Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence Mezi světem reálných možností a fikčními světy
Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem 17. června 2007 11:20, aktualizováno 17:31
PROP
Pravda ? Lež ?
Fikce ?
Zločin?
Umění ?
Umělecká skupina Ztohoven se nabourala do ranního vysílání České televize. V pořadu Panorama se mezi on-line záběry z českých hor a měst objevil atomový hřib. "Záležitost jsme předali právníkům," sdělil iDNES.cz mluvčí ČT…
VLIV
Umělecké aktivity – zdroj zážitku, zprostředkování obsahu, vlivu partner
tvůrce AUTOR
VNÍMATEL
DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH
DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH
DÍLO-VĚC výrazová struktura
DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH PROSTŘEDNÍK (interpret, učitel, terapeut)
Komunikace + vliv
KULTURNÍ KONTEXT – SYMBOLICKÉ SYSTÉMY, TYPY DISKURZU, SVĚTY (VERZE SVĚTA) •
SLAVÍK, J.; WAWROSZ, P. Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). II. díl. Praha : Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta 2004. 303 s. ISBN: 80-7290-130-3. s. 205
Světatvorba a zážitek – možné světy (jak vysvětlit představivost) • Výtvarný zážitek utváří z věci dílo – strukturu významů v kontextu určitého pole možností – možného světa. •
Např. možný svět výtvarného artefaktu, pronesené věty, reality, snu, vyprávění, vzpomínky…
• Možný svět je autorská duševní konstrukce – představa – podmíněná sociálním a kulturním prostředím. • Možný svět je duševní konstrukce, ve které přirozeně splývá vnitřní reprezentace (projev, projekce) se stavem věcí v dosahu smyslů (jev, společná – objektivní – skutečnost). •
Výtvarný projev nese významy vysvětlitelné z kontextu možného světa.
Potenciální prostor (jak vysvětlit sociální východisko kultury) • Možný svět slouží (1) k potenciálnímu uskutečnění přání (potřeb) nebo představ a (2) k testování skutečnosti. • Mezi možnými světy a (pro všechny společnou) skutečností vznikají rozpory nebo mezery. Jejich vinou se rozpadá přirozené splývání mezi vnitřní reprezentací (představou, vjemem, pojmem) a stavem věcí v dosahu smyslů (již kojenci ve věku několika měsíců). •
Kupř. možný svět „je tu maminka“ je v rozporu s nepřítomností matky; možný svět „ta dívka mě miluje“ je v rozporu s duševním laděním dotyčné dívky anebo má mezeru – dívka existuje jen v představě. Parůžek: láhev s kakaem vs. pet-láhev.
• => Možný svět je polem pro diagnostiku nebo ovlivňování psychiky.
• Rozpor nebo mezera mezi možným světem a skutečností si přivolává přechodové objekty (transitional objects), propy (props) – náhražky za chybějící nebo neuspokojivé objekty (Winnicot 1953, 1971, Walton 1992). • Přechodové objekty usnadňují posun od všemocné iluze absolutního ovládání ke střízlivému odlišení představy od skutečné věci. • • •
WALTON, K. L. (1992) Mimesis as Make-Believe (on the foundations of the representational arts). London : Harvard University Press, 1992. ISBN 0-674-57619-5. WINNICOTT, D. W. (1953) Transitional objects and transitional phenomena. International Journal of Psycho-Analysis, 1953, 24, s. 89 – 97. WINNICOTT, D. W. (1971) Playing and Reality. New York : Basic Books, 1971.
Fikční svět (jak vysvětlit fantazii) • Přechodové objekty vznikají v poli hry – v potenciálním prostoru (Winnicot). Potenciální prostor – pole hry – je rámec pro konstruování možného světa. • Pole hry – místo manipulace s přechodovými objekty, v němž dochází k utváření schopnosti symbolizace. Výraz zde kolísá mezi splýváním projevjev (modus psychické ekvivalence) a štěpením projev-jev (pretend modus, make believe – „jako“). •
Kupř. Mikuláš a čert – „čert mě skutečně ohrožuje, bojím se“.
• Záměrné utváření herního pole je součástí světatvorby možných světů. Pracuje však s vědomím fikce – fikční svět je možný svět přesahující hranice nezbytnosti být testován realitou. Fikční svět je alternativa, ze které se dá vystoupit do světa reálných možností (divadelní hra, počítačová hra, film, flirt) • Fikční svět je podmínkou pro reflektivitu (modus reflexe) a pro bezpečné testování reality (pokusný či modelový prostor jako záminka pro dialog). •
„…Zakládá se zde vznik oblasti prožívání stojící mimo ‘testování realitou’, mimo svět, kde se ptáme, zda něco je či není pravda, oblasti, jež není zkoumána z hlediska příslušnosti k vnitřnímu či vnějšímu světu. Jestliže jedinec nemá možnost si tento prostor, respektive jeho zárodek, vytvořit, žije výhradně ve světle tvrdých faktů, kde neexistuje nic, co nemá oporu ve vnější realitě, kde není místa pro hru či fantazii…“ (Vavrda 2005, s. 97) „Hra na bubáka“.
Světy možností a světatvorba Uspokojení z re-konstrukce světa; reálná emoce ve fikci
zážitky
Fikční světy
re-konstrukce prožitky
EMOCE Světy – zobrazení
představy motivace
Mezisvětová totožnost
* KONTEXT SKUTEČNOST
HRA … ověřování, autentifikace
VÝTVARNÉ KULTURY * KONTEXT TERAPIE
CURRIE, G.; RAVENSCROFT, I. Recrative MInds. Imagination in Philosophy and Psychology. New York : Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0198 238 096. ČERVENKA, M. Fikční světy lyriky. Praha – Litomyšl : Paseka 2003. ISBN 80-7185-592-8. DOLEŽEL, L. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0735-2.
čas
Dialog mezi realitou a fikcí • Pohyb na hraně reality a fikce vede člověka ke konfrontaci „s procesem utváření smyslu svého vlastního života, a to prostřednictví souběžného (a podobného) procesu, totiž procesu utváření smyslu díla“ N. Bourriaud •
Bourriaud, N. (2004) Postprodukce. Praha : Tranzit, s. 42
Milan Knížák Procházka po Novém světě, 1964
„…hodnou Ježibabou, nebo zlou?“
• •
Učitelka: „…chceš být hodnou Ježibabou, nebo zlou?“: Monika: „…Zlou. Chci začarovat Matěje, protože mě zlobí. Nechce mi pomáhat uklízet hračky, když přijde ke mně na návštěvu, a taky mi z ledničky snědl pacholíka.“
•
SLAVÍKOVÁ, V.; SLAVÍK, J.; ELIÁŠOVÁ, S. Dívej se, tvoř a povídej. Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha : Portál, 2007.
Dvojí svět PROŽITEK – ZÁŽITEK – ZKUŠENOST
prop
AKTUÁLNÍ / MOŽNÝ SVĚT
VÝRAZOVÁ HRA – dílo osobnost kultura
FIKČNÍ SVĚT
Zážitek – historie – zkušenost Moje ženství Samota
* KONTEXT VÝTVARNÉ KULTURY * KONTEXT TERAPIE Pocit dítěte v rodině
Láska
ŽENATÁ, K. (2005) Obrazy z nevědomí. Praha : Portál.
Anima
Mentalizace •
Prop se postupně stává prostředkem pro schopnost reflektovat (kolem 4 let věku) vlastní duševní stavy jako ověřitelnou možnost stavu okolí, nikoliv jako splývající integrální součást světa.
• •
Uvedenou schopnost nazývají Fonagy – Targetová mentalizace. Aby dítě nabývalo schopnost mentalizace, je nutné, aby již od počátku mohlo dobře rozlišovat svůj vlastní afekt od afektu Druhého. K tomu je zapotřebí, aby Druhý nejdříve zrcadlil duševní stavy dítěte, ale v druhé fázi aby byl schopen zřetelně je odlišit od vlastních duševních stavů. Zrcadlení vlastního duševního stavu může být zastoupeno výtvarným artefaktem (lateralizovaný přenos). Např. „ušpinění“ barvou „ušpinění“ nedovolenou emocí.
•
• Rozhodující je dovednost „hrát si“, nikoliv jen „fyzicky existovat“ v určité oblasti světa. Je to objev zásadního rozdílu mezi „světem reálných možností“ a „fikčním světem“. •
Např. agrese obrácená proti otci, která ale nevede k jeho záhubě (útok na „Černého rytíře“) může probíhat jako hra uvnitř fikčního světa. Z něj se dá vystoupit, protože existuje varianta – svět reálných možností.
•
Ve chvíli, kdy neexistuje varianta, je „stav světa“ prožíván jako reálný, bez ohledu na to, že takový nemusí být (např. vnitřní agrese promítnutá do druhé osoby nemusí být její agresí). Fikční svět se rozpadá a klient se pohybuje ve světě svých reálných možností, ačkoliv jeho okolí tento svět vyhodnocuje jako svět fikce (stvořený svět).
•
FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 a) Playing with reality: I. Theory of the mind and the normal development of psychic reality. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 217 – 233. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 b) Playing with reality: II. The development of psychic reality from a theoretical perspective. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 459 – 479. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print).
•
Zážitek – historie – zkušenost ŽIVOTNÍ SITUACE
SITUACE SETKÁNÍ S DÍLEM
Výrazový projev
B B
C
C Reflexe
A B tvorba
BVP
BVP
výrazová struktura
výrazová struktura
ZÁŽITEK VZDĚLÁVACÍ / TERAPEUTICKÝ MOTIV VÝKLAD
životní situace Zkušenost s různými typy situací = kulturní předporozumění
MINULOST
Individuální historie & Kulturní historie PŘÍTOMNOST
Dvojí prostor artefiletiky – arteterapie • Zážitek z výrazové hry – nahlédnutí do fikčního světa a prožitek z něj. • Reflektivní dialog – testování společné reality, korektivní zkušenost.
• Poznávací přesah aktuálního prožitku re-konstrukce světa: rozvíjení pravého Self na základě výtvarné světatvorby (lateralizovaný přenos). • • • •
• • • • •
ČERVENKA, M. Fikční světy lyriky. Praha : Paseka, 2003. JIRÁSEK, I. Realita a virtualita zážitkových kurzů. Gymnasion, 2007, č. 7, s. 56 – 62. ISSN 1214-603X. FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 a) Playing with reality: I. Theory of the mind and the normal development of psychic reality. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 217 – 233. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 b) Playing with reality: II. The development of psychic reality from a theoretical perspective. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 459 – 479. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. Psychoanalytické teorie. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7178-993-3. VAVRDA, V. Otázky soudobé psychoanalýzy. Praha : Lidové noviny, 2005. WALTON, K. L. Mimesis as Make-Believe (on the foundations of the representational arts). London : Harvard University Press, 1992. WINNICOTT, D. W. Playing and Reality. New York : Basic Books, 1971. WINNICOTT, D. W. Transitional objects and transitional phenomena. International Journal of Psycho-Analysis, 1953, 24, s. 89 – 97.
Zprostředkování zážitku nebo zkušenosti a problém hodnoty tvorby • „co vidíš?“ – vizuální gramotnost • „co tento projev vypovídá o kulturním kontextu?“ – Visual Culture Art Education • „co o mně vypovídá tento projev?“ – Life-skills cirriculum, osobnostní a sociální výchova (OSV) • „jak nejlépe zprostředkuji obsah?“ (v daném kontextu a vzhledem k účelu a smyslu)
???
Světatvorba ↔ zážitek
Imaginace
Význam denotace
Konstrukce Empatie exemplifikace exprese
Prožitek imprese
víra, teorie
vize
snění
1
Inovace
objev
2 tvorba
5
Hodnota
cit
řeč
4
zamilovanost rozkoš 6
styl
9
3
7 láska
10
8 touha
11
12
Výtvarné dílo-věc… a dílo-zážitek Rafael Santini Sixtinská Madonna
Talewords Mount and Blade – PC hra
Ztohoven Atomový výbuch Kateřina Šedá Každej pes jiná ves
Lenka Y. Moje ženství Marcel Duchamp Fontána
Černí jezdci
Situace a zážitek – komplexita a její analýza • Situace: dění vymezené místem, časem a obsahem. Společná. • Zážitek: výběrová část situace vědomě nebo bezděčně zapamatovaná účastníkem situace jako obsah a přístupná pro pozdější případné vybavení a sdělování obsahu na základě interpretace. Jedinečný. • Zážitek lze ve významech sdělovat v podobě příběhu a lze se na něj ptát otázkou: „co jsi v dané situaci vnímal, co jsi prožíval, na co jsi přitom myslel…?“ • Zážitky lze vzájemně empaticky přibližovat (H. Majawa): 1) vzájemnost (společný poslech hudby, přátelská komunikace), 2) pocitové sdílení (tanec, láska), 3) splývání (tranz, sex). • Zkušenost: psychická syntéza, obsahová transformace zážitků do celku duševních dispozic: poznatků nebo objevů, postojů nebo hodnot, kompetencí, názorů...
věc ↔ zážitek ↔ výraz ↔ obsah – význam ↔ znak Obsah zážitku: „Pověz, co vidíš“
1.Soustřed‘ se na čtyři tečky v prostředku obrázku asi na 30-40 vteřin. 2. Podívej se na zeď nebo jinou rovnou stejnobarevnou plochu. 3. Uvidíš světlý kruh… 4. Mrkni jednou nebo více krát, uvidíš obraz. 5. Koho teď vidíš?
• Viděl jsi totéž, co já? • ??? (proces interpretování) • Odpověď = poznání, porozumění.
• shoda vs. rozdíl (dorozumění) • lepší vs. horší porozumění • Základem všech lidských činností je proces vedoucí ke srozumitelnosti (soulad mezi vjemem a k němu přiřazenou představou a k ní přiřazeným významem anebo pojmem) (Grondin 1997, s. 34). • Rozdílnost v porozumění je výzvou k výkladu – hledání argumentů (slov pro zdůvodnění) vedoucích ke SHODĚ.
• Jak (jakým pojmem) vysvětlovat shody v interpretaci (interpretační invariant)?
• Jak (jakým pojmem) vysvětlovat rozdílnosti v interpretaci (interpretační rozptyl)?
Elementární obsahové předpoklady zážitku:
výrazová hodnota ↔ hodnota znaku
• Rozlišitelnost • Zaměnitelnost • Srovnatelnost (v rámci druhu)
Cesta k obsahu – co přetrvá • Výrazová hodnota – percepční obsah, východisko smyslové představy a obrazu • Hodnota znaku – ideový obsah, východisko ideové představy a pojmu • Emoce – hodnotový obsah, východisko motivace, postoje
chaos neopakovatelnosti vs. notace – krajní pravidelnost obsahu
• Fonematická • Matematická • Geometrická • Hudební
