Vyhodnocení výsledků analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci jednotlivých resortů

Vyhodnocení výsledků analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci jednotlivých resortů

Závěrečná souhrnná zpráva

Objednatel:

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejného investování

Zpracovatel:

CS – PROJECT spol. s r.o. Avenir Business Park Radlická 740/113d 158 00 Praha 5

Praha, listopad - prosinec 2007

Obsah

POJMY A ZKRATKY.......................................................................................................................... 3 1.

ÚČEL DOKUMENTU ................................................................................................................... 5

2.

SHRNUTÍ POSTUPU ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ ZA JEDNOTLIVÉ RESORTY ............................................ 5

3.

2.1

VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ RESORTNÍCH ANALÝZ ........................................................................ 5

2.2

PŘEDMĚT A ROZSAH ANALÝZY .................................................................................................... 6

2.3

KOHO SE ANALÝZA TÝKALA ....................................................................................................... 7

2.4

POSTUP ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ ZA JEDNOTLIVÉ RESORTY..................................................................... 9

2.5

RESORTNÍ ANALÝZY, ZE KTERÝCH ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ VYCHÁZÍ ................................................. 10

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ RESORTNÍCH ANALÝZ ...................................................................... 13 3.1

VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ................................................... 14

3.1.1

Vyhodnocení stávajícího organizačního zajištění zadávání veřejných zakázek..................................... 14

3.1.2

Finanční objemy veřejných zakázek za rok 2006 .............................................................................. 17

3.2

VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU VYUŽÍVÁNÍ VYBRANÝCH INSTITUTŮ ZÁKONA ....................................... 20

3.2.1

Vyhodnocení stávajícího stavu využívání institutu centrálního zadavatele .......................................... 21

3.2.2

Vyhodnocení stávajícího stavu provádění agregace poptávek ........................................................... 24

3.2.3

Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání VZ na základě rámcových smluv .......................................... 26

3.2.4

Vyhodnocení stávajícího stavu využívání obecných postupů podporujících centralizované zadávání ..... 28

3.2.4.1

Kategorizace komodit ........................................................................................................... 29

3.2.4.2

Standardizace komodit ......................................................................................................... 30

3.2.4.3

Elektronické zadávání ........................................................................................................... 32

3.3

ROZBOR NAKUPOVANÝCH KOMODIT ZA ROK 2006 .......................................................................... 36

3.4

VYHODNOCENÍ STRATEGIE ZADAVATELŮ V OBLASTI VYUŽÍVÁNÍ VYBRANÝCH INSTITUTŮ ZÁKONA.................... 41

3.4.1

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání institutu centrálního zadavatele ......................... 41

3.4.2

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti provádění agregace poptávek.......................................... 42

3.4.3

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání rámcových smluv ............................................ 43

3.4.4

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání elektronických nástrojů .................................... 44

3.5

VYHODNOCENÍ DOPORUČENÍ RESORTŮ VE VAZBĚ NA PŘEDMĚT ANALÝZY ............................................... 46

4.

SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z RESORTNÍCH ANALÝZ ......................................... 52

5.

NÁVRH NAVAZUJÍCÍCH KROKŮ VE VAZBĚ NA PŘEDMĚT ANALÝZY ............................................... 53

PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 60

Strana 2 z 60

Analýza možností využití institutu centrálního zadavatele Souhrnné vyhodnocení

Pojmy a zkratky Používané zkratky CPV

Společný slovník pro veřejné zakázky (Common procurement vocabulary)

ČBÚ

Český báňský úřad

ČNB

Česká národní banka

ČSÚ

Český statistický úřad

ČTÚ

Český telekomunikační úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

ERÚ

Energetický regulační úřad

GEM

Elektronické tržiště pro veřejnou správu (Government electronic marketplace)

ICT

Informační a komunikační technologie

IS VZ US

Informační subsystém

JŘBU

Jednací řízení bez uveřejnění

JŘSU

Jednací řízení s uveřejněním

KIVS

Komunikační infrastruktura veřejné správy

MO

Ministerstvo obrany

MF

Ministerstvo financí

MK

Ministerstvo kultury

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MO

Ministerstvo obrany

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MS

Ministerstvo spravedlnosti

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MZe

Ministerstvo zemědělství

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NBÚ

Národní bezpečnostní úřad

NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad

SSHR

Správa státních hmotných rezerv

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ÚOSS

Ústřední orgán státní správy

ÚPV

Úřad průmyslového vlastnictví

systém

o

veřejných

Strana 3 z 60

zakázkách

uveřejňovací


ÚV

Úřad vlády

VZ

Veřejná zakázka

VZMR

Veřejné zakázky malého rozsahu

ZVZ

Zákon č. 137/2006, o veřejných zakázkách

Používané pojmy Centrální zadavatel

Centrální zadavatel je zadavatel, který pořizuje dodávky, služby či stavební práce pro jiné zadavatele, které následně prodává těmto zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo realizuje zadávací řízení na účet jiných zadavatelů.

Pověřující zadavatel

Zadavatel, který uzavřel smlouvu s centrálním zadavatelem, čímž ho pověřil, aby pro něj pořizoval dodávky, služby či stavební práce nebo realizoval zadávací řízení na jeho účet.

Centralizované zadávání

Zadávání veřejných zakázek centrálním zadavatelem, který pořizuje dodávky, služby či stavební práce pro jiné zadavatele nebo realizuje zadávací řízení na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání musí centrální zadavatel uzavřít se zadavateli, kteří chtějí, aby pro ně nákupy zajišťoval centrální zadavatel, smlouvu, v níž budou upravena vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním.

Resort

Resortem jsou pro účely této analýzy myšleny resorty jednotlivých ústředních orgánů státní správy či územních samosprávných celků. Existují dva typy resortů. Resort zahrnující pouze jeden subjekt, který nemá podřízené organizace, a resort zahrnující více subjektů - řídící subjekt (tj. příslušný ústřední orgán státní správy či územní samosprávný celek) a jeho podřízené organizace (tj. organizační složky státu, příspěvkové organizace, atd.). O resortu se hovoří v této zprávě rovněž v případě ČNB a NKÚ, které ze zákona nemají postavení ústředních orgánů státní správy.

Strana 4 z 60


1. Účel dokumentu V tomto dokumentu jsou uvedeny souhrnné výsledky analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele za ústřední orgány státní správy, kterým zpracování této analytické zprávy uložila vláda ČR v usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 20061.

V dokumentu jsou též uvedeny výsledky z analýz za územní samosprávné celky, kterým je dle výše uvedeného usnesení vlády doporučeno tuto analýzu zpracovat.

Veškerá zjištění uvedená v této závěrečné souhrnné zprávě budou podkladem ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007.

Vymezení rámce centralizovaného zadávání a souvisejících institutů a postupů není předmětem této zprávy. Metodický rámec celé analýzy byl popsán v dokumentu „Zadání analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci jednotlivých resortů“ a v přílohách k tomuto dokumentu.

2. Shrnutí postupu zpracování analýz za jednotlivé resorty

2.1

Východiska pro zpracování resortních analýz

Ve Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 11. dubna 2007 č. 357, byl v rámci aktualizovaného opatření J.1 ústředním orgánům státní správy uložen úkol zpracovat v rámci svého resortu analýzu možností

1 Toto usnesení vlády navazuje na usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010.

Strana 5 z 60


využití institutu centrálního zadavatele při zadávání nadlimitních, podlimitních veřejných zakázek i zakázek malého rozsahu.

Analýza měla za cíl zejména:

zjistit, jaký existuje v jednotlivých resortech prostor pro optimalizaci nákupu (tj. zadávání veřejných zakázek) formou o agregace poptávek za více organizačních útvarů, organizačních složek či jiných právnických osob, o rozsáhlejšího využívání rámcových smluv, tj. omezení jednorázových nákupů u komodit, které jsou nakupovány pravidelně, o využití institutu centrálního zadavatele (viz ustanovení § 3 ZVZ),

identifikovat možné modely zadávání veřejných zakázek zohledňující specifika jednotlivých resortů (např. uzavírání rámcových smluv, na základě kterých jednotliví zadavatelé v rámci resortu zadávají veřejné zakázky).

Výstupy z resortních analýz budou využity k:

potvrzení, zda existuje prostor pro centralizované zadávání, a to na různých úrovních (zejména na národní a resortní úrovni),

vymezení komoditních skupin, popř. konkrétních komodit vhodných centralizované zadávání a v dalším kroku pro elektronický nákup,

rozhodování o cílené podpoře zadavatelům v oblasti centralizovaného zadávání (např. metodické postupy ke kategorizaci a standardizaci komodit, typové ukázky používání rámcových smluv),

formulování doporučení pro vládu ČR ohledně dalšího postupu v oblasti centralizovaného zadávání veřejných zakázek.

2.2

pro

Předmět a rozsah analýzy

Předmětem analýzy byl rozbor možností pro využití centralizovaného zadávání a s tím souvisejících postupů, a to zejména u zadavatelů s komplexnější organizační strukturou,

Strana 6 z 60


u kterých má oprávnění zadávat veřejné zakázky více organizačních útvarů a/nebo u zadavatelů, kteří přímo řídí organizační složky či jiné právnické osoby, které rovněž musí postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Obdobím, za které jsou analýza finančních objemů a rozbor komodit zpracovány, byl rok 2006, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zadavatelé v roce 2006 postupovali již podle v současné době platného legislativního rámce, zákon č. 137/2006 byl však účinný pouze po část roku 2006. Jednotlivé ústřední orgány státní správy musely proto zahrnout do analýzy i veřejné zakázky zadané dle předchozí právní úpravy (tj. dle zákona č. 40/2004 Sb.). V ostatních částech analýzy, ve kterých je resorty popisován současný a plánovaný stav využívání jednotlivých institutů zákona, je popisován stav k datu odevzdání analýzy.

2.3

Koho se analýza týkala

Povinnost zpracovat analýzu se týkala všech ústředních orgánů státní správy, které podléhají výše uvedenému usnesení vlády.

Doporučení pro zpracování analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele se dle výše uvedeného usnesení vlády týkalo:

krajů,

statutárních měst,

obcí.

K analýze nebylo přistupováno pouze z pohledu zadávacích praktik samostatně existujících subjektů, ale byly zohledněny principy tzv. resortního hospodaření. To znamená, že šlo o to identifikovat možné synergie v postupech zadávání veřejných zakázek za resort jako celek, tzn. za řídící subjekt v rámci příslušného resortu (jde o některý z výše uvedených ústředních orgánů státní správy) a řízené zadavatele v rámci resortu (jde o organizační složky státu či jiné právnické osoby splňující znaky zadavatele, které jsou přímo řízeny příslušným ústředním orgánem státní správy).

Strana 7 z 60


Analýzu zpracovávaly dvě základní kategorie resortů. První kategorie resortu je tvořena řídícím subjektem a jemu podřízenými organizacemi. Podřízené organizace mohou mít statut organizační složky státu, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce apod. Schéma takovéhoto resortu je znázorněno na následujícím obrázku. Analýzu zpracovalo 16 resortů tvořených řídícím orgánem a podřízenými organizacemi.

Obr.1 Schéma resortu, který je složen z řídícího subjektu a podřízených organizací

Druhá kategorie resortu se skládá pouze z jednoho subjektu, který nemá podřízené organizace. Možná podoba takového resortu je znázorněna na následujícím obrázku. Analýzu zpracovalo 11 resortů, které jsou tvořeny jediným subjektem.

Strana 8 z 60


Obr. 2 Schéma resortu, který je složen z jediného subjektu

Pro účely této zprávy bude spojení „řídící subjekt“ označovat jak subjekty, které jsou v resortu řídícími subjekty a mají podřízené organizace, tak i subjekty, které jsou jediným subjektem ve svém resortu.

Jaké ústřední orgány státní správy či orgány územní samosprávy resortní analýzu zpracovaly, je uvedeno v kapitole 2.5.

2.4

Postup zpracování analýz za jednotlivé resorty

V souladu s výše zmíněným usnesením vlády ČR připravil odbor veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj jako gestor implementace Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek a zákona o veřejných zakázkách metodické zadání pro zpracování analýzy, které se stalo podkladem pro zpracování resortních analýz.

Zadání analýzy mělo dvě základní části. Metodickou část vysvětlující institut centrálního zadavatele, důvody pro zpracování analýzy a stanovení požadavků na zpracování resortních analýz. Druhou částí zadání byla přednastavená struktura resortní analýzy, kterou zpracovatelé resortních analýz využili pro účely zpracování analýzy za příslušný resort. Důvodem pro stanovení jednotné struktury bylo, aby jednotlivé výsledné analýzy bylo možné zpracovat v souhrnný výstup. Výsledky resortních analýz jsou tak vzájemně

Strana 9 z 60


srovnatelné a umožňují následnou souhrnnou analýzu formou kumulace dílčích resortních podkladů.

Zadání analýzy, vč. příloh bylo rozesláno v listinné podobě ústředním orgánům státní správy a krajům spolu s dopisem ministra pro místní rozvoj v červenci 2007. Celý materiál ke zpracování analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele byl rovněž zveřejněn na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portalvz.cz), konkrétně na adrese: http://www.portal-vz.cz/analyza-centralniho-zadavani, odkud bylo možné si dokument stáhnout.

Jednotlivým resortům bylo uloženo zpracovat a zaslat analýzu odboru veřejného investování MMR do 30. listopadu 2007. Došlé resortní analýzy sloužily jako pokladový materiál pro zpracování této souhrnné závěrečné zprávy o možnostech využití institutu centrálního zadavatele ve veřejné správě v ČR.

2.5

Resortní analýzy, ze kterých závěrečné vyhodnocení vychází

Zpracované analýzy zaslaly MMR všechny ústřední orgány státní správy, kterým byl tento úkol uložen. Do závěrečné zprávy jsou tedy zahrnuty výsledky z resortních analýz za následujících 27 resortů:

Resorty složené z jediného subjektu

•

Český báňský úřad

•

Česká národní banka

•

Český statistický úřad

•

Český telekomunikační úřad

•

Energetický regulační úřad

•

Národní bezpečnostní úřad

•

Nejvyšší kontrolní úřad

•

Správa státních hmotných rezerv

•

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

•

Úřad průmyslového vlastnictví

Strana 10 z 60


•

Úřad vlády ČR

Resorty složené z řídícího subjekty a podřízených organizací

•

Český úřad zeměměřický a katastrální

•

Ministerstvo dopravy

•

Ministerstvo financí

•

Ministerstvo kultury

•

Ministerstvo obrany

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí

•

Ministerstvo pro místní rozvoj

•

Ministerstvo průmyslu a obchodu

•

Ministerstvo spravedlnosti

•

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

•

Ministerstvo vnitra

•

Ministerstvo zahraničních věcí

•

Ministerstvo zemědělství

•

Ministerstvo zdravotnictví

•

Ministerstvo životního prostředí

•

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Zpracovanou analýzu předaly i výše uvedená Česká národní banka a Nejvyšší kontrolní úřad. Tyto subjekty sice nejsou ústředními orgány státní správy, ale byly o zpracování analýzy požádáni ze strany MMR. Výsledky za tyto dva subjekty jsou zapracovány do výsledků za ústřední orgány státní správy. Hovoří-li se v této zprávě o ústředních orgánech státní správy, jsou tím proto myšleny i Česká národní banka a Nejvyšší kontrolní úřad.

Z oslovených orgánů územních samosprávných celků předaly zpracované analýzy:

•

Hl. m. Praha

Strana 11 z 60


•

Liberecký kraj

•

Moravskoslezský kraj

•

Středočeský kraj

Vyhodnocení je v rámci jednotlivých kapitol rozděleno na dvě části. V první části jsou vyhodnoceny analýzy za ústřední orgány státní správy, Českou národní banku a Nejvyšší kontrolní úřad. V druhé části jsou pak vyhodnoceny analýzy územních samosprávných celků. I v případě územních samosprávných celků je v této závěrečné zprávě hovořeno o resortech, neboť kraje jsou zřizovateli řady příspěvkových a dalších organizací a lze u nich tak identifikovat řídící subjekt a podřízené organizace.

Strana 12 z 60


3. Vyhodnocení výsledků resortních analýz V této kapitole jsou uvedena zjištění vyplývající z jednotlivých resortních analýz, a to ve struktuře, ve které jednotlivé resorty analýzu zpracovávaly. Je zde vyhodnocen stávající stav využívání institutu centrálního zadavatele a souvisejících institutů ZVZ, ale rovněž i plány zadavatelů související s využíváním těchto institutů.

Vyhodnocovány byly pouze informace a data uvedená v jednotlivých resortních analýzách. Uvedené informace a data nebyly křížově ověřovány z jiných informačních zdrojů. To je důležité pro skutečnost, jak interpretovat výstupy z analýz. Pokud není například v některé resortní analýze výslovně uvedeno, že příslušný resort využívá určitý institut (např. elektronické nástroje), nelze tuto skutečnost automaticky interpretovat tak, že resort příslušný institut nevyužívá vůbec.

Fakt, že některá skutečnost nemusela být v resortní analýze uvedena, vyplývá ze způsobu, jak byla analýza provedena. Resorty neodpovídaly na uzavřené otázky (např. otázky, na které lze odpovědět ANO či NE), ale odpovídaly na otázky otevřené, u kterých byla pouze stanovena určitá vodítka, na co se má resort ve svých odpovědích zaměřit. Smyslem analýzy totiž nebylo získat kvantitativní (číselná) data o využívání příslušných institutů ZVZ a porovnávat jednotlivé resorty z pohledu, který resort využívá jednotlivé instituty ZVZ více a který méně.

Smyslem analýzy naproti tomu bylo získat informace o tom, jaké jsou v jednotlivých resortech tendence směrem k používání institutů ZVZ, které byly předmětem analýzy a v jaké podobě či variantách jednotlivé resorty tyto instituty využívají či plánují využívat. Pro získání těchto informací je vhodnější metoda kvalitativního šetření, která umožňuje detailnější rozbor a prodiskutování dané problematiky, přičemž názor respondenta není omezován na zaškrtávání předem připravených odpovědí.

Strana 13 z 60


3.1

Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání veřejných zakázek

3.1.1

Vyhodnocení stávajícího organizačního zajištění zadávání veřejných zakázek

V této části analýzy jednotlivé resorty uváděly:

zda a jak je v jednotlivých resortech prováděno metodické řízení zadávání veřejných zakázek. Metodickým řízením je myšlen způsob nepřímého řízení, při kterém jsou organizačním útvarem, jež má v gesci problematiku zadávání veřejných zakázek, stanoveny povinné metodiky a postupy zadávání veřejných zakázek. Cílem je zajistit jednotné postupy zadávání veřejných zakázek v celé organizaci zadavatele (popř. v celém resortu),

zda a jak jsou v jednotlivých resortech koordinovány zadávací postupy – koordinací zadávacích postupů je myšlen společný postup více zadavatelů, tj. využití institutů, jakými jsou centrální zadavatel, sdružení zadavatelů, agregace poptávek, atd. Rovněž zde byl zjišťován fakt, zda řídící subjekt v příslušném resortu schvaluje vybrané skutečnosti týkající se zadávání veřejných zakázek v podřízených organizacích (např. zda zahájení zadávacího řízení u VZ, u níž předpokládaná hodnota přesahuje stanovený finanční limit, podléhá schválení ze strany řídícího subjektu).

Jednotlivá zjištění týkající se metodického řízení zadávání veřejných zakázek a koordinace zadávacích postupů jsou uvedeny v dalším textu. Skutečnosti týkající se využívání institutu centrálního zadavatele či provádění agregace poptávek jsou podrobně rozebrány v samostatných kapitolách.

Ústřední orgány státní správy

Metodické řízení zadávání veřejných zakázek Z resortních analýz vyplývá, že zadávání veřejných zakázek je nejčastěji metodicky řízeno v rámci organizací jednotlivých zadavatelů spadajících do resortu a nikoliv v rámci celých resortů.

Strana 14 z 60


Co se týká řídících subjektů, většina resortů (tj. 21) uvedla, že je zadávání veřejných zakázek v rámci řídícího subjektu metodicky řízeno jedním organizačním útvarem (viz následující graf). 12 z těchto 21 řídících subjektů má podřízené organizace.

Obr. 3 Metodické řízení oblasti veřejných zakázek v rámci řídícího subjektu

N=27 Metodické řízení v rámci řídícího subjektu [počet resortů]

Metodicky řízeno jedním org. útvarem 21 Není metodicky řízeno 5

Nezodpovězeno 1

Pouze 5 resortů uvedlo, že je v rámci řídícího subjektu ustanoven jeden organizační útvar, který metodicky řídí zadávání VZ ve vazbě k podřízeným organizacím. Ve 4 resortech takovýto útvar metodicky řídí oblast zadávání veřejných zakázek v celém resortu, v jednom resortu se vztahuje metodické řízení pouze na vybrané podřízené organizace spadající do příslušného resortu (viz následující graf).

Strana 15 z 60


Obr. 4 Metodické řízení oblasti veřejných zakázek v rámci celého resortu (týká se pouze ÚOSS, které mají podřízené organizace)

N=16

Metodické řízení v rámci resortu [počet resortů] Nezodpovězeno 1 Metodicky řízeno jedním org. útvarem pro celý resort 4

Není metodicky řízeno 10

Metodicky řízeno jedním org. útvarem pro vybrané podřízené organizace 1

Koordinace zadávacích postupů Institut centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ je v současné době využíván ve 4 resortech: v resortu Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva kultury a Ministerstva spravedlnosti. Agregace poptávek je v některé ze svých podob prováděna ve 23 resortech (podrobněji viz další kapitola).

Pouze jeden resort uvedl (resort Ministerstva spravedlnosti), že v něm probíhá schvalování vybraných úkonů v zadávacím řízení mezi řídícím subjektem a podřízenými organizacemi. Provedení vyjmenovaných úkonů v zadávacím řízení podřízenými organizacemi podléhá v tomto resortu schválení řídícím subjektem, tj. Ministerstvem spravedlnosti.

Ostatní resorty, ve kterých koordinaci zadávacích postupů plánují, jsou nyní ve stadiu příprav.

Strana 16 z 60


Územní samosprávné celky

V rámci řídícího subjektu metodicky řídí proces zadávání veřejných zakázek jeden organizační útvar, a to u všech čtyřech územních samosprávných celků. V jednom resortu územního samosprávného celku má tento organizační útvar také v gesci metodické řízení zadávání veřejných zakázek v podřízených organizacích. Postupy zadávání VZ však nekoordinuje. Ostatní resortní analýzy územních samosprávných celků neobsahovaly žádnou specifikaci, jakým způsobem jsou metodické řízení a koordinace postupů zadávání veřejných zakázek prováděny.

3.1.2

Finanční objemy veřejných zakázek za rok 2006

V rámci resortních analýz uváděly jednotlivé resorty, jaké finanční objemy veřejných zakázek zadaly v roce 2006, a to v členění na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) a podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Data za podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky byla členěna dle druhů zadávacích řízení. Tabulky shrnující finanční objemy veřejných zakázek zadaných jednotlivými řídícími subjekty a jejich podřízenými organizacemi jsou uvedeny v Příloze č. 1 k této zprávě.

Z dat o veřejných zakázkách zadaných v roce 2006 vyplývá, že vysoký podíl tvoří veřejné zakázky malého rozsahu. Některé resorty data za zadané veřejné zakázky malého rozsahu nepředaly (např. Ministerstvo práce a sociálních věcí či Ministerstvo zdravotnictví). U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek využívaly zadavatelé nejčastěji otevřené řízení a jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU). Z předaných dat rovněž vyplývá, že téměř není využíváno užší řízení, které je sice časově náročnější než otevřené řízení, ale zadavatelům umožňuje, aby k podání nabídek vyzvali pouze dodavatele, kteří prokázali splnění kvalifikačních předpokladů.

Strana 17 z 60


Obr. 5 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za jednotlivé řídící subjekty dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení

N=26

Finanční objemy zadaných veřejných zakázek v roce 2006 za jednotlivé řídící subjekty Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) Ministerstvo dopravy (MD) Ministerstvo financí (MF) Ministerstvo kultury (MK) Ministerstvo obrany (MO) Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Ministerstvo spravedlnosti (MS) Mnisterstvo vnitra (MV) Ministerstvo zdravotnictví (MZ) Ministerstvo zemědělství (MZe) Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Český báňský úřad (ČBÚ) Česká národní banka (ČNB) Český statistický úřad (ČSÚ) Český telekomunikační úřad (ČTÚ) Energetický regulační úřad (ERÚ) Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) Správa státních hmotných rezerv (SSHR) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) Úřad vlády (ÚV)

VZMR

Otevřené řízení

Užší řízení

JŘSU

Strana 18 z 60

JŘBU

Zjednodušené podlimitní řízení

Soutěžní dialog


V následujícím grafu jsou uvedena data za veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) a podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky zadané podřízenými organizacemi v jednotlivých resortech (tento graf se týká pouze těch resortů, ve kterých mají ústřední orgány státní správy podřízené organizace). Z dat opět vyplývá, že vysoký podíl tvoří veřejné zakázky malého rozsahu. U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek využívaly zadavatelé nejčastěji opět otevřené řízení a jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU).

Obr. 6 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za podřízené organizace v jednotlivých resortech dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení

N=15

Finanční objemy zadaných veřejných zakázek v roce 2006 za podřízené organizace v jednotlivých resortech Podřízené org. v resortu ČÚZK Podřízené org. v resortu MD Podřízené org. v resortu MF Podřízené org. v resortu MK Podřízené org. v resortu MMR Podřízené org. v resortu MPO Podřízené org. v resortu MPSV Podřízené org. v resortu MS Podřízené org. v resortu MŠMT Podřízené org. v resortu MV Podřízené org. v resortu MZ Podřízené org. v resortu MZe Podřízené org. v resortu MZV Podřízené org. v resortu MŽP Podřízené org. v resortu SÚJP

VZMR

Otevřené řízení

Užší řízení

JŘSU

JŘBU

Zjednodušené podlimitní řízení

Soutěžní dialog

Pokud k datům o veřejných zakázkách zadaných ústředními orgány státní správy přidáme data za VZ zadané podřízenými organizacemi, % podíly mezi VZMR a

Strana 19 z 60


podlimitními a nadlimitními veřejnými zakázkami se téměř nezmění. Rovněž % podíly za jednotlivé druhy zadávacích řízení jsou obdobné jako u výše uvedených grafů.

Obr. 7 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za všechny ÚOSS (za řídící subjekty i podřízené organizace) dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení N=27

JŘSU 0,2%

JŘBU 11,5%

Zjednodušené podlimitní řízení 5,5%

Užší řízení 1,2%

Soutěžní dialog 0,1%

VZMR (bez rozlišení zadávacího řízení) 18,7%

Otevřené řízení 62,7%

3.2

Vyhodnocení stávajícího stavu využívání vybraných institutů zákona

V této kapitole je uvedeno, jak jednotlivé resorty:

využívají institut centrálního zadavatele,

provádějí agregaci poptávek,

zadávají veřejné zakázky na základě rámcových smluv,

Strana 20 z 60


využívají obecných postupů podporujících centralizované zadávání, jakými jsou kategorizace a standardizace komodit či elektronické zadávání (tj. jak jsou využívány moderní informační a komunikační technologie pro informační podporu procesů centralizovaného zadávání).

3.2.1

Vyhodnocení stávajícího stavu využívání institutu centrálního zadavatele


Institut centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ využívají v současné době 4 resorty.

Obr. 8 Využívání institutu centrálního zadavatele ve smyslu ustanovení § 3 ZVZ (týká se pouze ÚOSS, které mají podřízené organizace)

N=16

Využívání institut centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ [počet resortů v %]

Je v resortu využíván 25%

Není v resortu využíván 75%

V resortu Ministerstva financí je tento institut využíván u vybraných komodit, a to konkrétně v oblasti centrální daňové aplikace AVIS (Automatizovaný Informační Systém Vnitřní Správy), ADIS (Automatizovaný Daňový Informační Systém), VEMA (Automatizovaný Personální Systém) aj. a dále při nákupu výpočetní techniky (servery, počítače).

Strana 21 z 60


V resortu Ministerstva kultury je tento institut využíván pouze ve vztahu ke dvěma podřízeným organizacím, a to u vybraných komodit. Institut centrálního zadavatele je využíván při zadávání nadlimitních VZ na stavební práce pro Moravskou zemskou knihovnu v Brně. Písemná smlouva o centralizovaném zadávání byla uzavřena také s Národním muzeem. Na základě této smlouvy centrální zadavatel realizoval svým jménem na účet Národního muzea zadávací řízení veřejné zakázky "Výběr projektového manažera pro rekonstrukci objektů Národního muzea". Centrální zadavatel zadal prozatím pouze jednu veřejnou zakázku na účet Národního muzea. Centralizovanému zadávání se na Ministerstvu kultury věnuje jeden pověřený pracovník, přičemž pro účely centralizovaného zadávání nebyl vytvořen samostatný organizační útvar.

Třetí resort, který již disponuje rozsáhlejšími zkušenostmi z oblasti centralizovaného zadávání, je resort Ministerstva spravedlnosti. Na konci roku 2007 probíhalo zadávací řízení s využitím institutu centrálního zadavatele, které však nebylo v době zpracovávání analýzy ukončeno. V tomto resortu připravují i další podobná zadávací řízení, která jsou ve stádiu podpisu jednotlivých smluv o centralizovaném zadávání. Tyto smlouvy o centralizovaném zadávání jsou uzavírány se všemi organizačními složkami státu spadajícími do resortu. Zadáváním veřejných zakázek, včetně centralizovaného zadávání, je pověřen odbor investiční a jeho oddělení veřejných zakázek.

V resortu Ministerstva dopravy bylo první využití institutu centrálního zadavatele připravováno v roce 2007. Příprava se týkala uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb pro následující subjekty:

-

Ministerstvo dopravy,

-

Ředitelství silnic a dálnic ČR,

-

Správa železniční dopravní cesty,

-

Ředitelství vodních cest ČR.

V souvislosti s touto veřejnou zakázkou byl v rámci resortu pověřen Odbor právní plněním role koordinátora, jehož 3 pracovníci se věnují centralizovanému zadávání.

V současnosti je institut centrálního zadavatele využíván také na úrovni více ústředních orgánů státní správy. Jedná se o dvě rámcové smlouvy na poskytování datových a

Strana 22 z 60


hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) z března 2006.2 K tomuto systému měly povinnost se připojit veškeré ústřední orgány státní správy, a to uzavřením smlouvy o centrálním zadávání podle s Ministerstvem informatiky (nyní v kompetenci Ministerstva vnitra). Před nabytím účinnosti smlouvy byly ústřední orgány státní správy povinny předložit ministru financí žádosti o souvztažné rozpočtové opatření, kterým byly finanční prostředky podle předložených požadavků jednotlivých resortů na rozsah služeb KIVS alokované v rozpočtu zadavatele převedeny do rozpočtu centrálního zadavatele.

Dalším příkladem „národního“ centralizovaného zadávání, i když v mnohem omezenější podobě oproti systému KIVS, může být zajišťování zásobování Armády České republiky pohonnými hmotami Správou státních hmotných rezerv. Smluvní ujednání je omezeno do konce roku 2008.

V rámci resortu Ministerstva vnitra jsou navíc využívány jiné formy společného postupu, které ještě zmíněny nebyly. V rámci Hasičského sboru ČR je pro veřejné zakázky využíváno institutu sdružení zadavatelů ve smyslu § 2 odst. 9 ZVZ, a to konkrétně s Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru ČR. Jedná se především o zadávání veřejných zakázek na nákup požární techniky.


Institut centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ byl využit v Libereckém kraji poprvé v roce 2007, a to v případě dvou veřejných zakázek (poskytování služeb mobilního operátora a pojištění majetku, odpovědnosti za škodu a pojištění vozidel). V době odevzdání zpracované analýzy byla obě zadávací řízení ve fázi posouzení a hodnocení nabídek. V ostatních resortech územních samosprávných celků není institut centrálního zadavatele využíván.

2

Vláda svými usneseními ze dne 8. listopadu 2006 č. 1270 a ze dne 12. prosince 2006 č. 1453 schválila novou Koncepci rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy, na základě níž bylo vypsáno výběrové řízení na rámcovou smlouvu s více dodavateli na poskytování služeb KIVS.

Strana 23 z 60


3.2.2

Vyhodnocení stávajícího stavu provádění agregace poptávek


Agregace poptávek je v některé ze svých podob prováděna ve 23 resortech. Rozsah agregace se však mezi jednotlivými resorty liší. Nejčastěji jsou poptávky agregovány za jednotlivé organizační útvary v rámci řídícího subjektu příslušného resortu. 19 % resortů agreguje poptávky za jednotlivé organizační útvary řídícího subjektu a zároveň za vybrané podřízené organizace. Ve 22 % resortů je agregace poptávek prováděna v rámci podřízených organizací. (viz Obr. 9)

Obr. 9 Provádění agregace poptávek při zadávání veřejných zakázek N=27

Provádění agregace poptávek [počet resortů v %]

Za org. útvary řídícího subjektu

55%

Za org. útvary vybraných podřízených organizací

22%

Za org. útvary řídícího subjektu a vybrané podřízené organizace

19%

Není prováděna

0%

15%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Tři resorty uvedly, že nákup vyjmenovaných komodit v rámci řídícího subjektu je v pravomoci jednoho organizačního útvaru, přičemž ostatní útvary nemají oprávnění tyto komodity nakupovat. V 15 resortech je naopak systém agregace v rámci řídícího subjektu nastaven tak, že nákup určených komodit je v pravomoci více organizačních útvarů, přičemž každý nakupuje jiné komodity (např. odbor hospodářské správy odpovídá za nákup kancelářských potřeb pro celé ministerstvo, odbor IT odpovídá za nákup informačních a komunikačních technologií apod.). Ostatní útvary nemají pravomoc tyto

Strana 24 z 60


komodity nakupovat. Ze dvou resortních analýz nevyplývá stávající organizační zajištění agregace poptávek v rámci řídícího subjektu.

Z pěti resortů3, ve kterých jsou poptávky agregovány v rámci vybraných podřízených organizací, dva resorty uvedly, že nákup určených komodit je v pravomoci více organizačních útvarů, přičemž každý nakupuje jiné komodity. V případě třech resortů nebyla tato skutečnost v analýze specifikována.

Příkladem resortu, ve kterém je agregace poptávek prováděna jak v rámci řídícího subjektu, tak zároveň vybraných podřízených organizací, může být resort Ministerstva práce a sociálních věcí. Od roku 2004 řídící subjekt zajišťuje pro úřady práce centralizovaný nákup výpočetní techniky. Poptávky jsou pak agregovány také v rámci České správy sociálního zabezpečení, která je podřízenou organizací v resortu MPSV.

Z odpovědí jednotlivých resortů vyplynulo, že je agregace poptávek prováděna jak u stejných komodit, tak různých komodit dodávaných jedním dodavatelem. Větší četnost odpovědí byla však zjištěna u agregace stejných komodit.


Zatímco ve dvou resortech územních samosprávných celků není agregace poptávek prováděna, ve dvou resortech se agregace poptávek provádí za jednotlivé organizační útvary v rámci řídícího subjektu. Nákup vyjmenovaných komodit je v těchto resortech v pravomoci jednoho organizačního útvaru řídícího subjektu, přičemž ostatní útvary nemají pravomoc tyto komodity nakupovat. V jednom resortu územního samosprávného celku je agregace poptávek prováděna pouze u stejných komodit, v druhém resortu agregují poptávky jak u stejných komodit, tak u komodit různých, dodávaných však stejným dodavatelem.

3

Z těchto 5 resortů jsou v 1 resortu poptávky agregovány jak v rámci řídícího subjektu, tak v rámci vybraných podřízených organizací. V jednom resortu pak provádí agregaci poptávky jak v rámci řídícího subjektu a vybraných podřízených organizací, tak zároveň v rámci některých podřízených organizací. Ve zbylých 3 resortech je agregace poptávek prováděna pouze v rámci vybraných podřízených organizací.

Strana 25 z 60


3.2.3

Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání VZ na základě rámcových smluv


Veřejné zakázky jsou zadávány na základě rámcových smluv ve více než polovině resortů. Ve většině resortech jsou veřejné zakázky zadávány na základě rámcových smluv pouze v rámci řídícího subjektu, přičemž je však nutné brát v úvahu to, že pět z těchto sedmi resortů nemá žádné podřízené organizace. Tři resorty zadávají VZ na základě rámcových smluv jak v řídícím subjektu, tak v podřízených organizacích. Těmito resorty jsou Český úřad zeměměřičský a katastrální, Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti.

V rámci šesti resortů ze 14, ve kterých jsou rámcové smlouvy využívány, jsou rámcové smlouvy zadávány pro celou organizaci či resort a jednotlivé organizační útvary či podřízené organizace pak zadávají jednotlivé veřejné zakázky na základě takto centralizovaně zadaných rámcových smluv. Tři resorty uvedly, že využívají oba možné způsoby zadávání rámcových smluv:

na vyjmenované komodity jsou rámcové smlouvy zadávány centralizovaně (viz výše),

pro jiné komodity si zadává rámcové smlouvy každý organizační útvar zvlášť dle své potřeby.

Za 5 resortů neobsahovaly resortní analýzy žádnou specifikaci, jak jsou v těchto resortech zadávány veřejné zakázky na základě rámcových smluv.

Strana 26 z 60


Obr. 10 Využívání rámcových smluv v jednotlivých resortech

N=27

Využívání rámcových smluv [počet resortů] Nejsou v resortu využívány 13

Využívány všemi subjety v resortu 3

V rámci řídícího subjektu a vybraných podřízených organizací 3

V rámci vybraných podřízených organizací 1 Pouze v rámci řídícího subjektu 7

Z údajů uvedených v resortních analýzách vyplývá, že pouze dva resorty mají v rámci vnitřních předpisů podrobně upraveny postupy pro zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv.


Veřejné zakázky na základě rámcových smluv jsou zadávány řídícími subjekty v rámci dvou resortů územních samosprávných celků. V jednom resortu jsou rámcové smlouvy zadávány pro celý řídící subjekt a jednotlivé organizační útvary pak zadávají jednotlivé veřejné zakázky na základě takto centralizovaně zadaných rámcových smluv. V druhém resortu zadává každý organizační útvar řídícího subjektu rámcové smlouvy dle své potřeby. Ani jeden z těchto dvou resortů územních samosprávných celků nemá v interních předpisech upraveny postupy pro zadávání VZ na základě rámcových smluv. V ostatních dvou resortech územních samosprávných celků rámcové smlouvy využívány nejsou.

Strana 27 z 60


3.2.4

Vyhodnocení stávajícího centralizované zadávání

stavu

využívání

obecných

postupů

podporujících

V této kapitole je vyhodnocen stávající stav, jak jednotlivé resorty využívání postupy podporující centralizované zadávání, kterými jsou zejména kategorizace4 a standardizace5 komodit. Rovněž je provedeno vyhodnocení, zda jednotlivé resorty využívají moderní informační a komunikační technologie v rámci procesů centralizovaného zadávání a v rámci elektronického zadávání veřejných zakázek.

Z resortních analýz vyplývá, že kategorizace a standardizace komodit je v resortech prováděna zřídka. Kategorizace a standardizace komodit proto nejsou téměř využívány pro rozhodování, které komodity jsou vhodné pro centralizované zadávání a popř. pro rozhodování o tom, jaké konkrétní postupy centralizovaného zadávání na příslušnou komoditu aplikovat.

Podobná je situace v případě informační podpory procesů centralizovaného zadávání. Žádný z resortů neuvedl, že má vytvořenu ucelenou informační podporu systému centralizovaného zadávání. Z resortních analýz vyplývá, že elektronické nástroje6 jsou v jednotlivých resortech sice využívány, ale pro provádění dílčích úkonů v zadávacích řízeních.

4

Na nakupované komodity nelze pohlížet jako na jeden celek, ale nakupované komodity je nutno rozčlenit do kategorií, kdy komodity uvnitř kategorie mají společné charakteristiky. Pro nastavené kategorie komodit lze následně nastavit postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika jednotlivých kategorií komodit (např. u kterých komodit je vhodné zařadit do zadávacího řízení hodnocení nabídek formou elektronické aukce). 5

Aby bylo jednoznačně určitelné, zda jde u dvou nákupů o stejnou či rozdílnou komoditu, je nutno provést standardizaci komodit. V rámci standardizace komodit je nutno provést zejména sestavení charakteristik komodit (tj. popis potřeb, které mají být příslušným nákupem uspokojeny), vytvořit pravidla pro vytváření názvů komodit, a to nejlépe na základě interních či externích norem (např. ISO norma), standardizovat obchodní podmínky, jakými jsou měrné jednotky, platební podmínky, parametry kvality, objednávaná množství, termín dodání, místo nakládky/dodání, rozměry přepravních a manipulačních jednotek, atd.

6

Elektronickými nástroji je myšleno technické zařízení (tj. hardware) nebo programové vybavení (tj. software). Jsou jimi zejména jednotlivé aplikace, které zadavatel využívá v rámci zadávacího řízení (např. pro elektronické předávání informací k uveřejnění, pro podávání a hodnocení nabídek či pro elektronické uzavírání smluv). Tyto aplikace mohou existovat samostatně nebo mohou být integrovány do uceleného řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek (např. v podobě elektronického tržiště).

Strana 28 z 60


3.2.4.1 Kategorizace komodit


Kategorizace komodit ve většině resortů prováděna není. Ve 3 resortech7 je kategorizace komodit prováděna v rámci řídícího subjektu příslušného resortu, ve 2 resortech kategorizaci provádějí pouze některé z podřízených organizací.

Obr. 11 Provádění kategorizace komodit v rámci resortů

N=27 Provádě ní kategorizace komodit [počet resortů]

Prováděna pouze v rámci řídícího subjektu 3

Není v resortu prováděna 22

Prováděna pouze v rámci vybraných podřízených organizací 2

Kategorizace komodit je prováděna především dle kritéria celkové roční spotřeby a obrátkovosti. Další kritéria pro kategorizaci komodit, která jsou řídícími subjekty či podřízenými organizacemi využívána, jsou například délka a způsob užití či společné vlastnosti a funkce.

Kritéria, jakými jsou charakteristika postavení dodavatele (např. zda jde o monopolního dodavatele) či počet interních odběratelů v organizaci/resortu zadavatele pro kategorizaci komodit využívána nejsou.

7

Z těchto 3 resortů má pouze jeden resort jak řídící subjekt, tak podřízené organizace. Ostatní dva resorty tvoří pouze jediný subjekt.

Strana 29 z 60


Z žádné resortní analýzy nevyplývá, že některý resort má pro jednotlivé kategorie komodit nastaveny postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika příslušných komodit.


Kategorizace komodit není v rámci resortů územních samosprávných celků, které analýzu zpracovaly, prováděna.

3.2.4.2 Standardizace komodit


Standardizace komodit je prováděna v některé ze svých podob v 10 resortech8. V rámci celého resortu je standardizace prováděna pouze v případě dvou resortů, přičemž standardizace se provádí pouze u vybraných komodit (viz Obr. 12).

Čtyři resorty uvedly, že využívají jednotný číselník pro klasifikaci komodit, a to buď v rámci řídícího subjektu (2 resorty) nebo v rámci podřízených organizací (3 resorty9). Jinak se standardizace týká především platebních podmínek, měrných jednotek, parametrů kvality, místa dodání či dodacích lhůt.

Například v rámci Ministerstva vnitra jsou komodity identifikovány a pořizovány s využitím jednotného číselníku, který spravuje odbor účetnictví a statistiky MV ČR. Pro zadávací řízení, která jsou uveřejňována v IS VZ US je využívána klasifikace CPV. Dále například Správa státních hmotných rezerv využívá pro klasifikaci pořízeného zboží a majetku standardní klasifikaci produkce (SKP) spravovanou Českým statistickým úřadem.

8 Z těchto 10 resortů jsou 3 resorty tvořeny jediným subjektem, přičemž 7 resortů je tvořeno řídícími subjekty a jejich podřízenými organizacemi. 9

V jednom resortu je jednotný číselník používán jak v rámci řídícího subjektu, tak podřízených organizací.

Strana 30 z 60


Dalším příkladem subjektu provádějícího standardizaci komodit může být Letiště Praha z resortu Ministerstva dopravy, které má standardizován postup při tvorbě názvů komodit, který se řídí interní normou. Název je tvořen podstatným jménem, přídavným jménem a technickou specifikací, a to v uvedeném pořadí. Jednotná forma při postupu vytváření „kmenových dat“ umožňuje sestavit číselník komodit, pomocí něhož lze komodity jednoznačně vyhledávat a identifikovat.

Obr. 12 Provádění standardizace komodit v rámci resortů

N=27

Provádě ní standardizace komodit [počet resortů] V rámci jednoho org. útvaru řídícího subjektu 1

Není v resortu prováděna 17

V rámci řídícího subjektu 4 V rámci jedné či více podř. org. 2

V rámci celého resortu 2

V rámci řídícího subjektu a vybraných podř. org. 1

Z resortních analýz vyplývá poměrně jednoznačně fakt, že většina resortů nemá zaveden jednotný číselník, který by sloužil ke klasifikaci komodit. Tento fakt výrazně snižuje možnost činit rozbory nakupovaných komodit, analyzovat nákladovost, atd. (např. z dat o nákupech uvedených v ekonomických informačních systémech zadavatelů nelze určit, kterých konkrétních komodit se nákupy týkaly).


Standardizace komodit není v rámci resortů územních samosprávných celků, které analýzu zpracovaly, prováděna.

Strana 31 z 60


3.2.4.3 Elektronické zadávání


V rámci analýzy bylo zjišťováno, jak využívají jednotlivé resorty elektronické nástroje ve smyslu § 149 ZVZ v postupech souvisejících s centralizovaným zadáváním. Vzhledem ke skutečnosti, že drtivá většina všech resortů je s implementací institutu centrálního zadavatele na počátku, nemají resorty ani zavedenu informační podporu procesů centralizovaného zadávání.

Z resortních analýz vyplývá, že většina resortů využívá v rámci procesů zadávání veřejných zakázek elektronické nástroje, nikoliv však ve vazbě na centralizované zadávání. Jde zejména o využívání elektronických nástrojů k provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě. Skutečnosti, které jednotlivé resorty uvedly v rámci analýz, jsou popsány níže.

Tato analýza však nebyla primárně zaměřena na zjišťování informací o stávajícím a plánovaném stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek. Bližší informace o stávajícím a plánovaném stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek lze získat z výstupů šetření, které každoročně realizuje MMR.10

Elektronické nástroje jsou na základě analýz využívány již v 67 % resortů. Avšak ne všechny subjekty spadající do příslušného resortu je využívají. Pouze ze 6 resortních analýz vyplývá, že elektronické nástroje využívají všechny subjekty spadající do příslušného resortu (tj. jak řídící subjekt, tak podřízené organizace).

10

Tímto šetřením MMR plní úkol M.7 z usnesení vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. Šetření, které je prováděno formou webového dotazníku, bude opakováno každý rok s cílem sledovat vyvíjející se trendy a tendence v procesu elektronizace. Výsledky šetření včetně metodiky jsou dostupné na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (viz www.portal-vz.cz). Šetření bylo poprvé provedeno v roce 2007.

Strana 32 z 60


Obr. 13 Využívání elektronických nástrojů v procesu zadávání veřejných zakázek

N=27 Využívání elektronických nástrojů [počet resortů] Pouze vybranými podřízenými organizacemi 2

Pouze řídícím subjektem 10

Řídícím subjektem a vybranými podřízenými organizacemi 1 Nejsou v resortu využívány 9

V celém resortu 5

Nejčastěji uváděným elektronickým nástrojem jsou elektronická tržiště pro nákup informačních a komunikačních technologií. Tento fakt však vyplývá ze skutečnosti, že všichni správci kapitol státního rozpočtu jsou povinni uskutečňovat veškeré objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do 2 mil. Kč s využitím elektronického tržiště pro veřejnou správu (GEM).11

Elektronická tržiště dále resorty využívají i pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na jiné komodity, než jsou informační a komunikační technologie (jde např. o kancelářské potřeby).

Dalšími často používanými elektronickými nástroji jsou nástroje zajišťující podporu uveřejňování informací o veřejných zakázkách, nástroje zajišťující poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací v elektronické podobě či aukční systémy.

11

Viz usnesení vlády ze dne 26. června 2002 č. 683, o dalším postupu ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie.

Strana 33 z 60


Některé resorty si vytvořily vlastní elektronické nástroje, které používají pro svou potřebu. Například v resortu Ministerstva obrany je využíván pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Systém elektronické podpory obchodování (SEPO), který podporuje:

elektronické tržiště,

elektronickou aukci, evidenci přímých nákupů,

provádění marketingového průzkumu.

Ministerstvo zemědělství připravuje informační systém pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eŘÍZ) s následující funkcionalitou:

procesní řízení VZ v rámci jejich životního cyklu (tj. podpora workflow) – systém povede uživatele jednotlivými úkony zadávacího řízení,

vyhledávání VZ – prohledávání databáze uzavřených i aktivních VZ,

archivace informací/dokladů náležejících k jednotlivým VZ,

plánování VZ – tvorbu plánu VZ na příští období (např. kalendářní rok) dle požadavků na spotřebu/investice ze strany jednotlivých organizačních útvarů zadavatele,

správa a aktualizace interních i externích klasifikací a číselníků.

eŘÍZ bude rovněž obsahovat následující funkcionalitu pro procesy centralizovaného zadávání v resortu Ministerstva zemědělství:

vložení jedné a více smluv o centralizovaném zadávání do systému,

vytvoření seznamu pověřujících zadavatelů ke každé smlouvě o centralizovaném zadávání,

určení, která VZ bude centralizovaně zadávána a na účet kterých pověřujících zadavatelů.

Strana 34 z 60


Vlastní elektronický nástroj provozuje a neustále rozvíjí také Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento jednoduchý elektronický nástroj E-ZAK je určený pro všechny druhy veřejných zakázek (na dodávky, služby i stavební práce), a to jak podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, tak veřejné zakázky malého rozsahu. Zajišťuje následující činnosti:

odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení,

uveřejnění výzvy vhodným způsobem v rámci zjednodušeného podlimitního řízení,

poskytnutí zadávací dokumentace dodavatelům,

poskytování dodatečných informací,

pořizování záznamů o elektronických úkonech a zaznamenávání času.

Obr. 14 Elektronické nástroje, které jsou nejčastěji používány při zadávání veřejných zakázek

N=27 Využívání elektronických nástrojů [počet resortů v %]

48%

Elektronické tržiště 30% 15%

Aukční systémy 7% Elektronické nástroje pro zadávání VZ na základě rámcové smlouvy

4% 4%

Jiné elektronické nástroje 0%

19% 20%

40%

60%


Ve dvou resortech územních samosprávných celků elektronické nástroje využívány nejsou. V Libereckém kraji a Moravskoslezském kraji využívají elektronické nástroje podporující elektronickou aukci, a to v rámci řídícího subjektu. V resortních analýzách těchto územních samosprávných celků nebylo specifikováno využívání elektronických nástrojů v rámci podřízených organizací.

Strana 35 z 60


3.3

Rozbor nakupovaných komodit za rok 2006

Nákupy jednotlivých komodit zařazovaly jednotlivé resorty do příslušných komoditních skupin vymezených dle klasifikace CPV (s přesností na dvě pozice klasifikace – viz dvojčíslí za názvem komoditní skupiny v grafech). Každý nákup zařazovaly resorty do té komoditní skupiny, která nejlépe souvisela s předmětem příslušného nákupu. V případě komplexních nákupů, které svým předmětem spadají do více komoditních skupin, zařadily resorty nákup do té skupiny, ke které se nákup vztahoval svou převážnou částí (tj. největší částí finančního objemu nákupu).

Rozbor komodit a sestavení přehledu veřejných zakázek působily resortům největší potíže, neboť v jednotlivých resortech nejsou zavedeny evidenční systémy, ze kterých lze automatizovaně či poloautomatizovaně získat přehledy o nakoupených komoditách či zadaných veřejných zakázkách. Rozbor komodit rovněž činil problémy, protože v resortech nejsou zavedeny jednotné číselníky, prostřednictvím nichž by byly klasifikovány nakupované komodity (tj. zboží, služby či stavební práce).

Existující evidence jsou často pouze částečně vedeny v informačních systémech (tj. řada evidencí je vedena v listinné podobě) a navíc často evidence nejsou centralizovány (tj. jednotlivé organizační útvary/podřízené organizace si vedou vlastní evidence, které nejsou vzájemně propojeny).

Sestavení přehledů o nakoupených komoditách a zadaných veřejných zakázkách bylo prováděno ručním vyhledáváním dílčích dat z řady informačních zdrojů (např. tabulky MS Excel, ekonomické informační systémy, smlouvy, účetní doklady, atd.). Lze proto předpokládat, že data nejsou úplná a bude se v nich objevovat vysoká chybovost. Tento fakt je třeba zohlednit při interpretaci získaných dat.

V následujícím grafu je uvedeno 10 komoditních skupin, do kterých spadá nejvíce nákupů komodit uskutečněných ústředními orgány státní správy a jejich podřízenými organizacemi v roce 2006. Jde o agregaci dat uvedených ve všech resortních analýzách, tj. dat za řídící subjekty jednotlivých resortů, ale i dat za podřízené organizace spadající do jednotlivých resortů.

Strana 36 z 60


Obr. 15 Deset komoditních skupin s nejvyšším objemem nákupů za všechny ÚOSS (vč. podřízených organizací) v roce 2006

Celkový finanční objem za rok 2006 [v mld. Kč] 48,41

Stavební práce (45) Architektonické, technické, stavební, právní, účetní a jiné odborné služby (74)

3,94

Počítačové a související služby (72)

3,64

Různé služby (93)

3,32

Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby (30)

3,11

Opravy, údržba a instalační a montážní služby (50)

2,68

Ropa, zemní plyn, nafta a přidružené produkty (11)

2,33

Motorová vozidla, přívěsy a návěsy (34)

2,01

Ropné produkty a paliva (23)

1,52

Strojní zařízení, spotřebiče, přístroje a příbuzné výrobky (29)

1,49

Strana 37 z 60


V následujícím grafu jsou uvedeny komodity, které byly v rámci řídících subjektů spotřebovávány více organizačními útvary. U těchto komodit lze tedy za splnění dalších podmínek uvažovat o agregaci poptávek či jiných formách společného nákupu.

Obr. 16 Pět komoditních skupin, ve kterých byly komodity v rámci řídících subjektů nejčastěji spotřebovávány více organizačními útvary v roce 2006 (procenta značí četnost odpovědi v resortních analýzách) Nejčastěji spotřebovávané komodity více organizačními útvary v rámci řídících subjektů Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby (30)

8%

6%

Počítačové a související služby (72)


5%


5%

Architektonické, technické, stavební, právní, účetní a jiné odborné služby (74)

5%

Strana 38 z 60


Následující graf poskytuje rovněž informace o komoditách, které spotřebovává více organizačních útvarů zároveň, ale nyní se informace týkají podřízených organizací.

Obr. 17 Pět komoditních skupin, ve kterých byly komodity v rámci podřízených organizací nejčastěji spotřebovávány více organizačními útvary v roce 2006 (procenta značí četnost odpovědi v resortních analýzách) Nejčastěji spotřebovávané komodity více organizačními útvary v rámci podřízených organizacích Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby (30)

9%

Stavební práce (45)

7%


5%

Zpracované výrobky, nábytek, umělecká řemesla, výrobky pro zvláštní účely a související spotřební zboží (36)

4%


4%

Komoditní skupiny, u kterých nákupy v nejvyšších finančních objemech za jednotlivé resorty jsou uvedeny v Příloze č. 2 k této zprávě. U každého resortu je uvedeno 5 komoditních skupin, v nichž byly v roce 2006 realizovány nákupy s nejvyššími finančními objemy. U resortů, které se skládají z řídícího subjektu a podřízených organizací jsou údaje rozděleny na komoditní skupiny s nejvyšším finančním objemem za řídící subjekt a podřízené organizace.

V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny komoditní skupiny, které jednotlivé resorty označili jako vhodné pro centralizaci nákupu a s tím související centralizaci zadávání veřejných zakázek. Tabulky jsou rozděleny na údaje za řídící subjekty jednotlivých resortů a za podřízené organizace (jde vždy o pět nejčastěji uváděných komoditních skupin).

Strana 39 z 60


Tab. 1 Pět komoditních skupin, které byly řídícími subjekty označeny jako nejvhodnější pro centralizaci

Tab. 2 Pět komoditních skupin, které byly podřízenými organizacemi označeny jako nejvhodnější pro centralizaci

Strana 40 z 60

3.4

3.4.1

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání vybraných institutů zákona

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání institutu centrálního zadavatele


Institut centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ plánují zavést ve 4 resortech, z nichž ve 3 resortech již mají vypracován konkrétní plán pro zavedení tohoto institutu. Vedle těchto 4 resortů, ve kterých je zavedení tohoto institutu plánováno, uvedly tři resorty, že plány na zavedení a využívání institutu centrálního zadavatele nejsou definovány, ale možnost centralizovaného zadávání není explicitně vyloučena. V 5 resortech není o zavedení tohoto institutu uvažováno vůbec.

Obr. 18 Plány v oblasti využívání institutu centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ v rámci jednotlivých resortů (týká se pouze ÚOSS, které mají podřízené organizace)

N=16

Plány využívání institutu centrálního zadavatele [počet resortů]

Plány nejsou definovány 3

Zavedení není plánováno 5

Zavedení je plánováno 4

Institut je již využíván 4

Co se týká budoucího rozvoje centralizovaného zadávání pro všechny či více ústředních orgánů státní správy, lze předpokládat další pokračování (popř. rozvoj) centralizovaného zadávání v souvislosti s Komunikační infrastrukturou veřejné správy.

Strana 41 z 60


Plány v rozvoji centralizovaného zadávání pro více ÚOSS uvedla rovněž Správa státních hmotných rezerv jako centrálního zadavatele pro dodávky pohonných hmot pro Armádu České republiky. K tomuto centralizovanému zadávání by mohly přistoupit v budoucnu další zadavatelé, kteří o to již projevili zájem (jde např. o Policii České republiky či Hasičský záchranný sbor).12


V jednom resortu územně samosprávného celku (Libereckém kraji) je centrálního zadavatele v současné době využíván. Ve dvou resortech samosprávných celků nemají plány na zavedení institutu centrálního definovány, ale možnost centralizovaného zadávání tyto resorty explicitně Pouze jeden resort uvedl, že zavedení institutu centrálního zadavatele § 3 ZVZ neplánuje.

3.4.2

již institut územních zadavatele nevylučují. ve smyslu

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti provádění agregace poptávek


Z údajů uvedených v resortních analýzách vyplývá, že agregace poptávek by měla být v budoucnu prováděna ve většině resortů (93 % resortů). Zavedení postupů agregace poptávek je plánováno ve 2 resortech, v 15 resortech má být zachován přibližně stávající rozsah provádění agregace poptávek, zatímco v 8 resortech plánují agregaci poptávek provádět rozsáhleji.

Například Český statistický úřad má již v oblasti agregace poptávek definovány cíle a konkrétní záměry. Agregace poptávek se bude týkat kancelářských potřeb a tiskového prostředí ČSÚ a bude prováděna za celou organizaci ČSÚ.

12

Současná smlouva končí na konci roku 2008. Možnost uzavření smlouvy na další období však Správa státních hmotných rezerv vidí z hlediska platné legislativy jako nejasnou a komplikovanou (ZVZ versus zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR)

Strana 42 z 60


Obr. 19 Plány v oblasti provádění agregace poptávek v rámci resortů

N=27

Plány v oblasti agregace poptávek [počet resortů] Zavedení je plánováno 2 Zavedení není plánováno 2

Zachování stávajícího rozsahu 15

Plánováno rozsáhlejší využívání 8


Ve dvou resortech územních samosprávných celků je již agregace poptávek prováděna a bude v přibližně stejném rozsahu prováděna i nadále. V jednom resortu je provádění agregace poptávek plánováno, nicméně v jednom resortu o agregaci poptávek v budoucnu neuvažují.

3.4.3

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání rámcových smluv


V současné době jsou veřejné zakázky zadávány na základě rámcových smluv ve 14 resortech, přičemž 8 resortů plánuje do budoucna zachovat přibližně stávající rozsah zadávání VZ na základě rámcových smluv a 6 resortů plánuje využívat rámcové smlouvy více než doposud. V 5 resortech je plánováno, že VZ začnou být na základě rámcových smluv zadávány.

V budoucnu by tedy mělo 70 % resortů zadávat veřejné zakázky na vyjmenované komodity na základě rámcových smluv.

Strana 43 z 60


Obr. 20 Plány v oblasti zadávání VZ na základě rámcových smluv v rámci resortů

N=27

Plány využívání rámcových smluv [počet resortů] Zachování stávajícího rozsahu 8

Využívání je plánováno 5

Plánováno rozsáhlejší využívání 6

Využívání není plánováno 8


V budoucnu by měly být veřejné zakázky zadávány na základě rámcových smluv ve třech resortech územních samosprávných celků. Ze dvou resortů, ve kterých jsou již rámcové smlouvy využívány, je v jednom resortu plánováno rozsáhlejší využívání rámcových smluv, zatímco v druhém resortu je plánováno zachování stávajícího rozsahu využívání rámcových smluv. Jeden z resortů navíc plánuje formalizovat postupy zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv ve vnitřních předpisech. V jednom resortu územního samosprávného celku však využívání rámcových smluv v budoucnu neplánují.

3.4.4

Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání elektronických nástrojů


Ve většině resortů mají být elektronické nástroje při zadávání veřejných zakázek využívány pouze v rámci řídícího subjektu (to je dáno tím, že řada ÚOSS zařazených do analýzy nemá podřízené organizace. V 9 resortech mají být elektronické nástroje využívány napříč celým resortem. Elektronické nástroje neplánují vůbec využívat 4 resorty (viz následující graf).

Strana 44 z 60


Obr. 21 Plány v oblasti využívání elektronických v rámci resortů

N=27

Plán využívání elektronických nástrojů [počet resortů] V rámci řídícího subjektu 11

V rámci vybraných podř. org. 1

V rámci řídícího subjektu a vybraných podř. org. 1

Není plánováno jejich využívání 4

V celém resortu 9

V rámci řídícího subjektu a většiny podř. org. 1

Například Ministerstvo spravedlnosti s využitím elektronických nástrojů v souvislosti s centralizovaným zadáváním do budoucna počítá. Nejprve však bude muset dořešit elektronické propojení mezi centrálním zadavatelem a jednotlivými resortními organizačními složkami státu. Teprve na základě analýzy možností celého systému bude možné určit, jaké elektronické nástroje a k jakým úkonům bude možno využít.

Z následujícího grafu je patrné, že v resortech je plánováno postupně rozšiřovat využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek. Stále platí, že nejčastěji používaným elektronickým nástrojem bude elektronické tržiště (mělo by být využíváno 67 % resortů).

Například Český statistický úřad plánuje v rámci systému agregace poptávek v oblasti kancelářských potřeb zavést on-line informační a objednávkový systém. Tento plánovaný systém je na Obr. 22 zahrnut v položce „jiné elektronické nástroje“.

Strana 45 z 60


Obr. 22 Kolik % resortů bude používat elektronické nástroje (se zaznamenáním přírůstků oproti stávajícímu stavu)

Plány v oblasti využívání elektronických nástrojů [počet resortů v %]

Elektronické tržiště

67%

Elektronické nástroje zajišťující podporu uveřejňování

30%

Aukční systémy

22% 19%

Dynamický nákupní systém Elektronické nástroje pro zadávání VZ na základě rámcové smlouvy

15%

4%

Informační systémy pro evidenci VZ

22%

Jiné elektronické nástroje 0%

20%

Stávající stav

40%

60%

80%

Plánované rozšíření využívání


Elektronické nástroje plánují využívat ve třech resortech územních samosprávných celků. Kromě elektronických nástrojů umožňujících elektronickou aukci je v jednom resortu plánováno využívat elektronické tržiště.

3.5

Vyhodnocení doporučení resortů ve vazbě na předmět analýzy

V této kapitole jsou shrnuty podněty, návrhy a připomínky jednotlivých resortů k předmětu analýzy, které jednotlivé ústřední orgány státní správy uvedly v rámci resortních analýz. Podněty, návrhy a připomínky jednotlivých resortů jsou zapsány tak, jak byly uvedeny v jednotlivých resortních analýzách.

Strana 46 z 60


Jednotlivá doporučení resortů byla pro větší přehlednost shrnuta do tématických skupin, ve kterých jsou uvedena doporučení, která spolu souvisejí. V každé skupině je uveden výčet doporučení, popř. komentářů k těmto doporučením. Doporučení byla seskupena do následujících tématických skupin:

doporučení k využívání institutu centrálního zadavatele ve státní správě,

doporučení k zadávání VZ na základě rámcových smluv,

doporučení ke kategorizaci a standardizaci komodit,

doporučení k využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek,

doporučení ke komoditám s ohledem na centralizované zadávání,

obecná doporučení související s předmětem analýzy.

Doporučení jsou seřazena podle počtu četností, v jakých byly uvedeny v resortních analýzách. Pokud není žádný počet uveden, platí, že dané doporučení bylo zmíněno v jedné resortní analýze. U doporučení není v této části zprávy uváděno, zda je dané doporučení z pohledu legislativy ČR realizovatelné.

Doporučení k využívání institutu centrálního zadavatele ve státní správě V rámci resortních analýz vyslovily jednotlivé resorty řadu doporučení ve vztahu k využívání institutu centrálního zadavatele ve státní správě, ze kterých vyplývá spíše zájem jednotlivých ÚOSS, aby centralizované zadávání bylo řešeno na úrovni jednotlivých resortů. Následují doporučení uvedená v resortních analýzách:

zavést institut centrálního zadavatele maximálně v rámci resortů (uvedly 4 resorty),

v rámci resortu přistupovat k uzavírání smluv o centralizovaném zadávání veřejných zakázek individuálně a dle momentálních potřeb,

zavést motivační program tak, aby zadavatelé VZ byli motivováni k dosažení úspor s využitím centrálního nákupu či služeb centrálního zadavatele.

Strana 47 z 60


Některá doporučení se však týkala i „národního“ centralizovaného zadávání (tj. centralizovaného zadávání, kterého se účastní více ÚOSS):

v případě centralizovaného zadávání u komodit typu kancelářské potřeby by nemělo být povinné nakupovat tyto komodity prostřednictvím centrálního zadavatele, bude-li mít zadavatel možnost nakoupit danou komoditu ekonomicky výhodněji jinde (uvedly 4 resorty),

centralizované zadávání na úrovni celé státní správy zavést pouze na základě konkrétní potřeby a u vybraných komodit, a to vždy pouze věcně příslušným ústředním orgánem státní správy, který by pro danou komoditu působil jako centrální zadavatel - řešit úkolem v usnesení vlády ČR (uvedly 3 resorty),

vzít v úvahu, zda centralizované zadávání nemá dopad na zvýšení skladových zásob a nákladů na distribuci v rámci území ČR (uvedly 2 resorty),

stanovit jasná pravidla a postupy pro centralizované zadávání na národní úrovni (termín, rozsah, kvalita plnění, způsob komunikace),

pokračovat v zavedené praxi v oblasti KIVS, kdy jsou veřejné zakázky na služby zadávány národním centrálním zadavatelem,

u centrálně zadávaných veřejných zakázek upravit plánovací proces ze stávajících dvou let na časové období delší a zákonně zajistit „nezcizitelnost“ nevyčerpaných přidělených rozpočtových prostředků a jejich převod a možnost čerpat v následujících účetních letech,

zřídit nebo pověřit organizaci, která bude fungovat jako centrální zadavatel a bude centralizovaně zadávat VZ na vybrané komodity pro celou veřejnou správu,

usnesením vlády stanovit časový harmonogram a sled konkrétních úkonů jak využít ve větší míře institutu centrálního zadavatele pro co nejširší okruh komodit ve státní správě,

centralizované zadávaní ve stavebnictví nezavádět vzhledem k specifikám veřejných zakázek na stavební práce,

umožnit využití institutu centrálního zadavatele u veřejných zakázek s vysokou předpokládanou hodnotou či zvlášť složitým předmětem plnění (využití odbornosti centrálního zadavatele).

Strana 48 z 60


Doporučení k zadávání VZ na základě rámcových smluv

upravit postupy zadávání VZ na základě rámcových smluv tak, aby byl odstraněn jejich současný formalismus (tyto úpravy by měly být součástí věcné novely ZVZ),

Doporučení ke kategorizaci a standardizaci komodit

zvážit vazby mezi kategorizací komodit, zavedením jednotných číselníků (např. CPV) a rozpočtovými položkami (uvedly 2 resorty),

vytvořit podrobné metodické postupy ke kategorizaci, standardizaci komodit a formulářů pro používání rámcových smluv (uvedly 2 resorty),

provést standardizaci a klasifikaci komodit formou jednotného katalogu vedeného v elektronické podobě pro vybrané vhodné segmenty společného nákupu,

Doporučení k využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek

připravit projekt elektronického tržiště na neziskové bázi garantované některou ze součástí centrální státní správy,

podpořit vznik provozovatele IT důvěryhodného prostředí pro elektronické nástroje a zadávání VZ, popř. i dalších služeb, které bude zajišťovat centrální zadavatel,

zjednodušit systém evidenčních a oznamovacích povinností po vzoru Úředního věstníku EU,

rozšířit stávající webovou aplikaci na www.isvzus.cz o možnost uveřejňování otázek a odpovědí k zadávací dokumentaci a dalších informací vážících se k příslušnému zadávacímu řízení.

Doporučení ke komoditám s ohledem na centralizované zadávání U komodit, které jsou nebo by měly být dle názoru resortů předmětem centralizovaného zadávání, byly v resortních analýzách identifikovány dvě základní oblasti doporučení:

nejčastěji uváděné komodity vhodné pro centralizované zadávání na úrovni resortu,

Strana 49 z 60


nejčastěji uváděné komodity vhodné pro centralizované zadávání na úrovni více resortů.

Nejčastěji uváděné komodity vhodné pro centralizované zadávání na úrovni resortu:

kancelářské potřeby,

tonery do tiskáren a kopírovacích strojů,

výpočetní technika – hardware,

softwarové vybavení,

osobní automobily,

nákup tiskopisů,

služby IT,

nábytek,

pojištění,

dodávky energií,

nákup pohonných hmot,

nákup toaletního papíru,

nákup hygienických potřeb,

stavební práce,

služby mobilních operátorů,

revize,

zajišťování obálkových daňových složenek,13

svoz finanční hotovosti z daňových pokladen,14

13

Komodita specifická pro resort Ministerstva financí.

14

Komodita specifická pro resort Ministerstva financí.

Strana 50 z 60


Nejčastěji uváděné komodity vhodné pro centralizované zadávání na úrovni více resortů:

hlasové služby,

datové služby.

Obecná doporučení související s předmětem analýzy V rámci obecných doporučení souvisejících s předmětem analýzy uváděly resorty nejčastěji následující doporučení:

zajistit větší metodickou podporu gestorem ZVZ na základě zobecňování zkušeností jiných zadavatelů (uvedlo 9 resortů),

průběžně analyzovat poptávané a zadávané komodity a posuzovat optimální míru jejich agregace a stupeň efektivity předepsaných postupů ve státní správě (uvedly 2 resorty),

usnesením vlády ČR stanovit minimální pravidla pro koordinaci zadávacích postupů v rámci jednotlivých resortů,

u centralizovaně zadávaných veřejných zakázek více uplatnit environmentální hledisko u nakupovaných komodit,

poskytovat menší metodickou podporu rozvoje centralizovaného zadávání ze strany gestora zákona.

Strana 51 z 60


4. Shrnutí hlavních závěrů vyplývajících z resortních analýz Z resortních analýz jednoznačně vyplývá, že situace v oblasti centralizovaného zadávání se mezi jednotlivými resorty významně liší. Rozdíly se týkají jednak rozsahu využívání postupů centralizovaného zadávání, ale týkají se i plánů, jak využívat centralizované zadávání v budoucnu.

V resortech, které jsou v problematice centralizovaného zadávání na úplném počátku, nejsou zadávací postupy mezi jednotlivými zadavateli spadajícími do příslušného resortu ve stávající době koordinovány. To znamená, že organizační složky či jiné právnické osoby podřízené příslušnému orgánu státní správy používají vlastní postupy zadávání veřejných zakázek (tj. na základě vlastních vnitřních předpisů), realizované nákupy jednotlivými zadavateli nejsou za resort nijak vyhodnocovány a není používána společná informační podpora zadávacích postupů.

Na opačné straně spektra jsou resorty, ve kterých již byly vytipovány komodity vhodné pro centralizované zadávání, byly uzavřeny smlouvy o centralizovaném zadávání, ve kterých si centrální zadavatel a pověřující zadavatelé (tj. jednotlivé podřízené organizace) upravili vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním a je používána či připravována informační podpora celého systému centralizovaného zadávání.

Z resortních analýz vyplývá, že ÚOSS mají tendenci směřovat k využívání institutu centrálního zadavatele a s tím souvisejících institutů a postupů (tj. rámcové smlouvy, agregace poptávek, kategorizace a standardizace komodit). Vzhledem ke skutečnosti, že tyto instituty zavedl uceleně do praxe až zákon č. 137/2006 Sb., je většina resortů s jejich implementací na začátku.

Dle doporučení z resortních analýz by mělo být centralizované zadávání řešeno primárně na úrovni jednotlivých resortů a pouze u vyjmenovaných komodit by mělo být rozhodnuto o skutečnosti, že bude přistoupeno k centralizovanému zadávání na úrovni státní správy (tj. všech či vybraných ÚOSS). Pro centralizované zadávání na úrovni státní správy by však měla být stanovena jasná pravidla a měly by být důkladně zvažovány ekonomické dopady.

Strana 52 z 60


5. Návrh navazujících kroků ve vazbě na předmět analýzy Na základě rozboru resortních analýz navrhuje MMR následující doporučení:

stanovit minimální požadavky na koordinaci zadávacích postupů v rámci resortu,

zpracovat strategii elektronizace pro jednotlivé ústřední orgány státní správy a jejich resorty (tzv. individuální plán ve smyslu usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500),

nastavit pravidla pro centralizované zadávání na národní úrovni,

připravit metodické postupy pro standardizaci a kategorizaci komodit,

připravit „balík“ typových smluv (popř. smluvních podmínek) k centralizovanému zadávání o typová smlouva o centralizovaném zadávání, o typové rámcové smlouvy na vybrané kategorie komodit,

změnit v systému používání e-tržiště pro veřejnou správu,

připravit pilotní projekt centralizovaného zadávání s implementací informační podpory pro elektronické zadávání.

Stanovení minimálních požadavků na koordinaci zadávacích postupů v rámci resortu Stávající stav, kdy se míra koordinace zadávacích postupů mezi jednotlivými resorty významně liší, je nevyhovující z důvodů snížení efektivity vynakládání veřejných prostředků. Na podřízené organizace totiž nelze hledět jako na zcela samostatné subjekty, za jejichž hospodaření nenese ústřední orgán státní správy žádnou odpovědnost.

Dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích může například ministerstvo zřídit k plnění úkolů v rámci své působnosti organizační složku státu. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek státu, se kterým je příslušné hospodařit samo anebo jiná organizační složka, která byla ministerstvem zřízena. Z toho vyplývá, že odpovědný za hospodaření je primárně ústřední orgán státní správy a je zde silný důvod pro koordinaci zadávacích postupů napříč celým resortem.

Strana 53 z 60


Pro koordinaci zadávacích postupů samozřejmě hovoří i další důvody (např. snížení transakčních nákladů spojených s tím, že každý subjekt v resortu nebude samostatně sledovat vývoj legislativy či si nebude vytvářet separátní manažerský systém pro zadávání veřejných zakázek).

Za účelem dosažení srovnatelné úrovně koordinace zadávacích postupů v rámci jednotlivých resortů je užitečné stanovit minimální standardy pro:

harmonizaci zadávacích postupů mezi jednotlivými subjekty v resortu,

vytvoření komunikačních kanálů v rámci resortů,

zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do zadávacích postupů (předpokladem zavádění ICT by měla být zpracovaná strategie elektronizace pro celý resort – viz dále).

Jednotlivé resorty by měly splňovat tyto minimální požadavky, přičemž jejich další rozpracování bude plně v odpovědnosti příslušného resortu.

Zpracování strategie elektronizace pro jednotlivé ústřední orgány státní správy a jejich resorty Z údajů o stávajícím a plánovaném stavu využívání postupů elektronického zadávání veřejných zakázek vyplynulo, že většina resortů je se zaváděním moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek na počátku. Resorty (či spíše jednotliví zadavatelé v resortech) nejčastěji zavádějí evidenční nástroje pro zadávané veřejné zakázky15 či elektronické nástroje umožňující provádět vybrané úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě.16

Pro koncepční zavádění ICT do zadávacích postupů je nezbytné, aby měly resorty zpracovány strategie elektronizace, ve kterých si resorty stanoví měřitelné cíle, kterých chtějí ve stanovených termínech dosáhnout a opatření k jejich realizaci. Strategie by měla rovněž řešit otázku sdílení dat mezi informačními systémy zaměřenými na

15

Evidenční nástroje např. procesní podpora řízení VZ v rámci jejich životního cyklu

16

V současné době elektronicky provádí zadavatelé zejména ty úkony v zadávacím řízení, u kterých přináší jejich elektronizace zadavateli výhody v podobě možnosti zkrácení lhůt v zadávacím řízení (tj. zejména uveřejňování inofrmací o VZ či poskytování zadávací dokumentace).

Strana 54 z 60


problematiku zadávání veřejných zakázek a ekonomickými informačními systémy zadavatelů (tj. provázání procesů zadávání veřejných zakázek s procesy rozpočtování, plánování spotřeby a nákupu, logistiky, controllingu, atd.).

Zadavatelé považují strategii elektronizace za nezbytný předpoklad pro úspěšné zavedení elektronického zadávání. Nicméně z rozsáhlého dotazníkového šetření, které realizovalo MMR mezi zadavateli vyplynulo, že v současnosti mají pouze 4 % zadavatelů zpracovanou strategii zavádění elektronických nástrojů do procesu zadávání veřejných zakázek. Důvodem takto nízkého stavu zpracování strategií je, že organizace veřejné správy nedisponují dostatečným počtem pracovníků s dostatečnými znalostmi v oblasti zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek a samotné zpracování strategie je koncepčně náročné (tj. vyžaduje vhled do řady řídících systémů v organizacích zadavatelů).

Pro zpracování resortních strategií elektronizace je užitečný postup ve dvou fázích. V první fázi MMR zpracuje typovou strategii elektronizace, která bude resortům volně přístupná na portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Typovou strategii budou resorty používat k sestavení tzv. individuálního plánu, jehož potřeba je zdůrazněna v kapitole 5.2 Národního plánu.

Metodika resp. typová strategie bude obsahovat zejména návrh struktury výsledného dokumentu a požadavky na obsah jednotlivých kapitol. K typové strategii bude zpracován metodický pokyn, který bude obsahovat popis metod, jak resorty jednotlivé kapitoly naplní (vč. příkladů tam, kde je to vhodné), ale i jak mají resorty organizačně zajistit zpracování individuálního plánu.

V druhé fázi bude probíhat zpracování strategií elektronizace dle typové strategie ze strany jednotlivých resortů.

Strana 55 z 60


Nastavení pravidel pro centralizované zadávání na národní úrovni Pokud bude v ČR některá komodita nakupována centralizovaně pro více či všechny ústřední orgány státní správy (viz příklad centralizovaně zadávané rámcové smlouvy na poskytování datových služeb Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy), měl by existovat metodický postup pro celý životní cyklus centralizovaně zadávané VZ.

V metodickém postupu by měly být popsány procesy probíhající v rámci životního cyklu centralizovaně zadávané VZ, a to od přípravy VZ (např. sběr požadavků od jednotlivých pověřujících zadavatelů) až po postupy probíhající během plnění centralizovaně uzavřené smlouvy.

Metodickým postupem by se řídily ústřední orgány státní správy, do jejichž gesce spadá nákup příslušné komodity, a které u příslušné VZ vystupují jako centrální zadavatel.

Příprava metodických postupů pro standardizaci a kategorizaci komodit Drtivá většina resortů nemá zavedeny postupy pro kategorizaci17 a standardizaci18 komodit. Pro třídění komodit je nejčastěji používáno druhové, tj. položkové třídění rozpočtové skladby. Ústřední orgány státní správy si toto třídění dále zpřesňují na podpoložky. Třídění dle položek rozpočtové skladby je primárně uzpůsobeno pro účely rozpočtování, z logistického pohledu je však nevhodné.

To znamená, že resorty nerozčleňují komodity do kategorií (kdy komodity uvnitř kategorie mají společné charakteristiky) a ani tedy nenastavují postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika jednotlivých kategorií komodit.

17 Na nakupované komodity nelze pohlížet jako na jeden celek, ale nakupované komodity je nutno rozčlenit do kategorií, kdy komodity uvnitř kategorie mají společné charakteristiky. Pro nastavené kategorie komodit lze následně nastavit postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika jednotlivých kategorií komodit (např. u kterých komodit je vhodné zařadit do zadávacího řízení hodnocení nabídek formou elektronické aukce). 18

Aby bylo jednoznačně určitelné, zda jde u dvou nákupů o stejnou či rozdílnou komoditu, je nutno provést standardizaci komodit, a to z pohledu sestavení charakteristik komodit (výkonových, funkčních či technických), vytvoření pravidel pro vytváření názvů komodit a standardizování obchodních podmínek.

Strana 56 z 60


Z evidencí o učiněných nákupech často nelze rozlišit, zda se nákupy týkaly shodných či rozdílných komodit (jeden pracovník nákupu pojmenuje příslušnou komoditu např. „papír kancelářský A4“ a jiný pracovník pojmenuje stejnou komoditu „A4 papír 80g/m2“).

Oblast kategorizace a standardizace komodit je stěžejní pro oblast centralizovaného zadávání a je nutno ji metodicky podpořit. Nástrojem metodické podpory by měl být dokument, který podrobně vysvětlí důvody pro kategorizaci a standardizaci komodit a bude obsahovat postupy, jak kategorizaci a standardizaci provést (procesně, organizačně, atd.).

Příprava „balíku“ typových smluv (popř. smluvních podmínek) k centralizovanému zadávání Před spuštěním systému centralizovaného zadávání v jednotlivých resortech je nutno celý systém smluvně připravit. To znamená, že mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli musí být uzavřena jedna či více smluv o centralizovaném zadávání, ve kterých si centrální zadavatel a pověřující zadavatelé (tj. jednotlivé podřízené organizace) upraví vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním.19

Samotná smlouva o centralizovaném zadávání však není dostatečná. Dále je nutno připravit vzory smluv, které budou používány u centralizovaně zadávaných VZ. Jde zejména o rámcové smlouvy, na základě kterých budou pověřující zadavatelé zadávat jednotlivé VZ. Vzory rámcových smluv by měly být připraveny pro jednotlivé kategorie nakupovaných komodit (tj. obchodní podmínky by měly zohledňovat specifika jednotlivých komodit).

Smluvní zajištění centralizovaného zadávání významně zjednoduší vytvoření:

typové smlouvy o centralizovaném zadávání,

typových rámcových smluv na vybrané kategorie komodit.

19

Tato smlouva by měla řešit zejména komodity, které budou centrálním zadavatelem pořizovány, délku trvání smlouvy, možnost odstoupení jednotlivých zadavatelů od smlouvy, atd.

Strana 57 z 60


Změna v systému používání e-tržiště pro veřejnou správu V rámci resortních analýz zaznívala řada připomínek k stávajícímu systému elektronického tržiště pro veřejnou správu (dále též „e-tržiště“ či „GEM“). E-tržiště pro veřejnou správu bylo vytvořeno na základě usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 s cílem zvýšit transparentnost, zjednodušit zadávání VZ a výběr dodavatelů informačních a komunikačních technologií (dále též „ICT“) a dosáhnout účelného vynakládání finančních prostředků určených na zajištění informačních a komunikačních technologií pro subjekty veřejné správy.

S postupným vývojem trhu a legislativy a rovněž s rozvojem postupů centralizovaného zadávání však vyvstává řada problematických oblastí spojených s provozováním e-tržišť a dosažením výše uvedených cílů. V některých resortech je zájem provozovat elektronické nástroje ve vlastní režii, a to pro vymezené kategorie předmětů veřejných zakázek (tj. nikoliv pouze pro ICT). V jiných resortech nabourává výše uvedené usnesení vlády plány na zavedení postupů centralizovaného zadávání, neboť ICT by byly zadávány v jiném režimu než ostatní komodity, atd.

Z tohoto důvodu je nutno prověřit, zda:

byl výběr provozovatelů e-tržiště proveden v souladu s legislativou a zda-li není potřeba systém e-tržiště "legalizovat", tj. vybrat provozovatele v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, podle kterého by měli být provozovatelé vybráni na základě koncesního řízení,

není usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 překonáno novou legislativou, tj. zákony č. 137/2006 Sb. a č. 139/2006 Sb.,

není omezen přístup nových provozovatelů, čímž by byla porušována hospodářská soutěž, popř. by docházelo k nepřípustné veřejné podpoře,

tím, že dodavatel platí provozovateli zprostředkovatelskou provizi, není porušován princip zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, že si každý účastník zadávacího řízení nese vlastní náklady.

Systém e-tržiště je od doby svého vzniku rigidní, tj. nepřizpůsobuje se měnícímu se legislativnímu a tržnímu prostředí. Zadávání VZMR přes e-tržiště není rozšiřováno na další komodity, které jsou nakupovány subjekty veřejné správy, a objem zadaných zakázek VZMR přes e-tržiště má klesající tendenci. Proto by měla být provedena

Strana 58 z 60


důkladná analýza celého systému, a v případě, že se potvrdí některý z výše uvedených bodů, budou navrženy nutné změny v systému e-tržiště.

Na základě analýzy systému e-tržiště připraví MMR doporučení pro vládu ČR, jak postupovat v otázce e-tržiště. Celý proces zpracování analýzy a následného návrhu bude úzce konzultován s Ministerstvem vnitra ČR.

Příprava pilotního projektu centralizovaného zadávání s implementací informační podpory pro elektronické zadávání Systém zadávání veřejných zakázek je ve velkých organizacích rozsahu ministerstev značně komplexní a komplikovaný, a to zejména z důvodu velkého počtu organizačních útvarů s oprávněním zadávat veřejné zakázky.

Komplexnost dále poroste v okamžiku, kdy resorty spustí systém centralizovaného zadávání, tj. ústřední orgán bude koordinovat zadávací postupy s organizacemi, které jsou mu podřízeny v rámci resortu (půjde zejména o využití institutu centrálního zadavatele ve smyslu § 3 ZVZ).

Celý systém pak nemůže účinně fungovat bez adekvátní informační podpory.

Zavádění postupů centralizovaného zadávání vč. adekvátní informační podpory významně usnadní, pokud některý z rozsáhlých resortů v ČR pilotně ověří reálnost dosahování úspor a účinnost systému centralizovaného zadávání na resortním základě. Výstup pilotního projektu bude popsán jako příklad dobré praxe pro ostatní resorty.

Strana 59 z 60


Přílohy Příloha č. 1: Finanční objemy zadaných veřejných zakázek v roce 2006 Příloha č. 2: Rozbor komodit za rok 2006

Strana 60 z 60

Vyhodnocení výsledků analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci jednotlivých resortů

Recommend Documents