Výroční zpráva. Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Výroční zpráva

Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2004

Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10


Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Václav Řehout, CSc., Prof.Ing. Josef PŘIBYL, DrSc.(česká červinka) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Ing. Alena DVOŘÁKOVÁ, Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Blahoslav POLÍČEK (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof. Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Jan KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Miroslav Harčarik (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)

Použité zkratky VÚŽV - Výzkumný ústav živočišné výroby JČU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ČZU - Česká zemědělská univezita Praha MZe - Ministerstvo zemědělství ČR ČMSCH - Českomoravský svaz chovatelů ID - inseminační dávka GZ - genetický zdroj RGZ - Rada genetických zdrojů ÚŽFG AV - Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR ICAR - International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) UNEP / GEF - United Nations Environmental Protection – Global Environmental Facility ES – evropská spoleečenství ERFP – European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources – Evropské referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat


Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2004

str. 4

Plnění aktivit (činnost NRS)

5

Národní strategie ochrany biodiverzity

7

Mezinárodní aktivity

8

Propagace a veřejná informovanost

11

Kryokonzervace

12

Testování plemen

14

Finanční zajištění

15

STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ZAŘAZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU Česká červinka

19

Český strakatý skot

20

Přeštické černostrakaté prase

21

Starokladrubský kůň

24

Slezský norik a Českomoravský belgický kůň

28

Huculský kůň

32

Ovce

37

Kozy

41

Králíci a nutrie

43

Drůbež

47

Ryby

51

Včela medonosná kraňská

55

3


Plánované aktivity „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2004. Pro rok 2004 byly plánovány následující aktivity: sběr a uskladnění vzorků v genobance DNA plemen zařazených do Národního programu pokračování v molekulárně genetických analýzách plemen kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko porovnávací testy populací českých plemen drůbeže podle mezinárodních metodik průběžné doplňování databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených metodik účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, svodech a specializovaných přehlídkách plemen zařazených do Národního programu prezentace výsledků Národního programu v ERFP (workshop Národních koordinátorů) zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, mongragie, video) posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů zpracování návrhu zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2005 Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : Český svaz chovatelů Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Národní hřebčín Kladruby nad Labem Asociace svazů chovatelů koní ČR Asociace chovatelů huculských koní Česká zemědělská univerzita Praha Jihočeská univerzita České Budějovice Rybářské sdružení ČR Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Strašice Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr Základní organizace Českého svaz chovatelů Plzeň 4 Klub chovatelů českých hus Cech profesních kočí „Orlicko“

4


Činnost Národního referenčního střediska (NRS) Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2004 byla zajištěna dvě zasedání Rady, z nich první (10.3. 2004) projednala výsledky Národního programu za rok 2003 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2004 a návrh sazeb dotační podpory, další (13.10.2004) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy. Jednou ze zásadních aktivit NRS byla účast při přípravě novely zákona o šlechtění, konkrétně jeho paragrafu 54 o genetických zdrojích. Novela zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat Od doby svého přijetí, tedy od roku 2000, byl plemenářský zákon novelizován celkem třikrát, poslední novelou plemenářského zákona byla novela č. 282/2003 Sb. K hlavnímu principu navrhované novely plemenářského zákona patří dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES a současně promítnutí výsledků zhodnocení několikaleté aplikace této části plemenářského zákona v praxi. Navrhovaná novela plemenářského zákona se týká oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, a navrhuje se zejména rozšíření působnosti zákona o plemenitbu buvolů a oslů a zároveň zúžení o plemenitbu běžců; zjednodušení udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností; nová úprava podmínek uznávání chovatelských podniků a chovatelských sdružení a naopak zrušení uznávání šlechtitelských chovů; nová úprava způsobů zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků hospodářských zvířat, provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, kontroly dědičnosti, odhadu plemenné hodnoty, vedení plemenných knih a plemenářských evidencí, ověřování a osvědčování plemenných zvířat; úprava podmínek pro zřizování a provozování inseminačních stanic a středisek pro přenos embryí, zejména s ohledem na nově přijatou vyhlášku č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí; úprava prodeje a nákupu plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel; a nová a mnohem podrobnější úprava problematiky genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Aby mohlo být dosaženo plné slučitelnosti právní úpravy šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES, bude nutné kromě samotného plemenářského zákona novelizovat také vyhlášky vydané k jeho provedení. Předkládaný návrh novely plemenářského zákona v tomto směru zachovává dosavadní koncepci, podle

5


které základní povinnosti stanoví plemenářský zákon a podrobnosti převážně technického charakteru budou upravovat příslušné prováděcí vyhlášky. Pokud jde o problematiku ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, důvodů pro novou a mnohem podrobnější právní úpravu je několik: tato oblast je jednou ze strategických oblastí mezinárodní spolupráce i vlastních národních aktivit každého státu, zejména v důsledku rychle rostoucího významu GZ pro zemědělství a navazující potravinářský a zpracovatelský průmysl; dostupnost GZ pro potřeby jejich praktického využívání má význam zvláště ve státech s vyspělými technologiemi a zemědělstvím. Vlastní právní úprava je zde nezbytná jednak pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí (uchování GZ významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace atd.), ale i pro jednoznačné vymezení podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky; přijetím Úmluvy o biologické rozmanitosti se signatářské státy, tedy i Česká republika, zavázaly k přípravě národní legislativy pro konzervaci a využívání genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství; Česká republika je rovněž efektivně zapojena do Evropského programu spolupráce pro genetické zdroje. Pro Českou republiku je tedy přijetí právní úpravy GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství důležitým předpokladem další kompatibility a úspěšnosti jak v regionální spolupráci, tak v rámci spolupráce v Evropské unii (volná výměna materiálů a informací); chybí podrobnější právní rámec pro existenci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a jeho činnosti. I když Národní program pracuje již několik let, je jeho postavení nejisté, což je v rozporu s požadavky na jeho stabilitu; v Národním programu spolupracují státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů (dosavadní „konsensuální“ systém vytváří určitá rizika a omezuje možnosti koordinace); pro zapojení do mezinárodní výměny genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k universitám a soukromým subjektům); pro nezbytné dlouhodobější rozhodování a tím i zefektivnění práce (vzhledem k dosavadnímu „jednoletému výhledu“ pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu) je nutné vytvoření jasného legislativního rámce; chybí závazné vymezení principů pro nakládání s GZ zvířat a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu (pro držitele kolekcí GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele a v důsledku absence podrobnější právní úpravy dochází rovněž ke ztrátám cenných materiálů. Jedná se vlastně o přijetí stejné právní úpravy, jakou je pro GZ rostlin a mikroorganismů

6


významných pro výživu a zemědělství zákon č. 148/2003 Sb., jehož aplikace v praxi pomohla odstranit mnohé z podobných problémů jednoznačně potvrdila oprávněnost účelnost přijetí tohoto zákona. Zejména v posledních letech, v souvislosti s prudkým rozvojem genetiky a šlechtění, podmíněným nástupem molekulární genetiky a metod genetického inženýrství, se komerční i vědecký zájem o genetické zdroje výrazně zvýšil. Tyto technologie totiž umožňují cílené a efektivní využívání genetických zdrojů, získávají vysokou ekonomickou hodnotu, vyplývající z jejich využívání ve šlechtění a výzkumu, kde jsou nenahraditelným zdrojem genů a genových komplexů. Vzrůstá rovněž význam resp. využívání některých opomíjených druhů zvířat. Obecně jsou proto genetické zdroje na území každého státu považovány za součást jeho národního přírodního bohatství, ve smyslu zásad přijatých Úmluvou o biologické rozmanitosti. Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost. S ohledem na tento vývoj je úprava genetických zdrojů zvířat v § 14 zákona 154/2000 Sb. A ve vyhlášce č. 471/2000 Sb. zcela nedostačující a se navrhuje se kompletní nová a mnohem podrobnější právní úprava této oblasti. Nová právní úprava genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství spočívá na těchto principech: je zaveden Národní program, jehož realizaci bude zajišťovat určená osoba. Určenou osobou, která bude rovněž provozovat genobanku, bude nadále Výzkumný

ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů zvířat. Jsou stanoveny základní práva a povinnosti pro účastníky Národního programu i pro určenou osobu. Jsou stanoveny základní principy nakládání s genetickými zdroji zvířat významných pro výživu, zahrnující principy shromažďování genetických zdrojů, jejich hodnocení, dokumentaci, uchovávání a využívání. Přitom je velmi žádoucí, aby tyto principy byly stejné jako pro GZ rostlin a mikroorganizmů, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo zemědělství Národní program vyhlašovalo vždy společně pro všechny genetické zdroje, tedy pro rostliny, mikroorganismy i zvířata. Odlišnosti jsou dány pouze předmětem navrhované právní úpravy – tj. zvířaty. Navrhované znění paragrafu 54 novely zákona je v příloze této zprávy. Národní strategie ochrany biodiverzity Národní strategie pro biologickou rozmanitost a akční plán (NBSAP) je stěžejním koncepčním materiálem pro ochranu biodiverzity. Vychází ze Strategie Evropských společenství a je jedním z bodů Úmluvy o biologické rozmanitosti a její vypracování bylo zařazeno do nelegislativních prací vlády pro rok 2005. Připravovaný materiálu, který si klade za cíl implementovat otázky biologické diverzity do sektorálních politik a rozšířit větší podvědomí veřejnosti o biodiverzitě, má následující strukturu: charakteristika a stav v jednotlivých sektorech problémy a existující nebezpečí, koncepční materiály – formulace cílů Za výchozí materiály jsou považovány Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky a Státní politika životního prostředí. K těmto materiálům budou podle potřeby přiřazovány další koncepční a strategické materiály, s uvedením cílů, které je třeba

7


dosáhnout v jednotlivých kapitolách (např. Koncepce agrární politiky, Dopravní politika). Pro každý sektor resp. strategické téma byla ustanovena ministerstvy životního prostředí a zemědělství, které vypracování materiálu garantují, pracovní skupina. Koordinací tématu „Genetické banky – ochrana ex situ“ bylo pověřeno Národní referenční středisko pro genetické zdroje resp. národní koordinátor pro genetické zdroje zvířat. Přípravu materiálu komplikuje fakt, že otázka ochrany biodiverzity není zmíněna, v žádných koncepčních materiálech, které již procházejí mezirezortním schvalovacím řízením konkrétně Koncepce agrární politiky pro rok 2004 –2013, vodohospodářská politika a připravovaná lesnické politika. Zpracovaná verze materiálu – kapitola Genobanky – v úpravě po prvním kole resortního připomínkového jednání v příloze této zprávy.

Mezinárodní aktivity

referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2004 se toto jednání uskutečnilo v Bledu (Slovinsko). Aktivity jednotlivých zemí v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou prezentovány ve Sborníku, dostupném v knihovně Národního referenčního střediska VÚŽV v Uhříněvsi, nebo na webových stránkách ERFP (http://www.rfp-europe.org). Národní

ČR přispěla v roce 2004 do fondu ERFP částkou 15 000 €. Příspěvky jsou použity na podporu několika projektů, z nichž se ČR v roce 2004 účastnila následujících: Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (European Cryoconservation of Heritage Sheep Breeds – Scoping Study, koordinuje Velká Británie). Koordinovaný postup konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (Possible way of conservation the multi-purpose Tsigai sheep in the Central and Eastern European countries, koordinuje Maďarsko) Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Jednání Mezivládní technické pracovní skupiny genetických zdrojů pro výživu a zemědělství FAO – ITWG a globální workshop národních koordinátorů (Řím, 29..3.2004 2.4.2004) Z jednání více než 160 národních koordinátorů o průběhu přípravy první zprávy o stavu světových genetických zdrojů vyplývá řada problémů. Proti původnímu plánu se celý proces zhruba o 12 měsíců opozdil, důvodem jsou zejména technické problémy některých zemí – neorganizovanost zemědělců, obtížná komunikace a technická dostupnost, absence

8


odborných struktur a kapacit, malá informovanost, ekonomické problémy. Závěry z většiny těchto skupin měly několik společných bodů: nedostatečné toky informací, jak na úrovni prvotních aktérů (farmářů) o skutečných stavech, vlastnostech a hodnotách genetických zdrojů zvířat, tak mezi příslušnými řídícími a výkonnými strukturami o probíhajících odborných aktivitách, nedostatečná propagace a lobování v porovnání s genetickými zdroji rostlin, nedostatek zdrojů, chybějící legislativa. Na základě zkušeností z činnosti regionálních středisek (Focal Points) a požadavku zlepšení spolupráce a koordinace na regionální úrovni se jednalo o způsobu organizace dalšího procesu ochrany genetických zdrojů. Jako jediný úspěšně a komplexně zatím pracuje pouze evropský FP a některé jeho výsledky mohou být využívány ke všeobecnému prospěchu i jinde (například metodiky kryokonzervace, tvorba kompatibilních databází). Návrh oficiálního ustanovení globálního Focal Pointu nebyl přijat, protože příslušnou agendu jsou schopny nadále zajišťovat již existující koordinační subjekty, které se vytvořily pro účely zpracování národních zpráv a vytvoření dalších struktur by zbytečně spotřebovalo nemalou část už tak nedostačujících prostředků. Namísto toho bylo navrženo efektivněji podporovat přímou spolupráci sousedících zemí na konkrétních projektech, které se týkají společných genetických zdrojů. Navazující jednání Mezivládní technické skupiny pro genetické zdroje (ITWGR) mělo za úkol na základě prvních analýz dokončených národních zpráv připravit návrh na strukturu a obsah Zprávy o strategických prioritách pro pravidelné zasedání Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA) v listopadu 2004. Ve skupině zemí Evropské unie, kde se už v předstihu zástupci nově přistupujících zemí účastnili jako řádní členové, byl podán návrh, aby FAO vyzvalo vlády k urychlení vytvoření odpovídajícího legislativního rámce pro ochranu genetických zdrojů ve svých zemích. Připravený návrh bude dokument po schválení Komisí pro genetické zdroje FAO podkladem pro Strategii a z ní vyplývající Akční plán FAO k ochraně a využití GZ. Od nich by se měly odvíjet i akční plány jednotlivých zemí. Jednání Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA) jako jediné globální instituce, která hraje roli prostředníka mezi zemědělstvím, obchodem a životním prostředím, se následně uskutečnilo ve dnech 8 – 12.11. v Římě. Plenární jednání bylo rozčleněno do 9 sekcí, ke každé z nich byl předem připraven program jednání. Každé sekci předcházela separátní jednání regionálních skupin, které mělo za cíl nalézt a formulovat společné stanovisko k projednávané agendě. Prezentací stanovisek EU bylo pověřeno Nizozemí, které předsedalo Radě EU. Jednání zdůraznilo zásadní význam regionálních Focal Pointů (FP) pro realizaci programu genetických zdrojů, členské státy EU by proto měly podpořit regulerní systém financování svého FP. Národní koordinační střediska by měla mít jasně vymezenou a výrazně významnější roli v národních koncepčních a strategických otázkách a v komunikaci s ostatními účastníky celého procesu. Aktivita těchto subjektů je klíčová. Z hlediska EU je důležitý jednotný regionální postup, propojení aktivit a stanovení regionálních priorit. Zástupci členských států EU upozornili zejména na nutnost revize a zajištění funkčnosti globálního informačního systému DADIS, jehož prostřednictvím by bylo možné GZ komplexně monitorovat. Na to navazuje potřeba ustanovení systému indikátorů. Zástupci zemí EU

9


zároveň berou na vědomí, že první globální Zpráva o stavu GZ bude základem k zahájení jednání o legislativních aspektech živočišných GZ a před její finalizací by byly jakékoliv kroky v této záležitosti předčasné. Směrování dalších aktivit FAO v oblasti agrobiodiverzity Členské státy EU považují za prioritní integrovaný management biodiverzity, tj. holistický, ekosystémový přístup se zahrnutím všech GZ, včetně lesních a vodních živočichů a mikroorganizmů. Další prioritní oblastí jsou biotechnologie, připravuje se Code of Conduct on Biotechnology. EU je v otázkách legislativy a bezpečnosti biotechnologií využívaných v zemědělství a potravinářství na přední pozici, nicméně konstatuje nutnost zajištění lepší spolupráce mezi FAO, CBD (Konvence o biodiverzitě), WHO (Světová zdravotnické organizace) a WIPO (ochrana intelektuálního vlastnictví), k účinnému prosazování environmentálních a bezpečnostních principů. Je nutné posílení národních kapacit pro zpřístupnění a využití těchto technologií. Jako priority pro dlouhodobé a střednědobé plány činnosti Komise navrhují členské státy EU: posilovat kapacity a transfer technologií v rámci celého systému OSN pro eradikaci hladu a chudoby zvýšit využití potenciálu vědy aplikované v genetických zdrojích pro udržitelný rozvoj a zlepšení výživy (nabídka nového a bohatšího spektra potravin) zabývat se rolí integrovaného agro-ekosystémového managementu všech GZ (včetně zvážení role mikroorganizmů) využívat a dále podporovat existující mechanismy (informační systémy, networking, regionální strategie), aby se zabránilo překrývání aktivit a řešení totožných projektů podpořit konání Globální technické konference GZ v roce 2007 zabývat se ochranou práv duševního vlastnictví ve vztahu ke GZ prohloubit spolupráci s IFOAM (organické zemědělství) a EAAP využít biotechnologie k udržení GZ v centrech jejich původu a v ex situ kolekcích začlenit do dalšího pravidelného jednání Komise (2006) projednávání stavu GZ využívaných v lesnictví, rybářství a GZ mikroorganismů Z jednání ostatních regionálních skupin vzešly některé zajímavé návrhy, například věnovat se i vlivu zoonotických patogenů, které významně ovlivňují genetické zdroje a potenciálně i zdraví lidstva (ptačí chřipka). Zejména africké a asijské země zdůrazňují otázku ochrany práv farmářů a lokálních etnik a jejich tradičních technologií, na nichž jsou životně závislí. V organizačních a procedurálních otázkách navrhují členské státy EU zachovat dvouletý cyklus zasedání Komise, zaměřit její jednání primárně na politické otázky a technické záležitosti svěřit mezivládním pracovním skupinám (ITWG). Požadují zefektivnit agendu jednání tak, aby mohlo být kratší než dosud (jen 2-3 dny), s tím souvisí i včasná příprava dokumentů před jednáním a vlastní jednací agendy včetně přesného stanovení bodů, k nimž je vyžadováno stanovisko jednotlivých zemí, a zvýšením komunikace v jednacím mezidobí prostřednictvím moderních IT (e-mail, internet) minimalizovat počet schůzek.

10


Výsledky jednání budou jako oficiální dokument po schválení Komisí pro genetické zdroje FAO podkladem pro další plánování strategii ochrany agrobiodiverzity – zejména Akční plán. Od nich by se měly odvíjet i akční plány jednotlivých zemí. Znalost těchto trendů umožní již v předstihu připravit nebo upravit národní plány tak, aby bez problému požadavky Akčního plánu splňovaly. V ČR půjde zejména o Akční plán navazující na Národní strategii ochrany biodiverzity v rámci CBD a zpracování projektu UNEP-GEF – Assessment of Capacity-building Needs for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic.

Propagace a veřejná informovanost

Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz). Také při výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena, při Evropské výstavě drůbeže a králíků v Praze byly zřízeny zvláštní ukázkové voliéry pro národní plemena drůbeže. Ekologické centrum Toulcův dvůr Expozice původních českých plemen Noemova archa v roce obsahovala včetně odchovů : 6 klisen huculského koně, skupiny původní valašské ovce (5 jedinců) a bílé kozy (7), přeštické prase, jalovici české červinky, hejno české husy (11) a české zlatě kropenaté slepice (17), z plemen králíků je to český strakáč černý (12), moravský modrý (4) a český černopesíkatý(19) a nově i chovný pár českého červeného králíka. Ve školním roce 2003/2004 byly realizovány projekty Čtyři koně ve dvoře pro I. stupeň ZŠ a Noemova archa – kde se vzala domácí zvířata pro I. a II. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Celý projekt obsahoval 18 programů, kterých se zúčastnilo 335 dětí. Pro předškolní věk probíhaly programy Stateček, Na statku, Jako včelky v úle, Včelí společenstvo, Víme co jíme, kterých se zúčastnilo 4 500 dětí. Pro všechny programy byly připraveny pracovní materiály o českých plemenech. Pro studenty České zemědělské univerzity bylo připraveno šest týdenních bloků praxe se semináři na téma Domestikace a původní plemena a Etika v chovu zvířat. Další individuální (neorganizované) návštěvy, přicházející na ostatní akce farmy, semináře a doprovodné programy, se odhadují na 15 000 osob. Většina si projde farmu s naučnou stezkou a informačními tabulemi o vystavených plemenech. Projekt výukové farmy byl prezentován mj. na Mezinárodním semináři o zooterapiích. Pro rozšíření expozice bylo vybudováno akvárium - rybniční biotop, kde budou na jaře 2005 umístěny základní původní druhy ryb. Pro rok 2005 byla zahájena příprava nových výukových programů pro školy, Mláďata na statku, Žijeme spolu" - domácí zvířata (práva zvířat, welfare, zákony a zvířata, biodiverzita), Mléčná dráha (získávání mléka a jeho zpracování, kde budou prezentována všechna "dojná" zvířata tj. ovce, kozy, kráva).

11


Kryokonzervace V roce 2004 byl zajištěn nákup 200 inseminačních dávek 4hřebců starokladrubských koní, 100 dávek českomoravského belgika a 50 dávek huculského koně prostřednictvím chovatelských asociací. Kryokonzervace u kanců, beranů a kozlů byla zajištěna pracovištěm VÚŽV Kostelci n.Orlicí, provádí se přímo v chovech. Celkem je odebráno 45 kanců z 10 chovů a je pokryta celá liniová skladba populace. Průběžně se odebírají mladí kanci nově zařazovaní do plemenitby. Použitá modifikace ředidel při zmrazování ejakulátu posunula hranici úspěšné oplozovací schopnosti až na 40-50% aktivních spermií (tento výsledek potvrzuje i kontrolní intrauterinní inseminace, kdy ze 23 prasnic bylo při 52% březosti dosaženo průměrné natality 7,83 živých selat na vrh. Přesto zůstává faktem, že 20-30% kanců v populaci není ke kryokonzervaci semene vhodná. Testace beraního a kozlího ejakulátu vykazuje vysokou koncentraci a aktivitu spermií jak po odběru, tak po rozmrazení, která je na úrovni 50-60% s 80-90% využitelností pro inseminaci. V rámci kryokonzervace beraního a kozlího ejakulátu byla testována nová vývojová ředidla BIOXCELL a BIOCIPHOS+, která ukazují na velmi dobrou přežitelnost a vyrovnanost motility spermií. Definitivní potvrzení výsledků je předmětem dalšího ověřování. Pro kryokonzervaci semenných dávek ostatních druhů (králíci, drůbež) stále chybí spolehlivé technické metody a proto se v roce 2004 žádná podobná aktivita nerealizovala. K 1.12.2004 je v kryobance ČMSCH Hradištko deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu. Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobance ČMSCH Hradištko Kryobanka Hradišťko Plemeno česká červinka český strakatý skot starokladrubský kůň huculský kůň slezský norik českomoravský belgický kůň přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce

Embrya počet 135 1144 0 0 0 0 0 0 0 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 4 7196 22 12 440 23 937 2 152 1 50 1 100 40 165 6 160 9 189 10 357

Embrya počet 0 0 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 11 165 3 60 10 80

Depozit Kostelec n. Orlicí Plemeno přeštické prase koza bílá krátkosrstá šumavská ovce

12


Genetický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace deponován na pracovišti VÚ rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. V roce 2004 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Žďárského lysce a Třeboňského šupináče, lína Táborského a Hlubockého a sumce Hodonínského. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními možnostmi VÚŽV. Tab.2. Přehled kryokonzervovaných dávek (od roku 1998, v kryotubách) podle jednotlivých plemen a linií, počty mlíčáků a počty zamražených dávek: Druh

Plemeno/linie

Kapr obecný

Jihočeský lysec BV Pohořelický lysec Synt. linie C434 Synt. linie C435 Telčský lysec Třeboňský šupináč

Lín obecný

Jihočeský kapr šupinatý C73 Žďárský lysec Žď-L Lín Velkomeziříčský Lín Hlubocký Lín Táborský

Sumec velký

Lín Modrý Lín Zlatý Sumec Hodonínský

Jeseter malý

Sumec Vodňanský albinotický Sumec Vodňanský čistý druh

Vyza velká

čistý druh

Počet mlíčáků 2 3 10 5 8 10 10 8 4 5 12 18 5 10 40 6 40 6 12 3 6 2 2 4 10 1

Počet dávek 20 45 100 27 80 100 100 80 40 50 228 40 20 40 19 15 19 25 85 30 60 20 20 40 100 40

Rok 1998 1999 2001 1998 2003 2002 2002 2001 2003 2003 2004 1999 2000 1999 2004 1998 2004 2000 2000 2000 2004 2000 2000 1999 2001 2000

Další kryomateriál je deponován v IS Homole pro potřeby JU v českých Budějovicích (1356 ID šesti býků polských a německých červinek). Materiál deponovaný v laboratoři VÚŽV Kostelec n. Orlicí nesplňuje administrativní požadavky pro skladování v kryobance ČMSCH Hradištko, platné od 1.5.2004 – povinné označení státním registrem a přidělenou akreditací zhotovitele – a možnost jeho využití bude předmětem dalšího jednání na jaře 2005.

13


Genobanka ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k 31.12.2004 následující počty vzorků DNA: Tab. 3. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Skot : česká červinka německá (hessenská a vestfálská) červinka polská červinka český strakatý skot ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce Valaška zušlechtěná valaška ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá koza ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine) Koně: starokladrubský kůň slezský norik českomoravský belgik Huculský kůň Drůbež: česká zlatá kropenka česká husa ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, dánská slepice) Jelen

Počet vzorků 130 40 65 450 1900 2470 110 160 750 900 420 210 350 110 112 154 180 143 150 70

Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh

Plemeno

kapr kapr kapr kapr kapr kapr

žďárský lysec žďárský šupináč milevský lysec telčský lysec mariánskolázeňský šupináč třeboňský šupináč

obecný obecný obecný obecný obecný obecný

Druh tkáně

Počet vzorků

krev krev krev krev krev krev

40 41 42 90 80 45

Testování plemen V souladu s požadavkem FAO o získávání informací o specifických užitkových znacích národních genetických zdrojů a jejich a zvřejňování je organizování objektivních srovnávacích testů jednou z priorit Národního programu. V roce 2004 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika vhodných chovatelů a také porovnávací testy se srovnatelným genetickým zdrojem slovenských a polských plemen slepic.

14


Finanční zajištění Národního programu Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto prostředky byly projednány a odsouhlaseny na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 13.10.2004. Aktivity chovatelských sdružení a ostatních zúčastněných subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni 30.11.200. Celková výše dotační podpory je v tabulkách 5 - 7.

Tab.5. Dotační titul koordinace a realizace „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ Zajištění odborných činností

Kooperační smlouvy

Asociace chovatelů huculského koně

250 000

Asociace svazů chovatelů koní

340 497

Cech profesních kočí Orlicko

30 000

Česká zemědělská univerzita Praha

25 000

Českomoravská společnost chovatelů

256 337

Český svaz chovatelů

290 000

JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany

500 000

Jihočeská Univerzita České Budějovice

80 000

Klub chovatelů českých hus

14 920

Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice

348 670

Národní hřebčín Kladruby

570 500

Odběry krve u ovcí

28 939

Rybářské sdružení ČR

115000

Sdružení SRAZ - ekologické centrum Toulcův dvůr

60 000

Svaz chovatelů ovcí a koz

300 000

Svaz chovatelů prasat

115 000

VÚ včelařský Dol

160 000

ZO ČSCH Plzeň – speciální výstava s výběrem slepic Celkem

14 990 3 499 853

15

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 6. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 Druh

počet jedinců

sazba

SKOT česká červinka kráva s kontrolou mléčné užitkovosti kráva bez tržní produkce mléka jalovice plemenný býk jalovička do 6 měsíců věku

361 810 86 17 35 26 1 7

8 000 2 800 3 800 16 410 1 800

KOZY

2 363

koza bílá koza hnědá kozička hnědá

1 552 547 264

OVCE

2 115

šumavská ovce bahnice valaška bahnice beran

1 979 1 979 136 122 14

PRASE přeštické černostrakaté prasnice kanec

348 35

800 1 400 800

1 206 910

KRÁLÍCI český strakáč moravský modrý český albín český luštič moravský bílý hnědooký černopesíkatý český červený

16

969 710 969 710 237 200 195 200 42 000

490 1 600 3 000

2 160 000

473

1 740 000 420 000 292 200

600 650

KONĚ starokladrubský kůň klisny (matky) klisny nové hřebec hucul klisny (matky) klisny nové hřebec ČM belgický kůň klisny (matky) slezský norik klisny (matky)

1 241 600 765 800 211 200

5 000 12 000

305 168

361 810 136 000 98 000 98 800 16 410 12 600 2 218 600

383

DRŮBEŽ česká slepice zlatě kropenatá česká husa

částka

183 000 109 200 2 450 000

67 46 20 1 52 41 10 1 79 79 10 10

1 240 930 12 000 552 000 12 000 240 000 25 000 25 000 535 000 10 000 410 000 10 000 100 000 25 000 25 000 948 000 12 000 948 000 150 000 15 000 150 000

1 160 433 222 197 67 89 26 126

327 280 240 240 240 300 300 500 500

103 920 53 280 47 280 20 100 26 700 13 000 63 000


Tab. 6. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 (pokračování) NUTRIE

241

standard stříbrná tříbarevná VČELY plem.matka a plem.matka b plem.matka c plem.matka d plem.matka e RYBY kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec jeseter vyza síh peleď síh maréna

120 68 53 439 54 87 87 32 179 počet hejn 19 4 3 9 2 2 1 2 1

155 200 72 000 40 800 42 400 478 000 4 500 243 000 1 200 104 400 700 60 900 500 16 000 300 53 700 4 350 000 100 000 1 900 000 180 000 720 000 130 000 390 000 60 000 540 000 100 000 200 000 100 000 200 000 100 000 100 000 100 000 200 000 100 000 100 000

CELKEM

600 600 800

14 000 000

Tab. 7. Koordinace programu Koordinace programu - VÚŽV Zajištění funkce Národního programu metodické vedení a koordinace, provoz genobanky (zajištění kryokonzervace genetického materiálu a molekulárně-genetická charakterizace plemen), tvorba a vývoj databází, evidence genetických zdrojů a analýzy programu jejich šlechtění, posuzování a prověřování žádostí o podporu na uchování genetických zdrojů a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z uzavřených mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a energie Cestovné Služby Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Poplatek ERFP Celkem Smluvní činnosti (tabulka 5)

471 040 194 534 113 508 896 121 350 335 474 675 2 500 213 3 499 853

Celkem zajištění Národního programu

6 000 066

17


STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka V roce 2004 bylo ve čtyřech kontrolovaných chovech celkem 160 jedinců všech kategorií (krávy, jalovice, telata), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Skupina „původních červinek“ Zakladatelkami je 14 krav, původ u 9 z nich není neznám, předpokládá se červinka, u dalších 5 je otcem býk plemene ayrshire (HLR2 nebo HLR 3). Z této skupiny se odvozuje celá populace chovů ČZU Lány, Abatis, a část populace JČU Haklovy Dvory a Nové Hutě. Chov Abatis (18) využívá v plemenitbě býků z německého importu, chov Lány (ca 40 ks) využívá linií Brylant a Polák, vzniklých z polské červinky. Do této skupiny se dnes řadí ca 80 krav, jalovic a telat. Tab.8. Přehled potomstva původní skupiny českých červinek Číslo

původ

Připuštěna býky

95700 95945 95918 17031 75544 17276 48117 95667 95576 95647 96321 95623 75069 95917

50% 50% 50% 50% 50% C? C? C? C? C? C? C? C? C?

BRY 1 BRY 1, PO 1 FN 62 (Ayr 50%) BRY 1,2,3, FZ (C) BRY 1 BRY 1, PO 1 PO 1 BO (C) PO 1 PO 1 BRY 1 ARK (Ayr) ARK(Ayr) R

AYR AYR AYR AYR AYR

Počet samičích potomků 11 8 3 9 6 19 5 3 1 1 2 4 2 3

Populace z převodného křížení JUČB V první fázi (do r. 1996-1997) byla použita skupina 11 krav ČESTR s doloženým původem, připuštěných býkem BRY 3; v generaci F1 se z nich narodilo celkem 20 kříženek použitých pro další křížení. V období 1998-2000 bylo zařazeno dalších 12 krav ČESTR bez doloženého původu, z F1 generace pak bylo 16 krav použito pro další křížení, po roce 2002 byly zařazeny i krávy s 50% původem piemontese, některých kříženek F1 jesp. F11 se v další plemenitbě se uplatnili i býci salers nebo red angus. Cca 30 krav a jalovic z programu převodného křížení je momentálně v chovu JČU v Haklových Dvorech, dalších 24 v Nových Hutích, celkem včetně telat cca 60 jedinců.

19


V roce 2003 a 2004 z chovu Lány poskytnuty tři jalovice pro při nové malochovy (Toulcův dvůr, skanzen Horní Pohleď, Svojše). Jedním z problémů, který brání výměně plemenného materiálu mezi oběma oblastmi ČR, event. rozšíření počtu chovů, je epizootologická stránka chovu (IBR status). Podle výsledků vyšetření stáda Haklovy Dvory je ze 37 krav narozených v období 1995 – 2002 jen 5 negativních, ze 12 mladých zvířat narozených v roce 2003/2004 vyšetřovaných ve věku 3 – 15 měsíců je 10 negativních. Výsledek vyšetření stáda Nové Hutě je 100% negativní. Během roku 2004 řešila Komise pro českou červinku problémy vyplývající z absence plemenné knihy a z nejednotného stanoviska k nutnosti zachování kontroly mléčné užitkovosti. Vzhledem k uskutečněné regeneraci se nemohou považovat žijící jedinci za původní českou červinku. Je však zřejmé, že v genotypu nesou i geny původních českých červinek , i když nesplňují podmínky legislativy pro uznání jako čistokrevné plemeno. Vést plemennou knihu může jen oprávněná organizace, musela by tedy buď některá vysoká škola zažádat o její vedení, nebo po dohodě s PK českého strakatého skotu zažádat o rozšíření oprávnění v rámci PKČESTR. Komise se na závěr přiklonila k názoru, že si situace nevyžaduje založení vlastní PK. Protože však chybí řád plemenné knihy pro českou červinku, jsou odchovaní býci hodnoceni podle exteriéru českého strakatého skotu, což je výrazně poškozuje. Proto by se garant měl snažit oddělit PK od českého strakatého skotu (samostatným oddílem pro českou červinku) a stanovit pro ni vlastní řád včetně specifikace způsobu vedení kontroly užitkovosti. Nezanedbatelná není ani ekonomická stránka celého projektu, chov vyžaduje minimálně 80% dotaci nákladů, tedy pro dojené kusy 15 000 Kč ročně a pro zvířata chovaná v systému bez tržní produkce mléka resp. jalovice 6 000 Kč ročně. Za celou dobu trvání projektu (19962004) bylo na přímé podpory vynaloženo celkem 10,5 mil Kč. Přitom výše dotace několikanásobně přesahuje výši dotace obvyklé v zemích EU (130 Eur na krávu) a není jasné, zdali se současnou výši dotační podpory podaří udržet v delším časovém horizontu. S tímto aspektem je rovněž nutné v dalším návrhu programu počítat. Do konce března 2005 proto garant plemene prof. Přibyl vypracuje podrobnou rodokmenovou analýzu celé populace s vyčíslením podílu genů jednotlivých plemen (tj. české, polské a německé červinky) a podílů genů původních zakladatelek rozhodnutí, zdali a jakým způsobem dále pokračovat v programu regenerace plemene a kolik finančních prostředků na tuto činnost bude nutné zajistit.

Český strakatý skot V roce 2004 na základě navržených opatření dočasně zastaven program „Uchování genetické rezervy český strakatý skot“ a projekt omezen na uchování „in vitro“.

20


Přeštické černostrakaté plemeno prasat Stav populace

Přeštické černostrakaté plemeno prasat (PC GZ) se chovalo v 8 stádech 7 zemědělských podniků v plánovaných počtech zvířat (tab. 1). Dva chovy PC GZ ukončily svoji činnost v roce 2003 (podnik ZD Dřevec Kožlany, chov Černíkovice, podnik Bouzovská zemědělská a.s. chov Bouzov), další dva koncem roku 2004 (Lukrena a. s., chov Libákovice - TBC a chov Předenice - zastaralá technologie). U PC GZ bylo v roce 2004 v průměru v jednom stádě 5 kanců a 42 prasnic. Počet prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva je uveden v tab. 9. V průměru na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 75,9 a klasifikováno (s posouzením TKZ) 30,2 prasniček a odchováno 3,6 a klasifikováno 1,6 kanečků. Počet prasnic plemenného jádra (PJ) a jejich věková struktura je v tabulce 10. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 70 % z počtu prasnic PC GZ. Během sledovaných let se průměrný počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil. Jistá tendence se projevila ve zvyšování průměrné hmotnosti vrhu v 21 dnech jejich věku a ve zkracování mezidobí (takřka o 12 dní). Průměrný denní přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během sledovaných let přibližně na stejné úrovni. Ze znaků jatečné hodnoty se podíl libového masa z živé hmotnosti 100 kg zvyšoval, a to jak u prasniček, tak u kanečků a současně se snižovala průměrná výška špeku (korigovaná na 90 kg u prasniček a na 100 kg u kanečků). V porovnání s chovným cílem bylo zvýšení těchto ukazatelů takřka na úrovni 1 směrodatné odchylky. Výběr plemenných zvířat, zvláště kanečků, byl zřejmě pod tlakem všeobecného zvyšování zmasilosti, tak jak je tomu u všech ostatních plemen prasat. Z dílčích znaků reprodukce se hodnotí zabřezávání prasnic po prvém zapouštění a lze uvést, že během sledovaných let došlo v přirozené plemenitbě k zvýšení z 82,8 % na 88,1 % a u prasnic v inseminaci z 72,4 % na 74,4 % z celkového počtu zapouštěných prasnic. Tab.9. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech za rok 2004 Podnik

Chov

Lukrena a.s.

Libákovice Předenice Buková V.Č. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov

ZD Merklín Žihelský statek a.s. ZD Hvozd Kralovická zemědělská a.s. ZD Mladotice RESPO Tachov s.r.o. Celkem

Počet kanců

Počet prasnic

4 4 5 4 3 5 8 7 40

23 59 34 38 28 43 54 55 334

21


Tab.10. Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat za rok 2004 Počet kanců 5 7 6 3 3 6 7 37

Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem

Prasnice PJ 35 28 29 17 37 40 43 229

Produkce prasniček Odchov VU Klas. 135 58 54 41 91 32 22 6 127 14 41 29 115 48 607 242

Produkce kanečků Odchov VU Klas. TKZ 2 2 0 0 9 1 2 1 4 2 7 3 5 4 29 13

Tab. 11. Charakteristika chovů PC GZ za rok 2004 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem – průměr

Počet prasnic PJ 35 28 29 17 37 40 43 229

Pořadí vrhu (věková struktura) 1. a 2. 3. až 5. 6. a další 20,0 62,9 17,1 39,3 39,3 21,4 51,7 20,7 27,6 23,5 47,1 29,4 24,4 43,2 32,4 22,5 52,5 25,0 11,6 48,8 39,6 26,2 45,9 27,9

Počet vrhů za život 4,2 4,1 4,0 3,8 4,5 4,6 5,0 4,4

Tab. 12. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v chovech za rok 2004 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Průměr

Počet selat živě dochov 11,2 9,2 10,0 8,4 9,9 9,1 9,2 8,9 13,3 11,1 10,9 9,9 11,1 10,0 11,0 9,5

Hmot. vrhu 51,9 51,2 61,7 52,3* 65,2* 58,9 58,7* 55,8

Mezido bí 157,2 155,5 155,5 164,3 169,0 160,8 154,4 159,4

Přírůstek pras. kan. 515 574 530 544 614 486 543 527 612 519 558 494 595 517 589

LM v % pras. kan. 59,1 58,5 57,0 58,7 60,1 60,4 60,0 59,5 60,8 59,4 58,1 58,0 59,5 58,8 59,5

Výška tuku pras. kan. 1,04 1,29 1,21 1,08 1,04 0,85 1,07 0,98 1,04 0,95 1,25 1,12 1,12 1,05 1,12

* dopočítáno z průměru populace Tab. 13. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech za rok 2004 Chov Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem – průměr

Počet vrhů 123 69 76 33 84 106 120 229

1.vrhů v% 10,6 20,3 18,4 12,1 8,3 9,4 5,8 11,2

Čisto. vrhů 66,7 63,8 92,1 75,8 71,4 58,5 90,,8 71,7

celk. 119 92 106 54 86 139 129 757

% 94,5 73,0 75,3 63,3 89,8 79,2 89,8 83,6

Zabřezávání přír. % 119 94,5 65 76,6 9 91,7 45 60,0 58 94,9 51 84,8 109 91,8 488 88,1

ins.

%

27 97 9 28 88 20 269

66,7 72,8 77,8 79,3 75,7 77,8 74,4

Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tab. 14 a 15.

22

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 14. Seznam kanců PC GZ k 11.1.2005 v jednotlivých chovech Chov

Kanec

Předenice Buková V.C. Hať Dražeň Výrov Mladotice Částkov Celkem

Pirátek 244, Mason 15 Matěj 125, Apolón 224, Sáčko 144, Sáčko 147, Mason 12 Viskont 170, Sokolík 289, Pirátek 243, Wiskont 18, Viskont 7278 Viskont 169, Apolón 225, Wiskont 17, Wiskont 19 Sudet 37, Matěj 123, Apolón 227, Wiskont 20, Pirát 17 Sudet 41, Sáčko 145, Mason 17, Wiskont 15, Viskont 2536 Sudet 40, Matěj 126, Matěj 127, Sokolík 288, Wiskont 16

Počet 2 5 5 4 5 5 5 31

Tab. 15. Seznam kanců PC GZ k 11. 1. 2005 podle genealogických linií Kanec Apolón Mason Matěj Pirát Pirátek Sáčko Sokolík Sudet Viskont Wiskont Celkem

Počet APN MSN MEJ PTT PIT SC SOK SDE VSN WSN

224, 225, 227 12, 15, 17 123, 125, 126, 127 17 243, 244 144, 145, 147 288, 289 37, 40, 41 169, 170, 2536, 7278 15, 16, 17, 18, 19, 20

3 3 4 1 2 3 2 3 4 6 31

Užitkovost prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech přeštického černostrakatého plemene prasat (od roku 1998 do roku 2003) byla popsána ve zprávě „Hodnocení přeštického černostrakatého plemene prasat v roce 2003“ určené chovatelům v jednotlivých šlechtitelských chovech, Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Českomoravské plemenářské unii, a.s., a byla projednána na poradě chovatelů PC GZ konané dne 30.3. 2004 v Plzni Černicích. Na této poradě byl rovněž navržen připařovací plán na rok 2004 a v daném roce také dodržen.

23


KONĚ Použité zkratky plemen : STKL - starokladrubský kůň ČMB - českomoravský belgický kůň SN - slezský norik Starokladrubský kůň

Rozsah chovu a struktura populace Stavy starokladrubských koní se zvyšují, přitom více než polovina chovné populace je již rozmístěna v zemském chovu u 103 chovatelů v ČR a 5 chovatelů v zahraničí. Z toho celkem 84 chovných klisen a 9 plemeníků je v zemském chovu soustředěno v 8 větších privátních chovech. Současná populace starokladrubských koní v ČR má cca 1150 jedinců (tj. plem.hřebců, klisen matek, dorostu a pracovních koní). Z toho je cca 570 běloušů a 580 vraníků. Během posledních tří let se zvýšil poměr zastoupení chovných starokladrubských koní v zemském chovu z původních 54 % (168 klisen a 14 plemeníků) na současných 60 % (246 klisen a 18 plemeníků). Zbývající část tvoří chovný nukleus Národního hřebčína Kladruby nad Labem, kde probíhá rozhodující šlechtitelský proces s cílem zachovat genetickou podstatu i fenotypový projev tohoto plemene. Tab. 16. Stav populace GZ v r.2004 ve srovnání s lety 2000-2003 a) Rok

Plem. hřebci GZ (B + V)

Plem. klisny GZ (B + V)

Plem. klisny celkem (B + V)

Počet chovatelů

1999

12 (5 + 7)

100 (42 + 58)

151 (65 + 86)

56

2000

14 (7 + 7)

112 (48 + 64)

168 (70 + 98)

69

2001

18 (10 + 8)

121 (48 + 73)

184 (74 + 110)

84

2002

17 (9 + 8)

134 (56 + 78)

201 (90 + 111)

87

2003

18 (9 + 9)

160 (77 + 83)

237(121 + 116)

103

2004

18 (8 + 10)

184 (93 + 91)

261(137 + 124)

b) Rok 1999

24

- zemský chov:

- NH Kladruby n.L.,s.p.:

Plem. hřebci GZ (B + V) 18 (9 + 9)

Plem. klisny GZ (B + V) 126 (60 + 66)

Plem. klisny celkem (B + V) 144 (74 + 70)

2000

22 (9 + 13)

125 (59 + 66)

138 (71 + 69)

2001

22 (12+ 10)

133 (64 + 69)

147 (72 + 75)

2002

21 (12 + 9)

133 (67 + 66)

150 (74 + 76)

2003

25 (14 +11)

140 (73 + 67)

155 (83 + 72)

2004

27 (15 +12)

156 (81 + 74)

171 (91 + 80)


Na konci r.2004 je tedy aktuální stav chovné populace resp. genetického zdroje starokladrubských koní 407 plemenných klisen a 43 plemenných hřebců. Tab.17 Struktura populace chovných starokladrubských koní dle linií Linie

NH Kladruby

zemský chov

celkem

hřebci

klisny

hřebci

klisny

hřebci

klisny

Generale Gen-Generalissimus Favory F-Generalissimus bílá vraná Rudolfo Sacramoso bílá vraná Sacramoso - Solo Siglavi Pakra Romke

3 4 1 1 1 2 4 6 3 1 1

13 16 13 20 2 4 20 21 38 6 8

1 1 3 0 0 0 2 3 4 1 3

9 17 46 16 1 14 22 53 34 8 26

4 5 4 1 1 2 6 9 7 2 4

22 33 59 36 3 18 42 74 72 14 34

celkem

27

161

18

246

45

407

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v chovné populaci jsou zastoupeni jedinci především původních starokladrubských linií (Generale, Sacramoso) a linií z nich odvozených (Generale - Gss, Sacramoso - Solo). Ve stádě vraníků je podíl jedinců nově založených linií lipické Siglavi Pakra a frízské Romke silně omezen, podobně ve stádě běloušů zastoupení lusitánské linie Rudolfo. Je třeba zdůraznit, že podíl cizí krve u těchto jedinců nepřekročí 37,5 %. Plemeno starokladrubských koní bylo v letech 1993 - 96 předmětem genetické analýzy stkl.koní. Se závěrů této genetické analýzy plyne, že průměrný koeficient inbrídigu je v rámci celého plemene 6,72 , v populaci potomstva otců běloušů 6,3 a vraníků 7,0. Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel v potomstvu linií Sacramso (9,0) a u potomstva otce Solo Narcis IV (11,3). Naproti tomu byla u celého plemene zjištěna průměrná heterozygotnost srovnatelná s úrovní plemen koní v zahraničí, u nichž nebyla prováděna příbuzenská plemenitba. Znamená to, že intensita inbrídingu nemá u starokladrubských koní vliv na heterozygotnost, nedošlo tedy k nežádoucí homozygotaci, která by mohla být příčinou inbrední deprese, projevující se ve zhoršení životaschopnosti a snížení reprodukčních ukazatelů. Genetická analýza populace starokladrubského koně provedená v r.2003 ukazuje na další snížení koeficientu inbrídingu. U hřebců běloušů činí 5,09, u hřebů vraníků 5,94, u klisen bělek 3,98, u klisen vranek 5,86. Genetickou analýzou DNA, kterou v populacích běloušů a vraníků v NH Kladruby n/L provedl v druhé pol.90.let prof.Hořín, bylo zjištěno, že genetické distance mezi oběma barevnými variantami starokladrubského koně se pohybují až na úrovni meziplemenné. Trend užitkových vlastností - výsledky bonitací a VZ Vyhodnocení užitkových vlastností a podrobné rozbory užitkových vlastností stkl.koní byly uvedeny ve Sborníku, který byl předložen chovatelům na semináři v únoru 2004. Byly zde uvedeny i další genetické rozbory, které byly využity při sestavování připařovacího plánu v

25


r.2004. Pro klisny zařazené do genetického zdroje byl na požadavek VÚŽV Uhříněves zpracován "Alternativní připařovací plán stkl.klisen" pro privátní chovatele, kterým byl zároveň zaslán. Na základě požadavku sjednocení výpočtu původních genů u plemen koní zařazených do genetického zdroje byla zpracována metodika pro nový výpočet starokladrubských genů (dále PSTG). Výsledky byly publikovány v odborných časopisech (Koně,Jezdectví). U všech čtyřletých koní je každoročně prováděn lineární popis exteriéru,který bude v příštím roce zpracován a výsledky budou předány chovatelům formou Sborníku. Veřejná informovanost a propagace plemene :

aktualizace internetových stránek www.nhkladruby.cz 1x ročně v rozsahu : kompletní plemenná kniha stkl.koní včetně privátních chovů (u plemenných hřebců doplněny fotografie) přehled akcí hřebčína a účasti stkl.koní na jiných akcích všechny dokumenty k chovu (Řád PK, chovatelský a šlechtitelský program, discipliny zkoušek výkonnosti, přehled dotací na genový zdroj, růstová pásma atd. zápisy z jednání Rady PK, výsledky VZ, reportáže z různých akcí, fotogalerie atd. průběžně během roku přehled služeb hřebčína, včetně nabídky připouštění hřebců aktuální zprávy o dění v NH Kladruby n.L. - 1x měsíčně

účast na výstavách a jiných veřejných akcích :

Výstava koní,Praha-Trojský ostrov 23.-25.4.2004 Národní výstava hosp.zvířat Litomyšl 12.-14.5.2004 Výstava Litoměřice 5.6.2004 Náchodská přehlídka koní 6.6.2004 "Koně v akci",Pardubice 3.-5.9.2004 účast spřežení na CSIO Poděbrady 9.-12.9.2004 "Kůň 2004" Lysá n.L. 17.-19.9.2004 účast na svátku sv.Václava-Hradec Králové 28.9.2004 účast spřežení na Velké pardubické 10.10.2004

chovatelské akce :

jarní třídění a svod stkl.hřebečků 26.-27.5.2004 Den koní,Kladruby a Slatiňany 30.5.2004 Velký jezdecký den k 425.výročí založení hřebčína v Kladrubech n.L. 26.6. a 3.7.2004 zkoušky výkonnosti Benice 26.-27.8.2004 zkoušky výkonnosti Nebanice 29.-30.9.2004 zkoušky výkonnosti a třídění Kladruby n.L. 6-7.10.2004 zkoušky výkonnosti a třídění Slatiňany 13-14.10.2004

26


přednášky a semináře :

Seminář pro chovatele stkl.koní a prezentace stkl plemeníků NH Kladruby n.L - únor 2004 Přednáška o etologii koní Dr.J.Flade, Kladruby n.L. - duben 2004 Seminář pro členy chovatelské komise k hodnocení lineárního popisu koní - květen 2004 Přednáška v Národním muzeu Praha (k 425.výročí založení hřebčína Kladruby n.L.) 3.11.2004 Přednáška o klasickém zapřahání - Heinrich von Sencem - 20.11.2004 Konference o chovu barokních koní Kladruby n.L.- Mendelova universita Brno - 4.12.2004

sport :

kurzy jízdy spřežením Kladruby n.L. - březen,listopad 2004 soustředění pro spřežení Kladruby n.L. - duben 2004 mezinárodní závody spřežení Kladruby n.L. 23.-24.4.2004 kvalifikační závody spřežení Altenfelden (AUT) 16.-20.5.2004 drezurní závody Slatiňany - 5.6.2004 soustředění pro jednospřeží před MS-Kladruby 5.-9.7.2004 účast na mezinár.závodech spřežení Nebanice 16.-18.7.2004 účast na MS čtyřspřeží v Kecskemétu (HUN) 4.-8.8.2004 účast na M ČR v Bolehošti 10.-12.9.2004 závody spřežení (1,4,pony) Heř.Městec 24.-25.9.2004 parforsní hon se smečkou Kladruby n.L. 26.9.2004 Hubertovy jízdy - říjen 2004

publikace : v únoru byl předán chovatelům"Sborník" s hodnocením celé populace stkl.koní a"Katalog plemenných stkl hřebců" - s fotografiemi "Jak hřebčín ožil" a řada článků v odborném tisku : Jezdectví č.2,6,7,8 , časopis "Koně"- zprávy z NH Kladruby, Freizeit im Sattel 10/2004, Svět koní, Já mám koně 9/2004, Farmář 04/2004, DOLCE VITA, Ippica, Koně a hříbata, BVV magazín 03/2004, Mozaika, Náš chov 8/2004, Fénix, Pferde heute č.3 a 4, Pferdeforum 01/2004 Návrh dalšího postupu managementu plemene pro r.2005 : Uchování genetického zdroje starokladrubských koní in situ je základním předpokladem další existence tohoto plemene. Celkový počet plemenic v GZ je dosud na úrovni ohrožené populace, celkem 340 klisen. Zásluhou podpory státu se splnil předpoklad růstu početního stavu klisen (odhadovaný nárůst byl 33 - 43 ks, skutečnost je 63 ks). Při zachování podpory chovu lze předpokládat růst početních stavů během příštích let stejnou rychlostí. Pro uchování in situ předpokládáme od r.2005 zajistit stejnou státní podporu pro chovatele, tj. pro ohřebenou nebo nově zařazenou klisnu 15.000,- Kč, předpoklad 70 klisen pro držení plemenného hřebce (jednorázová podpora na nejvýše oceněného hřebce v běžném roce nově zařazeného do genetického zdroje, mimo NH Kladruby 30.000,- Kč pro podporu matky zařazené do cíleného alternativního připařování pro produkci jedinců s cílem kvalitativního genového dosílení linie nebo hodiny 10.000,- Kč, předpoklad 25 klisen

27


Uchování GZ in situ je nutno, pro případ nenadálé mimořádné situace, kdy by mohlo dojít k radikálnímu snížení stavů chovaných zvířat (infekce), doplnit uchováním genetického materiálu ex situ. V první etapě se jedná o zamrazení spermatu plemenných hřebců, a to v počtu 50 ks inseminačních dávek od 1 hřebce. Kryokonzervaci spermatu zajistí akreditované pracoviště ERC Pardubice-Mnětice, ing. Zdeněk Müller. Při zamražení inseminačních dávek od 3 - 4 plemeníků ročně, bude tato etapa trvat 8 - 10 let. Pokud mají být získané inseminační dávky uloženy v bance spermatu pro případ mimořádné krizové situace, musejí být od majitelů plemeníků vykoupeny za odpovídající cenu, tzn. při současných nákladech na pořízení 1 ID 500 - 550,-Kč cenu min. 1000,- Kč. V další etapě může být uskutečněna rovněž kryokonzervace embryí, která se zatím běžně neprovádí. Uchování GŽZ starokladrubský kůň ex situ v roce 2005 předpokládá zajistit státní podporu na 1 odebranou a zamrazenou inseminační dávku ve výši 1000,- Kč, předpoklad 300 ins.dávek. Celkový odhad potřeby dotací pro rok 2005 je tedy 1 630 000 Kč. Po vyhodnocení genetických analýz stkl.koní genetickou komisí byl zpracován v r.2004 připařovací plán pro všechny klisny zařazené do GZ (i privátní) s návrhem účelové dotace na jeho dodržení - alternativní připařovací plán. Na základě požadavku VÚŽV Uhříněves byla zpracována jednotná metodika pro výpočet původních genů (PSTG), pro všechna plemena genetických zdrojů. V r.2005 bude proto předložen návrh nového Řádu plemenné knihy pro starokladrubské koně, kde již budou tyto změny do šlechtitelského programu začleněny. Dále bude provedena analýza znaků lineárního typu v GZ stkl.kůň. Výsledky této analýzy budou publikovány v odborném tisku a předány chovatelům k využití (např.při sestavování připouštěcího plánu).

Slezský norik a Českomoravský belgický kůň Vývoj populace Chovná populace SN zahrnuje v roce 2004 cca 360 koní, populace ČMB cca 1080 koní. Početní vývoj populace přehledně znázorňují tabulky 18 – 21. Do chovu bylo zařazeno za období 1995 – 2003 celkem 27 hřebců plemene SN a 26 hřebců plemene ČMB, a tato obměna je vzhledem k celkovým početním stavům minimální. Bylo by žádoucí zvýšit počty tak, aby v každé linii byli m animálně tři aktivně působící hřebci a tento aspekt bude nezbytné zapracovat do inovace selekčních programů a řádů plemenných knih v roce 2005. Tab. 18. Početní stavy koní

28

Slezský norik Rok Hřebci v chovu Klisny v chovu Ostatní koně

2000 28 293 406

2001 29 309 460

2002 30 308 510

2003 35 320 549

2004 33 326 530

Českomoravský belgický kůň Rok Hřebci v chovu Klisny v chovu Ostatní koně

2000 42 854 2074

2001 39 934 2106

2002 41 999 2158

2003 44 1045 2234

2004 43 1040 2350


Tab. 19. Věková struktura populace SN

Věk 3 4 5 7 8 9 10 11 12 13 14 16 18 20

Hřebci v chovu 8 2 3 3 3 3 1 3 1 1 3 1 2 1

Relativně z celku (%) 22,9 5,7 8,6 8,6 8,6 8,6 2,9 8,6 2,9 2,9 8,6 2,9 5,7 2,9

celkem

35

100

Věk 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 > 20

Klisny v chovu 16 5 16 30 20 26 27 28 19 18 18 19 12 10 9 14 13 6 14 320

Relativně z celku (%) 5 1,6 5 9,4 6,3 8,1 8,4 8,8 5,9 5,6 5,6 5,9 3,8 3,1 2,8 4,4 4,1 1,9 4,4 100

Tab. 20. Věková struktura populace ČMB

Věk 3 4 5 7 8 9 10 11 12 13 14 16 18 20

Hřebci v chovu 8 2 3 3 3 3 1 3 1 1 3 1 2 1

Relativně z celku (%) 22,9 5,7 8,6 8,6 8,6 8,6 2,9 8,6 2,9 2,9 8,6 2,9 5,7 2,9

celkem

44

100

Věk 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 > 20

Klisny v chovu 44 57 71 72 81 89 87 124 100 64 40 44 33 32 29 28 16 13 21 1045

Relativně z celku (%) 4,2 5,5 6,8 6,9 7,8 8,5 8,3 11,9 9,6 6,1 3,8 4,2 3,2 3,1 2,8 2,7 1,5 1,2 2,1 100

29


Výkonnostní zkoušky v roce 2004 probíhaly na šesti místech, celkem je úspěšně absolvovalo 24 klisen ČMB a 20 klisen SN, po testu hřebců byli pak zařazeni dva noví hřebci SN a pět hřebců ČMB koní. Počet nově zařazených hřebců u slezského norika není však vzhledem k potřebám obnovy stáda stále dostačující. V roce 2004 byla zorganizována také dvě specializovaná školení pro odsuzovatele SN a ČMB koní metodou lineárního popisu a vzhledem k příznivému ohlasu bude nutné dále v této aktivitě pokračovat. Rada PK rovněž po dohodě s VÚŽV připravila návrh metodického postupu výpočtu podílů původních genů, tak aby u všech genetických zdrojů koní bylo možno postupovat shodně při jejich určení a následném zařazování do jednotlivých oddílů PK. Ze zpracovaných variant vybrala Rada PK tu, která se opírá o analýzu všech dostupných listinných informací a posouzení pětigeneračních rodokmenů přesně definovaných jedinců - potenciálních nositelů 100% původních genů, a to včetně klisen- zakladatelek rodin současné populace, které rovněž byly označeny jako nositelky 100% původních genů. Z této analýzy vyplynulo sestavení seznamu hřebců a klisen, resp. kteří budou, po schválení Radou PK a posléze příslušnou Komisí pro GZ, uznáni jako 100% nositelé populace a veškeré další výpočty se budou odvíjet od těchto zakladatelů. Problémy k řešení v populacích ČMB a SN koní oblasti chovu Jedinou cestou k zachování kvalitní, zdravé a silné populace je zajištění dostatku pracovních příležitostí pro práci s koněm. Pracovní využití chladnokrevníka nepřinese pouze jeho zachování jako biologického druhu, zmenšení dopadů mechanizované těžby na lesné ekosystémy, ale dopomůže i k návratu významu a postavení venkovských regionů a jejich stabilitě. Styčným orgánem pro komunikaci s ASCHK ČR, VÚŽV – GZ a Mze ČR v otázkách budoucnosti pracovních koní se stal nově založený Cech profesních kočí „Orlicko“, který cítí nutnost obhájit důvod chovu a využití chladnokrevných koní. Náplní Cechu je mimo jiné propagace pracovních koní na všech úrovních (vč. politické), zavedení živností vázaných, ev. řemeslných atp. Chovný cíl: Chovný cíl v Řádech plemenných knih není uveden, což je hrubá chyba. Zevrubný popis plemene, chovný cíl aktuálně nahrazující, je nedostatečný pro další rozvoj chovu. Chovný cíl musí jasně sdělovat účel existence plemene a tím je u chladnokrevných koní JEDINEČNOST V TAŽNÉ SÍLE. Prioritou chladnokrevných koní je práce v lese. Systém hodnocení koní - výkonnostní zkoušky: Při současném systému výkonnostních zkoušek probíhá u mladých, teprve tříletých koní pouze orientační zjištění, zda disponují potřebnými charakterovými a pohybovými vlastnostmi. Kůň je poté zařazen do chovu, aniž by musel své kvality kdykoliv potom potvrdit.

Návrh řešení: Výkonnostní zkoušky základní ve 3 letech věku koně. Výkonnostní zkoušky následné: 5letí koně – zkoušky v lesním porostu, kde již prokáží základní praxi

30


7letí a 10letí – u těchto zkoušek již jde o získání známky ELITA ve vztahu k exteriéru a potomstvu Plemenní hřebci by měli pracovat povinně a potvrzovat svou výkonnost prací. Plemenné klisny, zařazené do provozu, by měly zůstat reprodukčně aktivní. Dotační podpora by se vztahovala pouze na koně s touto potvrzenou výkonností.

Zařazování koní do GZ: revidovat a upravit význam akceleračního programu a zařazování koní do GZ na základě prokázané výkonnosti při výkonnostních zkouškách. Tím se zajistí a zlepší genetická výbava pracovních koní a potažmo udržení jejich fyzických proporcí a mentálních vlastností, charakteristických pro chladnokrevná plemena v ČR. Rovněž současný systém finančních podpor práce chladnokrevného koně v lese si žádá přehodnocení Problematika práce a sociální aspekty V dnešní době nejsou dána žádná odborná pravidla pro toho, kdo chce s koňmi v lese pracovat, přitom jde o vysoce rizikovou profesi s velkou mírou osobní zodpovědnosti kočího k sobě i ke koním. Bohužel v lese setkáváme s lidmi, kteří nejsou kočími po odborné ani lidské stránce, kteří bez znalosti správných technologických snižují úroveň českého chovu. V neposlední řadě tak umožňují majitelům lesů kočí uměle tlačit cenu za vykonanou práci tak dolů, že již není možné pouze touto prací kvalitní chov koní živit. Zhoršující se sociální situace kočí se promítá i do plemenářské práce (nejsou finanční prostředky na připouštění kvalitními hřebci, majitelé klisen odmítají platit zdravotní zkoušky = zvyšuje se riziko přenosu nákaz). Další problém představuje absence koncepce výcviku koní pro práci v lese. Výchova a výcvik koní v tomto státě se již dávno omezily jen jejich na sportovní využití a mezi veřejností, která by i měla chuť se profesi kočí věnovat, chybí i ty nejzákladnější informace o správném postrojování, natož o vedení koně v terénu, resp. technologii práce, přípravě pracoviště atp. Řešením těchto problémů by zčásti mohlo být zavedení živností vázaných, které by byly podmíněné prokázanými znalostmi v oboru chovu koní, vykonanými zkouškami a do budoucna vzděláním v tomto oboru. Chovatelské svazy by dále měly přijmout roli prosazovatele těchto principů mezi chovateli, měly by vyvíjet soustředěný a koordinovaný tlak na využívání chladnokrevných koní v lesích.

Navrhovaný postup: Jelikož není ve státní správě zájem o změnu současných učebních osnov „Mechanizátora lesní výroby“, bylo předběžně jednáno se zástupci Národního hřebčína Kladruby nad Labem (Ing. Gotthardová, CSc.) a SOUZ Kladruby (Ing. Petřík) o možnosti otevřít specializaci „Kočí“, např. pro učně třetího ročníku oboru „Chovatel koní a jezdec“. Průkopníkem se stala SZŠ a SOŠ Lanškroun, která uvažuje o rozšíření vzdělávacího programu u čtyřletého maturitního oboru „Agropodnikání“ se zaměřením na chov koní. Vedení školy pochopilo nutnost zaměřit se na výchovu nové zemědělské populace se vztahem ke krajině a zareagovalo na aktivity v propagaci chladnokrevných koní. Tato škola úzce navázala spolupráci s Cechem profesních kočí „Orlicko“ a patrně jako jediná se v současnosti bude praktickou výukou zabývat technologií přibližování koňským potahem . Od druhé poloviny školního roku 2004/2005 bude tento obor na SZŠ a SOŠ Lanškroun zároveň zařazen jako zájmová činnost.

31


Huculský kůň Současný stav V souladu s požadavkem na chráněné jedince byl proveden výběr a klasifikace koní do genetického zdroje. Počet chráněné populace matek se rozrostl jen o nově zařazené klisny po výkonnostních zkouškách, které na rozdíl od dřívějších let absolvovaly výhradně zkoušky typu „A“. Celkový počet hřebců podle aktuálního seznamu v GZ činil v letošním roce 25. Do zahájení připouštěcího období 2005 řada plemeníků byla nebo bude vyřazena z chovu především z důvodů vyššího obsahu cizorodých fjordských genů. Snahou komise je postupně v chovu využívat jen čistokrevné plemeníky. V roce 2005 nebudou působit v GZ následující plemeníci: Tab. 21. Vyřazení hřebci huculského koně Plemeník 448 2289 185 608 872 2498

Důvod Goral janovský s.v. Goral XII – 11 Goral XII – 21 Gurgul Grep s.v. Gurgul Mefisto Oušor VIII – 1

Obsah PG Úhyn Věk Obsah PG Přání chovatele – pro rok 2005 bez licence Utracení

Tři předvybraní hřebci byli podrobeni v letošním roce výkonnostním zkouškám. Pouze dva je však s úspěchem vykonali a byli nově zařazeni do chovu v genetických rezervách – 987 Oušor janovský (Nazaret) a 988 Gurgul Oliver. První plemeník vykazuje koeficient příbuzenské plemenitby (Fx=4,297); druhý (Fx=2,344). Z uvedeného je zřejmé, že došlo k výraznému snížení samčí části populace v GZ. Předpokládaný počet působících hřebců GZ se snižuje na 22. Protože jsou v současnosti do chovu zařazováni hřebci jen na úrovni GZ, snížil se zřetelně celkový počet plemeníků i pro zbytek populace stojící mimo GZ. To při značné prostorové roztříštěnosti chovu výrazně zvyšuje chovatelům náklady na připuštění. V dalším období bude proto nutno věnovat zvýšenou pozornost předvýběru mladých hřebečků k odchovu, kteří by omladili i poměrně vyšší věkový průměr aktivních plemeníků (= 10,72 roků, přičemž 5 hřebců má nad 17 let).

Mateřská část populace V roce 2004 bylo v rámci plemenné knihy Huculský kůň nově zařazeno do chovu celkem 30 matek, což je o 5 klisen méně než v roce 2003. Z nich 11 vykonalo zkoušky výkonnosti a požadavky na zařazení do genetických zdrojů splnilo jen 10 klisen.

32


V současném aktualizovaném seznamu matek GZ je tedy celkem 163 klisen, což je o 7 více než v roce 2003. Důvody poměrně malého počtu zařazení je třeba spatřovat v málo uspokojivé reprodukční aktivitě, která se řídí především odbytovou situací trhu, protože podpora plynoucí ze státní dotace není zřetelně dostačujícím podnětem. To, že pouhých 41 klisen z cca 150 klisen splnilo svou reprodukční aktivitou v roce 2004 nárok na státní podporu, tuto skutečnost jen opět potvrzuje. Současná aktuální samičí populace GZ je tvořena potomky 36 plemeníků ( 41 plemeníků v roce 2003 ) čtyř základních hřebčích genealogických linií – Gurgul (39,3%), Goral (30,7%) Oušor (20,9%) Hroby (8,6%) a s 0,6% podílu linie Orzech. Podíl původních huculských genů v aktuální vybrané populaci klisen se zvýšil. Počet klisen se 100 % původních huculských genů (počítáno ze čtvrté generace předků) proti roku 2003 stoupl o 6 klisen a nad 96,9% Aktuální samičí populace v GZ má vykonány výkonnostní zkoušky podle pravidel platných pro genetický zdroj v 82 případech, tj. 50,3 %. Tab. 22. Počty zařazených klisen do GZ podle let Rok zařazení klisny do chovu 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 před rokem 1998 Celkem

Klisen 10 11 10 11 8 12 14 90 166

% 6,02 6,63 6,02 6,63 4,82 7,23 8,43 54,22 100,00

Koncentrace chovu Chov huculských klisen v GZ ČR je stále realizován v podmínkách značné roztříštěnosti, což s sebou nese některá negativa. V poslední době jsme však svědky postupného zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech, což je kladem zejména pro stabilizaci a zřetelné zlepšení manifestačních podmínek vnějšího prostředí. Podíl chovatelů s chovem jedné až dvou klisen v aktuální populaci GZ poklesl proti roku 2003 o 7 klisen, tj. o 4,5 %. Tab. 23. Koncentrace chovu GZ Chov – lokalita

Rok 2003 klisen %

Rok 2004 klisen %

Farma Hucul -Janova Hora

21

13,46

23

14,11

TJ Aster – Zmrzlík Praha

16

10,26

19

11,66

Farma Olšovka – Březí u Nepomuku

12

7,69

11

6,75

Farma Dubová Hora

10

6,41

13

7,98

Klein - H. Slavkov

7

4,49

7

4,29

Vopravil – Cunkov

5

3,21

5

3,07

Krecbach – Adršpach

4

2,56

4

2,45

Ostatní 1 až 2 klisny

81

51,92

71

49,69

Celkem

156

100

163

100,00

33


Výkonnostní zkoušky Zkoušky v roce 2004 proběhly v soustředění na jednom místě v Cunkově u Jistebnice. Všichni zúčastnění koně se podrobili testu úrovně "A". Zkoušky zde vykonalo 11 klisen a tři hřebci různých majitelů. Do genetických zdrojů však byli zařazeni pouze dva hřebci a 10 klisen. Velkou přednost takto organizovaných zkoušek spatřujeme v soustředění všech koní jednoho plemene z celé republiky na jednom místě, kde je zajištěna vysoká odborná profesionalita provedení ve shodných podmínkách, umožňující dostupné objektivní srovnání konkrétních zvířat v ročníku. Nevýhodou jsou však zvýšené, především dopravní náklady majitelů koní (až 300 km), bez možnosti finanční kompenzace. Proto bychom navrhovali, aby bylo možno takovýmto chovatelům hřebců, kteří nezískají nárok na státní dotaci a jejichž hřebci byli zařazeni do GZ, přispět na dopravu z kooperačních prostředků na dopravu nad určitou vzdálenost např. nad 50 km. Odebrání vzorků krve Pro potřeby molekulárních genetických rozborů a izolaci DNA bylo odevzdáno 14 vzorků hřebců a klisen zařazených do GZ huculského koně (jde o koně nově zařazené do GZ a jedna starší klisna, kteří však dosud vzorky k dispozici neměli Tvorba mezinárodní databáze V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity v rámci huculského plemene koní bylo v roce 2003 přistoupeno k vytvoření elektronické databáze údajů z dostupných zahraničních plemenných knih Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena v kompatibilním tvaru s naší databází českého chovu. Umožňují především získat přehled o současném rozsahu chovu ve sledovaných zemích, provést posouzení objektivní příbuznosti aktuálních zvířat a posoudit reálnou možnost případného budoucího importu plemenného, resp. genetického materiálu, ať již v živém či jiném stavu. V roce 2004 však vzhledem k časové prodlevě v ujasněnosti ekonomických podmínek ze strany zadavatele nebylo možno v realizaci pokračovat, což je jistě negativum. Kryokonzervace V souladu s uzavřenou smlouvou ACHHK zajistila odběr, mražení a dodání semene do banky spermatu v Hradišťku pod Med. formou odkupu od majitele hřebce. Celkem bylo odevzdáno a převzato semeno jednoho plemeníka v požadovaném množství 50 použitelných inseminačních dávek. Jde o plemeníka 939 Prislop Argel – farma DUBOVÁ HORA. Nezdařil se však původní záměr odebrat a uchovat semeno 2 plemeníků z důvodů pozdního vyjasnění technických, především však ekonomických podmínek ze strany zadavatele. Katalog plemeníků GZ Huculský kůň pro rok 2005 Pro potřeby chovatelů matek v GZ byl zpracován a vydán barevný katalog plemeníků GZ, který má umožnit chovatelům lepší orientaci při tvorbě požadovaného připařovacího plánu s ohledem na dříve zmíněný výpočet koeficientu příbuznosti budoucích hypotetických spojení.

34


Ostatní aktivity

Výstavy – účast koní plemene Hucul zařazených do GZ na chovatelských výstavách v Pardubicích (ve dnech 7. – 9. září, vystavovatel Farma Hucul, s.r.o.) a Lysé nad Labem (září, vystavovatel Farma Dubová Hora).

Publikace k problematice genetických zdrojů „Huculský kůň jako genetická rezerva v ČR a využití koeficientu příbuznosti (Fx) pro usměrnění výběru připařovaných plemeníků“. To je název zásadnější publikace s metodickým návodem k využití vypočítaných koeficientů příbuzenské plemenitby, která byla zveřejněna v celostátním časopise chovatelů koní „KONĚ“, č.2 v dubnu 2004, str.14-16. Informace chovatelské veřejnosti o stavu, vývoji a výsledcích je pravidelně prováděna ve členském Zpravodaji ACHHK, který je rozesílán po celé ČR a na samostatných stránkách Internetu s názvem http:// www.hucul-achhk.cz .

Mezinárodní organizace HIF Aktivní účast ACHHK na zasedání v polském Gladiszowu, v Rakousku a na Slovensku v Topolčiankách. r.. Na uvedených jednáních jsme účastníky ostatních zemí informovali o Národním programu ochrany genetických zdrojů v ČR. Současně s účastí byly shromažďovány podklady pro tvorbu elektronické databáze zahraničních huculských koní.

35


OVCE Šumavská ovce Valašská ovce Situace v GZ šumavských ovcí Na setkání Klubu chovatelů šumavské ovce v roce 2004 byl prezentován návrh výběru zvířat do užší chráněné populace. Vymezení určitého „chráněného“ jádra populace umožní lépe využít „nechráněnou“ část populace pro produkci (šlechtění, užitkové i zušlechťovací křížení). V roce 2004 ČR vstoupila do EU, chovatele se přizpůsobovali novým dotačním podmínkám v zemedělství a obávali se dodatečného organizačního zatížení spojeného z výběrem zvířat do užšího genetického zdroje. Je potřeba rovněž přesněji stanovit cíle a strategii uchování GŽZ v rámci EU, pro výběr zvířat je nutné mít k dispozici dostatek informací o zvířatech včetně výsledků molekulárně genetické analýzy. Ty v současné době probíhají, jejich celkové výsledky však nebudou k dispozici drive než k 30.6.2005. Pokračují i problémy s kompatibilitou a propojením databází centrální evidence, kontroly užitkovosti a pracoviště garantujícího program genetického zdroje (VÚŽV), nelze předpokládat, že chovatelé budou schopni základní údaje posílat na všechna jmenovaná pracoviště. Bylo rozhodnuto zatím pokračovat v ochraně celé populace šumavských ovcí i při snižující se podpoře na jedno zvíře. Celou populaci tvoří (k 31.10.2004) 5300 bahnic a 203 beranů, do genetického zdroje bylo zařazeno celkem 1979 bahnic u 28 chovatelů. Jako matky beranů jsou doporučeny pouze bahnice s minimálním podílem 92,5% šumavské ovce, chované ve stádě s minimálním počtem 10 bahnic, zařazené do elitních tříd za CPH (není absolutní podmínkou). Zastoupení linií v populaci bahnic resp. v populaci bahnic - doporučených matek beranů uvádí následující tabulka. Tab. 24. Četnosti matek beranů podle linií Linie DOAN HUT JAVOR LIMO SAMBÍK SEDLÁK SYNEK STAROSTA BRIGHT BARY LEGO Bez označení linie

Bahnic celkem

Matek beranů

271 736 1103 427 314 482 174 160 221 698 77 640

137 318 434 186 169 255 107 77 99 252 0 197

% matek beranů 51% 43% 39% 44% 54% 53% 61% 48% 45% 36% 0% 31%

37


Produkce beranů probíhá zejména v několika větších chovech. V následující tabulce je uvedeno procentuální rozdělení bahnic do tříd CPH a počty doporučených matek beranů ve vybraných chovech. Tab. 25. Hodnocení bahnic ve vybraných chovech s produkcí plemenných beranů Chov

ER

E

I

II

Javorná Abertamy Michlova Huť Arnoštov

15% 19% 24% 42%

32% 36% 36% 36%

32% 32% 27% 18%

20% 12% 13% 5%

Matek beranů 161 375 115 161

I nadále bude probíhat odhad plemenné hodnoty u nově zařazovaných plemenných beránků, i když tato hodnota by v konečném posuzování měla být jen jednou z informací pro chovatele. Je zájem uchovat co největší počet čistokrevných beranů a jejich efektivní využití. Do genetického zdroje by se neměli vybírat jenom jedinci s nejvyšší plemennou hodnotou, v mnoha případech půjde o berany s nižší plemennou hodnotou, cenné z hlediska zachování genetické proměnlivosti. Podporované bahnice by v budoucnu měly být zapouštěny pouze těmito vybranými berany podle zvláštního připařovacího plánu. Výsledky genotypizace 50 plemenných beránků na odolnost vůči klusavce ukázaly zjištěny následující frekvence alel: ARR 43%, ARQ 44%, ARH 4%, VRQ 9%. Populace waldschaf bude i nadále udržována v rámci šumavské ovce odděleně, z důvodů zachování specifik a mírných rozdílů mezi těmito populacemi a „národního“ charakteru ŠO. V populaci waldschafa působili v berani šumavské ovce, která u nás byla zušlechťována zejména kentem (romney). Šumavské ovci nehrozí zatím výrazný nárůst inbreedingu a je zde dostatečný prostor pro sestavování propařovacích plánů. Přitom využití waldschafa v „nechráněné“ populaci šumavek ke zlepšení některých vlastností (plodnost, nebo charakteristický lesk vlny) – je více žádoucí než využití romney nebo jiných plemen.

Situace v GŽZ valašských ovcí V roce 2004 se uskutečnily dvě reciproční návštěvy zástupců nadace SAVE (Safeguard for Agricultural Varieties in Europe) a organizace GEH (Gesellschaft zur Erhaltung alter und gefährdeter Haustierrassen) v České republice a zástupce Svazu chovatelů ovcí a koz ve Spolkové republice Německo, v rámci projektu podpory původní valašské ovce, připraveného v roce 2003. Ve Spolkové republice Německo je v současné době 24 chovatelů s více než 200 chovanými valašskými ovcemi, které sem byly v r. 1988 vyvezeny z ČSSR v rámci záchranného programu, mimo jiné i linie, která dnes v ČR již nemá žádné zástupce (prakticky všichni plemenní berani jsou do této doby příslušníky jediné linie). Zástupci GEH a SAVE navštívili v březnu 2004 naše chovy a konstatovali dobrou kvalitu naší chráněné populace, na rozdíl od Slovenska, které se mělo původního projektu rovněž účastnit. Tamní populace jeví znaky posunu od původního valašského typu, v tělesné stavbě, typu, kvalitě vlny. Naše populace byla po návštěve u osmi chovatelů označena jako velmi vyrovnaná, se zachováním původního typu.

38


Při návštěvě chovů v Německu v květnu 2004 a byly vybráni jedinci pro zamýšlenou výměnu a dohodnuty podmínky přesunu, v říjnu pak bylo z ČR vyvezeno 10 jehnic a 4 beránci a naopak zpátky dovezeno 15 jehnic a 5 beránků. Náklady hradila z největší části nadace Pro Speciae Rara. V červnu 2004 byl v Rožnově p. Radhoštěm ustanoven Klub chovatelů valašských ovcí se sídlem v Bludovicích u Nového Jičína. Jedním z poslání tohoto klubu bude koordinace výměny plemenných zvířat mezi jednotlivými chovateli s cílem omezení příbuzenské plemenitby. V rámci klubu bude na jaře 2005 zorganizován odběr vzorků krve u co největšího počtu samčích i samičích jedinců pro stanovení genotypu odolnosti proti klusavce, s cílem získat první informaci u tohoto plemene a stanovit strategii dalšího postupu. V roce 2004 bylo do genetického zdroje zařazeno celkem 136 zvířat (122 bahnic a oček a 14 beranů) u 11 chovatelů. V kontrole užitkovosti zajišťované Svazem chovatelů ovcí a koz bylo zařazeno celkem 4389 šumavských a 173 valašských ovcí s těmito výsledky: Tab. 26. Výsledky kontroly užitkovosti šumavských a valašských ovcí Ukazatel Počet stád Počet bahnic v reprodukci Oplodnění Plodnost na obahněnou Odchov z narozených Roční produkce potní vlny Přírůstek jehňat

Jednotka

šumavská ovce

valašská ovce

ks ks % % % kg g/den

35 4389 84,6 126,3 90,2 4,27 221

12 173 76,3 132,6 84,4 174

39


KOZY Bílá krátkosrstá koza Hnědá krátkosrstá koza Management populace

genetického zdroje koz se postupně orientuje na aplikaci nových

poznatků vědy a výzkumu, zejména využití přirozené variability v rámci mléčné produkce (polymorfismus mléčných proteinů). Malochov je však nadále téměř výhradním producentem plemenných zvířat, inseminace stále není využívána, a způsob řízení plemenitby již přestává vyhovovat novým skutečnostem. Populace obou plemen má přijatelný genetický potenciál pro produkci mléka, nicméně v rámci EU je nutné změnit šlechtitelský program tak, aby byl srovnatelný minimálně s evropskými měřítky. V současné době není dostatek informací pro posuzování hodnoty plemeníků – obvykle jsou k dispozici jen údaje o matkách kozlů, v lepším případě o několika dcerách plemeníků z jednoho stáda. V současné době je proto ve spolupráci Svazu chovatelů ovcí a koz – plemenné knihy a firmou Oveko projednáván návrh realizace šlechtitelského programu, založeného na zřízení a provozování odchovny plemenných kozlů s následnou testací na stádech, na obdobném principu jaký je praktikován např. u skotu. Toto řešení by umožnilo i racionální využití výsledků genotypizace, která se realizuje jak v rámci Národního programu, tak v rámci nového výzkumného projektu VÚŽV, financovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum. V chovu bílé kozy je patrný další pokles stavů v tradičním malochovu, zejména z důvodů stárnutí chovatelské základny, z ekonomických důvodů (nutnost investic pro splnění nově nastavených hygienických limitů, zvýšení četnosti a nákladnosti kontrol, rozrůstání administrativy) dochází ke změnám i u faremních chovů (rušení, snižování počtu zvířat). Od roku 2000 poklesl rozsah dotované populace z 2200 na 1550 koz (tab. 28). Populace hnědé kozy , díky diferencované dotaci, naopak pomalu narůstá (810 koz, tj. nárůst o 120 proti roku 2003 a celkově na dvojnásobek za posledních pět let)

a je

předpoklad, že by do dvou let mohla dosáhnout stavu 1000 plemenných zvířat. V celé populaci je 100% využívána přirozená plemenitba, aktivně působí na 780 bílých a 360 hnědých kozlů, s každoroční obměnou cca 35%. Nový způsob hodnocení kontroly užitkovosti (podle množství vyprodukované bílkoviny) i přísnější posuzování vybraných plemenných kozlíků se promítá i v objektivnějším podílu jednotlivých kvalitativních tříd zvířat – např. ze 282 nově zařazených plemeníků bylo 18% v nejvyšší elitní třídě ER, 40 a 35% ve dvou třídách EA a EB a 7% bez elitní třídy. Věková struktura plemeníků je následující:

41


Tab. 27 Věková struktura kozlů v přirozené plemenitbě Rok narození

2004

2003

2002

2001

2000

115 63 178

183 104 287

138 75 213

109 43 152

112 36 148

Bílá koza Hnědá koza Celkem

1999 a starší 123 40 163

celkem 780 365 1145

Užitkovost v roce 2004 dosáhla u 1100 kontrolovaných laktací bílých koz 759 kg mléka o tučnosti 3,14% a obsahu bílkovin 2,81%, plodnost 176%, u 430 laktací hnědých koz 806 kg mléka o 3,42% tuku a 2,88% bílkovin a 172% plodnost. Vyšší výsledky u hnědých koz jsou ovlivněny menším procentem velkých chovů v populaci, i když rozdíly mezi individuálními a faremními chovy se postupně snižuje, tak jak se zlepšuje úroveň větších chovů a zpřesňují metody kontroly. V roce 2004 se poprvé aplikoval výběr plemeníků podle částečných výsledků genotypizace mléčných proteinů (kaseinu), tak, aby se rozšířila genetická variabilita. Výsledky naznačují, že bude možné populaci využívat diferencovaně, např. pro produkci mléka s definovaným složením pro speciální využití. Tab.28. Počty podporovaných chovů bílé a hnědé kozy Rok Plemeno Bílá koza Hnědá koza kozička

42

2002 Počet chovatelů 247 87

Celkem počet zvířat 1551 380


Celkem počet zvířat 1627 470 217


Celkem počet zvířat 1552 547 264


KRÁLÍCI

A

NUTRIE

Králíci Stav populace Do genetických zdrojů králíků bylo v roce 2004 zařazeno všech 7 národních plemen včetně českého červeného, na jehož chov nebyly v předchozích letech poskytovány dotace. Výběr králíků zařazených do genetických zdrojů je realizován přes chovatelské kluby králíků s výjimkou českého červeného jehož chovatelé jsou registrováni OO ČSCH. Klasifikace zvířat se provádí na výstavách pořádaných ČSCH, poslední ocenění chovných zvířat a hmotnostní přírůstky jsou zapisovány do rodokmenu nově narozených králíčat. Každoročně do 31. ledna chovatelé musí předložit seznam chovných zvířat za daný rok, ve kterém jsou uvedena zvířata již zařazená do centrální plemenné knihy králíků a dále zvířata nová, která chtějí chovatelé do CPKK zařadit. Podklady jsou založeny na sekretariátu ČSCH. U králíků zařazených do plemenné knihy je sledována reprodukce. Výsledky reprodukce je možné vyhodnotit vždy v první polovině roku, protože chovatelský rok začíná 1. března a končí 28. února následujícího roku. Plemenům zařazeným do genetických zdrojů je věnována stálá pozornost i v časopisu Chovatel a informace chovatelům o genetických zdrojích jsou podávány i na schůzích klubů chovatelů. Tab. 29 Chovný rok 2003/2004 (sezóna březen 2003 – únor 2004), Plemeno ČS Mm ČA Mbh Čl Čč Ččp

Počet chovatelů 39 21 22 9 7 10 4

Počet samců 119 61 54 19 23 30 3

Počet samic 304 117 118 39 32 57 8

Průměrná hmotnost dospělého samce 3,70 6,50 4,60 3,50 3,65 3,10 3,10

Průměrná hmotnost dospělé samice 3,40 5,80 4,70 3,60 3,90 2,80 3,00

Tab. 30 Přehled podle plemen Plemeno

ČS Mm ČA Mbh Čl Čč Ččp CELKEM Průměr

Počet vrhů

402 180 143 54 46 76 17 918

Narozeno Průměr

3 216 1 524 1 302 372 311 523 116 7 364

8,00 8,47 9,10 6,89 6,76 6,88 6,82 8,02

Odchov

Průměr

Registr.

Průměr

Samice s > 10 naroz. mláďaty

%

2 449 1 320 1 233 351 271 474 115 6 213

6,09 7,33 8,62 6,50 5,89 6,24 6,76

1 185 1 073 932 251 236 414 100 4 191

2,95 5,96 6,52 4,65 5,13 5,45 5,88

83 49 41 8 5 13 2

20,65 27,22 28,67 14,81 10,87 17,11 11,76

6,77

4,57

43


Tab. 31. Vývoj GZ v letech 2000 – 2003 podle plemen Plemeno ČS

Mm

ČA

Mbh

Čl

Čč

Ččp

Celkem registrováno v CPKK

Rok 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003

Počet samic

Narozených králíčat

Odchov. králíčat

Registrov. králíčat

426 433 459 402 164 186 189 180 104 121 133 143 36 34 37 54 53 38 30 46 1 4 30 76 9 6 5 17

3 620 3 589 3 885 3 216 1 463 1 643 1 693 1 524 1 004 1 194 1 134 1 302 267 299 300 372 359 249 202 311 6 34 184 523 56 25 53 116

2 714 2 655 2 923 2 449 1 235 1 424 1 453 1 320 996 1 109 1 077 1 233 257 278 281 351 315 231 173 271 6 34 178 474 55 25 53 115

1 280 1 293 1 434 1 185 1 034 1 190 1 224 1 073 719 879 844 932 169 211 183 251 272 172 145 236 1 26 148 414 52 25 44 100 3 374 3 796 4 022 4 191

Index 02/03

82,64

87,66

110,43

137,16

162,76

279,73

227,27

Tab.32. Přehled registrace do 30. září 2004 Plemeno Český albín Český červený Český černopesíkatý Český luštič Český strakáč Mor. bílý hnědooký Moravský modrý Celkem

Počet narozených 1 126 464 79 258 2 416 408 1 212 5 963

Počet odchovaných 1 072 436 76 241 1 868 391 1 065 5 149

Počet registrovaných 810 339 68 193 878 266 862 3 416

(Pro srovnání, za celý chovatelský rok 2003, který začíná 1.4. a končí 31.3. následujícího roku bylo registrováno 4 191 mláďat. V roce 2004 je již za tři čtvrtě roku registrováno 3 338 mláďat).

44


Trend populací GZ trvalý nárůst celkového počtu registrovaných mláďat výraznější nárůst počtu registrace byl zaznamenán u Čl a Ččp obrovský nárůst u Čč na 414 ze 148 (během krátké doby, zásluhou několika chovatelů) u Ččp se v roce 2004 podařil zvýšit počet chovatelů na 5 Negativní stránky mírný pokles registrace u Mm a Čsč nízká intenzita reprodukce – pouze 8,02 narozených na králici (u většiny králic registrován pouze l vrh) z toho vyplývá i nízká intenzita plemenářské práce, malá výběrová základna, malá intenzita selekce nejnižší počet registrovaných mláďat na samici je u ČSč – 2,95 (to je ale odrazem prošlechtěnosti a náročnosti plemene a odpovídá realitě současného chovu ČSč, zejména když je u většiny králic registrován pouze 1 vrh

Nutrie Stručná charakteristika chovatelského roku 2004 Výběr zvířat byl proveden na základě seznamu chovatelů a byl doplněn mladými zvířaty do obratu stád jednotlivých chovatelů. Všechna nově vybraná zvířata byla pod kůži pravé pánevní končetiny označena mikročipy – viz seznam nově vybraných nutrií. Kvalita vybíraných nutrií byla srovnatelná s roky předchozími. Rozšířením výběrové základny, především u nutrie přeštické vícebarevné, dochází ke zvyšování kvality chovaných zvířat, kdy nově vybírané nutrie vykazují velice dobrou úroveň podsady a velmi dobrého obrůstu pesíkem po celém povrchu těla, zvláště pak na spodině břicha. Dosavadní chovy vykazují velmi dobré výsledky plodnosti i velikosti, tzn. dobrého růstu, při využívané čistokrevné plemenitbě po sobě jdoucích generacích. U standardních, stříbrných i přeštických nutrií je nutno do budoucna vybírat do plemenitby nejen nutrie špičaté, tj, výrazné délky těla s nižším pesíkem, kterých je momentálně naprostá převaha, ale také nutrie tupohlavé, s výraznou výškou podsady, které zase naopak vynikají šířkou těla. Plemenná kniha nutrií zpracovává všechny nutrie označené mikročipy a na všechny nutrie vydává rodokmeny jednotlivým chovatelům. Označování nutrií čipy je povinné a probíhá u všech zvířat nově zařazovaných do chovu. Při zachování dosavadního generačního intervalu a mírného navyšování základního stavu chovných nutrií se musí ročně nakoupit pro tuto potřebu 150-200 nových mikročipů.

45


Vrcholem roku 2004 byla účast chovatelů nutrií na Evropské výstavě králíků, holubů a drobných hlodavců 12.-14. listopadu 2004 bude v Praze – Letňanech, kde se podařilo zajistit založení Středoevropské výstavy nutrií, která a v dalších letech bude pokračovat na Slovensku a v Polsku. V genetických zdrojích nutrií je v současné době 120 jedinců standardních nutrií českého typu, 68 stříbrných nutrií a 53 přeštických nutrií, stav populace podle klasifikace FAO je tedy stále kritický. U standardní nutrie je možno vzhledem k rezervám a nejvyššímu počtu ze všech 3 plemen hodnotit stav o 1 stupeň mírněji, a to jako ohrožený. Znepokojivý je pokles stříbrných nutrií.

Hlavním problémem v chovu králíků zůstávají infekční nemoci, i přes vakcinaci, která nemá vždy potřebnou účinnost. Proto bude v nejbližší době nutné zvýšit úsilí o zvládnutí kryokonzervace, a stimulovat dále zájem chovatelů o tato plemena.

46


DRŮBEŽ Česká slepice zlatě kropenatá Česká husa Stav plemen a trend populací GZ drůbeže v roce 2004 udává následující tabulka: Tab. 33 Genetické zdroje drůbeže v r. 2004 Plemeno

Česká slepice zlatě kropenatá rozsah populace v ČR není přesně znám, PKD eviduje 305 ks, další neevidované slepice různých barevných rázů jsou v několika dalších chovech, které nesplňují podmínky pro GZ PKD eviduje 284 slepic

celkový rozsah populace

počet evidovaných samic počet evidovaných samců populační trend počet samic v plemenitbě počet plemeníků v plemenitbě

Česká husa

Česká husa chocholatá rozsah populace v ČR rozsah populace v ČR není přesně znám, PKD není přesně znám, PKD eviduje 39 ks, několik eviduje 129 ks, mezi drobnochovateli je ještě nepodchycených jedinců několik desítek doposud se může nacházet mezi drobnochovateli nepodchycených hus PKD eviduje 94 hus

PKD eviduje 26 hus

PKD eviduje 21 kohoutů PKD eviduje 35 houserů PKD eviduje 13 houserů setrvalý 241 slepic

setrvalý 91 hus

nárůst 20 hus

18 kohoutů

31 houserů

12 houserů

Tab. 34 Vývoj početních stavů genetických zdrojů drůbeže

Druh/ plemeno

česká zlatá kropenka česká husa česká husa chocholatá

Roky 2000 2001 2002 2003 2004 počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet chovů zvířat chovů zvířat chovů zvířat chovů zvířat zvířat chovů včetně MTD pouze jednotliví chovatelé Ústrašice 15

505

6

256

7

337

7

307

8

305

19

226

22

159

20

134

23

137

22

129

4

20

2

11

2

8

7

32

8

39

Trend užitkových vlastností U všech třech plemen je patrné snížení líhnivosti, u českých hus chocholatých i výrazné snížení počtu vylíhlých housat na jednu husu, ostatní ukazatele vykazují setrvalý stav. Hodnocení exteriéru se provádí na speciální výstavě českých hus v Třebechovicích pod Orebem (nové chovy se hodnotí přímo u majitele), české slepice se hodnotí přímo v chovech.

47


Tab. 35 Výsledky kontroly užitkovosti genetických zdrojů drůbeže

Česká slepice zlatě kropenatá průměrná snáška (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

Česká husa

r. 2003-04

r. 2002

r. 2001

r. 2000

170 57 75

171,2 56,6 87,4

148 56,9 73,3

138 56,5 69,0

r. 2003-04

r. 2002

r. 2001

r. 2000

průměrný počet vylíhlých housat na husu (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

5,7

9,3

10,4

9,0

161 98,5

162 82,1

160 83,0

160 73,0

Česká husa chocholatá

r. 2003-04

r. 2002

r. 2001

r. 2000

průměrný počet vylíhlých housat na husu (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnovost

5,9

8,3

6,8

6,7

166 68,1

162,0 86,8

160,5 80,0

nehodnoceno nehodnoceno

Veřejná informovanost Chovu genetických zdrojů drůbeže je věnována značná pozornost. Ve svazové ročence Informace 2004 jsou uvedeny kontaktní adresy na Klub chovatelů českých slepic a Klub chovatelů českých hus, dále kontaktní adresy na majitele genetických zdrojů. Tytéž kontakty je možné najít na Internetu na webových stránkách ČSCH. Ve věstníkové části svazového časopisu Chovatel jsou zveřejňovány zprávy z jednání Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže a z jednání Rady Plemenní knihy drůbeže, součástí jsou informace o genetických zdrojích. Každoročně jsou vyhodnoceny a v časopise Chovatel zveřejněny výsledky kontroly užitkovosti plemen, jež jsou evidována Plemennou knihou drůbeže. V tomto časopise jsou zveřejňovány články o národních plemenech drůbeže. Drůbež z genetických zdrojů je vystavována na celostátní výstavě drobného zvířectva v Lysé nad Labem, na speciálních výstavách českých hus a českých slepic a v listopadu 2004 byla drůbež z genetických zdrojů předvedena i na Evropské výstavě drobného zvířectva, jež se koná v Praze - Letňanech. Návrh dalšího postupu Nadále podporovat Klub chovatelů českých slepic a Klub chovatelů českých hus - oba kluby soustřeďují chovatele národních plemen drůbeže a mohou podpořit i chovatele, kteří nejsou majiteli genetických zdrojů. U Českých slepic je v současné době je uznáno do genových rezerv 8 chovů , proti původnímu projektu ochrany genových zdrojů z roku 1999, to znamená snížení stavu o 14 chovů. Tento stav je vzhledem ke klesajícímu počtu uznaných chovů, dlouhodobě neudržitelný. Na stavu nic nemění ani současná výše vyplácené dotace, která pro velkou časovou náročnost při šlechtění užitkovosti, nepředstavuje dostatečnou motivaci k většímu rozšíření GR. Důležitým faktem zůstává prakticky nemožnost většího komerčního využití Českých slepic, vzhledem k jejich specifickým vlastnostem, na rozdíl od

48


jiných hospodářských zvířat. Ekonomický tlak na jednotlivé chovatele, případně změna rodinných poměrů, může vyvolat kdykoliv zánik zájmu o chov Českých slepic a tím i jeho likvidaci. Plemeno nelze obnovit dovozem ze zahraničí, protože není, mimo území ČR, nikde na světě chováno. Z důvodů zachování genetické diverzity a vzhledem k možnosti případné regenerace populace Českých slepic, je nutné zahrnout do ochrany genových zdrojů všechny barevné rázy Českých slepic. Dosavadní šlechtění populace Českých slepic Plemeno je od doby regenerace r. 1913, chováno jako uzavřená populace v rámci ČR. Chovatelé mimo GR si mezi sebou nesystematicky vyměňují plemenný materiál, respektují standard platný při ČSCH a provádějí pravidelné hodnocení zvířat v jednotlivých chovech a na svodech. Problémem je náročná individuální kontrola snášky, proto se selekce na počet vajec provádí jen v několika chovech, ve většině případů není znám individuální rodokmen. V důsledku malého počtu plemenných zvířat a jejich chovem v malé uzavřené populaci, jsou dnes chovaná zvířata produktem poměrně blízké příbuzenské plemenitby. Protože neexistuje průkazná evidence původu, nelze zatím příbuznost přesněji stanovit. Šlechtitelské opatření na nápravu momentálního stavu Cílem je zachování populace Českých slepic v nezměněné podobě, s ustálenou užitkovostí, se zachováním celkové odolnosti a nenáročnosti při zachování stávajícího standardu s možností využití zejména pro ekologické chovy. Metoda šlechtění bude vycházet ze zásady převážně víceletého generačního intervalu s částečnou obměnou hejna a to po dobu nezbytně nutnou k naplnění stavu potřebného k udržení malé populace. K založení další generace budou vybíráni jedinci podle výsledků kontroly dědičnosti požadovaných vlastností. Selekce bude dvoustupňová, to znamená, že do kontroly dědičnosti budou zařazováni jen jedinci splňující plemenný standard. Druhý stupeň selekce bude realizován po ukončení selekce dědičnosti. Konkrétní podmínky pro zařazení do GR stanoví metodika kontroly dědičnosti. Zásadou bude, že každý chovatel musí mít samičí materiál z vlastního chovu, samčí materiál bude rotovat mezi chovy tak, aby bylo minimalizováno riziko inbrední deprese. Konkrétní kroky budou stanoveny připařovacím plánem, který bude součástí metodiky, vypracovaným VÚŽV – Uhříněves ve spolupráci s KPČS. KPČS bude veškeré záležitosti s tím spojené organizačně zajišťovat. Neplnění těchto závazků bude důvodem k nepřiznání dotace.

Vedení evidence: Prvotní evidenci o rodokmenu a údajích o vlastnostech povede chovatel na jednotných tiskopisech, které vydá organizace, která vede plemennou knihu (ČSCH). Veškeré tiskopisy odesílá chovatel ve stanoveném termínu určenému zástupci KPČS, který je po zpracování k další šlechtitelské činnosti, postoupí PK. Plemenitba v jednotlivých chovech bude řízena KPČS, který je koordinátorem a garantem šlechtění populace Českých slepic, ve spolupráci s VÚŽV – Uhříněves.

49


Líhnutí Líhnutí celé populace bude zajišťováno centrálně v MTD Ústrašice a to tak, aby bylo zajištěno rodokmenové líhnutí. Ihned po vylíhnutí budou vysexována všechna kuřata, slepičky budou dopraveny zpět k chovateli od kterého pochází a kohoutci budou přiděleni jako jednodenní podle předem určeného připařovacího plánu. Svoz násadových vajec a rozvoz kuřat bude organizačně zajišťovat KPČS.

Svody Drůbež odchovaná z centrálně vylíhlých kuřat bude společně posouzena na speciální výstavě, na které je chovatel povinen předvést určitý počet drůbeže stanovený metodikou. Svoz a rozvoz bude organizačně zajišťovat KPČS.

Kontrola užitkových vlastností u chovatele spotřeba krmiva v letních a zimních měsících živá hmotnost (dle metodiky) počet snesených vajec (dle metodiky) hmotnost vajec (dle metodiky)

na svodech živá hmotnost ve stanoveném termínu

v testovací stanici užitkové vlastnosti podle metodiky testů MTD Ústrašice

V roce 2005 bude rovněž ze všech dostupných dat vytvořena rodokmenová databáze a připraven software pro tvorbu připařovacích plánů.

50


RYBY Zhodnocení dosavadních postupů programu ochrany a užití genetických zdrojů, stavy plemen a populací. Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza probíhá podle schválené metodiky. Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení České republiky projednala a schválila (26. 8. ve VÚRH JU ve Vodňanech) žádosti chovatelů o finanční podporu MZe ČR celkem pro 9 druhů ryb (kapr obecný, lín obecný, pstruh duhový, pstruh obecný f. potoční, sumec velký, síh maréna, síh peleď, jeseter malý a vyza velká), u vyjmenovaných plemen a linií v celkem 43 kmenových hejnech, chovaných celkem u 13 subjektů. Rovněž pokračuje program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu. V roce 2004 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Žďárského lysce a Třeboňského šupináče, lína Táborského a Hlubockého a sumce Hodonínského. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml.

Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví

z videozáznamu pomocí analýzy obrazu.

Hodnocení fertility spermií je prováděno

v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Další finanční prostředky na kryokonzervaci GZ ryb dle smlouvy mezi VÚŽV a VÚRH JU na rok 2004 byly využity následovně: nákup Dewarových nádob (2ks) vč. příslušenství (držáky, kanistry) na uchování dávek a 1 ks Dewarovy nádoby jako zásobníku tekutého dusíku oprava zmrazovacího automatu Planer Kryo III pořízení monitorovacího a signalizačního zařízení hladiny kyslíku ve vzduchu v prostorách skladování kontejnerů s dusíkem. Genetické analýzy a genová banka V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací (přítomnost kříženců), stanovení ploidie a původu podle § 29, odst. (5) Vyhlášky MZe ČR č. 471/2000 Sb. používá biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochodnriální a jaderné DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza.

51


Tab.36. Souhrnný počet genetických zdrojů (plemenných ryb) k 30.6.2004 Plemeno (název - zkratka) Kapr C 434 C 435 Jihočeský lysec - BV Jihočeský kapr šupinatý - C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML Milevský lysec - MV Pohořelický lysec - PoL Telčský lysec - Te Třeboňský šupináč - TŠ Žďárský šupináč - Žď-Š Žďárský lysec - Žď-L

Rok 2002 Počet

jikernaček

mlíčáků

23 123 28 130 356 252 127 154 143 258 281

18 125 34 119 222 260 120 146 66 102 150

Lín Hlubocký - H Kož.92 Mariánskolázeňský - ML Modrý - MO Táborský - T Velkomeziříčský - VM Vodňanský - V

jikernaček 68 103 471 10 278 20 124

Pd M Pd D66 PdD 75

Síh severní maréna - čistý druh Síh peleď - čistý druh Jeseter

52

16 47 9 132 403 98 81 168 219 66 102

8 2

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 24 26 161 170 23 27 26 12 436 488 148 183 44 46 29 23 430 466 1467 2075 2 4 4 1 68 56 66 35 Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků 6 13

Počet

6 3

6 13

Počet

jikernaček

mlíčáků

1250 1600 1791

800 600 1184

Počet

1940 1700 1858

1120 800 1117

210 120 nehlášeno 1651 1305

Počet

mlíčáků

707 1900

575 1100

Počet


Počet

173 1100

475 446 nehlášeno

Počet

jikernaček

mlíčáků

80 160

70 190 Počet

mlíčáků

celkem 268 celkem 125

6 4

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků

Počet

jikernaček

14 41 14 142 293 65 97 264 197 54 122

Počet

Počet

mlíčáků

jikernaček Jeseter malý - čistý druh Vyza velká - čistý druh

mlíčáků 58 102 671 7 186 10 127

6 13

Síh

16 110 12 132 852 150 112 233 73 181 208

Počet

jikernaček

Pstruh obecný f. potoční Šumavská populace - PoŠ Tepelská populace - PoT

24 84 7 148 912 262 90 206 123 212 187

Počet

Pstruh duhový

Rok 2004 Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků

Počet

Sumec Hodonínský - H Vodňanský - V

Rok 2003 Počet

Počet


50 65 Počet

70

50 70 Počet

jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků celkem 168 celkem 103

celkem 168 celkem 103


Užitkové vlastnosti genetických zdrojů ryb Užitkové vlastnosti jednotlivých genetických zdrojů ryb jsou, stejně jako užitkové vlastnosti plemen importovaných a novošlechtěných, testovány podle vyhlášky MZe ČR. č. 471/2000 Sb. jednotlivými chovateli, oprávněnými k této činnosti ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. Podle něho také Rybářské sdružení ČR sestavuje a vyhodnocuje výsledky testování za uplynulé uzavřené kalendářní období a předává je do ústřední evidence.

53


Včela medonosná kraňská V roce 2003/4 se podařilo dílem chovatelskou péčí, dílem v důsledku nadprůměrné rojové nálady nahradit úbytek včelstev způsobený v Evropě i v České republice v minulé zimě 2002/2003, které byly způsobeny kumulací několika nepříznivých faktorů, z nichž v českých zemích převažoval vliv silného výskytu tzv. melecitózního medu, způsobujícího tuhnutí a nestravitelnost zimních zásob včel. Stavy včelstev v České republice vzrostly o více než 80 000 proti minulému roku. Oblastní chovy zapojené do Národního programu nebyly vážněji zasaženy, takže nebylo nijak ohroženo plnění programu. Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek. V souladu s momentálně platnou legislativou bylo všem chovům přiděleno číslo jednotného číselníku, které je spolu s číslem katastru jednoznačným určením každého chovu. Většina chovatelů matek podala prostřednictvím Českého svazu včelařů žádost o přiznání statutu šlechtitelských chovů, mezi nimi všechny oblastní chovy zapojené do Národního programu žádost. Žádosti byly projednány a kladně vyřízeny. Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů, které v roce 2004 rovněž uplatňují nárok na podporu. Kontrolní a koordinační činnost v oblastních chovech Oblastní chov Skřivánek (dříve Filipov) V průběhu uplynulého roku byl chov přestěhován na novou lokalitu Skřivánek v okrese Havlíčkův Brod. Podařilo se udržet plynule péči o genetický materiál a připravit včelstva na rozchov matek v další sezóně. Chov neměl závažné problémy, je v dobrém zdravotním stavu a byl zde mimo jiné realizován pokus v rámci projektu monitoringu rezistence parazitických roztočů Varroa destructor vůči používaným léčebným postupům. (Rezistence roztočů se neprojevila). Oblastní chov Liběchov Práce v chovu je stabilizovaná, chov podle plánu rozšiřuje stav včelstev a rozsah testování a Spolupracuje s nově vzniklými registrovanými chovy v okrese Česká Lípa. Oblastní chov Kývalka Oblastní chov Kývalka překonal problémy způsobené ztrátami v roce 2003 v důsledku výskytu melecitózního medu. Vyzimování na jaře v roce 2004 bylo podle předpokladu dobré a zazimování včelstev také proběhlo řádně. Oblastní chov Přerov - Žeravice Sídlo chovu bylo již zcela přeneseno do Přerova - Žeravic. Nový objekt se osvědčil lépe než stávající stanice v Prostějově. V letošním roce došlo k rozšíření technického vybavení pro chov matek, a budování stanice dále pokračuje. Inseminace je v oblastním chovu prováděna v potřebném rozsahu přímo pracovníky stanice. Chov má zázemí pro pořádání kursů chovu matek a dalších školících aktivit pro včelařskou veřejnost. Zvýšenou pozornost vyžaduje

55


výskyt ohnisek moru včelího plodu v blízkosti (nikoliv bezprostřední - nejedná se o ochranná pásma) některých stanovišť včelstev oblastního chovu. Proto jsou v plánu aktivity zaměřené na preventivní opatření (preklinická diagnostika, desinfekce). Tato situace vyžaduje i nadále mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským materiálem a důkladnou osvětovou práci mezi okolními včelaři. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu. Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. GZ jsou částečně ohroženy výskytem moru v blízkosti. Oblastní chov Pekařov Chov byl, podobně jako Kývalka poněkud poškozen výskytem melecitózního medu. Problémy jsou překonány a včelstva jsou řádně ošetřena a zazimována. Inseminace je v oblastním chovu prováděna v dostatečném rozsahu vedoucím chovu, realizace plemenářského programu probíhá podle plánu. Pokračuje vývoj metody chovu skupin včelstev s matkami sestrami jako zdrojem trubců pro získání dobré homogenity výsledků při volném páření odchovávaných mladých včelích matek. Oblastní chov Zubří Oblastní chov Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami. Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a profylaktické zásahy jsou na dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna velmi soustavně, vedoucí chovu patří k nejlepším inseminátorům. Produkce inseminovaných matek přesahuje rozsah nutný pro realizaci plemenářského programu a inseminované plemenné matky včely kraňské mohou být poskytovány dalším chovům. Vedoucí chovu udržuje a rozšiřuje databázi standardů plemen pro metodu morfometrického hodnocení křídelní žilnatiny soustavně a soustavně spolupracuje při vedení databází plemenných včelích matek Národního programu i dalších inseminovaných matek a jejich dcer a databází kontroly užitkovosti. V rámci zahraniční spolupráce byly ze Skandinavie korespondenčně získány vzorky tkání včel pro morfometrické a genetické rozbory Oblastní chov Dol Okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci. Varroáza i nosema je pod pravidelnou kontrolou, ochranná pásma moru plodu v blízkosti nejsou. Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně po celou chovatelskou sezónu. Produkce inseminovaných matek je nutná pro realizaci plemenářského programu, a část inseminovaných matek včely kraňské se zasílá dalším chovatelům. Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace. V roce 2004 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky, Německa a Francie. Školení vedoucích chovů Porada vedoucích oblastních chovů proběhla dne 3.-4.března 2004 v Dole, porady se zúčastnili všichni vedoucí chovů včetně nových pracovníků. Program byl věnován zopakování a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle metodiky Národního programu. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech, které využívají externí inseminační službu. S pracovníky byl probrán způsob vedení záznamů o včelstvech a

56


souvisejících údajích. Vedoucí oblastních chovů byli též vyzváni ke spolupráci na aktivitách výzkumného projektu a při monitorovacích pokusech na rezistenci Varroa destruktor. Ve dnech 24. dubna 2004 proběhla tradiční porada vedoucích resp. zástupců vyšších chovů a chovů asociace AACHK ve včelařském vzdělávacím středisku Českého svazu včelařů v Nasavrkách u Chrudimi. Porady se zúčastnilo přes 70 zástupců chovů. Hlavní téma porady bylo opakování a upřesňování metodik hodnocení včelstev, a to jak v kontrole užitkovosti, tak i v hodnocení doprovodných vlastností včelstev a vlastností, souvisejících s odolnosti chovných včelstev vůči nemocem. Zástupci chovů byli seznámeni s postupem přípravy legislativních změn v souvislosti s problematikou vstupu České republiky do EU 1. května 2004. Byla probrána problematika uznávání šlechtitelských chovů včelích matek. Chovatelům byly podrobně prezentovány výsledky monitoringu rezistence roztočů v roce 2003 v křížových pokusech testujících základní účinnou látku amitraz kontra pyrethroidy. Na aktivu jsme opakovali varovaní o šíření nové choroby včel - tumidózy, způsobené parazitickým broukem Aethina tumida, který napadá včely, plod, zásoby i jejich plásty a rozšířil se z původních oblastí v jižní Africe do Severní Ameriky, do Austrálie a do Egypta. Setkání bylo tradičně využito k předání dotazníkových tabulek ke kontrole užitkovosti matek a jejich rodokmenových karet, chovatelé aktualizovali i svoje osobní data v centrální databázi. Zpřesňování metodik testování Dále jsou vyvíjeny metodiky hodnocení odolnosti proti nemocem v podmínkách, kdy jsou v zahraničí hlášeny případy rezistence roztočů vůči některým terapeutikům. Pokusy s genetickou odolností včelstev jsou zaměřovány na zjišťování parametru BAR (brood-adult ratio) vyhodnocujících rozdělení parazitující populace Varroa destructor mezi larvy a dospělé jedince včel. V případech s dostatečně početnými soubory se již hledají modely pro posouzení heritability tohoto parametru. Z rozhovorů s podobně zaměřenými kolegy na zahraničních odborných konferencích lze vyvodit, že tento přístup - tedy individuální sledování populační dynamiky Varroa ve včelstvu pomocí parametru BAR - není v současnosti překonán žádným novým objevem nebo lepším nápadem či hypotézou. Testování plemenné příslušnosti chovaných linií, prováděné morfometricky metodou DAWINO bylo rozšířeno o další soubory včetně srovnávacího materiálu ze zahraničních kontrastních populací. Zpřesňuje se tak vyhodnocovací základní soubor pro diskriminační analýzu. Na zpřesňování výsledků a umožnění srovnatelnosti a přenositelnosti naměřených souborů je možné stále pracovat a s výhledem na stále lepší možnosti analýzy DNA. Ve spolupráci s genetickou laboratoří VÚŽV byly ve vzorcích včelích tkání geneticky zajímavých linií dokumentovaného původu analyzovány výskyty mikrosatelitů jaderné DNA vytypovaných na základě literární rešerše. Rozbory potvrdily výskyt očekávaných mikrosatelitů, podařilo se dokumentovat typický obraz haplo - diploidních chromozómových sestav testovaných trubců, respektive dělnic včel z našich i zahraničních chovů. Podařilo se pro analýzu mikrosatelitů získat vzorky populace chovu Buckfast, dále vzorky endemické

57


alpské populace pravděpodobně blízké včele tmavé (Apis mellifera mellifera), která se vyznačuje zřetelnou odolností vůči chladu a též vzorky skandinávských populací, jejichž autochtonnost bude dále zjišťována. Další odebrané vzorky jsou postupně analyzovány podle kapacit laboratoře a výsledky budou publikovány. Veškeré rozbory jsou motivovány snahou o nastavení nových možností standardizace plemen, které chceme programově chránit jako genové zdroje. Monitoring genofondu z hlediska ohrožení Největším ohrožením genofondu včely medonosné je i nadále nebezpečí masových úhynů v důsledku nemocí, spojených s komerčně motivovanými snahami nahradit chybějící včelstva včelami jakéhokoliv původu. V Evropě i jinde tak dochází k živelné hybridizaci se všemi souvislostmi a důsledky, které byly popsány v předcházejících zprávách. Dramatickým momentem je první oficiálně potvrzený (zdroj: COPA/COGECA) výskyt brouka Aethina tumida v Evropě. Tumidózní včely byly přivezeny do Portugalska. Po nálezu parazita byla včelstva údajně likvidována, ale vzhledem k mobilitě brouka (běžně aktivně létá a není potravně vázán na včelstva) je nebezpečí jeho rozšíření. Dovoz nakažených včel stejného původu do Francie není potvrzen oficiálně. Ochraně genofondu bylo věnováno satelitní jednání v rámci vědecké konference EurBee v Udine konaného 20.-24. 9. 2004. Zástupci zemí chovajících včelu kraňskou (Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Slovinsko, Německo a Česko) podávají projekt v rámci 6. RP koordinovaný dr. Büchlerem ze včelařského ústavu v Mayen (Německo). Další jednání k realizaci tohoto projektu proběhlo v Mayen 19.-20.11. 2004 při příležitosti semináře zaměřeného na techniku inseminace včelích matek. (Pořadatele překvapil velký zájem o tuto problematiku. Museli následně poněkud změnit program a přesunout jednání do většího objektu). Na tomto foru jsme prezentovali dva referáty zaměřené k inseminační technice včelích matek. S koordinátorem projektu dr. Büchlerem byl projednán další postup prací a neveřejná pracovní porada je svolána na únor 2005 do Slovinské Ljubljany. Slovinskou garanci za poradu (i za celý projekt) převzal po tragicky zesnulém dr. Poklukarovi kolega ing. Aleš Gregorc. Databáze Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů byly ve stanovených limitech. Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji včela kraňská určených do databáze NCC bylo realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 6 let přes 4600 záznamů o původu a přes 2500 záznamů o užitkovosti včelstev.

Odběry tkání a provozování banky tkání Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány další soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky, uchovávané v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty (což je technicky i ekonomicky výhodnější, než

58


kryokonzervace) byly pokusně použity k analýzám na sekvenátoru DNA (viz výše) a porovnávány s možností uchování celých těl včel v dehydrovaném stavu pro účely genetické banky. Pro dlouhodobé sbírkové účely byly nově zavedeny mechanicky odolné papírové tubusy opatřené dutými zátkami pro vložení desikačních silikagelových kuliček. Vzhledem k tomu, že praktické možnosti kryokonzervace spermatu nebo embryí včely medonosné stále ani ve světovém měřítku k dispozici nejsou, sledujeme budováním banky tkání definovaných vzorků včel tento záměr: rychlý rozvoj techniky sekvenace DNA umožní v budoucnu orientaci v genovém poolu i v hybridních populacích a může pomoci při záchraně a případné rekonstrukci genetických zdrojů. Ostatní aktivity Spolupráce s ACA (Austrian Carnica Association) v roce 2004 pokračovala opět formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči nemocem. Inseminace proběhla tradičně v chovech pana Wurma, Zacha, Klause a ve včelařské škole ve Warthu. V roce 2004 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky, Německa a Francie. V září 2004 se konala vědecká konference EurBee v Udine (Itálie). Vedle již zmíněného jednání k projektu CARNICA jsme byli účastni i přípravných prací na projektu BEESHOP (koordinátor prof. Moritz, UNI Halle-Wittenberg, Německo). 1.-3.10.2004 proběhla odborná včelařská konference v Nitře (Slovensko), kde byl přednesen referát Dalibor Titěra - Věra Mátlová: Včela kraňská v národním programu uchování

genových zdrojů. V roce 2004 byla provedena řada dalších morfometrických rozborů pro zahraniční zájemce o problematiku genofondu včel. Pokračoval projekt genetického mapování vybraných lokusů včel Univerzity v Halle (Dr. Beye). Byly odchovány speciální matky pro projekt. Jednalo se o matky inseminované spermatem jednoho trubce, matky inbrední a matky neoplozené, jejichž kladení bylo iniciováno opakovanou anestezí oxidem uhličitým. Dodali jsme celkem 16 živých matek a kolem stovky fixovaných jedinců.

59

Výroční zpráva. Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel

Recommend Documents