MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Vysílání sportovního kanálu ČT4 SPORT v roce 2007
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Viktor Pruša
Jonáš Ulrych Brno, 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Viktora Pruši s využitím zdrojů, které jsou uvedené v soupisu literatury.
V Brně dne 2. května 2013
Podpis:
………………………….
Děkuji Mgr. Viktoru Prušovi za odborné vedení mé práce a ochotu při konzultacích.
OBSAH
Úvod ..................................................................................... 6 1. Literární přehled dané problematiky ............................ 7 1.1 Co je to sport? ............................................................................................ 7 1.2 Vliv masových medií na sport .................................................................... 8 1.3 Počátky sportu v médiích ......................................................................... 10 1.3.1 Počátky sportu v tištěných médiích .................................................... 10 1.3.2 Historie v rozhlase ............................................................................. 10 1.3.3 Historie televizního vysílání .............................................................. 11 1.4 Vztah televizního vysílání a sportu ........................................................... 13 1.5 Vztah televize a diváka............................................................................. 14 1.6 Digitální vysílání v České republice 1999-2007 ........................................ 16 1.7 Česká televize .......................................................................................... 17 1.7.1 ČT4 Sport .......................................................................................... 18 1.7.2 Vedení a organizační struktura ČT4 Sport ......................................... 19 1.7.3 Konkurenti ČT4 sport ........................................................................ 20
2. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce ............................ 22 3. Metodika práce ............................................................. 23 4 Rozbor vysílání sportovního kanálu ČT4 v roce 2007 . 24 4.1 Nejvysílanější sportovní odvětví............................................................... 24 4.2 Fotbal ....................................................................................................... 31 4.3 Minoritní sporty ....................................................................................... 33
5. Diskuze........................................................................... 37 6. Závěr .............................................................................. 38 7. Použitá literatura: ......................................................... 40
Úvod Zájem veřejnosti o sport prodělal ve druhé polovině 20. století obrovský vzestup právě díky neuvěřitelnému rozmachu prostředků masové komunikace. Obzvláště televize učinila ze sportu důležitou součást populární kultury. (Děkanovský 2008). Sport se v současnosti těší velké oblibě hlavně díky televiznímu vysílání. V České republice byl sport v televizi vždy velmi populární. Nakoupená vysílací práva a velká oblíbenost sportu umožnila cestu ke vzniku nového kanálu České televize v roce 2006. Tento kanál se jmenoval ČT4 sport. V dnešní době už se kanál jmenuje ČT sport. Další z veřejnoprávních kanálů České televize ČT2 se v době významných sportovních akcí, jako jsou olympijské hry, fotbalové a hokejové šampionáty, mění z pořadů pro menšiny na kanál, kde běží možná nejrozšířenější zábavní žánr. Téma bakalářské práce jsem si vybral hned z několika důvodů. Sám sportem žiji již od 5 let a jsem velkým fanouškem mnoha sportů na vrcholové úrovni. Dá se říct, že v televizi kromě sportu na nic jiného nekoukám. Dalším důvodem je, že už byla zpracována Tomášem Dvořákem bakalářská práce na první rok vysílání 2006 a mě zajímá porovnání struktury pořadů a sportů v prvních dvou letech vysílání. "Nezáleží na tom, jestli sport milujete či nikoliv. Pokud ale běží v televizi, prostě se od ní nemůžete odtrhnout."(Beashel, 2001 str. 244) Metodou pozorování provedu sběr dat z archívu České televize. Vyhodnocením získaných dat zjistím, které sporty měli nejčastější zastoupení ve vysílání ČT4 sport. Díky tomu budu moct navázat i na to, jak se plnily vize a plány programového složení, jak který sport se víc prosazoval nebo jak se změnilo konkurenční prostředí.
6
1. Literární přehled dané problematiky 1.1 Co je to sport? Slovo sport je anglosaského původu a je odvozeno od slova disport. Když pohledneme na význam slova disport, tak znamená rozptýlení, obveselení, útěk od práce, od povinnosti k zábavě. Nejčastěji to je nějaká fyzická aktivita, která má určitá pravidla nebo zvyklosti, může se nějakým způsobem změřit nebo je porovnatelná s ostatními. V současnosti je těžké sport definovat, protože je dost kontroverzní v samotném vymezení. Například někdo bere Šachy jako sport, někdo toto tvrzení odmítá s tím, že nejde o pohybovou aktivitu. (Sekot, 2006) "Sport patří k nejdiskutovanějším jevům společnosti nového tisíciletí. Jeho význam je dnes umocňován svým nesporným dopadem v rovině sociální, ekonomické i kulturní. Je ztělesněním obdivovaných hodnot radosti z pohybu, výkonu, zdraví a krásy" (Sekot, 2003) Základní myšlenka sportu je tělesná pohybová aktivita, která má určené pravidla a má určité zvyklosti. Na vyšších až vrcholových úrovních předchází před samotným sportováním trénink. Když se podíváme do historie, tak první zmínky o sportu sahají až do starověku. Doklady poprvé nalezené byly z Mezopotámie. Největšího sportovního posunu dosáhli v Antice. Do dnešní doby konané olympijské hry jsou takovým odkazem na pravidelném pořádání sportovních her v osadě Olympie. Řecko je zřejmě nejjasnějším příkladem, kdy se aktivita fyzického sebezdokonalení stala filozoficky odůvodněnou součástí kulturního života a za nedílnou součástí dokonalosti byla považována fyzická zdatnost. (Brouk, 1938) V současnosti se sport zaměřuje na relaxaci a odpočinek nebo na vrcholový sport, který funguje jako povolání. Jak bylo již výše zmíněno, je velmi složité sport definovat, protože je dost kontroverzní v samotném vymezení. Například někdo bere šachy jako sport, někdo toto tvrzení odmítá s tím, že nejde o 7
pohybovou aktivitu. Z dalších názorů nezapadá do definice sportu jóga, protože nemá soutěžní charakter a nedochází k poměřování výsledků. Sport je bez pochyb sociologicky barvitou scénou reflektující dynamiku změn hodnoto z celého světa, zájmů a činností současného lidstva. Je nepřehlédnutelným kulturním a sociálním jevem, který dnes svým významem překračuje kteroukoli ze svých historických kontur. (Sekot, 2003) V moderní době se s dynamicky měnící společnosti ztrácí díky komerci a globalizaci jeho původní myšlenka, že jde především o zábavu a hru fair play vytrácí.
1.2 Vliv masových medií na sport Všechna masová média, jako je televize, internet, noviny nebo rádio, mají obrovský vliv na společnost a to z důvodu, že jsou schopna předat informace velkému počtu obyvatelstva. Hlavně díky rozmachu v technickém rozvoji (druhá polovina dvacátého století) se masovým mediím podařilo proniknout do celého světa. "Masová média,
jako technické prostředky
masové
komunikace,
spoluutvářejí naše názory na svět kolem nás, stejně tak jako představy o jeho dalším směřování"(Sekot, 2006) Sport je v současnosti velikostně odlišitelný hlavně podle oblíbenosti jednotlivých sportů. Velikost sportu je závislá na penězích jednak z reklamy a sponzoringu, jednak ze státní podpory, ale hlavně z televizních práv. Proto jsou vytvořeny obrovské platové rozdíly různých profesionálních sportovců. Platy se pohybují od astronomických částek v řádu milionu dolarů až po průměrný měsíční plat v dané zemi. Největším trendem ve sledovanosti je zaměření na nejpopulárnější soutěže, které díky tomu mají obrovské množství prostředků a odměny za účast v těchto soutěžích jsou více než zarážející. Příkladem jsou
8
americké soutěže NHL, NBA, MLB, Super Bowl, evropská Liga mistrů nebo grandslamové tenisové turnaje. Druhý práh zmasovění nastal po Druhé světové válce s masovým rozšířením televize, která přitahuje zejména obrovskými možnostmi domácího využití: Publikum je atomizováno a televize si diváky "najde sama".(Sekot, 2006, str. 137) Stále se zvyšující přitažlivost sportu, zejména formou televize, je bez diskuze novým a velmi zajímavým sociologickým fenoménem. Sport má v masmédiích také velký vliv na samotné diváky a na způsob, jakým se na něho dívají. Sportovní diváci jsou bez debat ovlivněni touto novou stránkou televize. Mnoho lidí po celém světě utrácí za dresy Cristiana Ronalda nebo Messiho. Dále se taky často chovají, podle toho, co vidí na stadiónech. Především pak, co vidí v televizi. Díky tomu se pak odráží pohled na sport samotný a vyzdvihuje ho, ať už v pozitivním či negativním světle. Musím zdůraznit i fakt, že sport představuje i nekonečný tok zpráv s oblíbeným obsahem a často se ve světě objevují komentáře k nejrůznějším sportovním aférám. Ty jsou z velké většiny daleko komplikovanější, než je masová média prezentují. Běžné odhady ukazují, že vysílání sportu tvoří okolo desetiny z celého televizního programu.(Děkanovský, 2008) Mezi hlavní nová sportovní média patří díky obrovskému rozmachu rozšíření chytrých telefonů. Tyto telefony umožňují sledovat různé sportovní události a novinky o nich prakticky kdykoliv a kdekoliv. Globalizace a masová dostupnost těchto telefonů je příležitost zisku pro vlastníky vysílacích práv, která nemůžeme opomíjet. Díky sociálním sítím se lidé mohou spojit do skupin se stejným zaměřením. Samotné sportovní organizace můžou přímo zasáhnout cílovou skupinu. (Blakey, 2011)
9
1.3 Počátky sportu v médiích 1.3.1 Počátky sportu v tištěných médiích Historicky je to jedno z nejstarších masových médií vůbec. Jen při pohledu na českou novinovou scénu zjistíme, že každý větší deník obsahuje svoji sportovní část. Není proto překvapením, že jeden deník se věnuje čistě jen sportu. Jako svébytný novinářský obor se česká sportovní žurnalistika ustavila již ve druhé polovině 19. století. V počátku dvacátého století tištěná média své příznivce informovala majoritně o výsledcích fotbalových utkání a často jen ve strohé formě. Velký rozmach sportovní žurnalistky byl umožněn zejména nástupem nových technologií. Tento obor dokonce proniká i do prostředí vysokého školství. Nezbytně se tak nyní sport nabízí i v rozhovorech s aktéry, profilech slavných sportovců, zasvěcených komentářích odborníků nebo v historických exkursech,
které
čtenářům
přibližují
širší
kontext
dané
sportovní
události.(Děkanovský, 2008, str.42) 1.3.2 Historie v rozhlase Pokusy o vysílání na území Československa začaly ale již po 1. světové válce. 28. října 1919 u příležitosti prvního výročí vzniku Československé republiky byl z vojenské vysílací stanice, umístěné na pražské Petřínské rozhledně, odvysílán
první
rozhlasový
pořad,
složený
ze
slova
a
hudby.
(http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/historie/_zprava/682506) Úplně první rozhlasové vysílání bylo zahájeno již 18. května 1923 z vojenského stanu v Praze. Další rok 1924 už běžela první sportovní reportáž z klusáckého stadionu na pražské Letné. V problematice médií se objevují práce, které slučují rozhlas a televizi do jedné kategorie. V současnosti je jeho role potlačena ostatními masovými médii, zejména televizním vysíláním. Většina lidi by si myslela, že šlo o přenos fotbalového utkání, ale prvním sportem, který se vysílal v Československu, byl box. Z nejznámějších sportovních komentátorů bych rád uvedl Josefa Laufera.
10
Pouhých pět let po světové premiéře rozhlasového přenosu sportovního utkání se vysílal 3. října 1926 v československém rozhlase fotbalový zápas SK Slavia Praha - Hungaria Budapešť. Tehdejší českoslovenký Radiojournal se tak zapsal do dějin žurnalistiky prvním přímým sportovním přenosem v Evropě, čímž předběhl o pár měsíců i bristskou BBC. (http://mam.ihned.cz/c1-19435210) V historii mělo rozhlasové vysílání důležitou roli. Pouhý verbální komentář se nemůže srovnávat s vizualizací sportovního utkání nebo závodu. V době, kdy ještě nebyla masově rozšířená televize, byl rozhlas významným distributorem sportu. Nyní se tato forma využívá jen v případech, kdy fanoušek nemůže přenos sledovat. Například když řídí automobil. 1.3.3 Historie televizního vysílání První televizní vysílání nacházíme ve Velké Británii, která zahájila přenos pro veřejnost 2. listopadu 1936. Hlavní postavou při vzniku televize je John Logie Baird. Ten v roce 1924 sestrojil první zařízení pro přenos obrazu. Z počátku se setkával s nezájmem veřejnosti. Je zajímavé, že měl naprostý nedostatek financí. Roku 1926 však Baird podává ministerstvu žádost o udělení licence k pokusnému vysílání. Významnou osobností v rozvoji televizního vysílání v Československu je Dr. Jaroslav Šafránek. "První pokusné vysílání televize v Československu se konalo 23.3 1948 v Tanvaldě, kde skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila ukázku pro veřejnost. Další pokusné televizní vysílání se pak uskutečnilo v roce 1948 v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze." (http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/prvni-sportovni-tv-prenos-slavi-55narozeniny_158408.html) Zárodek sportu v televizním vysílání byl 22. 3. 1935, kdy v tento den byly v Německu poprvé zařazeny sportovní příspěvky, a to ve formě krátkých filmů. Další rok došlo k první dokumentaci zimních olympijských her v Garmisch-
11
Partenkirchenu. 11. 8. 1939 pak došlo k použití prvního přenosového vozu ve sportu opět v Německu. Konkrétně v Berlíně ve Sportpalastu při soubojích v boxu. U nás byl použit přenosový vůz značky Tesla až v roce 1955. Ten dokonce umožňoval i přímý přenos. "Vůbec první přímý televizní sportovní přenos v Československu si diváci mohli naladit už před víc než půlstoletím, přesněji 11. února 1955. Jednalo se o zápas v ledním hokeji ze zimního stadionu na pražské Štvanici. Ze zápolení výběru Prahy se švédským klubem IF Leksand chtěla původně Československá televize odvysílat jen dvě třetiny" (http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/prvni-sportovni-tv-prenos-slavi-55narozeniny_158408.html) Po tomto odvysílání rapidně stoupla poptávka po televizních přijímačích. Rok na to se díky napojení domácí sítě na zahraniční struktury se mohl uskutečnit obrovský sportovní přenos ze Zimních olympijských her v Cortině d´Ampezzo. Souběžně s rozvojem televize rapidně přibývalo diváků. V září 1962 měla televize již milion platících diváků. V roce 1965 bylo nahlášeno 2 miliony diváků a v roce 1978 tento počet pokořil hranici 4 milionů. Jeden z nejstarších nepřetržitě vysílaným pořadem v České televizi Branky-body-vteřiny byl poprvé spuštěn v roce 1956. V roce 1985 televizní přijímač vlastní přes čtyři miliony obyvatel Československé socialistické republiky. Televize vysílá na dvou programech 124 hodin týdně. Mohutná tělocvičná akce na konci června opět přináší televizním divákům řadu monumentálních pohledů. (http://www.digistranky.cz/pozemni-tvvysilani/jak-sel-cas/jak-sel-cas.html) V roce 2000 připadalo na 100 domácností v průměru 116 televizorů. Z toho můžeme vyčíst, jak moc byl televizor před 13 již masově rozšířený. V tomto roce se spouštějí první experimentální digitální vysílání od České Radiokomunikace. 12
1.4 Vztah televizního vysílání a sportu "Televizní
přímý
přenos
je
v
současné
době
nejdůležitějším
a nejrozšířenějším způsobem prezentace sportu a v této podobě oslovuje největší počet recipientů."(Děkanovský, 2008 str.62) Televize je nejvlivnější mediální nosič reklamy. Z jednoho informačního zdroje dokáže oslovit miliardy lidí po celém světě. Televizní vysílání nám nabízí barvu, pohyb, zvuk. V případě sportu ještě další výhody v podobě pocitů jako je zklamání, nadšení, napětí a vzrušení. Z důvodu vizualizace obrazu lidem přímo do jejich domu prošel sport zásadní proměnou. Do této doby se sportovního dění sledovalo pouze v jejich dějišti. Díky rozvoji televize můžeme postupně vidět, jak se například z fotbalových stadionu vytráceli fanoušci a v dnešní době některé stadiony zejí prázdnotou. Již ve starém Řecku se společnost rozdělovala na diváky a přímé účastníky. Diváctví provází sport téměř od počátku. Zvyšováním technické úrovně prostředků, kvůli kterým je nám umožněno přenosy sledovat, se mnohdy v reálném čase přibližují možnostem hraného filmu. V dnešní moderní době se tak můžeme setkat s televizními kamerami, které jsou pod úrovní hladiny vody v bazénech nebo v helmách samotných závodníků.(Děkanovský, 2008) "Často astronomické částky za televizní reklamy jsou typické právě v případech "prime time" tedy čase největší sledovanosti. A tímto časem jsou mnohdy právě sportovní televizní přenosy. Jedna minuta reklamy umístěné do průběhu americké fotbalové ligy NFL je dnes účtována v řádech milionů dolarů." (Sekot, 2006, str.143) Kvůli finančním prostředkům od sponzorů a z vysílacích práv jsou zvláště ekonomicky náročné sporty závislé, a ty chtějí nadále udržet svoji atraktivitu pro sponzory. Často musí reagovat na zlepšení sledovanosti změnou pravidel. Například, když byl v tenise zaveden tiebreak.
13
"Jiným příkladem velice úspěšné mutace tradičního sportu je plážový volejbal coby varianta volejbalu "šestkového". Jeho přitažlivost spočívá spíše než v atraktivitě samotné hry ve skutečnosti, že jde o formu navrácenou ze strerilních sportovních hal do "přírodního", takřka romantického prostředí prosluněné písečné pláže, na které se spolu utkávají dvojice opálených mladých lidí, bosých a ve sporém oděvu." (Děkanovský, 2008, str. 161) Například díky příjmům z prodeje vysílacích práv a vlastnímu marketingovému programu dosáhlo olympijské hnutí nebývalé prosperity a získali tím finanční nezávislost. Z těchto příjmu podporuje toto hnutí zejména všechny organizátory olympijských her a všechny mezinárodní olympijské federace (Grexa, 2001) Nejatraktivnějším vysílacím časem pro diváky jsou víkendy. Proto například u olympijských her je program rozložen tak, aby program víkendy obsahoval. "Sport, jak je běžně chápán, je úsilím o nejvyšší tělesný výkon či vítězství nad soupeřem. Jeho součástí je však i sportovní trénink, estetické zaměření na ideální pohyb, dokonalou souhru. Masová média se však prvoplánově soustřeďují na aspekt vítězství či dosažení vrcholného či rekordního výkonu. Stranou jejich zájmu jsou proto zájmové volnočasové sportovní činnosti. V povaze rekreačního sportu není primárně výkon či dokonce vítězství, "pouze" radost z pohybu. A ta sama o sobě není mediálně komerčně zajímavá. Oproti tomu napětí, výkon a vítězství v souběhu s reklamou prodávají. Takové stránky sportu jsou proto pro sponzory a reklamní agentury jedině přitažlivé, protože komerčně zajímavé" (Sekot, 2006, str.144)
1.5 Vztah televize a diváka "To, co přitahovalo diváka včera či ráno, je dnes večer překonáno novým vjemem medializovaného sportovního zážitku. Nejnovější události, poslední
14
rekordní výkony, nové výsledky, rekordní výše odměn sportovních idolů a jejich přestupové dráhy, to vše je rychle vymazáno jako "pouze" včerejší, novostí dnešních zážitků a rekordní hodnotou výkonů a jím odpovídajících odměn“. (Sekot, 2006, str.153) Každý divák se jako jednotlivec liší ve svých vlastnostech, ale také například v kulturních zvycích. I z tohoto důvodu může mít různé sportovní odvětví odlišnou sledovanost. Ve sportu má většinový podíl skupina diváků, kteří sledují sport v televizním přenosu nebo poslouchají rozhlasový přenos. Tím tito diváci ztrácí přímý kontakt se sportovním děním. Na druhou stranu díky technické vyspělosti technik umožňuje pomocí opakovaných a zpomalených záběrů divákovi dát více detailů a tím i zisk informací, ke kterým přímý účastníci nemají přístup. Televizní divák dostává prostřednictvím sportovního přenosu o sportovní události, pravidlech, výkonech sportovců. Televizní sportovní přenos může mít kladný ale i negativní vliv. Pro mladé sportovce, kteří nemají svůj vlastní názor a nedostatek zkušeností, taková bitka v NHL může mít velký negativní dopad. U takto mladých sportovců to vzbuzuje touhu napodobit to, co se jim díky televiznímu vysílání zdá běžné a zcela normální. Nemluvě o tom s čím se setkávají v seriálech a filmech. Násilné scény se v současnosti vyskytují i ve zpravodajství. "Sportovní média fungují tedy jako film fabulující realitu prostřednictvím fiktivních hrdinů a fiktivní zápletky. Opouštějí tak svět skutečného poslání sportu. Můžeme proto opakovaně vyslovit skepsi vůči hypotéze o jejím pozitivním vlivu na masovost sportovních aktivit či předpokládat žádoucí vliv na vymýcení násilí a brutality na půdě masové podívané obecně. Ve víru spektakulárnosti vrcholového televizního sportu pak postupně mizí to nejdůležitější - radost z pohybu samotného. Shrnuto a podtrženo: televizní sport cílí ke zjednodušujícím vzorcům
vzrušení
a
zábavy v
honbě za
zážitkem."(Sekot, 2006, str.153)
15
novým zítřejším mediálním
1.6 Digitální vysílání v České republice 1999-2007 V České republice si místní největší veřejnoprávní televizi v roce 2007 mohla naladit polovina obyvatelstva. Přitom toto téma má v Česku minimálně deseti letou tradici. Zmínky o digitálním televizním vysílaní se na politické úrovni objevili tedy v roce 1997, kdy v červnu předala Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání text „Problematika internetu a digitálních elektronických médií“, který uváděl digitalizaci jako technologickou novinku. Hledání volných kmitočtů pro nové multiplexy DVB-T doplnila v Česku na přelomu tisíciletí experimentální digitální vysílání. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání vyhlásila v roce 1999 licenční řízení na experimentální zemské digitální vysílání pro rozhlas i televizi. Zájemci o digitální vysílání byli dva.
České
Radiokomunikace provozující sítě zemských vysílačů a firma Czech DVB Group, která zajišťovala digitální vysílání českých programů přes satelitní službu CzechLink. Obě společnosti toto vysílání spustili v roce 2000 v Praze 2000, kde je největší koncentrace potenciálních diváků. V roce 2004 se k této dvojce připojil Český Telecom. Český telekomunikační ústav 15. 7. 2004 vydal povolení ke zřizování a provozování tří sítí vysílačů DVB-T. Tyto tři přechodné multiplexy byly pojmenovány na A, B a C. Síť A připadla Českým Radiokomunikacím, multiplex B firmě Czech Digital Group a v síti C zahájil 3. 8. 2004 vysílání Český Telecom. Experimentální vysílání Czech Digital Group fungoval až do roku 2007, kdy
ho
Rada
prodloužila
na
konci
roku
2006.
(http://www.digizone.cz/clanky/strucna-historie-digitalizace-v-ceske-republice/)
16
Obr. 1: Pokrytí ČR signálem multiplexu A (stav od 1. července 2007)
1.7 Česká televize Česká televize byla 1. 1. 1992 zřízena zákonem o České televizi jako veřejná služba. Statutární orgán je generální ředitel, který je jmenovaný na 6 let. Od roku 2011 je tímto ředitelem Petr Dvořák. Kontrolní orgán ČT je Rada České televize, kterou tvoří 15 členů a volí ji Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky také na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů. Česká televize má tři organizační části. Jsou to ČT v Praze, televizní studio Brno a televizní studio Ostrava. V současné době Česká televize provozuje 4 televizní kanály. Je to plnoformátová ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT sport. Česká televize zajišťuje vysílání 24 hodin denně pozemně,družicově, internetově a také pro mobilní platformy. Česká televize je samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu. Celá struktura financování je zajištěna z televizních poplatků, reklamy a sponzoringu.
17
Například rozpočet pro rok 2008 byl vyrovnaný a jeho výše dosáhla 7030 milionu Kč. 1.7.1 ČT4 Sport Během zimních olympijských her v Turíně začal vysílat sportovní kanál České televize, program ČT4 Sport. V roce 2006 to ohlásil šéfredaktor redakce sportu ČT Otakar Černý. Vize byla taková, že se po olympiádě vysílání rozšíří na 16 hodin denně a každý den by tento kanál měl nabídnout minimálně jeden přímý přenos sportovní události. Sportovní kanál v roce 2006 působil spíš jako servisní a doplňková záležitost, na které ČT odehrála méně důležitých událostí, případně záznamy sportovních událostí, které diváci nemohli sledovat v reálném času. Robert Záruba se na tiskové konferenci k zahájení vysílání vyjádřil takto: „Existují nějaké tři výjimky, ale jinak jsme se soustředili na to, aby ČT4 nabízela něco jiného než ČT2 a byla její alternativou“. Nebývalý prostor na tomto kanálu umožnil vysílat živě i další, nepříliš medializované sporty jako je futsal, florbal nebo házená. Důležité sportovní události, jako je mistrovství světa v hokeji nebo ve fotbale, Turné čtyř můstků a další akce, nadále nabízel program ČT2. ČT4 Sport byl spuštěn v zemském digitálním vysílání, prostřednictvím kabelu, satelitu a na internetu. Sportovní přenosy proto na kanálu ČT2 nezmizeli do roku 2009 a to hlavně z toho důvodu, že
ČT4
sport
ještě
nebyl
dostupný
pro
všechny
diváky.
(http://www.digizone.cz/clanky/ceska-televize-predstavila-program-ct-4-sport/) V roce 2008 Česká televize provedla drobnou korekci v názvu sportovního kanálu. Sportovní program ČT4 Sport přejmenovala na ČT4 a název sladila s označením svých ostatních programů. V roce 2012 se kanál přejmenoval na ČT Sport.(http://www.parabola.cz/zpravicky/8631/kanal-ct4-sport-byl-prejmenovanna-ct4/)
18
1.7.2 Vedení a organizační struktura ČT4 Sport 1.7.2.1 Organizační struktura ČT sport – současný stav Okruh ČT sport je jedním ze zpravodajských programů České televize (společně s okruhem ČT24; dalšími okruhy jsou plnoformátové programy ČT1 a ČT2). Je tvořen třemi organizačními celky, jimiž jsou televizní studia v Praze, Brně a Ostravě. 1.7.2.2 Vedení programového okruhu ČT sport Pozici výkonného ředitele zastává Jiří Podnikelský, dalšími členy vedení programového oddělení ČT sport jsou Robert Záruba (šéfkomentátor), Vladimír Drbohlav (vedoucí oddělení mezinárodních přenosů, koordinátor zpravodajství EBU1), Marie Mrázková (vedoucí sekretariátu výkonného ředitele ČT sport a šéfredaktora RS2), Milan Fryš (vedoucí dramaturg skladby programu RS), Ivona Bartók (koordinátorka výroby) a Jiří Bendl (zástupce šéfproducenta centra zpravodajství a sportu). 1.7.2.3 Další členové ČT sport Organizační struktura ČT sport je dále tvořena sedmi fotbalovými komentátory, pěti hokejovými komentátory, devíti komentátory dalších sportů, čtyřmi moderátory a čtyřmi editory pořadu Branky, body, vteřiny a patnácti reportéry. Televizní studio Brno je tvořeno sedmi členy redakce, pracoviště v Ostravě zaměstnává deset redaktorů. 1.7.2.4 Osobnosti v ČT4 sport Otakar Černý je šéfredaktor. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1969 pracoval jako externí člen Redakce sportu a po roce 1989 působil v Redakci zpravodajství. V minulosti moderoval politické diskusní pořady. Po roce 1998 působil jako komentátor v denním tisku a zároveň
1 2
European Broadcasting Union = Evropská vysílací unie Redakce sportu
19
dělal mluvčího ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V roce 2002 se vrátil do ČT, kde do současnosti působí jako šéfredaktor Redakce sportu. Vladimír
Drbohlav
je
vedoucí
oddělení
mezinárodních přenosů.
Absovoval FSVP a FŽ UK Praha, je to člen Českého olympijského výboru, klubu Fair play a člen výboru Klubu sportovních novinářů ČR. Jeho náplní práce je dojednávání televizních vysílacích práv pro Českou televizi na jednotlivé sportovní události. Často komentuje atletiku nebo hokej. Michal Dusík je komentátor hokeje, atletiky, sportovní střelby, snowboardu a akrobacie. Má za sebou komentování více než šesti set sportovních událostí. Je to absolvent MFF UK. Od roku 1994 je zaměstnán v Redakci zpravodajství. Robert Záruba je český sportovní redaktor a televizní komentátor. Absolvoval FŽ UK Praha a od roku 1990 je s dvouroční pauzou zaměstnán v Redakci zpravodajství. Zaměřuje se na komentování hokeje, baseballu, softbalu a florbalu. (http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/) 1.7.3 Konkurenti ČT4 sport S příchodem nového sportovního kanálu se vytvořila velká konkurence pro ostatní sportovní kanály. Kanál ČT4 se dokázal během prvních dvou let dostat na špici sledovanosti mezi sportovními kanály. Největšími konkurenty v České republice byly hlavně sportovní kanály Eurosport 1, Eurosport 2, Galaxie Sport a Sport. Za poslední rok vznikla konkurence spuštěním televizních kanálů pro mladé jako je Prima Cool a Fanda, na kterých běží hlavně extremní sporty a fotbal Sportovní kanál Eurosport například na spuštění ČT4 zareagoval tak, že jejich celodenní vysílání přešlo plně na vysílání v českém jazyce. Do této doby bylo vysílání v kombinaci angličtiny a češtiny. Síť kanálů Eurosportu je dostupná
20
v 59 zemích světa ve 20 jazycích. Tento kanál se zaměřuje především na tenis a cyklistiku. Často poskytuje přenosy z nejvýznamnějších světových akcí. Další z konkurentů, kteří vysílali v českém jazyce, je kabelová a satelitní stanice Galaxie sport. Galaxie sport byla puštěna 1. 4. 2002. V roce 2008 se stanice přejmenovala na Nova Sport. Protože sportovní kanál ČT se snažil od začátku nabízet sporty s českou účastí se zařizováním regionálního vysílání i minoritních sportu, tak galaxie sport pro ČT4 zas tak velkým konkurentem nebyla. Na tomto sportovním kanálu totiž bylo možné sledovat světové soutěže jako je anglická Premier League, NBA, NFL, NHL, MLB, atd. Sport 1 je evropský televizní kanál, který vysílá v Rumunsku, Maďarsku, v Česku a na Slovensku. Její programové složení je zaměřeno zejména na fotbal, americký fotbal, basket, hokej a házenou.
21
2. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce
Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo sledování a vyhodnocení vysílání sportovního kanálu ČT4 v roce 2007.
Výzkumné otázky „Jaké sporty byly v roce 2007 nejvysílanější?“ „Které sporty byly nejvíce vysílány v přímých přenosech?“ „Jaká byla skladba fotbalového vysílání na ČT4?“ „V jakém poměru byly vysílány vybrané minoritní sporty?“
Úkoly práce Pro zodpovězení výzkumných otázek a vyvození shrnujících údajů o vysílání ČT4 jsme zvolili tyto úkoly práce: 1. Prostudování literatury a dalších zdrojů se zaměřením na sport a média. 2. Provedení výzkumu vysílání kanálu ČT4 ve sledovaném roce. 3. Výběr nejvýznamnějších dat – selekce a shrnutí informací získaných při monitoringu. 4. Vyvození závěrů o vysílání v roce 2007 a zodpovězení jednotlivých výzkumných otázek.
22
3. Metodika práce Praktická část bakalářské práce se zabývá monitoringem archivního programu vysílání na webových stránkách České televize. Hlavním ukazatelem, který jsem při výzkumu sledoval, byl odvysílaný čas v jednotlivých sportovních odvětvích. Všechny pořady jsem dělil podle jejich zaměření. Při výzkumu jsem dále rozlišoval odvysílaný čas v přímých přenosech a záznamech, což slouží k bližšímu a podrobnějšímu popisu a rozboru vysílání. Po dokončení monitoringu vysílání jsem začal selektovat jednotlivá data, která považuji za důležité. Nejvýznamnější srovnání je mezi jednotlivými sportovními odvětvími. Dále jsem se rozhodl porovnat strukturu vysílání v nejpopulárnějším sportu – fotbalu. Pokusil jsem se také vybrat a srovnat data z vysílání skupiny minoritních sportů, které se ve vysílání objevily. Při výzkumu jsem se řídil hlavně časy začátku a konce vysílání jednotlivých pořadů, podle toho, jak byly uvedeny v programu. Proto se do jednotlivých vysílacích časů projevily i různé reklamní spoty, upoutávky, apod. Výzkum vysílání ČT4 byl proveden v březnu roku 2013. Šlo o pečlivé zaznamenávání jednotlivých časů vysílání a jejich pozdější sčítání. Tento výzkum byl poměrně časově náročný. V rámci jednotlivých odvětví sportů jsem zaznamenával také, zda-li šlo o světové či domácí sportovní akce. Rozlišoval jsem také magazíny a ostatní doplňkové pořady. Po výzkumu jsem jednotlivá data setřídil a vybral ta, která jsem dále využil při vyhodnocení vysílání v praktické části práce. Proces výběru a kombinace dat si taktéž vyžádal poměrně velké množství času.
23
4 Rozbor vysílání sportovního kanálu ČT4 v roce 2007 V roce 2007 stále ještě sportovní kanál ČT4 nevysílal po celých 24 hodin denně. V noci vždy došlo k přerušení vysílání okolo půlnoci a začátek vysílání další den byl v 8:00. Později v průběhu roku došlo k rozšíření víkendového vysílání, které pokračovalo i po půlnoci. Dále je nutné připomenout, že v druhém roce vysílání byla stále „čtyřka“ považována za přidružený sportovní kanál. Velké množství sportovních přenosů bylo stále ponecháváno ve vysílání kanálu ČT2. Pro jednotlivá odvětví to platilo odlišně.
4.1 Nejvysílanější sportovní odvětví V následující kapitole rozeberu a srovnám sportovní odvětví, která byla v rámci roku 2007 vysílána nejčastěji. Vybral jsem šest nejvysílanějších a patří sem:
fotbal
motoristické sporty
lední hokej
lyžování
volejbal
basketbal.
V rámci výzkumu archivu jsem sledoval odvysílaný čas u jednotlivých sportů. Dále jsem rozlišoval jednotlivé sportovní akce. V následující tabulce je přehled nejvysílanějších sportů, podle celkového odvysílaného času, seřazen sestupně.
24
Tab. 1 – Nejvysílanější sportovní odvětví podle celkového odvysílaného času
dohromady
fotbal
1299:20
motorismus
669:45
basketbal
649:35
lední hokej
441:30
volejbal
290:20
lyžování
246:30
Z této tabulky lze vyčíst, že s obrovským náskokem na prvním místě figuruje fotbal. Diváci ho v roce 2007 mohli na ČT4 vidět bezmála 1300 hodin. Šlo zejména o přenosy z české nejvyšší soutěže – Gambrinus ligy. Další velkou položkou v rámci tohoto sportovního odvětví bylo vysílání prestižních evropských klubových soutěží – Liga mistrů a Pohár UEFA. Nechyběly ani zápasy domácích pohárových soutěží a také rozhodující zápasy nižších ligových soutěží. Zajímavým zpestřením byly také příležitostné přenosy a záznamy významných lig v rámci evropských zemí, a to hlavně z Anglie a Německa. Velkým dílem do vysílacího času přispěly také magazíny a další doplňkové pořady s fotbalovým zaměřením.
25
Na druhém místě skončilo odvětví motoristických sportů, které se na ČT4 objevovalo přibližně 670 hodin. Zde je vidět velký rozdíl mezi prvním a druhým místem. V rámci motorsportu byly vysílány nejvýznamnější světové soutěže jako seriál mistrovství světa silničních motocyklů, superbiky nebo světový šampionát v rallye. Z domácí scény byly nejčastěji k vidění rallye závody, motokros a autokros.
ČT4
také
nabízela
velké
množství
rozmanitých
magazínů
o motoristickém sportu. Nejčastější byl magazín Svět motorů. Na třetím místě se v těsném závěsu za motosportem umístil basketbal, který byl vysílán necelých 650 hodin. To je zdánlivě vysoké číslo pokud ho srovnáme například s ledním hokejem, který se umístil až na čtvrtém místě s hodnotou o 200 hodin menší. Tento jev lze ale vysvětlit nejspíše tím, že hokej stále ve velké míře vysílal kanál ČT2, kde se naopak basketbal takřka nevyskytoval. Je prakticky jisté, že pokud by se počítal celkový čas z obou kanálů, skončil by hokej před basketbalem. Z basketbalových soutěží byla nejčastěji vysílaná česká nejvyšší Národní basketbalová liga. Velkou část vysílání zaujímaly také evropské klubové soutěže, hlavně Euroliga mužů. V hokeji suverénně vedla ve vysílání česká extraliga, doplňoval ji pak světový šampionát mužů. Na pátém místě se umístil volejbal. V tomto odvětví byla nejčastěji vysílaná domácí mužská extraliga. Na posledním místě tohoto výčtu skončily lyžařské sporty. Do nich jsem zařadil světové šampionáty v běhu na lyžích, skocích a letech na lyžích a biatlonu. Právě biatlon se na ČT4 objevoval nejvíce. Na následujícím obrázku je graficky znázorněný poměr mezi jednotlivými popisovanými odvětvími, podle celkového odvysílaného času.
26
lyžování
fotbal
volejbal
lední hokej
basketbal motorismus
Obr. 2: Grafické znázornění poměru mezi nejvysílanějšími sportovními odvětvími.
V rámci mého výzkumu jsem rozděloval jednotlivé vysílací časy podle toho, jestli se jednalo o přímé přenosy nebo záznamy. To je poměrně zajímavý ukazatel, který nám ukazuje, jaká je poptávka po živém vysílání v těchto odvětvích. Následující tabulka obsahuje odvysílaný čas rozdělný na přímé přenosy a záznamy v rámci výše zmiňovaných nejvysílanějších sportech.
27
Tab. 2 – Srovnání odvysílaného času v přímých přenosech a záznamech
přímé přenosy
záznamy
fotbal
241:30
1057:50
motorismus
24:10
645:35
basketbal
238:20
411:15
lední hokej
102:45
338:45
volejbal
113:15
177:05
lyžování
57:30
188:45
Zde je vidět, že nejvíce se na ČT4 vysílal živě fotbal a basketbal. Hodnoty jsou prakticky stejné. Opět je nutno dodat, že přímé přenosy fotbalových utkání byly k vidění i na ČT2. Převaha fotbalu je pak evidentní, co se týče hodin odvysílaných ze záznamu. Hodnota přes 1000 hodin je opravdu velmi vysoká a výrazně převyšuje (často několikanásobně) ostatní sporty. Velice zajímavý je poměr přímých přenosů u motoristických sportů. Pouhých 24 hodin živých přenosů je ve velkém kontrastu s bezmála 650 hodinami záznamů. V následujícím obrázku je podrobné grafické znázornění hodnot z předchozí tabulky. Obrázek ještě více deklaruje již zmíněnou převahu fotbalu. Zeleně jsou vyznačeny přímé přenosy, záznamy pak modře.
28
čas (hod) 1200,00
1000,00
800,00
600,00
400,00
200,00
0,00
fotbal
moto
basket
hokej
volejbal
lyžování
Obr. 3: Grafické srovnání přímých přenosů a záznamů u nejvysílanějších sportovních odvětví
K těmto hodnotám lze přiřadit také další ukazatel a tím je reálné číslo poměru mezi přímými přenosy a záznamy. Málokdy tato hodnota přesáhne hodnotu 1, protože často je jedna významná sportovní událost vysílána vícekrát ze záznamu v jiných časech, aby ji mohlo zhlédnout větší množství diváků. Do hodnoty záznamů také promlouvají magazíny a různé další doplňkové pořady. Hodnota tohoto poměru může sloužit k vytvoření představy o tom, jaká je tendence vysílat určité sportovní odvětví v přímém přenosu a které jsou spíše vhodné pro vysílání ze záznamu. Ve sledovaném roce je extrémně malá hodnota vidět hlavně u motosportu. Nejvyšší číslo je ve sledovaných sportech možno pozorovat u volejbalu.
29
Tab. 3 – Hodnoty poměru přímých přenosů a záznamů v rámci nejvysílanějších sportovních odvětví
poměr live/záznam fotbal
0,23
motorismus
0,04
basketbal
0,58
lední hokej
0,3
volejbal
0,64
lyžování
0,3
30
4.2 Fotbal V této části výzkumu jsem se zaměřil na porovnání vysílání tuzemského a zahraničního fotbalu. Tento sport měl ve vysílání ČT4 Sport největší zastoupení. Z tohoto důvodu jsem mu věnoval největší pozornost. V českém fotbalu jsou zahrnuty odvysílané časy z Gambrinus ligy, reprezentace ve všech věkových kategoriích, 2. Ligy a českého poháru. V zahraničním jsou uvedeny hodnoty zastoupení z německé nejvyšší soutěže Bundesligy a evropských soutěží Ligy Mistrů a poháru UEFA. Tab. 4 – Domácí fotbalové pořady
čas
procentuální podíl
Gambrinus liga
428:45
33%
Pohár ČMFS
25:55
2%
reprezentace
40:05
3%
2. liga
37:45
3%
ostatní
64:50
5%
V tabulce můžeme vidět, že nejmajoritnější zastoupení má vysílání české nejvyšší soutěže Gambrinus ligy. V roce 2007 se odvysílalo přes 428 hodin záznamů a přímých přenosů, z čehož vyplývá 33 % zastoupení ve vysílání fotbalu. Sezóna 2007/2008 Gambrinus ligy byla 15. sezónou v samostatné české lize. V sezóně 2007/2008 se mistrem stal klub SK Slavia Praha se ziskem 60 bodů z 30 zápasů. Titul největšímu konkurentovi AC Sparta Praha utekl o 3 body. Do 2. ligy tuto sezónu sestoupili FC Bohemians a FK SIAD Most. Pohár ČMFS začal předkolem 22. července a skončil 13. května 2008. Finále poháru se konalo na pražském Strahově a utkali o tuto trofej hráči z klubu AC Sparta Praha a Liberce.
31
Sparta ve finále porazila Liberec na penalty. Výhra poháru ČMFS zaručuje boj v předkole evropského poháru UEFA. V roce 2007 česká fotbalová reprezentace odehrála celkem 10 mezistátních utkání, z toho 8 kvalifikačních o ME 2008 a 2 přátelské. Celková bilance byla 7 výher, 2 remízy a 1 prohra. Hlavním trenérem byl tenkrát Karel Bruckner. Celkem se odvysílalo 160 hodin tuzemského fotbalu a to je 46 % z veškerého vysílání fotbalu. V další tabulce můžeme sledovat procentuální poměr ve vysílání, který se týká evropského fotbalu. Tab. 5 – Evropské fotbalové soutěže
čas
procentuální podíl
Liga mistrů
402:45
31%
Pohár UEFA
51:55
4%
Bundesliga
246:50
19%
Sezóna 2007/2008 Ligy mistrů byla 53. Ročníkem klubové soutěže pro nejlepší evropské fotbalové týmy. Finále bylo uskutečněno 21. Května 2008 na stadionu Lužniki v Moskvě. O titul se utkal Manchester United s londýnskou Chelsea, kde Manchester United porazil Chelsea po nerozhodném utkání 1:1 na penalty. Celkově se jednalo o 3. titul Manchesteru v nejprestižnější fotbalové klubové soutěži. Sezóna 2007/2008 v poháru UEFA byla 50. sezónou. Finále se hrálo v Manchesteru na stadionu City of Manchester Stadium. O titul se utkal ruský Zenit Petrohrad se skotským Rangers FC. Vítězem se stal ruský celek, který zvítězil 2:0. Sezóna 2007/2008 německé Bundesligy byla 45. ročníkem. Ligu vyhrál mnichovský Bayern. To byl dvacátý titul v Bundeslize pro tento tým. Nejlepším střelcem se s 24 góly stal Ital Luca Toni v barvách Bayernu Mnichov.
32
V následujícím obrázku je rozebrán poměr mezi vysíláním jednotlivých soutěží ještě graficky.
Bundesliga
Gambrinus liga
UEFA
ČMFS reprezentace Liga mistrů
2. liga ostatní
Evropský fotbal
Český fotbal
Obr. 4: Srovnání evropského a českého fotbalu a jednotlivých soutěží
4.3 Minoritní sporty V této kapitole jsem si pro srovnání vybral tři týmové sporty, které jsou spíše na okraji pozornosti veřejnosti. Jejich vysílací čas je nižší než u sportovních odvětví zmíněných v předchozích kapitolách. Mezi těmito třemi týmovými sporty figuruje házená, florbal a futsal. Nejdříve porovnám tyto sportovní odvětví mezi sebou a poté je dám do souvislosti s vysílanějšími týmovými sporty. V následující tabulce je přehled celkového odvysílaného času v těchto třech vybraných sportech, seřazený sestupně.
33
Tab. 6 – Přehled celkového odvysílaného času ve vybraných minoritních sportech
dohromady
házená
152:30
florbal
85:55
futsal
61:25
Z údajů lze vyčíst, že z minoritních sportů se nejvíce prosazuje poměrně tradiční český sport – házená. Kanál ČT4 se v tomto sportu zaměřil hlavně na nejvyšší českou mužskou soutěž. Pak ještě házenkářské vysílání doplnil světový šampionát a další akce. Na druhém místě se umístil florbal s přibližně polovičním odvysílaným časem oproti házené. Tento rychle rostoucí a dynamický sport se začal poměrně rychle prosazovat do schématu vysílání. Nejčastěji byla vysílána česká nejvyšší mužská soutěž. Velkou porci času zaujímá také tradiční populární letní turnaj Czech Open. Třetí ve výčtu skončil futsal, který byl zastoupen hlavně českou extraligou. V následující tabulce je pak přehled odvysílaného času v rámci těchto sportů rozdělen na přímé přenosy a záznamy.
34
Tab. 7 – Přímé přenosy a záznamy v rámci minoritních sportů
přímý přenos
záznam
házená
65:20
87:10
florbal
45:05
40:50
futsal
23:45
37:40
Zde je v pořadí jednotlivých položek drží pořadí jako v předchozí statistice. Zajímavá situace nastala u florbalu, který jako jediný byl vysílán více v přímých přenosech, než ze záznamu. V následujícím obrázku je poměr mezi přímými přenosy a záznamy znázorněn graficky a přehledněji.
čas (hod) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
házená
florbal
futsal
Obr. 5: Grafické znázornění poměru přímých přenosů a záznamů v minoritních sportech 35
Jako doplňující údaj ještě přidám porovnání vysílacího času minoritních týmových sportů s těmi vysílanějšími, které jsem již zmiňoval dříve. Jde tedy o srovnání házené, florbalu, futsalu proti hokeji, fotbalu a basketbalu. V další tabulce je číselně vyjádřený celkový odvysílaný čas jednotlivých sportů. Tab. 8 – Odvysílaný celkový čas u často vysílaných a minoritních sportů
celkem
celkem
fotbal
1299:20
házená
152:30
basketbal
649:35
florbal
85:55
lední hokej
441:30
futsal
61:25
V následujícím obrázku jsou pak data z tabulky převedena do grafické podoby, kde je převaha prvních tří sportů ještě více patrná.
36
čas (hod) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
často vysílané sporty
minoritní sporty
Obr. 6: Grafické porovnání často vysílaných a minoritních sportů
5. Diskuze Vysílání sportovního kanálu ČT4 sport se v roce 2007 se podle plánů vedení mělo ubírat cestou rozšíření nabídky a rozmanitosti veškerého televizního vysílání. Jelikož hlavní světové akce měla na starosti stále kanál ČT2, tak se redakce sportu zaměřovala i na minoritní sporty. Jednalo se o druhý rok vysílání, takže se tento rok nesl hlavně v duchu udržení stability vysílání. V druhé polovině roku navíc bylo spuštěno o víkendech vysílání na celých 24 hodin. V tomto roce byla primární snaha dostat sportovní kanál ČT4 sport ke všem televizním divákům. Postupně se začali přesouvat sportovní pořady z kanálu ČT2 na ČT4 sport. Další z hlavních cílů redakce České televize byl dostat k divákovi nejvýznamnější sportovní události z České republiky i ze zahraničí. Velký důraz se pak kladl na účast českých sportovců.
37
Nejčastějším vysílaným sportem byl fotbal, který byl následován motorismem. Třetím nejčastějším sportem je hokej. Společně s fotbalem to jsou naše národní sporty a ve výsledku byl znát velký časový rozdíl hlavně z důvodu vysílání více zápasů ze zahraničních a evropských soutěží ve prospěch fotbalu. Jinak vysílání se zaměřením na českou vrcholovou scénu byl zpracován kompletně. Podle mého názoru sportovní vysílání na kanálu ČT4 sport odpovídalo poptávce. Nad moje očekávání pak bylo zastoupení sportů, které se mi nezdají být v České republice populární a to zejména golf. Často byl věnován vysílací čas jezdectví a dostihy. Z dalších poznatků jsem vyčetl, že mužský sport má majoritní zastoupení ve vysílání. Jediné dva sporty, kde to bylo zhruba půl na půl se ženami, byl biatlon a tenis. O široké nabídce sportovního vysílání vypovídá to, že za rok 2007 nabídl tento kanál přenosy z více než šedesáti odvětví. Když se z vlastního náhledu podívám na kvalitu zpracování vysílaných pořadů, tak si myslím že jsou na nejvyšší možné úrovni a jsem s tím spokojen.
6. Závěr V bakalářské práci jsem se zaměřil na sporty, které měli v roce 2007 největší zastoupení na sportovním kanálu ČT4 Sport. Nejdříve jsem v teoretické části rozebral celé téma sportu a médií. V práci je popsána historie televizního vysílání, sportu v tisku, rozhlase a internetu. Dále pak vztah diváka ke sportu, komercializace a globalizace sportu. Ke konci teoretické části jsem se zaměřil na digitalizaci televizního vysílaní v České republice a následně na samotný kanál ČT4 sport. Je rozebrána struktura, organizace vedení a osobnosti z redakce. V praktické části bakalářské práce jsem se soustředil na vybraný rok vysílání. Důležitým podkladem mého výzkumu byl archív České televize na jejich webových stránkách. Zaměřil jsem se na sporty s největším zastoupením. Dále 38
jsem porovnal strukturu přímých přenosů se záznamy a magazíny. Jednotlivé údaje jsem si zaznamenával postupně, proto jsem vysílání mohl zkoumat i po měsících. Zjištěná data jsem pak utřídil a využil při pozdějším rozboru vysílání. Samotný archív mi poskytl obrovské množství dat, které jsem nemohl ani plně využít. Proto se tato bakalářská práce dá použít jako základ pro diplomovou práce, která by se mohla zabývat ještě více do detailu.
39
7. Použitá literatura: Brouk,
B.
(1938).
Stoupa
života.
[cit.
2013-05-02].
Dostupné
z:
http://bohuslavbrouk.files.wordpress.com/2009/08/stoupa-zivota-1938.pdf Blakey, P., Sport marketing, 1. vyd. Learning Matters, 2011. 220 s. Beashel, P., Sibson, A., Taylor, J.. The World of Sport Examined United Kingdom: Nelson Thornes Ltd., 2001. ISBN 0174387520 Děkanovský, J. Sport, média a mýty. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 183 s Grexa, J. Přehled světových dějin sportu. 1. vyd. (dotisk) Brno: Masarykova univerzita, 2009. 70 s. Sekot, A. Sociologie sportu. 1. vyd. Brno: Paido, 2006. 410 s. Sekot, A. Sport a společnost. 1. vyd. Brno: Paido, 2003. 191 s Internetové zdroje Ceskatelevize.cz [online]. Organizační struktura. Dostupné z:
Ceskatelevize.cz [online]. 2009 [cit. 2013-1-8]. ČT4 žije sportem už tři roky. Dostupné z :
Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-1-8]. Základní informace o ČT. Dostupné z: Český rozhlas. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/historie/_zprava/682506 Mám ihned. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c119435210
40
Tyden.cz. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/prvni-sportovni-tv-prenos-slavi-55narozeniny_158408.html Digistranky.cz. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.digistranky.cz/pozemni-tv-vysilani/jak-sel-cas/jak-sel-cas.html Digizone.cz. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/strucna-historie-digitalizace-v-ceske-republice/ Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/
41
Resumé Předmětem bakalářské práce na téma „Vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport v roce 2007“ je pomocí dostupné literatury a dalších zdrojů zmapovat fungování jediného veřejnoprávního sportovního kanálu v České republice ve druhém roce jeho existence. V teoretické části jsou rozebrány důležité pojmy týkající se propojení sportu a médií, poté se zabývám důležitými informacemi o samotném kanálu ČT4. Dále pak byl proveden podrobný monitoring vysílání tohoto kanálu v roce 2007 a výsledná data jsou zpracována v praktické části práce. Summary The subject of Bachelor thesis „CT4 SPORT Channel Broadcastingin 2007“ is to observe and chart the working of the only public sports channel in the Czech republic
in
the
second year of its existence,
using available
literatureand other sources. In the theoretical part of this work important terms related to connection of sport and media are described, after that I deal with important facts about channel CT4 itself. Thereafter the complete monitoring of the sports channel broadcasting in 2007 was accomplished. The resulting data are processed in the practical part of this Bachelor thesis.
42