2006 INSTITUTU SVAZU ÚČETNÍCH

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006

INSTITUTU SVAZU ÚČETNÍCH

OBSAH / Příloha Bulletinu 3/2006 II - VX

KOMENTÁŘE ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ K VYHODNOCENÍ ZKOUŠEK V PROSINCI 2005

XVII

ROZHODNUTÍ KOMITÉTU O SCHVÁLENÍ VÝSLEDKU ZKOUŠEK

XVIII

KATALOG VZDĚLÁVÁNÍ

XIX

DŮLEŽITÉ INFORMACE

XX

Seznam partnerských organizací

PŘÍLOHA

bulletin

I

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006

KOMENTÁŘE ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ K VYHODNOCENÍ ZKOUŠEK V PROSINCI 2005 Zkoušky konané ve dnech 12. – 17. června 2006 proběhly v souladu s pravidly Systému certifikace účetních a jejich vyhodnocení a výsledky byly po kontrole recenzenty pro jednotlivé předměty uznány Komitétem pro certifikaci a vzdělávání dne 17. července 2006 (viz samostatný článek v této příloze bulletinu). Celková úspěšnost zkoušek odpovídá dlouhodobému průměru, který se pohybuje mezi 67 – 70 %. Svědčí to o vyváženosti systému a také o kvalitě adeptů, kteří se zkoušek zúčastnili. Zvládnout požadovanou úroveň znalostí rozhodně není jednoduché. V některých předmětech mohou adepti žehrat na nečekanou změnu již zaběhlé struktury zkouškových zadání. Nejvíce se to projevilo u zkoušky z Ekonomie, kde spadla úspěšnost z minulých 63 % na 39 %. Jak se dočtete v příslušném komentáři, není to až tak zcela vinou změny jednoho příkladu, ale podceněním přípravy z materiálů, které poskytují publikovaná zadání z předešlých zkoušek. Komentář ke zkoušce z Ekonomie ponecháváme v doslovném znění připraveném zkušebním komisařem. Naopak u zkoušky z Manažerského účetnictví se mnozí radovali z většího množství zadaných příkladů, které umožnilo dosáhnout úspěšnosti 57,5 % oproti minulým 37 %.

KOMENTÁŘE ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ ÚČETNICTVÍ I. ÚČETNICTVÍ I. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 Prosinec 2005 73,97 % 64,29 %

Červen 2005 63,51 %

Prosinec 2004 86,81 %

Průměr 72,15 %

Z celkového počtu 73 adeptů uspělo 73,97 % (červen 2001 – 62,5 %, prosinec 2001 – 65,25 %, červen 2002 – 67,83 %, prosinec 2002 – 71,93 %, červen 2003 – 80,67 %, prosinec 2003 - 65,38 %, červen 2004 - 77,97 %, prosinec 2004 – 86,81 %, červen 2005 - 63,51 %, prosinec 2005 - 64,29 %). Zkušební zadání mělo za cíl ověřit u adeptů zkoušky aktuální znalosti a dovednosti: 1. finančního účetnictví v rozsahu sylabu učebnice ÚČETNICTVÍ I. a podle právního stavu k 1. 1. 2006, 2. praktické schopnosti řešit účetní případy běžného účetního období a uzávěrkové účetní případy, 3. provést účetní závěrku.

PŘEHLED CELKOVÉ ÚSPĚŠNOSTI U ZKOUŠEK V POSLEDNÍCH ČTYŘECH TERMÍNECH Červen 2006 68,78 %

Prosinec 2005 70,90 %

ZKOUŠKY – celková úspěšnost v % v letech 2004 - 2005 Červen 2005 Prosinec 2004 66,20 % 67,18 %

Průměr 68,27 %

Úspěšnost adeptů u zkoušek z jednotlivých předmětů ukazuje následující tabulka Číslo a název zkoušky 1. Účetnictví I. 2. Právní systém I. 3. KMI 4. Ekonomie 5. Daně I. 6. Účetnictví II. 7. Daně II. 8. Manažerské finance 9. Manažerské účetnictví 10. KMŘ 11. Právní systém II. 12. Finanční strategie 13. IAS, Konsolidace 14. Finanční analýza 15. Auditing CELKEM

Praha účast 60 78 29 81 100 82 75 53 88 22 53 23 16 16 15 791

Praha uspělo 48 56 18 30 67 60 48 41 55 18 44 14 14 15 15 543

Praha % 80,00 71,79 62,07 37,04 67,00 73,17 64,00 77,36 62,50 81,82 83,02 60,87 87,50 93,75 100,00 68,65

Brno účast 13 16 11 22 17 13 21 20 39 6 11 0 0 0 0 189

Brno uspělo 6 16 4 10 12 12 18 18 18 6 11 0 0 0 0 131

Brno % 46,15 100,00 36,36 45,45 70,59 92,31 85,71 90,00 46,15 100,00 100,00 0,00 0,00 0,00 0,00 69,31

Celkem účast 73 94 40 103 117 95 96 73 127 28 64 23 16 16 15 980

Celkem uspělo 54 72 22 40 79 72 66 59 73 24 55 14 14 15 15 674

Úspěšnost % 6/2006 73,97 76,60 55,00 38,83 67,52 75,79 68,75 80,82 57,48 85,71 85,94 60,87 87,50 93,75 100,00 68,78

Následující komentáře zkušebních komisařů přinášíme minimálně redakčně upravené, aby se co nejvíce informací dostalo k adeptům v nezkreslené podobě a mohli je tak využít při své přípravě na zkoušku.

II

bulletin

Zadání zkoušky obsahovalo: 1. Dvacet testových otázek – výběr správných odpovědí z více možností (20 bodů). 2. Sedm souvislých dílčích příkladů (80 bodů). Náročnost zadání byla většinou adeptů zvládnuta jak v oblasti otázek, tak i v oblasti praktického účtování. Výrazně horší výsledky byly dosaženy v řešení příkladu č. 4 (účtování účetních případů v akciové společnosti), příkladu č. 5 (účtování při účetní uzávěrce) a příkladu č. 7 (sestavení rozvahy ve zjednodušeném rozsahu). V testových otázkách se nejvíce chyb objevilo u otázky č. 13 (Peněžní prostředky a ceniny se oceňují), kde správným tvrzením byla odpověď: jmenovitými hodnotami. Dále u otázky č. 14 (Reálnou hodnotou se oceňují), kde správným tvrzením byla odpověď: deriváty a také část majetku a závazků zajištěná deriváty. Pro úspěšné řešení testových otázek je zapotřebí znalost zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (č. 397/2005 Sb.). Adepti zkoušky nejvíce chybovali v příkladu č. 4 (účtování v akciové společnosti), v příkladu č. 5 (účtování při účetní uzávěrce) a dále v příkladu č. 7 (sestavení rozvahy ve zjednodušeném rozsahu). V příkladu č. 4 se projevily problémy s účtováním účetních případů v akciové společnosti a u akcionářů včetně účtování na podrozvahových účtech. Mnoho adeptů chybovalo při účtování emise dluhopisů u emitenta a nákupu dluhopisů u věřitele. Obdobný typ příkladu je řešen v učebnici Účetnictví I. Příklad č. 5 se týkal dovedností účtování různých typů účetních případů při uzavírání účetních knih. Problémy činily účetní případy - přechodné snížení hodnoty zásob, tvorba a zúčtování zákonných opravných položek, přepočet majetku a závazků v cizí měně a vyúčtování kurzových rozdílů. V příkladu č. 7 se projevila u větší části adeptů zkoušky neznalost problematiky sestavení rozvahy ve zjednodušeném rozsahu v celých tisících Kč a zjištění výsledku hospodaření na podkladě konečných zůstatků rozvahových účtů. Obdobný typ příkladu je řešen v učebnici Účetnictví I. a při přípravě na zkoušku je třeba zaměřit pozornost nejen na účtování účetních případů, ale i na problematiku správného sestavení výkazů účetní závěrky. Při přípravě na zkoušku je třeba věnovat pozornost nejen aktuálním postupům účtování, ale také nepodceňovat problematiku oceňování majetku a závazků a osvojit si dovednost sestavení účetní závěrky. Obsah a rozsah příkladů (č. 1 - 7) ve zkouškovém zadání vycházel z rozsahu sylabu učiva učebnice Účetnictví I. a z právního stavu v oblasti účetnictví k 1. 1. 2006. Z analýzy výsledků zkoušky vyplývá, že je třeba více pozornosti věnovat znalosti aktuálních právních účetních předpisů a jejich praktické aplikaci. Zvýšenou pozornost je třeba zaměřit do problematiky oceňování majetku a závazků a provedení účetní uzávěrky a závěrky a také se při studiu dostatečně věnovat plnému rozsahu učiva učebnice Účetnictví I. a učebnice Cvičné příklady pro studium předmětu Účetnictví I.

ÚČETNICTVÍ II. ÚČETNICTVÍ II. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 Prosinec 2005 75,79 % 89,90 %

Červen 2005 Prosinec 2004 Průměr 85,39 % 71,43 % 80,62 %

Zkouškové zadání vycházelo z požadavku dodržet rozsah látky v učebnici Účetnictví II. a to jak u teoretické části zkoušky (výběr vhodné odpovědi a volná odpověď), tak u dílčích a souvislých příkladů. Kromě toho se vycházelo z požadavku znalosti plného rozsahu látky z Účetnictví I, včetně znalosti českých účetních předpisů.

PŘÍLOHA

V zadání každé otázky a příkladu bylo jednoznačně uvedeno, zda je požadováno řešení podle mezinárodních účetních standardů, nebo podle českých předpisů. U otázek s nucenou odpovědí bylo tam, kde to bylo nutné, uvedeno číslo standardu, ze kterého otázka a požadovaná odpověď vychází, případně zda je požadována znalost českého přístupu. U otázek s volnou odpovědí bylo uvedeno číslo standardu tam, kde se česká praxe liší; odvolávka na standard však nebyla nutná tam, kde je česká úprava shodná s mezinárodními standardy. Zařazeny byly také otázky týkající se etiky. Dílčí příklady byly tři. V prvním byl požadavek výpočtu základního a zředěného ukazatele „Zisk na akcii“, druhý příklad byl orientován na výpočet výnosů při přidělení dotace na úhradu náklad několika účetních období, kterou bylo nutno časově rozlišit a zaúčtovat ve vazbě na výši nabíhajících nákladů. Třetí příklad vycházel z přístupu mezinárodních účetních standardů k úpravě účetních výkazů při opravě chyby vzniklé v minulých letech, ale zjištěné v běžném období. Všechny tři příklady byly modifikací příkladů uvedených v učebnici. Souvislé příklady byly dva. První se týkal výpočtu a účtování dlouhodobé směnky, kdy na základě efektivní úrokové míry měli adepti stanovit výši úrokových výnosů v jednotlivých letech a následně příklad zaúčtovat. Ve druhém příkladu byly uvedeny zůstatky vybraných rozvahových účtů na začátku a na konci účetního období a zůstatky výsledkových účtů na konci období. Úkolem pak bylo sestavit přehled o peněžních tocích ve struktuře požadované českými účetními předpisy a přehled o změnách vlastního kapitálu s tím, že nebyly k dispozici „formuláře“ výkazů, které měli adepti sami navrhnout. V porovnání s předchozími zkouškovými termíny byla chybovost větší zejména v praktické části testu, což se projevilo i v celkově horší úspěšnosti. Zatímco teorii, tzn. testovou část, zvládla většina adeptů bez problémů, horší výsledky byly u dílčích příkladů, ale zejména u souvislých příkladů. Jen málokdo sestavil bezchybně přehled o peněžních tocích. Přitom požadavek nebyl na přesně dodržené pořadí položek, ale důležité bylo, aby byla naznačena jeho struktura na provozní, investiční a finanční a také, jak a v jakém rozsahu byly uvedeny jednotlivé položky, které do přehledu vstupují, bez ohledu na to, v jaké části výkazu byly zařazeny. Bohužel, ani toto benevolentní hodnocení nepomohlo některým adeptům k získání lepšího výsledku. Dokonce se vyskytlo několik adeptů, kteří to tzv. „přišli okouknout“, aniž by byli řádně na zkoušku připraveni a odevzdali téměř prázdná zadání. V přípravných kurzech by měl být kladen důraz nejen na způsob řešení podle IAS/IFRS, ale stálé porovnání s českými účetními předpisy. Vždyť bilanční účetní se bude v převážné většině případů pohybovat mezi společnostmi, které se účtují podle českých pravidel. Proto se doporučuje v přípravných kurzech nejen učit, jak je to podle IAS/IFRS, ale vždy zdůrazňovat odlišnosti

bulletin

III

v přístupu mezinárodního a českého účetnictví, aby si uchazeč tento rozdíl stále uvědomoval. Teorii se lze naučit, účtování však nelze naučit jen čtením literatury, musí se procvičit na příkladech. Umět sestavit všechny výkazy (nejen rozvahu a výsledovku) a znát jejich obsah a vypovídací schopnost by měl být základní požadavek na bilančního účetního. Pokud to bylo z odpovědi zřejmé, při hodnocení testu bylo zohledněno, že uchazeč problém zná, ale neodpovídá přesně na otázku. V takovém případě byla uznána i částečná odpověď. U dílčích příkladů byly uznávána i částečně naznačená řešení, případně i řešení variantní, pokud byla věcně logická a správná, i když neodpovídala přesně postupu z učebnice. Časová náročnost odpovídala požadavkům na II. stupeň certifikace. Pro toho, kdo látku ovládal, nebylo problémem v časovém limitu test zpracovat. Kdo tápal, mohl mít časový problém, ale časová náročnost obsahovala i předepsaný zátěžový prvek. DANĚ I. a II. Z výsledků zkoušky vyplynuly tyto konkrétní poznatky : - testové otázky i zadané příklady z předmětů DANĚ I. a DANĚ II. korespondují z hlediska rozsahu, obsahu i náročnosti s novou doporučenou literaturou; - proporce studijních otázek přispěla k vyššímu stupni prověření znalostí, které jsou základní a nosnou konstrukcí odborné daňové disciplíny; - testové otázky i příklady pokryly z hlediska důležitosti a frekvence výskytu v praxi rozhodující spektrum problematiky daně z příjmů fyzických i právnických osob a problematiky řešené společně pro zdaňování příjmů fyzických a právnických osob; - uchazečům byla dána možnost plně využívat při zpracování zkouškového zadání daňových předpisů, což jim umožnilo přesněji formulovat odpovědi na otázky a více času věnovat samostatnému řešení dílčích souvislých příkladů (případových studií), což lze považovat za již standardní záležitost a zároveň doporučení pro další termíny zkoušek; - z hlediska časové náročnosti lze považovat zkušební zadání za přiměřeně náročné, neboť převážná většina adeptů (92 %) odpověděla v časovém limitu 4 hodin na všechny testové otázky a stihla vypočítat a vyplnit všechny dílčí části příkladů. Z pohledu zkušebního komisaře v oblasti daně z přidané hodnoty (včetně příkladu), správy daní a poplatků a spotřební daně se jeví zvolená koncepce, kdy adepti vyplňují pouze výpočtové listy, jako správná. Většina adeptů se již bez velkých problémů orientuje ve zkouškovém zadání, tj. velmi dobře pracuje se samotným zadáním a s výpočtovými listy. Našli se ale i tací, kteří se ještě dost dobře neorientovali v principu využití výpočtových listů i přes upozornění na začátku zkoušky. V rámci odpovědí na testové otázky právě nevyužívali výpočtových listů, v tomto případě tabulek, a samotné odpovědi vepisovali přímo do zadání.

Náročnost zadání z předmětu DANĚ I. byla většinou posluchačů zvládnuta jak v oblasti testových otázek, tak i v oblasti souvislého příkladu. Problematiku daní z příjmů (testové otázky a příklady) zvládla převážná část adeptů. Z celkového počtu 117 odevzdaných písemných zkouškových zadání bylo z hlediska úspěšnosti části zkoušky zaměřené na Daně z příjmů dosaženo velmi pozitivního výsledku, neboť 82,0 % adeptů dosáhlo více než potřebných 50 % bodů (více než 30 bodů v části Daně z příjmů), 42,7 % adeptů dosáhlo celkem v části Daně z příjmů více než 40 bodů. Pouze 11 z celkového počtu adeptů odevzdalo práce na velmi slabé úrovni (do 24 bodů). Lze konstatovat, že se u adeptů zkoušky Daně I. vyskytují stejné či podobné nedostatky v odpovědích na testové otázky i v jednotlivých částech řešení příkladů. Z testových otázek byla zjištěna nejvyšší chybovost v otázkách týkajících se odměn členů statutárních orgánů právnických osob, minimálního základu daně fyzické osoby, odpisování softwaru, vymezení technického zhodnocení majetku, stanovení přesné výše daně z příjmů na základě dohody o provedení práce a zdaňování příjmů právnické osoby v rámci samostatného základu daně. V části A příkladu (Daň z příjmů fyzických osob) chybí u některých adeptů orientace v příjmech osvobozených od daně a v příjmech zdaňovaných srážkovou daní. Poměrně značná část adeptů (cca 39 %) nezvládla výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, u některých chybí informace o zaokrouhlování pojistného na 1 Kč nahoru, u dalších bylo zjištěno nesprávné zaokrouhlování základu daně pro výpočet zálohy na daň, v některých případech nebylo správně zvládnuto daňové zvýhodnění na děti, celkem 42 % adeptů nezvládlo výpočet zálohy na daň z příjmů na základě dohod o provedení práce a příjmů z dohod o pracovní činnosti. Chyby se vyskytovaly rovněž ve výpočtu dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Oproti předcházejícím zkouškám se zlepšila orientace v nezdanitelných částkách základu daně, nezvládnuta však zůstává aplikace slev na dani. V části B příkladu (Daň z příjmů právnických osob) bylo dosahováno příznivějších výsledků při srovnání s částí A příkladu, i když někteří adepti (15,3 %) nezvládli bez chyby stanovit účetní výsledek hospodaření a návazně pak základ daně včetně správné orientace v položkách základ daně zvyšujících a snižujících (21,9 %). Adepti rovněž zapomínají na zaokrouhlení výše zálohy na daň z příjmů na celé 100 Kč nahoru. Lze konstatovat, že někteří adepti chybně zvládají zejména problematiku nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově neúčinné náklady) a znalosti sestavení metodiky stanovení základu z příjmů právnické osoby. Frekvence těchto chyb v rámci celé skupiny adeptů nebyla však příliš vysoká. Chybovost se oproti výsledkům dosaženým v části B příkladu v předcházejícím termínu zkoušky výrazně nezměnila. Za vynikající práce z hlediska hodnocení I. okruhu (Daně z příjmů) označil zkušební komisař práce adeptů konajících zkoušku v Praze pod č. 3, 7, 8, 22, 28, 29, 31, 34, 43, 53, 56, 63, 64, 78, 86, 89, 90, a 95, v Brně pod č. 3, 5, 8 a 10. 2. část - daně z přidané hodnoty, správy daní a poplatků a spotřební daně

DANĚ I. DANĚ I. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 67,52 %

1. část - daně z příjmů

Prosinec 2005 84,62 %

Červen 2005 66,67 %

Prosinec 2004 60,43 %

Průměr 69,81 %

K testovému zadání : Velké nedostatky měli adepti při určování dne, kdy vzniká povinnost přiznat daň z přidané hodnoty v případě pořízení zboží z jiného členského státu (otázka č. 32). Objevily se i problémy s výpočtem koeficientu pro účely výpočtu daně „shora“ (otázka č. 34). Přitom jde o výpočet koeficientu, který je stejný již od roku 1993, kdy byla zavedena „nová“ daňová soustava. Opět, ale to je již letitý problém, jsou výrazné problémy s výpočtem případného penále, které předepisuje správce daně. K příkladu : V průběhu samotné zkoušky se výrazně snížily (prakticky nebyly

IV

bulletin

PŘÍLOHA

žádné) dotazy na praktické využití a uplatnění výpočtů prostřednictvím výpočtových listů, které simulovaly daňovou evidenci podle zákona o dani z přidané hodnoty. Adepti velmi chybovali ve výpočtu nároku na odpočet daně při změně režimu. Z hodnocení příkladu bylo patrno, že adepti mají ještě mnoho nejistot v aplikaci služeb, či pořízení zboží zejména ve vztahu nákupu od jiných osob, které jsou registrovány v jiném členském státu. Neustále se opakuje stejný problém, tak jako tomu bývalo i dříve, ale již ne v takovém rozsahu, že adepti nečtou důsledně zadání příkladu. Při hodnocení příkladu vyšlo najevo, že mnozí adepti ještě neumí správně vyplnit daňové přiznání, používali nezaokrouhlené částky na koruny, používali nesprávné řádky daňového přiznání. Mnoho adeptů nevyplňovalo daňové přiznání. Zkušební komisař předpokládá, že je k tomu vedla skutečnost, kterou se dozvěděli ze zadání, a sice, že za vyplnění daňového přiznání byly „jen“ dva body. Proto se vyplněním daňového přiznání vůbec netrápili. DANĚ II DANĚ II. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 68,75 %

Prosinec 2005 59,38 %

Červen 2005 Prosinec 2004 60,26 % 76,32 %

Průměr 66,18 %

1. část - daně z příjmů V předmětu DANĚ II. se převážná většina adeptů vypořádala úspěšně s testovými otázkami, i s řešením příkladů z daně z příjmů. Z celkového počtu 96 odevzdaných písemných zkouškových zadání bylo z hlediska úspěšnosti části zkoušky zaměřené na Daně z příjmů dosaženo velmi solidního výsledku, neboť 92,7 % adeptů dosáhlo více než potřebných 50 % bodů (27 a více bodů v části Daně z příjmů), 24,0 % adeptů dosáhlo celkem v části Daně z příjmů více než 40 bodů. Pouze 2 z celkového počtu adeptů odevzdalo práce na velmi slabé úrovni (14 a 15 získaných bodů). Z testových otázek byla zjištěna největší chybovost u otázek týkajících se uplatnění metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění, vytváření opravných položek k nepromlčeným pohledávkám, stanovení výše daně z převodu nemovitostí a daně z nemovitostí, výše zajištění daně nerezidenta, zdaňování úroků na běžném účtu veřejné vysoké školy, výpočtu daňových odpisů pronajímatele aj. V části A příkladu (daň z příjmů fyzických osob) chybí u některých adeptů orientace v příjmech osvobozených od daně a v příjmech zdaňovaných srážkovou daní. Zhruba 37 % adeptů nezvládlo přesně stanovení základu daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poměrně frekventované chyby byly zjištěny při identifikaci a zařazování dosažených příjmů do jednotlivých skupin druhů příjmů, tj. přesné začlenění dosaženého příjmu poplatníka do příslušného paragrafu (příjem dle § 6 až § 10). Nejasnosti, i přes vysvětlivky uvedené v textu (v záhlaví tabulek pro zadání, viz výpočtové listy A.9, A.10), byly frekventovaně zjištěny při stanovení daně při uplatnění metody vynětí s výhradou progrese a stanovení daně po slevách. V části B příkladu (daň z příjmů právnických osob) činí řadě adeptů problém solidně zvládnout vymezení položek zvyšujících základ daně a položek snižujících základ daně. Chybovost se v této oblasti nepatrně snižuje (oproti zkouškám v předcházejících letech), ale přesto je třeba v přípravě na zkoušky věnovat této oblasti potřebnou pozornost z metodického i věcného hlediska. Některým adeptům činí určité problémy vypořádat se s přesným stanovením uplatněné hodnoty daru jako položky upravující, resp. snižující základ daně. Určitá část adeptů (cca 39 %) nezvládla metodicky výpočet daně z dividend ze zahraničí ze samostatného základu daně. Celkově lze konstatovat, že adepti lépe zvládli část B příkladu ve srovnání s výsledky dosaženými v části A příkladu. Za vynikající práce z hlediska hodnocení I. okruhu (Daně z příjmů) označil zkušební komisař práce adeptů konajících zkoušku v Praze pod č. 1, 6, 14, 34, 18, 22, 28, 31, 36, 41, 45, 51, 56, 70, konajících zkoušku v Brně pod č. 1, 3, 7, 11, 12, 14, 17, 18, 20 .

PŘÍLOHA

Zkušební komisař doporučuje, aby se studenti a lektoři v přípravných kursech zaměřili na tyto otázky: - metodika stanovení základu daně právnické osoby včetně správné identifikace položek zvyšujících a položek snižujících základ daně právnické osoby; - metodika a podmínky rozdělování příjmů a výdajů fyzických osob za více zdaňovacích období, na spolupracující osoby a ve sdružení fyzických osob, včetně vzájemné provázanosti metodických instrumentů ; - správná identifikace jednotlivých druhů příjmů fyzických osob a orientace v příjmech osvobozených od daně; - zásadní otázky spojené s problematikou zdravotního a sociálního pojištění a jejich implementace do výpočtu záloh na daň (především zaokrouhlování základu daně, resp. zdanitelné mzdy a zaokrouhlování sociálního a zdravotního pojistného); - metodické a praktické uplatnění metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění; - daňové odpisování majetku včetně specifických způsobů odpisování (odpisování výkonové, časové, leasingové) a stanovení zákonných podmínek pro odpisování majetku, zejména z věcného a metodického hlediska; - daňové odpisování pohledávek a tvorba opravných položek k nepromlčeným pohledávkám, - zásady tvorby rezerv na opravy hmotného majetku. 2. část - daně z přidané hodnoty, správy daní a poplatků a spotřební daně K testovému zadání : Velké nedostatky měli adepti při určování dne, kdy vzniká povinnost přiznat daň z přidané hodnoty v případě pořízení zboží z jiného členského státu (otázka č. 32). Objevily se i problémy s výpočtem koeficientu pro účely výpočtu daně „shora“ (otázka č. 34). Přitom jde o výpočet koeficientu, který je stejný již od roku

bulletin

V

1993, kdy byla zavedena „nová“ daňová soustava. Opět, ale to je již letitý problém, jsou výrazné problémy s výpočtem případného penále, které předepisuje správce daně. K příkladu : Adepti velmi chybovali ve výpočtu nároku na odpočet daně při změně režimu. Z hodnocení příkladu bylo patrno, že adepti mají ještě mnoho nejistot v aplikaci služeb, či pořízení zboží zejména ve vztahu nákupu od jiných osob, které jsou registrovány v jiném členském státu. Neustále se opakuje stejný problém, tak jak tomu bývalo i dříve, ale již ne v takovém rozsahu, že adepti nečtou důsledně zadání příkladu. Při hodnocení příkladu vyšlo najevo, že mnozí adepti ještě ani dnes neumí správně vyplnit daňové přiznání, používali nezaokrouhlené částky na koruny, používali nesprávné řádky daňového přiznání. Mnoho adeptů nevyplňovalo daňové přiznání. Mám za to, že je k tomu vedla skutečnost, že se ze zadání dozvěděli, že za vyplnění daňového přiznání byly „jen“ dva body. Proto se vyplněním daňového přiznání vůbec netrápili. 2. část - DPH, správa daní a poplatků a spotřební daně K testovému zadání : V rámci prověření znalostí z daně z přidané hodnoty měli adepti vypočítat nárok na odpočet daně při změně režimu. Opomínali krátit nárok na odpočet daně tzv. „pětiletým časovým testem“ (otázka č. 38). Překvapivě dobře adepti reagovali na otázky v části spotřební daně. V odpovědích na část otázek, které byly zaměřeny na správu daní a poplatků, byla znát absence praktických zkušeností, či absence práce se zákonem. Např. u otázky č. 50 – stanovení pořadí plateb, bylo znát nejisté rozhodování o správné odpovědi. Problém měli mnozí adepti i s výpočtem úroku z posečkané daně (otázka č. 52). K příkladu : Zde je nutné připomenout poznatky, které jsou uvedeny u příkladu pro oblast DANĚ I. Opět se vyskytovalo nesprávné zaokrouhlení vypočtené daně, nesprávné přiřazení obchodních příkladů do správných kategorií, zejména, šlo-li o pořízení software z jiného členského státu (případ VS. 3), jako poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Skoro většina adeptů více, či méně nereagovala na úkol vypořádání odpočtu daně a vyrovnání odpočtu daně u nákladního automobilu (§ 76 a § 79 zákona o DPH). Ostatní, již běžné obchodní případy byly vypočteny většinou správně. Zkušební komisař doporučuje adeptům zaměřit se při přípravě na níže uvedené problémové oblasti: - vyplňování daňových přiznání k DPH - kvalifikace služby, kterou poskytuje osoba z jiného státu, než je ČR, včetně kategorie místa plnění - správné použití koeficientů pro výpočet výše daně - vypořádání a vyrovnání odpočtu daně (pro druhý stupeň) - správa daně, zejména, jde-li o práva daňových subjektů.

VI

bulletin

PRÁVNÍ SYSTÉM V ČR I. PRÁVNÍ SYSTÉM V ČR I. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 76,60 %

Prosinec 2005 65,93 %

Červen 2005 62,80 %

Prosinec 2004 Průměr 86,02 % 72,84 %

Praha: účast: 78, uspělo 56,tj. 71,79 % Brno: účast 16, uspělo 16, tj. 100 % Celkem účast: 94, uspělo 72, tj. 76,60 % Skladba otázek odpovídala následujícímu rozvržení : Obecné pojmy práva 1 otázka Obchodní právo 10 otázek Občanské soudní řízení 2 otázky Trestní právo 2 otázky Zákon o účetnictví 2 otázky Pracovní právo 1 otázka Konkursní právo 1 otázka Veřejné zdravotní pojištění 1 otázka Otázky byly koncipovány tak, aby postihly různé oblasti právní problematiky, obsahově přitom vycházely z učebních pomůcek (z tematických okruhů), do kterých se promítá úprava obsažená v jednotlivých zákonech. q Otázka č. 1 zkoumala, zda adepti rozlišují jednotlivá právní odvětví. V některých případech bylo uváděno více odvětví, než ta která patří do soukromého práva. q V otázce č. 2 měli uchazeči posoudit podmínky, za kterých může zaměstnavatel vyslat zaměstnance na pracovní cestu. Otázka byla odpovězena většinou dobře. q Otázka č. 3 zkoumala znalost vydání platebního rozkazu v občanském soudním řízení. Některé dotazy nebyly odpovězeny zcela správně. q V otázce č. 4 měli uvést alespoň 5 smluvních typů, u kterých obchodní zákoník vyžaduje písemnou formu. Někdy byly uváděny smluvní typy podle občanského zákoníku, často se objevovala kupní smlouva, která písemnou formu nevyžaduje. q Otázka č. 5 se týkala oprávnění podat návrh na povolení obnovy v trestním řízení, odpovědi nebyly vždy úplné. q V otázce č. 6 měli uchazeči posoudit uvedený případ, odpovědi byly ve většině případů správné. q Otázka č. 7 se týkala odpovědnosti za škodu, odpovědi nebyly ve všech případech kompletní. q V otázce č. 8 měli uchazeči uvést, co tvoří nedílnou součást účetní závěrky. Odpovědi byly většinou správné. q Otázka č. 9 zkoumala znalost obsahu účetní závěrky a činila adeptům určité potíže. q V otázce č. 10 mělo být uvedeno, co nepatří k trestným činům proti majetku. Někdy byly uváděny případy, které naopak k těmto trestným činům patří. q V otázce č. 11 měli uchazeči posoudit uvedený případ a učinit závěry týkající se kupní smlouvy. Ve většině případů byly odpovědi správné. q V otázce č. 12 měly být uvedeny podstatné náležitosti smlouvy o založení komanditní společnosti. Odpovědi nebyly ve všech případech úplné. q V otázce č. 13 měli uchazeči uvést, jak ručí společníci společnosti s ručením omezeným za její závazky. Tato otázka nebyla zodpovězena vždy dobře. q Otázka č. 14 se týkala povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění a odpovědi byly většinou správné. q V otázce č. 15 měli uchazeči prokázat znalost smluvní pokuty a úroku z prodlení. Ukázalo se, že zejména výše úroku z prodlení není všem uchazečům známá. q V otázce č. 16 mělo být posouzeno, zda jde o veřejný návrh na uzavření smlouvy a odpovědi byly většinou správné. q Obchodní veřejná soutěž uvedená v otázce č. 17 nečinila potíže.

PŘÍLOHA

q Rovněž tak odpovědi na dotaz obsažený v otázce č. 18 byly většinou správné. q Odpovědi na otázku č. 19, která se týkala konkursu byly přibližně z poloviny správné. q Otázka č. 20 se týkala způsobů výkonu rozhodnutí, odpovědi nebyly vždy přesné. PRÁVNÍ SYSTÉM V ČR II. PRÁVNÍ SYSTÉM V ČR II. – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 85,94 %

Prosinec 2005 73,17 %

Červen 2005 81,25 %

Celková struktura otázek byla následující: pracovní právo směnečné právo právo cenných papírů obchodní právo

Prosinec 2004 99,12 %

Průměr 84,87 %

2 otázky 1 otázka 2 otázky 15 otázek

Obchodní právo lze vnitřně strukturovat takto: a) obchodní zákoník – obecná část 5 otázek b) obchodní zákoník – obchodní společnosti obecná část 5 otázek c) obchodní zákoník – obchodní společnosti - zvláštní část 5 otázek Otázky č. 1 a 2 byly nasměrovány do oblasti pracovního práva (doručení výpovědi a okamžité zrušení pracovního poměru). Znalost problematiky pracovního práva je již tradičně na vyšší úrovni, nežli znalost obchodního práva. Otázka č. 3 prověřovala znalost právní úpravy obecné části obchodního zákoníku, vztahující se k obchodním společnostem. Odpověď na velmi jednoduchou otázku, kdo může být správcem vkladu, byla správně jen u poloviny adeptů. Otázka č. 4 zkoumala znalost změny právní formy společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost. Opět asi polovina adeptů se domnívala, že taková změna právní formy možná není, že společnost s ručením omezeným se může přeměnit pouze na akciovou společnost, což je chybně. V konkrétním případě nepřicházela změna právní formy společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost v úvahu, neboť společnost s ručením omezeným měla pouze jednoho společníka a k založení komanditní společnosti musí být nejméně 2 zakladatelé. Otázka č. 5 prověřovala znalost novely obchodního zákoníku, provedené zákonem č. 216/2005 Sb. Adepti ve velké většině nevěděli, že pro státní podniky platí výjimka a návrhy k rejstříkovému soudu se podávají volnou formou, nikoliv na formuláři.

se domnívala, že jednat před vznikem společnosti mohou pouze zakladatelé, což je nesprávné. Otázka č. 9 směřovala do oblasti právní úpravy družstva. Zhruba polovina adeptů správně odpověděla, že pokud klesl počet zakladatelů družstva ke dni vydání usnesení rejstříkového soudu na méně než 5 členů – fyzických osob, tento nedostatek nelze zhojit a družstvo nemůže vzniknout. Otázku č. 10 neodpověděl ani jeden z adeptů správně. Problém tkvěl v tom, že žaloba se podává podle § 148 odst. 1 ObchZ proti společnosti, nikoliv proti společníkům. I když odpověď na první část otázky byla správná, (tj. soud žalobě nevyhoví), nebyla uznána, neboť zdůvodnění bylo zcela chybné. Otázkou č. 11 se prověřovala znalost adeptů, pokud jde o oprávnění komplementáře jako statutárního orgánu komanditní společnosti. Odpovědi na tuto otázku byly často nesprávné. V otázce č. 12 byla prověřována znalost institutu sloučení a splynutí a rozdíl mezi nimi. Asi čtvrtina adeptů si plete sloučení a splynutí. Otázka č. 13 požadovala vyjmenovat alespoň 5 předmětů, které jsou způsobilé být předmětem nepeněžitého vkladu do obchodní společnosti. Přes jednoduchost otázky ne všichni dokázali vyjmenovat 5 předmětů (průměr byl 3 předměty). Otázka č. 14 byla spíše otázkou sledující schopnost právního myšlení než konkrétní znalost zákonného ustanovení. U této otázky poněkud pokulhávalo zdůvodnění správnosti názoru. Otázka č. 15 . Na otázku, co je to emisní kurz akcie odpověděla převážná většina adeptů správně. Otázka č. 16 směřovala do oblasti nekalé soutěže. I když většinově bylo odpovězeno správně, že žaloba bude úspěšná, zdůvodnění vykazovalo jisté nedostatky. Otázka č. 17 se týkala zápisu plné obchodní firmy do obchodního rejstříku a vedle ní zkratky. Většina adeptů odpověděla správně, že nelze vedle obchodní firmy zapsat i její zkratku, neboť by to mohlo vyvolat u veřejnosti dojem, že jde o dva rozdílné subjekty. Otázka č. 18. U otázky č. 18 si někteří adepti pletli důvody, pro které může soud zrušit společnost s likvidací s důvody neplatnosti společnosti. Většina odpovědí však byla uspokojivá. Otázky č. 19, dělení akcií, byla v převážné většině odpovězena správně, i když se našli jednotlivci, kteří zaměnili kritéria třídění. Otázka č. 20 směřovala do oblasti směnečného práva a v převážné většině byla odpovězena bezchybně.

V otázce č. 6 šlo o posouzení, zda jsou dvě obchodní firmy zaměnitelné. Protože otázka, týkající se zaměnitelnosti obchodní firmy byla už několikráte v různých obměnách u zkoušek položena, většina odpovědí byla správná. Otázka č. 7 prověřovala znalost adeptů, pokud jde o podmínky, které musí splnit společník v.o.s., který je současně statutárním orgánem v.o.s. Žádný z adeptů nevyjmenoval všechny podmínky. Z odpovědí vyplynulo, že adepti nevědí, že statutární orgán, je-li zahraniční fyzickou osobou, již nemusí splňovat podmínku pobytu na území ČR (§ 30 odst. 3 ObchZ byl zrušen bez náhrady zákonem č. 216/2005 Sb., s účinností od 1.7.2005). Otázkou č. 8 byla prověřována znalost institutu jednání jménem společnosti před jejím vznikem. Jen asi polovina uchazečů věděla, že jednat před vznikem společnosti může kdokoliv. Druhá polovina

PŘÍLOHA

bulletin

VII

KVANTITATIVNÍ METODY A INFORMATIKA r Termín - rok Prosinec 2000 Červen 2001 Prosinec 2001 Červen 2002 Prosinec 2002 Červen 2003 Prosinec 2003 Červen 2004 Prosinec 2004 Červen 2005 Prosinec 2005 Červen 2006

SOUHRNNÝ PŘEHLED VÝVOJE POČTU ÚČASTNÍKŮ A JEJICH ÚSPĚŠNOST V % UVÁDÍ TABULKA: Počet uchazečů Prospělo (v %) 66 43 65,2 46 26 56,5 43 25 58,1 44 30 68,2 43 18 41,9 56 38 67,9 53 15 28,3 59 28 47,5 52 29 55,8 53 37 69,8 42 26 61,9 40 22 55,0

V červnu 2006 se zúčastnilo v Praze 29 uchazečů a v Brně 11, tj. celkem 40 adeptů. To je nejméně od prosince 2000. Úspěšnost dosáhla 55 % (uspělo 22 adeptů), což je výsledek pohybující se mírně pod dlouhodobým průměrem (viz tabulka výše). r Uchazeči test vcelku dobře zvládli, což dokládá fakt, že více než polovina prací se pohybovala co do bodového výsledku mezi 60-89 body; s bodovým ohodnocením 80-89 bylo dokonce hned pět prací a ještě nad hranicí 90 bodů byly práce dvě. r Dobrá připravenost vedla v porovnání s minulým termínem k poklesu vysloveně slabých prací (tj. prací s výsledkem pod 20 bodů), taková byla tentokrát jediná. Neúspěšné výsledky se ponejvíce pohybovaly mezi 40-59 body (konkrétně šlo o 14 prací). r Při práci s textem zadání v průběhu zkoušky se neobjevily žádné obtíže či nesrozumitelnosti, a to ani při vlastním průběhu testu, ani při jeho opravování. r Bodové výsledky uchazečů zapsané do pásem po 10 bodech udává histogram (jeho zešikmení doprava je odrazem celkově nadprůměrné připravenosti a úrovně znalostí adeptů):

Kvantit. metody a informatika I. stupeň

r V příkladech se jen v zanedbatelné míře vyskytují elementární chyby a základní neznalosti v postupech, kdy by adepti např. nedokázali rozlišit, o jaký problém vůbec jde. r Kvalita řešení příkladů tentokrát dominovala nad kvalitou slovních odpovědí. Jen 25 % adeptů mělo více bodů z otázek než z příkladů. Klíčem k úspěchu byly tedy příklady. r Za „neúspěšný“ nebo vysloveně obtížný netřeba považovat žádný příklad nebo otázku. Nepřesné odpovědi se snad poněkud častěji vyskytly jen u otázky, co je záměrný výběr. Znalosti (či naopak případné neznalosti) byly rozloženy celkem rovnoměrně. r Časový faktor řešení testu byl nastaven správně. Příklady, byly-li dobře „odstartovány“, byly také v naprosté většině případů správně dořešeny. O výsledku tedy nerozhodoval čas, v němž by adept nestačil příklad dopočítat, ale pouze znalost nebo neznalost problému.

VIII

bulletin

PŘÍLOHA

KVANTITATIVNÍ METODY A ŘÍZENÍ

Termín – rok Prosinec 2000 Červen 2001 Prosinec 2001 Červen 2002 Prosinec 2002 Červen 2003 Prosinec 2003 Červen 2004 Prosinec 2004 Červen 2005 Prosinec 2005 Červen 2006

r SOUHRNNÝ PŘEHLED POČTU ZÚČASTNĚNÝCH UCHAZEČŮ A JEJICH PROCENTUÁLNÍ ÚSPĚŠNOSTI V POSLEDNÍCH LETECH UVÁDÍ TATO TABULKA: Počet uchazečů Prospělo (v %) 25 17 68,0 28 23 82,0 38 22 57,9 31 27 87,1 21 16 76,2 31 24 77,4 28 17 60,7 30 19 63,3 25 20 80,0 30 21 70,0 34 30 88,2 28 24 85,7

V červnovém termínu 2006 bylo v Praze 22 uchazečů, v Brně 6, celkem 28 uchazečů, což představuje celkově mírně podprůměrnou účast ve vývoji od roku 2000. Úspěšnost přesáhla 85 %, takže výsledek byl ve srovnání s minulými termíny nadprůměrný, r V porovnání s celkovým hodnocením výsledků v I. stupni jsou výsledky adeptů ve II. stupni tradičně výrazně lepší. Ve II. stupni jsou uchazeči i přes obtížnější látku ve vědomostech lepší a nároky zkoušky lépe zvládají, zřejmě s perspektivou dosažení vyššího stupně certifikace. Zajímavé je sledovat také vývoj úspěšnosti, a to současně v obou stupních Kvantitativních metod (zkouška č. 3 a zkouška č. 10). Dokládá to další obrázek:

Kvantit. metody zk. 3 a 10 (dynamika úspěšnosti)

r stejně jako v prosinci 2005 nebyla ani v červnu 2006 žádná vyloženě slabší práce, tj. práce s hodnocením pod 20 bodů. Vynikající (tj. více než 90 bodů) byly tentokrát hned čtyři práce, dalších pět uchazečů dosáhlo pásma 80–89 bodů. Celkově tedy při rostoucím průměrném počtu získaných bodů klesá variabilita výsledků - znalosti uchazečů jsou „sevřenější“ a vyrovnanější. O rozložení dosažených bodů do pásem po 10 bodech vypovídá histogram č. 2 (jeho zešikmení doprava je odrazem celkově uspokojivé a nadprůměrné úrovně znalostí adeptů):

PŘÍLOHA

bulletin

IX

Kvantit. metody a řízení II. stupeň

r za „neúspěšný“ či „obtížný“ nelze označit žádný příklad nebo otázku v zadání, adepti prokázali rovnoměrné vědomosti ve všech částech testu, r časový faktor byl nastaven přiměřeně. Příklady, pokud byly dobře „odstartovány“, byly v naprosté většině případů také správně dořešeny. O výsledku tedy nerozhodoval disponibilní čas v tom smyslu, že by adept nestačil určitý příklad dopočítat, ale pouze znalost nebo neznalost problému,

EKONOMIE EKONOMIE – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 38,83 %

Prosinec 2005 63,38 %

Červen 2005 64,08 %

Prosinec 2004 51,05 %

Průměr 54,34 %

Struktura této zkoušky byla shodná se strukturou obou zkoušek předchozích: STRUKTURA ZKOUŠKY A. Testové otázky s výběrem odpovědí B. Otázky s volnou výpovědí C. Dílčí příklady D. Souvislé příklady Celkem

EKONOMIE počet otázek počet bodů 10 10 10 10 18 36 3 44 41 100

Oproti oběma předchozím zkouškám, ve kterých se v kategorii D vyskytovaly stejné typy příkladů lišící se jen číselnými hodnotami zadání, došlo u této zkoušky k následující změně: Příklad 41 (dopočítávání chybějících hodnot v tabulce rozpisu výrobních nákladů firmy), který byl již natolik „promrskán“, že se v něm adepti nedopouštěli chyb a získávali tak plný počet 14 „jistých“ bodů, byl v této zkoušce zaměněn zcela novým příkladem (analýza fragmentu trhu), s nímž se adepti ještě nesetkali. Ve snaze nezvýšit nastavenou obtížnost a zmírnit s uvedenou změnou spojený očekávaný propad úspěšnosti této zkoušky oproti zkouškám minulým, bylo u příkladu 40 do slova a do písmene zopakováno jeho zadání ze zkoušky předchozí (prosincové), takže jeho kompletní řešení měli adepti k dispozici v posledním sborníku řešených příkladů. Adeptům s méně rozvinutou schopností samostatně aplikovat poznatky tím byla dána možnost eliminovat ztrátu „jistých“ 14 bodů ziskem stejně „jistých“ 18 bodů za to, že se v rámci své přípravy seznámí s řešením úloh minulé zkoušky a dokáží je zopakovat. I když jsem ze zkušenosti věděl, že šance je to malá, přece jen to šance byla.

X

bulletin

Ukázalo se, že z 63 adeptů kteří v této zkoušce neuspěli (nedosáhli 60 bodů), jen 3 získali všech takto nabídnutých 18 „povinných“ bodů příkladu 40 (avšak selhali jinde). Většina z ostatních zanedbáním své přípravy na příkladu 40 dokonce ztratila ještě více než o kolik přišla záměnou příkladu 41 (tou většinou ztráceli 10 až 13 bodů), takže šanci kompenzovat ztrátu ziskem tito adepti nevyužili. Výsledkem tak byla historicky nejnižší úspěšnost zkoušky: Ve zkoušce prospělo 40 adeptů z celkového počtu 103 zúčastněných adeptů, takže celková úspěšnost zkoušky činila 39 %. V Praze se zkoušky zúčastnilo 81 adeptů, z nichž 30 prospělo (tj. 37 %), v Brně se zkoušky zúčastnilo 22 adeptů, z nichž prospělo 10 (tj. 45,5 %). Z podrobných výsledků vyplývá, že kdyby k záměně příkladu 41 nedošlo a každý tam získal svých obligátních 14 bodů, prospělo by o 24 adeptů více a úspěšnost zkoušky by se dostala nad 61 %, tj. do oblasti obvyklých výsledků. A jsem si téměř jist, že kdyby adepti předem věděli, že příklad 41 se změní a příklad 40 zůstane beze změny, zdrojem „jistých“ bodů by se stal příklad 40 a úspěšnost zkoušky by nepoklesla. Adepti vědí, že se příklady v testech opakují. Kdyby si ten, komu teď k hranici úspěšnosti chybí jen 5 a méně bodů (a kdo se patrně bude za své peníze proti hodnocení odvolávat, aby se na hranici dostal), při přípravě prošel příklady z minulé zkoušky, mohl mít o starost méně. Proč se tedy zmínění adepti v rámci přípravy ke zkoušce řešené příklady z minulých testů nenaučí? Domnívám se, že problém je v tom, jak adepti situaci vidí. Ekonomie je těžký obor (jsem přesvědčen, že vůbec nejtěžší) a adepti mu čelí na 1. stupni, kdy se samostudiem nemají žádné zkušenosti a většina z nich potřebuje být při studiu vedena lektorem (i když o tom neví). Většina adeptů je vedena sborníky příkladů, ale vzorové odpovědi v nich jen zřídkakdy mohou suplovat zasvěcený výklad. Snaha „objektivně hodnotit“ se zde dostává do rozporu s možností „dobře naučit“. Z odpovědí neuspěvších adeptů je zřejmé, že se zaměřují na faktografické poznatky, souvislosti nechápou ani je nevidí, a to co umí dobře odříkat, nedokáží provést. Vidí, že látky je hodně, nedokáží odlišit podstatné od nepodstatného a při přípravě na zkoušku samostudiem se při výběru toho, co zahrnout a co vynechat, intuitivně řídí subjektivním vyhodnocováním své racionální neznalosti (náklady na získání poznatku by neměly překročit užitek

PŘÍLOHA

z jeho osvojení). A zde je jejich nezkušenost často svede na scestí. V jednom z hodnocených testů se adeptka (že jde o ženu se dá poznat podle písma a podle toho, že v jednom místě používá ženský rod) velmi snažila, i když v řadě poznámek a výpočtů uváděných na zvláštních listech se dopouštěla elementárních chyb a ani jiné odpovědi nebyly zcela správné, i když bylo zřejmé, že se učila. U příkladu 40 vše vypočetla a zodpověděla správně. Nedovedla však nakreslit výsledný graf, který je uveden v obou posledních sbornících a z jejích marných pokusů bylo zřejmé, že ani svým výpočtům příliš nerozumí. Přesto dosáhla 61 bodů a prospěla, čemuž jsem byl rád, protože její snaha byla veliká. A pak jsem si na jednom z vzadu vložených listů přečetl její vzkaz: Jsem tu už potřetí, pokaždé se učím a teď už ani nevím jak se jmenuji. Za tolik peněz taková ostuda v práci. Za ekonomii si přeji medaili za statečnost. Moc mne mrzí, že jí nemůžu říci, že bych jí tu medaili dal. A že se v práci nemá za co stydět. Udělala první a možná i nejtěžší krok. To, že teď už ani neví, jak se jmenuje, je jen poctivá cena, kterou je třeba zaplatit, když se chce něco dokázat. Získala zkušenost, která s každým dalším krokem bude narůstat, o níž se bude moci opřít, a proto i každý další krok bude o něco snazší. A to je dobrá zpráva. Pro ni i pro všechny kolem. MANAŽERSKÉ FINANCE MANAŽERSKÉ FINANCE – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 80,82 %

Prosinec 2005 61,90 %

Červen 2005 73,33 %

Prosinec 2004 66,67 %

Průměr 70,68 %

Výsledky zkoušky byly o něco lepší, než v předchozích letech, došlo k nárůstu úspěšnosti absolventů, což bylo pravděpodobně způsobeno i tím, že zkušební komisař využil při přípravě zkušebního testu učebnici „Cvičné příklady z Manažerských financí“, kterou využívají adepti při studiu a lektoři v přípravných kurzech. U testových otázek skupiny A nebyly větší problémy, pouze je třeba zmínit záležitost týkající se rozlišení „obchodního a dodavatelského úvěru“. Oba jsou založeny na stejném principu, nicméně ve finanční teorii je obchodní úvěr považován za krátkodobý a dodavatelský za dlouhodobý finanční zdroj. U otázek skupiny B měli někdy uchazeči problém zodpovědět otázku komplexně, mnohdy se objevovaly částečné nebo velmi nepřesné odpovědi, které pak velmi komplikují zkušebnímu komisaři život při rozhodování o tom, zda udělit bod či nikoliv. Uchazeči se musí skutečně snažit co nejstručněji vystihnout podstatu věci, tj. není nutné např. napsat doslovnou definici, ale je možné vysvětlit ji vlastními slovy. U otázek, kde je zapotřebí něco vyjmenovat, např. u otázky č. 12. základní nástroje peněžního trhu, či u otázky č. 20 týkající se faktorů, které bereme do úvahy při investování, je nutné pro získání jednoho bodu tyto nástroje či faktory všechny vyjmenovat. Nezvyklé problémy činila otázka týkající se definice finančních trhů. U jednoduchých příkladů skupiny C byli uchazeči velmi úspěšní. Určité problémy se však překvapivě objevily při výpočtu vnitřního výnosového procenta a také indexu rentability. U složitých příkladů skupiny D si uchazeči nejlépe poradili s příkladem č. 41 a solidně zvládali i příklady č. 42 a č. 39. Určité problémy nastaly u příkladu č. 40, kde uchazeči měli opakované problémy zejména při přiřazení nákladů, odpisů a příjmů k jednotlivým rokům, kde docházelo často k chybným posunům. Celkově lze říci, že výsledky zkoušky jsou velmi uspokojivé a pozitivní s tím, že ke zvýšení úspěšnosti uchazečů by jistě přispěla větší koncentrovanost a schopnost vystihnout to podstatné a klíčové.

XII

bulletin

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 57,48 %

Prosinec 2005 37,21 %

Červen 2005 52,90 %

Prosinec 2004 33,09 %

Průměr 45,17 %

Zkouškové zadání obsahovalo oproti předchozím letům 9 „kratších“ příkladů, z toho 7 příkladů po 10 bodech a 2 příklady za 15 bodů. Bohužel, stejně jako v minulých letech, řada chyb byla způsobena nepozorností při čtení zadání a numerickými chybami ve výpočtech. Opakující se věcné chyby u jednotlivých příkladů lze shrnout následovně: r První příklad se týkal pojetí nákladů v manažerském účetnictví. Většina adeptů však nevzala v úvahu, že úkolem je zjistit správní náklady související s pronájmem budovy a nikoli celkové náklady, a vypočítala výši celkových odpisů. Přesto bylo pozitivně hodnoceno, pokud adept alespoň správně při výpočtu odpisů ve finančním pojetí vycházel z historické pořizovací ceny, v hodnotovém pojetí z reprodukční pořizovací a v ekonomickém pojetí zahrnul do propočtu i ušlý zisk. Druhým úkolem bylo zjistit rentabilitu celkových aktiv a rentabilitu vlastního kapitálu. Výpočet rentability vlastního kapitálu měl vycházet ze zisku před úroky a zdaněním a rentabilita vlastního kapitálu z čistého zisku. Řada adeptů však místo vlastního kapitálu dosazovala do jmenovatele kapitál cizí. r Druhý příklad týkající se alokace nákladů nečinil adeptům potíže, snad jen při alokaci nepřímých nákladů závislých na počtu výrobních dávek někteří adepti nezohlednili, že výrobní dávky se vztahují k celkové produkci a nikoli k jednotce výkonů. Tentokrát se jen velmi zřídka vyskytla chyba častá v minulém roce; kalkulace totiž představuje vždy výši nákladů na jednotku výkonů a ne na celkový objem produkce. r Třetí příklad obsahoval klasické úkoly na kalkulační systém. Častá chyba se vyskytovala v posledním čtvrtém úkolu, kdy adepti při posouzení hospodárnosti chybně porovnávali výslednou kalkulaci s plánovou, přitom kontrola hospodárnosti má probíhat porovnáním výsledné a operativní kalkulace. r Čtvrtý příklad spočíval ve zjišťování hospodářského výsledku na základě ocenění zásob neprodaných výkonů na úrovni skutečných či předem stanovených plných a variabilních nákladů. I přesto, že v zadání bylo výslovně uvedeno, že se neprodané výkony oceňují na úrovni výrobních nákladů, někteří adepti zahrnovali do ocenění i náklady spojené s prodejem a distribucí. Velmi často adepti vůbec nezahrnuli do výpočtů náklady na správu a řízení. r Snad největší potíže činil adeptům pátý příklad na odpovědnostní řízení. Prvním úkolem bylo „stanovit výsledek střediska za předpokladu, že středisko je řízeno v režimu nákladového a ziskového střediska, tzn. že výkony se nejprve oceňují předem stanovenými plnými náklady, ale následně se středisku uzná zisk z prodeje externím odběratelům.“ I přes takto jednoznačné zadání řada adeptů postupovala zcela chybně. Uvedený způsob řízení středisek je v literatuře vždy hodnocen jako nesprávný, a proto ve třetím úkolu bylo navrhnout jiný způsob hodnotového řízení pokud středisko (a) má pravomoc a odpovědnost rozhodovat o objemu výkonů a (b) nemá pravomoc a odpovědnost rozhodovat o objemu výkonů. Odpověď měla směřovat k aplikaci čistě nákladového střediska a v úkolu (a) s využitím vnitropodnikové ceny na úrovni plných nákladů a v úkolu (b) s využitím vnitropodnikové ceny na úrovni variabilních nákladů. r Šestý příklad se týkal metody standardních nákladů. Nejprve bylo úkolem vypočítat plánovaný a skutečný zisk; někteří adepti nezohlednili při výpočtech změnu stavu zásob hotových výrobků. Následná analýza odchylek nezpůsobovala adeptům zásadní potíže, i když i zde se chyby vyskytovaly. r Se sedmým příkladem na úlohy nevyžadující vklady se většina adeptů vypořádala bez problémů. Jen někteří zbytečně komplikovaně a chybně řešili čtvrtý příklad, kdy bylo úkolem zjistit, při jakém objemu výkonů by bylo výhodnější zavedení druhé směny než

PŘÍLOHA

práce přes čas. Zde stačilo pouze poměřit dodatečně vzniklé fixní náklady k dodatečným variabilním nákladům na jednotku výkonů. r Předmětem osmého příkladu bylo posouzení dvou investičních projektů. Všichni adepti, kteří se pokusili o řešení, správně vycházeli z kritéria čistá současná hodnota. Konkrétní zohlednění relevantních peněžních toků bylo již u jednotlivých adeptů na velmi rozdílné úrovni správnosti. r Cílem závěrečného devátého příkladu bylo zjištění směrné ziskové přirážky a směrné ceny. Zde častou chybou bylo opomenutí zohlednění rozdílné náročnosti na kapitál u výrobků.

úspěšnost 74,38 % je ve srovnání s prosincovým termínem 2005 podstatně vyšší. Zdá se, že tentokrát se adepti na tuto část zkoušky připravili daleko lépe než v minulých termínech, což je potěšující zjištění. I do této části zkoušky byla zařazena nová otázka č. 13 – vysvětlení pojmu „gross profit“. I když byl zkušební komisař při hodnocení

FINANČNÍ ANALÝZA FINANČNÍ ANALÝZA – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 93,75 %

Prosinec 2005 100 %

Červen 2005 77,78 %

Prosinec 2004 95,45 %

Průměr 91,75 %

Souhrnný výsledek: Z 16 adeptů, kteří se dostavili ke zkoušce, uspělo 15 adeptů, tj. úspěšnost 93,75 %. Neuspěl jeden adept, který docílil pouze 43 bodů ze 100 možných. Max. počet dosažených bodů: 77 Min. počet dosažených bodů: 43 Průměrný počet dosažených bodů: 67,56 tj. 67,56 % dosažitelných bodů. Po řadě let, kdy se zkouškové zadání z hlediska své struktury (testové otázky, otázky s volnou výpovědí, dílčí příklady, případové studie) v podstatě nelišilo, přistoupil zkušební komisař v tomto zkušebním termínu k změně struktury ve IV. části zadání, kdy 2 až 3 případové studie hodnocené v souhrnu 40 body byly nahrazeny jedním souvislým příkladem, sestávajícím z celkem 24 dílčích otázek hodnocených podle obtížnosti 1, 2 nebo 3 body v celkovém souhrnu 50 bodů. Zároveň byl snížen podíl bodového hodnocení dílčích příkladů na celkovém hodnocení zkoušky z 40 na 30 bodů. Nižší průměrná úspěšnost v tomto zkušebním termínu se tedy dala i objektivně očekávat: kromě již mnohokrát ověřené skutečnosti, že vše nové ve zkušebním testu znamená při prvním zařazení nízkou úspěšnost, se do celkového výsledku zkoušky promítl i fakt, že je rozhodně obtížnější „nasbírat“ 10 bodů řešením 5 nebo i více dílčích otázek než úspěšným řešením 1 případové studie. Na druhé straně mohla působit pozitivním směrem eliminace vysokého bodového výpadku při neúspěchu v jedné nebo více případových studiích. Rozbor jednotlivých částí zkoušky: Část I. – testové otázky Do testových otázek byly nově zařazeny otázky č. 1 (konstrukce ukazatele ROA), 5 (zjištění doby návratnosti kapitálu investovaného do nákupu akcie) a 10 (zařazení zisku z prodeje DHM do výpočtu kapacity samofinancování). Tato skutečnost zřejmě adepty „překvapila“ natolik, že ani jeden z nich nedocílil v této části zkoušky stoprocentní úspěšnost a na otázku č. 10 správně odpověděla dokonce pouze čtvrtina adeptů. Celková úspěšnost v této části 71,25 % je ve srovnání s minulým zkouškovým termínem podstatně nižší. Zejména zarazilo, že polovina adeptů na titul účetního experta nedokázala při výpočtu ukazatele ROA (otázka č. 1) správně přiřadit k celkovým aktivům společnosti příslušnou kategorii zisku, o kterou se dělí všichni poskytovatelé kapitálu (vlastníci a věřitelé) a stát, tedy EBIT. Část II. – otázky s volnou odpovědí Vzhledem k výše uvedené změně struktury zadání nebyla tentokrát tato část zadání tou, která by činila adeptům největší problémy. 3 adepti dokonce zodpověděli správně všech 5 otázek a celková

PŘÍLOHA

dost benevolentní a uznával jako správné i ne zcela přesné odpovědi, byla úspěšnost odpovědí pouhých 25 %. U ostatních 4 otázek, které se vyskytly již v dřívějších zadáních, byla úspěšnost od 75 do 97 %. Část III. – dílčí příklady Tradičně velmi solidní úspěšnost adeptů (průměr 84,17 %) v této části zadání. Úspěšnost mezi 100 % (otázka č. 25 – stanovení kapacity samofinancování nepřímou metodou) a 37,5 % (otázka č. 18 – výpočet výše úroků z ukazatele krytí dluhové služby, přitom tato otázka se vyskytla již v minulých zkušebních testech). U ostatních otázek úspěšnost velmi solidní, mezi 62,5% a 95,8% a bez nutnosti zvláštních komentářů. 2 adepti získali v této části zkoušky plný počet 30 bodů. Část IV – souvislý příklad Tato část zkoušky byla již částečně komentována v úvodu vyjádření. Protože se jedná o novou koncepci zadání, nelze úspěšnost adeptů v této části srovnávat s minulými termíny. Svou roli sehrál určitě i „moment překvapení“, přesto je nízká úspěšnost adeptů (61,5 %) dost zarážející. Nejlepší z adeptů docílil v této části 35 bodů z 50 možných, nejhorší (který nakonec u zkoušky neuspěl) pouhých 10 bodů. Potvrdilo se, že adeptům nedělá problémy převod účetní rozvahy na ekonomickou rozvahu (v této otázce 100 % úspěšnost). Naproti tomu adepti nejčastěji chybovali ve vyčíslení účetních toků a převodů. U otázky č. 26.9 – výpočet ukazatele ROI – ani jeden z adeptů nepřišel na myšlenku, že pro výpočet ukazatele je nutno použít efektivní daňovou sazbu (vypočtenou z poměru EAT/EBT) a nikoli „úřední“ sazbu 26 %. Protože však tento „trik“ nebyl v učebnici dostatečně vysvětlen, hodnotil zkušební komisař i použití úřední sazby jako správnou odpověď. Několik adeptů odevzdalo své práce před uplynutím stanoveného času. Proto se lze domnívat, že časový limit 3 hodin pro zpracování zadání byl stanoven správně a že by měl být i pro další zkouškové termíny zachován.

bulletin

XIII

FINANČNÍ STRATEGIE FINANČNÍ STRATEGIE – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 60,87 %

Prosinec 2005 65,52 %

Červen 2005 59,09 %

Prosinec 2004 53,33 %

Průměr 59,70 %

Zadání vychází z předepsané literatury a nepřesahuje její rozsah a obsah. Otázky tvořily 20% testu, 80% tvořily příklady (tato relace vychází z bodového hodnocení otázek a příkladů). Zadání bylo posouzeno recenzentem a ověřeno „pokusnou osobou“ z různých hledisek (obsahová náročnost, pracovní náročnost, soulad s literaturou a dohodami, bodové ohodnocení, náročnost na čas).

Opětovně nelze pominout poznámku k formálnímu vypracování otázek a řešení příkladů. Tomu někteří adepti nevěnují potřebnou pozornost. Mnohé testy jsou špatně čitelné, nepřehledné, není označeno řešení (bod apod.). To ztěžuje orientaci a nakonec i jistým způsobem ztěžuje hodnocení. Nutno dodat, že dodržování jistých formálních náležitostí patří také k profesi účetního (byť v praxi přicházejí v úvahu řešení s pomocí technických prostředků).

IAS/IFRS A KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Zvládnutí látky adepty: Ze 23 adeptů prospělo 14 (60,87%), neprospělo 9 (39,13%). Jde o výsledek horší proti výsledkům předcházející zkoušky. Zkouškový test (jeho zpracování) je posuzován jako celek. V otázkách je třeba odpovídat nejen správně, ale i úplně, protože nelze „udělovat“ poloviny bodů. Test je tím náročnější, ale na druhé straně je to „obrana“ proti improvizacím, lehkovážným odpovědím, záměně otázek, nepozornosti při čtení otázek apod. Bodové hodnocení bylo provedeno podle manuálu ke zkoušce z 12. 6. 2006. Nejlepšími pracemi byly práce s počtem bodů 86 (adept č. 16), 81 (adept č. 11). Naopak nejhorší byly práce s počtem bodů 24 (adept č. 12), 31 (10,24), 39 (15,22). Struktura výsledků: do 30 bodů 1 adept (4,34 %) 31 - 40 bodů 4 adepti (17,39 %) 41 - 50 bodů 2 adepti (8,70%) 51 - 60 bodů 5 adeptů (21,74 %) 61 - 70 bodů 4 adepti (17,39 %) 71 - 80 bodů 5 adeptů (21,74%) 81 a více bodů 2 adepti (8,70 %) Opakovaně lze konstatovat, že řešení testů je velmi diferencované, ať z jakýchkoli důvodů (u špatných testů to bylo patrně pracovní zatížení, podceňování, improvizace, nedostatečné studium, nepozornost při čtení zadání a z toho plynoucí neúplnost odpovědí, chybějí odpovědi požadující interpretaci výsledků apod.). Nicméně lze konstatovat, že testy jsou ve vymezeném čase jednoznačně zvládnutelné, přirozeně při příslušné přípravě. Svědčí o tom mj. skutečnost, že 30 % testů je s výsledkem přes 70 bodů. Výsledky testů jsou horší než při minulé zkoušce, a to i při respektování požadavku zjednodušení testů. Důvody zřejmě nelze jednoznačně určit. Zkušební komisař se však domnívá, že všeobecně jsou podceňovány teoretické otázky. Např. 13 z 23 adeptů dosáhlo u teoretických otázek maximálně 50% bodů. Nejsou vzácné případy, že 6 – 8 otázek z celkového počtu 12 otázek je zcela bez odpovědi, resp. s nulovou odpovědí. Z odpovědí je zřejmé, že někteří adepti vůbec nečetli příslušnou literaturu, nepochopili obsah příslušných otázek, nerozlišují, na co mají odpovídat (co je to a to, nebo k čemu to a to je apod.) a pak odpovídají na něco úplně jiného; logicky se pak uchylují k improvizacím různého stupně (některé jsou možná projevem nezdravého sebevědomí). Pokud jde o příklady, relativně nejvíce chyb se projevovalo u příkladů týkajících se nákladových metod (roční a diskontované náklady), respektování rizika v hodnocení investičních projektů, daňových efektů v peněžních příjmech a kapitálových výdajích. Vyskytují

XIV

se chyby v diskontování či úročení (nesprávné určování doby pro diskontování, resp. úročení). Vesměs jde o jejich nezvládnutí adepty, kteří neuspěli celkově. Nejde proto o nějakou mimořádnou náročnost, ale obecně spíše o celkovou nepřipravenost adepta. Kromě toho se ukazuje, že u různých adeptů se objevují chyby velmi diferencovaně, podle toho, co komu „sedí“ či „nesedí“.

bulletin

IAS/IFRS A KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 87,50 %

Prosinec 2005 96,30 %

Červen 2005 60,00 %

Prosinec 2004 84,00 %

Průměr 81,95 %

Část zkoušky IAS/IFRS Zkoušku z IAS/IFRS skládalo 16 adeptů. Z nich jeden účastník u zkoušky neuspěl, dva účastníci sice uspěli, ale jen na úrovni minimálního možného počtu bodů. Osm účastníků dosáhlo přes čtyřicet bodů, tj. 50 % zúčastněných. Nejúspěšnější výsledky byly u otázek a příkladu č. 1, které se vztahovaly ke standardu 34 – Mezitímní vykazování. Většina adeptů zde dosáhla plný počet bodů, tj. 10 bodů. Druhá skupina otázek a úkolů, tj. č. 2 se vztahovala ke standardu 10 – Události po rozvahovém dni a byla rovněž druhou nejúspěšnější skupinou úloh. Příklad byl v podstatě rozhodovací úlohou a řešení se odvozovalo z logiky rozhodovací úlohy. Třetí skupina úloh a příkladů věnovaná otázkám a příkladům k IFRS 5 - Ukončované činnosti činila adeptům největší potíže. „Teoreticky“ orientované otázky adepti odpovídali často nepřesně, neúplně. V příkladech skupiny bylo chyb méně. Je vidět, že se adepti připravují především na početní řešení příkladů. Obecná pravidla a zejména jejich zdůvodnění nepovažují za významná. Čtvrtá skupina otázek a příkladů se vztahovala ke standardům IFRS 3 – Podnikové kombinace a IAS 27 – Investice do dceřiných podniků. Princip řešení příkladů byl většinou správný, spíše se vyskytovaly početní chyby. Přípravu adeptů je třeba orientovat na pochopení podstaty řešení, tj. pochopení zdůvodnění určitého informačního modelu, který je v IAS/IFRS založen. Část zkoušky Konsolidovaná účetní závěrka Zkoušky „Konsolidovaná účetní závěrka“, která je skládána v systému certifikace účetních zároveň se zkouškou Mezinárodní účetní standardy, se zúčastnilo 16 adeptů. Samotný průběh zkoušky se jevil jako bezproblémový, nebyly žádné dotazy k zadání. Výsledky zkoušky dokumentují dobrou přípravu na zkoušku, která je u třetího stupně již tradiční. Z uvedeného počtu 16 nesložil zkoušku pouze jeden adept. Na druhé straně nikdo nedosáhl plného počtu možných bodů. Průměrný počet dosažených bodů za úspěšně složenou zkoušku dosáhl 40 bodů (z celkového možného počtu 50).

PŘÍLOHA

Pokud jde o jednotlivé konkrétní příklady, pak v první otázce s volnou odpovědí všichni alespoň částečně odpověděli správně, někdy místo stručné odpovědi adepti zbytečně popisovali průběh konsolidace u obou metod. Očekávána byla odpověď vycházející z uvedení vlastnické koncepce a koncepce ekonomické jednotky, která je v případě poměrné metody upravena poměrným zahrnutím složek účetních výkazů. Pokud jde o otázky s volbou navržených odpovědí, pak se většinou vyskytla jedna až dvě chyby, přitom v různých odpovědích, přitom každá otázka byla odpovězena určitým počtem adeptů správně, takže to nebylo způsobeno nepochopením určité konkrétní otázky všemi. Nejvíc problémů (chybných odpovědí) bylo v otázce č. 4, kde správná odpověď byla, že přijaté dividendy mateřským podnikem od podniků v konsolidačním celku se vždy vyloučí z výnosů mateřského podniku. Pokud jde o příklad na vymezení konsolidačního celku a výpočty příslušných účastí, adepti většinou tento příklad zvládli správně, objevovaly se pouze drobné chyby. Následující dva výpočtové komplexní příklady ověřující schopnost použití konsolidačních metod pak byly zpracovány většinou účastníků. První příklad týkající se konsolidace tří podniků ve dvou letech většinou nepůsobil potíže. Druhý příklad, kde šlo o konsolidaci jednoho podniku plnou metodou, zahrnoval zvýšení účasti a také vypořádání vzájemných vztahů. I zde většina adeptů postupovala správně, občas nebyly správně spočítány menšinové podíly na výsledku hospodaření dceřiného podniku běžného období, kde základem je výsledek až po úpravě o vzájemné vztahy. Všichni úspěšní adepti odevzdali řešení všech příkladů, pouze v minimálním počtu byl některý příklad nedokončený. Lze tedy usoudit, že náročnost zadání byla úměrná poskytnutému času a nedocházelo k časovému stresu, ale ani nebylo neúměrně snadné vzhledem k předpokládanému času věnovanému této části zkoušky. AUDITING AUDITING – úspěšnost v % v uplynulých čtyřech zkušebních termínech Červen 2006 100 %

Prosinec 2005 100 %

Červen 2005 87,50 %

Prosinec 2004 100 %

Průměr 96,88 %

Zadání vycházelo z testových otázek, dílčích příkladů a případových studií. Každá část má za úkol prověřit určitou oblast teoretických a praktických znalostí uchazeče. V testových otázkách se předpokládá vcelku vysoká úspěšnost vzhledem k předpokládaným teoretickým znalostem. Složitější je již zadání u dílčích příkladů, kde má uchazeč formou dvou nabízených řešení uvést nepravdivé tvrzení. Toto zadání vychází ze základního auditorského principu posuzování, kdy auditor ke všem nabízeným řešením zaujímá opatrné-negativní stanovisko, jež je postupně dalšími důkazy vylučováno. Je třeba u všech těchto otázek sledovat zmíněnou zásadu, jinak dochází k chybnému řešení. U dílčích souhrnných příkladů je předpokládána kombinace teoretických a praktických znalostí uchazeče. Nejvyšší náročnost – kde není ani předpokládáno zcela úplné vyřešení – vykazují případové studie. Ty jsou koncipovány na vyřešení správného řešení při zadání neúplných informací, kde není možné další získat a přesto se očekává určité doporučení (nedostatek podkladů z účetnictví pro finanční hodnocení, výrok auditora, apod.).

Z celkového počtu 15 uchazečů dosáhli pouze 3 výsledku nad 80 bodů (nejvyšší bodové ohodnocení bylo 85 bodů), což ve srovnání s předcházejícími výsledky je jednoznačně velmi průměrný stav. V testových otázkách byla pouze zhruba 70% úspěšnost. Vyšší chybovost se objevuje tradičně u vylučování „nesprávných odpovědí“, kde lze usuzovat jednak na nepozornost, popř. neznalost správného řešení. U dílčího souhrnného příkladu zaměřeného na oblast inventarizací vymezeného okruhu majetku je zřejmé, že tato oblast je stále opomíjena jak v oblasti formálních, tak věcných postupů a to nejen z hlediska jejich průběhu, ale i vyhodnocování výsledků. Pokud jde o finanční analýzy, je zřejmé, že nečiní uchazečům potíže. Dokonce se je snaží formou vzorců prezentovat i v případech, kde nejsou k dispozici úplné údaje, což vede ke zkreslování závěrů z jednoznačně nejasných podkladů a dojde tak často k opomenutí splnění zadaného obsahu otázky – např.: „formulujte doporučení kolegovi jak má formulovat výrok“… Při přípravě na zkoušku je třeba více pracovat s již zveřejněným řešením z předcházejících zkoušek a zaměřením na vyšší chybovost u dvojic „správného a nesprávného tvrzení“ a dále probrat správné postupy při inventarizacích majetku a závazků (náležitosti fyzického soupisu majetku). U testových otázek brát na vědomí možné alternativy řešení (v některých případech není správná jen jedna varianta, mohou to být dokonce dvě). Soustředit se na větší důslednost při řešení jednotlivých otázek – odpovědi by se neměly překrývat, ale důsledně sledovat obsah každé dílčí otázky, popř. nezapomenout na podstatu otázky.

_______________________

Adepti, kteří dočetli až sem, určitě vědí, co chtějí a co je třeba k úspěchu u zkoušky: Poučit se z nezdaru jiných a brát v potaz doporučení zkušebních komisařů, která jsou mnohdy zbytečně přehlížena. Sami zkušební komisaři většinou zmiňují nebo doporučují Sborníky zkouškových zadání z minulých zkoušek a Cvičné příklady, které jsou zdrojem cenného poznání i efektivní metodou zvládnutí problematiky a přípravy na zkoušku. Stejně jako v komentáři k předcházejícím zkouškám z prosince 2005 musím smeknout před všemi úspěšnými adepty i těmi, kteří skončili těsně „ante portas“, neboť vím, jak velké penzum znalostí musíte všichni zvládnout. Vysoká náročnost zkoušek odpovídá moderním požadavkům Mezinárodních vzdělávacích standardů IFAC a je průkazem kvality certifikátu. Ti z vedoucích pracovníků, kteří systém certifikace absolvovali a doporučili jej svým podřízeným (mluvím o konkrétních případech), vědí, proč to po nich chtějí a co to dotyčným pracovníkům přináší. Vědí to i personální agentury a většina mezinárodních firem. A to je velmi důležité. Proto vám všem držím palce, abyste systém certifikace zvládli a hned u příštích zkoušek v termínu od 4. – 9. prosince 2006 uspěli a připsali si další krok na cestě k úspěchu.

Věroslav Sobotka

Vcelku lze hodnotit výsledky jako průměrné. Je zřejmé, že uchazeči přicházejí velmi dobře připraveni, přesto - zejména v testových otázkách - chybovali poměrně značně (svoji úlohu zde může sehrávat i únava - mnozí uchazeči v jednom týdnu absolvovali celkem 4 zkoušky, z nichž AUDITING byl poslední). Nelze ovšem přehlédnout vliv úspěšného vykonání předcházejících zkoušek s využitím celé řady znalostí, které lze aplikovat i v oblasti auditingu.

PŘÍLOHA

bulletin

XV

XVI

bulletin

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006

ROZHODNUTÍ KOMITÉTU o výsledcích zkoušek v červnu 2006 Zkoušky adeptů zařazených v Systému certifikace a vzdělávání účetních v ČR se konaly v řádně vyhlášeném termínu 12.–17. června 2006, v Praze (Národní dům na Smíchově) a v Brně (v objektu BVV, Výstaviště 1). Celkem se všech zkoušek zúčastnilo 980 adeptů - podrobněji viz přehled o počtu účastníků, a výsledném hodnocení. Dne 17. 7. 2006 byly na řádném zasedání Komitétu pro certifikaci a vzdělávání SÚ za účasti jeho předsedy, prof. Ing. Bohumila Krále, CSc., projednány výsledky zkoušek zpracované pověřenými zkušebními komisaři a zrevidovány podle pravidel systému certifikace. Při jednání byla k dispozici „vyjádření“ zpracovaná zkušebními komisaři - zadání zkoušek vč. řešení, recenzní zprávy recenzentů, výsledná hodnocení a informace o průběhu zkoušek, podané ředitelem ISÚ, Dr. Jaroslavem Loukou: r Bylo konstatováno, že zkoušky

proběhly v Praze a Brně z hlediska organizačního podle pravidel stanovených systémem certifikace. r

Při zpracování návrhu zkouškových zadání, jejich testování a následně vyhodnocování, byl u všech zkoušek uplatněn bodovací systém, kde kriteriem úspěšnosti byla podmínka dosažení minimálně 60 bodů ze 100 bodů.

vymezen předmět zkoušky taxativně, tzn. že adeptům bylo s předstihem sděleno, které kapitoly učebnice, resp. které standardy (IAS/IFRS) budou předmětem zkoušky. r Adeptům zkoušky, kteří odevzda-

li zadání, bylo vydáno potvrzení s uvedením čísla pracovního místa, názvu zkoušky a data konání. Tímto opatřením je pro organizátora zkoušek i adepty průkazně potvrzeno, že zkouška byla odevzdána k vyhodnocení.

r Z hlediska obsahu byla zadání

r V průběhu zkoušek nebyly shledá-

zkoušek zpracována zkušebními komisaři v souladu s pravidly systému certifikace, tj. že zkoušková zadání nepřesáhla rámec učiva vymezeného v sylabech, s nimiž jsou adepti systému seznámeni (viz bulletin ISÚ 2/2006), jsou k dispozici na webových stránkách ISÚ a jsou součástí učebnic pro systém certifikace doporučených. Výjimkou z tohoto pravidla, doporučenou Komitétem, byly zkoušky z předmětů Účetnictví II. a IAS/Konsolidace, kde byl vzhledem k přijetí IAS/IFRS do legislativního rámce EU

ny žádné závažné chyby nebo „nejasné formulace“ zkouškových zadání, které by dávaly důvod k zohlednění nebo snížení bodovacího kriteria a snižovaly důvěryhodnost zkoušek.

PŘÍLOHA

regulérně a proběhly podle pravidel systému certifikace. 2. Komitét přijímá stanovisko, že dosažené výsledky v jednotlivých zkouškách i v celkovém pohledu (68,78 % úspěšných) jsou z hlediska srovnatelnosti s předchozími zkouškami v relaci (úspěšnost v prosinci 2005 byla 70,26%) a není třeba jakákoli další korekce výsledků z důvodů nesprávného nastavení obtížnosti zkoušek. 3. Komitét doporučuje sdělit adeptům certifikace výsledek jejich hodnocení a celkovou „statistiku“ zveřejnit v bulletinu ISU – srpen 2006 a na webových stránkách ISÚ, s podrobným vyjádřením zkušebních komisařů k jednotlivým předmětovým zkouškám. V Praze dne 17. 7. 2006

Závěrečné rozhodnutí Komitétu: 1. Komitét konstatoval že uvedené informace týkající průběhu zkoušek považuje za dostačující a konstatuje, že výsledky zkoušek, které se konaly v červnu 2006, byly vyhodnoceny

Prof. Ing. Bohumil Král, CSc. Předseda Komitétu pro certifikaci a vzdělávání

PhDr. Jaroslav Louka Ředitel Institutu Svazu účetních

bulletin

XVII

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006

KATALOG VZDĚLÁVÁNÍ - SYSTÉM CERTIFIKACE ÚČ ÚČETNÍCH ZÁŘÍ – LISTOPAD 200 2006

KATALOG VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávací akce nabízené v tomto

katalogu jsou určeny adeptům systému certifikace účetních, kteří se připravují na certifikační zkoušky v jednotlivých kvalifikačních stupních, které se budou konat v prosinci 2006. Kurzy jsou však zároveň vhodné i pro ostatní zájemce, kteří nejsou registrováni v systému certifikace, ale přesto se potřebují z různých důvodů s danou problematikou seznámit. Z nového katalogu vybíráme:

Daně I. – přípravný kurz V průběhu intenzivního výkladového kurzu se posluchači s jednotlivými tématy seznamují nejen formou přednášky, ale i vypracováním řady příkladů a případových studií, na kterých si ověřují zvládnutí probrané látky. -

-

-

Základní daňové pojmy a principy, daňová soustava v ČR Zdanění příjmů fyzických osob, dílčí základy daně z příjmů fyzických osob, výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, přiznání k dani z příjmů fyzických osob Zdanění příjmů právnických osob, základ daně a výpočet daňové povinnosti právnických osob Daň z přidané hodnoty Veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění Správa daní.

1. termín: 14. 9., 21. 9., 5. 10., 19. 10., 2. 11., 16. 11., 30. 11. 2006 (9 – 16 hod.) Lektor: Ing. Mgr. Miloslav Hnátek – daňový poradce 2. termín: 19. 9., 3. 10., 17. 10., 31. 10., 14. 11., 21. 11., 28. 11. 2006 (9 – 16 hod.) Lektor: Ing. Petr Kout, CSc. – daňový a účetní poradce

XVIII XII

Manažerské účetnictví – trénink V průběhu tréninku si posluchači opakují učivo, ověřují znalosti na typových zkouškových příkladech a lektor vysvětluje problematiku, ve které adepti nejvíce chybují. -

Členění nákladů, zobrazení nákladů, výnosů a zisku v účetnictví Metodické otázky využití kalkulace v řízení po linii výkonů Kalkulace plných a variabilních nákladů Specifika kalkulace s přiřazováním nákladů aktivitám, kalkulační systém Vliv charakteru podnikání na výkonově orientované účetnictví Systém plánů a rozpočtů, řízení režijních nákladů Rozdílové metody řízení hospodárnosti jednicových nákladů Metoda standardních nákladů a výnosů Odpovědnostní účetnictví a předpoklady jeho fungování, řízení odpovědnostních středisek Využití hodnotových kritérií v řízení odpovědnostních středisek Rozhodování na existující kapacitě, rozhodování o budoucí kapacitě Informace manažerského účetnictví pro cenová rozhodování Strategicky orientované manažerské účetnictví

Termín: 7. 11., 14. 11., 22. 11., 29. 11. 2006 (9 – 16 hod.) Lektor: Ing. Martina Janoušková, FCCA Katalog je zasílán všem adeptům systému certifikace účetních spolu s bulletinem ISÚ č. 3, ostatním jej na vyžádání zdarma zašleme. Nabídka je zároveň uveřejněna na webu ISÚ www.svaz-ucetnich.cz, kde máte zároveň možnost on-line přihlásit na Vámi vybranou akci. Informace Vám rádi poskytneme i formou osobní či telefonické konzultace: kontaktní osoby Lada Sojková – manažer pro vzdělávání e-mail: [email protected] tel. 296 208 220 – 7 Jana Havelková – asistent pro vzdělávání e-mail: [email protected] tel. 296 208 220 - 7

bulletin

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006

DŮLEŽITÉ INFORMACE r

Kontinuální profesní vzdělávání Sněm Komory certifikovaných účetních (KCÚ) schválil novou úpravu Směrnice č. 7, ze dne 18. května 2006, kterou se upravuje Systém kontinuálního profesního vzdělávání. Úplné znění směrnice je zveřejněno na webových stránkách KCÚ, vč. „formuláře pro podání ročního hlášení o jejím naplňování. Je třeba připomenout, že kontinuální profesní vzdělávání je pro všechny certifikované (profesní) účetní povinné a není rozhodující zda jsou členy KCÚ či nikoli. Institut Svazu účetních a jeho partneři v regionech nabízejí certifikovaným účetním vzdělávací akce s tématikou doporučenou pro příslušný rok KCÚ s relativně vysokými slevami. Jedním z hlavních principů, na němž je toto celoživotní profesní vzdělávání postaveno, je individuální volba k jakému tématu se budete vzdělávat a zcela svobodná volba, u které instituce.

r Nové učebnice Ve spolupráci s nakladatelstvím ASPI, a.s. vydává Institut nové učebnice „FINANČNÍ ANALÝZA“, „EKONOMIE – EKONOMIKA“ a KVANTITATIVNÍ METODY A ŘÍZENÍ, které jsou základní doporučenou studijní pomůckou, a to již pro přípravu na zkoušky prosinec 2006. Bloky nově přidané však budou uplatněny až pro zkoušky V červnu 2007 (podrobněji viz níže). Z hlediska obsahu jsou obě učebnice inovovanou a doplněnou verzí předcházejících monografií, které byly vytvořeny speciálně pro potřeby adeptů zapojených v systému certifikace. Zatímco v případě Finanční analýzy se jedná především o modernizaci jednotlivých kapitol a doplnění příkladů, v případě učebnice Ekonomie-Ekonomika se jedná o zcela zásadní změnu předcházející monografie v tom směru, že byla přidána poměrně rozsáhlá část (cca 80 stran textu) s tématikou „Podnikové ekonomiky“, která objasňuje problematiku podniku v ekonomickém prostředí, typy podniků, základní principy organizace a řízení podniku (marketing, per-

PŘÍLOHA

sonální práce, výroba apod.). Důležitou informací pro adepty, kteří se na tuto zkoušku budou připravovat, je, že zařazení „otázek“ nebo „příkladů“ s tématikou „Podniková ekonomika“ do zkouškových zadání předmětu – zkoušky Ekonomie a tématika IT u zkoušky KMŘ, přijde na řadu až za rok, tj. u zkoušek v červnu 2007. Časový rozsah zkoušky se nebude měnit a nová tématika bude přidávána v několika fázích, obdobně jako tomu bylo u zkoušky Účetnictví II. Tento přístup vytvoří dostatečný časový prostor pro lektory v přípravných kurzech i pro adepty připravující se na tuto zkoušku, aby se mohli dostatečně seznámit s novou problematikou. Obdobným způsobem je nově upravena učebnice Kvantitativní metody a řízení (2. stupeň), kde je doplněna rozsáhlá kapitola týkající se Informačních technologií. Hlavním cílem uvedených úprav a dodatků bylo nejenom doplnění a modernizace učiva v učebnicích zpracovaného, ale také naplnění obsahových požadavků Mezinárodních vzdělávacích standardů (IES – IFAC).

a netýká se adeptů, kteří byli registrováni k lednovému termínu, tj. k 31.1. Platbu je třeba poukázat na účet 0208280005/2700, pod variabilním symbolem - registrační číslo adepta.

r

Náhledy zkoušek – červen 2006 budou probíhat v prostorách ISÚ, a.s. v termínech 6.9. a 13.9. 2006 (9:00 – 16:00). Termín pro podání odvolání proti výsledku zkoušky je stanoven do 20. září 2006 s tím, že postup je vymezen Směrnicí Komitétu pro certifikace č. 1/2002.

r

Vydávání certifikátů Vzhledem k tomu, že někteří adepti splnili po červnových zkouškách podmínky pro vydání certifikátu, připomínáme, že „Žádost o vydání certifikátu“ se podává na Hlavní výbor Svazu účetních, Štěpánská 28, 110 00 Praha 1 a poplatek za vydání certifikátu musí být poukázán na bankovní účet 1937684389/0800 (formulář žádosti najdete na webových stránkách www.svaz-ucetnich.cz/isu pod rubrikou formuláře).

Nové publikace budou k dispozici v ISÚ v první polovině září 2006, ještě před zahájením přípravných kurzů. Nové sylaby zkoušky „Ekonomie“ (1. stupeň), „Kvantitativní metody a řízení“ (2. stupeň) a „Finanční analýza“ (3. stupeň), platné pro rok 2007 a další období, budou zveřejněny (po schválení Komitétem pro certifikaci) na webových stránkách ISÚ a v bulletinu v listopadu 2006.

r Administrativní poplatek Připomínáme všem adeptům, kteří jsou evidováni v „Systému certifikace“, že 15. srpna 2006 je termín pro zaplacení ročního administrativního poplatku. Platba administrativního poplatku se k výše uvedenému termínu týká všech , kteří vstoupili do systému v minulých letech v tomto semestru (srpnový termín registrace)

bulletin

XIX

PŘÍLOHA BULLETINU 3/2006 Partnerské organizace ISÚ pro vzdělávání k certifikaci a POV Ing. Kateřina Slámová nástupce spol. CATHY GAWEL, v.o.s. 612 00 Brno, Slovanské nám. 5 tel.: 602 554 495 e-mail: [email protected]

POV

Soukromá obchodní a právní akademie, s.r.o. CERT + POV 466 01 Jablonec nad Nisou, Opletalova 4 tel./fax 483 320 807 e-mail: [email protected]

Dům techniky České Budějovice, spol. s r.o. 370 04 České Budějovice, Plzeňská 2/1 tel.: 387 312 760 fax: 387 428 048 e-mail: [email protected] www.dumtechnikycb.cz

CERT + POV

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. CERT 669 02 Znojmo, Václavské nám. 132/6 tel.: 533 399 047 e-mail: [email protected] www.svse.cz

EKO – V.W., s.r.o. vzdělávací a poradenská agentura 772 00 Olomouc, Kosmonautů 8 tel./fax: 587 433 400 e-mail: [email protected] www.ekovw.cz

CERT + POV

Svaz účetních – základní organizace Brno 615 00 Brno, Bubeníčkova 13 tel.: 545 245 576–8, fax: 545 245 576 e-mail: [email protected]

CERT + POV

Evropský polytechnický institut, s.r.o. CERT 686 04 Kunovice, Osvobození 699 tel.: 572 549 018, 572 548 035, fax: 572 549 018 e-mail: [email protected] www.vos.cz

Svaz účetních – základní organizace Olomouc CERT + POV 772 00 Olomouc, Kollárovo nám. 7 tel./fax: 585 222 035, tel.: 585 556 320, 602 730 916 e-mail: [email protected] www.suol.wellnet.cz

Institut vzdělávání Ostrava 702 00 Ostrava, DOS, Českobratrská 18 tel./fax: 596 110 631 e-mail: [email protected] www.volny.cz/jirina.bolkova

CERT + POV

Svaz účetních – základní organizace Ostrava 702 00 Ostrava, Českobratrská 18 tel./fax: 596 110 629 e-mail: [email protected]

CERT + POV

MARRUVIUM, s.r.o. 326 00 Plzeň, Houškova 32 tel.: 377 429 313 e-mail: [email protected] www.marruvium.cz

CERT + POV

Svaz účetních – základní organizace Pardubice 530 02 Pardubice, nám. Republiky 2686 tel./fax: 466 657 101 e-mail: [email protected] www.svazucetnich.cz

POV

NOTIA Středisko vzdělávání, spol. s r.o. 120 00 Praha 2, Mánesova 28 tel.: 222 826 301, fax: 222 826 302 e-mail: [email protected] www.notia.cz

POV

Svaz účetních – základní organizace Plzeň 301 00 Plzeň, Částkova 74 tel./fax: 377 326 746 e-mail: [email protected] www.suplzen.cz

CERT + POV

Obchodní akademie 757 11 Valašské Meziříčí, Masarykova 101 tel.: 571 611 707 e-mail: [email protected]

CERT

1. VOX, a.s. 110 00 Praha 1, Senovážné nám. 23, K-CENTRUM tel.: 224 142 044, fax: 222 246 429 e-mail: [email protected] www.vox.cz

POV

Organizační kancelář, s.r.o. 591 15 Žďár nad Sázavou, Strojírenská 14 tel.: 566 654 913, fax: 566 654 919 e-mail: [email protected] www.okfas.cz

CERT

PhDr. Zdeňka Kubrová – PRAGOEDUCA 140 46 Praha 4, Antala Staška 80 tel.: 261 006 570, fax: 261 006 580 e-mail: [email protected] www.pragoeduca.cz

CERT +POV

XX XII

bulletin

PŘÍLOHA