu potřeby získání co nejvyššího počtu odpovědí bude průzkum proveden z časového hlediska v první fázi realizace této práce. Poslední částí této práce bude navrhnout vhodné způsoby pouţití technologie IM v praxi mezi běţnými uţivateli. Také budou rozebrány moţnosti nasazení tohoto způsobu komunikace v podniku tak, aby vhodně podporoval jednotlivé činnosti podniku a napomáhal k navyšování jeho ekonomické hodnoty.

4.1 Kritéria a jejich váhy pro protokoly Tab. 1

Kritéria a jejich váhy pro protokoly

Protokoly

Podrobněji

Váha kritéria PodniBěžný ková sít uživatel

Typy komunikace

Hlasová a audiovizuální komunikace, multikonference

3

3

Bezpečnost

Šifrování, šíření škodlivého softwaru, množství spamů, hesla

5

5

Právní podstata

Licenční smlouva, právní podmínky

5

2

Technologické vlastnosti

Open source, centralizace, zahlcování sítě, přenos dat, výpadky

5

3

Rozšířenost sítě

Počet uživatelů v ČR (případně zahraničí)

3

5

Doplňkové služby

Poskytování místa na data a fotografie, boti, hry

1

4

4.1.1

Faktory ovlivňující zvolené hodnoty vah kritérií u protokolů

Typy komunikace – U tohoto kritéria byly zvoleny stejné váhy pro pouţití v podniku i soukromé pouţití. Uţivatelé totiţ zpravidla pouţívají pouze textovou komunikaci (viz výsledky průzkumu), která je vţdy samozřejmostí. Ostatní typy komunikace jsou pro ně málo podstatné. Navíc v podniku je pro hlasovou komunikaci spíše vyuţíváno telefonování. Bezpečnost – Obecně je kladen velký důraz na bezpečnost. Je potřeba zajistit, aby do sítě nemohl proniknout neoprávněný uţivatel a aby nemohlo dojít ke zneuţití infor-

Metodika

18

mací. Daleko větší problémy by zneuţití způsobilo v podniku, proto je zde zvolena vyšší váha. Nicméně i obyčejní uţivatele kladou velký důraz na bezpečnost (viz výsledky průzkumu). Právní podstata – Na základě průzkumu bylo vypozorováno, ţe dodrţování licenční smlouvy je pro běţné uţivatele nepodstatné či málo důleţité. Proto je tomuto kritériu přiřazena malá váha pro soukromé vyuţití. Nicméně pro pouţití v podniku jiţ nesmí docházet k porušování licenčních smluv, proto je zde váha vysoká. Technologické vlastnosti – Je důleţité, aby síť fungovala spolehlivě, nebyla zahlcována a neměla výpadky. Tyto skutečnosti by byly opět větším problémem v podnikové komunikaci, proto je tomuto kritériu přiřazena větší hodnota pro vyuţití v podniku. Rozšířenost – Jedná se o počet lidí, vyuţívajících danou sluţbu (síť). Je podstatná především pro běţné uţivatele. Ti chtějí totiţ komunikovat s maximálním počtem svých přátel a známých. V podnikové síti není rozšířenost tak důleţitá. Zpravidla totiţ bývá tato komunikace vyuţita pouze uvnitř firmy, kde je sluţba jednotná. Externí komunikace je zatím spíše ve fázi vývoje a není hojně vyuţívána.

4.2 Kritéria a jejich váhy pro klienty Tab. 2

Kritéria a jejich váhy pro klienty Váha kritéria Klient

Podrobněji

Podniková sít

Běžný uživatel

Podpora platforem Windows, Linux, MAC OS, ostatní

4

4

Dodatečné zabezpečení

Spam filtry, autorizace, ověřování, šifrování

5

3

Reklamní bannery, vyskakovací okna

5

4

Přehlednost a intuitivnost

Seznam kontaktů, nabídky, ovládací prvky

4

5

Rozšiřitelnost funkcí

Pluginy, doplňky

4

5

Možnosti písma a emotikon, množství ovládacích prvků, vzhled chatovacího okna, skiny

3

4

Množství podporovaných protokolů

3

5

Náročnost na operační paměť, množství místa na disku

3

1

3

3

Absence reklam

Design Protokoly HW nenáročnost

Jednoduché nastaDoba instalace a následně doba nastavování klienta vení

Metodika

4.2.1

19

Faktory ovlivňující zvolené hodnoty vah kritérií u klientů

Podpora platforem – Váha kritéria je stejná, protoţe většina podniků i samotných uţivatelů pouţívá Windows. Dodatečné zabezpečení – Zabezpečení je obecně důleţitější pro podnikovou komunikaci, proto je i zde zvolena vyšší váha. Absence reklam – Jedná se o důleţité kritérium pro obě dvě kategorie. Vyšší váha byla stanovena pro pouţití ve firmě, protoţe komunikace by měla být efektivní a reklama by neměla narušovat pozornost zaměstnanců. Přehlednost a intuitivnost – Pro toto neméně důleţité kritérium byla naopak zvolena vyšší váha pro soukromé potřeby. Pokud se totiţ uţivatel nedokáţe na první pohled v aplikaci zorientovat, pravděpodobně ji neprodleně nahradí jinou. V podniku tomu tak být nemusí, protoţe můţe být zaměstnancům poskytnuta odborná instruktáţ, jak s ní pracovat. Rozšiřitelnost funkcí – Toto kritérium je důleţitější pro soukromé pouţití, protoţe si uţivatel bude chtít více klienta přizpůsobit svým potřebám. Ten podnikový by měl být pro podnikové účely uţ jistým způsobem optimalizovaný. Tuto optimalizaci zpravidla provádí člověk či tým, který za IM komunikaci odpovídá. Design – Vzhled klienta je vnímán subjektivně, proto je velmi obtíţné stanovit váhy. Podpora protokolů – Toto je zásadní vlastnost pro soukromé pouţití, v podniku není tolik podstatná. HW nároky – Dříve bylo toto kritérium velmi podstatné, v dnešní době je vzhledem k výkonnosti PC sestav jiţ méně důleţité. Větší roli hraje v podnikové komunikaci, kde by měl být počítač co nejméně vytěţován, aby bylo moţné pohodlně zvládat práci s jinými programy, pomocí nichţ plní zaměstnanci své pracovní povinnosti. Počáteční náklady na provoz – Váha kritérií byla stanovena stejná. Uţivatelé nemají rádi dlouhotrvající nastavování klientů (viz průzkum). V podniku by pak pravděpodobně konfiguraci a nastavení klientů měl provádět opět konkrétní člověk či tým lidí, pro něţ sloţité nastavování znamená časové náklady navíc.

4.3 Podrobnější informace o průzkumu Cílovým vzorkem průzkumu byli zvoleni lidé převáţně ve věku 19-29 let, kteří jsou schopni alespoň uţivatelsky ovládat PC. Tato cílová skupina bude zvolena z následujících důvodů. Je skupinou lidí, z nichţ pravděpodobně největší procento pouţívá právě tuto komunikaci, tudíţ s ní mají alespoň nějaké zkušenosti a jejich odpovědi by mohly být nejvíce relevantní. Navíc se jedná o mladou věkovou skupinu s velkým potenciálem, ale zároveň jiţ s určitými zkušenostmi z různých oblastí soukromého i pracovního ţivota. Průzkum bude probíhat formou dotazníku, který bude šířen elektronickou formou. Při distribuci nesmí dojít k šíření výhradně určitým konkrétním kanálem, který by mohl ovlivnit výsledky. Například distribuce pouze přes IRC by zcela jistě znamenala zjištění, ţe všichni uţivatelé vyuţívají IRC, coţ samozřejmě není pravda. Z tohoto důvodu musí být vynechány i fóra specializovaná pro jednotlivé sítě a klienty (QIP fórum, Miranda

Metodika

20

fórum). Proto byly zvoleny obecně rozšířené distribuční kanály, které by neměly zkreslovat výsledky. Postup při provádění průzkumu včetně jeho jednotlivých sloţek je rozepsán níţe: 1. Definice výzkumného problému – tématika Instant messagingu a jeho vyuţití ve společnosti. 2. Analýza současného stavu – je obsahem práce. 3. Stanovení cíle výzkumu – snaha zmapovat názory na technologii IM a vyuţívané softwarové prostředky u cílového vzorku. 4. Určení subjektu, předmětu a objektu výzkumu  Subjekt – autor práce.  Předmět – IM komunikace.  Objekt – počítačově gramotní lidé převáţně ve věku 19-29 let. 5. Volba vhodných metod a technik  Technika – průzkum je představován dotazníkem, který byl vytvořený webovou sluţbou6 od společnosti Google a následně elektronicky distribuován přes maily, fóra, chat, IM a Facebook.  Metoda – získaná data byla zpracována statistickou metodou. 6. Zpracování – nástroje na webu docs.google.com, Microsoft Excel. 7. Vyuţití výsledků – je obsahem práce.

4.4 Testované verze klientů V rámci této práce byly analyzovány následující klienty:  ICQ 6,  ICQ 6,5,  ICQ 7,  Miranda Cult Pack 1.6,  Miranda IM Bagr pack 1.3.1,  QIP Infium 9032RC3,        

QIP 2005 #8095, QIP Infium PafoPack, QIP Infium JadrisPack 3.1.0, Skype 4.0.0.226, Skype 4.2.0.155, Jabbim 0.5.1, mIRC 6.35, Pidgin 2.6.6,

 Psi 0.14.

6

Tato sluţba je dostupná z adresy www.docs.google.com.

Výsledky

21

5 Výsledky 5.1 Webové aplikace Komunikace prostřednictvím webových aplikací je většinou bez reklam a vyuţívá se při specifických situacích (viz klient jako nástroj komunikace). Nemá smysl se zabývat tím, zda je multiplatformní, protoţe závisí pouze na webovém prohlíţeči.

5.1.1

ICQ2Go

Tato webová aplikace slouţí pro komunikaci v ICQ síti. Je jednoduchá, přehledná a hardwarově nenáročná. Postrádá ale většinu pokročilých prvků, na které jsou uţivatelé zpravidla jiţ zvyklí. Nepodporuje přenos souborů, hlasovou ani audiovizuální komunikaci a chybí jí také historie konverzací. Nezobrazuje ani upozornění, kdyţ uţivateli někdo píše. V seznamu kontaktů nelze vyhledávat a při konkrétní konverzaci není vůbec vidět. Je tedy třeba přepínat mezi ním a oknem s konverzacemi. Nabízí moţnosti blokování příchozích zpráv a ohlášení nevyţádaných zpráv. Po vzoru ICQ7 umoţňuje odesílání SMS. Přístup k jednomu účtu je umoţněn zároveň z více aplikací. Odeslané zprávy se pak zobrazují právě v té, přes kterou byly odeslány, a přijaté zprávy ve všech. Pokud je uţivatel následně přihlášen z jiného klasického klienta, všechna ostatní přihlášení na ICQ2Go se mu zruší. Díky tomu mizí problém neautorizovaného přístupu po zapomenutí se odhlásit.

5.1.2

Facebook Chat

Instant messagingová aplikace je integrována i do nejprogresivněji rostoucí sociální sítě na světě. Je zaloţená na moderním protokolu XMPP sítě Jabber a dostupná kaţdému, kdo má na Facebooku vytvořený učet. Stejně jako u ICQ2GO umoţňuje přihlášení na stejný účet z několika míst zároveň. Aplikace je velmi jednoduchá, nabízí málo funkcí, a umoţňuje pouze textovou komunikaci. Není ani uţivatelsky a graficky přívětivá. Po odeslání kaţdé zprávy navíc přeskakuje kurzor na začátek konverzace, a proto musí uţivatel neustále scrollovat, aby se dozvěděl, co mu odepsala druhá strana. Její hlavní výhoda spočívá v tom, ţe je přímo součástí webových stránek www.facebook.com, které mají 400 milionů uţivatelů (Svoboda, 2010), včetně milionu Čechů (Hýsek, 2009). Komunita uţivatelů Facebooku navíc progresivně roste, proto se bezpochybně jedná o velkou konkurenci pro klasické klientské aplikace. Některé klasické klienty uţ dokonce podporují propojení s touto aplikací.

5.1.3

Meebo

Meebo je webová aplikace podporující sluţby ICQ, AIM, Jabber, Windows Live, Google Talk, Yahoo! a další. Umoţňuje také přístup k výše uvedenému Facebook Chatu.

Výsledky

22

Jeho hlavní strana obsahuje formuláře pro pohodlné přihlášení do jednotlivých sítí. Pokud navíc Meebo pouţíváte často, můţete si vytvořit vlastní účet, který umoţňuje nadefinovat uţivatelský vzhled a automatické přihlášení do některých sítí. V rámci tohoto účtu je moţné zaloţit i svůj blog. Jednotlivé konverzace neprobíhají v panelech, ale v samostatných oknech. Komunikace s mnoha lidmi zaráz přestává být tedy přehledná, protoţe se okna vzájemně překrývají. Absence panelů není u webových aplikací ale tak zásadní jako u klasického klienta. Moţnosti této aplikace jsou závislé na sluţbě a typu klientu, který pouţívá druhá strana. V ideálním případě jsou podporovány audiovizuální hovory, přenos souborů, posílání hromadných zpráv, ukládání historie s vyhledáváním a nejrůznější hry. V praxi je ale problém s kompatibilitou a v určitých případech nelze vyuţít ţádnou z těchto funkcí. Součástí Meeba jsou „meebo rooms“. Jedná se o místnosti, v nichţ se komunikuje multichatem. Navíc zde můţete sdílet soubory a videa. Další nadstandardní sluţbou je moţnost propojení s velkým mnoţstvím různých serverů. Meebo podporuje drtivou většinu způsobů IM komunikace a nabízí širokou škálu moţností, voleb a funkcí. Umoţňuje chat, sdílení dat a přihlašování na jiné servery, přičemţ není hardwarově náročné a nemá ţádné výraznější nedostatky.

5.2 ICQ Slovem ICQ, je označována sluţba společnosti DTS zaloţená na protokolu OSCAR. Samotná zkratka znamená I Seek You(=hledám Tě). Stejnou zkratkou je také pojmenován oficiální klient. V České republice zajišťuje jeho podporu, překlad a prezentaci portál Atlas, který patří do skupiny Centrum Holdings. Vývoj sluţby započala izraelská firma Mirabilis v roce 1996. V roce 1998 koupila tuto firmu společně s ICQ sluţbou společnost AOL. Ta ji v dubnu 2010 prodala současnému vlastníkovi – ruské firmě DTS (Zandl, 2010). Současný počet uţivatelů této sluţby není oficiálně znám, přičemţ se odhaduje na 50 milionů (Swisher, 2010). V roce 1999 byl jejich počet přibliţně 35 milionů (Polesný, 2010). Je tedy patrné, ţe v posledních deseti letech uţ nedochází k tak progresivnímu růstu tohoto počtu jako dříve. Nejvíce se ICQ pouţívá v Německu, Rusku, Slovenské a České republice (Bocek, 2008). V roce 2008 bylo v České republice 2 miliony uţivatelů (Krčmář, 2008). ICQ není tedy vhodné pro komunikaci směrem do západní Evropy ani do Ameriky, nicméně u nás má zatím neotřesitelnou pozici a je velmi nepravděpodobné, ţe by ho v dohledné době nahradila jiná sluţba.

5.2.1

Protokol OSCAR

OSCAR je protokol firmy DTS, jehoţ zkratka znamená „open system for communication in realtime“ (otevřený systém pro komunikaci v reálném čase). I kdyţ má ve svém názvu otevřený, dříve tomu tak nebylo. Společnost AOL (bývalý majitel) nechtěla, aby konkurenční firmy udělali svého klienta zaloţeného na více protokolech včetně OSCA-

Výsledky

23

Ru, a proto dokumentaci tajila. Postupně ale podepisovala různé smlouvy a zpřístupňovala části zdrojových kódů, aţ v roce 2008 vydala celou dokumentaci tohoto protokolu.7 Tato společnost ho také velmi často měnila, aby znepříjemnila ţivot neoriginálním klientům pro ICQ. Tyto změny často znamenaly velké problémy. Někdy například uţivatelé nemohli po přihlášení vůbec komunikovat, protoţe viděli všechny své kontakty offline. Museli počkat na novou verzi jejich současného klienta, kde uţ byl tento problém vyřešen, nebo přejít na jiného. Celý systém je řízen centrální databází, která se nachází na serveru www.icq.com a je propojená s dalšími servery. Tato databáze obsahuje informace o všech uţivatelích. Pokud má centrální databáze výpadek, není moţné se ke sluţbě přihlásit a vyuţívat ji. S tímto protokolem je spojeno šíření počítačových červů (viz dělení škodlivého software a ochrana proti němu), kteří v minulosti infikovali mnoho uţivatelů. Dalším bezpečnostním problémem je nešifrovaná komunikace a omezení maximální délky hesla na osm znaků. Taková hesla se nepovaţují za bezpečná, protoţe mohou být snadno rozluštěna. Důkazem špatného zabezpečení je i tzv. kradení ICQ čísel, které se objevuje od roku 2007. Prostřednictvím trojského koně (Dočekal, 1999), díky schopnostem hackera nebo jiným způsobem je zjištěno heslo odpovídající konkrétnímu ICQ číslu. Posléze se pomocí dvojice těchto údajů přihlásí neoprávněný uţivatel a změní právě ono zmíněné heslo. Oprávněný uţivatel změněné heslo nezná, a proto se uţ přihlásit nemůţe. Ztrácí tedy svůj účet včetně celého seznam kontaktů, který je uloţen na serveru.8 Základním identifikačním údajem kaţdého uţivatele je číslo UIN (Universal Internet Number). Toto číslo je uţivateli přiděleno při registraci. Dříve byla rozšířena registrace přes webovou stránku, ale současně je nahrazována registrací prostřednictvím konkrétního klienta. Kaţdou registrací získá uţivatel také prostor pro prezentaci své osoby na adrese www.icq.com/people/. Zde můţe zveřejňovat své osobní údaje, včetně fotek.9 Moţnosti jsou ale velmi omezené a celé webové rozhraní působí nesourodě.

5.2.2

Právní a licenční podmínky

Licenční smlouva sluţby ICQ je pro uţivatele velmi nevýhodná. Její podrobné znění včetně překladů naleznete na oficiálním webu sluţby. Obsahuje spoustu bodů, které jsou nestandardní a pro mnoho uţivatelů neakceptovatelné. Níţe je uvedeno pár příkladů (ICQ, 2009).  Obsah licenční smlouvy je sice přeloţen do češtiny, ale nikdo za správnost a úplnost překladu neručí.  Uţivatel má kaţdý měsíc kontrolovat licenční podmínky, protoţe se mohou změnit. Pokud se změní a on je poruší, nese za takovou skutečnost odpovědnost. 7

8

Dokumentace je po registraci dostupná na adrese http://dev.aol.com/aim/oscar/. Některé klienty (Miranda) kopírují seznam kontaktů do počítače a tím pádem ho zálohují proti případným

problémům jako je tento. Nicméně jejich převod do nového seznamu kontaktů bývá někdy náročný. 9

K dispozici je však pouze 40 MB místa.

Výsledky

24

 Věk uţivatelů musí být vyšší neţ 13 let.  OSCAR protokol můţe být kdykoli změněn a ICQ síť zastavena bez jakýchkoliv předchozích varování. Bez udání důvodu můţe být zrušen i účet libovolného uţivatele.  Společnost má právo monitorovat přenášený obsah za účelem ověření toho, ţe je v souladu s licenčními podmínkami.  Můţete pouţívat pouze oficiální klient. Ten existuje jen pro operační systémy MS Windows a Mac OS. To by mělo vylučovat všechny uţivatele Linuxu ze skupiny potenciálních uţivatelů. V praxi je ale situace jiná, uţivatelé (nejen Linuxu) pouţívají alternativní klienty a porušují licenční smlouvu.  Je zakázáno odstraňovat reklamy z oficiálního klienta.  Sluţba nesmí být pouţívána pro komerční potřeby. ICQ tedy nelze pouţít v podniku.  Pravděpodobně nejdůleţitějším bodem licenční smlouvy je to, ţe se společnost stává vlastníkem veškerého obsahu odeslaného přes ICQ a můţe jej prodávat. Z tohoto důvodu je velmi nevhodné posílat po ICQ následující data: o programy programátorů nebo jejich části, o důvěrné informace nebo osobní informace, o uţivatelem vytvářená literární, umělecká a jiné díla (básně, romány, obrázky, videa).

5.2.3

ICQ7

Tento oficiální klient je v posledních letech terčem kritiky veřejnosti. Ta si stěţuje především na velkou hardwarovou náročnost a nadměrné mnoţství reklamy – Adware. Pravděpodobně největší rozruch vyvolalo vydání ICQ6, které mělo navíc pomalou interakci a zdlouhavě se s ním pracovalo. Vysoké byly také hardwarové nároky, především náročnost na operační paměť (128MB a více). Tyto problémy částečně vyřešila nová verze ICQ7 vydaná v lednu 2010. Byly v ní odebrány některé redundantní prvky10 a náročnost na operační paměť klesla na 64MB. Zlepšila se i rychlost interakce a uţivatelská přívětivost. Mnoţství reklam se však nezměnilo. ICQ7 je dostupné ve variantě pro operační systém Windows a Mac OS. Podporuje přenos souborů, multichat, hlasovou a audiovizuální komunikaci, která se však vyznačuje vyšší hardwarovou náročností a niţší kvalitou neţ u Skypu. Z nepochopitelných důvodů byla odstraněna funkce rozesílání hromadných zpráv, která jiţ byla ve starších verzích. Velmi propracovaný je naopak systém historie. Ten obsahuje běţné i SMS zprávy a dokonce historii transakcí souborů. Můţete v něm i vyhledávat libovolné řetězce. Pokud máte navíc početnější seznam kontaktů, zcela jistě vyuţijete vyhledávání i v něm. Při samotné konverzaci uţivatelé ocení několik sad smajlíků. Na komunikaci pomocí smajlíků navazuje funkce Zlango, která dokáţe doplňovat některá slova textových zpráv názornými obrázky. Tyto obrázky pak vidí i druhá strana. Spisovnějšímu vyjadřo10

Odebrány byly například česky mluvící tZers smajlíci a některé hry.

Výsledky

25

vání můţe napomoci vícejazyčný slovník pravopisu, který však umoţňuje překlad pouze z češtiny a nikoliv nazpět. Podstatnou vlastností je moţnost odesílání SMS zpráv. Kaţdý uţivatel dostane na začátku 15 volných SMS zpráv. Ty můţe zdarma posílat na libovolná čísla do sítí všech mobilních operátorů. Pokud mu někdo na SMS zprávu odpoví, navýší mu tím počet volných SMS o pět. Cena odpovědi je pro odesílajícího vyšší neţ obvykle – 3 Kč. Počet SMS „zdarma“ je moţné navýšit i odesláním placené ţádosti. Posílání SMS zpráv ocení především ti uţivatelé, kteří chtějí psát do sítě T-mobile. Do této sítě totiţ nelze posílat SMS zprávy z internetu zdarma vůbec. Výjimkou je jejich odesílání přes portál www.tzones.cz, kde je však poţadována registrace vázaná na konkrétní SIM kartu od společnosti T-mobile. Pomocí utility ICQ Banner Remover se dají odstranit reklamy. Toto odstranění je ale v rozporu s licenční smlouvou. Pokud k němu uţ ale dojde, je moţné klienta dále vizuálně přizpůsobovat pomocí neoficiálních skinů. Společnost plánuje vytvoření vlastních oficiálních skinů, ale tato myšlenka, zatím nebyl realizována. Je však moţné měnit alespoň jeho barvu. Nejdiskutovanější novinkou této verze je moţnost napojení na weby YouTube či Flickr a hlavně na sociální sítě Twitter a Facebook. Pomocí takzvaného kanálu přátel11 můţete potom sledovat informace zveřejňované na těchto webech i v těchto sítích a komentovat je. Můţete tedy sledovat, co se děje například na Facebooku a nastavovat si na něm svůj stav. Vzdálené sledování informací a ovládání vašeho stavu na těchto webech samozřejmě není tak komfortní, jako kdyţ je přímo navštívíte. ICQ7 je jediným legálně pouţitelným nástrojem pro provozování sluţby ICQ. Přestoţe vývojáři v kaţdé verzi zavádí významné novinky, má klient pořád mnoho nedostatků. Mezi ty zásadní patří všudypřítomné reklamy, podpora pouze jednoho protokolu a malá uţivatelská přizpůsobivost. Tyto zápory jsou stále důvodem, proč se většina uţivatelů uchyluje k pouţívání alternativních klientů.

5.3 Skype Slovo Skype má více významu. V první řadě slouţí k označení názvu firmy, která vytvořila stejnojmenného klienta. Tento klient funguje na principu uzavřeného protokolu také od této společnosti, proto je tímto slovem označována i samotný protokol či dokonce sluţba. Skype je velmi rozšířený a na celém světě ho pouţívalo v roce 2008 asi 300 milionů lidí (Idealine Solutions, 2010), v listopadu 2009 uţ 450 milionů lidí (Sedlák 2009), z toho asi 3 miliony Čechů (Vlková 2010). Jako u jiných sluţeb i zde je třeba rozdělit hodnocení samotného protokolu a klienta. I kdyţ je oficiální klient v současnosti prakticky jediný způsob jak sluţbu vyuţít, uţ začíná být podporována i jinými (viz Skype plugin v kapitole Miranda).

11

Pomocí kanálů přátel můţete komentovat i samotný ICQ stav vašich kontaktů, a také se podívat, jak jiní

uţivatelé komentovali ten váš.

Výsledky

5.3.1

26

Protokol Skype

Základním identifikačním údajem kaţdého uţivatele je přezdívka, která musí být v rámci této sítě jedinečná. Tato přezdívka je uloţena společně s hesly na centrálním serveru. Pokud dojde k jeho výpadku, uţivatelé nemohou sluţbu vyuţívat. Napadení tohoto serveru je navíc jednodušší neţ napadení mnoţství rozprostřených serverů, jak je tomu u decentralizované sítě. Protokol je uzavřený (viz kapitola formalizace internetové komunikace pomocí protokolu). Ke konci roku 2009 začala veřejností kolovat fáma o tom, ţe se stane otevřeným. Ve skutečnosti ale pouze vývojáři slíbili zveřejnění dokumentace grafické stránky klienta pro Linux, aby si jej příslušníci této komunity mohli přizpůsobit vlastním potřebám. Často se totiţ objevovaly problémy způsobené především velkým mnoţství různých distribucí Linuxu. Samotnou komunikaci pak bude zajišťovat uzavřená knihovna. (Macich, 2009) V této síti je problematický princip přenosu dat. Uţivatelé, kteří jsou k internetu připojeni proxy serverem12 nebo nějakým routerem se striktním firewallem13, jsou označováni za „nody“. Naopak ti, kteří jsou připojeni do sítě přímo pomocí veřejné IP adresy, jsou takzvanými „supernody“ (Krčmář, 2005). Toto rozdělení není pevně dané a obyčejným „nodem“ můţe být za jistých okolností i přímo připojený uţivatel a naopak. Supernody jsou uzly, které následně slouţí jako ústředny pro přenos dat v rámci Skype sítě. Tím pádem je daleko více zatěţován jejich hardware i jejich připojení k internetu. To byl problém zejména v dřívějších letech, kdy nebyly rychlosti připojení tak vysoké a hardwarové konfigurace počítačů tak výkonné. Nicméně je minimálně neetické, ţe společnost vyuţívá k provozování své sluţby cizí počítače. Tato sluţba je pro společnost samozřejmě komerčního charakteru, protoţe poskytuje i placené sluţby:  SkypeOut – umoţňuje telefonovat do tradičních telefonních sítí, tedy na mobil a pevnou linku.  SkypeIn – sluţba zajišťující přidělení čísla účastníkovi, na které se lze dovolat z tradičních telefonních sítí.  Call forwarding – zajišťuje přesměrování hovorů na mobilní telefony a pevné linky, v případě, ţe nejste online.  SkypeSMS – umoţňuje posílat SMS zprávy do mobilních sítí. S přenosem dat souvisí i jeho směrování, které často není optimální. Hovory z Prahy do Brna jsou někdy směrovány třeba přes USA, coţ zvyšuje prodlevu hovoru. Cestu navíc vybírá vţdy centrální server, a uţivatel ani nemá moţnost zjistit, kudy jeho data procházejí (Krčmář, 2005).

12

Proxy server vystupuje jako prostředník při komunikaci mezi klientem a serverem. Klient mu posílá

poţadavky na dokumenty, on je zpracovává a načítá dokumenty ze sítě. Následně je odesílá zpět na klienta. Proxy servery představují vhodný a efektivní prostředek zabezpečení centralizovaného přístupu k internetu. Někdy také současně fungují jako firewally (Naik, 1999). 13

Firewall je hardwarové nebo softwarové zařízení instalované na vstupní bráně do internetu. Cílem je

účinně oddělit lokální a veřejnou síť a kontrolovat přenos dat mezi nimi (Kuchař, 1999, s. 84).

Výsledky

27

Vzhledem k tomu, ţe průchozí body jsou vytvářené z počítačů dalších uţivatelů, hrozí zde moţnost ztráty těchto dat nebo jejich zneuţití. Samotné zneuţití není ale moc pravděpodobné, protoţe systém pouţívá 256 bitové šifrování AES s asymetrickou šifrou. Pro výměnu AES klíčů pouţívá aţ 2048 bitové šifrování RSA (viz zabezpečení pomocí šifrování).

5.3.2

Licenční smlouva

Licenční smlouva sluţby Skype je pro uţivatele nevýhodná. Její obsah je podobný licenční smlouvě pro sluţbu ICQ, ovšem neobsahuje zmínku o tom, ţe by posílaná data patřila společnosti Skype. Také ale zakazuje pouţívání sluţeb pro komerční účely a zříká se veškeré odpovědnosti za přenášený obsah a kvalitu přenosu. Vyhrazuje si právo kdykoliv a komukoliv vypovědět sluţbu a podobně. Pokud s ní uţivatel souhlasí, společnost můţe vyuţívat jeho počítač a internetové připojení k usnadnění komunikace mezi ním a třetími stranami (Skype, 2010).

5.3.3

Klient Skype

Tento univerzální multiplatformní program je dostupný ve třech verzích – pro Linux, Mac OS a Windows. Je znám jako nástroj hlasové komunikace, a právě díky ní je ve světě velmi rozšířen. Po grafické stránce zvolil klient odlišný způsob prezentace oproti ostatním. Je docela velký a zabírá hodně místa na ploše. Výhodu je ale tradiční způsob uspořádání jednotlivých rozbalovacích nabídek menu v jeho horní části (viz obrázek Program Skype). Takový způsob je totiţ pouţíván u většiny programů. V levé části se potom nachází seznam kontaktů, který je moţný členit do skupin. Díky těmto vlastnostem celý klient působí přehledně a intuitivně. Vytknout lze snad jen malou reklamu v levém dolním rohu a absenci skinů, které by ale mohly být dostupné v brzké budoucnosti minimálně pro Linuxovou verzi (Macich, 2009). Po instalaci nevyţaduje Skype ţádné zvláštní nastavování a hned uţivatelům poskytuje textovou komunikaci a přenos souborů. Pokud se navíc připojí k počítači mikrofon, lze vyuţít zmíněné telefonování přes Skype, které je samozřejmě zadarmo a není limitováno ani délkou hovoru. Obdobně jako u mobilních telefonů i zde existuje rychlá volba pro naposledy volaná čísla. Dokonce lze pořádat hlasové konference, to znamená vytvořit virtuální místnosti, ve kterých se budou lidé hromadně bavit hlasově, textově i posílat soubory. Pokud se připojí navíc ještě webkamera, můţe být přenášen i samotný obraz. Rozlišují se potom dva pojmy:  videohovor – vizuální komunikace pouze s jedním člověkem,  videokonference – vizuální komunikace s více lidmi najednou. Nejsnadněji jsou výše zmíněné způsoby dorozumívání vyuţitelné na noteboocích, které mají mikrofon a webkameru zpravidla jiţ zabudované výrobcem. Z kaţdého hovoru můţete nahrávat zvukovou stopu a u samotných videohovorů můţete i pořizovat snímky. Kvalita těchto hovorů je obecně velmi dobrá a závisí na následujících parametrech:  operačním systému včetně jeho verze,  hardwarové základně,

Výsledky

28

 rychlosti internetového připojení (především uploadu – download je v dnešní době jiţ dostatečný),  funkci node či supernode. Náročnost na operační paměť je při spuštění programu pouze 33 MB. S voláním a videokonferencemi samozřejmě roste, ale i tak je přijatelně nízká vzhledem k tomu, co všechno klient umí. Například při klasickém videohovoru se pohybuje kolem 60 MB. Klient podporuje známé statusy a svoji náladu můţete vyjadřovat pomocí mnoţství smajlíků. Navíc ji můţete zdůrazňovat přidáváním různých videí do zpráv. Pokud by vám standardní vlastnosti nestačili, lze vyuţít velké mnoţství doplňků (cca 200). Mezi ně patří například moţnost sdílené plochy, na kterou lze následně cokoliv kreslit. To se můţe hodit při vysvětlování. Skype je na první pohled velmi kvalitní komunikační nástroj. Je jednoduchý, přehledný, uţivatelsky přívětivý a velmi rozšířený. Podporuje posílání souborů, hlasovou i obrazovou komunikaci a má mnoho rozšíření. Jeho problémem je ale to, ţe dokáţe vyuţít jediný protokol. Tento protokol totiţ není vůbec ideální. Má problematický přenos dat, který vyuţívá počítače uţivatelů. Navíc bývají tato data neefektivně směrována. Nestandardní je také licenční smlouva. Skype se kvůli těmto nevýhodám stává neakceptovatelným především pro odbornou veřejnost. Obyčejní uţivatelé ho s chutí pouţívají a výše zmíněných nevýhod si ani nevšimnou.

5.4 Jabber Jabber je moderní sluţba zaloţená na protokolu XMPP, která funguje od roku 1998. Odborníci jí přisuzují ohromný potenciál. Díky svým vlastnostem je rozšířená i v podnicích. Její celosvětová oblíbenost postupně stoupá. Údaje z roku 2007 hovoří o 40 milionech uţivatelů na světě (Bureš, 2008) a statistiky z roku 2009 oznamují uţ 90 milionů uţivatelů (Batten, 2009). V České republice ale zatím zůstává za očekáváním. Nedaří se jí konkurovat sluţbám ICQ nebo Skype a počet pravidelných uţivatelů se odhaduje pouze na desítky tisíc. Registrovaných uţivatelů je sice daleko více, ale někteří o tom, ţe mají Jabber účet ani nevědí. Ten je jim totiţ automaticky vytvořen na různých serverech, kde provedou registraci zpravidla za jiným účelem. Jabber sluţba běţí například i na největším českém portálu www.seznam.cz. Kaţdý, kdo má na tomto serveru zaregistrovanou emailovou adresu, můţe tuto adresu pouţívat i pro přihlášení do Jabber sítě. Společnost Seznam zatím veřejně neoznámila podporu této sluţby a nechává si čas na její doladění.

5.4.1

XMPP protokol a princip sítě

Tento otevřený protokol je uveden i v RFC dokumentech Veřejně je dostupná tedy jeho dokumentace. Byl také uznán jako internetový standard organizací IETF14. Nepatří ani

14

Internet Engineering Task Force je mezinárodní organizace vyvíjející a uznávající internetové standardy.

Výsledky

29

ţádné konkrétní firmě, takţe ho můţe pouţívat kdokoliv a bez jakýchkoliv licenčních smluv či omezení. Navíc je navrţen tak, aby ho bylo moţné rozšiřovat a přidávat nové sluţby. Samotná zkratka XMPP pak znamená Extensible Messaging and Presence Protocol, neboli „rozšiřitelný protokol pro posílání zpráv a zobrazení stavu“ (Jabber, 2010). Je zaloţen na hojně vyuţívaném značkovacím jazyce XML, který se pouţívá pro výměnu dat, dokumentů a obrázků mezi aplikacemi. Síť postavená na tomto protokolu není řízena ţádným centrálním serverem, ale skupinou lokálních serverů rozprostřených na různých místech. Jedná se tedy o decentralizovanou sít, která je samozřejmě odolnější proti výpadkům, neţ sítě s centrálním řízením. Většina serverů byla přímo vytvořená za účelem provozování této sluţby. Některé ale vznikly z jiných důvodů a tato sluţba do nich byla později integrována. Jedná se například o servery www.seznam.cz a www.root.cz. Jabber servery je tedy moţné vytvářet na normálních serverech, tím pádem můţe kaţdý člověk vytvářet a provozovat servery vlastní. To se hodí při komunikaci v malé privátní síti nebo v rámci podnikové sítě. Tato síť je poté nakonfigurována tak, aby poskytovala přesně potřebné sluţby. Jabber serverů je tedy mnoho a kaţdý poskytuje odlišné sluţby, ovšem základ zůstává pořád stejný. Vzhledem k rozdílným poţadavkům si poté uţivatelé vybírají server, který jim nejvíce vyhovuje. I kdyţ je pak kaţdý z nich na jiném serveru, mohou spolu samozřejmě komunikovat. Připojení je následně realizováno opět přes klientské či webové aplikace. Mnoţina sluţeb poskytnutá uţivateli tedy jednak závisí na serveru, ale také i na této aplikaci. Proto je velmi obtíţné definovat, co všechno síť vlastně umoţňuje. I kvůli variabilitě sluţeb byl vytvořený oficiální český web www.jabber.cz, který nejednomu uţivateli dokáţe odpovědět na otázky a vyřešit jeho problémy. Tento web funguje na principu otevřené encyklopedie, a proto na něj můţe přispívat kaţdý. Obsahuje tedy spoustu informací, ale není garantována jejich správnost. Při detailnějším zkoumání však nebyly nalezeny ţádné mylné nebo matoucí údaje. Základním identifikačním údajem uţivatele v síti je JID (Jabber id), které je podobné e-mailové adrese. Příkladem konkrétního JID je [email protected]/doma. Jeho obecný tvar vypadá tedy následovně: přezdí[email protected]/zdroj. Zdroj je jedinou nepovinnou částí JID a nemusí být tudíţ uváděn. Je většinou automaticky nastavován klientem. Slouţí k identifikaci místa, ze kterého je právě uţivatel přihlášen na svůj účet. Na jeden Jabber účet se totiţ můţete připojit z více míst naráz. Rozlišení zdrojem je výhodné proto, ţe pak můţete určit, na které místo se mají data a soubory odesílat. V případě neuvedení zdroje se rozhoduje podle priority. Priorita je číslo defaultně nastavené na kaţdé klientské aplikaci a uţivatel si je můţe změnit. Data jsou pak odeslána na klienta s nejvyšší prioritou. Pokročilejšího ovládání vzdálených klientů lze dosáhnout doinstalováním rozšíření Ad-hoc Commands, které umoţňuje přeposílat nepřečtené zprávy, měnit status a jiné. Protokol podporuje přenos dat v kódování Unicode, pomocí něhoţ lze zakódovat prakticky všechny znaky na světě. Pokud se doinstaluje rozšíření zvané Jingle, je moţné navíc vytvořit přímé spojení mezi uţivateli. Pomocí tohoto spojení je moţné následně

Výsledky

30

přenášet jakákoliv data, včetně audiovizuálních. Toto rozšíření zatím ale není podporováno všemi klienty a servery. Vlastní přenos dat je šifrován pomocí protokolů SSL a TLS pouţívajících asymetrickou šifru. Toto šifrování znemoţní odposlech na cestě k serveru. Samotná cesta od serveru k druhé straně pak můţe vést přes další servery, a nemusí být šifrována. Tento problém se dá vyřešit pomocí software PGP se symetrickou šifrou algoritmu RSA, kterým se data zašifrují pro celý přenos (Štrauch, 2010). Nevýhod tohoto protokolu je opravdu málo. Patří mezi ně různá vytíţenost serverů. Také neexistuje ţádný hlavní server ani oficiální klient. Proto se mohou někteří uţivatelé při přecházení na Jabber cítit ztraceni a nevědět, kde začít. Vţdy mohou ale vyuţít sluţeb velkých serverů a známých klientů, které zajišťují kvalitu spojení a potřebné funkce.

5.4.2

Společné vlastnosti serverů

Drtivá většina Jabber serverů má společné níţe rozepsané vlastnosti. Do svého seznamu kontaktů, kterému se u Jabberu říká roster, si můţete přidávat speciální kontakty – boty. Boti jsou počítačové programy, které se tváří jako běţní uţivatele a můţete si s nimi „dopisovat“. Poté reagují na vaše zprávy a posílají vám zpět odpovědi. Pro komunikaci s boty musíte tedy obvykle znát speciální příkazy. Někteří boti pouze imitují lidskou konverzaci a slouţí víceméně k pobavení. Jiní zpracovávají matematické operace, převádějí měny a pouští rádiové stanice. Další dokáţou informovat o počasí, zprávách, dopravních spojeních, zdarma rozesílat i přijímat SMS zprávy15 a podobně. Velmi uţitečným botem je ten, který poskytuje uţivatelům místo pro ukládání dat. Stačí si ho přidat do svého rosteru a můţete ukládat svoje fotografie, hudbu, dokumenty a jiné soubory na konkrétní Jabber server. K těmto datům máte potom přístup ze všech míst, ze kterých se přihlásíte na svůj účet. Velikost tohoto disku se liší v závislosti na serverech, avšak průměrně se pohybuje ve stovkách MB. Servery vytváří i místnosti, ve kterých se pak můţe libovolný počet lidí bavit (multichat). Tyto místnosti se přidávají do rosteru stejně jako běţní uţivatelé. Většinou v nich automaticky sídlí boti. S pomocí tzv. transportů můţete ze sítě Jabber komunikovat s lidmi, kteří pouţívají jiné sítě, např. ICQ, IRC, AIM, Windows Live, Gadu-Gadu a Yahoo!. Jedná se o velmi důleţitou vlastnost, díky níţ prakticky mizí problémy ohledně rozšířenosti této sítě. Většina uţivatelů jiných sluţeb si myslí, ţe by s přechodem na Jabber ztratili všechny svoje kontakty, coţ není pravda. Pro kaţdou síť je určen konkrétní transport, který můţe mít ještě několik verzí podle samotného serveru. Například pro ICQ transport se na serveru www.jabbim.cz pouţívá od roku 2008 HiICQ Transport. Ten umoţňuje oboustranný přenos souborů a spoustu dalších funkcí. Transport se zaregistruje prostřednictvím klientské aplikace. Poté jsou uţ do rosteru načteny kontakty a můţe být zahájena konverzace. V určitých případech mohou být 15

Zprávy je obvykle moţné posílat do všech sítí mobilních operátorů.

Výsledky

31

při transportech problémy s kódování a přenosem souborů, avšak při vlastním testování se nepotvrdily. V praxi naopak často nebývá vůbec poznat, ţe někdo vyuţívá transportu.

5.4.3

Jabbim jako český server i klientská aplikace

Jabbim je největší veřejný Jabber server v České republice, který se pyšní vysokou stabilitou a rychlou dobou odezvy. Řadí se dokonce mezi nejstabilnější servery na světě. Funguje v rámci něho více domén, například: jabbim.cz, jabber.cz a njs.netlab.cz. Podporuje transporty, konference a hlasovou komunikaci. Jsou na něm přítomni boti, kteří umoţňují uţivatelům ukládat aţ 1 GB dat, posílat SMS zprávy a vyuţívat slovníky. Také dovedou zjišťovat televizní program, předpověď počasí, jízdní řády a podobně. Tento server podporuje vývoj stejnojmenného klienta. Ten je primárně určen uţivatelům s účtem na tomto serveru, protoţe je přizpůsoben jeho funkcím, nicméně dokáţe bez problémů komunikovat i se servery jinými. Klient je dostupný ve dvou variantách: pro Windows a Linux. Zatím chybí podpora operačního systému Mac OS. Komunikuje pouze protokolem XMPP, ale podporuje transporty, pomocí nichţ se z něj můţe stát brána pro konverzaci do jiných sítí. Jedná se o velmi přehlednou, graficky přijatelnou a intuitivně ovladatelnou aplikaci, která nepotřebuje ţádná sloţitá nastavování. Zároveň obsahuje skoro všechny potřebné funkce. Je tedy vhodná pro začátečníky a i pokročilejší uţivatele. Pomocí skinů se dá přizpůsobit její vzhled a neobsahuje ţádné reklamy. Obsahuje několik sad smajlíků a má velmi propracované statusy. Dokonce se mohou nastavovat individuální statusy pro kaţdý kontakt zvlášť. Podporuje ad-hoc příkazy a je moţné ji tedy vzdáleně ovládat. Další funkce se dají přidat pomocí pluginů, tedy zásuvných modulů, které ji doplňují a rozšiřují její funkčnost. Nicméně jejich vyuţití je poměrně vzácné, protoţe jich je málo a navíc se obtíţně získávají. V současnosti není podporováno rozšíření Jingle, proto klient zatím neumoţňuje přenos zvuku a obrazu. Tato absence je hlavní nevýhodou klienta. Také se nelze přihlásit zároveň z více účtů, coţ ale není zásadní nedostatek. Tyto dva problémy budou ale pravděpodobně brzo vyřešeny, protoţe nové verze klienta vycházejí velmi často a jsou stále dokonalejší. Server i klient Jabbim jsou vhodnou volbou pro obecného uţivatele sluţby Jabber. Pokud navíc potenciální uţivatel neví, kde začít, jsou pro něho ideální volbou. Nabízejí kompromis mezi jednoduchostí a mnoţstvím funkcí. Navíc se progresivně vyvíjí a mají velký potenciál. Důkazem toho je získání ocenění zpravodajského serveru www.root.cz, kde vyhrál Jabbim anketu o nejlepší open source software16 roku 2009 (Krčmář, 2009).

16

Pojem open source se pouţívá nejen u protokolů, ale i u software. Znamená pak totéţ – ţe software má

veřejně dostupný zdrojový kód.

Výsledky

5.4.4

32

Psi

Psi je dalším klientem, který podporuje protokol XMPP a je určeno pro uţivatele Jabberu. Jeho název byl odvozen od písmena řecké abecedy. Jako jediné je ze všech analyzovaných klientů plně multiplatformní. Jsou dostupné verze pro Windows, jednotlivé distribuce Linuxu, Mac OS i další operační systémy. Není omezeno ani ţádnou licencí, protoţe se jedná o open source software. Na první pohled vypadá velmi přívětivě, protoţe obsahuje přehledný roster. V horní části má navíc umístěné velmi dobře organizované víceúrovňové menu. Ovšem při zahájení samotné konverzace se zobrazí nepříliš pěkně vypadající okno, kterému navíc chybí ovládací tlačítka pro provádění pokročilejších funkcí. Ty sice Psi nabízí, ale musí se nastavovat aţ v menu, coţ je pro uţivatele méně komfortní. Tato aplikace umoţňuje přihlašování z více účtů zároveň, které se hodí uţivatelům s více JID. Standardní funkcí je posílání souborů, které je přehledně zaznamenáno ve správci přenosů. Velmi propracované jsou moţnosti multichatu. Podporuje rozšíření Jingle, tím pádem umoţňuje hlasovou komunikaci. Dá se ovládat velkým mnoţstvím klávesových zkratek, které si můţe kaţdý uţivatel nadefinovat. Samozřejmostí jsou transporty, které dokáţou zajistit komunikaci s jinými protokoly. Tyto transporty jsou s ostatními sluţbami konkrétního serveru přehledně zobrazeny v menu, kde je lze jednoduše zaregistrovat a zprovoznit. Zajímavostí tohoto programu je, ţe neexistuje jeho jednotný vzhled. Ten se vţdy přizpůsobuje nastavení operačního systému. Pokud se tedy změní motiv vzhledu operačního systému, změní se i jeho vizáţ. Na odlišných operačních systémech poté aplikace vypadá různě. Různý vzhled není moţné korigovat pomocí skinů, ale jsou velmi propracované moţnosti samotného barevného nastavení. Je moţné také poupravit rozmístění některých tlačítek v rosteru. Nevýhodou je absence pluginů. Psi je také hardwarově náročnější neţ většina jeho konkurentů, protoţe zabírá kolem 50 MB operační paměti, ale i to je v dnešní době zanedbatelné místo. Psi je velmi univerzálním Jabber klientem, který je schopen zprostředkovávat drtivou většinu funkcí z Jabber serverů. V celosvětovém kontextu je proto velmi rozšířené. Paradoxem proto zůstává velmi malé mnoţství dostupných informací. Oficiální anglický web není příliš přehledný a oficiální český web dokonce nebyl nalezen. Čeští uţivatelé sluţby Jabber mají většinou účet na serveru Jabbim, a proto raději vyuţijí specializovanějšího a propagovanějšího klienta jako je třeba Jabbim, o kterém je navíc dostupných mnoho informací v češtině. Pro ty, kteří tak neučiní, je Psi určitě vhodnou volbou.

5.5 IRC IRC (Internet relay chat) bylo jednou z prvních moţností IM komunikace. Vzniklo v roce 1988 ve Finsku pro účely propojení akademických sítí a postupně se rozrostlo do globálních rozměrů (Oikarinen, 2005).

Výsledky

5.5.1

33

IRC protokol a princip sítě

Sluţba slouţí především k hromadným konverzacím (multichatu) a je zaloţena na stejnojmenném otevřeném protokolu, který je popsán i pomocí RFC dokumentů. Pojmem IRC je obvykle označována spíše síť, prostřednictvím níţ lze sluţbu provozovat. Ta je představována velkým mnoţství serverů, je tedy decentralizovaná. V průběhu vývoje této sítě docházelo k mnoha sporům. První se udál v roce 1990, kdy se od ní odtrhla její část a vytvořila novou s názvem Anarchy net. Původní síť s názvem IRCnet se následně přejmenovala na EFnet. K nejvýznamnějšímu sporu došlo v roce 1996. Byl to spor ohledně budoucího vývoje EFnetu a jeho serverů mezi americkými a evropskými operátory. Ten vyústil v rozdělení na dvě sítě: původní EFnet (americkou) a IRCnet (evropskou). S postupem času se ke kaţdé z nich přidávaly jak americké, tak evropské servery a docházelo k jejich rozšiřování (Engen, 2000). V dnešní době je sítí mnoho, ale některé jsou velmi malé. Těch rozšířených bylo vybudováno asi dvacet a za největší je označována IRCnet. Ţádné z nich ale nejsou vzájemně propojené. To znamená, ţe uţivatelé v jedné síti nemohou komunikovat s uţivateli v jiných. Tato skutečnost je samozřejmě nevýhodou. Kaţdou síť spravuje určité mnoţství serverů, které jsou vzájemně propojené, komunikují spolu a sdílejí stejné informace. Proto kaţdý server zná seznamy všech uţivatelů dané sítě včetně jejich dalších údajů. Díky tomu mohou lidé komunikovat s někým, kdo je připojen na jiný server. Jedinou podmínkou tedy zůstává dodrţení stejné IRC sítě. Pro komunikaci je vhodné zvolit server, který je k uţivateli nejblíţe. To není vţdy ale jednoduché stanovit, protoţe z jeho názvu to nemusí být zřejmé. Pokud se to ale uţivateli povede, je to pro něj výhoda, protoţe se maximalizuje plynulost spojení včetně rychlosti přenosu dat a minimalizuje se tím pádem časové zpoţdění (lag). Princip komunikace je zaloţený na tzv. kanálech. Jsou označeny znakem „#“, za nímţ následuje vlastní název, který musí být v rámci sítě jedinečný. Kanál je obdoba místnosti na chatu. To znamená, ţe jde o virtuální místo, kde se setkávají různí uţivatelé a nezávisle na sobě konverzují. To, co napíše jeden z nich, vidí i ostatní. Kaţdý uţivatel můţe být připojen na libovolném mnoţství kanálů najednou. Počet kanálů není nijak omezen a kaţdý můţe vytvářet vlastní. Stačí se připojit k neexistujícímu a tím se automaticky vytvoří. Ten, kdo kanál zaloţí je operátor a jeho přezdívka začíná znakem „@“. Samotný operátor pak můţe nastavovat další operátory z řad běţných uţivatelů. Kaţdý operátor má k dispozici přídavnou sadu příkazů, pomocí níţ můţe kanál určitým způsobem ovládat. Mezi základní příkazy operátorů patří moţnost nastavení hesla pro přístup ke kanálu, zakazování vstupu určitým přezdívkám (tzv. ban) a nastavování maximálního počtu uţivatelů kanálu. Za pomocí dalších příkazů mohou povolit vstup pouze pozvaným lidem, zakázat psaní do kanálů z jiných kanálů, nastavit kanál na neviditelný (neobjeví se v seznamu kanálů) a mnoho dalšího. Na kanálu lze psát nejen tradiční text, ale je moţné vyuţívat i speciální příkazy, které jsou obdobně jako u Jabberu zaloţeny na principu příkazové řádky. Pomocí nich můţete zjišťovat informace o všech kanálech včetně počtu aktuálně připojených uţivatelů a podobně. Můţete si také nechat vypsat seznam všech uţivatelů i se seznamem kanálů, na nichţ jsou připojeni. Proto většina uţivatelů vyuţívá moţnosti nastavit si svůj stav

Výsledky

34

na neviditelný. To znamená, ţe jsou vidět pouze v rámci kanálu a nelze o nich zjišťovat informace z externího prostředí, tedy z jiných kanálů. Mohou se tak uchránit před zvědavostí cizích uţivatelů a potenciálním nebezpečím. V IRC kanálech jsou také často přítomni boti. Můţou nabízet podobné funkce jako ti u Jabberu, to znamená, ţe pomocí nich můţou uţivatelé získávat různé informace. Taky se pomocí nich můţe spravovat kanál nebo mohou podporovat různé hry. Boti jsou však na IRC serverech často zakázáni z důvodu zneuţití hackery. Obsahem diskusí na kanálech můţe být cokoliv. Často jsou věnovány komunitám hráčů počítačových her. Jiné slouţí jako poradna ohledně různých druhů softwarových produktů. Spousta z nich sdruţuje pouze lidi, kteří si chtějí popovídat nebo se seznámit. V praxi vypadá vyuţívání této sluţby tak, ţe uţivatel je připojený k více kanálům zároveň a pozoruje, kdo je na nich zrovna přítomen. Také sleduje, co se na nich řeší, případně domlouvá. Pokud to uzná za vhodné, zapojuje se do komunikace také. Na IRC je samozřejmě umoţněno přenášet i soubory. Ty se ale posílají pomocí DCC (Direct Client to Client) protokolu. Ten je schopen vytvořit přímou komunikační linku mezi dvěma uţivateli, která je oddělena od normálních IRC kanálů. Pomocí ní se tedy odesílá soubor pouze jednomu uţivateli. Tato oddělená linka je velmi bezpečná metoda komunikace. Další způsob vyuţití DCC protokolu je pro soukromou konverzaci pouze ve dvou lidech, která je tím pádem také velmi bezpečná. V praxi není ale často vyuţívána, protoţe IRC je určeno spíše pro skupinový chat. Na rozdíl od jiných sluţeb je třeba být na IRC více obezřetný. Důvodem je fakt, ţe komunikujete často s lidmi, které vůbec neznáte a nemůţete jim důvěřovat. Teoreticky tedy hrozí větší šance nákazy vašeho počítače škodlivým softwarem. I zde ale platí, ţe pokud dodrţíte následující rady, nemusíte se o bezpečnost na IRC bát:  Není doporučené o sobě uvádět údaje, pomocí nichţ byste mohl být velmi dobře identifikovatelný (např. jméno a příjmení).  Uvedení vašeho mailu vám taky můţe způsobit určité komplikace. Můţe vám začít docházet nevyţádaná pošta (spamy).  Důleţité je přijímat soubory od lidí, kterým důvěřujete. Je naprosto nevhodné mít nastavené automatické přijímání souborů od kohokoliv.  Nedělat něco, co po vás někdo neznámý chce, kdyţ nevíte, co to můţe způsobit. Například, kdyţ vám někdo řekne, ať napíšete konkrétní příkazy. Často můţou právě tyto příkazy nebo skripty ovládnout váš systém. IRC neumí zaznamenávat historii konverzací, a tudíţ nelze zpětně dohledat ţádná konkrétní data. Jeho hlavní nevýhodou je to, ţe neumoţňuje hlasovou komunikaci a videohovory. Protokol navíc nepodporuje šifrování. To lze doinstalováním určitých programů sice zajistit, ale pro běţného uţivatele je komplikované a výsledek často nebývá očekávaný. Proto byl v roce 2000 vyvinut nový protokol SILC, který je principielně stejný jako IRC, ale umí všechny zprávy šifrovat a přenášet audio a videohovory (SILC - Secure Internet Live Conferencing protocol, 2008). Přestoţe dokázal odstranit i další nedostatky starého IRC, není zatím rozšířen a pravděpodobnost, ţe by k tomu v dohledné

Výsledky

35

době došlo, je malá. Většina uţivatelů IRC na SILC nepřejde, protoţe by ztratily své staré kontakty, se kterými se mohli rozpravovat ve svých oblíbených kanálech. IRC se výrazně odlišuje od ostatních porovnávaných nástrojů IM komunikace. Bylo vyuţíváno především dříve. Současně ho pouţívá sice ještě mnoho uţivatelů na celém světě i v České republice, ale postupně jich ubývá a tato síť se stává jiţ méně perspektivní.

5.5.2

Nejznámější IRC sítě

 EFnet  UNDERnet  IRCnet  QUAKEnet (původně sít pro hráče hry Quake 3 Arena, ale současně se zde sdruţují i hráči ostatních počítačových her)  Undernet  Dalnet

5.5.3

mIRC

mIRC je jednoprotokolový IRC klient pro operační systém Windows. Je přehledný, jednoduchý, graficky i uţivatelsky přívětivý. Neobsahuje ţádné reklamy a dokáţe rychle a efektivně přenášet data. Zajišťuje připojení k více serverům zároveň a snadné přepínaní mezi jednotlivými sítěmi, přičemţ je velmi stabilní. Umoţňuje DCC přenosy souborů a obsahuje velké mnoţství ovládacích prvků nahrazujících klasické příkazy, které se obtíţně pamatují. Program není hardwarově náročný, protoţe průměrně zabírá pouze 5MB operační paměti. Můţe být rozšiřován pomocí speciálních skriptů. Samotná licence programu je definována jako trial, to znamená, ţe je časově omezená. V tomto případě se jedná o lhůtu 30 dnů. Podle oficiálních internetových stránek a samotné licenční smlouvy se musí program po uplynutí této lhůty zaregistrovat, jinak jej nebude moţné dále vyuţívat (mIRC, 2010). Tato registrace stojí dvacet dolarů. Z nejasných důvodů lze ale program pouţívat bez jakýchkoliv omezení i po vypršení této lhůty. mIRC je komplexním řešením pro komunikaci v IRC síti. Je pravděpodobně nejvhodnějším klientem pro IRC. Za nevýhody lze povaţovat podporu pouze operačního sytému Windows a licenci programu.

5.6 Alternativní multiprotokolové klientské aplikace 5.6.1

QIP (Quick internet Pager)

Existují dva typy tohoto původně ruského klienta určeného pro Windows. Prvním z nich je QIP 2005. Je to jednoduchý, nenáročný klient podporující pouze protokol OS-

Výsledky

36

CAR. Pohled do minulosti odhalí, ţe QIP zezačátku obsahoval velké mnoţství různých chyb. Obzvláště přenos souborů mezi klienty QIP 2005 a ICQ5 byl prakticky pravidelně provázen chybami. Dalším problémem byla špatná stabilita programu a bugy (chybová hlášení). Tyto nedostatky se ale postupem času podařilo odstranit a v současné době jich uţ moc není. QIP uţ není současně vyvíjen a je aktualizován pouze při změně protokolu OSCAR. Vyuţívají ho uţivatelé, kterým nevyhovuje oficiální klient, a nepotřebují komplexnější sluţby. Jeho nástupcem je QIP Infium, který je uţ značně propracovanější.

5.6.2

QIP Infium

Tento multiprotokolový klient optimalizovaný pro sluţbu ICQ podporuje i Jabber, Google Talk a další. V základní verzi není zatím schopen komunikovat se sluţbou Windows Live a Yahoo!, i kdyţ vývojáři slibují tuto podporu do budoucna. Obecná charakteristika je velmi obtíţná, protoţe QIP Infium je velmi flexibilní a kaţdý uţivatel si ho můţe přizpůsobit svým potřebám. Základními vlastnostmi je absence reklam a velmi malá hardwarová náročnost – průměrně pouze 5MB operační paměti. Provoz je plynulý a aplikace má velké mnoţství přehledně uspořádaných ovládacích prvků. QIP Infium umoţňuje odesílání hromadných zpráv, konverzaci s více lidmi v jednom okně a posílání souborů. Na základě provedených testů byla ale zjištěna absence hlasové a audiovizuální komunikace pro sluţbu ICQ. Jeden konkrétní kontakt v seznamu můţe zahrnovat více účtů (ICQ číslo, Jabber přezdívku). Po otevření okna s konverzací si můţete potom jedním kliknutím vybrat sluţbu (protokol), který chcete při povídání pouţít. Velmi propracovaný je samotný systém statusů, který nabízí několik invisible reţimů, doplňující obrázky i vytváření vlastních statusů. Důraz je kladen i na bezpečnost. Mnoţství nevyţádaných zpráv dokáţe sníţit na minimum antispamový filtr. Přehled o tom, s kým jste v minulosti konverzovali, získáte pomocí historie. V ní je moţně jakou jiných klientů vyhledávat řetězce zpráv a podobně. Výhodou jsou moţnosti upozorňování na to, kdo vám píše zprávu nebo si čte si váš status. Zobrazují se i detailní informace o uţivatelích včetně toho, jaké pouţívají klienty a jak dlouho jsou připojeni. Klient je zaloţen stejně jako například Jabbim na principu pluginů. Ty jsou soustředěny na oficiálním českém QIP fóru, kde se jich nachází asi 50. Poskytují různé funkce:  správce kontaktů – uspořádání seznamu kontaktů včetně jeho protřídění a rozdělení do skupin,  informace o počasí a televizním programu,  kalendář a rádio,  připojení na FTP server,  různé hry,  propojení s audiovizuálními přehrávači včetně integrace názvu přehrávaných souborů do statusů,  šifrování všech protokolů pomocí asymetrické šifry balíkem GnuPG (Fiala, 2005),

Výsledky

37

 spojení s Facebook Chatem. Toto fórum obsahuje i různé skiny, zvuky, sady smajlíků a podobně. Jejich zprovoznění je většinou jednoduché a nevyţaduje ţádné pokročilejší znalosti. Pluginy jsou často po větším počtu baleny do balíčků (packů), které lze stahovat současně s konkrétní verzí klienta z webu. Pokud by i přes tyto všechny rozšíření nebyl uţivatel s vlastnostmi svého klienta spokojen, můţe navštívit oficiální ruské fórum, kde jsou další uţitečné pluginy. Tuto moţnost moc uţivatelů nevyuţívá kvůli jazykové bariéře a nedůvěře v ruské weby. Mezi nevýhody některých balíčků patří častá absence češtiny, kterou lze ale posléze doinstalovat. Při komunikaci s klientem ICQ7 nebo webovou aplikací Meebo mají některé balíčky defaultně špatně nastavené kódování národních znaků, a proto se nekorektně zobrazují znaky s diakritikou. Pro pokročilejší uţivatele není ale problém toto nastavení změnit. Ideálně není řešená zatím ani komunikace v síti Jabber, protoţe nelze vybírat zdroje zpráv ani doinstalovat rozšíření Ad-hoc Commands. Data jsou tedy odesílána na základě priority. Nevýhodou je zcela jistě povinná registrace na www.qip.ru která je nutná pro přihlášení přes klienta k jakékoliv síti. Tato registrace vyvolává v potenciálních uţivatelích určité obavy a negativní emoce. QIP Infium je moderní nástroj různých typů IM komunikace s moţností přizpůsobení se konkrétním potřebám. Je vhodný pro středně pokročilé uţivatele, protoţe samotné přizpůsobení včetně následného nastavení můţe někdy vyţadovat pokročilejší znalosti.

5.6.3

Miranda IM

Další multiprotokolový klient pro operační systém Windows se dokonce nemusí ani instalovat, protoţe je distribuován jako zip archiv. Ten se jednoduše rozbalí na disk počítače a uţ můţe začít komunikace. Proto ho můţete pouţívat i v místech, kde nemáte dostatečná oprávnění k instalaci. Jeho hardwarová náročnost je také minimální. Miranda sama o sobě podporuje širokou sadu protokolů: ICQ, Jabber, IRC, AIM, Windows Live, Yahoo! Messenger, Gadu-Gadu a další. Vyznačuje se podobnými vlastnostmi jako QIP Infium – neobsahuje reklamy, má velké mnoţství přehledně uspořádaných ovládacích prvků a podobně. Na rozdíl od něho ukládá navíc seznam kontaktů i do počítače a zálohuje ho pro případ ztráty přihlašovacích údajů (viz kapitola protokol OSCAR). Obecně mohou uţivatelé zvolit dva způsoby pořízení klienta. Prvním je staţení samotné aktuální verze, která potom nabízí málo uţivatelských funkcí a její vzhled je nepřitaţlivý. Dá se říct, ţe je prakticky nepouţitelná a uţivatel si musí projít sloţitým procesem customizace17, aby si ji přizpůsobil svým poţadavkům. Tento způsob často volí velmi zkušení uţivatelé a nadšenci. Druhým způsobem je staţení aktuální verze jiţ s nějakým balíčkem, který zajišťuje uţ pokročilejší funkce i určité nastavení, a Miranda je s ním uţ reálně pouţitelná. Nicméně i tady je následně potřeba nastavit spoustu parametrů, protoţe by některé funkce zůstaly nevyuţity. 17

Slovem customizace se označuje individuální úprava software podle přání zákazníka.

Výsledky

38

Vlastní přizpůsobování probíhá obdobně jako u QIPu Infium pomocí pluginů. Ty jsou dostupné z oficiálního webu http://addons.miranda-im.org/, kde jsou přehledně rozděleny do kategorií a okomentovány. Komentáře jsou ale samozřejmě v angličtině. Proto existuje české fórum, které slouţí jako podpora pro lidi, kteří anglicky nerozumí. Veřejně je dostupných asi 350 pluginů a na rozdíl od QIPa Infium se mezi ně se řadí i skiny, zvuky a sady smajlíků. Tento počet kaţdým dnem roste, protoţe Miranda je open source software. Takový software má volně k dispozici zdrojový kód a je moţno jej zdarma pouţívat, distribuovat a modifikovat. Proto pluginy často vytváří prakticky kdokoliv, nejen její vývojáři. Díky obrovskému mnoţství těchto doplňků lze z Mirandy udělat všemocný nástroj pro komunikaci a vyhoví poţadavkům i těch nejnáročnějších uţivatelů. Občas jsou sice problémy vzájemnou s kompatibilitou způsobující vypínání programu, ale ty se v průběhu vlastního testování nepotvrdily. Zde je seznam testovaných pluginů:  Weather Protocol 0.3.8.16 – zobrazuje informace o počasí,  Facebook Protocol 0.1.0.2 – spojení s Facebookem,  Skype Protocol 0.0.0.41 – spojení se sluţbou Skype,  SmileyAdd Unicode 0.2.3.15 – zpřístupňuje nové sady emotikon,  History++ (2in1) 1.5.1.4 – obsahuje pokročilé funkce historie,  Chess4Net 2009.1.1 – umoţňuje hrát šachy s tím, kdo má také tento plugin,  Spell Checker (Ansi) 0.2.5 – kontroluje pravopis,  StopSpam+ x64 0.0.1.2 – antispamový filtr,  SMS 2.5.1.2 – posílání sms zpráv do sítí O2, Vodafone a T-mobile zdarma. Miranda je zatím nejkomplexnější softwarový prostředek pro IM komunikaci. Její zásadní omezení spočívá pouze v podpoře platformy Windows. Pro začátečníky můţe být proces jejího zprovoznění a nastavení značně komplikovaný. Vhodnou volbou je spíše pro pokročilé uţivatele, kteří ocení moţnost si ji nastavit přesně podle svých potřeb.

5.6.4

Pidgin

Posledním analyzovaným multiprotokolovým klientem je Pidgin. Je navrţen speciálně pro prostředí Linuxu, ale bez problému běţí i na operačních systémech Windows a Mac OS. Jeho vzhled a samotné nabídky poté graficky připomínají spíše Linuxové prostředí, ale určitě nejsou problémem pro uţivatele jiných operačních systémů. Jedná se o program vydávaný pod GNU GPL (General Public License). Tato licence je svým způsobem velmi podobná open source software. To znamená, ţe program můţe být libovolně vyuţíván, jsou dostupné jeho zdrojové kódy a můţe být upravován. Navíc ale deklaruje povinnost distribuovat všechny nově vytvořené modifikace programu včetně zdrojových kódů opět pod touto licencí. Pidgin se původně jmenoval Gaim, ale kvůli právním sporům byl přejmenován. Název Gaim byl totiţ zavádějící, protoţe se podobal Jabber klientu Gajim. Samotné slovo pidgin znamená v angličtině lámavou řeč a je podobné slovu pengiun (tučňák), který je

Výsledky

39

symbolem Linuxu. Foneticky pak připomíná slovo pigeon – holub (Hájek, 2008). Proto má klient ve znaku fialového poštovního holuba, který má symbolizovat přenos zpráv. Na Pidginu lze vyuţívat všechny známé komunikační protokoly. Samozřejmostí je podpora ICQ, Jabber, Windows Live, Yahoo!, IRC, apod. Po doinstalování příslušného modulu lze komunikovat i s Facebook Chatem a podobně. Aplikace je zabírá asi 20MB operační paměti, coţ je v porovnání s jejich současnými velikostmi zanedbatelná část. Tato aplikace je velmi jednoduchá, srozumitelná a intuitivní. Není potřeba ji po instalaci sloţitě nastavovat, přestoţe všemoţná nastavení umoţňuje. Zároveň nabízí spoustu funkcí, které jsou přehledně rozděleny do kontextových nabídek. Mezi ně patří podrobné moţnosti nastavování statusů, přehledně archivovaná historie s vyhledáváním, multichat a podobně. Pidgin umoţňuje takzvané sledování kontaktů. Nejprve si vyberete konkrétní kontakt a poté akce, které chcete u něho sledovat. Můţe se jednat o přihlášení, odhlášení a začátek či konec konverzace. Následně vyberete, co se stane, kdyţ tento kontakt udělá nějakou z vámi vybraných akcí. Můţete mu například odeslat zprávu, nebo si jen nechat zobrazit upozornění, spustit nějaký příkaz či přehrát zvuk. Tyto akce můţete mezi sebou samozřejmě vzájemně kombinovat. Funkce klienta můţete opět rozšiřovat pomocí pluginů. Ty jsou soustředěny na oficiálním webu a je jich je asi sto. Tento počet je niţší neţ třeba u Mirandy, ale zdá se být dostatečný pro přizpůsobení Pidgina svým potřebám. Pidgin má málo nevýhod. Dal by se mezi ně zařadit velkým fontem psaný seznam kontaktů. Pokud je totiţ početnější, tak se potom zobrazuje v aktuálním okně pouze jejich část. Tento problém se zatím nedá elegantně vyřešit ani doinstalováním nějakého skinu či pluginu, protoţe je dostupných málo moţností vizuálního přizpůsobení klienta. Často probíraným tématem je stabilita klienta na operačním systému Windows, ta byla ale na základě vlastního testování zhodnocena jako velmi dobrá. Pidgin je jedno z nejuniverzálnějších a nejkomplexnějších řešení klientské aplikace pro IM. Je pouţitelný na všech platformách, pro mnoho protokolů a různé typy uţivatelů. Na druhou stranu neposkytuje takové moţnosti jako jiné specializované klienty (Jabbim, mIRC), a proto nemusí vţdy dokázat vyhovět specifickým poţadavkům velmi pokročilých uţivatelů.

5.7 Vyhodnocení Následující tabulky zachycují celkové hodnocení. Sloupec „body“ vyjadřuje bodové ohodnocení daného kritéria. Sloupce „podnik“ a „soukr.“ zobrazují bodové hodnocení kritéria vynásobenou jeho váhou pro pouţití v podniku, respektive pro soukromé potřeby. Na posledním řádku je v červených polích vypočítáno celkové hodnocení.

Výsledky

Tab. 3

40

Hodnocení sluţby ICQ ICQ

Odůvodnění

body

podnik

soukr.

Typy komunikace

hlasová i obrazová komunikace - využitelná zatím pouze u oficiálního klienta, multichat

3

9

9

Bezpečnost

krátká hesla, krádeže čísel, šíření červů, absence šifrování

1

5

5

1

5

2

3

15

9

5

15

25

1

1

4

50

54

body

podnik

soukr.

všechny typy, dobrá kvalita

5

15

15

šifrování, dobře zabezpečené

4

20

20

Právní podstata nelze použít v podniku, nevýhodná licenční smlouva

2

10

4

Technologické vlastnosti

1

5

3

3

9

15

3

3

12

62

69

Právní podstata Technologické vlastnosti

nelze použít v podniku, velmi nevýhodná licenční smlouva část změna protokolu a s ním související problémy v minulosti

Rozšířenost sítě v České republice nejrozšířenější Doplňkové služby

žádné významné doplňkové služby Celkem hodnocení

Tab. 4

Hodnocení sluţby Skype

Skype Typy komunikace Bezpečnost

Odůvodnění

uzavřený protokol, centralizace, využívání PC uživatelů, špatné směrování přenosu dat

Rozšířenost sítě V České republice po ICQ nejrozšířenější Doplňkové služby

sdílená aplikace - malování, možnost zpětné editace již odeslaných textů Celkem hodnocení

Výsledky

Tab. 5

41

Hodnocení sluţby Jabber

Jabber

Odůvodnění

Typy komunizávisí na serveru a konkrétní verzi klienta, vždy multichat kace

body

podnik

soukr.

3

9

9

Bezpečnost

šifrování, SSL, TLS

4

20

20

Právní podstata

nejsou omezení

5

25

10

4

20

12

3

9

15

4

4

16

87

82

body

podnik

soukr.

2

6

6

2

10

10

5

25

10

3

15

9

2

6

10

2

2

8

64

53

decentralizace, velké množství serverů, přihlašování Technologické na účet z více míst naráz, transporty, unicode, vhodně vlastnosti navržená sít, potenciál do budoucna Rozšířenost malá rozšířenost, ale existují transporty sítě Doplňkové velké množství doplňkových služeb závisejících služby na konkrétním serveru, užiteční boti Celkem hodnocení

Tab. 6 IRC

Hodnocení sluţby IRC Odůvodnění

Typy komuni- primárně multichat, absence hlasové i obrazové komunikace kace, dobře řešený přenos souborů nešifrováno, styky s neznámými lidmi a potenciálně vyšší Bezpečnost riziko nákazy škodlivým SW Právní podnejsou omezení stata Technologické decentralizace, nevýhodou separace sítí, absence historie vlastnosti Rozšířenost historický význam, současně rozšířené pouze v určitých sítě skupinách (hráči konkrétních počítačových her) Doplňkové pomocí příkazů v kanálech lze zjišťovat různé informace služby Celkem hodnocení

Výsledky

Tab. 7

42

Shrnutí hodnocení sluţeb

Celkem

Využití v podniku

Shrnutí

soukromé využití

body

pořadí

body

pořadí

Jabber

nejvhodnější varianta pro podnik a soukromé uživatele

87

1

82

1

IRC

vhodné pro použití v podniku (především proto, že ICQ ani Skype v podniku používat nelze)

64

2

53

4

62

3

69

2

50

4

54

4

Skype

ICQ

Tab. 8

díky všem typům komunikace vhodné využívat k soukromým hovorům, v podniku nelze využít kvůli licenční smlouvě v podniku také nelze využít kvůli licenční smlouvě, ta je nevýhodná i pro samotné koncové uživatele, navíc je protokol velmi špatně zabezpečen

Hodnocení klientů Váhy

Klient Podpora platforem Dodatečné zabezpečení Absence reklam Přehlednost, intuitivnost

Body

Pod- Sounik kr.

ICQ7

QIP Infum

Miranda

Skype

Jabbim

mIRC

Pidgin

PSI

4

4

3

3

3

5

4

3

5

5

5

3

2

5

5

4

3

4

4

3

5

4

1

5

5

3

5

4

5

5

4

5

3

4

4

5

4

5

4

5

Rozšiřitelnost funkcí

4

5

2

3

5

3

2

2

3

1

Design

3

3

3

5

5

4

3

4

3

2

Protokoly

3

5

1

4

5

1

2

1

5

3

3

1

2

5

5

4

4

5

4

3

2

3

5

3

1

5

4

4

4

4

Celkem - po použití vah pro podnikové využití

75

138

145

124

115

118

137

116

Celkem - po použití vah pro soukromé využití

78

131

140

120

110

109

137

115

HW nenáročnost Jednoduché nastavení

Diskuze

43

6 Diskuze Na základě bodového vyhodnocení byl zvolen nejvhodnější sluţbou Jabber zaloţený na protokolu XMPP. Bodový rozdíl oproti ostatním sluţbám byl poměrně výrazný. Jediným významným problémem Jabberu je malá rozšířenost. Ta je ale řešena transporty, pomocí nichţ je moţno komunikovat i s jinými sítěmi. Hodnocení webových aplikací proběhlo zjednodušeným způsobem, který není zaloţený na bodování. Jako nejvhodnější varianta byla zvolena webová aplikace Meebo, která ve všech ohledech předčila Facebook Chat i ICQ2GO. Výběr nejvhodnějšího klienta, uţ ale nebyl tak jednoduchý. Nejvyšší bodové hodnocení získala Miranda, nicméně je třeba brát v úvahu různé poţadavky konkrétních uţivatelů na jejich klienta. Cílem je tedy vţdy vybrat toho, který nejvíce vyhovuje jejich potřebám, a ne toho, který je obecně nejlepší. Z tohoto důvodu je vhodné rozdělit uţivatele do několika skupin a navrhnout pro ně nejvhodnější vyuţití IM nástrojů.

6.1 Navržená řešení pro konkrétní skupiny uživatelů 6.1.1

Uživatel má pouze základní znalosti PC, slyšel pouze o ICQ

Pro takové uţivatele je ideální pouţít to nejznámější a uţivatelsky nejjednodušší. Jedná se o ICQ síť přes klienta ICQ7. V jejich situaci nemá cenu řešit, zda existují jiné lepší způsoby komunikace.

6.1.2

Středně pokročilý uživatel se standardními požadavky

Zde se nabízí více moţností. Vhodné by bylo zvolit některého z multiprotokolových klientů a provozovat na něm více sítí (Jabber, ICQ). Je třeba mít ale na paměti, ţe pouţíváním sluţby ICQ u neoriginálního klienta se porušuje licenční smlouva. V závislosti na operačním systému by bylo optimální zvolit Mirandu či QIPa Infium nebo Pidgina.

6.1.3

Kdokoliv s libovolným operačním systémem požadující volání a videohovory

Zde je jednoznačnou volbou Skype, který zatím v oblasti audio a video komunikace nemá mezi rozšířenými programy konkurenci. Je velmi rozšířený a lze ho provozovat na všech operačních systémech.

Diskuze

6.1.4

44

Pokročilý uživatel, který se dobře orientuje v této problematice

Pro pokročilé uţivatele je podstatné, jak síť funguje. Zajímají se tedy o způsob přenášení dat a o bezpečnost. Důleţité jsou pro ně také další doplňkové funkce, které sluţbu rozšiřují. Proto je pro ně zcela jistě nejvhodnější sluţbou Jabber. Volba klienta potom závisí na operačním systému. Pro Windows je nejvhodnější Miranda. Pro Linux či Mac OS je ideální volbou Pidgin.

6.2 Diskuze k výsledkům průzkumu Na průzkum, jehoţ výsledky jsou obsaţeny v příloze, odpovědělo 212 respondentů, z nichţ 85 procent spadá do autorem stanovené cílové skupiny 19–29 let. Jejich vztah k IT oboru je různý. Samotný dotazník je dostupný z adresy www.tinyurl.cz/kr4. Jeho výsledky jsou zaokrouhleny na celá procenta a víceméně potvrdily vlastní názory autora prezentované v této práci. Níţe následuje jejich shrnutí. Suverénně nejpouţívanější sluţbou je ICQ. Průměrný uţivatel stráví na ICQ 15 hodin týdně. Druhou nejpouţívanější sluţbou je Facebook Chat zaloţený na protokolu XMPP, poté následuje Skype. Velmi málo pouţívané jsou ostatní sledované sluţby: Jabber, IRC, Yahoo!, Google Talk a Windows Live (dříve MSN). Otázkou zůstává, proč není více vyuţívána kvalitní síť Jabber. Důvodem je pravděpodobně její nevýrazná propagace. Windows je samozřejmě nejpouţívanějším operačním systémem (pouţívá ho 92 procent dotázaných). Proto jsou nejvíce pouţívané také aplikace pro Windows. Nejpouţívanějším klientem pro sluţbu ICQ je program ICQ7. Hned za ním se ale umístil starý QIP, který uţ současně není vyvíjen a je vývojáři ho nahradili klientem novým - QIPem Infium. Ten obsadil třetí místo. Je podivuhodné, ţe velká skupina uţivatelů nevyuţívá sluţeb dokonalejšího QIPa Infium a raději pouţívá starého QIPa. Důvodem je pravděpodobně nezájem měnit svého starého klienta, na kterého jsou zvyklí. Čtvrtým nejpouţívanějším klientem byla, v této práci nejlépe hodnocená, Miranda. Důvodem umístění Mirandy aţ na čtvrté pozici bylo pravděpodobně dlouhé a sloţité nastavování klienta. Většina respondentů (61 procent) totiţ nechce tomuto nastavování věnovat více neţ 15 minut, coţ je v případě Mirandy většinou potřeba. Více jak polovina dotázaných (66 procent) porušuje licenční smlouvu společnosti AOL tím, ţe pro sluţbu ICQ vyuţívá alternativního klienta. Přibliţně polovina z nich o tom ví, a tím pádem ji porušuje záměrně. Přihlašování k účtům z webového rozhraní zatím není příliš rozšířené, protoţe neposkytuje takový komfort jako klientská aplikace. Většina uţivatelů (66 procent) jej vyuţívá pouze občas, někteří (31 procent) jej nevyuţívají dokonce vůbec.18

18

Tento údaj je ale pravděpodobně nepřesný, protoţe 70 procent uţivatelů odpovědělo, ţe vyuţívá Face-

book Chat. Tím pádem pouţívají i webovou aplikaci. Pravděpodobně si tuto skutečnost neuvědomili a Facebook Chat neřadili do kategorie webových aplikací.

Diskuze

45

Nejdůleţitějšími vlastnostmi jsou pro respondenty posílání souborů, bezpečnost, absence reklam, přehlednost a intuitivnost. Jako středně důleţité potom hodnotí grafické provedení a moţnost hlasové komunikace a nároky na počítač. Tato poslední vlastnost je z pohledu autora nepodstatná pro pouţití především v rámci soukromých potřeb (viz HW nároky v kapitole metodika). Důvodem vyšší důleţitosti pro respondenty je pravděpodobně to, ţe dříve nebyly tak výkonné počítače a aplikace mnohdy bývali náročnější neţ dnes. Tento názor si mohli uchovat dodnes, přestoţe jiţ není adekvátní. Málo důleţitými či nepodstatnými vlastnostmi jsou dodrţování licenční smlouvy, přizpůsobení vzhledu a umoţnění audiovizuální komunikace. Většina uţivatelů dodrţuje nepsaná bezpečnostní pravidla a komunikuje opatrně. To znamená, ţe si nepřidává do svých seznamů kontaktů cizí kontakty. Přesto má 77 procent z nich problémy se spamem a 30 procent uţivatelů se muselo vypořádat s nakaţením škodlivým softwarem. Přes IM se tedy šíří mnoţství škodlivého software a spamů. S problémem ukradení ICQ se většina dotázaných nesetkala, ale více jak polovina z nich o něm slyšela. Na otázku zda bude telefonování a e-maily do budoucna nahrazeno IM komunikací odpovědělo 58 procent dotázaných, ţe ne (ať uţ se jednalo o variantu „rozhodně ne“ nebo „spíše ne“). Podobná situace byla i u další otázky, která se zabývala tím, zda sociální sítě vytváří přímou konkurenci pro Instant messaging. Zde odpovědělo naopak 58 procent, ţe ano (opět byly moţné varianty odpovědí „rozhodně ne“ a „spíše ne“). Dorozumívání s pedagogy přes ICQ a jiné sluţby by většina respondentů neuvítala (68 procent). To je logické, protoţe pedagogové by mohli ze statusů studentů vyčíst to, co studenti ve svém volném čase dělají a zda se připravují do školy. Tyto poznatky by pak mohly ovlivnit následné hodnocení znalostí studentů. Překvapením byla odpověď na otázku, zda respondenti vyuţívají IM ve firemní komunikaci. Zde více jak polovina pracujících odpověděla, ţe vyuţívají, přestoţe někteří pouze výjimečně. Na základě vlastních zkušeností autora nebylo očekáváno tolik pozitivních odpovědí na tuto otázku.

6.3 Vhodné případy použití IM pro soukromé potřeby Pouţívání Instant messagingu pro soukromé potřeby je velmi oblíbené zejména u mladších věkových skupin cca v rozmezí 12–35 let. Hlavními předpoklady pro IM komunikaci je alespoň základní znalost PC a zvládání rychlého psaní. Především na této rychlosti pak závisí efektivita vaší komunikace. Také je potřeba mít hodně kontaktů na vaše známé a kamarády. Níţe jsou nastíněny vhodné případy pouţití IM pro soukromé potřeby: 1. Domlouvání srazů s kamarády na poslední chvíli. Pokud je druhá strana přítomna u PC, domluva je rychlejší neţ SMS zprávy či volání a navíc je zadarmo. 2. Konverzace doprovázená potřebou posílat druhé straně text (odkazy a zdrojové kódy, články).

Diskuze

3. 4. 5.

6. 7.

8.

46

Povídání při současném provádění jiných činností na PC (prohlíţení webu, kopírování souborů). Uskutečnění více paralelních konverzací s různými lidmi. Posílání malých souborů (řádově v desítkách MB). Velké soubory není vhodné posílat, protoţe je přenos pomalý. Vhodný je jejich upload na server, který je přesně k tomu účelu určen (například www.rapidshare.com). Z tohoto serveru si je následně můţe kdokoliv stáhnout. Multichat – hromadná diskuze s více lidmi zároveň. Audio komunikace pomocí sluţby Skype. Výhodou je především moţnost volat do zahraničí. Volání do zahraničí pomocí pevné linky či mobilních telefonů je totiţ velmi drahé. Navíc je moţné přenášet i obraz a docílit audiovizuální komunikace. Zanechávání vzkazů momentálně nepřítomným lidem (away, offline).

6.4 Vhodné případy použití IM v podniku Při vyuţití IM v podniku jsou kladeny vyšší nároky na bezpečnost a dodrţování licenčních smluv. Je třeba připomenout, ţe pro komerční potřeby nelze vyuţít sluţbu Skype ani ICQ. Z probíraných sluţeb je moţné tedy vyuţít pouze IRC a Jabber. Samotné vyuţití závisí na charakteru podniku (viz kapitola Vyuţití instant messagingu v podniku) a jeho zaměstnancích. Pokud zaměstnanci nemají základní znalosti práce na PC a navíc nejsou schopni rychle psát, je pouţití IM kontraproduktivní. Také je třeba dát pozor na to, aby zaměstnanci vyuţívali IM ke konverzaci, která se přímo týká jejich pracovní náplně. Nesmí ji tedy vyuţívat k soukromým účelům ve své pracovní době. To je velmi obtíţné zajistit. Jedna z moţností je zakázat komunikaci směrem ven mimo firmu. Tím se ale zároveň eliminuje moţnost pouţívat tuto komunikaci při domlouvání s dodavateli, odběrateli apod. To však není v současné době standardní, takţe by toto omezení nemuselo vadit. Po provedení tohoto opatření by samozřejmě pořád mohli zaměstnanci komunikovat mezi sebou. Jestli ale budou řešit svoje pracovní povinnosti či soukromé záleţitosti lze jen velmi obtíţně monitorovat a postihovat. Proto je vţdy nutné si uvědomit, zda by IM přispěl k zefektivnění práce či nikoliv, a podle toho jej vyuţít. Níţe jsou nastíněny vhodné případy pouţití IM v podniku: 1. Je třeba zajistit spolupráci zaměstnanců na nějakém projektu. Tito zaměstnanci však nesdílejí stejnou kancelář. Spolupráce však vyţaduje vzájemné posílání souborů, textů apod. Zároveň je třeba také hned reagovat na to, co píše druhá strana. Můţe se jednat o spolupráci novinářů, programátorů, grafiků apod. Podle počtu komunikantů se pak můţe jednat o klasickou konverzaci nebo multichat. 2. Telefonní hovor, při kterém je třeba komunikovat zároveň ještě s někým dalším. Příkladem můţe být hovor se zákazníkem za současného ověřování podávaných informací u kolegy, který sedí v jiné kanceláři. 3. Realizace více paralelních konverzací s různými lidmi. 4. Posílání malých souborů (viz vhodné případy pouţití IM pro soukromé potřeby). 5. Audio komunikace pomocí sluţby Jabber. Komfortnější by bylo vyuţít sluţby Skype, ale to není moţné, protoţe by docházelo k porušování licenčních podmínek.

Diskuze

6. 7. 8.

47

Audio komunikace je u Jabberu místy zatím problematická, protoţe ji podporují pouze některé klienty. Navíc nedokáţe v podniku tak dobře konkurovat telefonním hovorům jako při soukromém pouţití. V rámci firmy je totiţ volání často za velmi nízkou cenu nebo zadarmo. Proto není důvod přejít z osvědčeného a zaběhnutého telefonování na nové a pro některé zaměstnance potenciálně problematické IM sluţby. Zanechávání vzkazů a upomínek momentálně nepřítomným lidem (away, offline). Sdílení informací o pracovní době a moţnostech zastiţení zaměstnance pomocí statusů. Sdílení aktuálně řešeného pracovního úkolu pomocí statusu.

Závěr

48

7 Závěr V této práci se podařilo analyzovat nejčastěji pouţívané nástroje Instant messagingu v České republice. Následně byly bodově ohodnoceny a doporučeny k pouţívání ty s nevyšším hodnocením. Vhledem k rozdílným poţadavkům konkrétních uţivatelů na tyto nástroje byly navrţeny alternativní moţnosti. Prodiskutovány byly také výsledky průzkumu mezi uţivateli. Dále byly zhodnoceny moţnosti vyuţití této komunikace pro soukromé potřeby a v podniku. Samotná oblast IM komunikace je velmi rozsáhlá. Práce tedy významným způsobem zjednodušuje tuto problematiku. Její detailní zmapování prakticky není moţné, protoţe se navíc jedná o oblast, která se vyvíjí snad kaţdým dnem. Tento vývoj je pravděpodobně důvodem absence odborných knih na toto téma. Za hlavní problém tohoto podoboru IT by se dala označit nekompatibilita jednotlivých klientů pouţívaných v rámci jedné sítě. Typickým příkladem je posílání souborů po síti ICQ. Některé klienty mezi sebou neumějí soubory přenášet. Dalším problémem je samotná nekompatibilita sítí a šíření škodlivého software, které ale v dnešní době hrozí kaţdému, kdo je připojen k internetu. Trendem uţivatelů je instalace a následné pouţívání pouze jednoho preferovaného klienta. Mnoho uţivatelů se navíc o jeho vlastnosti moc nezajímá (o vlastnostech sítě nemluvě) a stačí jim, ţe mohou psát svým kamarádům a známým. Verze klientů porovnávané v této práci budou časem nahrazeny novými, a proto je tato práce můţe porovnat jenom dočasně. Nové verze mohou přinést zásadní změny. Pravděpodobně budou také vyvinuty úplně nové klienty a rozšířeny některé sítě, například Jabber. Proto bude zajímavé sledovat, jakým směrem se tyto sluţby budou vyvíjet v budoucnu. Autor očekává velmi pozvolnou integraci IM sluţeb do webových aplikací, které budou však slouţit primárně jiným účelům. Také lze předvídat vylepšení Facebook Chatu, který v současné době představuje největší konkurenci pro klasický IM v České republice.

Literatura

49

8 Literatura BATTEN, G. Inter-Office Instant Messaging [online]. 29.3.2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . BITTO, O. Odvrácená tvář instant messagingu [online]. 17. 10. 2005 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702. BOCEK, P. Jaký klient pro ICQ? – 1. část [online]. 30.6.2008 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-4012. BUREŠ, P. Srovnání ICQ klientů pro PDA [online]. 10.6.2008 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0818. CCB SPOL. S R.O. Ekonomický software pro malé a střední firmy [online]. c2001 - 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-615X. CENTRUM HOLDINGS. Instant Messengers [online]. c2000 - 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ČERNÍK, P. PGP pro ICQ [online]. c1999-2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . DOČEKAL, D. Nový Trojský kůň sbírá hesla k ICQ účtům. [online]. 13.9.1999 [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: . ENGEN, V. The Great Split by Vegard Engen [online]. 2000 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . FIALA, M. Podepisování a šifrování s GnuPG [online]. 13.5.2005 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-1267. GARFINKEL, S. PGP: Pretty good privacy : šifrování pro každého. Praha: Computer Press, 1998. Jak pracuje jednoduché šifrování, s. 34-35. ISBN 80-7226-054-5. HÁJEK, P. Alternativní IM klienti - Pidgin [online]. 24.6.2008 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . HÝSEK, J. Facebook: Počet uţivatelů Facebooku z Česka se zřejmě blíţí milionu [online]. 16.06.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: .

Literatura

50

HÝSEK, J. Facebook: Počet uživatelů Facebooku z Česka se zřejmě blíží milionu [online]. 16.06.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ICQ INC. ICQ End User License Agreement [online]. July 19, 2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . IDEALINE SOLUTIONS S.R.O. Skype - bezplatný software a hardware pro telefonování přes Internet [online]. c2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . Jabber [online]. 11.10. 2008 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . JURÁŇ, M. Využití komunikačních technologií a klientů internetu. Bakalářská práce. Brno, 2006. s. 21. KRČMÁŘ, P. 10 důvodů proč nepoužívat Skype [online]. 16.9.2005 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . KRČMÁŘ, P. Nejlepším projektem letošního roku je Jabbim. [online]. 5.6.2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . KRČMÁŘ, P. V Česku mají ICQ už dva miliony uživatelů [online]. 22. 2. 2008 [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: . Kritéria hodnocení programu a programátora [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . KUCHAŘ, M. Bezpečná síť : Jak zajistíte bezpečnost Vaší sítě. Praha: Grada Publishing, 1999. Firewall, s. 84–85. ISBN 80-7169-886-5. KUCHAŘ, M. Bezpečná síť: Jak zajistíte bezpečnost Vaší sítě. Praha: Grada Publishing, 1999. Projevy počítačových virů, s. 52–53. ISBN 80-7169-886-5. KUNDEROVÁ, L. Úvod do komunikačních technologií. Brno: Konvoj, 2001. 51 s. ISBN 80-7302-020-3. MACICH, J. ICQ zůstává bezplatné, přestože hoax tvrdí opak [online]. 16. 11. 2007 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702. MACICH, J. Skype pro Linux jako open source? Jen jeho GUI [online]. 9. 11. 2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702. MIRC CO. LTD. Register mIRC [online]. c1995-2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . NAIK, D. C. Standardy a protokoly. Praha: Computer Press, 1999. Proxy servery, s. 224–226. ISBN 80-7226-146-0.

Literatura

51

OIKARINEN, J. IRC History by Jarkko Oikarinen [online]. 2005 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . PIPER, F., MURPHY, S. Krytografie: Průvodce pro každého. Praha: Dokořán, 2006. Základní koncepty, s. 17. ISBN 80-7363-074-5. POLESNÝ, D. ICQ: pokus o vzkříšení pionýra sociálních sítí [online]. 19.1.2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-8554. SEDLÁK, J. Ze Skype pro Linux se stane open source, i když jenom částečně [online]. 5. 11. 2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-8554. SILC - Secure Internet Live Conferencing protocol [online]. 19 July, 2008 [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: . SKYPE INC. Licenční smlouva společnosti Skype s koncovým uživatelem [online]. c2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . SVOBODA, J. Facebook oslavil 6 let a 400 milionů uživatelů [online]. 07.05.2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . SWISHER, K. Bids are in for AOL's sale of ICQ [online]. February 8, 2010 7:02 [cit. 2010-05-09]. Bids are in for AOL's sale of ICQ. Dostupné z WWW: . Symetrická šifra [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . ŠTRAUCH, A. Jabber: bezpečná a šifrovaná komunikace [online]. 22.1.2010 [cit. 201005-09]. Dostupné z WWW: . THOMPHSON, P. Tajemství komunikace. Brno: Alman, 2001. Nevyřčená pravda, s. 118– 121. ISBN 80-86135-16-0. TURČÍNEK, P. Příspěvek k řešení metodiky sledování a hodnocení. Bakalářská práce. Brno, 2008. s. 23. VLKOVÁ, J. Šéf Skype: Teprve začínáme, a už máme 300 milionů klientů [online]. 04.04.2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW: . ZANDL, P. Ruské DST koupilo ICQ [online]. 28.4.2010 [cit. 2010-05-08]. Ruské DST koupilo ICQ. Dostupné z WWW: .

Přílohy

52

Přílohy

Výsledky průzkumu

A Výsledky průzkumu

Obr. 2

Vyhodnocení první otázky (část 1)

Obr. 3

Vyhodnocení první otázky (část 2)

Obr. 4

Vyhodnocení první otázky (část 3)

Obr. 5

Vyhodnocení první otázky (část 4)

53

Výsledky průzkumu

Obr. 6

Vyhodnocení první otázky (část 5)

Obr. 7

Vyhodnocení první otázky (část 6)

Obr. 8

Vyhodnocení první otázky (část 7)

Obr. 9

Vyhodnocení první otázky (část 8)

54

Výsledky průzkumu

Obr. 10

Vyhodnocení druhé otázky

Obr. 11

Vyhodnocení třetí otázky

Obr. 12

Vyhodnocení čtvrté otázky

55

Výsledky průzkumu

Obr. 13

Vyhodnocení páté otázky

Obr. 14

Vyhodnocení šesté otázky (část 1)

Obr. 15

Vyhodnocení šesté otázky (část 2)

Obr. 16

Vyhodnocení šesté otázky (část 3)

56

Výsledky průzkumu

Obr. 17

Vyhodnocení šesté otázky (část 4)

Obr. 18

Vyhodnocení šesté otázky (část 5)

Obr. 19

Vyhodnocení šesté otázky (část 6)

57

Výsledky průzkumu Obr. 20

Vyhodnocení šesté otázky (část 7)

Obr. 21

Vyhodnocení šesté otázky (část 8)

Obr. 22

Vyhodnocení šesté otázky (část 9)

Obr. 23

Vyhodnocení šesté otázky (část 10)

58

Výsledky průzkumu Obr. 24

Vyhodnocení sedmé otázky

Obr. 25

Vyhodnocení osmé otázky

Obr. 26

Vyhodnocení deváté otázky

Obr. 27

Vyhodnocení desáté otázky

Obr. 28

Vyhodnocení jedenácté otázky

59

Výsledky průzkumu

Obr. 29

Vyhodnocení dvanácté otázky

Obr. 30

Vyhodnocení třinácté otázky

Obr. 31

Vyhodnocení čtrnácté otázky

Obr. 32

Vyhodnocení patnácté otázky

60

Výsledky průzkumu

Obr. 33

Vyhodnocení šestnácté otázky

Obr. 34

Vyhodnocení sedmnácté otázky

Obr. 35

Vyhodnocení osmnácté otázky

61

Obrázky klientů

B Obrázky klientů

Obr. 36

Seznam kontaktů klientů Miranda, QIP Infium, ICQ7 (zleva)

62

Obrázky klientů

Obr. 37

Chatovací okno programu Miranda

Obr. 38

Chatovací okno programu QIP Infium

Obr. 39

Chatovací okno programu ICQ7

63

Obrázky klientů

Obr. 40

Program Pidgin

Obr. 41

Program mIRC

64

Obrázky klientů

Obr. 42

Program Skype

65