Výsledky kontroly podmíněnosti v roce 2012 a nové požadavky na rok 2013 Ing. Pavel Stonawský
[email protected]
Výsledky v roce 2012 Výhled od roku 2014
Žádná porušení za rok 2012
Četnost porušení za jednotlivé standardy GAEC/2011 dozorová organizace
SZIF
požadavek
s porušením s porušením CELKEM KONTROLA KONTROLA ŘÁDNÁ MIMOŘÁDNÁ
GAEC 1 GAEC 2 GAEC 3
sklonitost nad 7° SEO, MEO půdy organické složky
0 8 1
0 18 0
0 26 1
GAEC 4
nepálení rostlinných zbytků
0
5
5
GAEC 5 GAEC 6 GAEC 7 GAEC 8 GAEC 9 GAEC 10
zaplavená půda KP invazní rostliny rozorání TP péče o TP povolení nakládání s vodami
0 1 0 11 7 0
0 4 1 53 10 0
0 5 1 64 17 0
Obecné půdoochranné technologie pro GAEC 2 MEO pěstování širokořádkových plodin bezorebné setí / sázení - technologie přímého setí do nezpracované půdy
setí / sázení do mulče setí / sázení do mělké podmítky setí / sázení do ochranné plodiny např. do vymrzající meziplodiny - svazenka vratičolistá, hořčice bílá důlkování Při použití výše uvedených půdoochranných technologií je nezbytné dodržet podmínku minimální pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky: • v případě mírně erozně ohrožených (MEO) půd platí podmínka dodržení stanovené min. 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky při zakládání porostů širokořádkových plodin, přičemž do 30. června musí být zachována ještě min. 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla použita obecná půdoochranná technologie.
Specifické půdoochranné technologie pro GAEC 2 MEO pěstování širokořádkových plodin Kromě obecných půdoochranných technologií vyhovujících na MEO půdách mohou zemědělci využívat při zakládání porostů širokořádkových plodin pouze na MEO půdách i následující specifické půdoochranné technologie.
přerušovací pásy zasakovací pásy osetí souvratí setí / sázení po vrstevnici odkameňování
Jako přerušovací pás, zasakovací pás a souvrať pro účely plnění podmínek GAEC 2 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEO EAFRD.
Specifické půdoochranné technologie pro GAEC 2 MEO pěstování širokořádkových plodin
• Od roku 2013 je platná specifická PT – podrývání u cukrovky • SZIF vytvořil vzor pro žadatele, ti je museli odevzdat na SZIF prostřednictvím AZV do 15. 10. 2012
GAEC 2 (MEO) – kontrola na místě Na plochách půdních bloků, označených jako mírně erozně ohrožené, je od roku 2012 kontrolováno: • zda byly porosty širokořádkových plodin založeny na MEO s využitím buďto obecných a nebo specifických půdoochranných technologií • od 1. ledna do 31. srpna 2012 SZIF při kontrolách na místě zjistil 35 porušení na MEO • v případě využití obecných PT při zakládání širokořádkových plodin na MEO bude hodnoceno ponechání dostatečného množství (pokryvnost povrchu půdy) rostlinných zbytků na pozemku pomocí kontrolních snímků, tzv. etalonů •
v případě využití specifických PT bude hodnoceno, zda byla dodržena:
šíře pásu, souvratě (min. 12 m) protnutí všech odtokových linií zasahujících do plochy MEO dodržení max. nepřerušené délky odtokových linií podle průměrné sklonitosti PB odchylka směru řádků porostu od vrstevnice (do 30 °) realizace technologie odkameňování • pokud budou pěstovány širokořádkové plodiny na MEO bez použití jakékoliv PT bude kontrolováno, zda byl proveden podsev jiné než širokořádkové plodiny
PŘERUŠOVACÍ PÁSY Pás jiné než širokořádkové plodiny o minimální šířce 12 m bude založen na ploše MEO, nebo na ploše souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na ploše PB/DPB tak, aby max. nepřerušená délka odtokové linie byla (měřeno proti směru odtokové linie od hranice PB/DPB): • na PB/DPB o prům. sklonitosti do 3° včetně max. 300 m • na PB/DPB o prům. sklonitosti 3 – 5° včetně max. 250 m • na PB/DPB o prům. sklonitosti nad 5° max. 200 m Zároveň platí, že tento pás je založen minimálně tak, že protíná všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci příslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO. V případech, ve kterých šířka plochy MEO, popřípadě souvislé plochy plodiny zasahující do plochy MEO je užší než stanovená vzdálenost mezi pásy, bude založen minimálně jeden přerušovací pás. Jako přerušovací pás pro účely plnění podmínek GAEC 2 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEO EAFRD.
ZASAKOVACÍ PÁSY Pás jiné než širokořádkové plodiny o minimální šířce 12 m bude založen na spodní hranici PB/DPB, nebo na spodní hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na spodní hranici plochy MEO, a to minimálně tak, aby tento pás v místě svého založení protínal všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci příslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO.
V případě PB/DPB větších než 35 ha platí, že pokud souvislá délka odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS přesahuje od zasakovacího pásu aplikovaného na hranici PB/DPB, nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO k horní hranici vyznačené plochy MEO (měřeno proti směru odtokové linie od horní hrany zasakovacího pásu): • 300 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti do 3° včetně • 250 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti 3 - 5° včetně • 200 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti nad 5° je kromě zasakovacího pásu nutné realizovat i půdoochrannou technologii přerušovacích pásů. Na vzdálenosti pásů se aplikují vzdálenosti z půdoochranné technologie přerušovacích pásů. Jako zasakovací pás pro účely plnění podmínek GAEC 2 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEO EAFRD.
OSETÍ SOUVRATÍ Souvrať osetá jinou než širokořádkovou plodinou o minimální šířce 12 m bude založena na hranici PB/DPB nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, a to minimálně tak, aby tato souvrať v místě svého založení protínala všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci příslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO. V případě PB/DPB větších než 35 ha platí, že pokud souvislá délka odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS přesahuje od souvratě k horní hranici vyznačené plochy MEO (měřeno proti směru odtokové linie od horní hrany souvratě): • 300 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti do 3° včetně • 250 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti 3 - 5° včetně • 200 metrů na PB/DPB o prům. sklonitosti nad 5° je kromě osetí souvratí nutné realizovat i půdoochrannou technologii přerušovacích pásů. Na vzdálenosti pásů se aplikují vzdálenosti z půdoochranné technologie přerušovacích pásů. Jako souvrať pro účely plnění podmínek GAEC 2 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEO EAFRD.
SETÍ/SÁZENÍ PO VRSTEVNICI Na PB/DPB s velikostí přes 35 ha nelze realizovat jako jedinou půdoochrannou technologii setí/sázení po vrstevnici. Půdoochrannou technologii setí/sázení po vrstevnici lze použít, avšak nebude ze strany SZIF považována za splnění podmínky GAEC 2 – MEO a také nebude kontrolována.
Tuto půdoochrannou technologii lze realizovat pouze na PB/DPB do velikosti 35 ha. Řádky porostu budou vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerovaná bude odchylka od vrstevnice do 30°. U PB/DPB do 35 ha včetně jsou v LPIS uvedeny kategorie vhodnosti těchto PB/DPB k použití půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici.
SETÍ/SÁZENÍ PO VRSTEVNICI Vhodnost PB/DPB pro PT setí/sázení po vrstevnici je určena „jednosměrností“ svahu. Podle expozice svahu se plochy třídí zpravidla do čtyř nebo osmi hlavních kvadrantů směrové růžice. Expozicí plochy pak rozumíme úhel mezi normálou k ní a směrem, vůči němuž expozici uvažujeme, např. vůči slunečním paprskům. Expozice svahu je závislá na jeho orientaci a sklonu. Měříme ji buď přímo v terénu, nebo nejčastěji na mapách a digitálních modelech terénu. Expozice se vyjadřuje ve stupních ve směru hodinových ručiček od 0 (sever) až 360 (opět na sever).
Na základě provedených testů byly PB/DPB s plochou MEO rozděleny dle rozsahu expozice na 4 kategorie vhodnosti:
Kategorie vhodnosti Rozsah expozice svahu PB/DPB do 70° vhodné 70 - 110° méně vhodné 110 - 140° nevhodné nad 140° rizikové
Míra rizika porušení GAEC 2 - MEO velmi nízké riziko porušení nízké riziko porušení střední riziko porušení vysoké riziko porušení
ODKAMEŇOVÁNÍ
Půdoochranná technologie, kterou tvoří následující operace: rýhování, separace hrud a kamene, sázení do
odkameněné
půdy.
Současně
jednotlivými
dvojřádky
je
platí,
prostor,
že
mezi
kam
byly
separátorem uloženy kameny a hroudy, které mohou
tvořit drenážní vrstvu.
Vyhodnocení výsledku kontroly GAEC zisk bodů z maximálního možného porušení
celková míra porušení kontrolovatelného standardu GAEC
do 10% včetně
zanedbatelné porušení
vyšší než 10% do 40% včetně
malé porušení
vyšší než 40% do 80% včetně
střední porušení
nad 80%
velké porušení
celková míra porušení s kontrolovatelného standardu GAEC zanedbatelné porušení malé porušení střední porušení velké porušení
procentuální snížení
0% 1% 3% 5%
Kontrolované požadavky SMR 2 SR 80/68/EHS o ochraně podzemních vod Zákon č. 254/01 Sb., o vodách, vyhláška 450/2005 Sb. – o nakládání se závadnými látkami
kontroluje:
ČIŽP
1
Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí? ( 39 odst. 1, 5 a 9, zákona č. 254/2001 Sb.)
2
Jsou sklady nebezpečných látek vhodné z hlediska ochrany vod? ( 39 odst. 4, písm. a, b, zákona č. 254/2001 Sb.)
3
Jsou nejméně jednou za pět let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prováděny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek? ( 39 odst. 4, písm. c, zákona č. 254/2001 Sb.)
4
Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek? ( 39 odst. 4, písm. d, zákona č. 254/2001 Sb.)
Povinnosti při zacházení se závadnými látkami • nejméně 1× za 6 měsíců kontrolovat všechna zařízení – sklady a skládky, provádět záznamy o výstupech kontrolního systému a o kontrole skladů a skládek, vč. případných provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let („provozní deník“), • nejméně 1× za 5 let, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí, nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu nebezpečných látek; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje, • zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
Používání závadných látek Při používání závadných látek nesmí být ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Jedná se především o: • použití závadných látek v blízkosti vodních toků
(dbát na to, aby se závadná látka nedostala do vody, dodržovat odstup aplikační techniky),
• uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě
(uložení na místě k tomu vhodném, zabránění přítoku povrchové vody a odtoku hnojůvky – např. vyhloubení záchytných brázd, situování složiště delší stranou po spádnici).
• zakázáno je mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
SMR 4 - Ochrana vod před znečištěním dusičnany Kontrolní otázky cross compliance, kontroluje ÚKZÚZ 1. Zákaz hnojení přes zimu.
2. Limity hnojení jednotlivých plodin. 3. Limit 170 kg dusíku živočišného původu v průměru na hektar ročně. 4. Sklady na minimálně 4-měsíční produkci kejdy a 3-měsíční produkci močůvky a hnojůvky (při doložitelném uvedení do oběhu nebo jiném využití na 2-měsíční produkci), dostatečné pro uskladnění v období zákazu hnojení. 5. Nepěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, řepa, bob, brambory, čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 , které sousedí s útvary povrchových vod. 6. Ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry útvarů povrchových vod. 7. Nehnojit na půdu přesycenou vodou, pokrytou vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlou tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.
Období zákazu hnojení Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura
Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury
Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty
Období zákazu hnojení Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
Minerální dusíkatá hnojiva
15. 11. - 31. 1. (1. 11. – 31. 1. ***)
1. 11. - 31. 1. (pro oz.řepku a oz.pšenici) 15. 10. – 31. 1. (pro ostatní plodiny)
6-9
5. 11. - 28. 2. (15. 10. – 28. 2. ***)
15. 10. - 15. 2. (pro oz.řepku a oz.pšenici) 1. 10. – 15. 2. (pro ostatní plodiny)
0-5
15. 11. - 31. 1. (1. 11. – 31. 1. ***)
1. 10. - 28. 2.
6-9
5. 11. - 28. 2. (15. 10. – 28. 2. ***)
15. 9. - 15. 3.
Klimatický region*
0-5
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné půdě je zakázáno v období 1. 6. – 31. 7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 15.12. - 15.2. Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem na trvalých travních porostech je zakázáno v období 15.12. – 15.2. * první číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** platí i pro upravené kaly *** termíny platné od 1.1.2014 (nevztahuje se na hnojení po kukuřici pěstované na zrno)
Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti!
SMR 7 – Označování a evidence skotu Kontrolované požadavky 1
Na hospodářství nebyla zjištěna nikdy neoznačená zvířata? ( 22 odst. 1 zákona č. 16/2004 Sb. ( zákona č. 154/2000 Sb.)).
2
Na hospodářství nebyla zjištěna zvířata, na která nebyly vydány průvodní listy skotu pověřenou osobou ? ( 23 odst. 4 zákona č. 16/2004 Sb. ( zákona č. 154/2000 Sb.), 39 a příloha č. 7 vyhl. č. 136/2004 Sb. ve znění vyhl. 199/2007 Sb.).
3
Stájový registr je založen a veden ? ( 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 16/2004 Sb. ( zákona č. 154/2000 Sb.) a 34 a příloha č. 7 vyhl. č. 136/2004 Sb. ve znění vyhl. 199/2007 Sb.).
4
Na hospodářství nebyla zjištěna zvířata nikdy neevidovaná v ústřední evidenci? ( 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 16/2004 Sb. ( zákona č. 154/2000 Sb.) a 34 odst. 3 vyhl. 136/2004 Sb. ve znění vyhl. 199/2007 Sb. ).
Podmíněnost po roce 2014 Vyřazení některých požadavků z podmíněnosti po roce 2014 GAEC 9 SMR 3 SMR 13 - 15
Začleňování evropských směrnic do požadavků podmíněnosti 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodách) 2009/18/ES (udržitelné používání pesticidů)
Děkuji za pozornost
Ing. Pavel Stonawský
[email protected] www.kis-olomoucky.cz