Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra psychologie
Žákovská knížka jako komunikační prostředek mezi rodinou a školou
Caltová Eliška, Kubín Daniel Psychologie – Speciální pedagogika II. ročník, 2010/2011
1
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………….............. 4 1.
VYMEZENÍ DŮLEŽITÝCH POJMŮ……………………………………. 5 1.1 Kázeň……………………………………………………………….... 5 1.1.1. Příčiny nekázně……………………………………………….. 5 1.2 Trest …………………………………………………………………. 6 1.3 Odměna………………………………………………………………. 7
2.
METODY…………………………………………………………………… 7 2.1 Obecný popis výzkumných strategií a procedur……………………… 7 2.1.1 Pozorování………………………………………………… 8 2.1.2 Rozhovor………………………………………………….. 8 2.1.3 Dotazník…………………………………………………... 8 2.1.4 Analýza dat ze žákovských knížek a kázeňského sešitu….. 9
3.
POPIS MÍSTA VÝZKUMU……………………………………………….. 9 3.1 Žáci školy…………………………………………………………….. 10 3.2 Popis deváté třídy…………………………………………………….. 10 3.3 Popis vyučujících na základě pozorování……………………………. 13 3.3.1 Třídní učitelka……………………………………………. 13 3.3.2 Učitelka zeměpisu………………………………………… 14 3.3.3 Učitelka matematiky……………………………………….14
2
3.3.4 Učitelka dějepisu………………………………………….. 14
4.
ANALÝZA ZÁPISŮ V ŽÁKOVSKÉ KNÍŽCE A KÁZEŇSKÉM SEŠITU 4.1 Analýza poznámek v žákovské knížce……………………………….. 15 4.2 Analýza poznámek v kázeňském sešitu………………………………. 16 4.3 Analýza pochval v žákovské knížce………………………………….. 17 4.4 Analýza pochval v kázeňském sešitu………………………………… 18 4.5 Analýza četností zápisů v žákovské knížce a kázeňském sešitu……… 18 4.6 Analýza zápisů u konkrétních žáků…………………………………... 19 4.6.1 Příklady Honzy………………………………………………19 4.6.2 Příklad Jardy…………………………………………………21 4.6.3 Příklady Bely………………………………………………... 23
5. DISKUSE VÝSLEDKŮ………………………………………………………. 24 6. ZÁVĚR………………………………………………………………………... 25 7. LITERATURA………………………………………………………………... 27 8. SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………28
3
ÚVOD
Práce s názvem „Kdy a co sdělovat rodičům aneb významová hierarchie školních zápisů“, vznikl v rámci výzkumu Žákovská knížka jako komunikační prostředek mezi rodinou školou na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, katedře pedagogické a školní psychologie. Cílem našeho výzkumného bádání se staly pochvaly a poznámky v žákovské knížce a kázeňském sešitu, který je pro tento účel na pozorované škole využíván. Zaměřili jsme se na hierarchizaci školních zápisů jednotlivých vyučujících a snažili jsme se nalézt klíč, dle jakého vhodné či nevhodné chování kategorizují a následně komunikují s rodiči. Hlavní výzkumnou otázkou je, o jakých typech chování musí být rodič zpraven a jaké zůstanou utajeny v rámci základní školy. Naše bádání jsme opírali především o publikace Bendla, který se o danou problematiku dlouhodobě zajímá.
4
1. VYMEZENÍ DŮLEŽITÝCH POJMŮ
1.1
Kázeň
Kázeň lze vymezit jako vědomé dodržování zadaných norem chování. Toto vědomé dodržování má dětem poskytovat pocit bezpečí a jistoty, chránit je před agresivními spolužáky, přispívat ke zvyšování jejich výkonnosti a napomáhat efektivitě školní práce (Bendl, 2004, s. 23 – 24). Bagley uvádí tři základní funkce kázně (Bendl, 2004, s. 24); 1. Vytváření nezbytných podmínek pro školní práci; 2. Příprava žáků na život ve společenství dospělých; 3. Pěstování základních návyků sebeovládání.
5
1.1.1
Příčiny nekázně
Ke studiu nekázně můžeme přistupovat z pohledu tří paradigmat. První paradigma předpokládá, že příčina špatného chování se nachází uvnitř jedince a je tedy vrozenou vlastností. Na základě druhého paradigmatu můžeme na špatné chování nahlížet jako na způsob, kterým byl jedinec ovlivňován zvnějšku. Třetí paradigma vnímá špatné chování jako výsledek interakce vrozených vlastností a vlivů prostředí. (Bendl, 2004, s. 28) Za hlavní příčiny nekázně žáků ve škole považuje Bendl následující faktory: (Bendl,2004, s. 29);
Větší dávka vrozené agresivity u některých dětí;
Některá forma onemocnění či porucha chování jako např. hyperaktivita s poruchou pozornosti;
6
Nedostatky ve výživě dětí;
Nedostatečná výchova v rodině;
Životní prostředí;
Nekázeň ve společnosti;
Negativní vliv mediálního násilí;
Přetíženost dětí;
Skutečnost, že některým dětem déle trvá, než přivyknou školnímu režimu;
Nuda;
Předvádění se chlapců před děvčaty a naopak;
Boj žáků (zejména chlapců) o moc;
Vzájemné antipatie mezi žáky, popř. učiteli a žáky;
Nevábné školní prostředí;
Neuspokojivé hygienické podmínky včetně nedostatku příležitostí k pohybu o přestávkách;
Snaha některých žáků na sebe upozornit;
Málo učitelů – mužů na základních školách;
„Fyziologická neposlušnost“;
„Testování“ učitele, tj. žákovské pokusy s tím, co jim učitelé dovolí, kam až ve svém chování mohou zajít;
Školní neúspěšnost;
Nevyhovující atmosféra ve škole;
Chování některých učitelů;
1.2. Trest
Dle Bendla (2004, s. 106) trest můžeme vymezit jako nepříjemný následek zla, resp. neukázněného či nezákonného jednání. Trest je tedy možno vnímat jako odplatu za provinění, který postihuje provinilce zpravidla nějakou újmou. K širšímu vymezení můžeme použít definici Čápa, který definuje trest jako takové působení rodičů, učitelů, vychovatelů či sociální skupiny, které je spojeno s určitým chováním nebo jednáním vychovávaného a které jednak vyjadřuje negativní společenské hodnocení tohoto chování či jednání, jednak přináší vychovávanému omezení některých jeho potřeb, nelibost, popř. Frustraci. (Čáp-Mareš, 2001, s.253 in Bendl, 2004)
Bendl uvádí tři hlavní účely trestu (2004, s.106); 1. Odplata: trest vyjadřuje názor, že je v zájmu spravedlnosti, aby po špatném činu následoval zasloužený trest;
7
2. Odstrašení: trest odradí žáka a jeho spolužáky od podobného chování v budoucnosti; 3. Náprava: žák pochopí nevhodnost svého chování a uvědomí si, proč je třeba se příště chovat jiným způsobem;
1.3 Odměna
Bendl (2004, s. 130) definuje odměnu jako způsob ocenění, resp. hodnocení chování nebo činnosti člověka. Jedná se tedy o příjemný následek dobra, resp. ukázněného, zákonného a mravného jednání. Účelem odměny je tedy vyvolat a upevnit projevy ukázněného chování pomocí pozitivní motivace.
2. METODY
2.1 Obecný popis výzkumných strategií a procedur
Při práci na výzkumné otázce bylo použito metody pozorování, rozhovoru, dotazníku a analýzy žákovských knížek a kázeňského sešitu. Všechna data byla zpracována do přehledných tabulek. V další části byla data porovnána, tedy data sebraná ze žákovské knížky, kázeňského sešitu, dotazníků a rozhovoru s třídní učitelkou.
2.1.1
8
Pozorování
Pozorování je nejstarší psychologická metoda založená na sledování chování jiných jedinců, je vždy výběrové, tedy zaměřené na určité činnosti jedinců, případně okolnosti těchto činností. Pozorování je vždy subjektivní, je tedy ovlivněno postojem či pozorností pozorovatele. (Hartl, 2009, s. 446). Během práce na výzkumu bylo použito naturalistického pozorování, tj. takové pozorování, kdy pozorovatel zkoumá události, aniž by do nich přímo vstupoval nebo je nějakým způsobem ovlivňoval. (Ferjenčík, 2000, s. 163). Pozorování bylo uskutečněno v prvním pololetí školního roku 2010/2011 na výše zmíněné základní škole. Celkem byl vyhotoven záznam z pozorování z osmi vyučovacích hodin (Český jazyk, Matematika, Zeměpis, Dějepis, Třídnická hodina). Záznamy jsou přiloženy jako přílohy č. 4,5,6,7,8,9,10,11. Během pozorování byla sledována zejména funkce žákovské knížky a kázeňského sešitu coby forma komunikace mezi rodinou školou.
2.1.2
Rozhovor
Rozhovor je zprostředkovaný a vysoce interaktivní proces získávání dat (Ferjenčík, 2000, s. 171). Rozhovory byly vedeny s pěti žáky devátého ročníku výše zmíněné základní školy. Zvoleným typem rozhovoru je polostrukturované interview, tj. předem připravený sled otázek, na které může dotazovaný volně odpovídat (Hartl, 2000, s. 515). Rozhovory se žáky jsou přiloženy v příloze č.12. Dále byl uskutečněn neplánovaný nestrukturovaný rozhovor s třídní učitelkou (příloha č.3)
2.1.3
Dotazník
Dotazník je standardizované interview předložené v písemné podobě. (Ferjenčík, 2000, s. 83). Dotazník byl předložen učitelce Českého jazyka, Zeměpisu, Dějepisu a Matematiky. Dotazník mapuje hierarchizaci udělování poznámek a pochval do žákovské
9
knihy a kázeňského sešitu. Dotazník obsahuje dvanáct otevřených otázek a dvě polootevřené. Vyplněné dotazníky jsou k dispozici jako příloha č.2.
2.1.4
Analýza dat ze žákovských knížek a kázeňského sešitu
Pro účely výzkumu byly se souhlasem základní školy zhotoveny kopie žákovských knížek a listů v kázeňském sešitu sedmi žáků deváté třídy výše zmíněné základní školy. Tato data byla dále zpracována pomocí tabulek a následné kategorizace jednotlivých druhů poznámek a pochval v žákovské knížce i kázeňském sešitu. Tabulka s poznámkami a pochvalami jednotlivých žáků je přiložena jako příloha č.1.
3. POPIS MÍSTA VÝZKUMU
Výzkum probíhal na základní škole speciální v Praze. Vyučování je koncipováno podle dobíhajícího programu Základní škola. Škola přihlíží k individuálním zvláštnostem dítěte a na doporučení speciálně-pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny vypracovává pro jednotlivé žáky individuální vzdělávací plány. Specifika vzdělávacího procesu: •
individuální přístup v menším kolektivu;
•
speciální pedagogické metody a pomůcky;
•
odlišná struktura hodiny;
•
střídání činností podle potřeby;
•
možnost pohybového uvolnění při vyučování;
•
rozvíjení komunikačních dovedností (výpočetní technika a internet);
•
atmosféra důvěry, tolerance, kladné motivace;
•
spolupráce
s lékaři
logopedka, etopedka);
10
a dalšími
odborníky
(ve škole působí psycholožka,
Součástí školy je základní škola, základní škola praktická, speciálně pedagogické centrum, školní družina, internát a školní jídelna. Prostředí školy je příjemné, na chodbách jsou obrázky a nástěnky. Škola prošla rekonstrukcí. Dětem slouží i nově zrekonstruovaná historická aula, ve které se pořádají společenské akce jako je například projektový den.
3.1 Žáci školy
Základní školu navštěvuje celkem 114 žáků – 10 žáků se zrakovým postižením, 19 žáků s narušenou komunikační schopností, 55 žáků s kombinovaným postižením, 6 žáků s poruchou autistického spektra, 16 žáků se specifickou poruchou učení a 7 žáků s poruchou chování. Každý ročník je ve škole zastoupen jednou třídou základní školy a jednou třídou základní školy speciální.
3.2 Popis deváté třídy
Výzkum probíhal v deváté třídě. Třídu navštěvuje devět žáků – šest chlapců a tři dívky. Informace o dětech jsou získány na základě pozorování, rozhovory s učiteli a záznamy v žákovské knížce a kázeňském sešitu. Jména dětí neodpovídají skutečnosti, jsou změněna pro potřebu naší práce.
Bela: Patří mezi pomalejší a méně intelektově zdatné děti, jak vyplynulo z klasifikace. Bela má obtíže s včasným chozením do školy s přípravou na vyučování, má časté zápisy v žákovské knížce i v kázeňském sešitu (příloha č.1). Ve třídě je méně společenská, během vyučování se neprojevuje, je tichým pozorovatelem dění. Její chování je dle hodnocení za první čtvrtletí bez připomínek (příloha č.1). Bela často vymýšlí drobné podvody: „Přepsala známku z 5 na 2.“ (příloha č.1). Tento typ chování se projevil i při vedení rozhovoru (příloha č.12), na otázku, zda se o svou žákovskou knížku stará a zda si ji někdy zapomene doma, odpověděla: „O žákovskou se nestarám, mám ji potrhanou, známky si moc nepíšu, vždycky jsem řekla, že jsem ji
11
zapomněla. Zapomínám ji často, když se má zapisovat nějaká známka, o který vím, že bude špatná.“
Hana: Trpí těžší formou zrakového postižení (tupozrakost a šilhavost). S chlapci se příliš nebaví a většinu volného času tráví také spíše na chodbě. Částečně se kamarádí s Kristýnou a snaží se i s Belou.
Kristýna/Týna: Velice komunikativní a veselá dívka. V rámci třídy si toho nenechá příliš líbit a také za to občas platí nepříjemnými poznámkami a dobíráním ze strany chlapců. Během pozorování hodiny zeměpisu se to projevilo v okamžiku, kdy dominantní žák třídy Bohdan ironicky upozornil své spolužáky, že neví, kde se nachází Vietnam, přičemž si všichni oblékají oblečení odtamtud. Kristýna na tu poznámku zareagovala: „Kristýna říká, že nemají špatné oblečení a že vyrábí spoustu věcí, o kterých to ani nevíme.“ (příloha č.4). Dále v pozorování v jiné hodině zeměpisu (příloha č.11): „Bohdan si píše do žákovské jedničku a chlubí se, že už je to a dnešek druhá. Týna taky diktuje, z čeho má jedničky.“ Má zájem do budoucna studovat obchodní akademii nebo hudební konzervatoř. Přemýšlela i o gymnáziu, ale na to si prý nevěří.
Jarda: Je velice temperamentní a hlučný, bývá drzý na učitele, jak vyplynulo z pozorování i hodin zápisů v kázeňském sešitu a žákovské knížce. Drzost byla pozorována například při hodině českého jazyka (příloha č. 8), kdy paní učitelka vybízí děti ke kontrole domácího úkolu a Jarda odpovídá: „To jsme si měli jen procvičit.“ Pokud se mu ze strany učitelů nebo spolužáků něco nelíbí, neváhá se okamžitě projevit a nedělá mu problém ohradit se i fyzickou silou. Jeho zájmy se soustředí především na dějiny a výpočetní techniku. Ostatní mu připadá celkem nepodstatné a také to dává najevo. Ve třídě má postavení celkem neutrální, pokud dojde ke konfliktu mezi spolužáky, zaujímá nestrannou pozici.
12
Honza: Na první pohled spíše uzavřený. Neustále se snaží soupeřit s Bohdanem, ale spíše prohrává a nedaří se mu dostat spolužáky na svoji stranu. Toto můžeme sledovat na příkladu z pozorování hodiny Dějepisu (příloha č.9): „Jarda s Bohdanem se přou, jestli byla lepší bojová technika Sovětského svazu nebo nacistického Německa.“ Jeho cílem je dostat se na obchodní akademii.
Bohdan: Výrazný chlapec, který na sebe soustředí veškerou pozornost. Jeho původ je orientován spíše do orientálních zemí. Toto se projevilo i v jeho výchově a přístupu k ženám. Tento postoj můžeme doložit ukázkou z pozorování hodiny Zeměpisu: Kristýna zvedá žákovskou knížku do vzduchu a říká, že má dobré známky. Bohdan říká:“Stejně nemáš samý jedničky.“ (příloha č.4). Ve třídě má dominantní postavení. Vstupuje do sporů s Honzou, protože jej částečně vnímá jako konkurenci. Chlapci jsou z podobně bohatých rodin. Ale ještě více mu vadí, pokud mu oponuje v názoru dívka. Ve třídě jde především o Kristýnu (příloha č.3). Bohdan bývá v hodinách vulgární, což dokládá poznámka v kázeňském sešitu z hodiny Hudební výchovy „Mluví vulgárně při vyučování“ (příloha č.1) a rovněž ze záznamů pořízených při pozorování vyučovacích hodin, kdy Bohdan během hodiny Zeměpisu pronesl směrem k jinému spolužákovi nahlas „Jsi kokot.“ (příloha č.4). Při hodin mluví často nahlas, příklad z hodiny Dějepisu (pozorování č.9) . „Bohdane, prosím, klid, máš smůlu, že máš tak mužný hlas.“
Láďa: Veselý a zapálený pro programování. V tomhle si hodně rozumí s Jardou a společně se zájmu věnují i mimo školu. Jeho snem je dostat se na programátorskou školu. Pokud se ve třídě něco řeší, je hodně ovlivnitelný Bohdanovým názorem, často se před ním předvádí.
Kamil: Kamil je velice extravertní typ. Neustále má potřebu se projevovat a stejně jako Bohdan příliš neuznává autoritu učitele. Pokud jej něco nebaví a nezajímá, jednoduše se tomu nevěnuje, v tomhle jej hodně strhává Jarda.
13
Matěj: Matěj je nejslabší žák třídy, má snížený intelekt, dále mu byla diagnostikována dyslexie a dysortografie. Ve škole jej baví přírodopis a zeměpis. Rád by se dostal na zemědělskou nebo zahradnickou školu. V kolektivu se mu spíše smějí, když něco neví, nebo něčemu nerozumí. Má však navzdory svému postižení veselou povahu a tyto narážky si příliš nepřipouští. Matěj je náročný na pozornost učitele, v častém kontaktu během vyučování, což vyplynulo i z pozorování: „Matěj prosí paní učitelku o povytáhnutí tabule a vysvětlení slova.“ ; „Matěj se zajímá za kolik chyb bude trojka“ (příloha č.4). Karolína: O této studentce příliš informací nemáme, protože se ve škole vyskytovala velice sporadicky a při našich pozorováních přítomná nebyla.
3.3 Popis vyuèujících na základì pozorování
3.3.1 Třídní učitelka Třídní učitelka má již dlouholetou praxi. Věk přibližně 40 let. Její aprobací je český jazyk a občanská výchova. Další studium věnovala doplnění vzdělání v oblasti speciální pedagogiky z důvodu výuky na speciální škole. Jedná se o učitelku s nadhledem, vše bere poměrně klidně, ale má své zásady, které nepřekročí. Její výuka je hodně zaměřena na jednotlivce. Nedělá jí problém vše potřebné procvičit s žáky, kteří nestíhají její tempo a těm, kteří mají nadání, práci přidá a v nárocích přitvrdí.
Třídní učitelka učí v deváté třídě český jazyk. Při vyučování hýří vtipem. Nedělá jí problém pracovat s hlasem. Umí svým projevem žáky zaujmout. Během jejích hodin je ve třídě oproti jiným předmětům poměrně klid. Během vyučování sedí za katedrou minimálně, spíše chodí po třídě a zejména přichází blíž k těm žákům, kterých se na něco ptá.
14
3.3.2 Učitelka zeměpisu
Paní učitelka na škole učí prvním rokem. Věk přibližně 40 let. K dětem přistupuje spravedlivě – nedělá mezi nimi rozdíly jako třídní učitelka, která s pravidly hýbe dle potřeb konkrétního dítěte. Během vyučovací hodiny sedí za katedrou, mezi žáky nevstupuje, občas něco napíše na tabuli. Její hlas je spíše nevýrazný stejně jako výraz tváře, který neprozrazuje její vnitřní rozpoložení. Na nekázeň během vyučování nereaguje, děti nenapomíná. Zdá se, že jejím hlavním zájmem je odučit hodinu a příliš se nerozčilovat.
3.3.3 Učitelka matematiky
Učitelka matematiky působí aktivním dojmem. Věk přibližně 50 let. Během hodiny je soustředěná na práci žáků. Vysvětluje látku stále dokola, dokud jí všichni žáci neporozumí. Individuálně přistupuje ke každému z žáků, tj. zadává různě obtížné úlohy dle stupně nadání žáka. Většinu času tráví za katedrou, natočená k tabuli – bokem ke třídě a bokem k žákovi u tabule. Sleduje tedy i žáka u tabule i třídu. Pokud vysvětluje látku, svižně přechází před tabulí, gestikuluje, mění výraz obličeje a pracuje s hlasem. Během vyučovací hodiny má ve třídě klid. 3.3.4 Učitelka dějepisu
Učitelka dějepisu na jednu stranu přistupuje k žákům jako k dětem na prvním stupni (používá zdrobněliny) a na stranu druhou používá odborné termíny, kterým porozumí až student vysoké školy. Věk přibližně 60 let. Paní učitelka je ve svém oboru zřejmě skutečný odborník – dle souvislostí, které při výkladu uvádí. Během vyučování však stojí stále na jednom místě – za katedrou a přednáší jako na vysoké škole. Není u ní patrna žádná práce s hlasem, nevstupuje mezi žáky, nežertuje. I přes to umí žáky zaujmout svým poutavým vyprávěním či filmy, kterými výuku doplňuje. Svým žákům důvěřuje – je ochotna zapůjčit domů vzácnou knihu. K žákům přistupuje individuálně dle jejich schopností. Často dalekosáhle odbočuje od tématu, ale vždy se vrátí k původní myšlence.
15
4. ANALÝZA ZÁPISÙ V ŽÁKOVSKÉ KNÍŽCE A KÁZEÒSKÉM SEŠITU
Na pozorované základní škole jsou používány k hodnocení chování žáků dva dokumenty – žákovská knížka a kázeňský sešit, který je součástí třídní knihy. Učitelé zapisují hodnocení chování do dokumentu dle vlastního uvážení. Neexistuje žádné pravidlo, dle kterého by se mohli vyučující řídit. Naším záměrem při realizování výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem jsou oba dokumenty používány a jakou funkci mají.
4.1 Analýza poznámek v žákovské knížce
Jak vyplynulo z dotazníků pro učitele (příloha č. 2), všechny čtyři učitelky se shodují, že poznámku do žákovské knížky udělují žákům především za vyrušování během vyučovací hodiny, zásah do práv spolužáků a za ohrožování zdraví spolužáků. Dle skutečných zápisů v žákovských knížkách a kázeňském sešitu nemůže být toto tvrzení podloženo – vyrušování během vyučování bylo do žákovské knížky zaznamenáno pouze v jednom případě a do kázeňského sešitu ve třech případech. Zásah do práv spolužáků nebo ohrožování jejich zdraví nebylo zaznamenán ani v jednom případě. Nemůžeme vyloučit, že ve školním roce k žádnému z uvedených kázeňských přestupků nedošlo, na základě údajů uvedených v žákovských knížkách a kázeňském sešitu, musíme konstatovat, že nedošlo. Nejčastější zápis do žákovské knížky patří neomluveným absencím. Tyto zápisy píše třídní učitelka do omluvného listu. V pozorované třídě bylo zaznamenáno třináct takových zápisů. Ve všech případech rodiče na upozornění třídní učitelky reagují omluvou absence či zůstane hodina neomluvena a je započítána na vysvědčení. Na jiné poznámky v žákovské knížce rodiče ani v jednom případě nereagovali, pouze zápis podepsali. Druhým nejčastějším zápisem do žákovské knížky je upozornění, že žák nesplnil domácí úkol a to v devíti případech. Další zápisy patří nerespektování autority učitele a to zejména za drzé chování vůči učiteli (ve dvou případech) a nedostatečná příprava na vyučování (v jednom případě). Pouze jeden zápis patří vyrušování při vyučování, jež byl v dotazníku pro učitele zmíněn jako nutný zaznamenání. Během pozorování v hodinách jsme zaznamenali několik případů vyrušování žáky, proto nemůžeme tvrdit, že se tomu v hodinách pozorované deváté třídy 16
neděje. Například při hodině zeměpisu (příloha č.4): „Žáci mluví jeden přes druhého.“; „Bohdan a Honza komentují Jardy projev. Jsou okřiknuti paní učitelkou. Jarda zvyšuje hlas. Třída se směje.“; „Po skončení referátu dětí říkají, že ho nepochopily, přou se, překřikují. Chtějí jej slyšet znovu. Paní učitelka je vybízí ke ztišení.“. Další příklad je z hodiny dějepisu (příloha č.9): „Třída si sedá a nerušeně se baví. „Bohdane, prosím, klid, máš smůlu, že máš tak mužný hlas.“ V dalším pozorování v hodině zeměpisu (příloha č. 11) se objevilo další nevhodné chování: „Kluci strašně sprostě a hlasitě nadávají
– Jarda, Láďa, Bohdan.
Učitelka nereaguje. Učitelka zvýšeným hlasem nabádá někoho, aby napsal řešení křížovky na tabuli, kluci stále hlučí. Týna píše na tabuli odpovědi. Láďa bez zeptání odchází ze třídy. Bohdan vysvětluje původ slova greenpeace. Učitelka sedí za katedrou a mlčí, třída se vesele baví.“
Č E T N O S T P O Z N Á M E K V Ž
17
Á K O V S K É K N Í Ž C E d l e s k u t e č n ý c h z á p
18
i s ů 1.
Neomluvená absence
2.
Nesplnění
13x
domácího 9x
úkolu 3.
Nerespektování autority 2x učitele
4.
Nedostatečná
příprava 2x
na vyučování 5.
Vyrušování
při 1x
vyučování celkem
2 7 x
4.2 Analýza poznámek v kázeňském sešitu Poznámky do kázeňského sešitu jsou zaznamenávány nejčastěji za pozdní příchody na vyučování (v šestnácti případech). Tyto poznámky jsou rovněž zapsány třídní učitelkou do omluvného listu a je požadována odpověď rodiče. Dále zápisy za příchod na vyučování bez pomůcek (v patnácti případech) a nesplnění domácího úkolu (v čtrnácti případech). Srovnáme-li četnost poznámek za nesplnění domácího úkolu v žákovské knížce a kázeňském sešitu, vyjde nám zápis do kázeňského sešitu jako častější.
SROVNÁNÍ POZNÁMEK DOMÁCÍHO
19
ČETNOSTÍ ZA
NESPLNĚNÍ
ÚKOLUV ŽÁKOVSKÉ
KNÍŽCE
A KÁZEŇSKÉM SEŠITU Žákovská knížka
9x
Kázeňský sešit
14x
Z dotazníku vyplynulo, že použití kázeňského sešitu je individuální. Některé učitelky nechávají rozhodnutí na konkrétním žákovi a sešit chápou jako podklad pro hodnocení třídním učitelem. Jiné poznámky do něj považují za nižší stupeň pokárání žáka. Dále učitelky zapisují do kázeňského sešitu vyrušování při vyučování, neplnění povinností služby, neplnění zadaných úkolů během vyučování, podvod v žákovské knížce (rovněž zapsán v žákovské knížce), neomluvené absence a bez vhodného přezutí. Č E T N O S T P O Z N Á M E K V K Á
20
Z E Ň S K É M S E Š I T U d l e s k u t e č n ý c h z á p
21
i s ů 1.
Pozdní příchod
2.
Bez
16x
pomůcek
na 15x
vyučování 3.
Nesplnění
domácího 14x
úkolu 4.
Vyrušování
při 3x
vyučování 5.
Neplnění
povinností 2x
služby 6.
Neplnění
zadaných 2x
úkolů 7.
Podvod v ŽK
2x
8.
Neomluvená absence
1x
9.
Bez přezůvek
1x
celkem
5 6 x
4.3 Analýza pochval v žákovské knížce Pochvaly do žákovské knížky byly sledovány ve čtyřech případech. Ve třech případech se jednalo o aktivní práci v hodině a v jednom případě za práci na projektu. Na základní škole jsou realizovány zeměpisné projekty, kde žáci jednotlivých ročníků prezentují předem určenou evropskou zemi. Z tohoto projektu byl rovněž vypracován záznam z pozorování (příloha č. 6). Č E T N 22
O S T P O C H V A L V Ž Á K O V S K É K N Í Ž C E d l e
23
s k u t e č n ý c h z á p i s ů 1.
Práce v hodině
3x
2.
Práce na projektu
1x
celkem
4 x
4.4 Analýza pochval v kázeňském sešitu Pochvala byla do kázeňského sešitu udělena ve třinácti případech. V sedmi případech se jedná o pozitivní hodnocení práce ve výtvarné výchově, které bylo uděleno všem žákům třídy. Dále ve čtyřech případech za aktivitu a práci v hodině a ve dvou případech za práci na projektu. V tomto případě se jednalo o vánoční pečení perníčků a dramatizaci obyčeje ve třídách. Č E
24
T N O S T P O C H V A L V K Á Z E Ň S K É M S E Š I T U
25
d l e s k u t e č n ý c h z á p i s ů 1.
Hodnocení
práce
ve 7x
výtvarné výchově 2.
Práce v hodině
4x
3.
Práce na projektu
2x
celkem
1 3 x
4.5 Analýza četností zápisů v žákovské knížce a kázeňském sešitu
26
Do kázeňského sešitu učitelé dle informací získaných z dotazníku zapisují častěji (příloha č. 2). Toto tvrzení je doloženo skutečným počtem zápisů v kázeňském sešitu, což je 56 zápisů. Počet je o 29 zápisů poznámek vyšší než v žákovské knížce. SROVNÁNÍ ČETNOSTÍ ZÁPISŮ V ŽÁKOVSKÉ
KNÍŽCE
A
KÁZEŇSKÉM SEŠITU Žákovská knížka
31x
Kázeňský sešit
69x
Ze srovnání četností zápisů do žákovské knížky a kázeňského sešitu vyplynulo, že k zápisu poznámky učitelé častěji využívají kázeňského sešitu a to dvakrát tolik. SROVNÁNÍ
ČETNOSTÍ
POZNÁMEK KNÍŽCE
V ŽÁKOVSKÉ A
KÁZEŇSKÉM
SEŠITU Žákovská knížka
27x
Kázeňský sešit
56x
K udělení pochvaly využívají učitelé častěji kázeňského sešitu, což třikrát více než počet pochval do žákovské knížky. Učitelé se v dotazníku shodují, že pochvala má být udělena za pomoc spolužákovi, aktivitu v hodině a práci na projektu. Tato tvrzení se shodují s výsledky výzkumu. SROVNÁNÍ
ČETNOSTÍ
POCHVAL KNÍŽCE
V ŽÁKOVSKÉ A
KÁZEŇSKÉM
SEŠITU Žákovská knížka
4x
Kázeňský sešit
13x
27
4.6 Analýza zápisů u konkrétních žáků 4.6.1 Příklad Honzy
Honza: Honza má ve třídě dominantní postavení. Neustále se snaží soupeřit s Bohdanem, ale spíše prohrává a nedaří se mu dostat spolužáky na svoji stranu. Toto můžeme sledovat na příkladu z pozorování hodiny Dějepisu (příloha č.9): „Jarda s Bohdanem se přou, jestli byla lepší bojová technika Sovětského svazu nebo nacistického Německa.“ Jeho cílem je dostat se na obchodní akademii.
K analýze konkrétních zápisů u Honzy máme k dispozici sesbírané hodnocení chování v Žákovské knížce a Kázeňském sešitu za první pololetí školního roku 2010/2011 a hodnocení za první čtvrtletí v žákovské knížce (příloha č.1). Hodnocení za první čtvrtletí: „Honzovi nehrozí žádná čtyři ani pět ani neklasifikace. Celkově se však Honza zhoršil, bývá nesoustředěný, často mu chybí úkoly nebo zápisy látky. Při plnění zadaných úkolů je liknavý, lehkomyslný. Podceňuje přípravu v období před zkouškami. Chování – nechává se příliš ovlivňovat spolužákem ve vztahu k dalším spolužákům.“ Z výše uvedeného vyplývá, že třídní učitelka při psaní čtvrtletního slovního hodnocení vychází ze záznamů v žákovské knížce i kázeňském sešitu. Honzovy poznámky v žákovské knížce se vztahují k nesplnění domácího úkolu a to ve dvou případech (příloha č.2). Hodnocení chování v kázeňském sešitu se rovněž týká především nepřipravenosti na vyučování – nesplnění domácího úkolu v jednom případě, bez pomůcek na vyučování ve dvou případech, neplnění povinnosti služby ve dvou případech. Nekázeň při vyučování je zapsána ve dvou případech – jednou do žákovské knížky a jednou do kázeňského sešitu. Z podrobného výzkumu záznamů Honzova hodnocení chování vyplynula zajímavá skutečnost. V období dvou dnů dostal tři poznámky do kázeňského sešitu od třídní učitelky.
28
Žák Honza – poznámky v kázeňském sešitu 31.1
Tř.uč.
Neplní službu.
1.2.
Tř.uč.
Neplní službu.
1.2.
Tř.uč.
V hodině nekázeň.
.
Z výše zmíněného se nám nabízí hypotéza, zda jednotlivé učitelky nemají svou individuální hranici snesitelnosti nevhodného chování, která v určitém momentě skončí a jakékoli porušení požadavků učitele musí být sankciováno. Předpokládáme, že Honza během jedné vyučovací hodiny získal obě poznámky. Nutí se nám představa této situace: Učitelka přichází do třídy (1.2.) vyučovat český jazyk a zjišťuje, že Honza opět nesmazal tabuli, čímž jí implicitně sdělil, že poznámka z minulého dne se minula účinnosti a že její autorita není směrodatná. Třídní učitelka tedy opět sahá po kázeňském sešitu a vpisuje stejnou poznámku jako předchozího dne. V průběhu vyučování se Honza projevuje svým standardním chováním a vyrušuje, jak vyplynulo ze záznamů z pozorování například v hodinu zeměpisu (příloha č.4): „Bohdan a Honza komentují Jardy projev Jsou okřiknuti paní učitelkou.“, rovněž ze záznamů četností mluvení jednotlivých žáků při téže hodině vyplynulo, že Honza nahlas promluvil nejčastěji a to ve třinácti případech. Třídní učitelka ovlivněna nerespektováním vlastní autority tedy znovu sahá po kázeňském sešitu a připisuje poznámku za nekázeň v hodině. Takto si tuto situaci představujeme, samozřejmě se mohla udát jinak. Přijde nám však zajímavé, že stejný typ nevhodného chování je v určitých případech tolerován a v jiných sankciován. Mechanismus této hierarchizace školních zápisů by mohl začínat právě již v určité formě implicitní komunikace mezi žákem a učitelem, která je explicitně projevena až jako poznámka. Je otázkou, zda žák této nekonzistentnosti zápisů rozumí a jaký postoj dále zaujme k vyučujícímu, jeho předmětu či k respektování autorit. Odpověď na tuto otázku by mohla směřovat k dalšímu výzkumnému bádání.
4.6.2 Příklad Jardy
29
Jarda: Je velice temperamentní a hlučný, bývá drzý na učitele, jak vyplynulo z pozorování i hodin zápisů v kázeňském sešitu a žákovské knížce. Drzost byla pozorována například při hodině českého jazyka (příloha č. 8), kdy paní učitelka vybízí děti ke kontrole domácího úkolu a Jarda odpovídá: „To jsme si měli jen procvičit.“ Pokud se mu ze strany učitelů nebo spolužáků něco nelíbí, neváhá se okamžitě projevit a nedělá mu problém ohradit se i fyzickou silou. Jeho zájmy se soustředí především na dějiny a výpočetní techniku. Ostatní mu připadá celkem nepodstatné a také to dává najevo. Ve třídě má postavení celkem neutrální, pokud dojde ke konfliktu mezi spolužáky, zaujímá nestrannou pozici.
K analýze konkrétních zápisů u Jardy máme k dispozici sesbírané hodnocení chování v Žákovské knížce a Kázeňském sešitu za první pololetí školního roku 2010/2011 a hodnocení za první čtvrtletí v žákovské knížce (příloha č.1). Hodnocení za první čtvrtletí: „Jardovi nehrozí žádná nedostatečná ani neklasifikace. V prospěchu polevil, zhoršil se v AJ a ČJ, občas neplní domácí úkoly, podceňuje přípravu před přijímacími zkouškami. Je nutné „zabrat“, o víkendu prosím o důsledné vedení a kontrolu při tréninku ČJ a AJ.“ Při podrobné analýze Jardových zápisů jsme došli k zajímavému závěru týkajícího se hierarchizace školních zápisů do žákovské knížky a kázeňského sešitu. Jarda má tři zápisy za vyrušování a drzost při vyučování a to dva v žákovské knížce a jeden v kázeňském sešitu z hodin hudební výchovy (příloha č.1)
Žák
Jarda
–
poznámky v žákovské knížce 7.2.
HV
23.2. HV
Je drzý. Je drzý na učitele.
Žák Jarda –
30
poznámky v kázeňském sešitu 14.2. HV
Vyrušuje v hodině
Z tabulek výše je patrno, že vyučující hudební výchovy není spokojen s Jardovým chováním. První nespokojenost je patrna z poznámky do kázeňského sešitu, která předešla další dvě poznámky v žákovské knížce. Opět zde můžeme pozorovat určitou formu individuální hranice každého vyučujícího, jak již byla popsána v předchozí kapitole. Tento vyučující nejprve upozornil Jardu na nevhodnost jeho chování formou „výstražného“ zápisu do kázeňského sešitu. Jarda si pravděpodobně z učiněného zápisu nevzal žádné poučení, čímž opět vyučujícímu implicitně sdělil, že jeho autorita není směrodatná. Vyučující tedy zareagoval silnějším typem sankce a to dvěma zápisy do žákovské knížky. Stále se však jedná pouze o náš vlastní konstrukt situace. Zamyslíme-li se však i nad samotným jazykem sdělení, nemůžeme si nepovšimnout určitého postupného konkretizování nevhodného chování. Zápisy dle datace začínají obecně: „Vyrušuje při hodině.“ – z tohoto zápisu v kázeňském sešitu nelze specifikovat typ nevhodného chování. Další zápis do žákovské knížky je méně obecný: „Je drzý.“, zde se poprvé setkáváme se specifickým typem nevhodného chování. U posledního zápisu je patrné, že vyučujícího tíží nepochopení sankce ze strany žáka a proto úzce specifikuje nevhodné chování: „Je drzý na učitele.“.
4.6.3. Příklad Bely
Bela: Patří mezi pomalejší a méně intelektově zdatné děti, jak vyplynulo z klasifikace. Bela má obtíže s včasným chozením do školy s přípravou na vyučování, má časté zápisy v žákovské knížce i v kázeňském sešitu (příloha č.1). Ve třídě je méně společenská, během vyučování se neprojevuje, je tichým pozorovatelem dění. Její chování je dle hodnocení za první čtvrtletí bez připomínek (příloha č.1). Bela často vymýšlí drobné podvody: „Přepsala známku z 5 na 2.“ (příloha č.1). Tento typ
31
chování se projevil i při vedení rozhovoru (příloha č.12), na otázku, zda se o svou žákovskou knížku stará a zda si ji někdy zapomene doma, odpověděla: „O žákovskou se nestarám, mám ji potrhanou, známky si moc nepíšu, vždycky jsem řekla, že jsem ji zapomněla. Zapomínám ji často, když se má zapisovat nějaká známka, o který vím, že bude špatná.“
K analýze konkrétních zápisů u Bely máme k dispozici sesbírané hodnocení chování v Žákovské knížce a Kázeňském sešitu za první i druhé pololetí školního roku 2010/2011 a hodnocení za první čtvrtletí v žákovské knížce (příloha č.1). Hodnocení za první čtvrtletí „Bela by měla přidat v matematice, hrozí jí dostatečná. V ČJ zlepšit domácí přípravu (nevypracované domácí úkoly v termínu). Chování bez připomínek. Má dva pozdní příchody.“ Hodnocení za třetí čtvrtletí „Prospěch – chemie 3 – 4, matematika 4 – 5, český jazyk 3 – 4. Nehrozí žádná deklasifikace. Chování řešeno osobně na jednání s ředitelkou školy. Pozdní příchody za minulý týden viz. ŽK vpředu.“ Při podrobné analýze školních zápisů u žákyně Bely jsme zjistili, že učitelé v tomto případě nejprve k zápisům využívali kázeňského sešitu a to zejména v prvním pololetí, od druhého pololetí začali využívat i žákovskou knížku a zápisy jsou tak udělovány paralelně (příloha č.1). Tento postup se dá demonstrovat na zápisech pozdních příchodu, jejichž datace začíná 9. listopadu 2010. Tento prohřešek proti školnímu řádu je rovněž zohledněn v hodnocení za první čtvrtletí výše. Ve druhém pololetí se frekvence zápisů zvýšila a je evidována v obou typech dokumentů. Za zmínku stojí i hodnocení za třetí čtvrtletí výše, kde se třídní učitelka zmiňuje o konzultaci chování s ředitelkou školy.
5. DISKUSE VÝSLEDKŮ 32
Z výše zpracovaných dat vyplývá, že četnost poznámek v žákovské knížce je výrazně nižší, než četnost poznámek a záznamů charakteru pochval nebo přestupků v kázeňském sešitu. Učitelé tedy více využívají tento sešit, jako prostředek pro pokárání, respektive pochvalu žáka. Na druhé straně jsou zde rodiče, kteří nemají příliš velkou možnost být bez vlastní iniciativy pravidelně informování o chování svého dítěte. Sestupnou nebo vzestupnou tendenci chování, mohou vysledovat pouze z prospěchu, který nemusí s chováním přímo korespondovat. Jediný výstup z kázeňského sešitu je prostřednictvím čtvrtletního hodnocení, kdy má třídní učitel k tomuto sešitu přihlédnout. Rozhodující je zde subjektivita posuzování ze strany učitele. Někteří třídní učitelé k výsledkům chování žáka přihlížejí, jiní nikoli, nebo minimálně a dají spíše na vlastní úsudek. Z dotazníků (příloha č. 2) také vyplývá, že učitel řeší závažnější kázeňské přestupky okamžitým kontaktováním rodičů prostřednictvím emailu, nebo telefonického rozhovoru. Žákovská knížka je zde tedy spíše omezena na průběžné informování rodičů o prospěchu a chování se promítá pouze jako součást hodnocení v jednotlivých čtvrtletích. Míra subjektivity v hodnocení a opomíjení poměrně jasně strukturovaného systému informování rodičů je zde dáno také přihlédnutím ke specifickému charakteru základní školy, tedy jejímu zaměření na žáky se specifickými potřebami a chováním.
6.
ZÁVĚR Na začátku našeho výzkumného bádání jsme si položili otázku „O jakých typech
chování musí být rodič zpraven a jaké zůstanou utajeny v rámci základní školy a jakým způsobem vyučující hierarchizují školní zápisy a dále je kategorizují dle jejich významu“. Z analýzy žákovských knížek a kázeňského sešitu v kapitole č. 4 vyplynulo, že učitelé častěji k hodnocení vhodného i nevhodného chování využívají kázeňský sešit (počet zápisů do
33
kázeňského sešitu je 2x vyšší než do žákovské knížky). Při podrobné analýze zápisů u konkrétních žáků vyplynulo, že některé typy poznámek se nejprve objeví v kázeňském sešitu a následně, nedošlo-li k nápravě, do žákovské knížky. Přemýšleli jsme, jakým mechanismem k tomuto třídění u jednotlivých vyučujících dochází. Sami vyučující, jak vyplynulo z dotazníků (příloha č. 2), nemají pravidlo k udělování školních zápisů, spíše zápisy realizují ad hoc dle situace. I přes to, že se na první pohled může zdát, že vyučující nejprve využijí kázeňského sešitu coby jako „výstrahy“ a nedojde-li k nápravě, použijí žákovskou knížku, čímž přímo informují o nedostatcích rodiče, vyplynula během výzkumu ještě jedna zajímavá skutečnost. V případě, že by hypotéza uvedená výše byla pravdivá, zmínili by se o ní vyučující již v dotazníku a tento typ hodnocení by se odehrával na vědomé úrovni. Domníváme se však, že přesun hodnocení chování z kázeňského sešitu do žákovské knížky se odehrává coby nevědomý proces manifestace výsostného postavení autority učitele. Tato skutečnost se vyjevila při podrobné analýze školních zápisů u žáka Honzy a Jardy, kdy jsme se nemohli vyhnout hypotéze, že mechanismus hierarchizace školních zápisů by mohl začínat právě již v určité formě implicitní komunikace mezi žákem a učitelem, která je explicitně projevena až jako poznámka. Tato poznámka se však netýká samotného důvodu k jejímu udělení, ale nabourání autority vyučujícího. Tento vyučující z důvodu boje o záchranu vlastní autority klasifikuje jakýkoli typ nevhodného chování jako nutný zaznamenání. Z analýzy projevů konkrétních žáků vyplynulo, že žáci se určitým způsobem projevují standardně, ale pouze v některých případech je toto chování zaznamenáno. Jeví se nám jako schůdné vysvětlení, že každý vyučující má svou individuální hranici snesitelnosti nevhodných projevů. Učitelé námi pozorované nevhodné chování (mluvení nahlas, vulgarismy…) nehodnotí jako nevhodné do té doby, dokud se nezačne týkat jejich vlastní osoby. Tedy do té doby než jim žák nezačne dávat najevo, že jejich autorita pro něj není směrodatná. Tato hypotéza by mohla být předmětem dalšího výzkumného bádání s ohledem na osobnost vyučujících a jejich individuální mez snesitelnosti. Na otázku, o jakých typech chování má být rodič zpraven a jaké zůstanou utajeny v rámci školy, lze odpovědět jednoznačně. Zákonný zástupce žáka se dozví i o zápisech v kázeňském sešitu, které jsou zohledněny v hodnocení za první a třetí čtvrtletí. V případech, kdy i tato forma komunikace není efektní je rodič pozván do školy na konzultaci s vedením, jak jsme mohli pozorovat u případu žákyně Bely. Konfrontujeme-li poznámky v pozorované základní škole s teorií Bendla zmíněné v teoretické části výzkumné práce, dojdeme ke shodě. Bendl (2004, s. 29) považuje za hlavní 34
příčiny nekázně ve škole faktory jako větší dávka vrozené agresivity u některých dětí; některá forma onemocnění či porucha chování jako např. hyperaktivita s poruchou pozornosti; skutečnost, že některým dětem déle trvá, než přivyknou školnímu režimu – tyto faktory nelze v pozorované škole vyloučit, protože se jedná o základní školu speciální. Dále zmiňuje nudu; vzájemné antipatie mezi žáky; boj žáků (zejména chlapců) o moc a snahu některých žáků na sebe upozornit – tyto faktory byly zaznamenány během pozorování vyučujících hodin (příloha č. 4,5,6,7,8,9,10,11). Bendl (2004, s.106) uvádí tři hlavní účely trestu a to odplatu, odstrašení a nápravu. Zápisy do kázeňského sešitu se tedy mohou jevit jako odstrašení a zápisy do žákovské knížky jako odplata. Účel jako náprava je sporný a to z důvodu naší hypotézy o implicitní formě komunikace mezi učitelem a žákem. Důvodem pro toto tvrzení může být skutečnost, že pro žáky se hodnocení jejich chování může jevit jako nekonzistentní. V některých případech je stejný typ jejich chování hodnocen jako špatný a někdy je vyučujícími tolerován. Důsledkem tohoto neporozumění pohnutek k udělení sankce ze strany vyučujícího by pak nemusela být náprava¸ ale hostilní postoj ke škole, autoritě či pravidlům. Tato hypotéza, jak již bylo zmíněno výše, nemůže být prokázána z důvodu velikosti výzkumného souboru a také z důvodu jiného cíle výzkumu.
7.
LITERATURA
• BENDL, S. Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha: ISV, 2004. ISBN 80-86642-14-3
35
• FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6 • HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 97880-7367-569-1
36
8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled poznámek a pochval v žákovských knížkách a kázeňském sešitu u jednotlivých žáků Příloha č. 2: Zpracovaný dotazník pro učitele Příloha č. 3: Zápis z rozhovoru s třídní učitelkou Příloha č. 4: Záznam z pozorování hodiny Zeměpisu Příloha č. 5: Záznam z pozorování hodiny Matematiky Příloha č. 6: Záznam z pozorování prezentace projektů Příloha č. 7: Záznam z pozorování třídnické hodiny Příloha č. 8: Záznam z pozorování hodiny Českého jazyka Příloha č. 9: Záznam z pozorování hodiny Dějepisu Příloha č. 10: Záznam z pozorování hodiny Matematiky Příloha č. 11: Záznam z pozorování hodiny Zeměpisu Příloha č. 12: Rozhovory se žáky
37
Příloha č. 1
1. JARDA Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: Jardovi nehrozí žádná nedostatečná ani neklasifikace . V prospěchu polevil, zhoršil se v AJ a ČJ, občas neplní domácí úkoly, podceňuje přípravu před přijímacími zkouškami. Je nutné „zabrat“, o víkendu prosím o důsledné vedení a kontrolu při tréninku ČJ 38
a AJ. Hodnocení za třetí čtvrtletí --Poznámky Pochvaly 7.2. HV Je drzý. 23.2 HV Je drzý na učitele. .
3.11.
M
Pochvala za práci v hodině. ---
Sběr dat: 8.9.2010 – 3.3.2011
Kázeňský sešit Neúspěchy Úspěchy 13.10 ČJ Bez DÚ . 16.11 CH Nemá učebnici . 23.11 ČJ Bez DÚ
14.12 HV Vyrušuje v hodině . 22.2. CH Nemá učebnici Sběr dat: 13.10.2010 – 22.2.2011
2. HONZA Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: Honzovi nehrozí žádná 4 ani 5 ani neklasifikace. Celkově se však Honza zhoršil, bývá nesoustředěn ý, často mu chybí úkoly nebo zápisy látky. Při plnění zadaných 39
VV Pěkné nápady, citlivé provedení 21.12 D Výborná spolupráce a znalosti . z dějepisu. 14.1. VV Soustředěná práce na počítačích i lekcích VV – schopnost dokončit pečlivě zadanou úlohu. 15.1. Z Velká aktivita a výborný přehled v zeměpisu. ---
úkolů je liknavý, lehkomyslný. Podceňuje přípravu v období před zkouškami. Chování – nechává se příliš ovlivňovat spolužákem ve vztahu k dalším spolužákům. Hodnocení za třetí čtvrtletí Zhoršení práce v hodině, nesoustředěn ost, nedbalost, a to napříč předměty. Liknavé plnění úkolů. Laxní přístup ke studiu. Poznámky Pochvaly 13.10 ČJ Nemá domácí úkol. . 29.11 HV Vyrušuje při hodině. . 30.3. M Neměl domácí úkol Sběr dat: 9.9.2010 – 10.5.2011
Kázeňský sešit 13.10 ČJ . 9.12. 31.1. 1.2.
40
Úspěchy Bez DÚ
CH Nemá učebnici Tř.uč Neplní službu. . Tř.uč Neplní službu. .
-------
VV Velmi nadaný, pěkné nápady, s troškou soustředěnosti výborné výtvory. -------
1.2. 2.3.
Tř.uč V hodině nekázeň. . CH Nemá učebnici.
Sběr dat: 13.10.2010 – 2.3.2011
3. BELA Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: Bela by měla přidat v matematice , hrozí jí dostatečná. V ČJ zlepšit domácí přípravu (nevypracová vá domácí úkoly v termínu). Chování bez připomínek. Měla dva pozdní příchody. Hodnocení za třetí čtvrtletí Prospěch – chemie 3 – 4, matematika 4 – 5, český jazyk – 3 – 4; Nehrozí žádná deklasifikace. Chování řešeno osobně na jednání s ředitelkou školy. Pozdní příchody za minulý týden viz. v ŽK 41
-----
vpředu. Poznámky 10.3 Tř.uč . . 30.3 M . 1.4. Tř.uč . 11.5 AJ . 13.5 AJ . 23.5 AJ . 28.2 Tř.uč . . Tř.uč . 3.3. 8.3. 18.4 . 29.4 . 5.5. 4.5. 6.5.
Pochvaly Přepsala známku z 5 na 2. Oznámeno rodičům. Neměla domácí úkol Bela včera nepřišla na VMT, odešla ze školy bez uvolnění. Nesplnila DÚ! Opět bez DÚ. Opět bez DÚ.
Nepřišla na třídnickou hodinu od 7:45. V týdnu 28.2. – 4.3. přišla 2x pozdě (Po, Čt), nepřišla na TVD a na ZTV 3.3. Tř.uč Pozdní příchod . Tř.uč Pozdní příchod (15´) . Tř.uč Nebyla na 6. Hodině - TV . Tř.uč Nebyla na 0. Hodině - TV . Tř.uč Pozdní příchod do 1. hodiny . Tř.uč Pozdní příchod do 0. Hodiny . ZTV Tř.uč Pozdní příchod v 7:52 do ZTV .
Sběr dat: 8.9.2010 – 26.5.2011
Kázeňský sešit Neúspěchy 13.10 ČJ . 20.10 AJ . 23.11 ČJ . 9.11. Tř.uč . 23.11 Tř.uč . . 25.11 Tř.uč 42
Úspěchy Bez DÚ Bez DÚ Bez DÚ Pozdní příchod (30´) Neomluvená hodina, nešla na CH Pozdní příchod (7´)
14.1.
VV Odpovědný přístup k zadané práci, snaha zadanou práci dokončit.
. 26.11 . 3.12.
. Tř.uč . Tř.uč . 29.11 Tř.uč . . 11.1. Z 25.1. 24.2. 10.3. 21.3. 28.3. 3.3. 8.3.
10.3.
Pozdní příchod (10´) Pozdní příchod (5´) Pozdní příchod (5´)
Bez sešitu, neplní zadané úkoly (vyhledávání informací na PC) Z Opět bez sešitu! Z Opět nepracuje a neplní zadané úkoly v hodině Z. Z Bez sešitu. Tř.uč Pozdní příchod . Tř.uč Pozdní příchod . Tř.uč Pozdní příchod . Tř.uč Pozdní příchod . Tř.uč Za tyto dny omluvenka v ŽK . písmem Bely bez podpisu rodičů. Tř.uč Podvod v ŽK – v ČJ přepsala 5 . na 2. Oznámeno rodičům.
Sběr dat: 13.10.2010 – 28.3.2011
4. LÁĎA Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: Láďovi nehrozí žádná 4 ani 5. Chování bez připomínek. Prosím o omlouvání nepřítomnost i ve škole do 48 hodin telefonicky, o uvolnění z rodinných 43
důvodů prosím požádat předem. Hodnocení za třetí čtvrtletí --Poznámky 13.10 ČJ . 3.1. Tř.uč . 7.1. Tř.uč . 10.1. Tř.uč .
Pochvaly Nemám úkol
---
Chybí omluvenka
---
Chybí omluvenka
---
Chybí omluvenka
---
Sběr dat: 8.9.2010 – 3.3.2011
Kázeňský sešit 6.10.
M
Úspěchy Bez učebnice
13.10. ČJ Bez DÚ 13.10. AJ Bez učebnice 2.3. CH Nemá učebnici Sběr dat: 13.10.2010 – 12.1.2011
5. KAROLÍNA Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: Karolína se zhoršila v plnění domácích úkolů, polevila v ČJ v pravopise. Bývá
44
Pochvala za aktivní práci při vyučování. Je schopen přijmout a splnit i nepopulární zadání – zralý osobní přístup k řešení problémů. -------
nepřipravená, často neví, co se bralo a co má dělat. Je nutné dbát na důslednou kontrolu při domácí přípravě, procvičovat učivo. S chováním nemá problémy. Nehrozí žádné 4 ani 5. Hodnocení za třetí čtvrtletí Prospěch – Fyzika – 3 – 4, Chemie 3 , Přírodopis 3 -; Chování bez problémů. Poznámky 23.11 ČJ . 30.3. M 28.2. Tř.uč .
Pochvaly Nutno zlepšit domácí přípravu a plnění domácích úkolů. Neměla domácí úkol. Chybí omluvenka
3.11.
M
Pochvala za práci v hodině.
Sběr dat: 8.9.2010 – 26.5.2011
Kázeňský sešit Neúspěchy 13.10 ČJ . 23.11 ČJ . 2.1. 9.11.
ČJ ČJ
Úspěchy Bez DÚ Bez DÚ
Bez DÚ Bez učebnice
Sběr dat: 13.10.2010 – 12.1.2011
6. KRISTÝNA/TÝNA 45
VV
Samostatná a zručná, dobře plní zadané úkoly. 16.12 Tř.uč Pochvala za akci svatá Lucie . . (pečení perníčků a dramatizace obyčeje ve třídách)
Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: K prospěchu ani k chování nejsou žádné připomínky. Nehrozí žádné 4 ani 5. Kristýna pracuje samostatně, je aktivní. Prosím zlepšit omlouvání nepřítomnost i (návštěvy u lékaře apod.). Ve škole do 48 hodin telefonicky. Hodnocení za třetí čtvrtletí … Poznámky
Pochvaly
Sběr dat: 8.9.2010 – 3.3.2011
Kázeňský sešit Neúspěchy 13.10 ČJ . 2.3. CH
Úspěchy Bez DÚ Nemá učebnici.
Sběr dat: 13.10.2010 – 2.3.2011
7. MATĚJ Žákovská knížka 46
---
3.11.
M
Pochvala za práci v hodině.
VV
Velmi nápaditá.
16.12 Tř.uč Pochvala za akci svatá Lucie . . (pečení perníčků a dramatizace obyčeje ve třídách)
Hodnocení za první čtvrtletí: Matějovi hrozí dostatečné z předmětů M, F, CH. Chování bez připomínek. Chválím ho za projekt Portugalsko (vypracování prezentace) a za pomoc při pracích ve třídě. Rovněž ho chválí pí. Učitelka v AJ. Hodnocení za třetí čtvrtletí Prospěch – fyzika 4, Chemie 4, Matematika 4, Český jazyk 3 – 4. Chování bez problémů. Pochvala za přípravu prezentace Bulharsko. Poznámky Pochvaly 30.3. M Nepořádný úkol.
Uděluji pochvalu za velmi přínosnou prezentaci k Portugalsku, za samostatné zpracování prezentace, jakož i za vystoupení.
Sběr dat: 8.9.2010 – 11.5.2011
Kázeňský sešit Neúspěchy 13.10 ČJ . 20.10 AJ
47
Úspěchy Bez DÚ Bez DÚ
VV
Nápaditý
.
Sběr dat: 13.10.2010 – 12.1.2011
8. BOHDAN Žákovská knížka Hodnocení za první čtvrtletí: --Hodnocení za třetí čtvrtletí --Poznámky
Pochvaly
Sběr dat: nesesbíráno
Kázeňský sešit Neúspěchy 13.9. Tř.uč . 11.10 Tř.uč . . 18.10 Tř.uč . . 4.10. Tř.uč . 22.11 Tř.uč . 1.12. Tř.uč . 7.12. Tř.uč . 18.1. Tř.uč . 22.10 AJ . 15.11 HV . 23.11 ČJ . 1.12. Tř.uč . 25.1. Z 22.2. CH
Úspěchy Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Pozdní příchod Bez učebnice Mluví vulgárně při hodině. Bez DÚ. Nepřezutý. Bez sešitu. Nemá učebnici
Sběr dat: 13.9. 2010 – 22.2.2011
48
---
---
VV Velmi ochotný bez příliš velké invence
Příloha č. 2
Vážená paní učitelko, Obracíme se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku týkajícího se hodnocení chování žáků během vyučování, přestávek a v průběhu školních exkurzí . Dotazník je anonymní a bude sloužit jako podklad pro výzkum studentů Pedagogické fakulty univerzity Karlovy, katedry psychologie. Výzkum se zabývá problematikou žákovské knížky a jejím účelem v komunikaci s rodiči. 1. Jaký předmět vyučujete Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis 2. Jaké chování žáků považujete za nevhodné během vyučování, tj. jaké kázeňské přestupky zapisujete během vyučování do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis
Vyrušování spolužáků od výuky Zapisuji jen závažné – do ŽK i do PTK; nevhodné během výuky – Zásah do práv jiných žáků Vyrušování: mluvení, pohyb po třídě Opakované vyrušování
3. Jaké chování žáků považujete za nevhodné během přestávek mezi jednotlivými vyučovacími hodinami, tj. jaké kázeňské přestupky zapisujete do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis 49
Ohrožující zdraví žáka a jeho spolužáků Jen to, co ohrožuje bezpečnost -> PTK pro třídního učitele; ŽK při úrazu Obtěžování spolužáků Násilí
4. Jaké chování žáků považujete za nevhodné během školních exkurzí? (školní výlety, návštěvy výstav, divadel), tj. jaké kázeňské přestupky zapisujete do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy? Matematika
Činnosti, chování ohrožující zdraví žáků, nesplnění příkazu, který je dán pro jeho bezpečnost Český jazyk, Občanská výchova, třídní Nemívám s tím nikdy problém (jinak porušování běžné etikety) učitelka Nemám problém Dějepis Nevhodné připomínky Zeměpis 5. Jaké chování žáků považujete za hodné pochvaly do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis
Pomoc spolužákům, aktivita, kterou žák dělá nad rámec svých běžných povinností Za aktivitu navíc, projekty, reprezentaci, ochotu, ohleduplnost k jiným… Aktivní samostatná spolupráce s učitelem i se spolužáky Aktivita v mimoškolních akcích
6. Využíváte častěji k hodnocení chování žáků (poznámky, pochvaly) žákovskou knížku nebo přílohu třídní knihy? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis
Pomoc spolužákům, aktivita, kterou žák dělá nad rámec svých běžných povinností ŽK – pouze čtvrtletní PTK – ostatní (kredity) Přílohu třídní knihy Přílohu třídní knihy
7. Dle jakého klíče se rozhodujete, zda poznámku napíšete žákovi do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis
50
Rozhodnutí nechávám na žákovi, pokud není nutné, aby o přestupku věděli rodiče Poznámky do ŽK minimalizuji, klíč nemám ŽK je na druhém, vyšším stupni pokárání. Přílohu třídní knihy využívám častěji, chápu to jako sdělení pro třídního učitele Pokud chci, aby se to dozvěděli rodiče, píši do žk
8. Jaké nevhodné chování považujete za nezbytné okamžitě sdělit zákonným zástupcům žáka? Jaké komunikační kanály k tomu využíváte? Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis
Zeměpis
Pochvaly více do žk Jen to, co se týká bezpečnosti a zdraví nebo záškoláctví nebo i ev. zdravotních problémů plynoucích z SPCH. Telefon, mail, sms. Vše přes třídního učitele. Nevhodné chování: ubližování spolužákům a podezření na krádež. Pokud chci , aby se to dozvěděli rodiče, píši do žk
9. Zakroužkujte, jaké typy poznámek patří do žákovské knížky (ŽK) a jaké do přílohy třídní knihy (PTK) a jaké do třídní knihy (TK). V případě, že nezapisujete, zvolte (N).
Bez DÚ Bez pomůcek na vyučování Vyrušování při vyučování Pozdní příchody na vyučování Nesplnění zadaného úkolu Podvádění při testu (opisování) Vulgarismy při vyučování Bez přezůvek Neplní povinnosti služby Jiné
Matematika ŽK ŽK
Český jazyk PTK PTK
Dějepis PTK PTK
Zeměpis PTK PTK
N
N
ŽK
ŽK
ŽK
ŽK
N
TK
PTK
PTK
ŽK
ŽK
N
N
PTK
ŽK
N
N
PTK
ŽK
N
N
PTK
PTK
PTK, ŽK – chodí-li bos PTK
PTK
PTK
---
---
---
---
10. Zakroužkujte, jaké typy pochval patří do žákovské knížky (ŽK) a jaké do přílohy třídní knihy (PTK) a jaké do třídní knihy (TK). V případě, že nezapisujete, zvolte (N). Práce v hodině 51
Matematika ŽK
Český jazyk ŽK
Dějepis ŽK
Zeměpis N
Dobrovolná aktivita v předmětu Reprezenta ce školy Vzorné plnění služby Práce na projektu Výborný prospěch jiné 11.
ŽK
ŽK
PTK
N
PTK
PTK
N
PTK
PTK
PTK
PTK
N
PTK
ŽK
PTK
ŽK
N
ŽK
ŽK
ŽK
---
---
---
---
K čemu slouží příloha v třídní knize?
Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis 12.
Dáváte přednost zápisu do žákovské knížky nebo do přílohy třídní knihy?
Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis 13.
Dle charakteru zápisu Jak v čem, více však PTK PTK Do žk rodičům, do PTK kolegům
Jakým způsobem jsou rodiče informováni o zápisech v příloze třídní knihy?
Matematika Český jazyk, Občanská výchova, třídní učitelka Dějepis Zeměpis
52
K možnosti pozorování počtu pochval a poznámek u jednotlivých žáků i mezi spolužáky Informace od všech vyučujících jako podklad pro třídního učitele Pochvaly x přestupky Pro sdělení třídnímu učiteli a kolegům
Na třídních schůzkách Na rodičovských schůzkách Na třídních schůzkách Třídním učitelem
Příloha č. 3
Rozhovor s třídní učitelkou
Po skončení „projektů“ jsme se vypravili na vyučování. V deváté třídě měl být Zeměpis. Vzhledem k projektovému dnu byl ve škole trochu chaos. Všechny děti se do třídy nedostavily. Ve třídě byl pouze Matěj, dvě dívky a třídní učitelka, která se s námi dala hned do řeči. Dozvěděli jsme se, že kvůli selhání techniky a úrovni prezentace její třídy, bude mít problémy s vedením či nějakými kolegy. Ona se snažila, je naštvaná na některé žáky, že
53
přípravu projektu podcenili a nedodrželi to, co slíbili. Konkrétně Bohdan měl přinést fotbalový míč a měl mít připravený rozhovor. Míč nepřinesl a rozhovor také vymýšleli na poslední chvíli. Zato Matěje chválila, udělá vše, co po něm člověk žádá. Ovšem je lehce zneužitelný, už se stalo, že práci dělal za Bohdana. Matěj si to neuvědomuje, jeho intelekt je nižší než ostatních žáků a nevnímá to jako využívání ze strany ostatních. Například takovému Bohdanovi vůbec nevadí požádat Matěje o splnění nějakého úkolu a pak by se rád předvedl s cizí prací jakoby byla jeho vlastní. Bohdan se jeví jako náročný žák. Zmíním se o něm více, protože náš rozhovor s paní učitelkou převážně směřoval k jeho osobě.
Bohdan je vysoký chlapec tmavší pleti s dlouhými černými vlasy, nosí brýle se silnými skly. Působí dojmem „lamače dívčích srdcí“ a především „frajírka“. Jeho rodina pochází ze Srbska, Bohdan se však zřejmě narodil již v České republice. Údajně se jedná o mafiánskou rodinu, která vlastní mnoho obchůdků na Starém Městě. Bohdanova rodina má zakořeněny jiné formy chování a myšlení a podle toho se také chová při komunikaci se školou. Se školou komunikuje zásadně otec. Otec vnímá ženy jako méně kompetentní, údajně v rodině praktikuje polygamii. Při jedné návštěvě paní ředitelky přišel se slovy „Já tu ředitelku srovnám.“ Bohdan přejímá otcovy vzorce chování a dle toho se chová ve škole. Cítí se lepší než ostatní spolužáci. Vzhledem k dobré finanční situaci v rodině má Bohdan značkové oblečení kvalitní elektroniku. Využívá těchto materiálních hodnot k posilování své identity „nejlepšího z nejlepších.“ Rád se vyzdvihuje nad ostatními se svým mobilním telefonem či značkovým oblečením. Bohdan často chodí do školy pozdě, protože otec ho vozí autem a nepočítá se zácpou v centru. Dle otcova úsudku však musí škola toto tolerovat. Třídní učitelka s tímto přístupem naprosto nesouhlasí. Domnívá se však, že jinou kulturu nepřeučí a přijímá tedy v této komunikaci spíše pasivní roli. V letošním roce se Bohdan chystá na přijímací zkoušky na hudební konzervatoř. Hraje na kytaru, dochází k soukromému učiteli, jak hraje a zda má talent třídní učitelka neví.
Bohdanovo silné postavení ve třídě začalo být v poslední době znehodnocováno Kristýnou, která Bohdanovo smýšlení prokoukla a nehodlá se s jeho pozicí smířit. Dívka začala ostatní žáky upozorňovat na Bohdanovy nedostatky v chování i školních znalostech. Pro Bohdanovu osobnost je nepřípustné takové ponížení od kohokoli ze třídy natož od dívky. Třídní učitelka někde slyšela, že proti Kristýně s ostatními chlapci něco chystá. 54
Bohdanův nejlepší kamarád Honza má otce ve straně ČSSD. S Honzou sice kamarádí, ale vzájemně se předhánějí ve značkách oblečení a soupeří spolu v zastoupení svých otců. Bohdanův otec podporuje ODS a otec Honzy zase ČSSD. Ostatní žáci však těmto dvěma po materiální stránce nestačí, proto mají ve třídě nižší pozici než tito dva. Ve třídě jsou patrné silné ekonomické rozdíly.
Příloha č. 4
55
Pozorování 21. října 2010
Zeměpis
Ve třídě je přítomno 8 žáků sedících ve třech řadách. Každý žák má svou vlastní lavici pro jednoho, která je přisunuta těsně k lavici dalšího žáka. Ve třídě je pět chlapců a tři dívky. Žákovská knížka leží na lavici Kristýny. Zvoní. Honza si vyndává jídlo z tašky a jí. Paní učitelka mluví, děti si předávají svačiny. Matěj v poslední lavici mluví nahlas. Jarda se bez zeptání zvedá a jde se napít k umyvadlu. Paní učitelka se ptá, kdo má referát. Jarda má referát na téma globalizace, zvedá se a jde k tabuli. Žáci mluví jeden přes druhého – nehlásí se. Jarda píše téma referátu na tabuli – používá ozdobné písmo. Bohdan říká „Jsi kokot.“ A vzápětí dodává „Jsi frajer.“ Jarda stále píše nadpis, paní učitelka říká: „Ty schválně natahuješ, abychom nestihli písemku.“ Bohdan a Honza komentují Jardy projev Jsou okřiknuti paní učitelkou. Jarda zvyšuje hlas. Třída se směje. Všichni chlapci si během referátu čtou v sešitě, píšou, dívky se dívají na Jardu Po skončení referátu dětí říkají, že ho nepochopily, přou se, překřikují. Chtějí jej slyšet znovu. Paní učitelka je vybízí ke ztišení. Třída mlčí. Paní učitelka a Jarda mluví o referátu. Jarda je vybídnut paní učitelkou: „Dej mi žákovskou.“. Jarda vytahuje žákovskou z tašky a podává jí paní učitelce. Paní učitelka píše do žákovské knížky, podává ji chlapci a ten ji dává do tašky. Jarda si sedá. Třída samostatně opakuje na test, paní učitelka píše světová města a názvy států na tabuli. Láďa ptá, zda může otevřít okno, paní učitelka souhlasí, podává mu své klíče a chlapec odemyká okna. Bela a Hana si sedají k počítači se zvětšovací obrazovkou, který se nachází před katedrou. Honza se naklání nad Bohdanův sešit. Bohdan říká:“Co mi na to čumíš?“. Paní učitelka rozdává papíry na test. Přichází jiná paní učitelka a rozdává dětem potištěné papíry. 56
Kristýna opisuje od Jardy. Matěj prosí paní učitelku o povytáhnutí tabule a o dovysvětlení slova. Chlapci (Jarda, Dan, Láďa, Bohdan) komentují zadání testu. Matěj se zajímá za kolik chyb bude trojka, paní učitelka odpovídá, že neví, že jsou na to tabulky. Kristýna se kouká do papíru Jardy. Honza říká, jaké státy ví a jaké ne. Bohdan a Honza si napovídají. Ve třídě je šum. Děti říkají, že státy, které neví, se neučily. Paní učitelka bere do ruky sešit Bohdana a říká, že učily, protože jsou tam napsány. Kristýna se dívá na papír Jardy. Všechny děti (mimo Bely a Hany) mluví o Thajsku a Vietnamu. Bohdan říká „Všichni tam nakupujete a nevíte, kde to je.“. Kristýna říká, že nemají špatné oblečení a že vyrábí spoustu věcí, o kterých to ani nevíme. Kristýna kouká do papíru Jardy. Paní učitelka jí říká „Já vím, že to všechno víš, ale nedělej to.“. Matěj říká: „Etiopie. Kurníkšopa.“ Paní učitelka ukončuje test. Děti chtějí malou nápovědu v podobě počátečních písmen u hlavního města Etiopie. Paní učitelka napovídá, že název se skládá ze dvou slov a že obě písmena jsou stejná. Jarda odevzdává test a říká „Víc k tomu nemám co říct.“. Za půl minuty odevzdává test Láďa a Kristýna. Láďa čte papír, který dostal od jiné paní učitelky. Matěj ťuká na záda Bohdanovi a ptá se na hlavní město Kuby, Bohdan mu odpovídá. Paní učitelka říká, že má první jedničku a zároveň hlásí konec testu. Třída hromadně říká správné odpovědi. Bela stále píše. Kristýna zvedá žákovskou knížku do vzduchu a říká, že má dobré známky. Bohdan říká:“Stejně nemáš samý jedničky.“. Láďa se hlásí, ptá se, zda může na WC. Matěj se zvedá, bere klíče z katedry a zavírá okna. Paní učitelka se ptá, kdo má v testu jednu chybu. Bohdan se hlásí. Paní učitelka se ptá, kdo má dvě chyby – nikdo se nehlásí. Honza se ptá, zda by mohl dostat jedničku i za tři chyby. Paní učitelka se ptá, kdo měl tři chyby – nikdo se nehlásí. Paní učitelka se ptá, kdo měl čtyři chyby – nikdo se nehlásí. Bohdan v lavici. Paní učitelka se ptá, kdo chce referát na nakažlivé nemoci. Matěj má o referát zájem, ptá se na další témata a říká „Tyhle témata se mi nelíbí, tak já ho nechci.“. Zvoní.
57
Následující poznámky mi nejdou do souvislého textu pozorování zahrnout. Dělala jsem formou zápisu četnosti mluvení jednotlivých žáků při hodině. Jako tento projev chování považuji takové mluvení, které nemá organizační charakter, nevztahuje se k testu ani tématu hodiny a je tak hlasité, aby jej slyšeli všichni ve třídě.
Hana
Promluvila – 0
Bela
Promluvila – 0
Kristýna
Promluvila – 1
Láďa
Promluvil – 1
Bohdan
Promluvil – 8
Honza
Promluvil – 13
Jarda
Promluvil – 1
Matěj
Promluvil – 5
Mluvení Bohdana vždy předcházelo mluvení Honzy. Pokud bych třídu měla pozorovat bez zápisu četností tohoto projevu chování, domnívala bych se, že hodinu nejvíce vyrušuje Bohdan, sama jsem byla překvapena, že tomu tak není a že vyrušování vždy začne Honza.
58
Příloha č. 5 Pozorování 16 .listopadu 2010
Matematika
Děti zahájily hodinu ohledně nových plastových oken. Stěžovaly si, že okna jsou na zámek a samy si nemůžou otevřít, kdy je potřeba. Učitelka poznámky ignoruje, odemkne dvě okna a zahajuje hodinu: „Dnes budeme probírat násobení a lomení výrazů“. Učitelka zapisuje do třídnice: „Kdepak máme Kristýnu?“ Děti odpovídají: „Zatahuje, je nemocná, nevíme…“
Učitelka se ptá: „ Jak poznám lomený výraz?“, „V čitateli má písmenko? A co ve jmenovateli? Jak se násobí zlomky? Jardo! Pojď k tabuli!“ Jarda: „ Když já nevím, jestli to ještě umím“ Jde k tabuli a ostatní se baví a nepíšou.
Probíhá první příklad na tabuli. Jarda počítá, někdo si zapisuje, ostatní si kreslí a dál se baví. Matěj má radost. Chlapci na sebe začnou pokřikovat: „Debile, stejně umíš hovno, tak nemel“ Učitelka poznámky ignoruje.
Další chlapec jde k tabuli. Všichni si najednou zapisují, protože si všimli, že si tu něco ustavičně zapisuji do počítače. Snaží se nenápadně dívat co si tu asi tak můžu psát. Učitelka se ptá: „Kdo ví, jak zkrátit čísla 36 a 144?“, „Matěji, zavři prosím tě okna.“. 59
„Koukej si máknout!“ okřikuje ho Honza. Jarda se rozhodl, že se podělí o vodu se spolužákem. Učitelka jim připomíná, že mají hodinu matematiky a “Tak ať už sakra něco začnou pořádně dělat!“
Učitelka se rozhodne jim nadiktovat těžší příklad, který je poměrně komplikovaný, i Matěj si píše. Kamil diskutuje o dělení a násobení, trochu se ztrácí. Kamil se rozčiluje, že je příklad na tabuli špatně. Učitelka zjišťuje, že má pravdu. „Ještě že si to, Kamile, odhalil“. Jarda se mě ptá „Co si to tu jako píšete?“ Raději nereaguji a učitelka jej okřikla, aby spíš počítal. Děti mi začínají nahlížet do počítače už docela suverénně.
„Jsem king matematik!“ prohlásil Kamil. Učitelka mezi tím diktuje další už asi čtvrtý příklad. Kluci se hlásí a říkají, že jde o známý vzorec, co se už učili. Matěj nestíhá. Učitelka: „Matěji, zlatíčko, máš to vzadu na deskách“ (Myšleno asi ty vzorce). Hana je vyvolaná, aby řekla výsledek vzorce, ale neví. Děti přijdou na to, že se rozkládá na součin. Jarda diktuje výsledek a zase se na mě nervózně obrací. Učitelka: „Teď si na tyhle vzorce vyzkoušíme příklady“. Učitelka okřikne Jardu: „Mazej k tý tabuli a už bez keců!“ „Nechci!“ Jde Honza. Chvíli na příklad kouká a pak si neví rady. Učitelka: „Honza zešílel! Kdo mu to nadiktuje?“ Honza tedy dostává nový příklad a má počítat samostatně. Kamil se hlásí a běží ke katedře, Jarda Honzovi napovídá zvláštním způsobem „ Máš tam, vole, délší znamínko než číslice“ Honza nějak spočítá, učitelka se nevyjadřuje a posílá jej si sednout.
Učitelka: „Kamile, pojď k tabuli, tohle už musíte všichni umět“. Kamil počítá špatně a tak dostává náhradní příklad. Učitelka: „Teď něco těžkýho jo? 25x na druhou – 15x + 9/4. Tohle je snad 5x to vidíš ne? Znamínko je taky jasný, teď odmocni čitatel a jmenovatel, ne?“. Kamil se dobral výsledku a má radost.
Další příklad. Děti počítají, Kamil neví a ptá se na vzorec. Spočetl jej dobře. Dostal za odměnu další příklad. Už čtvrtý. Jarda sem stále nervózně kouká.
60
Učitelka: „Smazat tabuli a pustíme se do násobení lomených výrazů.“. „Už lomeno je dělení.“ Říká Honza. Učitelka říká: „Pokud umíme násobení a umíme dělení.“ Matěj se ptá:“To je na konci geometrie? Nebo kdy?“. Kamil: „Kolik je do Vánoc?“. Honza: „45 dní.“ Matěj mi šmíruje poznámky….
Učitelka píše na tabuli příklad. Trochu si tady v lavici připadám jako znova na základce v matice…někdy mám pocit, že mě vyvolá taky. Učitelka píše druhý příklad: „Pište u+v/u + v2 x zlomková čára u4 – v4, to je co?! A u2 + u2+ v2.“ Určují se podmínky a vzorce pro rozklad. Všichni se hlásí. Učitelka říká že u2 + v2 není vzorec, ale u2 – v2 vzorec je. Děti se hlásí a nahlas počítají. Honza se hlásí a nahlas počítá rozklad. Děti přemýšlejí jak dál výraz rozložit. Láďa má počítat a rozkládat zase nějaký vzorec ze vzorce….docela jsou všichni v obraze. Učitelka určuje z komplikovaného vzorce podmínky. Matěj říká, že se nesmí rovnat + a -…ostatní oponují cosi o – v…. Po příkladu učitelka řekla „ Mohli bychom si dát na známky rovničku“ , děti protestují. „Tak se domluvíme, že kdo nebude umět, můžou se dohodnout. Tedy mají šanci dostat jedničku nebo dvojku, případně si aspoň procvičit“. Honza chce jít k tabuli.
Učitelka: „Hano, chytáš se¨“? Hana říká, že trochu. Holky si myjí ruce. Matěj a Kamil mi stále koukají do poznámek, ale snaží se docela nenápadně. Učitelka diktuje a usměrňuje Kamila. U příkladu na tabuli děti mají hned určit podmínky. Honza přemýšlí a střílí od boku. Učitelka ho opravuje. Kamil křičí, že „..tam je snad vzorec a co tam děláš ne?“ Kamil komentuje příklad: „Tak už to rovnou vynásob.“ Kamil říká Honzovi „Jsi jouda“, Láďa říká Honzovi: „Jsi debil“, učitelka: „Odkráčej.“ Láďa jde k tabuli na rovnici. Učitelka diktuje x2 + 2x + /5x -5 * zlomková čára 15/ x-1. Jarda říká, že je to podobný jako nahoře. Učitelka se ptá co se vzorcem 5x -5, děti odpovídají, že vytknou pětku…jsem na speciální škole?!?! Láďa přemýšlí a nakonec člen opisuje správně. Láďa má dělat podmínky, Jarda něco povídá. Kamil formuluje podmínky „x se nesmí rovna jedna, vole, ne?“
61
„Nadiktujeme si rovnici.“, říká učitelka. Matěj protestuje, že chce lehkou. Nechtějí zápornou. A už se počítá. Láďa neví, učitelka opakuje. 4 + 4x (4+8-8) = 6(3y-4) – 5(8-5y) – 3y.. „Kdo se přijde zeptat ke katedře, snížím mu známku o stupeň“. A dál se diktuje pro slabší. 4(x-5) – 7 = 13 – x. Je ticho a děti počítají. Učitelka počítá napřed. Kamil opisuje od Kristýny, učitelka nic nevidí, zpozoroval, že se koukám, tak mě zpražil dotčeným pohledem. Matěj, neví a jde se zeptat. Kamil zase opisuje od Kristýny a kouká, jak Matěj kouká, co mu říká učitelka. Kamil už opisuje nenápadněji. Jarda přemýšlí. Kamil se jde zeptat. Děti rády pískají botami. Matěj se jde znovu zeptat. „řekla jsem, ať si uklidíš? (asi nějaké krácení), tohle má být tady a tohle zase támhle.“ Kamil zase opisuje. Jarda se ptá, jestli vyjde kladně nebo záporně. „Řekla jsem že vyjde kladně.“
Učitelka na mě kouká….Kamil se ptá jestli si to může udělat po svém, učitelka souhlasí. Matěj jde zase za učitelkou, jestli si teda dobře uklidil…. Zvoní….Láďa neví. Honza přemýšlí. „Tak co s tím uděláme, miláčkové?“ Láďa odevzdal a má to dobře. Ostatní to mají za domácí úkol. Honza to má výborně, ale nemá zkoušku. „Haničko, miláčku, to by byla pětka jak vyšitá, že? A Matěj za čtyři. Kdo to chce dodělat počkám, kdo ne, tak má přestávku a donese mi rovnici ve čtvrtek.“ Zaklapávám notebook a odcházím. „Jako co s tím budete dělat, pane učiteli?“ sborně děti. Řekl jsem, že je to tajný. „Hmmm, tak teda nashle.“
Příloha č. 6 Pozorování 25. listopadu 2010
Prezentace projektů
V den naší návštěvy se ve škole konal „Projektový den na téma Portugalsko“ pro všechny ročníky. Děti se shromáždily v aule, kde každý ročník prezentoval Portugalsko z jiného pohledu (počítání do deseti, portugalská hudba, potraviny, doprava, sport…). Projekt
62
se povedl, na dětech bylo vidět, že se snažily, aby se jejich vystoupení povedlo a výsledek práce je těšil. Poslední vystoupení patřilo 9. třídě. Projekt deváté třídy prezentovali pouze chlapci – Bohdan, Jarda, Matěj a Honza. Chlapci si prezentaci připravili na vlastní flashku, proto instalace nějakou dobu trvala a přerušila tak plynulý tok projektu. Na třídní učitelce je vidět nervozita. Paní ředitelka se mračí. Asi po pěti minutách žáci 9. třídy konečně vystoupili. Matěj měl svou vlastní prezentaci o ostrově Madeira. Prezentace obsahovala obrázky, které korespondovaly se samotným referátem. Matěj referát četl z papíru. Následovala scénka, ve které Bohdan oblečený v slušivý černý oblek s blýskavou fialovou košilí, ztvárňoval slavného portugalského fotbalistu. Scénka probíhala formou dialogu a trvala přibližně tři minuty. Chlapci celý dialog četli z papíru. Bohdan se na jevišti předváděl, ostatní žáci poněkud v pozadí. Podívám-li se na prezentaci všech ročníků, musím konstatovat, že žáci 9. třídy měli nejslabší prezentaci a to i v porovnání se žáky speciální školy. Své texty četli z papíru, neměli žádné rekvizity a nezjistili si dopředu, zda jim bude fungovat technika.
Příloha č. 7 Pozorování 25. listopadu
Třídnická hodina 63
Během našeho rozhovoru s paní učitelkou se třída začala postupně scházet ve třídě. Paní učitelka využila prázdné hodiny a udělala hodinu třídnickou. Paní učitelka vyčítá třídě, že se projekt nezdařil dle jejích představ. Zmiňuje potíže s technikou, které pokládá za chybu pana učitele, který to měl na starosti, rovněž však zmiňuje, že kdyby žáci svou práci přinesli včas, problémům se mohlo předejít.
Paní učitelka promlouvá k Bohdanovi. Vytýká mu nepřipravenost na projekt. Nepřipravil si rozhovor a nedonesl ani míč a dres, který slíbil. „Takhle je to s tebou stále, vždy něco slíbíš, nesplníš a vymýšlíš jen výmluvy.“ Bohdan se dívá paní učitelce výsměšně do očí a na výtky odpovídá: „No, dobře, já už projekt příště dělat budu.“ Paní učitelka: „Tohle mi říkáš stále, já bych byla ráda, abys konečně splnil svoje slovo. Paní ředitelka se potom zlobí na celou třídu.“ Interpretuji toto sdělení na základě předchozího rozhovoru tak, že paní ředitelka se především zlobí na třídní učitelku. Bohdan: „Paní ředitelka má se mnou problém.“ Paní učitelka: „To není pravda. Kazíš potom snahu celé třídy.“ Bohdan velmi účelově odpovídá „Je to moje chyba.“ Uznání chyby je velmi účelové, tón hlasu, výraz tváře a poloha těla naprosto nekoresponduje s obsahem sdělení. Bohdan vypadá, že je mu to jedno, hlavně aby byla tato konverzace ukončena.
Ostatní žáci se dívají do lavic, nikdo se Bohdana nezastal. Evidentně souhlasí se slovy paní učitelky o Bohdanově nezodpovědnosti.
Paní učitelka: „Musím vám říct, že jste neměli největší potlesk.“ Matěj se dívá do země. Možná čekal za přípravu své prezentace pochvalu. Bohdan posměšný úsměv na tváři. Ostatní se neutrálně dívají na paní učitelku nebo do lavice. Paní učitelka: „Vzchopte se a pracujte,
64
čekají vás přijímací zkoušky na střední školy.“ Chvíli mluví o přijímacích zkouškách a o důležitosti tohoto školního roku. Třída bedlivě poslouchá, všichni zvedli hlavy a dívají se na paní učitelku.
Paní učitelka se znovu vrací k projektu, aby ilustrovala úroveň své třídy: „Dokonce i druhá třída řekla text bez papíru, jen vy jste ho museli číst! Takže se pro příště polepšíme a už také nebudeme potřebovat papír. Musím však říct, že oproti minulým projektům jste se polepšili. Zejména to bylo vidět při práci s hlasem. Chválím Jardu a Honzu za pěknou práci s hlasem. Matěj je oproti vám dříč, ten by vás všechny strčil do kapsy.“
Bohdan pohrdavě: „Matěj je horší.“
Paní učitelka na tuto poznámku reaguje slovy, že Bohdan slíbil míč a dres a nepřinesl, takže ať se zdrží komentáře.
Bohdan výmluvně: „Ale já musím dnes na kytaru kvůli zkouškám na konzervatoř a to mám s sebou tahat celý den v centru míč?“
Paní učitelka: „Bohdane, zase jsi jenom něco slíbil a nesplnil jako vždy. Tos to nevěděl dřív? Mohli jsme si půjčit míč v tělocvičně. Viděl jsi, jak vypadal fotbalista ze speciální školy?“
Bohdan „Ale já jsem nesehnal strejdu kvůli dresu. Já za to nemůžu. Já bych ho jinak přinesl“
Bohdan je stále v opozici, hledá argumenty. Slovní přestřelka s paní učitelkou. Bohdan účelově zakončuje: „Máte pravdu.“
65
Paní učitelka motivuje třídu k přípravě dalšího projektu. Bohdan kýve hlavou a houpe se na židli.
V závěru říká paní učitelka: „Chtěla bych vám říct, proč jsem se o vás teď takhle zmiňovala. Máme mezi námi dva studenty psychologie, tak jsem chtěla, aby o vás něco věděli.“
Konec hodiny. Odcházíme ze třídy společně s paní učitelkou.
66
Příloha č. 8 Pozorování 9. prosince 2010
Český jazyk
Hodina Českého jazyka tentokrát probíhá v počítačové učebně. V této učebně jsou lavice do podkovy a děti sedí zády ke středu místnosti. My již ve třídě čekáme. Paní učitelka vchází do třídy s dětmi. Paní učitelka vybízí děti, aby si zapnuly počítače, našly elektronickou výuku a zvolily přípravu na test. Děti zapínají počítače. Paní učitelka: „Na dnešek byl úkol.“, Bohdan „To bylo až na pátek.“, Jarda: „To jsme si měli jen procvičit.“. Paní učitelka odpovídá: „Ano, zkoušet se bude až v pátek, dnes si to procvičíme.“ Děti se dívají do zapnutého počítačového programu. Paní učitelka vybízí Honzu, aby doplnil mě/mně, Honza: „Takže…“, paní učitelka: „Zkus to bez takže.“, Honza: „Já takže prostě používám, pardon.“ Paní učitelka je k dětem vstřícná, dává jim čas na rozmyšlenou, podporující tón v hlase. Paní učitelka vždy stojí nad dětmi, které zkouší. Bohdan neví číslovku, paní učitelka ho vede, aby řekl správnou odpověď, pomáhá mu. Někdo z dětí kýchl, paní učitelka: „Na zdraví.“ Ostatní děti se dívají do počítače. Paní učitelka zkouší dalšího žáka, stojí na stejném místě. Další žák je zkoušen, řekl větu, paní učitelka: „Přečti větu ještě jednou a pomaleji.“ Další žák je zkoušen, učitelka si sedá na lavici vedle něho, loket opřený o monitor vedlejšího počítače. Zkoušený žák neví. Ostatní děti nahlas odpovídají. Učitelka vyvolává dívku, která se hlásí. Matěj má doplnit do věty – Žák byl přesazen do lavice a odpovídá: „Žák byl přesazen do několikáté lavice.“, učitelka s úsměvem: „Co to je za jobovky? Už si někdy tohle slyšel? Že byl někdo přesazen do několikáté lavice?“ Všichni se smějí.
67
Ještě chvíli děti zkouší a pak povídá: „Teď skočíme do počítače.“ Učitelka si sedá za katedru. Často pracuje s hlasem. Učitelka přechází nad žáka, který si není jist s odpovědí. Další žák je zkoušen, učitelka k němu přechází. Ve třídě je po celou dobu ticho. Učitelka: „Nebojte se mluvit nahlas, vždyť oni vás neukousnou.“ Poznámka směřovaná k nám. Učitelka: „Jdeme do toho počítače. Spustit test. Dejte přísloví.“„Pan čelko, mně se to nechce spustit.“, zvolala jedna dívka. Paní učitelka říká: „Cesta vede kolem rybníka – to by věděla i naše návštěva“ – opět poznámka směřovaná na nás. Učitelka sedí za katedrou a projíždí s dětmi úkoly v počítačovém programu. Kvůli nám čte zadání nahlas, abychom věděli, o co jde. Pak dodává, že dál už číst nebude, protože by se do toho zamotala. Říkáme, že nám to nevadí. Učitelka vchází mezi děti a je zvědavá, jak se učení za ty roky uleželo a oni budou správně doplňovat. Ale děti neví. „A jsme zase tam, kde jsme byli.“ Vysvětluje gramatiku slova tamější a stojí nad žáky. Učitelka se opírá o židle žáků a vysvětluje, při vysvětlování je vtipná. Někteří žáci se smějí. My se také smějeme. Učitelka se přesunula nad další děti: „Matěji, jedeš moc rychle.“ Směrem k žákovi, který je o cvičení napřed. Bohdan: „Jsem chytrej, předložka je to.“ Bohdan se velmi často dívá do počítače svého souseda a teprve poté zaklikává ve svém programu. Učitelka se vrací za katedru. Matěj nahlas zívá a protahuje se. Učitelka hledá něco v počítači, třída se začíná bavit, ale baví se o učební látce. Učitelka říká, ať si otevřou nový úkol, třída ztichla. Karolína hledá něco na wikipedii. Uniklo mi, zda je to k tématu. Hana se přesouvá, k Bele – nejde jí počítač, učitelka: „Bela určitě uvítá tvou pomoc.“ Hana se přesunula, ale nejdříve nechtěla, raději by se dívala k Jardovi Žáci neví nějakou základní věc – učitelka se zvedá od katedry: „Já snad nejsem v devítce,“ přichází k Honzovi a dodává, „Je to hrubka, takhle ti to zapíchnu do zad, aby sis to pamatoval.“ Učitelka se dětí ptá, zda ví, co je to onikání, děti povídají nesmysly. Učitelka: „Jdou sem a uvaří mi kafe. Zmizejí a neotravují mne. Co v tom cítíte?“. Matěj: „Oni.“, Bohdan: „Pohrdání.“. Učitelka vysvětluje dětem, co je to plural majestaticum čili my veličenstvo. Dále učitelka přidává vtip o paní, která takto mluvila. Třída se směje, my také. Učitelka se na něco ptá Bohdan, ten neví, ani třída neví. „teď budu baba hnusná jedovatá, od sedmé třídy Vám ty koncovky vysvětluji.“ Přísným hlasem, ale stejně je cítit nadsázka. „Bohdane, špatná odpověď. Jak chceš uspět na zkouškách konzervatoři? Vždyť je leden.“ Bohdan odpovídá, že má zkoušku už sedmnáctého. Učitelka říká, že začíná mít 68
z odcházejícího testu pupínky a že by měli přidat plyn. Někdo odpověděl správně a učitelka ho chválí. Učitelka nám vysvětluje, že rámcové vzdělávací plány umožňují nějakou látku vynechat a to obzvlášť na speciální škole. Kývu hlavou, ale vůbec nevím, co se probírá. Sleduji jen dění ve třídě a nejsem schopná pojmout i správné či špatné odpovědi dětí. Učitelka zadává nové cvičení. Dva žáci ho nemohou najít, učitelka jim ukazuje, kde mají hledat. Ostatní žáci se baví. Učitelka tleskla klukům nad hlavou, aby ztichli. Začíná procvičování slova raný. „Co to znamená, když si půjdu koupit rané brambory kromě toho, že za ně vypláznu hromadu peněz?“ ptá se učitelka sedíc na lavici. Když povysvětlila rozdíl ranní/raný, vrací se za katedru. Učitelka sedí za katedrou a procvičuje s dětmi. Učitelka se ptá Bely, ta neví. Učitelka se zvedá, jde k ní, snaží se já napovědět a vysvětlit, jak na to. Dále udílí rady, jak se chovat na zkouškách, když na ně přijde tréma. Zvoní. „Trénujte přes víkend. To, co jsme dělali dnes, byl jen základ.“, loučí se s dětmi učitelka. Děti si rychle zapínají facebook, my odcházíme z třídy.
69
Příloha č. 9 Pozorování 6. ledna 2011
Dějepis
Výuka probíhá v 9. třídě, frontální rozmístění lavic.
Učitelka vchází do třídy, žáci stojí a zdraví. „Doufám, že jste v pohodě a všichni.“ Třída si sedá a nerušeně se baví. „Bohdane, prosím, klid, máš smůlu, že máš tak mužný hlas.“ Hned zkraje hodiny učitelka rozdává známky za opravené testy: „Vyndejte si hned žákovskou, ať to má za sebou. Začneme od nejhorších.“ Ta „nejhorší“ je dívka se zrakovým postižením a učitelce se to nějak nezdá a proto jí nabízí, aby test vypracovala znovu za domácí úkol. Dále učitelka pokračuje v hodnocení: „Beluška trojčičku.“ Matěj si vyndal žákovskou knížku na lavici. „Prosím, hned žákovskou.“, říká učitelka. Někteří žáci říkají, že žákovskou nemají, že ji má ředitelka, učitelka říká, že něco podobného slyšela v sedmé třídě.
70
Učitelka komentuje, že žáci moc mluví, protože jsme tu my. „Bohdan má dvojčičku a moc dobře vím, že opisoval.“, pokračuje učitelka. „Jarda má jedničku a to zaslouženě, protože jsem viděla, že ani jedno při testu nepoužil učebnici.“. Matouš si zapsal známku do žákovské knížky a stojí u katedry. „A jedem.“, popohání třídu učitelka. „Kdo má žákovskou, tak tady.“, dodává. Matěj říká Bohdanovi, že má taky dvojku. Učitelka vyndává nějaké papíry a říká dětem, že jim donesla nějaké taháky. Obrací se k nám a vysvětluje, že děti s ní shlédly několik dokumentů o druhé světové válce a holocaustu a že se děti dívaly i přes přestávku. Bohdan dodává, že by to měli vidět všichni lidi, aby si vážili života. Během toho je ve třídě hluk. Učitelka stojí za katedrou a čte počty mrtvých. Ten tahák, je totiž statistika, kolik ztrát na životě připadá každému státu. Děti chtějí vědět, co jim vychází na vysvědčení.
Kristýna 1 Karolína 1 Hana: „Měla by sis udělal referát.“ Říká učitelka. Řeší, jaký referát by mohla udělat. „Co třeba Heydrichiáda?“, Hana neví, co to je. Matěj jí chce poradit: „Nesportovali?“ Učitelka má ruce v bok, stojí za katedrou a vysvětluje Heydrichiádu. Ve třídě je ticho, děti poslouchají. „Víte, kde je Bulovka?“, ptá se učitelka. „Ano.“, třída sborově. „Tak tam v té zatáčce se to stalo.“. „A postřelili jeho manželku.“, říká kdosi. „Ne, zastřelili Heydricha.“, upřesňuje učitelka.
„A co mně teda vychází?“, ptá se Matěj
Matěj „Dvojčičku.“
71
Učitelka dál vášnivě pokračuje ve vysvětlování situace ve válečném Československu ve stoje za katedrou. „Víte, co je to gestapo?“ ptá se. Jarda odpovídá: „To je něco jako dnešní zásahovka.“ Učitelka pokračuje vyprávěním o Lidicích, děti poslouchají, ve třídě je klid. Matěj listuje v kapesním průvodci dějepisu. „Odbočila jsem. Beluško, co ten referát.“, uvědomuje si učitelka. Děti jí radí, ať i referát na toto téma vezme, že je to snadné, zlepší jí to známku a že to opíše z wikipedie. Bela se bojí, že to nezvládne. „Ale zvládneš, Beluško.“, povzbuzuje ji učitelka. Učitelka vybízí děti, že pokud si chtějí vylepšit známku, mohou udělat referát. Učitelka zvedá nad hlavu papír, na kterém se nachází cosi jako časová osa a změť slov, upozorňuje, že ho vyrobila sama a že z něj děti mohou čerpat inspiraci při výběru témat. Bohdan by rád udělal referát na život Lenina. „Ten za druhé světové války nežil.“, odpovídá učitelka. „Tak tedy Stalina.“, rozmýšlí se Bohdan. „Má cenu něco začínat?“, nahlas přemýšlí učitelka „Upevníme se ve druhé světové válce.“ Učitelka otvírá brožurku, stále stojí na stejném místě za katedrou. Jedná se o brožurku s citáty slavných politiků, které se vztahují k druhé světové válce. Vždy po dočtení citátu dětí uvádí do kontextu. Po prvním citátu jsou děti soustředěné a dohromady dávají odpověď na otázku, co se stalo zásadního pro Československo v roce 1938. Pak se děti dívají do lavic, Jarda si čte v učebnici. Nudí se ty děti? Pro mě je to zábavné, ale nejsem si jistá, zda děti hloubce citátů rozumí. I přes to je ve třídě ticho. Nemůžu si pomoci, přijde mi, že se třída nudí. Matěj si vystřihuje graf se statistikou mrtvých a vlepuje si ho do sešitu. Učitelka dočetla poslední citát a brožůrka koluje po třídě. Bohdan si prohlíží svůj test vysoko zdvižený před očima. Učitelka píše do třídnice, stále stojí na stejném místě za katedrou. „Máme minuty do konce hodiny a vy jste se mi uklidnili.“, ještě tři konstatuje učitelka. Poté doporučuje knihu od Solženicina: „Tato kniha pregnantně popisuje gulagy.“. Matěj se ptá: „Kdo to byl?“. Bohdan mu vysvětluje: „Trénovali tam bojové umění pro svoje potěšení.“. Učitelka knihu doporučuje, četla ji jako mladá. Připojuje historku, jak knihu objevila v antikvariátu za 1200 Kč. Učitelka nabízí Bohdanovi, že mu knihu půjčí domů, že mu důvěřuje. Bohdan říká, že do toho nejde. Nabízí mu další knihy k zapůjčení. Láďa odchází ze třídy, bez zeptání. Jarda s Bohdanem se přou, jestli byla lepší bojová technika Sovětského svazu nebo nacistického Německa. Učitelka půjčuje Bohdanovi starý výstřižek z novin, může si ho půjčit
72
domů. Láďa se vrací do třídy a sedá si na místo. Bohdan si čte novinový výstřižek. Učitelka vypráví o své práci v Národní knihovně a stále stojí za katedrou ve stejném postoji. Zvoní.
Příloha č. 10
Pozorování 6. ledna 2011
Matematika
73
Učitelka svižně přichází do třídy. „Tak kdo má na dnešek úkol?,“ ptá se učitelka, jen Matěj se hlásí, „Jen Matěj, dobrý.“, dodává. „Dneska pojedeme soustavu rovnic o dvou neznámých.“, říká učitelka zpěvným hlasem. Učitelka diktuje zadání rovnice. Děti otevírají sešity. Děti se baví o propisce, ve třídě je hluk. „Přestaňte řešit propisku a řešte rovnici.“, napomíná učitelka třídu. Bohdan odpovídá a řeší rovnici z lavice. Matěj tipuje výsledek. Bohdan mu odpovídá: „Seš nějakej roztržitej.“ Děti skupinově řeší, jak se zbavit y. Učitelka dětem vysvětluje, jak to mají udělat – výrazná mimika, gestikulace, ukazuje na tabuli, mění hlas. Honza diktuje postup, učitelka píše na tabuli. Hana na přání učitelky diktuje další příklad, Jarda jí radí, jak se to správně čte. Učitelka: „Nech tu Hanu, ona by to zvládla.“ Učitelka přechází před tabulí, vysvětluje, v jejím hlase není nervozita, že by děti pomalu chápaly – vypadá trpělivě. „Dneska ti to jede, Honzo“ chválí učitelka. „Nene.“, odpovídá Honza. „Nekecej.“, učitelka na to. Děti počítají do sešitu, učitelka na tabuli. „Doufám, že nikdo nedělá společného jmenovatele.“, učitelka žertovně. „Kdo chce jít první k tabuli?“. Nikdo se nehlásí. „Kluci jsou zbabělci, půjde Leontýna.“, dodává učitelka. Kristýna jde k tabuli a maže příklad houbou. Matěj ji upozorňuje, že by neměla mazat, když není služba. Učitelka diktuje Kristýně příklad, ta píše. Učitelka sedí, zády k tabuli a píše do třídnice: „Nedělej chyby, spoléhám na to, že jsi šikovná“, učitelka směrem ke Kristýně. Bohdan si pro sebe povídá: „On je každej na jiný straně, musíme udělat stěhování.“ (o proměnných). Nikdo nemluví, jen občas někdo vykřikne nějaké číslo. Já se nudím. Děti počítají. Učitelka mluví mírným hlasem. Všichni počítají do sešitů. Bohdan nepřítomně kouká, učitelka: „Bohdane, ztratil ses někde?“ Bohdan odpovídá, že pak půjde k tabuli. Někdo říká, že to nechápe, učitelka vysvětluje. Honza hlásí, že mu to nevychází. Kristýna dokončuje příklad. Učitelka: „Krásně, Týno, počítáš. Až na ty nehty.“ Nevím, jestli je měla nalakované nebo špinavé…. Kristýna maže tabuli. Bohdan se zvedá a jde k tabuli Učitelka upozorňuje Bohdana, že bude psát krasopisně. Matěj upozorňuje Týnu, ať si pořádně vymáchá houbu, ať není tabule flekatá. Bohdan dodává, že smazat si po sobě příklad je slušnost. Bohdan píše na tabuli velké čitelné číslice, mluví nahlas, učitelka přikyvuje. Učitelka sedí za katedrou, natočená k tabuli. Matěj zívá a protahuje se. Učitelka chválí
74
Bohdana, že třída se to učila čtrnáct dní a Bohdana přišel (asi po nemoci) a hned to pochopil. Bohdan diktuje rovnici nahlas, aby si mohla psát i dívka se zrakovým znevýhodněním. Bohdan počítá, kteří žáci už jsou hotovi. Někdo klepe. Vstupují tři králové z prvního stupně, zpívají písničku. Na tabuli píší K + M + B 2011, třída si dělá legraci, že je to Bela + Matěj. Kluci sprostě parodují písničku My tři králové, jdeme k vám. Učitelka se baví s učitelkou z prvního stupně. Učitelka zadává rovnici na známky. Někteří (slabší) žáci od ní dostanou rovnici lehčí. Matěj se ujišťuje, zda budou stačit dva řádky rovnice. „Na čtyřku ano.“, odpovídá učitelka. Dále ho upozorňuje, zda-li si přestěhoval proměnné. Dětem příklad nejde. „Co je to za blbost.“ ozývá se ze třídy opakovaně. Učitelka: „To bude pětek.“ Dan jde ke katedře a baví se s učitelkou. Matěj: „Já se taky musím zeptat.“. Učitelka mu radí u katedry. Učitelka třídě říká, že se každý může jednou zeptat. Bohdan má za jedna do žákovské knížky. Bohdan si vyndává žákovskou knížku. Honza se jde zeptat. Bohdan se usmívá nad jedničkou v žákovské knížce a ptá se holek, jak jim to jde a dodává: „Já se jdu učit chemii.“ Učitelka informuje třídu, že těm, kterým to neopraví v hodině, vybere se zvoněním sešit. Učitelka sama od sebe radí Bele. Jarda má také jedničku. Matěj říká, že si není jistý výsledkem a kouká na mě. (Matěj na mě pokukuje celé vyučování). Zvoní. Matěj vybírá sešity. Bohdan se vytahuje na Jardu, že to měl rychleji o pět minut.
75
Příloha č. 11
Pozorování 6. ledna 2011
Zeměpis
Učitelka vchází do třídy, děti zdraví. Učitelka říká (aniž by pozdravila žáky): „Doufám, že máte referáty?“ Kluci si povídají o podstatě žákovské knížky (o přestávce s jedním z nich probíhal rozhovor na toto téma). „Hoši, už je hodina.“, napomíná je učitelka. Na úvod hodiny děti dostanou křížovku, Matěj rozdává na pokyn učitelky. Učitelka zjišťuje, kdo má referát. Referát má jen Honza a má ho na flashce, jde k počítači za mnou. Skáče mi za zády. (Co to má znamenat? Neotáčím se, ale připadá mi to, že chce zaujmout mou pozornost, protože jsem se celou přestávku věnovala Bohdanovi a přijde mi, že je mezi kluky rivalita – ale jinak se normálně baví, nejsou to soupeři). Na učitelku nezbyla prázdná křížovka, Bohdan jí nabízí, ať si sedne k němu. Učitelka nereaguje a sedí za katedrou s podepřenou bradou. Učitelka dětem nabízí nápovědu v případě potřeby. Kluci se baví o křížovce, řeší odpovědi Ve třídě je celkem hluk. Učitelka radí název státu, zvedá se a píše ho na tabuli. Matěj: „To je ale těžká křížovka.“ Učitelka radí první písmeno nějakého slova. Děti se domáhají nápovědy. Učitelka reaguje podrážděně: „Ježišmarja, já nevím. Vím, ale nebudu vám to říkat, samozřejmě.“. Matěj se nenechal odradit a loudí další písmenko. Učitelka znovu podrážděně: „Noo.“. Děti nahlas řeší křížovku (mně osobně přijde křížovka docela těžká, vyřešila bych ji snadno, ale asi ne v deváté třídě a už vůbec na speciální škole). „Bohdane, jseš trapnej.“ Ozvala se Karolína. Bohdan dělá hluk, něco vykládá. Učitelka zpoza katedry: „Bohdane, přestaň.“. (Nemůžu si pomoct, ale tato učitelka mi je hrozně nepříjemná. Možná mě hrozně tahá za uši její tón hlasu). Ve třídě je hluk, všichni si radí. Honza poradil Matějovi slovo recyklace. „Budeš to říkat nahlas, Honzo, jooo, já vám za to nemůžu dát známku.“ (Ta křížovka je na známky? Na začátku hodiny to nebylo řečeno…třeba je to obvyklé. Pak tedy ale stejně nechápu, proč nechá učitelka třídu deset minut nahlas mluvit a pak vynadá jen jednomu žákovi… Já teď 76
opravdu nevím, jestli nejsem zaujatá). Matěj: „Je to těžké.“. Týna: “Chybí mi čtyřka.“. Učitelka se ptá Matěje, co ví. Učitelka: „Komu vyjde tajenka, musí mi vysvětlit, co znamená.“ Týna říká, že to má. Učitelka se poprvé zvedá od katedry a jde se podívat na Týny křížovku. Týna to ale nemá, učitelka jí něco radí. Matěj se jde poradit ke katedře. Učitelka radí první písmeno nejtěžší otázky. Bohdan něco hlasitě vykládá. Učitelka: „Bohdane, uklidni se už.“ Učitelka se bojí, aby stihli referát. Učitelka radí Matějovi, že stát leží ve střední Africe. Učitelka napověděla Týně a posléze píše na tabuli počáteční či poslední písmena některých slov. Týna nese křížovku ke kontrole, osmé slovo nemá dobře, což také nahlas sdělí třídě. Matěj říká, že osmičku má. Týna dostala jedničku, napověděla třídě. Učitelka: „Týno, neříkej to.“ Jarda nese křížovku ke kontrole. Učitelka konstatuje, že je to nejtěžší křížovka, jakou kdy měli a že v sedmé třídě ji raději dávat nebude. Učitelka řeší referát (sedí za katedrou). Bohdan ani nezvedl hlavu od křížovky a vymlouvá se, že mu došla barva v tiskárně. Učitelka na to nereaguje. Je ráda, že je jen jeden referát, protože víc by jich nestihli. Najednou se prudce zvedá Bohdan a Láďa a běží ke katedře. Přou se o to, kdo věděl tajenku. Láďa se vzdává jedničky ve prospěch Bohdana. Bohdan se vzdává jedničky ve prospěch Láďi. Jedničku dostává Bohdan. Láďa se z lavice ptá, zda by jedničku nemohli dostat oba. Učitelka: „Ano, abys nebyl škodnej.“ Kluci strašně sprostě a hlasitě nadávají – Jarda, Láďa, Bohdan. Učitelka nereaguje. Učitelka zvýšeným hlasem nabádá někoho, aby napsal řešení křížovky na tabuli, kluci stále hlučí. Týna píše na tabuli odpovědi. Láďa bez zeptání odchází ze třídy. Bohdan vysvětluje původ slova greenpeace. Učitelka sedí za katedrou a mlčí, třída se vesele baví. Bohdan si píše do žákovské jedničku a chlubí se, že už je to a dnešek druhá. Týna taky diktuje, z čeho má jedničky. Honza za mnou zapíná počítač. Učitelka mlčí a sedí za katedrou. Kluci stále dělají hluk, baví se jako o přestávce. Honza mezitím zapíná počítač. „Takže začneme, pánové.“, učitelka zvýšeným hlasem. Pánové nereagují. Učitelka dvakrát výzvu opakuje a děti se přesunují dozadu kolem PC. Dívky zůstaly sedět v lavicích, chlapci si přesunuli židle kolem počítače vedle mě. Kluci se předhání, kolik kdo umí udělat kliků a u toho po mně pokukují a něco si šeptají. Bohdan se chlubí, že on dá kliky i s tlesknutím. Učitelka stále za katedrou zvýšeným hlasem „Slyším Bohdana místo Honzy.“. Na interaktivní tabuli se objevil dokument ve wordu. Kluci křičí, že to má Honza z wikipedie. Učitelka několikrát opakuje hodně zvýšeným hlasem: „Bohdane, prosím tě, necháš ho mluvit?“
77
Honza čte referát. Kluci po mně pokukují a něco si šeptají. Učitelka k Honzovi: „Já myslela, že to budou nějaké obrázky a ne že budeš číst text.“ Bohdan mluví sprostě. Učitelka:
“Honzo, mluv nahlas.“ Honza čte z PC, Bohdan mu dělá za zády nějaká
gesta. Honza říká, že pokud toho kluci nenechají, on číst nebude. Honza čte dál. Holky se baví. Při referátu se nudím, Honza hrozně kuňká. Zvoní.
Příloha č. 12
Otázky:
K čemu podle tebe slouží žákovská knížka? Jaké jsou do ní zapisovány informace? Jakou mají informace v žákovské knížce důležitost? Co se se žákovskou knížkou ve škole dělá? Co pro tebe žákovská knížka znamená? Jak se o svou žákovskou knížku staráš? Upravuješ ji nějak? Zapomínáš někdy raději žákovskou knížku doma? Jak se doma o žákovské mluví? Jak je žákovská důležitá pro mamku, jak pro tátu a jak pro tebe? Oddaluješ někdy kontrolu žákovské? V jakých případech? Co bys na žákovské změnila, kdybys mohla? Co si myslíš o elektronické žákovské?
78
Rozhovor s Belou
K čemu podle tebe slouží žákovská knížka? Slouží k tomu, aby rodiče viděli naše výsledky ve škole.
Jaké jsou do ní zapisovány informace? Jsou do ní zapisované odpadlé hodiny, nebo třídní schůzky.
Jakou mají informace v žákovské knížce důležitost? Já si myslím, že jsou důležité informace hlavně pro ty rodiče.
Co se se žákovskou knížkou ve škole dělá? Zapisují se do ní klasifikace a omluvenky.
Co pro tebe žákovská knížka znamená? Abych pravdu řekla, tak žákovská knížka pro mě nic moc neznamená, dokonce jsem ji ztratila.
Jak se o svou žákovskou knížku staráš? Upravuješ ji nějak ? O žákovskou se nestarám, mám ji potrhanou, známky si moc nepíšu, vždycky jsem řekla, že jsem ji zapomněla.
Zapomínáš někdy raději žákovskou knížku doma?
79
Zapomínám ji často, když se má zapisovat nějaká známka, o který vím, že bude špatná.
Kdo ti doma kontroluje žákovskou? Kontroluje mi ji spíše mamka, táta to nechce radši ani vidět. (smích)
Jak často ti ji mamka kontroluje? Kontroluje mi ji podle toho, jak jsem na tom ve škole jsem, ale tak jednou do týdne.
Nosíš jí žákovskou na kontrolu sama nebo si o ní říká? Nenosím ji žákovskou sama, vždycky se modlím, aby neřekli tu větu ať jim donesu žákovskou. (smích)
Jak se doma o žákovské mluví? Říkají jen, přines mi žákovskou.
Jak je žákovská důležitá pro mamku, jak pro tátu a jak pro tebe? Pro mě není důležitá, kdybych mohla tak to zruším, pro mamku je důležitá, pro tátu ani ne.
Oddaluješ někdy kontrolu žákovské? V jakých případech? Třeba když mám špatný známky, tak řeknu, že ji má učitelka na kontrolu nebo že jsem ji nechala ve škole. Čekala jsem, kdy dostanu dobrou známku, abych mohla říct obě dvě najednou a aby se tolik nezlobili.
Co si myslíš o elektronické žákovské?
80
O elektronické žákovské? Já si myslím, že to je výhodný.
Co bys na žákovské změnila, kdybys mohla? Dala bych to všem do tý elektronický podoby. Rozhovor s Hanou
K čemu podle tebe slouží žákovská knížka? Pro informování rodičů o tom, jak se jejich dítě učí a jaké má známky.
Jaké jsou do ní zapisovány informace? Známky z jednotlivých předmětů, poznámky nebo pochvaly, různé informace pro rodiče, třeba školní akce, prázdniny žáků, omluvenky.
Jakou mají informace v žákovské knížce důležitost? Ani nevím… Co se se žákovskou knížkou ve škole dělá? Zapisují se do ní známky, kontrolují se, zda-li jsou podepsané od rodičů, kontrolují se omluvenky..
Co pro tebe žákovská knížka znamená? Ani nevím.
Jak se o svou žákovskou knížku staráš? Upravuješ ji nějak ?
81
Mám ji v hezkým modrým obalu, kterej mám polepenej nálepkama. A ty dobrý známky mi vždycky přijdou větší, než ty špatný. (smích)
Zapomínáš někdy raději žákovskou knížku doma? Zapomínám ji, když mám dostat nějakou špatnou známku, nebo nemám omluvenku.
Kdo ti doma kontroluje žákovskou? Myslím, že mi ji spíš kontroluje máma.
Jak často ti ji mamka kontroluje? Jak často? Stejně tak často, jako mi kontroluje sešity. (smích) Jednou týdně určitě jo.
Nosíš jí žákovskou na kontrolu sama nebo si o ní říká? Když vím, že v ní mám nějakou špatnou známku, tak radši řeknu, že si jí vybrala učitelka a nemam jí doma. A sama jí nosím jenom, když mám nějakou dobrou známku.
Jak se doma o žákovské mluví? Ani nevím.
Jak je žákovská důležitá pro mamku, jak pro tátu a jak pro tebe? Nevím.
Oddaluješ někdy kontrolu žákovské? V jakých případech? No, když vím, že v ní mám nějakou špatnou známku, a nebo když nemám tu omluvenku. 82
Co si myslíš o elektronické žákovské? Je určitě lepší v tom, že by mohla být více přehledná a rodiče by jí tak nekontrolovali jako tu papírovou.
Co bys na žákovské změnila, kdybys mohla? Podepisování všech známek od rodičů.
Rozhovor s Kamilem
K čemu podle tebe slouží žákovská knížka? Hlavně k zapisování známek a poznámek.
Jaké jsou do ní zapisovány informace? Většinou negativní.
Jakou mají ty informace důležitost? Poznámky nemají žádnou důležitost, známky jsou vážnější.
Co se se žákovskou knížkou ve škole dělá? Píšou se tam všemožný věci a někdy pěný kraviny.
Co pro tebe žákovská knížka znamená? Je to kus papíru. 83
Jak se o ni staráš? Upravuješ ji? Zkrásluješ ji? Píšeš do ní vzorně? V 7. třídě jsem si na obal ŽK nalepil nálepku "maxi perverz" a obal mám používám stále. Píšou mi tam spíš učitelé tak by to vzorný mělo bejt.
Zapomínáš někdy raději ŽK? Kdy? Málokrát sem ji zapřel a to spíš kvůli nesmyslným poznámkám jinak sem ji nějak nezapomínám schválně
Kdo ti doma kontroluje ŽK? Rodiče
Jak často ti ji kontroluje? Jednou do tejdne.
Nosíš jim žákovskou sám nebo si o ni říkají? Případně kdy jim nosíš žákovskou sám? Vždy jí položím na stůl v kuchyni. Nemam potřebu jí nějak schovávat
Jak se doma o žákovské knížce mluví? Jako o dokladu, který je mou vizitkou.
Jak moc je pro tvé rodiče ŽK důležitá? Jak moc pro matku? Jak moc pro otce? Moc to nehrotěj 84
Oddaluješ někdy kontrolu ŽK rodiči? V jakých případech? Neoddaluj, prakticky to nemá smysl.
Co si myslíš o elektronické ŽK? Za zkoušku by to stálo.
Co bys na ŽK změnil, kdybys mohl? Asi nic.
Rozhovor s Karolínou
K čemu podle tebe slouží žákovská knížka? Na známky, na poznámky…(dlouho přemýšlí). Na zapisování informací – třeba o exkurzích.
Jsou informace v žákovské knížce důležité? Určitě. Hlavně jsou důležité pro rodiče. Co se se žákovskou knížkou ve škole obvykle dělá? Kontroluje ji třídní.
Co pro Tebe žákovská knížka znamená? Moc pro mě důležitá není, ale je cennější než sešit. 85
Jak se o svou žákovskou knížku staráš? Píšeš do ní krasopisně? Upravuješ ji? Píšu do ní stejně jako do sešitu. Mám ji v obalu. (sahá do tašky pro žákovskou knížku a chce nám ji ukázat)
Zapomeneš někdy raději žákovskou knížku doma? V jakém případě? Nezapomínám. (přemýšlí) Dvakrát jsem ji schválně zapomněla, ale to nebylo na téhle škole. (Proč?) Kvůli třídní učitelce, něco mi tam chtěla zapsat. Třídní důtka to byla. Ale pak mi ji tam stejně zapsala.
Kdo Ti doma kontroluje žákovskou knížku? Skoro nikdo. Známky někdy nosím ukázat sama nebo když je tam nějaká informace.
Ukazuješ rodičům sama od sebe žákovskou knížku, i když tam máš špatnou známku? Jo, někdy to řeknu.
Mluvíte doma o žákovské knížce? Ani nemluvíme. Řešíme jen, když je tam blbá známka nebo poznámka.
Co se děje, když máš v žákovské špatnou známku nebo poznámku? Trestají tě rodiče? Třeba mi zakážou počítač. Ale teď ho mám v pokoji, takže si ho stejně zapnu. (přemýšlí).
Tenhle trest je za poznámku nebo za špatnou známku? To je spíš třeba když doma něco neudělám, co jsem slíbila.
86
Takže za školu Tě rodiče netrestají? Vlastně ne.
Jak je žákovská knížka důležitá pro tvé rodiče? Jak pro matku? Jak pro otce? Jo, důležitá. Víc než pro mě. Kvůli známkám. (přemýšlí) Nebo asi stejně i pro mě.
Stalo se ti někdy, že bys před rodiči žákovskou knížku zatajovala? Jo, stalo. Dostala jsem třídní důtku Bála jsem se jim to ukázat týden. Pak jsem jim ji ukázala a bylo to v pohodě. To jsem byla překvapená.
Co si myslíš o elektronické žákovské knížce? Nevím o ní.
Ty nevíš, že máte elektronickou žákovskou knížku? Nevím o ní. Asi ji máme.
Co bys na žákovské knížce změnila, kdybys mohla? Nevím.
Chodí rodiče na třídní schůzky?
87
Máma chodí vždycky. Já se vždy bojím. Teď přišla máma a byla úplně v pohodě. Jednou se zlobila, když jsem zatajovala známku. Mamka se zlobila. Ale ona by se nezlobila za tu známku. To jí nevadilo. Ale zlobila se, že jí to řekla ta učitelka.
Rozhovor s Bohdanem
K čemu podle Tebe slouží žákovská knížka? Psaní omluvenek a známek. Kontakty na rodiče, psaní jiných sdělení. Jestli jsem něco provedl. Poznámky, důtky. Tu už mám.
Za co máš třídní důtku? Za pozdní příchody. Víte, já bydlím daleko. Já to mám dvacet minut na metro a pak ještě čtyřicet pět minut.
Jakou mají informace zapisované do žákovské knížky důležitost? Moc ne. Trošku. To jsou jen informace pro rodiče a ty je jen podepíšou.
Co se s žákovskou knížkou ve škole dělá? Vybírají ji učitelé – na známky. Jednou za čtvrt roku si ji vybírá na kontrolu říďa. A jak tam nejsou kontakty na rodiče, tak je to špatně. A říďa je hrozná. Fakt hrozná. Třeba když jsme měli projekty…
(Zvoní. Musíme jít do třídy a já se nestíhám více optat na paní ředitelku. Rozhovor pokračuje ve třídě, sedíme v lavici.)
88
Co pro Tebe žákovská knížka znamená? Úřední dokument, něco jako občanka.
Jak se staráš o svou žákovskou knížku? Píše do ní krasopisně? Zkrášluješ si ji? Ne, ale píšu do ní krasopisně.
Zapomeneš si někdy raději žákovskou knížku doma? Kdy? Neee. Mám ji pořád v deskách. To spíš jiní to dělají. Zeptejte se na to Kamila nebo Týny.
Kdo Ti doma kontroluje žákovskou knížku? Máma. Teda ani mi ji moc nekontroluje, skoro vůbec.
Jak to, že Ti ji už nekontroluje? Ona mi věří, že tam mám dobrý známky. Já mám dobrý známky. Oni teď spíš kontrolujou bráchu. Ten jim musí žákovskou ukazovat pořád. Mně věří, ví, že tam mám dobrý známky. Rodiče maj raději výzo.
Takže Tvou žákovskou nevidí vůbec? Jen když mi píšou omluvenku, to se třeba kouknou i na známky, jinak ne.
Kdo Ti píše omluvenky? Táta víc.
89
Takže jak často rodiče vidí žákovskou? Řekl bych jednou za dva, tři měsíce.
Jak se doma o žákovské knížce mluví?
Dobře. Dávaj ji bráchovi, aby se podíval. U bráchy ji hlavně kontrolují, aby se dozvěděli, jestli něco tají.
Jak moc je žákovská knížka pro tvé rodiče důležitá? Jak moc pro matku? Pro otce? Pro mámu je důležitá.
A pro tátu? Pro toho ani ne.
Oddaluješ někdy kontrolu žákovské knížky rodiči? Nikdy.
Co si myslíš o elektronické žákovské knížce? To je? S tím souhlasím, co je elektro, to je ok.
Počkej, ty opravdu nevíš, že ji máte? To nevím. Ale lepší než nosit papíry – škoda lesů.
90
Co bys na žákovské knížce změnil, kdybys mohl? Aby byla menší a šla dávat do kapsy. Aby byla hezčí a měla víc omluvných listů. Neměly by se psát důtky, to je zbytečný.
To by bylo dobrý, viď? Ale hůř pro mě.
Proč? Protože by nebyly tresty. Tresty musí být tvrdší, tak to musí být.
(rozhovor přerušil příchod učitelky na hodinu)
91
