Evropský prostor dovedností a kvalifikací Pracovní text zpracovaný pro potřeby řešitelů souvisejících úkolů v NÚV a MŠMT, který volně reflektuje postřehy účastníka mezinárodní konference Towards a European Area of Skills and Qualifications a další informace zveřejněné na adrese: http://conferenceeasq.teamwork.fr/en/documents. Miroslav Kadlec, srpen 2014
Evropská komise během jara 2014 sbírala názory zainteresovaných osob i veřejnosti k současným evropským nástrojům pro transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací. Dvě studie zjišťovaly, jak je vnímána současná situace ve vzdělávání a uznávání dovedností a kvalifikací, zda jsou existující nástroje adekvátní a je-li potřeba i vůle je zjednodušit. Výzkum Eurobarometru probíhal v dubnu a květnu. Jednalo se o konzultaci s veřejností v zemích evropské osmadvacítky. Druhá veřejná konzultace se zaměřila na shromáždění názorů zainteresovaných osob prostřednictvím souborných stanovisek a odpovědí na online dotazník v období prosinec 2013 až duben 2014. Výsledky byly představeny na konferenci „Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací“ 17. června 2014 v Bruselu. Základní představa či vize: „Dovednosti a kvalifikace všech, kdo se v Evropě učí či pracují, by měly být chápány a uznávány v rámci národních hranic i mimo ně, a to jak zaměstnavateli, tak vzdělávacími institucemi. Nástroje, které podporují toto porozumění a uznání, by měly být ucelené a jednoduché na pochopení i využití.“
Studie „Eurobarometer Study“ Studie shrnuje názor téměř 28 tisíc respondentů napříč různými státy EU a skupinami obyvatel, kteří odpovídali v individuálních rozhovorech. V České republice se do výzkumu zapojilo 1.056 dotazovaných. Hlavním cílem výzkumu bylo: 1
zjistit postoj obyvatel Evropské unie k současnému stavu vzdělávání, zmapovat jejich zkušenosti se studiem či prací v zahraničí a s uznáváním jejich kvalifikací,
zjistit povědomí o Evropském rámci kvalifikací a dalších nástrojích sloužících k dokumentování dovedností a kvalifikací, dozvědět se více o využívání kariérového poradenství, zamapovat zkušenosti obyvatel EU s vyhledáváním informací o studiu, odborné přípravě, kariérovém poradenství.
Klíčové závěry šetření 1. Nejdůležitější aspekty vzdělávání se podle obyvatel EU vztahují k učitelům, především k jejich schopnosti zapojit a motivovat studenty. Toto je zároveň považováno za aspekt, který potřebuje nejvíce zlepšit. o
65% respondentů označilo tento aspekt za nejdůležitější (v ČR to bylo 61%). Následoval aspekt učitelovy odbornosti a znalosti předmětu (50% v EU a 63% u nás) a učební prostředí stimulující kreativitu a zvídavost studenta (39% celoevropsky, ale jen 29% v ČR). Česká republika poté nadprůměrně hodnotila aspekt využívání učebních metod založených na práci s počítačem, internetem a digitálním obsahem (20% v EU a 28% u nás).
o
Zároveň si 51% (v ČR 55%) respondentů myslí, že schopnost zapojit a motivovat studenty vyžaduje zlepšení. Celoevropsky druhým prvkem pro zlepšení je stimulace kreativity a zvídavosti (41%), která je ale pro Čechy nejméně důležitá z celé EU (32%).
2. Obyvatelé EU uznávají, že mnoho dovedností může být získáváno mimo formální vzdělávání o
Nejdůležitějším typem dovedností získávaných formálním vzděláváním jsou čtení, psaní a matematická gramotnost (62% respondentů v EU)
o
Dovednosti získávané mimo formální vzdělávání: - Jazykové dovednosti (54% respondentů v EU, 67% v ČR) - Dovednosti vhodné pro různá povolání (52% v EU, 61% v ČR)
3. Vlastní zkušenost respondentů se vzděláváním je obecně pozitivní o o
86% obyvatel EU hodnotí kladně vzdělávání, které absolvovali V ČR je nejvyšší spokojenost v EU s odborným vzděláváním (89% oproti celoevropskému průměru 83%)
4. Téměř ¾ obyvatel EU potvrzuje, že vzdělávání a odborná příprava jim poskytla potřebné dovednosti k nalezení práce v souladu s jejich kvalifikací o
Nejpozitivnější jsou v tomto ohledu např. Švédové (87%) nebo Dánové (86%); nejméně kladných odpovědí přišlo ze Španělska (38%) a Itálie (35%). ČR vykazuje optimistický výsledek: 79% kladných odpovědí.
o
Respondenti, kteří jsou v současnosti nezaměstnaní nebo v domácnosti, vykazují všeobecně menší procento kladných odpovědí (58 - 59%)
5. Více než polovina respondentů si myslí, že jejich kvalifikace by byly uznány v dalších státech EU o
2
Konkrétně 56% v průměru. Nejoptimističtější jsou Švédové a Dánové (78%), nejméně pak Bulhaři (32%). Z ČR přišlo 57% kladných odpovědí.
o
Podobně zhruba 59% Čechů si myslí, že studium v jiném členském státě bude uznáno u nás, a 57% má podobný názor na uznání práce v zahraničí. Průměr v Evropě je 58% v obou případech a nejoptimističtějším státem v této oblasti je Malta.
6. 6% respondentů vyzkoušelo pracovat nebo studovat v jiném státě EU, ale nebyli úspěšní o
Nejčastější příčinou neúspěchu bylo podle nich to, že neměli informace o možnosti uznání kvalifikací (17%), neměli dostatek informací o možnostech, např. stipendia (16%) a jejich kvalifikace nebyly uznány potenciálním zaměstnavatelem (12%) či vzdělávací institucí (7%).
o
Lidé s vyšší kvalifikací, samostatně výdělečně činní, manažeři a nezaměstnaní se častěji pokoušeli neúspěšně pracovat či studovat v jiném členském statě EU
o
Celkem 12% respondentů strávilo nějaký čas studiem či prací v zahraničí, z toho zhruba polovina byla mimo země EU. Češi jsou v tomto podprůměrní.
7. Pouze 9% obyvatel EU zná úroveň své kvalifikace podle Evropského rámce kvalifikací (EQF) a celkem 21% o EQF alespoň slyšelo. o
Nejvyšší úrovně povědomí dosahuje Lucembursko (21% zná úroveň EQF a 34% slyšelo o EQF). V ČR 14% lidí zná svou úroveň a celkem 28% ví o EQF - v rámci EU jsme tedy nadprůměrní.
8. 34% lidí slyšelo minimálně o jednom z nástrojů pro dokumentaci dovedností a kvalifikací, nejběžnější je znalost Europass životopisu (15%) o
Dále v Evropě: Europass dodatek k diplomu (13%), Europass Dodatek k osvědčení (11%), jazykový pas (10%), Europass mobilita (4%) a Youthpass (3%)
o
ČR: ECV: 24%, EDD 14%, ECS 19%, JP 12%, EM 5%, YP 4%
9. 69% respondentů se domnívá, že kombinace dovedností a kvalifikací získaných různými cestami mohou vést k získání kvalifikace o
ČR: 75% pozitivních odpovědí. V ČR je nadprůměrně hodnoceno především sebevzdělávání (61% oproti průměru v EU 47%) a podhodnocena dobrovolnická zkušenost (21% oproti celoevropským 31%)
o
Především se jedná o dovednosti získané na pracovišti, sebevzděláváním, kurzy mimo školu, cestováním (nebo prací či studiem v zahraničí), dobrovolnickou zkušeností a online kurzy.
10. 24% obyvatel EU využilo služeb kariérového poradenství o
Z hlediska povolání služeb nejvíce využívají manažeři, nezaměstnaní a studenti.
11. Hlavní důvod k tomu, proč lidé nikdy nevyužili kariérového poradenství, byl nedostatečný přístup k této službě (45% dotázaných) o
Především starší lidé – z věkové skupiny nad 55 let pouze 12% dotázaných využilo kariérové poradenství, zatímco generace 15 – 24 let dosahuje 36%.
12. Většina obyvatel EU nahlíží pozitivně na dostupnost a prospěšnost služeb kariérového poradenství
3
o
71% lidí vidí kariérové poradenství jako užitečné pro volbu dalšího studia nebo (62%) práce (v ČR 84 a 78%), dále pro nalezení možností pro práci či studium v jiném členském státě (53%, v ČR 69%)
o
Podle 55% lidí jsou služby kariérového poradenství. k dispozici během vzdělávání (v ČR 72%) a po dokončení vzdělávání a odborné přípravy (v ČR 73%)
13. 44% respondentů hledalo informace o vzdělávání, odborné přípravě, kariérovém poradenství atd. -
o
o vzdělávání a odborné přípravě – 31% (v ČR 28%) o studiu či kariérovém poradenství – 20% (v ČR jen 14%) o pracovních a učňovských stážích – 16% (v ČR jen 8%) o tom, zda jejich dovednosti a kvalifikace budou uznávány v dalších členských státech – 5% (v ČR 7%)
Většina respondentů hodnotí, že informace o těchto záležitostech našla snadno. Nejhůře se hledají informace o uznávání kvalifikací (56% lidí celoevropsky našlo informace snadno, 39% obtížně)
14. Pouze 18% obyvatel EU říká, že zná alespoň jeden „evropský informační bod“ (národní informační centrum) ve své zemi o
Celoevropsky jsou nejznámější Národní centra Europass – 6%, dále Your Europe 5%, Eures, Europe Direct, Eurodesk (všechny 4%) a Euroguidance (2%)
o
V ČR: Celkem 31% obyvatel zná jeden kontaktní bod zná. Konkrétně: Europass 11%, Your Europe 10%, Eures 10%, Europe Direct 6%, Eurodesk 6%, Euroguidance 1%.
Celkové trendy: - Největší dílčí rozdíly odpovědí byly mezi skupinami s různým dosaženým stupněm vzdělání. Čím vyšší stupeň vzdělání, tím… o …je pravděpodobnější, že dotyčný studoval v zahraničí o …pravděpodobněji budou předpokládat, že jejich kvalifikace budou uznávány v dalších členských státech EU o … větší mají povědomí o EQF o …je pravděpodobnější, že znají nástroje k zaznamenání dovedností a kvalifikací o …je pravděpodobnější, že hledali informace o otázkách souvisejících se vzděláváním, odbornou přípravou, uznáváním dovedností a kvalifikací atd. -
4
Rozdíly se objevují i při srovnání států EU15 a nových členských států (NMS13) o Úroveň vyššího vzdělávání je hodnocena lépe v EU15 než v NMS13, přičemž ostatní typy vzdělávání jsou hodnoceny podobně o Povědomí o nástrojích k dokumentaci dovedností a kvalifikací je vyšší v NMS13 (např. životopis Europassu zná 22% obyvatel v NMS13 ale pouze 14% v EU15) o Respondenti v EU15 jsou více nakloněni názoru, že dovednosti jsou získávány mimo formální vzdělávání o Ve státech EU15 je více využíváno kariérového poradenství (27% lidí v EU15 ho využilo oproti 13% v NMS13). V zemích EU15 je větší pravděpodobnost, že kariérové poradenství lidé využijí ještě během vzdělávání (64% těch, kteří kariérové poradenství někdy využili, oproti jen 37% v NMS13). o Obyvatelé EU15 častěji vyhledávají informace o otázkách souvisejících se vzděláváním, odbornou přípravou, uznáváním dovedností a kvalifikací atd.
Veřejná konzultace zainteresovaných osob Celkem bylo zpracováno 85 souborných stanovisek a 289 odpovědí na online dotazník získaných od odborníků zainteresovaných do problematiky Evropského prostoru dovedností a kvalifikací (EASQ).
Cílem veřejné konzultace bylo:
soustředit názory zainteresovaných odborníků na problémy, kterým čelí Evropané s ohledem na uznávání a transparentnost dovedností a kvalifikací v rámci členských států i mezi nimi, zjistit postoj odborníků k adekvátnosti souvisejících evropských politik a nástrojů a názor odborníků na potenciální výhody vytvářen evropského prostoru EASQ.
Výsledky veřejné konzultace Respondenti potvrzují, že EASQ by měl podporovat mobilitu pro práci i vzdělávání, zaměstnatelnost, kvalitu vzdělávání a modernizaci vzdělávacích systémů. V rámci vytváření EASQ je žádoucí zejména:
Usilovat o konzistentnost, zjednodušení a jednoduchost využívání, transparentnost a porozumění současným nástrojům včetně zajištění jednotné terminologie. Vztah a synergie mezi nástroji by měla být jasná a bude-li to nutné, správa jednotlivých nástrojů by měla být přehodnocena s využitím názorů relevantních zainteresovaných osob. Zaměřit se na jedince a na koncové uživatele nástrojů (např. zaměstnavatele, učitele, experty, poskytovatele vzdělání atd.) To znamená také efektivní komunikaci, dostupnost informací, podporu a vzdělávání či školení. Podporovat prostupnost mezi různými sektory vzdělávání a odborné přípravy a mezi formami učení, přičemž budou respektována specifika sektorů. Podporovat flexibilní cesty učení přizpůsobené jedinci. Podporovat rozvoj a podporu osvojování relevantních dovedností. Usilovat o plnou implementaci přístupu založeného na výsledcích učení napříč všemi nástroji a politikami. Ukotvit EASQ ve Strategii Evropa 2020, v Evropském semestru a v rámci Strategie Vzdělávání a odborná příprava 2020 (ET2020).
Zároveň je nutné: -
5
Poskytnout dostatečný časový prostor na plnou implementaci současných nástrojů v členských státech. Zajistit řádnou koordinaci mezi různými službami a aktivitami poskytovanými Evropskou komisí (politiky zaměstnatelnosti, sektory vzdělávání aj.) Zajistit plné zapojení všech relevantních zainteresovaných odborníků.
Podrobnější výsledky: 1. Jak zajistit kvalitnější a relevantnější dovednosti -
Respondenti vyjadřují podporu konceptu klíčových kompetencí dle Doporučení z roku 2006, ale shodují se, že tento přístup není dostatečně známý, pochopený a využívaný a je třeba povědomí o něm zvýšit
-
Je třeba se důrazněji zaměřit na kurikulum a hodnocení praxe v oblasti podpory rozvoje „průřezových“ dovedností (transversal skills), které jsou klíčové pro zajištění adaptability jedinců na rychle se měnící prostředí
-
Někteří respondenti zdůrazňují nutnost identifikace nejrelevantnějších dovedností (na základě důkazů)
-
Celkově existuje široký konsenzus na rozvoji referenčních rámců na evropské úrovni pro jisté klíčové kompetence (např. digitální kompetence, podnikavost)
-
Klíčové kompetence by měly být integrovány do plné škály aktivit ve vzdělávání a odborné přípravě včetně neformálního a informálního učení
-
Plná implementace přístupu založeného na výsledcích učení je primární – všichni zapojení aktéři musí tento přístup respektovat
2. Další posílení propojení mezi vzděláváním a odbornou přípravou, mobilitou a pracovním trhem -
Široká podpora pro rozvoj lepších propojení mezi sektory, včetně většího zapojení zaměstnavatelů do koncipování kurikula a vytváření standardů pro hodnocení
-
Předpovědi potřeb a poptávky po dovednostech musí být lépe integrovány do strategií ve vzdělávání a odborné přípravě. Respondenti volají i po lepších důkazech o skutečných výstupech ze vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na přípravu pro trh práce (např. sledování žáků a absolventů po několika letech od absolvování školy)
-
Je zdůrazňován význam vysoce kvalitních a nezávislých poradenských služeb na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy tak, abychom předcházeli předčasným odchodům ze škol a podpořili zaměstnatelnost. Aktéři na trhu práce by měli pomoci překonat nesoulady v dovednostech.
-
Kvalifikace by měly být co nejvíce přenositelné a obsahovat jednoduché, přístupné informace
-
Mnoho zainteresovaných odborníků lituje nedostatku efektivní koordinace mezi příslušnými generálními ředitelstvími Evropské komise.
3. Přizpůsobení se internacionalizaci trendů
6
-
Koordinace na evropské úrovni je nezbytná pro konsistentní přístup k uznávání kvalifikací udělovaných mezinárodními sektorovými organizacemi a mezinárodními společnostmi o 43% respondentů preferuje jejich přiřazení k EQF a 34% k národním rámcům kvalifikací
-
Společná potřeba propagace vzájemného uznávání kvalifikací a kreditů mezi zeměmi EU a dalšími státy o EQF uznáván jako společný referenční rámec - potenciální překážkou je rozdílnost úrovně implementace na národní
-
Principy a postupy zajišťování kvality a vzájemné porozumění mezi zeměmi EU a třetími zeměmi jsou klíčové při vytváření důvěry. Také Europass dodatek k diplomu a Europass dodatek k osvědčení mohou podporovat uznávání a transparentnost.
-
Poměrně malá část respondentů považuje současné nástroje vhodné pro podporu tzv. integrovaných společných programů (joint degrees).
4. Zajištění celkové koherence nástrojů a politik a další implementace přístupu založeného na výsledcích učení -
Nástroje a politiky by měly být transparentní a zjednodušené. Měly by se dostat blíže koncovým uživatelům
-
Jednomyslná podpora plné implementace přístupu založeného na výsledcích učení napříč všemi nástroji a úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy o Podpora systematického popisu kvalifikací a studijních programů v termínech výsledků učení o Shoda na platnosti předpokladu, že tento přístup může podpořit uznávání neformálního a informálního učení.
-
K implementaci přístupu založeného na výsledcích učení je nutná odpovídající informovanost hlavních zainteresovaných osob Byl potvrzen široký konsenzus ohledně potřeby kreditních systémů k podpoře mobility a usnadnění prostupnosti mezi sektory – většina respondentů souhlasí s komplementárním rozvojem ECVET a ECTS (společná definice kreditu na základě výsledku učení)
-
EQF je vnímán jako jeden z nejdůležitějších nástrojů pro posílení transparentnosti kvalifikací o Měl by být dále posílen zvyšující se konzistencí srovnatelných kvalifikací, které by měly být přiřazeny ke stejným úrovním EQF ve všech státech EU o Měl by být otevřenější k uznávání neformálního a informálního učení o Je potvrzena potřeba užší kooperace kreditních systémů a EQF a potřeba zviditelnit rámec více mezi občany EU.
-
Nutnost zlepšení synergie mezi EQF a kvalifikačním rámcem EHEA
-
Dokumenty Europassu by se měly stát relevantnějšími pro zaměstnavatele -> životopis je považován za užitečný nástroj, evropský pas dovedností a mobilita naopak méně o Hlavní návrhy na vylepšení Europass životopisu souvisí s lepší dokumentací výsledků učení včetně neformálního a informálního učení
-
64% respondentů podporuje možné sloučení dodatku k diplomu a dodatku k osvědčení do jednoho dodatku (hlavním argumentem je propustnost mezi vyšším vzděláváním a odborným vzděláváním)
-
Většina respondentů souhlasí s tím, že je potřebná lepší integrace mezi sektorovými kvalifikačními pasy a Europassem
-
Většina respondentů si myslí, že nástroje pro sebereflexi vlastních znalostí, dovedností a kompetencí by byly užitečné. Jejich integrace do Europassu by byla prospěšná v souladu s dokumentací výsledků neformálního a informálního učení (Youthpass).
5. Zajištění srozumitelnosti pravidel a procedur pro uznávání dovedností a kvalifikací pro další učení
7
-
Rozvoj společných kritérií a procedur pro uznávání – v dotaznících cca 61% respondentů alespoň částečně souhlasí, v souborných stanoviscích se spíše objevuje názor, že je to příliš složité kvůli různým specifikům
-
Jednoznačná podpora rozvoje evropských kritérií a procedur pro uznávání kvalifikací v oblastech, kde v současnosti chybí
-
28% odborníků nesouhlasí s tím, že současná kritéria využívaná ve vyšším vzdělávání pro uznání kvalifikací získaných v jiném členském státě jsou dostatečně jasná a transparentní
-
54% respondentů věří, že současné nástroje pro transparentnost jsou vhodné pro uznání výsledků digitálního učení (MOOCs atd.)
6. Významný trend k zaměření se na zajištění kvality -
Široká shoda na tom, že zaměření na zajištění kvality je nezbytné, pokud má být ve vzdělávání a odborné přípravě dosaženo vysoce kvalitních výsledků učení
-
V online dotazníku se respondenti vyjádřili pro vývoj podstatných společných evropských principů zajištění kvality ve všech sektorech vzdělávání a odborné přípravy. Názory obsažené ve stanoviscích se nicméně různí.
7. Poskytnutí jednoho přístupného bodu (informačního centra) EASQ k získání informací a služeb pro všechny učící se a pracující
8
-
Europass portal je považován za efektivní většinou respondentů (57%), další portály se drží pod hranicí 50%
-
Většina respondentů věří, že vytvoření jednoho bodu (centra) poskytujícího integrované informace o výsledcích učení, kariérovém poradenství, uznávání kvalifikací atd. by byl prospěšný – ENIC/NARIC + Europass + Euroguidance + EQF o Někteří respondenti argumentují, že sloučení by nebylo žádoucí, protože sítě mají různé cílové skupiny a reagují na různé potřeby a organizace na národní úrovni by mohla být složitá
-
Pokud by byl společný systém vytvořen, specifické služby a informace, které jsou v současnosti poskytovány, by neměly zmizet a měly by být k dispozici vhodné systémy pro monitoring a hodnocení, které by zaručily, že informace jsou aktuální.
