EVROPSKÁ KOMISE
KOMISE Výraz nadnárodního integračního paradigmatu Výkonný a administrativní orgán EU, cca 25.000 zaměstnanců Označení se pouţívá pro:
Kolegium komisařů – nejuţší význam (předseda + komisaři) Odborný aparát Komise - GŘ Celá administrativní soustava („Brusel“)
Základní charakteristiky:
Výhradní právo legislativní iniciativy (aţ na výjimky) Odborný potenciál Nestrannost při řešení problémů
VÝVOJ ORGÁNU Pozice ve smlouvách definována poměrně volně – dlouhý vývoj orgánu ESUO: Vysoký úřad, nezávislý a neodvolatelný, velké pravomoci EHS, EURATOM: Komise více závislá na Radě, omezení prohloubena po roce 1966 (Lucemburský kompromis) Od roku 1985 (J. Delors) emancipace Komise, opět vedoucí úloha v integraci 1999 – rezignace Komise J. Santera – opatrnost, stáhnutí se do úzadí 2004 – Barrosova Komise I a II – nové ambice
POSLEDNÍ PŘEDSEDOVÉ EK
1995 – 1999 Jacques Santer (LUX) – dokončení Delorsových projektů, návrh vnitřní reformy EK, Agenda 2000, odstoupil před koncem mandátu (finanční skandál)
1999-2004 Romano Prodi (I) – role předsedy EK, završení reformy, východní rozšíření,
posílení vnitřní
2004 – 2014 José Manuel Barroso (P) - současná agenda, další rozšíření, Ústava, Lisabonská smlouva 2014 - Jean- Claude Juncker
STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura:
Předseda
Kolegium komisařů – nejuţší okruh Kabinety – osobní administrativní servis komisařů Generální ředitelství – niţší, podřízený okruh
Horizontální úřady – prostupují všechny 3 výše uvedené roviny (právní servis, tlumočníci…) Generální sekretariát
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY Předseda EK Komisař Filtr nátlakových skupin, Kabinet
servis
Generální ředitelství Ředitelství Úředníci
Tlumočníci
Úředníci
Ředitelství Úředníci
Administrativa
Úředníci
Právní servis
STRUKTURA EK – PODÍLY ZAMĚSTNANCŮ
SLOŢENÍ KOMISE Funkční
období = 5 let
Předseda
(jeden z Komisařů) Místopředsedové – je jich 7 (1. místopředseda je zároveň vysokým představitelem Unie pro SZBP – jeho postavení v Komisi podléhá zvláštnímu reţimu) Komisaři
POČET ČLENŮ KOMISE Původní
systém (1965-2004): velké země 2 komisaři, ostatní 1 komisař Od 2004 (Nice): 1 země = 1 komisař Smlouva z Nice ale počítala, ţe v případě dosaţení počtu 27 členských států se počet komisařů sníţí (princip rovné rotace) Lisabon: současně 28 komisařů (1 z kaţdé země) = > od 2014 plánována změna: sníţení počtu na 18 komisařů – nerealizováno (odloţeno)
Redukce na základě principu rotace (stanoví Evropská rada, má odráţet demografické a zeměpisné hledisko)
SESTAVENÍ KOMISE (ČL. 17 ODST. 7 SEU) 1) První krok k sestavení Komise = volba předsedy Kandidáta na předsedu EK navrhuje Evropská rada (QMV), volí ho Evropský parlament (většinou hlasů) 2) Ostatní komisaři: Rada vzájemnou dohodou s předsedou přijme seznam dalších navrhovaných členů Komise (jsou vybíráni na základě návrhů členských států). 3) Komise jako celek podléhá schválení EP = > pokud ano, Komisi na základě schválení EP jmenuje Evropská rada
Komise je jako sbor odpovědná EP (můţe jí vyslovit nedůvěru a Komise v tom případě kolektivně odstoupí)
POŢADAVKY NA ČLENY KOMISE
vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti
vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému rovné rotace umoţňujícího odráţet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států
Nezávislost - nevyţadují ani nepřijímají pokyny od ţádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu
PŘEDSEDA EK
Stojí v čele Komise a reprezentuje ji, poměrně velký vliv – především politická funkce
čl. 17 odst. 6 SEU – předseda Komise: a) vymezuje směry, v jejichţ rámci Komise plní své úkoly; b) rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudrţnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti; c) jmenuje místopředsedy (kromě vysokého představitele Unie pro SZBP), z řad členů Komise.
Člen Komise či vysoký představitel Unie pro SZBP odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve
KOMISAŘI Resorty jim přiděluje předseda EK Nereprezentují svou zemi, ale EU V praxi zpravidla zůstávají vazby na domovský stát (oboustranné výhody) Někdy ale rozvolnění vztahů
Moţnost opakovaných nominací
Profese: často bývalí diplomati, ministři Obvykle muţi, 50-60 let, s VŠ ekonomickým nebo právním vzděláním, středová politická orientace
KOMISAŘI ZA ČR 1) Vladimír Špidla (listopad 2004 – únor 2010) Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příleţitosti 2) Štefan Füle (únor 2010 – listopad 2014) Evropský komisař pro rozšíření politiku sousedství 3) Věra Jourová (2014 – 2019) - komisař Pro lidská práva, justiční spolupráci a spotřebitele
a
KABINETY
Politický a poradní servis komisaře
Sloţení je v rukou komisaře
4 základní úkoly:
Asistence komisaři při řešení agendy jeho rezortu Osobní politický servis komisaře (přispívání k realizaci jeho politické strategie, prezentace a image) Zajištění administrativy Udrţování kontaktů s členskými státy
Šéfové kabinetů předjednávají agendu, neţ se o návrhu hlasuje na půdě Komise – scházejí se proto na samostatných poradách („A-bodový přístup“)
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ Úloha: administrativní a technická práce v resortech Rostoucí počet integrovaných sektorů – nutnost zajistit odborné zázemí a potenciál Komise
Kaţdé ředitelství odpovídá za konkrétní oblast politik (např. Daně a cla, Energie a doprava, Hospodářská soutěţ, Regionální politika, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, Vzdělávání a kultura, Ţivotní prostředí, atd.)
Šéf generálního ředitelství podřízen komisaři Velikost 1 ředitelství = cca 400 lidí Vnitřní členění: 3-4 ředitelství => v rámci nich divize
HORIZONTÁLNĚ PŮSOBÍCÍ ÚŘADY (SLUŢBY) Zabezpečují
sluţby, které prostupují všemi oblastmi
činnosti EK Např.
Právní sluţby (zajištění souladu legislativních předloh se smlouvami a jiţ přijatu legislativou), Překlady a tlumočení, Političtí poradci, Infrastruktura a logistika, Informatika, atd.
Kromě
toho i tzv. obecné služby – mluvčí, statistický úřad (Eurostat), Generální sekretariát EK
GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT Pro potřeby komisařů + Komise jako celku Přímo podřízen předsedovi Komise – velký význam
Koordinace mezi jednotlivými sloţkami, zajišťování schůzek komisařů a ředitelů, informování, sledování dodrţení procedurálních postupů, kontakty s jinými institucemi atd.
Vnitřní členění podobně jako u Generálních ředitelství
ZAMĚSTNANCI EK Různé kategorie: úředníci + ostatní, označení A-D a LA Celkem cca 16 000 osob (včetně konzultantů 21 000)
Vybíraní prostřednictvím konkurzu (nejčastější metoda): Tříkolové testy – obecné znalosti, specifické kompetence, ústní pohovor Jiné moţnosti:
Parachutage (sesazení padákem) – dosazení konkrétní osoby na dané místo Ponorka – navázání kontraktu s osobou vně EK a její následné vtaţení do administrativy
ÚLOHY KOMISE 1) Motor integrace SEU: Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Má usilovat o realizaci středně- a dlouhodobých cílů (na rozdíl od krátkodobé orientace členských států)
Pro realizaci cílů disponuje výhradním právem legislativní iniciativy ve většině oblastí Zprostředkovává komunikaci s členskými státy (role prostředníka, zohlednění jejich zájmů)
ÚLOHY KOMISE 2) Hlídač smluv (stráţkyně práva) • Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíţí na uplatňování práva Unie 3) Výkonné pravomoci Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.
4) Vnější zastupování Unie S výjimkou SZBP a dalších případů uvedených ve Smlouvách
ÚLOHY EK - GRAFICKY Komise navrhne legislativu
Komise je prostředníkem v rozhodovacím procesu
Komise vyhodnocuje implementaci legislativy
Komise kontroluje dodrţování legislativy
PRAVOMOCI EK Legislativní
pravomoc
Kontrolní
pravomoc
Výkonná
pravomoc
LEGISLATIVNÍ PRAVOMOC Hlavní
náplň činnosti EK = příprava legislativních návrhů
EK
má primární legislativní iniciativu ve všech oblastech - veškerá agenda EU je rozdělena do resortů komisařů, kteří jsou ve svém okruhu působnosti odpovědni za přípravu legislativy (výjimka - SZBP)
VYPRACOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO NÁVRHU • Kolegium komisařů • Schválení předlohy, její uzamknutí a změna role Komise – kolektivní odpovědnost za dossier
• Kabinet • Politické prověření předlohy; poslední moţnost intervence
• DGs a ředitelství • Projednaní technických otázek dossieru
• Jednotky A5 • Sepsání návrhu (zpravodaj) a zaloţení spisu (dossier)
HLASOVÁNÍ KOMISAŘŮ Komise rozhoduje kolektivně – usnáší se většinou hlasů svých členů, za návrh ale zodpovědná jako celek Snaha o dosaţení konsenzu, hlasování většinou aţ sekundárně
A-bodový přístup, na plénu jen B-poloţky Vnitřní mechanismy: psaná procedura (moţnost zrychlit do 48h), zplnomocnění komisaře (rozhoduje pak sám za EK), zúţení Komise
ROLE KOMISE PO SCHVÁLENÍ NÁVRHU Svůj
návrh „neopouští“ ani v dalších fázích legislativního procesu Mediátor mezi jednotlivými institucemi Zejména kontakty s Radou (resp. Výborem stálých zástupců Rady) a Evropským parlamentem Nutnost sledovat stanoviska jednotlivých států před hlasováním v Radě = > případně postup „balíkovým způsobem“ nebo i staţení návrhu
SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA KOMISE A SOFT LAW
Sekundární legislativa EK - Na základě delegované pravomoci Radou EU
Většinou k provedení schválených sekundárních aktů Rady EU a EP
Komise přijímá návrh výše uvedeným postupem, před konečným schválením projedná v „komitologickém“ výboru se zástupci členských států (kompetentními vládními úředníky)
Po schválení je publikován v OJ EU a má stejnou právní moc jako legislativní akty Rady EU
Soft law – slouţí na doplnění existující legislativy, poskytuje „zpětnou vazbu“ Komise k jejich impementaci členskými státy i Komisí samotnou
KONTROLNÍ PRAVOMOC (KOMISE JAKO STRÁŢKYNĚ EVROPSKÉHO PRÁVA) monitoruje
dodržování práva EU můţe ţalovat členský stát a jiné subjekty u Soudního dvora EU před podáním ţaloby ale vyuţívá neformální kanály –upozornění, odůvodněné stanovisko (formální dopis), aţ v poslední fázi ţaloba napřed se porušení interpretuje jako „nedopatření“, aţ pak Komise přitvrzuje, pokud stát nekoná
VÝKONNÉ PRAVOMOCI EK
Výkonné a rozhodovací pravomoci v oblasti hospodářské soutěţe, technologií, veřejných podpor Nejvýznamnější: kartelové dohody, povolování veřejných podpor Rozhodnutí ukládající pokuty za nedovolené kartely, přikazující navrácení jiţ vyplacených podpor ad. Také při implementaci společné zemědělské politiky Velké mnoţství prováděcích předpisů, často s omezenou časovou působnost (garantované ceny produktů)