Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2003
Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Obsah
Plánované aktivity Národního programu v roce 2003
str. 1
Vyhlášení Národního programu
3
Kryokonzervace
6
Mezinárodní aktivity
4
Propagace a veřejná informovanost
5
Testování plemen
10
Financování programu
11
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ Česká červinka
14
Český strakatý skot
16
Přeštické černostrakaté prase
20
Starokladrubský kůň
44
Slezský norik a Českomoravský belgický kůň
45
Huculský kůň
46
Valašská ovce
52
Šumavská ovce
52
Bílá krátkosrstá koza
55
Hnědá. krátkosrstá koza
55
Králíci
58
Nutrie
63
Česká slepice zlatě kropenatá
65
Česká husa
68
Ryby
73
Včela kraňská
78
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Doc.Ing. Ivan MAJZLÍK, CSc.(česká červinka) Ing. František HŘEBEN, Csc. (český strakatý skot) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) ing. Alena DVOŘÁKOVÁ, Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK. CSC., Ing. Ivan KARBUSICKÝ (huculský kůň) Ing. Blahoslav POLÍČEK (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, ING. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof. Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, ING. Jan KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Vlastimil MACHANDER (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)
Použité zkratky NP - Národní program RGZ - Rada genetických zdrojů GZ - genetický zdroj ID - inseminační dávka ICAR - International Committee for Animal Recording FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations CBD – Convention on Biologiacal Diversity ERFP – European Focal Point for Animal Genetic Resources EAAP - European Associacion of Animal production MZe - Ministerstvo zemědělství ČR VÚŽV - Výzkumný ústav živočišné výroby JČU - Jihočeská univezita v Českých Budějovicích ČZU - Česká zemědělská univezita Praha MTD – Mezinárodní teestování drůbeže ČMSCH – Českomoravská společnost chovatelů ČSCH – Český svaz chovatelů ÚŽFG AV - Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Plánované aktivity „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2003.
Pro rok 2003 byly plánovány následující aktivity:
sběr a uskladnění dalších vzorků DNA pro molekulárně genetický popis plemen zařazených do genetických zdrojů
pokračování v molekulárně genetických analýzách plemen
příprava a kryokonzervace inseminačních dávek koní, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko, pokračující kryokonzervace ostatních genetických zdrojů
zahájení
porovnávacích
testů
lokálních
plemen
drůbeže
podle
doporučených
metodik(odolnost vůči stresům produkčního prostředí)
pokračování trvalého označování nutrií čipováním
reorganizace databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků
FAO/CBD Intergovernmental Committee on
Intelectual Property and Genetic Resources, Traditional Knowledge and Folklore databáze publikací, (virtuální knihovna), archivování fotodokumentace atd.
návštěvy v chovech a odborná diskuse s chovateli o potřebách a strategii managementu ochrany a využití genetických zdrojů podle posledních výsledků vědy a výzkumu při zachování integrity těchto plemen
prezentace Národního programu (workshop Národních koordinátorů v rámci konference EAAP) v Římě
zvyšování informovanosti široké veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity (v souladu s ustanoveními Dohody o biodiverzitě) formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, monogragie, video)
shromáždění žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel a jejich posouzení, návrh finančních sazeb na jednotlivé předměty podpory a projednání v Radě genetických živočišných zdrojů
kontroly u vybraných příjemců podpor a u spolupracujících organizací
1
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
zpracování výroční zprávy za rok 2003 o realizaci „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel “ a její projednání v RGŽ
konečné vyúčtování čerpání finančních prostředků na koordinaci a realizaci „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2003
zpracování návrhu zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2004
Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty :
Český svaz chovatelů
Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., o. z. hřebčín Slatiňany
Asociace svazů chovatelů koní ČR
Asociace chovatelů huculských koní
Česká zemědělská univerzita Praha
Rybářské sdružení ČR
Jihočeská univerzita České Budějovice – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany
Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice
Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr
2
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Plnění aktivit Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2003 se uskutečnila dvě zasedání Rady, z nich první (17.4. 2003) byla zaměřena hlavně na zpracování Národní zprávy a zajištění běžných aktivit Národního programu, další (29.10.2003) na kontrolu plnění stanovených aktivit, odsouhlasení sazeb dotační podpory za rok 2003. Na jednání Rady dne 10.3.2004 byla projednána výroční zpráva za rok 2003, návrh nových aktivit na rok 2004 a na změny dotačních titulů podle aktuálního stavu chráněných populací. Vyhlášení Národního programu Na rozdíl od ostatních zemí EU, které umožňují podporovat genetické zdroje z prostředků strukturálních fondů unie, bude v ČR jejich ochrana hrazena z národních zdrojů. V září 2003 byl vyhlášen komplexní Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství. V kapitolách ochrany genetických zdrojů zvířat jsou stanovena některá opatření, představující kvalitativní posun v programu. Přesto řada ustanovení programu v části genetických zdrojů zvířat nemá oporu v zákoně, je tedy nutné znovu intervenovat ve věci novely zákona 154/2000 resp. jeho vyhlášky 471/2000 v tomto smyslu. V souvislosti s ustanovením jsou metodiky plemen, schválené Ministerstvem zemědělství, předávány všem jednotlivým účastníkům jako součást rozhodnutí o registraci účastníka Národního programu. Rámec metodik je zpracován na dobu trvání Národního programu (20042008) s tím, že podrobné postupy jsou stanoveny pro kratší, dvou – tříleté etapy, po jejichž vyhodnocení jsou upřesňovány nebo modifikovány podle stavu a vývoje daného plemene. Metodické postupy vychází ze zásad práce s genetickými zdroji:
populace je třeba udržovat se zachováním jejich specifických vlastností a znaků a současně uchovávat nebo vytvářet nejširší možný rozsah genetické diverzity uvnitř daného plemene (řízeným výběrem jedinců a připařováním)
populace je nutné přednostně udržovat v podmínkách a produkčních systémech pro ně přirozeným (v případě možnosti takové podmínky pro ně vytvářet)
u populací je žádoucí objektivně zjišťovat a popsat jejich specifické a jedinečné vlastnosti
3
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
u populací není žádoucí šlechtění na cílené zvyšování produkční výkonnosti, ale na udržení setrvalého rozvoje
u všech populací je žádoucí s metodami in vivo používat metody in vitro (kryokonzervaci biologického materiálu v takovém spektru a množství, které umožní zajistit případnou regeneraci nebo znovuvytvoření plemene)
populace je žádoucí zmapovat a popsat pomocí molekulárně genetických metod, přednostně podle mezinárodního standardu používaných markerů
Metodiky a jejich inovace jsou oponentně projednávány a schvalovány Radou genetických zdrojů. Za rozpracování metodik do příslušných časových a věcných etap zodpovídá garant plemene. Za realizaci metodiky, která je rozhodující podmínkou pro přiznání finanční podpory, odpovídá příslušné chovatelské sdružení, které je subjektem oprávněným k vedení plemenářské evidence podle nebo jiný subjekt (zájmový klub), který se podle svého statutu chovem příslušného plemene zabývá. V roce 2003 byly připraveny a realizovány změny v metodikách ochrany plemen koní, v roce 2004 bude nutné inovovat metodiku u české červinky, české zlaté kropenky a šumavské ovce. Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP).
V roce 2003 se toto jednání uskutečnilo v Římě.
Aktivity
jednotlivých zemí v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat byly vyhodnoceny podle dotazníku a materiálů, které národní koordinátoři zpracovali během května 2003.
Organizační záležitosti ERFP ČR přispěla v roce 2003 do fondu ERFP 10 000 €, pro rok 2004 je zažádáno o částku 5 000 € k úhradě z prostředků MZe. Příspěvky z roku 2002 byly použity na podporu několika akcí, z nichž se ČR v roce 2003 účastnila projektů :
Směrnice pro kryokonzervaci genetických zdrojů v Evropě a výměna současných znalostí a zkušeností s kryokonzervací (Development of guidelines for cryo-preservation of AnGR in Europe and exchange of state of the art knowledge and experiences with cryo-preservation, koordinuje Nizozemsko),
Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko)
Publikace a sborník z jednání Výročního zasedání EFRP (včetně zpráv jednotlivých členských zemí) v anglickém jazyce jsou k dispozici v knihovně VÚŽV.
4
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Pracovníci VÚŽV se zúčastnili specializovaných workshopů o genetických zdrojích:
Paříž, seminář o zásadách a organizaci kryokonzervace
Anglie, zaškolení pracovníků na nové metodiky molekulárně genetických testů (sekvenátor)
Domžale, Slovinsko, workshop evropských koordinátorů o inventarizaci národních zdrojů, národních prioritách a strategii jejich uchování, zapojení všech složek (chovatelů, svazů, spotřebitelů, nevládních organizací) do programu
Zaragoza, Španělsko - kurs managementu genetických zdrojů a práce s populací
Propagace a veřejná informovanost Kromě článků v odborných časopisech byla velká pozornost propagaci genetických zdrojů věnována v rámci výstavy PRAGAAGRO v Letňanech. Ke všem plemenům byly připraveny a volně k dispozici nabízeny aktualizované propagační materiály a ve stánku VÚŽV poskytovány podrobné informace všem zájemcům.
Ekologické centrum Toulcův dvůr Expozice národních plemen byla obohacena o jalovičku české červinky, v současné době se z genetických zdrojů na farmě chová hejno českých zlatých kropenek, českých hus, kozy bílé krátkosrsté, valašské ovce, přeštické prase, z plemen králíků český strakáč černý, moravský modrý a český černopesíkatý, dále stádečko huculských koní a šest včelstev. Ve školním roce 2003/2004 byly připraveny dva projekty Čtyři koně ve dvoře pro I. stupeň ZŠ a Noemova archa pro I. a II. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. První projekt realizoval 12 programů, kterých se zúčastnilo 210 dětí, druhý program absolvovalo 8 kolektivů s počtem 132 dětí. Pro děti byly připraveny pracovní materiály, včetně omalovánek pro nejmenší o českých plemenech. Návštěvnost ostatních programů farmy zaměřených na plemena zvířat v roce 2003 přesáhla 3700 dětí (pro mateřské školy Stateček - 51 skupin/ 978 dětí, Jako včelky v úle 11/211, O beránkovi a ovečkách 12/223 a pro základní školy Na statku - 55/1084, Včelí společenstvo 30/537, O beránkovi a ovečkách 19/391, Víme co jíme 15/289). Dalších cca 5000 účastníků přichází na ostatní akce farmy, individuální neorganizované návštěvy se odhadují na cca 6 000 ročně.
5
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Publikace Kromě
několika
příspěvků
v
chovatelských
časopisech
byly
zpracovány
odborné
monotematické publikace :
Starokladrubský kůň a Katalog hřebců starokladrubských koní
Přeštické černostrakaté prase
Česká zlatá kropenka,
z nichž první tři jsou vydány, čtvrtá se připravuje k vydání. Za podpory svazů chovatelů, EC Toulcův dvůr, Valašského muzea v přírodě a soukromých chovatelů byla připravena nová verze populárně-naučného, propagačního videopořadu pro školy i veřejnost - Ohrožené dědictví II, která se věnuje i dalším zařazeným plemenům a upozorňuje na moderní metodám molekulární genetiky. Pořad byl natočen v české a anglické verzi a současně zpracován i do verze pro počítačovou prezentaci (DVD).
Kryokonzervace V roce 2003 byla zajištěna v rámci kooperací se specializovanými pracovišti produkce
375 inseminačních dávek 9 hřebců starokladrubských koní,
50 inseminačních dávek slezského norika
102 inseminačních dávek dvou hřebců huculského koně
50 inseminačních dávek českomoravského belgika
75 embryí českého strakatého skotu,
140 inseminačních dávek od 7 kozlů bílého krátkosrstého plemene,
160 dávek od 8 kozlů hnědého krátkosrstého plemene,
70 inseminačních dávek od 13 kanců přeštického plemene,
200 inseminačních dávek od 10 beranů šumavské ovce.
U beranů a kozlů byl vzhledem k terénnímu zpracování hodnocen pouze objem, koncentrace a aktivita spermií, inseminační dávky (pejety 0.5 ml) obsahují 100-200x 106 aktivních spermií. Aktivita spermií po rozmrazení u 90% vzorků dosahuje 50-60%.
6
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Kančí
ejakulát
byl
posuzován
standardní
laboratorní
metodou
včetně
morfologicko-
patologického hodnocení a posouzení životaschopnosti spermií. Výsledky hodnocení naznačují, že 30% kanců nesplňuje fyziologické předpoklady úspěšné oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení inseminační - sperma neobsahuje 50% aktivních spermií. V ověřovacím zapouštění zmrazeným spermatem se dosahuje 30-40% zabřezávání, bez rozdílů mezi intracervikálním a intrauterinním způsobem inseminace. Pejety (0.5ml) obsahují 5 x 109 spermií. Pro přípravu inseminačních dávek koní bude nutné uvážit volbu instituce, která bude tuto činnost zajišťovat z hlediska nutné akreditace pro EU a standardního vyšetření kvality a přežitelnosti spermií (inseminace dávkami některých hřebců vyrobenými v r. 2002 vykazují nulový efekt, příčiny nejsou zcela jasné). ID chladných koní vyrobené v hřebčíně Tlumačov měly rovněž po testech nevyhovující kvalitu a nebyly deponovány. Pro kryokonzervaci semenných dávek ostatních druhů (prasata, králíci, drůbež) stále chybí spolehlivé
technické metody a proto se v roce 2003 žádná kryokonzervační aktivita
nerealizovala. Stále není vyjasněn legální statut vlastnictví a dispozičních práv k deponovanému kryomateriálu a přes nutnost zvýšit intenzitu odběru dalších inseminačních dávek budou zřejmě do vyřešení tohoto problému tyto aktivity pozastaveny. Ke 31.12.2003 je tedy v kryobance ČMSCH Hradištko (Národní kryobanka) deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu. Tabulka 1a: Přehled genetického materiálu, kryobanka Hradišťko Plemeno český strakatý skot starokladrubský kůň huculský kůň slezský norik českomoravský belgický kůň přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce
Embrya počet 993 0 0 0 0 0 0 0 0
Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 22 12 522 23 937 2 102 1 50 1 50 37 145 12 315 15 336 22 478
Genetický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace deponován na pracovišti VÚ rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech
7
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 1b:
Přehled genetického materiálu, kryobanka Vodňany
Druh
Plemeno / linie jihočeský lysec BV pohořelický lysec synt. linie C434
kapr obecný
synt. linie C435 telčský lysec třeboňský šupináč jihočeský kapr šupinatý C73 lín velkomeziříčský
lín obecný
sumec velký
lín hlubocký lín táborský lín modrý lín zlatý sumec hodonínský sumec vodňanský albinotický sumec vodňanský
jeseter malý
čistý druh
vyza velká
čistý druh
Počet mlíčáků 2 3 10 5 8 10 10 8 4 5 18 5 10 6 6 12 3 2 2 4 10 1
Počet dávek 20 45 100 27 80 100 100 80 40 50 40 20 40 15 25 85 30 20 20 40 100 40
Rok konzervace 1998 1999 2001 1998 2003 2002 2002 2001 2003 2003 1999 2000 1999 1998 2000 2000 2000 2000 2000 1999 2001 2000
Kromě konzervovaných inseminačních dávek a embryí, sloužících jako zásoba pro regeneraci plemen resp. jako materiál využitelný v procesu jejich dalších šlechtění, jsou rozšiřovány i kolekce DNA resp. vzorků krve a tkání pro její izolaci. Hlavní středisko jejich uchování je v genobance VÚŽV, kde se také zajišťuje
molekulárně-genetický popis plemen pomocí
standardních markerů. Podle plánu bylo zrealizováno preventivní zajištění depozitu genobanky VÚŽV pro případ výpadku el. proudu (CO2 back-up system). Všechny deponované vzorky jsou evidovány v příslušné databázi, která se dostupně dopracovává do struktury kompatibilní se systémem požadovaným CBD (Clearinghouse Mechanism). Kryokonzervace biologického materiálu ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově
K 31.12 2003 je v genobankách VÚŽV a ÚŽFG AV ČR deponován následující materiál (tabulky 2a, 2b)
8
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 2a: Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno
Krev
Semenné dávky
Skot : česká červinka český strakatý skot slovenský strakatý skot slovenský pinzgavský skot ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce valaška zušlechtěná valaška ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná, kříženci Kozy: bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá koza ostatní plemena Koně: starokladrubský kůň slezský norik českomoravský belgik huculský kůň Drůbež: česká zlatá kropenka ostatní plemena
132 450 0 0
9 0 11 7
1656
174
2350 68 85
21
563 668 200 80 258 115 99 140 50 150
Tabulka 2b: Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh
Plemeno
Druh tkáně
Počet vzorků
kapr obecný kapr obecný
žďárský lysec
krev
40
žďárský šupináč
krev
41
kapr obecný
milevský lysec
krev
42
kapr obecný
telčský lysec
krev
40
kapr obecný
mariánskolázeňský šupináč
krev
54
Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními a personálními možnostmi VÚŽV a VÚRH.
9
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Testování plemen Odlišnosti genetických zdrojů od ostatních plemen resp. jejich specifické znaky a vlastnosti jsou jedním z důvodů jejich ochrany. Proto je nutné získávat informace o těchto znacích, definovat je a uvádět je v popisu genetického zdroje. Organizování objektivních srovnávacích testů je tedy jednou z priorit Národního programu. V roce 2003 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika vhodných chovatelů a také porovnávací testy se srovnatelným genetickým zdrojem slovenských a polských plemen slepic. Výsledky jsou uvedeny v kapitole Drůbež (str. 64).
Finanční zajištění Národního programu Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství, kterými se stanovují podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v r. 2003, č.j. 12220/2003-3020 byly žádosti jednotlivých subjektů podány prostřednictvím příslušných chovatelských svazů a po jejich kontrole postoupeny VÚŽV. Po sumarizaci všech žádostí, jejich kontrole z hlediska oprávněnosti a splnění podmínek uvedených Zásad byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly tak, aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k přímé podpoře chovu v celkové výši 14 mil. Kč. Tyto prostředky byly projednány a odsouhlaseny na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 29.10.2003 a doporučené žádosti předány 31.10 2003 na MZe. Aktivity chovatelských sdružení a dalších zúčastněných subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do genetických zdrojů, zpracování cílených programů připařování, organizace svodů pro hodnocení zvířat, zajištění testace, odběrů vzorků krve a inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole splnění jejich podmínek ke dni 10.12.2003. Výše celkových nákladů programu za rok 2003 a jejich členění je v tabulkách 3, 4 a5 .
10
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 3: Přímá podpora chovatelům genetických zdrojů in vivo v roce 2003 Druh SKOT česká červinka kráva jalovice plemeník tele český strakatý skot embrya KOZY koza bílá koza hnědá kozička hnědá OVCE šumavská ovce bahnice valaška bahnice beran PRASE přeštické černostrakaté prasnice kanec DRŮBEŽ česká slepice zlatě kropenatá česká husa KONĚ starokladrubský kůň klisny (matky) klisny nové hřebec kryo hucul klisny (matky)/A klisny (matky)/B hřebec kryo českomoravský belgik klisny (matky) hřebec kryo slezský norik klisny (matky) kryo
stav
sazba
částka 1,895,800
117 70 34 2 11
18,000 7,500 40,000 2,800
90
3,000
2,314 1,627 470 217
1,597,185 555 1,200 600
2,882 2,734 148 130 18
1,600 3,000
874,880 874,880 262,000 208,000 54,000
6,500 16,000
2,158,000 624,000
320
2,782,000
459 307 152 77 51 25 1 375 51 47 1 2 100 82 81 1 50 15 15 50
902,985 564,000 130,200 1,136,880
371 332 39
1,625,800 1,260,000 255,000 80,000 30,800 270,000 270,000
283,000 600 650
11,805 11,805 25,000 850 7,870 6,000 23,705 700 9,365 25,000 700 9,365 700
184,200 98,800 2,728,270 1,240,930 602,055 295,125 25,000 318,750 493,300 369,890 6,000 47,410 70,000 818,565 758,565 25,000 35,000 175,475 140,475 35,000
11
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 3 (pokračování): Podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2003 KRÁLÍCI český strakáč morav. modrý český albín český luštič morav.bílý hn. černopesíkatý český červený NUTRIE standard stříbrná tříbarevná RYBY kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec jeseter vyza síh peleď síh maréna VČELY plem.matka a plem.matka b plem.matka c plem.matka d plem.matka e CELKEM
946 409 180 166 48 55 11 77 153 85 52 16 18 3 3 9 2 2 1 1 1 354 62 96 80 55 61
241 241 241 300 300 500 300 600 600 800 64,440 130,500 101,513 50,000 69,000 69,000 69,000 69,000 69,000 4,400 950 600 440 250
241,455 98,569 43,380 40,006 14,400 16,500 5,500 23,100 95,000 51,000 31,200 12,800 2,788,959 1,159,920 391,500 304,539 450,000 138,000 138,000 69,000 69,000 69,000 451,450 272,800 91,200 48,000 24,200 15,250 13,999,999
Tabulka 4 – kooperační náklady Odborné aktivity Český svaz chovatelů Česká zemědělská univerzita Praha Jihočeská Univerzita České Budějovice VÚ včelařský Dol Svaz chovatelů prasat Rybářské sdružení ČR Svaz chovatelů ovcí a koz Národní hřebčín Kladruby Asociace svazů chovatelů koní Asociace chovatelů huculského koně Českomoravská společnost chovatelů JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice Sdružení SRAZ - EC Toulcův dvůr Odběry krve u ovcí ZO ČSCH - svody slepic a husí Celkem
Kooperační smlouvy 220 000 30 000 50 000 140 000 90 000 90 000 240 000 260 000 214 380 220 000 248 462 250 000 335 064 40 000 44 980 29 423 2, 502 310
12
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 5 – ostatní náklady programu Koordinace programu - VÚŽV sběr vzorků biologického materiálu, kryokonzervace, provoz genobanky, molekulárně genetické testy, výroba videopořadu, CD a letáků, koordinační a kontrolní činnost Materiál a energie Cestovné Služby Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Odpisy Celkem
909 578 181 974 350 429 1 063 638 932 136 59 940 3, 497 695
Celkem Národní program
6, 000 005
13
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka V roce 2003 bylo ve čtyřech kontrolovaných chovech celkem 127 jedinců červinek, téměř výhradně chovaných v pastevním systému bez tržní produkce mléka, z nich 70 krav, 34 jalovic a 2 býci, zbytek telata do 6 měsíců. V souladu s připomínkami oponentů metodiky uchování plemene (2001) bylo třeba přehodnotit efekt používané metody převodného křížení ve vztahu k účelu projektu tj. zachování genů původní české červinky. Rada GZ uložila v r. 2003 vypracovat analýzu celé populace včetně skutečné frekvence výskytu původních českých genů, zajistit vyhodnocení exteriéru všech jedinců chráněné populace (včetně mléčné žlázy, i když se nadále uvažuje s chovem bez tržní produkce mléka), a
navrhnout konkrétní a podrobné kroky k řešení situace. Po doplnění
rodokmenů bylo zjištěno: V otcovské pozici krav označených jako genetický zdroj české červinky se kromě býků ČESTR vyskytují v současné populaci pouze býci polského původu linie PARKOZS/CYTAT- PO (PO 1,4,5), BRYLANT (BRY 1,2,3,4) PRP (Unikum) a býci německého původu z importu (ANK1). Zakladatel regenerované populace, býk
PO1 z roku 1969 je potomkem býka Valcir
pravděpodobně polského původu a dojnice neznámého původu. Označení těchto býků kódem „L“ tj. česká červinka je tedy značně pochybné. V pozici otců matek ČESTR krav použitých pro převodné křížení se vyskytují býci červenostrakatého plemene různé provenience, plemene Salers, Angler, Ayrshire, Red holstein. Obsah tzv. původních genů české červinky je u těchto krav tedy rovněž pochybný. Vzhledem těmto skutečnostem a k mimořádné podobnosti fylogenetického původu české červinky s ostatními středoevropskými brachycerními červenými plemeny skotu je nutné spíše konstatovat, že u jedinců zahrnutých do genetického zdroje česká červinka se v současné době jedná v podstatě o českou populaci středoevropské červinky. Schválená metodika chovu ukládá : .. „Kontrola užitkovosti bude zásadně prováděna jak z hlediska masné tak mléčné užitkovosti , tj. podle směrnic Svazu chovatelů masného skotu a ICAR. U dotovaných krav je povinná forma kontrola mléčné užitkovosti typu A4. V budoucnu (po navýšení stavů) budou podkladové údaje KU vyhodnoceny se zohledněním vlivu chovatelského prostředí a vyhodnocené údaje budou podkladem pro brakování a výběr jedinců do plemenitby…“
14
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Při projednávání metodik v r.2001 bylo akceptováno, aby část populace byla chována bez tržní produkce mléka. Do konce roku 2003 se zatím u této populace neuskutečnilo ani hodnocení exteriéru nebo kontroly mléčné užitkovosti
podporovaných zvířat s cílem výběru pro další
šlechtění. Z podporovaných krav je necelá polovina zapsána v plemenné knize (PK) , a pouze třetina má záznam alespoň o jedné kontrolované laktaci (KU). Z odchovaných býčků byl zatím vybrán do plemenitby a zapsán do plemenné knihy jediný. Tabulka 6: Stavy podporovaných jedinců české červinky krávy celkem 35 18 12 5 70
PK 3 17 11 1 32
jalovice KU 3 10 11 1 25
celkem 11 7 10 6 34
PK 0 2 5 0 7
plemenní býci
telata
farma
1 0 0 1 2
5 1 1 4 11
JČU České Budějovice ČZU Praha Nové Hutě ABATIS celkem podporováno
Hlavním problémem zůstává absence strategie dalšího využití a z ní plynoucího návrhu na udržovací šlechtění populace. Dalším z problémů, který brání výměně plemenného materiálu mezi oběma oblastmi ČR, event. rozšíření počtu chovů, je epizootologická stránka chovu (IBR status). Prodej několika jaloviček třem novým zájemcům problém rozšíření chovu neřeší. Navrhované řešení jednoho z odborných garantů
JČU České Budějovice - spolupráce se
sousedními státy v projektu středoevropského červeného skotu - zatím nevyústila v žádné konkrétní aktivity. Z toho vyplývá, že je nutné učinit zásadní rozhodnutí :
Je uvedenou populaci možné považovat za nositele původních genů české červinky ? Jestliže ne, má smysl ji dále podporovat ? Jestliže ano, je nutné sledovat a hodnotit užitkové znaky (KU + exteriér) ?
Do konce dubna 2004 se uskutečni jednání Komise VÚŽV pro genetické zdroje, která po podrobné analýze všech dostupných materiálů rozhodne o těchto otázkách.
15
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Český strakatý skot Vyhodnocení projektu „Uchování genetické rezervy ČESKÝ STRAKATÝ SKOT (ČESTR)“ a návrh na jeho dočasné utlumení Účel a cíle projektu Účelem projektu bylo realizovat navržený soubor opatření, který by vedl k trvalému uchování genetické rezervy autochtonního plemene českého strakatého skotu. Cílem projektu bylo vytvořit a uchovat rezervu biologického materiálu v rozsahu a skladbě postačující pro potenciální obnovu plemene v případě poklesů stavů žijících zvířat pod kritickou mez nezpůsobilou další autoreprodukce. Za minimální udržitelný rozsah plemene schopný reprodukce v řízeném režimu byl považován stav cca 800 plemenic a 10 – 12 plemenných býků rozdělených do třech až pěti liniových skupin. Současné zastoupení původních českých linií v populaci českého strakatého plemene České strakaté plemeno bylo v ČR k 1. 1. 2003 s počtem 730 820 ks nejvíce zastoupeným plemenem, z toho je 31 213 krav plemene C100 ustájených v 1 470 stájích. V současnosti však existuje velmi omezený počet krav, které mají ve svém původu jak ze strany otce, tak otce matky býka původních českých linií. V posledních pěti letech (1999 – 2003) byli vybráni za otce autochtonních linií pouze býci linie MENELÍK, 5 MRAK, BROK a 1 JUNEK. Populace českého strakatého skotu není díky schválenému šlechtitelskému programu uzavřena a proto jsou každoročně k záměrnému připařování v rozsahu 40 – 50 % využíváni býci německého a rakouského Fleckvieh a v určitém omezeném množství i býci plemene Montbeliarde. To velmi komplikuje výběr krav – dárkyň pro produkci embryí, neboť výskyt „původních“ matek v jednotlivých chovech je v podstatě ojedinělý. To způsobuje velkou časovou a finanční náročnost při realizaci celého projektu, kdy uvolněné finance nepokrývají skutečné náklady. Chovatelé českého strakatého plemene nejsou motivováni k tomu, aby s nějakou perspektivou vytvářeli čistá stáda strakatého plemene pouze z českých linií. Určitá šance pro zvířata této plemenné skladby by existovala zřejmě pouze v systému krav bez tržní produkce mléka. V letech 1999 – 2002 bylo uskladněno a zaevidováno v bance genových zdrojů 12 522 inseminačních dávek
22 býků osmi původních linií (při zahájení
projektu se počítalo
s uskladněním inseminačních dávek od 10 – 12 býků původních 3 – 5 linií), u jedenácti vybraných býků bylo zároveň provedeno ve VÚŽV v Uhříněvsi genotypování jednotlivých zvířat (tabulky 7 a 8). Tento stav plně dostačuje pro plné zabezpečení reprodukce pro 800 plemenic, které by byly využity jako základní stádo pro obnovení původního českého strakatého plemene.
16
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 7: kryokonzervovaný materiál ČESTR Linie
počet
Brok
5
590 Cesar Hubert
1 5
Menelík Lucián
2 3
5 Mrak
4
Fanfan 25 Major CELKEM
1 1 8 linií
Registry býků BO 787 BO 796 BO 821 CSM 342 HB 185 HB 189 HB 190 ME 75 LC 294 LC 296 LC 300 MKM 220 MKM 231 FN 182 MOL 177
BO 824 BO 837
HB 207 HB 228 ME 170
MKM 240 MKM 242
22 býků
Tabulka 8: Výsledky genotypování býků ČESTR konzervovaných in vitro Státní registr BO 821 BO 796 BO 824 BO 787 CSM 342 HB 189 HB 190 HB 207 HB 185 HB 228 ME 75
kCN
slCN
BCN
B-LG
bGH
bPRL
AA AA BB AB AB AB AB AB BB AB BB
BB BC BC BB BB BC BC BC BC BC BB
A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A2A2 A1A2
BB AB AB AB AB BB AB AA AA AA AB
LV LL LV LV LL LV LV LV LV LV VV
AB AA AA AA AB AB AA AB AA AA AA
Vytváření zásoby embryí, jak už bylo zmíněno, bylo přímo závislé na dostatečném množství vhodných dárkyň a proto konečná zásoba neodpovídá plně plánovanému množství. Při současném rychlém vývoji biotechnologií, včetně molekulární genetiky, můžeme konstatovat, že počet 993 uskladněných embryí je dostatečný. Tento počet nám umožňuje v případě potřeby vytvořit stádo v počtu 250 jedinců původních českých linií. Daleko větší význam však má tento genový zdroj jako rezerva pro případné obnovení některých českých linií a jejich využití v šlechtitelském programu. Už teď je totiž zřejmé, že i v populacích evropského fleckvieh dochází k výraznému zúžení linií a tento proces se v budoucnu dotkne i strakatého plemene u nás.
17
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Výplachy byly provedeny u 114 dárkyň embryí, které pocházely z krajů Jihočeského (7), Východočeského (25), Jihomoravského (81) a Severomoravského (1). U těchto dárkyň je v pozici otce zastoupeno 10 českých linií a 23 býků (tabulka 9). V šesti případech z osmi se tyto linie kryjí s liniemi býků, jejichž inseminační dávky jsou uloženy v genových zdrojích. Počet embryí a inseminačních dávek díky dostatečnému zastoupení linií zaručuje nepříbuznost mezi jednotlivými zvířaty při případném vytváření nového stáda. Navržené opatření: V roce 2004 dočasně zastavit program „Uchování genetické rezervy – Český strakatý skot“ a v projektu pokračovat pouze uchováním „in vitro“. Tabulka 9: Zastoupení českých linií a býků u dárkyň embryí (otcové, otcové matek)
linie LUCIAN
590 CESAR
PRUT 5 MRAK FRAJER 1 JUNEK ULK BROK LABAN HUBERT PRIMUS KVĚTOUŠ FANFÁN EBEN FAZOL
Otcové státní registr otec otec otce LC 209 — LC 116 LC 271 > LC 157 LC 278 CSM 254 CSM 338 > CSM 284 CSM 328 PR 456 > PR 273 PR 476 PR 332 — PR 159 MKM 198 — MKM 150 MKM 150 — MKM 40 FJ 117 — FJ 85 JUN 520 — JUN 319 JUN 584 — JUN 386 JUN 386 ULK 354 — ULK 184 ULK 449 — ULK 248 BO 800 — BO 734 BO 743 — BO 616 LB 222 — LB 145 LB 321 — LB 223 LB 291 — LB 175 HB 206 — HB 171 PY 438 — PY 352 KV 105 KV 86 FAN 98 > FAN 72 FAN 93 EB 423 — EB 331 FZ 72 — FZ 56
linie BROK
590 CESAR EBEN FANFÁN FAZOL
HUBERT
1 JUNEK
KVĚTOUŠ LOM
LUCIAN
Otcové státní registr BO 751 BO 799 BO 826 CSM 254 EB 331 EB 265 FAN 76 FZ 70 FZ 94 FZ 129 FZ 118 HB 188 HB 196 HB 203 HB 186 JUN 319 JUN 520 JUN 386 KV 105 LM 259 LM 303 LM 255 LM 259 LM 326 LC 270 LC 209 LC 145 LC 134
matek linie LABAN MAJ 25 MAJOR 5 MRAK PRIMUS PRUT
RAK ŠOHAJ ULK
státní registr LB 291 LB 196 MAJ 248 MOL 65 MKM 164 PY 519 PY 352 PR 544 PR 273 PR 159 RAK 74 RAK 72 ŠJ 206 ULK 317 ULK 296 ULK 248
18
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy české červinky
19
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Přeštické černostrakaté plemeno prasat Stav populace Genetický zdroj přeštického černostrakatého plemene prasat (PC) se chová v 10 stádech 9 zemědělských podniků, dva chovy chtějí chov ukončit. V případě skutečného zrušení chovů lze dohodnout zvýšení stavu prasnic v jiných chovech pro dodržení plánovaného počtu zvířat v populaci GZ. V průměru bylo chováno v jednom stádě 4,2 kanců a 36 prasnic, na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 80,4 a klasifikováno 27,1 prasniček a odchováno 3,7 a klasifikováno 1,9 kanečků. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 70 % z počtu prasnic populace PC. Tabulka 10: Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech v roce 2003 Podnik Lukrena a.s.
Chov Libákovice Předenice ZD Merklín Buková Žihelský statek a.s. V.C. Hať ZD Dřevec Kožlany Černíkovice ZD Hvozd Dražeň Kralovická zemědělská a.s. Výrov ZD Mladotice Mladotice RESPO Tachov s.r.o. Částkov Bouzovská zemědělská Bouzov a.s. Celkem
Počet kanců 5 4 4 3 2 3 5 4 6
Počet prasnic 30 47 32 31 26 28 30 47 43
3
18
39
332
Tabulka 11: Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat v roce 2003 Chov Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem
Prasnice PJ 23 33 18 26 26 19 21 35 33 3 237
Produkce prasniček Odchov VU Klas. TKZ 27 3 121 43 82 28 106 17 19 9 50 39 98 30 46 21 113 36 11 5 673 231
Produkce kanečků Odchov VU Klas. TKZ 3 2 8 3 1 3 3 1 1 2 3 1 9 5 5 35 15
20
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 12: Charakteristika chovů PC GZ za rok 2003 Chovy Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem – průměr
Počet prasnic PJ 23 33 18 26 26 19 21 35 33 3 237
Pořadí vrhu (věková struktura) 1. a 2. 3. až 5. 6. a další 8,7 47,8 43,5 24,2 39,4 36,4 11,1 50,0 38,9 23,1 26,9 50,0 34,6 65,4 31,6 47,4 21,1 9,5 66,7 23,8 11,5 42,9 45,7 12,1 48,5 39,4 100,0 18,1 46,8 35,0
Počet vrhů za život 5,22 4,61 4,61 5,42 2,92 3,79 4,76 4,91 5,24 9,33 4,71
Užitkovost prasnic plemenného jádra (průměrný počet živě narozených a dochovaných selat na jeden vrh, hmotnost vrhu v 21 dnech věku selat, mezidobí) a jejich potomstva v polním testu (průměrný denní přírůstek v gramech, od narození do ukončení polního testu v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti u kanečků a na 90 kg u prasniček, podíl libového masa – LM v % v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti a průměrná výška hřbetního tuku v cm v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti) je v tabulce 13. Užitkovost ze staničního testu (průměrný denní přírůstek od 30 kg do 100 kg živé hmotnosti, spotřeba metabolizovatelné energie v MJ na 1 kg přírůstku, podíl hlavních masitých částí z jatečné půlky – HMČ, průměrná výška hřbetního tuku v cm, vše u 10 zvířat,
je v tabulce14. Dílčí znaky reprodukce prasnic
plemenného jádra (počet vrhů, podíl prasnic na 1. vrhu ze základního stáda, podíl čistokrevných vrhů z celkového počtu vrhů a zabřezávání) v jednotlivých chovech a u celé populace PC GZ jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 13: Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v jednotlivých chovech v roce 2003 Chovy Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Průměr
Počet selat živě Dochov 11,8 9,1 10,6 8,7 10,2 8,8 10,4 9,4 10,8 10,2 10,3 9,6 13,1 10,9 11,1 10,2 11,2 10,2 10,8 10,2 11,0 9,7
Hmotn. vrhu 58,1 55,0 62,6 62,0 56,6 59,2 58,3 58,6
Mezidobí 162,2 165,1 156,3 153,1 158,3 178,6 171,1 162,3 153,0 165,0 161,5
Přírůstek pras. kan. 480 456 499 572 551 511 534 593 493 496 579 524 605 523 577 493 563 550 658 515 575
LM v % pras. kan. 56,4 63,7 58,9 59,5 57,4 59,2 59,0 60,0 58,0 59,4 61,5 58,7 58,5 59,1 58,2 57,8 59,0 61,5 60,6 58,5 59,8
Výška tuku pras. kan. 1,29 0,68 1,01 1,10 1,17 1,07 1,08 1,06 1,08 0,92 0,92 1,05 1,24 0,99 1,24 1,13 1,13 0,70 0,99 1,07 1,07
21
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 14: Užitkovost ze staničního testu PC GZ v letech 1998 až 2002 Roky 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Počet skupin 87 35 16 26 22 5
Počet otců
Přírůstek
Spotřeba
HMČ
Výška tuku
18 16 11 9 8 3
791 812 850 814 826 845
42,9 41,9 41,1 41,9 41,2 34,3
49,08 48,79 49,46 48,82 48,42 50,12
2,59 2,62 2,57 2,53 2,48 2,20
Tabulka 15: Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech v roce 2003 Chovy Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem – průměr
Počet vrhů 62 95 60 68 38 39 53 88 101 41 645
1.vrhů v% 3,2 10,5 10,0 16,2 15,8 12,8 1,9 5,7 6,9 8,2
Čisto. vrhů 59,7 75,6 81,7 80,9 52,6 82,0 69,8 55,7 74,2 78,0 70,5
celk. 65 99 66 69 38 63 63 102 95 41 701
% 94,0 88,9 76,5 94,6 54,7 67,4 84,2 85,1 95,2 80,5 84,5
Zabřezávání přír. % 65 94,0 99 88,9 50 88,9 28 94,6 20 60,7 52 69,4 46 87,5 47 90,5 76 94,8 32 82,4 515 87,5
ins. 16 41 18 11 17 55 19 9 186
% 52,2 94,6 48,0 57,1 76,5 80,8 96,4 71,4 76,5
Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tabulky 16 a 17. Tabulka 16: Seznam kanců PC GZ k 31. 10. 2003 v jednotlivých chovech Chov Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem
Kanec Amperor 21, Mason 10, 16, Sokolík 282, Sudet 36 Matěj 122, Mason 15, Pirát 14, Pirátek 242 Apolón 224, Mason 12, Matěj 125, Sáčko 144 Mason 5, 13, Sokolík 285, Sokolík 284, Wiskont 12 Apolón 225, 228, Wiskont 17 Apolón 227, Matěj 121, 123, Sokolík 283, Sudet 37 Mason 14, Sáčko 143, 145, Wiskont 15 Apolón 226, Matěj 126, 127, Sokolík 288, Sudet 39, Wiskont 16 Pirátek 240, Sokolík 287, Sted 241
Počet 5 4 4 3 2 3 5 4 6 3 39
22
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 17: Seznam kanců PC GZ k 31. 10. 2003 podle genealogických linií Linie Amperor Apolón Mason Matěj Pirát Pirátek Sáčko Sokolík Sted Sudet SDE Viskont Wiskont
Registr kance ARR APN MSN MEJ PTT PIT SC SOK STD SUD VSN WSN
Počet
21 224, 227, 228 225, 226 12, 13, 14, 15, 16, 5, 10 122, 123, 125, 127 121, 126 14 242 240 143, 144, 145 282, 285, 287, 288 283, 284 241 37, 39 36 u.č.4077 15, 16, 17 12
Celkem
1 5 7 6 1 2 3 6 1 3 1 4
39
Užitkovost v chovech přeštického černostrakatého plemene prasat (od roku 1998 do roku 2002), která je charakterizována čtyřmi znaky reprodukce, jedním znakem výkrmnosti a dvěma znaky jatečné hodnoty, byla popsána ve zprávě „Hodnocení chovu přeštického černostrakatého plemene prasat jako genetického zdroje (PC GZ) do roku 2002“ určené chovatelům v jednotlivých šlechtitelských chovech, Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Českomoravské plemenářské unii, a.s. Z analýzy velikostí chovů, úrovně užitkovosti, věkové struktury prasnic plemenného jádra, využívání inseminace a hybridizace v jednotlivých chovech atd., lze vysledovat dva základní přístupy (strategie) k chovu PC GZ. Za prvé je to strategie „s minimální ekonomickou zátěží“, k zajištění „přežití stáda“, někdy i za cenu, že se nedodržují pokyny dané „Metodikou“. Projevuje se tím, že se minimalizují počty kanců a prasnic plemenného jádra a počty odchovávaných plemenných zvířat, zvláště kanců, maximalizuje se dlouhověkost prasnic, využívají se výhody stabilizační selekce a ve velké míře se používá hybridizace. Tato strategie v zásadě nevybočuje od koncepce uchování plemen hospodářských zvířat chovaných jako genetický zdroj, avšak s ohledem na ostatní chovy zahrnuté v celé populaci genetického zdroje, narušuje připařovací systém a omezuje selekci plemenných zvířat. Za druhé je to strategie s cílem produkce a prodeje plemenných či chovných zvířat (prasniček) a zapojení chovů do hybridizačních programů. I když zájem o prasničky PC plemena v rozmnožovacích chovech v posledních letech výrazně klesal, ukazuje se, že chov kříženek s plemenem PC přetrvává. Zřejmě se využívá jejich skromnost a nenáročnost v určitých technologiích chovu, dobrá reprodukční schopnost a pod. V tomto případě by bylo vhodné uvažovat např. o „západočeském hybridizačním programu“ s využitím PC plemena.
23
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Kromě toho, že PC GZ bude sloužit jako genetický živočišný zdroj ve šlechtění prasat, může již v současné době splňovat funkci kontrolní populace, která umožní vyhodnocení dlouhodobých trendů působení prostředí a plemenářských opatření pro posouzení účinnosti selekce v produkčních systémech chovu prasat.
Podporované chovy přeštického prasete
24
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
KONĚ Použité zkratky plemen : STKL - starokladrubský kůň ČMB - českomoravský belgický kůň SN -. Slezský norik Jedním z požadavků kvalitativního vývoje programu ochrany plemen koní je zařazování jedinců do genetického zdroje podle předpokládaného podílu tzv. původních genů plemen. Těmi se rozumí geny samčích i samičích předků, které lze vzhledem k jejich pozici v rodokmenech posuzovaných aktuálních jedinců považovat za zakladatele plemene a kteří zásadním způsobem ovlivnili vývoj plemene, linií a rodin. Tímto způsobem jsou zcela jednoznačně a transparentně stanoveni konkrétní jedinci (hřebci a klisny) kteří jsou označeni za 100% nositele tzv. původních genů. V prosinci 2003 bylo po dvouletých konzultacích se zástupci PK všech plemen dohodnuto, že metodický postup bude sjednocen následujícím způsobem:
Určeni původních zakladatelů – nositelů 100% genů – linií a rodin
Stanovení podílu jejich genů u každého chovaného jedince v populaci
Jedinci zařazení do šlechtitelského jádra plemene (tj. nukleus) musí mít nad 50% původních genů a odpovídat daným exteriérovým požadavkům a výkonnostním zkouškám
Vypracovány alternativní připařovací plány tak, aby se nesnižovalo % původních genů, a aby se vyrovnávala frekvence jednotlivých linií v populaci
Hřebce s nižším podílem genů lze použít v případě ohrožení linie, nebo v případě manifestace žádoucího znaku (korekční připařování) s podmínkou připáření na klisnu s tak vysokým podílem původních genů, aby potomek měl nad 50%
Původová analýza plemen uskutečněná během roku 2000 definovala jako zakladatele - nositele původních genů v období let 1890 - 1950 celkem 160 hřebců u plemen ČMB a 82 hřebců u plemene SN. Stejným způsobem bylo v roce 2003 definováno 12 hřebců STKL narozených v období 1885-1927. Zároveň byly vygenerovány rozrody rodin a určeny klisny - zakladatelky těchto rodin, jakožto nositelky 100% původních genů. Propočtem celé aktuální populace bylo zjištěno, že podíl původních genů dosahuje 53,2 62,9% u hřebců ČMB resp. SN a 46,1 - 44,9% u klisen ČMB resp. SN. U koní STKL dosahuje průměrný podíl původních genů u klisen 55,4-63,9% a 57,7- 70,2% u hřebců. Pro všechna plemena potom byli jmenovitě vyznačeni jedinci, kteří jsou zařazeni do nukleu.
43
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Starokladrubský kůň Stav populace V genetickém zdroji je k 31.12.2003 zařazeno 160 klisen zemského chovu (ZCH) a 140 klisen z chovu Národního hřebčína Kladruby (NHK), plemenných hřebců je 18 v zemském chovu a 25 v NH Kladruby. Mimo genetický zdroj je evidováno dalších 109 starších koní. V zemském chovu působí celkem 103 chovatelů, z toho tři větší chovy nad 20 koní a pět chovů s počtem 5 koní. Věková struktura populace je následující: Tabulka 18: Populace starokladrubských koní Kategorie Starší koně Plemenní hřebci Klisny mimo GZ Klisny GZ Odchov 2003 Odchov 2002 Odchov 2001 Odchov 2000 Odchov 1999 Odchov 1998 Odchov 1997 Celkem
NHK 7 14 10 73 21 28 28 21 12 4 1 219
bělouši ZCH celkem 36 43 7 23 44 54 77 150 34 55 26 54 26 54 30 51 31 43 23 27 24 25 358 579
NHK 7 11 5 67 14 46 28 23 8 11 8 228
vraníci ZCH celkem 59 66 9 20 33 38 83 150 29 43 34 80 29 57 23 46 18 26 18 29 17 25 352 580
NHK 14 25 15 140 35 74 56 44 20 15 9 447
celkem ZCH celkem 95 109 18 43 77 92 160 300 63 98 60 134 55 111 53 97 49 69 41 56 41 50 712 1159
Počet hříbat narozených v zemském chovu se od roku 1993 zvyšují, díky zařazení klisen zemského chovu do genetického zdroje (41 - 53 narozených hříbat ročně v letech 1993-1997, v letech 1998-2003 potom 60 - 68 hříbat ročně). Ze 109 klisen připuštěných v roce 2002 se v roce 2003 narodilo 66 hříbat, tj. 60% úspěšnost, připuštěno bylo 127 klisen, z toho 34 inseminací. Za účelem klasifikace a výběru nových zvířat do genetického zdroje byly uspořádány dvoje výkonnostní zkoušky, kterých se zúčastnili 4 hřebci a 34 klisen, z nich vyhovělo požadavkům výkonnosti 31 klisen a všichni hřebci, z nichž Romke Capriolona III-17 a Romke Rosinanta V-II byli vybráni do genetických zdrojů a v chovu budou působit pod čísly Romke Capriolona VII s.v. resp. Romke Rosinanta VIII s.v.
44
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Slezský norik a českomoravský belgický kůň Vývoj populace Z tabulky 19 je patrné, že počty ČMB mírně stoupají, naopak u SN nastal po vyrovnaných letech 2000 - 2002 značný pokles. Tabulka 19: populace genetického zdroje českomoravského belgického koně (ČMB) a slezského norika(SN) Rok Počet hřebců GZ ČMB Počet klisen GZ ČMB Počet chovatelů Počet hřebců GZ SN Počet klisen GZ SN Počet chovatelů
2000
2001
2002
2003
41
32
30
34
206
228
233
253 205
26
26
26
27
209
219
219
175 125
Výkonnostní zkoušky klisen probíhaly společně pro obě plemena, resp. pro všechna 3 uznaná plemena chladnokrevných koní na 12 místech v republice. Po výkonnostních zkouškách bylo do GZ zařazeno 12 klisen slezského norika a 30 klisen českomoravského belgického koně. Počet nově zařazených klisen u slezského norika není vzhledem k potřebám obnovy stáda dostatečný. Výkonnostní zkoušky hřebců se konaly na závěr 60 denního testu v Tlumačově, absolvoval je 1 slezský norik a 3 českomoravští belgici. Do dalšího testu byli zařazeni 3 hřebci ČMB, 2 norici a 6 hřebců SN.
Problémy v chovu Podle ústřední evidence (2003) je v ČR 5 870 chladnokrevných koní. Počty koní pracujících v lesním hospodářství nejsou od roku 1990 oficiálně sledovány, v roce 1996 se uvádělo ještě 188 400 koní. Učební obory specializované na chov a využití koní zanikly již před padesáti lety, technika vytlačuje koňskou i lidskou pracovní sílu i z těžko přístupných a chráněných oblastí. Produkční funkce lesa je prioritní, dlouhodobá stabilita krajiny a životně důležité nevýrobní funkce lesa nejsou brány v úvahu.
Má tedy vůbec smysl podporovat chov
a využití
chladnokrevných koní ? Rekreační nebo terapeutické využití chladnokrevníků je sezónní, krátkodobé, a je nutné je chápat pouze jako doplněk jejich hlavního určení, a tím je práce v lese
45
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
(zemědělství). Na rozdíl od pracovního využití nenutí rekreační aktivity koně plně využívat geneticky fixované vlohy, nedochází k jejich rozvoji ale k postupnému oslabení. Cesta maximalizace zisků z rekreačního ježdění je cestou postupné degradace plemene. Jedinou cestou k zachování kvalitní, zdravé a silné populace je zajištění dostatku pracovních příležitostí pro práci s koněm. Jednou z cest by mohla být změna dotační politiky tak, aby motivovala vlastníky lesů a majitele koní ke snaze o vzájemně prospěšnou spolupráci. Pracovní využití chladnokrevníka nepřinese pouze jeho zachování jako biologického druhu a zmenšení dopadů mechanizované těžby na lesní ekosystémy, ale dopomůže i k návratu významu a postavení venkovských regionů a jejich stabilitě.
Huculský kůň Stav populace V souvislosti se zpřísněním požadavků na chráněnou populaci byly v roce 2003 přehodnoceny klisny a vyřazeny ty, které svou genovou skladbou neodpovídaly. Nově byly zařazeny pouze klisny po výkonnostních zkouškách typu A, tj. 13 ze 35 klisen nově zařazovaných do plemenné knihy. V aktuální populaci genetického zdroje je tedy 156 klisen, z nich jen 48 se v roce 2003 ohřebilo. Nízká reprodukční aktivita je dána neuspokojivou odbytovou situací – podpora ze státní dotace není zjevně zcela dostačujícím podnětem. Plemenných hřebců je 26, z toho dva nově zařazení – 2879 Goral Borek a 939 Prislop Argel, nepříbuzní se současnou aktivní populací klisen. Zejména druhý z nich je pozitivním přínosem pro rozšíření genové základny, protože jde o u nás téměř nezastoupenou rumunskou genealogickou linii. Současná samičí populace je tvořena potomky
41 plemeníků čtyř
základních hřebčích genealogických linií, z toho v hlavním oddílu PK je zařazeno 122 (78,2%) klisen, v PK 34 tj. 21,8% klisen., 72 klisen (tj. 45,1%) má vykonány výkonnostní zkoušky podle pravidel platných pro genetický zdroj. Struktura populace klisen je následující: Tabulka 20: Počty zařazených klisen do GZ huculského koně podle let Rok zařazení klisen 2003 2002 2001 2000 1999 1998 před rokem 1998 Celkem
Počet klisen 11 10 11 8 12 14 90 156
% zastoupení klisen 7,1 6,4 7,1 5,1 7,7 9 57,6 100,00
46
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podíl původních huculských genů v aktuální vybrané populaci klisen se zvýšil, stoupl počet klisen se 100% původních huculských genů (počítáno ze 4. generace předků) : Tabulka 21: Podíl huculských genů v populaci klisen Podíl genů %
Počet klisen
% zastoupení klisen
100 96,9 93,8 90,6 87,5 84,4 81,3
71 11 29 13 16 6 10
46,3 5,9 20,6 9,6 14,0 2,2 1,5
Koncentrace chovu Chov huculských klisen v GZ je stále značně atomizován, což sebou nese některá negativa, v poslední době jsme však svědky postupného zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech. Podíl chovů s jednou až dvěma klisnami poklesl, tvoří necelých 52% populace , více než 30% pak je chováno ve třech rozhodujících větších chovech. Tabulka 22: Koncentrace chovu huculského koně Chov - lokalita Farma Hucul -Janova Hora TJ Aster – Zmrzlík Farma Olšovka - Březí u Nepomuku Farma Dubová Hora Klein - H. Slavkov Vopravil – Cunkov Krecbach - Adršpach Ostatní 1 až 2 klisny Celkem
Počet klisen 21 16 12 10 7 5 4 81 156
% podíl v populaci 13,5 10,2 7,7 6,4 4,5 3,2 2,5 52 100,00
Plánované aktivity Výkonnostní zkoušky v roce 2003 proběhly na čtyřech místech republiky, všichni zúčastnění koně se podrobili testu úrovně "A". Pro potřeby molekulárních genetických rozborů a izolaci DNA bylo odevzdáno do genobanky VÚŽV celkem 64 vzorků hřebců a klisen z nejdůležitějších chovů huculského koně. Do banky spermatu bylo předáno 102 inseminačních dávek, od hřebců 796 Gurgul vítkovický a 901 Hroby VIII-14 Dragan. Větší počet dávek se nepodařilo připravit z důvodu pozdního vyjasnění technických a finančních podmínek.
47
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Ostatní aktivity: Pro optimalizaci připařovacích plánů s cílem zamezit nežádoucímu růstu koeficientu příbuznosti Fx byl vypočítán tento koeficient pro všechny klisny z páté generace předků. Minimální zjištěná hodnota činí 0 a maximální 14,26%, s průměrem 3,07%. Čtvrtina klisen vykazuje Fx vyšší než 4%, nejvíce v liniích Gurgul a Goral. Aby bylo možné sledovat a cíleně řídit připařovací plán s cílem zamezení růstu nežádoucí příbuznosti, byla pro všechny klisny GZ propočítána predikce Fx všech potenciálně možných potomků vzešlých z připáření všech vybraných plemeníků. Přehledový výpočet umožňuje majiteli klisny předem rozhodnout o vhodnosti jednotlivých plemeníků podle obsahu cizorodých genů, počtu uznaných generací předků
v rámci PK a
podle hodnoty Fx. Při úrovni do 1.6 % Fx není třeba hledisko inbreedingu brát v potaz a při výběru budou hrát roli dopravní vzdálenosti, osvědčenost kombinace atd. Při vyšším Fx je třeba zvažovat riziko, eventuálně konzultovat se šlechtitelem ACHHK. Podrobný přehled (prioritně zpracován pro kocnentrované chovy) umožňuje dále vedle uvedených parametrů rozhodovat o připáření budoucího plemeníka se znalostí prochování na konkrétní předky a jejich vzdáoenosti v generacích. Tvorba mezinárodní databáze V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity vylo přistoupeno k vytvoření elektronické databáze dostupných údajů PK Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena v systému kompatibilním s českou databází a umožňují získat přehled o současném rozsahu chovu ve sledovaných zemích, posoudit příbuznost aktuálních zvířat a reálnou možnost importu plemenného materiálu. Databáze se může stát výchozím základem pro vedení evropské plemenné knihy a objektivizaci standardu tohoto ojedinělého plemene. Celkem se podařilo získat data 157 klisen a 36 plemeníků, z toho 19 maďarských, 7 rakouských a 10 slovenských. Pro úplnost a racionální koordinaci je žádoucí se pokusit získat data rovněž z Polska a Rumunska. Tabulka 23: Podchycené počty huculských koní v rámci přípravy mezinárodní plemenné knihy Počet huculských klisen Země Rakousko Maďarsko Slovensko cekem
plášťové 39 66 52 157
strakaté 12 18 0 30
celkem 51 84 52 187
Po shodných otcích 20 17 22 59
Po shodných otcích matek 33 46 23 102
Klisny se 100% huculských genů 37 34 32 103
48
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Výstavy - účast koní plemene Hucul na výstavách v Praze a Lysé nad Labem (vystavovatel Farma Hucul, s.r.o., Zasedání
mezinárodní
organizace
HIF
na
Slovensku
a
v Rakousku
spojený
se
shromažďováním údajů pro databázi. V září 2003 byla zpracována a podána žádost o vedení původní plemenné knihy Huculský kůň v rámci EU, která je v současné době posuzována v Bruselu. Publikace k problematice genetických zdrojů je pravidelně uváděna ve členském Zpravodaji ACHHK a na stránkách Internetu (www.hucul-achhk.cz)
Podporované chovy huculského koně
49
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy starokladrubského koně
50
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy slezského norika a českomoravského belgického koně
51
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
OVCE Valašská ovce V genetickém zdroji je celkem 148 jedinců u 9 chovatelů, stav se pomalu zvyšuje. Aktuálním problémem se stává zajištění nepříbuzných plemeníků, je nutné uvážit možnost reintrodukce původních valašek, vyvezených před deseti lety nadací Pro Specie Rara k záchrannému chovu do Německa.
Šumavská ovce Početní stav genetického zdroje šumavské ovce (ŠO) trvale roste, v roce 2003 už je to 2734 jedinců. Počet chovů se zejména díky různým dotačním podporám zvýšil na tři desítky, většinou lokalizovaných do oblasti Šumavy. Počet bahnic v kontrole užitkovosti je 5313 a plemeno bylo nejpočetněji zastoupeným plemenem v KU v rámci ČR. Metodika z roku 1996 udávala jako cílený stav 2000 zvířat, proto lze přistoupit k plánovanému opatření zpřísněnému výběru zvířat do chráněné populace. V dubnu 2004 se uskuteční celostátní setkání chovatelů GZŠO, které bude řešit následující otázky, navržené garantem plemene :
Omezit početnost chráněného GZ ŠO? Vymezení určitého „chráněného“ jádra populace umožní lépe využít „nechráněnou“ část populace pro produkci (šlechtění, užitkové i zušlechťovací křížení). Výběr zvířat by neměl být prováděn pod časovým tlakem, je dobré mít po ruce dost informací o zvířatech včetně výsledků molekulárně genetické analýzy – do podzimu by mohly být hotovy.
Na základě čeho vybírat zvířata do užšího GZ? - rodokmen – úplnost rodokmenu a stupeň příbuznosti mezi zvířaty v rámci linií a rodin - genotyp zvířat ve vybraných mikrosatelitních lokusech - exteriér zvířat a podmínky v chovech - ustavení výběrové komise, která by se zúčastnila bonitací stád a zhodnotila individuálně vhodnost zařazení zvířat do užšího GZ.
Omezit počet chovů zapojených do ochrany GZ? Spíše ano. Při soustředění do cca 10-15 chovů bude zajištěna dostatečná nákazová bezpečnost, výhodou bude snadnější koordinace programu.
52
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Jak organizovat přímou podporu zvířat v GZ šumavské ovce? Rada GZ přidělí na základě doporučení výběrové komise a klubu ŠO jednotlivým chovatelům „kvóty“ pro počet bahnic v užší genetické rezervě s nárokem na dotaci. Na místo vyřazených zvířat by vstupovaly do chráněné populace nejlépe pokračovatelky v rámci rodin.
Co s berany (momentálně 159 licentovaných) Je zájem uchovat co největší počet čistokrevných beranů a jejich efektivní využití. Výběrové komise na trzích plemenných beranů by určily zda plemenný beran dostane „licenci“ pro použití v GZ nebo ne. Přitom se nebude jednat o berany „lepší“, v mnoha případech půjde o berany s nižší plemennou hodnotou, cenné z hlediska zachování genetické proměnlivosti. Je potřeba stanovit zásady výběru beranů do GZ. Podporované bahnice v GZ by měly být zapouštěny pouze těmito licencovanými berany podle zvláštního připařovacího plánu. Umožnit zařazení plemen waldschaf do GZ ŠO? ŠO i waldschaf mají stejný původ, podmínky chovu byly u obou populací většinou rozdílné (na českém území větší stáda, na rakouském a bavorském
zejména drobnochov), na obě
tyto populace tedy působily jiné selekční tlaky. Waldschaf udává vyšší plodnost a asezónnost říje, u ŠO
působily spíše selekční tlaky na chodivost, odolnost a mateřské
schopnosti. V populaci waldschafa působili v berani ŠO, která u nás byla zušlechťována zejména kentem (romney). ŠO nehrozí zatím výrazný nárůst inbreedingu a je zde dostatečný prostor pro sestavování propařovacích plánů. Při zohlednění výše zmíněných skutečností se přikláním k ochraně waldschafa i Šumavské ovce jako oddělených populací z důvodů zachování specifik a mírných rozdílů mezi těmito populacemi a „národního“ charakteru ŠO. Využití waldschafa v „nechráněné“ populaci ŠO ke zlepšení některých vlastností (plodnost, nebo charakteristický lesk vlny) – je více žádoucí než využití romney nebo jiných plemen.
53
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy valašky a šumavské ovce
54
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
KOZY Bílá krátkosrstá koza Hnědá krátkosrstá koza V chovu bílé kozy od roku 2000 poklesl rozsah dotované populace z 2200 na 1600 koz. Je patrný pokles stavů v tradičním malochovu, zejména z důvodů stárnutí chovatelské základny, z ekonomických důvodů (nutnost rozsáhlých investic pro splnění nově nastavených hygienických limitů) byl zrušen i nejstarší a největší velkochov. Vznikající větší chovy se orientují více na chov nedojených plemen. Protože malochov je nadále téměř výhradním producentem plemenných zvířat, a protože inseminace stále není využívána, bude v průběhu několika málo let problém v zajištění plemenných kozlů pro přirozenou plemenitbu – v současné době je zajišťována více než 1200 veřejnými plemeníky. Velmi náročná je už nyní organizace rotace a distribuce nepříbuzných plemeníků a linií
Proto je žádoucí podpořit záměrné připařování a produkci
určitých linií, alespoň pro produkci kryokonzervovaného materiálu. Populace hnědé kozy překročila minimální požadovaný limit (500 koz) – dosahuje 687 samic, z toho 470 dospělých koz. I u tohoto plemene je třeba podpořit počty kozlů některých linií záměrným připařováním Molekulárně - genetické analýzy DNA zaměřené na stanovení genotypu kapa kaseinu jsou doplńovány analýzou genotypu beta a alfa s2 kaseinu, při nalezení dostatečného počtu kontrastních genotypů bude zajištěn odběr vzorků mléka pro
porovnání technologických
vlastností mléka. U populace hnědé kozy bylo zjištěno podstatně vyšší zastoupení alely C v genotypu kapa kaseinu, jako důsledek skutečnosti, že toto plemeno bylo revitalizováno z velmi malého počtu jedinců s vyšším koeficientem příbuznosti. Protože podle některých publikací právě kapa kasein může hrát důležitou roli v hypoalergenním mechanismu účinků kozího mléka, bude i v roce 2004 tomuto fenomenu věnována zvýšená pozornost. Užitkovost obou plemen v roce 2003 dosáhla u 1095 kontrolovaných laktací bílých koz 719 kg mléka o tučnosti 3,29% a obsahu bílkovin 2,77%, plodnost 181,9%, u 341 laktací hnědých koz 909 kg, 3,53% tuku a 2,81% bílkovin a 161,4% plodnost. Vyšší výsledky u hnědých koz jsou ovlivněny menším podílem velkých chovů v populaci. Tabulka 24: Počty podporovaných chovů bílé a hnědé kozy Rok Plemeno Bílá koza Hnědá koza kozička
Počet chovatelů 247 87
2002 Celkem počet zvířat 1551 380 -
2003 Počet chovatelů 229 97
Celkem počet zvířat 1627 470 217
55
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 25: Zastoupení jednotlivých linií kozlů v rámci ČR (2003, B = bílé plemeno, H= hnědé plemeno) Kraje Linie B 835 Bera 44 Bernd 23 Brit 27 Bumsi 35 Cesar 14 Curt 37 Emil 17 Ferda 103 Hektor 60 Kardinal 27 Karele 18 Karli 16 Kaspar 23 Krasus 48 Kumpel 4 Lax 16 Mohykán 44 Molch 28 Romeo 16 Rudi 35 Sambo 92 Skokan 0 Vesmír 52 Zub 29 Zuzek 27 Linie H 293 Hansi 31 Herman 6 Ještěd 24 Pauli 21 Poldi 17 Roklan 41 Javor 64 Othello 63 Hermes 26
STŘ JIH PLZ ČES ČES 10 1 3
10
5 7
KV
UL
1 3
1
1 1
LB
HK.
1
1 1 5
1 1
6 9 4
16
7
1
2
1 3 6 1 9 10 3 22
10
3
1 3 1 2
1 1
1 1
1 1 9 4 1 1 1 3 3 15 6 4
7 2 2 6
3
2 2 24 4 3
5 12 6 3 1 2 5 2
6 9
5 3 1 5 1
2 4
1 1
1 1
2 6
9 2 9
1 1
4 7
6 1
3 4
1 9 6
5 6 4
4 3 10 7 1
8 5 4 19
ZLN OLM
7
2
2 1 4
JIH MO R
10 3 12 5 2 1 1 4 5
1 7 2
3 7 1 7 2
PAR VYS
2
6 4
4
1
3
4
1
4 1
4 4 8 6 1
2 2 6 1 7 6 9 1
2 3 4
1
5 4 3 4 2 5
10 3 1 2 3 4 3 9 7
6 1 4 3
1 3 9
1 1 3
6 2 13 2 8 1 2 4 6
1 1 6 2 1 1 2 1
7 10
4 7 2 3 4 17
3 3 4 9
4 5
4 8
8 1
1
2 5
4 1 3 1 5 6 9 V samčí populaci vyhynula 2003 4 5 12 1 3 3 3 2 3 2
MO R SLZ
3
1
1
2
1
1 1
2 1
3
1 3 2 1
2 1 1
1
3 2 2 4 6
4 14 3
8 16 7
4 2
1
56
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy koz
57
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
KRÁLÍCI
A
NUTRIE
Vývoj populací národních plemen králíků Hlavním problémem v chovu zůstávají infekční nemoci,
i přes vakcinaci, která nemá vždy
potřebnou účinnost. Proto je i nadále prioritní otázkou zvládnutí kryokonzervace a stimulace zájmu chovatelů o tato plemena. Lze předpokládat, že se dále sníží počet chovatelů žádajících o příspěvek na zachování genetických zdrojů z toho důvodu, nemají zřízen bankovní účet. V případě králíků se jedná převážně o starší drobné chovatele (důchodce), částky podpory chovu, které obdrží, by mnohdy nestačily ani na poplatky za vedení účtu a tak se většina z nich rozhodla, že o příspěvek nebudou žádat. Doporučujeme, aby v tomto případě mohlo být využito ustanovení § 16 zákona 218/2001 o jiném způsobu vplácení dotací. Vývojový trend početních stavů chráněných populací v kontrole užitkovosti je zřejmý z následující tabulky 26. Tabulka 26: vývoj genetických zdrojů králíků
Plemeno ČS
Mm
ČA
Mbh
Čl
Čč
Ččp
Počet mláďat
Roky
Počet samic
narozeno
odchováno
registrováno
2000
426
3 620
2 714
1 280
2001
433
3 589
2 655
1 293
2002
459
3 885
2 923
1 434
2000
164
1 463
1 235
1 034
2001
186
1 643
1 424
1 190
2002
189
1 693
1 453
1 224
2000
104
1 004
996
719
2001
121
1 194
1 109
879
2002
133
1 134
1 077
844
2000
36
267
257
169
2001
34
299
278
211
2002
37
300
281
183
2000
53
359
315
272
2001
38
249
231
172
2002
30
202
173
145
2000
1
6
6
1
2001
4
34
34
26
2002
30
184
178
148
2000
9
56
55
52
2001
6
25
25
25
2002
5
53
53
44
Index registrovaných 2000/2002 112,03
118,34
117,38
108,28
53,31
148 x více
84,62
Vysvětlivky : ČS – český strakáč, Mm – moravský modrý, ČA – český albín, Mbh – moravský bílý hnědooký, Čl – český luštič, Čč – český červený, Ččp – český černopesíkatý
58
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Z údajů je patrný trvalý nárůst celkového počtu registrovaných mláďat – téměř o 20% více proti roku 2000, nejvýraznější u plemene moravský modrý
- 18,5%. Kromě nejvyššího počtu
narozených a registrovaných mláďat na samici je zde i nevyšší podíl králic s více než 10 narozenými mláďaty (32,3%) a je zde i nejvíce králic s více než 20 mláďaty. Dosud byl téměř vždy považován za plemeno s problematičtějšími parametry reprodukce. Obrovský nárůst u plemene český červený během krátké doby byl dosažen zásluhou několika chovatelů. Diferencovanou (zvýšenou) sazbou podpory chovu se podařilo zvýšit počty u českého červeného z kritických čtyř na třicet samic. Také u plemene český černopesíkatý se v roce 2003 podařil zvýšit počet odchovaných mláďat, přesto je toto plemeno stále nejvíce ohroženo. Proto bylo na základě databáze ČSCH kontaktováno dalších deset chovatelů, jejichž chovy odpovídají podmínkám zařazení do genetického zdroje. V chovném roce 2003/2004 by se tak mohlo zařadit dalších 24 samců a 70 samic. Ve srovnání s minulými roky se však snížil počet českých luštičů a bude nutné k udržení stavů zavést příslušná podpůrná opatření. Stav je možno označit jako úpadkový - registrace poklesla během dvou 2 let na téměř polovinu (hledání příčin by určitě bylo zajímavé, základem je ale práce klubu), je nízká intenzita reprodukce – pouze 8,5 narozených na králici (u většiny králic registrován pouze l vrh), z toho vyplývá i nízká intenzita plemenářské práce, malá výběrová základna, malá intenzita selekce. Nízký počet registrovaných mláďat na samici u českého strakáče – 3,12
je
odrazem prošlechtěnosti a náročnosti plemene a odpovídá realitě
současného chovu, zejména když je u většiny králic registrován pouze 1 vrh. Tabulka 27: Přehled zvířat v genetických zdrojích k 1.3.2003
Plemeno ČS Mm ČA Mbh Čl Čč Ččp
Počet chovatelů
Počet samců
39 21 22 9 7 10 4
117 60 51 18 20 27 3
Průměrná hmotnost dospělého samce (kg) 3,60 6,00 4,50 3,50 3,60 3,00 3,60
Počet samic 292 120 116 37 28 50 8
Průměrná hmotnost dospělé samice (kg) 3,30 5,70 4,70 3,50 3,80 2,80 3,10
59
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Tabulka 28: Vývoj počtu podporovaných chovů a zvířat Počet chovatelů 2002/3 2001/2 39 46 21 30 22 24 7 6 9 8 4 2 10 8 112 124
Plemeno český strakáč moravský modrý český albín český luštič moravský bílý hnědooký český černopesíkatý český červený Celkem
Počet zvířat 2002/3 2001/2 409 435 180 192 166 175 48 75 55 75 11 18 77 46 946 1016
Podle údajů centrální plemenné knihy, která vyhodnocuje reprodukční užitkovost, dosahovala plemena v chovném roce 2002/2003 následujících průměrných parametrů (tabulka 29) Tabulka 29: reprodukční ukazatele genetických zdrojů králíků Samice s počtem narozených mláďat > 10 počet %
Počet kontrolovaných samic
NAR
ODCH
REG
ČS Mm ČA Mbh
459 189 133 37
8,46 8,95 8,52 8,11
6,37 7,69 8,10 7,59
3,12 6,48 6,35 4,95
121 61 25 8
26,36 32,3 18,79 21,62
Čl Čč Ččp
30
6,73
5,77
4,83
3
10,0
30 5
6,13 10,6
5,93 10,6
4,93 8,8
1 3
3,34 60,0
celkem průměr
883 8,43
6,95
4,55
Plemeno
Počet mláďat
60
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy králíků
61
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
62
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Nutrie V genetických zdrojích nutrií je v současné době 85 jedinců standardních nutrií českého typu, 52 stříbrných nutrií a 16 plzeňských tříbarevných nutrií . Stav populace podle klasifikace FAO je tedy kritický. U standardní nutrie je možno vzhledem k rezervám a nejvyššímu počtu ze všech 3 plemen hodnotit stav o 1 stupeň mírněji, a to jako ohrožený.
Obecně je počet
neorganizovaných chovatelů vyšší, ale k získání vlastních zkušeností s vedením záznamů o chovaných zvířatech, připouštění, evidencí vrhů a mláďat je třeba určitého času. Ústřední odborná komise ČSCH proto rozhodla o dvouletém přípravném období pro nové chovatele, aby se perspektivně mohli zapojit do Národního programu. V roce 2004 by měli být zařazeni dva noví chovatelé přeštické nutrie s minimálním stavem 30 chovných samic. Podle výsledků získaných na celostátní výstavě nutrií v Holicích 15.-16.11.2003
je možné
konstatovat stabilizaci úrovně chovaných zvířat u stříbrné a standardní nutrie na požadované úrovni a přikročit k navyšování počtu chovatelů a rozšiřování populace bez vážnějších rizik. Ekonomická situace chovu se evidentně zhoršuje, klesá zájem i cena dosahuje kritické úrovně 150 Kč. Při rostoucích nákladech na
za kožku , která
krmiva (jadrná) není reálný
předpoklad zvyšování stavů. Situaci by mohla částečně vyřešit úprava legislativy, která by umožnila realizovat vysoce kvalitní maso nutrií alespoň na tuzemském trhu.
Tabulka 30: Vývoj počtu podporovaných chovů nutrií Počet chovatelů 2002/3
2001/2
standardní nutrie
7
7
Počet zvířat 2002/3 2001/2 ♂/ ♀ 15 / 71 91
stříbrná nutrie přeštická (plzeňská) tříbarevná nutrie Celkem
6
6
11/ 41
56
1
1
3/ 13
16
14
14
Plemeno
63
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy nutrií
64
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
DRŮBEŽ DRŮBEŽ Slepice česká zlatě kropenatá Obě plemena genetických zdrojů (slepice česká kropenka a česká husa)
jsou evidována
Plemennou knihou drůběže ČSCH. Vývoj početních stavů je patrný z tabulky 31, k většímu nárůstu došlo u rázu husy chocholaté. Podobně jako u králíků, celkový rozsah chovaných populací je vyšší, někteří chovatele však buď nejsou uznáni jako chovatelé genetického zdroje, nebo nesplńovali administrativní podmínky dané Zásadami pro rok 2003 (vlastní účet) a nejsou tedy evidováni jako účastníci programu. Chov genetického zdroje slepic (284 slepic a 23 kohoutů) je soustředěn u 7 chovatelů, další část populace je chována také u jiných chovatelů, řada z nich však není schopna eventuálně ochotna provádět důsledně plemenářskou práci a věnovat potřebou pozornost vedení evidence, nebo nesplńuje administrativní podmínky dané Zásadami (vlastní účet) a nejsou tedy evidováni jako účastníci programu. Značné rezervy v chovu stále existují. Určité problémy přetrvávají v rozdílném pohledu Klubu chovatelů české slepice, garanta genetického zdroje a chovatelů s uznanými chovy genetického zdroje na cíl šlechtění, způsob vedení a hodnocení kontroly užitkovosti a zařazení dalších barevných rázů.
Klub
požaduje zahrnout do genetického zdroje resp. do programu jeho
šlechtění větší počet chovů za účelem zvýšení diverzity chráněné populace a navrhuje k tomuto účelu vytvořit počítačový program. Ne všichni navrhovaní další účastnci však jsou schopni dodržovat např. podmínku individuální kontroly užitkovosti. Pro příští období je tedy nutné navrhnout vhodný model řízení plemenitby a selekce, například uznat hromadnou kontrolu užitkovosti v hejnech zařazených do genetického zdroje, vytvoření šlechtitelského nukleu s povinnou individuální kontrolou a podmínky pro zařazování jedinců z jednotlivých hejn do nukleových hejn. Klub
navrhuje zařadit do genetického zdroje další barevné rázy resp.
velikostní typy (zdrobnělé české slepice) resp. šumavanky, které vznikly na základě původního plemene a nesou tedy ve větší nebo menší míře jeho původní geny. Vzhledem k tomu, že Národní program je zaměřen na plemena užitková, tj. důležitá pro výživu a zemědělství,
je otázka zařazení okrasných plemen do podporované části populace
v současnosti bezpředmětná. Přesto ale je důležité i tyto barevné rázy podchytit v plemenářské evidenci klubu pro eventuální budoucí využití, vhodné by bylo i zakonzervování DNA pro porovnávací testy.
65
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Tabulka 31: Vývoj stavů genetických zdrojů drůbeže Roky Druh/ plemeno
Slepice česká zlatá kropenka Husa česká husa česká husa chocholatá
2000 počet počet chovů zvířat včetně MTD Ústrašice
2001 počet počet chovů zvířat
2002 počet počet chovů zvířat
2003 počet počet chovů zvířat
pouze jednotliví chovatelé
15
505
6
256
7
337
7
307
19
226
22
159
20
134
23
137
4
20
2
11
2
8
7
32
Slepice česká zlatá kropenka Stav populace Chov genetického zdroje (284 slepic a 23 kohoutů) je soustředěn u 7 chovatelů, další skupina 160 slepic a 16 kohoutů je testována ve s.p. Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice – porovnání čtyř populací – a
135 slepic a 40 kohoutů v porovnávacím testu českých,
slovenských a polských plemen. Rozsah populací u sedmi chovatelů genetického zdroje je patrný z tabulky 32. Další část populace je chována také u jiných chovatelů, řada z nich však není schopna eventuálně ochotna provádět důsledně plemenářskou práci a věnovat potřebou pozornost vedení evidence. Tabulka 32: Chovy české slepice zařazené do GZ Lokalizace chovu 675 05 Rudíkov 46343 Český Dub 687 51 Nivnice 676 02 Moravské Budějovice 687 33 Hradčovice 400 11 Ústí n. Labem 285 04 Uhlířské Janovice Celkem
Počet kohoutů 2 3 4 4 4 3 3
Počet slepic 27 32 65 41 63 45 32 284
66
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Trend užitkových vlastností Zlepšování užitkových vlastností od roku 2000 je patrný z tabulky 20, ani v dalších letech se však nepředpokládá, že by průměrná snáška překročila 180 ks. Požadovaná průměrná hmotnost vajec (58 g) zatím nebyla dosažena. Rozdíly mezi jednotlivými chovy jsou markantní a jsou dány jednak místními podmínkami, zejména intenzitou využívání krmných směsí, a jednak individuálně voleným směrem selekce
(preference selekce na exteriérové znaky,
vyřazování podprůměrných slepic z kontroly před uplynutím kontrolního období atd.). Pro příští období resp při rozšíření počtu chovů bude sjednocení metody kontroly užitkovosti a selekce klíčové. Hodnocení exteriéru probíhá přímo v chovech, v roce 2003 bylo ohodnoceno známkou Super Elita 6%, Elita 18%, Velmi dobrý 36%, dobrý 31 % a uspokojivý 5%, 4% jedinců
byla
vyloučena. Na svodu zorganizovaném ZO ČSCH v Plzni byly kromě posouzení vhodnosti k zařazení do genetických zdrojů odebrány vzorky krve pro analýzu DNA. Tabulka 33: Výsledky kontroly užitkovosti české slepice Ukazatel Průměrná snáška (ks) Průměrná hmotnost vajec (g) Líhnivost (%)
2000 138 56,5 69
Rok 2001 148 56,9 73,3
2002 171 56,6 87,4
Problémy v naplňování programu Značné rezervy v chovu stále existují. Určité problémy přetrvávají v rozdílném pohledu Klubu chovatelů české slepice, garanta genetického zdroje a chovatelů s uznanými chovy genetického zdroje na cíl šlechtění, způsob vedení a hodnocení kontroly užitkovosti a zařazení dalších barevných rázů.
Klub požaduje zahrnout do genetického zdroje resp. do programu jeho
šlechtění větší počet chovů za účelem zvýšení diverzity chráněné populace a navrhuje k tomuto účelu vytvořit počítačový program. Ne všichni navrhovaní další účastnci však jsou schopni dodržovat např. podmínku individuální kontroly užitkovosti. Pro příští období je tedy nutné navrhnout vhodný model řízení plemenitby a selekce, například uznat hromadnou kontrolu užitkovosti v hejnech zařazených do genetického zdroje, vytvoření šlechtitelského nukleu s povinnou individuální kontrolou a podmínky pro zařazování jedinců z jednotlivých hejn do nukleových hejn. Jednou z dalších námitek Klubu chovatelů je skutečnost, že podmínky šlechtitelských chovů jsou pro plemeno netypické (dokrmování směsí, omezené výběhy, 67
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
přisvětlování, způsob líhnutí) a způsobí u budoucích generací utlumení původních („divokých“) vlastností, které jsou patrně geneticky zakódovány. Během měsíce dubna se uskuteční jednání Klubu, kde budou projednány tyto otázky.
Česká husa Stav populace Chov je realizován u 27 chovatelů, celkem 169 jedinců s poměrem 1:1 až 1:4 ve kmenu, v některých chovech jsou i 2-3 kmeny. Tabulka 34: Stav populace české husy Lokalizace chovu 584 01 Ledeč n. Sázavou 282 01 Klučov 463 44 Sychrov 500 09 Hradec Králové 294 01 Bakov n.Jizerou 293 01 Mladá Boleslav 664 48 Moravany u Brna 751 23 Veselíčko 696 14 Čejč 544 01 Dvůr Králové n.L. 464 44 Sychrov 506 01 Jičín 592 03 Sněžné na Moravě 503 12 Všestary 363 01 Ostrov n. Ohří 793 51 Břidličná 583 01 Chotěboř 267 01 Králův Dvůr 500 03 Hradec Králové 533 74 Horní Jelení 542 42 Pilníkov 514 01 Jilemnice 533 41 Lázně Bohdaneč 517 41 Kostelec n. Orlicí 348 15 Planá u Mar. Lázní 682 01 Vyškov 746 01 Opava Celkem
česká husa chocholatá Počet Počet houserů hus 2 3 2 4 1 1 1 4 3 2 1 3 1 4
11
21
česká husa Počet houserů
Počet hus
1
2
2 1 2 3 2 1 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 1 3 36
8 1 8 4 6 2 1 3 2 5 3 3 5 3 8 2 3 4 5 1 15 101
68
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Trend užitkových vlastností Vývoj užitkových vlastností od roku 2000 je patrný z tabulky 35. Tabulka 35: Vývoj užitkových vlastností genetického zdroje hus česká husa chocholatá Rok 2000 2001 2002 Průměrný počet vylíhlých housat na husu (ks) 6.7 6.8 8.3 Průměrná hmotnost vajec (g) n 160.5 162 Líhnivost (%) n 80 86.8 Ukazatel
česká husa Rok 2000 2001 2002 9 10,4 9.3 160 160 162 73.0 83 82.1
Plnění plánovaných aktivit Výběr a bonitace probíhá pravidelně (celostátní výstava Třebechovice), testace je zajištěna individuálně u chovatelů. Selekce je ponechána na chovateli, který sám v rámci svých podmínek vybírá nejlepší kusy, protože mezi chovy existují velké rozdíly způsobené zejména vlivem chovného prostředí Na svodu organizovaném u příležitosti speciální výstavy českých hus ZO ČSCH Třebechovice byl odebrány vzorky krve pro analýzy DNA a hodnocen exteriér nově zařazených chovů. Známkou Elita bylo ohodnoceno 21%, známkou velmi dobrý 79% jedinců.
Testace genetických zdrojů drůbeže Do testů snášky české zlaté kropenky byly zařazeny 4 skupiny slepic ve druhém roce snášky (70-89 týdnů věku), ze třech šlechtitelských chovů a jedna skupina chovu MTD Ústrašice, vytvořená spářením jedinců
ze všech tří ostatních skupin (na samičí potomky MTD jsou
připářeni kohouti z odchovu jednotlivých ŠCH). Z výsledků jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými skupinami, nejvyšší snáška skupiny MTD může odrážet příznivý vliv kombinace jedinců z více hejn – jednotlivá hejna jsou často zatížena vyšším stupněm příbuzenské plemenitby. Do zkoušky líhnivosti byly následně zařazeny dvě nejlepší skupiny (MTD, ŠCH Křivák). V roce 2004 se počítá se zařazením jedinců z dalších chovů, následně pak připářením samčích potomků těchto skupin na samičí potomstvo MTD zajistit trvalé přilévání genů ze šlechtitelských chovů do chovu MTD.
69
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Tabulka 36: Výsledky snáškového testu slepic Skupina MTD ŠCH Křivák ŠCH Kosík ŠCH Kalaš
1. rok snášky (52 týdnů, do věku 504 dnů, ks) 114.0 96.8 72.2 72.9
2. rok snášky (20 týdnů, ks)
Oplozenost %
48.1 41.1 31.1 34.8
92.8 87.8 -
Lihnutí Líhnutí z vložených z oplozených % % 88.9 84.1 76.7 84.1 -
Do snáškového testu hus byly zařazeny pouze husy z chovu MTD, celkem 39 hus a 13 houserů, z toho 19 + 7 jednoletých a 17 + 6 víceletých hus. Výsledky užitkovosti za 20 týdnů snášky v přirozeném světelném režimu
a výsledky následného testu výkrmnosti potomstva
(40 ♂ a 30 ♀ jednodenních housat) do stáří 56 dní standardní směsí HU-IT, na podestýlce do 35 dní věku a následně na travnatém výběhu, uvádí tabulka 24. Tabulka 37: Výsledky snáškového testu hus (průměrné výsledky na 1 testovaný kus) Skupina MTD
Počet Počet všech násadových Oplozenost % vajec vajec 31,2 25,6 91,9
Hmotnost Skupina násadových vajec g MTD 160
Hmotnost 1-denních housat g 99
Živá hmotnost na konci snášky/♀ g 4922
Živá hmotnost na konci snášky/♂ g 5453
Skupina MTD
Hmotnost v 56 dnech G 3603
Hmotnost vajec g 184.5 Spotřeba krmiv g/kg ž.hm. 2775
Líhnivost Počet vložených vylíhnutých % housat 61,7 16,4 Ztráty % 0
Jatečná Spotřeba krmiva ve snášce na 1 KD na 1 vejce na 1 house výtěžnost % 216.1
999,1
1907,1
71,2
Pro srovnávací test genetických zdrojů slepic českého, slovenského a polského původu, tj. české zlaté kropenky, slovenské oravky a polské zelenonožky, byly vytvořeny čtyři skupiny : ČZK 1 (♀ MTD x ♂ ŠCH Křivák), ČZK 2 (♀ ŠCH Křivák x ♂ MTD) , SO, PZ, každá po 180 kusech násadových vajec. Sexovaná jednodenní kuřata byla zastavena na hluboké podestýlce oddělené do skupin podle pohlaví, ve stáří 7 týdnů byly vytvořeny smíšené skupiny ve velikosti 55 + 15 kusů. Krmení směsí podle věku K1-IT N, K2-IT N, KZK 1 IT N a KZK 2-IT N. Ve stáří 16 týdnů byly po individuálním výběru zastaveny skupiny 50 + 5 kusů na snáškovou halu s řízeným světelným režimem (s vypuštěním do výběhu od 23. týdne) a adlibitním krmením směsí N1-IT N.
70
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Tabulka 38: Výsledky srovnávacího růstového testu ČZK, slovenské oravky a polské zelenonožky Skupina ČZK 1 ČZK 2 PZ SO
Oplozenost Líhnutí nasazených vložených vajec % vajec % 92.78 87.78 92.78 87.22
88.89 76.67 72.78 75.55
Živá hmotnost g 5. týden
1.den
16. týden
♀
♂
♀
♂
♀
♂
36 37 36 33
40 40 40 40
342 348 375 358
428 410 390 448
1108 1205 1181 1305
1616 1752 1860 1974
Konverze krmiv ve 126 dnech kg/ks 6.42 6.42 6.54 6.72
Tabulka 39: Výsledky snáškového testu ČZK, slovenské oravky a polské zelenonožky za 11 týdnů snášky – snáška ks vajec na 1 kus počátečního stavu slepic nápočtem
Skupina ČZK 1 ČZK 2 PZ SO
1 0.1 0.1 0.4 0
2 0.7 0.5 1.7 0.3
3 2.5 2.2 3.9 1.5
4 5.1 4.8 6.7 3.7
Týden snášky 5 6 7 7.9 11.4 14.6 8.3 11.8 14.9 9.8 13.6 17.2 7.3 11.9 16.7
8 17.7 17.8 20.7 21.2
9 20.4 20.1 25.2 25.9
10 23.1 23.8 29.6 30.3
11 26.5 26.4 33.3 34.5
Podporované chovy slepice zlatě kropenaté
71
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Podporované chovy české husy
72
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
RYBY Přehled o stavu udržovaných populací Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza probíhá podle schválené metodiky. V roce 2003 projednala a schválila Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení České republiky podporu pro udržovací chovy devíti druhů ryb v celkem 40 kmenových hejnech. K 31.12.2003 jsou do Národního programu zařazeny následující chovy (tabulka 40 a 41) Tabulka 40. Chovy genetických zdrojů ryb Plemena druhu
Kapr obecný
Lín obecný Sumec velký Pstruh duhový Síh maréna Síh peleď Pstruh obecný potoční
Jeseter malý
Vyza velká
Chovatel České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně JČU - VÚRH Vodňany Kinského rybářství s. r. o. Petrův Zdar s. r. o. rybářství Nové Hrady Rybářství Tábor a.s. Rybářství Třeboň a.s. Rybníkářství Pohořelice a.s. České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně JČU - VÚRH Vodňany Rybářství Tábor a.s. JČU - VÚRH Vodňany České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně Klatovské rybářství a.s. Klatovy České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně České rybářství s. r. o., Mariánské Lázně Klatovské rybářství a.s., Klatovy Rybníkářství Hluboká a.s. , Hluboká nad Vltavou JČU - VÚRH Vodňany JČU - VÚRH Vodňany
Chov
Počet kmenových hejn
Toužim, Planá
1
Vodňany Žďár nad Sázavou
6 2
Nové Hrady
1
Milevsko Mokřiny Velký Dvůr, Jaroslavice
4 2 2
Toužim, Planá
1
Vodňany Milevsko Vodňany
7 1 2
Bečov
2
Žichovice
1
Toužim
1
Toužim
1
Teplá
1
Husinec Ostružná
1 1
Mydlovary
1
Vodňany Mydlovary
1 1
73
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Tabulka 41: Vývoj populací genetických zdrojů ryb za roky 2001 – 2003 dle ústřední evidence plemenných ryb Druh/ plemeno (název - zkratka) KAPR C 434 C 435 Jihočeský lysec – BV Jihočeský kapr šupinatý - C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý -ML Milevský lysec – MV Pohořelický lysec - PoL Telčský lysec – Te Třeboňský šupináč - TŠ Žďárský šupináč - Žď-Š Žďárský lysec - Žď-L LÍN Hlubocký – H Kož.92 Mariánskolázeňský - ML Modrý – MO Táborský – T Velkomeziříčský - VM Vodňanský - V SUMEC Hodonínský - H Vodňanský - V Plemeno (název - zkratka) PSTRUH DUHOVÝ Pd M Pd D66 PdD 75 PSTRUH OBECNÝ F.POTOČNÍ Šumavská populace - PoŠ Tepelská populace - PoT SÍH Síh severní maréna - čistý druh Síh peleď - čistý druh JESTER Jeseter malý - čistý druh Vyza velká - čistý druh
Rok 2001
Rok 2002
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
16 93 9 65 401 12 197 241 69 318 319
12 116 18 70 226 2 120 162 46 147 198
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
101 3 503 15 284 19 224
65 5 704 13 332 10 197
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
6 13 Rok
10 3 2001
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
1250 2350 1638
800 750 1281
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
1100
400
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
80 140
70 210
Počet plemenných jikernaček mlíčáků
celkem 168 celkem 134
Rok 2003
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
23 123 28 130 356 252 127 154 143 258 281
18 125 34 119 222 260 120 146 66 102 150
24 84 7 148 912 262 90 206 123 212 187
16 110 12 132 852 150 112 233 73 181 208
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
68 103 471 10 278 20 124
58 102 671 7 186 10 127
24 23 436 44 430 2 68
26 27 488 46 466 4 56
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
6 13 Rok
8 2 2002
6 13 Rok
6 3 2003
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
1250 1600 1791
800 600 1184
1940 1700 1858
1120 800 1117
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
707 1900
575 1100
242 1900
173 1100
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
80 160
70 190
70 70
50 65
Počet plemenných Počet plemenných jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
celkem 268 celkem 125
celkem 168 celkem 103
74
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu pokračovalo v roce 2003 zamražením semenných dávek u plemen Třeboňský šupináč, C434 a Jihočeský kapr šupinatý C73. Zmrazuje se v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), ve dvoumililitrovýchl kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Fertilita spermií se hodnotí v kontrolovaných inkubačních podmínkách při třech – čtyřech opakováních u každého mlíčáka s vyčíslením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací.
Užitkové vlastnosti genetických zdrojů ryb Užitkové vlastnosti jednotlivých genetických zdrojů ryb jsou testovány podle vyhlášky 471/2000 Sb. jednotlivými chovateli, oprávněnými k této činnosti ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. Podle toho Rybářské sdružení ČR vyhodnocuje výsledky testování za uplynulé uzavřené kalendářní období a předává je do ústřední evidence. V roce 2003 byly hodnoceny kontrolní testy v rozsahu uvedeném v tabulce 42 Tabulka 42: testace genetických zdrojů ryb Testující organizace
Testovaná Ryba
České rybářství s.r.o. Kapr obecný Mariánské Lázně Kinského rybářství, Kapr obecný s.r.o. Klatovské rybářství, a.s. Pstruh duhový Rybářství Tábor a.s. Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. Rybníkářství Hluboká a.s. Rybníkářství Pohořelice a.s.
Kapr obecný
Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický JU
Kategorie testovaných ryb Mimovegetační Vegetační období období
Rok založení testu
Poznámka
-
K0 – K1
2002
-
K2 – K3
2000
MK
-
Pd1 – PdV
2002
PH
K1
K1 – K2
2001
MK
Pstruh duhový
údaje nedodány
Kapr obecný
K2
K2 – K3
2000
MK
Kapr obecný
K1
K1– K2
2001
MK
Kapr obecný
K2
K2 – K3
2000
MK
L1
L1 – L2
2001
MK
-
L0 – L1
2002
PH
Lín obecný
Vysvětlivky: K1 – kapr ve stáří jednoho roku; K2 – kapr ve stáří dvou let; K0-K1 – první rok testování (tj. z váčkového plůdku do plůdku ve stáří jednoho roku); K1-K2 – druhý rok testování (z plůdku na násadu); K2-K3 – třetí rok testování (z násady do tržní velikosti); L0 – L1 – první rok testování (z váčkového plůdku do plůdku ve stáří jednoho roku); L1 – lín ve stáří jednoho roku; L1-L2 – druhý rok testování; Pd1 – PdV - testování u pstruha duhového (z ročka do tržní velikosti) MK – Meziplemenné křížení; PH – odhad plemenné hodnoty
75
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Genetické analýzy a genová banka V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací (přítomnost kříženců) a původu používá biochemicko genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochondriální a jaderné DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza.V dubnu 2003 byla hodnocena genetická čistota a variabilita
u 93 jedinců kmenového chovu mariánskolázeňského kapra šupinatého (České
rybářství, s.r.o., Mariánské Lázně).
Bylo konstatováno dodržení čistoty s mírnou ztrátou
variability, s navrženým opatřením dodržování hromadného výtěru.
Ostatní aktivity Problematika genetických zdrojů ryb je výzkumně řešena v rámci projektů financovaných : Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy:
MSM 123100001 (Biologické základy sladkovodní akvakultury) ME 403 (Charakteristika morfometrických, reprodukčních a proteinových ukazatelů u kapra obecného v Mexiku a České Republice) ME 420 (Genetická charakterizace a růstová úroveň s výtěžností u lína obecného chovaného v různých podmínkách)
Veřejná informovanost a propagace plemen Výstava FISHTECH (6. ročník) v rámci Vodňanských rybářských dnů 23. - 26. 4. 2003: prezentace živých ryb jednotlivých plemen kapra, lína a jeseterů v expozicích jednotlivých chovatelů, promítání filmů s tematikou plemenitby a ochrany genetických zdrojů, poradenská a konzultační činnost, osvětová činnost (veřejnost, školy) Publikační činnost 2003: Flajšhans, M., Vajcová, V., 2003. The haematology of gynogenic tench, Tinca tinca L. and of recessively homozygous colour tench strains. J. Appl. Ichthyol. ,19 (3): 170-173. Gela, D., Linhart, O., Flajšhans, M., Rodina, M., 2003. Egg incubation time and hatching success in tench Tinca tinca (L.) related to the procedure of egg stickiness elimination. J. Appl. Ichthyol. 19 (3): 132 - 133. Hartvich, P., Flajšhans, M., Nýdl, V., Vondra, T., Pavlíček, T., 2003. Growth testing of two breeds of common carp, Cyprinus carpio L. in ponds with low- and high stocking density exemplified on Hungarian Mirror and Třeboň Scaly Carp. Aquaculture Research 34, 12: 1015 - 1021. Linhart, O., Gela, D., Flajšhans, M., Rodina, M., 2003. Proteolytic enzyme treatment: an improved method for elimination of egg stickiness in tench, Tinca tinca L. in aquaculture. J. Appl. Ichthyol., 19 (3): 134 137.
76
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
..
Podporované chovy ryb
77
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Včela medonosná kraňská V roce 2002/3 došlo v Evropě i v České republice k vážným zimním ztrátám včelstev, které byly způsobeny kumulací několika nepříznivých faktorů, z nichž v českých zemích převažoval vliv silného výskytu tzv. melecitózního medu, způsobujícího tuhnutí a nestravitelnost zimních zásob včel. Ztráty včelstev, které se běžně v průměru pohybují kolem 10 % dosáhly v minulé zimě asi 18%. Tyto ztráty postihly jen dva oblastní chovy zapojené do Národního programu, a to je v menší míře, takže nebylo nijak ohroženo plnění programu. Důsledným programem ochrany zdraví včel se podařilo předejít ztrátám včelstev v důsledku nemocí. Žádný z chovů zapojených v programu není přímo ohrožen. Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek. V souladu s momentálně platnou legislativou bylo všem chovům přiděleno číslo jednotného číselníku, které je spolu s číslem katastru jednoznačným určením každého chovu. Vyšším chovům bylo též doporučeno, aby prostřednictvím Českého svazu včelařů podaly žádost o přiznání statutu šlechtitelských chovů. Všechny oblastní chovy zapojené do Národního programu žádost podaly. Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů.
Oblastní chov Filipov Aktuální situace : Chov přechodně vyvíjí menší aktivitu, ale genetický zdroj zde není aktuálně ohrožen. Chov zasáhly problémy v důsledku úmrtí chovatelky. Aby se včelstvům dostalo potřebné péče, byl jejich počet snížen na 80 a ostatní včelstva byla v souladu s veterinárními předpisy převezena na jiné oblastní chovy. Ke ztrátě genetického materiálu nedošlo. Na chovu letos nebyla realizována inseminace a připravuje se předání chovu do jiné v osadě Skřivánek (okres Havlíčkův Brod).
Oblastní chov Liběchov Aktuální situace: Chov je na dobré úrovni. Chov převzal část materiálu z chovu Filipov – tím se podle plánu též rozšiřuje stav včelstev, inseminace byla v provedena pracovníkem VÚVč Dol. Rozsah testování včelstev a rozsah inseminace v chovu bude rozšiřován..
78
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Oblastní chov Kývalka Aktuální situace: Chov je na stabilní, velmi dobré úrovni. GZ zde jsou v dobré péči. Chov byl letos postižen zeslabením a několika ztrátami včelstev v důsledku výskytu melecitózního medu. Toto oslabení, které nezasáhlo nejcennější včelstva, bylo v průběhu roku vyrovnáno a je předpoklad k dobrému vyzimování v roce 2004. Testování včelstev probíhá podle metodiky, chov splňuje podmínky pravidel pro účast v programu. Byl vyhlášen konkurz na nového vedoucího chovu (současný vedoucí se připravuje na odchod do důchodu), a počítá se souběžným pracovním poměrem obou.
Oblastní chov Přerov Aktuální situace: Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. GZ jsou částečně ohroženy výskytem moru v blízkosti. Sídlo chovu bylo již zcela přeneseno do Přerova – Žeravic, do nového, podstatně vhodnějšího objektu než byl původní v Prostějově. Inseminace je v oblastním chovu se zdařila v potřebném rozsahu, chov je vybaven
inseminační technikou a pracovníci chovu inseminaci umějí.
V letošním i příštím roce dojde k rozšíření technického vybavení pro chov matek a buduje se zázemí pro pořádání kursů a dalších školících aktivit pro chovatelskou veřejnost.. (Toto pracoviště zajišťuje i chov čmeláků.). . Okolí chovu je v napjaté nákazové situaci. Varroáza v samotném chovu je pod kontrolou, ale v okolí se nacházejí i stanoviště s vyšší intenzitou varroázy. V blízkosti oblastního chovu jsou ochranná pásma moru plodu. Tato situace vyžaduje mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským materiálem, opakované diagnostické prohlídky a důkladnou osvětovou práci mezi okolními včelaři.
Oblastní chov Pekařov Aktuální situace: Chov je na velmi dobré úrovni. Chov byl, podobně jako Kývalka poněkud poškozen výskytem melecitózního medu. Problémy jsou překonány. Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a profylaktické zásahy jsou na dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna vedoucím chovu každoročně, v rozsahu potřebném pro realizaci plemenářského programu. Propracovanou metodou chovu skupin trubčích včelstev s matkami - sestrami je dosahováno vynikající homogenity výsledků i při volném páření.
79
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Oblastní chov Zubří Aktuální situace: Chov je na velmi dobré úrovni. Oblastní chov Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami.
Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a
profylaktické zásahy jsou na dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna velmi soustavně, vedoucí chovu patří k nejlepším inseminátorům. Produkce inseminovaných matek přesahuje rozsah nutný pro realizaci plemenářského programu a inseminované plemenné matky včely kraňské mohou být poskytovány dalším chovům. Vedoucí chovu soustavně spolupracuje při vedení databází plemenných včelích matek Národního programu i dalších inseminovaných matek a jejich dcer a databází kontroly užitkovosti. Udržuje a rozšiřuje rovněž databázi standardů plemen pro metodu morfometrického hodnocení křídelní žilnatiny (DAWINO) . Oblastní chov Dol Aktuální situace: Chov je na dobré úrovni. Okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci. Varroáza i nosema je pod pravidelnou kontrolou, ochranná pásma moru plodu v blízkosti nejsou. Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně. Produkce inseminovaných matek částečně přesahuje rozsah nutný pro realizaci plemenářského programu, protože o inseminované plemenné matky včely kraňské z tohoto chovu je velký zájem mezi dalšími chovateli. Rozsah rozsah inseminace a testování včelstev v chovu bude dále rozšiřován. Snůška v roce 2003 byla rekordní za dobu trvání chovu (od r. 1922). Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace a v roce 2003 provedl školení jedné skupiny zahraničních zájemců o inseminaci (Francie). Další kurz inseminace byl realizován s našim vybavením přímo na chovatelské farmě Haike Aumaier v Bavorsku.
Zpřesňování metodik testování Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonnostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů byly ve stanovených limitech. Dále jsou vyvíjeny
metodiky hodnocení odolnosti proti nemocem v podmínkách, kdy jsou
hlášeny rezistence roztočů vůči některým terapeutikům. Pokusy s genetickou odolností včelstev jsou zaměřovány na zjišťování parametru BAR (brood-adult ratio) vyhodnocujících rozdělení parazitující populace Varroa destructor mezi larvy a dospělé jedince včel.
80
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Testování homogenity původu a plemenné příslušnosti chovaných linií bylo provedeno metodou DAWINO u dalších 25 souborů. Současně byl opět rozšířen základní srovnávací soubor pro diskriminační analýzu. Ke zpřesnění výsledků a umožnění srovnatelnosti a přenositelnosti naměřených souborů mezi odlišnými optickými snímacími a zobrazovacími systémy (scaner, kamera, mikroskop, digitální fotoaparát a různé typy monitorů) se pracuje na softwarovém modulu, který by přepočítal měřené parametry na bázi etalonového geometrického obrazce. Ve spolupráci s laboratoří VÚŽV byly analyzovány výskyty mikrosatelitů jaderné DNA ve vzorcích včelích tkání geneticky zajímavých linií dokumentovaného původu. Připravujeme větší projekt na další období.
Monitoring genofondu z hlediska ohrožení Situace popsaná v předchozích výročních zprávách zůstává bez podstatných změn. Příznivou aktivitou je snaha o vytvoření oficiální a legalizované zóny se zákazem jiné včely než kraňky v oblasti Slovinska a rakouských spolkových zemí Korutany, Štýrsko, Burgenland, Vídeň a Dolní Rakousy. Tato aktivita však vyvolává i mnohé spory a není jasné, zda se vůbec podaří legislativně zvládnout požadavek tvůrců projektu – vyměnit plošně matky ve včelstvech všech včelařů, jejichž včela neodpovídá standardu včely kraňské. V rámci mezinárodní spolupráce s dr. Lyonelem.Garnery, Université de Versailles, Laboratoire Populations Génétique Evolution CNRS, byly naše vzorky tkání zařazeny do široce založeného projektu monitoringu evropského genofondu včely medonosné metodami analýz m-DNA
a
mikrosatelitů ve srovnání s klasickou morfometrií.
Konzervace ex situ a provozování kryobanky Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky (48 souborů dělnic a haploidních trubců) jsou uchovávány v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty, což je technicky i ekonomicky výhodnější, než kryokonzervace. Vybavení kryobanky ve VÚVč Dol bylo doplněno o signalizační zařízení hladiny tekutého dusíku a slouží pro sezónní pokusy s konzervací trubčího spermatu. K tomuto tématu byla zadána jedna diplomová práce ve spolupráci s ČZU Praha – Suchdol.
81
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Školení a semináře 26. dubna 2003 proběhla porada vedoucích vyšších chovů a chovů asociace AACHK ve včelařském vzdělávacím středisku v Nasavrkách. Porady se zúčastnilo přes 60 zástupců chovů. Hlavní téma porady byl metodický přístup k hodnocení odolnosti chovných včelstev vůči nemocem v podmínkách nastupující rezistence parazitů k používaným chemoterapeutikům. Zástupci chovů byli seznámeni s novou legislativou a problematikou spojenou se vstupem do EU v roce 2004.
Byl prezentován nejnovější stav poznatků o šíření tumidózy, nového
parazitického brouka Aethina tumida, který napadá včely i jejich plásty. 14. prosince 2003 pořádal VÚVč Dol seminář pro vedoucí oblastních chovů a výzkumné pracovníky VÚVč o principech a aplikacích molekulární genetiky při uchování genetických zdrojů včely medonosné. Ostatní aktivity Spolupráce s ACA (Austrian Carnica Association) v roce 2003 pokračovala opět formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči nemocem. Inseminace proběhla v chovech pana Wurma, Zacha a Klause, ve výzkumném ústavu v Lunz am See a ve včelařské škole ve Warth. Kurz inseminační techniky byl uspořádán pro Zemský chovatelský svaz Bavorska. V srpnu 2003 se konal světový kongres včelařské organice Apimondia v Ljubljani (Slovinsko). Při této příležitosti byla v rámci výstavy Api-expo prezentována výstava české inseminační techniky (výrobce je VÚVč Dol). Novinkou na této výstavě byl nový model narkotizačního kontejneru pro trubce určené pro odběr spermatu a zařízení k odsávání chloroformových par z inseminačního pracoviště. Vedoucí oblastního chovu Zubří, ing. Květoslav Čermák, přednesl na kongresu referát s názvem: AUTOGAMY IN THE HONEY BEE, který byl též publikován v kongresovém sborníku. Formou dataprojekce na stěny stánku byl prezentován český Národní program uchování genetických zdrojů včely kraňské. V roce 2003 bylo provedeno 11
morfometrických
rozborů pro zahraniční zájemce o
problematiku genofondu včel. V rámci dlouhodobé spolupráce jsme poskytli plemenný materiál do Švédska. Pro účely genetického mapování byly odchovány speciální matky pro projekt Univerzity v Halle (Dr. Beye). Dodali jsme celkem 20 matek. Jednalo se o matky inseminované spermatem jednoho trubce, matky inbrední a matky neoplozené, jejichž kladení bylo iniciováno opakovanou anestezí oxidem uhličitým.
82
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Obr. 1 Schema 4 hlavních geografických kmenů morfometrickými parametry (Garnery, 2003).
včely medonosné vyjádřených
Zkratky: Car – carnica, Cec – cecropia, Lig – ligustica, Sic – sicula, Me – mellifera, Cau – caucasica
Obr. 2 Seskupení evropských populací včel podle podobnosti m-DNA (analýza 82 populací a 4500 včelstev, v ČR oblastní chovy Dol a Filipov). Garnery 2003 M = mellifera
C= carnica
A = anatolica
83
Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel
Podporované chovy včely kraňské medonosné
84