FUNKCE RYBNÍKŮ V KRAJINĚ Richard LHOTSKÝ, Ph.D. ENKI, o.p.s. Třeboň
Zastoupení vodních ploch na Třeboňsku
Rybniční hospodaření
1.
Rybniční hospodaření je podmínkou existence rybníků.
2.
Bez hospodaření dojde k postupnému zazemnění rybníků a jejich zániku.
3.
Rybniční hospodaření ovlivňuje kvalitu vody.
Vývoj produkce ryb v českých rybnících
Historické funkce rybníků
- Akumulační – odvodnění pozemků a zadržení vody - Zásobní – plavení rudy - Rybochovná – Řím, Francie, Německo, Čechy - Fortifikační – součást opevnění - Energetická – pohon mlýnů, hamrů, důlních čerpadel - Retenční (ochranná) – protipovodňová ochrana
Moderní funkce rybníků
- Rybochovná - Vodohospodářská – akumulace, retence, retardace - Energetická – malé elektrárny - Rekreační - Klimatická – výpar vody, mikroklima - Krajinotvorná - Biodiverzifikační – Natura 2000 - Nutrient sink (trap) - eutrofizace
Proč se zbavujeme vody v krajině ? S výjimkou východní a jihovýchodní Ásie je výživa obyvatel planety závislá především na původně stepních rostlinách – obilninách. Podmínkou jejich pěstování je navození stepních podmínek – tedy odvodnění pozemků. Důsledkem odvodnění zemědělských ploch je i zvýšený odnos živin, které zatěžují vodní útvary a lokální přehřívání, které „odsává“ vodu z okolních porostů.
Teplotní mapa Třeboně a okolí 29. 7. 2009
Třeboňsko
Mostecko
Krušné hory
Litvínov
Most
Povrchové doly
r. Rožmberk
Třeboň
Mostecko
Třeboňsko
Malý a velký cyklus vody
Problematika eutrofizace Téměř desetinásobné zvýšení produkce přirozené produkce ryb v rybnících nebylo zadarmo. Přísun živin: Externí – velká pole, intenzifikace zemědělství, budování kanalizací na venkově, neexistence ČOV, zavedení praček a později myček nádobí Interní – hnojení rybníků, krmení, nadměrná tvorba sedimentu a zpětné uvolnění živin do vody
Vyvážená rybí obsádka
Vyšší biodiverzita
Větší zooplankton regulující fytoplankton
Nevyvážená (těžká) rybí obsádka Malý nebo chybějící zooplankton
Rozvoj fytoplanktonu s převahou sinic
Nižší biodiverzita
Klíč k úspěchu
Vystihnout PŘIMĚŘENOU (nikoliv jen nízkou!) obsádku, při které se energie a látky účinně převádějí od primární produkce přes plankton do ryb.
Rybniční sediment Rybniční sediment je důležitou složkou rybničního ekosystému, pokud jeho mocnost nepřesahuje 30 cm. Vyšší vrstvy sedimentu jsou obvykle prostředím bez kyslíku, kde dochází k uvolňování živin – především fosforu – které tak představují vnitřní zátěž rybníka.
Vnitřní sedimentace vs. splachy z povodí Problematika nakládání se sedimenty a jejich využití v zemědělství. Dusík, na rozdíl od fosforu, dnes není nejrizikovější živinou z hlediska eutrofizace.
Rybník při povodni
Stejný slovník je základem Akumulace vody – dlouhodobé až trvalé hromadění vody ve vymezeném prostoru. Retence vody – dočasné vymezeném prostoru.
zadržení
vody
ve
Retardace odtoku – opoždění maxima průtoku za maximem deště, význam retence krajiny (rybničnaté).
maximální hladina
retenční objem
normální hladina
akumulační objem
PŘEHRADY
RYBNÍKY
(Lipno I, Římov, Orlík)
třeboňská rybniční soustava
Zásobní objem: 678,5 mil. m3 Retenční objem: 75 mil. m3 Retence 2002: 220 mil. m3
Normální objem: 75 mil. m3 Retenční objem: 50 mil. m3 Retence 2002: 114 mil. m3
Volné vodní plochy tvoří cca 14 % CHKO Třeboňsko. V době kulminace povodně 2002 tvořily 30 % plochy CHKO. Rybničnatá krajina Třeboňska zadržela cca 200 – 300 mil m3 (Rožmberk 50 mil m3). To odpovídá cca 200 mm srážek v povodí Lužnice nad Rožmberkem (1150 km2)
Zdržení kulminace o 68 hodin.
68 h.
Závěry ze sledovaných povodní na Třeboňsku Retenční prostor všech rybníků je cca 50 mil. m3, retence uváděná v roce 2002 (120 – 140 mil. m3) je již zcela neovladatelný stav. Velké škody může na počátku způsobit malý problém (r. Slavíček v roce 1890).
Technické vybavení (dřevěné trouby) a provedení hrází (písek) odpovídá době vzniku rybníků. Vodohospodářsá manipulace se řídí schváleným manipulačním řádem. Další manipulace představuje riziko hospodářských ztrát.
Závěry ze sledovaných povodní na Třeboňsku Pouhé odbahnění nezvýší retenci rybníků. Vedle retence rybníků je třeba počítat i s retencí rybničnaté (pánevní) krajiny.
Velmi malá koordinace zemědělství – lesnictví.
sektorů
rybářství
–
Význam rybníků při velkých povodních je velmi omezený. Příbřežní porosty lze hospodářsky využít.
Rybník v krajině Rybničnatá krajina třeboňsko-vitorazského regionu je světovým unikátem. Jediné technické dílo, které je zahrnuto mezi významné krajinné prvky v ochraně přírody. Rybníky nelze zachovat bez řádného hospodaření. K hospodaření na rybnících nelze přistupovat bez návaznosti na zemědělské aktivity v povodí.
Richard LHOTSKÝ, Ph.D.
ENKI o.p.s. Třeboň
[email protected]
