SYMPOZIUM Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu Sychrov 18.-20. května 2011
Vynález nestačí chránit… …je třeba jej i využít! Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně
1
Přednášející Kamil Krč, MBA Jihomoravské inovační centrum (JIC): Správce fondů / konzultant Mendelova univerzita v Brně: Interim projektový manažer pro transfer technologií
2
Cíle přednášky 1. Lépe si uvědomit souvislosti: a) Jaké náklady a nevýhody přináší patentování b) Jak je možné tyto náklady a nevýhody vyvážit c) Co vše může přinášet komercializace vynálezu
2. Získat argumenty ke kolegům a nadřízeným
3
Zajímavé citace • Prof. Jiří Zlatuška; Masarykova univerzita: „Náklady na patent musí zaplatit jeho komerční přínos, nikoli stát (jen pro patentování jako takové).“ • Prof. Václav Hořejší; Ústav molekulární genetiky AV: „Patent není něco, co automaticky přináší peníze podle hesla: když budeme mít tolik patentů na hlavu jako Japonsko nebo Německo, budeme dobří jako oni. Ne, je to obráceně: oni jsou tak dobří, a proto mají tolik patentů.“ • Prof. Oldřich Jirsák; Elmarco: „Zkušenosti z praxe jsou užitečné pro úspěch v akademické kariéře.“ 4
Ochrana vynálezu A. Utajení (obchodní tajemství) B. Patent (užitný vzor) C. Výroba + rychlé a masivní obsazení trhu Důležité se ptát: PROČ chceme vynález chránit? = CO s ním chceme dále podnikat? 5
Výdaje na patent • Získání patentu v ČR ………………………. cca 20 – 50 tis. Kč (i více) • Udržování patentu (20 let) - jen ČR … cca 169 tis. Kč • Patentová přihláška PCT…………………. cca 130 – 160 tis. Kč • Určení ve vybraných zemích …………… statisíce / miliony Kč… • Náklady na úřední a soudní spory….. statisíce / miliony Kč…
6
Co z toho vyplývá: • Získat patent v ČR je nákladné • Získat patent ve světě je nákladnější • Prosadit svá patentová práva je (někdy) nejnákladnější!
7
Má cenu patentovat? J. Bessen & M. J. Meurer; Patent Failure: How Judges, Bureaucrats, and Lawyers Put Innovators at Risk, Princeton University Press, 2008: Analýza evropských i amerických dat vedla k závěru, že ze srovnání nákladů na získávání a udržení patentů oproti přínosům z patentových licencí vyplývá celková společenská ztrátovost fungování celého systému 8
Patent – co přináší; co odnáší • Nevýhody patentování: – – – –
Finanční náklady (získání + udržování + vymáhání) Časové náklady Starosti se zajištěním informací a partnerů Informování potenciálních konkurentů / imitátorů
• Přínosy patentování: – – – –
Ochrana před konkurencí (právní monopol) Stimul k dostatečnému dopracování vynálezu Publicita a image (vědecká publicita, marketing, PR) Vyšší vnímaná hodnota vynálezu u nabyvatele licencí 9
Shrnutí faktů Získaný patent nepředstavuje absolutní ochranu Získaný patent není zárukou komerčního úspěchu Zveřejněným patentem dáváme návod konkurenci Patent představuje náklady = investice Investice musí být návratné Investovat do patentu je rozumné jen v případě, že máme jasný plán dalšího využití = např. komercializace • Úsilí o širší patentovou ochranu je rozumné jen v případě vyšších potenciálních výnosů • Někdy je výhodnější komercializovat bez patentování!
• • • • • •
10
Proč usilovat o využití? Patent bez využití je plýtváním: 1. 2. 3. 4.
Vynaloženého úsilí vědce / původce Finančních a časových investic do patentování Využitelných zdrojů univerzity / VaV instituce Státních finančních prostředků (RIV)
11
S jakým cílem patentujeme? PATENT JE
CÍL
• 2 základní cílení využití patentu:
A. K formálnímu získání patentu = RIV body B. K ochraně před konkurencí = komercializace
• Základní otázka / dilema:
PATENT JE PROSTŘEDEK
Usilovat o patenty kvůli RIV bodům NEBO kvůli komercializaci? (kvantitu NEBO kvalitu?) 12
S jakým cílem patentujeme? A.: RIV body Výhody 1. 2. 3.
Nevýhody
Efektivní využití stávajícího (neefektivního) 1. systému hodnocení univerzit / VaV institucí Rychlé finanční výsledky 2. Relativně jistý zdroj financování 3. 4. 5.
Často na úkor jiných potenciálně dosažitelných hodnot a přínosů pro univerzitu / VaV ústav Pouze krátkodobý výnosový efekt (jednorázový výnos) Chybí další přidaná hodnota pro univerzitu (mimo finančního výnosu) Nezvyšuje se skutečná hodnota instituce / vědce Nepřispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti
B.: Komercializace Výhody 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Dlouhodobý efekt, opakovanost příjmů Přispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti Teoreticky neomezená výše budoucích příjmů Zdroj nových podnětů pro výzkum Kvalitnější výuka a větší uplatnitelnost absolventů na trhu práce Vyšší prestiž instituce
Nevýhody 1. 2. 3. 4.
Delší doba k dosažení prvních významnějších výsledků Úspěch není u všech projektů jistý Nutnost zavedení nových procesů, postupů a směrnic Nezkušenost institucí; nevyhnutelnost chyb a rizik
13
Dilema…
Přísluší vůbec univerzitě / VaV instituci KOMERCIALIZACE?
14
Univerzita jako továrna? • Univerzita NENÍ továrna!
OBVYKLÉ POSLÁNÍ „TOVÁRNY“: • Definovat zákazníky a zjišťovat jejich potřeby • Vyvíjet a vyrábět výrobky = produkty • Nabízet a prodávat produkty zákazníkům = komercializovat
15
Co je posláním univerzity PRIMÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY: Výuka Výzkum SEKUNDÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY: Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu 1. Publikace a přednášky 2. Transfer technologií (komercializace výsledků VaV) Může komercializace pomáhat naplňovat i primární poslání univerzity? 16
Přínosy komercializace: Vedlejší zdroj financí pro univerzity, fakulty a VaV pracovníky
POSLÁNÍ – Výuka: Kvalitnější výuka Lepší uplatnitelnost absolventů v praxi
POSLÁNÍ – Výzkum: Ověření výsledků výzkumu v praxi Nové zdroje informací a podnětů pro další výzkum Nové zdroje financí pro výzkum
POSLÁNÍ - Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu: Zvyšování prestiže a kredibility univerzity i jednotlivých vědců 17
Univerzita jako továrna? • Univerzita NENÍ továrna!
…ale může s výhodou produkovat (a komercializovat)
podobné výstupy = „PRODUKTY“…
18
Co můžeme komercializovat? 1. Jaké „produkty“ vznikají na univerzitě? 2. Které z těchto produktů je možné nabízet a prodávat = komercializovat?
Výsledky vědeckého bádání Výstupy z výuky Schopnosti a znalosti vědeckých pracovníků Technické, vývojové a přístrojové kapacity 19
Formy komercializace vynálezu A. B. C. D. E.
Nabídka a prodej licencí k vynálezu průmyslu Založení spin-off společnosti + inovační podnikání Zakázkový (kontrahovaný) aplikovaný výzkum Vklad nehmotného majetku do projektu ext. partnera Vývoj zařízení a využití k poskytování služeb průmyslu
20
Obvyklé námitky proti komercializaci • Hlavním posláním univerzity je výuka / výzkum Ano – a právě úspěšná komercializace může univerzitě pomoci toto poslání naplňovat
• Komercializace brání vědci publikovat Nebrání – naopak je někdy možné téma dále rozvinout směrem do zrealizovaných aplikací; jen je třeba respektovat jinou časovou posloupnost
• Komercializace mě odvádí od samotného výzkumu Naopak – poznatky a otázky od zákazníků mohou být novými podněty pro navazující nebo související výzkum
• Komercializace je pro mě další administrativní zátěží Je úkolem univerzit a institucí správně nastavit procesy a odlehčit vědcům od administrativy
• Vědečtí pracovníci nemají čas něco komercializovat Komercializace musí být zajišťována hlavně specialisty; vědci investují jen minimum času
• Za práci na komercializaci nedostanu adekvátní odměnu Opět je úkolem univerzit a institucí zavést dostatečně motivující odměňování původců 21
Závěry: Patentovat (chránit IPR)? …ANO, ale: 1. Orientovat se na výzkumné záměry umožňující budoucí využití v praxi 2. Zajistit ochranu IPR v souladu s charakterem a možnostmi využití 3. Vytvořit ve své instituci podmínky umožňující komercializaci 4. Komercializovat (má to smysl i při nízkých výnosech!) 5. Čerpat z komercializace nejen finanční příjmy, ale i další přínosy!
22
Děkuji za pozornost!
Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně
[email protected]
23
