Výraz nadnárodního integračního paradigmatu Výkonný a administrativní orgán EU, cca zaměstnanců Označení se pouţívá pro:

EVROPSKÁ KOMISE

KOMISE Výraz nadnárodního integračního paradigmatu  Výkonný a administrativní orgán EU, cca 25.000 zaměstnanců  Označení se pouţívá pro: 

 

 

Kolegium komisařů – nejuţší význam (předseda + komisaři) Odborný aparát Komise - GŘ Celá administrativní soustava („Brusel“)

Základní charakteristiky:   

Výhradní právo legislativní iniciativy (aţ na výjimky) Odborný potenciál Nestrannost při řešení problémů

VÝVOJ ORGÁNU Pozice ve smlouvách definována poměrně volně – dlouhý vývoj orgánu  ESUO: Vysoký úřad, nezávislý a neodvolatelný, velké pravomoci  EHS, EURATOM: Komise více závislá na Radě, omezení prohloubena po roce 1966 (Lucemburský kompromis)  Od roku 1985 (J. Delors) emancipace Komise, opět vedoucí úloha v integraci  1999 – rezignace Komise J. Santera – opatrnost, stáhnutí se do úzadí  2004 – Barrosova Komise I a II – nové ambice 

POSLEDNÍ PŘEDSEDOVÉ EK 

1995 – 1999 Jacques Santer (LUX) – dokončení Delorsových projektů, návrh vnitřní reformy EK, Agenda 2000, odstoupil před koncem mandátu (finanční skandál)



1999-2004 Romano Prodi (I) – role předsedy EK, završení reformy, východní rozšíření,

posílení vnitřní

2004 – 2014 José Manuel Barroso (P) - současná agenda, další rozšíření, Ústava, Lisabonská smlouva  2014 - Jean- Claude Juncker 

STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: 

Předseda

Kolegium komisařů – nejuţší okruh  Kabinety – osobní administrativní servis komisařů  Generální ředitelství – niţší, podřízený okruh 

Horizontální úřady – prostupují všechny 3 výše uvedené roviny (právní servis, tlumočníci…)  Generální sekretariát 

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY Předseda EK Komisař Filtr nátlakových skupin, Kabinet

servis

Generální ředitelství Ředitelství Úředníci

Tlumočníci

Úředníci

Ředitelství Úředníci

Administrativa

Úředníci

Právní servis

STRUKTURA EK – PODÍLY ZAMĚSTNANCŮ

SLOŢENÍ KOMISE  Funkční

období = 5 let

 Předseda

(jeden z Komisařů)  Místopředsedové – je jich 7 (1. místopředseda je zároveň vysokým představitelem Unie pro SZBP – jeho postavení v Komisi podléhá zvláštnímu reţimu)  Komisaři

POČET ČLENŮ KOMISE  Původní

systém (1965-2004): velké země 2 komisaři, ostatní 1 komisař  Od 2004 (Nice): 1 země = 1 komisař  Smlouva z Nice ale počítala, ţe v případě dosaţení počtu 27 členských států se počet komisařů sníţí (princip rovné rotace)  Lisabon: současně 28 komisařů (1 z kaţdé země) = > od 2014 plánována změna: sníţení počtu na 18 komisařů – nerealizováno (odloţeno) 

Redukce na základě principu rotace (stanoví Evropská rada, má odráţet demografické a zeměpisné hledisko)

SESTAVENÍ KOMISE (ČL. 17 ODST. 7 SEU) 1) První krok k sestavení Komise = volba předsedy Kandidáta na předsedu EK navrhuje Evropská rada (QMV), volí ho Evropský parlament (většinou hlasů) 2) Ostatní komisaři: Rada vzájemnou dohodou s předsedou přijme seznam dalších navrhovaných členů Komise (jsou vybíráni na základě návrhů členských států). 3) Komise jako celek podléhá schválení EP = > pokud ano, Komisi na základě schválení EP jmenuje Evropská rada 

Komise je jako sbor odpovědná EP (můţe jí vyslovit nedůvěru a Komise v tom případě kolektivně odstoupí)

POŢADAVKY NA ČLENY KOMISE 

vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti



vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému rovné rotace umoţňujícího odráţet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států



Nezávislost - nevyţadují ani nepřijímají pokyny od ţádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu

PŘEDSEDA EK 

Stojí v čele Komise a reprezentuje ji, poměrně velký vliv – především politická funkce



čl. 17 odst. 6 SEU – předseda Komise: a) vymezuje směry, v jejichţ rámci Komise plní své úkoly; b) rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudrţnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti; c) jmenuje místopředsedy (kromě vysokého představitele Unie pro SZBP), z řad členů Komise.



Člen Komise či vysoký představitel Unie pro SZBP odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve

KOMISAŘI Resorty jim přiděluje předseda EK  Nereprezentují svou zemi, ale EU  V praxi zpravidla zůstávají vazby na domovský stát (oboustranné výhody)  Někdy ale rozvolnění vztahů 



Moţnost opakovaných nominací



Profese: často bývalí diplomati, ministři  Obvykle muţi, 50-60 let, s VŠ ekonomickým nebo právním vzděláním, středová politická orientace

KOMISAŘI ZA ČR 1) Vladimír Špidla (listopad 2004 – únor 2010)  Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příleţitosti 2) Štefan Füle (únor 2010 – listopad 2014)  Evropský komisař pro rozšíření politiku sousedství 3) Věra Jourová (2014 – 2019) - komisař Pro lidská práva, justiční spolupráci a spotřebitele

a

KABINETY 

Politický a poradní servis komisaře



Sloţení je v rukou komisaře



4 základní úkoly: 

   

Asistence komisaři při řešení agendy jeho rezortu Osobní politický servis komisaře (přispívání k realizaci jeho politické strategie, prezentace a image) Zajištění administrativy Udrţování kontaktů s členskými státy

Šéfové kabinetů předjednávají agendu, neţ se o návrhu hlasuje na půdě Komise – scházejí se proto na samostatných poradách („A-bodový přístup“)

GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ Úloha: administrativní a technická práce v resortech  Rostoucí počet integrovaných sektorů – nutnost zajistit odborné zázemí a potenciál Komise 



Kaţdé ředitelství odpovídá za konkrétní oblast politik (např. Daně a cla, Energie a doprava, Hospodářská soutěţ, Regionální politika, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, Vzdělávání a kultura, Ţivotní prostředí, atd.)

Šéf generálního ředitelství podřízen komisaři  Velikost 1 ředitelství = cca 400 lidí  Vnitřní členění: 3-4 ředitelství => v rámci nich divize 

HORIZONTÁLNĚ PŮSOBÍCÍ ÚŘADY (SLUŢBY)  Zabezpečují

sluţby, které prostupují všemi oblastmi

činnosti EK  Např.

Právní sluţby (zajištění souladu legislativních předloh se smlouvami a jiţ přijatu legislativou), Překlady a tlumočení, Političtí poradci, Infrastruktura a logistika, Informatika, atd.

 Kromě

toho i tzv. obecné služby – mluvčí, statistický úřad (Eurostat), Generální sekretariát EK

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT Pro potřeby komisařů + Komise jako celku  Přímo podřízen předsedovi Komise – velký význam 



Koordinace mezi jednotlivými sloţkami, zajišťování schůzek komisařů a ředitelů, informování, sledování dodrţení procedurálních postupů, kontakty s jinými institucemi atd.



Vnitřní členění podobně jako u Generálních ředitelství

ZAMĚSTNANCI EK Různé kategorie: úředníci + ostatní, označení A-D a LA  Celkem cca 16 000 osob (včetně konzultantů 21 000) 

Vybíraní prostřednictvím konkurzu (nejčastější metoda): Tříkolové testy – obecné znalosti, specifické kompetence, ústní pohovor  Jiné moţnosti: 

 

Parachutage (sesazení padákem) – dosazení konkrétní osoby na dané místo Ponorka – navázání kontraktu s osobou vně EK a její následné vtaţení do administrativy

ÚLOHY KOMISE 1) Motor integrace SEU: Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty.  Má usilovat o realizaci středně- a dlouhodobých cílů (na rozdíl od krátkodobé orientace členských států) 

Pro realizaci cílů disponuje výhradním právem legislativní iniciativy ve většině oblastí  Zprostředkovává komunikaci s členskými státy (role prostředníka, zohlednění jejich zájmů) 

ÚLOHY KOMISE 2) Hlídač smluv (stráţkyně práva) • Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíţí na uplatňování práva Unie 3) Výkonné pravomoci  Plní rozpočet a řídí programy.  Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

4) Vnější zastupování Unie  S výjimkou SZBP a dalších případů uvedených ve Smlouvách

ÚLOHY EK - GRAFICKY Komise navrhne legislativu

Komise je prostředníkem v rozhodovacím procesu

Komise vyhodnocuje implementaci legislativy

Komise kontroluje dodrţování legislativy

PRAVOMOCI EK Legislativní

pravomoc

Kontrolní

pravomoc

Výkonná

pravomoc

LEGISLATIVNÍ PRAVOMOC  Hlavní

náplň činnosti EK = příprava legislativních návrhů

 EK

má primární legislativní iniciativu ve všech oblastech - veškerá agenda EU je rozdělena do resortů komisařů, kteří jsou ve svém okruhu působnosti odpovědni za přípravu legislativy (výjimka - SZBP)

VYPRACOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO NÁVRHU • Kolegium komisařů • Schválení předlohy, její uzamknutí a změna role Komise – kolektivní odpovědnost za dossier

• Kabinet • Politické prověření předlohy; poslední moţnost intervence

• DGs a ředitelství • Projednaní technických otázek dossieru

• Jednotky A5 • Sepsání návrhu (zpravodaj) a zaloţení spisu (dossier)

HLASOVÁNÍ KOMISAŘŮ Komise rozhoduje kolektivně – usnáší se většinou hlasů svých členů, za návrh ale zodpovědná jako celek  Snaha o dosaţení konsenzu, hlasování většinou aţ sekundárně 

A-bodový přístup, na plénu jen B-poloţky  Vnitřní mechanismy: psaná procedura (moţnost zrychlit do 48h), zplnomocnění komisaře (rozhoduje pak sám za EK), zúţení Komise 

ROLE KOMISE PO SCHVÁLENÍ NÁVRHU  Svůj

návrh „neopouští“ ani v dalších fázích legislativního procesu  Mediátor mezi jednotlivými institucemi  Zejména kontakty s Radou (resp. Výborem stálých zástupců Rady) a Evropským parlamentem  Nutnost sledovat stanoviska jednotlivých států před hlasováním v Radě = > případně postup „balíkovým způsobem“ nebo i staţení návrhu

SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA KOMISE A SOFT LAW 

Sekundární legislativa EK - Na základě delegované pravomoci Radou EU



Většinou k provedení schválených sekundárních aktů Rady EU a EP



Komise přijímá návrh výše uvedeným postupem, před konečným schválením projedná v „komitologickém“ výboru se zástupci členských států (kompetentními vládními úředníky)



Po schválení je publikován v OJ EU a má stejnou právní moc jako legislativní akty Rady EU



Soft law – slouţí na doplnění existující legislativy, poskytuje „zpětnou vazbu“ Komise k jejich impementaci členskými státy i Komisí samotnou

KONTROLNÍ PRAVOMOC (KOMISE JAKO STRÁŢKYNĚ EVROPSKÉHO PRÁVA)  monitoruje

dodržování práva EU  můţe ţalovat členský stát a jiné subjekty u Soudního dvora EU  před podáním ţaloby ale vyuţívá neformální kanály –upozornění, odůvodněné stanovisko (formální dopis), aţ v poslední fázi ţaloba  napřed se porušení interpretuje jako „nedopatření“, aţ pak Komise přitvrzuje, pokud stát nekoná

VÝKONNÉ PRAVOMOCI EK 

Výkonné a rozhodovací pravomoci v oblasti hospodářské soutěţe, technologií, veřejných podpor  Nejvýznamnější: kartelové dohody, povolování veřejných podpor  Rozhodnutí ukládající pokuty za nedovolené kartely, přikazující navrácení jiţ vyplacených podpor ad.  Také při implementaci společné zemědělské politiky  Velké mnoţství prováděcích předpisů, často s omezenou časovou působnost (garantované ceny produktů)