Ing. Drahomíra Springer Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK, Praha
Vyetøení funkce títné lázy v tìhotenství V rámci vyetøování biochemických markerù pro screening vrozených vývojových vad jsme s informovaným souhlasem tìhotných vyetøili i sérové hladiny parametrù funkce títné lázy; TSH, anti-TPO protilátky, resp. fT4. Vyetøování je tøeba provádìt v samém poèátku tìhotenství, pokud není moné vyetøovat prekoncepènì, aby bylo moné v pøípadì potøeby zahájit léèbu co nejdøíve. Souhrn Nií hladina TSH v tìhotenství je ovlivnìna tyreotropickou aktivitou vysokých hladin choriového gonadotropinu, nejvyích právì v 1. trimestru tìhotenství. Nízká hladina TSH by u tìhotných mìla být povaována za významnou pouze v pøípadì pozitivity i dalích parametrù funkce títné lázy, obvykle jde o pøechodnou supresi vlivem vysoké hladiny hCG. Pro správné hodnocení pozitivity výsledkù jsme stanovili referenèní intervaly pro TSH, anti-TPO a fT4 v prvním trimestru tìhotenství. Stanovili jsme akceptovatelný referenèní interval pro TSH u tìhotných en v 1. trimestru (0,06 - 3,67 mU/l), který se velmi lií od intervalu doporuèovaného výrobcem analytické soupravy pro bìnou populaci. Rozhodovací limit pro anti-TPO jsme stanovili na 143 kU/l, co je více ne dvojnásobek hodnoty, kterou udává výrobce soupravy pro bìnou populaci. Rozhodovací limit je urèen pro tìhotné eny a je ovlivnìn i pravdìpodobností výskytu bezpøíznakové autoimunitní tyreoiditidy mezi tìhotnými. Pro fT4 jsme stanovili referenèní interval 9,8 23,4 pmol/l podobný tomu, který doporu12
Labor Aktuell 02/10
èuje výrobce reagencií pro bìnou populaci (9,8 - 23,0 pmol/l). V celé skupinì 7 350 en jsme nali 822 en s pozitivitou v nìkterém z vyetøovaných parametrù. Z nich bylo 2,90 % en se sníenou hladinou TSH a 5,14 % se zvýenou hladinou, dále 0,33 % s vysokým a 0,54 % s nízkým fT4. Pozitivita anti-TPO protilátek byla zjitìna u 11,5 % z nich. O nalezených odchylkách jsme informovali oetøující lékaøe tìhotných en a zároveò jsme pøedali kontakt na spolupracující
endokrinologické pracovitì, kde je okamitì pøijali k dalímu vyetøení. 318 z celkovì 592 en, které mìly TSH vyí ne 3,67 mU/l nebo nií ne 0,06 mU/l, pøípadnì pozitivní anti-TPO protilátky, bylo dále sledováno na endokrinologickém oddìlení III. Interní kliniky VFN. V této skupinì tìhotných en bylo diagnostikováno 60,4 % en se subklinickou hypotyreózou, 4,7 % en s manifestní hypotyreózou a 21,7 % z nich mìlo sníenou hladinu TSH - vìtinou pouze v dùsledku vysoké hladiny hCG. Dále bylo
v souboru 2,8 % en s tyreotoxikózou a také dva pøípady adenomyózy a jeden papilární karcinom títné lázy. Ve skupinì en léèených pro hypofunkci títné lázy bylo 82,6 % z nich anti-TPO pozitivních. Nenalezli jsme signifikantní rozdíly mezi hladinami anti-TPO protilátek u en, které mìly pozitivní nebo negativní výsledek ultrazvukového vyetøení títné lázy (TUS). Vechny eny se zvýenou hladinou TSH byly asymptomatické a rodinnou nebo osobní historii poruch funkce títné lázy jsme dohledali mezi vemi pozitivními enami jen u 58,3 % z nich. eny s diagnózou subklinické hypotyreózy uvedly ve 21,9 % pøípadù rodinnou historii poruch títné lázy. V této studii jsme neprokázali závislost hladin TSH a anti-TPO na vìku. Ve skupinách tìhotných en rozdìlených podle hladin TSH a anti-TPO nebyly signifikantní rozdíly (p<0,05) mezi jejich prùmìrným vìkem. Ve skupinách rozdìlených podle vìku nebyly signifikantní rozdíly (p<0,05) v prùmìrných hladinách TSH nebo anti-TPO. Vliv vìku se projevuje zøejmì a u vyích vìkových skupin, 75 % vech en bylo ve vìku 25 - 35 let, kdy se jetì rozdíly neprojeví.
Úvod Prenatální diagnostika se stává v posledních letech samozøejmou souèástí péèe
o tìhotnou enu. Pøání, aby oèekávané dítì bylo zdravé, je dnes vyslovováno témìø jako poadavek na lékaøe. Tato skuteènost je významná nejen z hlediska jednotlivcù, ale i z pohledu celé spoleènosti v oblasti ekonomických a sociálních dopadù. Je v zájmu rodièù, ale i odborné veøejnosti, aby byli o monostech nejrùznìjích preventivních vyetøení dobøe informováni. Jedním z prosazujících se trendù je vyetøení správné funkce títné lázy v tìhotenství. Bìhem tìhotenství dochází k mnohým zmìnám ve funkci títné lázy, pøièem nìkterá její onemocnìní mohou mít závané dùsledky. Za nejnebezpeènìjí je v tìhotenství moné povaovat hypotyreózu, která mùe probíhat nepozorovanì, pod obrazem nespecifických potíí pøipisovaných tìhotenství. Dùsledky neléèené hypotyreózy mohou negativnì ovlivòovat nejen prùbìh gravidity, ale i vývoj plodu. Systematické studie øady experimentálních i klinických skupin vak pøinesly dùkazy o tom, e koncentrace matèiných tyreoidálních hormonù spolu s dostateèným pøíjmem jodu v prvních týdnech po poèetí je pro zdárný vývoj plodu rozhodující. Ji pøed více ne 20 lety publikace jednoznaènì upozoròovaly na poruchy vývoje nervové soustavy jako dùsledek hypotyroxinemie matky. V souèasné dobì je nepochybné, e hypotyreóza matky, a to jak manifestní, tak i subklinická, vyaduje brzké odhalení a okamitou léèbu.
Obr. 1: Free-β-hCG ve skupinách s odlinými hladinami TSH
Pouívané laboratorní markery funkce títné lázy Pro posouzení funkce títné lázy je nejvhodnìjí stanovení hladin hormonù TSH a fT4, ale i anti-TPO protilátek. TSH metoda se zvýenou citlivostí a specificitou poskytuje v dnení dobì primární diagnostický nástroj k rozliení hypertyreoidních a eutyreoidních pacientù a pøi zjiování hypotyreózy u tìhotných v jodovì dostateènì saturované populaci. Vzhledem k tomu, e vztah mezi koncentrací fT4 a produkcí TSH je logaritmickolineární, pokles fT4 na polovinu zpùsobí vzrùst TSH 160krát, je moné øíct, e stanovení TSH má v tyreoidologii klíèovou úlohu. Stanovení fT4 umoòuje zjistit mnoství biologicky dostupného tyroxinu pro tìhotnou enu i její plod a není ovlivnìno koncentrací vazebných proteinù. Hladina fT4 je ovlivnìna dostateèným mnostvím jodu a také délkou tìhotenství. V nìkterých pøípadech je význam fT4 vyí ne u TSH. Anti-TPO jsou markerem autoimunitního procesu ve títné láze, jejich vyetøování má diagnostický i prognostický význam. Vyetøení podává informaci o etiologii funkèní poruchy a odhalí eny se zvýeným rizikem rozvoje tyreopatie, které mohou být sice eufunkèní, ale v graviditì nebo po porodu je porucha funkce mùe ohrozit. Pøítomnost anti-TPO protilátek v tìhotenství také naznaèuje nebezpeèí výskytu poporodní tyreoiditidy, proto je vhodné dlouhodobé sledování pozitivních en i po porodu. Vyetøovaná skupina en V rámci studie bylo vyetøeno 7 350 tìhotných en v 9. - 11. týdnu tìhotenství (neselektovaná skupina - NS), kterým byla odebírána krev v rámci prvotrimestrálního screeningu Downova syndromu. Odbìr krve byl provádìn bezkontaktnì a sérum bylo získáno centrifugací po 10 minutách po odbìru, aby dolo k vytvoøení krevního koláèe. V separovaném séru byly stanoveny biochemické markery pro screening v 1. trimestru tìhotenství, free-β-hCG a PAPP-A, a pak byly v séru stanoveny TSH a anti-TPO protilátky. fT4 byl stanovován jen u vzorkù, kde TSH nebo anti-TPO byly mimo referenèní interval. Jodurie nebyla u tìchto en vyetøována Labor Aktuell 02/10
13
vzhledem k nároènosti tohoto vyetøení. Pøedpokládali jsme dobré jodové zásobení vzhledem výsledkùm studií, které ji døíve provádìl Endokrinologický ústav. Vechny tìhotné eny podepsaly s dalím vyetøením informovaný souhlas. Imunoanalytické metody Parametry funkce títné lázy (TSH, anti-TPO a fT4) byly stanovovány na analyzátoru ADVIA® Centaur (Siemens) s chemiluminometrickou detekcí. Separace komplexu antigen - protilátka se provádí magneticky. Detekuje se chemiluminiscenèní signál vznikající rozpadem akridiniového esteru pùsobením H2O2 po pøidání alkalického roztoku. Statistika TSH a anti-TPO nemají normální distribuci, jejich normalizace byla provedena pomocí log transformace. Referenèní interval byl stanovován pouitím log transformovaných dat a k popisu skupiny byly pouity geometrické prùmìry. One way ANOVA a hladiny významnosti pro Tukey test (honest significant diference, HSD) byly hodnoceny v post-hoc analýze jako statisticky významné na hladinì p< 0,05. Suprese TSH vlivem hCG Sníené sérové koncentrace TSH v tìhotenství jsou ovlivnìny tyreotropickou aktivitou vysokých koncentrací cirkulujícího choriového gonadotropinu, zvlátì bìhem prvního trimestru tìhotenství. Ve skupinì tìhotných en se sníenou hladinou TSH byla prùmìrná hladina hCG témìø dvojnásobná (M=95,6 mg/ml) v porovnání se skupinou tìhotných en s hladinou TSH v referenèním intervalu (M=68,9 mg/ml) nebo s hladinou TSH vyí ne 3,67 mU/l (M=62,1 mg/ml). One way ANOVA test na hladinì významnosti p< 0,05 byl statisticky významný pro rozdíly mezi prùmìrnými hladinami free-β-hCG u skupin s hladinou TSH v referenèním rozmezí a se sníenou hladinou. Rozdíly mezi prùmìrnými hladinami free-β-hCG ve skupinách s normální a zvýenou hladinou TSH nebyly statisticky významné. Výsledky statistické analýzy jsou na Obr. 1. Hladina TSH odráí vzestup hCG do 10. týdne tìhotenství a jeho postupnou normalizaci s klesajícími hladinami hCG. U en, které mìly velmi nízké hladiny TSH, byla namìøena vysoká koncentrace 14
Labor Aktuell 02/10
free-β-hCG. Pøi dalím vyetøení v prùbìhu tìhotenství se TSH u tìchto en normalizovalo a ani ádné jiné odchylky nebyly zjitìny.
nu (M=56,6 g/l). Informace pro dalí omezení NACB, kterou je vylouèení en s onemocnìním títné lázy v rodinné anamnéze, nebyly dostupné. (Tab. 1)
Referenèní intervaly a rozhodovací limity v 1. trimestru tìhotenství Referenèní interval je rozmezí výsledkù pøísluného testu v definované populaci. Stanovení specifických referenèních intervalù pro TSH, fT4 a anti-TPO protilátky v tìhotenství je jedním ze základních poadavkù pro zavedení veobecného vyetøování funkce títné lázy v èasném tìhotenství. Referenèní intervaly se mohou pro rùzné metody a výrobce reagencií liit. Obvykle se stanovují vyetøením krve netìhotných zdravých lidí s nedefinovanou hladinou rùzných autoprotilátek. Takové referenèní intervaly se dají tìko pouít pro tìhotenství. Referenèní interval je obvykle specifikován jako støedních 95 % vech hodnot, a to od spodní hranice 2,5 % do horní meze 97,5 % populace. Ve starí literatuøe se pojem referenèní interval èasto zamìòuje za referenèní meze.
Vhodný referenèní interval pro TSH u tìhotných en byl zvolen jako 2,5. percentil pro spodní a 97,5. percentil pro horní limit v selektované skupinì S1 (0,06 3,67 mU/l). Stanovení referenèního intervalu pro fT4 Hladiny fT4 v mìøeném souboru podléhají Gaussovskému rozloení, take referenèní interval byl stanoven za pouití neparametrických analýz jako 95. percentil. fT4 byl stanovován z ekonomických dùvodù pouze u tìch tìhotných en (n=1 176), které mìly TSH nií ne 0,1 a vyí ne 3,00 mU/l nebo pozitivní anti-TPO (podle cut-off výrobce 60 kU/l). Výsledky statistického vyhodnocení fT4 jsou uvedeny v Tab. 2. Referenèní interval pro tìhotenství stanovený jako 95% interval (9,8 23,43 pmol/l) se velmi podobá intervalu, který doporuèuje výrobce pro bìnou populaci. (Tab. 2) Pøi léèbì a jejím sledování je doporuèeno udrovat hladinu fT4 v tìhotenství v horní polovinì referenèního intervalu. Stanovení rozhodovacího limitu pro anti-TPO Referenèní intervaly doporuèované výrobci reagenèních souprav ke stanovení anti-TPO protilátek jsou naprosto nesrovnatelné a pohybují se mezi 0,5 a 100 kU/l. NACB doporuèuje stanovení referenèní-
Stanovení referenèního intervalu pro TSH Pro výpoèet referenèního intervalu pro TSH byla vytvoøena selektovaná skupina (S1) podle doporuèení NACB. Ze skupiny tìhotných en byly vyøazeny ty, které mìly jakoukoliv chorobu títné lázy v osobní anamnéze, eny s hladinou anti-TPO >60 kU/l (cut-off výrobce) a hladinu free-β-hCG vyí ne trojnásobek mediá-
Tab. 1: Statistické zpracování TSH v tìhotenství v selektované (S1) skupinì tìhotných en
Tab. 2: Statistické vyhodnocení hladin fT4
Tab. 3: Rozhodovací limit pro anti-TPO protilátky v selektované (S2) skupinì tìhotných en.
Tab. 4: Referenèní intervaly a cut-off pro uívané metodiky
ho intervalu pro anti-TPO z vyetøení skupiny mladých zdravých muù, kteøí nemají ádné rizikové faktory spojené s poruchou títné lázy a mají sérové TSH v rozmezí 0,5 a 2,0 mU/l. Ke stanovení cut-off pro anti-TPO byla vytvoøena selektovaná skupina (S2). Ze vech tìhotných en byly vyøazeny ty, které mìly jakoukoliv chorobu títné lázy v anamnéze a ty, které mìly hladinu TSH mezi 0,06 a 3,67 mU/l, tedy mimo novì stanovený interval pro TSH v 1. trimestru tìhotenství. Selektovaná skupina S2 byla statisticky analyzována a výsledky jsou shrnuty v Tab. 3. Rozhodovací limit pro doporuèení návtìvy endokrinologa byl pro anti-TPO stanoven na 143 kU/l. To je více ne dvojnásobek rozhodovací meze doporuèované výrobcem. Srovnání bìnì uívaných referenèních intervalù doporuèovaných výrobcem reagencií a novì stanovených referenèních intervalù pro 1. trimestr tìhotenství je uvedeno v Tab. 4.
Detekce tyreoidálních poruch v tìhotenství v èeské populaci TSH Vyhodnocení pozitivních výsledkù pro stanovený tìhotenský referenèní interval TSH je v Tab. 5. V celé naí vyetøované skupinì tìhotných en mìlo 2,90 % nií hladinu
Obr. 3: Sérové koncentrace fT4 u en s pozitivními a negativními anti-TPO protilátkami
Tab. 5: Poèty a procenta en ve skupinách tìhotných v 1. trimestru tìhotenství podle referenèních intervalù
TSH a 5,14 % mìlo hladinu TSH nad referenèním intervalem. Potvrzená hypertyreóza v naí skupinì tìhotných en byla u 1,7 % z nich a 0,4 % tìchto en mìlo zároveò i zvýenou hladinu fT4 (>23,0 pmol/l). Podobná je i prevalence hypertyreózy u bìné populace netìhotných en. Anti-TPO Veobecnì uvádìná pozitivita anti-TPO protilátek u netìhotných osob je kolem
Obr. 2: Procenta záchytu pozitivity podle zvoleného cut-off pro anti-TPO
11 % a v populaci tìhotných en je tento výskyt velmi podobný. Pokud bychom pouili referenèní interval doporuèovaný výrobcem reagencií (>60 kU/l), bylo by jako pozitivní oznaèeno 20,6 % tìhotných en. Proto jsme jako cut-off pouili 90. percentil (143 kU/l) selektované skupiny S2 a ve vyetøované skupinì jsme oznaèili 11,5 % en jako pozitivních. Tyto výsledky velmi dobøe korelují s nálezy jiných zahranièních studií. Rozloení pozitivních výsledkù podle rozdílných cut-off je zobrazeno na Obr. 2. Tìhotné eny, jejich hladina protilátek se pohybovala mezi cut-off výrobce a naím vlastním (60 - 143 kU/l), byly upozornìny, e se u nich mùe v budoucnu vyskytnout porucha funkce títné lázy a bylo by vhodné po porodu vyhledat endokrinologa. eny, které mìly hladinu protilátek vyí ne 143 kU/l, byly vyzvány k okamité návtìvì endokrinologa. U en s asymptomatickou autoimunitní tyreoiditidou se poporodní tyreoiditida vyvine u 50 % en. Je zøejmé, e v poporodním období dochází k aktivaci dosud asymptomatické tyreoiditidy na symptomatickou formu. fT4 V celé vyetøované skupinì byl fT4 stanoven jen u 1 175 z nich. Mezi nimi bylo 35 (2,98 %) en s fT4 pod a 28 (2,38 %) en s hladinou fT4 nad referenèním intervalem. Z celkového poètu vyetøených en to pak tvoøí 0,48 % s nízkým a 0,37 % Labor Aktuell 02/10
15
em souboru pozitivních en byly asi dvì tøetiny tìch, pro které bylo sledované tìhotenství druhé nebo dalí. 37,7 % z tìchto en uvedlo, e nìkteré z pøedelých tìhotenství skonèilo potratem.
Obr. 4: Sérové koncentrace fT4 u en s rozdílnými hladinami TSH
s vysokým fT4. Prùmìrná hladina fT4 u skupiny s fT4 v referenèním rozmezí je 14,55 ± 2,44 pmol/l. U en, které mìly pozitivní anti-TPO protilátky, byl fT4 signifikantnì nií ne u en s negativními protilátkami. Rozdíly jsou vidìt na Obr. 3. Hladina fT4 byla signifikantnì rozdílná i u en s nízkým, vysokým i TSH v referenèním rozmezí, jak je patrné z Obr. 4. Rozloení diagnóz ve skupinì tìhotných en Z celé skupiny vyetøovaných bylo 1 205 en, které mìly nìkterý z markerù funkce títné lázy mimo novì stanovené referenèní intervaly. Z nich bylo podrobnì sledováno 318 en na III. Interní klinice VFN v Praze. Byla u nich stanovena podrobná osobní i rodinná anamnéza, dalí laboratorní vyetøení a byla u nich provedena sonografie títné lázy (TUS). Procentuální zastoupení stanovených diagnóz ze sledované skupiny pozitivních 318 en sledovaných na endokrinologickém oddìlení je uveden v Tab. 6.
Tab. 6: Procentuální rozloení ve skupinì screening pozitivních en
16
Labor Aktuell 02/10
Ve skupinì pozitivních en nebyly rozdíly v hladinách anti-TPO protilátek mezi enami s pozitivním a negativním ultrazvukovým vyetøením. Vechny eny se zvýenou hladinou TSH byly asymptomatické. U en s diagnostikovanou subklinickou hypotyreózou byla rodinná anamnéza pøítomna u 21,9 % z celkového poètu 64 en. Pøiblinì dvì tøetiny en uvedly, e jde o druhou èi dalí graviditu. Je známo, e eny s pozitivními anti-TPO protilátkami mají sklon k samovolným potratùm. V na-
Pozitivita anti-TPO protilátek u en s vysokou hladinou TSH Vztah mezi pozitivitou anti-TPO a hladinou TSH jetì nebyl pøesnì stanoven, aèkoliv je známo, e vyí hladina TSH je èasto spojena s pozitivitou anti-TPO protilátek. Ve skupinì tìhotných en s hladinou TSH vyí ne 3,67 mU/l bylo 44,1 % en s pozitivní hladinou protilátek (antiTPO >143 kU/l). Ve skupinì tìhotných s hladinou TSH nií ne 0,06 mU/l, resp. ve skupinì en s TSH v tìhotenském referenèním rozmezí bylo pouze 10,1 %, resp. 9,1 % en s pozitivitou anti-TPO protilátek. One way ANOVA test na hladinì p<0,05 byl statisticky významný pro rozdíly mezi hladinami anti-TPO ve skupinách s rozdílnými hladinami TSH. Hladiny anti-TPO ve skupinì se zvýeným TSH jsou signifikantnì vyí na hladinì významnosti p<0,05; rozdíly mezi skupinami s nízkým nebo s TSH v normì nejsou statisticky významné, jak je vidìt na Obr. 5.
Vliv vìku ve skupinách s pozitivními anti-TPO protilátkami a vysokým TSH Zvyující se vìk tìhotných en se v sou-
Obr. 5: Anti-TPO ve skupinách tìhotných en s rozdílnými hladinami TSH
èasné dobì èasto povauje za jeden z rizikových faktorù výskytu poruch funkce títné lázy v tìhotenství. Ve skupinách rozdìlených podle vìku nebyly signifikantní rozdíly (p<0,05) v prùmìrných hladinách TSH nebo anti-TPO. Celá neselektovaná skupina tìhotných en byla rozdìlena do podskupin podle vìku. Tukey test byl aplikován na stanovení statistické významnosti rozdílù v hladinách TSH a antiTPO. Prùmìrný vìk v neselektované skupinì tìhotných en (NS) byl 31,3 (±4,6) let; v kontrolní skupinì (C) vytvoøené z tìhotných en s hladinou TSH mezi 0,06 3,67 mU/l a s hladinou anti-TPO pod cutoff stanoveným výrobcem (60 kU/l) byl 31,2 (±4,3) let. One way ANOVA analýza potvrdila, e mezi vìkem tìhotných en nejsou významné statistické rozdíly na hladinì významnosti p<0,05, mezi skupinami s rozdílnými hladinami TSH i antiTPO protilátek. Prùmìrné stáøí tìhotných en ve skupinách s rozdílnými hladinami TSH a antiTPO je shrnuto v Tab. 7.
vení statistické významnosti rozdílù v hladinách TSH a anti-TPO. Nebyla zjitìna statistická významnost (p<0,05) v rozdílech mezi hladinami TSH nebo anti-TPO se zvyujícím se vìkem tìhotných en. Je moné, e tato skuteènost je zpùsobena i tím, e 76 % tìhotných en v naí studii bylo ve vìku 25 - 35 let a skupiny s vyím vìkovým prùmìrem se statisticky významnì neprojevily.
Závìry Zahranièní studie prokazují, e vyetøení títné lázy v tìhotenství jen u tìch en, které jsou rizikové, tedy mají v osobní nebo rodinné anamnéze poruchu títné lázy, pøípadnì mají nìjaké subjektivní potíe, mùe zpùsobit, e minimálnì tøetina en se subklinickou, ale i manifestní hypotyreózou bìhem tìhotenství zùstane neodhalena. V Èeské republice by tento zpùsob vyhledávání poruch títné lázy v tìhotenství mìl jetì nií efekt. V celé naí skupinì s pozitivními nálezy, a to jak TSH,
Tab. 7: Prùmìrný vìk tìhotných en s rozdílnými hladinami TSH a anti-TPO
Celá neselektovaná skupina tìhotných en byla rozdìlena do podskupin podle vìku. Tukey test byl aplikován na stano-
tak protilátek, mìlo jen 58,3 % en pozitivní rodinnou nebo osobní anamnézu. Ve skupinì en se subklinickou hypotyreó-
zou bylo jen 21,9 % en s pozitivní rodinnou anamnézou. Zavedení ploného vyetøování poruch funkce títné lázy je pøínosem nejen pro tìhotné a jejich dìti, ale také pro celé rodiny; pozitivita u tìhotné eny upozorní èasto na monost tohoto onemocnìní i u ostatních en v rodinì. Mateøská hypotyroxinemie se vyskytuje neporovnatelnì èastìji ne kongenitální hypotyreóza u novorozencù, pro kterou máme od 70. let minulého století zavedený velmi dobøe fungující screeningový program vyetøování TSH ze suché kapky krve. Prezentované výsledky významnì podporují potøebu takového veobecného screeningového programu pro vyetøování poruch títné lázy v èasné fázi tìhotenství v Èeské republice. Screening by vedl k vèasné diagnóze a odpovídající léèbì poruch funkce títné lázy a bylo by moné ho s výhodou kombinovat s vyetøováním biochemických markerù rizika Downova syndromu, který se provádí v 1. trimestru tìhotenství. Nastavení jednoduché a spolehlivé komunikace mezi tìhotnou enou, gynekology, endokrinology, porodními asistentkami a laboratoøemi je jedním z nejproblematiètìjích poadavkù v takovém vyetøování. Je nutné zvolit nejvhodnìjí èas pro odbìry krve, sjednotit vyetøovací metody a diagnostické postupy, aby bylo moné správnì interpretovat získané výsledky. V souèasné dobì záleí na pøístupu oetøujících lékaøù, na jejich úsudku a zkuenostech a na vyhodnocení výsledkù studií, které stále probíhají, i na pøístupu zdravotních pojioven, které vyetøování a léèbu hradí. Vyetøování funkènosti títné lázy by se mìlo stát souèástí prenatální péèe, která je v naí republice dobøe organizována a je na velmi dobré úrovni, leckdy pøevyující i bìný svìtový standard. V roce 2009 probìhl pilotní projekt pro vyetøování poruch títné lázy v tìhotenství ve 13 okresech Èeské republiky, a to pomocí stanovení TSH, fT4 a antiTPO protilátek u tìhotných en na poèátku tìhotenství. Tento projekt byl podporován Veobecnou zdravotní pojiovnou. Labor Aktuell 02/10
17
Literatura: 1) Abalovich M, Amino N, Barbour LA, Cobin RH, De Groot LJ, Glinoer D, Mandel SJ & Stagnaro-Green A. Management of Thyroid Dysfunction during Pregnancy and Postpartum: An Endocrine Society Clinical Practice Guideline. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2007 92 S1 - S47. 2) Allan WC, Haddow JE, Palomaki GE et al. Maternal thyroid deficiency and pregnancy complications: implications for population screening. Journal of medical screening 2000 7(3) 127-30. 3) Ceriotti F. Prerequisites for Use of Common Reference Intervals. The Clinical Biochemist Reviews 2007 28 115-121. 4) Demers LM & Spencer CA. Laboratory medicine practice guidelines: laboratory support for the diagnosis and monitoring of thyroid disease. Clinical Endocrinology 2003 58 13840. 5) Glinoer D. Potential consequences of maternal hypothyroidism on the offspring: evidence and implications. Hormone Research 2001 55(3) 109-14. 6) Haddow JE, Knight GJ, Palomaki GE, McClain MR & Pulkkinen AJ. The reference range and within-person variability of thyroid stimulating hormone during the first and second trimesters of pregnancy. Journal of Medical Screening 2004 11 170-174. 7) Haddow JE, McClain MR, Lambert-Messerlian G, Palomaki GE, Canick JA, ClearyGoldman J, Malone FD, Porter TF, Nyberg DA, Bernstein P, D'Alton ME. First and Second Trimester Evaluation of Risk for Fetal Aneuploidy Research Consortium: Variability in thyroid-stimulating hormone suppression by
human chorionic gonadotropin during early pregnancy. The Journal of clinical endocrinology and metabolism 2008 93(9) 3341-7. 8) Hauerová D, Pikner R, Topolèan O et al. Thyreopatie u tìhotných en a jejich vývoj po porodu, Vnitøní lékaøství, 2002 48(11) 10601064. 9) Horáèek J, pitálníková S, Èepková J et al. Screening of autoimmune thyroid disease in pregnancy in highland district. 2006 ETA Glasgow, Endocrine abstracts 2006 11 P881. 10) Lazarus JH & Premawardhana LD. Screening for thyroid disease in pregnancy. Journal of Clinical Pathology 2005 58 449-452. 11) Matalon ST et al. The association between anti-thyroid antibodies and pregnancy loss. American journal of reproductive imunology 2001 45: 72-7. 12) Mitchell ML & Klein RZ. The sequellae of untreated maternal hypothyroidism. European Journal of Endocrinology 2004 151 U45-48. 13) Morreale de Escobar G, Obregon MJ & Escobar del Rey F. Role of thyroid hormone during early brain development. European Journal of Endocrinology 2004 151 U:25-37. 14) Pop VJ, Brouwers EP, Vader HL, Vulsma T, van Baar AL & Vijlder JJ. Maternal hypothyroxinemia during pregnancy and subsequent child development: a 3 year follow-up study. Clinical Endocrinology 2003 59 282288. 15) Premawardhana LD, Parkes AB, John R, Harris B & Lazarus JH. Thyroid peroxidase antibodies in early pregnancy: utility for prediction of postpartum thyroid dysfunction and implications for screening. Thyroid 2004 14 610-615.
16) Smallridge RC & Ladenson PW. Hypothyroidism in Pregnancy: Consequences to Neonatal Health. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2001 86 2349-2353. 17) Solberg HE. The IFCC recommendation on estimation of reference intervals. The RefVal Program. Clinical Chemistry and Laboratory Medicine 2004 42 710-14. 18) Springer D, Zima T, Limanova Z. Reference intervals in evaluation of maternal thyroid function during the first trimester of pregnancy. European Journal of Endocrinology, 2009 160, 791-797. 19) Soldin OP, Tractenberg RE, Hollowell JG, Jonklaas J, Janicic N, Soldin SJ. Trimesterspecific changes in maternal thyroid hormone, thyrotropin, and thyroglobulin concentrations during gestation: trends and associations across trimesters in iodine sufficiency. Thyroid 2004 14 1084-91. 20) Stricker RT, Echenard M, Eberhart R, Chevalier MC, Perez V et al. Evaluation of maternal thyroid function during pregnancy: the importance of using gestational age-specific reference intervals. European Journal of Endocrinology 2007 157 509-14. 21) Vaidya B, Anthony S, Bilous M, Shields B, Drury J & Hutchison S. Detection of thyroid dysfunction in early pregnancy: Universal screening or targeted high risk case finding? Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2007 92 203-207. 22) Zamrazil V, Bilek R, Cerovska J & Delange F. The elimination of iodine deficiency in the Czech Republic: the steps toward success. Thyroid 2004 14 49-56.
5. Diagnostics Fórum Roche, Vídeò Ve dnech 28.-30. dubna 2010 se za mezinárodní úèasti pøedních odborníkù laboratorní medicíny ze støední a východní Evropy konalo ve Vídni ji páté Diagnostické fórum spoleènosti Roche. Tento rok byl jeho program vìnován pøínosu spoleènosti Roche k oèekávanému vývoji efektivní zdravotní péèe se zamìøením na personalizaci medicíny a to pøedevím v oblasti onkologie. Vyuití biomarkerù, napø. alterace DNA, RNA, proteiny a jejich metabolity a nebo epigenetické modifikátory, které mohou být objektivnì mìøeny a identifikovány jako indikátory normálních èi patologických procesù, dovoluje skuteènì uít na míru úèinnou léèbu konkrétnímu pacientovi podle jeho skuteèných potøeb. Dostupnost a adekvátní vyuití biomarkerù se stává nezbytnou podmínkou pro úspìný rozvoj a implementaci spoleèného vyuití diagnostiky a personalizované medicíny. Klíèem k uskuteènìní této integrace je nepøetritá výmìna informací v celém procesu vývoje úèinných lékù, ve které se uplatòuje úspìná spolupráce mezi jednotlivými divizemi Roche: Pharma a Diagnostics. Shrnuto slovy jedné z pøednáejících Prof.Dr.med. N. Beloborodové: Vyuití biomarkerù v medicínì moná znamená malý krùèek v procesu diagnostiky a léèení, ale je velkým krokem vpøed v péèi o pacienty!
18
Labor Aktuell 02/10