Výživa kojenců
MUDr. Miroslav Toms
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
3
Cíle optimální výživy
nerušený růst vývoj motorický, mentální, kognitivní vývoj imunity a snížení nemocnosti navození optimální spánkové aktivity minimalizace rozvoje alergických onemocnění prevence chorob s narušeným vztahem k příjmu potravy (obezita, anorexie, bulimie)
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
4
Fyziologie kojence
vyšší metabolický obrat, rychlý růst a vývoj do 1 roku ztrojnásobí váhu do 1 roku o polovinu zvětší výšku potřebuje 3x více energie na kg do 6 měs. 115kcal/kg, nad 6 měs. 105kcal/kg
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
5
Fyziologie kojence – renální funkce
kolem 4.měs. získávají ledviny kojence schopnost vyloučit větší solutovou nálož mléko MM formule KM
říjen 2004
mosmol/l 93 135 308
M.Toms, Jindřichův Hradec
6
Fyziologie kojence – imunita
nezralá slizniční bariéra vyšší citlivost k potravinovým antigenům MM dodává ochranné faktory pro GIT z toho vyplývá vyšší zranitelnost poškození GIT potravou, jejími antigeny a bakteriemi
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
7
Kvantitativní osídlení GI traktu Celkové počty baktérií (cfu/ml) žaludek
0-103
jejunum
0-105
ileum
103-107
tlusté střevo 1010-1013 Podle Simon & Gorbach, 1984
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
8
Osídlení střevní mikroflóry prenatální narození
4 den
orální iniciace střevní/vaginální flórou matky
20 den
4-6 měsíc
vliv výživy
kojené děti: bifidus-dominantní flóra
aseptické
příkrmy: přechod na flóru, která je obdobná jako u dospělých
různorodá flora
nekojené děti: různorodá flora Podle Stark & Lee, 1982; Orrhage & Nord, 1999; Harmsen et al., 2000
Rozdílný vývoj mikroflóry u kojených a nekojených dětí Nekojené děti
100
% z celk.počtu mikroorg. ve stolici
% z celk.počtu mikroorg. ve stolici
Kojené děti 90 80 70 60 50 40 30 20
100
60 50 40 30 20
0
0
10
15 den
20
25
Bacteroides
70
10 5
E. coli
80
10 0
Bifidobacteria
90
0
5
10
15
20
den Podle Harmsen et al., 2000
25
Kojení
jediný fyziologický a nejsprávnější koncept MM je svým složením referenční pro vývoj kojeneckých formulí rozhodnutí kojit je nutno podporovat už v těhotenství
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
11
Kojení – příprava v těhotenství
denní hygiena, udržovat bradavky v suchu vpáčené bradavky – v posledních týdnech těhotenství lze použít „formovače bradavek“, nebo trénink pomocí odsávací pumpy pestrá strava bez redukčních diet při alergii nebo nesnášení KM přídavek 1000 mg Ca denně eliminační diety pravděpodobně nesnižují riziko narození atopického dítěte
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
12
Kojení – perinatální období
podporovat časné přiložení do 1 hod. vyprázdnění žaludku kolísavé (1-4 hod.) kojení ponechat na „samoregulaci“ dítětem spavé dítě (žloutenka) je nutno budit a přikládat po 3-4 hod. navázat kontakt s rodinou po propuštění
říjen 2004
vysvětlit možné budoucí problémy s kojením zahrnout otce do rozhovoru nechat čas na otázky, odbourat obavy, strach M.Toms, Jindřichův Hradec
13
Kojení – nejlepší výživa do 6 měsíců
od 1 měs. získá většina dětí pravidelný režim křik neznamená jenom hlad !!
plná plena potřeba kontaktu horko/zima kolika nemoc
správná poloha a přisátí – prevence potíží krmit, když má dítě opravdu hlad
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
14
Kojení – nejlepší výživa do 6 měsíců -2
90% mléka vypije za 4 min v prvních týdnech kojit z obou prsů kojení dříve než za 2 hod. je nevhodné při nutném odloučení je vhodné OMM odsávačky (tvorba zásoby, léčba ragád) nápoje (pitná voda) jen výjimečně
pocení, horečka, nechutenství
dítě spí 2-4 hod., váha stoupá
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
=
O.K. 15
Výhody kojení
optimální složení pro zralé dítě vždy dostupné, bez přípravy, správná teplota posílení vazby matka-dítě podporuje správné složení mikroflóry GIT ovlivňuje vývoj imunity nižší frekvence alergických onemocnění nižší výskyt GIT problémů (koliky,CMPA/I) nižší morbidita na infekce
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
16
Kontraindikace kojení
VVV metabolismu dítěte
těžká nemoc matky
sepse, ca prsu, TBC aktivní, malárie, tyfus
HIV u matky Herpes infekce – léze na prsu
(galaktosémie, PKU, MSUD)
jinak stačí přísná hygienická opatření
psychotické onemocnění drogová intoxikace
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
17
Kontraindikace kojení - léky
jen výjimečně důvodem k přerušení/ukončení kojení, matky by měly mít jen nejnutnější léky absolutní
cytostatika, radiofarmaka, imunosupresiva, INH, lithium, thyreostatika, námelové preparáty
relativní – při delší a vyšší dávce
říjen 2004
CHLM, sulfonamidy, sedativa, antiepileptika, diuretika, estrogeny, metronidazol
M.Toms, Jindřichův Hradec
18
Přídavky ke kojení
vitamin D
vitamin K
1 mg p.o./i.m./i.v. po porodu 1 mg p.o. po 1 týdnu do 1 měsíce 1 mg p.o. po 1 měsíci do 6 měs.
jód ve stravě matky
400 IU od 2 týdne do 12 měs. a v zimě v 2.roce
200 ug/den nebo 2xtýdně mořská ryba
(fortifikace MM pro děti < 1500g)
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
19
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
20
Umělá výživa
výhradně mléčné období
počáteční mléka (0 - 12 měs.) dávka cca 150-180 ml/kg/den
přechodné období
4-6 měs.
pokračovací mléka kašovité příkrmy lžičkou
další 4-6 měs. (5 - 36 měs.)
období smíšené stravy
říjen 2004
další 4-6 měs.
pokračovací mléka přechod na upravenou stravu dospělých M.Toms, Jindřichův Hradec
21
Počáteční mléka
bílkovina KM
neadaptovaná (syrovátka/kasein 20:80) adaptovaná (nejméně 50:50), stravitelnější
cukry
říjen 2004
výhradně laktóza – správnější, obdoba MM přídavek jiných sacharidů – větší zasycení
M.Toms, Jindřichův Hradec
22
Pokračovací mléka
podávají se po 4. měs. po zavedení příkrmu nejsou adaptovaná mají snížený obsah bílkovin proti KM obohacení Fe, Zn, J obohacení vitamíny (A,C,D,E)
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
23
Speciální mléčné formule
antirefluxová mléka nízkolaktózová mléka mléka pro nedonošené děti (do 3500 g) sójová mléka
hydrolyzáty KM
CMPA/I, galaktosémie, deficit laktázy, vegani částečné (pHF) k prevenci alergie úplné (extenzivní, eHF) k terapii
elementární výživa – směs aminokyselin
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
24
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
25
Neupravené KM
nevhodné pro děti do 12 měs.
vysoký obsah bílkovin - 3x více o 50% více natria …………… vyšší zátěž ledvin nízký obsah Fe + způsobuje O.K. do stolice nízký obsah k.linolové (vývoj CNS, sítnice) vyšší antigenicita chybí suplementace vitaminy a prvky
KM se sníženým množstvím tuku je zcela nevhodné pro děti do 2 let
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
26
Alternativní výživa
kozí mléko - nevhodné
kobylí mléko – nevhodné
vysoké množství bílkovin, solí malé množství vit.C, D, B12, k.listové, Fe až 70% zkřížených alergií s bílkovinou KM nízký obsah tuku
ovčí mléko – nevhodné
říjen 2004
vysoký obsah bílkovin, kalorií a minerálů stejná schopnost alergizace jako KM M.Toms, Jindřichův Hradec
27
Příkrmy
začít po 4.měs a do 6.měs
dítě kontroluje pohyb hlavou zásadně lžičkou nejdříve monokomponentní zeleninové pyré
dříve nemá smysl – vyšší zátěž ledvin i alergeny
další druhy po 3-4 dnech, do měsíce i maso
ovocné pyré (nepřislazené) obilné kaše v 6. měs., lepkové po 6. měs. jogurt je možný, tvaroh se nedoporučuje
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
28
Cereálie
základní potrava většiny populace sacharidy 65-75% bílkoviny 6-12% tuky 1-5% hlavní složkou škrob, ale i vláknina mikronutrienty jsou v zevních obalech zrn syrové obsahují pomalu trávitelný škrob, vařením se jeho stravitelnost zvyšuje
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
29
Zelenina a ovoce
obsahují vitamíny, minerály, škrob, vlákninu, antioxidanty nízký obsah tuků prevence deficitu mikronutrientů ovocné šťávy obsahují glukózu, fruktózu a sacharózu
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
30
Luštěniny
vysoký obsah proteinů, sacharidů dostatečné množství vitaminů a minerálů
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
31
Potraviny živočišného původu
zdroj kvalitních bílkovin, vit. A, železa, kys.listové maso a ryby zdrojem zinku ryby zdrojem LC PUFA vejce zdrojem bílkovin, fosfolipidů, LC PUFA mléčné produkty bohaté na kalcium jsou drahý zdroj energie
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
32
Čaj
obsahuje tanin, který váže Fe a jiné minerály oslazený snižuje chuť k hodnotnějším jídlům heřmánek a zelený čaj snižuje vstřebávání železa bylinné čaje – není dostatek dat o vhodnosti pro kojence
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
33
Podávání čaje Procházka, B., Halašková H.: Výživa dětí v prvním roce života, Vox Ped., 10, 2001:17.
80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 říjen 2004
2
3
4
5
6
M.Toms, Jindřichův Hradec
7
8
9 34
Přídavky k výživě kojeneckým mlékem
vitamin D
400 IU od 2 týdne do 12 měs. a v zimě v 2.roce
fluorid
říjen 2004
(od 6.měs. věku)
pokud voda obsahuje méně než 0,7mg/l F fluoridová pasta snižuje dávku o 1 tbl.
M.Toms, Jindřichův Hradec
35
Zubní kaz – Baby Bottle Caries
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
36
Zubní kaz – Baby Bottle Caries
způsoben opakovaným nebo protrahovaným pitím slazených nápojů, ale i mléka stagnující laktóza fermentuje kolem zubů nejrizikovější je pití ve spánku noční krmení po 8.měs není nutné učit pít z hrnečku co nejdříve v 12.-14.měs. ukončit krmení z lahve 6 měs. po erupci 1.zubu navštívit zubaře
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
37
říjen 2004
38
Podzim má také své krásy
říjen 2004
M.Toms, Jindřichův Hradec
39