MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA KINEZIOLOGIE
Vyhledání a vyhodnocení rizik ve sportu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D.
Bc. Jiří Krejčí
Management sportu
Brno, 2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou/diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 2. května 2016
Bc. Jiří Krejčí
Tímto bych chtěl poděkovat Mgr. Zdeňce Kubíkové, PhD., vedoucí bakalářské práce za trpělivost, pomoc, konzultace, odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce.
Obsah Úvod ....................................................................................................................... 6 1
Rozbor výzkumného problému ................................................................. 8 1.1
Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví v ČR ................... 8 1.1.1. Listina základních práv a svobod ........................................ 8 1.1.2. Směrnice EU .......................................................................... 10 1.1.3. Nový občanský zákoník ...................................................... 13 1.1.4. Zákoník práce ....................................................................... 14 1.1.5. Zákon č. 309/2006 Sb. ........................................................... 16 1.1.6. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
dětí, žáků a studentů ................................................................................. 17 1.2
Bezpečnost při pohybových aktivitách ..................................... 18 1.2.1. Příčiny vzniku úrazů ........................................................... 18 1.2.2. Obecné zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách 19
1.3
Vyhledání nebezpečí .................................................................... 20 1.3.1. Metody analýzy .................................................................... 20 1.3.2. Metoda 5 kroků .................................................................... 21 1.3.3. Matice rizik ........................................................................... 24 1.3.4. Bodová analýza .................................................................... 25
2
3
Empirická část ............................................................................................. 26 2.1
1. krok ‐ identifikace nebezpečí .................................................. 26
2.2
2. krok ‐ určení ohrožených osob ............................................... 34
2.3
3. krok ‐ vyhodnocení rizik a přijmutí opatření ....................... 35
2.4
4. krok ‐ záznam důležitých informací...................................... 36
2.5
5. krok ‐ kontrola .......................................................................... 36
Diskuse ........................................................................................................ 37
4
Závěry .......................................................................................................... 38
5
Seznam použitých zdrojů ......................................................................... 39
6
Seznam obrázků ......................................................................................... 42
Resumé ................................................................................................................. 43
Úvod Management sportu spojuje sport, volnočasové aktivity, lékařské vědy a technologický pokrok (Spengler, Connaughton, & Pittman, 2006). Manažer působící v oblasti sportu musí při řízení sportovního klubu dbát také na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Hlavním cílem práce je, v souladu s právní úpravou v České republice, popsat a analyzovat zdroje potřebné k vyhledání nebezpečí a vyhodnocení rizik gymnastické tělocvičny tělovýchovné jednoty TJ Sokol Brno I. V Sokole cvičím od 7 let, jako trenér gymnastické přípravky dětí předškolního a školního věku zde působím od roku 2004 v oddílu gymnastiky. Jedná se o cvičení základní gymnastiky pro chlapce ve věku od 4 do 7 let. Nezávisle na zvoleném sportu je cvičení vhodnou průpravou k dalšímu rozvoji dětí. Ty si pravidelnými tréninky osvojují základní gymnastické dovednosti, obratnost, sílu a rozvíjí své koordinační schopnosti. Obzvláště při cvičení dětí si uvědomuji, že zajištění absolutní bezpečnosti a ochrany zdraví je velmi důležité. Z toho důvodu vypracovávám tuto práci, která v ucelené podobě analyzuje a vyhodnocuje rizika, která při tréninku vznikají. Teoretická část práce popisuje nejdůležitější právní dokumenty České republiky, které se problematice bezpečnosti a zdraví věnují. Jsou to Listina základních práv a svobod, směrnice Evropské Unie, které jsou pro Českou republiku závazné, Zákoník práce, Zákon 309/2006 Sb. a Nový občanský zákoník. Práce se dále zabývá bezpečností při pohybových aktivitách a podrobněji popisuje tři metody, které slouží k vyhledání a vyhodnocení rizik. Jedná se o kvantitativní metodu matice rizik a metodu 5 kroků.
6
Empirická část obě popsané metody aplikuje na tělocvičnu TJ Sokol Brno I, identifikuje rizika a jejich závažnost. Součástí práce je fotodokumentace.
7
1
Rozbor výzkumného problému Povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví musí zaměstnavatel
s přihlédnutím na rizika možného ohrožení života a zdraví (Zákoník práce, § 132 odst. 1). Existuje několik právních dokumentů, které popisují tuto problematiku. Pro vyhledání a vyhodnocení nebezpečí většinou nelze použít jedinou metodu analýzy, proto je výsledek kombinací několika, aby tak co nejvíce pokryl zkoumanou oblast.
1.1 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví v ČR Bezpečnost a ochranu zdraví v České republice upravuje několik významných právních dokumentů. Podrobněji se zaměřím na:
Listinu základních práv a svobod,
směrnice vydané Evropskou unií,
Nový občanský zákoník,
Zákoník práce,
Zákon č.309/2006 Sb.
1.1.1. Listina základních práv a svobod Podle Ústavy České republiky tvoří ústavní pořádek České republiky Ústava samotná, Listina základních práv a svobod a tři další ústavní zákony.1 Listina základních práv a svobod vyjadřuje vztah mezi státem a občanem. Obsahuje zcela základní práva a svobody, kterých se může každý občan domáhat. Bezpečností a ochranou zdraví se přímo nezabývá žádné usnesení listiny. Tyto pojmy jsou ale součástí několika článků. Jde zejména o články, Čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky
1
8
které se zabývají nucenými pracemi a službami (Článek 9), nedotknutelností obydlí (Článek 12), svobodou pohybu a pobytu (Článek 14), svobodou projevu (Článek 17), právem na shromažďování (Článek 19) a rodičovstvím a rodinou (Článek 32). Výkon práv ve výše uvedených článcích může být omezen zákonem „jde‐li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“ (Listina základních práv a svobod, 1992). Jednotlivá usnesení uvedená v článcích se také nevztahují na „službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty“ (Listina základních práv a svobod, 1992) a na „jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých“ (Listina základních práv a svobod, 1992). Za velmi důležitý považuji Článek 14 zabývající se svobodou pohybu a pobytu na území České republiky. V případě hrozícího nebezpečí mi může být svoboda pohybu a pobytu odepřena. Odstavec 3 článku omezuje tuto svobodu v případě, že „je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody“ (Listina základních práv a svobod, 1992). Hlava čtvrtá se zabývá hospodářským, sociálním a kulturním právem. Odstavec 1 článku 29 říká, že „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky“ (Listina základních práv a svobod, 1992). Jde o jediné usnesení, které přímo upravuje podmínky bezpečnosti práce specifické skupině osob.
9
Článek 32 hovoří o rodičovství a rodině. Definuje základní práva péče o dítě, zaručuje dětem a mladistvým zvláštní ochranu. Stejně tak i rodina je pod ochranou státu (odst. 1). 1.1.2. Směrnice EU Česká republika je od května 2004 členským státem Evropské unie. Zákony a směrnice vydané Evropskou unií (dále jen EU) jsou pro Českou republiku závazné v celém svém rozsahu a všechny členské státy jsou povinny (ve stanovené lhůtě) dát do souladu vlastní legislativu s legislativou EU. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (Článek 153, odst. 1, písmeno a) je podporována a doplňována činnost členských států ve velké škále oblastí. První zmiňovanou oblastí je zlepšení pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků. Na základě Článku 153 je Evropská unie oprávněna přijímat směrnice v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Členské státy musí v zájmu zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků přijmout alespoň taková opatření, které jim směrnice EU ukládá. Mohou ovšem přijmout i přísnější opatření a pravidla než jsou jim uložena. Díky tomu se mohou legislativní požadavky lišit v jednotlivých členských státech, jako například ve Velké Británii, kdy organizace která má méně jak 5 zaměstnanců není povinna dokumentovat písemně hodnocení rizik (Vala, 2016). Směrnic je vydaných poměrně hodně, lze je rozdělit podle témat, kterých se týkají. Podrobněji se zaměřím na 2 vydané směrnice zabývající se bezpečností a ochranou práce:
rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (89/391/EHS),
10
o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (92/58/EHS). „Jednotlivé směrnice definují, jak posuzovat rizika, nebo v některých
případech stanovují limitní hodnoty“ (Evropské směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, www.osha.europa.eu). 1.1.2.1.
Rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Směrnice označená jako směrnice 89/391/EHS byla přijatá v roce 1989 a jde vůbec o první směrnici, která zavádí opatření a „zaručuje minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví po celé Evropě“ (Rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, www.osha.europa.eu). Cílem směrnice je v rámci celé EU stanovit stejnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví pro všechny pracovníky bez výjimek. Podle směrnice je zaměstnavatel povinen přijmout náležitá preventivní opatření, aby práce byla bezpečnější a zdravější. Dále pak zavádí jako klíčový prvek zásadu hodnocení rizik a definuje jeho hlavní prvky. Jde o první směrnici, která se hodnocením rizik v rámci EU zabývá a stanovuje konkrétní práva a povinnosti. 1.1.2.2.
Směrnice o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo
zdravotní značky na pracovišti Tato směrnice stanovuje požadavky na zajištění značek informujících o míře rizika a ohrožení. Definuje škálu značek, jejich podobu, barvu a způsob použití. Jedná se například o značky bezpečnostní, zdravotní, představující zákaz nebo výstrahu nebo povinné či únikové znamení. Nejedná se pouze o značky, ale také o informační cedule, použité barvy,
11
světelná oznámení, akustické signály nebo neverbální komunikaci. (Směrnice rady 92/58/EHS, 1992) Každá značka nese piktogram, který reprezentuje její význam. Značky jsou označeny dle závažnosti rizika jednou ze 4 barev. Největší riziko označuje červená barva, většinou se jedná o zákaz či nebezpečí. Žlutá barva označuje výstrahu, nabádá k opatrnosti. Značka modré barvy představuje příkaz nebo povinnost (např. nosit ochranou přilbu). Nejnižší, resp. žádné nebezpečí je označováno barvou zelenou, jedná se o značku nouzového úniku nebo první pomoci. Uvádím zde příklad používaných značek: zákaz kouření (červená) na Obr. 1, zákaz vstupu nepovolaným osobám (červená), nebezpečí pádu (žlutá) na Obr. 2, povinnost nosit ochranné rukavice (modrá), místo první pomoci (zelená). Výše popsaná směrnice v rámci EU definuje systém jak rizika jednotně označovat. Vláda České republiky vydala nařízení č. 11/2002 Sb. ve kterém stanovuje vzhled a umístění bezpečnostních značek. Jde o případ, kdy je legislativa ČR upravena v souladu s legislativou EU.
Obr. 2: Nebezpečí pádu (Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., 2002)
Obr. 1: Zákaz kouření (Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., 2002)
12
1.1.3. Nový občanský zákoník Nový občanský zákoník (dále jen NOZ) vstoupil v platnost 1. ledna 2014. Upravuje i povinnost soustavného dohledu nad žáky. V tomto případě se nejedná o zavedení nové povinnosti. Před platností NOZ byla tato povinnost uložena § 422 občanského zákoníku. „Vykonávání soustavného dohledu nad žáky ukládá rovněž § 422 občanského zákoníku. Tímto ustanovením zákona by se měli řídit i vedoucí různých zájmových kroužků či trenéři sportovních klubů“ (Černá & Kubíková, 2011, p. 21). NOZ povinnost ukládá v § 2920, 2922 a zejména pak § 2921 kdy „společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není‐li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.“ (Nový občanský zákoník, § 2921). Během vyučování má podle Černé a Kubíkové (2011, p. 10) nad žáky dohled pedagogický pracovník nebo jiný zletilý zaměstnanec školy. V případě vzniklé škody během vyučování nese odpovědnost i dohlížející resp. škola. Povinnost pečovat o zdraví a bezpečnost nacházíme v NOZ také ve vztahu mezi rodičem a dítětem v § 857 a 858. Rodič musí vhodným způsobem usměrňovat chování dítěte tak, aby bylo zajištěno jeho zdraví, ochrana morálky a práva dítěte. Podle § 857 je dítě povinno se opatřením rodiče podřídit. Rodičovská odpovědnost podle § 858 „vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti“ (Nový občanský zákoník, § 858). Zmíněný zákon ukládá během této doby rodiči povinnost zajistit péči o zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Ustanovením zákona by se měli řídit i trenéři sportovních oddílů a vedoucí různých zájmových kroužků a volnočasových aktivit (Černá & Kubíková, 2011). Zanedbání dohledu nad cvičenci a tím případná způsobená škoda tak náleží i trenérovi a sportovnímu klubu. Na základě 13
tohoto ustanovení by měl každý sportovní oddíl přijmout taková opatření, aby maximálně eliminoval možný vznik škody. Vhodné je, když si oddíly vytvoří vnitřní směrnici k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a učiní ji závaznou pro všechny trenéry a zaměstnance. 1.1.4. Zákoník práce Zákoník práce (dále jen ZP) nabyl v České republice platnost 1. ledna 2007. Jako součást soukromého práva upravuje vztah mezi zaměstnancem ‐ trenérem a jeho zaměstnavatelem. Tvoří jej celkem 14 částí, podrobněji tyto části rozeberu a zaměřím se na ty, které se zabývají bezpečností a ochranou zdraví. ZP rozlišuje běžného zaměstnance a vedoucího zaměstnance nezávisle na oboru. Toto rozdělení platí také pro sportovní kluby a jednoty. „Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou … oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny“ (Zákoník práce, § 11). Na toto ustanovení navazuje § 302 ZP, který stanovuje další povinnosti vedoucího zaměstnance. Ten je podle tohoto paragrafu povinen zejména: řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců, vytvářet příznivé podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví a zabezpečovat dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů, jakou jsou směrnice organizace nebo vnitřní předpisy (Učitel jako vedoucí zaměstnanec, www.fsps.muni.cz).
14
1.1.4.1.
Předcházení ohrožení života (§ 101 a 102)
Zaměstnavatel má za povinnost podle § 101 ZP předcházet nejen vlastnímu ohrožení života a zdraví při práci, ale také všech svých podřízených zaměstnanců. Povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví se vztahuje na „všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím (pozn. autora: s vědomím zaměstnavatele) zdržují na jeho pracovištích“ (Zákoník práce, § 101) V případě sportovních klubů se v tomto případě jedná i o rodiče, sourozence nebo doprovod dětí, kteří se během výuky zdržují v prostorách klubu. § 102 hovoří o povinnosti vyhledat, vyhodnotit rizika a následně přijmout taková opatření aby jejich působení bylo co nejvíce sníženo nebo úplně eliminováno. Toto opatření se netýká pouze řídících pracovníků, ale „všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení“ (Zákoník práce, § 102). Zaměstnavatel je povinen zajistit dostatečný počet zaměstnanců, kteří budou organizovat poskytnutí první pomoci s ohledem na velikost pracoviště a počet zaměstnanců. Tuto povinnost ukládá odst. 6 § 102 ZP. Zákoník práce zaměstnavateli ukládá, aby přijatá opatření vedoucí k minimalizaci ohrožení bezpečnosti kontroloval a přizpůsoboval měnícímu se stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Ochrana zdraví a bezpečnosti je tedy dlouhodobým procesem, který je třeba aktualizovat a upravovat podle aktuálního stavu. 1.1.4.2.
Prevence (§ 248 a 249)
Prevencí se ZP zabývá v § 248 a 249 kdy zaměstnavateli ukládá povinnost zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby „mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku“ (Zákoník
15
práce, § 248) a v případě, že jsou zjištěny závady, je povinen učinit příslušná opatření k jejich odstranění (Zákoník práce, § 248). § 249 ZP ukládá zaměstnanci povinnost informovat vedoucího zaměstnance v případě hrozící škody nebo újmy. Pokud zaměstnanec považuje své pracovní podmínky za nedostačující nebo zdraví nebezpečné, musí neprodleně tuto skutečnost oznámit nadřízenému vedoucímu pracovníkovi (Zákoník práce, § 249). 1.1.5. Zákon č. 309/2006 Sb. Tento zákon zapracovává předpisy Evropské unie2, upravuje v návaznosti na ZP, „další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 ZP“ (Zákon č. 309/2006, 2006). Zákon dále stanovuje požadavky na pracovní prostředí tak, aby „pracoviště byla osvětlena“, odpovídala hygienickým normám, „únikové cesty, východy … byly neustále volné“ a aby byl ve všech prostorách zajištěn pravidelný úklid (Zákon š. 309/2006 Sb., § 2 odst. 1, 2006). Další důležitým ustanovením tohoto zákona je podle § 4 odst. 1 písmene c) pravidelná a řádná údržba, kontrola a revize nářadí a technického zařízení. Podle § 9 musí zaměstnavatel zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců sám nebo odborně způsobilou osobou. Zajištění odborně způsobilou osobou je stanoveno v § 3 zákona č. 309/2006 Sb.
Jedná se o 15 směrnic, které jsou detailně uvedeny v zákoně č. 309/2006 Sb.
2
16
1.1.6. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) zpracovalo metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (č.j. 37 014/2005‐25 ze dne 22. 12. 2005) (dále jen metodický pokyn MŠMT). Metodické pokyny nejsou závazným dokumentem, pro školy či sportovní kluby a jiná zájmová sdružení. MŠMT doporučuje využití metodického pokynu při tvorbě vlastních předpisů a směrnic k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví. Pokud k dané problematice neexistuje žádný zákon, který by ji upravoval, je velmi vhodné respektovat doporučení metodického pokynu MŠMT. Metodický pokyn MŠMT se v článku 2 zabývá předcházení rizik. Školy mají za povinnost zabezpečovat ochranu a zdraví žáků při vzdělávání a výchově. K zabezpečení tohoto úkolu podle metodického pokynu MŠMT škola přijímá opatření na základě vyhledání a vyhodnocení rizik. Pokyn vydaný MŠMT je určen primárně pro ředitele a zřizovatele ostatních škol a školských zařízení, ale je velmi vhodné, aby k jeho doporučením přihlížely také sportovní kluby a vytvořily si z něj závaznou směrnici pro své trenéry a zaměstnance.
17
1.2 Bezpečnost při pohybových aktivitách 1.2.1. Příčiny vzniku úrazů Faktory ovlivňující příčiny úrazu je možné podle Pilného a kolektiv (2007, p.10) rozdělit do šesti skupin. Jedná se o:
osobní vlastnosti sportovce,
vliv druhé osoby,
objektivní příčiny vyplývající z daného sportovního odvětví,
klimatické a hygienické podmínky,
technické vybavení a
organizační činitel. Do první skupiny zařazujeme antropologické vlastnosti sportovce.
Některé lze ovlivnit výběrem sportu nebo správnou formou tréninku, jiné ovlivnit nelze (stavba kostí, kvalita vazivového aparátu, apod.) Dále pak psychické vlastnosti, které lze vědomě ovlivňovat. Mezi vědomě ovlivnitelnou složku této skupiny patří výkonnost a zdatnost jedince. Je prokázáno, že větší množství úrazů vzniká přeceněním schopností sportovce. Vlivem těchto faktorů často dochází k úrazům na konci delších sportovních akcí (Pilný a kolektiv, 2007). Úrazům z této skupiny je možné předcházet odbornou zdravotní prohlídkou. Druhá skupina faktorů se zabývá vlivem jiné osoby, která je součástí sportovní činnosti. Jedná se zejména o trenéra, rodiče, hráče, soupeře a rozhodčí. Trenér musí vhodně odhadnout fyzický i psychický stav cvičence pro danou sportovní činnost. Vliv spoluhráčů či soupeřů může nepřímo ovlivnit rozhodčí a zabránit tak vzniku úrazů (Pilný a kolektiv, 2007). Uvědomuji si, že osobnost trenéra hraje podstatnou roli při snižování hrozby vzniku úrazu. Nevhodným chováním může dítě ohrozit sebe nebo ostatní. Hyperaktivní děti vyžadují speciální pozornost, tu řeším větším
18
počet opakování cviků nebo zapojením do přípravy a úklidu tělocvičny. Naopak u extrémně pasivních dětí vyžaduji preciznost při provádění jednotlivých cviků. Třetí skupina – objektivní příčiny vyplývající z daného sportovního odvětví – charakterizuje ty faktory vzniku úrazu, které jsou pro daný sport typické. Při nácviku nových prvků gymnastiky dochází k častým pádům, nevhodnému, špatnému nebo neúplnému provedení (Pilný a kolektiv, 2007). V tomto případě hraje velkou roli schopnost trenéra, aby možnému úrazu zabránil. Toho může dosáhnout správnou dopomocí nebo vhodným průpravným cvičením. Klimatické a hygienické podmínky tvoří čtvrtou skupinu. U některých sportů je klima rozhodujícím faktorem pro dosažení cíle. Např. u horolezců se jedná až o limitující faktor, jehož podcenění může mít fatální následky (Pilný a kolektiv, 2007). Halové sporty jsou klimatickými podmínkami ovlivněny méně, ale jejich vliv nelze podcenit. Vliv technického vybavení patří do páté skupiny. Patří sem výzbroj a výstroj, nářadí, ochranná zařízení a pomůcky. Spolu s rozvojem sportu se zlepšují také ochranné pomůcky, které brání vzniku úrazů (Pilný a kolektiv, 2007). Poslední skupinou ovlivňující vznik úrazu je organizační činitel. Zařazujeme sem vhodné uspořádání tréninkových jednotek, závodů a soustředění. „Organizace tréninku, je jedním ze základních faktorů pro vznik úrazů a poškození pohybového ústrojí z přetrénování. V tréninku je třeba zvažovat i vhodnou formu regenerace.“ (Pilný a kolektiv, 2007) 1.2.2. Obecné zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách
19
Podle Kubíkové a Černé (2011, p. 33) jsou pravidla bezpečnosti žáků při pohybových aktivitách popsána v již zmíněném Metodickém pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 37 014/2005‐25. Doporučení v něm uvedená, ale nejsou pro školu závazná. Je vhodné ale tato doporučení respektovat a vycházet z tohoto pokynu při tvorbě vlastní směrnice (Kubíková & Černá, 2011). Tím se může řídit i každý sportovní klub nebo tělovýchovná jednota. Takto vydaná směrnice je pro daný subjekt zcela závazná a všichni se jí musí řídit.
1.3 Vyhledání nebezpečí K vytvoření
bezpečného
pracovního
místa
(prostředí)
pro
zaměstnance a jak víme tak i pro osoby, které se s jeho svolením na daném místě zdržují, musí zaměstnavatel vyhledávat a vyhodnocovat rizika na pracovišti. Za tímto účelem musíme identifikovat možná nebezpečí, jejich příčiny a učinit takové kroky, které povedou k jejich odstranění nebo částečné eliminaci. Podle ZP § 102 (odst. 4) má zaměstnavatel povinnost vést dokumentaci o procesu vyhledání a vyhodnocení rizik a následných přijetých opatření. 1.3.1. Metody analýzy V rámci vyhledání nebezpečí je nezbytné provést analýzu rizik. Zákon nestanovuje jednotnou metodu analýzy. Neexistuje jednoznačné pravidlo jakou metodu vybrat. Univerzální metodu analýzy je velmi obtížné určit, protože daná problematika je velmi složitá a ovlivňuje ji velké množství 20
faktorů. Hledáme optimální metodu, která v daném případě postihuje problém co nejkomplexněji. Metodu analýzy určuji kombinací více metod nebo alespoň jejich částí podle potřeby. Podrobněji popíši 3 metody:
Metodu 5 kroků, kterou doporučuje používat organizace The Health and Safetxy Excutive (dále jen HSE), která ve Spojeném království podporuje, reguluje a dohlíží na zdraví, bezpečnost při práci a zkoumání pracovních rizik v Anglii, Walesu a Skotsku (The history of HSE, www.hse.gov.uk). Detailně je možné se s metodou seznámit na www.hse.gov.uk.
Metoda vytvoření matice rizik, která podle Kauffmana a Moiseichika (2013, p. 153 ‐ 155) stanovuje míru rizika na základě pravděpodobnosti vzniku úrazu a jeho dopadu na zdraví postiženého.
Bodová metoda, která riziko hodnotí pomocí 4 složek, výsledkem metody je číslo charakterizující míru rizika.
1.3.2. Metoda 5 kroků Metoda pěti kroků je podrobně popsána organizací HSE a nabízí jasný postup jak určit nebezpečí, jak riziko vyhodnotit, následně stanovit opatření k jeho eliminaci či jeho zmírnění a jak a kdy pravidelnými kontrolami rozhodnutí revidovat. Podle HSE metoda spočívá v 5 po sobě jdoucích krocích (Controlling the risks in the workplace, www.hse.gov.uk), které určí:
jak identifikovat nebezpečí,
kdo může být nebezpečím postižen a jak
jak vyhodnotit rizika a přijmout vhodná opatření,
21
zaznamenat důležité informace,
kontrolovat svá rozhodnutí a v případě potřeby je revidovat.
1. krok ‐ identifikace nebezpečí Nejdůležitějším z faktorů hodnocení rizika je identifikace hrozícího nebezpečí. HSE doporučuje několik tipů, jak správně identifikovat nebezpečí. Seznámení se s používáním a postupy používání na pracovišti v souladu s návody a doporučeními výrobce. Také o správném použití ochranných pomůcek, správné instalaci nářadí a používání v souladu s příručkou. K identifikaci nebezpečí může pomoci také rozbor úrazů, které se na daném místě staly v minulosti. Posledním zmíněným tipem HSE je včasná údržba, čištění a revizní kontrola všech pomůcek, nářadí a náčiní (Identify the hazards, www,hse.gov.uk). 2. krok ‐ určit, kdo může být nebezpečím postižen a jak Detailním rozborem toho, kdo může být postižen, pomáhá určit nejlepší způsob jak se riziku vyhnout nebo jeho hrozbu co nejvíce snížit (Decide who might be harmed and how, www.hse.gov.uk). HSE doporučuje identifikovat skupiny osob (např. lidé pracující ve skladu), spíše než konkrétní osoby. Jak jsem již zmínil v ustanovení § 101 Zákoníku práce, mezi potenciálně ohrožené osoby nepatří pouze zaměstnanci, ale všechny osoby, které se se svolením zaměstnavatele pohybují v jeho prostorách. V případě sportovního klubu jde zejména o rodiče, jejich děti, které se přímo neúčastní žádného tréninku, doprovod a návštěvy.
22
3. krok ‐ vyhodnotit rizika a přijmout vhodná opatření Po identifikaci nebezpečí je nutné určit míru pravděpodobnosti, že dojde k úrazu. V mnoha situacích nelze očekávat úplné vyloučení rizika, proto je třeba vypracovat postup jak se chovat v případě vzniku úrazu a bezprostředně po něm (Evaluate the risk, www.hse.gov.uk). Obecně platí, že je třeba učinit taková opatření, která příčinu nebezpečí co nejvíce sníží přiměřeným možným způsobem z hlediska úrovně rizika, peněz, času a úsilí. Podle HSE není nutné přijmout takové opatření, které by bylo ve velkém nepoměru s úrovní rizika. Vždy zvažujeme pouze taková nebezpečí, která lze rozumně očekávat v daných situacích, prostředí a podmínkách. „Neočekává se předvídat nepředvídatelná rizika“ (Evaluate the risk, www.hse.gov.uk). Při přijímání ochranných opatření HSE doporučuje následující praktické kroky (Evaluate the risk, www.hse.gov.uk):
zvolit méně riskantní postup, pokud je to možné,
zabránit přístupu ke zdroji rizika,
organizovat práci tak, aby k úrazu vůbec nemohlo dojít,
vydávat ochranné pomůcky,
zajistit vhodné vybavení k poskytnutí první pomoci,
školení všech zaměstnanců v první pomoci,
zainteresování zaměstnanců do problematiky a konzultace s nimi.
HSE doporučuje prověřit, zda pro dané odvětví neexistuje model, který by měl problematiku vyhodnocení rizik již zpracovanou a použít tento model jako základ přijímaných opatření. To lze provést, ale pouze v případě, že se dá model aplikovat na konkrétní specifika zkoumaného prostředí.
23
4. krok ‐ zaznamenat důležité informace Záznamy o nalezeném nebezpečí se snažíme udržet v jednoduché podobě s důrazem na možné provedení kontroly. Je rovněž potřebné respektovat pravidlo, které říká, že pokud bylo při identifikaci nalezeno více podnětů, je třeba jim dát prioritu a řešit je od nejzávažnějších po ty méně závažné (Record your significant findings, www.hse.gov.uk). 5. krok ‐ kontrolovat svá rozhodnutí a v případě potřeby je revidovat Pracovní prostředí se ve většině případů vyvíjí a musíme průběžně kontrolovat situaci možného vzniku nebezpečí. Revize opatření může pomoci stanovit termín odpovědi na tyto otázky: Byly provedeny nějaké významné změny na pracovišti? Existuji ještě nějaká nerealizovaná vylepšení? Všimli si zaměstnanci nějakého nového nebezpečí? Pracoviště, která se nevyvíjí a není potřeba revidovat možná hrozící nebezpečí je podle HSE velmi málo. 1.3.3. Matice rizik Matice rizik je jednou z dalších možných metod vhodnou k analýze rizik. Jedná se o metodu kvantitativní, která pro stanovení míry rizik vyžaduje znalost nebo alespoň odhad pravděpodobnosti vzniku úrazu a závažnost dopadu možného zranění na postiženého (Kauffman, Moiseichik, 2013). Pravděpodobnost vzniku úrazu můžeme například charakterizovat 4 skupinami hrozeb: trvalá, s vysokou mírou pravděpodobnosti, pravděpodobná a s nízkou mírou pravděpodobnosti. Závažnost úrazů spadá například do těchto skupin: smrtelný, těžký, úraz vyžadující lékařské
24
ošetření a lehký úraz. Zanesením skupin do matice můžeme vyjádřit míru rizika. Matici můžeme upravovat dle potřeby, jelikož není definováno, kolik existuje kategorií a jak přesně vyjádřit míru rizika. Organizace nebo sportovní klub si tak může vytvořit vlastní systém hodnocení založený na matici rizik. Tato metoda je používána například v jaderné energetice nebo v letectví. Je však velmi dobře aplikovatelná do jiných odvětví lidské činnosti, například ve sportu. 1.3.4. Bodová analýza Tato metoda patří mezi kvalitativní metody. Riziko hodnotí podle 4 koeficientů: pravděpodobnost výskytu (PV), četnost vystavení zdroji rizika (FE), stupeň poškození zdraví (PZ) a počet ohrožených osob (PO) (Návrh metodické příručky pro hodnocení rizik, 2001). Každý z koeficientů nabývá přesně daných hodnot od 0 do 15. Míra rizika je pak určena vztahem: í
Celková míra rizika pak určuje naléhavost nápravných opatření. Pro míru rizika 0 není potřeba provádět žádná opatření, pro míru rizika větší než 1000 je nutné neprodleně příčinu odstranit nebo úplně zakázat činnost.
25
2
Empirická část Pro vyhodnocení rizik gymnastické tělocvičny TJ Sokol Brno I jsem, ze
svého pohledu, jako nejvhodnější zvolil metodu 5 kroků. K aplikaci metody jsem použil šablonu k posouzení rizik, prezentovanou HSE na webovém portále www.hse.gov.uk. Vyhledání a vyhodnocení rizik jsem prováděl poprvé. Pokusil jsem se jej provést s ohledem na cílovou skupinu dětí ve věku od 4 do 7 let. Hledám taková rizika, která jsou adekvátní. Vzhledem k tomu, že v tělocvičně je před, během i po tréninku vysoký provoz, rizika klasifikuji do dvou kategorií:
Rizika, která nemůže trenér úplně eliminovat, může pouze zmírnit jejich dopad. Jde o rizika dlouhodobá, kdy snižování ohrožení není v kompetenci ani trenéra, ale zaměstnavatele. Je však nutné aby na takováto rizika v souladu se ZP § 106 (odstavec 4, písmeno f) alespoň oznámil zaměstnavateli.
Rizika, která může trenér úplně eliminovat vlastním přičiněním před nebo v nutném případě i během tréninku.
2.1 1. krok ‐ identifikace nebezpečí Rizika, která nemůže trenér eliminovat V tělocvičně je instalováno 5 elektrických zásuvek, které jsou volně přístupné. Jak vidíme na Obr. 3 zásuvky jsou umístěny v takové výšce, kam i malé děti bez problému dosáhnou. Z Obr. 4 je patrné, že zásuvky jsou instalovány vždy v páru. V 60 % případů je zaslepena alespoň jedna z dvojice zásuvek, jako na Obr. 4. Je zde vidět snaha o učinění vhodného opatření, které ale není vždy dodrženo. Předpokládám, že je to způsobeno
26
častým používáním zásuvek. Kontakt dítěte s elektrickým proudem může mít smrtelné následky. Riziko proto hodnotím jako velmi vysoké!
Obr. 3: Zásuvka v dosahu dětí (Zdroj: vlastní)
Obr. 4: Dvojitá zásuvka se zaslepením (Zdroj: vlastní)
Téměř celá levá strana tělocvičny je osázena zrcadly, která jsou ve spodní části kryta dřevotřískovou deskou. Krytí vytváří ostrou hranu po celé délce stěny. Pád dítěte v blízkosti zrcadlové stěny může způsobit odření nebo dokonce hlubší zranění o hranu krytí. Ve výšce přibližně 90 cm jsou na zrcadlovou stěnu připevněny dřevěné žerdě pro průpravná cvičení a nácvik baletních prvků. Žerď není tvořena jedním kusem, ale je rozdělena na 3 samostatné části, které jsou od sebe odděleny 40 cm mezerou. Výška žerdi pro mladší děti nepředstavuje riziko, protože nejsou tak vysoké, aby je žerď ohrozila. Starší děti mají ale žerď v úrovni hlavy. Rušná část hodiny začíná zpravidla běháním podél zrcadlové stěny. V případě nepozornosti nebo zakopnutí hrozí přímý kontakt s žerdí. Vzhledem k tomu, že žerď má kulatý profil, zranění může být způsobeno pouze nárazem hlavy v místě rozdělení žerdi, jak je zobrazeno na Obr. 5 nebo ukotvení na Obr. 6Obr. 6.
27
Obr. 6: Ukotvení žerdí (Zdroj: vlastní)
Obr. 5: Rozdělení žerdí (Zdroj: vlastní)
Samotný vstup do tělocvičny je poměrně nebezpečný. V prostoru dveří se potkává několik typů krytin: beton, koberec, odpružení, železo a keramické kachle. Vstup pro děti je kompletně krytý kobercem, pravděpodobnost zranění je malé. Jak zobrazuje Obr. 7, vstup do tělocvičny z šatny trenérů krytý není a je přístupný i dětem, které se v tělocvičně pohybují.
Obr. 7: Vstup do tělocvičny (Zdroj: vlastní)
Podlaha tělocvičny je odpružená a pokryta kobercem což velmi snižuje riziko úrazu po pádu na zem. Bohužel je ale koberec na mnoha místech protržený nebo na sebe nenavazuje. Vznikají tak místa zobrazená na Obr. 8 a Obr. 9, které mohou vést k zakopnutí a pádu.
28
Obr. 8: Nenavazující koberec (Zdroj: vlastní)
Obr. 9: Místo roztržení koberce (Zdroj: vlastní)
Odpružená podlaha nepřiléhá těsně k nosným konstrukcím a kotvení nářadí. Jak ukazuje Obr. 10, v těchto místech jsou nebezpečné díry, do kterých může dítě šlápnout a poranit se. Díry v podlaze jsou také u hrazdy, na které děti často cvičí. Proto při seskoku z hrazdy musí trenér dbán zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k zaklínění nohy v těchto nechráněných místech podlahy.
Obr. 10: Sloupek hrazdy (Zdroj: vlastní)
V tělocvičně jsou nainstalovány 3 radiátory, kterým chybí jakékoliv krytí. Radiátor tvoří ostré železné hrany, které jsou červeně vyznačeny na Obr. 11 a mohou v případě pádu způsobit vážná poranění. Děti se v těchto prostorech pohybují velmi zřídka, proto je zde riziko poranění velmi malé.
29
Obr. 11:Radiátor (Zdroj: vlastní)
Tělocvična je vybavena 2 hrazdami nastavitelné výšky s možnou výměnou žerdi, která je při cvičení velmi žádoucí. Ukotvení žerdi k nosným sloupkům je však nešťastným řešením. Jak je vidět na Obr. 12, z žerdi vystupují železné šrouby, které sice neohrožují přímo cvičící dít, ale moou být nebezpečné pro osoby pohybující se kolem hrazdy.
Obr. 12: Systém ukotvení žerdi (Zdroj: vlastní)
Posledním identifikovaným nebezpečím z této kategorie je skříňka určená pro láhve s vodou. Skříňka je v kritickém stavu, jelikož po celé její délce vyčnívají rezavé hřebíky. Nebezpečí jsem odhalil až při pořizování fotodokumentace, protože jako trenér se v těchto místech příliš nepohybuji.
30
Vzhledem k častému občerstvení dětí během tréninkové jednotky je u nich riziko poranění o tyto hřebíky podstatně vyšší. Rizika, která může trenér eliminovat Tělocvična je vybavena množstvím přenosného nářadí a náčiní. Riziko nastává v případě nedodržení pravidel pro použití ochranných pomůcek nebo nevhodným umístěním tohoto nářadí. Typickým příkladem může být přenosná hrazda, která je uzpůsobena k zavěšení na žebřiny. Nedbalost trenérů zapříčiňuje častý výskyt přenosné hrazdy na zemi pod žebřinami (Obr. 13), kde působí pro děti jako lákadlo ke hře. Tato hra je však z důvodů konstrukčního řešení hrazdy celkem nebezpečná, jelikož vzniká riziko poranění o její ostré hrany.
Obr. 13: Závěsná hrazda (Zdroj: vlastní)
Podobná je i situace s pomůckou určenou na průpravná cvičení na kruzích. Tuto pomůcku, zobrazenou na Obr. 14, děti ke cvičení nepoužívají, ale často zůstává v tělocvičně po tréninku juniorů. Riziko úrazu při pádu na tuto pomůcku je dost značné.
31
Obr. 14: Průpravné nářadí na kruhy (Zdroj: vlastní)
Další průpravnou pomůckou, kterou s dětmi pravidelně využívám, jsou madla od gymnastického koně – Obr. 15. Cvičební pomůcka je dost opotřebovaná a ochranný molitan na několika místech chybí. S dětmi pomůcku používám pouze ke statickým cvikům, čímž eliminuji riziko možného úrazu.
Obr. 15: Madla gymnastického koně (Zdroj: vlastní)
Stejným způsobem hodnotím také používání dětských bradel. Jak vidíme na Obr. 16, ochranné molitanové prvky konstrukce chybí úplně a v případě pádu hrozí náraz hlavou do železné konstrukce bradel. Většinou ale děti necvičí na bradlech samostatně bez dozoru. Je tedy na roli trenéra, aby dal dítěti takovou dopomoc, aby k úrazu nemohlo vůbec dojít.
32
Obr. 16: Bradla (Zdroj: vlastní)
V tělocvičně pravidelně zůstává množství náčiní, které nebylo řádně zabezpečeno nebo uklizeno. Konkrétně se jedná o tyto pomůcky: tyč na bench press a posilovací závaží. Vysoké riziko úrazu vzniká při výměně žerdi hrazdy. Trenér často nechá žerď položenou vedle hrazdy. Konstrukce výměnné žerdi je na stranách velmi nebezpečná (viz. Obr. 17). Při pádu na mechanizmus uchycení hrozí poranění s trvalými následky. Před cvičením musí trenér žerď přesunout na bezpečné místo.
Obr. 17: Systém ukotvení žerdi (Zdroj: vlastní)
Posledním nalezeným nebezpečím jsou lavičky na sezení a cvičení. Lavička se stává velmi nestabilní svým umístěním na odpruženou podlahu tělocvičny. Z toho důvodu mají některé lavičky ochranný molitan (viz. Obr.
33
18). Taková lavička ale není vhodná na všechny typy cvičení. Trenér musí vzít v úvahu účel využití lavičky během tréninku.
Obr. 18: Běžná lavička (vlevo) a lavička s ochranným molitanem (vpravo) (Zdroj: vlastní)
2.2 2. krok ‐ určení ohrožených osob Během tréninku se v tělocvičně pohybuje několik na sobě nezávislých skupin. Identifikoval jsem 3 možné skupiny. Nejpočetnější skupinou ohrožených osob jsou děti, které absolvují tréninkovou jednotku pod vedením trenéra. Jejich mentální vývoj není na takové úrovni, aby mohly vyhodnotit možné nebezpečí a upravit podle toho své jednání. Druhou skupinou jsou vlastní děti trenérů, které v tělocvičně tráví svůj volný čas. Jedná se o děti předškolního a školního věku, které nejsou v danou chvíli pod organizovaným vedením. Třetí skupinou ohrožených osob jsou všichni trenéři, kteří vedou tréninkovou jednotku. Rodiče cvičících dětí, sourozenci a návštěvy nemají povolený vstup do tělocvičny, proto je nezařazuji do samostatné skupiny ohrožených osob. Kontakt mezi trenérem a rodiči probíhá mimo prostory tělocvičny.
34
2.3 3. krok ‐ vyhodnocení rizik a přijmutí opatření Pravděpodobnost vzniku úrazu může ovlivnit trenér svým způsobem vedení hodiny a vhodnou organizací pomocných trenérů. Z osobní zkušenosti vím, že ke správnému vyhodnocení nebezpečí a snížení míry rizika pomáhá, když:
trenér přijde na tréninkovou jednotku s dostatečným předstihem. Pokud trenér přichází do tělocvičny těsně před začátkem hodiny, nemá časové možnosti k provedení vyhodnocení rizik.
Provede vizuální kontrolu stavu tělocvičny. Během této kontroly trenér zjistí, zda není v tělocvičně neznámý element, se kterým je nutné se seznámit.
Nachystá nářadí do stavu, ve kterém ho bude během hodiny využívat. S připraveným nářadím není nutné manipulovat během hodiny, sníží se tak riziko úrazu. Při vysokém provozu v tělocvičně není možné tomuto bodu vždy vyhovět. Trenér má ale možnost si připravit alespoň část hodiny před jejím začátkem.
Trenér připraví ochranné pomůcky, jakou jsou žíněnky, molitanové kostky, kužely (k vyznačení cvičební plochy), apod.
V případě potřeby provede úklid náčiní na běžné místo. Taková místa v tělocvičně existují, nejsou nikde dokumentována, ale všichni trenéři je z praxe znají (např. žerď z hrazdy se ukládá na okenní parapet, dětská bradla se ukládají ke skříni v rohu tělocvičny, apod.) Bohužel většina trenérů značně zanedbává úklid tělocvičny před hodinou i po hodině.
Poučí děti o činnosti, možných rizicích a pravidlech, které musejí všichni bezpodmínečně dodržovat. Poučení je třeba ale dělat s ohledem na psychický vývoj dítěte. Tím může být např. zákaz 35
opustit skupinu bez svolení trenéra nebo zákaz samostatného cvičení na nářadí bez dohledu nebo svolení trenéra.
2.4 4. krok ‐ záznam důležitých informací Záznamy o úrazu vede zaměstnavatel (TJ Sokol Brno I) ve své knize úrazů, která je společná pro celou jednotu. V případě úrazu dítěte během tréninkové jednotky, trenér zajišťuje neodkladnou první pomoc po předchozím zabezpečení ostatních děti. V případě méně závažného zranění první pomoc podává vedoucí pracovník, tak aby se trenér mohl věnovat skupině ostatních dětí a pokračovat ve cvičení. Všichni trenéři jsou v rámci trenérské licence a školení trenérů vzdělávání v poskytování první pomoci. Záznamy o úrazu musí jednota vést i z toho důvodu, že každé cvičící dítě je sokolskou jednotou pojištěno a pojišťovny vyžadují vedení dokumentace.
2.5 5. krok ‐ kontrola Jako trenér musím pravidelně revidovat rozhodnutí a přehodnocovat rizika podle aktuálních okolností. Prostředí tělocvičny se neustále mění, přibývají nové pomůcky a modernizuje se nářadí. Právě v takových případech musím alespoň kriticky zhodnotit nový stav, vyhledat a znovu vyhodnotit případná rizika. S vedením jednoty a oddílu gymnastiky jsem v neustálém kontaktu a mohu s nimi analyzovat a vyhodnocovat rizika.
36
3
Diskuse Rizika a nebezpečí, která jsem v rámci práce vyhledal, nejsou určitě
všechny možná. Podle mého názoru jsou ale nejzávažnější, která se v tělocvičně TJ Sokola Brno I vyskytují. Zajímavé by bylo vyhledat a vyhodnotit rizika jinou metodou, například metodou matice rizik nebo bodovou metodou a porovnat výsledky. Obě tyto metody ale pouze vyhledávají a hodnotí rizika, oproti tomu metoda 5 kroků navíc identifikuje ohrožené skupiny osob a vede k průběžné kontrole a revizi. Metoda 5 kroků je ale velmi subjektivní. Riziko, které hodnotím jako závažné, nemusí jiný trenér hodnotit tak kriticky nebo v opačném případě rizika, která metodou vyhodnotím, jako méně závažná můžou jiné osobě připadat jako velmi nebezpečné. V obou případech je na riziko upozorněno a lze tak provést nápravná opatření. Některá rizika hodnotím jako méně závažná, to ovšem neznamená, že není tomuto riziku nutné věnovat zvláštní pozornost. Pokud dojde k úrazu během cvičení, kdy za děti nese zodpovědnost trenér, jedná se o závažné pochybení.
37
4
Závěry Cílem bakalářské práce bylo vyhledat a vyhodnotit rizika
gymnastické tělocvičny TJ Sokol Brno I a to v souladu s právní úpravou v České republice. Legislativa zabývající se touto problematikou je poměrně rozsáhlá a ukládá zaměstnavateli spoustu povinností jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví. Nejedná se pouze o legislativu vyplývající ze zákonů ČR, problematikou se zabývá také EU a její ustanovení jsou pro ČR závazná. Pro sportovní kluby neexistuje zákon nebo nařízení, které by definovalo jak rizika vyhledávat a hodnotit. Existují ale zákony a doporučení pro školy a školská zařízení, ze kterých je vhodné vycházet při tvorbě vlastních směrnic klubu. V práci jsou popsány 3 metody analýzy rizik, metoda 5 kroků pak detailně. Jedná se o metodu, kterou doporučuje používat organizace HSE, která je ve Spojeném království důležitým orgánem z pohledu bezpečnosti při práci. Metodou 5 kroků bylo identifikováno značné množství nebezpečí, které může způsobit závažné zranění. Část nebezpečí může velmi výrazně eliminovat trenér svým jednáním před a během tréninkové jednotky. Děti se nepohybují pouze v analyzované tělocvičně, ale také ve vstupní hale, šatnách a dalších tělocvičnách. Tyto prostory by měly být v budoucnu také zkontrolovány.
38
5
Seznam použitých zdrojů
European Agency for Safety and Health at Work. Directive 92/58/EEC ‐ safety and/or health signs [Online]. Retrived from: https://osha.europa.eu/en/legislation/directives/9 (accessed April 6, 2016) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Evropské směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [Online]. Retrived from: https://osha.europa.eu/cs/safety‐and‐health‐legislation/european‐ directives (accessed April 6, 2016) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [Online]. Retrived from: https://osha.europa.eu/cs/legislation/directives/the‐osh‐framework‐ directive/the‐osh‐framework‐directive‐introduction (accessed April 6, 2016) Health and Safety Executive. Controlling the risks in the workplace [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/controlling‐risks.htm (accessed April 12, 2016) Health and Safety Executive. Decide who might be harmed and how [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/decide‐who‐might‐be‐ harmed.htm (accessed April 12, 2016) Health and Safety Executive. The history of HSE [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/aboutus/timeline/index.htm (accessed April 18, 2016) Health and Safety Executive. Evaluate the risk [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/evaluate‐the‐risks.htm (accessed April 12, 2016)
39
Health and Safety Executive. Identify the hazards [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/identify‐the‐hazards.htm (accessed April 12, 2016) Health and Safety Executive. Review your risk assessment and update if necessary [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/review‐ your‐assessment.htm (accessed April 12, 2016) Health and Safety Executive. Record your significant findings [Online] Retrived from: http://www.hse.gov.uk/risk/record‐your‐findings‐and‐ implement‐them.htm (accessed April 12, 2016) Hruška J. (2014) Metody analýzy rizik [Online]. Retrived from: www.jh.cz/filemanager/files/file.php?file=132160 (accessed April 12, 2016) Kauffman, R. B., & Moiseichik, M. L. (c2013). Integrated risk management for leisure services. Champaign, Ill.: Human Kinetics. Kubíková, Z. & Černá L. (2011). Zdravý životní styl ve školách z pohledu bezpečnosti. Brno, CZ: Masarykova univerzita. Listina základních práv a svobod (1992). Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (č.j. 37 014/2005‐25). Praha: MŠMT, 2005. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů (2002) Občanský zákoník (2012). Pilný, J. (2007). Prevence úrazů pro sportovce: taping : popis zranění, první pomoc, léčba, rehabilitace. Praha: Grada.
40
Smlouva o fungování Evropské Unie (ve znění Lisabonské smlouvy). (2008) [Online]. Retrived from: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20555 (accessed April 6, 2016) Spengler, J. O., Connaughton, D., & Pittman, A. T. (c2006). Risk management in sport and recreation. Champaign, Ill.: Human Kinetics. Státní báňská správa České republiky. (2001). Návrh metodické příručky pro hodnocení rizika [Online]. Retrived from: http://www.cbusbs.cz/docs/13_hodnocenrizik.pdf (accesed April 28, 2016) Vala J. (2016). Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance. Bezpečnost a hygiena práce. 66(3), pp. 2‐6. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (2006). Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (2011). Zdravý životní styl ve školách z pohledu bezpečnosti. (2011). Dohled nad žáky [Online]. Retrieved from: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/zivotni_styl/dohled.php (accessed April 5, 2016) Zdravý životní styl ve školách z pohledu bezpečnosti. (2011). Vyhledání a vyhodnocení rizik [Online]. Retrived from: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/zivotni_styl/rizika.php (accessed April 8, 2016)
41
6
Seznam obrázků
Obr. 1: Zákaz kouření Obr. 2: Nebezpečí pádu Obr. 3: Zásuvka v dosahu dětí Obr. 4: Dvojitá zásuvka se zaslepením Obr. 5: Rozdělení žerdí Obr. 6: Ukotvení žerdí Obr. 7: Vstup do tělocvičny Obr. 8: Nenavazující koberec Obr. 9: Místo roztržení koberce Obr. 10: Sloupek hrazdy Obr. 11:Radiátor Obr. 12: Systém ukotvení žerdi Obr. 13: Závěsná hrazda Obr. 14: Průpravné nářadí na kruhy Obr. 15: Madla gymnastického koně Obr. 16: Bradla Obr. 17: Systém ukotvení žerdi Obr. 18: Běžná lavička (vlevo) a lavička s ochranným molitanem (vpravo)
42
Resumé Tématem této bakalářské práce je vyhledání a vyhodnocení rizik ve sportu. Cílem práce je v souladu s právními předpisy České republiky popsat a analyzovat zdroje potřebné k vyhledání nebezpečí a vyhodnocení rizik gymnastické tělocvičny TJ Sokol Brno I. K dosažení cíle byla použita metoda 5 kroků, prezentovaná organizací The Health and Safety Executive. Čtenáři práce dává možnost se detailně seznámit se zvolenou metodou. Práce prezentuje nalezená rizika a může tak pomoci k provedení nápravných opatření.
Summary This bachelor thesis assesses and identifies risks in sports. The thesis describes and analyzes resources required to identify and assess danger and risks in the gymof the TJ Sokol Brno I according to the laws of the Czech Republic. To this purpose, the Health and Safety Executive’s five steps method was applied and is described in the thesis. Identified risks presented in the thesis allow taking corrective actions.
43
