VÝROČNÍ ZPRÁVA
ČESKÉHO METROLOGICKÉHO INSTITUTU
2003 CZECH METROLOGY INSTITUTE
ANNUAL REPORT
1
Obsah 1
Úvod – úkoly rozvoje české metrologie v r. 2003................................................................... 3
2
Mezinárodní spolupráce .......................................................................................................... 5
2.1
Činnost v mezinárodních organizacích ...................................................................................... 6
2.2
Společné projekty..................................................................................................................... 12
2.3
Zahraniční pracovní cesty ........................................................................................................ 15
3
Hlavní činnosti institutu......................................................................................................... 16
3.1
Výzkum a vývoj, úkoly technického rozvoje ........................................................................... 16
3.2
Státní etalony............................................................................................................................ 20
3.3
Kalibrační služba...................................................................................................................... 23
3.4
Služby legální metrologie......................................................................................................... 23
3.5
Novinky ve službách ČMI........................................................................................................ 29
3.6
Inovace vybavení institutu........................................................................................................ 31
3.7
Přidružené laboratoře ............................................................................................................... 32
4
Systém jakosti institutu.......................................................................................................... 33
4.1
Politika jakosti ČMI ................................................................................................................. 34
4.2
Prověřování způsobilostí .......................................................................................................... 36
4.3
Vyřizování stížností a neshodných výkonů.............................................................................. 37
5
Vnitřní kontrolní systém........................................................................................................ 38
5.1
Závěry provedených kontrol .................................................................................................... 39
6
Činnost Vědecké rady ČMI ................................................................................................... 41
7
Nové právní předpisy pro metrologii.................................................................................... 43
7.1
Nové právní předpisy pro metrologii ....................................................................................... 43
7.2
Nové technické předpisy pro metrologii .................................................................................. 44
8
Informace podle zákona č. 106/1999 Sb. .............................................................................. 46
9
Organizační změny – nové oblastní inspektoráty................................................................ 47
9.1
Územní působnost oblastních inspektorátů .............................................................................. 48
10
Ekonomické informace .......................................................................................................... 50
10.1
Výsledky dotací ze státního rozpočtu....................................................................................... 51
10.2
Odměňování zaměstnanců ČMI ............................................................................................... 53 Příloha 1 – organizační schéma institutu....................................................................................... 55 Příloha 2 – uspořádané odborné akce............................................................................................ 56 Příloha 3 – seznam publikací......................................................................................................... 57
2
1 Úvod – úkoly rozvoje české metrologie v r. 2003 Cílem této výroční zprávy je informovat širokou metrologickou veřejnost o výsledcích činnosti Českého metrologického institutu (dále též Institut) v r. 2003, která do značné míry zároveň odráží činnost celé české státní metrologie. R.2003 byl mimo jiné. významný tím, že uplynulo 10. let od založení Institutu v r.1993 jako důsledku rozpadu česko-slovenské federace. Vydáním zákona č. 226/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon o metrologii, byly v podstatě ukončeny práce na novelizaci metrologické legislativy v souvislosti s harmonizací české legislativy s acquis communitaire EU před vstupem ČR do EU k 1.5.2004. Pokračovalo se v realizaci usnesení vlády č.812/2000 o rozvoji národního metrologického systému (NMS) ČR s tím, že po dohodě s ÚNMZ byly zahájeny práce na přípravě následného usnesení vlády o rozvoji národního metrologického systému pro období let 2005 - 2010. V souvislosti s tím je třeba upozornit na fakt, že v rámci regionální organizace EUROMET
došlo ke značnému pokroku při hledání strategie koordinace
dalšího rozvoje evropské metrologie řešením projektu MERA, na němž se Institut významně podílel. Definitivně byla dokončena realizace usnesení vlády č. 1291 z r. 1999 o zabezpečení členství ČR v NATO v oblasti metrologie, a to dodávkou poslední přístrojové investice z tohoto usnesení vlády ze systémové investiční dotace MPO (speciální stanice pro kalibraci průtokoměrů na technické kapaliny – Flow Dynamics, USA) v srpnu 2003. V oblasti legislativy byla klíčovou záležitostí příprava návrhu věcného záměru nového zákona o metrologii, který zpracoval řešitelský tým Institutu a který byl v říjnu předložen k veřejné diskusi. R. 2003 byl rokem zahájení náročného procesu převodu technických požadavků na stanovená měřidla do obecně závazných právních předpisů (vyhlášek MPO) – celkem šlo o 15 vyhlášek. Značná pozornost byla věnována přípravě návrhu interpretace zákona č. 226/2003 Sb. v oblasti působnosti státní metrologie. Institut se též úspěšně zhostil úkolu provést překlad připravované směrnice EU MID a slovníku legální metrologie VIML do češtiny. V návaznosti na vznik krajů byla provedena určitá vnitřní reorganizace Institutu ustavením bývalých poboček Most, Jihlava a Kroměříž jako samostatných Oblastních inspektorátů (OI) a byl iniciován návazný proces přechodu kompetencí OI mezi jednotlivými stanovenými regiony. V oblasti ekonomiky byl řešen zásadní projekt zavedení nového ekonomického informačního softwaru Ekopraktik od 1.1.2004. Pro usměrnění mzdového vývoje v r.2004 bylo vydáno příslušné rozhodnutí generálního ředitele, kterým byl dále posílen princip zásluhovosti a motivace zaměstnanců k řešení atypických úkolů vyplývajících ze snahy uspokojit potřeby zákazníků. Institut též důsledně realizoval úkoly vyplývající z některých nových právních předpisů – zejména šlo o realizaci usnesení vlády č.624/2001 o správě počítačových programů ve státních organizacích a o zavedení interních auditů v návaznosti na zákon č.320/2001 Sb. o finanční kontrole. V r.2003 byl Institut postupně podroben kontrole Finančního úřadu v Brně o plnění požadavků zákona o cenách a 3
kontrole hospodaření ze strany NKÚ, ve kterých nebyla shledána zásadní pochybení v porušování platné právní úpravy ze strany Institutu. Klíčovým technickým aspektem činnosti Institutu bylo v r. 2003 konečné naplnění Ujednání o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů vydávaných národními metrologickými instituty (CIPM MRA – dále jen MRA) v podmínkách ČR, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že končilo příslušné přechodné období. Práce byly koncentrovány zejména na finalizaci podkladů o kalibračních a měřících schopnostech (CMC) ČMI v některých oborech měření. Na zasedání pracovní skupiny QSForum v březnu 2003 byly úspěšně provedeny požadované prezentace systémů jakosti přidružených laboratoří ČMI, čímž česká metrologie jako celek splnila požadavky MRA na systém jakosti. Byla aktualizována související databáze CMC-STD, která postihuje i relaci mezi státními etalony ČR a hlavními technickými prvky systému jakosti. V r.2003 bylo též dosaženo výrazného pokroku v technickém rozvoji Institutu a v kultivaci jeho lidského potenciálu účastí na různých vzdělávacích akcích, dále již nepodporovaných z vnějších zdrojů (EU apod.). Přínosem bylo úspěšné zapojení Institutu
do společných projektů sdružení
EUROMET a zejména do projektů 5. Rámcového programu EU (MERA, Incolab, Regmet) s účastí na několika návrzích projektů pro 6.Rámcový program EU. V průběhu roku bylo zahájeno pravidelné pořádání školení pro metrology podniků zaměřené na oblast obecné metrologie, které bude v r.2004 rozšířeno i na zájemce ze strany zaměstnanců Institutu. Laboratoře Institutu úspěšně řešily úkoly technického rozvoje v rozsahu přes 44 milionů Kč, především se zaměřením na zabezpečení úloh fundamentální metrologie a plnění závazků plynoucích z Ujednání MRA. Bylo vyhlášeno dalších šest státních etalonů, takže hlavní obory měření v ČR jsou již pokryty vyhlášenými státními etalony. V průběhu roku byly uvedeny do plného provozu 2 významné primární etalony: kvantový etalon elektrické rezistence (OI Praha) a kryogenní radiometr (LPM Praha). V rámci řešení úkolů koncepce NMS byla v průběhu r. 2003 s podporou MPO zahájena realizace výzkumného záměru Institutu v oblasti metrologie, byť v omezeném rozsahu ca 5 mil. Kč. Tímto způsobem by měla být perspektivně posílena pozice Institutu v sektoru fundamentální metrologie. V polovině srpna 2002 byl Institut zasažen velkou povodní, a to nejvíce v oblasti vnitřní organizační jednotky LPM Praha umístěnou cca 100 m od řeky Vltavy. V r.2003 byl dokončen základní rozsah rekonstrukčních prací, což umožní v r. 2004 náběh prakticky všech zasažených oborů na plný provoz. V oblasti metrologických výkonů byly v r. 2003 úspěšně zajištěny práce na významných zakázkách Institutu na Jaderné elektrárně Temelín (v objemu přes 4,5 mil. Kč celkem) a na jaderné elektrárně Kozloduj Bulharsko (ca 1 mil Kč) – jde o následnou státní metrologickou kontrolu stanovených měřidel, která jsou součástí měřících řetězců radiačního monitorovacího systému. Velmi přínosné bylo provedení metrologického auditu ve firmě Čepro a.s. za 1,5 mil. Kč. Prudký rozvoj
4
zaznamenávají též metrologické výkony v moderních oborech měření jako jsou vf elektrické veličiny, radiometrie, tlak a vakuum. Došlo též k další konsolidaci působení Institutu v oblasti kalibrace a ověřování velkých plynoměrů v areálu v Chrudimi a o rozvoj spolupráce při výrobě plynoměrů s firmou GWF. Rovněž vstřícnost zaměstnanců Institutu při realizaci požadavků ostatních uživatelů, výrobců a opravců měřidel na jejich ověřování a kalibraci a poskytování dalších výkonů přispělo k dosažení poměrně výrazného zlepšeného hospodářského výsledku Institutu v hodnoceném období, a to ve výši ca 4,9 mil. Kč. Závěrem lze konstatovat, že výsledky úkolů rozvoje metrologie řešených v r.2003 a předchozích letech vytvářejí velmi dobré předpoklady pro vstup Institutu do evropského hospodářského prostoru v r.2004. Tohoto úspěchu v porovnání s obtížnou počáteční situací Institutu bylo dosaženo za 10 let od založení Institutu v r.1993.
2 Mezinárodní spolupráce Strategické cíle, které česká metrologie dlouhodobě v mezinárodní spolupráci sleduje, jsou následující: 1.
zapojení do mezinárodní dělby práce v metrologii, účast na projektech,
2.
aktivní účast na tvorbě harmonizovaných metrologických předpisů,
3.
prosazování vlastních koncepcí rozvoje metrologie v regionálním a světovém měřítku,
4.
systematické získávání nových informací pro technický rozvoj v jednotlivých oborech měření a zvyšování odborné kvalifikace pracovníků,
5.
zvyšování úrovně metrologické návaznosti v ČR prostřednictvím účasti na různých typech mezinárodních porovnání etalonů.
Pro dosažení těchto cílů se intenzivně využívají následující druhy mezinárodní spolupráce: -
využívání strukturálních fondů EU a finančních nástrojů EEA – ve spolupráci s Centrem pro zahraniční pomoc MF;
-
účast na projektech pomoci zemí OECD rozvojovým zemím – na konci r.2003 bylo ÚNMZ rozhodnuto navrhnout takové projekty odpovědnému ministerstvu (MPO) pro Albánii a Etiopii;
-
přímá účast na činnosti mezinárodních organizací metrologie – tyto akce byly předmětem úkolu technického rozvoje ČMI č.TR 30111 a výsledky jsou popsány v závěrečné zprávě č.011-TRZ001-03;
-
bilaterální spolupráce se špičkovými národními metrologickými ústavy, zejména s PTB SRN a NPL V.Británie;
-
aktivní i pasivní účast na konferencích, seminářích, workshopech apod.;
-
publikace v zahraničních časopisech;
-
zahraniční stáže specialistů ČMI v renomovaných ústavech (NIST USA, NPL V.Británie program SEMAT, PTB SRN);
5
-
podíl na společném řešení vědecko-výzkumných úkolů (např. v rámci EUROMET) či na projektech v rámci 5. a 6. Rámcového programu podpory vědy a výzkumu EU;
-
účast na všech druzích mezinárodních porovnání zkoušek (EUROMET, EA, Metrická konvence).
Globalizace světové ekonomiky v posledních letech vytváří značný tlak na uzavírání různých druhů obchodních dohod mezi světovými regiony, které jsou ve svých samotných základech založeny na vzájemném uznávání různých metrologických výkonů (kalibrace etalonů všech druhů včetně státních, typová schválení, prvotní ověřování stanovených měřidel). Tento trend vedl ke značnému zintenzivnění mezinárodních spolupráce v posledních letech, při které musí existovat určitá dělba práce v hostování souvisejících akcí mezi národními autoritami metrologie včetně menších a ekonomicky slabších zemí. V r. 2003 byl tak institut hostitelem zasedání technické komise pro metrologii průtoku EUROMETu ve dnech 25. až 28.3. v Praze.
2.1
Činnost v mezinárodních organizacích
Nejdůležitější akcí byla 22. CGPM (Generální konference měr a vah) v Paříži, Francie svolaná na 13. až 17.10.2003. Zasedání se zúčastnila na základě příslušného usnesení vlády oficiální delegace ve složení
A.Šafařík-Pštrosz
(předseda
ÚNMZ),
P.Klenovský
(generální
ředitel
národního
metrologického institutu – ČMI). K této záležitosti bylo přijato usnesení vlády č. 869/2003, které stanovilo zásady pro postup české delegace. Konferenci zahájil prezident francouzské Akademie věd pan Beaulieu. Ve svém projevu mimo jiné konstatoval, že Metrická konvence je nejstarší mezivládní dohodou, kterou francouzská vláda spravuje. Pojem (metrologické) návaznosti se nyní stává často používaným slovem i v médiích – má velký význam pro prosazování práva a potravinářský a farmaceutický průmysl. Je velmi důležité rozvíjet všechny aspekty měření, ale nesmí se přitom zapomenout na snahu lépe porozumět vnitřní povaze procesů měření (tou je mj. návaznost). V moderní době charakterizované velkým rozvojem v oblasti nanotechnologií, mikrobiologie apod. je velmi důležité prosazovat inovativní přístupy a interdisciplinární schopnosti a metody práce. Ve zprávě o činnosti CIPM prezident Kovalevsky zrekapituloval realizace usnesení z minulé konference v r. 1999. Zdůraznil význam ujednání CIPM MRA, který dokumentoval na řadě vyčíslených přínosů z analýz, které BIPM zadal (přímá úspora v komunitě NMI v řádu 85 mil. EUR, přínos pro světový obchod minimálně 4 miliardy EUR). Implementace Ujednání též stimulovala rychlý rozvoj spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi (EK, WTO, WMO, WHO). V poslední době se ukazuje, že potřeby metrologie rostou rychleji než předpokládala Blevinova zpráva - to vedlo k tomu, že CIPM zadal zpracování nové studie (tzv. Kaarlsova zpráva) předložené na této konferenci. U personálních záležitostí bylo uvedeno, že na 22. CGPM bude obnovena ½ CIPM volbou 7 nových členů. Je zde dobrá geografická rovnováha, ale při návrzích nových členů bude více třeba dbát na posun v zaměření činnosti směrem k metrologii v chemii (možnost pro kandidaturu vhodného
6
českého kandidáta). Ředitelem BIPM se po konferenci stane p.A.Wallard, v čele CIPM stane v r. 2004 prof.E.Goebel, SRN. BIPM má nyní ca 70 pracovníků s různými smlouvami, postupně bude probíhat jejich redukce a nabírání nových pro oblast metrologie v chemii (nedávno byli přijati 4). Omezení v rozpočtu vedly k řadě úsporných opatření (viz dále), přesto se navrhuje relativně skromné navýšení, první od r. 1967. Zajímavé informace přinesl bod programu věnovaný stykům s vnějšími organizacemi. Prezident sesterské organizace legální metrologie OIML zabývající se harmonizací legislativy v metrologii p.G.Faber zdůraznil, že v řadě případů se OIML učí od Metrické konvence – příkladem může např. být ujednání MAA o uznávání výsledků zkoušek pro schvalování typu. Pro vlády členských zemí byla zpracována Zpráva CIPM o národních a mezinárodních potřebách ve vztahu k metrologii (tzv. Kaarlsova zpráva) s cílem upozornit je v návaznosti na předchozí Blevinovu zprávu (1998) na postavení a potřeby metrologie na prahu 3. tisíciletí. Nová role metrologie vyplývá i z výsledků aplikace CIPM MRA po 4 letech praxe a z naléhavých potřeb v oblasti chemie a biologie (podvodné jednání, potraviny, zdravotnictví apod.). Také otázky spojené s kvalitou života nabývají na důležitosti (hluk, prašnost, pach apod.). Technicky je metrologie značně ovlivňována informačními technologiemi (laboratoř na čipu, dálkové porovnávání). Je též třeba zmapovat potřeby rozvojových zemí, které v této oblasti zůstávají pozadu. Nové role se objevují i pro BIPM. Jedna ze zpráv EU uvádí, že metrologie je veřejným statkem a bez veřejného financování by byla trhem poskytována v nedostatečném rozsahu. Nezávislé studie (KPMG) a Kaarlsova zpráva doporučují i transformaci role BIPM, která bude mít své důsledky pro financování činnosti BIPM. Jedním z doporučení CIPM pro národní vlády členských zemí je zabezpečit financování NMI na dostatečné úrovni. Na tuto zprávu bude nutno reagovat na národní úrovni promítnutím navrhovaných opatření (po jejich kritickém zhodnocení v podmínkách ČR) do národního metrologického systému ČR (podobná zpráva existuje i v oblasti legální metrologie – tzv. Birkelandova zpráva v rámci OIML a v rámci EUROMETu je nyní k dispozici strategický dokument o sdílení kapacit mezi NMI v Evropě) – k tomu bude nutné předložit odpovídající materiál navazující na usnesení vlády č. 812/2000 do vlády v rámci nelegislativních úkolů v r. 2004. Zasedání ředitelů národních metrologických ústavů Odstupující ředitel BIPM p. T.Quinn podal základní informace k jednotlivým bodům programu. Vzhledem k úsporným rozhodnutím CIPM v r. 2002 se budou v budoucnu podporovat stáže pracovníků NMI v BIPM s cílem vykrýt chybějící kapacitu, a to ve 2 kategoriích: samostatný výzkumný pracovník odpovídající za určité zahajované projekty (typický pobyt 2 roky) a asistent, který se bude podílet na výzkumu v týmu u probíhajících projektů (typická doba 3 měsíce). BIPM zpracoval seznam možných námětů na takové výzkumné projekty, který bude zaslán ředitelům NMI. Jako příklady lze uvést wattové váhy, přenosný etalon na bázi femtosekundového hřebene. Klíčovou částí zasedání byla prezentace rozsáhlé zprávy předsedy JCRB (ředitel BIPM) pro CIPM o 7
implementaci ujednání CIPM MRA. Velké úsilí si vyžádala otázka porovnatelnosti systémů jakosti na globální úrovni. Ukazuje se, že řada bodů v CIPM MRA vyžaduje vyjasnění. Na základě informací z JCRB se tím zabýval CIPM a na zasedání předložil seznam těchto problémů v členění: interpretace, změny v textu a návody pro použití. Ujednání zatím příliš nerespektuje zvláštnosti metrologie v chemii, kde laboratoře většinou neuchovávají etalony, ale jsou špičkové v určité metodě analýzy. K tomu bylo uvedeno, že CIPM právě pracuje na návodu, který by situaci řešil spolu s problémem kritizovaným chemickou komunitou, a to, že systém jakosti nezahrnuje některé důležité dokumenty vztahující se k certifikovaným referenčním materiálům jako např. ISO Guide 34. Kontroverzní diskuse se rozpoutala o nákladech na experty pro posuzování systémů jakosti – některé NMI (NMi Holandsko) poukázalo na fakt, že formální akreditace byla poměrně drahá (přes 100 000 EUR) a navrhuje zvažovat přechod na posuzování rovnými. Jiní řečníci upozornili na fakt, že k volbě akreditace vedou i jiné důvody než požadavky Ujednání. Předseda JCRB uvedl, že na zasedání JCRB v říjnu 2004 se plánuje věnovat 1 den diskusi k problematice systémů jakosti – tady by měl EUROMET prosazovat peer review. Dále byla diskutována efektivnost klíčových porovnání – je jich mnoho, častá zdržení, nedodržování postupu apod. Ředitelé byli požádání, aby v rámci své působnosti zjednali nápravu. Dále byla diskutována činnost v rámci ISO CASCO, která může mít potenciálně značný vliv na NMI – ředitelé byli vyzváni, aby zajistili maximální možnou účast představitelů NMI na činnosti ISO CASCO. Na příštím zasedání ISO CASCO se zúčastní p. Kaarls. V této souvislosti delegát ČR informoval o zprávě o činnosti WG 25 při revizi ISO 17025, kterou vypracoval pro EUROMET – byl požádán, aby ji zaslal na BIPM. BIPM byl též požádán, aby zřídil privátní část na své webové stránce pro výměnu informací mezi řediteli NMI. 2.1.1
EUROMET
Na zasedání výboru EUROMET v Dublinu v r.1998 byl delegát ČR RNDr.P.Klenovský zvolen do Výkonného výboru (VV) této organizace, který spravuje a operativně řídí činnost organizace v období mezi zasedáními výboru – působit zde bude až do Valné hromady v r. 2004. V činnosti organizace v poslední době dominuje otázka strategie dalšího rozvoje metrologie v Evropě – viz projekt MERA. V jeho rámci byly identifikovány 4 možné scénáře dalšího vývoje, které byly základem pro konzultace na národní úrovni v dalších fázích projektu: A. NMI pokrývají maximum oborů podle národních potřeb (v podstatě zachování statu quo) Výhody: expertní znalosti a potřebné kalibrace jsou k dispozici na národní úrovni v místním jazyku a na místní úrovni cen. Nevýhody: zachování značných duplicit v Evropě, malé využití některých kapacit, nemožnost expandovat do nových oborů. B. Etalony nejvyšší úrovně návaznosti v jednotlivých veličinách jsou uchovávány jen ve vybraných NMI a úžeji se spolupracuje na společných projektech výzkumu přes hranice (fakticky 8
prohloubení současného stavu) Výhody: užší spolupráce a koordinace, omezení duplicit. Nevýhody: určitá, ne příliš významná, ztráta expertních znalostí a možností kalibrace na národní úrovni. C. Vysoká specializace NMI, utlumení řady oborů, vznik koordinovaných center služeb, vysoká mobilita pracovníků při práci na projektech Výhody: přes specializaci možnost pokrytí širšího spektra oborů v Evropě, výzkum plně na principu ERA, společné investice do zařízení. Nevýhody: výrazná ztráta lokálních expertních znalostí a možností kalibrace (u menších NMI prakticky na nulu v řadě oborů). D. Vznik Evropského metrologického institutu (EMI) a zánik NMI na národní úrovni Výhody: maximální koordinace, optimální využití kapacit. Nevýhody: politicky riskantní operace (nejasné financování), úplný zánik expertních znalostí a možností kalibrace na národní úrovni, extrémní centralizace - obavy z nepružnosti a byrokracie. Výsledky analýzy pozice kandidátských zemí ke scénářům dalšího vývoje a dalším problémům řešeným v rámci projektu ukázaly jasnou preferenci (včetně ČMI) pro scénář B s tím, že nelze realisticky očekávat nějaké masové utlumování oborů (kapacity jsou již tak velmi omezené, je proti tomu odpor zákazníků). Ukázalo se, že toto je zatím převažující názor evropských NMI. Ostatně v oblasti metrologie v chemii se již vlastně postupuje podle scénáře C (systém přidružených laboratoří), i když je v této oblasti někdy obtížné dopracovat se jasné formulace poptávky po návaznosti. Budování specializovaných národních institucí v oblasti standardizace bylo dosud též podporováno všemi evropskými programy pomoci, pro sdílení investic existují v řadě zemí legislativní překážky. Kandidátské země včetně ČR se chtějí maximálně účastnit projektů společného výzkumu, maximální využití vysokoškolsky kvalifikovaných mladých lidí z těchto zemí může být ostatně pro NMI ze současných členských zemí velmi výhodné. Dalším důležitým prvkem činnosti jsou zvýšené kontakty s Evropskou akreditací, a to hned v několika rovinách: -
spor s EA o spojení akreditace s činnostmi posuzování shody v jedné organizaci; Některé evropské NMI (METAS, JV Norsko) provádějí též akreditaci kalibračních laboratoří, takže podle názoru EA provozují současně činnost posuzování shody (kalibraci) a akreditaci – to je podle jejich názoru z hlediska zajištění nezávislosti akreditačních orgánů nepřípustné. Kromě jiných argumentů proti tomuto názoru EA se jako rozhodující ukáže fakt, že kalibrace již není podle nové definiční normy ISO 17000 považována za činnost posuzování shody. 9
-
jednání s EA o předání některých technických prvků akreditace; EUROMET byl na počátku r. 2003 osloven EA ve věci předání odpovědnosti za některé technické prvky akreditace, konkrétně za mezilaboratorní porovnávání zkoušek a tvorbu kalibračních postupů. Byla k tomu vytvořena společná pracovní skupina, která měla připravit podklady pro rozhodování. Pozice EUROMETu je přitom taková, že tvorba postupů je spíše komerční příležitostí pro normalizační organizace, EUROMET je ochoten převzít na sebe organizaci porovnávacích zkoušek v Evropě za podmínky, že EA bude výrazně redukovat rozsah dohledu u subjektů, které se mohou v dostatečném rozsahu prokázat úspěšnou účastí na programech porovnávacích zkoušek.
2.1.2
OIML a WELMEC
Pokud jde o mezinárodní vládní organizaci legální metrologie OIML, byla soustavně zajišťována agenda národního sekretariátu, účast na práci technických výborů (připomínkování návrhů dokumentů) a příprava dokumentů. Nejdůležitější akcí v rámci OIML bylo 38. zasedání Mezinárodního výboru legální metrologie (CIML) s dalšími doprovodnými akcemi, které se uskutečnilo ve dnech 3.11. až 8.11. v Kyoto, Japonsko za účasti
člena CIML za ČR
RNDr.Klenovského a předsedy ÚNMZ Ing.A.Šafaříka-Pštrosze (vedoucí delegace). 38. zasedání výboru CIML se mj. vyznačovalo volbou nového prezidenta OIML – po odstoupení delegáta ČR byl představen pouze 1 kandidát, p.Ch.Ehrlich, USA, který však nebyl zvolen. Vzhledem k tomu, že podporu nezískal ani návrh na prodloužení mandátu pro stávajícího prezidenta p.Fabera, musel se ujmout řízení organizace do zvolení nového prezidenta 1. místopředseda p.Kochsiek, SRN. Jedním z klíčových a kontroverzních bodů činnosti organizace v poslední době je připravovaná dohoda o vzájemném uznávání typových schválení OIML (MAA – Mutual Acceptance Arrangement), Ústředním tématem ve věci MAA bylo předběžné hlasování po 37. zasedání CIML a diskuse dalšího postupu (26 pro, 4 proti, 2 se zdrželi, 26 nehlasovalo). Poté se v červnu uskutečnil workshop v Paříži. Na základě výsledků workshopu byl zpracován 2. DD (návrh dokumentu) s výsledkem: 22 pro, 4 proti, nikdo se nezdržel, mnoho zemí nehlasovalo. Problémem zůstávají s tím spojené náklady a rozsah příslušných výborů a celkově problém posuzování technické způsobilosti (spíš však v detailech). Některé členské státy zastávají názor, že certifikační systém pracuje dobře, takže není třeba nic měnit. U kontrolních seznamů bylo kritizováno, že nepřináší nic nového nad ISO 17025 a ISO Guide 65 a mohou být spíš zavádějící. SRN oznámila změnu postoje na kladný. V.Británie otevřela zásadní problém financování: činnost BIML v rámci mezivládní organizace by neměla být financována platbami z průmyslu, průmysl určitě nepodpoří paušální platby. Ostatní chtějí samofinancování MAA (především skandinávské země). Účast BIML může být větší jen při spuštění celého systému a pak činnost bude financována členskými státy. K této otázce bude zřízena pracovní skupina (BIML, USA, Holandsko, J.Afrika a Austrálie), která posoudí přednesené návrhy do března
10
podá písemnou zprávu. To však vyvolalo kontroverzní diskusi, o čem vlastně hlasování bude. Převládl názor, že potřebné principy jsou dostatečně jasně v MAA vyjádřeny a případné pracovní skupiny budou řešit pouze technické detaily (tento názor vyjádřila i ČR). V předběžném hlasování se nakonec 3 státy zdržely a 3 státy hlasovaly proti. Před konečným hlasováním dne 8.11. byl text MAA upraven na základě vznesených připomínek (zpřesnění odst. 6.2.2 o financování, zrušení odkazu na ISO 17040, kontrolní seznamy budou jen modelem). P.Birch, Austrálie podal zprávu o přípravě konečného návrhu studie o významu metrologie pro hospodářství, společnost a obchod. Ve vztahu k technickým komisím OIML byla významná zejména činnost ČMI v rámci komise TC 3 SC 2, kde má ČR za úkol připravit návrh novely mezinárodního dokumentu OIML ID 9 o metrologickém dozoru, kterému je všeobecně přisuzován poměrně velký význam vzhledem k přípravě nového modelového zákona o metrologii v rámci OIML a k problematice dozoru nad trhem v EU (součást hlavních priorit OIML). V prvním čtvrtletí 2003 zpracoval RNDr. Klenovský čtvrtý návrh tohoto dokumentu, který byl rozeslán všem P- a O-členům komise k připomínkám a hlasování (termín do 31.5.). Vzhledem k celkově pozitivnímu výsledku hlasování byl na začátku července dokument s drobnými změnami reagujícími na připomínky předán na BIML k tomu, aby byl převeden do stadia „Návrh dokumentu“. WELMEC je sdružením autorit legální metrologie zemí evropského ekonomického prostoru, jejímž asociovaným členem ČR je od září 1995. Členskou organizací za ČR je ÚNMZ Praha, který do výboru této organizace jmenoval RNDr.Klenovského (ČMI). Sekretariát WELMEC zabezpečuje generální ředitel ČMI se svým sekretariátem. Řídící výbor měl v r.2003 jedno zasedání (19.), které se uskutečnilo ve dnech 8. a 9.5. v Madridu a kterému předsedal pan G.Freistetter, Rakousko. Zasedání se zúčastnila česká delegace ve složení Ing.A.Šafařík-Pštrosz, RNDr.Klenovský. Činností WELMEC v poslední době dominují přípravné práce související s přijetím nové směrnice o měřících přístrojích MID v Evropě. V současné době jsou řešeny 3 úkoly financované z 5.RP EU, na 2 z nich se podílí též ČMI. Nejdůležitější z nich je projekt MID-software, který se zabývá formulací požadavků a metodami zkoušení softwaru pro účely legální metrologie v měřících přístrojích. Na workshopu tohoto projektu FASIT v Lublani se zúčastnili 2 zástupci ČMI a následně bylo na úrovni ČMI rozhodnuto, jak v této věci postupovat dále. Zástupci ČMI se též aktivně účastní činnosti organizace středoevropských metrologických institutů DUNAMET, organizace kalibračních laboratoří NCSLI USA a pracovní skupiny WG 25 ISO CASCO, která se zabývá novelizací akreditační normy ISO 17025. O této činnosti jsou pravidelně podávány zprávy metrologické veřejnosti při vhodných příležitostech.
11
2.2
Společné projekty
Projekt MERA Český metrologický institut se podílel na řešení projektu integrace evropského metrologického systému MERA (Metrology in the European Research Area). Mezinárodní obchod a kooperace výroby závisí na přesném, konzistentním a efektivním měření. S tím, jak se globalizace stává denní skutečností, roste potřeba konzistence metrologické infrastruktury. Požadavek „jednou měřeno a uznáváno všude“ se promítá do velkého úsilí, které bylo věnováno ujednáním o vzájemném uznávání a mnohostranným smlouvám, uzavíraným na vysoké úrovni v oblastech obchodu, metrologie a akreditace. Rostoucí potřebě zajišťovat stále větší objem měření na úrovni, odpovídající vývoji techniky, neodpovídají proporcionálně rostoucí zdroje financování. Proto byl zahájen projekt MERA, jehož cílem bylo uplatnit (ale i upřesnit) strategii sdružení EUROMET, posílit spolupráci národních metrologických institucí a položit základy pro koordinovaný metrologický výzkum v Evropě. V Českém metrologickém institutu byly analyzovány potřeby výzkumu, dostupné kvalifikační a technické možnosti a v hrubých rysech byla stanovena strategie technického rozvoje. Výsledek lze zjednodušeně ilustrovat následující tabulkou, v níž nejsou zahrnuty obory, ve kterých se předpokládá standardní technický rozvoj a poskytování služeb nebo omezený aplikovaný výzkum. Jako prioritní směry byly vymezeny obory metrologie pro ionizující záření, interferometrii, laserovou techniku, souřadnicové měřicí stroje, tlak a vakuum, fotometrii a radiometrii, čas a frekvenci. Naproti tomu v oborech
hmotnost, síla a moment síly, elektrochemie, teplota se ČMI patrně omezí na
zajišťování služeb na úrovni state-of-art, ale nebude se věnovat jinému, než aplikovanému výzkumu. V r. 2003 se v rámci projektu MERA konalo zasedání řídící skupiny dne 28.1.2003 v Paříži a 23.10. byl zasedáním řídícího výboru v Toulonu projekt úspěšně završen. Výsledkem projektu je analýza a stanovení strategie dalšího vývoje zajišťování výzkumu a vývoje v národních metrologických institutech – členech EUROMETu na základě principu ERA (větší koordinace, týmová práce). Byla také připravena strategie případné redukce kapacit v některých klasických oborech metrologie, kde analýza CMC, podaných v rámci ujednání CIPM MRA, ukázala v Evropě značnou duplicitu v zajišťování těchto oborů. V 1. pololetí proběhly zejména analytické práce, mapující postoje a situaci kandidátských zemí a podrobně byla zpracována národní analýza, včetně rozeslání a vyhodnocení speciálního dotazníku. ČR a další kandidátské země se přiklánějí k strategii, která představuje maximální koordinaci výzkumu a vývoje na principech ERA bez redukování stávajících kapacit. Výsledky prací byly souhrnně prezentovány na workshopu projektu MERA v Berlíně ve dnech 16. a 17.6.2003, kterého se zúčastnili i zástupci financujících orgánů z členských zemí (za ČR předseda ÚNMZ). Činnost v rámci projektu směřovala k podání návrhu na
12
projekt financovatelný z jedné složek 6. FP EU zvaný ERA-NET (max. 3 mil. EUR), který by měl být věnován realizaci výsledků projektu MERA. Na výzvu z NPL o účasti ČR v tomto novém projektu IMERA bylo vyjádřeno kladné stanovisko, zúčastní se společně ÚNMZ a ČMI. Projekt RegMet Cílem projektu RegMet (řešeného v rámci 5. Rámcovém programu Evropské komise) je zlepšení dialogu a koordinace mezi správními a metrologickými orgány. Cílem je mimo jiné analýza a následné zdokonalení metrologického zabezpečení těch regulačních předpisů, ve kterých jsou stanovena kritéria a mezní hodnoty ve formě měřitelných fyzikálních a technických veličin.
Projekt byl zahájen
v listopadu 2000 a skončil v listopadu 2003. Účastníci jsou ovšem smlouvou zavázáni dále využívat, šířit a dokumentovat využití výsledků projektu. Na řešení projektu se za Českou republiku podílí Český metrologický institut, jehož úlohou je průřezově zabezpečovat jednotnost a správnost měření ve všech oborech. Cílem je zajistit, aby v ČR bylo zabezpečeno správné a jednotné měření tam, kde nějaké regulující opatření stanoví měřitelná číselná kritéria, ale navíc - zajistit, aby se již v etapě přípravy regulačního opatření braly v úvahu metrologické požadavky, případně, aby se včas zahájila technická příprava pro uplatňování regulace. Pro přehlednost se projekt dělí na několik sektorů: zdravotnictví, doprava, legální metrologie, bezpečnost práce, aj. Problematika projektu se týká celé regulované sféry, ale v projektu jsou akcentovány sektory avionika, EMC, ochrana prostředí, lékařské přístroje, ochrana zdraví a bezpečnost při práci, legální metrologie a referenční materiály pro oblast potravin. Prací se účastní z kandidátských zemí EU pouze ČR a Slovensko. Ostatní účastníci jsou z členských států EU a institutu IRMM, zastoupena je EOTC. Náplní práce bylo zejména šíření informací a prohlubování dialogu mezi správními a metrologickými orgány. Organizačně byla tato činnost zajištěna účastí na zasedání řídícího výboru projektu v Paříži, ve dnech 18. 9. až 19.9.2003, zajištěním účasti české delegace na II. mezinárodním workshopu v Paříži dne 19.9.2003 a organizováním dvou národních seminářů v Praze, ve dnech 25.2.2003 a 13.11.2003. Workshopu II se za ČR zúčastnili také představitelé organizací, které se zapojily do spolupráce při řešení projektu REGMET. Významnou součástí projektu je vývoj doporučení pro správnou praxi při tvorbě legislativních aktů. Doporučení se zabývá otázkami přiměřenosti regulace, jejího technického opodstatnění, možností kontroly pomocí měření u měřitelných kritérií a způsobem metrologického zajištění potřebných měření. Český překlad doporučení byl projednán cestou ÚNMZ (rozeslání textu relevantním místům a shromáždění a zhodnocení připomínek) se všemi resorty státní správy. Bylo diskutováno zejména uplatnění metrologické infrastruktury ČR v regulované oblasti, čímž se zde míní nejen legální metrologie, ale zejména obory, kde jsou požadavky na měřicí přístroje a měření upraveny jinými 13
předpisy - typickými příklady jsou zdravotnictví a doprava. Přínosem celého projektu je z mezinárodního hlediska zdůraznění vynikajícího renomé české metrologie i harmonizované legislativy. Implementace směrnic ES, systém posuzování shody, dozor nad trhem a metrologická služba jsou zajištěny transparentním systém zákonů, nařízení vlády a vyhlášek a harmonizovaných norem. Účast ČMI na řešení projektu byla na zasedáních řídící skupiny a koordinátorem (NPL, GB) velmi vysoko oceněna. Projekt INCOLAB Cílem projektu je podporovat metrologické a zkušební laboratoře a odpovídající infrastrukturu v kandidátských zemích EU tak, aby bylo dosaženo plné implementace směrnice ES o elektrických zařízeních nízkého napětí (LVD). Stejný důraz je kladen na zdokonalení vztahů laboratoří s regulačními a správními orgány a s průmyslem. Předpokládá se přínos projektu při plnění požadavků širších dohod a ujednání o vzájemném uznávání výsledků měření a zkoušek a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Na řešení projektu se za Českou republiku podílí Český metrologický institut. Ostatní účastníci projektu jsou instituty Slovinska, Nizozemí, Estonska, Dánska, Bulharska, Švédska. V ČR proběhla řada jednání a konzultaci v institucích, které byly bezprostředně vyzvány k účasti (ÚNMZ, ČOI, EZÚ, TESLA Jihlava a.s., Asociace el. průmyslu, ČIA). Byla vytvořena specializovaná stránka v prezentaci web ČMI a o projektu byly podány informace na několika konferencích, poslední z nich na konferenci Českého kalibračního sdružení. Úplné sdělení je umístěno na stránce www.cmi.cz Zásadní snaha české strany je na jedné straně využít všech možností k výměně zkušeností se zahraničními partnery, na straně druhé pak prezentovat situaci v ČR jako stav, kdy směrnice LVD je bezproblémově zavedena a všechny složky infrastruktury jsou plně k dispozici. Kromě toho ovšem zůstává důležitá oblast šíření informací a průzkum potřeb v ČR. Problémem průzkumu a distribuce poznatků je složitost struktury českého elektrotechnického průmyslu a zatím pravděpodobně nevelká účinnost profesních asociací. V tomto směru zřejmě bude v projektu nutno pokračovat v následujícím období. Významnou částí prací bylo uspořádání mezinárodní konference projektu INCOLAB v Praze, které se zúčastnilo na sedmdesát českých a zahraničních expertů. Projekt MID AWI (Automatická vážicí zařízení) Projekt byl zaměřen na zajištění jednotného přístupu při zkoušení a typovém schvalování vah s automatickou činností. Týká se implementace směrnice nového přístupu MID (Measuring Instruments Directive).
14
Projekt MID Procedures Tento projekt se zabývá sjednocováním pracovních postupů a formátů výsledků zkoušek v oboru měření průtoku. Projekt EASYTRAC Podíl ČMI byl významným přínosem k vývoji nové kalibrační metody, využívající souřadnicových měřicích strojů ve spojení s laserovým interferometrem. Cílem je zvýšit přesnost měření a snížit náklady na nové kalibrační přístroje. Projekt MTCHECK Výsledkem projektu je metodika a nové etalony (kalibrační tělesa -deska s koulemi, tyče s koulemi) pro kalibraci CNC výrobních strojů.
2.3
Zahraniční pracovní cesty
Zahraniční pracovní cesty jsou pracovníky ČMI realizovány z následujících důvodů: - k provedení metrologického výkonu za úplatu - k přípravě a koordinaci mezilaboratorních porovnání - účast na konferencích řešících problematiku metrologie - účast na zasedáních mezinárodních metrologických organizací a orgánů - účast na konferencích, kde zaměstnanci ČMI vystupují jako experti a přednášející - účast na jednáních komisí a skupin, řešících společné úkoly TR v metrologii. Uskutečnilo se celkem 293 zahraničních cest zaměstnanců ČMI. Z toho: stáže zastupování ČMI a ČR v mezinárodních institucích a na konferencích
3 99
za účelem provedení typové zkoušky
26
za účelem provedení jiného metrologického výkonu
165
Ze zahraničních cest jsou zpracovány zprávy, využívané v činnosti jednotlivých útvarů ČMI. Provádění typových zkoušek a jiných metrologických výkonů zajišťuje příznivý obraz ČMI a ČR u zahraničních dodavatelů a investorů.
15
3 Hlavní činnosti institutu 3.1
Výzkum a vývoj, úkoly technického rozvoje
Významnou součástí řešených úkolů TR byl i v roce 2003 rozvoj státních etalonů. Laboratoře fundamentální metrologie ČMI uchovávají etalony nejvyšší metrologické úrovně v ČR pro všechny důležité veličiny. Základem práce v této oblasti jsou náročné experimenty, systematická měření a porovnávání. Dosažené výsledky umožňují deklarovat kalibrační měřicí schopnosti ČMI na úrovni, srovnatelné s úrovní dosahovaných parametrů v partnerských národních metrologických institutech, především v Evropě. Druhou oblastí prací v technickém rozvoji byl výzkum a zdokonalování metod měření a kalibrace. V této oblasti bylo součástí úkolů i řešení problematiky, zahrnuté do výzkumného záměru ČMI. Výzkumný záměr se zabývá přednostně metrologií délky, tlaku, ionizujícího záření a elektrických veličin. V rámci TR byly řešeny také úkoly rozpracování další koncepce rozvoje metrologické infrastruktury ve vybraných oborech, a to pro měření v chemii a biologii a pro lékařské přístroje s měřicí funkcí. Všechny úkoly byly podrobeny úvodní, průběžné a závěrečné oponentuře za účasti zadavatele (ÚNMZ) a externích oponentů. V následujících odstavcích jsou uvedeny nejdůležitější výsledky úkolů TR. Rozvoj etalonáže veličin akustiky Bylo vybudováno nové pracoviště pro umístění primárních a sekundárních etalonů hladiny akustického tlaku a hladiny citlivosti mikrofonů. Byla provedeny experimentální práce s důrazem na snižování nejistoty měření. Podařilo se rozšířit oblast akustických měření při využití digitálního zpracování naměřených dat počítačem – měření veličin studiové a hudební akustiky, měření charakteristik mikrofonů pomocí porovnávací metody. Zabezpečení etalonáže vibrací a mechanického pohybu Došlo k obnově a nové instalaci etalonů po záplavách. Byla provedena měření k získání návaznosti a obnovení provozu laboratoře. Byly stanoveny nejistoty znovu instalovaných etalonů a validovány kalibrační měřicí schopnosti. Byly zdokonaleny metodiky měření a jejich automatizace. Byla provedena experimentální práce, spojená s přípravou na mezinárodní porovnání Euromet 579. Rozvoj etalonáže ss a stř. elekrických veličin V tomto úkolu TR se řešila etalonáž ss a stř. napětí, elektrické impedance a elektrického výkonu a práce. Kromě experimentálních prací, spojených s uchováváním a rozvojem státního etalonu ss napětí byly řešeny metody přenosu jednotky a stupnice ss napětí na referenční kalibrátor Datron 4808. Pokračovaly práce na plném zprovoznění kvantového etalonu na bázi Josephsonova jevu a byly 16
prověřovány jeho metrologické vlastnosti. Na řešení z minulého roku navazovala 2. etapa realizace stupnice malých stř. napětí do 100 mV, která byla zaměřena na realizaci zdroje, ověření metody autokalibrace zařízení pro kalibraci indukčních děličů a realizaci mikropotenciometru. Odvozením stř. napětí od AC/DC diference bylo umožněno navázání referenčního kalibrátoru v rozsahu 100 mV až 1 kV. Pracovní etalony C, L, R, D byly navázány na referenční etalony C kalibrované v BIPM. Probíhaly práce na přípravě ke schválení etalonu kapacity 10 pF za státní etalon, které byly ukončeny oponenturou. Laboratoř se účastnila mezinárodních porovnání EUROMET č. 557 a 607. V oblasti etalonáže výkonu byla ukončena tříletá etapa porovnáním termoměniče TTTC s etalony založenými na jiném principu a byla stanovena chyba 3 fázového etalonu výkonu navázáním jeho měřicích systémů na referenční jednofázový etalon. Proběhla oponentura výzkumu a vývoje a byl schválen státní etalon elektrického výkonu a práce při průmyslových frekvencích. Etalonáž ss elektrického odporu Státní etalon elektrického odporu představují v současné době etalonové rezistory. Od nich se odvíjí realizace stupnice ss elektrického odporu. Zásadním předmětem úkolu byly experimentální práce s novým kvantovým etalonem, pracujícím na bázi kvantového Hallova jevu. Cílem je zajištění návaznosti etalonových odporů na tento primární intrinsický etalon. Rozvoj etalonáže magnetických veličin Úkol byl zaměřen na uchovávání a rozvoj státního etalonu magnetického toku. Byl ukončen projekt Euromet 597, který ČMI řídil jako pilotní laboratoř. Pokračovala účast na mezinárodním porovnání CCEM.MK1. Byl vypracován návrh metrologických předpisů pro kalibraci magnetických vlastností plechů pro elektrotechniku (měření s Epsteinovým přístrojem). Rozvoj metrologie měřicích transformátorů Řešení úkolu bylo zaměřeno na vzájemné porovnání parametrů primárních etalonů poměru střídavých proudů a vzájemné porovnání parametrů primárních etalonů poměru střídavých napětí po rekonstrukci laboratoře po povodni v r.2002. Byl vypracován finální protokol projektu EUROMET 599, který ČMI řídil jako pilotní laboratoř. Etalonáž vf elektrických veličin a EMC Úkol byl zaměřen na uchovávání a rozvoj státního etalonu vf el. výkonu. V PTB (SRN) byla provedena kalibrace výkonových čidel. Do etalonu byl zařazen komparátor 1806 TEGAM a byla provedena verifikace systému. V rámci úkolu byl realizován generátor/analyzátor náhodných dějů pro simulátor Monte Carlo a bylo navrženo řešení měřiče šumového čísla. Proběhlo klíčové porovnání GT_RF_00-02_CCEM-RF-K19.CL – zeslabení. Pro potřeby zkoušek EMC byl realizován jednoduchý digitální spektrální analyzátor. Byly schváleny státní etalony vf činitele odrazu a přenosu a intenzity elektromagnetického pole.
17
Rozvoj hmotnosti a hustoty Podstatnou částí úkolu bylo periodické navazování pracovních etalonů na národní prototyp kilogramu. Byly analyzovány a zpracovány výsledky měření, provedených v rámci projektu EUROMET 445. Byla zpracována významná studie a proběhlo experimentální prověření možnosti vážení celkové hmotnosti silničních vozidel na přenosných statických vahách pro účely vymáhání poplatků podle legislativních dokumentů pro provoz na pozemních komunikacích. Rozvoj etalonáže tlaku Proběhlo experimentální vyhodnocení dynamických vlastností tlakových měrek ze sestavy skupinového etalonu přetlaku, podtlaku a absolutního tlaku v plynném médiu, studium změny efektivní plochy v závislosti na režimu, studium vlivu změny parametrů kapalného média na efektivní plochu tlakové měrky státního etalonu přetlaku v kapalném médiu. Došlo k dalšímu rozvoji metrologie vakua - hrubé a střední vakuum, UHV a extra vysoké vakuum. Přínosem je také rozvoj metrologie malého hmotnostního průtoku s využitím aparatury dynamické gravimetrie. Proběhly experimentální a teoretické studie zohlednění vlivu statického tlaku na etalon Molbloc/Molbox. Byla zajištěna metrologická návaznost clonových měřidel proteklého množství plynu a zohledněn vliv rychlosti šíření zvuku v plynném médiu. Došlo k dalšímu rozvoji metrologie heliových netěsností – byla zpracována studie stability hmotnostního spektrometru QME 200 a studie vlivu symetrie komparační aparatury. Rozvoj etalonáže průtoku a objemu plynu Byly provedeny kalibrace doplňkových zařízení (inkrementální pravítka HEIDENHEIN, tlakoměry HUBER, váhy v etalonážním zařízení), stanoveny kvalitativní parametry oleje, provedeno trvalé umístění irisové clony na uzavírací klapku, provedena úprava pohonu regulačních klapek. Experimentálně byly ověřovány vlastnosti etalonů při zavádění úprav. Byl zpracován návrh na úpravu měřicí stanice do průtoku 6500 m3/h. Rozvoj etalonáže objemu, průtoku a hustoty kapalin Úkol byl zaměřen na uchovávání a rozvoj etalonu Brooks Compact Prover včetně mezinárodního porovnání v rámci projektu EUROMET, rozvoj etalonu Hoffer na kryogenní kapaliny, na realizaci sady mobilních objemových etalonů a na realizaci zkušebny průtokoměrů a průtočných hustoměrů. Rozvoj etalonáže síly a momentu síly Předmětem práce byla projekce a rekonstrukce etalonů síly a momentu síly (500 N, 3 kN, 10 kN a 200 kN) a momentu síly (100 Nm a 1 kNm). Laboratoř je v dlouhodobé rekonstrukci, vynucené poškozením zařízení záplavou v roce 2002. Součástí projektu byl i návrh stavební rekonstrukce laboratoří. Probíhalo justování a vyhodnocování zatěžovacích těles. Rozvoj etalonáže tvrdosti 18
V rámci dlouhodobé rekonstrukce laboratoří po záplavě z roku 2002 byly opraveny díly etalonových tvrdoměrů, repasovány a smontovány hlavice tvrdoměrů. Bylo provedeno převážení závaží a justáž síly, montáž etalonových tvrdoměrů a laboratoř byla uvedena do provozu v nových prostorách. Byly proměřeny sady svědeckých etalonů a výsledky porovnány s výsledky, naměřenými před demontáží. Prokázalo se, že laboratoř dosahuje nejméně stejných parametrů, jako před rekonstrukcí. Potvrzení přinesou následná mezilaboratorní porovnání. Rozvoj etalonáže délky Byly provedeny rozsáhlé experimentální práce, spojené s uchováváním etalonů vlnové délky 633 nm, 543 nm a 532 nm. Opakovaně byly parametry experimentálně ověřeny interním porovnáním. Došlo ke schválení státního etalonu vlnové délky 543 nm (pokračování dlouhodobého projektu v souladu s koncepcí rozvoje). U tohoto etalonu se dosáhlo vynikajících parametrů v mezinárodním měřítku. Významným přínosem je dokončení vývoje interferometru pro dlouhé koncové měrky (1 m), experimentální ověření metody a její reprodukovatelnosti, porovnání výsledků s mechanickým měřením, příprava na účast v mez. porovnání EUROMET.L-K2 (#602). Souběžně proběhla kontrola starší interferometrické aparatury v nové laboratoři, včetně ověření metrologických charakteristik, zajištění návaznosti na státní etalony. Řešitel také validoval metodu pro metrologické navazování kalibračních těles typu ball-bar pro souřadnicové měřicí stroje. Pokračoval vývoj etalonů vlnové délky pro optické komunikace – úvodní experimenty – měření přeladitelnosti vlnové délky, detekce spektrálních čar. Projekt byl částečně hrazen GA AV ČR. Souřadnicové měření Bylo dosaženo zvýšení přesnosti měření délek a rozměrů v ose na libovolném měřicím stroji pomocí sondy s paralelogramem a zrcadlem pro laserinterferometrické měření. Proběhl vývoj a výroba sondy, vývoj metody měření a software v Excelu. Nejistota měření se sondou se snížila z 1 µm na 0,5 µm. Byla vyvinuta metoda pro automatickou navigaci laserových interferometrů. Bylo navrženo automatické natáčení lineárního interferometru i koutového odražeče při libovolných rovinných měřeních. Proběhl vývoj trigonometrické metody měření na bázi GPS. Byl proveden výzkum nových kalibračních metod pro souřadnicové měřicí stroje pomocí prostorových těles i pomocí laserového interferometru s automatickou navigací. Rozvoj metod a zařízení na interferometrickou metrologii Tento úkol byl orientován na řešení aktuálních požadavků laboratoře pro etalonáž koncových měrek. Byla provedena kalibrace komponent interferometru NPL TESA. Validací metod kalibrace byla završena etapa zavádění nového oboru kalibrace momentových klíčů. Generátor malých úhlů s dlouhým ramenem byl zkušebně doplněn o kamerový systém. Laboratoř se zúčastnila mezinárodních porovnání v oboru měření koncových měrek a byly vyhodnoceny výsledky a zpracovány závěry z 19
dříve provedených mezinárodních porovnání EUROMET. Rozvoj etalonáže drsnosti povrchu Etalon drsnosti povrchu byl přemístěn do nové laboratoře. Byla řešena II. etapa analýzy vlivu použití snímače relativního a absolutního na naměřené hodnoty drsnosti u periodického povrchu a provedeno srovnání s výsledky naměřenými v I. etapě na aperiodickém povrchu. Proběhla příprava etalonu drsnosti povrchu na schválení jako státní etalon tj. příprava dokumentace a přístrojového vybavení. Etalon byl schválen jako státní etalon ČR.
3.2
Státní etalony
Státní etalony ČR zastřešují návaznost příslušné veličiny v republice. Způsob tvorby, uchovávání a používání státních etalonů, jejich schvalování a zveřejňování stanoví Interní směrnice ÚNMZ č. 4/2000 na kterou navazuje řízený dokument ČMI 011-ZS-C011 Zásady koncepce, plánování, schvalování a zveřejňování státních a referenčních etalonů ČR. Soustava etalonů vychází z dlouhodobé koncepce institutu, kterou projednává jeho Vědecká rada. Ke koncepci se v relevantních oblastech vyjadřují gestoři primární etalonáže. Soustava státních etalonů ČR a referenčních etalonů ČR je otevřená a doplňuje se podle potřeby a podle technických možností ČMI a dalších pověřených organizací. V roce 2003 bylo schváleno dalších šest státních etalonů: kód
označení
název
ECM ECM ECM ECM ECM ECM
240-2/03-023 240-5/03-024 220-1/03-025 110-2/03-026 110-8/03-027 320-1/03-028
etalon vf činitele odrazu a přenosu etalon intenzity vf elmag. pole etalon elektrického výkonu a práce při průmyslových frekvencích etalon vlnové délky 543 nm etalon drsnosti povrchu etalon teploty v rozsahu – 38,8344 ºC do 419,527 ºC
Etalon vf činitele odrazu a přenosu Etalon byl budován v letech 1998 až 2002 v ČMI OI Praha. Etalon vf činitele odrazu a přenosu tvoří kalibrační a verifikační sady s konektory typu N, PC7 a PC3,5. Hlavní částí zařízení je vektorový analyzátor obvodů HP8510SX. K rozšíření kmitočtového rozsahu od 100 kHz do 45 MHz (s menší přesností) slouží vektorový analyzátor BM553. Základem návaznosti jsou vzduchové linky, jejichž vlastnosti jsou vypočitatelné z mechanických rozměrů. Používají se kalibrační metody TRL (PC7, PC3,5) a OSLT. Velikost nejistoty je závislá na typu konektoru, kmitočtu, použité kalibrační metodě a hodnotě měřené veličiny. Etalon intenzity vf elektromagnetického pole Etalon byl budován v letech 1997 až 2002 v ČMI OI Praha. Etalon intenzity vf elektromagnetického pole se skládá z vlastního etalonu a příslušenství, které
20
umožňuje provádět měření. Pro různá kmitočtová pásma se používají pravoúhlá TEM cela, pyramidální TEM cela a pravoúhlé vlnovody R14 a R22. Velikost nejistoty je závislá na měřeném kmitočtu a použité kalibrační metodě. Etalon elektrického výkonu a práce při průmyslových frekvencích Etalon byl budován v letech 1998 až 2003 v ČMI OI Brno. Etalon elektrického výkonu a práce při průmyslových frekvencích je složen z AC/DC komparátoru výkonu typu HEG K 2005 a ze zdroje elektrického výkonu typu EMH SPE 100.3. Etalon vlnové délky 543 nm Etalon byl budován v letech 1995 až 2002 v ČMI LPM Praha. Skupinový etalon vlnové délky 543 nm tvoří dvojice jódem stabilizovaných laserů 543 nm označených jako PLG1 a PLG2, řídící a vyhodnocovací elektronika, optické a mechanické prvky, měřicí přístroje a zařízení k vyhodnocování dat. Etalon drsnosti povrchu Etalon byl budován v letech 1997 až 2003 v ČMI LPM Praha. Etalon je tvořen komerčně dostupným přístrojem Hommel Tester T 8000 s příslušenstvím, který je kalibrován pomocí etalonů drsnosti navázaných v PTB Braunschweig. Rozšířená nejistota kalibrace je 2 %. Etalon teploty v rozsahu od – 38,8344 ºC do 419,527 ºC Etalon byl budován v letech 1995 až 2003 v ČMI OI Praha. Státním etalonem teploty je realizovaná teplotní stupnice ITS-90 v rozsahu hodnot od – 38,8344 ºC do 419,527 ºC. Etalon je složen z definičních bodů (pevných bodů) podle ITS-90, elektronického vybavení k měření elektrického odporu odporových teploměrů, platinových odporových teploměrů a interpolačních vztahů. Realizace teplotní stupnice umožňuje kalibrovat etalonové odporové teploměry s nejistotami od 0.5 mK do 2 mK. Databáze CMC-STD Informace o etalonech jsou uchovávány v Databázi „CMC-STD“, která obsahuje záznamy o etalonech, CMC, porovnáních a metodikách i údaje o jejich vzájemných vazbách. Databáze je součástí informačního systému ČMI a je spravována úsekem fundamentální metrologie. Dokumentace tohoto typu je nezbytná pro činnosti ČMI v rámci sdružení EUROMET a při plnění požadavků Ujednání CIPM MRA o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů kalibrace a měření vydávaných národními metrologickými instituty. Databáze CMC-STD obsahuje údaje o 65 etalonech. Státními etalony je schváleno 28 etalonů, které 21
jsou uvedeny v tabulce: kód
označení
název
ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM ECM
100-1/97-001 440-1/97-002 440-2/97-003 440-3/97-004 110-1/00-005 230-1/00-006 120-1/00-007 140-1/00-008 140-2/00-009 210-1/00-010 260-1/01-011 260-2/01-012 153-1/01-013 153-3/01-014 153-2/01-015 240-1/01-016 170-1/01-017 170-2/01-018 150-1/02-019 150-2/02-020 129-1/02-021 170-5/02-022
ECM ECM ECM ECM ECM ECM
240-2/03-023 240-5/03-024 220-1/03-025 110-2/03-026 110-8/03-027 320-1/03-028
etalon frekvence a času etalon aktivity radionuklidů etalon prostorového dávkového ekvivalentu neutronů etalon emise neutronů z radionukl. zdrojů etalon (vlnové) délky 633 nm etalon elektrického odporu etalon hmotnosti etalon průtoku a množství plynu EZKUM etalon průtoku a množství plynu EZEM etalon elektrického napětí etalon magnetického toku etalon magnetické indukce etalon stupnic tvrdosti Rockwell etalon stupnic tvrdosti Vickers etalon stupnic tvrdosti Brinell etalon vf výkonu etalon přetlaku, podtlaku a absolutního tlaku v plynném médiu etalon přetlaku v kapalném médiu etalon síly ESZ 1 MN etalon síly ESZ 150 kN etalon objemové hmotnosti obilí etalon malého přetlaku, podtlaku a diferenčního tlaku v plynném médiu etalon vf činitele odrazu a přenosu etalon intenzity vf elmag. pole etalon elektrického výkonu a práce při průmyslových frekvencích etalon vlnové délky 543 nm etalon drsnosti povrchu etalon teploty v rozsahu – 38,8344 ºC do 419,527 ºC
22
3.3
Kalibrační služba
Nosnou činností kalibračních laboratoří v hodnoceném období byla kalibrace hlavních etalonů a pracovních měřidel, a to jak ve vlastních laboratořích ČMI, tak na pracovištích uživatelů těchto měřidel zejména v řadě technicky náročných případů, např. v souvislosti s distribucí energetických médií. V souvislosti s prováděním kalibrací měřidel však byly poskytovány i poradenské služby v problematice návaznosti měřidel, výpočtů a analýz nejistot měření, metodik měření i metodik navazování měřidel, a to od formy individuálních konzultací dílčích problémů uživatelů měřidel až po komplexní analýzy měřicích systémů rozsáhlých a významných subjektů hospodářství státu. V roce 2003 byly realizovány některé investiční záměry, které představují rozšíření technické základny pro poskytování kalibračních služeb ČMI (viz příslušná část tohoto dokumentu týkající se investic a technického rozvoje). S cílem prokázání důvěryhodnosti laboratoří a jakosti kalibračních služeb byl nadále udržován a v rámci systému jakosti ČMI rozvíjen systém akreditovaných kalibračních laboratoří (viz kapitola systém jakosti ČMI). Jako zcela nový počin ve spektru metrologických služeb ČMI bylo zřízeno v úseku fundamentální metrologie pracoviště metrologického outsourcingu, jehož činnost navázala na již dříve uzavřené smluvní vztahy. V rámci činnosti tohoto pracoviště byla realizována např. již tradiční zakázka komplexu kalibrací pro specializované pracoviště Armády české republiky. V roce 2003 bylo v laboratořích ČMI kalibrováno 34 872 ks hlavních etalonů v celém spektru oborů měření zabezpečovaných ČMI. V případě potřeby bylo v rámci kalibrace prováděno nastavení kalibrovaných elektronických přístrojů, čímž bylo umožněno bezprostřední opakování kalibrace bez dalšího odstavení těchto měřidel z používání. Poskytovaná služba znamenala i úsporu nákladů pro vlastníky měřidel. Pro zajištění etalonáže v rámci ČMI bylo kalibrováno 8 334 ks vlastních etalonů. V rámci poskytování dalších služeb ČMI v návaznosti měřidel pro uživatele měřidel bylo zkalibrováno 6 546 ks pracovních měřidel a 5 939 ks dozimetrických diod, které jsou základní součástí dozimetrických přístrojů.
3.4
Služby legální metrologie
V oblasti legální metrologie byly metrologické výkony realizovány ve dvou skupinách, a to: -
schvalování typů stanovených měřidel,
-
jejich prvotní a následné ověřování,
-
účast na státním metrologickém dozoru v autorizovaných metrologických střediscích,
-
působení v komisích ČMI jmenovaných pro prověřování způsobilosti metrologických laboratoří k autorizaci pro ověřování měřidel a
-
registrace výrobců, opravců a subjektů provádějících montáž stanovených měřidel
23
3.4.1
certifikace personálu autorizovaných metrologických středisek a úředních měřičů. Schvalování typu měřidel
Vydané dokumenty (dle zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění): Nové certifikáty schválení typu
157
Doplňky a revize schválení typu
153
Upuštění od schválení typu měřidel
32
Zkušební certifikáty
7
Prodloužení platnosti schválení typu měřidla
4
Zrušení schválení typu měřidla
3
Zamítnutí schválení typu měřidla
2
Nové žádosti o schválení typu měřidla
197
Od 6.2.2003 je ČMI akreditováno a od 3.7.2003 je autorizovanou osobou č. 250 pro posuzování shody v oblasti vah s neautomatickou činností. Vydané dokumenty (dle nařízení vlády č. 326/2002 Sb., popř. ČSN EN 45501 +AC): Nové certifikáty schválení typu Doplňky a Revize schválení typu Zkušební certifikáty Certifikáty shody Nové žádosti o přezkoušení typu
38 1 2 27 44
Další významnou aktivitou bylo dokončení a zkompletování programu TYPOVER 2002, který slouží jako archiv schválení typů v elektronické podobě. Program je k dispozici pracovníkům ČMI i odborné veřejnosti. 3.4.2
Ověřování měřidel
V roce 2003 bylo Českým metrologickým institutem ověřeno 156 387 ks stanovených měřidel, a to převážně u uživatelů na místě jejich instalace. Jedná se především o stanovená měřidla v oboru měření hmotnosti, délky, plochy, objemu, proteklého množství technických kapalin a mechanických zkoušek materiálu. Na realizaci výkonů ověřování stanovených měřidel se významně podílela autorizovaná metrologická střediska, která v roce 2003 ověřila celkem cca 20,7 tis. stanovených měřidel. U těchto autorizovaných subjektů je ze strany ČMI prováděn státní metrologický dozor nad dodržováním podmínek autorizace a dohled nad jakostí a úrovní činností - prováděných metrologických výkonů. ČMI již v minulých obdobích založil smluvní vztahy, jejichž předmětem je evidování stanovených měřidel smluvního partnera, sledování průběhu lhůt platnosti ověření jeho měřidel a včasné ověřování předmětných stanovených měřidel tak, aby nedošlo k porušení zákona o metrologii. V řadě případů
24
jsou na přání zákazníka realizovány smluvní metrologické výkony i bez účasti dalších stran, jako např. opravců a servisů. 3.4.3
Státní metrologický dozor
Státní metrologický dozor nad plněním povinností subjektů stanovených zákonem o metrologii a nad dodržováním podmínek stanovených pro autorizované a registrované subjekty byl v roce 2003 realizován v následujícím rozsahu: Dozorové akce
Počet
autorizovaná metrologická střediska registrovaní výrobci a opravci stanovených měřidel čerpací stanice pro prodej pohonných hmot lékárenská služba, zdravotnická zařízení (lékárny, lékaři) distribuční síť (prodejní jednotky) spolupráce IIZ ČMI s SÚJB - kontrolní akce v Jaderné elektrárně Temelín mimořádné neplánované akce (upozornění, stížnosti)
122 61 247 135 41 6 21
Σ
633
Další formou prověrky důvěryhodnosti autorizovaných subjektů ve vztahu k ověřování stanovených měřidel je provádění mezilaboratorního porovnávání zkoušek (MPZ viz čl. 3.4.4). V oblasti legální metrologie byl v hodnoceném období zaznamenán výrazný růst právního uvědomění veřejnosti, na který evidentně má pozitivní vliv provozování elektronické adresy „info“-ČMI a zveřejnění nejčastějších otázek na webových stránkách ČMI. V průměru bylo odpovídáno na 20 specifických dotazů laické i odborné veřejnosti z oblasti legální metrologie týdně. Uvědomění veřejnosti se projevilo i na stížnostech vůči měřidlům či metrologickým výkonům. V průběhu roku bylo šetřeno pět stížností na správnost měřidel protečeného množství – výdejních stojanů na pohonné hmoty, tři stížnosti na správnost vodoměrů a dvě na správnost elektroměrů. Šetřením se nepotvrdila oprávněnost těchto stížností. V jednom případě byla řešena komplexní stížnost na správnost ověřování měřidel v AMS. Tato stížnost se ukázala částečně opodstatněná a byla realizována dlouhodobá nápravná opatření. 3.4.4
Mezilaboratorní porovnávání zkoušek
Jednou ze služeb, které Český metrologický institut nabízí kalibračním laboratořím, je mezilaboratorní porovnávání zkoušek. Předmětem mezilaboratorního porovnávání zkoušek je vzájemné porovnání výsledků měření jedné nebo více kalibračních laboratoří s výsledky měření referenční laboratoře podle předem stanovených podmínek a podle daného matematického vztahu. Referenční laboratoří je ve většině případů některá z laboratoří ČMI, které jsou pravidelnými účastníky mezinárodních porovnávání, čímž je zajištěn přenos referenčních hodnot a nejistot prověřených v těchto mezinárodních porovnání na kalibrační laboratoře ČR. Mezilaboratorní porovnávání zkoušek tak slouží jako účinný nástroj k posuzování způsobilosti kalibračních laboratoří 25
nabízejících své služby v regulované i neregulované sféře. Úspěšná účast v mezilaboratorním porovnání je nezbytným předpokladem získání či zachování akreditace nebo autorizace. Mezilaboratorní porovnávání zkoušek je organizováno referátem MPZ, který je součástí Úseku legální metrologie, ve formě národních porovnávacích zkoušek (MPZ) na základě ročního programu nebo probíhá jako dvoustranné porovnání (DMPZ) na základě žádosti kalibrační laboratoře. Základním dokumentem, podle něhož organizace a vyhodnocení mezilaboratorních porovnání probíhá, je ISO/IEC Guide 43 „Zkoušení způsobilosti prostřednictvím mezilaboratorního porovnávání“. Mezilaboratorní porovnání zkoušek jako metoda zkoušení způsobilosti v oblasti kalibračních laboratoří byla v České republice zahájena v roce 1995, kdy na základě dohody uzavřené mezi ČMI a ČIA byl organizací těchto zkoušek pověřen Český metrologický institut. MPZ je kladně hodnoceno jak ČIA, tak zástupci EA při provádění auditu ČIA. Bez technického základu, který mezilaboratorní porovnávání zkoušek bezesporu tvoří, by se proces akreditace omezoval pouze na formální stránku předložené dokumentace. Propracovaný systém porovnávacích zkoušek dodává akreditaci nezbytné technické zázemí, ukazuje laboratořím jejich reálné schopnosti a umožňuje jim vzájemně si porovnat výsledky měření, nejistoty a používané metody. Významnou událostí pro referát MPZ byla v roce 2003 úspěšná akreditace tohoto referátu, která proběhla v květnu a byla završena udělením akreditační značky č. 7002. Předmětem akreditace je „Organizace programů mezilaboratorních porovnávání zkoušek v oblasti metrologie“. Rozsah programů způsobilosti zahrnuje obory, které je ČMI schopen technicky zabezpečit. Jedná se o kalibrace geometrických veličin, mechanických veličin, kalibrace měřidel tepla, teploty a průtoku, optických veličin, času, frekvence a akustiky, kalibrace fyzikálně-chemických veličin, elektrických a magnetických veličin a veličin atomové a jaderné fyziky. ČMI je druhým akreditovaným organizátorem zkoušení způsobilosti v ČR. Podle dostupných informací existuje v Evropě pouze 17 organizátorů zkoušení způsobilosti, kteří mají postupy potvrzené akreditací. Převážná většina z nich však působí v oblasti chemických zkoušek. Jako akreditovaný organizátor mezilaboratorních porovnávacích zkoušek pro kalibrační laboratoře je však ČMI v Evropě jediným subjektem. Rozhodnutí získat akreditaci bylo součástí dlouhodobé strategie referátu MPZ s cílem vytvořit předpoklady pro rozšíření své nabídky služeb i na zahraniční kalibrační laboratoře. V současné době již bez problémů funguje kooperace tohoto referátu se slovenskými laboratořemi, které se porovnání organizovaných ČMI již téměř dva roky zúčastňují a jejich počet narůstá. V roce 2003 byla rovněž podepsána smlouva se Službami legálnej metrologie SR o spolupráci při organizaci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Na základě této smlouvy zajišťují SLM vyhledávání potenciálních účastníků porovnání mezi slovenskými laboratořemi, uzavírá s nimi smlouvy a koordinuje pohyb zkušebních položek na svém území. 26
Následující tabulka udává přehled o porovnáních realizovaných ČMI v roce 2003, o počtech účastníků, předmětu měření a úspěšnosti účastníků. Porovnání, u nichž je uveden v závorce i počet úspěšných účastníků porovnání, byla ukončena vydáním zprávy a osvědčení či potvrzení o účasti, některá porovnání vzhledem k většímu počtu účastníků či pozdějšímu termínu zahájení dosud probíhají a jejich ukončení se předpokládá nejpozději do poloviny roku 2004. Program MPZ na rok 2003 byl sestaven s velkými ambicemi a zahrnoval zatím největší počet porovnání, která byla pro daný kalendářní rok navržena. Přehled mezilaboratorních porovnávání zkoušek organizovaných ČMI v roce 2003 Předmět MPZ Označení Referenční Počet Úspěšnost účastníků (%) laboratoř Tachografy ÚLM Brno 53 94,3 MPZ 100-03 Měření frekvence prostřednictvím ÚRE AV, 3 100 MPZ 200-03 televizního signálu Praha Délková měřidla – válečkové a OI Brno 14 92,9 MPZ 300-03 závitové kalibry Měřická pásma OI Praha 10 100 MPZ 400-03 Měření pH OI Brno 16 56,3 MPZ 500-03 Vodoměry OI Brno 19 závěrečné MPZ 600-03 hodnocení Měření modulací OI Brno, OI 5 závěrečné MPZ 700-03 Praha hodnocení Momentové klíče LPM Praha 11 100 MPZ 800-03 Analýza plynných směsí: zemní OI Praha 4 75 MPZ 900-03 plyn nabídka porovnání MPZ 1000-03 Měření rušivého vyzařování podle OI Praha ČSN EN 55011 100 MPZ 1100-03 Stroje pro mechanické zkoušky LPM Praha 4 materiálu OI Praha nabídka porovnání MPZ 1200-03 Termočlánky OI Brno 19 probíhá MPZ 1300-03 Deformační tlakoměry měření pro malý zájem účastníků MPZ 1400-03 Samospádové výdejní systémy OI Brno silničních cisteren porovnání zrušeno 4 závěrečné odolnosti proti OI Praha MPZ 1500-03 Měření hodnocení vyzařovanému vysokofrekvenčnímu elektromagnetickému poli podle ČSN EN 61000-4-3 Pokud žádný z programů mezilaboratorního porovnávání zkoušek laboratoři nevyhovuje, má možnost se zúčastnit DMPZ, které probíhá na žádost laboratoře a podle jejich specifických požadavků. V roce 2003 byl zorganizován rovněž poměrně velký počet dvoustranných porovnání – celkem 92, z nichž většina již byla ukončena. Jen malý počet z nich přetrvává do roku 2004, a to většinou z důvodů technických problémů na straně zúčastněné laboratoře. Někteří účastníci se k porovnání přihlásí, aniž by byli dostatečně připraveni a technicky způsobilí. Zájem o dvoustranná porovnání souvisí 27
s nárůstem nových žadatelů o akreditaci nebo se snahou o rozšíření předmětu akreditace. Následující tabulka uvádí přehled dvoustranných porovnání z hlediska jejich předmětu a rozsahu zájmu laboratoří. Přehled dvoustranných mezilaboratorních porovnávání zkoušek organizovaných ČMI v roce 2003 Zájem účastníků (počet / počet Předmět DMPZ procent) Geometrické veličiny 20 (21,7 %) Elektrické veličiny 13 (14,2 %) Teplo, teplota 10 (10,9 %) Veličiny ionizujícího záření 8 (8,7 %) Tlak 7 (7,6 %) Objem plynu 5 (5,4 %) Průtok vody 5 (5,4 %) Objem 4 (4,3 %) Hmotnost 4 (4,3 %) Optické veličiny 3 (3,3 %) Viskozita 2 (2,2 %) Síla 2 (2,2 %) Ostatní (tvrdost, čas, síta …) 9 (9,8 %) 3.4.5
Registrace subjektů
Oblastní inspektoráty na základě žádosti výrobců, opravců a subjektů provádějících montáž stanovených měřidel prověřily způsobilost a vydávaly osvědčení o registraci pro předmětné činnosti. K datu 31.12.2003 bylo v seznamu výrobců, opravců a subjektů provádějících montáž stanovených měřidel zaregistrována na celém území ČR cca 6100 subjektů. 3.4.6
Certifikace personálu
Při ČMI působí certifikační orgán pro certifikaci personálu. V této oblasti byla realizovány certifikace nových žadatelů, převážně budoucích a stávajících vedoucích autorizovaných metrologických středisek a žadatelů o autorizaci k výkonům úředního měření, jakož i činnosti související s platností certifikátů dříve vydaných, včetně recertifikací. Přehledná čísla o realizovaných činnostech v kontextu s předchozími léty uvádí následující tabulka. Přehled služeb zákazníkům Žadatelů celkem od počátku Počet zasedání PK v daném roce Počet vydaných certifikátů Dále nevyhovělo žadatelů Prodloužení platnosti certifikátu Dozor u nositelů certifikátu
2000 137 7 43 0 33
2001 291 17 100 5 9 65
2002 340 21 97 2 14 156
2003 396 9 56 2 34 229
V roce 2003 se uskutečnily kontrolní akce ČIA u certifikačního orgánu při ČMI, které proběhly podle plánu. Souhrnná zpráva vedoucího posuzovatele ze dne 27. 8. 2003 konstatuje plnění všech 28
prověřovaných kriterií. Prověřovány byly postupy a provedeny pohovory s vybranými specialisty externími pracovníky pro činnost v posuzovatelské komisi (PK). Dozorovými akcemi byl potvrzen soulad činností zabezpečovaných COP s pravidly stanovenými PJ. 3.4.7
Metrologická školení a zkoušky personálu
V návaznosti na předchozí období byla i v roce 2003 realizována četná metrologická školení. Specializované metrologické laboratoře pořádaly odborná školení pro úzce zaměřené skupiny zájemců zejména z řad podnikových metrologů. Na tato školení v řadě případů navázaly odborné zkoušky metrologických zaměstnanců, které byly v kladném případě završeny vydávím osvědčení ČMI o odborné způsobilosti. Úsek legální metrologie provedl v roce 2003 pět školení zaměřených na vzdělávání personálu AMS či žadatelů o autorizaci, a to pro oblast ověřování tachografů silničních motorových vozidel. V řadě případů získali frekventanti těchto školení na základě zkoušek osvědčení ČMI o odborné způsobilosti k ověřování tachografů. V duchu dlouhodobé strategie vývoje metrologických činností ČMI byl v roce 2003 realizován projekt zahájení školení metrologů podniků. Ve dvou uskutečněných bězích těchto školení bylo proškoleno cca 50 podnikových metrologů a zaměstnanců metrologických laboratoří širokého spektra technického zaměření. Také o tento druh školení se projevil značný zájem s ohledem na skutečnost, že v podmínkách ČMI jsou oblasti teorie doplněny prezentací bohatých zkušeností z různých odvětví metrologie a zejména návštěvou konkrétních metrologických laboratoří ČMI na základě volby a zaměření frekventantů. V roce 2003 vydal ČMI cca 280 osvědčení o odborné způsobilosti personálu.
3.5
Novinky ve službách ČMI
Český metrologický institut má snahu stále více vyhovět požadavkům zákazníků. V reakci na tuto snahu byl během roku 2003 zvětšen sortiment institutem poskytovaných služeb. Mezi nejvýznamnější nově poskytované služby patří níže uvedené služby. Školení metrologů Cílem tohoto školení je poskytnout stávajícím a budoucím metrologům firem různého zaměření dostatečné informace pro jejich orientaci při budování a aktualizaci metrologického systému firmy. Školení poskytne základní informace o národním metrologickém systému a jeho navázání na mezinárodní instituce, o metrologické legislativě ČR, o obecných zásadách metrologie z hlediska technických norem a systémů jakosti, názvosloví apod., o problematice nejistot měření a o možnostech vybudování a popsání metrologického systému firmy splňujícího požadavky právních a technických předpisů. Program školení je doplněn exkurzí do jinak veřejnosti obtížně dostupných specializovaných laboratoří ČMI. 29
Outsourcing ČMI nově nabízí komplexní služby v oblasti metrologie - kalibraci měřidel, ověřování stanovených měřidel, poradenství, spolupráci při vypracování příručky jakosti a další. Konkrétně je nabízeno zajištění všech metrologických činností organizace, tj. : -
kalibrace a ověřování měřidel a vybavení metrologického pracoviště
-
konfirmace měřidel a měřícího zařízení, mj. vytvoř. a uchov. databáze měřidel a etalonů
-
sledování trendů měřicí techniky, zavádění nových metod
-
péče o stav měřícího zařízení včetně stanovení a evidence úkonů a termínů
Dále je nabízeno poradenství a konzultační služby. Vypracování harmonogramu spolupráce a realizace ve sledu akcí podle potřeby a skutečné situace: -
posouzení a inventarizace Vašich měřidel
-
návrh způsobu kalibrace a kalibračních intervalů
-
vytvoření základní databáze Vašich měřidel
-
stanovení harmonogramu kalibrací
-
kalibrace měřidel
Služby autorizované osoby pro posuzování vah s neautomatickou činnost Dne 3. července 2003 udělil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) Českému metrologickému institutu (ČMI) autorizaci pro posuzování shody vah s neautomatickou činností podle nařízení vlády č. 326/2002 Sb, které implementuje Směrnici Rady 90/384/EHS. Rozsah rozhodnutí o autorizace je vymezen pro následující postupy posuzování shody: - ES přezkoušení typu - ES prohlašování shody s typem (záruka jakosti výroby) - ES ověřování - ES ověřování každého jednotlivého výrobku Služby kryogenního radiometru Kryogenní radiometr je primární etalon, jenž vytváří vrchol metrologického schématu návaznosti široké škály veličin spojených s měřením výkonu optického záření včetně základní jednotky soustavy SI – jednotky svítivosti cd. V současné době představuje nejpřesnější optický detektor na světě schopný měřit s nejistotou až 30
0,005% relativně. Od něj je pak odvozena primární stupnice spektrální responsivity,
která je
realizována sadou přenosových etalonových detektorů kalibrovaných na aparatuře kryogenního radiometru. Tato stupnice je pak přenášena do průmyslu pomocí etalonových detektorů, kde nalézají stále častěji své uplatnění při vývoji nových technologií a zpřesňování stávajících výrobních postupů. Služby etalonového odporu na principu kvantového Hallova jevu V červnu r. 2003 byly v ČMI - OI Praha ve spolupráci s firmou CRYOGENIC ukončeny předávací testy realizace etalonového odporu na principu kvantového Hallova jevu. Kvantový Hallův jev spolu s vysokoteplotní supravodivostí představuje dva největší objevy fyziky pevných látek v posledních 20 letech. Hlavní využití KHJ je v metrologii, protože umožňuje realizovat přesný, dokonale stabilní a vysoce reprodukovatelný kvantový etalon elektrického odporu. Pomocí kvantového etalonu odporu je možno v pravidelných intervalech kalibrovat etalonové odpory národní laboratoře elektrického odporu (státní etalony), které byly dříve vystaveny značným rizikům při jejich transportech do BIPM Sèvres. Na principu KHJ lze rovněž kalibrovat etalony elektrického odporu primárních a sekundárních laboratoří elektrických a teplotně-technických laboratoří ČMI (Praha a Brno) a ostatních organizací požadujících dosažení nejmenších nejistot naměřených hodnot v oblasti elektrického odporu. Počínaje 1.1.1990 je všem členským zemím Generální konference pro míry a váhy (CGPM), tj. i České republice, doporučeno navazovat své státní etalony elektrického odporu na tyto kvantové etalony. Jednotnost měření v různých zemích a zároveň nejpřesnější možný souhlas takto získané jednotky odporu s ohmem, definovaným v soustavě SI, je přitom dosaženo zavedením přesné hodnoty Klitzingovy konstanty RK.
3.6
Inovace vybavení institutu
V oblasti technické infrastruktury byl v rámci Institutu realizován vysoký počet 149 přístrojových a stavebních investic v celkovém objemu přes 78 mil. Kč. Ze stavebních investic byla nejrozsáhlejší rekonstrukce opláštění objektu OI Praha, Radiová ulice (celkem 12,6 mil. Kč). U přístrojových investic zaměřených na státní etalony byly 2 důležité položky v rozsahu ca 4 mil. Kč realizovány ze speciálního fondu ÚNMZ, což umožňuje snížit příslušné neinvestiční náklady. Řada přístrojových investic byla orientována na zabezpečení metrologických potřeb zahraničních investorů v ČR (Matsushita Pardubice, Infineon Trutnov apod.), zejména v oblasti mobilních komunikací. V průběhu roku byly též upřesňovány technické požadavky na dostavbu OI Praha v areálu na Radiové ul. Investiční výdaje umožnily další kvalitativní přiblížení úrovně metrologie ČR k úrovni metrologie ve vyspělých státech EU. Byly pořízeny a sjednány dodávky etalonů a špičkových měřicích zařízení od nejlepších světových firem. Vytvořil se tak předpoklad pro uznávání systémů jakosti v podnikatelské sféře ČR firmami z EU a tím se připravily podmínky pro zvýšení exportu do zemí EU.
31
3.7
Přidružené laboratoře
V zájmu mezinárodního uznávání státních etalonů a výkonů fundamentální metrologie v oborech, které jsou zajišťovány mimo ČMI (čas a frekvence, gravimetrie, chemická metrologie), se ukázalo jako nezbytné vytvořit soustavu tzv. přidružených laboratoří. Pro tyto laboratoře bylo třeba vypracovat zvláštní statut v rámci systému jakosti ČMI, zajistit technickou pomoc a audit a zpracovat nové interní předpisy. Tento systém byl v roce 2003 již zcela funkční. Systém jakosti všech přidružených laboratoří (seznam viz níže) byl projednán a uznán technickou komisí EUROMET (QS Forum). Vytvořená skupina posuzovatelů provedla v roce 2003 předepsané audity a zjištěné neshody s požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025 byly odstraněny. V současné době jsou k dispozici tyto přidružené laboratoře: Název Ústav radiotechniky a elektroniky, Akademie věd ČR, Pracoviště státního etalonu frekvence a času Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, Kalibrační laboratoř Český hydrometeorologický ústav, Kalibrační laboratoř imisí Vysoká škola chemicko-technologická, Metrologická laboratoř
oblast měření čas a frekvence extrémní délky, gravimetrie chemické analýzy imisí primární metody měření v chemické metrologii
Přidružené laboratoře se již podílely svou účastí na klíčových porovnáních zkoušek a na prosazování údajů o kalibračních měřicích schopnostech (CMC) do systému, evidovaného databází KCDB Mezinárodního úřadu pro váhy a míry. Významnou akcí byl audit, provedený ve všech přidružených laboratořích, se zaměřením na kvalifikaci personálu a na vedení řízené dokumentace. Získané poznatky potvrdily dobrou úroveň ve všech sledovaných případech a byly přínosem i pro vlastní činnost ČMI. O náplni práce a možnostech laboratoří informuje i prezentace ČMI na web. Cestou přidružených laboratoří jsou zabezpečovány obory: -
Čas a frekvence na primární úrovni
-
Gravimetrie
-
Velké délky a poloha v prostoru včetně GPS
-
Planární úhel
-
Geodetické přístroje
-
Primární metody pro metrologii v chemii
-
Analýza emisí včetně troposférického ozónu.
Se všemi přidruženými laboratořemi jsou uzavřeny dohody o součinnosti na úrovni statutárních orgánů. 32
4 Systém jakosti institutu Pro všechny prováděné kalibrace má ČMI zaveden jednotný systém řízení jakosti, který splňuje požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17 025 (kapitola 4: „Požadavky na management“ vychází z normy ČSN EN ISO 9001:2000). Tento systém řízení jakosti je dokumentován v příručce jakosti organizace ČMI a v příručkách jakosti vnitřních organizačních jednotek. Do těchto příruček jakosti mají zadavatelé kalibrací možnost na požádání nahlédnout. ČMI je za Českou republiku signatářem mezinárodního Ujednání CIPM MRA o vzájemném uznávání státních etalonů, kalibračních listů a výsledků měření vydaných národními metrologickými instituty, které bylo podepsáno v Paříži dne 14.10.1999. V souladu s tímto dokumentem jsou provedená měření v těch oborech, rozsazích a s kalibračními a měřícími schopnostmi (CMC), které jsou uvedeny v databázi http://kcdb.bipm.org/, uznávána ostatními zúčastněnými národními metrologickými institucemi. Vzájemné uznání certifikátů v rámci Ujednání CIPM MRA je založeno na důvěře, podložené kladnými výsledky mezinárodních porovnávacích měření, kterých se ČMI pravidelně zúčastňuje. K zvýšení důvěry proběhlo v roce 2002 posouzení systému řízení jakosti ČMI mezinárodním auditem v rámci pracovní skupiny EUROMET QS FORUM. Národní metrologické instituce, které byly spoluřešitelé na tomto projektu, vyjádřily plnou důvěru v systém jakosti laboratoří primární metrologie ČMI a v jejich schopnost plnit požadavky vyplývající z Ujednání MRA. V souladu s těmito skutečnostmi vydal generální ředitel ČMI „Prohlášení o politice jakosti“ (viz www.cmi.cz). V zájmu mezinárodního uznávání státních etalonů a výkonů fundamentální metrologie v oborech, které jsou zajišťovány mimo ČMI (čas a frekvence, gravimetrie, chemická metrologie), se ukázalo jako nezbytné vytvořit soustavu tzv. přidružených laboratoří. Pro tyto laboratoře bylo třeba vypracovat zvláštní statut v rámci systému jakosti ČMI, zajistit technickou pomoc a audit a zpracovat nové interní předpisy. Požadavky na přidružené laboratoře byly postupně formulovány v rámci projednávání systému řízení jakosti národních metrologických institutů, signatářů Ujednání o vzájemném uznávání státních etalonů a certifikátů kalibrace a měření (CIPM MRA). Vedení ČMI navrhlo skupinu posuzovatelů, která dle schváleného plánu provedla v roce 2002 prověrky v přidružených laboratořích. Cílem těchto auditů bylo posouzení, zda systém jakosti jednotlivých laboratoří je v souladu s normou ČSN EN ISO/IEC 17025 a splňují požadavky vyplývající s dohody uzavřené mezi ČMI a dané laboratoře. Systémy jakosti přidružených laboratořích ČMI byly posouzeny v rámci pracovní skupiny EUROMET QS FORUM v březnu 2003 a národní metrologické instituce vyjádřily plnou důvěru v systém jakosti těchto přidružených laboratoří. Metrologické výkony ČMI jsou také uznávány Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Ve smyslu politiky ČIA, jako národního akreditačního orgánu ČR, uvedené v MPA 30-02-03, vycházející z politiky EA obsažené v dokumentu EA – 4/07, je ČMI jako národní metrologický institut, který 33
zabezpečuje svými laboratořemi jednotnost a správnost měření ve všech oborech vědecké, technické a hospodářské činnosti v ČR, plně kompetentní k provádění metrologických výkonů zákazníkům. Pro zvýšení důvěry v systém řízení jakosti ČMI byly na základě potřeb zákazníků vnitřní organizační jednotky akreditovány ČIA. Údaje o těchto pracovištích, oborech, rozsazích a nejlepších měřících schopnostech, jsou uvedeny na www.cmi.cz . V roce 2003 byl ČMI akreditován ČIA jako organizátor mezilaboratorních porovnávání zkoušek metrologických laboratoří. Ostatní metrologické výkony, na které se nevztahuje ujednání CIPM MRA nebo nejsou akreditovány ČIA, byly v souladu s politikou jakosti ČMI podrobeny mezilaboratorním porovnávacím zkouškám a jsou prováděny podle požadavků normy ČSN EN ISO/IEC 17 025.
4.1
Politika jakosti ČMI
Vrcholové vedení ČMI, vědomo si odpovědnosti za působení ČMI v oblasti metrologie, stanovilo v r.2002 novelizované poslání, vizi a politiku jakosti ČMI umožňující plnit na požadované úrovni úkoly stanovené právními předpisy a zřizovací listinou. Posláním Českého metrologického institutu jako národního metrologického orgánu ČR je: -
uchovávání a rozvoj státních etalonů ČR jako realizace fyzikálních a technických jednotek měření a jejich předávání na nižší stupně metrologické návaznosti a certifikace referenčních materiálů;
-
základní a aplikovaný výzkum v oblasti metrologie;
-
technická realizace metrologické legislativy v praxi: státní metrologická kontrola měřidel, kalibrace měřidel, posuzování shody v metrologii, a metrologická kontrola hotově baleného zboží;
-
registrace subjektů vyrábějících, opravujících nebo provádějících montáž stanovených měřidel;
-
státní metrologický dozor v rozsahu stanoveném zákonnou úpravou metrologie;
-
podíl na přípravě metrologické legislativy a příprava metrologických předpisů;
-
zabezpečování mezinárodní metrologické spolupráce v zastoupení ČR;
-
poskytování dalších specializovaných služeb v oblasti metrologie (poradenství).
Vizí a cílovým stavem Institutu je účinné uspokojování potřeb všech typů zákazníků, vlastních zaměstnanců a společnosti obecně na základě vysoké kvalifikace zaměstnanců, jejich profesionálního přístupu k práci a loajality vůči mateřské organizaci a špičkového technického vybavení. Institut by měl působit v rámci právního postavení odpovídajícího na jedné straně jeho veřejnoprávnímu 34
charakteru (s programovým financováním těchto činností ze státního rozpočtu) a na druhé straně výrazně technickému zaměření se systémem odměňování dostatečně motivujícím a odrážejícím skutečné přínosy pro rozvoj Institutu. V cílovém stavu musí být Institut technicky způsobilý ve srovnání s obdobnými národními metrologickými instituty vyspělých zemí jak co do vybavení, tak co do kvalifikace zaměstnanců. Musí být ekonomicky stabilní a efektivní. Pro naplnění uvedeného poslání Institutu a vize jeho cílového stavu vydalo vrcholové vedení Institutu Prohlášení o politice jakosti ČMI (viz dále) a stanovilo hlavní cíle politiky jakosti pro činnost ČMI. Politika jakosti ČMI pak byla stanovena a vrcholové vedení ČMI se zavázalo plnit: -
v souladu s mezinárodními závazky ČR účinně a pružně zabezpečovat technickou realizaci systému jednotek SI a zajišťovat na vrcholové úrovni mezinárodně uznávanou metrologickou návaznost pro všechny potřebné obory měření na území ČR;
-
zabezpečovat na požadované úrovni činnosti státní správy svěřené Institutu zákonem o metrologii a další činnosti stanovené zřizovací listinou a statutem v souladu s obecně platnými právními předpisy s ohledem na právní postavení institutu;
-
zabezpečit
dodržování
správné
laboratorní
praxe
formou
účastí
na
programech
mezilaboratorních porovnání zkoušek, validace metod, kontrolou vedení předepsané dokumentace a podmínek provádění metrologických výkonů; -
trvale kultivovat a rozvíjet systém jakosti institutu ve směru posilování jeho přehlednosti, důvěryhodnosti a nestrannosti na bázi platných mezinárodních norem, zejména ČSN EN ISO/IEC 17 025:2000 jako výchozí základní úrovně, a dalších mezinárodně uplatňovaných přístupů a systémů řízení jakosti;
-
aktivně se účastnit činnosti mezinárodních organizací zabývajících se metrologií a okamžitě přenášet získané poznatky a zkušenosti do praxe Institutu;
-
trvale a účinně podporovat zvyšování kvalifikace a motivace zaměstnanců Institutu;
-
trvale seznamovat zaměstnance institutu s podstatou, účelem a dokumentací systému řízení Institutu, který je naplněním tohoto prohlášení, s cílem dosáhnout u nich vnitřního ztotožnění s příslušnými cíli a jejich uplatňování při práci;
-
pravidelně informovat veřejnost o výsledcích činnosti Institutu;
-
zaměřit se na poskytování metrologických výkonů (služeb) v plném souladu se současnými i očekávatelnými budoucími požadavky vnějších i vnitřních zákazníků, včetně vlády jako zákazníka pro činnosti státní správy (veřejnoprávní činnosti) v metrologii a rozvíjet s tím související partnerské vztahy v tuzemsku i v zahraničí;
35
-
uplatněním principů procesního řízení usilovat o trvalé zlepšování průběhu procesů v celém rozsahu provozních činností Institutu;
-
dlouhodobě směřovat k zapojení do systému sebehodnocení v rámci modelu výjimečnosti EFQM;
-
posilovat vnitřní soudržnost a spolupráci v rámci Institutu (tvorba týmů a pracovních skupin) a stimulovat kreativitu a inovace;
-
analýzou existující organizační struktury institutu včetně prostředků komunikace vyhledávat a přijímat opatření vedoucí k účinné, rychlé a levné struktuře organizace a řízení práce včetně propojování různých oblastí řízení;
-
trvale zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v rámci disponibilních prostředků usilovat o nadstandardní úroveň pracovního prostředí a v rámci poslání institutu podporovat činnosti a přijímat opatření směřující k ochraně životního prostředí;
-
trvale podnikat kroky k zabezpečení potřebné úrovně zdrojů pro realizaci výše uvedené strategie.
4.2
Prověřování způsobilostí
Na konci roku 2003 jsou na základě posouzení odborné způsobilosti jednotlivých VOJ nezávislým akreditačním nebo certifikačním orgánem vydána následující osvědčení: VOJ
Předmět akreditace nebo certifikace
Dokument: Platí do:
ČMI Brno, COCV pro certifikaci vah, č.
Certifikace vah s neautomatickou činností dle NV č. 326/2002 Sb.
ČIA 093/2003
2/2006
ČMI Brno, CO pro Certifikace způsobilosti pracovníků pro certifikaci metrologických metrolog. činnost v oborech: hmotnost, objem, pracovníků č. 3034 průtok, teplota (teplo), elektrické veličiny a ionizující záření
ČIA 188/2000
8/2005
ČMI Brno, referát MPZ, č.7002
ČIA 248/2003
6/2006
Organizátor programů zkoušení způsobilosti
Oblastní inspektorát Praha, Kalibrace měřidel pro obory: elektrické veličiny, ČIA AKL č. 2204 měřicí transformátory proudu a napětí, tlak, 017/2002 teplota, mechanické zkoušky materiálu, hmotnost
01/2007
Oblastní inspektorát Praha, Zkoušky elektromagnetické kompatibility AZL č. 1341
ČIA 027/2002
01/2005
Oblastní inspektorát Plzeň, Kalibrace měřidel hmotnosti AKL č. 2205
ČIA 216/2002
5/2007
Oblastní inspektorát Liberec, AKL č. 2201
Kalibrace měřidel pro obory: délka, rovinný úhel, síla a hmotnost
ČIA 142/2002
11/2005
Oblastní inspektorát Pardubice, AKL č. 2203
Kalibrace měřidel pro obory: délka, síla – mechanické zkoušky materiálu, hmotnost, objem, průtok plynu, vlhkost pevných látek
ČIA 555/2002
12/2006
ČIA
7/2007
Oblastní inspektorát Brno, Kalibrace měřidel pro obory: délka, hmotnost,
36
AKL č. 2202
objem a průtok, teplota, elektrické veličiny
Oblastní inspektorát Opava, AKL č. 2206
Kalibrace měřidel délky, síly, mechanické práce ČIA a hmotnosti 210/2003
5/2008
Laboratoře primární metrologie Praha, AKL č. 2304
Kalibrace siloměrů, kalibrace tvrdoměrných destiček podle Brinella, Rockwella a Vickerse
10/2004
Institut ionizujícího záření Certifikace systému jakosti pro výrobu Praha, Oddělení výroby referenčních materiálů (etalonů) ionizujícího etalonů záření
325/2002
ČIA 529/2002
Det Norske 3/2006 Veritas
Způsobilost ČMI k výkonu ostatních činností (zejména ve fundamentální metrologii) je prokazována vlastním prohlášením o systému jakosti. Toto prohlášení bylo posouzeno a přijato v rámci projektu EUROMET QS FORUM.
4.3
Vyřizování stížností a neshodných výkonů
Vyřizování stížností a podnětů obecně upravuje dosud platná vládní vyhláška č. 150/1958 Ú.l. Podle stanovených zásad je v ČMI zpracován detailní postup, vč. evidenčních listů a odpovědných osob za včasné, věcně správné a kvalitní vyřízení podaných stížností. Z hlediska obsahu lze považovat za stížnost podanou v r. 2002 advokátní kanceláří Voborník a Nigrini v zastoupení fy Družstvo Váha Kladno, na jednání jednoho zaměstnance ČMI, které je ze strany podatelů spatřováno v jeho neprofesionálním přístupu, resp. postupu zvoleném při metrologickém výkonu ověřování mostové váhy. Šetření bylo v r.2003 uzavřeno, obě strany dospěli ke kompromisnímu řešení. Potřebná pozornost je věnována též aplikaci práva petičního – zák. č. 85/1990 Sb. – v podmínkách činností ČMI. Vnitřní org. norma plně rozpracovává
postup přijímání evidence, projednání a
vyřizování petic, jakož i vyhodnocování a využívání poznatků, ukládání, archivaci a skartaci materiálů v souladu se zákonnými zásadami. V hodnoceném roce 2003 nebylo v ČMI zaznamenáno podání ani jedné petice. Závěrem lze z hlediska minimální četnosti i závažnosti výskytu reklamací, stížností a petic hodnotit tuto oblast příznivě.
37
5 Vnitřní kontrolní systém V Českém metrologickém institutu je vnitřní kontrolní systém zapracován do interních organizačních norem a řídících předpisů tak, aby současně s řízením plnil průběžně kontrolu realizovaných operací. Je tudíž nedílnou součástí řízení a informační soustavy organizace. Permanentně promítá dosažené výsledky rozhodovacích procesů zejména v ekonomickém vyjádření a signalizuje eventuální rozdíly oproti žádoucímu stavu, takže vedení institutu operativně řeší vzniklé situace. Takto zapracovaný kontrolní systém se zcela osvědčil, plní svoji funkci a umožňuje efektivní řízení institutu. V praxi jsou složky řídící kontroly, tj. předběžná, průběžná a následná prováděny a organizačně zabezpečeny v souladu s pravidly a zásadami stanovenými zákonem č. 320/2001 Sb. vyhláškou Ministerstva financí č. 64/2002 Sb. v platném znění. Konkrétně lze uvést a stručně vyhodnotit úspěšnost zavedeného kontrolního systému následovně: V zájmu zabezpečení objektivity a pravidel při hospodaření se svěřenými státními prostředky, resp. majetkem státu vymezených zákonem č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb. ve znění později vydaných právních norem a na ně navazujícími prováděcími předpisy, byly v ČMI rozhodující pracovní funkce – jak stanoví zák. č. 320/2001 Sb. a cit. vyhláškou MF – tj. příkazci operací, správce rozpočtu, hlavní účetní nezávisle odděleny a jsou jejich zabezpečováním pověřeni příslušní vedoucí zaměstnanci a to organizačním předpisem č. 011-ZS-C002-02. Předběžné kontrole podléhají všechny přijaté i vydané doklady před jejich zaúčtováním; průběžná kontrola je řízena správcem rozpočtu a je zaměřena průřezově do všech ekonomických činností, např. průběžná kontrola realizovaných investičních akcí – zejména staveb, kontrola průběhu výběrového řízení zadávání veřejných zakázek, průběžná kontrola zúčtování pokladních dokladů a řada dalších činností; následná kontrola řídící složky je situovaná v ekonomické i organizační a právní oblasti, např. kontrola pokladní hotovosti, pravidelná komplexní kontrola pokladních
dokladů a zápisů
pokladní knihy, kontrola stavu vykazovaných pohledávek a fakturovaných výkonů, pravidelná měsíční kontrola výkaz autoprovozu u všech vozidel, nákup režijního spotřebního materiálu, stav vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti mimosoudní i soudní cestou a další. Stěžejní pozornost je rovněž věnována kontrole oblasti péče o pracující, která je legislativně upravena zákoníkem práce a speciálními právními předpisy, které jsou vydávány pro oblast bezpečnosti práce, požární ochrany a zdravotní péče preventivní i průběžná pro zaměstnance. K těmto účelům jsou ve stanovených lhůtách prováděny instruktáže zaměstnanců, vydávány ochranné pracovní pomůcky a jsou uzavřeny smlouvy se závodními lékaři. Dodržování stanovených povinností na tomto úseku je předmětem pravidelných kontrol zabezpečovaných odborným specialistou postupně v průběhu roku v jednotlivých vnitřních organizačních jednotkách. Ředitelé těchto VOJ v součinnosti s odborovou organizací dbají na optimální stav v předmětné oblasti a předkládají situační zprávy.
38
Závěrem lze konstatovat, že zavedený vnitřní kontrolní systém v roce 2003 se osvědčil.
5.1
Závěry provedených kontrol
Poznatky a zjištění kontrol jsou využívány členy managementu ČMI pro rozhodování v řídícím procesu. 5.1.1
Závěry provedených z interních kontrol
Pro odstranění nedostatků zjištěných z kontroly výkazů autoprovozu byla přijata potřebná opatření; odpovědnost za jejich splnění je ukládána ředitelům VOJ na poradách Rady institutu, kde je rovněž pod veřejnou kontrolou termín a kvalita plnění. Jednou z důležitých kontrol je roční inventarizace majetku svěřeného ČMI. Akce je rozdělena podle přísl. právního předpisu (zák. o účetnictví) a na něj navazujícího vnitřního organizačního předpisu do dvou etap. V první etapě byl inventován hmotný a nehmotný majetek; druhá etapa souvisí s ukončením účetního období, tj. k 31. 12., kdy jsou podrobeny kontrole veškeré vykazované hospodářské výsledky a správnost jejich účetního vyjádření. Výsledkům inventarizací je věnována mimořádná pozornost. V roce 2003 na základě průběžných zjištění byla odeslána řada upomínek a následně též výzev k úhradě pohledávek po lhůtě splatnosti na účet ČMI. Určité dlužníky se podařilo tímto přimět k úhradě dlužných částek. Potřebná opatření byla rovněž přijata v oblasti personální a mzdové agendy na základě detailní kontroly zařazování a odměňování zaměstnanců. Nezanedbatelná byla kontrola legalizace softwaru v PC užívaných ČMI, která se uskutečnila v průběhu roku 2003 systémem PC-info, a to dvakrát. Výsledky byly promítnuty v protokolech ke každému PC, jak ukládá zákon č. 624/2001 Sb. Předmětem kontroly byla též úroveň operativní evidence nemovitostí. Závěrem z této kontroly bylo uloženo zajištění potřebného souladu a vzájemné návaznosti veškeré související dokumentace, tj. nabývacích titulů, geometr. plánů, evidenčních záznamů u katastrálních úřadů – LV, smluv aj. V návaznosti na kontrolu připravenosti ČMI na vstup do EÚ byla přijata opatření ke změně ekonomického informačního systému, který bude kompatibilní se systémem zavedeným ve státech EU. Výsledkem bylo rozhodnutí o přijetí nového ekonomického informačního systému EKOPRAKTIK, jehož přípravě byla v roce 2003 věnována mimořádná pozornost. Tato příprava byla pojata velmi detailně a vyžádala si enormně mnoho času všech zaměstnanců, zejména ekonomického úseku. 5.1.2
Závěry provedených z externích kontrol
V ČMI se uskutečnily následující externí kontroly s těmito podstatnými zjištěními a závěry: Finanční ředitelství v Brně provedlo v ČMI kontrolu dodržování ust. zákona č. 526/1990 Sb. o cenách,
39
se zaměřením na kontrolu dodržování ceny výkonů metrologických. Tato kontrola se zabývala oproti původnímu zaměření uvedenému v „oprávnění k provedení cenové kontroly č. 32/2002“ oblastí tvorby cen metrologických výkonů. Probíhala v období 2. pololetí 2002 – 1. pololetí 2003, kdy byla ukončena Rozhodnutím MF ČR z 31. 7. 2003, č.j. 16/52043/2003/1024, kterým došlo ke změně rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně uložením sankce ve výši 100 tis. Kč. Původní záměr vedení ČMI obrátit se v předmětné věci s řešením na správní soud byl po konzultaci se zřizovatelem MPO ČR korigován. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno, že sankce nebyla ČMI uložena za porušení pravidel věcného usměrňování cen, ale za nedodržení povinnosti uchovávat nejméně po dobu 3 let kalkulace cen, které by prokazovaly dodržení stanoveného způsobu regulace cen, čímž nesplnil svoje informační povinnosti. V pravomoci generálního ředitele byla přijata potřebná opatření, aby se v budoucnu taková situace neopakovala. Nejvyšší kontrolní úřad ČR provedl v ČMI ve 3. čtvrtletí 2003 kontrolu na téma „Vybrané výdaje státního rozpočtu v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu“. Kontrolou byla prověřena správnost postupu ČMI při zadávání veřejných zakázek bez věcného nálezu. Při kontrole účetnictví byly předmětem zájmu nákladové i výnosové položky se zjištěním drobných nedostatků, které mají původ u předkladatelů prvotních dokladů účtárně k zaúčtování. Rovněž při kontrole hospodaření s movitým a nemovitým majetkem byl kritizován nepřesný postup zvolený v uzavíraných smlouvách o nájmu nebytových prostor, či pozemků z hlediska stanovení nájemného. Generální ředitel vydal ke kontrolnímu protokolu č. 03/08 svůj příkaz č. 011-PR-C009-03, který obsahuje úkoly k odstranění zjištěných nedostatků. Uložené úkoly byly splněny ve 4. čtvrtletí 2003. Externí kontroly zaměřené na speciální oblastní pracoviště ČMI IIZ Praha byly v roce 2003 uskutečněny dvě, a to inspektory MAAE a SÚJB. Kontrole bylo podrobeno dodržování atomovým zákonem stanovených postupů při evidenci a manipulaci s jadernými materiály, vč. jejich bezpečného uložení. Výsledek této striktní kontroly provedené za účasti inspektorů mezinárodní organizace MAAE je zapsán v protokolu č. 81/2003-X., č.j. 13502/3.3/2003; žádné závady nebyly shledány. Druhá kontrola se uskutečnila na téma způsob zajištění fyzické ochrany jaderných materiálů v ČMI – IIZ Praha a to opět inspektory SÚJB. Výsledek obsažený v Protokole č. 124/2003-X, č.j. 20293/3.3/2003 prokázal, že fyzická ochrana jaderných materiálů je bez závad. ÚNMZ uskutečnil v ČMI OI České Budějovice, OI Brno a v úseku legální metrologie generálního ředitelství v Brně kontrolu dodržování ustanovení zákona o metrologii, zřizovací listiny a řízené dokumentace ČMI. Z výsledků kontroly realizované ve 2. pololetí 2003 nevyplynula nutnost přijetí opatření k nápravě, neboť nebyly zjištěny žádné nedostatky. Okresní správa sociálního zabezpečení v Brně provedla plánovanou kontrolu pojistného provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů v důchodovém pojištění. Zjištění jsou uvedena v protokole č. 653/03 a nebyla shledána v kontrolované oblasti žádná pochybení.
40
6 Činnost Vědecké rady ČMI Vědecká rada ČMI pracovala v roce 2003 ve složení: Ing. Jan Havel, DrSc.
předseda
Prof. Ing. Jaroslav Boháček, DrSc.
ČVUT
Ing. Otokar Buzek, CSc.
ÚRE AVČR
Ing. Pavel Středa, DrSc.
FzÚ AVČR
RNDr. Pavel Dryák, CSc.
ČMI
Ing. Jiří Kraus
ÚNMZ
Ing. Miloš Hayer, CSc.
Grantová agentura ČR
Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc.
ČVUT
RNDr. Pavel Klenovský
generální ředitel ČMI
Ing. František Jelínek, CSc.
odb. ředitel ČMI
Pravidelné zasedání Vědecké rady ČMI se uskutečnilo dne 8.4.2003 s následujícím programem: -
informace o projektu MERA a hodnocení priorit
-
dílčí řešení výzkumného záměru ČMI v roce 2003
-
informace o postupu vyhlašování státních etalonů
-
změna řízené dokumentace ve vztahu k Vědecké radě
-
diskuse, různé
Generální ředitel ČMI RNDr. P. Klenovský seznámil přítomné s projektem MERA (Metrology European Research Area), který byl zaměřen na hledání strategie dalšího rozvoje při spolupráci národních metrologických institutů v evropském prostoru. Byla projednána strategie ČMI v této oblasti a podána informace o probíhající analýze potřeb a možností ČMI. Byly diskutovány možnosti rozšíření spolupráce například v metrologii pro chemii a biologii a byla formulována doporučení pro zaměření náplně odpovídajících úkolů technického rozvoje ČMI. Dále byl podrobně projednán výběr oborů, které tvoří výzkumný záměr ČMI. Jedná se o obory tlak, délka a ionizující záření, v omezeném rozsahu elektrické veličiny. V oboru délka byly vybrány dva podobory – realizace jednotky délky a kalibrační metody pro 3D stroje. Vědecká rada byla seznámena s komplexem úkolů technického rozvoje ČMI na rok 2003, s jejich cíli a rozpočtem. Náklady na řešení výzkumného záměru byly 5 mil. Kč. Vědecká rada doporučila vymezit nové směry výzkumu, mimo jiné v oboru elektrických a magnetických veličin, aby mohla být správně zacílena spolupráce s ostatními instituty a aby bylo možné specifikovat např. nové grantové návrhy. Jednoznačně bylo podpořeno stanovisko vedení ČMI k scénářům vývoje národních metrologických institutů v EU s tím, že se nedoporučuje zcela rušit
41
práce v některých oborech. Koncepce ČMI spočívá ve stanovení priorit, výběru a rozvoje ve vybraných oblastech. Tomu dobře odpovídá výzkumný záměr ČMI. V části, týkající se státních etalonů, byl kromě informace o postupu jejich schvalování a vyhlašování diskutován problém uchovávání záznamů o etalonech, provedených porovnáních, řízených dokumentech, popisujících metody měření a o publikovaných parametrech kalibračních měřicích schopností ČMI. Vědecká rada byla seznámena s principy a využitím databáze CMC-STD, která obsahuje záznamy o všech zmíněných skutečnostech. Databáze vznikla jako jeden z dokladů o plnění závazků vyplývajících z Ujednání CIPM MRA (Ujednání o vzájemném uznávání etalonů a certifikátů vydávaných národními metrologickými instituty). Rada byla seznámena s koncepcí soustavy přidružených laboratoří ČMI, které zajišťují etalonáž v oborech, jejichž budování není pro ČMI zajímavé (je neekonomické, chybí odborníci, vznikla by zbytečná duplicita apod.). Vědecká rada vzala na vědomí změny v řízené dokumentaci ČMI, týkající se její činnosti. Hlavním smyslem aktualizace bylo zjednodušení administrativních pravidel a možnost pružnější reakce na případně vzniklé aktuální problémy. Vědecká rada dále diskutovala vytváření systému vzdělávání zaměstnanců ČMI včetně formy elektronického vzdělávání (e-learning). Vědecká rada kromě svého zasedání pracovala i distanční formou pomocí sdílení dokumentů zaslaných elektronickou poštou. Výsledky dílčích konzultací byly uplatněny vedením ČMI zejména při přípravě záměrů na rok 2004.
42
7 Nové právní předpisy pro metrologii V hodnoceném období se jednalo o následující dokumenty a s jejich tvorbou a řízením související činnosti, které uvádíme rozděleny do dvou skupin standardů, a to právních a technických.
7.1
Nové právní předpisy pro metrologii
V návaznosti na další vývoj harmonizace legislativních principů EU a české legislativy byl v roce 2003 novelizován zákon o metrologii prostřednictvím novely zákona o technických požadavcích na výrobky, a to zákonem č. 226/2003 Sb. Tímto právním předpisem byla do právního řádu ČR zavedena tzv. uznávací klauzule, která představuje automatické uznávání metrologických zjištění (zkoušek) vztahujících se k typu (schválení typu) a ke konkrétnímu exempláři měřidla (prvotní ověření) v rámci evropské zásady neopakování již jednou provedených oficiálních úkonů - v tomto případě při uvádění měřidla podléhajícího regulaci na trh. ČMI se zabýval analýzami možností realizace tohoto principu v metrologické praxi a přípravou kvalifikovaného názoru, jak realizovat předmětné zákonné ustanovení v praxi tak, aby byly činnosti v této oblasti v souladu s právem EU, právem ČR a akceptovatelnou praxí legální metrologie. Ve spolupráci ČMI a ÚNMZ (STH) pokračovaly práce na překladu evropské směrnice MID stanovující metrologické a technické požadavky na měřidla a postupy při jejich uvádění na jednotný evropský trh a práce na přípravě způsobu zavedení směrnice MID (po schválení evropským parlamentem) do právního řádu ČR. Překlad aktuálního návrhu MID byl dán k dispozici odborným metrologickým subjektům, což umožnilo výrazný pozitivní posun v informovanosti výrobců měřidel, dovozců, subjektů provádějících jejich ověřování, schvalování typů atd. Ve spolupráce s ÚNMZ byla současná podoba MID a představy o její realizaci v ČR prezentována odborné veřejnosti při řadě jednání a seminářů. Za nové lze dosud považovat i vyhlášky MPO přejímající tzv. směrnice „starého přístupu“, převzaté do právního řádu ČR vyhláškami MPO č. 333 – 339/2000 Sb., 21 – 22/2001 Sb., 249 – 250/2001 Sb. a 33/2002 Sb., a to proto, že tyto vyhlášky mají odloženou účinnost ke dni vstupu ČR do EU případně podepsání příslušné sektorové přílohy k protokolu PECA. S ohledem na výsledky referenda o přistoupení ČR k EU ke dni 1.5.2004 však výrazně nabyly tyto vyhlášky na aktuálnosti a vzniklý vývoj inicioval intenzívní přípravné práce na realizaci postupů při uvádění měřidel na trh podle těchto právních předpisů. V hodnoceném období byla v plné míře zavedena do praktických činností ČMI směrnice 90/384/EHS pro váhy s neautomatickou činností (NAWI) – ČMI se stal autorizovanou osobou č. 250 (ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění) pro činnosti při uvádění NAWI na trh a s tím související posuzování shody s požadavky nařízení vlády č. 326/2002 Sb. a standardní formou zahájil výkon předmětných činností.
43
Pro budoucnost metrologického systému ČR lze beze sporu za klíčovou činnost označit přípravu návrhu věcného záměru nového zákona o metrologii a jeho zveřejnění k připomínkám odborné veřejnosti. V závěru roku byla též řada námětů a připomínek k tomuto návrhu vypořádána. Pokračovala průběžná aktualizace novely vyhlášky stanovující měřidla k povinnému schvalování typu a ověřování, jejíž vydání se předpokládá v období přistoupení ČR k EU. V rámci specializovaného úkolu technického rozvoje byly vypracovány návrhy 15-ti vyhlášek MPO stanovujících metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla, metody zkoušení při schvalování typu a ověřování, případně další náležitosti a požadavky. Část z tohoto souboru dokumentů byla předána do legislativního procesu.
7.2
Nové technické předpisy pro metrologii
7.2.1
Tvorba podnikových norem ÚNMZ
Předmětem řešení byla tvorba podnikových norem Úřadu, stanovujících metrologické a technické požadavky a metody zkoušení při ověřování stanovených měřidel. Podnikové normy Úřadu byly zpracovány zejména pro měřidla, pro která nejsou příslušné předpisy k dispozici ve formě normy nebo jiného předpisu (např. připravované vyhlášky MPO, doporučení OIML), případně stávající předpis vyžaduje revizi pro svoji zastaralost. Na řešení úkolu se podíleli zaměstnanci pracovišť ČMI, v případech plynoměrů i externí pracovníci. Označení TPM
Název předpisu
TPM 3723-03
Měřiče tepla dodávaného vodní párou; požadavky, požadavky na montáž a provoz
TPM 3724-03
Měřiče tepla dodávaného vodní párou; metody zkoušení při ověřování (zkoušky pro schválení typu)
TPM 4100-03
Schéma návaznosti měřidel hmotnosti
TPM 6666-03
Měřicí systémy pro měření proleklého množství kapalin do ostřikovačů skel motorových vozidel
TPM 6810-03
Membránové plynoměry s mechanickou teplotní kompenzací; metody zkoušení při ověřování
TPM 6830-03
Provádění a vyhodnocování statistických membránových plynoměrů; postup
technické
a metrologické
výběrových
zkoušek
Dále byly vydány metrologické předpisy: Označení MP
Název předpisu
MP 002-03
Autorizace metrologických středisek. Prověřování způsobilosti.
MP 003-03
Systém jakosti výrobců vah s neautomatickou činností pro realizaci nařízení vlády č. 326/2002 Sb.
MP 008-03
Postup zkoušek při ověřování mostových vah pro silniční vozidla; metodický postup
44
7.2.2
Normalizační úkoly zprac. na základě smlouvy mezi ČSNI a ČMI
V této oblasti byly realizovány úkoly převodu mezinárodních a evropských norem do ČSN, jejichž zpracovatelem byl ČMI: Úkol č.
Zaváděná norma
Ukončení Přijetí/stav rozpracovanosti
25/0324/02 EN 1434-1:1998/A1
03-06
ČSNI byla publikována
25/0325/02 EN 1434-2:1998/A1
03-06
ČSNI byla publikována
25/0326/02 EN 1434-4:1998/A1
03-06
ČSNI byla publikována
25/0327/02 EN 1434-5:1998/A1
03-06
ČSNI byla publikována
25/0328/02 EN 1434-6:1998/A1
03-06
ČSNI byla publikována
Úkoly mezinárodní spolupráce (spolupráce na tvorbě mezinárodních a evropských norem zpracovávaných v technických komisích ISO, IEC, CEN, CENELEC, ECCIS): Úkol č. MU/0014/03 MU/0015/03 MU/0016/03 MU/0017/03 MU/0018/03 MU/0019/03 MU/0050/03 MU/0251/03 MU/0295/03 MU/0296/03 MU/0313/03 MU/0313/03
Technická komise CEN/TC 244 CEN/TC 237 CEN/TC 176 CEN/TC 141 CEN/TC 92 ISO/TC 30 ISO/TC 108 IEC/TC 68 ECISS/TC 1 ISO/TC 164 CLC/TC 13 IEC/TC 13
Seznam podnikových norem ÚNMZ je k dispozici na Internetu na stránkách ÚNMZ a ČMI. Aktualizace probíhá. Seznam je k dispozici jak zaměstnancům ČMI, tak i externím zájemcům. 7.2.3
Překlady specializovaných metrologických dokumentů
V této oblasti byl v ČMI zpracován a ve spolupráci s ÜNMZ/STH podroben připomínkovému řízení a vypořádání připomínek překlad MID, jak je výše uvedeno. Mimo tuto rozsáhlou činnost byl vypracován i překlad mezinárodního slovníku legální metrologie VIML, který v byl předán do připomínkového řízení terminologické komisi při ÚNMZ.
45
8 Informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ČMI jako povinný subjekt podle § 2, odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění plnil úkol poskytovat informace ve smyslu citovaného zákona v roce 2003 a plní i nadále v požadovaném rozsahu. Aplikace zákona v ČMI je organizačně zabezpečena řídící interní normou č. 011-RR-C029. Realizace se promítá zejména na internetu, kde na webových stránkách www.cmi.cz jsou uvedeny, doplňovány a aktualizovány nejen základní informace o národním metrologickém institutu, ale informace o metrologii vůbec. ČMI vydal informativní brožury určené pro odbornou i laickou veřejnost, jak v jazyce českém, tak i v angličtině; rovněž byla zpracována a vydána publikace „Metrologie v kostce“ – projekt EUROMET č. 595, pojednávající o metrologii jako odborné disciplině a jejich orgánech ve světě. Pro zlepšení přehlednosti používaných metrologických značek deklarujících metrologické výkony byla vydána inf. . metodická pomůcka „Metrologické značky v každodenním životě“ , jejíž obsah je v souladu s přísl. právními normami, vč. respektování shody s platnou evropskou úpravou. Orientační značka ČMI používaná k vyznačení provedeného metrolog. výkonu a doby jeho platnosti umisťovaná na měřidle byla upravena a vylepšena. Na mezinárodním veletrhu v Brně ČMI poskytoval verbální informace svými odborníky a nabízel rozsáhlý informační materiál týkající se jednotlivých oborů metrologie jak v písemné, tak i elektronické formě. Na vstupních místech – recepce, vrátnice – jednotlivých regionálních pracovištích ČMI jsou k dispozici informační materiály o činnostech zabezpečovaných přísl. inspektoráty a speciálními pracovišti v jednotlivých oborech metrologie. V roce 2003 byly uspořádány odborné vícedenní instruktáže pro zdokonalení znalostí odborníků působících v oblasti metrologie. Přednášky na těchto seminářích byly zpracovány a předány účastníkům též v písemné a elektronické verzi. Instruktáže byly vedeny autory, kterými jsou členové vrcholového managementu ČMI a gestoři oborů. Závěrem lze konstatovat, že ČMI v roce 2003 se povinností ukládaných cit. zákonem zhostil zodpovědně.
46
9 Organizační změny – nové oblastní inspektoráty Původní organizační struktura ČMI byla determinována územně-správním uspořádáním státu v době ustavení moderní struktury státní metrologie už v dobách existence ČSMÚ v rámci ČSSR. Toto uspořádání bylo postaveno na existenci 8 krajů + hl.město Praha a organizační struktura územních VOJ ČMI – OI a poboček, převzatá z dřívějších uspořádání, tento systém kopírovala. S ohledem na právní i přirozenou vazbu ČMI na jiné regionálně členěné subjekty a na orgány státní správy se tedy jevilo jako vhodné a žádoucí nadále zachovávat princip přizpůsobení organizační struktury ČMI organizační struktuře těchto subjektů (v organizačně a ekonomicky efektivní míře). Zákonem č. 347/1997 Sb. bylo prakticky po 40 letech zavedeno nové územně-správní členění státu postavené na ustavení 14 krajů. Po schválení tohoto zákona vzniklo poměrně mnoho žádostí různých měst a mini-regiónů směrovaných na PSČR o změny a převody mezi těmito kraji. Bylo tedy nutné vyčkat na definitivní vypořádání těchto navrhovaných změn v zákoně – na konci r.2003 po řadě novelizací této právní úpravy nastala vhodná doba vyvodit odtud i důsledky pro ČMI. Záměr úpravy hierarchického postavení poboček byl zároveň koordinován s příslušnými přesuny v územní působnosti regionálních pracovišť ČMI, které jsou ovšem vedeny především snahou optimalizovat vzdálenosti pro maximálně úsporné provádění metrologických výkonů na místě jejich užívání. Z hlediska vazby na organizační řád ČMI byla v něm novelizací k 1.4.2003 provedena úprava stanovující dolní limit pro vznik OI, která byla částečně odvozena od požadavků služebního zákona (min. 6 zaměstnanců v pracovním poměru). Takto stanovený limit má logiku i v porovnání se stávající situací některých OI, zvlášť s přihlédnutím k následným změnám v jejich regionálním působení. U menších pracovišť ČMI tak počet zaměstnanců spojitě narůstá od 5 do 10, takže stanovení libovolného limitu v tomto rozsahu by nevedlo k dostatečně robustní hranici mezi stávajícími OI a pobočkami. Na konci r.2003 s realizací změn v územní působnosti měly pobočky Most, Jihlava a Kroměříž minimálně 6 zaměstnanců ve stálém poměru, pobočka Olomouc v dohledné době tohoto limitu nedosáhne. Z uvedeného tedy vyplynul závěr, že pobočky Most, Jihlava a Kroměříž by se měly k 1.1.2004 stát oblastními inspektoráty. Jiné organizační útvary ČMI v současné době uvedené podmínky nesplňují. Značný rozptyl velikosti jednotlivých VOJ je přitom neoddiskutovatelným faktem, který byl vzat v úvahu při přípravě manažerských smluv ředitelů OI pro r. 2004, dále rozšířením rozšířené porady vrcholového vedení o ředitele 5 největších OI a při stanovení řady oprávnění pro samostatné rozhodování ředitelů OI.
47
9.1
Územní působnost oblastních inspektorátů
Územní příslušnost oblastních inspektorátů a poboček ČMI v návaznosti na uspořádání krajů a okresů ČR uvádí následující tabulka: regionální pracoviště VOJ ČMI
OI Praha
OI Plzeň
OI České Budějovice
OI Liberec
OI Most
okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha – východ Praha – západ Příbram Rakovník Praha – hl. město Domažlice Klatovy Plzeň – jih Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Tachov Cheb Karlovy Vary Sokolov České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Tábor Strakonice Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Děčín Chomutov Louny Most Teplice Ústí nad Labem Litoměřice
kraj
Středočeský
Praha
Plzeňský
Karlovarský
Jihočeský
Liberecký
Ústecký
48
OI Pardubice
OI Brno
OI Jihlava
OI Kroměříž
OI Opava
pob. Olomouc
Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kn. Trutnov Pardubice Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí Blansko Brno – město Brno – venkov Břeclav Vyškov Znojmo Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Pelhřimov Prostějov Kroměříž Uherské Hradiště Zlín Hodonín Bruntál Opava Karviná Nový Jičín Frýdek - Místek Ostrava - město Jeseník Olomouc Přerov Šumperk Vsetín
Královéhradecký
Pardubický
Jihomoravský
Vysočina
Olomoucký Zlínský Jihomoravský
Moravskoslezský
Olomoucký Zlínský
49
10 Ekonomické informace Vyhodnocení příjmů 300000
příjmy v tis. Kč
250000 200000 2002
150000
2003
100000 50000
CELKEM
Státní fond standardizace
Příspěvek na provoz
Finanční výnosy
Vnitropodnikové metrologické výkony
Ostatní tržby
Tržby za metrologické výkony
0
vybrané položky
Meziroční zvýšení tržeb za metrologické výkony vzniklo nárůstem disponibilní kapacity výkonových pracovníků o 9500 hodin a vyšší akceptovanou pohledávkou na metrologické výkony v zahraničí o 0,5 mil. Kč. Pokles ostatních tržeb vznikl přesunem prostředků ÚNMZ ze zákaznického úkolu do fondu standardizace, což je patrné z vývoje položky 691103 – státní fond standardizace. S vyššími externími tržbami za metrologické výkony narostla i potřeba častějších kalibrací vlastních etalonů, aby byla zachována kvalita měření a tím se zvýšil i objem vnitropodnikových metrologických výkonů.
50
Vyhodnocení výdajů
výdaje v tis. Kč
300000
2002 2003
250000 200000 150000 100000 50000
CELKEM
ostatní náklady
odpisy majetku
finanční náklady
SZP
mzdy
služby
cestovné
opravy
energie
materiál
0
vybrané položky
Nárůst neinvestičních výdajů souvisí jednak s růstem externích metrologických výkonů ( vyšší spotřeba PHM), ale zejména se změnou odměňování zaměstnanců ČMI z odměňování podle zákona 143/1992 na odměňování podle zákona 1/1992 . Zákonem stanovený nárůst platů ve veřejné sféře byl akceptován i při stanovování nárůstu mzdy u zaměstnaců odměňovaných podle zákona o mzdě č. 1/1992. Položkově lze konstatovat, snížení materiálových nákladů je vlivem poklesu nákupu DDHM, naopak nárůst nákladů na opravy vyplývá z realizace stavebních a přístrojových oprav v povodní postižených laboratořích primární metrologie V Botanice 4, Praha 5. Objem nákladů na cestovné se zvýšil u zahraničního cestovného jednak při realizaci metrologických výkonů pro zahraniční odběratele za úhradu a také u cestovného na úkoly technického rozvoje při mezinárodní spolupráci a na společných projektech se zahraničními partnery. Nákup a zařazení ZP do majetku v hodnotě 38,3 mil. Kč se promítl v nárůstu odpisů ZP.
10.1 Výsledky dotací ze státního rozpočtu Zdroje financování investičních výdajů představovaly systémové investiční dotace od zakladatele ve výši 29 000 tis. Kč, alokované prostředky 3202 tis. Kč v RF MPO a vlastní zdroje ČMI ve fondu reprodukce. Všechny poskytnuté systémové investiční i neinvestiční dotace byly využity v souladu s platnou legislativou a dispozicemi MPO, zejména s opatřením ministra průmyslu a obchodu č. 1/2003 . Při realizaci investic bylo důsledně postupováno podle zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění, tj. investice nad 2 mil. Kč byly zajištěny formou výběrového řízení, což je doloženo všemi nezbytnými doklady a zápisy.
51
Čerpání investičních dotací za rok 2003 (v tis. Kč)
zvýšení kvality test. a metrologických laboratoří dle usnesení vlády č.812/2000 Sb.
12 000
18 202
2 000
rekonstrukce laboratoří a zařízení postižených povodní LPM rekonstrukce budovy OI Praha v Radiové ulici, Praha 10
52
10.2 Odměňování zaměstnanců ČMI V roce 2003 se odměňování zaměstnanců v Českém metrologickém institutu řídilo, na rozdíl od r. 2002, již pouze zákonem č. 1/1992 Sb. Vzhledem k této skutečnosti tedy nebyl Českému metrologickému institutu zřizovatelem Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoven ani roční limit čerpání prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci ani limit počtu zaměstnanců. Skutečné čerpání mzdových prostředků i průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců za rok 2003 je uveden v následující tabulce.
Skutečnost za rok 2003
Čerpání mimorozpočtových
Český metrologický institut
Prostředky
z toho:
zdrojů
na platy
Ostatní platby
a ostatní platby
za provedenou
za provedenou
práci
práci v tis. Kč
v tis. Kč
Prostředky Průměr. na platy
přepočt.
Průměr. plat
počet v tis. Kč
zaměst.
Zůstatek
ostatní
fondu
fond
mimorozp.
odměn
odměn
zdroje
k 31.12.
v Kč
2003
Informativně údaje za :
IV. Příspěvkové organizace
82472,36
625
81847
286
23848
2861,66
0
4605,61
odměňující podle z.1/92 Sb.
53
Zaměstnanci 2003
Útv.
Evidenční počet
k posl.dni
Průměrný
Průměrný evidenční počet
z toho ženy
od 1.1.
z toho ženy
přepočtený evidenční počet od 1.1.
z toho ženy
% pracovní neschopnosti od 1.1.
10
32
19
32,2817
19,4806
31,2085
18,4074
2,84
100
49
10
50,3388
10,5961
46,5494
9,6840
3,67
200
11
3
10,9974
3,0000
10,0806
2,5000
3,54
300
8
1
8,7527
1,0000
9,0966
1,3438
7,77
400
19
9
19,3028
9,0528
18,7716
8,5217
1,89
500
30
10
29,8333
10,0000
29,8333
10,0000
4,29
600
64
13
62,6856
13,3333
61,5939
13,1823
2,56
700
19
3
19,0889
3,9221
18,9962
3,8294
6,34
800
34
6
33,9756
6,6613
32,1759
6,4126
2,44
900
32
12
28,9461
11,2956
28,0033
10,5526
3,30
ČMI
298
86
296,2029
88,3418
286,3093
84,4338
3,37
Příloha 1 – organizační schéma institutu ORGANIZAČNÍ SCHÉMA INSTITUTU organizační číslo 0100 0200 0300 0400 0115 0116 0217 1000 2000 3000 4000 4100 5000 5011 6000 6100 6200 7000 7053 8000 9000 ÚRE AV ČR VÚGTK VŠCHT ČHMÚ
název organizační jednotky ředitelství ČMI úsek ředitele – generální ředitel ČMI úsek fundamentální m. - odborný ředitel úsek legální metrologie - odborný ředitel úsek ekonomický - odborný ředitel útvary přímo řízené gen. ředitelem autorizovaná osoba – Cert. orgán pro cert. výrobků certifikační orgán pro certifikaci pracovníků certifikační orgán pro certifikaci ref. materiálů oblastní inspektoráty Oblastní inspektorát Praha Oblastní inspektorát České Budějovice Oblastní inspektorát Plzeň Oblastní inspektorát Liberec Oblastní inspektorát Most Oblastní inspektorát Pardubice ………...laboratoř vlhkosti pevných látek, Dobřenice Oblastní inspektorát Brno Oblastní inspektorát Jihlava Oblastní inspektorát Kroměříž Oblastní inspektorát Opava …………pobočka Olomouc specializovaná pracoviště Laboratoře primární metrologie, Praha Inspektorát pro ionizující záření, Praha přidružené laboratoře Laboratoř státního etalonu času a frekvence Metrologické středisko Metrologická laboratoř Kalibrační laboratoř emisí
55
Příloha 2 – uspořádané odborné akce V roce 2003 Český metrologický institut zorganizoval níže uvedené akce: Zasedání EUROMET TC Flow Ve dnech 25. až 28.3.2003 pořádal ČMI zasedání technické komise průtok v Praze v hotelu Don Giovanni, Vinohradská 157a. Mezinárodní seminář REGMET ČMI uspořádal 3. národní seminář k projektu RegMet, který proběhl ve čtvrtek 13.11.2003 v Praze, Novotného lávka 5, KLUB LÁVKA. Cílem semináře byla rekapitulace vztahů mezi správními orgány a metrologickými institucemi, diskuse praxe při stanovení limitů v regulačních opatřeních a seznámení s novinkami v metrologické legislativě ČR. Seminář byl určen především pro pracovníky správních orgánů, pro tvůrce legislativy, pro manažery laboratoří a pro kontaktní osoby projektu RegMet. Mezinárodní konference INCOLAB Dne 4.12.2003 byla v Praze v hotelu Don Giovanni, Vinohradská 157a uspřádána konference Incolab. Konference byla určena všem zájemcům, kterých se týká implementace Směrnice ES o elektrických zařízeních nízkého napětí (LVD). Cílem projektu je podporovat metrologické a zkušební laboratoře a odpovídající infrastrukturu v kandidátských zemích EU tak, aby bylo dosaženo plné implementace LVD. Stejný důraz je kladen na zdokonalení vztahů laboratoří s regulačními a správními orgány a s průmyslem. Předpokládá se přínos projektu při plnění požadavků širších dohod a ujednání o vzájemném uznávání výsledků měření a zkoušek a tím zvýšení konkurenceschopnosti. The Third International Workshop on CMM Calibration ČMI pořádal Mezinárodní Workshop v oboru technické délky, který se konal 16.-17.6.2003 v Praze, Novotného lávka 5, KLUB LÁVKA. Školení metrologů Také byla nově pořádána školení metrologů, která proběhla 29.-30.10.2003 a 9.-10.12.2003 v Brně, Okružní 31, ředitelství ČMI.
56
Příloha 3 – seznam publikací NOVÁK, R.: Měření kolových zatížení u kolejových vozidel, Železniční technika, 2003, č.4. NOVÁK, R.: Hotově balené zboží a kontrola jeho hmotnosti, Automatizace, předáno k publikování. BALLING, P.: Klasifikace délkových měření z hlediska ujednání MRA, Metrologie, 2003, č. 2, s. 22 – 29. BALLING, P.: Primární etalony jednotky délky, nejistoty a schéma návaznosti ČMI. Přednáška a příspěvek do sborníku 26. konference Českého kalibračního sdružení, Brno, 14. –15. května 2003. KRÁLÍK, M.: Poznatky z Peer Review v KRISS, Metrologie, 2002, 11, č. 4, s. 35 – 38. CHROBOK, P.: Historie státního etalonu České republiky stejnosměrného elektrického odporu CSIRO NML jmenovité hodnoty 1 Ohm a stanovení dlouhodobé časové stálosti, Metrologie, 2003, č. 3, s. 28 – 32. CHROBOK, P., SVOBODA, P.: Etalonový odpor na principu kvantového Hallova jevu (KHJ), Metrologie, 2003, č. 3, s.15 – 17. BOROVSKÝ, J.: Etalonáž a měření drsnosti povrchu a tvrdosti materiálů v ČMI Praha, Sborník přednášek 26. konference Českého kalibračního sdružení. ZELENÝ, V.: Moderní kalibrační metody souřadnicových a CNC výrobních strojů. Stanovení chyb rotačního stolu pomocí samocentrovací hlavy. 12. mezinárodní seminář „Měřicí technika pro kontrolu jakosti“, Plzeň, 11. – 12. března 2003. ZELENÝ, V.: Metrologie geometrických veličin ve strojírenství z pohledu ČMI. 26. konference Českého kalibračního sdružení. Brno, 14 -15 května 2003. HORSKÝ, J.: 5 let metrologie impedancí v ČR, Metrologie, 2003, č. 2, s. 13 – 18. HORSKÝ, J.: Konference AdMet, Metrologie, 2003, č. 2, s. 7 – 8. HORSKÝ, J.: 10 let samostatné České metrologie elektrických veličin a zavádění moderních systémů jakosti, Metrologie, 2003, č. 3, s. 2 – 9. HORSKÝ, J: Deset let práce kalibračních laboratoří a akreditace. 26. konference kalibračního sdružení, Brno 2003. HORSKÝ, J: Vyjadřování nejlepších měřicích schopností kalibračních laboratoří. 27. konference kalibračního sdružení, Hodonín. HORSKÝ, J: Trendy vývoje práce a hodnocení kalibračních laboratoří. 27. konference kalibračního sdružení, Hodonín. 57
TICHÝ, J.:„Metrologická návaznost v oblasti měření emisí“ (jaro, podzim). Přednáška na kurzech pro techniky měření emisí (pořadatel VŠB TU Ostrava). TICHÝ, J.: „Metrologická návaznost v oblasti měření imisí“ (jaro, podzim). Přednáška na kurzech pro techniky měření imisí (pořadatel Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, pob. Kladno). TICHÝ, J.: „Metrologie a metrologická návaznost v oblasti měření emisí” přednáška na konferenci : Měření emisí, Seč, 8 – 9 dubna 2003, pořadatel Empla Hradec Králové, ve spolupráci s MŽP. TICHÝ, J.: „Role ČMI v oboru referenčních materiálů“ přednáška na konferenci: „Referenční materiály a mezilaboratorní porovnávání zkoušek v chemické analýze“, Medlov, 4.– 6.listopadu 2003, pořadatel 2Theta Český Těšín ve spolupráci s ČMI a SMÚ. TICHÝ, J.: „Referenční materiály plynných směsí“přednáška na konferenci: „Referenční materiály a mezilaboratorní porovnávání zkoušek v chemické analýze“, Medlov, 4 – 6 listopadu 2003, pořadatel 2Theta Český Těšín ve spolupráci s ČMI a SMÚ. TESAŘ, J., PRAŽÁK, D.: Metrologické zajištění měření plynu v ČR. In: Sborník příspěvků semináře PRŮTOK 2003. Praha : ČNK IMEKO, s. 79 – 86. ISBN 80-86742-01-6. TESAŘ, J., PRAŽÁK, D.: Zajištění návaznosti jednotky tlaku v ČR. In: Politika v oblasti návaznosti výsledků měření. ČIA, Praha, 2003. TESAŘ, J.: ČSN EN ISO/IEC 17 025 – úvod do kritérií normy pro laboratoře. In: Metrologická praxe ISO/TS 16 949 v automobilovém průmyslu. Česká společnost pro
jakost, Praha, 2003.
TESAŘ, J.: Principy a použití výpočtu nejistot měření v průmyslových laboratořích. In: Metrologická praxe ISO/TS 16 949 v automobilovém průmyslu. Česká společnost pro jakost, Praha, 2003. TESAŘ, J., PRAŽÁK, D., HAJDUK, T.: Nejčastější problémy při vyjadřování nejistot v AKL. In: Sborník přednášek přednesených na 27. konferenci ČKS a 3. společné
konferenci s odborným
zaměřením na nejistoty měření. České kalibrační sdružení a Kalibračné združenie SR, Hodonín, 2003, s. 43 – 54. STANĚK, D., KRAJÍČEK, Z.: Státní etalon přetlaku, podtlaku a diferenčního tlaku v plynném médiu. Metrologie. Vol. 12 (2003), 1, s. 15 – 21.
58
