VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Optimalizace daně z příjmů právnických o s o b v e f i r m ě P a c o v s k é s t ro j í r n y, a . s . Bakalářská práce
Autor: Monika Krupková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na Optimalizaci daně z příjmů právnických osob firmy Pacovské strojírny a.s. Teoretická část řeší důležité pojmy a to zejména odpočty od základu daně. Následuje aplikace těchto pojmů v konkrétní společnosti a také hledání možné optimalizace daně z příjmů.
Klíčová slova Daňová optimalizace, daň z příjmů právnických osob, odpočty od základu daně, slevy na dani.
Annotation Bachelor thesis is focused on the optimization of taxes on corporate income in the company Pacovské strojírny a.s. The theoretical part solving important terms ,especially deductions from the tax base. Following with application of these concepts in a specific company and search optimization potential income tax.
Keywords Tax optimization, tax on corporate income, deductions from the tax base, tax rebates.
Ráda bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Ing. Marii Borské za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům ve společnosti Pacovské strojírny a.s. za poskytnutí jejich interních dat. Velké díky patří také mému příteli a celé mojí rodině, kteří mi byli velkou oporou při tvorbě této práce, ale i v průběhu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2015 ..........................................................
Podpis
Obsah Úvod .............................................................................................................................. 8 1 Teoretická část ............................................................................................................... 9 1.1 Základní pojmy daní ............................................................................................... 9 1.2 Výpočet základu daně ........................................................................................... 12 1.3 Možnosti optimalizace daně z příjmu právnických osob ...................................... 14 1.3.1 Odpisy dlouhodobého majetku ....................................................................... 14 1.3.2 Účetní odpisy .................................................................................................. 14 1.3.3 Daňové odpisy ................................................................................................ 15 1.3.4 Rezervy ........................................................................................................... 15 1.3.5 Odpisy pohledávek ......................................................................................... 16 1.3.6 Odpočty od základu daně ............................................................................... 16 1.3.7 Dary ................................................................................................................ 20 1.3.8 Slevy na dani .................................................................................................. 21 1.4 Postup při výpočtu daně z příjmů právnických osob ............................................ 22 2 Praktická část – Pacovské strojírny, a.s. ...................................................................... 23 2.1 Obecné informace o firmě ..................................................................................... 23 2.2 Výpočet výsledku hospodaření ............................................................................. 25 2.3 Výše nákladů společnosti ...................................................................................... 26 2.4 Výše výnosů společnosti ....................................................................................... 30 2.3 Výpočet základu daně ........................................................................................... 32 2.4 Optimalizace daně z příjmů právnických osob ve firmě Pacovské strojírny, a.s. . 32 2.4.1 Odpisy............................................................................................................. 33 2.4.2 Rezervy ........................................................................................................... 35 2.4.3 Odpisy pohledávek ......................................................................................... 35 2.5 Odpočty od základu daně ve společnosti Pacovské strojírny, a.s. ........................ 35 2.5.1 Daňová ztráta .................................................................................................. 35
2.5.2 Odpočet nákladů na vývoj a výzkum ................................................................. 36 2.5.3 Dary .................................................................................................................... 37 2.6 Slevy na dani ......................................................................................................... 37 2.7 Výpočet daně z příjmů právnických osob Pacovské strojírny, a.s. v roce 2014 ... 39 2.8 Návrh a doporučení ............................................................................................... 41 Závěr ............................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ............................................................................................... 46 Internetové zdroje ........................................................................................................... 47 Ostatní zdroje .................................................................................................................. 47 Seznam tabulek ............................................................................................................... 48 Seznam obrázků .............................................................................................................. 48 Seznam příloh ................................................................................................................. 49
Úvod Téma optimalizace daně z příjmů právnických osob pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala, protože mi tato problematika přijde velice zajímavá a také proto, abych tuto problematiku poznala více do hloubky. Každá organizace by se měla zamýšlet nad tím, jak ještě může optimalizovat svoji daň z příjmů než doposud. Cílem každé organizace je dosahovat maximálního zisku, ale platit co nejnižší daň. Proto mnoho společností využívá možnosti odčitatelných položek od základu daně. Cílem práce je zjistit možnosti firmy, jakým způsobem může snižovat svůj daňový základ a tím i optimalizovat své daňové zatížení. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuji na popis základních pojmů daní. Dále v teoretické části popisuji výpočet výsledku hospodaření a také možné úpravy základu daně. V této části se zaměřuji především na odpočty od základu daně a to na odpočet na odborné vzdělávání, odpočet na vývoj a výzkum a také odečet daňové ztráty z minulých let a odečet darů. V praktické části se zabývám aplikací těchto pojmů v konkrétní společnosti a to ve firmě Pacovské strojírny, a.s., kde jsem vykonávala svoji odbornou praxi v délce 15 týdnů. Praktickou část jsem vypracovávala na základě interních dat, která mi společnost poskytla za rok 2014. V této části nejprve popisuji předmět podnikání společnosti a její organizační strukturu. Poté s pomocí interních dat je vypočítán výsledek hospodaření za rok 2014, který jsem následně upravila o položky zvyšující a snižující výsledek hospodaření. Dále v praktické části popisuji odpočty od základu daně a také jsem zde uvedla fiktivní příklad, který ukazuje, jak by se společnosti změnila daň v případě, kdyby využila odpočet na odborné vzdělávání.
8
1 Teoretická část Teoretická část se bude nejprve zabývat základními pojmy daní. Což je vysvětlení pojmů daň, poplatky, půjčky, daňový subjekt, předmět daně, základ daně a sazba daně. Dále je v teoretické části nastíněn výpočet základu daně. Také v teoretické části je uvedeno, jak je možné daň z příjmů optimalizovat.
1.1 Základní pojmy daní Daně jsou příjmy veřejných rozpočtů a dělí se:
Daně
Poplatky
Půjčky
Daň Jedná se o nenávratnou, povinnou a zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu. Jedná se o platbu neúčelovou a neekvivalentní. Platba daně se opakuje v časových intervalech např. ročně, měsíčně. Daň může být také platbou nepravidelnou a to především např. při převodu nemovitosti. Poplatek Je to příjem veřejného sektoru za služby, které veřejný sektor poskytuje. Např. poplatky za psa, poplatky za odvoz komunálního odpadu, poplatky za vodu. Půjčka Půjčka představuje návratnou, nepovinnou a nepravidelnou platbu do veřejného rozpočtu. Např. úvěrový příjem do veřejného rozpočtu. (Daňové zákony 2014)
9
Daňový subjekt Subjekt daně je fyzická nebo právnická osoba, která je podle zákona o dani z příjmu povinná odvádět nebo daň platit. Podle zákona se daňové subjekty nazývají:
Poplatník daně
Plátce daně
Poplatník daně Je to subjekt daní z příjmu nebo majetkových daní, jehož příjmy podléhají dani. Plátce daně Fyzická nebo právnická osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést správci daně. (Daňové zákony 2014) Základ daně a předmět daně Abychom mohli určit daň, musíme nejprve určit základ daně. Za základ daně chápeme to, co je předmětem zdanění. Pro zjištění základu daně se vždy vychází z výsledku hospodaření. Předmětem daně se rozumí příjmy ze všech činností subjektu.(Kubátová 2009) Příklady některých příjmů, které nejsou předmětem daně:
„příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby
příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona,
příjmy společenství vlastníků jednotek z dotací,
příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě pojistného na veřejné zdravotní pojištění“ (Daňové zákony 2014)
10
Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z příjmu právnických osob může být kalendářní rok, hospodářský rok, účetní období (musí být ovšem delší než 12 po sobě jdoucích měsíců). Sazba daně Sazba daně u daně z příjmu právnických osob v současné době činí 19 %. U investičních, zahraničních investičních a podílových fondů je sazba 5 %. (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014) Členění daní V České republice se daně dělí na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně patří daně z příjmu (daň z příjmu fyzických a daň z příjmu právnických osob), daně majetkové (daň z nemovitých věcí, daň silniční). Mezi daně nepřímé patří daň z přidané hodnoty, spotřební a ekologická daň. Funkce daní Funkce daní jsou:
alokační – alokační funkce je možné chápat jako zvýhodnění potřeb nebo jako znevýhodnění spotřeby (např.:vyšší spotřební daň na cigarety)
redistribuční – tato funkce umožňuje, aby se snížily odchylky v důchodech bohatých oproti chudším lidem
fiskální – tato funkce má na starost opatření finančních prostředků do veřejného rozpočtu, kterými jsou kryty veřejné výdaje
stabilizační – tato funkce pomáhá ekonomice zejména ve výrazných výkyvech a například v období hospodářské krize pomáhá ekonomiku nastartovat
Daňová reforma Daňová reforma se dá definovat jako změna sazby daní v daném státě. Daňová reforma by měla přispět k tomu, aby ekonomika začala fungovat lépe, než tomu bylo doposud. A pokud má země příliš vysoký státní dluh může i pozitivně přispět ke snížení státního dluhu. (Kubátová 2009) 11
1.2 Výpočet základu daně Pro výpočet daně z příjmů se používá výsledek hospodaření daného účetního období, který se dále upraví o položky podle zákona o dani z příjmů. To znamená, pokud se jedná o položky zvyšující základ daně (například: účty daňově neuznatelné – 513, 528, 543, 545, 554, 559, 574), tak se k výsledku hospodaření přičítají. Pokud se jedná o položky, které základ daně snižují, tak se od výsledku hospodaření odečtou. (Illetško,Děrgel 2014) Tabulka 1 : Postup výpočtu základu daně
Výnosy (účtová třída 6) – Náklady (účtová třída 5)
Účetní výsledek hospodaření
± upravující položky podle ZDP (zvyšující položky, snižující položky výsledku hospodaření)
ZÁKLAD DANĚ Zdroj: Vlastní zpracování podle ZDP
12
Položky snižující výsledek hospodaření Od výsledku hospodaření je možné odečíst položky, které výsledek hospodaření snižují, může se především jednat o nákladové položky, které jsou v rozporu se zákonem o dani z příjmů. Níže je uveden soupis nejčastějších daňově neuznatelných nákladů.
Obrázek č. 1 : Daňově neuznatelné náklady Zdroj: www.vachtova.cz
13
Položky zvyšující výsledek hospodaření Jedná se o položky, které výsledek hospodaření zvyšují. Nejčastěji se jedná o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Pokud se jedná o položku zvyšující výsledek hospodaření tak účetní odpisy převyšují daňové odpisy. Dále do zvyšujících položek výsledku hospodaření můžeme například zařadit příjmy týkající se jiného zdanitelného období a také příjmy zdaněné u jiného poplatníka. (Daňové zákony 2014)
1.3 Možnosti optimalizace daně z příjmu právnických osob Každá právnická osoba se snaží o to, aby platila co nejnižší daň, která je v současné době stanovena na 19 %. A zároveň se snaží o to, aby měla co největší zisk ze svého podnikání. Právě daň z příjmů, kterou právnické osoby odvádějí, je odváděna ze zisku společnosti. Proto se právnické osoby snaží svoji daňovou povinnost snižovat. Ke snížení daňové povinnosti mohou právnické osobě pomoci snižující položky podle ZDP a nebo odpočty od základu daně. (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
1.3.1 Odpisy dlouhodobého majetku Při odepisování dlouhodobého majetku právnickou osobu zejména zajímá, o kolik může snížit výsledek hospodaření. Odpisy jsou velmi důležitou položkou při optimalizaci daně ž příjmu. Pro snížení výsledku hospodaření se musí nejprve provést rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Tyto odpisy definuje zákon o dani z příjmů § 28-32. Pokud daňové odpisy převyšují účetní, jedná se o snižující položku podle ZDP. Pokud naopak účetní převyšují daňové odpisy, jedná se o zvyšující položku podle ZDP. (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
1.3.2 Účetní odpisy Účetní odpisy společnosti zobrazují, jak je majetek opotřeben. Dlouhodobý majetek může být opotřeben fyzicky tzn. při častém používání majetku nebo mechanicky tzn. majetek nemusí být viditelně opotřeben, ale vzhledem k tomu, že se stále vyvíjí nové výrobní postupy, tak oproti novému majetku bude výrazně mechanicky opotřeben. Účetní odpisy se odepisují časově nebo výkonově. Účtují se na účty účtové skupiny 55 a k tomu souvztažně na účty účtové skupiny 07 nebo 08. (www.portal.pohoda.cz 2012)
14
1.3.3 Daňové odpisy Daňové odpisy se rozdělují na zrychlené podle § 31 ZDP a rovnoměrné podle § 32 ZDP. Nejprve se majetek musí zařadit do příslušné odpisové skupiny. A také se musí na začátku zvolit, zda se bude odpisovat majetek zrychleně nebo rovnoměrně. (www.portal.pohoda.cz 2012) Vzorec pro výpočet zrychlených odpisů: Odpis v prvním roce = vstupní cena / koeficient z tabulky zrychleného odepisování Odpis v dalších letech = 2*ZC / koeficient – n Vzorec pro výpočet rovnoměrných odpisů: Roční odpis = vstupní cena*sazba z tabulky / 100 (Sedláková 2014) Tabulka 2: Způsoby odepisování dlouhodobého hmotného majetku
Odpisová skupina
Minimální doba odepisování
Příklady majetků
1
3 roky
psací a kancelářské potřeby dvoustopé
osobní
2
5 let
automobily
3
10 let
trezory, klimatizace
4
20 let
budovy ze dřeva a plastů
5
30 let
budovy, silnice, nádrže hotely, administrativní
6
50 let
budovy
Zdroj: Účetní a daňové odpisy. Způsoby odepisování hmotného majetku www.portal.pohoda.cz
1.3.4 Rezervy Právnická osoba si může snížit výsledek hospodaření, pokud vytvoří rezervy. Pokud se ale jedná o rozpuštění rezervy, je již zvyšující položka dle ZDP. Rezervy se řadí do účtové skupiny 45. Rezervy se rozlišují:
zákonné – kde jejich tvorbu upravuje zákon o rezervách (Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů)
15
ostatní – jejich tvorbu neupravuje zákon o rezervách, ale jsou upraveny zákonem o účetnictví a následně právnické osoby je upravují vnitřní směrnicí (Sedláková 2014)
1.3.5 Odpisy pohledávek Pohledávku lze definovat jako právo jedné osoby požadovat dlužnou částku po osobě druhé. Pokud nemůžeme pohledávku po svém dlužníkovi vymoci, je nutné provést odpis pohledávky, která patří do snižujících položek ZDP. Odpisy pohledávek se rozlišují na účetní a daňové. Do výše utvořených opravných položek je možné si uplatnit odpis pohledávky. O opravných položkách pojednává zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. (Sedláková 2014)
1.3.6 Odpočty od základu daně Kromě nákladů na zajištění a udržení příjmů je možné také od základu daně odečíst:
Daňovou ztrátu
Odpočet výdajů na vývoj a výzkum
Odpočet na podporu odborného vzdělávání
Dary
Daňová ztráta Daňovou ztrátou se rozumí záporný výsledek hospodaření, který je již změněný o položky snižující a zvyšující základ daně v § 23 ZDP. Zákon o dani z příjmů umožňuje v některých případech daňovou ztrátu odečíst od základu daně. Od základu daně je tedy možné odečíst daňovou ztrátu, která společnosti vznikla a byla vyměřena v předchozím zdaňovacím období. Tuto ztrátu si právnická osoba může odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích období, které následují po období, kdy tato ztráta vznikla a byla vyměřena. Abychom si nezaměňovali pojmy, daňovou ztrátu je možné nalézt v daňovém přiznání a účetní ztrátu v účetnictví. Od roku 2004 byla možnost odečtu daňové ztráty omezena. Dle § 38na si tuto ztrátu nemohou od základu daně odečíst právnické osoby, které nejsou akciovou společností emitující akcie na majitele, pokud došlo k výrazné změně ve složení společníků
16
společnosti. Rozumí se tím tedy změna společníků, ale i změna jejich podílu, která přesáhla 25 % tzv. podstatná změna. O tento odečet daňové ztráty poplatník ještě přijít nemusí i přesto, že přesáhl změny o 25%, musí však prokázat, že minimálně 80 % všech tržeb bylo zhotoveno v oblasti jeho předmětu podnikání. (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014) Vyšší odpočet daňové ztráty je možné si uplatnit i v dodatečném přiznání, ale musí tento vyšší odpočet souviset se zvýšeným základem daně. Musí však platit, že rozdíl mezi novým zjištěným základem daně snížený o vyšší odpočet daňové ztráty a naposledy vyměřeným základem daně za dané zdaňovací období, který byl snížený již o odpočitatelné položky, se rovná minimálně 2000 Kč. (Daně, účetnictví-vzory a případy 2013) Odpočet výdajů na vývoj a výzkum Subjekty, které vynaloží své náklady na výzkum a vývoj, si mohou tyto své náklady odečíst od základu daně a to až do výše 110 %, ale aby mohly společnosti tento odečet provést, musí splňovat určitá kritéria:
Podle zákona je možné si odečíst pouze náklady, které jsou daňově účinné
Náklady na výzkum a vývoj je třeba evidovat zvlášť od ostatních nákladů
Není možné odečíst náklady, které jsou kryty z veřejných rozpočtů
Pokud vynaložené náklady s vývojem a výzkumem korelují jen z části, je nutno tyto náklady krátit
Nelze odečíst náklady na vedlejší služby a ani za licenční poplatky (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
Pokud se danému subjektu stane, že pro odečet nákladů na výzkum a vývoj nemá dostatečně vysoký základ daně, může si tyto náklady odečíst v dalším zdaňovacím období, ale v tomto období musí dosáhnout dostatečně vysokého základu daně. Tyto náklady si může odečíst v průběhu následujících 3 zdaňovacích období po období, ve kterém tyto náklady vznikly. Od 1. 1. 2015 došlo ke třem zásadním změnám a to:
rozšíření nákupů výsledků od veřejných vysokých škol a nákup výsledků od soukromých a veřejných institucí 17
odpočet nákladů na výzkum a vývoj zvýšen na 110 %
do odpočtu nákladů na výzkum a vývoj je možné odečíst také leasingové splátky na movitý majetek (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
Zákon o dani z příjmu v §2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. uvádí dva typy výzkumu a to:
základní výzkum – jedná se o výzkum, který je zaměřen na získání nových vědomostí, který není prvotně zaměřen na aplikaci v praxi
aplikovaný výzkum – je to výzkum, který se zaměřuje na získání nových znalostí a dovedností, které poslouží pro vznik nových výrobků, projektů nebo služeb
Primárním dokumentem, kterým právnické osoby dokládají nárok na odečet nákladů na výzkum a vývoj je projekt výzkumu a vývoje. Tento dokument musí obsahovat základní informace o právnické osobě, doba trvání projektu, cíl projektu, osoby, které budou projekt řešit a především výše předpokládaných nákladů na projekt. (Daně, účetnictvívzory a případy 2013) Odpočet na podporu odborného vzdělávání Novinkou mezi odčitatelnými položkami je odpočet na podporu odborného vzdělání, který je možný si nově odečíst za rok 2014. Podmínkou pro tento odpočet je, aby se odborné vzdělávání uskutečňovalo u právnické osoby, která má oprávnění umožňovat toto vzdělávání. Jako příklad si můžeme uvést docházení studentů střední strojní školy vykonávat praxi do společnosti strojíren. Odpočet na podporu odborného vzdělávání se rozděluje do dvou částí:
odpočet na majetek sloužící k odbornému vzdělávání
odpočet nákladů na vzdělávání na studenta (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
Odpočet na majetek sloužící k odbornému vzdělávání Tento odpočet lze uplatnit pouze na majetek, který byl pořízen od 1. 1. 2014, a který slouží pro vzdělávání studentů. Pro uplatnění tohoto odpočtu musí být majetek zařazen v odpisových skupinách 1, 2 nebo 3. Odpočet lze použít i na finanční leasing. 18
U nehmotného majetku lze odpočet použít na software s pořizovací cenou vyšší jak 60 000 Kč. Musí se vždy jednat o majetek, kde právnická osoba, která ho chce využít na odborné vzdělávání, je jeho prvním majitelem. Pokud na jakýkoli majetek výše uvedený byla v minulosti poskytnuta dotace, nelze již náklady na tento majetek odečíst od základu daně. Částku, kterou lze od základu daně odečíst je v případě pořízeného majetku koupí nebo pořízeného ve vlastní činnosti:
110 % nákladů na pořízený majetek, ale který je ve 3 po sobě jdoucích letech využíván pro odborné vzdělání studentů alespoň z 50 %
50 % nákladů na pořízený majetek, ale který je ve 3 po sobě jdoucích letech využíván pro odborné vzdělávání studentů alespoň z 30 % až 50 %
U majetku pořízeného finančním leasingem je výše částky, kterou lze odečíst stejná. Aby tento odpočet nebyl zneužíván tak v § 34g odst. 3 ZDP je nastaven maximální možný limit pro odpočet na podporu pořízení majetku. Tento limit se vypočítá jako násobek 5000 Kč a počet vyučovaných hodin, které byli uskutečněny za celé zdaňovací období nebo období, ve kterém se podává daňové přiznání. Počet vyučovaných hodin ve společnosti
se
násobí
počtem
studentů,
kteří
byli
přítomni
na
odborném
vzdělávání.(Účetní a daně: odborný měsíčník 2014) Odpočet nákladů na odborné vzdělávání na studenta Tento odpočet nákladů si mohou odečíst od základu daně, protože s tímto výkonem činností mají spojené i náklady, které si nemohou odečíst. Například pracovník ve společnosti, který vykonává odborné vzdělávání se svěřenými studenty, se danou dobu nemůže věnovat své činnosti, kterou má vykonávat pro svého zaměstnavatele. Tento odpočet nákladů se provede podle tohoto vzorce: 200 Kč × počet hodin uskutečňovaných v období na pracovišti poplatníka v rámci odborného vzdělávání
19
Výpočtem pomocí toho vzorce se bude jednat o vyčíslení výdajů na jednoho studenta, ještě je tedy nutné vynásobit toto číslo celkovým počtem studentů, pro které je vykonáváno odborné vzdělávání. Odpočet je možné uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém náklady vznikly nebo v průběhu následujících 3 zdaňovacích období. (Účetní a daně: odborný měsíčník 2014)
1.3.7 Dary Právnické osoby si náklady vynaložené na poskytnutí darů mohou odečíst pouze ve zdaňovacím období, ve kterém vznikly. Aby si právnické osoby mohly od základu daně odečíst dary dle § 20 odst. 8 ZDP musí se jednat především o dary, které byly poskytnuté:
obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem v České republice,
právnickým osobám zejména na tyto činnosti, financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, ekologie, zdravotnictví, charitu, humanitární pomoc a na tělovýchovné a sportovní činnosti
právnickým osobám, které jsou politickou stranou nebo politickým hnutím
fyzickým osobám s bydlištěm v ČR, které pobírají invalidní důchod nebo nezletilým dětem, které jsou závislé na péči druhých
osobám, které mají bydliště v České republice, Islandu nebo Norsku
Podmínky u právnických osob:
hodnota daru musí činit minimálně 2000 Kč
nejvýše si může právnická osoba od základu daně odečíst 10 % již sníženého základu daně například o náklady na výzkum a vývoj nebo o náklady na odborné vzdělávání studentů
odpočet nákladů na dary si nemohou uplatnit neziskové organizace (Daňové zákony 2014)
20
1.3.8 Slevy na dani Dle §35 ZDP mají fyzické a právnické osoby nárok na slevy na dani a to:
60 000 Kč za zaměstnance s těžkým zdravotním postižením
18 000 Kč za zaměstnance a lehčím zdravotním postižením
Osobou s těžším zdravotním postižením se rozumí osoba, která je zařazena do invalidity 3. stupně. Osobou s lehčím zdravotním postižením se rozumí osoba, která je zařazena do invalidity 1. a 2. stupně. (Daňové zákony 2014) Výpočet těchto slev se vypočte následovně: (Počet odpracovaných dnů*počet pracujících hodin denně – počet hodin, které byl nepřítomen v práci) / (počet odpracovaných dnů*počet pracujících hodin denně) Vypočtený koeficient vynásobíme s částkou podle zdravotního postižení a vyjde nám sleva na dani. (Daně, účetnictví-vzory a případy 2013)
21
1.4 Postup při výpočtu daně z příjmů právnických osob Tabulka 3: Výpočet daně z příjmů právnických osob podle daňového přiznání
Číslo řádku v
Položka
Částka v Kč
přiznání 10
Výsledek hospodaření
70
Položky zvyšující výsledek hospodaření
+
170
Položky snižující výsledek hospodaření
-
200
Základ daně před úpravou
210
Úhrn vyňatých příjmů, které podléhají zdanění v zahraničí
220
Základ daně před snížením o položky dle § 34 a 20
230
Odečet daňové ztráty
242
Odečet nákladů na výzkum a vývoj podle § 34 odst. 4 až 8
250
Základ daně po úpravě dle § 34 a 20
260
Odečet darů podle § 20
270
Základ daně zaokr. na tisíce dolů
280
Sazba daně v %
290
Daň
300 310 320 330 331-335 340
zisk/ztráta
(10+70-170) (200-210) (220-230-242) (250-260)
(270*280/100)
Slevy na dani podle § 35 odst. 1 a § 35a nebo § 35b zákona Daň upravená o položky na řádku 300 Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň uvedenou na ř. 310 Daň po zápočtu na řádku 320
(290-300) (320-330)
Samostatný základ daně a jeho výpočet Celková daň
(330+335)
Zdroj: Vlastní zpracování dle daňového přiznání
22
2 Praktická část – Pacovské strojírny, a.s. V praktické části se nejprve zabývám výpočtem základu daně a následně jeho úpravami. Také v praktické části navrhuji možnost odpočtu nákladů na odborné vzdělávání uvedením vlastního příkladu a následně porovnám obě vypočtené daňové povinnosti. Pro výpočet daňové povinnosti využívám data z roku 2014 a to z důvodu, že rok 2014 je již uzavřený a jsou známy konečné stavy výnosů a nákladů.
2.1 Obecné informace o firmě Datum zápisu:
28. března 1991
Obchodní firma:
Pacovské strojírny, a.s.
Sídlo:
Pacov, Nádražní 697, PSČ 39501
IČO:
158 21 773
Vznik Pacovských strojíren začal již v 19 století. Důvodem založení bylo rozvinutí lihovarnictví na Českomoravské vrchovině. Nejprve se společnost zaměřovala na výrobu zemědělských zařízení a výroby zařízení do pivovarů a téměř po sto letech svoji činnost rozšířila o výrobu chladicích a nerezových zařízení. Společnost byla několik let jediným dodavatelem chladicích zařízení na mléko do zemědělského průmyslu v České republice. Tato strojírenská společnost se v současné době zabývá výrobou zemědělských zařízení a lihovarů a také chladicích a nerezových zařízení. Dále také vyrábí vybavení pro pivovary a minipivovary, zařízení pro chemický a farmaceutický průmysl. Společnost svoji činnost stále rozšiřuje například o výrobu strojů na výrobu cukrovinek, míchače na maso a o výrobu nádrží. Své výrobky vyrábí z nerezových ocelí, které jsou určené pro potravinářský průmysl a mědi. Pacovské strojírny zaujímají také velkou část své výroby na zahraničních trzích. Společnost patří mezi největšího zaměstnavatele ve městě. Zaměstnává téměř 220 zaměstnanců, z toho polovinu tvoří výrobní dělníci. (www.pacovske.cz) Předmět činnosti
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny 23
Výroba chladících a nerezových zařízení
Výroba vybavení pro pivovary a minipivovary, zařízení pro chemický a farmaceutický průmysl
Obráběčství
Zámečnictví
Nástrojařství
Výroba zemědělských zařízení (www.pacovske.cz)
Organizační struktura Pacovské strojírny, a.s. Nejvyšším orgánem společnosti je představenstvo, které řídí činnosti společnosti. Předsedou představenstva je Ing. Tomáš Plachý, MBA, místopředsedou je Mgr. Martin Hájek a třetím členem je Ing. Jan Mengler, Csc. Kontrolním orgánem společnosti, který je oprávněn nahlížet do všech dokladů a záznamů společnosti je dozorčí rada. Členem dozorčí rady je JUDr. Ing. Jan Zrzavecký, Ph.D. (www.pacovske.cz)
Dozorčí rada
Představenstvo
Generální ředitel Ing. Ludvík Ješátko
Finanční ředitelka
Výrobní ředitel
Technický ředitel
Obchodní ředitel
Marie Filsaková
Marek Plášil
Ing. Josef Kalivoda
Ing. Radek Kadlec
Obrázek 2: Vnitřní organizační struktura Zdroj: Vlastní tvorba dle www.pacovske.cz
24
2.2 Výpočet výsledku hospodaření Tabulka 4: Výše nákladů a výnosů v roce 2014
Náklady a Výnosy celkem
Kč
Náklady
490 910 596,25
Výnosy
512 598 061,24
Výsledek hospodaření před zdaněním 21 687 464,99 Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů Pacovských strojíren, a.s.
Pokud společnost sestavuje základ daně, tak se nejprve výsledek hospodaření musí upravit o položky zvyšující a snižující výsledek hospodaření. Položky zvyšující výsledek hospodaření Společnost Pacovské strojírny vede své položky, které zvyšují výsledek hospodaření na analytických účtech. Společnost hned na začátku účetního období musí prověřit, zda jsou náklady daňově uznatelné nebo daňově neuznatelné. V následující tabulce jsou zaznamenány položky daňově neuznatelných nákladů, které zvyšují výsledek hospodaření v roce 2014 Pacovských strojíren. Tabulka 5: Daňově neuznatelné náklady společnosti Pacovské strojírny, a.s.
Daňově neuznatelné náklady
Částka v Kč
513 – Náklady na reprezentaci
248 109,61
543.901 – Dary
10 000,-
549.902 – Manka a škody – likvidace materiálu
488 699,19
554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv
794 600,-
559.901 – Tvorba a zúčtování účetních opr. položek 844 977,96 Celkem daňově neuznatelné náklady
2 386 386,76
Zdroj: Vlastní tvorba dle údajů Pacovských strojíren, a.s.
25
Náklady na reprezentaci společnost rozděluje na náklady na reprezentaci generálního ředitele, výrobního ředitele, obchodního ředitele, ekonomického ředitele a na technický úsek. Dále zvlášť eviduje náklady na reprezentaci zahraničních návštěv, výstavy a veletrhy. Dary společnost rozděluje na dary nepodléhající dani a dary podléhající dani. Účet 559 společnost rozděluje na tvorbu a zúčtování opravných položek v pracovní činnosti, v roce 2014 byl však konečný zůstatek 0 a dále tento účet rozděluje na tvorbu a zúčtování účetních opravných položek. Položky snižující výsledek hospodaření Mezi významnou položku snižující výsledek hospodaření patří rozdíl účetních a daňových odpisů, kde daňové převyšují účetní odpisy. Účetní odpisy v roce 2014 činily 5 062 107 Kč a daňové odpisy 6 486 480 Kč rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy činí tedy 1 424 373 Kč. Společnost se řídí odpisováním majetku podle své organizační směrnice. Aby mohla společnost snížit základ daně pomocí odpisů, je nutné nejprve provést rozdíl účetních a daňových odpisů. Pokud se stane, že daňové odpisy převyšují účetní, jako je tomu v tomto případě, bude se jednat o snižující položku výsledku hospodaření, pokud nastane opačná situace, bude se jednat o položku zvyšující výsledek hospodaření.
2.3 Výše nákladů společnosti Účet 501 – na tomto účtu společnost eviduje spotřebu pohonných hmot, spotřebu úklidových a čistících pomůcek, ochranných pomůcek, spotřebu potravin, spotřebu režijního materiálu a výrobního materiálu. Dále na tomto účtu společnost eviduje spotřebu materiálu s použitelností do 40 000 Kč. Společnost tento účet podrobně rozděluje na analytické účty (např. 501.306 spotřeba brusiva, 501.513 spotřeba pohonných hmot, 501.538 spotřeba materiálu na zmetky atd.) Konečný stav účtu 501 k 31. 12. 2014 činil 156 272 102,11 Kč Na účtu 502 společnost eviduje především spotřebu elektrické energie, spotřebu plynu, spotřebu vody. Tento účet společnost také rozděluje na analytické účty a to 502.301 Spotřeba elektrické energie, 502.302 Spotřeba plynu, 502.303 Spotřeba vody, 502.304 Spotřeba ostatní energie. Konečný stav účtu k 31. 12. 2014 činil 5 892 622,11 Kč 26
Na účtu 504 společnost účtuje o prodaných zásobách zboží. Společnost tento účet rozděluje analyticky a to na 504.632 Prodané zboží, 504.633 Prodané zboží v podnikové prodejně. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 4 752 112,19 Kč Společnost na účtu 511 eviduje opravy a udržování ve společnosti. Je třeba si předem uvědomit, zda se jedná o opravu majetku či se jedná o technické zhodnocení. Opravou majetku můžeme chápat jako odstranění dočasné závady na majetku. Kdežto technickým zhodnocením (§ 33 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů) se rozumí například: přístavba, nástavba, rekonstrukce, modernizace, stavební úpravy. Společnost tento účet rozděluje na analytické účty a to například 511.301 Opravy a udržování, 511.302 Generální opravy, 511.341 Opravy výpočetní techniky atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 1 855 600,83 Kč Na účtu 512 se evidují náklady na tuzemské a zahraniční cesty. Jedná se především o náklady na ubytování, náklady na cestovné dopravními prostředky, stravné a také na tento účet patří náklady na parkovné. Společnost tento účet rozděluje na analytické účty, jedná se například o účty: 512.102 Cestovné zahraniční přímé, 512.301 Cestovné tuzemské, 512.500 Cestovné generálního ředitele. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 1 405 512,34 Kč Společnost na účtu 513 společnost eviduje náklady na reprezentaci. Jedná se především o náklady na reklamy, pohoštění, dary, občerstvení. Tento účet společnost analyticky rozděluje a to například na 513.901 Náklady na reprezentaci – Generální ředitel, 513.902 Náklady na reprezentaci výrobní ředitel, 513.906 Náklady na reprezentaci zahraniční návštěvy atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 248 109,61 Kč Na účtu 518 společnost eviduje náklady na služby. Společnost na tento účet účtuje především náklady na nájemném, leasingu, stočné, internet. Analytické účty tohoto účtu jsou například 518.303 Služby stočné, 518.319 Služby internetu, 518.341 Služby výpočetní techniky atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 52 377 890,38 Kč
27
Účet 521 – na tomto účtu společnost eviduje mzdové náklady. Jsou to náklady na hrubé mzdy zaměstnancům, dále se jedná o odměny a prémie. Příklad analytických účtů k účtu 521: 521.100 Mzdy přímé, 521.501 Mzdy režijní, 521.502 Mzdy – odměny a prémie atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 61 781 210 Kč. Na účtu 523 společnost eviduje odměny společníkům a členům družstva ze závislé činnosti. Analytické účty účtu 523 jsou: 523.501 Odměny členům orgánům společnosti, 523.901 Odměny členům orgánům společnosti. Konečný stav k 31.12 činil 1 440 000 Kč. Společnost na účtu 524 vede náklady na zákonné sociální pojištění. Analytické účty příklad: 524.100 Zákonné sociální pojištění – přímé, 524.102 Zákonné zdravotní pojištění – přímé, 524.501 Zákonné sociální pojištění – režijní atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 21 476 979 Kč. Na účtu 527 společnost eviduje zákonné sociální náklady. Ve společnosti se jedná o náklady na příspěvky na závodní stravování. Konečný stav k 31. 12 2014 činil 1 357 741 Kč. Na účtu 531, 532, 538, 541 se evidují náklady na daň silniční, daň z nemovitosti a ostatní daně a poplatky a zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Konečný stav k 31. 12. 2014 na těchto třech účtech činil 567 548,17 Kč. Společnost na účtu 542 vede náklady na prodaný materiál. Jedná se především o náklady na vyskladněný nepotřebný prodaný materiál. Společnost k tomuto účtu eviduje dva analytické účty a to 542.611 Prodaný materiál – odpad, 542.612 Prodaný materiál ostatní. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 5 713 924, 83 Kč. Na účtu 543 společnost evidovala náklady na dary. Jedná se o dary Gymnázium Pacov, Dětský domov Senožaty a příspěvek na firemní ples. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 10 000 Kč. 28
Účet 546 – na tomto účtu společnost účtuje o odpisech pohledávek. Jedná se především o pohledávky, které jsou nedobytné, proto je nutné je odepsat. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 17 153 751,61 Kč. Na účtu 548 společnost eviduje ostatní provozní náklady. Ve společnosti se jedná například o náklady na jubilea 50 let, odchod do důchodu atd. Společnost tento účet rozděluje na analytické účty, jsou to například tyto účty: 548.301 Ostatní provozní náklady, 548.904 Regresní náhrady státu, 548.905 Jubilea 50 let a odchod do důchodu. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 2 528 741,66 Kč. Společnost na účtu 549 eviduje manka a škody z provozní činnosti. Jedná se především o škody na dlouhodobém majetku, manka nad normu přirozených úbytků, manka nakoupených zásob, škody, které jsou způsobeny živelnou pohromou. Společnost k účtu eviduje i analytické účty jde o účty 549.901 Manka a škody na hmotném investičním majetku a zásob nad normu, 549.902 Manka a škody – likvidace materiálu, 549.903 Manka a škody. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 488699,19 Kč. Na účtu 551 společnost účtuje o odpisech dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Jedná se o peněžní vyjádření opotřebení majetku. Analytické účty jsou: 551.501 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a 551.502 Odpisy dlouhodobého majetku hmotného a nehmotného. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 5 062 107 Kč. Společnost na účtu 554, 557 eviduje tvorbu a zúčtování ostatních rezerv, zúčtování oprávky k opravným položkám k nabytému majetku. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na těchto dvou účtech 4 840 076 Kč. Na účtu 558 a 559 společnost eviduje tvorbu a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti a tvorbu a zúčtování opravných položek v provozní činnosti. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na obou účtech -795 047,35 Kč. Na účtu 562 společnost eviduje náklady na úroky. Jedná se především o náklady na úroky vůči bankám, dodavatelům. Společnost tento účet rozděluje na analytické účty,
29
jsou to například tyto účty 562.501 Úroky z faktoringu, 562.502 Úroky z provozních úvěrů GE, 562.507 Úroky z kontokorentního úvěru. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 682 172 Kč. Společnost na účtu 563 eviduje náklady spojené s kursovými ztrátami. Jedná se o kursové rozdíly, které jsou v cizí měně. Společnost tento účet vede podrobně na analytických účtech. Například 563.501 Kursové ztráty, 563.502 Kursové ztráty PST. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 4 302 161,68 Kč Na účtu 568 společnost eviduje ostatní finanční náklady. Jedná se především o poplatky bance za vedení účtu, poplatky za správu úvěru. Společnost tento účet vede analyticky. Příklad analytických účtů 568.343 OFN – ostatní, 568.501 OFN – pojistné vozidel, 568.502 OFN - pojistné ostatní. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 1 834 526,11 Kč. Účet 592 a 595 – na těchto účtech se evidují náklady na daň z příjmu z běžné činnosti a dodatečné odvody daně z příjmu. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na účtu 592 151 223,89 Kč. Společnost na účtu 599 eviduje vnitropodnikové náklady přímé. Jedná se o vnitropodnikové náklady na spotřebu energie, na vlastní přepravné, na výrobní režii, na osobní režii, na osobní dopravu generálního ředitele, na opravy a údržbu. Společnost k účtu 599 vede i analytické účty jsou to například účty 599.411 VN – Spotřeba energie, 599.420 VN – výrobní režie, 599.480 VN – Správní režie, 599.461 VN – osobní doprava atd. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 140 444 580,19 Kč
2.4 Výše výnosů společnosti Společnost na účtu 601, 602 a 604 eviduje tržby za výrobky tržby za služby a tržby za zboží. Společnost k těmto účtům vede analytické účty, které jsou například 601.130 Tržby za výrobky – údržba, 601.121 Tržby za vlastní výrobky – tuzemský prodej, 601.122 Tržby za vlastní výrobky – zahraniční prodej. Dále je to například 602.100 Tržby z prodeje služeb obchod, 602.121 Tržby z prodeje služeb obrábění. 30
Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na těchto třech účtech 300 941 291,3 Kč. Na účtu 611, 612, 613 společnost eviduje výnosy ze změny stavy výrobků, změny stavu polotovarů, změny stavu výrobků. Na těchto účtech společnost eviduje úbytky zásob polotovarů, výrobků a nedokončené výroby. Příklady analytických účtů ve společnosti jsou 611.000 Změna stavu nedokončené výroby, 611.001 Změna stavu nedokončené výroby – materiál, 612/000 Změna stavu polotovarů vlastní výroby, 613.000 Změna stavu výrobků. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 34 147 761,15 Kč. Účet 621 – na tomto účtu společnost eviduje výnosy za aktivaci materiálu a zboží. Jedná se o materiál a zboží, který si společnost sama vyrobila. Společnost k tomuto účtu eviduje i analytickou evidenci. Jedná se o účty 621.028 Aktivace materiálu a zboží, 621.112 Aktivace materiálu v používání, 621.114 Aktivace odpadu. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 6 928 041,97 Kč. Společnost na účtu 622 a 624 eviduje výnosy za aktivaci vnitropodnikových služeb a aktivaci dlouhodobého hmotného majetku. Jedná se o služby, které si společnost provede sama například vlastní přeprava. Aktivací dlouhodobého majetku se rozumí vlastní výroba dlouhodobého majetku. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na obou účtech 2 748 645,57 Kč. Na účtu 641 a 642 společnost eviduje výnosy za tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a tržby z prodeje materiálu. Na účtu 641 společnost zachycuje tržby z prodeje DHM a DNM a to buď odepisovaného a neodepisovaného. Také na tento účet může společnost účtovat tržby dosud nezařazeného majetku. Příklady analytických účtů ve společnosti 641.028 Tržby z prodeje drobného investičního majetku, 641.042 Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil na obou účtech 6 651 338,06 Kč. Na účtu 646 společnost eviduje výnosy z odepsaných pohledávek. Na nákladovém účtu 546 se sledují odpisy dosud nezaplacených pohledávek a na účtu 646 společnost sleduje tržbu z prodeje této pohledávky. Při porovnání účtu 546 a 646 zjistíme výsledek při postoupení pohledávky.
31
Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 14 660 713,53 Kč. Účet 648 – na tomto účtu se evidují ostatní provozní výnosy. Na tomto účtu společnost účtuje o výnosech z jazykových kurzů, přebytky materiálu nad normu, náhrady od pojišťovny, příspěvek na závodní stravování z fondu. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 4 622 325,55 Kč. Společnost na účtu 662 účtuje o výnosech z úroků. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 4817,54 Na účtech 663, 668 a 699 společnost účtuje o kurzových ziscích o ostatních finančních výnosech a účet 699 je převodový účet vnitropodnikových výnosů. Kurzové rozdíly v důsledku měnícího se kurzu. Na účtu 668 společnost účtuje o výnosech za směnu peněz nebo práce s cennými papíry a také zprostředkování finančních činností. Konečný stav k 31. 12. 2014 činil 1 680 899,33 Kč.
2.3 Výpočet základu daně Tabulka 6: Výpočet základu daně v roce 2014
Název
Částka zaokrouhlená na celé Kč
Výsledek hospodaření
21 687 465,-
Položky zvyšující výsledek hospodaření
2 386 387,-
Položky snižující výsledek hospodaření
1 424 373,-
Základ daně
22 649 479,-
Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů Pacovských strojíren, a.s
2.4 Optimalizace daně z příjmů právnických osob ve firmě Pacovské strojírny, a.s. Jako mnoho jiných firem tak i Pacovské strojírny se snaží o to, aby jejich daň byla co nejnižší a naopak zisk co nejvyšší. Tato firma již několik let využívá možnost odpočtu nákladů na vývoj a výzkum. Dále zaměstnává osoby s lehčím zdravotním postižením, 32
což jí umožňuje uplatnit na ně slevu na dani. Dále si může snížit výsledek hospodaření o rozdíl odpisů. Tyto všechny položky, které společnosti mohou snížit daň, budou dále podrobně popsány.
2.4.1 Odpisy Tato společnost si sestavuje odpisový plán, který využívá jako podklad k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho odpisování. V tomto odpisovém plánu si sama určuje postupy odpisování majetku. Na základě těchto odpisových plánů se odpisuje dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek nepřímo prostřednictvím účetních odpisů. Dlouhodobý nehmotný majetek musí být odepsaný do 5 let od jeho pořízení. Goodwill společnost odepisuje rovnoměrně 60 měsíců. Účetní odpisy Účetní odpisy ve společnosti upravuje odpisový plán. Odpisový plán se sestavuje na základě pořizovací ceny a předpokládané životnosti majetku. Značnou část odpisového plánu ve společnosti tvoří metody, sazby a doba odpisování. Sazby účetních odpisů se sestavují dle času a doby upotřebitelnosti. Předpokládaná životnost v odpisovém plánu ve společnosti je následující:
Budovy, stavby, haly
do 45 let
Stroje, přístroje, zařízení
4-12 let
Dopravní prostředky
4-8 let
Inventář
6-8 let
Jiný hmotný majetek
1-4 roků
Dlouhodobý nehmotný
4 roky
Společnost začíná odpisovat majetek v měsíci, kdy byl zařazen do užívání a doba odpisování končí vyřazením majetku nebo pokud byl zcela odepsán. Společnost pro výpočet účetních odpisů používá metodu časových odpisů lineárních (v každém účetním období se odpisuje rovnoměrně stejná neměnná částka). Účetní odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Účetní odpisy v minulém roce činily 5 062 107 Kč.
33
Daňové odpisy Odpisováním podle daňových odpisů se rozumí zahrnování odpisů z dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, který je evidován ve společnosti, do nákladů. Společnost u dlouhodobého hmotného majetku, který byl uveden do užívání po 1. 1. 1993, používá metodu zrychlených odpisů. Majetek, který byl do užívání uveden do 31. 12. 1992, se odepisuje metodou rovnoměrných odpisů. Společnost Goodwill odepisuje po dobu 60 měsíců. Dlouhodobý nehmotný majetek, který byl pořízen do roku 2001, se odepisuje metodou zrychlených odpisů. Dlouhodobý nehmotný majetek, který byl pořízen v roce 2002 je na základě ZDP odepisován metodou účetní odpis = daňový odpis. Tabulka 7: Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku
1. odpisová skupina
259 450 Kč
2. odpisová skupina
2 723 220 Kč
3. odpisová skupina
347 008 Kč
4. odpisová skupina
72 500 Kč
5. odpisová skupina
2 304 734
6. odpisová skupina
276 256 Kč
Odpisy nehmotného majetku podle §32 a ZDP
503 312 Kč
Celkem
6 486 480 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů Pacovských strojíren, a.s.
Vyřazování dlouhodobého majetku Společnost dlouhodobý majetek vyřazuje zejména prodejem, likvidací, bezúplatným převodem (darováním), vkladem dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti či družstva, převodem na základě právních předpisů nebo v důsledku škody nebo manka.
34
2.4.2 Rezervy Společnost v roce 2014 netvořila žádné rezervy. Pokud by společnost rezervy tvořila, mohla by si o tyto náklady snížit výsledek hospodaření. Musela by však splňovat podmínky pro tvorbu rezerv. V roce 2009 došlo k významné změně zákona č. 563/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu při tvorbě rezervy na opravu hmotného majetku. Došlo k důležité změně a to k nové podmínce daňové uznatelnosti nákladů na tvorbu rezerv. Společnost musí ukládat své peněžní prostředky na uplatnění rezervy na speciální bankovní účet. Náklady, které vzniknou s vytvořením rezervy, mohou snížit výsledek hospodaření, pouze když peněžní prostředky budou shodné s výší vytvořené rezervy a také pokud budou uloženy na zvláštním účtu.
2.4.3 Odpisy pohledávek Celkem odpisy pohledávek nezahrnovaných do základu daně
847 280,5 Kč
Celkem odpisy pohledávek zahrnovaných do základu daně
1 645 757,58 Kč
Celkem odpisy pohledávek v roce 2014 činily
2 493 038,08 Kč
Společnost pohledávky rozděluje na daňové a nedaňové. U daňových odpisů pohledávek se jedná zejména o ty, které byly postoupeny a u kterých soud zrušil vymáhání těchto pohledávek z důvodu nedostatku majetku daného dlužníka.
2.5 Odpočty od základu daně ve společnosti Pacovské strojírny, a.s. Z odpočtů od základu daně společnost již několik let využívá odpočet nákladů na vývoj a výzkum a také každoročně poskytuje dary, které si může odečíst od základu daně.
2.5.1 Daňová ztráta Ve společnosti je dlouhou dobu dosahováno zisku, což znamená, že společnost si neuplatňuje odečet daňové ztráty od základu daně. V roce 2013 společnost vykázala výsledek hospodaření před zdaněním ve výši 10 245 000 Kč.
35
2.5.2 Odpočet nákladů na vývoj a výzkum Společnost již dlouhodobě uplatňuje možnost odpočtu od základu daně nákladů na vývoj a výzkum. V roce 2014 odpočet na vývoj a výzkum činil 12 030 300 Kč. Pro uplatnění nákladů na vývoj a výzkum se společnost řídí pokynem Ministerstva financí ČR D-288. Pokyn Ministerstva financí ČR D-288 říká, že pokud si společnost chce uplatnit odpočet nákladů na vědu a výzkum, musí její projekt obsahovat základní informace o poplatníkovi především sídlo a identifikační číslo. Dále by projekt měl obsahovat, jakého cíle chce společnost v projektu dosáhnout, jak dlouho bude projekt trvat včetně data zahájení projektu, předpokládané výdaje na tento projekt. Činnosti, které společnost provádí a které jdou zahrnout do odpočtu nákladů na vývoj a výzkum:
Experimentální a teoretické práce, které jsou uskutečňovány se záměrem získat vědomosti o základech a podstatě pozorovaných jevů, objasnění možných příčin a dopadů
Využívání nových technologií, postupů, systémů a také výroba nových produktů a zařízení
Projekční a konstrukční práce a jejich výpočty a možné postupy, které by dospěli ke zlepšení výrobků a výrobních procesů
Patentové a licenční práce, sběr dat a následné zpracování
Mezi činnosti, které nelze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje a následně si uplatnit odpočet nákladů od základu daně patří zejména:
Vzdělávání a výcvik pracovníků na středních a vyšších školách a také univerzitách
Činnosti, které jsou podobné vědeckotechnické činnosti a mezi ně patří například shromažďování, kódování, klasifikace, rozšiřování, překládání, analyzování,
vyhodnocování,
které
je
prováděno
pracovníky
pro
vědeckotechnickou činnost
Administrativní činnosti, které souvisí s patentovou a licenční činností
Vývoj softwaru a údržba počítačů
36
Jako každá společnost, která si uplatňuje odpočet na vědu a výzkum tak i Pacovské strojírny musí náklady spojené s vědou a výzkumem evidovat zvlášť od ostatních nákladů. Do celkových nákladů, které si společnost odečte od základu daně, se zahrnují i výdaje spojené se mzdami, odměnami a povinném pojistném zaměstnanců, kteří se na daném vývoji podílejí. Do těchto výdajů se zahrnují i provozní náklady, jako je elektrická energie, vodné, plyn apod.
2.5.3 Dary Společnost aktivně každý rok přispívá peněžními dary Dětskému domovu Senožaty a Gymnázium Pacov. V roce 2014 společnost poskytla dary v celkové výši 10 000 Kč a to 5000 Kč Dětskému domovu v Senožatech, 2 000 Kč Gymnázium Pacov a 3 000 Kč na firemní ples konkrétně na tombolu. Všechny tyto dary jsou účtovány do nákladů na účet 543. Tyto dary jsou součástí položek zvyšující výsledek hospodaření. Společnost si může o tyto náklady na dary snížit základ daně, ale až poté co je odečtena případná ztráta nebo odpočet na vývoj a výzkum nebo odpočet na odborné vzdělávání. Společnost si může uplatnit odpočet nákladů na dary a to v maximální výši 10 % z upraveného základu daně.
2.6 Slevy na dani Společnosti, které zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců v pracovním poměru, musejí podle § 81 odst. 1 zákona zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v počtu 4 % z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, který se vypočítá podle § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Společnosti Pacovské strojírny, a.s. podle výpočtu vyšel průměrný přepočtený počet zaměstnanců 218,24 osob, z toho by měli 4 % tvořit zdravotně postižení což je 8,73 osob. Společnost v roce 2014 zaměstnávala pouze 5 osob s lehčím zdravotním postižením a zbývající počet dorovnala tím, že odebírala produkty a služby od společností, které zaměstnávají zdravotně postižené. Společnost v roce 2014 tedy zaměstnávala 5 osob s lehčím zdravotním postižením, což znamená, že tyto osoby jsou zařazeny do invalidity 1. a 2. stupně. Společnost 3 osoby zaměstnávala na osmihodinový pracovní úvazek a 2 osoby na čtyřhodinový pracovní úvazek. Tyto 2 osoby ukončili k 31. 10. 2014 pracovní poměr. Společnost si může uplatnit slevu 18 000 37
Kč za osobu, protože zaměstnává osoby s lehčím zdravotním postižením. Nejprve, ale se musí provést přepočet: Rok 2014 měl 251 pracovních dnů, což představuje pro osmihodinovou pracovní dobu 2008 hodin. (Počet odpracovaných dnů*počet pracujících hodin denně – počet hodin, které byl nepřítomen v práci) / (počet odpracovaných dnů*počet pracujících hodin denně) Vypočtený koeficient vynásobíme s částkou podle zdravotního postižení a vyjde nám sleva na dani. Osoby s osmihodinovým pracovním úvazkem: Osoba X pracovala u zaměstnavatele celý rok, ale z osobních důvodů neodpracovala 15 dnů bez náhrady mzdy. Což znamená, že odpracovala 1888 hodin. (251 × 8) – 120 / (251 × 8) = 1888 hodin / 2008 hodin = 0,94 0,94 × 18 000 Kč = 16 920 Kč Osoba Y pracovala u zaměstnavatele také celý rok a odpracovala celých 2008 hodin. (251 × 8) / (251 × 8) = 1 1 × 18 000 Kč = 18 000 Kč Osoba Z pracovala u zaměstnavatele také celý rok, ale z 251 dnů nebyla přítomna 21 dní. To znamená, že odpracovala 1840 hodin. (251 × 8) – 168 / (251 × 8) = 1840 / 2008 = 0,92 0,92 × 18 000 Kč = 16 560 Kč Osoby s čtyřhodinovým pracovním úvazkem: Osoba A pracovala celkem 210 dnů a z toho nebyla 5 dnů v práci přítomna. (210 × 4) – 20 / (251 × 4) = 820 / 1004 = 0,82 0,82 × 18 000 Kč = 14 760 Kč Osoba B pracovala celkem 210 dnů a z toho nebyla 8 dnů v práci přítomna. 38
(210 × 4) – 32 / (251 × 4) = 808 / 1004 = 0,81 0,81 × 18 000 Kč = 14 580 Kč Celkem slevy za zdravotně postižené činí 80 820 Kč.
2.7 Výpočet daně z příjmů právnických osob Pacovské strojírny, a.s. v roce 2014 Při výpočtu daňové povinnosti musí společnost nejprve upravit výsledek hospodaření. Při této úpravě společnosti může vzniknout základ daně anebo daňová ztráta. Pokud společnosti vyjde základ daně, je možné ho snížit o odpočty nákladů od základu daně. Jedná se o odpočet nákladů na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání, náklady na daňovou ztrátu a také dary. Společnost v roce 2014 dosáhla výsledku hospodaření ve výši 21 687 464,99. Tento výsledek hospodaření byl upraven o položky zvyšující výsledek hospodaření ve výši 2 386 386,76 a o položky snižující výsledek hospodaření ve výši 1 424 373. Vznikl základ daně ve výši 22 649 479 Kč. Tento základ daně byl dále snížen o odpočet nákladů na vývoj a výzkum ve výši 12 030 300 Kč a také o odečet darů ve výši 10 000 Kč. Vznikl tedy základ daně pro výpočet daně z příjmu 10 609 000 Kč. Společnosti byla vypočtena daňová povinnost 2 015 744,01 Kč. Vypočtená daň byla dále snížena o slevy na dani na zaměstnance s lehčím zdravotním postižením 80 820 Kč. Vznikla tedy daňová povinnost ve výši 1 934 924,01 Kč.
39
Tabulka 8: Výpočet daňové povinnosti společnosti Pacovské strojírny, a.s. v roce 2014
Číslo řádku
Položka
Částka v Kč
v přiznání 10
Výsledek hospodaření
21 687 465
70
Položky zvyšující výsledek hospodaření
2 386 387
170
Položky snižující výsledek hospodaření
1 424 373
200
Základ daně před úpravou
22 649 479
210
Úhrn vyňatých příjmů, které podléhají zdanění v zahraničí
0
220
Základ daně před snížením o položky dle § 34 a 20
230
Odečet daňové ztráty
242
Odečet nákladů na výzkum a vývoj
12 030 300
250
Základ daně po úpravě dle § 34 a 20
10 619 179
260
Odečet darů podle § 20
270
Základ daně zaokr. na tisíce dolů
280
Sazba daně v %
290
Daň
300 310 320 330 331-335 340
Slevy na dani podle § 35 odst. 1 a § 35a nebo § 35b zákona Daň upravená o položky na řádku 300 Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň uvedenou na ř. 310 Daň po zápočtu na řádku 320 Samostatný základ daně a jeho výpočet Celková daň
22 649 479 0
10 000 10 609 000 19 2 015 710 80 820 1 934 890 0 1 934 890 0 1 934 890
Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů poskytnutých ze společnosti Pacovské strojírny, a.s.
Zálohy na daň z příjmu jsou povinni platit právnické osoby, kterým daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 40 % poslední daňové povinnosti. Právnické osoby, kterým daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti.
40
2.8 Návrh a doporučení Od roku 2015 je možné si nově odečíst od základu daně náklady na odborné vzdělávání. Společnost tuto možnost v roce 2014 nevyužívala, proto se pokusím vypočítat daňovou povinnost s tímto odpočtem. Níže uvádím fiktivní příklad, jak by společnost mohla svoji daň vypočtenou za rok 2014 ještě optimalizovat. V příkladu je obsaženo odpočet na podporu pořízení majetku pro odborné vzdělávání, ale také odpočet na podporu výdajů vynaložených na studenty. Společnost Pacovské strojírny v roce 2014 prováděla celkem 138 hodin odborného vzdělávání. Z toho u 125 hodin byli přítomni 4 žáci a u zbylých 13 hodin 3 žáci. V tomto roce také společnost pořídila dva stroje. První stroj byl pořízen ve vstupní ceně 785 000 Kč a druhý stroj ve vstupní ceně 592 000 Kč, oba tyto stroje společnost využívala pro odborné vzdělávání studentů. První stroj společnost využívala pro odborné vzdělávání z 52 % a druhý stroj z 35 % doby jejich užívání.(Účetní a daně: odborný měsíčník 2014) Výše odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání: U prvního stroje lze uplatnit odpočet ve výši 110 % vstupní ceny, protože tento stroj byl pro odborné vzdělávání využit z více jak 50 %. U druhého stroje lze uplatnit odpočet ve výši 50 %, protože společnost tento stroj využívala pro odborné vzdělávání v rozmezí 30 % až 50 %. Výpočet: 110 % × 785 000 Kč + 50 % × 592 000 Kč = 1 159 500 Kč Musí být provedena kontrola maximálního limitu odpočtu na podporu pořízení majetku: (125 × 4 + 13 × 3) × 5000 Kč = 2 695 000 Kč Zde můžeme vidět, že limit překročen nebyl. Odpočet na podporu pořízení majetku pro odborné vzdělávání tedy činí: 1 159 500 Kč Výše odečtu na odpočet na podporu výdajů vynaložených na studenta: (125 × 4 + 13 × 3) × 200 Kč = 107 800 Kč Celková výše možného odpočtu na podporu odborného vzdělávání za rok 2014 by činila 1 267 300 Kč.
41
Tabulka 9: Výpočet daně z příjmu s využitím odpočtu nákladů na odborné vzdělávání
Číslo řádku
Položka
Částka v Kč
v přiznání 10
Výsledek hospodaření
21 687 465
70
Položky zvyšující výsledek hospodaření
2 386 387
170
Položky snižující výsledek hospodaření
1 424 373
200
Základ daně před úpravou
22 649 479
210
220
Úhrn vyňatých příjmů, které podléhají zdanění v zahraničí Základ daně před snížením o položky dle § 34 a 20
0
22 649 479
230
Odečet daňové ztráty
242
Odečet nákladů na výzkum a vývoj
12 030 300
243
Odečet nákladů na odborné vzdělávání
1 267 300
250
Základ daně po úpravě dle § 34 a 20
9 351 879
260
Odečet darů podle § 20
270
Základ daně zaokr. na tisíce dolů
280
Sazba daně v %
290
Daň
300 310 320 330 331-335 340
0
10 000 9 341 000 19 1 774 790
Slevy na dani podle § 35 odst. 1 a § 35a nebo § 35b zákona Daň upravená o položky na řádku 300 Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň uvedenou na ř. 310 Daň po zápočtu na řádku 320 Samostatný základ daně a jeho výpočet Celková daň
80 820 1 693 970 0 1 693 970 0 1 693 970
Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů společnosti Pacovské strojírny, a.s. a mého uvedeného příkladu. Viz příloha E – vypracované daňové přiznání
Z předchozích výpočtů jsme zjistili, že základ daně za rok 2014 činí 22 649 479 Kč. Pokud od tohoto základu daně odečteme náklady na vědu a výzkum ve výši 12 030 300 Kč a dále z výše demonstrovaného příkladu odpočet na odborné vzdělávání ve výši 42
1 267 300 Kč dostaneme základ daně ve výši 9 351 879 Kč. Po odečtení darů základ daně činí 9 341 000. Celková daň upravená o položky podle § 35 odst. 1 a § 35a nebo § 35b zákona je 1 693 970 Kč. To znamená, že rozdíl oproti výše daně, kterou za rok 2014 odvede společnost a mého návrhu, činí 240 920 Kč. S použitím odpočtu na odborné vzdělávání se mi podařilo snížit základ daně o 1 269 000 Kč. Pokud by tedy společnost využila tento odpočet, ušetřila by tím na daňové povinnosti celkem 240 920 Kč. Podle mého názoru by pro společnost bylo výhodné tuto možnost využít. Při použití mého doporučení, které se týká odpočtu na odborné vzdělávání podle § 34f a § 34h ZDP, došlo tedy k úspoře finančních prostředků. Pokud by společnost tuto možnost začala využívat, je nutné, aby si společnost předem naplánovala a stanovila cíle tohoto odečtu. Graf č. 1: Vypočtená daň společnosti za rok 2014 a její porovnání s daní zoptimalizovanou
POROVNÁNÍ DANĚ ODVEDENÉ A ZOPTIMALIZOVANÉ DANĚ 2 000 000
1 950 000 1 900 000
1 934 890
1 850 000 1 800 000 1 750 000 1 700 000 1 693 970
1 650 000 1 600 000 1 550 000
Daň odvedená
Daň zoptimalizovaná
Zdroj: Vlastní zpracování
Dalším mým návrhem, který jsem ve společnosti shledala, při vykonávání praxe je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnávání těchto osob umožňuje společnosti snížit si daňovou povinnost. Při zaměstnávání osoby s lehčím zdravotním postižením je možné si daňovou povinnost snížit o 18 000 Kč a při zaměstnávání osoby s těžším zdravotním postižením o 36 000 Kč. Společnost pouze plní povinnost 43
zaměstnávat 4 % z celkového přepočteného stavu zaměstnanců, ale nenabízí aktivně pro tyto osoby zaměstnání. Proto bych společnosti doporučila do budoucna, aby se více zaměřila na tyto možnosti.
44
Závěr V první části praktické části je představena společnost a její organizační struktura. V další části je vypočítán výsledek hospodaření za rok 2014 a popsány položky snižující a zvyšující výsledek hospodaření. Většinou dochází k tomu, že větší část ve společnosti tvoří položky zvyšující výsledek hospodaření. Z položek snižujících výsledek hospodaření se jedná většinou o rozdíl daňových a účetních odpisů. Dále je v praktické části vypočítána daň za rok 2014, která byla vypočítána z poskytnutých interních dat společnosti. Společnost Pacovské strojírny, a.s. se snaží optimalizovat svoji daň odpočty nákladů na vývoj a výzkum. Ve své praktické části této bakalářské práce jsem uvedla návrh optimalizace daně, kdyby společnost využívala mimo odpočtu nákladů na vývoj a výzkum i odpočet nákladů na odborné vzdělávání. V mém návrhu vyšel základ daně 9 341 000 Kč a skutečný základ daně společnosti vyšel 10 609 000 Kč. S tímto návrhem se mi podařilo tedy dosáhnout snížení základu daně o 1 268 000 Kč. Celková daň společnosti za rok 2014 vyšla 1 934 890 a daň vypočtená s odpočtem nákladů na odborné vzdělávání vyšla 1 693 970 Kč. Pokud by tedy společnost využila tuto možnost odečtu nákladů na odborné vzdělávání, mohla by tím ušetřit celkem 240 920 Kč na daňové povinnosti. Tuto optimalizaci bych společnosti doporučila, vzhledem k tomu, že tato společnost poskytuje studentům odborné praxe v oblasti strojírenství. To znamená, že při nákupu nového stroje by tento stroj mohla využívat právě pro tyto odborné praxe, aby mohla využít možnosti odpočtu nákladů. Při úpravě výsledku hospodaření dochází k důležitým změnám, při kterých je nutné dodržovat zákonné postupy. Společnosti se snaží co nejvíce optimalizovat svoji daň. Tuto optimalizaci můžeme rozdělit na dvě skutečnosti a to daňová optimalizace, která je legální a právnická osoba se snaží využívat možnosti zákonných ustanovení ke snížení daně, které podrobně popisuji ve své práci a které využívá i společnost Pacovské strojírny. Ale bohužel v dnešní době některé společnosti páchají takzvané daňové úniky, které nejsou legální a právnická osoba, tím porušuje zákon. Podle mého názoru by stát mohl těmto únikům zabránit a to především tím, že by snížil vybíranou sazbu daně. Společnosti by již tolik „nelákalo“ tyto daňové úniky páchat, pokud by byla vybíraná sazba nižší.
45
Seznam použité literatury Účetní a daně: odborný měsíčník. Olomouc: Anag, 2014. ISSN 1212-0162. Daně, účetnictví-vzory a případy: Odčitatelné položky od základu daně. Český Těšín: Poradce, 2002-2013. ISSN 1213-9270. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2014. Praha: Grada, 2014, sv. ISBN 978-80247-3206-0. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. Daně, účetnictví, mzdy. Účetní a daňové odpisy majetku [online]. 2012 [cit. 2015-0304].
Dostupné
z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/ucetni-a-
danove-odpisy-majetku/ Daně, účetnictví, mzdy. Funkce daní [online]. 2013 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.profispolecnosti.cz/rady-zkusenosti/404-funkce-dani
46
Internetové zdroje Oficiální
stránky
společnosti [online].
2013
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/12/historie-spolecnosti Oficiální
stránky
společnosti [online].
2013
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/11/vedeni-spolecnosti Pivovary
a
minipivovary
[online].
2013
[cit.
2015-04-13].
Dostupné
z:
http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/118/pivovary-a-minipivovary Průmyslové
lihovary [online].
2013
[cit.
2015-04-13].
Dostupné
z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/119/prumyslove-lihovary Aparáty
pro
farmacii [online].
2013
[cit.
2015-04-13].
Dostupné
z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/124/aparaty-pro-farmacii Výčet nejčastějších neuznatelných nákladů [online]. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.vachtova.cz/images/articles/37/danove-neuznatelne-naklady.pdf Výnos
DPPO
v
roce
2013 [online]. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné
z:
file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/Dane_Vyhodnoceni_2013_Zprava-o-cinnostiFinancni-spravy-CR-a-Celni-spravy-CR-za-rok-2013.pdf
Ostatní zdroje Interní data společnosti
47
Seznam tabulek Tabulka 1 : Postup výpočtu základu daně Tabulka 2: Způsoby odepisování dlouhodobého hmotného majetku Tabulka 3: Výpočet daně z příjmů právnických osob Tabulka 4: Výše nákladů a výnosů v roce 2014 Tabulka 5: Daňově neuznatelné náklady společnosti Pacovské strojírny, a.s. Tabulka 6: Výpočet základu daně v roce 2014 Tabulka 7: Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku Tabulka 8: Výpočet daňové povinnosti společnosti Pacovské strojírny, a.s. v roce 2014 Tabulka 9: Výpočet daně z příjmů s využitím odpočtu nákladů na odborné vzdělávání
Seznam obrázků Obrázek 1: Daňově neuznatelné náklady Obrázek 2: Vnitřní organizační struktura
Seznam grafů Graf č. 1: Vypočtená daň společnosti za rok 2014 a její porovnání s daní zoptimalizovanou
Seznam zkratek MFCR – ministerstvo financí ZDP – zákon o dani z příjmů DPPO – daň z příjmu právnických osob Atd. – a tak dále Tzn. – to znamená
48
Seznam příloh Příloha A: Aparát pro farmacii Příloha B: Průmyslové lihovary – Jan Becher – Karlovarská Příloha C: Pivovary a minipivovary – Pivovar Černá Hora Příloha D: Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením Příloha E: Přiznáni k dani z příjmů právnických osob
Příloha A: Aparát pro farmacii
Zdroj: Aparáty pro farmacii [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/124/aparaty-pro-farmacii
49
Příloha B: Průmyslové lihovary – Jan Becher - Karlovarská
Zdroj: Průmyslové lihovary [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/119/prumyslove-lihovary
Příloha C: Pivovary a minipivovary – Pivovar Černá Hora
Zdroj: Pivovary a minipivovary [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.pacovske.cz/cz/homepage/default/118/pivovary-a-minipivovary
50
Příloha D: Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Zdroj: Interní data společnosti Pacovské strojírny a.s.
51
Příloha E: Přiznání daně z příjmu právnických osob verze č. 25 rok 2014
52
53
54
55
56
57
58
Zdroj: Vlastní zpracování
59
