Vyšlo v Šonovském zpravodaji ročník 01 číslo 01 – 2007 SLOUPEK MÍSTOSTAROSTY Váţení spoluobčané, 20. a 21 října 2006 se stalo něco, co v historii obce nemá (pokud já mám podklady) obdoby. Z 234 voličů jich přišlo k volbám 180. Kdyby mi před půl rokem někdo řekl, ţe se budu angaţovat v komunálních volbách a ţe takřka za pět minut dvanáct se sedmi statečnými zaloţím SNK Změna je ţivot a toto sdruţení volby s drtivou převahou vyhraje, nejspíš bych mu řekl, ţe je blázen. Jsem přesvědčen, ţe za tak vysokou účast voličů můţe fakt, ţe prostě i lidem v Šonově došla trpělivost se stávajícím stavem v obci, a ţe SNK jako jediná jim nabídla alternativu. Kaţdý soudný člověk, který jede dál neţ do Roţmitálu musí uznat, ţe zde se zastavil čas. 28.11. jsem byl v H.K na semináři Vesnice roku a musím vám říct, ţe jsem nevěřil vlastním očím. Měl jsem pocit, ţe Šonov těch patnáct let spal. Kdo mi nevěří, ať si projede vesnice v okolí. Slabším povahám však nedoporučuji návštěvu Martinkovic, Boţanova a Suchého Dolu, tam se skutečně cítíte trapně. A to nemluvím o kulturních a sportovních aktivitách v těchto obcích. Ono o něčem vypovídá i to, ţe Šonov byl asi jediná obec, která doposud neslavila výročí svého vzniku. Váţení spoluobčané, skoro kaţdý druhý z vás volil SNK Změna je ţivot a já sám jsem od vás dostal 65 hlasů. Takovou důvěru u ostatních stran nedostal nikdo, kromě starosty. Ovšem ČSSD, jako strana totálně propadla. Morálními vítězi komunálních voleb v Šonově je SNK Změna je ţivot. Pro staré struktury, které si hrály na mocipány v této vesnici a mysleli si, ţe osud obce budou ovlivňovat do smrti, prohra ve volbách byla zdrcující a má osoba ve funkci starosty nepředstavitelná. Vnímejte, prosím moji úvahu, jako výkřik do tmy. Ničeho nelituji, ba naopak. Zjistil jsem, ţe lidé, kterým není lhostejný osud naši vesnice, zde ţijí. A ţe chtějí pracovat pro obec a zvelebovat své okolí. Já jen doufám, ţe jich bude víc a víc. Váţení spoluobčané, věřím, ţe někteří z vás jste mými slovy zaskočeni a nevíte, co si o mě máte myslet. Ptáte se proč jsem kandidoval a proč zde bydlím, kdyţ Šonov je tak hrozný? Věřte mi prosím, ţe byť jsem přivandrovalec, tak Šonov po 24 letech, kdy mám zde trvalý pobyt povaţuji za svůj domov. A moţná proto jsem vůči němu, tak kritický. K svým nejbliţším jsem také více kritický neţ k ostatním. Nic si navzájem nenamlouváme a proto naše přátelství vydrţela aţ dodnes. Na závěr mi dovolte, abych i já se zastupitelstvem vám upřímně popřál krásné proţití svátků Vánočních a do dalších let pevné zdraví a optimismus. Doufám, ţe se nám společně podaří rozvířit stojaté vody ku prospěchu naší malé vesničky střediskové. Ještě jednou děkuji za projevenou důvěru. Děkuji vám. Pitaš G. Stanislav Projev místostarosty obce Šonov u příležitosti vysvěcení obecních symbolů dne 15. září 2007 Váţení spoluobčané, váţení hosté Dovolte mi, abych i já vám řekl pár slov. Pan starosta se zde zmínil o historii naší obce a já bych rád na toto téma navázal. Je to více jak 700 let, kdy franští kolonisté osídlili tuto zemi a doslova z ničeho, tvrdou prací si vytvořili svůj domov. V roce 1945 byli vyhnáni jejich dávní potomci, kteří zde zanechali prosperující, udrţovanou, bohatou vesnici. Vesnici bohatou i na kulturní ţivot. Bylo zde nespočet spolků. Ať uţ divadelních, cyklistických, tělocvičných, hudebních. Bylo takřka nemyslitelné, aby si tyto spolky nevzpomněli na své ratolesti, jak tomu je běţně zde dnes. Je mi jasné, ţe tady nebude takový kulturní rozmach, jako býval třeba v meziválečném období. Ano, jistě, je jiná doba, ale je ţalostně málo, aby veškerá činnost spolku spočívala v zorganizování jedné akce za rok. Já jsem totiţ přesvědčen, ţe vesnické spolky mají svůj hluboký význam. Šonov má bohatou historii. Máme tedy na co navázat. Je naší povinností pokračovat v tradicích a rozvoji společenského ţivota v obci. Nenechte se odradit hrstkou zhrzených věčně nespokojených, ukřičených jedinců, kteří se slzou v oku a v nenávisti v srdci vzpomínají na doby nedávné. Ti byli totiţ zvyklí si zde dělat, to co chtěli. Hráli si na takové nadlidi a jak jsem napsal ve zpravodaji jejich heslo je: Čím dnes hůř, tím lépe pro nás. Jde jim prostě o to, aby se mohli někde u lahvového piva mlátit v prsa a vykřikovat: Jo to za nás nebylo. A já říkám je konec mafiánským praktikám z dob nedávných. Pro mne je priorita slušný, pracovitý občan, kterého budu preferovat. A tento občan musí mít jistotu, ţe se mu zde vyplatí být poctivý a pracovitý. Za měsíc tomu bude rok, kdy jste vy sami jasně určili směr, kterým se chcete ubírat a dnešní den je důkazem toho, ţe jste se rozhodli správně. Váţení spoluobčané, Plňte si své povinnosti vůči obci. Udrţujte svůj dům a jeho okolí v pořádku. Pěstujte dobrý vztah se sousedem. Vychovávejte své děti v úctě ke své vesnici a nepodléhejte manipulačním tlakům menšiny, která se snaţí udělat z člověka tupě poslušného příslušníka konzumního stáda. Věřte mi, tato doba skončila v propadlišti dějin. Jistě mi, zde pan farář dá za pravdu, kdyţ řeknu, ţe boţí mlýny melou pomalu, ale jistě. Váţení spoluobčané, Vím, ţe ţivot na vesnici obzvlášť v Šonově není lehký a ţe i dnešní reţim není to pravé ořechové. A mnohokrát si říkám: to jsem byl za hrůzovlády komunistů zavíraný proto, aby se mi dnes zvedal ţaludek z těch papalášů v Praze? Ale nenechme si tím zkazit dnešní slavnostní den, který patří nám všem a měli bychom si ho patřičně uţít a zapamatovat. Radujte se, veselte se a sdruţujte se. Děkuji Stanislav G. Pitaš Místostarosta obce Projev místostarosty obce Šonov u příležitosti otevření hraničního přechodu Šonov – Tlumaczow Váţení spoluobčané Šonova a nyní i Tlumačova. Neţ předám slovo představitelům zmíněných obcí dovolte mi, abych i já řekl pár slov k dnešnímu významnému dni. Kdyţ jsem se sem v osmdesátých letech přistěhoval, netušil jsem ani náhodou, jak blízko jsem u státních hranic a bylo mi to vcelku do jisté doby jedno. Ani ve snu mne nenapadlo, jak úzce bude můj ţivot spjat s tímto přechodem. Jako by toto místo bylo magické. Skoro kaţdý z mých přátel, kdo byl z vnitrozemí se chtěl alespoň jednou podívat na státní hranici, šláhnout si na tuto závoru, popřípadě si jednou nohou šlápnout do Polska. Samozřejmě, kdyţ se banda dlouhovlasých lidí blíţila ke státní hranici, Veřejná bezpečnost měla pohotovost a mnohdy jejich výjezd končil i zadrţením některých z nás. U jednoho z takových výslechů na Policii mi bylo naznačeno, ţe je uţ tyto výjezdy nebaví a já jako organizátor těchto výprav na státní hranici, musím počítat s jistou persekucí. A skutečně v krátké době mi byl ve stodole zaloţen poţár. Byl mi odebrán cestovní pas. Příslušníci OSH s místními příslušníky PS-VB v mé nepřítomnosti vtrhli do mého domu a provedli nepovolenou domovní prohlídku při které zatkli a odvezli na stanici OSH do Otovic mého přítele, kde jej donutili svléknout se do naha a provedli mu osobní prohlídku. Tito příslušníci mi čile začali vybírat poštovní schránku a její obsah posílat na StB do Náchoda. Takţe přítomnost státní hranice, o které jsem kdysi neměl ani ponětí jsem začal neblaze pociťovat na vlastní kůţi takřka dennodenně. Zmínil jsem se dnes zde o jedné z mnoha příhod proto, abychom si uvědomili tu obrovskou změnu. Já osobně si myslím, ţe odstranění hranic je přínos pro obyvatele mezi obcemi, ale i pro turisty, ať uţ na kolech či pěší. Obohacuje přírodu a zlepšuje krajinný ráz. Je rovněţ společenským, politickým a hlavně etickým činem – vyrovnání se s neblahou minulostí. Jsem dále přesvědčen, ţe má duchovní i výchovný smysl v moţnosti důvěrného seznámení krajiny sousedů a opětovného navázání vztahu se sousedem a jeho prostředím. Přál bych si, aby obě vesnice spolu skutečně spolupracovaly, tak jak si slíbily, abychom tento dnešní akt pocítili všichni jenom kladně. Děkuji za pozornost a nyní předávám slovo šoltýzovi Tlumačova panu Janušovi
Vyšlo v Šonovském zpravodaji ročník 01 číslo 05 – 2007 Sloupek místostarosty Váţení spoluobčané, V tomto mém sloupku budu reagovat na pár událostí zde v obci a kritiku vůči mé osobě. I kdyţ já osobně si nemyslím, ţe je toto šťastné řešení, ale pokud někdo vyuţívá zpravodaj k útokům na mou osobu, pouţiji i já tento bulletin ke své obraně. Pan starosta se mě snaţí přesvědčit o tom, jak hrozný byl můj proslov dne 15.9. a jak jsem většinu z vás urazil. Já to však vidím úplně jinak. Bezprostředně po mém proslovu jsem byl osloven několika občany, kteří mi vyslovili dík se slovy, ţe konečně někdo nahlas řekl to, co si oni myslí léta. Jsem doposud mnohými ţádán o kopie mého projevu a o originál si řekla jedna dáma hned na místě. Souhlas s obsahem vyjádřily i Broumovské noviny. O co vlastně v mém proslovu šlo. Více jak 80% mé řeči jsem věnoval osídlení našeho kraje před více jak sedmi sty lety. O počtu a činností spolků před sto lety a dnes. O tradicích a jejich oţivení. O výchově dětí, k úctě k vesnici a sousedovi. O plnění povinností občanů vůči obci a udrţování pořádku kolem svého domu. O tom, aby lidé pouţívali svoji hlavu a nenechali sebou manipulovat. 20% jsem věnoval lidem, kteří rozeštvávají vesnici. To, ţe je jim lhostejný osud obce dokázali svou nepřítomností na této oslavě. Je škoda, ţe pan starosta a pan Vojtěch četli jen těch 20%. Celý můj projev je na stránkách www.sgpitas.cz. Na závěr tohoto tématu musím i já vyjádřit jisté zklamání nad projevem pana starosty Vladimíra Grusmana. Nejde tak o jeho obsah, jako o jeho plynulost proslovu a jak jsem zjistil, nemám tento názor jen já, ale i někteří hosté a zastupitelé. Dále bych chtěl touto cestou poděkovat speciálně místním lidem, kteří přiloţili ruku k dílu dne 15.9. pánům W. Aulichovi a F. Drtinovi. O to mi jde, abychom byli schopni si sami zajistit konání různých oslav, zapojit obyvatele naší obce do akcí zde pořádaných. Vţdyť my (šonováci) jsme hostitelé a o hosty bychom se měli umět postarat vlastními silami. Na přespolní se nesmí zapomínat, obzvlášť, kdyţ se bude konat obecní zábava. Musíme se více otevřít sousedům, a já doufám, ţe akce v Šonově napříště budou propagovány plakáty, alespoň v Broumově. Tak jak to dělají jiné obce. Tak jak se zde ve zpravodaji zmiňuje zastupitel Josef Grusman v těchto dnech se hodně mluví o klubovně MS. Situace není nikterak sloţitá a jen potvrzuje moje slova ze dne 15.9. při svěcení obecních symbolů, ţe úzká skupinka lidí si hraje stále na mocipány a myslí si, ţe si zde můţe dělat, co chce. Provoz v klubovně se posléze myslivcům vymknul z ruky a klubovna slouţí 6-7 dní v týdnu jako nálevna. Klíče mají i nečlenové sdruţení a vím, ţe ne všem myslivcům je jedno co se v jejich klubovně děje. Nikdo nechce zrušit myslivcům klubovnu, nikdo nechce a ani nemůţe lustrovat lidi, kteří tam chodí, ale nikdo nebude dělat hlupáky ze zastupitelů. Jako klubovna to prostě evidentně neslouţí. Dělá to rozbroje mezi lidmi. Je to špatná reklama naši obce po okolí. Tím myslím vyhození pana Gombarčíka z klubovny. Nalévá se tam a prodává lahvové pivo kdekomu. Je to obecní majetek a my jsme ze zákona povinni se o něj řádně starat. Mě prostě nepřipadá, ţe by taková klubovna byla přínosem pro obec. Já osobně přeji myslivcům, aby situaci co nejdříve vyřešili. Na závěr mi dovolte, abych jen krátce zareagoval na dopis pana Vojtěcha. Pan Vojtěch asi neví, ţe vloni byli volby a komunisté to totálně prohráli.RUDÝ ŠONOV, jak naší vesnici jmenuje, uţ minimálně rok neplatí. Jestli je pravda, to co jsem zaslechl, ţe pan Vojtěch zneuţil setkání důchodců k politické podpisové akci vůči mě, tak jen doufám, ţe to neprobíhalo, jako kdysi s antichartou. Na sraz důchodců, jak předpokládám, chodí lidé staří, kteří se mají bavit a ne, aby jejich zábavu někdo zneuţil. Líbí se mi, jak pan Vojtěch se zastává občanů v Šonově, kdyţ mě ţádá, abych vůči nim přestal být arogantní apod. Jedno je, ale jisté pane Vojtěchu, proti vám jsem břídil, kdyţ si vzpomenu, jak jste nazýval šonováky, kdyţ nechtěli tancovat na výstavě drobného zvířectva v areálu bývalé školky. S pozdravem „ţivot je stejně krásný“ Pitaš G.Stanislav - místostarosta obce Vyšlo v Šonovském zpravodaji ročník 02 číslo 04 – duben 2008 Reakce na článek pana Číţka. – pozn. vyšel v Šonovském zpravodaji ročník 02 číslo 03 – březen 2008 Kdyţ jsem v březnu 1988 napsal dopis na Ministerstvo vnitra, náčelníkovi StB v Náchodě a do Rudého Práva, kde jsem upozorňoval na to, ţe mne uráţí, kdyţ mě vyslýchá příslušník StB, který má umaštěné tesilky a zapáchá mu z úst, musel jsem počítat s tím, ţe dostanu přes prsty. Vţdyť jsem také tuto stíţnost ukončil větou, ţe počítám s tím, ţe mi bude jistě provedena domovní prohlídka a bude proti mně zahájeno trestní stíhání. Coţ se v květnu téhoţ roku také stalo a byl jsem za tuto stíţnost i odsouzen. V ţádném případě toho nelituji, vţdyť ten příslušník byl skutečně „špína chlap“, jak zpívá skupina Hudba Praha. I kdyţ pro mnohé Šonováky byl modla. Ještě dnes se směji tomu, jak místní ochránci socialismu v hubertusech a s kulovnicí přes rameno (byli totiţ s příslušníky StB na honu) v říjnu 1983 pomáhali estébákům rozehnat setkání mých přátel. Toto píšu proto, ţe snad i pan Číţek ví co dělá a musí předpokládat protireakci. Samozřejmě, ţe dělám chyby, tak jako kaţdý člověk a tak jako normální člověk se jich příště snaţím vyvarovat. A protoţe jsem společensky činný musím počítat i s tím , ţe mi je někdo občas připomene. Ale měla by to být kritika na úrovni. Mě vţdycky zvedlo ze ţidle, kdyţ bolševici za hrůzovlády KSČ měli plnou pusu lidských práv a kriminály se jim plnily politickými vězni. Tak jako pan Číţek píše, ţe ze mne čiší nenávist, zloba a mamonářství. Kdybych skutečně měl tyto vlastnosti, jak uvádí pan Číţek, asi těţko bych se angaţoval v charitě a sponzorství. Např. v minulosti jsem organizoval sbírky hraček pro dětské ústavy v Hajnici a Broumově. Vloni moje sdruţení zde v Šonově realizovalo akce za více jak 356 000Kč. Udělali jsme bezplatně Šonovu reklamu v celé republice, Undergroundový dětský den, který nás stál více jak 20 000Kč. Já něco podobného v této vesnici nepamatuji. Teď v lednu jsme darovali 9 000Kč Dětskému ústavu na Hořičkách. V hřbitovní kapli jsou opravené varhanní měchy v hodnotě 35 000Kč. Umí si někdo, kdo zná pana Číţka, představit, ţe by on měl někomu něco dát zadarmo? Ví někdo v Šonově o někom, kdo se choval hůř k vlastním rodičům, jak pan Číţek? Jeho vztah k vlastním rodičům byl plný nenávisti a zloby a to hlavně kvůli jeho „mamonářství“. Mě nikdo zadarmo nikdy nic nedal a veškeré mé podnikání má vše co má mít (na rozdíl od jiných v Šonově) a proto mám klidně i reklamu se vším co k tomu patří. Pan Číţek dále píše, ţe jsem se naučil v base udávat. To mi opravdu přijde komické. Zřejmě opráším seznamy StB, abych si připomněl, kdo tady chodil udávat. Já rozhodně ne. To spíš někdo na mne. Věřte mi, ţe mi je úplně jedno, jestli někoho svým oblečením pohoršuji. Vţdycky jsem chodil stejně ustrojený jako nyní a je mi k smíchu, kdyţ někoho z Šonova pohoršuje, ţe nemám tesil a kravatu a přitom prezidentovi republiky to bylo a je úplně jedno. Vţdycky jsem říkal, ţe nezáleţí co má kdo na sobě, ale co má v sobě. Prostě tesil a kravata pro mne není známka toho, ţe člověk není hovado. Pan Číţek napsal to co napsal a do dnešního dne se neomluvil. Škoda. Vše mohlo být odpuštěno. Naopak on vykřikuje, ţe bude psát dál. Já tedy podávám v těchto dnech na něj ţalobu na ochranu osobnosti k soudu do Hradce Králové. Díky panu Číţkovi se otevře problém „ilegální hospody“ v klubovně myslivců i u soudu. Horší je však to, ţe pan starosta a jeho bratr (zastupitel za KSČM) umoţnili, aby takový hnus vůbec vyšel ve zpravodaji. Porovnejte prosím zpravodaje loňské, které jsem vydával já s letošními čísly. Protoţe se mi do dnešního dne ani jeden z nich za tento podraz neomluvil, nabývám dojmu, ţe tento článek uvítali a otiskli jej s radostí. Protoţe kaţdý kopanec do Pitaše je přece dobrý. Ovšem nastalo něco co, nikdo z nich neočekával. Tento útok já totiţ neberu jen jako útok na mou osobu, ale na mé sdruţení potaţmo na všechny mé přátelé, kteří zde v Šonově pomáhají při kulturních akcích. Proto jsem napsal svým známým, ţe v Šonově je ohroţena demokracie a další kulturní akce. Poslal jsem jim článek pana Číţka a vyzval je, ať podle svých potřeb reagují a píší panu starostovi, jako vydavateli. Mrzí mě, ţe pan starosta to vidí jako moji osobní reklamu a nechápu, jak si mohl myslet, ţe se to ututlá v rámci obce, kdyţ podle zákona musí asi 25 výtisků zpravodaje poslat na různá místa v republice včetně některých ministerstev. Navíc mám svoje stránky, na které jsem Číţkův článek pověsil. Mé sdruţení neoslovuje svými akcemi jen Šonováky, nýbrţ návštěvníky z celé republiky. Na místních lidech ţivot sdruţení nestojí, a proto si nic nenecháme pro sebe. Proto nic nebudeme tutlat zde ve vesnici. Nebylo by to fér vůči všem těm, kteří nás podporují a kteří se podílejí na té bezplatné reklamě pro Šonov. Jiná města jiné vesnice si této reklamy, těchto kulturních aktivit ( dopis bývalého starosty Č.Skalice) mého sdruţení váţily, zde dva představitelé obce s jedním pisálkem ohroţují existenci sdruţení, které v obci dělá akce za 356 000Kč. Asi takových aktivních sdruţení má obec nadbytek. Pan starosta rád upozorňuje na to, ţe veškerá podpora mé osoby přišla z řad mých přátel a Šonovákům to je jedno. A dále dodává „od občanů Šonova jsem osobně nedostal ţádný kladný a pro pana Pitaše příznivý dopis, který by se zastal jeho práce.“ A má pravdu. Nevím o tom, ţe by se veřejně ozval někdo, alespoň z řad těch „bezvýznamných“ (bezvýznamní jsou podle pana Číţka lidé, kteří si dovolili nahlas nesouhlasit s ilegální hospodou, která vznikla v klubovně myslivců. Není asi náhoda, ţe ani jeden z nich nepracuje v místním ZD a jejich baráky jim nepadají na hlavu). Ke strachu, lhostejnosti či lenosti se v tomto případě nebudu vyjadřovat. To je věc všech těch, kteří něco říkají a něco jiného dělají. Pan Číţek píše, ţe do všeho rýpu a nejlepší by bylo, kdybych odešel, protoţe nemám Šonov rád. Ano, myslím si, ţe kaţdý by měl pro obec něco udělat , ne jenom si hrát na svém písečku. Lidé na jednom konci obce by se měli zajímat o to co se děje na konci druhém. A jestli mají nějaké problémy či připomínky měli by navštívit zasedání zastupitelstva (vţdyť je veřejné), nebo se na něj obrátit písemně. Hlavně má kritika mířit k mladým lidem, vţdyť v nich je budoucnost a osud obce. Mrzí mě, ţe má snaha ţivot v obci rozhýbat je vnímána jako rýpání. Rozhodně se nemíním odstěhovat a upozorňuji kaţdého, kdo se chystá do mne kopnout, aby vše zváţil, aby si nejdříve zametl před vlastním prahem, protoţe já se budu bránit.
A jak na tom jsem či budu s popularitou u místních občanů ukáţí příští komunální volby. Rozhodně kvůli preferencím nebudu nosit kvádro a podbízet se lidem, kteří byli zvyklí si zde dělat, co chtěli a stále v tom chtějí pokračovat. Já „ přivandrovalec“ (jak mne nazval Josef Grusman KSČM) jsem v této vesnici nikoho, nikdy, nikomu neudal ani jsem zde nikdy nic neukradl. Můţe toto říct kaţdý Šonovák? Jak já vím, tak těţko. Na závěr chci vyjádřit přesvědčení, ţe slušných lidí zde je většina, ale bohuţel mlčí. Pak se ovšem nesmí divit, ţe ničeho nedosáhnou. I přesto to nevzdávám a stále čekám a věřím, ţe vylezou ze svých ulit a osud svůj a obce vezmou do svých rukou. Ţe nedají na pomluvy a statečnost a princip se stanou jejich prioritou. S pozdravem Stanislav Pitaš Příspěvek do S. Pitaše šonovského zpravodaje před komunálními volbami 2010 Proč jiţ nebudu v Šonově kandidovat do komunálních voleb. Ti, o kterých jsem si myslel, ţe mají obci co nabídnout a měli by tudíţ kandidovat, tuto nabídku z různých důvodů odmítli. Nechtějí se veřejně angaţovat a tím pádem nést spoluzodpovědnost. No a ti, kteří by kandidovat chtěli a moţná i s někým kandidují , tak s těmi bych na jedné kandidátce být nemohl. Mám o sobě nějaké mínění a mám svou hrdost. Celé čtyři roky jsem vybízel tu slušnou část občanů, aby nemlčeli, aby nahlas řekli to, co si myslí, a ţe o jejich názor je zájem. Bohuţel za celou tuto dobu nevím, ţe by někdo z nich veřejně vystoupil třeba ve zpravodaji. I toto je jeden z důvodů proč nekandiduji. Jestliţe za celé volební období jsem nepocítil veřejnou podporu (v soukromí ji bylo dost, ale zde to není nic platné), jestliţe jsem na svých zádech necítil dech voličů, potom člověk nabude dojmu, ţe je lidem vlastně úplně jedno, kdo na té radnici sedí. B yl jsem naivní a chtěl jsem dělat velké věci. Byl jsem rozhodnut pro Šonov udělat cokoli. Oprášit pro blaho Šonova staré kontakty na úrovni vlády, parlamentu i senátu a kraje. Avšak neustálé útoky na moji osobu, hlavně první dva roky, to bylo něco nechutného (viz otištění štvavého článku pana Číţka). Pracovní atmosféra na úřadě se nechala krájet. Vše vyvrcholilo snahou pana starosty V.Grusmana , jeho bratra Jos.Grusmana a R.Eliáše mne odvolat z funkce místostarosty. Toto všechno mi bralo víru, naději a chuť něco měnit. V ţádném případě jsem nechtěl jen tak vyklidit pozice a udělat mnohým radost. A nebylo by to ani fér vůči voličům a ostatním zastupitelům. Nikdy nezapomenu na odváţné rozhodnutí zastupitelů, kteří tento návrh smetli ze stolu. Byli to: Jan Rouče, Karel Kurečka a paní Ludmila Polačíková. Kdyţ uţ o něm píši, tak musím říct, ţe Jan Rouče byl dobrý parťák, který se nebál nahlas prezentovat svůj názor. A je velká, opravdu velká škoda, ţe tento mladý, inteligentní muţ odchází z naší obce. Nikdy jsem se netajil svým názorem, ţe bych ho v budoucnu viděl rád ve funkci starosty. Byla mi čest s ním spolupracovat a myslím, ţe jsme byli dobrý tým. Dnes vím, ţe jedno volební období je pro realizaci volebního programu málo, ale pokud nejsou lidi, kteří chtějí pomoci, tak potom děj se vůle Boţí. Nyní si počkám s jakými programy přijdou kandidující strany. Doufám, ţe to nebude jako před čtyřmi lety, kdy mé sdruţení „Změna je ţivot“ byla jediná strana, která program měla. A hlavně jsem zvědavý na kandidáty. Doufám jen, ţe to nebudou ti, co mají největší bordel na svých dvorcích. Anebo ti co několikrát propadli na základních školách. Nic proti nim. Kaţdý nemá shůry dáno, ale měli by být soudní a uvědomit si, ţe budou prezentovat obec při různých jednáních. Doba, kdy na radnici seděli lidé a chlubili se tím, ţe neumí napsat ani sms zprávu, je pryč. Uţ je jiná doba. Nevím proč, (neznám ještě kandidátky), ale pronásleduje mne pocit, ţe zde ani tak mnohým kandidátům nepůjde o blaho obce, jako sestřelení dosavadního starosty, třeba proto, ţe se mne nedokázal zbavit. Mám silné podezření, ţe tyto volby nebudou, ani tak pro koho, ale proti komu. Na závěr musím připomenout, ţe kaţdý máme takovou vládu, jakou si zaslouţíme. A já doufám, ţe na úřad v Šonově nezasednou hlupáci, kteří Šonov v očích lidí z venku nehodí o pár let zpět. Doufám, ţe se jiţ nikdy nebude říkat Šonovu „ Jakešova Lhota“. Doufám, ţe lidé nezapomínají a nechytí se na laciné řeči. Chci věřit, ţe na kandidátkách budou lidé stateční, pracovití, mladí a vzdělaní. Ţe nebudou zahledění do sebe a budou nahlas říkat to, co si myslí a zároveň dokáţou naslouchat druhým. S pozdravem „Nebát se a nekrást“ PITAŠ Stanislav místostarosta obce v Šonově VYJÁDŘENÍ K VYJÁDŘENÍ Dovolte mi, abych se pár řádky vyjádřil k vyjádření k ţalobě pana Číţka. Přirovnávání mé osoby ke kriminálníkům a podobným ţivlům jsem zaţil jiţ za hrůzovlády komunistů od různých novinářů poplatných bývalému reţimu, kteří na objednávku zločineckých organizací KSČ a StB z lidí, kteří nesouhlasili s fašistickým reţimem této strany (KSČ), dělali kriminálníky. Jejich politické angaţování bagatelizovali a kriminalizovali. Ano, říkali nám kriminálníci, zaprodanci, vyvrhelové socialistické společnosti. Dělali z nás zloděje, narkomany, alkoholiky. Potřebovali, aby nás společnost takto viděla. A mohu říct, ţe na vlastní kůţi jsem mnohokrát pocítil sílu těchto křivých obvinění (byl jsem třeba vyšetřovatelem VB křivě obviněn z rozkrádání majetku v soc.vlastnictví) ze strany spoluobčanů. Vím tedy, jak nebezpečné a bolestivé jsou takové články, co napsal pan Číţek. Uráţí mne, kdyţ člověk, který si raději nechal za bývalého reţimu trhat mandle konečníkem, protoţe se bál otevřít ústa, mne veřejně uráţí a zpochybňuje mé protikomunistické postoje a pobyt ve vězení. Svým útokem mne hrubě urazil a zkomplikoval mi práci jako místostarostovi obce. Po jeho článku si někteří občané mysleli, ţe si vůči mně můţou dovolit cokoli. Byla vytvořená taková atmosféra, ţe padl i návrh na mé odvolání z funkce místostarosty. Vţdyť pan Číţek k tomu ve svém článku i vybízí. V ohroţení je i činnost mého občanské sdruţení Music and Theatre, které se věnuje kromě jiného i charitě. Protoţe činnost sdruţení stojí hlavně na sponzorech a po článku pana Číţka jsme přišli minimálně o dva mecenáše. Musím připomenout, ţe jsem i členem Konfederace politických vězňů a jako takový dělám přednášky na školách. Otazník je i nad mým členstvím v poradním sboru (mimochodem tuto funkci vykonávám zcela bezplatně) ředitele věznice v Odolově. Zde se jen čeká na rozsudek tohoto soudu. Protoţe jsem vţdycky byl a stále jsem osoba veřejně činná a známá, která jedná se sponzory, umělci, ale i s politiky ( kopie novinových článků apod.) musím trvat na tom, ţe inkriminovaný článek pana Číţka mne hrubě poškodil, ohrozil existenci mého sdruţení, členství v poradním sboru a setrvání ve funkci místostarosta.Nesmíme zapomenout ani na to, ţe v Šonově od roku 1948 do roku 2006 vyhrávali ve volbách komunisté, proto si nechali říkat Jakešova Lhota. V roce 2006 vyhrála moje strana Změna je ţivot a to obrovským rozdílem. Poprvé komunisti dostali na frak. Vyburcoval jsem před volbami celou vesnici a vyplatilo se. Měli jsme největší volební účast v Královehradeckém kraji. I toto potvrzuje, ţe jsem osobou známou a váţenou. Je třeba si uvědomit, ţe Šonov je malá vesnice, zde se člověk neztratí v davu, jako ve městě. Opět vím o čem mluvím. Zaţil jsem to po podpisu Charty 77. Zde se musí věci správně a včas pojmenovat. Pokud nebude p:Číţek za pomluvu mé osoby potrestán, je více jak jasné, ţe jeho přívrţenci (staré struktury, které jsem porazil ve volbách) budou mít pocit vítězství a stanu se veřejným terčem jejich nenávisti. Protoţe obsah a jeho prezentování článku pana Číţka povaţuji za podstatný zásah do mého práva a ţivota musím trvat na návrhu rozsudku. V Šonově dne
S pozdravem Stanislav PITAŠ
Příspěvek do S. Pitaše šonovského zpravodaje po komunálních volbách 2010
LIDÉ
ČTĚTE
Váţení spoluobčané, dovolte mi, jako odstupujícímu místostarostovi se vyjádřit ke kandidátům do nadcházejících komunálních voleb a jejich volebním programům. Je vcelku sympatické vidět, kolik někteří lidé mají nápadů a co by dle svých volebních programů chtěli vybudovat či změnit. Škoda jen, ţe jsem za celé své volební období od nich ţádný nápad či připomínku neslyšel. Naopak, musím se přiznat, ţe o některých kandidátech jsem nevěděl, ţe zde vůbec ţijí, „jak se angažovali pro blaho obce“. O pobytu některých jsem zase věděl aţ moc. Třeba ti, co byli stálými dluţníky nájmu za obecní byt. Ovšem jedno z největších překvapení pro mne je pan Cejzlar. Za ty čtyři roky jsem minimálně pětkrát vyvěšoval na úřední desku usnesení Okresního soudu. Vţdy se jednalo o draţební vyhlášku. Myslím, ţe naposledy to bylo 14.7.2010. Jedná se o to, ţe pan Cejzlar má pohledávku vůči státu-Finančnímu úřadu v Broumově a to ve výši 4.477.289,-Kč. To je víc, neţ je rozpočet Šonova na celý rok. Pan Cejzlar, jako komunista by měl být rád, ţe u „moci“ nejsou komunisti, protoţe ty zavírali lidi za daleko menší částky a prkotiny! Mrzí mne, ţe kdyţ se rozhodl kandidovat, tak prostřednictvím zpravodaje nám voličům měl vysvětlit, jak se věci mají. Na jednu stranu některým „nadlidem v Šonově „ vadilo, ţe jako místostarosta nenosím oblek, ale dţíny, triko a klobouk. A na druhou stranu, zde bez jakýchkoliv skrupulí kandidují lidé, kteří jsou zadluţení na celý ţivot. Lidé, kteří byli permanentními neplatiči nájemného. Lidé, kteří ve dvou holých větách udělají i dvě hrubky. Lidé, kteří šest dní v týdnu konzumují alkohol do ranních hodin v ilegální hospodě a podporují tak daňový únik. Tedy porušují zákon. Není přece normální, aby tito kandidáti s takovou vizitkou byli veřejnými činiteli. A navíc touha po platu starosty či místostarosty z některých přímo kape. Komentář k Volebnímu programu KSČM : Bod č.1. Vodovod. Kolik by stál obec vodovod, kdyby se realizoval v dobách, kdy seděli na úřadě panové Cejzlar a Grusmann Jaroslav? Bod č.4. Nové byty. Nápad vybudování bytových jednotek v budově místní prodejny, mne málem rozbrečel. To kdyţ jsem si představil, ţe se ještě rozroste počet neplatičů. A to obec ještě nezaplatila úvěry za stávající dvě bytovky. V předminulém čísle zpravodaje jsem zveřejnil ekonomický rozbor, co z těchto bytů obec má. Nic! Naopak měsíčně z rozpočtu na tyto byty doplácí 20 000,-Kč. Takţe kde je logika? A je třeba brát v úvahu i to, ţe nyní obec bude splácet ještě vodovod. Bod č.10. Daně. Domovní daň jsme zvedli minimálně z toho, co umoţňuje zákon. A je třeba si uvědomit, ţe pokud bude obec ţádat o nějakou dotaci, tak stát se zajímá o to, jak ona sama se snaţí získávat finanční prostředky ze svého rozpočtu. Nyní mi váţení spoluobčané dovolte se zmínit pár slovy o kandidátce SNK Jaroslava Grusmanna. Právě osoba lídra této strany je přesným prototypem člověka, který vytvořil kandidátku z trucu a narcizmu. Jaroslav Grusmann při posledních volbách vyhořel díky těmto vlastnostem a z neznalosti volebního zákona. Po celou dobu našeho volebního období nepřišel s ţádnou nabídkou nám pomoci či poradit, naopak, jenom škodil. Nikdy se nezajímal o chod obce, kromě jediného, Nory. Ilegální hospody, kterou provozuje. Volební program SNK Jaroslava Grusmanna : Bod č. 1. Obecní úřad. Zde je třeba si uvědomit, ţe dokud i v Šonově nebude uvolněný starosta, tak nikdy tento úřad nemůţe svým občanům poskytovat patřičný servis. Prostě na dvou ţidlích se sedět nedá a je nesmysl tvrdit, ţe uvolněný starosta stojí obec mnoho peněz. Pokud tam nebude sedět kopyto, tak si na sebe musí umět vydělat uţ tím, ţe má daleko více času shánět dotace, granty apod. Bod č.2. Daně. Nevím, ţe by někdo ze stávajících zastupitelů mluvil o tom, aby se ještě zvedla daň z nemovitostí. A vůbec ne 5x coţ je horní hranice. Bod č.3. Obecní lesy. Co se týče hospodaření v obecních lesích. Ne kaţdá fůra vyvezená z lesa musí být z obecního a kradená. Za naše volební období jsme získali v podobě dotací 107 680,- Kč. Bude zajímavé, kolik seţenou ti, kterým se tato částka zdá malá. Bod č.4. Nájemníci. Ano, zde mám jisté výčitky vůči všem slušným lidem v Šonově. Špatně jsem odhadl rodinu Packových a Tomáše Kříţe. Já jenom doufám, tak jak jsem jiţ jednou psal,ţe jim nebudou obnoveny nájemní smlouvy. Ale jenom pro dokreslení. Dluhy na nájemném, zde byly, uţ neţ jsme my přišli na úřad. Posléze jsem nekompromisně začal dluhy vymáhat. Na kaţdého nového nájemníka jsem sbíral informace u zaměstnavatele, sousedů a Městské policie. Navrhnul jsem a bez problémů prosadil, ţe noví nájemníci musí sloţit kauci (3000,-Kč). V současné době po konzultaci s právníky mám vypracovaný návrh nové nájemní smlouvy, která ještě více ochrání obecní majetek. Pokud bude nové zastupitelstvo mít zájem, tak jim rád tento návrh předám. Bod č.9. Obecní zaměstnanci. Zde je vidět, ţe nikdo z kandidujících se doposud nikdy nezajímal o chod obce. Protoţe, kdyby se o toto zajímal, tak by věděl, kolik místních lidí bylo pod obcí zaměstnáno. A aţ tak na dvě výjimky to byla vţdycky tragedie (fluktuace, alkohol, lenost). Teď vůbec nehodnotím ty zaměstnance, kteří v Šonově minulý měsíc ukončili pracovní poměr. Kandidáti Šonovského sdruţení nezávislých kandidátů Vladimíra Grusmana je kandidátka mladá a má program, který je věrohodný a je vidět, ţe se na něm podíleli lidé, kteří mají zkušenosti se sháněním dotací. Například domov pro seniory se mi jeví, jako geniální nápad. Na tento projekt se rozhodně shánějí lépe peníze neţ na obecní byty. A hlavně u seniorů nehrozí, ţe budou dluţit na nájmu. Váţení spoluobčané, čtyři roky jsem byl místostarostou v naší obci a dnes vím, ţe pokud chcete dělat velké věci, tak je to velice krátká doba. A výstavba vodovodu je velká věc. Nechme toto dílo dokončit toho, kdo se o něj nejvíce zaslouţil. Dejte svůj hlas straně Vladimíra Grusmana. Bylo by nerozumné, nezodpovědné a nebezpečné, kdyby na post starosty usedl třeba Jaroslav Grusmann. Mám v ţivé paměti situaci, kdy první z věcí, které jsme museli po volbách na úřadu řešit bylo vrácení dotace na čističku za hostincem. Pan starosta J.Grusmann totiţ nedodrţel dotační podmínky a my jsme jenom díky známostem nemuseli tuto dotaci vracet. Umíte si představit ty následky, kdyby něco podobného zanedbal nyní? Jistě i vy si vzpomínáte na situaci Mateřské školky. Její osud byl jiţ zpečetěn. My takřka v hodině dvanácté jsme zvrátili rozhodnutí Hygienického úřadu a nyní máme Mateřskou školku i s krásným dětským hřištěm. Máme i pěknou knihovnu se slušnou nabídkou knih. Vzpomínáte na ten chlívek s těmi braky? Vzpomínejte a uvědomte si, ţe to všechno se udělalo jenom za jedno volební období. Samozřejmě, ţe vţdycky se budou ozývat kritické hlasy a pokud budou oprávněné a od lidí, kteří sami něco dokázali, tak je potřeba je přijmout a uznat. Váţení spoluobčané, i kdyţ jsme si s Vladimírem Grusmanem v mnohém nerozuměli, tak ho budu volit, protoţe se nechci stydět za to, ţe jsem z Šonova. Budu volit stranu Vladimíra Grusmana. V Šonově dne 12.10.2010
S pozdravem „volte srdcem a rozumem“ P I T A Š G. Stanislav Odstupující místostarosta obce Šonov
Dopis S.G. Pitaše šonovským zastupitelům po vydání vyhlášky o poplatcích ze vstupného na kulturní akce Váţení zastupitelé, POPLATKY Z UBYTOVÁNÍ Seznámil jsem se s obecními vyhláškami všech obcí na Broumovsku a ţádná nemá takto striktně nastavené všechny tři vyhlášky. Třeba poplatek z ubytování rozlišují mezi penziony do 10 lůţek a od 10 lůţek. Někde tuto vyhlášku nemají vůbec. Jsou obce, které si uvědomují, ţe turismus je pro ně důleţitý a jsou vděčni, ţe se v jejich obci objevil někdo, kdo na sebe vezme to břímě (úvěr apod.) a bez pomocí obce se rozhodne vybudovat penzion a tím přilákat turisty do obce. Dále je na obci, zda má něco co můţe turistům nabídnout. Kdyby zde bylo ubytovacích kapacit jiţ dostatek, tak budiţ, ale takto tomu nerozumím a nejsem sám. Vţdyť i pro obec musí být příjemné, ţe, kdyţ se vás někdo ptá na moţnost ubytování, tak mu máte co nabídnout. POPLATKY ZE VSTUPNÉHO Co se 10% ze vstupného týká, tak, jak vy jste to nastavili je opravdu špatné. Moc špatné. Přece musíte rozlišovat toto: TANEŠNÍ ZÁBAVA – vstupné okolo 50,-Kč, tombola (další příjem), zábava trvá do ranních hodin. To znamená velký příjem na baru. Neplatí se ţádný zvukař. Pokud pořadatel není úplný hňup, tak nemůţe prodělat. Samozřejmě musí udělat patřičnou reklamu. Ne jenom po obci. Náklady na zábavu jsou: kapela od 3 do 5 000,-Kč sál ………………. 1 000,-Kč celkem ……….4 - 6000,-Kč Takţe při vstupném 50,-Kč a počtu návštěvníků 100 lidí je 10% 500,-Kč. KONCERT - PRŮMĚRNÉ VSTUPNÉ JE OKOLO 220,-Kč (Kubišová měla 350,-Kč) není ţádná tombola a koncert trvá 90 minut. Bar se většinou ani neotvírá, protoţe by to rušilo produkci. Takţe ţádný vedlejší příjem! A navíc se musí platit zvukař, výlep a výroba plakátů a někdy i vstupenek. Náklady na koncert jsou: Kapela 30 000 -45 000,-Kč Sál ………………… 1 000,-Kč Zvukař …………..7 000,-Kč Propagace …….3 500,-Kč (výroba a výlep plakátů a vstupenek.) Například loňské náklady na koncert M. Kubišové a P.Maláska byly tyto: honoráře 88 000,Kč, zvukař 8 000,-Kč, centrála, benzín 2 000,-Kč, propagace 3 200,-Kč. Celkem náklady byly 101 200,-Kč. Nepočítám pro oba účastníky občerstvení, ubytování. To mají učinkující zdarma. Samozřejmě všichni, kdo se podílejí na těchto koncertech jako pořadatelé to dělají zdarma. Platí si i občerstvení. Přesto tuto práci dělají z nadšení. Na koncert přišlo 155 lidí. Lístek stál 350,-Kč. Kdyţ si to spočítáte, tak na této akci jsme prodělali 46 950,-Kč a ještě bych vám měl zaplatit 10% ze vstupného coţ je 5 425,-Kč. Prostě koncerty, divadla, poezie apod. nejsou komerční záleţitosti. Tyto akce mají jiné poslání. O účinkujicích, které zveme do Šonova, se učí i ve škole. Nejsou to ţádní primitivové. Díky těmto akcím se o Šonově v dobrém mluví, takřka po celé zemi. Obecní úřad v Šonově by si tohoto sdruţení měl váţit a uvědomit si, ţe neexistuje na Broumovsku něco obdobného a ne se snaţit touto vyhláškou ho zlikvidovat. Vţdyť těch 5 000,-Kč co nám OÚ dává na činnost, nepokryje ani náklady za pronájem za sál, který musíme platit obci. Pokud nechcete, aby toto sdruţení provozovalo svoji činnost v jiné obci, tak tuto vyhlášku upravte tak, aby místní organizace zaplatily třeba paušálně 100,-Kč na celý rok a je jedno kolik udělají akcí, nebo to zrušte. Takto nastavená vyhláška je pro NEZISKOVÉ O.S.MUSIC & THEATRE S.G.PITAŠ SE SÍDLEM V ŠONOVĚ LIKVIDAČNÍ. Pokud toto máte v úmyslu, tak se na mne nezlobte, ale já se musím bránit a doufám jen, ţe si uvědomujete, jaké to bude mít následky. Pokud tam (OÚ) sedí alespoň nadpoloviční většina normálních lidí, tak tyto mé argumenty musí uznat a své rozhodnutí revokovat. PS. Aţ budu opět dělat třeba besedu o škodlivosti drog, (tuto aktivitu by měl hlavně vyvíjet OÚ sám) coţ je celospolečenský problém, tak vám za to budu ještě platit 10% ze vstupného? Vţdyť je to na hlavu postavené a nemorální. Vy byste měli dát nám, ţe se touto problematikou zabýváme a něco proti tomu děláme. Prosím vás nechci vyvolávat ţádný spor, ale pokud si budete stát za svým, tak počítejte s tím, ţe si to nenechám pro sebe a budu zvědavý, jak budete vysvětlovat, proč jste ve vlastní obci zlikvidovali jedinou aktivní sloţku. Čekám na odpověď.
ZDE JE VELICE ROZUMNÝ KULTIVOVANÝ NÁZOR PANA STAROSTY Z OTOVIC Ahoj, takové blbosti tady odmítám zavést. Jsme rádi, kdyţ někdo v Otovicích něco uspořádá, nebo kdyţ nás někdo alespoň navštíví. V Otovicích se platí za psy a za popelnice, jinak nic. Chtěl bych tě pozvat na Fanánka 12.2 . Ahoj Petr
Váţení zastupitelé, dovolte mi, abych vás poţádal o vyjádření k těmto dvěma bodům.
1.
VYHLÁŠKA
b) c) d)
rozlišujete u poplatku ze vstupného, zda se jedná o taneční zábavu, koncert, divadlo, poezii? rozlišujete u poplatku ze vstupného, zda akce dělá nezisková organizace s tradicí a se sídlem v dané obci? Je moţné poţádat o zproštění poplatků po prodělečné akci?
Příspěvek S. G. Pitaše do šonovského zpravodaje v dubnu 2011 Váţení spoluobčané, Dovolte mi, abych vás prostřednictvím zpravodaje informoval o dění okolo mé osoby, abyste neţili v mýtech, anebo já nemusel kaţdému zvlášť vysvětlovat, co se to vlastně zde děje. Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 10.1.2011 schválilo 3 vyhlášky. 1.
O místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt
2.
O místním poplatku z ubytovací kapacity
3.
O místním poplatku ze vstupného
Nic proti poplatkům, kdyţ nejsou nemorální. V této souvislosti otázkou např. je, zda Šonov je skutečně lázeňským místem nebo místem soustředěného turistického ruchu - a tudíţ vhodným místem ke stanovení poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt (pro úhradu nákladů vzniklých např. koncentrací velkého počtu lidí, odhazováním odpadků apod., na čemţ by se měli podílet ti obyvatelé obce, kteří z velkého počtu lidí mají prospěch poskytováním sluţeb). Já osobně si myslím, ţe Šonov není lázeňským místem. A pokud zde vůbec nějaký turistický ruch je, tak obec na něm má vliv nejmenší. Nemyslím si, ţe má obec právo tyto poplatky vybírat. Vţdyť co turistům nabízí? Naivně jsem si myslel, ţe třeba měsíc po ukončení výstavby vodovodu, bude veřejná komunikace uklizená. Ţe někoho napadne oslovit pracovníky SUS, kteří čistili silnici z Broumova do Šonova, aby projeli i Šonovem. Místo toho se kaţdý rok nesmyslně vyplňují krajnice drtí, která se vzápětí povaluje v trávě a na vozovce. Nechci, aby tato má kritika vyzněla, ţe se zde nic nevybudovalo, ale jaksi turisty nezajímá nová MŠ či vodovod. Rozhodně co se nedá přehlédnout, to co obec turistům nabízí, a to jsou vrávorající postavy močící uprostřed vozovky, nebo na zeď Ilegální hospody J.Grusmana. Například v neděli 3.4.2011 močili Jaroslav Čiţek na pouliční osvětlení a Jaroslav Grusman na kontejnery před čekárnou. Toto nechutné divadlo se odehrává kaţdý den, kromě pondělí, kdy je zavřeno. Byl bych rád, kdyby mi zastupitelé poradili, jak mám tuto podívanou vysvětlit mým klientům, kteří před domem večeří, a já od nich budu poţadovat poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. A to nemluvím o hluku (troubení, bouchání dveří od aut, křik) třeba ve 2 hodiny ráno. Zajímalo by mne, jak by se tvářili sami zastupitelé, kdyby se toto odehrávala v jejich blízkosti 5 let 6 dní v týdnu. Za celou dobu, co mám zde hospodu se nestalo, abych někoho odmítl obslouţit, nebo, aby se zde někdo pral. Tohle však nemohou říct hoši z „Nory“. Tam se totiţ toto děje poměrně často. Naposledy 20.3.2011, kdy Jaroslav Grusman odmítl dát lahvové pivo člověku, který navštěvuje můj lokál a tak byl následně násilím vyveden z „Nory“. Musím zdůraznit, ţe v ţádném případě nejsem proti konkurenci. Ať je zde ještě jeden hostinec, ale ať máme stejné podmínky k podnikání. Umím si představit, ţe bych do takové hospody zašel na pivo, kdyţ budu mít zavírací den.
Záhy poté co vyhlášky vyšly ve zpravodaji jsem oslovil zastupitele s touto prosbou: Vážení zastupitelé, POPLATKY Z UBYTOVÁNÍ
Seznámil jsem se s obecními vyhláškami všech obcí na Broumovsku a žádná nemá takto striktně nastavené všechny tři
vyhlášky. Třeba poplatek z ubytování rozlišují mezi penziony do 10 lůžek a od 10 lůžek. Někde tuto vyhlášku nemají vůbec. Jsou obce, které si uvědomují, že turismus je pro ně důležitý a jsou vděčni, že se v jejich obci objevil někdo, kdo na sebe vezme to břímě (úvěr apod.) a bez pomocí obce se rozhodne vybudovat penzion a tím přilákat turisty do obce. Dále je na obci, zda má něco co může turistům nabídnout. Kdyby, zde bylo ubytovacích kapacit již dostatek, kdyby zde obec měla co turistům nabídnout, tak budiž, ale takto tomu nerozumím a nejsem sám. Vždyť i pro obec musí být příjemné, že, když se vás někdo ptá na možnost ubytování, tak mu máte co nabídnout. POPLATKY ZE VSTUPNÉHO Co se 10% ze vstupného týká, tak, jak vy jste to nastavili je opravdu špatné. Přece musíte rozlišovat toto: TANEČNÍ ZÁBAVA – vstupné okolo 50,-Kč, tombola (další příjem), zábava trvá do ranních hodin. To znamená velký příjem na baru. Neplatí se žádný zvukař. Pokud pořadatel není úplný hňup, tak nemůže prodělat. Samozřejmě musí udělat patřičnou reklamu. Ne jenom po obci. Náklady na zábavu jsou: kapela od 3-do 5 000,-Kč sál ………………. 1 000,-Kč celkem ……….4 -6000,-Kč Takže při vstupném 50,-Kč a počtu návštěvníků 100 lidí je 10% 500,-Kč. KONCERT - PRŮMĚRNÉ VSTUPNÉ JE OKOLO 220,-Kč (Kubišová měla 350,-Kč) není žádná tombola a koncert trvá 90 minut. Bar se většinou ani neotvírá, protože by to rušilo produkci. Takže žádný vedlejší příjem! A navíc se musí platit zvukař, výlep a výroba plakátů a někdy i vstupenek.
Náklady na koncert jsou: Kapela 30 000 -45 000,-Kč Sál ………………… 1 000,-Kč Zvukař …………..7 000,-Kč Propagace …….3 500,-Kč (výroba a výlep plakátů a vstupenek.) Například loňské náklady na koncert M.Kubišové a P.Maláska byly tyto: honoráře 88 000,Kč, zvukař 8 000,-Kč, centrála, benzín 2 000,-Kč, propagace 3 200,-Kč. Celkem náklady byly 101 200,-Kč. Nepočítám pro oba účastníky občerstvení, ubytování. To mají učinkující zdarma. Samozřejmě všichni, kdo se podílejí na těchto koncertech jako pořadatelé to dělají zdarma. Platí si i občerstvení. Přesto tuto práci dělají z nadšení. Na koncert přišlo 155 lidí. Lístek stál 350,-Kč. Když si to spočítáte, tak na této akci jsme prodělali 46 950,-Kč a ještě bych vám měl zaplatit 10% ze vstupného což je 5 425,-Kč. Prostě koncerty, divadla, poezie apod. nejsou komerční záležitosti. Tyto akce mají jiné poslání. O učinkujících, které zveme do Šonova se učí i ve škole. Nejsou to žádní primitivové. Díky těmto akcím se o Šonově v dobrém mluví, takřka po celé zemi. Obecní úřad v Šonově by si tohoto sdružení měl vážit a uvědomit si, že neexistuje na Broumovsku něco obdobného a ne se snažit touto vyhláškou ho zlikvidovat. Vždyť těch 5 000,-Kč co nám OÚ dává na činnost, nepokryje ani náklady za pronájem za sál, který musíme platit obci. Pokud nechcete, aby toto sdružení provozovalo svoji činnost v jiné obci, tak tuto vyhlášku upravte tak, aby místní organizace zaplatily třeba paušálně 100,-Kč na celý rok a je jedno kolik udělají akcí, nebo to zrušte. Takto nastavená vyhláška je pro NEZISKOVÉ O.S.MUSIC & THEATRE S.G.PITAŠ SE SÍDLEM V ŠONOVĚ LIKVIDAČNÍ. Pokud toto máte v úmyslu, tak se na mne nezlobte, ale já se musím bránit a doufám jen, že si uvědomujete, jaké to bude mít následky. Pokud tam (OÚ) sedí alespoň nadpoloviční většina normálních lidí, tak tyto mé argumenty musí uznat a své rozhodnutí revokovat. PS. Až budu opět dělat třeba besedu o škodlivosti drog, (tuto aktivitu by měl hlavně vyvíjet OÚ sám) což je celospolečenský problém, tak vám za to budu ještě platit 10% ze vstupného? Vždyť je to na hlavu postavené a nemorální. Vy byste měli dát nám, že se touto problematikou zabýváme a něco proti tomu děláme. Prosím vás nechci vyvolávat žádný spor, ale pokud si budete stát za svým, tak, počítejte s tím, že si to nenechám pro sebe a budu zvědavý, jak budete vysvětlovat, proč jste ve vlastní obci zlikvidovali jedinou aktivní složku. Vím, že obec dle zákona o obcích na tuto vyhlášku právo má a může chtít až 20%, ale ne podle práva, ale podle srdce a citu by měli představitelé obce jednat. Dne 22.2.2011 mi přišla od pana starosty odpověď v tom smyslu, že se nic měnit nebude. V těchto dnech vyzývám širokou veřejnost, aby se k této vyhlášce vyjádřila. Ať lidé píší své názory panu starostovi. V hostinci probíhá podepisování PETICE na podporu zrušení této vyhlášky. K dnešnímu dni ji podepsali desítky lidí. Tímto chci upozornit občany, že i oni se mohou svým podpisem k petici připojit. Tím však věci neskončili. Pan starosta za mnou přijel do hospody, aby mi sdělil, ţe nemám parkovat se svým vozem ve stodole. Upozornil jsem ho, ţe zde parkuji jiţ 7 let a nikdy to nikomu nevadilo. Řekl mi, ţe jemu osobně je to jedno, ale vadí to jeho strýci Jaroslavu Grusmanovi. Toto jednání je ubohé a ukazuje, jak mstivý je tento člověk. Toto nemůţe říct nikdo o mně. Dokud jsem nezačal kritizovat jeho hospodu, tak mu mé parkování nevadilo. Ani, kdyţ byl sám starosta. . Jistě si vzpomínají zastupitelé obce před rokem 2006, jak jsem si stěţoval na to, ţe se za hospodou vykonává osobní potřeba. To bylo v době, kdy tento prostor slouţil, jako prodejna potravin. Dneska zastupitelé vymýšlí, jak mi překazit parkování ve stodole. Buď tam bude parkovat obecní traktorový vlek, anebo se tam narovná dříví. Nevím, jak by se tvářili, kdybych si svůj pozemek oplotil. To by totiţ s tím vlekem uţ nevyjeli. Uznávám, ţe je to obecní stodola, ale myslel jsem si, ţe kdyţ více jak 7 let sponzoruji kaţdou akci pořádanou na sále (bály, plesy, karnevaly apod.) tím, ţe veškerá elektrická energie na chodbě, toaletách a venku jde na můj elektroměr, tak nikomu nebude vadit mé parkování. Ono se to nezdá, ale nějaká kilowata to je. Vţdyť hlavně zábavy jsou aţ do rána. Takţe co bude následovat? Mám pokaţdé, aţ bude na sále nějaká zábava vypnout jistič, aby na chodbě a WC se nesvítilo? Kam aţ jsou zastupitelé schopni zajít a mstít se? Mám pocit, ţe hlavně pan starosta by měl přibrzdit, nadechnout se a i kdyţ je po volbách, měl by více myslet na lidi a nejen pro své vyvolené. Trochu sebekritiky a skromnosti by mu rozhodně neuškodilo. Z celkového dění v obci mám nyní pocit, ţe v Šonově se jinakost a úspěch neodpouští a musí být proto po zásluze potrestán. A zastupitelé toto budou praktikovat tak dlouho, dokud občané budou mlčet! Na závěr chci poděkovat těm lidem, kteří přišli do hostince U Pitašů, kde jsme si prohlídli asi 150ks starých fotografií Šonova a částečně je i pojmenovali. Milá byla návštěva z Jičína, kdy přijela dcera pan Tomáška, který zde slouţil jako příslušník finanční stráţe před válkou s panem Pavelkou. Opět vyzývám občany Šonova o zapůjčení jakéhokoliv materiálu o Šonovu, vše v pořádku vrátím. Aţ budou popisky hotové, chtěl bych opět udělat podobné promítání, ale jiţ pro širokou veřejnost a kdo by měl zájem, tomu CD daruji. Dále Vás chci pozvat v sobotu 28.5.2011 na Dětský den, který bude opět za hostincem U Pitašů a to od 14 hodin. Sledujte výlepové plochy.