Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Výroční zpráva

Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2005 Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10

Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Josef PŘIBYL, DrSc., Prof. Ing. Václav ŘEHOUT, CSc., Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Ing. Miroslav ČADIL, Ing. Martin JAVORNÍK, Doc. Ing. Mgr. Ivan MAJZLÍK, CSc., Ing. František HŘEBEN.CSc., (česká červinka), RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Zdena DYKOVÁ, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Blahoslav POLÍČEK, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC, Vladimír Teplý (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Martin DUŠEK, Ing. JAN KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ,

Ing. Ivana GARDIÁNOVÁ, PhD., Ing. Hana KOŽELUHOVÁ

(drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)


Použité zkratky CBD Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti) CHM Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD) ČMSCH Českomoravský svaz chovatelů ČZU Česká zemědělská univezita Praha EAAP European Association on Animal Production – Evropská asociace pro živočišnou výrobu ERFP European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources – Evropské referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) GZ genetický zdroj ICAR International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) ID inseminační dávka JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích MZe Ministerstvo zemědělství ČR MZLU Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno MŽP Ministerstvo životního prostředí NRS Národní referenční středisko NSB Národní strategie biodiverzity PK, HPK Plemennná kniha, Hlavní plemenná kniha RGZ Rada genetických zdrojů UNEP/GEF United Nations Environmental Protection – Global Environmental Facility (Pomocný úřad pro ochranu životního prostředí při OSN) ÚŽFG AV Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR VÚŽV Výzkumný ústav živočišné výroby

2


Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2005

str. 3

Činnost Národního referenčního střediska

6

Meziresortní spolupráce

7

Mezinárodní aktivity

8

Propagace a veřejná informovanost

10

Kryokonzervace

12

Testování plemen

16

Finanční zajištění

17

STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ZAŘAZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU Česká červinka

23

Český strakatý skot

32

Přeštické černostrakaté prase

33

Starokladrubský kůň

40

Slezský norik a Českomoravský belgický kůň

51

Huculský kůň

58

Ovce

63

Kozy

66

Králíci a nutrie

68

Drůbež

71

Ryby

77

Včela medonosná kraňská

81

3


Plánované aktivity „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2005.

Pro rok 2005 byly plánovány následující aktivity: • uskladnění vzorků plemen zařazených do Národního programu v genobance DNA • pokračování v molekulárně genetických analýzách a popisech plemen • průběžné zajišťování kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko a v pracovním depozitu VÚŽV Kostelec nad Orliicí • průběžné doplňování databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD • návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených metodik • účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, svodech a specializovaných přehlídkách plemen zařazených do Národního programu s cílem informovat o principech Národního programu a jeho inovaci • účast na mezinárodních aktivitách a prezentace výsledků Národního programu v ERFP (workshop Národních koordinátorů) • zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, mongragie, video) • posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů • zpracování návrhu příslušných paragrafů pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plementbě, vyhlášky 471/2000 Sb., o kontrole užitkovosti a nové samostatné vyhlášky o genetických zdrojích zvířat • zpracování zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2006 • revize využívání finančních prostředků čerpaných v rámci smluv na zajištění progranu (Asociace chovatelů huculských koní) Rok 2005 byl zaměřen na podporu managementu genetických zdrojů drůbeže, s prioritami: • zajištění nového systému řízené reprodukce v nukleu českých plemen slepic • zajištění sběru a zpracování informací o plemenitbě a užitkvých vlastnostech českých plemen slepic formou databázového software • zajištění porovnávacchí testů užitkovosti u populací českých plemen drůbeže podle mezinárodních metodik • inventarizace všech hospodářsky využívaných plemen drůbeže včetně původních kmenů využívaných jako zdrojové populace v domácích šlechtitelských programech drůbeže • dokončení publikace o genetických zdrojích drůbeže

4


Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : • • • • • • • • • • • • • • • •

Asociace chovatelů huculských koní Asociace svazů chovatelů koní ČR Česká zemědělská univerzita Praha Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Český svaz chovatelů Jihočeská univerzita České Budějovice – Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Klub chovatelů českých hus Klub chovatelů českých plemen slepic Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice Národní hřebčín Kladruby nad Labem Rybářské sdružení ČR Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr Svaz chovatelů drůbežee ČR Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

5


Činnost Národního referenčního střediska (NRS)

Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2005 se uskurečnila dvě zasedání Rady, z nich první (23.3.2005) projednala výsledky Národního programu za rok 2004 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2005 a návrh sazeb dotační podpory, další (13.10.2005) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, výsledky jednání komisí (Komise české červinky) projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy. Příprava novely zákona 154/2000 Sb. a vyhlášky o genetických zdrojích Zásadní aktivitou NRS byla příprava paragrafů o genetických zdrojích pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plemenitbě, pro jeho prováděcí vyhlášku 471/2000. nové samostatné vyhlášky o geneetických zdrojích a z toho vyplývající zásadní inovace celého Národního programu. Novela plemenářského zákona, zpracovávaná pro dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES navrhuje nově i úpravy v oblasti problematiky ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Jedná se prakticky o přijetí stejné právní úpravy, jakou je pro GZ rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství zákon č. 148/2003 Sb. Obecně jsou genetické zdroje na území každého státu považovány za součást jeho národního přírodního bohatství, ve smyslu zásad přijatých Úmluvou o biologické rozmanitosti (CBD). Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost. Zejména v posledních letech s rozvojem molekulární genetiky a genetického inženýrství vzrůstá význam i některých opomíjených druhů zvířat. Vlastní právní úprava je nezbytná pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí plynoucích z přistoupení ČR k CBD, (tj uchování GZ významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace, zajištění přístupu k nim, jednoznačné vymezení podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky) a je důležitým předpokladem zapojení ČR do mezinárodních programů spolupráce (volná výměna materiálů a informací); Uchováníí potřebné diverzity GZ a jejich dostupnost pro potřeby jejich praktického využívání má význam nejen u plemen doposud legislativně uznávaných jako chráněné národní geneetické zdroje, ale u všech druhů a plemen v ČR hospodářsky využívaných. Pro nezbytné dlouhodobé plánování pro zefektivnění programu (vzhledem k dosavadnímu „jednoletému výhledu“ pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu) je nutné vytvoření jasného legislativního rámce; I když Národní program pracuje již několik let, jeho postavení nemělo odpovídající právní rámec, což je v rozporu s požadavky na jeho stabilitu. V Národním programu spolupracují

6


státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů. Pro zapojení do mezinárodní výměny GZ je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k soukromým subjektům). Chybí závazné vymezení principů pro nakládání s GZ zvířat a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu a pro držitele GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele a v důsledku toho dochází ke ztrátám cenných materiálů. (Znění paragrafu 14 novely zákona 154/2000 Sb., přijaté v březnu 2006, je v příloze této zprávy).

Meziresortní spolupráce Národní strategie ochrany biodiverzity Národní strategie pro biologickou rozmanitost a akční plán je stěžejním koncepčním materiálem pro ochranu biodiverzity. Vychází ze Strategie Evropských společenství a je jedním z bodů Úmluvy o biologické rozmanitosti a její vypracování bylo zařazeno do nelegislativních prací vlády pro rok 2005. Pro každý sektor resp. strategické téma byla ustanovena ministerstvy životního prostředí a zemědělství, které vypracování materiálu garantují, pracovní skupina. Koordinací tématu „Genetické banky – ochrana ex situ“ bylo pověřeno Národní referenční středisko pro genetické zdroje. NSB byla přijata dne 25.5.2005 Vládou ČR a je dostupná na http://www.chm.nature.cz/. CHM portál – redakční rada Národní koordinátor je členem Vědeckého poradního sboru Rady pro biodiverzitu při MŽP a členem redakční rady globálního informačního portálu biodiverzity CHM, do kterého NRS pravidelně poskytuje relevantní informace a aktuality genetických zdrojích (http://www.chm.nature.cz/ ) Účast v projektu UNEP-GEF – Assessment of Capacity-building Needs for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic. Projekt koordinovaný MŽP měl za cíl zmapovat stav kapacit podmiňujících přístup ke všem národním geneetickým zdrojům, jejich setrvalé využívání a ochranu. V jeho rámci se uskutečnily tři semináře, závěrečná zpráva bude k dispozici během I. pololetí 2006.

7


Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2005 se toto jednání uskutečnilo v Uppsale (Švédsko). Aktivity 31 členských států v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou prezentovány ve Sborníku, dostupném v knihovně Národního referenčního střediska VÚŽV v Uhříněvsi, nebo na webových stránkách ERFP (http://www.rfp-europe.org).

Na tomto zasedání byla Ing. V. Mátlová zvolena za člena Řídícího výboru ERFP jako zástupce členských států regionu CEE (střední a východní Evropa). ČR přispívá (po přistoupení k EU) do fondu ERFP ročně částkou 15 000 €. Příspěvky jsou použity na podporu projektů, z nichž se ČR v roce 2005 účastnila následujících: • Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (European Cryoconservation of Heritage Sheep Breeds – Scoping Study, koordinuje Velká Británie). • Koordinovaný postup konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (Possible way of conservation the multi-purpose Tsigai sheep in the Central and Eastern European countries, koordinuje Maďarsko) • Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Podle rozhodnutí Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA 2004) FAO ukončilo první etapu globálního projektu AnGR – SoW (Genetické živočišné zdroje – stav světa) ke dni 30.6.2005 a ze 141 odevzdaných národních zpráv zahájilo zpracování konceptu Strategických priorit pro Akční plán, který bude projednáván na zasedání mezivládní technické skupiny pro GZ (ITWGR) v září 2006. Protože se bude opět jednat o dokument globálního významu (a závaznosti) je nezbytné, aby byly zohledněny priority všech členských zemí OSN. Národní střediska proto byla vyzvána zpracovat ve třech fázích formou e-mailových konferencí unifikované podklady pro FAO. Podobný úkol řešilo NRS v mnohem širších souvislosteech v rámci ERFP, jehož úkolem bylo vypracovat konsolidovaný návrh evropských strategických priorit. Na jednání Řídícího výboru ERFP v září 2005 v Bruselo bylo rozhodnuto, že k jeho zpracování je nezbytné zorganizovat pracovní jednání všech národních koordinátorů. Na zmíněném jednání CGRFA vyzvalo dále FAO vlády k urychlení vytvoření odpovídajícího legislativního rámce pro ochranu genetických zdrojů ve svých zemích. Řídící výbor ERFP proto považoval za účelné spojit obě iniciativy a po jednání s Evropskou komisí (Directoriate General Agriculture) s podporou agentury TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange - Directoriate General Enlargement) zorganizoval konání pracovního semináře „21338 Workshop on Legal and Strategic Aspects of Animal Genetic Resources in Europe“ v lednu 2006. Národní koordinátor ČR byl požádán o prezentaci dvou příspěvků do jeho programu. (State of AnGR in the New Member States

8


– Example of the Czech Republic, Breeding programs for AnGR - Examples of national legislation Oba příspěvky jsou dostupné na http//taiex.cec.eu.int. ČR v rámci konsolodivaného postupu zemí EU na jednání FAO v říjnu 2004 souhlasila a nutností revize a zajištění funkčnosti globálního informačního systému DADIS, jehož prostřednictvím by bylo možné GZ komplexně monitorovat a postupně vyvinou systém indikátorů pro hodnocení stavu ochrany jednotlivých GZ. V říjnu - prosinci 2005 proto NRS zpracovalo revizi národních dat a jejich aktualizaci pro systém DADIS. V nejbližší době bude nutné v souladu s postupem ostatních zemí doplnit data také o nové populace – původní šlechtitelské linie – zejména u drůbeže. V rámci analýz národních zpráv projeektu AnGR – SoW byly vyzvány státy, které své zprávy odevzdaly během roku 2003 nebo 2004 k jejich doplnění. Jednalo se zejména o aktualizaci informací o postupu ve formování legislativního rámce a údaje o konzervačních opatřeních u jednotlivých populací/plemen. Podklady byly zpracovány v požadovaném termínu a odeslány Komisi pro geneetické zdroje FAO.

9


Propagace a veřejná informovanost Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.). Také při všech výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena a prezentována. Nejefektivnějším způsobem prezentace Národního programu veřejnosti a jsou kontaktní a interaktivní aktivity, uskutečnované specializovanými institucemi. Tradičně kvalitní spolupráce v tomto směru pokračovala i v roce 2005 se sdružením SRAZ ve středisku ekologické výchovy na Toulcově dvoře v Praze – Hostivaři. Farma Toulcova dvora slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá se při výukových programech pro všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých. Ve školním roce na Toulcově dvoře probíhá průměrně pět programů denně, dva z nich využívají farmu přímo, děti jsou v kontaktu se zvířaty. Programy přímo zaměřené na původní plemena tak každoročně absolvuje cca 4.000 dětí. Ve školním roce 2004/2005 byly realizovány projekty Stateček, O beránkovi a ovečkách, Hebká ouška, tlapky, kožíšky, Jako včelky v úle, Mláďata na Toulcově dvoře (pro předškolní věk), Na statku, Kde se vzala domácí zvířata, Čtyři koně ve dvoře, Život se zvířaty, Včelí společenstvo (pro ZŠ), Noemova archa (pro střední školy a gymnasia proces domestikace zvířat, vznik plemen, vývoj plemen, čistokrevná plemenitba, hybridizace, původní (primitivní) česká plemena, genofond, nutnost jeho zachování, biodiverzita, ekologické zemědělství) a pro studenty České zemědělské univerzity semináře na téma Domestikace a původní plemena a Etika v chovu zvířat. Pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol jsou na Toulcově dvoře kromě výukových pořadů, praktických cvičení a seminářů možnosti odborné praxe (v roce 2005 se na praxi vystřídalo 29 studentů Zemědělské univerzity Praha, 2 studenti Střední zemědělské školy v Poděbradech, 6 studentů vysokých škol pedagogického zaměření a 4 studenti vyšších odborných škol sociálního zaměření). Dále se připravuje nový výukový program zaměřený na získávání a zpracování mléka, jeho realizace pro školy začne v jarních měsících roku 2006 (termíny okozlení a otelení zvířat). Tento program je zařazen v Nabídce výukových programů pro školy na rok 2005/06 a již je objednáván. Areál Toulcova dvora je oblíbeným místem pro volnočasové aktivity rodin, každoročně jej navštíví cca 12.000 osob a jejich hlavní zájem se soustřeďuje na farmu s hospodářskými zvířaty. Na stájích a výbězích zvířat byly proto instalovány informačními tabule seznamujícími s národními plemeny. Pro zájemce o národní plemena a jejich možné využití připravi SRAZ seminář „Výukové a terapeutické farmy“, akreditovaný na MŠMT. Seminář je šestihodinový a seznamuje s managementem malých farem a jejich využitím. Seminář se těšil poměrně velkému

10


zájmu a absolvovalo ho 23 osob. Pro další zájemce proběhne v prvním pololetí roku 2006 ještě jeden. V průběhu září a října na Toulcově dvoře ve spolupráci s dalšími organizacemi proběhly dvě velké víkendové akce pro veřejnost - Biojarmark spojený s tradičními dožínkami a Světový den zvířat. Celkově se těchto akcí zúčastnilo cca 3.500 návštěvníků. Na obou akcích byl vystaven informační panel o Národním programu k Evropskému dni biodiverzity, byly rozdávány letáčky s tématikou biodiverzity i národních plemen. V programu obou akcí byla i komentovaná prohlídka farmy. V rámci Světového dne zvířat probíhaly ukázky stříhání ovcí, dojení koz a výroby produktů a předvedení práce huculských koní. Záznam z této akce byl vysílán v Radiožurnálu (včetně krátkého vstupu o národních plemenech). Sraz také v rámci sítě středisek ekologické výchovy navazujeme kontakty s dalšími středisky, které se věnují podobné problematice a projevili zájem o národní plemena a s nimi spojené vzdělávací programy. Expozice původních českých plemen Noemova archa v roce 2005 obsahovala včetně odchovů : Huculský kůň : 7 klisen, 2 březí přemístěny na pastviny Javorník na Šumavě na porod a odchov hříbat Česká červinka : 1 jalovice - březí (předpoklad otelení 1.4.2006) Přeštické prase : 1 prasnice Ovce původní valaška : 1 beran, 3 bahnice Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel, 2 kozy Králíci - český černopesíkatý : 1 samec, 3 ramlice - český strakáč : 1 samec, 1 ramlice - moravský modrý : 1 samec, 1 ramlice - český červený : 1 samec, 1 ramlice České husy : 1 houser, 2 husy Česká zlatá kropenatá slepice : 1 kohout , 4 slepice Odchovaná mláďata v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel - zařazen do dalšího chovu Ovce původní valaška : 2 jehnice - obě zařazeny do dalšího chovu Králíci: - český strakáč : 10 zvířat, do dalšího chovu zařazeny 2 samice - český černopesíkatý : 26 kusů, do dalšího chovu zařazeno 9 zvířat - moravský modrý : neodchováno - český červený - odchováno 12 zvířaty, do dalšího chovu zařazeny 4 samice České husy : 15 zvířat - do dalšího chovu zařazeno 7 zvířat Česká kropenka : 30 zvířat, do dalšího chovu zařazeno 15 zvířat Výstavy a ocenění zvířat v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá - kozel ER, nejlepší kozel aukce Králíci • český černopesíkatý - vystaveno 9 kusů (ocenění 93,5 - 94,5b.), pohár Nejlepší odchovaný samec výstavy • český červený - vystaveny 4 kusy (ocenění 92,5 - 94b.) České husy - vystaveny 2 kusy (třída V) - čestná cena Česká kropenka - vystaveny 2 kolekce, ocenění V, VD, VD, VD, D

11


Kryokonzervace Formou kryokonzervace jsou uchovávány v současné době pouze inseminační dávky a embrya. U skotu od roku 2003 žádné nové ID ani embrya nebyly získány, zásoby jak u červinek tak u červenostrakatého skotu jsou dostačující. V roce 2006 je plánováno prověření kvality těchto zásob kontrolní inseminací reesp. embryotransferem na vybraných plemenicích. U koní jsou ID připravovány ve středisku Equinní Reprodukční Centrum Mnětice, licentovaném pro EU, a zajišťovány prostřednictvím ASCHK formou výkupu, vlastníkem je tedy stát. V roce 2005 byl nákup inseminačních dávek hřebců pozastaven do doby, než se vyřeši legislativní ošetření vlastnických práv ke krokonzervovanému materiálu obecně. Kryokonzervace u kanců, beranů a kozlů zajištuje pracoviště VÚŽV Kostelci n.Orlicí, provádí ji přímo v chovech.

Přeštické prase černostrakaté Celkově je zakonzervováno 58 plemenných kanců ze všech 13 linií. Ejakulát od každého kance je zamrazen v 80-100 pejetách s koncentrací 5mld aktivních spermií. Motilita spermií po rozmrazení se pohybuje mezi 30-50% s 60-70% využitelností pro inseminaci. Kryokonzervace se provádí metodou podle Westendorfa a je průběžně modifikována novými komerčními ředidly (SUS, Safecell) s cílem zlepšit fertilitu spermií po rozmražení. Ověření inseminace zmrazeným semenem proběhlo v poloprovozních podmínkách chovu u 34 prasnic plemene BUxL a L, prasnice byly inseminovány ve spontánní říji pomocí intrauterinní sondy Minitüb. Březost po první inseminaci dosáhla 52,94% s průměrnou natalitou 7,35 živě narozených selat. V rámci udržení (revitalizace) linií plemene PC jako genetického zdroje v uzavřené populaci byla provozně ověřena inseminace dlouhodobě zmrazeným spermatem u šesti prasnic s 50% úspěšností a natalitou 9,23 živě narozených selat.

Šumavská a valašská ovce, koza krátkosrstá bílá a hnědá Odběry a zmrazování spermatu beranů a kozlů jsou podle potřeb metodického přístupu prováděny přímo v chovech. Sperma je zmrazeno v 10-20 pejetách od každého plemeníka s koncentrací 100-200 miliónů aktivních spermií. Celkově bylo zamrazeno sperma od 30 plemenných beranů Šumavského plemene, 8 beranů Valašského plemene a 20 plemenných kozlů hnědého a bílého plemene. Sperma beranů a kozlů dosahuje 50-60% aktivity po rozmrazení z 80-90% využitelností pro inseminaci. Průběžně jsou testována nová komerční ředidla (Bioxcell, Biociphos+, Andromed). Dosud získané výsledky ukázaly vhodnost použitých poměrů 1:1-8 při ředění ejakulátu, velmi dobrou přežitelnost spermií v krátkodobém testu a vzácnou vyrovnanost v motilitě spermií mezi jednotlivými ředidly. Rovněž motilita spermií po rozmrazení nevykazovala výrazných rozdílů mezi testovanými ředidly. Pro zvýšeení zastoupení některých linií šumavské ovce byla aplikována intracervikální inseminace u 180 ovcí a intrauterinní (laparoskopická) u 10 ovcí. Nadále budou průběžně odebíráni za účelem kryokonzervace nově zařazení plemenní kanci do plemenitby výhradně ve šlechtitelských chovech. Při výběru dalších kanců bude

12


více přihlíženo ke zdravotnímu stavu, CPH a So. Rovněž zastoupení jednotlivých linií kanců bude podrobeno přísnějším kritériím. U beranů bude výběr totožný, s důrazem na genotypizaci skupin R1 a R2. V průběhu šetření u kanců beranů a kozlů se zaměříme na nejvhodnější výběr konzervačního ředidla a stupeň ředění při zachování optimální fertilizační schopnosti spermií v inseminační dávce. Výskyt ptačí chřipky a z něj plynoucí možné ohrožení znovu otevřel otázku možnosti kryokonzervace GZ drůbeže. Dlouhodobé uchovávání zamražených semenných dávek, embryonálních tkání nebo testikulárních buněk se dosud v ČR u žádné populace drůbeže běžně nerealizovalo, proto byla zpracována studie možností s odhadem potřeby finančního zajištění takového projektu. Technická stránka: Jediným pracovištěm disponujícím momentálně potřebnou technikou a knowhow je laboratoř BIOPHARM Jílové vedená ing.Pavlem Trefilem, DrSc. Možné varianty: zamražení 42 vzorků semene od 7 maximálně nepříbuzných nejlepších kohoutů (po 6 rozředění od každého). standardní technika odběru ejakulátu dorzoabdominální masáží podle popisu v práci Trefil,Vilhelmová,Plachý (1992). Předpoklad životnosti spermií po rozmražení 50 až 60 %, event. zamražení 20 vzorků embryonální tkáně z dodaných 30 ks násadových vajec od 10 nejlepších kohoutů a nejlepších 30 nosnic z každé populace připářených dle schematu maximální možné kombinační diferenciace zastoupených rodin dané populace. Odebírány z embryonálního vývojového stadia X, uchovávány jednotlivé buňky z area pelucida ve standardním mediu podle vlastního Know How laboratoře. Životnost po rozmražení 50 %, event. zamražení testikulárních buněk 7 nepříbuzných kohoutů z nejlepších rodin ( rozdělené do 6 opakování). Odebírány operativně biopsií varlete in vivo. Odebraná tkáň bude rozředěna do 5 vzorků od každého kohouta a uchování bude řešeno dle standardních laboratorních protokolů. Životnost tkáně po rozmražení 60 %. Odběry vzorků pro zamražení v každé populaci opakovat po dvou letech a vzorky vyřazovat či využít ve šlechtitelském programu po 4 letech, tak aby od každé populace byly uchovávány maximálně vzorky ze dvou odběrů současně. Diskuse ekonomických souvislostí Pro další zpřesňování výše uvedeného návrhu je nutné si ujasnit ekonomické souvislosti,zda výše popsané biotechnologické a laboratorní postupy, které je schopna laboratoř zajistit, budou ekonomicky reálné a v podmínkách Národního programu profinancovatelné. Předpoklad je dán cenou dopravy a práce 2 pracovníků laboratoře ing.Trefila v chovu majitele GZ a odběrem a zpracováním za 10 hodin práce zhruba semene od 50 samců,kontrolou pod mikroskopem, naředěním a zamražením a dodáním do genobanky. Cena práce,včetně ceny

chemikálií a technického a laboratotního vybavení zamraženého vzorku semene vychází na 95 Kč.

přepočtena do jednoho

Obdobně přepočteno na jeden vzorek blastodermálních buněk zamražený v laboratoři z dodaných 30 násadových vajec za jednu populaci vychází na cenu 300 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií, atd. a na jeden vzorek spermatogoniálních buněk zamražený při výjezdu dvou pracovníků k chovateli GZ za jeden den od zhruba 30 kohoutů vychází na cenu 500 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií,atd. Za předpokladu zařazení celkového počtu zhruba 35 populací (včetně populací GZ nosných slepic a vodní drůbeže z domácího šlechtitění) je odhad ročních nákladů pouze na odběry a realizaci kryokonzervace v prvním roce : Semeno 140.000 Kč Blastodermální buňky 350.000,Kč Spermatogoniální buňky 105.000,Kč Případný celkový odhad pro kryokonzervaci v plném rozsahu všech tří typů tkání by činil v prvním roce 595.000 a v dalších letech polovinu,při obnově vzorků jednou za dva roky.

13


Hlavní depozit materiálu GZ skotu, koní, prasat,ovcí a koz je zajištěn v kryobance ČMSCH Hradištko (formou smlouvy, kterou ale můžeme uzavírat vždy jen na rok a až po obdržení Rozhodnutí – viz kapitola Finanční zajištění). Materiál ryb je deponován na stejném principu v kryobance Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. V průběhu roku 2005 bylo rozhodnuto o adaptaci určených prostor pracoviště Kostelec nad Orlicí na další (pracovní) depozit kryokonzervovaného materiálu. Tento bude sloužit pro uskladnění duplikátů materiálu uloženého v bance Hradištko, a pro jeho manipulaci za účelem pro prověřování kvality kontrolní inseminací reesp. aplikací embryí. Další pracovní depozit v IS Homole slouží pro realizaci programu šlechtění GZ české červinky v chovech JU v Českých Budějovicích. K 1.12.2005 je v kryobankách deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu: Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobankách Kryobanka Hradišťko k 31.12.2005 Embrya Plemeno počet česká červinka 135 český strakatý skot 1144 starokladrubský kůň 0 huculský kůň 0 slezský norik 0 českomoravský belgický kůň 0 přeštické prase 0 koza bílá krátkosrstá 0 koza hnědá krátkosrstá 0 šumavská ovce 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 4 7196 22 12 440 28 1171 2 152 2 64 3 141 46 526 16 160 9 259 10 357

Depozit Kostelec n. Orlicí Embrya počet 0 0 0 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 11 360 9 90 20 150 8 70

Depozit IS Homole (Jihočeský chovatel) Embrya Plemeno počet Česká červinka 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 6 1195

Plemeno přeštické prase koza bílá krátkosrstá šumavská ovce Valašská ovce

V kryobancei VÚRH ve Vodňanech byly v roce 2005 zamraženy dávky kapra milevského lysce, mariánskolázeňského kapra šupinatého a pstruha obecného f. potoční ze šumavské populace. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK). Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml

14


kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově. Tab.2. Přehled kryokonzervovaných dávek ryb (počty mlíčáků a počty zamražených dávek) Druh

Plemeno/linie

Kapr

jihočeský lysec BV pohořelický lysec synt. linie C434 synt. linie C435 telčský lysec třeboňský šupináč jihočeský kapr šupinatý C73 žďárský lysec Žď-L milevský lysec MV mariánskolázeňský kapr šupinatý ML lín velkomeziříčský lín hlubocký lín táborský lín modrý lín zlatý sumec hodonínský sumec vodňanský albinotický sumec vodňanský čistý druh čistý druh šumavská populace

Lín obecný

Sumec velký

Jeseter malý Vyza velká Pstruh obecný

Počet mlíčáků 2 10 5 10 10 8 5 12 10 10 18 10 6 6 12 3 2 2 4 1 3

Počet dávek 20 100 27 100 100 80 50 228 100 100 40 40 15 25 85 30 20 20 40 40 60

Rok 1998 2001 1998 2002 2002 2001 2003 2004 2005 2005 1999 1999 1998 2000 2000 2000 2000 2000 1999 2000 2005

Tab. 3. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh

Plemeno

kapr obecný kapr obecný kapr obecný kapr obecný kapr obecný kapr obecný pstruh duhový pstruh duhový

žďárský lysec žďárský šupináč milevský lysec telčský lysec mariánskolázeňský šupináč třeboňský šupináč PdM PdD66

Druh tkáně

Počet vzorků

krev krev krev krev krev krev krev krev

40 41 42 90 130 45 33 32

15


Banka DNA ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k 31.12.2005 následující počty vzorků DNA: Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Skot : česká červinka německá (hessenská a vestfálská) červinka polská červinka český strakatý skot ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce Valaška zušlechtěná valaška ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá koza ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine) Koně: starokladrubský kůň slezský norik českomoravský belgik Huculský kůň Drůbež: česká zlatá kropenka česká husa ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, dánská slepice) Jelen

Počet vzorků 130 40 65 450 2700 2470 110 160 750 950 480 220 370 110 130 180 270 150 150 90

Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními možnostmi VÚŽV také v rámci výzkumných záměrů MZe a projektů NAZV (1Q57051 Využití genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných mléčných výrobků s různými nutričními a organoleptickými vlastnostmi, odpověd. řešitel Ing.V.Mátlová).

Testování plemen V souladu s požadavkem FAO o získávání informací o specifických užitkových znacích národních genetických zdrojů a jejich a zvřejňování je organizování objektivních srovnávacích testů jednou z priorit Národního programu. V roce 2005 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika držitelů GZ slepic také teesty jatečné výtěžnosti a kvality masa, doplněné základním rozborem živin (pro ověření možnosti tržní reealizace vyselektovaných kohoutů nosného plemene české slepice). Výsledky jsou uvedeny v kapitole Drůbež této výroční zprávy (str. 75 – 76).

16


Finanční zajištění Národního programu NP byl v letech 2000 - 2005 financován ze Státního rozpočtu částkou 60 mil Kč (z toho na živočišné GZ připadá 20 mil. Kč), přidělenou formou dotace. V průměru let 2001-2005 byla tato částka rozdělena následovně: 13,5 - 14 mil. na přímé podpory chovatelům, 3 - 3,2 mil. na činnosti zajišťované NRS programu 3 - 3,3 mil. na činnosti zajišťované ostatními subjekty, přitom tyto posledně jmenované aktivity jsou řešeny formou smluv. Podle platné legislativy nelze uzavírat smlouvy a financovat žádné aktivity před vydáním „Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na zajištění NP“. Smlouvy tedy můžeme uzavírat až po vydání tohoto Rozhodnutí, vlastní aktivity (zejména provoz kryobanky, sběry vzorků, sběry a zpracování dat, práce pro MZe, FAO a EU) řešíme z režijních prostředků, které následně přeúčtováváme na zvláštní účet, vedený pro NP. Ani tento postup není zcela v souladu s předpisy a mohl by být předmětem zásadních problémů, spojených v krajním případě až s vracením dotace a odpovídající sazbou penále. V letech 2001 – 2005 došlo k vydání Rozhodnutí, přípravě a podpisu smluv v termínech: Tab.5 Termíny vydání Rozhodnutí a podpisu smluv Rok 2001 2002 2003 2004 2005

Datum vydání Rozhodnutí 26.7. 3.6. 24.6. 29.7. 11.5.

Podpisy smluv září srpen/září srpen/září září/říjen červen/červenec

Termín pro vyúčtování smluv 1.12. 1.12. 1.12. 1.12. 1.12.

Řada aktivit zajišťovaných v programech ochrany in situ se musí zajistit od počátku roku, zejména u ryb, drůbeže a koní a příslušným subjektům tedy nezbývá než je bona fide vykonat a doufat, že dodatečně uzavřenou smlouvou budou jejich náklady pokryty. K tomuto postupu ale nelze nikoho nutit, takže některé aktivity plánované metodikami programu nemohou být beze zbytku zajištěny. Zcela v pořádku není z tohoto hlediska ani současně používaná dikce smluv, které jsou uzavírány ve výše uvedených termínech s uvedením, že se vztahují na „aktivity vykonávané od 1.1. daného roku“ což je z právního hlediska nesmysl. Celkový přidělený objem prostředků na NP je přitom znám v okamžiku odsouhlasení Státního rozpočtu, tedy v měsíci listopadu – prosinci předchozího roku.

NRS pokládá tuto situaci za neúnosnou a navrhuje jednání s MZe o možnosti jiného způsobu přidělování prostředků na tyto činnosti.

Administrace dotačních prostředků Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto návrhy byly projednány a odsouhlaseny na

17


zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 13.10.2005, všech cca 300 žádostí s přílohami bylo zkontrolováno a po zpracování v termínu předáno na MZe ke konečnému posouzení a přiznání dotací. Aktivity chovatelských sdružení a ostatních subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni 30.11.2005. Přehled všech přidělených prostředků dotační podpory pro chovatele, ostatní subjekty a NRS včetně rekapitulace za roky 1996-2005 je v tabulkách 6 - 11. Tab.6. Dotační titul „Koordinace a realizace Národního programu““ Subjekty zajišťující odborné činnosti Asociace chovatelů huculského koně Asociace svazů chovatelů koní Česká zemědělská univerzita Praha Českomoravská společnost chovatelů Český svaz chovatelů JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany Jihočeská Univerzita České Budějovice Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice Národní hřebčín Kladruby Odběry ID u beranů Rybářské sdružení ČR Sdružení SRAZ - ekologické centrum Toulcův dvůr Svaz chovatelů ovcí a koz Svaz chovatelů prasat Svaz chovatelů drůbeže VÚ včelařský Dol Celkem

Kooperační smlouvy 200 000 366 000 60 000 353 000 370 000 300 000 80 000 500 000 280 000 12 000 120 000 70 000 250 000 120 000 25 000 160 000 3 266 000

Tab. 7. Koordinace programu Koordinace programu - VÚŽV Zajištění Národního programu - metodické vedení a koordinace, tvorba a vývoj databází, evidence genetických zdrojů a analýzy programu jejich šlechtění, provoz genobanky (kryokonzervace genetického materiálu a molekulárně-genetická charakterizace plemen) posuzování a prověřování žádostí o dotační podporu a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a energie Cestovní náklady Služby Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Celkem Smluvní činnosti (tabulka 5) Celkem zajištění Národního programu

18

1 212 207 346 660 809 3 234 3 266 6 500

000 000 000 000 000 000 000 000

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 8 Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2005 Druh

počet jedinců

sazba

částka

12 000 4 000 19 895 2 003

1 003 493 756 000 136 000 99 475 12 018

SKOT česká červinka kráva jalovice plemenný býk jalovička do 6 měsíců věku

108 63 34 5 6

KOZY

2 363

koza bílá koza hnědá kozička hnědá

1 600 683 257

OVCE

2 531

šumavská ovce bahnice valaška bahnice beran

2 325 2 325 206 188 18

PRASE přeštické černostrakaté

365

prasnice kanec

332 33

DRŮBEŽ

388

česká slepice zlatě kropenatá česká husa

246 142

1 822 900 600 1 000 700

1 188 210 410 1 020 2 400

KRÁLÍCI český strakáč moravský modrý český albín český luštič moravský bílý hnědooký černopesíkatý český červený

953 250 953 250 234 960 191 760 43 200 2 056 000

5 000 12 000

1 660 000 396 000 201 100

500 550

KONĚ starokladrubský kůň klisny (matky) klisny nové hřebec hucul klisny (matky) klisny nové hřebec ČM belgický kůň klisny (matky) slezský norik klisny (matky) hřebec

960 000 683 000 179 900

123 000 78 100 2 126 000

75 66 9 47 38 8 1 93 93 24 23 1

10 000 10 000 8 000 8 000 17 000 8 000 10 000 17 000

1 172 366 238 190 80 115 33 150

750 000 660 000 90 000 385 000 304 000 64 000 17 000 744 000 744 000 247 000 230 000 17 000 258 920

180 180 200 200 200 400 400

65 42 38 16 23 13 60

880 840 000 000 000 200 000

19


Tab.8. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 (pokračování) NUTRIE

285

standard stříbrná tříbarevná VČELY plem. matka a plem. matka b plem. matka c plem. matka d plem. matka e RYBY kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec jeseter vyza síh peleď síh maréna

počet hejn

137 850

151 70 64 395 57 77 58 83 120 46 21 4 3 9 2 3 1 2 1

450 450 600

67 950 31 500 38 400 478 000 243 500 92 400 40 600 23 987 20 040 4 272 000 1 806 000 672 000 390 000 576 000 184 000 276 000 92 000 184 000 92 000

4 500 1 200 700 289 167 86 000 168 000 130 000 64 000 92 000 92 000 92 000 92 000 92 000

CELKEM

13 500 000

Rekapitulace prostředků podpory Národního programu za roky 1996 - 2005 Tab. 9 Náklady aktivit na zajištění programu -- organizace 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Asociace chovatelů huculů Asociace sv. chovatelů koní Cech kočích ČSCH Praha ČSCH ZO Plzeň (slepice) ČSCH Klub českých hus ČSMSCH Hradištko ČZU Praha JU - VÚRH Vodňany JU České Budějovice Mez. test. drůbeže Ústrašice NH Kladruby Rybářské sdružení ČR Svaz chovatelů ČESTR Svaz chovatelů prasat ČM Svaz chovatelů drůbeže Svaz chovatelů ovcí a koz Sběr vzorků krví (ovce) Šumavská ovce - ID beranů SRAZ - Toulcův dvůr VÚ včelařský Západočeská plem.unie

SUM

20

135 160

80 400

80 160

160 216

220 250 214 340,5 30 220 290 30 15 15 248 256 30 25 250 500 50 80 335 349 260 570,5 90 115

30

50

62

146

260

340

160

0 10 34 10 25 72 69 30 37

420 157 98 109 24 231 74

450 80 249 40 100 340 80

450 60 250 40 150 315 80

200 40 250 40 150 200 80

200 50 200 50 200 240 80

250 20 250 50 260 550 80

151

100

100

90

90

90

90

115

37

26

35

40

50

80

300

240 45

300 29

40 140

60 160

20 32

108

120

120

120

130

130

200 366 370

353 60 300 80 500 280 120 120 30 250 12 70 160

406 1448 1656 2046 1960 1900 2516 2502 3500 3266

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 10 Vyplacené prostředky podpory chovu GZ in situ (v tis.Kč) plemeno

1996 1997 1998 1999 2000 česká červinka 1200 1092 1364 1150 1172 koza bílá 968 1615 1496 1400 1367 koza hnědá 200 264 333 330 405 šumavka 820 1359 1367 1300 1238 valaška 0 0 0 0 62 přeštické prase 1900 2760 2834 2763 2727 starokladrub. kůň 600 850 740 849 772 hucul 270 496 618 500 482 slezský norik 0 1262 1289 1200 929 ČM belgik 0 0 0 0 745 slepice ČZK 70 156 161 160 153 česká husa 67 126 127 127 109 králíci 0 269 270 270 267 nutrie 0 56 93 93 103 ryby 4121 2970 3539 3300 3310 včely 0 480 478 480 479 SUM

Roky 2001 2002 2003 2004 2005 1902 1539 1626 362 1003 702 1241 903 1242 960 556 378 694 977 863 1042 1000 875 970 953 145 127 262 237 235 2836 2802 2782 2160 2056 954 1060 1241 817 750 570 561 493 535 385 539 180 175 150 247 597 751 819 948 744 141 202 184 183 123 102 51 99 109 78 245 239 242 327 259 107 101 95 155 138 2874 2789 2789 4350 4272 438 452 451 478 434

SUM 12410 11894 5000 10924 1068 25620 8633 4910 5971 4604 1533 995 2388 941 34314 4170

10216 13755 14709 13922 14320 13750 13473 13730 14000 13500 135375

Tab.11 Počty podporovaných zvířat a kmenových hejn ryb plemeno

1996 česká červinka 84 koza bílá 1804 koza hnědá 147 šumavka 1572 valaška přeštické prase 428 starokladrub. kůň 30 hucul 54 slezský norik ČM belgik slepice ČZK 520 česká husa 164 králíci nutrie ryby N* včely N* podpora byla

1997 1998 1999 114 104 96 2542 2108 2014 289 317 356 1408 1673 2046 472 445 375 52 71 64 104 84 81 84 110 111 108 680 658 715 164 238 264 1345 1353 1627 105 155 170 31 38 41 520 344 344 stanovena procentem z

Roky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 88 106 115 117 86 108 1736 2182 1551 1627 1552 1600 475 566 380 678 811 940 2346 1992 2617 2734 1979 2325 47 130 118 148 136 206 368 379 377 371 383 355 77 46 70 77 67 75 93 100 54 50 52 47 114 79 64 15 10 25 85 83 36 81 79 93 505 256 337 307 305 246 226 170 142 152 168 142 1406 1167 1016 946 1160 1172 171 179 163 153 241 285 47 46 39 40 43 46 318 393 359 354 439 395 prokázaných nákladů na chov kmenových hejn

V prosinci 2005 se uskutečnila další z průběžných kontrol využívání finančních prostředků poskytnutých na zajištění aktivit programu, tentokrát v Asociaci chovatelů huculských koní v Pardubicích, za roky 2003, 2004 a 2005. Kontrolní skupina nenalezla žádné závady ani změny v průběhu plnění podmínek použití dotačních prostředků a smluv. ………………………………………………………..

21


STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka Stav populace V roce 2005 bylo v 7 zařazených chovech celkem 147 jedinců všech kategorií (krávy, jalovice, telata), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Vzhledem k závěrům, vyplývajícím z analýzy nákladů produkčního chovu byla koncem roku část zvířat z obou hlavních stád (JU a ČZU) odprodána do menších privátních chovů, kde mohou za současných podmínek nalézt vhodnější uplatnění. Dosavadní organizační rozdělení oblastí (jihočeská v garanci JU, chovy JU, Nové Hutě, Staré Hodějovice a středočeská v garanci ČZU, chovy Lány, ABATIS, a individuální chovatelé) zůstává. Během roku se uskutečnila celkem čtyři jednání Komise čč, která postupně řešila stav populace GZ a zvažovala způsob jejího dalšího udržitelného chovu. Nejprve garant plemene prof. Přibyl vypracoval podrobnou rodokmenovou analýzu celé populace s vyčíslením podílu genů jednotlivých plemen (tj. české, polské a německé červinky) a podílů genů původních zakladatelek, se následujícími závěry:

Kvantitativní hledisko Vývoj regenerované populace podle původního projektu (1994) sice nesplňuje původní předpoklady, nicméně vykazuje známky dynamiky. ŠZP Lány nemá z ekonomických důvodů zájem na dalším rozšiřování chovu, mnohem pozitivnější je přístup Jihočeské univerzity, která předpokládá docílení stavu kolem 100 ks v jím řízených chovech (tab.12.) Perspektivy chovu u hobby chovatelů nebo ve skanzenech jsou více než problematické. Tab.12 – vývoj početního stavu regenerované populace české červinky Rok Celkem populace Z toho chovy n řízené JU ČB %

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 25* 7 28

45* 23 51

45* 24 53

85 48 56

84 50 59

91 65 71

96 82 85

116 83 72

124 81 65

117 74 63

112 83 71

Kvalitativní hledisko Podrobným rozborem všech 147 žijících jedinců byl zjištěn podíl prokazatelně původních genů české červinky u samic v rozsahu 3 – 18%, podíl genů českých + polských + německých červinek v rozsahu 44 – 62%. Podíl genů původních „zakladatelů“ populace (tj. samic vykoupených v r. 1992 z posledního stáda v Hejnicích) a býků regenerovaných polskou červinkou dosahuje 39 – 100%. Výsledky několika tisíc genotypizací realizovaných na ZF JU a MZLU v Brně ukazují na vysokou genetickou podobnost českých, polských a německých červinek a jejich odlišnost od ostatních plemen dojeného skotu a podporují tak programový záměr uchovat do budoucna zbytky těchto populací jako jedno červené evropské plemeno. V současném evropském

23


prostoru by stálo za vážnou úvahu začít mluvit o takovém plemenu a jeho rázech (polský, německý, český) a vytvoření společného evropského programu. Podle šetření prof. Řehouta je v Polsku cca 500 červinek vedených jako genetický zdroj s ověřeným původem, s cílem dostat tento stav na 700 ks, a v Německu se údaje liší mezi 100 – 500 ks, k zušlechťování jsou používáni býci příbuzných červených plemen. Zároveň byly zpracovány náklady na chov v obou hlavních stádech s vyčíslením ztrát a z nich plynoucí potřeby dotací (tab.13 –14). Tab.13a) Vyčíslené náklady JU ČB (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) Plemeno

Dojnice holstein

Dojnice červinka

technologie stáj stáj pastvina Náklady na KD denní roční denní roční denní roční celkem včetně odpisů 159,61 58 300 125,99 45 990 76,37 27 864 Výnosy: mléko lt 18,9 6900 8,2 3000 5 1825 mléko Kč 157 …….57 305 61,5 …….22 450 37,5 …….13 700 narozené tele 2 100 2 100 2 100 …….produkce chlév.mrvy 900 900 900 Celkem výnosy 60 305 25 450 15 800 Roční bilance + 2 005 - 20 540 - 12 064 Tab.13b) Náklady na pořízení dojnice JU ČB stáj pastvina váha prům. náklad prům. celkem váha prům. náklad prům. celkem Kategorie přír. na KD cena náklady přír. na KD realiz. náklady kg/ks cena tele 30 2 100 30 2 100 Tele do 6 měsíců 174 0,80 60 10 800 228 1,1 75 13 500 Jalovice 6-16 měs. 399 0,75 31 9 300 438 0,70 17 5 040 VBJ do 25 měsíců 548 0,55 30 8 195 573 0,50 18 4 860 Dojnice do 26 měs. 550 30 395 573 25 500 Realizační cena 550 22 573 22 brakování dojnice 12100 12 600 Ztráta z prodeje 18 295 12 900 (4 lakt.) Roční odpis / 4 570 3 325 dojnice Ztráta při prodeji 399 29 -10 600 438 29 - 7 940 jalovice ve váze 11 571 12 700 Tab.14a) Vyčíslené náklady ČZU - Lány (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) plemeno technologie Náklady na KD celkem včetně odpisů Výnosy: mléko lt mléko Kč narozené tele …….produkce chlév.mrvy Celkem výnosy Roční bilance

24

Dojnice holstein stáj denní 205,82 22,5 193,6

roční 75 124 8200 …….71 038 1 200 4 756 76 994 + 1 870

Dojnice červinka stáj denní 191,53 -

pastvina denní 134,07 -

roční 69 908 1 1 2 - 67

000 725 725 183

roční 48 936 1 000 22 049 - 26 887

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 14b) Náklady na pořízení dojnice ČZU - Lány Kategorie

tele Tele do 6 měsíců Jalovice 6-16 měs. VBJ do 25 měsíců Dojnice do 26 měs. Realizační cena brakování dojnice Ztráta z prodeje (4 lakt.) Roční odpis / dojnice Ztráta při prodeji jalovice ve váze

stáj pastvina váha prům. náklad prům. celkem váha prům. náklad prům. celkem přír. na KD cena náklady přír. na KD realiz. náklady kg/ks cena 25 138 449 560 560

449

0,55 0,50

53,1 74,8 242,8

1 000 10 726 19 525

25 138 449

43 823

560 560

22 12 320

30 13 470

0,55 0,50

1 000 7 508 13 667

37,2 52,3 169,9

30 676 22 12 320

31 503

18 356

5 732

5 732

- 9 250

449

30 13 470

- 7 550

Na základě této studie byl v červnu 2005 zpracován společný chovatelský a podnikatelský záměr „Uchování a rozšíření GZ české červinky“ a předložen k oponentnímu posouzení. Všechny chovatelské subjekty shodně konstatovaly neřešitelnost situace, pokud by byl i nadále předepisován stájový chov – hlavní důvody jsou: a) Nutnost rozdílné krmné dávky chovaných kusů s ohledem na jejich výrazně nižší užitkovost, řádově o 3 000 – 4 000 lt oproti průměru stáda. b) V případech stájového chovu ztrátu z realizace mléka ve výši 20 000,- až 30 000 Kč za kus a rok. c) Vzhledem k tomu, že zvířata nejsou odrohována vykazují výrazně vyšší agresivitu vůči svému okolí, zejména při volném ustájení, navíc dochází ke zraňování a poškozování ostatních zvířat ustájených ve skupině. d) Na základě několikaletých praktických zkušeností je možné konstatovat, že jde o plemeno výborně snášející pastevní odchov, vykazující vitalitu, zdraví a srovnatelné výsledky masné užitkovosti se specializovanými plemeny. U stájového chovu jsou naopak výsledky mléčné užitkovosti srovnávané s mléčným plemenem propastně rozdílné. e) Z hlediska chovatelského i několikaletých praktických zkušeností je zcela evidentní, že chovaná populace je maximálně vhodná k chovu v přírodních podmínkách ekologických chovů méně příznivých oblastí s možností využití projektů agroturistiky. Z toho vyplývají i možnosti přirozené plemenitby a ustájení v lehkých nezateplených stavbách v zimním období, tj. době stání na sucho (příklad realizace řízené plemenitby na ŠZP JU dokládá, že lze šlechtitelské záměry plně realizovat i při plemenitbě přirozené). Menší, „srovnávací část“, s výraznějším projevem mléčné produkce, je pak možné chovat ve stájových podmínkách s inseminací, kterou je možné využít i v případě synchronizace říjí na pastvině.

25


f) Chovatelé se shodli na nutné výši podpory u chovu dojnic 20 000, krav bez tržní produkce mléka 12 000, jalovic 8 – 10 000, telat 2 – 4 000 a plemenného býka 40 000 Kč a pokládají možnost dosažení cílových stavů za reálnou pouze za předpokladu, že schválené dotace budou v rozmezí navrhovaných částek. Pro stáda jsou navrhovány následující způsoby chovu a cílové stavy zvířat: Tab.15 Chovy řízené JU ČB Chovatel Způsob chovu Metoda plemenitby

dojnice VBJ Jal. nad 6. měs. Telata Býci výkrm Býci plemenní

ŠZP JU ČB Jan Tomášek Zdeněk Blažek Haklovy Dvory Nové Hutě Hodějovice ½ volné ustájení pastevní odchov pastevní odchov ½ inseminace inseminace ½ inseminace Současný a cílový početní stav v chovech ŠZP JU ČB Jan Tomášek Zdeněk Blažek stav 2005 cílový stav stav 2005 cílový stav stav 2005 cílový stav 40 20 13 15 7 20 5 10 5 4 3 6 5 15 6 6 0 8 8 20 2 5 0 8 15 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 1

Tab.16 Chovy řízené ČZU Chovatel

ŠZP ČZU Lány

ABATIS

Individuální chovy

Způsob chovu Metoda plemenitby

pastevní odchov inseminace

pastevní odchov přirozená plemenitba

pastevní odchov inseminace

dojnice VBJ Jal. nad 6. měs. Telata Býci výkrm Býci plemenní

Současný a cílový početní stav v chovech ŠZP ČZU Lány ABATIS Individuální chovy stav 2005 cílový stav stav 2005 cílový stav stav 2005 cílový stav 16 30 10 15 0 10 0 3 6 5 7 3 4 4 0 8 3 4 8 8 0 5 0 4 7 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0

V posudcích tohoto záměru (prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc., a Dr.Ing.Josef Kučera) se konstatuje, že pokus o zachování původního českého plemene v posledních letech postrádal cílený šlechtitelský program, zejména řízenou produkci býků, který by mohl toto plemeno restaurovat. Nicméně vzhledem k intenzivnímu využívání býků polských a německých červinek lze mluvit o zachování červinky evropské. Diferenciace užitkovosti do dvou směrů (kombinovaný nebo masný) sice neodpovídá původnímu profilu plemene, ale Lee v souladu s opatřeními která jsou realizována např. v Německu, tj. chov bez tržní produkce mléka, i když se tím zbavuje možnosti širšího uplatnění např. v agroturistice s nabídkou regionálních mléčných specialit.

26


Jako problematické pro další rozvoj jsou uvedeny skutečnosti: absence samostatné plemenné knihy, absence stanovení chovného cíle, standardu plemene a šlechtitelského programu, včetně vytvoření rodin, výběru potomstva a určením připařovacího plánu pro stabilizaci podílu genů původní české červinky a sjednocováním celé populace k určenému chovnému cíli, absence jednoznačně stanovené osoby odpovědné za vstupní data pro PK, absence hodnocení exteriérových znaků populace a jeho shody s původními údaji (1930); rovněž požadavek dotování užitkových zvířat částkou 20 000 Kč je označen za přemrštěný. Závěr obou posudků se shoduje v tom, že regenerace „české“ červinky v rámci uchování národní genové rezervy je prakticky nerealizovatelná (neexistují býci s vyšším podílem původní krve) a v projektu lze pokračovat pouze za předpokladu přijetí nadnárodního přístupu (bez vymezování zemí původu). To vyžaduje nadnárodní koordinaci včetně výměny inseminačních dávek a sledování příbuzenské plemenitby, jako velmi potřebné se jeví vedení jedné PK pro evropskou červinku se stejnými zásadami pro všechny zúčastněné země. Protože česká, polská a vogtlandská červinka Lee z hlediska fylogenetické příbuznosti umístěna mezi skupinou červeného horského (Rote Höhenvieh) a červeného nížinného (Rote Niederungsvieh-Angler) skotu, je logické využití býků z obou těchto skupin. Předpokladem je zajištění evidence původu zvířat (PK), realizace kontroly užitkovosti (mléka nebo růstové schopnosti), stanovení chovného cíle a šlechtitelského programu tak, aby projekt garantoval udržení evropské červinky v cílovém fenotypovém standardu. Na posledním jednání Komise v říjnu 2005 byla přijata a do konce roku také částečně realizována tato opatření:

V průběhu roku obdrželo NRS z polské strany vyžádané rodokmeny polských býků, použitých k inseminacím dodací samičí populace. Z nich vyplynulo, že u dvou ze čtyř se jednalo o křížence polské červinky s jinými plemeny, včetně jersey a red holstein. Všichni žijící jedinci byli proto individuálně posouzeni a jako uzavřený genetický zdroj české červinky s konečnou platností uznáni jedinci s podílem do maximálně 12,5% fylogeneticky příbuzných plemen, tedy Rasa polska czerwona a/nebo německý Rotvieh (Höhenvieh), jedinci s podíly ostatních plemen (Hed holstein, holstein, jersey, salers) byli vyřazeni.

Doc. Majzlík a ing. Vetýška vypracují standard a šlechtitelský cíl plemene včetně způsobů kontroly užitkovosti, tak aby mohlo být zažádáno o rozšíření PK ČESTR o oddíl červinek (standardní plemenná kniha) a zajištěn odpovídající management populace.

U zařazených jedinců zajistil Ing. Hřeben posouzení celé populace lineárním popisem dle metodiky ČESTR tak, aby byly získány potřebné podklady k selekci a event. vyhodnocení shody s původním standardem. Výsledky lineárního popisu jsou v příloze této zprávy.

Srovnání naměřených hodnot s údaji původního popisu chebských červinek v Čechách (1930, zdroj dat prof. Pytloun)

27


Tab.17 Porovnání rozměrů červinek 1930 a 2005 (v cm)

Parametry Kohoutková výška Výška v kříži Hloubka hrudi Šířka hrudi za lopatkou Obvod hrudi Hloubka těla (středotrupí) Šířka v kyčlích Délka zádě Délka trupu Obvod holeně

Chebská červinka 1930 122 123 64,5 37,8 178 48,1 150 15,3

Červinky 2005 průměr n=32 130,1± 5,4 132,7± 4,7 191,7± 7,8 77,4± 2,9 55, ±5 2,9 54,8± 3,0 -

Červinky 2005 I.laktace n=6 130,5 132,3 187 76,1 54,3 54,1 -

Červinky 2005 II.laktace n=7 131,3 133,4 192,7 77,1 55,7 55,4 -

Červinky 2005 III.laktace n=19 129,5 132,5 192,8 77,9 55,8 54,8 -

Organizace reprodukce a postup prací pro další období – chovy v garanci JU ČB Připařovací plán byl zajišťován inseminačními dávkami z depozitu Homole až do rozhodnutí Komise české červinky o nepoužívání inseminačních dávek býků PO-4, ANK-1, PO-5 a UL–1 (tj. býků polské provenience s podílem jiných plemen a jejich potomků). Z rozborů dat o příbuznosti současných jedinců vyplývá, že nejčastější variantou použití semene bude pro příště (při respektování přípustné hranice hodnoty koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u potenciálních potomků) BRY-3. Tuto možnost je nezbytné dodržovat, jelikož zásoba semene ostatních plemeníků se kriticky zmenšuje tyto je třeba šetřit pro případy, kde BRY-3 v důsledku vysoké hodnoty Fx, použít nelze. V současné době probíhají intenzivní jednání ohledně nákupu insemninačních dávek býků jiných červinek středoevropského regionu. Pro zajištění přehlednosti a možnosti bezpečného dodržení plánu připařování a tím i vyloučení omylu vedoucího k neblahým důsledkům „inbrední deprese“ provede zootechnik hospodářství H. Dvory zřetelné označení dokladů jednotlivých plemenic genetického zdroje („průvodního listu skotu – plemenic“) názvy plemeníků, jejichž semeno inseminační technik použije. Podobně jako v jiných případech vzniku produktů příbuzenské plemenitby s Fx = 12,5%, je i zde třeba věnovat individuální pozornost jednotlivým potomkům s touto výší koeficientu a eventuálně včas přistoupit k opatřením, v krajním případě i vyřazení jedince ve vhodné fázi ontogenetického vývoje (lze vyslovit předpoklad, že tato krajní, nepříznivá eventualita může být jen naprosto ojedinělá). Hodnota Fx = 12,5% je považována z pohledu jednotlivého potomka za relativně bezpečnou. V procesu šlechtění hospod. zvířat probíhajícího v rámci populací čítajících kriticky nízké počty se nelze podobným, za standardních okolností ne běžným postupům, vyhnout. Možnosti použití mladých býků chovaných na ŠZP – hospodářství H. Dvory, jako potencionálních plemeníků při přirozené plemenitbě vycházejí z genetického rozboru, v úvahu přicházejí tři býčci (tab. 18).

28

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 18 Potenciální plemeníci z odchovu JU ČB Býček číslo

49906

49912

49915

genotyp Datum narození Otec Matka Otec matky Matka matky Otec otce Matka otce

L75C 15. 2. 2004 ANK-1 (L100) 22%Jersey 105810 (C50L) BRY-3 (L100) 26367 (C100) ANTYK 5365-3–2 (L100) BAJKA 0049–21579–9 (L100)

L75C 14. 3. 2004 PO-4 (L100) 19%J 100711 (C50L) BRY-3 (L100) 50783 (C100) PO-2 (L100) 38%J 61988 (L100)

L75C 24. 3. 2004 PO-4 (L100) 19%J 11400 (C50L) BRY-2 (L100) 48173 (C100) PO-2 (L100) 38%J 61988 (L100)

Z rodokmenů vyplývá, že všichni mají stejný podíl genotypu L (75%), čili toto hledisko žádného z nich neupřednostňuje. Z hodnocení pomocí výpočtu koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby (Fx) u potencionálních potomků plemenic chovaných na ŠZP Haklovy Dvory (na pastvině i ve stáji) vyplývá, že plemeník 49906 by neměl být připouštěn na 12 plemenic, 49912 a 49915 shodně na 10 plemenic (při dodržení Fx do 12,5%). Zaměříme-li se naopak na výhodnost použití jednotlivého plemeníka z pohledu nejnižší hodnoty Fx u eventuálních potomků vykazovaných k jednotlivým potencionálním matkám (tab.20, + = vhodný/možný, Fx ≤ 12,5% , ++ = velmi vhodný, Fx ≤ 6,25%, +++ = mimořádně vhodný, Fx ≤1,57% včetně), je situace následující: Tab.19 Vhodnost potencionálních plemeníků pro zapouštění Plemeník Počet potenciálních plemenic k zapuštění Vhodnost použití k zapouštění (suma + )

49906

49912

49915

44 89

45 94

45 113

Nápadně nejlépe vychází plemeník č. 49915, a jen poněkud lépe než plemeník č. 49906 se jeví plemeník č. 49912. Ani závěr tohoto bodu nemusí znamenat limitující pozici hodnocení plemeníka 49906 (49912). Přesto pokud by to dovolila kritéria ostatní, zasloužil by býk 49915 právě z tohoto pohledu upřednostnění. Seznam plemenic v případě zapuštění jednotlivými býky, kde u eventuálního potomka bude již natolik vysoká hodnota Fx, že tomuto produktu příbuzenské plemenitby bude třeba věnovat značná pozornost a v krajním případě i přistoupit k jeho negativní selekci, je v tabulce 21. Rodokmeny všech potencionálních potomků páření plemenic se třemi eventuálními býky jsou na Katedře genetiky, šlechtění a výživy zvířat ZF JU v Českých Budějovicích (171 rodokmenů). Vzhledem k oddělenému stádu L u soukromého chovatele ve Strážkovicích by bylo vhodné vybrání ještě druhého býka pro přirozenou plemenitbu u těchto jedinců ze tří prověřovaných vybrat dva. Další býčci 49917, 49929, 49934, 187459 a 187474, po otci PRP 606, který byl odchován na ŠZP a měl velmi těsné příbuzenské vztahy ke svým eventuálním potomkům, by se z tohoto důvodu vybírat neměli (u všech už dochází k značně početným a současně i komplikovaným příbuzenským poměrům a kumulování výše hodnot koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby Fx) .

29


Tab. 20 Vhodnost potencionálních plemeníků pro zapouštění u jednotlivých plemenic

49906 ++ +++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ +++ ++ ++ +++ ++ ++ +++ +++ +++ + + + +++ ++ ++ ++ + + ++ + + +

30

27818 40645 48822 48825 48868 73562 100624 100631 100665 100679 100711 100725 100786 100789 105806 105829 113992 113993 113998 113995 73254 73298 78863 78881 78891 78896 132640 132691 114000 10745 15624 147715 15646 15644 15625 15613 15643 48108 48877 48875 186048 186064 186065 186070

49912 ++ +++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ +++ +++ ++ ++ + ++ +++ +++ + ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ + ++ ++

27818 40645 48822 48825 48868 73562 100624 100631 100665 100679 100725 100786 100789 105806 105810 105829 113991 113992 73254 73298 78881 78891 132654 132656 147738 114000 10745 147701 147721 15624 147715 15646 15644 15625 15602 48102 48110 48877 48875 48858 48861 186064 186065 186069 186070

49915 +++ ++ ++ +++ +++ ++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ ++ ++ + +++ +++ ++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ + ++ +++ +++ + ++ +++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ + ++ ++

27818 40645 48822 48825 48868 73562 100624 100631 100665 100679 100711 100725 100786 100789 105806 105810 105829 113991 113992 73254 73298 78881 78891 132654 132656 147738 10745 147701 147721 15624 147715 15646 15644 15625 15602 48102 48110 48877 48875 48858 48861 186064 186065 186069 186070

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 21 Potencionální potomci s vyšší hodnotou Fx

49912

Fx potomka (%) 12,50

49915

12,50

15646

49906

15644

49906 49912

12,50 12,50

plemenice

býk

15624

15625 15602 48877

býk

73254

49915 49906

6,93

49912

6,93

147715

49906

12,50

186064

49906

9,77 7,42

186065

49906 49912 49915

8,02

49906

9,77

12,50

49915 49912

12,50

49915

6,64

49906

8,99

Fx potomka (%)

plemenice

6,64

113992

186070

7,03

7,42

Připařovací plán Nové hutě – při eliminaci ID býků PO-4 (19% cizího plemene ) a ANK-1 (22% cizího plemene) je jedinou možností BRY 3 nebo německý UL-1 Tab. 22 možné varianty zapouštění v chovu Nové Hutě Číslo plemenice 73263 24590 24620 24668 27750 79800 85830 96049 61600 21901 73244 79777 73253 83516 83517 61599 73248 002967 73270 83526 002960 21822 83507 002962 *)

*) *) *)

*)

*) *) *)

*) *) *) *) *) *) *) *)

*)

1. BRY-3 UL-1 UL-1 UL-1 BRY-3 UL-1 BRY-3 BRY-3 UL-1 UL-1 UL-1 BRY-3 UL-1 UL-1 UL-1 UL-1 UL-1 0 UL-1 UL-1 BRY-3 BRY-3 0 0

nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo

Plemeník 2. 0 PO-4 PO-4 PO-4 0 PO-4 0 0 PO-4 PO-4 PO-4 0 PO-4 PO-4 PO-4 PO-4 PO-4 PO-4 PO-4 PO-4 0 0 0 PO-4

0 nebo nebo nebo 0 nebo 0 0 nebo nebo nebo 0 nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo nebo 0 0 nebo nebo

3. 0 ANK-1 ANK-1 ANK-1 0 ANK-1 0 0 ANK-1 ANK-1 ANK-1 0 ANK-1 ANK-1 ANK-1 ANK-1 ANK-1 ANK-1 ANK-1 ANK-1 0 0 ANK-1 ANK-1

těmito plemeníky nezapouštět

31


Jednotliví býci, které je možno na uvedené plemenice využít při inseminaci, budou chovatelem zřetelně zapsáni na okraji „karty plemenice“ (informace pro inseminačního technika). Je-li uveden býk BRY-3 jako vhodný pro inseminaci jednotlivé plemenice, je nutné použít právě jeho semeno, kterého máme na rozdíl od ostatních dostatečnou zásobu. V roce 2006 bude pokračovat sledování KU všech plemenic se zvláštním zřetelem na podrobné vyhodnocení úrovně u krav bez tržní produkce mléka chovaných na pastevním areálu ŠZP JU v Haklových Dvorech. Bude opětně využito možnosti základního vyhodnocení růstu a vývinu jejich telat. Sledování této problematiky je mimo jiné i předmětem řešení další diplomové práce studentky Zemědělské fakulty. Dosavadní zjištěné výsledky z této oblasti jsou v současné době v tisku a další budou publikovány. Mimořádná pozornost bude i nadále věnována studiím genetickým. Vzhledem k povinnosti realizace ozdravného programu pro všechny chovy skotu v ČR na onemocnění IBRem, bude v případě poskytnutí finančních zdrojů pokračováno v tomto již nastoupeném procesu.

Český strakatý skot V roce 2004 byl na základě navržených opatření dočasně zastaven program „Uchování genetické rezervy český strakatý skot“ a projekt omezen na uchování „in vitro“. Průběžný monitoring a hodnocení populace je zajišťován v rámci šlechtitelského programu PK českého strakatého skotu.

32


Přeštické černostrakaté plemeno prasat Stav populace Přeštické černostrakaté plemeno prasat (PC GZ) se chovalo v 7 stádech 7 zemědělských podniků v plánovaných počtech zvířat (tab. 23 . Koncem roku 2004 se v podniku Lukrena a. s., noví majitelé rozhodli zrušit chov prasat, tzn. chov PC v Libákovicích (TBC) a v Přednicích, který však koupila Ing. Hana Kašparová a chov se znovu začlenil do PC GZ. U PC GZ bylo v roce 2005 v průměru v jednom stádě 5 kanců a 47 prasnic. Počet prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva je uveden v tab. 24. V průměru na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 71 a klasifikováno (s posouzením TKZ) 28 prasniček a odchováno 3,4 a klasifikováno 2,4 kanečků. Počet prasnic plemenného jádra (PJ) a jejich věková struktura je uvedena v tab. 25. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 75 % z počtu prasnic PC GZ. Úroveň znaků v kontrole užitkovosti je uvedena v tab. 26. Během posledních let se průměrný počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil, rovněž průměrný denní přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během posledních let přibližně na stejné úrovni. U podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg došlo k určitému snížení u prasniček a zvláště u kanečků a současně ke zvýšení průměrné výšky špeku (korigovaná na 90 kg u prasniček a na 100 kg u kanečků). Zabřezávání prasnic po prvém zapuštění bylo na úrovní 81 % (v přirozené plemenitbě 88,5 %, v inseminaci 73,7%) (tab. 27). Tab.23. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech za rok 2005 Podnik

Chov

Ing. Hana Kašparová ZD Merklín Žihelský statek a.s. ZD Hvozd Kralovická zemědělská a.s. ZD Mladotice RESPO Tachov s.r.o. Celkem

Předenice Buková V.Č. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov

Počet kanců

Počet prasnic

1 5 8 4 4 5 6 33

29 52 41 27 52 64 65 330

Tab.24. Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat za rok 2005 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem

Počet kanců

Prasnice PJ

1 6 7 1 3 8 5 31

25 42 33 17 44 39 51 248

Produkce prasniček Odchov VU Klas. 21 34 124 7 92 54 165 497

11 29 39 11 9 37 61 197

Produkce kanečků Odchov VU Klas. TKZ 4 2 6 1 0 3 8 24

3 2 4 0 0 1 7 17

33


Tab. 25. Charakteristika chovů PC GZ za rok 2005 Počet prasnic PJ

Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem – průměr

Pořadí vrhu (věková struktura v %) 1. a 2. 3. až 5. 6. a další

25 42 33 17 44 39 51 248

24,0 47,6 30,3 29,5 12,2 35,9 29,4 30,2

52,0 40,5 54,5 52,9 46,3 38,5 43,1 45,6

Počet vrhů za život

24,0 11,9 15,2 17,6 41,5 25,6 27,5 24,2

4,2 3,3 3,5 3,6 4,7 4,0 4,0 4,0

Tab. 26. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v chovech za rok 2005 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Průměr

Počet selat živě dochov 10,9 8,4 9,8 8,9 10,2 9,3 8,9 8,5 11,7 10,6 10,5 9,2 10,4 9,8 10,5 9,4

Hmot. vrhu 58,2 50,7 63,2

60,9 58,3

Mezidobí 158,0 151,6 156,8 180,3 175,5 163,6 154,6 160,8

Přírůstek pras. kan. 541 566 541 656 546 608 432 572 519 517 535 499 564 520 580

LM v % pras. kan. 59,5 56,6 56,9 59,0 58,4 59,7 57,5 57,7 60,1 59,8 57,7 57,6 58,0 58,5 58,2

Výška tuku pras kan. 1,05 1,46 1,28 1,27 1,11 1,10 1,18 1,38 0,95 0,95 1,26 1,20 1,25 1,10 1,26

Tab. 27. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech za rok 2005 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem – průměr

Počet vrhů 74 103 91 26 88 127 135 644

1.vrhů Čisto. v% vrhů celk. 69 9,5 31,1 140 23,3 30,1 120 14,3 91,2 49 15,4 34,6 114 8,0 44,3 159 15,7 59,8 140 16,3 63,7 791 15,1 53,9

% 92,5 82,9 76,7 53,1 79,6 73,5 90,6 81,0

Zabřezávání přír. % 69 92,5 67 87,0 13 85,7 23 46,7 38 91,7 77 84,0 122 92,9 409 88,5

ins. 73 107 26 76 82 18 382

% 80,3 76,0 58,8 72,6 67,4 80,8 73,7

Tab. 28. Seznam kanců PC GZ k 10. 1. 2006 v jednotlivých chovech Chov

Kanec

Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem

Viskont 176, Pirátek 244 Matěj 125, Apolón 224, Sáčko 144, 147, Pirátek 245, 246, Mason 12 Sokolík 289, 290, 291, Wiskont 18, 21 Viskont 169, 177, Apolón 225, Wiskont 17, 19 Sudet 37, Matěj 121, 123, Sokolík 283, Apolón 227, Pirát 17 Sudet 41, Sáčko 145, Mason 17, Wiskont 20 Sudet 40, Matěj 127, Viskont 173, 174, 175, Wiskont 16

34

Počet 2 7 5 5 6 4 6 35

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 29. Seznam kanců PC GZ k 10. 1. 2006 podle genealogických linií Chov Apolón Mason Matěj Pirát Pirátek Sáčko Sokolík Sudet Viskont Wiskont Celkem

Kanec APN MSN MEJ PTT PIT SC SOK SDE VSN WSN

224, 225, 227 12, 17 121,123, 125, 127 17 244, 245, 146 144, 145, 147 283, 289, 290, 291 37, 40, 41 169, 173, 174, 175, 176, 177 16, 17, 18, 19, 20, 21

Počet 3 2 4 1 3 3 4 3 6 6 35

Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tab. 28 a 29. V průměru na jeden chov působilo v plemenitbě 5 kanců a v 10 genealogických linií bylo v průměru 3,5 kanců (u linie Pirát je však pouze 1 kanec, u linie Mason 2). Navržený připařovací plán na rok 2004 a další roky, projednaný na poradě chovatelů PC GZ konané dne 30.3. 2004 v Plzni Černicích, byl v roce 2005 dodržen. Dne 22. dubna 2005 se uskutečnila porada vedoucích šlechtitelských chovů prasat přeštického černostrakatého plemene - genetický zdroj, zástupců ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Chovservisu, a. s., Plzeň (místo Českomoravské plemenářské unii, a.s., která ukončila svoji činnost), na které byly projednány zprávy - Zhodnocení stavu chovu přeštického černostrakatého plemene (celá populace) v roce 2004 (ing. Šmídl), - Zhodnocení stavu chovu přeštického černostrakatého plemene jako genetický zdroj v roce 2004 a přednesena přednáška - Hodnocení chovů PC GZ pomocí bioekonomického modelu chovu prasnic (CERDO I), bioekonomického modelu chovu prasnic s výkrmem (CERDO II) a bioekonomického modelu chovu prasnic s produkcí plemenných zvířat (CERDO III) v porovnáni s chovem bílého ušlechtilého plemene pro stanovení dotací (Dr. Fiedler).

Výhled managementu plemene do roku 2010 Přeštické černostrakaté plemeno se chová jako genetický zdroj (PC GZ) od roku 1996 a v uzavřené populaci od roku 2000. Do populace genetického zdroje bylo původně vybráno 12 šlechtitelských chovů, přičemž chov v Sedlicích byl zrušen v roce 1999, chov Řenče II. v roce 2000, chovy Černíkovice a Bouzov v roce 2003 a koncem roku 2004 ukončil svou činnost podnik Lukrena, chov Libákovice. Populace je v současné době rozdělena do 7 chovů, ale plánované počty prasnic (330 až 350) a kanců (35 až 45) se nemění. Užitkovost v chovech je popisována 4 znaky reprodukce, 1 znakem výkrmnosti a 2 znaky jatečné hodnoty (tab. 30,31).

35


Tab. 30. Užitkovost prasnic plemenného jádra v letech 1998 až 2004 Rok

Počet selat živě Dochov

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

11,0 11,1 11,0 10,9 10,9 11,0 11,0

9,9 9,5 9,6 9,7 9,8 9,7 9,5

Hmot. vrhu

Mezidobí

55,0 53,6 53,4 58,6 59,4 58,6 55,8

172,1 169,9 161,6 158,7 161,2 161,5 159,4

Přírůstek pras. kan. 525 515 525 528 537 515 517

598 585 603 598 602 575 589

% LM pras. kan.

Výška tuku pras. kan.

55,9 56,3 56,4 57,2 58,0 58,5 58,8

1,32 1,29 1,26 1,20 1,13 1,07 1,05

57,2 57,7 58,2 58,9 59,7 59,8 59,5

1,32 1,28 1,23 1,14 1,09 1,07 1,12

Během sledovaných let se průměrný počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil. Jistá tendence se projevila ve zvyšování průměrné hmotnosti vrhu v 21 dnech jejich věku a ve zkracování mezidobí (takřka o 12 dní). Průměrný denní přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během sledovaných let přibližně na stejné úrovni. Ze znaků jatečné hodnoty se podíl libového masa z živé hmotnosti 100 kg zvyšoval, a to jak u prasniček, tak u kanečků a současně se snižovala průměrná výška špeku (korigovaná na 90 kg u prasniček a na 100 kg u kanečků). Vzhledem k chovnému cíli byl tento ukazatel téměř o 1 směrodatnou odchylku vyšší. Výběr plemenných zvířat, zvláště kanečků, byl zřejmě pod tlakem všeobecného zvyšování zmasilosti tak, jak je tomu u všech ostatních plemen prasat, ale lze i připustit zlepšení ve složení krmné směsi, technologie chovu, včetně ošetřování zvířat apod. Z dílčích znaků reprodukce se hodnotí zabřezávání prasnic po prvém zapouštění a lze uvést, že během sledovaných let došlo v přirozené plemenitbě k zvýšení z 82,8 % na 88,1 % z celkového počtu zapouštěných prasnic. Tab. 31. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra chovu PC GZ v letech 1998 až 2004 Rok

Počet vrhů

1.vrhů v%

Čisto. vrhů

celk.

%

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

754 613 698 685 675 645 611

7,4 7,8 7,0 12,4 11,0 8,2 11,2

68,8 67,4 66,9 63,4 67,5 70,5 71,7

913 730 739 772 808 701 757

80,3 79,9 85,6 85,7 83,4 84,5 83,6

Zabřezávání přír. %

Ins.

%

643 499 512 493 531 515 488

270 231 227 279 277 186 269

72,4 75,7 82,9 79,8 79,9 76,5 74,4

82,8 82,2 87,0 89,1 85,7 87,5 88,1

Mezi jednotlivými chovy jsou určité diference, jak v technologii chovu (ošetřování a zdraví zvířat, management apod.), tak i v důsledku podmínek, v užitkovosti a prováděných plemenářských opatřeních. Posoudit jak se genetický potenciál zvířat realizuje v daných podmínkách je velmi obtížné (tab. 32).

36

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 32. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v chovech za rok 2004 Chov

Počet selat živě doch.

Hmot. vrhu

Mezidobí

Přednice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Průměr

11,2 10,0 9,9 9,2 13,3 10,9 11,1 11,0

51,9 51,2 61,7 52,3* 65,2* 58,9 58,7* 55,8

157,2 155,5 155,5 164,3 169,0 160,8 154,4 159,4

9,2 8,4 9,1 8,9 11,1 9,9 10,0 9,5

Přírůstek pras. kan. 515 530 544 486 527 519 494 517

574 614 543 612 558 595 589

LM v % pras. kan.

Výška tuku pras. kan.

59,1 57,0 58,7 60,4 59,5 59,4 58,0 58,8

1,04 1,21 1,08 0,85 0,98 0,95 1,12 1,05

58,5 60,1 60,0 60,8 58,1 59,5 59,5

1,29 1,04 1,07 1,04 1,25 1,12 1,12

* dopočítáno z průměru populace

Věková struktura stáda prasnic, která je popsána četností prasnic plemenného jádra podle pořadí vrhu, kterého dosáhly (na 1. a 2. vrhu, na 3. až 5. vrhu a na 6. a dalším vrhu) nebo průměrným počtem vrhů po dobu jejich působení v chovu (tzv. celoživotní užitkovost) se během let výrazně změnila (tab.33). V roce 1997, kdy se populace PC GZ zakládala z prasnic plemenného jádra celé populace PC, se vybíraly do PC GZ prasnice s vysokou užitkovostí a tudíž většinou vyššího věku. S vyřazováním těchto prasnic samozřejmě narůstal počet mladých prasnic (na 1. a 2. vrhu), snižoval se podíl prasnic na 3. až 5. vrhu a narůstal podíl starých prasnic zhruba do roku 2000. V letech 2001 a 2002 byla již věková struktura přibližně stejná a na této úrovni by se měla udržet. Tab. 33. Věková struktura prasnic plemenného jádra PC GZ v letech 1998 až 2004 Rok

Počet prasnic

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

293 232 261 264 265 237 229

Pořadí vrhu (věková struktura) 1–2 3–5 >5 14,0 51,2 34,8 14,6 49,6 35,8 15,3 45,6 39,1 24,6 43,2 32,2 23,0 44,9 32,1 18,1 46,8 35,0 26,2 45,9 27,9

Počet vrhů za život 4,9 4,7 4,9 4,3 4,5 4,7 4,4

Diference ve věkové struktuře prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech poukazují na jisté problémy v zootechnické nebo zdravotní problematice. Z analýzy velikostí chovů, úrovně užitkovosti, věkové struktury prasnic plemenného jádra, využívání inseminace či hybridizace v jednotlivých chovech atd., lze doporučit určité přístupy (strategie) k chovu PC GZ, vedoucí k minimální ekonomické zátěži, tzn. k snížení nákladů, a to jak na kontrolu užitkovosti, tak na odchované sele, běhouna, jatečné prase, případně plemenné zvíře. Cílem tudíž není zvyšování užitkovosti, ale snížení nákladů na chov genetického zdroje.

37


Využívat výhody stabilizační selekce Dostatečně velká výběrová základna, která je dána počtem čistokrevných vrhů pro výběr zvířat do odchovu (testu vlastní užitkovosti), je u malých multiparních populací předpokladem zamezení negativního projevu selekčního driftu. Při výběru průměrných zvířat do plemenitby, lze výběrovou základnu snížit a selekci provádět u co nejmladších zvířat (zvláště podle typu, konstituce a zevnějšku). Při stabilizační selekci je proto výhodnější přísnější negativní selekce, což znamená, stanovit přísnější kritéria při selekci zvířat do odchovu (u selat ve hmotnosti 20 až 30 kg). Pro chovatele je stabilizační selekce výhodná i v tom, že průměrné jedince může ponechat v chovu a nadprůměrné např. v podílu libového masa či výšce špeku prodat.

Zvýšit počet dochovaných selat v 21 dnech jejich věku Mezi charakteristické znaky přeštického černostrakatého plemene prasat patří vynikající reprodukční vlastnosti. V chovném cíli PC GZ se uvádí, že užitkovost PC plemene by se neměla výrazně odchýlit od průměrných hodnot vlastností zahrnutých do kontroly užitkovosti uvedených v tabulkách 30 a 31. Jelikož jde o znak s nízkou dědivostí, je úroveň realizovaných znaků reprodukce výsledkem negativní selekce v daném prostředí, nikoliv záměrnou pozitivní selekcí, při které by se měnil genofond genetického zdroje. Z výsledků hodnocení chovů je zřejmé, že zvýšit průměrný počet dochovaných selat v 21 dnech na 10,5 selat ve vrhu u celé populace je reálné.

Snižovat počty odchovávaných plemenných zvířat, zvláště prasniček Stabilizační selekce a dlouhověkost prasnic umožňuje snížení počtu odchovávaných zvířat (snížení počtu zvířat v testu vlastní užitkovosti), což jednak snižuje náklady na testaci a jednak zvyšuje počet zvířat (prasniček a vepříků) pro intenzivní výkrm. U prasnic, které nebyly určeny pro odchov příští generace, lze využít k produkci hybridních selat, a to buď s mateřským plemenem pro prodej do rozmnožovacího chovu, kde se využívá jejich skromnosti a nenáročnosti v určitých technologiích chovu, dobré reprodukční schopnosti apod., nebo otcovským plemenem pro výkrm. V tab. 34 jsou uvedeny počty odchovávaných prasniček a kanečků od roku 1998 do roku 2004. I když počty odchovávaných a klasifikovaných prasniček i kanečků v průběhu let výrazně klesaly, zvyšovala se intenzita selekce. Např. v roce 2004 se odchovalo 600 prasniček do chovu se zařadilo pouze 40 %. Pro stabilizační selekci je intenzita selekce (60 %) zbytečně vysoká. Tab. 34. Počet kanců, prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat v letech 1998 až 2004 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

38

Počet kanců prasnic 47 29 36 37 39 37

293 232 261 264 265 237 229

Produkce prasniček odchov klas. intenzita 1083 870 824 757 854 673 607

679

62,7

401 376

48,7 49,7

231 242

34,3 39,9

Produkce kanečků odchov klas. intenzita 171 119 53 50 52 35 29

89 26 17 19 21 15 13

52,0 21,8 32,1 38,0 40,4 42,9 44,8


Maximalizovat dlouhověkost

Populace chovaná bez selekčního zisku nevyžaduje zkracování generačního intervalu a tudíž umožňuje nižší obnovu stáda a tudíž zvířata se mohou dožívat vyššího věku. Dlouhověkost prasnic nejen snižuje náklady na sele (běhouna), ale umožňuje odchovávat (vybírat) zvířata do odchovu (plemenitby) od podmínkami prověřených zvířat.

Zavést speciální výkrm PC plemeno neobstálo v konkurenci ostatních mateřských plemen (BU a LA) pro nižší zmasilost a vyšší tučnost, ale ve speciálním výkrmu (odlišném od běžného výkrmu) by bylo vhodné tyto vlastnosti využít. Lze např. použít dvojplemenné křížence (PC x otcovské plemeno) a výkrm provádět do extremně nižší nebo vyšší hmotnosti (v ČR jsou období nedostatku tuku, který se, jako v současné době, musí dovážet). Vyžaduje to však podnikatelskou osobnost, která by takový program koncipovala a dokázala zorganizovat. Bylo by vhodné takový program dopracovat do určitého speciálního masného (uzenářského) výrobku, případně i s návodem přípravy pokrmu. Změna v porážkové hmotnosti (výrazně vyšší nebo výrazně nižší) se může projevit i v kvalitě masa. V současné době při nákupu jatečných prasat podle systému SEUROP se více hledí na kvantitu než na kvalitu. Vyšší kvalita masa je ekonomicky náročnější, závislá na plemenu (PC by tuto podmínku splňovalo), výživě, a to jak co do kvality, tak co do regulace příjmu – zrychlení či zpomalení růstu a zpracování suroviny – masa a tuku.

Snížit počet kanců v plemenitbě Současný počet kanců v plemenitbě (35 až 45) byl stanoven z hlediska minimalizace nárůstu příbuznosti v populaci. Je doporučovaná přirozená plemenitba, neboť kanci na ISK by byly málo využíváni a tudíž pro stanici nevýhodní a ekonomický tlak by zákonitě vedl k snížení počtu kanců. Jelikož GZ se zajišťují i kryokonzervací semene (ex situ) naskýtá se možnost využívat zmrazené inseminační dávky i v chovu PC in situ. Předpokladem ovšem je rutinní zvládnutí metody inseminace. V současné době se experimentálně zkouší životaschopnost zmrazených spermií (Kostelec nad Orlicí), ale rutinní využitelnost a počet inseminačních techniků, kteří by tento postup inseminace zajišťovali je v brzké době asi nereálná. Rovněž nejsou propočítány náklady na tento postup inseminace.

Omezit test výskytu alely n v lokusu RYR 1 Výskyt recesivní alely n v chovu PC GZ se v posledních letech podařilo v populaci odstranit. Domnívám se, že lze uvažovat o možnosti provádět testy na genotyp lokusu RYR 1 (Hal - nn) pouze namátkově (např. provádět 30 náhodných vzorků u mladých zvířat za rok).

39


KONĚ Starokladrubský kůň (STKL)

Rozsah chovu a struktura populace Stavy starokladrubských koní se zvyšují, přitom více než polovina chovné populace je již rozmístěna v zemském chovu u 120 chovatelů v ČR a 5 chovatelů v zahraničí (v roce 2005 bylo s povolením MZe vyvezeno 60 koní z genetického zdroje, kteří byli nevhodní pro šlechtění plemene). Současná populace STKL v ČR má více než 1220 jedinců (tj. plem.hřebců, klisen matek, dorostu a pracovních koní ), z toho je cca 620 běloušů a 600 vraníků. Početní stavy a věková struktura populace jsou uvedeny v tabulkách 35 a 36. NH – Kladruby n. Labem chová v hřebčíně Kladruby n. Labem variantu běloušů a v hřebčíně Slatiňany variantu vraníků. Šlechtěná populace genetického zdroje se skládala k 1. 11. 2005 ze 466 koní (tj. z 27 bílých a 22 vraných hřebců, 223 bílých a 194 vraných klisen). V soukromých chovech se nyní chová téměř dvojnásobek běloušů a vraníků než v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Tento jev je potěšitelný, protože ukazuje, že plemeno je zajímavé i pro sportovní využití. Tab.35. Rozmístění chovů STKL koní k 26.1.2005 Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Celkem zemský chov NH Kladruby celkem

40

Počet chovů

Počet plemenných hřebců

12 26 15 4 7 4 1 6 7 6 14 2 8 6 118 2 120

3 (V) 4 (B) 1 (V) 1 (B)

3 (1B+2V) 2 (1B+1V) 2 (V) 16 (7B+9V) 27 (15B+12V) 43 (22B+21V)

Počet plemenných klisen Celkem (B+V) Z nich v GZ (B+V) 14 (6+8) 9 (5 + 4) 69 (51+18) 40 (26+14) 30 (16+14) 23 (14+9) 9 (7+2) 5 (4+1) 26 (20+6) 20 (15+5) 5 (3+2) 4 (3+1) 3 (B) 2 (B) 10 (2+8) 8 (1+7) 13 (6+7) 9 (4+5) 6 (2+4) 5 (1+4) 48 (16+32) 39 (13+26) 2 (V) 2 (V) 15 (3+12) 13 (2+11) 10 (3+7) 7 (2+5) 260 (138+122) 186 (92+94) 157 (85+72) 143 (76+67) 417 (223+194) 329 (168+161)

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 36. Věková struktura chovaných STKL koní k 26.1.2005

Plemenní hřebci Plemenné klisny z toho GZ odchov 2004 odchov 2003 odchov 2002 výcvik 2001 výcvik 2000 výcvik 1999 výcvik 1998 starší koně

NH Kladruby B V celkem 15 12 27 85 72 157 76 67 143 28 43 71 21 12 33 27 46 73 27 26 53 11 12 23 6 3 9 3 7 10 9 12 21

zemský chov B V celkem 7 9 16 138 122 260 92 94 186 31 14 44 33 29 62 26 34 60 27 28 55 22 18 40 26 13 39 20 16 36 61 77 138*

celkem

232

390

Kategorie

245

477

360

750

B 22 223 168 58 54 53 54 33 32 23 70

celkem V 21 194 161 57 41 80 54 30 16 23 89

celkem 43 417 329 115 95 133 108 63 48 46 159*

622

605

1227

* Ve stavu ZCH jsou započítáni starší koně (od r.1997),což může být mírně zkreslené, neboť majitelé ne vždy nahlásí jejich prodej, úhyn atd.,tudíž jich může být méně.

Stav STKL koní působících v plemenitbě v zahraničí (přihlášeni k naší plem.knize)… Plemenní hřebci

- 840 Solo Sega XX s.v. , majitel Mag.Andreas Ruschitzka, Rakousko - Rudolfo Ellenai IV , majitel Krzysztof Szczepaniak, Polsko

Počet plemenných klisen:

Rakousko 15 Německo 10 Slovensko 4

Holandsko 2 Polsko 1 USA 1

Tab. 37. Vývoj stavu populace GZ v letech 1999-2005 Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Plem. hřebci GZ celkem B + V 12 14 18 17 18 18 17

5+ 7+ 10 + 9+ 9+ 8+ 8+

7 7 8 8 9 10 9

a) - zemský chov:

Plem. klisny GZ celkem B + V 100 112 121 134 160 184 187

42 + 48 + 48 + 56 + 77 + 93 + 89 +

Plem. klisny celkem B+V

58 64 73 78 83 91 98

151 168 184 201 237 261 272

Počet chovatelů

65 + 86 70 + 98 74 + 110 90 + 111 121 + 116 137 + 124 144 + 128

56 69 84 87 103 119 120

b) - NH Kladruby n.L.,s.p.: Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Plem. hřebci GZ B+V 18 9+ 9 22 9 + 13 22 12 + 10 21 12 + 9 25 14 + 11 27 15 + 12 32 19 + 13

Plem. klisny B+V 126 60 + 125 59 + 133 64 + 133 67 + 140 73 + 156 81 + 139 74 +

GZ 66 66 69 66 67 74 65

Plem. klisny celkem B + V 144 74 + 70 138 71 + 69 147 72 + 75 150 74 + 76 155 83 + 72 171 91 + 80 153 83 + 70

41


Tab.38. Trend užitkových vlastností (výsledky zkoušek výkonnosti za období 2000 – 2005) Rok

Hřebci Místo konání zkoušek předvedení zařazení předvedené

2000

Kladruby Slatiňany Slatiňany ZCH Nebanice ZCH 2001 Kladruby Slatiňany Slatiňany ZCH Benice ZCH 2002 Kladruby Slatiňany Slatiňany ZCH Nebanice ZCH 2003 Kladruby Slatiňany Slatiňany ZCH Benice ZCH 2004 Kladruby Slatiňany Slatiňany ZCH Benice ZCH 2005 Kladruby - hřebci Slatiňany Slatiňany - klisny Benice ZCH (ZCH =koně ze zemského chovu)

10 4 2 3 3 4 0 3 4 2 2 0 7 7 3 1 8 0 0 0 18 1 0 1

1 2 1 2 2 2 0 1 1 0 1 0 2 2 1 1 2 0 0 0 5 1 0 0

11 10 9 6 4 8 9 4 2 8 12 7 11 6 19 14 10 20 7 10 1 20 11 9

Klisny zařazené HPK (GZ) 3 1 3 0 3 3 4 0 2 2 3 2 1 0 1 5 6 7 2 5 0 1 0 2

zařazené PK (GZ) 1 2 6 5 1 2 5 0 0 1 5 2 8 5 14 5 4 10 4 3 1 3 4 5

Odborné aktivity v roce 2005 Aktualizace analýzy populace genetického zdroje „starokladrubský kůň“ na bázi Fx pro potřeby optimalizace připařovacích plánů v r. 2006.

Prof. Ing. Václav Jakubec, DrSc., Katedra genetiky a šlechtění, AF ČZU Praha Ing. Josef Volenec, Vladimír Teplý - Národní hřebčín Kladruby nad Labem V roce 2004 byl kolektiv pracovníků, pověřený rozpracováním šlechtitelského programu a jeho realizace genetického zdroje „Starokladrubský kůň“, požádán Komisí chovu koní při Evropském sdružení pro živočišnou výrobu (EAAP) a organizací pro vzácná plemena (Rare Breeds International - RBI) o přednesení příspěvku na téma „Analýza inbrídingu v genetickém zdroji starokladrubského koně“ v rámci 55.Výročního zasedání EAAP (referáty přednesené na tomto zasedání byly zveřejněny v publikaci: Conservation genetics of endangered horse breeds, EAAP publication, 116, 2005:187 s). Za období jednoho generačního intervalu (1993 – 2003) bylo provedeno sledování změn intensity příbuzenské plemenitby a vnitrogenetické proměnlivosti uvnitř celé populace STKL koně. NRS uložilo v roce 2005 pracovníkům HN-Kladruby n. Labem provést prohloubenou genetickou analýzu s ohledem nejen na otcovské linie, nýbrž i s ohledem na mateřské rodiny s cílem využít těchto informací pro udržení maximální genetické variability uvnitř populace a rozpracování připařovacího plánu, který vychází z rotačního připařování nejen mezi

42


otcovskými liniemi, nýbrž i mezi mateřskými rodinami, udržení linií a rodin o konstantní velikosti, vytvoření linií a rodin v obou barevných variantách a udržení maximálního podílu genů výchozích linií a rodin. Z toho důvodu byli do analýzy kromě plemenných hřebců a klisen zařazeni hřebečci a klisničky ve věku 2 – 42 měsíců, kteří tvoří selekční základnu pro výběr jedinců do plemenitby. Zcela novým šlechtitelským aspektem při sestavování připařovacího plánu je využití znaků lineárního popisu, který se provádí v populaci rutinně již od roku 1997. Lineární popis slouží jednak pro precisní popis a charakteristiku barevných variant (bělouši a vraníci), linií a rodin a jednak pro sestavení korekčních připařovacích plánů. Výchozím bodem analýzy je přehled zakladatelů otcovských linií a zakladatelek mateřských rodin. Plemeno bylo rozděleno na 5 původních otcovských linií, jejichž zakladatelé se narodili v období od roku 1779 do roku 1927 (FAVORY, GENERALE, GENERALISSIMUS, SACRAMOSO a SOLO) a 3 nové otcovské linie, jejichž zakladatelé se narodili v období od 1946 do roku 1968 (SIGLAVI PAKRA, ROMKE a RUDOLFO), 8 původních mateřských rodin, jejichž zakladatelky se narodily v období 1740 – 1894 a 7 nových mateřských rodin, jejichž zakladatelky se narodily v letech 1938 – 1974. Analýza intensity příbuzenské plemenitby vychází k 1.11.2005 z průměrného koeficientu inbrídingu pro hřebce a klisny, hřebečky a klisničky (věk 2 – 42 měsíců) obou barevných variant a otcovských linií a pro klisny a klisničky (věk 2 – 42 měsíců) mateřských rodin. Potěšitelné je to, že pro všechny sledované kategorie v rámci plemene, otcovských linií a mateřských rodiny jsou hodnoty průměrného koeficientu inbrídingu nižší než 5 %. Tyto nízké hodnoty jsou výsledkem rotačního skupinového připouštěcího plánu a zvýšení počtu hřebců, hřebečků, klisen a klisniček uvnitř otcovských linií a mateřských rodin v posledních 13 letech šlechtění od uzavření populace proti imigraci jedinců cizích plemen. Poněkud znepokojivý je nízký počet hřebců, hřebečků, klisen a klisniček uvnitř některých otcovských linií a nízký počet klisen a klisniček uvnitř některých mateřských rodin. Za účelem zvýšení počtu hřebců a klisen v liniích SIGLAVI PAKRA, RUDOLFO, ROMKE, GENERALE a FAVORY je třeba jednak do plemenitby zařadit více plemenných hřebců těchto linií a jednak při sestavování připařovacího plánu dbát na to, aby byly klisny různých linií zapouštěny ve zvýšené míře plemeníky uvedených linií za účelem zvýšení počtu hřebečků a klisniček uvnitř těchto linií, čímž bude vytvořena rozsáhlejší selekční základna u obou pohlaví. Stejně tak je i početní zastoupení klisen uvnitř některých mateřských rodin (DEFLORATA, MADAR, RITORNA a DANA) natolik kritické, že je nutno sestavovat připařovací plán tak, aby počet klisen uvnitř těchto rodin rychle stoupl. Byla navržena metodika pro vytváření obou barevných variant ve všech stávajících otcovských liniích za pomocí jak mendelistické, tak i molekulární genetiky. Jedná se o zcela nové opatření v rámci šlechtitelského programu. V mateřských rodinách se již delší dobu nepřihlíží ke zbarvení klisen. Byl analyzován dispersivní proces v plemeni starokladrubského koně se zvláštním zřetelem na efektivní velikost populace Ne a stupeň inbrídingu (∆F) v roce 2005. Efektivní velikost plemene celkem bez ohledu na barvené varianty je v současné již příznivá Ne = 175,39 (bělouši Ne = 96,34, vraníci Ne = 79,04). Stupeň inbrídingu v plemeni je ∆F (%) = 0,285 a nabývá poloviční hodnoty než ∆F (%) u obou barevných variant. Obě dvě hodnoty Ne a ∆F (%) hovoří ve prospěch šlechtění linií a rodin s oběma barevnými variantami. (Kompletní analýza je dostupná na webu NRS, v příloze této Výroční zprávy)

43


Zpracování návrhů alternativních připařovacích rodičovských párů pro samčí a samičí jedince zařazené do genetického zdroje– záměrná plemenitba pro zlepšení genové skladby populace se zřetelem na rodokmenovou původovou genovou skladbu, Fx a na prochovannost na vybrané společné předky u budoucích jedinců. Do alternativního připařovacího plánu na r.2006 budou zařazeny všechny chovné klisny zařazené do genetického zdroje /dále jen GZ/ a vybraní, nejkvalitnější plemenní hřebci zastupující všechny aktuální otcovské linie. Výběr konkrétních rodičovských párů navržených pro alternativní připařování bude dán specifickými podmínkami, které bude muset splňovat budoucí narozené potomstvo: - tzv. „čistokrevného zvířete“ tj. 87,5% podíl plemene STKL - kumulace „původních starokladrubských genů“ resp. genů konkrétní určené otcovské linie - prochovannosti na určeného předka - úrovně (stupně) příbuzenské plemenitby /Fx/ Vzhledem ke specifitě STKL plemene bude přitom brán zřetel i na znaky exteriéru, mechaniky pohybu a poznatky o jednotlivých zvířatech získané v průběhu jejich chovu. Alternativnímu plánu připařování rodičovských párů pro rok 2006 bude odpovídat návrh účelové dotace za jeho dodržení při narození budoucích potomků v roce 2007. (Pro klisny zařazené do genetického zdroje byl na požadavek VÚŽV Uhříněves zpracován "Alternativní připařovací plán STKL klisen" pro privátní chovatele již v roce 2004. Privátní chovatelé tento plán zrealizovali a v r.2005 se narodila hříbata z tohoto doporučeného připáření. Bohužel však požadavek zohlednění alternativního připařování v dotačních titulech nebyl akceptován). Analýza a vyhodnocení dat lineárního popisu u plemene starokladrubského koně za období od počátku sledování znaků lineárního typu až do roku 2004. U všech čtyřletých koní je každoročně prováděn lineární popis exteriéru. V letech 1996 - 2004 byla vytvořena databáze lineárního popisu hřebců, která poskytuje dostatečné podklady pro zpracování dat. Data byla zpracována a vyhodnocena statistickými metodami při zohlednění faktorů genetických (barevná varianta a pohlaví) a systematických faktorů prostředí vnitřních a vnějších (chovatel, věk jedinců, rok hodnocení). S výsledky byli seznámeni chovatelé na pravidelném semináři v únoru 2006. Východiskem byl odhad základních parametrů znaků lineárního popisu (bez ohledu na jednotlivé faktory, které na tyto znaky působí) - přehled o proměnlivosti jednotlivých znaků a počtu a rozpětí využitých bodů při popisu. Potěšitelná je skutečnost, že pracovník, který prováděl lineární popis ve sledovaných letech, využil v maximální míře celé rozpětí škály popisu od 1 do 9 bodů. Parametrem pro proměnlivost je variační koeficient, který je prvním ukazatelem, zda je znak využitelný pro selekci či nikoliv (významné jsou ty znaky, jejichž variační koeficient je vysoký). Spolehlivějším ukazatelem pro stanovení selekčních kritérií, tj. výběr znaků pro selekci jsou však koeficienty dědivosti, které budou odhadnuty v další etapě. Dále byly odhadnuty průměry a jejich standardní chyby, získané metodou nejmenších čtverců (LSM), pro efekty uvnitř faktorů varianta a chov, včetně významnosti rozdílů mezi nimi a interakce varianta x chov. Z 31 znaků byly rozdíly mezi průměry (LSM) u: a) běloušů a vraníků v 18 znacích (58,06%) významné až vysoce významné. b) Národního hřebčína a privátních chovatelů v 16 znacích (51,62%) významné až vysoce významné.

44


Pouze u 7 znaků byly zaznamenány vysoce významné a významné interakce varianta x chov. Jedná se o délku plece, obvod hrudníku, šířku prsou, sklon zádě, hrudní končetiny zepředu, délku spěnky hrudní končetiny a velikost kopyt. Uvedená analýza je velmi významná z pohledu dalšího zaměření šlechtitelské práce u obou barevných variant. Prvořadým hlediskem je porovnání průměrů barevných variant a významnost rozdílu průměru mezi barevnými variantami. Pokud nejsou rozdíly mezi průměry jednotlivých znaků mezi barevnými variantami alespoň významné, je možno předpokládat, že došlo v těchto znacích ke sjednocení obou variant. Je na Radě plemenné knihy, aby posoudila, které bodové vyjádření lineárního popisu u běloušů a vraníků odpovídá více šlechtitelském cíli a jak při selekci a sestavování korekčního připařovacího postupovat, tj. zda u populace běloušů a vraníků posunout bodové vyjádření ve směru negativním či positivním. S tímto rozhodnutím o dalším šlechtění běloušů a vraníků na požadovaný typ souvisí i porovnání průměrů chovů (NH-Kladruby n. L., privátní chovy) významnost rozdílu průměru mezi barevnými variantami. Se zaměřením na šlechtitelský cíl a žádoucí typ starokladrubského koně bez ohledu na zbarvení bude opět na Radě plemenné knihy, aby vypracovalo doporučení pro selekci a sestavení připařovacího plánu v NH- Kladruby n. L. a v privátních chovech za účelem sjednocení typu. Analýza lineárního popisu u barevných variant a v chovech je prvním krokem k upřesnění šlechtitelského programu. V dalších krocích bude provedena analýza znaků lineárního popisu v liniích a rodinách. Ve svých důsledcích podklady lineárního popisu poslouží k objektivizaci charakteristiky a typu jednotlivých linií či rodin. Poprvé bude možné objektivně důsledně popsat (vyjádřeno v bodech 1 – 9) jednotlivé linie a rodiny a zjistit zda ve kterých znacích se od sebe významně liší. V minulosti bylo možno linie a rodiny popsat pouze slovně, nyní dojde k objektivizaci charakteristiky linií a rodin s možností využití těchto informací pro selekci a sestavování korekčních připařovacích plánů. (Kompletní analýza je dostupná na webu NRS, v příloze této Výroční zprávy) Seminář: Filosofie inovace Řádu plemenné knihy STKL koně (šlechtitelský program) a přednesení inovovaného Řádu plemenné knihy. Presentace plemeníků formou fotodokumentace, včetně příslušnosti k linii, rodině a zhodnocení typu, exteriéru a mechaniky pohybu, stupně inbrídingu, výsledků analýzy plodnosti a návrhu využití v plemenitbě. V r.2005 byl přepracován a v dubnu 2005 schválen nový Řád plemenné knihy STKL koní a inovován Šlechtitelský program. V rámci Šlechtitelského programu jsou rovněž zpracovávány podrobnější prováděcí metodiky. Zpracování metodiky pro konservaci genetických zdrojů starokladrubského koně pro Národní program ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat od roku 2006. Návrh této metodiky pro inovovaný Národní program bude projednáván na samostatném jednání Komise pro plemena koní v průběhu roku 2006.

45


Veřejná informovanost a propagace plemene : aktualizace internetových stránek www.nhkladruby.cz (od r. 2005 i v němčině) 1x ročně (leden 2005) v rozsahu : • kompletní plemenná kniha STKL koní včetně privátních chovů (u plemenných hřebců doplněny fotografie) • přehled akcí hřebčína a účasti stkl.koní na jiných akcích • všechny dokumenty k chovu (Řád PK, chovatelský a šlechtitelský program, discipliny zkoušek výkonnosti), • přehled dotací na genový zdroj, růstová pásma atd. • zápisy z jednání Rady PK, výsledky VZ, reportáže z různých akcí, fotogalerie atd. průběžně během roku • přehled služeb hřebčína, včetně nabídky připouštění hřebců • aktuální zprávy o dění v NH Kladruby n.L. - 1x měsíčně účast na výstavách a jiných veřejných akcích : • • • • • • • • • • • • • • •

Světová výstava koní EQUITANA, Essen, (Spolková republika Německo) 26.2.-6.3.2005 Výstava koní, Praha-Trojský ostrov 14.-17.4.2005 Jezdecký den a exkurse v NH Topolčianky 1.-2.5.2005 Oslavy k 925.výročí města Chrudim 14.5.2005 Návštěva hřebčína Slatiňany senátorem Pithartem s projížďkou kočárem 20.6.2005 "Dny pole" Nabočany - účast spřežení 21.-22.6.2005 "Koně v akci", výstava koní Pardubice 4.-5.9.2005 Oslavy založení hřebčína Lipica 15.-18.9.2005 "Kůň 2004" Lysá n.L. 15.-18.9.2005 Mistrovství světa v orbě, Praha-Suchdol 16.9.2005 Dožínky, Hradec Králové, 17.9.2005 Svatováclavské slavnosti Hradec Králové 28.9.2005 Sokolnická slavnost Opočno 6.10.2005 Účast šestispřeží na Velké pardubické 9.10.2005 Dožínky v Lysé n.L. 15.10.2005

chovatelské akce : • • • • • • • • • •

46

Zkoušky výkonnosti stkl.hřebců Kladruby 24.-25.5.2005 Jarní třídění koní Kladruby 26.5.2005 Jarní třídění koní Slatiňany 27.5.2005 Den koní,Kladruby a Slatiňany 29.5.2005 Barokní akademie Kladruby n.L. 25.6.2005 Jezdecký den k 60.výročí založení hřebčína Slatiňany 2.7.2005 Zkoušky výkonnosti Benice 30.-31.8.2005 Zkoušky výkonnosti a třídění Slatiňany 29-30.9.2005 Zkoušky výkonnosti Kladruby n.L. 5.-6.10.2005 Třídění koní a předvýběry hřebců Kladruby n.L.7.10.2005


publikace : • v únoru byl předán chovatelům I.dodatek ke Katalogu plemenných stkl.hřebců s fotografiemi a všemi potomky hřebců uvedených v katalogu • inovovaný Řád plemenné knihy - duben 2005 • Z národního hřebčína I (Ing.Gotthardová,2005) - brožura • Equitana – fotografická publikace články v denním a odborném tisku : • Jezdectví č.1-12 – periodická řada článků o NH Kladruby (ing.L.Gotthardová) • časopis Koně- periodické zprávy z NH Kladruby (ing.L.Gotthardová) • • 01/2005 Magazinet Hest Reportáž o NH (Dánsko) • 16.3.2005 Die Glocke Gotthardova stellt Kladruber Pferde in Warendorf vor • 04/2005 Reiten & Fahren Zu Gast im Landgestüt Moritzburg • 04/2005 PM Forum Sein Markenzeichen ist der Ramskopf • 04/2005 Arket Článek o NH (Dánsko) • 05/2005 Pegasus O NHK • 05/2005 Pegasus Die Equitana 2005 • 05/2005 Pferde Fahren Sport Internationales Fahrturnier im National-Gestüt • 07/2005 Pferde Fahren Sport Nebanice • 08/2005 Dressage Today A Hidden Baroque Treasure(USA) • 10/2005 Pöttinger news Do NH v Kladrubech za vozem FARO • 11/2005 PM Forum Zeit Reise nach Kladruby nad Labem • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

7.1.2005 18.2.2005 2/ 2005 2/ 2005 02/ 2005 17.2.2005 17.2.2005 17.2.2005 17.2.2005 21.2.2005 22.3.2005 04/2005 16.4.2005 21.4.2005 21.4.2005 22.4.2005 22.4.2005 22.4.2005 22.4.2005 22.4.2005 25.4.2005 25.4.2005 05/2005 27.5.2005 30.5.2005 24.6.2005 27.6.2005 27.6.2005

Pardubické noviny Hřebčín má nového ředitele Královéhrad. + Pardubický kraj : Hřebčín zažívá porodní explozi Deník Právo Hřebčín tvoří i tisíc stromů Deník Právo Koně z Kladrub vystoupí na největší výstavě Deník Právo Kladrubáci míří na Equitanu MF Dnes Kladrubský hřebčín chce bavit lidi MF Dnes Starokladrubští koně berou Německo útokem Pardubické noviny Hřebčín na největší výstavě Blesk O bělouše je zájem v zahraničí Noviny Pernštejn Hřebčín chce lidi bavit a potěšit Pardubické noviny Národní hřebčín se proměňuje Contact (Contactel) Soutěž o NH Pardubické noviny Na Troju vyslali dva plemeníky MF Dnes Koně z celé Evropy pojedou o Rudolfův pohár Pardubické noviny Hřebčín po letech zve na závody Pardubické noviny Národní hřebčín žije závody kočárů Pardubické noviny Hřebčín hostí rekord koní i jezdců Mělnický deník Národní hřebčín žije závody kočárů Večerník Praha Článek o závodech v NH MF Dnes Závod spřežení s vozataji Pardubické noviny Mezinárodní závody jako vzpomínka na Rudolfa II MF Dnes V Kladrubech závodili nejlepší vozatajové Jezdec Kladrubský rekord Pardubické noviny: Návštěvníci nedělního Dne koní uvidí křest hříbat MF Dnes Jsou to koně od Myslbeka MF Dnes Barokní akademie má premiéru Pardubické noviny Barokní jezdecká akademie poprvé Pardubické noviny Barokní jezdecká akademie

47


• • • • • • • • • • • • • • • • •

27.6.2005 4.7.2005 31.7.2005 4.8.2005 4.8.2005 5.8.2005 11.8.2005 12.8.2005 15.8.2005 08/ 2005 16.8.2005 29.8.2005 29.8.2005 3.9.2005 14.9.2005 30.9.2005 11/ 2005

MF Dnes Hřebčín viděl akční jízdu zručnosti kočárů Noviny Chrudimska: Městští policisté v parku „zadrželi“ lumpa Zemědělec Hřebčín Slatiňany slavil šedesátiny Pardubické noviny Hřebčín postavil u nás největší překážku Právo Końská spřežení se chystají na mistrovství Pardubické noviny Kladrubák v královské gardě MF Dnes: Vozatajskou elitu čeká v Kladrubech Kalousův hlavolam MF Dnes Kůň z Kladrub bude vozit švédského trubače Pardubické noviny Dvojspřeží vévodí syn a otec Pardubické noviny Kladrubský vozataj zamířil do Salcburku Právo Starokladrubák ve švédské královské gardě Ostrava a Slezsko Ostravští strážníci byli nejlepší Moravskoslezský deník: Ostravští strážníci byli jasně nejlepší Pardubické noviny Kladrubáci zas jedou do světa MF Dnes: Starokladrubák vybojoval na MS v Rakousku zlato Jezdec Kůň 2005 Lysá nad Labem Jezdec Za Jiřím Škodným

přednášky a semináře : • • •

Seminář dopisovatelů časopisu Jezdectví 29.1.2005 Seminář pro chovatele a prezentace STKL plemeníků NH Kladruby n.L. 19.2.2005 Seminář pro členy chovatelské komise k hodnocení lineárního popisu - květen 2005

sport : • kurz jízdy spřežením Kladruby n.L.,J.Jelínek březen 2005 • zkoušky zákl.výcviku jezdce spřežení v rámci ČJF-duben2005 • drezurní závody Slatiňany 16.4.2005 • soustředění pro spřežení Kladruby n.L. - duben 2005 • mezinárodní závody spřežení Kladruby n.L. 21.-24.4.2005 CAI-A • parkurové závody Kladruby n.L. 30.4.2005 • závody spřežení Semice 5.-8.5.2005 CAN-B • kvalif.závody spřežení Altenfelden (AUT) 16.-20.5.2005 • závody spřežení Ruda-Lány 20.-22.5.2005 • mezinár.závody spřežení Altenfelden (AUT) 16.-19.6.2005 • parkurové závody a veřej.trénink Slatiňany 16.-17.7.2005 • mezinár.závody spřežení Nebanice 14.-17.7.2005 CAI-A • mezinár.závody spřežení Jarantow,POL 28.-31.7.2005 • závody spřežení Šenkvice 29.-31.7.2005 • Mistrovství ČR spřežení Kladruby n.L. 11.-14.8.2005 • Finále ZP Humpolec - spřežení 25.-28.8.2005 • Mistrovství světa dvojspřeží Salzburg(AUT) 7.-11.9.2005 • závody spřežení v Bolehošti 9.-11.9.2005 CAN-2 • závody spřežení (1,4,pony) Heř.Městec 23.-24.9.2005 • parforsní hon se smečkou Pardubice 24.9.2005 • parforsní hon se smečkou Kladruby n.L. 25.9.2005 • Hubertovy jízdy Kladruby,Stolany - říjen 2005 • závody spřežení Nová Telib 1.10.2005

48


Návrh dalšího postupu managementu plemene pro r.2006 Selekce Základní metodou bude metoda direkcionální (směrovaná) selekce, jejímž výsledkem je selekce v žádoucím směru. Kromě toho bude aplikována též selekce stabilizační (centripetální), která dbá na to, aby průměr populace zůstal optimální (typický tvar hlavy a vlastnosti, určující charakteristický typ starokladrubského koně). Selekce bude probíhat jak uvnitř stád, tak i mezi stády. Selekce uvnitř stád bude zaměřena především na selekci klisen pro doplnění stavu ve vlastních chovech chovatelů. U hřebců bude využívána selekce mezi stády. Sestavení a realizace připařovacích plánů Efektivitu šlechtění je možno zvýšit záměrným a cíleným připařovaním vybraných rodičovských párů. Proto je třeba aplikovat tyto zásadní kroky při sestavování připařovacího plánu: –

Sestavovat rodičovské páry pokud možno nepříbuzné anebo vykazující minimum koeficientu příbuznosti. V populaci starokladrubského koně je toto snadno uskutečnitelné, protože existují podrobně vedené rodokmeny, na základě kterých je možno spočítat koeficient příbuznosti pomocí standardního programu.

–

Uskutečnit osvědčený systém rotačního připařování plemeníků mezi skupinami klisen, příslušejících k různým kmenům (rotační skupinové připařování).

–

Zajistit konstantní velikost a podíl skupin (otcovských kmenů a mateřských rodin).

–

Uplatnit systém připařování za účelem vytvoření kmenů v obou barevných variantách.

–

Uplatnit asortativní nebo disasortatviní (korekční) připařování pomocí znaků lineárního popisu.

NÁVRH podmínek pro genetické zdroje - dotace 2006

Plemenný hřebec starokladrubského koně (STKL) Jednorázová podpora chovateli na chov plemenného hřebce STKL. po základním výběru,nově zařazeného do genetických zdrojů. Plemenný hřebec musí splňovat následující podmínky: - hřebec je v rámci své populace "čistokrevným zvířetem" (čistokrevným zvířetem se rozumí jedinec s minimálním podílem 87.5% genů předmětného plemene, ve 3.generaci předků (z 8 předků je povolen 1 předek cizího plemene). - musí úspěšně absolvovat zkoušky výkonnosti dle Řádu PK/2005 STKL koní, odst.II.3.Zkušební řád - hřebec je uznán za genetický zdroj, splňuje všeobecné podmínky pro zařazení plemenného hřebce , je zapsán ve Státním registru plemeníků a jeho výběr je doložen zápisem o výběru - od hřebce je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev, popř.inseminační dávka), doložený předávacím protokolem.

Chovná klisna starokladrubského koně (STKL)

Podpora chovateli na chov chovné klisny STKL. zařazené do genetického zdroje. Chovná klisna musí splňovat následující podmínky: - klisna je do r.2005 včetně zařazena do genetického zdroje, nově zařazené klisny od r.2006 musí být "čistokrevným zvířetem" a je zařazena v plemenné knize STKL koní (vyjma 2.PPK) - klisna absolvovala (při zařazení do chovu počínaje r.1994) výkonnostní zkoušky

49


- od klisny je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev, popř.vajíčka, embrya, srst, žíně), doložený předávacím protokolem. - ohřebila se v roce přiznání dotace po hřebci shodného plemene uznaném jako genetický zdroj (ohřebení klisny musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím registraci hříbat, v případě abortu po 8.měsíci březosti,nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno tuto skutečnost doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadáveru oprávněným subjektem dle zákona č.166/1999), nebo byla po úspěšných výkonnostních zkouškách (dle Řádu PK/2005 STKL koní, odst.II.3. Zkušební řád) v tomtéž roce poprvé uznána za genetický zdroj. Klisna zařazená do alternativního připařování: - ohřebení klisny v roce přiznání dotace z připuštění hřebcem zařazeným do alternativního připařování = příplatek.

POZNÁMKA - Vzhledem k ohřebovacímu období a podzimním termínům konání zkoušek

výkonnosti doporučujeme posunout termín předání individuálních žádostí do VÚŽV Uhříněves (tab.č.1 a 12) do 15.10.včetně.

50


Slezský norik (SN) a Českomoravský belgický kůň (ČMB) Vývoj populace Chovná populace SN zahrnuje v roce 2005 cca 360 koní, populace ČMB cca 1190 koní. Početní vývoj populace přehledně znázorňují tabulky. Do chovu je zařazován minimální počet nových hřebců, obměna je vzhledem k celkovým početním stavům nedostatečná. Bylo by žádoucí zvýšit počty tak, aby v každé linii byli minimálně tři aktivně působící hřebci a tento aspekt bude nezbytné zapracovat do inovace selekčních programů. Tab. 39. Početní stavy chladnokrevných plemen koní Slezský norik Rok Hřebci v chovu Klisny v chovu (PK) Ostatní koně

2000 28 293 406

2001 26 309 460

2002 30 308 510

2003 35 320 549

2004 33 326 530

2005 33 330

2000 42 854 2074

2001 39 934 2106

2002 41 999 2158

2003 44 1045 2234

2004 43 1040 2350

2005 40 1150

Českomoravský belgický kůň Rok Hřebci v chovu Klisny v chovu (PK) Ostatní koně

V GZ ČMB je zapsáno 292 klisen. celkem majitelé zažádali o dotaci na 93 klisen splňujících náležitosti Zásad pro poskytování dotací, v GZ SN je zapsáno 174 klisen, celkem majitelé žádali o dotaci na 23 klisen splňujících náležitosti Zásad pro poskytování dotací.. Rada PK schválila nové metodiky testu chladnokrevných hřebců a zkoušek výkonnosti a připravila v souvislosti s připravovanou novelou Národního programu návrh na zařazování do GZ podle nových požadavků (87,5% příslušnosti k plemeni a stanovení podílu původních genů), tak aby u všech genetických zdrojů koní bylo možno postupovat shodně při jejich určení a následném zařazování do GZ. Došlo k určitému posunu v pořádání zkoušek výkonnosti klisen pozitivním směrem, s cílem co možná nejvyššího sjednocení podmínek pro zkoušky jejich a zkvalitnění. Na dvanácti místech vykonalo zkoušky 84 chladnokrevných klisen (v r. 2004 to bylo 58 a v r. 2003 63 klisen), výkonnostního testu hřebců v Klokočově se zúčastnilo 6 ČMB a 4 SN hřebci. Pro podporu rozvoje chovu, šlechtění a zejména podmínek pro setrvalé využívání plemene SN bylo v r. 2005 založeno Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany. Jeho náplní je kromě vlastních chovatelských aktivit i akreditace pro zajišťování odborného výcviku v oboru chovatel koní – kočí, včetně zpracování výukových a demonstračních materiálů.

Odborné aktivity v roce 2005 Základní charakteristiky znaků lineárního popisu ČMB koně Podkladové údaje analýzy znaků lineárního popisu u českomoravského belgického koně byly hodnoceny pomocí lineárního modelu s fixními efekty a metodou nejmenších čtverců. Byla

51


stanovena významnost rozdílů mezi pohlavími, otcovskými liniemi, roky popisu a věkem jedinců při popisu.Výsledky analýzy je možno využít pro výběr znaků jako selekčních kritérií, pro objektivní charakteristiku otcovských linií, sestavování připařovacích plánů a jako výchozí bod pro podrobnější popis a analýzu genetického zdroje. Pro odhad plemenné hodnoty a pro selekci mají hlavně význam znaky s větším variačním koeficientem než 15 %, tento stav byl zjištěn u 14 z 22 sledovaných znaků (tab.40). Tab.40. Základní statistické parametry pro lineární popis

6,04

Stand. odchylka 1,15

Variační koef. 18,95

Rámec*

5,75

0,84

14,64

Ušlechtilost

5,24

0,97

18,50

Krk-délka

4,47

0,81

18,22

Krk-nasazení

6,17

1,00

16,27

Kohoutek-délka

4,63

0,92

19,79

Hřbet-délka

5,67

0,82

14,42

Hřbet-tvar

4,42

0,73

16,49

Bedra-délka

5,44

0,71

13,09

Bedra-tvar

4,88

0,56

11,52

Záď-délka

5,23

0,98

18,78

Zád-sklon

6,07

1,00

16,46

Lopatka

5,57

1,19

21,33

Spěnka-přední

5,21

0,85

16,36

Kopyta-přední

4,77

0,70

14,75

Zadní konč.-postoj

5,63

1,07

19,05

Spěnka-zadní

4,50

0,67

14,93

Kopyta-přední

4,32

0,48

11,10

Tělo-šířka

6,01

1,13

18,79

Záď-tvar

6,67

0,82

12,31

Krok-prostornost*

5,94

0,97

16,34

Klus-prostornost*

5,96

0,97

16,28

Znak (n=634;*n=504)

Průměr

Typ*

Rozdíly významné a vysoce významné mezi oběma pohlavími byly zaznamenány u 6 znaků z 22. V průměrech 4 znaků (ušlechtilost, nasazení krku, prostornost kroku a klusu) byly rozdíly mezi otcovskými liniemi významné a vysoce významné. Pouze v těchto znacích, ve kterých byly alespoň významné rozdíly, je možno při sestavování připařovacích plánů zohlednit příslušnost hřebců a klisen k těmto liniím. Je to první objektivizace charakteristiky typu jednotlivých otcovských linií oproti v minulosti slovně popsaným charakteristikám. U více než poloviny znaků (u 13 z 22 byly rozdíly mezi roky popisu a věkem při popisu významné a vysoce významné. Jedním z důvodů může být to, že v jednotlivých letech prováděli popis různí posuzovatelé. Nejlepší je, když ve sledu let provádí popis stejná osoba. Zajímavá je okolnost, že věk při popisu neměl téměř vliv (s výjimkou rámce) na popis, což

52


hovoří ve prospěch popisu jedinců při zařazení do plemenitby, tj. ve věku 3 roků a že bodové hodnocení popsaných znaků se během života jedinců nemění. Základní charakteristiky znaků lineárního popisu SN Do analýzy bylo možno zařadit pouze klisny, protože byl popsán jen malý počet hřebců. Podkladové údaje byly analyzovány pomocí lineárního modelu s fixními efekty a metodou nejmenších čtverců. Byla stanovena významnost rozdílů mezi otcovskými liniemi, roky popisu a věkem jedinců při popisu.Výsledky analýzy je možno využít pro výběr znaků jako selekčních kritérií, pro objektivní charakteristiku otcovských linií, sestavování připařovacích plánů a jako výchozí bod pro podrobnější popis a analýzu genetického zdroje. Průměr – minimální 4,32 maximální 6,67 bodů. Variační koeficient je u 11 znaků z 18 větší než 15 (tab.41). Tab. 41. Základní statistické parametry pro lineární popis Znak (pouze klisny, n = 412) USLECHT KRKDELKA KRKNASAZ KOHDEL HRBEDEL HRBETVAR BEDRDEL BEDRTVAR ZADDELKA ZADSKLON LOPATKA PREDSPEN PREDKOPY POSTOJZK TELOSIR ZADTVAR PROKROKU PROKLUSU

Průměr 5,08 4,60 5,53 4,83 5,60 4,55 5,48 4,86 5,16 5,94 5,10 5,24 4,82 5,38 6,27 6,58 6,03 5,97

Standardní odchylka 0,82 0,80 0,89 0,83 0,78 0,69 0,65 0,50 0,90 0,81 0,97 0,73 0,68 0,96 1,04 0,79 1,09 1,12

Variační koeficient 16,25 17,37 16,05 17,30 13,95 15,13 11,95 10,36 17,42 13,60 19,08 13,89 14,08 17,92 16,62 12,05 18,08 18,70

Podobně jako u ČMB byly u 9 znaků z 18 byly zaznamenány významné a vysoce významné rozdíly mezi otcovskými liniemi a u převážné většiny znaků (u 15 z 18 znaků) byly rozdíly mezi roky popisu a věkem při popisu vysoce významné. (Kompletní analýza je dostupná na webu NRS, v příloze této Výroční zprávy)

53


Seminář : Metodika lineárního popisu, její praktické využití, posuzování a klasifikace exteriéru a užitkových znaků pří zkouškách výkonnosti a bonitacích u populací genetických zdrojů chladnokrevných plemen koní ČMB a SN v ČR. /30.9. – 1.10.2005/ V roce 2004 realizovala ASCHK pro své posuzovatele první dvoudenní seminář s tématikou popisu znaků lineárního typu a hodnocení typu a exteriéru při zkouškách výkonnosti koní. Před vlastním popisem pokusných koní byla provedena společná instruktáž posuzovatelů za účelem sjednocení lineárního popisu a posouzení typu a exteriéru u dvou zvířat s tím, aby byla zaručena jednotnost metodického postupu. Hodnocení bylo uskutečněno u 8 koní (hřebců a klisen) nezávisle 11 posuzovateli a bylo anonymní. Vlastní lineární popis probíhal tak, že bylo alternativě použito 2 metodických postupů, a sice stupnice numerické škály 9 bodové (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 bodů) (typ 1) a 5 bodové (1, 3, 5, 7 a 9 bodů) (typ 2). Popis podle 5 bodové stupnice byl zahrnut vzhledem k psychické rozlišovací schopnosti posuzovatelů, která redukuje škálu na menší počet bodů než 9. Obou typů metodických postupů se používá alternativě při zkouškách výkonnosti a bylo třeba s konečnou platností stanovit, který z obou se má do budoucna používat s tím, že má být vybrán ten typ, který poskytuje spolehlivější informace. Práce posuzovatelů se musí změnit zejména ve využívání celé numerické škály stupnice, a ve sladění jejich hodnocení vlastností. Popisovány byly následující znaky lineárního typu : typ, rámec, ušlechtilost, délka krku, nasazení krku, délka kohoutku, délka hřbetu, tvar hřbetu, délka beder, tvar beder, délka zádě, sklon zádě, lopatka, přední spěnka, přední kopyto, postoj zadních končetin zádní spěnka, zadní kopyto, šířka těla, tvar zádě, prostornost kroku a prostornost klusu. Výsledky byly zpracovány exaktními matematicko-statistickými postupy zvlášť pro 9 bodovou stupnici (typ 1) a 5 bodovou stupnici (typ 2) a pro oba typy lineárního popisu společně. Ukázala se jednoznačná výhodnost používání 9 bodové stupnice při lineárním popisu s tím, že je především nezbytné další proškolení posuzovatelů s cílem důsledného dodržení metodiky lineárního popisu. Práce posuzovatelů se musí změnit zejména ve využívání celé numerické škály stupnice, tj. při lineárním popisu od bodu 1 až po bod 9 bez desetin bodů. 9 bodová stupnice při hodnocení lineárního popisu je nezbytným minimem počtu bodů, poskytující normální rozdělení, pro vyhodnocení dat. V roce 2005 realizovala ASCHK pro své bonitery a posuzovatele – členy hodnotících komisí druhý dvoudenní seminář s tématikou popisu znaků lineárního typu a hodnocení typu a exteriéru při zkouškách výkonnosti koní. Seminář byl realizován dne 30.9.2005 na farmě Jeníkov kde byli soustředěni hřebci a klisny plemene N a SN a 1.10.2005 na farmě JanoviceDvorka kde byli soustředěni hřebci a klisny plemene ČMB. Před vlastním popisem pokusných koní byla provedena krátká společná instruktáž posuzovatelů za účelem sjednocení lineárního popisu a posouzení typu a exteriéru u dvou zvířat s tím, aby byla zaručena jednotnost metodického postupu. Hodnocení jednotlivých posuzovatelů nebylo anonymní. Pro vlastní lineární popis bylo na základě výsledků z r. 2004 použito 9 bodové stupnice numerické škály (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 bodů). Popisovány byly následující znaky lineárního typu : typ, rámec, ušlechtilost, délka krku, nasazení krku, délka kohoutku, délka hřbetu, tvar hřbetu, délka beder, tvar beder, délka zádě, sklon zádě, lopatka, přední spěnka, přední kopyto, postoj

54


zadních končetin zádní spěnka, zadní kopyto, šířka těla, tvar zádě, prostornost kroku a prostornost klusu. Pro rychlé a rámcové posouzení shody či neshody v hodnocení skupinou posuzovatelů slouží především míra variability hodnocení jednotlivých znaků. Průměry variabilit a maxima variabilit hodnocených znaků jsou jednoznačně výrazně vyšší u skupiny koní SN hodnocených v Jeníkově oproti skupině koní ČMB hodnocených v Janovicích – Dvorce. Tento fakt může být dán tím, že skupina SN koní byla hodnocena jako první a poté druhý den byla hodnocena skupina koní ČMB, nebo tím, že skupina SN koní byla natolik nesourodá, že způsobila značně různorodý pohled posuzovatelů na hodnocení jednotlivých znaků lineárního popisu. Z variability v hodnocení jednotlivých znaků je dále patrné, že posuzovatelé mají značně různorodý pohled na hodnocení, neshodli se prakticky v hodnocení žádného znaku formou lineárního popisu u skupiny koní SN v Jeníkově, kde se průměrné hodnoty variability u jednotlivých znaků pohybují na úrovni 70 až 160 %. Závěrem je třeba konstatovat, že při hodnocení znaků typu a exteriéru dosaženo u posuzovatelů výrazně vyšší shody než při hodnocení znaků lineárním popisem a že hodnocení SN koní na farmě v Jeníkově vykazovalo značnou a výraznou variabilitu u všech posuzovaných znaků a především u znaků hodnocených formou lineárního popisu.

Veřejná informovanost a propagace plemene ČMB a SN. Veřejná informovanost a propagace je prováděna především prostřednictvím časopisu KONĚ, který vydává ASCHK ČR za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Dále prostřednictvím internetových stránek www.aschk.cz a www.chladnokrevnici.cz, příspěvky do komerčních časopisů a na výstavách, přehlídkách, soutěžích, schůzích a setkáních chovatelů. Nejvýznamnější akcí byl v roce 2005 výjezd na III. světový festival koní do Maďarského Szarvase (20.-24.7.2005). Kterého se zúčastnili 2 hřebci plemene ČMB. Významné akce na území ČR byly především výstavy: Koně v akci na Pardubickém závodišti (1.-3.9.2005), které se zúčastnilo na 60 chladnokrevných koní. Konalo se zde finále přehlídky tříletých klisen, MČR v absolutním tahu a MČR v ovladatelnosti a soutěž v orbě. Propet Brno (1.-3.7.2005) 25 koní především ČMB z jihomoravské oblasti. Kůň 2005 Lysá n. Labem (16.-18.9.2005), MČR ve formanských jízdách Hradec n. Moravicí (24.– 25.9.2005), MČR v orbě koňmi při Mistrovství světa v orbě traktory (16.-17.9.2005) a mnoho dalších oblastních a místních akcí a soutěží.

NÁVRH podmínek pro genetické zdroje - dotace 2006 Českomoravský belgický kůň

Plemenný hřebec ČMB

Jednorázová podpora chovateli na chov plemenného hřebce po základním výběru, nově zařazeného do genetických zdrojů, nebo nově zařazeného hřebce ohrožené linie 26 Miroš, 396 Bourgogne de Monti, 50 Corale a 3998 Pandor. Plemenný hřebec musí splňovat následující podmínky:

55


- hřebec je v rámci své populace "čistokrevným zvířetem" (=jedinec s minimálním podílem 87.5% předmětného plemene ve 3.generaci z 8 předků je povolen 1 předek cizího plemene), - hřebec je uznán za genetický zdroj, splňuje všeobecné podmínky pro zařazení plemenného hřebce, je zapsán ve Státním registru plemeníků a jeho výběr je doložen zápisem o výběru - musí úspěšně absolvovat zkoušky výkonnosti dle Řádu PK - od hřebce je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev, popř.inseminační dávka), doložený předávacím protokolem. Chovná klisna ČMB Podpora chovateli na chov chovné klisny zařazené do genetického zdroje. Chovná klisna musí splňovat následující podmínky: - klisna je do r.2005 včetně zařazena do genetického zdroje, nově zařazené klisny od r.2006 musí být "čistokrevným zvířetem" - klisna je uznána za genetický zdroj, je zařazena v plemenné knize ČMB koní (vyjma 2.PPK) - klisna absolvovala (při zařazení do chovu počínaje r.1994) výkonnostní zkoušky - od klisny je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev, popř.vajíčka,embrya, srst, žíně), doložený předávacím protokolem. - ohřebila se v roce přiznání dotace po hřebci shodného plemene uznaném jako genetický zdroj (ohřebení klisny musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím registraci hříbat, v případě abortu po 8.měsíci březosti,nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno tuto skutečnost doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadáveru oprávněným subjektem dle zákona č.166/1999), nebo byla po úspěšných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce poprvé uznána za genetický zdroj. Klisna zařazená do alternativního připařování: - ohřebení klisny v roce přiznání dotace z připuštění hřebcem zařazeným do alternativního připařování = příplatek. SLEZSKÝ NORIK Plemenný hřebec SN Jednorázová podpora chovateli na chov plemenného hřebce po základním výběru,nově zařazeného do genetických zdrojů, nebo nově zařazeného hřebce linie 419 Bravo, 526 Höllriegel, 2500 Ritz Vulkan. Plemenný hřebec musí splňovat následující podmínky: - hřebec je v rámci své populace "čistokrevným zvířetem" (=jedinec s minimálním podílem 87.5% předmětného plemene ve 3.generaci z 8 předků je povolen 1 předek cizího plemene), - hřebec je uznán za genetický zdroj, splňuje všeobecné podmínky pro zařazení plemenného hřebce, je zapsán ve Státním registru plemeníků a jeho výběr je doložen zápisem o výběru - musí úspěšně absolvovat zkoušky výkonnosti dle Řádu PK - od hřebce je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev, popř.inseminační dávka), doložený předávacím protokolem. Chovná klisna SN Chovná klisna musí splňovat následující podmínky: - klisna je do r.2005 včetně zařazena do genetického zdroje, nově zařazené klisny od r.2006 musí být "čistokrevným zvířetem" - klisna je uznána za genetický zdroj, je zařazena v plemenné knize SN koní (vyjma 2.PPK) - klisna absolvovala (při zařazení do chovu počínaje r.1994) výkonnostní zkoušky

56


- od klisny je odebrán a uložen v genobance VÚŽV vzorek genetického materiálu (t.j.krev,popř.vajíčka,embrya, srst, žíně), doložený předávacím protokolem. - ohřebila se v roce přiznání dotace po hřebci shodného plemene uznaném jako genetický zdroj (ohřebení klisny musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím registraci hříbat, v případě abortu po 8.měsíci březosti,nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno tuto skutečnost doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadáveru oprávněným subjektem dle zákona č.166/1999), nebo byla po úspěšných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce poprvé uznána za genetický zdroj. Klisna zařazená do alternativního připařování: - ohřebení klisny v roce přiznání dotace z připuštění hřebcem zařazeným do alternativního připařování = příplatek.

POZNÁMKA - Vzhledem k ohřebovacímu období a podzimním termínům konání zkoušek

výkonnosti doporučujeme posunout termín předání individuálních žádostí do VÚŽV Uhříněves (tab.č.1 a 12) do 15.10.včetně.

57


Huculský kůň Současný stav GZ V souladu s požadavkem na chráněné jedince byl proveden výběr a klasifikace koní do genetického zdroje. Počet chráněné populace matek a plemeníků se rozrostl jen o nově zařazené klisny a hřebce po výkonnostních zkouškách. Plemeníci Z celkového počtu 25 hřebců pro plemeno huculský kůň aktuální seznam GZ v roce 2005 činil 21. Do zahájení připouštěcího období 2006 někteří z plemeníků byly vyřazeni z chovu především z důvodů vyššího obsahu cizorodých fjordských genů či úhynu. Snahou komise je postupně v chovu využívat jen čistokrevné plemeníky. V roce 2006 nebudou působit v GZ plemeníci: 778 Gurgul janovský s.v (obsah původních genů - dodatečné zjištění, viz dále) 796 Gurgul vítkovický s.v. (úhyn) a 2657 Goral Míša (nedostatečné vyjádření plemenného typu). Zvýšený obsah fjordských genů u hřebce 778 Gurgul janovský s.v. byl zjištěn dodatečně v zahraničí, jeho předek klisna Jagodna byla dle tuzemské dokumentace dosud považována za huculského koně, zatímco jde o fjordskou klisnu. Dva předvybraní hřebci -1040 Hroby Bruno a 2900 Goral Artuš (7129Goral XVII-12) - byli podrobeni v letošním roce výkonnostním zkouškám. Oba však s úspěchem vykonali a byli nově zařazeni do chovu v genetických rezervách. První plemeník vykazuje koeficient příbuzenské plemenitby (Fx=0,781); druhý (Fx= 0,391). Z uvedeného je zřejmé, že došlo k dalšímu výraznému snížení samčí části populace v GZ.

Předpokládaný počet působících hřebců GZ se snižuje na 18. Protože jsou v současnosti do chovu zařazováni hřebci jen na úrovni GZ, snížil se zřetelně celkový počet plemeníků i pro zbytek populace stojící mimo GZ. To při značné prostorové roztříštěnosti chovu výrazně ( často neúnosně) zvyšuje chovatelům náklady na připuštění. V dalším období bude proto nutno věnovat zvýšenou pozornost předvýběru mladých hřebečků k odchovu, kteří by omladili i poměrně vyšší věkový průměr aktivních plemeníků (12,04 proti v loňském roce 10,72 roků, přičemž 5 hřebců v GZ mají nad 19 let). Tab. 42 – nejstarší hřebci v GZ Jméno hřebce Hroby VI - 2 s.v. Hroby VI - 7 s.v. Goral XIII - 2 Oušor Mars Goral XIV - 9 (Nero)

rok narození

stáří roků

1982 1983 1985 1985 1986

23 22 20 20 19

Mateřská část populace V roce 2005 bylo v rámci plemenné knihy Huculský kůň nově zařazeno do chovu celkem 21 matek (v roce 2004 30 klisen), což je o 9 klisen méně než v roce 2004. Z nich 20 vykonalo zkoušky výkonnosti a požadavky na zařazení do genetických zdrojů splnilo jen 11 klisen.

58


V současném aktualizovaném seznamu matek GZ je celkem 167 klisen, což je o dvě více než v roce 2004. Důvody poměrně malého počtu zařazení je třeba spatřovat v málo uspokojivé

reprodukční aktivitě, která se řídí především odbytovou situací trhu, protože podpora plynoucí ze státní dotace zřetelně není dostačujícím podnětem. To, že pouhých 35 klisen (v loňském roce 41) z cca 150 klisen splnilo svou reprodukční aktivitou v roce 2005 nárok na státní podporu, tuto skutečnost jen opět potvrzuje. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že probíhající přehodnocení všech matek GZ jistě přinese vyřazení řady jedinců a objektivní stav genetického zdroje se dále zhorší. Současná aktuální samičí populace GZ je tvořena potomky 40 plemeníků (36 plemeníků v roce 2004) čtyř základních hřebčích genealogických linií a jedné zástupkyně polské linie s následujícím zastoupením: Tab.43. Zastoupení hřebčích genealogických linií v aktuální populaci klisen GZ - 2005 (n = 167) linie Počet klisen v GZ tj. %

Goral 54 32,3

Gurgul 65 38,9

Oušor 36 21,6

Hroby 11 6,6

Polan 1 0,6

Podíl původních huculských genů v aktuální vybrané populaci klisen se zvýšil. Počet klisen se 100 % původních huculských genů (počítáno ze čtvrté generace předků) proti roku 2004 stoupl o 1 klisnu a nad 93,8% o 6. Celková úroveň je zřejmá z následující tabulky: Tab.44. Podíl původních genů v populaci klisen GZ (počitáno ze 4 generace předků, n = 167 ) % huculských genů počet klisen GZ tj.% zastoupení v populaci

100 78 46,7

96,9 15 8,9

93,8 36 21,6

90,6 16 9,6

87,5 18 10,8

84,4 3 1,8

81,3 1 0,6

Proti roku 2004 je celkový počet klisen zapsaných v PK o čtyři vyšší (167), z toho 134 v hlavní PK (tj. o 7 víc než r.2004) a v PK 33 (tj. o tři méně než r. 2004). Můžeme konstatovat, že proti loňskému roku se stav kvality stáda mírně zlepšuje. Počty klisen podle let zařazení do GZ jsou následující (tab. 45). Klisny zařazené před rokem 1998 nebyly podrobovány po určité období výkonnostním zkouškám a proto jsou uvedeny v součtu bez rozlišení ročníku. Aktuální samičí populace v GZ má vykonány výkonnostní zkoušky podle pravidel platných pro genetický zdroj v 92 případech, tj. 55,1 % . Tab.45. Struktura GZ huculských klisen v roce 2005 podle roku zařazení Rok zařazení

2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 před

počet klisen GZ

11

11

11

10

11

8

12

14

90

tj.% zastoupení v populaci

6,6

6,6

6,6

6

6,6

4,8

7,2

8,4

54,2

59


Příbuznost klisen v GZ charakterizovaná průměrným koeficientem příbuzenské plemenitby činí v současné době F(x) = 3,24. Hodnotu F(x) vyšší než 5 však dosahuje 23,43 %, tj. 39 klisen. Podrobnější zastoupení plyne z níže uvedené tabulky. Tab.46. Struktura GZ huculských klisen v roce 2005 podle koeficientu příbuznosti F(x) Hodnota F(x) Počet klisen v GZ tj. %

<3 94 56,3

3-5 34 20,4

5-7 18 10,8

7-9 12 7,2

9 - 11 6 3,6

11 - 13 13 - 15 1 2 0,6 1,2

Koncentrace chovu Chov huculských klisen v Genetickém zdroji huculského koně ČR je stále realizován v podmínkách značné roztříštěnosti, což s sebou nese některá negativa. V poslední době však dochází k postupnému zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech, což je kladem zejména pro stabilizaci a zřetelné zlepšení manifestačních podmínek vnějšího prostředí. Podíl chovatelů s chovem jedné až dvou klisen v aktuální populaci GZ v roce 2005 však proti roku 2004 stoupl o 13 klisen, tj. o 7,8 %. Současný stav plyne z následující tabulky: Tab.47. Koncentrace chovu GZ Chov – lokalita Farma Hucul -Janova Hora TJ Aster – Zmrzlík Praha Farma Olšovka – Březí u Nepomuku Farma Dubová Hora Klein - H. Slavkov Vopravil – Cunkov Krecbach – Adršpach Ostatní 1 až 2 klisny Celkem

2003 klisen % 21 16 12 10 7 5 4 81 156

13,5 10,3 7,7 6,4 4,5 3,2 2,6 51,9 100,0

2004 klisen % 23 19 11 13 7 5 4 71 153

15,0 12,4 7,2 8,5 4,6 3,3 2,6 46,4 100,0

2005 klisen % 27 17 10 13 7 5 4 84 167

16,2 10,2 6,0 7,8 4,2 3,0 2,4 50,3 100,0

Výkonnostní zkoušky: Výkonnostní zkoušky v roce 2005 proběhly obdobně jako v roce 2004 v soustředění na jednom místě v Cunkově u Jistebnice. Výjimku tvořily tři klisny ze severovýchodní Moravy, které zkoušky vykonaly ve Valašském Meziříčí. Všichni zúčastnění koně se podrobili testu úrovně "A". Zkoušky vykonalo 20 klisen a 2 hřebci různých majitelů, do genetických zdrojů však byli zařazeni pouze 2 hřebci a 11 klisen. Jak bylo zmíněno v loňském roce, velkou předností takto organizovaných zkoušek je soustředění všech koní jednoho plemene z celé republiky na jednom místě, kde je zajištěna vysoká odborná profesionalita provedení ve shodných podmínkách, umožňující dostupné objektivní srovnání konkrétních zvířat v ročníku. Nevýhodou jsou však zvýšené, především dopravní náklady majitelů koní (až 300 km pro hřebce, kteří povinně konají zkoušky na jednom místě), bez možnosti finanční kompenzace.

60


Proto ACHHK navrhuje, aby bylo možno chovatelům hřebců, kteří nezískají nárok na státní dotaci a jejichž hřebci byli zařazeni do GZ, přispět na dopravu z kooperačních prostředků na dopravu nad určitou vzdálenost např. nad 50 km. Postupné přehodnocování klisen zařazených v Genetickém zdroji Huculský kůň a tvorba fotobáze. V souladu s kooperační smlouvou s VÚŽV průběžně probíhá postupná kontrola klisen huculského plemene koní zařazených do GZ. Současně s fyzickou kontrolou zvířat probíhá tvorba fotobáze, která je do současné doby v rozsahu 51 matek. Fotografie jsou pořizovány formou digitální technologie. V současné době je tvorba fotografií přerušena z důvodů přelínání koní na zimní srst. Předpokládáme, že v uvedené činnosti bude pokračováno v příštím roce od května. Fotografie jsou k dispozici u ACHHK. Katalog plemeníků GZ Huculský kůň pro rok 2006. Pro potřeby chovatelů matek v GZ bylo zpracováno a zajištěno vydání doplňku barevného katalogu plemeníků GZ, který má umožnit chovatelům lepší orientaci při tvorbě požadovaného připařovacího plánu s ohledem na výpočet koeficientu příbuznosti budoucích hypotetických spojení, jehož výpočet byl pro potřeby chovatelů zpracován. Výpočet koeficientu příbuznosti F(x) hypotetických rodičovských spojení: S přihlédnutím na velikost populace a zamezení nežádoucího růstu příbuznosti populace huculských klisen zařazených v genetickém zdroji bylo i v roce 2005 optimalizován připařovací plán. Byl vypočítán koeficient příbuznosti F(x) z páté generace předků pro všechny klisny ve spojení se všemi hřebci podle Wrighta (167 klisen x 18 plemeníků = 3006 variant). Výpočty ve formě přehledů jsou k dispozici u ACHHK všem hlavním chovům GZ jako pomůcka při tvorbě připařovacích plánů pro rok 2006 a u chovatelů s jednou až třemi klisnami budou údaje poskytnuty formou konzultací při jejich vyžádání. Informace o jejich dispozici budou zveřejněny v členském „Zpravodaji“ a Internetu. Tvorba zahraniční databáze: V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity v rámci huculského plemene koní bylo v roce 2003 přistoupeno k vytvoření elektronické databáze údajů z dostupných zahraničních plemenných knih Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena v kompatibilním tvaru s naší databází českého chovu. Umožňují především získat přehled o současném rozsahu chovu ve sledovaných zemích, provést posouzení objektivní příbuznosti aktuálních zvířat a posoudit reálnou možnost případného budoucího importu plemenného, resp. genetického materiálu, ať již v živém či jiném stavu. V roce 2004 a

2005 však vzhledem k neuzavření dohody ze strany NRS v realizaci pokračovat, což považujeme za negativum.

nebylo možno

Kryokonzervace: V roce 2005 nebyl odběr a mražení semene realizován.

61


Ostatní aktivity: Výstavy - účast koní plemene Hucul zařazených do GZ na chovatelských výstavách v Praze (květen Farma Hucul s.r.o.), v Pardubicích (ve dnech 2. – 4. září, vystavovatel Farma Dubová Hora - šest koní) a Lysé nad Labem (září, vystavovatel Vopravil Vladimír). I. Mezninárodní šampionát huculských koní Topoľčianky ve dnech 13. – 14. srpna 2005 konaný mezinárodní evropsou organizací HIF Česká republika se účastnila ekipou celkem 9 koní (jeden plemeník, jeden mladý hřebec, jedno hříbě s matkou a šest klisen). Výsledky hodnocení můžeme považovat za víc než dobré. Na šampionátu se účastnilo cca 130 koní z pěti států ( Polska, Maďarska, Rakouska Slovenska a ČR). I přes malé zastoupení ČR získala: I. místo v kategoriích hříbě do odstavu ( Fošna – Peter) I. místo v kategorii mladých klisen ( Balda – Peter) VI. místo v kategorii mladých klisen ( Balada – Ing.Tetzeli) III. místo v celkovém šampionátu mladých klisen všech kategorií ( Balda – Peter) I. místo v kategorii mladých hřebců ( Carnet – Peter) vicešampion výstavy v kategorii mladých hřebců ( Carnet – Peter) IX. a XIII. místo v kategorii starších plemenných klisen (Ajanka a Almaj – Peter) VII. a VIII. místo v kategorii starších hřebců ( 875 Surmacz a 939 Prislop Argel – Peter) I. místo v parkurovém skákání šampionátu (875 Surmacz – Peter) II. Místo v drezůře šampionátu (875 Surmacz – Peter) Současně se dva členové naší organizace podíleli na hodnocení zvířat v mezinárodních komisích šampionátu ( Ing. Jelínek J. a Vopravil Vl.). Publikace k problematice genetických zdrojů Informace chovatelské veřejnosti o stavu, vývoji a výsledcích je pravidelně prováděna ve členském Zpravodaji ACHHK, který je rozesílán po celé ČR a na webových stránkách http:// www.hucul-achhk.cz. „Charakteristika plemene Hucul“ – článek do časopisu Jezdectví, který bude uveřejněn ještě dokonce roku. Autor Ing. Karbusický. „Huculští koně České republiky se představují Evropě.“ Článek informující chovatelskou veřejnost o výsledcích českých účastníků I. Šampionátu huculských koní Evropy přádaného mezinárodní organizací HIF v Topoľčiankách na Slovensku. Publikace bude zveřejněna v chovatelském časopise „Koně“. Mezinárodní organizace HIF Aktivní účast ACHHK na zasedání 26. května a 12. srpna t. r. v Topoľčiankách na Slovensku. Zde jsme jako členové komise (Ing. Jelínek J.) spoluřešili podmínky mezinárodního standardu huculského koně v Evropě. Současně jsme konfrontovali původy naších huculských koní s harmonizačními požadavky Evropy. Při této činnosti vyplynulo naše chybné plemenné zařazení klisny Jagodna v rodokmenech, o které jsme se již zmínili dříve. Důsledkem je vyřazení dvou plemeníků z GZ a přeřazení klisen s výskytem v původech k 1. lednu 2006 Problémy v průběhu plnění aktivit Situace v časové ujasněnosti zadaných úkolů koordinačním pracovištěm se proti dřívějším letům zřetelně zlepšila.

62


OVCE Šumavská ovce Valašská ovce Situace v GZ šumavských ovcí V roce 2005 bylo do KU v ČR zařazeno 4500 bahnic Šumavské ovce chovaných v 35 chovech, z toho 2235 bahnic bylo zařazeno do GZ. V roce 2005 bylo vyprodukováno 34 plemenných beranů , z toho 19 beranů zařazeno do třídy ER, 5 do třídy EA, 9 EB a 1 do třídy IA. V dalším období bude program zaměřen na motivaci chovatelů pro chov základního stáda čistokrevných šumavských ovcí, přičemž není vyloučeno zapojení části populace do programu terminálního užitkového křížení s masnými plemeny s cílem vylepšení jatečné produkce. Jednání Komise ovcí Rady GZ a Klubu chovatelů ovcí plemene šumavská ovce Jak stanovit kritéria pro uznání zvířete za genetický zdroj Populace šumavské ovce má kolem 5500 jedinců. Je proto nutné vytvořit vlastní oddíl plemenné knihy označený např. G (genový zdroj) v rámci plemene šumavská, kde by byla evidována uzavřená populace zvířat začleněných do genových zdrojů. V současné době jsou jako GZ jedinci s podílem krve šumavské ovce 93,5 % , tj. 2500 kusů. Potomstvo všech bahnic zařazených do GZ po beranech, kteří nejsou uznáni jako GZ, jsou příslušníky plemene šumavská ovce, ale nebude zapsáno do GZ. Za genetický zdroj bude považován jedinec plemene šumavská ovce s maximálním podílem plemene kent 6,25 % zapsaný v oddílu G Plemenné knihy k datu vyhlášení nového Národního programu. Vytvoření zvláštního oddílu G Plemenné knihy bude projednáno se SCHOK po jednání klubu chovatelů valašských ovcí . Způsob kontroly užitkovosti a její hodnocení Strategii šlechtění a kriteria užitkovosti určuje Klub, stejně tak jako způsob jejich hodnocení nebo stanovení plemenné hodnoty, které je pro všechna kombinovaná plemena jednotné. Z jednání Klubu vyplynula nutnost projednat změnu kritéria výpočtu CPH pro šumavské ovce zařazené do GZ a klást větší důraz na počet odchovaných jehňat, uvádět tento údaj i v KU . Měla by být brána v úvahu i velikost zvířete, hmotnost berana na aukci. Šumavské ovce v GZ se liší od ostatní populace, ale není vhodné mít 2 standardy. Bonitace beranů bude napříště na jednom nákupním trhu a jednou komisí, která posoudí typičnost jedince a vyjádří se k tomu, zda doporučují zvíře uznat za GZ, nebo ne (uvést důvody). Bonitační komisi jmenuje Rada plemenné knihy. Protože někteří producenti beranů jsou od místa konání aukčního trhu (Michlova Huť) poměrně vzdáleni, je možné z kooperačních prostředků Národního programu podpořit náklady na přesun beranů na tento trh. Vzorky genetického zdroje do genobanky Nový zákon uvádí povinnost chovatele GZ poskytovat vzorky genetického zdroje do genobanky (jedná se především o krev). Inseminační dávky (ID) byly dosud poskytovány bezplatně, a ne za úplatu jako např. u koní.

63


Vlastnická práva na deponované ID se budou muset dodatečně ošetřit smlouvu, která byla v r. 2005 zkušebně použita podle zahraničních vzorů. Principem by mělo být, že část odebraných ID bude moci poskytovatel dostat zpět v případě potřeby obnovy genofondu nebo v případě že bude zájemce o založení nového stáda, ale podmínkou bude následné doplnění ID na původní počet od nově odchovaných plemeníků. Zhotovení ID a jejich uchovávání bude i nadále hrazeno z dotačních prostředků. Na vývoz zvířat, inseminačních dávek a embryí od jedinců zařazených do GZ bude i nadále nutné povolení MZe ČR. Waldschaf Populace šumavské ovce se od 50. let 20. století vyvíjela zcela rozdílně a nezávisle na plemeni waldschaf - šumavská ovce vznikla na podkladě zušlechtěné valašky, vyznačuje se delším ocasem (až pod patní hrbol), hrubší vlnou a robustnějším tělesným rámcem. Naproti tomu waldschaf je více příbuzný selské ovci (kratší ocas, jemnější vlna, menší tělesný rámec). Využití linie ovcí waldschaf (Synek a Starosta) v GZ schválila schůze Klubu chovatelů šumavské ovce v roce 2004. Současná vybraná populace uznaná jako GZ ŠO (tedy včetně existujících jedinců s krví waldschaf) bude jako taková akceptována a uzavřena, noví jedinci žádného jiného plemene nebudou napříště do této populace vstupovat. Scrapie Výsledky genotypizace 50 plemenných beránků na odolnost vůči klusavce ukázaly následující frekvence alel: ARR 43%, ARQ 44%, ARH 4%, VRQ 9%. Jen malá část beranů je v 1 třídě, převážná většina ve 3. Veterinární správa připravuje genotypování starších plemeníků, ale bohužel vše závisí na výši finančních prostředků příslušné veterinární správy. Klub se shodnul na nutnosti zjistit stav mateřské populace, tj. cca 1000 bahnic na náchylnost ke scrapie. Vzhledem k finanční náročnosti to zatím připadá v úvahu jen u potenciálních matek beranů – cca 100 ks bahnic za rok, poté bude možné zahájit cílené připařování genotypovaných jedinců 1. třídy pro produkci rezistentních plemenných beranů resp. potenciálních matek beranů. Přednostně budou monitorováni producenti beranů, tj. Michlova Huť, Javorná a Horní Sněžná, každý po 30 bahnicích.

Valašské ovce V KU bylo v roce 2005 ve 13 stádech chováno 168 ovcí a klasifikováno 9 plemenných beranů (1 ER, 4 EA, 2 EB, 2 IA). U 7 plemenných beranů byla provedena kryokonzervace semene. Koncem roku 2005 ukončil chov jeden z dosud nejvýznamnějších chovatelů pan Ivan Domaník, zvířata z jeho stáda se podařilo umístit v chovech jiných členů Klubu chovatelů valašských ovcí. Klub organizuje svá zasedání postupně u jednotlivých členů spojená s prohlídkou zvířat a chovů. V roce 2005 bylo setkání uspořádáno na farmě paní Beránkové ze Stránského. Další zasedání je plánováno na květen 2006 u manželu Konečných v Zubří. Jedním z plánovaných bodů jednání je strategie regenerace černé varianty valašky. Cílem dalšího postupu bude postupné navyšování stavů Valašských ovcí, při udržení typických znaků plemene a větší zapojení plemene do akcí zaměřených na presentaci tradic a lidového umění a řemesel.

64


Tab. 49. Výsledky kontroly užitkovosti šumavských a valašských ovcí Ukazatel Počet stád Počet bahnic v reprodukci Oplodnění Plodnost na obahněnou Odchov z narozených Intenzita Roční produkce potní vlny Přírůstek jehňat

Jednotka

šumavská ovce

valašská ovce

ks ks % % % % kg g/den

35 4501 85,7 131,1 92,8 112,4 4,3 216

13 168 88,1 141,9 104,8 125 2,0 149

Možnosti zavedení genetického hodnocení odchovu jehňat u šumavských ovcí (dr.Ing. Michal Milerski). Současný model odhadu PH stanoví plemenné hodnoty pro plodnost na obahněnou, tj. na četnost vrhu včetně mrtvě narozených a uhynulých jehňat. Při odhadu jsou zohledněny negenetické faktory chovu a roku sledování, věkové kategorie bahnice a trvalého negenetického efektu bahnice (souvisí s úrovni odchovu bahnice, která se promítne do užitkovosti v celém dalším období). Na základě informací o 15725 vrzích byly vypočteny průměrné počty odstavených jehňat a průměrné hmotnosti celých vrhů při různé četnosti vrhu: Četnost vrhu 1 2 3 4

Počet vrhů 11085 4532 126 4

Počet odstavených jehňat 0,896 1,734 2,390 2,000

Úhyn 10,4% 13,3% 20,3% 50%

Hmotnost vrhu ve 100 dnech 21,7 41,9 57,8 45,5

Návrhy: 1 možnost: Nahrazení hodnocení počtu narozených jehňat v indexu CPH počtem odstavených jehňat. Obvykle má počet odstavených jehňat nižší dědivost než celkový počet jehňat ve vrhu – na tento znak působí řada dalších negenetických nekontrolovatelných efektů. Nicméně byl pro oba znaky odhadnut přibližně stejný koeficient dědivosti 0,05 – to znamená, že pouze 5% proměnlivosti znaku v populaci je podmíněno geneticky, 9-12% bylo podmíněno rozdíly úrovní chovů a celých 85% proměnlivosti tvoří nekontrolovatelné vlivy a náhoda. Podmínkou pro toto hodnocení je přesná evidence úhynů jehňat. 2 možnost: Násobení četnosti vrhu váhovými koeficienty – jako předkorekce před odhady plemenných hodnot. Tyto váhové koeficienty mohou vycházet z průměrných hmotností vrhů ve 100 dnech při různé četnosti vrhu. V tomto případě 1; 1,94 a 2,67 pro jedináčky, dvojčata a trojčata. Nebo je možno větší váhu položit na dvojčata, aby se prováděla stabilizační selekce na 2 jehňata ve vrhu. Koeficient dědivosti i tomto případě byl 0,05. Závěry: Vzhledem v podobným koeficientům dědivosti je možno použit kteroukoliv variantu. Korelace mezi těmito plemennými hodnotami pro plodnost na obahněnou, počet odstavených jehňat a váženou četnost vrhu byly poměrně vysoké. V rámci celé populace jako celku nenastanou dramatické změny ve směru selekce, ale u individuálních zvířat může dojít k jistým změnám. Korelace mezi plemennými hodnotami

Ph plodnost na obah. PH počet odstavených

PH počet odstavených 0,884

PH vážená čet.vrhu 0,973 0,883

65


KOZY Bílá krátkosrstá koza Hnědá krátkosrstá koza Management populace genetického zdroje koz se postupně orientuje na aplikaci nových poznatků vědy a výzkumu v komerčních faremních chovech, zejména na využití přirozené variability v rámci mléčné produkce (polymorfismus mléčných proteinů). NRS v rámci projektu výzkumu 1Q57051 - Využití genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných mléčných výrobků s různými nutričními a organoleptickými vlastnostmi – zajistilo odběry vzorků DNA všech plemeníků zařazených do plemenitby v letech 2003-2005 (cca 700 kozlů), s výhledem genotypizace a cíleného využití vybraných kozlů s příznivým genotypem alfa - S1 a kapa kaseinu v produkčních chovech. Od roku 2004 se postupně cílený výběr plemeníků aplikuje (v roce 2005 u tří chovů). Výsledky naznačují, že bude možné populaci využívat diferencovaně, např. pro produkci mléka s definovaným složením pro speciální využití. Malochov je však nadále téměř výhradním producentem plemenných kozlů, inseminace stále není využívána, a způsob řízení plemenitby již přestává vyhovovat novým skutečnostem. Postupně se realizuje i odběr DNA plemenic, a to jak v komerčních chovech s výhledem cílené selekce, tak v individuálních chovech, které dlouhodobě chovají matky kozlů a produkují nejkvalitnější plemeníky. Obě populace jsou stále téměř výhradně využívány v čistokrevné plemenitbě, i když roste počet chovatelů masného (búrského) plemene koz, které bylo původně (od r. 1990) importováno s výhledem užitkového křížení s bílým a hnědým plemenem pro produkci jatečných hybridních kůzlat; s podobným záměrem se v roce 2004 a 2005 dovezlo další plemeno (anglonubijské) s výhledem užitkového křížení pro zvýšení obsahu mléčných složek, zejména obsahu bílkovin. V chovu bílé kozy je patrný další pokles stavů v tradičním malochovu, zejména z důvodů stárnutí chovatelské základny, ale i kvůli stoupajícím požadavků na administrativu (povinné označování a nahlašování prakticky všech jednotlivě chovaných zvířat). Od roku 2002 se rozsah dotované bílé populace udržuje prakticky na stejné úrovni díky tomu, že komerční chovy rozšiřují své kapacity vzhledem k rostoucí tržní poptávce po mléčných výrobcích, u rostoucí populace hnědé kozy je zřetelný vliv vyšší dotační sazby (tab. 50). Tab.50. Počty podporovaných chovů bílé a hnědé kozy Rok Plemeno Bílá koza Sazba podpory Kč Hnědá koza Sazba podpory Kč

66

2002 počet počet chovů zvířat 247 1551 800 87 380 1000



2005 počet počet chovů zvířat 204 1 600 800 103 940 1400


V obou populacích je 100% využívána přirozená plemenitba, aktivně působí více než 700 bílých a 350 hnědých kozlů, v roce 2005 však poklesla produkce nových plemeníků na 50% proti minulým letům (jen 92 bílých a 50 hnědých).

Užitkovost v roce 2005 dosáhla u 1276 kontrolovaných laktací bílých koz (tj. o 16% více hodnocených laktací než v roce 2004) prakticky stejné úrovně (731 kg mléka s obsahem

3,23% tuku a 3,01% bílkovin) jako v r. 2004 (= 759 kg mléka o tučnosti 3,14% a obsahu bílkovin 2,81%) při 168% plodnosti, u 541 laktací hnědých koz (tj. o 26% více než v roce 2004) 778 kg mléka s obsahem

3,62% tuku a 3,14% bílkovin, v r. 2004 to bylo 806 kg mléka se 3,42% tuku a 2,88% bílkovin) při 181% plodnosti. Postupný mírný pokles průměrných užitkovostí je dán tím, že stále více kontrolovaných laktací je u koz ve faremních chovech – v roce 2005 to bylo 78% ze všech měřených laktací. Vyšší výsledky u hnědých koz jsou ovlivněny menším procentem velkých chovů v populaci a menší velikostí těchto faremních chovů, i když rozdíly mezi individuálními a faremními chovy se postupně snižují, tak jak se zlepšuje úroveň větších chovů a zpřesňují metody kontroly. Kryokonzervace semenných dávek je zajišťována ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz a s PK koz u prověřených nejkvalitnějších kozlů tak, aby postupně byly podchyceny všechny linie u obou plemen. Tato činnost probíhá přímo v terénu, mnohdy ve velmi složitých podmínkách, takže opakovaný odběr prakticky nepřipadá v úvahu. Jen výjimečně se proto podaří od jednoho plemeníka připravit větší zásobu dávek a tento handicap bude tedy nutné nahradit zvýšením počtu odebíraných kozlů.

67


KRÁLÍCI

A

NUTRIE

Králíci Do genetických zdrojů králíků v roce 2005 bylo zařazeno všech 7 národních plemen, tj. moravský modrý, český strakáč, český albín, moravský bílý hnědooký, český luštič, český černopesíkatý a český červený. U všech plemen bylo v loňském roce více než 150 registrovaných zvířat. K určitému poklesu počtu registrovaných zvířat došlo u českého strakáče, moravského modrého a českého albína, ale na druhou stranu u každého z těchto plemen je registrováno více než 700 zvířat, což je dostatečný počet pro udržení kvality. U ostatních plemen se zvýšily počty registrovaných zvířat. V současné době je nejméně registrovaných králíků v rámci plemene český černopesíkatý a to 154 ks. Z tabulky 51 je zřejmé, že kromě nejvíce rozšířených plemen (Čs, Mm, Ča) se za posledních 5 let stavy registrovaných králíků zvýšily. Na speciálních výstavách jsou králíci hodnoceni. Většina chovatelů genetických zdrojů dosahuje velmi dobrých výsledků, ale přesto se ukazuje, že i mimo genetické zdroje jsou chováni velmi kvalitní králíci (viz články v časopisu Chovatel č. 2 a 3/ 2005). U králíků je rovněž sledována reprodukce, při hodnocení (tab. 52) je však třeba brát v úvahu rozdíly v potenciální plodnosti mezi jednotlivými plemeny. Nejvyšší plodnost mají plemena, která jsou spíše orientována na masnou užitkovost, moravský modrý a český albín. Tab. 51. Vývoj počtu králíků zařazených do genetických zdrojů Plemeno

ČS

Mm

ČA

Mbh

68

Rok

Počet samic

Narozených

Odchov.

Registrov.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005

426 433 459 402 349 316 164 186 189 180 174 173 104 121 133 143 136 135 36 34 37 54 72 86

3 620 3 589 3 885 3 216 2 899 2 638 1 463 1 643 1 693 1 524 1 548 1 503 1 004 1 194 1 134 1 302 1 283 1 076 267 299 300 372 509 546

2 714 2 655 2 923 2 449 2 239 2 028 1 235 1 424 1 453 1 320 1 355 1 277 996 1 109 1 077 1 233 1 220 1 016 257 278 281 351 481 502

1 280 1 293 1 434 1 185 1 068 916 1 034 1 190 1 224 1 073 1 078 1 008 719 879 844 932 896 782 169 211 183 251 338 338

Index reg. 2004/2005

85,77

93,51

87,28

100,00


Tab. 51. Vývoj počtu králíků zařazených do genetických zdrojů - pokračování Plemeno

Čl

Čč

Ččp

Celkem registr. CPKK

Rok

Počet 0,1

Narozených

Odchov.

Registrov.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005

53 38 30 46 44 59 1 4 30 76 84 98 9 6 5 17 18 25

359 249 202 311 329 453 6 34 184 523 511 599 56 25 53 116 107 196

315 231 173 271 301 406 6 34 178 474 479 553 55 25 53 115 104 190

272 172 145 236 242 340 1 26 148 414 374 442 52 25 44 100 86 154 3 374 3 796 4 022 4 191 4 082 3 980

Index reg. 2004/2005

140,50

118,18

179,07

Tab. 52 Reprodukce králíků Plemeno ČS Mm ČA Mbh Čl Čč Ččp CELKEM Průměr

Počet samic 316 173 135 86 59 98 25 892

Samice Naroz. Průměr Odchov. Průměr Registr. Průměr s > 10 naroz. 2 638 1 503 1 076 546 453 599 196 7 011

8,35 8,69 7,97 6,35 7,68 6,11 7,84

2 028 1 277 1 016 502 406 553 190 5 972

7,86

6,42 7,38 7,53 5,84 6,88 5,64 7,60 6,70

916 1 008 782 338 340 442 154 3 980

2,90 5,83 5,79 3,93 5,76 4,51 6,16

65 60 25 8 13 9 7

% 20,57 34,68 18,52 9,30 22,03 9,18 28,00

4,46

Tab. 53 Hmotnost králíků Plemeno ČS Mm ČA Mbh Čl Čč Ččp

Počet chovatelů

Počet samců

Počet samic

Prům. hmot. dosp. samců

Prům. hmot. dosp. samic

35 26 21 12 11 19 8

116 75 59 31 28 53 11

250 163 190 84 52 97 22

3,65 6,65 4,55 3,40 3,70 3,20 3,00

3,40 5,70 4,60 3,50 3,80 2,90 3,10

69


Nutrie V rámci genetických zdrojů nutrií jsou zařazena 3 plemena, přeštická nutrie, stříbrná a nutrie standardní. Základní hodnocení zvířat probíhá na výstavách. Všichni chovatelé genetických zdrojů se zúčastnili I. středoevropské výstavy nutrií na výstavišti v Letňanech 12-14. listopadu 2004 a výstava potvrdila kvalitu ve většině chovů. Konfrontace proběhla společně s vystavenými nutriemi z Polska a ze Slovenska. Čeští chovatelé získali 5 cen, 1 cenu obdrželi chovatelé z Polska a chovatelé ze Slovenska žádnou. Nejkvalitnějšími nutriemi byly nutrie standardní, stříbrné a vícebarevné přeštické z chovů chovatelů genetických zdrojů. Výstavní rok pak pokračoval výstavou v Přibyslavi, kde bylo vystaveno 48 nutrií a počátkem října na Celostátní výstavě kožešinových zvířat s mezinárodní účastí v Holicích bylo vystaveno celkem 76 nutrií. Účast na těchto výstavách je podmínkou pro chovatele nutrií genetických zdrojů. Na obou výstavách dominovaly nutrie chovatelů GZ. Chovatelské zásady a dodržování dohodnutých opatření na úrovni zootechnické a plemenářské evidence i dalších podmínek jsou vcelku dodržovány, nově zařazované nutrie jsou hodnoceny a při zařazování do chovu jsou očipovány. Zatím se nedaří prosazovat zásadu, aby při prodeji bylo kupujícímu poskytnuto Potvrzení o původu vydané PK. V roce 2005 bylo nově načipováno celkem 68 nutrií, z toho bylo 44 ks standardů, 8 nutrií stříbrných a 16 nutrií vícebarevných přeštických. Proti roku 2004 došlo ke zvýšení počtu chovaných nutrií standardních o 31 ks, jeden chov skončil, nově jsou založeny chovy dva. U nutrií stříbrných zůstává počet chovatelů a chovaných nutrií téměř nezměněn a u nutrií vícebarevných přeštických došlo k nepatrnému zvýšení stavu. Kvalita chovaných standardů je velmi vysoká, i když se projevuje při honbě za celkovou výraznou a kontrastní barvou pesíku poněkud horší zapesíkování břicha. Kvalita vystavovaných a chovaných nutrií stříbrných poněkud stoupla, zlepšila se celková barva a zlepšilo se zbarvení /tmavá barva a kontrast/ hřbetu. U nutrií vícebarevných se zhoršilo typické zbarvení, tj. tmavší skvrny na hlavě, úhoř po hřbetě a tmavší skvrny na zádi u kořene ocasu. Tab. 54 Průměrné bodové hodnocení zvířat Plemeno

Pohlaví

Body

Přeštická nutrie

samec samice samec samice samec samice

95,61 95,13 96,83 95,00 97,78 95,02

Stříbrná nutrie Standardní nutrie

Obecně začínají chovy nutrií ovlivňovat dva faktory. Důležitějším je faktor lidský, kdy i u chovatelů v genetických zdrojů se projevuje vyšší věk. Více jak jedna třetina chovatelů nutrií genetických zdrojů je důchodců a v poslední době jsou stále častěji slyšet z jejich úst řeči o zrušení celých chovů. A druhým faktorem je komerce, na trhu se již po několik měsíců projevuje naprostý nezájem o kožku nutrií nebo se cena výkupní pohybuje na úrovni 3 eur. Budou-li tyto vlivy působit současně a dlouhodobě, může dojít k likvidaci chovů nutrií i v genetických zdrojích.

70


DRŮBEŽ Česká slepice zlatě kropenatá Česká husa Stav populací - genetické zdroje evidované Plemennou knihou drůbeže Tab. 55 Počty zvířat (chovů) genetických zdrojů drůbeže Rok Česká slepice zlatě kropenatá Česká husa Česká husa chocholatá

2005

2004

2003

2002

2001

2000

246 (7) 117 (22) 25 (6)

305 (8) 129 (22) 39 (8)

307 (7) 137 (23) 32 (7)

337 (7) 134 (20) 8 (2)

256 (6) 159 (22) 11 (2)

505 (15) 226 (19) 20 (4)

U českých slepic zlatě kropenatých nastal pokles v počtu zařazených kusů mezi genetické zdroje, a to z toho důvodu, že nebyl uznán největší chov Jana Kalaše z Nivnice. Pokles u českých hus a českých hus chocholatých nastal proto, že několik chovatelů nesplnilo podmínky – chovatelé nedodali do Plemenné knihy drůbeže potřebné podklady – především neodevzdali žádost o poskytnutí dotace. Výsledky kontroly užitkovosti U českých slepic zlatě kropenatých a českých hus nastal pokles líhnivosti, u hus českých chocholatých naopak došlo ke jejímu zvýšení. Ukazatele užitkovosti byly sledovány za celý chovatelský rok – tedy do konce září 2005, žádné údaje se nedopočítávaly. Průměrná hmotnost vajec slepic zařazených do genetických zdrojů se stále pohybuje na nízké úrovni (57 g). Jsou chovy (zatím výjimky), u nichž je hmotnost vajec 60 g. U českých hus a českých hus chocholatých je opět průměrný počet housat vylíhlých na husu velmi nízký. Tab. 56 Výsledky kontroly užitkovosti (PK) 2004/05

2003/04

2002

2001

2000

157,1 57,3 51

170 57 75

171,2 56,6 87,4

148 56,9 73,3

138 56,5 69,0

5,3

5,7

9,3

10,4

9,0

159,5 51,6

161 98,5

162 82,1

160 83,0

160 73,0

6,6

5,9

8,3

6,8

6,7

176,3 77,8

166 68,1

162,0 86,8

160,5 80,0

nevyhod. nevyhod.

Česká slepice zlatě kropenatá průměrná snáška (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

Česká husa průměrný počet vylíhlých housat na husu (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

Česká husa chocholatá průměrný počet vylíhlých housat na husu (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

71


Hodnocení exteriéru českých hus se provádělo na speciální výstavě v Hradci Králové (nové chovy se hodnotí přímo u majitele), české slepice se hodnotily přímo v chovech. Při hodnocení exteriéru byl a je problém s poměrně vysokou živou hmotností zvířat, velkými hřebeny u drůbeže, špatnou vybarveností zvířat převážně na zádech.

Trend užitkovosti ČZK za období 1996-2005 Chovný cíl pro roky 1996 až 1999 byl hmotnost vajec 58 – 59 g v 1. roce snášky, živá hmotnost 1,70 kg na počátku snášky a 2 kg v 500 dnech snášky, životnost cca 85 % slepic v 1. roce snášky (pro tyto roky byl problém objektivně zhodnotit užitkovost, nerealizovaly se pokusy o kontrolu užitkovosti na stanovený chovný cíl). V metodice pro roky 2001 - 2005 byla požadována hmotnost vajec nad 58 g v 1. roce snášky, hmotnost nosnic v dospělosti okolo 2 kg a snáška cca 180 vajec. V roce 1999 bylo hodnoceno líhnutí od 6 chovatelů zařazených do genetických zdrojů. Z 929 nasazených vajec bylo neoplozeno 138 vajec, což je cca 15%. Oplozeno 791, vylíhlo se 644 kuřat (81% z oplozených vajec a 69 % z vložených vajec). Z odchovu bylo vyřazeno 20 kusů. Od roku 2001 je testována snáška v MTD Ústrašice. Jako porovnávací je používána srovnávací populace MTD která se obnovuje střídavým zařazováním zvířat z jednotlivých šlechtitelských chovů. V testu za rok 2001/02 byla hmotnost vajec cca 55 g. V roce 2002 byla průměrná snáška na slepici cca 145 vajec u nosnic v testu, průměrná hmotnost vajec se pohybovala na 57 g (neodpovídala chovnému cíli), průměrná hmotnost kohoutů v dospělosti cca 2,4 kg a průměrná hmotnost slepic cca 2 kg, průměrná líhnivost kuřat nasazených do líhně je 70 %. Výsledky líhnutí 2003 a snáškového testu genových zdrojů 2004 (MTD) ČZK 1 (♀ MTD x ♂ Křivák) + ČZK 2 (♀ Křivák x ♂ MTD). Ačkoliv hmotnost násadových vajec u ČZK 1 byla nižší, výsledky líhnutí jsou příznivější právě u této skupiny a kombinace. Tab. 57. Výsledky líhnutí a snáškového testu ČZK 2004 hmotnost násadových vajec (g)

oplozenost (%)

líhnutí z vajec vložených (%)

líhnutí z vajec oplozených (%)

ČZK 1 ČZK 2

54,56 59,56

92,78 87,78

88,89 76,67

94,12 84,15

ČZK 1 ČZK 2

hmotnost násadových vajec při 50 % snášce (g) 43,08 44,32

hmotnost násadových vajec (g) ve 364 dnech 56,76 59, 47

hmotnost nosnic ve 364 dnech snášky (g) 1983 1919

průměr na snášku (g) 51,88 52,99

Klub chovatelů českých plemen slepic zajistil v roce 2005 svoz násadových vajec z jednotlivých chovů, líhnutí proběhlo centrálně v MTD Ústrašice, byla zajištěno sexování kuřat a rotace kohoutů (včetně rozvozu k chovatelům).

72


Vyhodnocení centrálního líhnutí vajec ČZK 2005 Bylo použito vajec od 10 chovatelů ČZK. Hmotnost násadových vajec byla v rozmezí od 49,57 g do 60,50 g. Oplození vajec od 60 % do 98%. Nejvyšší % oplození vajec bylo u násadových vajec s nejvyšší hmotností, ovšem bez případné závislosti - čím těžší vejce, tím vyšší % oplozených vajec. Líhnutí z vajec vložených do líhně bylo v rozmezí od 30,43% do 90,57 %, což je opět velmi široké rozpětí hodnot. Z vajec oplozených od 35,29 % do 92,31 %. Vzhledem k tomu, že to byl zatím jediný pokus je těžké posoudit jeho výsledky. Navíc se lišily i podmínky při manipulaci s násadovými vejci a při převozu vajec do líhně. Hodnoty nemohou být považovány za vypovídající, bylo by vhodné pokračovat v líhnutí a hodnocení i v následujících letech při zabezpečení stejných (podobných) podmínek pro všechna násadová vejce. Tab. 58. Průměry výsledků líhnutí ČZK 2005 počet vajec nasazených (oplozených) rozpětí hodnot průměr 10 chovatelů

672 (531)

hmotnost násadových vajec (g)

oplozenost (%)

líhnutí (%) z vajec vložených

líhnutí (%) z vajec oplozených

49,57 – 60,50

60 - 98

30,43 – 90,57

35,29 - 92,31

57,35

81,25

58,96

71,67

Porovnávací výkrmový test ČZK 2005 (MTD) Při srovnatelných podmínkách výkrmu podle pokusu realizovaného v MTD Ústrašice mezi dvěma skupinami ČZK (MTD + chovatel) a dalšími dvěma skupinami drůbeže plemeno Polská zelenonožka a masný hybrid drůbeže JA 457 byly zjištěny následující výsledky. U ČZK obou skupin bylo ze všech sledovaných skupin nejnižší líhnutí vajec z vajec oplozených a to 75,55 % u ČZK z MTD a 73,3 % ČZK chovatele, Polská zelenonožka (PZ) 83,20 % a JA 457 95,26 %. Dále by zjištěna hmotnost v 98 dnech cca 3306 g u JA 457, Polské zelenonožky 1570 g a nejnižší - 1404 g u ČZK z MTD a 1269 g ČZK chovatele. Naopak nejvyšší byla spotřeba krmiva u ČZK z MTD 4640 g a ČZK chovatele 5240 g za sledované období, u ostatních typů cca o 0,5 až 1 kg spotřeba krmiva na kg živé hmotnosti méně.

h

Tab. 59. Jatečný rozbor masa ČZK, PZ, JA 457 – rok 2005

ČZK MTD ČZK chovatel PZ JA 457

živá hmot. jatečně hmotnost opracovaného (g) trupu (g) 1529 1009 1325 846 1639 1044 3711 2628

hmot. jedlých drobů 123 119 113 196

hmotnost abdomin. tuku (g) 9 4 24 88

jatečná jatečná hodnota výtěžnost (%) (%) 66 74,0 63,8 72,8 63,7 70,6 70,8 76,1

vajec hmotnost násadových vajec Z výsledků jatečného rozboru byla u obou skupin ČZK nejnižší živá hmotnost dosažená ke konci pokusu a to 1529 g MTD a 1325 g kohouti od chovatele, hmotnost jatečně opracovaného trupu 1009 g a 846 g, hmotnost drobů 123 g a 119 g u ČZK chovatele, zároveň ale byla také nejnižší hmotnost abdominálního tuku 9 g MTD a 4 g. Výsledky

73


jatečného rozboru Polské zelenonožky byly podobné, ale o několik desítek gramů vyšší než u ČZK. Obě plemena ovšem nemohou konkurovat hybridu ISA JA 457. U dalších dvou skupin ČZK (zvířata dodaná k rozboru od chovatelů B a C) byl prováděn pouze jatečný rozbor a výsledky jsou horší než u ČZK vylíhnutých a vykrmených v MTD Ústrašice. Živá hmotnost kohoutů v průměru cca 900 až 1000 g, hmotnost jatečně opracovaného trupu cca 600 g, hmotnost drobů cca 90 g a nejnižší hmotnost abdominálního tuku cca 5 g. Ačkoli tato plemena nejsou konkurenceschopná současných chovaným hybridům používaným pro výkrm brojlerových kuřat ani tzv. intermediálních či label kuřat, jsou pro drobnochovatele použitelní jako doplněk výživy při vylíhnutí nepotřebných samčích (a samičích) jedinců. Jatečný rozbor byl doplněn základním rozborem složení masa (prsní svalovina, 6-7 zvířat ve skupině) s následujícími výsledky: Tab.60. Výsledky rozboru masa ČZK a porovnání s jatečným hybridem skupina MTD JA 457 MTD ČZK MTD ČZK chovatele A Chovatel B ČZK

Chovatel C ČZK

ukazatel

sušina g/kg

tuk g/kg

bílkoviny g/kg

popel g/kg

cholesterol g/kg

žhm g

průměr vm.odch. var.koef. průměr vm.odch. var.koef. průměr vm.odch. var.koef. průměr vm.odch. var.koef. průměr vm.odch. var.koef.

275,0 2,2 5,0 265,3 3,4 11,9 267,2 3,0 8,9 258,8 6,6 44,0 252,9 6,1 37,4

6,6 1,5 2,3 4,3 1,0 1,1 5,3 1,1 1,1 8,7 1,9 3,5 4,6 1,9 3,5

236,7 2,4 5,7 230,1 3,5 12,2 231,1 1,9 3,4 221,3 5,4 29,6 219,1 5,2 27,3

10,7 0,2 0,0 11,0 0,2 0,1 10,9 0,2 0,0 10,0 0,3 0,1 10,2 0,2 0,0

0,3 0,1 0,0 0,3 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,3 0,1 0,0

3761,7 173,0 29913,9 1551,7 81,5 6647,2 1318,3 100,6 10113,9 1062,0 58,4 3416,0 961,7 91,4 8347,2

Trend užitkovosti českých hus Užitkovost 1997/1998 – 25 hus, oplozenost vajec 77,4 %, líhnutí v vajec vložených 52,3 %, líhnutí z vajec oplozených 67,6 %. Snáška na počáteční stav 19,6 kusů, z toho 92,9 % násadových vajec (18,2 kusů vajec), hmotnost vajec 146 g.Užitkovost 1999 - 110 hus, snáška na husu 14,5 vejce, vylíhnuto 8,1 kusů na husu (ze snesených vajec je 55,67 % vylíhnutých housat). Užitkovost 2002 - (ŠZP Opava) - 5 hus, nasazeno 80 vajec, oplozeno 65 (80,2 %). Vylíhnuto 50 housat, z vajec nasazených 61,70 %, z vajec oplozených 76,90 %, líhnutí pod husou. Oplození vajec od 60 % do 91 %, vylíhnutých housat z nasazených od 53,3 % do 82,6 %, od 50 % do 90,4 % % bylo vylíhnutých housat z vajec oplozených. Líhnutí pod husou.

74


Užitkovost 2003 (MTD) – 36 hus, společné hodnocení jednoletých a víceletých hus, oplození vajec 91,2 %, 61,7 % vylíhnutých ze vložených vajec a 67 % vylíhnutých housat z oplozených vajec, snáška 31,2 vajec a 26,2 vajec násadových (84,9 %), hmotnost vajec 184,5 g. Housat vylíhlých z vajec nasazených do líhně 16,4. Na konci snášky hmotnost hus 4933 g a houserů 5433 g. Jatečný rozbor vykrmovaných housat po 56 dnech – hmotnost těla 3238 g, jatečně opracované tělo 1984 g, hmotnost drobů 317 g a hmotnost abdominálního tuku 71 g. Jatečná hodnota 61,4 % a jatečná výtěžnost 71,2 %. Užitkovost 2004 - rozdělení jednoletých a víceletých hus Jatečný rozbor vykrmovaných housat po 56 dnech výkrmu od jednoletých hus – hmotnost těla 3827 g, jatečně opracované tělo 2149 g, hmotnost drobů 388 g a hmotnost abdominálního tuku 64 g. Jatečná hodnota 56,2 % a jatečná výtěžnost 66,3 %. Jatečný rozbor vykrmovaných housat po 56 dnech výkrmu od víceletých hus – hmotnost těla 3854 g, jatečně opracované tělo 2138 g, hmotnost drobů 392 g a hmotnost abdominálního tuku 55 g. Jatečná hodnota 55,4 % a jatečná výtěžnost 65,6 %. Tab. 61. Výsledky líhnutí hus

Kategorie České husy jednoleté České husy víceleté

České husy jednoleté České husy víceleté

počet hus

snáška vajec (počet násad. vajec ks/%)

hmotnost násadových vajec (g)

vylíhlá housata z nasaz. vajec

oplozenost (%)

21

31 (25/ 80,5)

184

11

63,7

25

27,3 (22,5/ 83)

192

13,6

81

počet hus

líhnutí (%) z vajec vložených

líhnutí (%) z vajec oplozených

21

43,80

65,15

4437

5096

25

60

74,80

4968

5701

hmotnost hmotnost houserů na hus na konci konci snášky (g) snášky(g)

Evidence údajů - databáze Veškeré české husy a české husy chocholaté, které patří členům Klubu chovatelů českých hus, jsou evidovány Plemennou knihou drůbeže (tedy i ty, jež nejsou zařazeny mezi genetické zdroje drůbeže). Řadu chovů českých slepic zlatě kropenatých, které nejsou zařazeny mezi genetické zdroje (a také zdrobnělých českých slepic, šumavanek a zdrobnělých šumavanek) bude evidovat klubová pobočka Plemenné knihy drůbeže. Klub chovatelů českých plemen slepic si pořídil z finanční podpory vlastní software na typizaci, který bude navazovat na centrální program Plemenné knihy drůbeže.

75


Veřejná informovanost Chovu genetických zdrojů drůbeže je věnována značná pozornost. Ve svazové ročence Informace 2005 jsou uvedeny kontaktní adresy na Klub chovatelů českých plemen slepic a Klub chovatelů českých hus, dále kontaktní adresy na majitele genetických zdrojů. Tytéž kontakty je možné najít na Internetu na webových stránkách ČSCH. Ve věstníkové části svazového časopisu Chovatel jsou zveřejňovány zprávy z jednání Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže a z jednání Rady Plemenní knihy drůbeže, součástí jsou informace o genetických zdrojích. Každoročně jsou vyhodnoceny a v časopise Chovatel zveřejněny výsledky kontroly užitkovosti plemen, jež jsou evidována Plemennou knihou drůbeže. V tomto časopise jsou zveřejňovány články o národních plemenech drůbeže. Letos byla vydána – jako součást časopisu Chovatel – řada propagačních materiálů, jež byla věnována genetickým zdrojům (pohlednice, záložky, kalendáře). Tato forma propagace se zdá být mnohdy účinnější, než odborné články. Drůbež z genetických zdrojů je vystavována na speciální výstavě a každoročně i na celostátní výstavě – ta byla letos vinou ptačí chřipky odvolána. Návrh dalšího postupu Nadále podporovat Klub chovatelů českých plemen slepic a Klub chovatelů českých hus - oba kluby soustřeďují chovatele GZ a mohou podpořit i ostatní chovatele. Na speciálních a celostátních výstavách zřizovat ukázkové expozice českých slepic a českých hus. Maximálně se věnovat propagaci obou národních plemen. V klubové pobočce Plemenné knihy drůbeže podchytit i české slepice, které nejsou zařazeny mezi genetické zdroje, provést typizaci. Klubu chovatelů českých hus a Klubu chovatelů českých plemen slepic uložit za povinnost informovat o činnosti ve svazovém periodiku – v časopise Chovatel. Nadále poskytovat drůbež na rozbory kvality masa, umožnit odběry krve pro účely genotypizace. Podchytit co nejvíce chovů českých hus a českých slepic. Podle požadavku FAO byly získány podklady pro dokumentaci dalších hospodářsky využitelných (využívaných) populací drůbeže, které budou v r.2006 zaneseny do databáze DADIS, Ta má dokumentovat na národní úrovni všechna využívaná plemena a populace (včetně definovaných syntetických populací) bez ohledu na původ. Jedná se zejména o produkty šlechtitelských podniků nosných slepic (Dominant, Moravia, Red White), v další fázi se bude jednat také o vodní drůbež.

76


RYBY Zhodnocení dosavadních postupů programu ochrany a užití genetických zdrojů, stavy plemen a populací. Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza probíhá podle schválené metodiky. V roce 2005 projednala a schválila Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení České republiky (17. 8. ve VÚRH JU ve Vodňanech) žádosti chovatelů o finanční podporu MZe ČR v rámci Programu 6, části B.1.16 Ryby na uchování genetických zdrojů ryb v živých genových bankách celkem u 9 druhů ryb (kapr obecný, lín obecný, pstruh duhový, pstruh obecný f. potoční, sumec velký, síh maréna, síh peleď, jeseter malý a vyza velká), u vyjmenovaných plemen a linií v celkem 45 kmenových hejnech, chovaných celkem u 13 subjektů. Rovněž pokračuje program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu. V roce 2005 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Milevského lysce a Mariánskolázeňského kapra šupinatého a pstruha obecného f. potoční Šumavské populace. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Tab.62 Vzorky tkání genetických zdrojů ryb Druh Plemeno - Genetický zdroj

Pstruh duhový

Pstruh duhový

Kapr obecný

PdM

PdD66

Chovatel

České rybářství s.r.o. Mariánské Lázně Bečov n. Teplou 4521 - 4554

České rybářství s.r.o. Mariánské Lázně Bečov n. Teplou 4488 - 4520

Mariánskolázeňský kapr šupinatý Rybníkářství Pohořelice, a.s. Velký Dvůr 4855 - 4904

krev TNES - Urea buffer, SPA classic cart 33



Chov Průběžné číslování v databázi vzorků Druh tkáně Fixativum Počet vzorků

Odběr vzorků tkání do genové banky byl proveden prostřednictvím Společného pracoviště „genetiky, fyziologie a reprodukce ryb“ ÚŽFG AV ČR v Liběchově a VÚRH JU ve Vodňanech. Vzorky jsou deponovány v laboratoři genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově.

77


Tab.63. Souhrnný počet genetických zdrojů plemenných ryb k 30.6.2005 Plemeno název - zkratka Kapr C 434 C 435 Jihočeský lysec - BV Jihočeský kapr šupinatý - C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML Milevský lysec - MV Pohořelický lysec - PoL Telčský lysec - Te Třeboňský šupináč - TŠ Žďárský šupináč - Žď-Š Žďárský lysec - Žď-L

Rok 2003 Počet

jikernaček

mlíčáků

24 84 7 148 912 262 90 206 123 212 187

16 110 12 132 852 150 112 233 73 181 208

Lín Hlubocký - H Kož.92 Mariánskolázeňský - ML Modrý - MO Táborský - T Velkomeziříčský - VM Vodňanský - V

jikernaček 24 23 436 44 430 2 68

Pd M Pd D66 PdD 75

Síh severní maréna - čistý druh Síh peleď - čistý druh Jeseter

6 3

Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 6 13

6 4 Počet

mlíčáků

1940 1700 1858

1120 800 1117

mlíčáků 173 1100

210 nehlášeno 1651

120 1305

Počet

nehlášeno 2000** Počet

mlíčáků

70 70

50 65 Počet

mlíčáků

celkem 168 celkem 103

210 120 765 ** 1857 1051

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 475 446 456 362

Počet

jikernaček

6 13

Počet

Počet

242 1900

209 165

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků

Počet

jikernaček

12* 34* 9* 67 296 61 129 284 64 53 120

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 161 170 103 122 26 12 14* 10* 148 183 229 218 29 23 20* 15* 1467 2075 2377 2299 4 1 91 134 66 35 63 23

Počet

jikernaček

10* 29* 2* 63 417 94 109 179 90 62 99 Počet

Počet

mlíčáků

jikernaček Jeseter malý - čistý druh Vyza velká - čistý druh

mlíčáků 26 27 488 46 466 4 56

6 13

Síh

14 41 14 142 293 65 97 264 197 54 122

Počet

jikernaček

Pstruh obecný f. potoční Šumavská populace - PoŠ Tepelská populace - PoT

16 47 9 132 403 98 81 168 219 66 102

Počet

Pstruh duhový

Rok 2005 Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků

Počet

Sumec Hodonínský - H Vodňanský - V

Rok 2004 Počet

Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 70 70

50 65 Počet

750 1430

990 1720

Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků celkem 168 celkem 103

150** 103**

Na poklesu počtů některých plemenných ryb se podílí skutečnost, že někteří chovatelé hlášení do ÚE v roce 2005 včas nezaslali. * odchovávána remontní hejna ** chovateli nehlášeno do ÚE, doplněno ze žádostí o dotaci

78


Genetické analýzy a genová banka V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací přítomnost kříženců , stanovení ploidie a původu podle § 29, odst. 5 Vyhlášky MZe ČR č. 471/2000 Sb. používá biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochodnriální a jaderné DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza. Tab.64. Výsledky genetické analýzy populací GZ ryb Genetický zdroj

Chovatel

Chov

Datum

Bečov n. Teplou

30.3. 2005

Bečov n. Teplou

30.3. 2005

30

bez negativních nálezů

Ponědraž

4.4. 2005

100

5 ks odlišný původ

Mariánskolázeňský České rybářství kapr šupinatý s.r.o. Mariánské Lázně

Planá

14.4. 2005

58

Třeboňský šupináč Rybářství Nové Hrady

Nové Hrady

18.4. 2005

100

hybridi s ROP ve více než 30% populace 3 ks odlišný původ

Mariánskolázeňský Rybníkářství kapr šupinatý Pohořelice, a.s.

Velký Dvůr

20.4. 2005

50

Pstruh duhový PdM

České rybářství s.r.o. Mariánské Lázně Pstruh duhový České rybářství kamloops PdD66 s.r.o. Mariánské Lázně Třeboňský šupináč Rybářství Třeboň, a.s.

Počet ryb 30

Výsledek

Navržené opatření

bez negativních nálezů

3 ks odlišný původ

vyřazení individuálně označených jedinců vyřadit celé hejno, převést do tržní ryby vyřazení individuálně označených jedinců vyřazení individuálně označených jedinců

Užitkové vlastnosti genetických zdrojů ryb Užitkové vlastnosti jednotlivých genetických zdrojů ryb jsou, stejně jako užitkové vlastnosti plemen importovaných a novošlechtěných, testovány podle vyhlášky MZe ČR. č. 471/2000 Sb. jednotlivými chovateli, oprávněnými k této činnosti ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. Podle něho také Rybářské sdružení ČR sestavuje a vyhodnocuje výsledky testování za uplynulé uzavřené kalendářní období a předává je do ústřední evidence. Přehled chovatelů provádějících testování, druhu, kategorie testovaných ryb a typ testu jsou znázorněny v přiložené tabulce. Celkem se jednalo o 6 subjektů. Předmětem hodnocení jsou výsledky za zimní období (komorování 2003 - 2004) u testování ryb v rybnících a za vegetační období roku 2004 u testování ryb v rybnících i řízených podmínkách. Na čtyřech podnicích pokračovaly testy kapra, které byly založeny v roce 2003 (Rybářství Tábor a.s. – dvě lokality,

79


Rybníkářství Pohořelice a.s., Rybníkářství Hluboká a.s. a VÚRH JU). Testy byly založeny po vzájemné dohodě všech zúčastněných subjektů a předmětem testování jsou meziplemenní kříženci s plemenem M2 na mateřské pozici. Test byl založen společným výtěrem na podniku Rybníkářství Pohořelice a.s. Tento postup umožní komplexnější vyhodnocení výkonnosti testovaných kříženců pro účely rybářské praxe a centrální evidence. V roce 2004 pokračovalo testování lína na VÚRH JU, které bylo rozděleno na 2 testy a to testování užitkovosti plemen a genomově manipulovaných populací ve srovnání s populací normální. Na dvou podnicích probíhalo testování plemen pstruha duhového (Klatovské rybářství a.s. a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.).

80


Včela medonosná kraňská Realizace programu chovu včely medonosné kraňské podle schválené metodiky V roce 2005 se podařilo udržet dílem chovatelskou péčí, dílem v důsledku nadprůměrné rojové nálady nahradit úbytek včelstev způsobený v Evropě i v České republice v minulé zimě 2002/2003, které byly způsobeny kumulací několika nepříznivých faktorů, z nichž v českých zemích převažoval vliv silného výskytu tzv. melecitózního medu, způsobujícího tuhnutí a nestravitelnost zimních zásob včel. Stavy včelstev v České republice vzrostly o více než 80 000 proti minulému roku. Oblastní chovy zapojené do Národního programu nebyly vážněji zasaženy, takže nebylo nijak ohroženo plnění programu. Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek. V souladu s momentálně platnou legislativou bylo všem chovům přiděleno číslo jednotného číselníku, které je spolu s číslem katastru jednoznačným určením každého chovu. Většina chovatelů matek podala prostřednictvím Českého svazu včelařů žádost o přiznání statutu šlechtitelských chovů, mezi nimi všechny oblastní chovy zapojené do Národního programu žádost. Žádosti byly projednány a kladně vyřízeny. Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů, které v roce 2005 rovněž uplatňují nárok na podporu. Oblastní chov Skřivánek V průběhu uplynulého roku byl chov provozován již plně na nové lokalitě Skřivánek v okrese Havlíčkův Brod. Ve vedení chovu se osvědčil ing. Tomáš Jaša, který se v objektu bydlí s manželkou. V tomto roce se podařilo zajistit plynulou péči o genetický materiál a dvě inseminace provedené pracovníky pracoviště Dol. Počítá se s dalšími zdokonalovacími kurzy, aby si mohl ing. Jaša inseminovat větší podíl matek sám. Chov měl zjara vyšší výskyt nosomózy, což zle přičíst stresu po stěhování. Byla zavedena modelová desinfekce horkým parafinem, která bude sloužit i pro instruktáže ostatním chovatelům.

Oblastní chov Liběchov Práce v chovu je stabilizovaná, pan Luboš Skuhrovec je vedoucím chovu, pomáhá mu manželka. Inseminace byla i v letošním roce v oblastním chovu Liběchov provedena pracovníkem VÚVč Dol, což je vzhledem k přijatelné vzdálenosti Liběchova od Dolu vyhovující. Chov podle plánu rozšiřuje stav včelstev a rozsah testování. V letošním roce byl chov Liběchov pověřen péčí o matky inseminované v rámci pokusu směsí spermatu testovaných linií s příznivým koeficientem BAR. Oblastní chov nemá závažné problémy ve vztahu k chovu GZ, je na dobré úrovni GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.

81


Oblastní chov Kývalka Vyzimování na jaře v roce 2005 bylo podle předpokladu dobré a zazimování včelstev také proběhlo řádně. Nový vedoucí chovu, ing. Oldřich Veverka navázal bez problémů na předchozí plemenářskou práci. Inseminaci v chovu prováděl částečně sám, dvě větší série byly provedené pracovníky pracoviště Dol. Počítá se s dalšími zdokonalovacími kurzy, aby si mohl ing. Veverka inseminovat větší podíl matek sám. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu. Chov je stabilní, na dobré úrovni. GZ zde jsou v dobré péči a nejsou ohroženy. Oblastní chov Přerov - Žeravice Chov plně pracoval v nové lokalitě Přerov - Žeravice. Nový objekt se osvědčil lépe než stávající stanice v Prostějově. V letošním roce došlo k dalšímu rozšíření technického vybavení pro chov matek, a budování stanice dále pokračuje. Pro zdokonalení techniky inseminace byla provedena konzultace z pracoviště Dol při které bylo zjištěno, že některé problémy mohly být zapříčiněny zastaralým zařízením na narkotizaci matek. Chovu bylo dodáno nové zařízení pro CO2 narkózy. Chov má zázemí pro pořádání kursů chovu matek a dalších školících aktivit pro včelařskou veřejnost. Zvýšenou pozornost stále vyžaduje výskyt ohnisek moru včelího plodu v blízkosti (nikoliv bezprostřední - nejedná se o ochranná pásma) některých stanovišť včelstev oblastního chovu. Proto jsou i nadále v plánu aktivity zaměřené na preventivní opatření (preklinická diagnostika, desinfekce). Tato situace vyžaduje i nadále mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským materiálem a důkladnou osvětovou práci mezi okolními včelaři. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu. Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. GZ jsou částečně ohroženy výskytem moru v blízkosti. Oblastní chov Pekařov Chov nemá aktuálně žádné zjevné problémy. Inseminace je v oblastním chovu prováděna v dostatečném rozsahu vedoucím chovu, dr. Františkem Kašparem. Realizace plemenářského programu probíhá podle plánu. Pokračuje vývoj metody chovu skupin včelstev s matkami sestrami jako zdrojem trubců pro získání dobré homogenity výsledků při volném páření odchovávaných mladých včelích matek. Vedoucí chovu je zapojen do výzkumných aktivit pro hodnocení DNA včel ve vztahu k tradiční morfometrii. Chov je na velmi dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Zubří Situace v chovu je stabilní, chov stále vede ing. Květoslav Čermák. Oblastní chov Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami. Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a profylaktické zásahy jsou na dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna velmi soustavně, vedoucí chovu patří k nejlepším inseminátorům. Produkce inseminovaných matek přesahuje rozsah nutný pro realizaci plemenářského programu a inseminované plemenné matky včely kraňské mohou být poskytovány dalším chovům.

82


Vedoucí chovu udržuje a rozšiřuje databázi standardů plemen pro metodu morfometrického hodnocení křídelní žilnatiny a je zapojen do výzkumných aktivit pro hodnocení DNA včel ve vztahu k tradiční morfometrii. Chov je na velmi dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Dol Oblastní chov Dol vede ing. Peter Kéri. Okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci. Varroáza i nosema je pod pravidelnou kontrolou, ochranná pásma moru plodu v blízkosti nejsou. Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně po celou chovatelskou sezónu. Produkce inseminovaných matek je nutná pro realizaci plemenářského programu, a část inseminovaných matek včely kraňské se zasílá dalším chovatelům. Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace. V roce 2004 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky, Německa a Francie. Oblastní chov nemá závažné problémy ve vztahu k chovu GZ. Bude dále rozšiřován rozsah testování včelstev a rozsah inseminace v chovu. Chov je na dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.

Školení vedoucích chovů Ve dnech 12.2.2005 proběhla tradiční porada vedoucích resp. zástupců vyšších chovů a chovů asociace AACHK ve včelařském vzdělávacím středisku Českého svazu včelařů v Nasavrkách u Chrudimi. Porady se zúčastnilo přes 80 zástupců chovů. Účastníci porady byli seznámeni s výsledky činnosti jednotlivých šlechtitelských chovů, v roce 2004 bylo v ČR odchováno šlechtitelskými chovy celkem 30 852 matek. Mimo vyšší chovy bylo, podle hlášení jednotlivých ZO ČV odchováno cca 120 000 matek, předpokládaná potřeba matek je pokryta přibližně pouze z jedné třetiny. Lze očekávat výrazné změny v dotační politice při podpoře šlechtitelských chovů. Bude se na ni s největší pravděpodobností vztahovat nařízení Rady a Komise EU 797/2004 a 917/2004. Situace s varroázou je stabilizována, téměř všechny vyšší chovy se účastní testů na rezistenci roztoče varroa destructor proti užívaným léčivům. Rezistence zatím nezaznamenána. Chovy byly vyzvány k dalšímu šlechtění zaměřenému na varroareistenci a pravidelnému sledování spadu samiček roztočů. Chovy byly opětovně upozorněny na nezbytnost vedení předepsané formy dokumentace. Porada vedoucích oblastních chovů proběhla dne 1.3. 2005 v Dole, porady se zúčastnili všichni vedoucí chovů, vědecký pracovník ing. V. Veselý, ředitel VÚVč, ing. Kamler a garant Národního programu za včely, ing. Titěra. Program byl věnován zopakování a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle metodiky Národního programu. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech, které využívají externí inseminační službu. S pracovníky byl probrán způsob vedení záznamů o včelstvech a souvisejících údajích. Vedoucí oblastních chovů byli též instruováni k sezónním aktivitám výzkumného projektu 1G46032 a při monitorovacích pokusech na rezistenci Varroa destruktor.

83


Zpřesňování metodik testování Dále jsou vyvíjeny metodiky hodnocení odolnosti proti nemocem v podmínkách, kdy jsou v zahraničí hlášeny případy rezistence roztočů vůči některým terapeutikům. Pokusy s genetickou odolností včelstev jsou zaměřovány na zjišťování parametru BAR (brood-adult ratio) vyhodnocujících rozdělení parazitující populace Varroa destructor mezi larvy a dospělé jedince včel. V případech s dostatečně početnými soubory se již hledají modely pro posouzení heritability tohoto parametru. Z rozhovorů s podobně zaměřenými kolegy na zahraničních odborných konferencích lze vyvodit, že tento přístup - tedy individuální sledování populační dynamiky Varroa ve včelstvu pomocí parametru BAR - není v současnosti překonán žádným novým objevem nebo lepším nápadem či hypotézou. Testování plemenné příslušnosti chovaných linií, prováděné morfometricky metodou DAWINO bylo rozšířeno o další soubory včetně srovnávacího materiálu ze zahraničních kontrastních populací. Zpřesňuje se tak vyhodnocovací základní soubor pro diskriminační analýzu. Na zpřesňování výsledků a umožnění srovnatelnosti a přenositelnosti naměřených souborů je možné stále pracovat a s výhledem na stále lepší možnosti analýzy DNA. Ve spolupráci s genetickou laboratoří VÚŽV byly ve vzorcích včelích tkání geneticky zajímavých linií dokumentovaného původu analyzovány výskyty mikrosatelitů jaderné DNA vytypovaných na základě literární rešerše. Rozbory potvrdily výskyt očekávaných mikrosatelitů, podařilo se dokumentovat typický obraz haplo - diploidních chromozómových sestav testovaných trubců, respektive dělnic včel z našich i zahraničních chovů. Podařilo se získat vzorky populace chovu Buckfast, dále vzorky endemické alpské populace pravděpodobně blízké včele tmavé (Apis mellifera mellifera), která se vyznačuje zřetelnou odolností vůči chladu a též vzorky skandinávských populací, jejichž autochtonnost bude dále zjišťována. Další odebrané vzorky jsou postupně analyzovány podle kapacit laboratoře a výsledky budou publikovány. Veškeré rozbory jsou motivovány snahou o nastavení nových možností standardizace plemen, které chceme programově chránit jako genové zdroje. Monitoring genofondu z hlediska ohrožení Nebezpečí masových úhynů v důsledku nemocí, spojených s komerčně motivovanými snahami nahradit chybějící včelstva včelami jakéhokoliv původu, je i nadále největším ohrožením genofondu včely medonosné. V Evropě i jinde tak dochází k živelné hybridizaci se všemi souvislostmi a důsledky, které byly popsány v předcházejících zprávách. Ohrožení genofondu invazí brouka Aethina tumida do Evropy je stále velmi aktuální. Tumidózní včely, přivezené do Portugalska a Francie, které byly utraceny, pravděpodobně rozšíření nákazy nezpůsobily nebo ještě není detekována. Další potvrzený výskyt je z Egypta. V lednu 2005 se konala konference chovatelské sekce EurBee ve Slovinsku (Lukovica) u Lublaně. Na konferenci byla přednesena prezentace o aktivitách "Národního programu" a nových poznatcích o analýzách mikrosatelitů DNA včel. Souhrnný referát o ohrožení genofondu přednesl dr. Pechhacker z Rakouska. Svým úhlem pohledu představil za nejohroženější v Evropě plemeno včely tmavé Apis mellifera mellifera, (aniž by to ovšem znamenalo, že kraňská včela ohrožena není). Aktivity k ochraně A.m.melifera jsou vyvíjeny ve Skandinávii a ve Švýcarsku. Pro náš program ochrany včely kraňské mohou být případně využity zejména nové metodické zkušenosti.

84


Databáze Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji včela kraňská určených do databáze NCC bylo realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 7 let přes 5000 záznamů o původu a přes 3000 záznamů o užitkovosti včelstev. Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů byly ve stanovených limitech. Odběry tkání a provozování banky tkání Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány další soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky, uchovávané v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty (což je technicky i ekonomicky výhodnější, než kryokonzervace) byly pokusně použity k analýzám na sekvenátoru DNA (viz výše) a porovnávány s možností uchování celých těl včel v dehydrovaném stavu pro účely genetické banky. Pro dlouhodobé sbírkové účely byly nově zavedeny mechanicky odolné papírové tubusy opatřené dutými zátkami pro vložení desikačních silikagelových kuliček. Vzhledem k tomu, že praktické možnosti kryokonzervace spermatu nebo embryí včely medonosné stále ani ve světovém měřítku k dispozici nejsou, sledujeme budováním banky tkání definovaných vzorků včel tento záměr: rychlý rozvoj techniky sekvenace DNA umožní v budoucnu orientaci v genovém poolu i v hybridních populacích a může pomoci při záchraně a případné rekonstrukci genetických zdrojů. Ostatní aktivity nad rámec smlouvy Spolupráce s ACA (Austrian Carnica Association) v roce 2005 pokračovala opět formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči nemocem. Inseminace proběhla tradičně v chovech pana Wurma, Zacha, Klause a ve včelařské škole ve Warthu. V roce 2005 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky, Malty a Rakouska. V srpnu 2005 se konala vědecká konference Apimondia v Dublinu (Irsko). Zde byly mimo jiné navázány kontakty a byly projednány aktivity projektu 6FP - BEESHOP (koordinátor prof. Moritz, UNI Halle-Wittenberg, Německo). V roce 2005 byla opět provedena řada dalších morfometrických rozborů pro zahraniční zájemce o problematiku genofondu včel. Pokračoval projekt genetického mapování vybraných lokusů včel pro Dr. Beye, který přesídlil do univerzity v Düsseldorfu. Byly odchovány speciální matky pro projekt. Opět se jednalo se o matky inseminované spermatem jednoho trubce, matky inbrední a matky neoplozené, jejichž kladení bylo iniciováno opakovanou anestezí oxidem uhličitým. Dodali jsme celkem 25 živých matek. Pro rok 2006 nenavrhujeme radě GZ žádné změny v pravidlech pro podpory.

85

Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel

Recommend Documents