ČERVENEC 2007
VYDÁVÁ OBECNÍ ÚŘAD VE VEDROVICÍCH „Každý z nás chce svůj život prožít co nejkvalitněji. I když se názory na hodnoty, které vytvářejí „kvalitní život“, mohou velmi různit, pravděpodobně se všichni shodneme, že významnou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme.“
Z obsahu: Kostel sv. Kunhuty Ukrajina očima Martiny Ivančický viadukt
Odpady nově Stromy vyžadují úctu Základní škola Místní akční skupina
Rybáři soutěží Fotbalisté se snaží Policie oznamuje Společenská kronika
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Kostel ve Vedrovicích
Milí přátelé, jsem rád, že vás mohu oslovit prostřednictvím vedrovického zpravodaje. Tentokrát bych se chtěl především připojit k obsáhlému poděkování, které za farníky sepsala paní Buršíková. V tomto příspěvku jsou i informace o tom, co se podařilo udělat. Díky všem, kteří jste jakkoli přispěli k tomu, že náš kostel dostal novou fasádu, a že uvnitř mohou dále znít naše vzácné zrenovované varhany. Za vás bych jako projev vděčnosti rád sloužil bohoslužbu v neděli 5. srpna v 7.45 hodin a tímto vás srdečně zvu. Ještě bych vás rád informoval o změně telefonního čísla. Z úsporných důvodů jsem zrušil pevnou linku a nové číslo ještě není v seznamu,mělo by se tam dostat letos na podzim. K zastižení jsem tedy na čísle 603 483 8l8 Přeji vám krásné prázdniny a dovolené, hodně sluníčka a pokoje a těším se na viděnou. Váš farář Jan Fiala
Zpráva o opravě varhan v kostele ve Vedrovicích informuje firma Zadákových Celé varhany byly demontovány, vyčištěny a několikrát petrifikovány proti aktivnímu červotoči. Nově se musel zhotovit celý pedálový mechanismus, vzdušnice, rellé a vzduchotechnika. Píšťálový materiál v pedále byl také nahrazen. Byla provedena generální oprava ventilátoru a motoru pohonu nástroje. Vyměněny byly míšky ve vzdušnicích a části na rellích. Taktéž membrány v hracím stole vyměněny pouze ty špatné, neboť jejich stav byl uspokojivý a jistě vydrží ještě cca 20 let. Opraven byl měch varhan i se šlapacím zařízením. V tomto případě bude se muset v blízké budoucnosti přemýšlet o novém měchu /zřejmě bez šlapacího zařízení/. Byla dodána nová tremola. Píšťalový materiál byl opraven a doplněn o vadné a poškozené píšťaly. Celý nástroj byl zintonován a naladěn. Záruka 5 let.
Co všechno jsme udělali proto, aby náš kostelíček byl pro nás farníky a všechny občany naší obce vizitkou pro ty, kteří k nám do kostela přijdou: Opravilo se zařízení zvonů na digitál. Děkujeme panu Kyliánovi, který vždy ochotně přišel zvony opravovat, když bylo potřeba. Dále byla provedena oprava a pozlacení hlavního oltáře. Opravu provedla restaurátorská firma z Dolních Kounic. Za značnou pomoc děkujeme panu Raimundu Bechovi a všem občanům, kteří finančně přispěli. Také děkujeme za opravu elektrického rozvodu na půdě kostela a všech oprav, které se kolem elektriky čas od času vyskytnou panu Jaroslavu Herzánovi. Rád a ochotně vždy opravy provede. Dále děkujeme zedníku panu Františku Knotkovi za opravu obou vchodů do kostela a položení dlažby. Také všem zedníkům a pomocníkům při opravě fasády kostela, panu Václavu Žďárskému za pomoc s traktorem, panu Františku Komárkovi, panu Josefu Machovi, rodině Bohdanských a všem, kteří ochotně přišli pomoci při opravě fasády. Při této práci se nám z půdy kostela ztratily sošky do Betléma, které se musely dokoupit. Také děkujeme obecnímu úřadu za přispění velké částky na opravu fasády kostela a za další finanční pomoc na opravy zvonů a varhan. Za finančního přispění zpěváků a farníků byla provedena oprava a pozlacení svatostánku. Provedla opět firma z Dolních Kounic. Také děkujeme panu Janu Formanovi a panu Machovi za provádění drobné stolařské práce. Děkujeme paní starostce Anně Gigimovové a paní Milaně Herzánové za pomoc při sbírkách na opravu varhan. Samozřejmě děkujeme všem občanům, kteří do sbírky přispěli. Děkujeme také paní učitelce Bohunové, naší varhanici, která k nám přes 20 roků přijíždí hrát na varhany a řídí sbor zpěváků. Při této příležitosti vítáme do sboru varhaníka pana učitele Jiřího Langa – ať se vám daří! Za řízení naší farnosti a za pomoc při všech opravách děkujeme otci panu Janu Fialovi. Za provedení opravy varhan a motoru děkujeme varhanářům Zadákovým z Brna. V blízké době bude také položena dlažba v sakristii kostela. Děkujeme panu Janu Řezáčovi, který je ochotný tuto práci provést. Za vedrovické farníky Emílie Buršíková
2
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Stromy v obci Povinností obce je chránit strom jako cenný majetek obce, jehož hodnota se dá vyjádřit ve velkých penězích a zároveň musí obec zajistit, aby tento majetek byl vůči svému okolí bezpečný. ARBOSTIKA je specielní název pro péči o stromy. Zákon o ochraně přírody a krajiny bere pod svou ochranu každý strom rostoucí mimo les. Každý strom je tedy zákonem chráněný. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu nabízí DESATERO – návod, jak se chovat ke svým stromům:
Kromě hrušní krášlí Vedrovice i LÍPY Otiskujeme zápis z kroniky, ve kterém se praví, že roku 1907 dne 6. dubna dal místní farář pan Nitze na svůj náklad nasázet kolem hřbitova 17 velkolipých stromů /lip/. Stromy pořídil od velkostatku krumlovského.
Máme tedy stoleté výročí, mějme tyto stromy rádi, buďme trpěliví a nezlobme se na jejich spadlé listí protože: Pokud je padání listí ze stromů věc přirozená jako dýchání, východ slunce nebo déšť - proč se zlobit? 3
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Moravskokrumlovsko
PŘEDZAHRÁDKY – vizitka venkova Děkujeme občanům, kteří se starají, aby obec byla pěkná. Loni jsme vyhlásili soutěž o nejlepší předzahrádku, pořídily krásné fotografie / budou součástí výstav a jako archívní materiály dobře poslouží k mnoha účelům blízké i vzdálené budoucnosti/. Fotografie jsme dali k posouzení i odborníkům. Vítěze jsme nakonec nevyhlásili. Soutěž přesto splnila svůj účel a odborníci radí: s respektem ke všem současným trendům nezapomínejme zachovat venkovu jeho ráz, nezaměnitelnost, identitu a předzahrádky jsou jeho výstavní skříní.
4
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
UKRAJINA - ZAKARPATSKÁ RUS 2006, 28.7. - 6.8.2006 Itinerář: Pá 28.7. EC 21:17 do Blavy rychlíkem 23:34 do Michalovců (8:31) So 29.7. 8:45 busem do Užhorodu maršutkou k Siněvirskému jezeru Ne 30.7. pěškobusem do Koločavy v poměru asi 12:4 (km) Po 31.7. přechod poloniny Krásna Út 01.8. z Německé Mokré busem 6:30 do Rachivu přes Tjačiv z Rachivu taxíkem ke vstupu branou do NP pod Hoverlou (18:00) St 02.8. přechod Hoverly 2061m, přes Turkul 1935m – konec 1. části Čt 03.8. sestup z Hoverly do vesnice Luhy Pá 04.8. busem 8:20 z Luhu do Rachivu busem v 10:15 z Rachivu do Solotviny So 05.8. busem v 8:30 ze Solotviny do Užhorodu busem v 14:15 z Užhorodu do Michalovců vlakem v 18:30 do Košic rychlíkem 22:20 až do Brna (bud i do Prahy, nebo pokračuje přes Brno až do Plzně) Ne 06.8. Brno hl. n. 7:30
Na Podkarpatské Rusi se Bůh skrývá za pravoslavným křížem. „Ta země jest ještě bez jména. Či lépe řečeno, má jich příliš, aby je mohla míti. V starém Zalitavsku se jí říkalo Horní Uhry. Od prosince roku 1918, kdy Maďaři již po prohrané hře marně dávali této zemi pod Karpatami autonomii a v Budapešti vládu, ji nazývají Ruská krajina. Oficiální název saintgermainské smlouvy jest Podkarpatská Rus. Nacionální Rusové, kteří věří v novou carskou velkoruskou říši, se na zemi dívají z druhé strany hor
a jmenují ji Zakarpatská Rus. Komunisté a nacionalističtí Ukrajinci, opírajíce se o národnostní spojitost zdejších kmenů s Ukrajinci sovětskými, haličskými a rumunskými, ji nazývají Zakarpatská Ukrajina, nebo nehodlajíce se vydat stihání pro nedovolenou agitaci, prostě Zakarpatsko. Každé z těchto jmen má ostré a zcela určité politické ražení. Lidově se říká Podkarpatsko“. Ivan Olbracht: Hory a staletí, 1935
1. část – 28.7. – 2.8.2006 Po mém nejdelším průjezdu hranic ze SR na Ukrajinu (asi 3,5 h) jsme slavnostně dorazili do nejzápadnějšího města této východoevropské země. Hned na nádraží se na nás sesypali různí veksláci, žebrající cigánky a samozřejmě řidiči maršutek…My jsme však zjistili jen oficiální cenu a odjezd našeho busu a šli na lov maršutek…Po pár metrech už mi bylo jasné, že tahle „metropole“ se bude odlišovat víc než jen špinavými ulicemi a brouzdajícími cestujícími, čekajícími na další spojeni do jádra země. Líbilo se mi tady proto, že to bylo první město, které jsme na Ukrajině viděli a neměli tak možnost srovnání…po ulicích projížděly autobusy, maršutky, taxíky, auta a koňské povozy. První naše pivo jsme si dali kde jinde než v Užhorodě :-) Byla to hospoda označená jako КАФЕ, а jak mi nedělá problém sebehnusnější pivo, tohle jsem musela vyplivnout...no ještě ze jsem si objednala jenom minerálku…která, jak jsme záhy zjistili, neměla o moc lepší chuť než to pivo. Byla totiž slaná…protože v hospodě nevařili a dvě servírky se zrovna v obsluhování nepředháněli, v klidu jsme poobědvali ještě bohaté zásoby z domova. Plastikový stůl se tak začal prohýbat pod tíhou okurek, řízků, chleba, slaných minerálek, kávy a „piva“. Když se nám podařilo zaplatit (přece jenom to bylo poprvé a jaksi slavnostní :-) ), vydali jsme se na cestu k autobusáku. U hotelu Zakarpatie nás zastavil řidič maršutky a nabídl nám cenu, které jsme neodolali. Byla sice skoro 2x tak vyšší než bychom dali za nás oficiální autobus, ale diky mikrobusu Mercedes a řidiči, kterého netrápil bodový ani jiný systém, jsme dorazili 5
s tri hodinovým předstihem. Ten jsme využili k občerstveni se v místní knajpě a ochutnání prvních UA specialit (boršč, plemene – potvrzuji, že bez masa jsou jenom hnusným bolševickým nokem) a opečené kartošky. Vstup do NP Sinevir byl zajímavý. Jednak jsme hned u první brány platili za auto a celou posádku (nás 7+Řidic a jeden jeho známý), a u druhé brány po hřivně za vstup k jezeru, po cestě nás chtěl zkasírovat další Rusín, a to 5 hřiven za přenocování. Když jsme mu řekli, že se jdem jenom podívat, resp. vykoupat, málem vyletěl z kůže!!! Do NP??a koupat se? Za to je pokuta 100 Hřiven!! tak jsme ho uklidnili, ze se jednom podíváme a půjdem a za stan zaplatíme dole… U jezera – s přísným zákazem rozdělávání ohně a koupání – nás přivítal pohled na koupající se turisty a asi 10 rozdělaných ohýnků, z toho všechny čudily v lese…Tak jsme se naštvali, a rozhodli se přespat v jedné z dřevěných budek, které byly rozestavěné okolo jezera…Nakonec jsme objevili krásně ukrytý palouk kousek nad jezerem, rozdělali oheň a opekli si první topinky. Ustlali jsme si jak jinak než pod širákem, takový krásný výhled na Hvězdy přece nebudeme kazit stanem… No a o pul třetí ráno nastává první bojovka, totiž když začalo pršet…v rychlosti stavíme stan – děcka byly prozřetelnější a stavěly už večer – a spíme 4 ve stanu pro tři až do rána..(Iva si to chudák odležela v apsidě). Počasí se bohužel moc neumoudřilo a tak nám pršelo celou cestu až do Sineviru…Tento den byl na zážitky poněkud chudší..ušli jsme asi 12 km po asfaltu v pohorkách a pláštěnkách s plnou polní…muzeum vorařství jsme minuli, protože už nám nezbýval čas…- přece jenom jsme šli pěšky – místo toho jsme ale pokecali s Čechy, kteří se odtud právě vraceli. Dorazili jsme někdy kolem 18:00 do Sineviru a zapadli do první hospody s CZ cyklisty a začli si vyměňovat bohaté
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ zkušenosti (jejich za naše :-) ). Dali jsme si opět boršč, opeč. brambory, piva a kafe. Potom jsme stopli maršutku, do které bych na 1. pohled 7 lidi s báglama nenarvala ani omylem..Panu řidiči se podařilo, přesadil bábinky, čeští turisté si sesedli na klín a my do uličky před naskládané krosny..Takto vytíženě jsme dorazili do Koločavy – neberte to za 4 hřivny – a stanuli před skoro naší národní památkou, pomníkem Ivana Olbrachta…Škola nás nijak významně neuchvátila, proto jsme se vydali hledat nějaký obchůdek, abychom zítřejší přechod nešli s prázdnými pupíky. Nesli jsme daleko, hned kousek od školy byl магазин, kde nám babuška na dřevěném počitadle pěkně spočetla a vystavila učet…Paja kupuje litr samohonky a ptá se paní, jestli po tom bude ještě vidět..Na její odpověď „neeeeeeeeeeeee“ reagujeme smíchem, aniž by paní tušila, co že nám to vlastně popřela. V obchode byla slečna, která pracuje v CR, takže znala po česky a poradila nám, kudy tudy cestou necestou k naší polonině. Hnedka venku chutnáme samohonku. Pajova teorie výroby „na kilo hoven kilo cukru“ se naštěstí nepotvrzuje, tak se s chutí dezinfikujeme dál a musím říct, že byla fakt výborná!! Cestou se dáváme do řeči s několika dalšími Ukrajinci, kteří většinou všichni znají Brno a všichni pracovali v Čechách…Protože jsme jim v opilosti vyžvanili náš plán na přespání, po vystřízlivění dostali kluci strach, že se bude opakovat Koločavská historka s loupežníkem, takže jsme si mákli a vylezli do luk celkem vysoko od vesnice. Nic se samozřejmě nestalo, dobře jsme se vyspali a ráno oskar chytal plny signál. Ještě poznámka ke Koločavě – je to opravdu dloooouhá vesnice, jenom od toho obchodu jsme šli ještě asi 4 km a to ještě nebyl konec..cesta je kamenitá polňačka, kde děcka stojí u plotu a zdraví turisty svým typickým: „ahoj, dej bonbon“. Je to mnohem chudší vesnice, než jsem čekala a nějaký cestovní ruch v ní ani nepostřehnete…i když my jsme tu byli už večer a nesli jsme ani do muzea a ni do české hospody… Na Krásnou poloninu můžete jít bud „prďákem“ (tento výraz jsme začli používat až na Ukrajině, a to velmi často) přímo nahoru - kudy chodí dobytek, nebo Širokou polní cestou, která je lepší,
ČERVENEC 2007 protože po ni jezdi „traktory“. My jsme si i přes varování jedné babičky sběračky vybrali možnost a) a drápali se co nejvýš. Došli jsme na krásnou louku nad kterou se tyčil vysílač a vydali se na borůvkovou pastvu.
Když jsme se trochu zregenerovali a vydýchali, vydali jsme se na přechod… počasí bylo krásné a tak i Krásna Polonina byla krasivaja. Pasoucí se koně, divoké louky, výhledy přes 5 kopců, ropovod, zbylé trubky od ropovodu, co z dálky vypadaly jako salaš :-) Při sestupu jsme narazili na obrovské ovčí stádo a na pastevce, kteří byli snad nejmíň komunikativní lidi, co jsme na UA potkali. Podařilo se nám z nich ale vymámit ovčí tvaroh (který jsme pak 3 dny přidávali do jídla) a návod na cestu do vsi – ten spočíval v mávnutí rukou k vyšlapané cestě, která se ztrácela v lese.. až se po 200m ztratila úplně. A nastal nejhorší sestup snad z cele UA. Nejenom ze cesta se nám ztratila, začly nás bolet nohy, stávkovat kolena, cesta pořád vedla od nikudy nikam. Nakonec jsme se rozhodli sejit k hučícímu potoku a po nějaké době jsme mašírovali devatero řekami a brody…Skoro všechny se daly překročit suchou nohou.Někteří byli tak šikovní, že si stihli namočit 1-2 nohy po kolena zároveň (připomínám že s pohorkami na nohách). Naštěstí bylo pěkně a cesta už vedla jen „zaminovanými“ klikaticemi až do vesnice – Německá Mokra. Objevili jsme hned dva obchody, z toho jeden působil napůl jako hospoda (takto funguje většinou ve vesnicích kulturní zařízení, přijdete, dáte si pivo a nakoupíte, nebo obráceně :-)) Po domluvě s místním řidičem zjišťujeme zítřejší odjezd (už o půl sedmé ráno!!) a se zdvořilým odmítnutím noclehu u něho doma stavíme stany mezi školou, skládkou a řekou. U toho nás očumovali dva kluci. Sedli si dva metry od nás a koukali na stany a všechno naše vybavení jak vorel na vyvoranou myš. 6
Tak jsem jim dala po bonbonu… Po diskuzi kluků s místními v hospodě jsme se pak dozvěděli, že důvod zírání byla zřejmě celá štangle salámu, kterou jsme si tu koupili..pro ně je to šíleně drahá věc a tak kdybych jim místo bonbonu dala po kolečku, možná by měli nej. zážitek z celých prázdnin..Taky potkáváme první a jediné cizince, kterými jsou překvapivě Němci. Neumí rusky a z Ukrajinců neumí nikdo německy, ani anglicky…bych chtěla tu jejich domluvu vidět..No co, aspoň jim dohazuju kvartýr u pana řidiče, cenu zdvojnásobím z 5 na 10 hřiven, ale kolik mu pak zaplatí už netuším… Ráno máme budíček už ve ¾ na 6 – Kijevskeho času (+1h). Bus byl cely ztuhlý (a ztuchlý), ale dal se do pohybu a líně se doplahočil až do okresního městečka Tjačiv. Pan Řidic byl docela váženou osobou – myslím, že jeden z nej. inteligentů ve vsi – a do svého autokaru stihl naložit max. počet lidí. Je tu trochu nezvyk, že mladší pouští sednout starší a tak se babuška divila, když jsme se zvedli ze sedadla. Byla moc milá a hned se s námi dala do řeči. Prý většina mladých lidí jede na pracák, kde jim dělá sociálka nějakých 80 Hřiven měsíčně (400,-). Do školy chodí děcka 12 let a pak můžou jit dal, ale na to už moc lidi nemá..Nejbližší UNI je v Užhorode. Tato oblast se mi líbila snad nejvíc z celé Zak. Rusi. Z dob kdy tu žili ještě Němci se dochovaly německé nápisy na konci a začátku vesnic (Herzlich willkommen, Königsfeld, atd.). Z německých rodin tu zůstaly už pouze 2, zbytek se odstěhoval zpět do Rakouska a Německa. Směrem od Koločavy byly vesnice už trochu na lepší úrovni. I když jedinou možnosti chodit do práce je lis – pila a ženy zde nemají vůbec žádné možnosti.
Po půldenní cestě tedy dorazíme do Rachivu, kde si konečně dáváme oddych. Na nádraží kupujeme výborný, ještě teplý chléb a vánočky. Po obědě v jednom z hostinců (zajímavé je, že ač
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ je hospoda menší nebo vetší, vždy mají stejně omezený výběr hl. jídla) – dáváme si různě, boršč, pelmeně, nějaké br. placky s masem a houbovou omáčkou, vareniky, … dojde i na ledovou kávu se zmrzlinou, bez zmrzliny \:-) Potom děláme nákupy jídla na tři dny a vehementně píšeme pohledy, protože víc příležitostí už mít asi nebudeme… Ve městě nebyly - kromě stánků – skoro žádné obchody s oblečením, tak by mě zajímalo, kde ty Ukrajinky nakupují. Kolem páté hodiny kluci splašili 2 taxiky, které nás zavezou prý až k bráně do Karpatského NP. Panové se zlatými zuby splnili své slovo a navíc z našeho řidiče se vyklubal docela ukecaný strýc. Řidič 2, s kterým jela druhá půlka, si zase zahrál na DJ a díky Honzově kameře nám vznikl docela slušný remix! Ještě jedna poznámka. Když jsme nastoupili, začal se Petˇa automaticky připoutávat…tak se na něj pan „voditel“ podíval a začal se smát se slovy: zděs Ukrajina! U vstupu platíme každý po 5 hřivnách a pan nám sděluje, že je to vše a že nic dalšího už platit nebudeme. Vydáváme se na cestu, já už skoro za chůze usínám, přesto ujdeme ještě další 4 km. Když už nedoufám, že najdeme nějaké místo na spaní, objeví se před námi nějaká usedlost s dřevěným altánem, který se rázem promění v bufet a posléze v naší postel s nebesy. Za altánem bylo ohniště (v NP) a vedle vykopaná jáma na odpad (min. 5x4m). Ekologové by se radovali! Rozdělali jsme oheň a po bohatýrské večeři a ledové koupeli v řece začali zpívaj v rytmu Pajovy gitáry vlastenecké songy, dokud někteří z nás nevytuhli. My čtyři - Iva, Petr, Já a Honza jsme si ustlali v altánu a připadali si jako na středověké posteli s nebesy a zbytek Lada, Lenka a Paja spali ve stanu. Nádherná noc se ráno proměnila v „solidní chcavec“ a to nám dodalo další „pozitivní“ energii k výšlapu na Hoverlu…cesta byla prvních pár km
ČERVENEC 2007 předpisová. Krásná široká skoroasfaltka, která se zvedala jen velmi opatrně. Po této cestě jsme došli až k druhé strážníkově chalupě, kde po nás chtěl pan dalších 5 hřiven za vstup. A následovala půlhodinová diskuze (kterou jsme vyhráli jen napůl) a při té se přesvědčili, jak neoblomná a omezená je UA byrokracie. Problém: vstupné se platí na dny (pan dole věděl, ze přenocujeme, přesto nám dal jenom jeden lístek a nic víc nechtěl). Platí se 24 hodin pobytu v parku - jenže na lístku jsme neměli napsaný čas příchodu. A TO BYL PROBLÉM. Nevysvětlili jsme mu, ze možná ještě dnes slezem a tím pádem se vejdeme do časového limitu 24 h. Pokud ne, zaplatili bychom druhý den při odchodu z parku. jenže pan chtěl po nás ještě peníze za stany a to už jsme mu nechtěli dát ani náhodou. Protože začal vyhrožovat policií z Rachivu, zaplatili jsme mu dalších 35 Hřiven na další „dobu“- 24 hod. a protože už nám byla dost velká zima, vyrazili jsme se smýšenými pocity dál. Oni proste nechápou, ze turisti jsou pro ně trvalým příjmem peněz, ne jednorázovým, a že tam za týden utratí minimálně to, co oni za celý měsíc za celou rodinu… No ale tak pojďme dál…k Hoverle už nebylo daleko..nějakých 400m převýšení..Pod rozcestníkem, který dával na výběr Hoverlu obejít po vrstevnici nebo to vzít přes vrchol, jsme se rozdělili na dvě skupiny. Měli jsme se sejit u jezer pod Turkulem. Děcka vyfasovala mapu 250ku a my si nechali 50-ku. V boji s mlhou, deštěm a větrem (ocenila jsem těžký bágl) jsme se asi po 30 minutách vydrápali na n.h. Ukrajiny. Kamenitou a rozkvetlou cestu vystřídalo zablácené, rozšlapané a špinavé „náměstí“ hory Hoverly s několika Poláky. To, že Ukrajinci na hoře jako suvenýry nechávají prázdné lahve a obaly od čehokoli jsme věděli, ale ze to bude takový hnus…bylo to určíte i tím, ze jsme nemohli kompenzovat ten smeťák s krásnými výhledy, které tu jinak čekají jako odměna pro vytrvale turisty. Brzy jsme začali sestupovat, protože v mokrých botách byla opravdu kosa. Chytli jsme první pohraniční kámen a už se jich snažili nepustit :-) Došli jsme bez větších komplikaci docela daleko. Pod horou Turkul se však 7
cesta začala rozdělovat do dvou pěšinek a podle mapy už se měla blížit zmiňovaná jezera, tak jsme zbystřili a rozdělili se NAŠTĚSTÍ. Protože byla mlha, moc do dálky ani kolem sebe jsme neviděli, a tak bychom úplně přehlídli, že asi 10 m pod námi je první jezero. Diky tomu, že děcka zrovna vařily polívku a můj nos (spíš dostal signál z hladového žaludku) ucítil tu lahodnou vůni a po menším váhání, zda vůně jde Honzovi z baťohu nebo to jsou jeho boty, jsme po pravé straně uviděli stan s Lenkou a Pajou. Rozhodli jsme se ale pokračovat dál (nevím jak moc se jim chtělo balit stan), a dojit až k hlavním jezerům, kde měl byt menší „kemp“. Vydali jsme se první (protože jsme nemuseli balit stan:-)) a traversem přes horu se dostali na menší křižovatku, kde jsme špatně zahnuli. Naštěstí cesta po pár set metrech nikam nevedla, tak nás zachránila buzola a my tak zjistili, ze dle našeho „GPS“ se vyskytujeme úplně někde jinde než máme a pohraniční kameny se taky ztratily. Nakonec, cestou necestou, jsme se dostali do míst, odkud byly slyšet dost pronikavé hlasy..z hřebínku, z kterého je jinak nádherný výhled, jsme usoudili, že tím směrem to někde bude a dali se první cestou dolů. U prvního stanu jsme se opilých Ukrajinců zeptali, jestli už jsme u toho jezera a když hodili rukou, zjistili jsme, ze bylo asi 10 m od nás.. Hmm, mlha udělala své, no. V patách nám už byly i děcka, takže jsme si vybrali místo na stany, sundali mokré boty, vyfotili scvrklé nohy a odvážlivci se šli vykoupat do jezera. Pramen - jak jsme zjistili až ráno - byl nad jezerem, takže večeře byla z převařené mýdlové vody z jezera :-)… Mmj. dokázali byste si představit, jak se koupete v některém z tatranských ples a mydlíte si hlavu sprchovým gelem?? VIVA UKRAJINA! (konec 1. části)
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Rybářské závody 2007 Dne 30. 6. 2007 se uskutečnil na našem rybníku již 3. ročník rybářských závodů. Oproti předešlým ročníkům se termín závodů posunul o 2 měsíce z důvodu předpokladu lepšího počasí. Bylo přichystáno 138 míst pro závodníky, vysazeno 7q kapra a zajištěno vydatné občerstvení spolu s bohatou tombolou pro všechny. Sešlo se 77 rybářů v kategorii dospělých a 15 v kategorii juniorů. Při prezentaci jsme zjišťovali, že se zúčastnili rybáři i z dalekého okolí (Pouzdřany, Mikulov a též z 200km vzdálené Mohelnice).
První kolo závodu bylo zahájeno v 5 hodin, kdy nám počasí příliš nepřálo, přesto byly úlovky pěkné. Po vyhodnocení o přestávce se ujal vedení pan Sehnal st. z Pouzdřan, výkonem 1329 bodů (1 bod = 1 cm). Druhé kolo probíhalo od 9 do 12 hodin, k naší radosti se vyčasilo a začali chodit i diváci. Přilákala je jistě nejen pěkná podívaná, ale také dobré a rozmanité občerstvení – makrela na grilu, uzený tolstolobik a cigára. V tomto kole byl chycen největší úlovek letošního klání – amur 63cm. Šťastným lovcem byl Jan Schovanec a obdržel na závěr jako cenu sošku ryby. I nejtěžší ryba byla
chycena v tomto kole panem Smejkalem z Brna a také oceněna. Vyhodnocení proběhlo v co možná nejkratším čase, všichni byli napjati, jak se umístili. Předání diplomů, pohárů a cen se uskutečnilo po občerstvení ve 12.45 hodin. Výsledky kategorie dospělých: 1. místo pan Herout Petr z Vedrovic – 1843 bodů 2. místo pan Sehnal st. z Pouzdřan – 1607 bodů 3. místo pan Sehnal ml. z Pouzdřan – 1539 bodů 4. místo pan Herout Radim z Dobřínska – 1186 bodů 5. místo pan Žalud Oldřich ze Zastávky u Brna – 916 bodů Výsledky kategorie juniorů: 1. místo Schovanec Jan z Vedrovic – 379 bodů 2. místo Palutka Daniel z Vedrovic – 241 bodů 3. místo Suchánek Roman z Rybníků – 229 bodů 4. místo Diviš Adam z Újezdu u Brna – 192 bodů 5. místo Havlíček z Rakšic – 181 bodů
8
Celkem se ulovilo 17 687 cm ryb. Mezi nimi bylo 55 kaprů a 6 amurů. Večer jsme stánky s občerstvením přesunuli k blízkému koupališti, kde nám k poslechu i tanci hrála country kapela Vlakvous z Moravského Krumlova. Návštěva této akce byla pro nás uspokojivá. Věříme, že se všichni dobře bavili přes den i večer, zarybařili si, vyhráli v tombole, zatancovali si a pochutnali si na báječném kapřím guláši. Doufáme, že příští ročník bude ještě lepší a návštěva diváků větší. V závěru bych rád poděkoval všem obětavým členům, kteří se spolu se mnou podíleli na přípravě i hladkém průběhu celého dne. Taktéž chci poděkovat jejich rodinným příslušníkům, kteří přidali ruku k dílu. Petrův zdar Richard Janderka
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
Den dětí
ČERVENEC 2007
MARTINÁČ HRUŠŇOVÝ (Saturia pyri) V pátek 4.5.2007 nám před domem seděl největší motýl v Evropě - Martináč hrušňový - rozpětí křídel asi 14-15cm. Myslím, že stojí za podívání. Na internetu píší, že se u nás vyskytuje vzácně a to jen na jižní Moravě. Doubková Helena
Když v Africe neprší… Rozmary počasí zlobí všude na světě. Vesnice Dialacoro ve střední Africe zůstala letos bez dešťů – následky pro zemědělce jsou tragické. Pole spálená sluncem nevydala úrodu, na které jsou každoročně vesničané závislí. Do této nedobré situace přišel balíček z Vedrovic. Vesnice svolala všechny ženy, které mají děti. V daný den se shromáždilo 67 dětí. Oblečení obdrželo 32 dětí, l8 chlapců a l4 dívek, z toho l3 sirotků. Pětičlenný výbor nám do Vedrovic zasílá poděkování. Tvoří se identifikační seznam všech dětí, každý sirotek bude mít kartu s fotografií, aby mohli adoptivní rodiče dítě v případě nemoci odvézt do nemocnice. Recept bude z 50% hrazen výborem /i z peněz z Česka, 50% zaplatí adoptivní rodiče. Dosti velkým problémem je otevření přípravných tříd pro sirotky.
ZNAKY: Délka předního křídla 5 7 cm. Největší motýl v Evropě. na svrchní straně obou párů křídel jsou uprostřed velké, černě lemované oční skvrny. Kresba oka je tak dokonalá, že naznačuje uprostřed nejen zorničku, ale imituje jakési klamné obočí. Tmavě černohnědé vnější pole obou párů křídel je na okraji široce světle lemované. U martináče habrového a martináče trnkového je vnější tmavé pole mnohem užší. STANOVIŠTĚ: Listnaté lesy v nižších polohách a lesostepi, též ovocné sady a zahrady. ROZŠÍŘENÍ: Jižní a střední Evropa, severní Afrika, na východ zasahuje do přední Asie. Ve střední Evropě jen ostrůvkovité rozšíření, severní hranice areálu prochází Dolními Rakousy, jižní Moravou a Slovenskem; izolovaný výskyt v Polabí. VÝSKYT: V jižní Evropě a lokálně ve střední Evropě je dosti hojný; dokonce je znám i škodlivý výskyt v ovocných sadech. V posledních desetiletích však ve střední Evropě početnost druhu na většině lokalit silně poklesla a druh se stává vzácným.
Anna Gigimovová
9
MOTÝL: Květen až červen. Motýli jsou aktivní v noci a přilétají ke světlu. Někdy samec létá i ve dne. HOUSENKA: Červen až srpen. Všechny housenky martináčů jsou pestře zbarveny a na celém těle mají nápadné bradavky s řídkými dlouhými chlupy. Barva bradavek je druhově specifická; u martináče hrušňového je světle modrá, u martináče habrového žlutá nebo růžová a u martináče trnkového je zlatožlutá. HOSTITELSKÉ ROSTLINY: v přírodě žijí housenky na jasanech, vrbách topolech, ale nejčastěji se s nimi setkáme na ovocných stromech, např. jabloních, hrušních, třešních aj. Před kuklením si housenka spřádá pevný hustý kokon hruškovitého tvaru a v něm kukla přezimuje.
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
POLICIE ýESKÉ REPUBLIKY
POLICIE ýESKÉ REPUBLIKY
OKRESNÍ ěEDITELSTVÍ ZNOJMO
OKRESNÍ ěEDITELSTVÍ ZNOJMO
ý.j.:ORZN- 10098 /ýJ-Kě-2007
Znojmo 3.þervence 2007
Obecní úĜad
Rady seniorĤm
Vážený pan starosta
-Nikdy neotvírejte dveĜe, nevíte-li, kdo je za nimi.
- Do bytu vpusĢte pouze ty, které dobĜe znáte nebo se vám dĤvČryhodnČ prokáží a sdČlí vám, proþ pĜichází. Cizí lidi nikdy nevpouštČjte do bytu! -I na první pohled sympatický þlovČk nemusí mít vždy dobré úmysly.
Žádost o spolupráci pĜi prevenci kriminality páchané na seniorech
- NevČĜte každému, kdo vás za dveĜmi požádá o pomoc, napĜ. o možnost si zatelefonovat, jít na WC, pomoc pĜi nevolnosti þi pĜedání zásilky pro vašeho souseda.
Vážený pane starosto, paní starostko žádáme
Vás
o
spolupráci
na
preventivním
projektu,
který
je
zamČĜen
na zvýšení informovanosti seniorĤ o možnostech vhodné ochrany sebe, svého zdraví
- Nebućte dĤvČĜiví ani k rĤzným podomním prodejcĤm, kteĜí nabízejí zdánlivČ levné zboží nebo služby.
a majetku pĜed násilníky, zlodČji a podvodníky. Policie ýeské republiky Okresní Ĝeditelství Znojmo pĜipravilo nČkolik základních rad
- ýekáte-li opraváĜe nebo jiného Ĝemeslníka, požádejte nČkoho z pĜátel, aby byl s vámi doma.
pro starší obþany, které jim odpoví na otázku „Co mohou udČlat pro své bezpeþí?“ Tento informaþní materiál Vám zasíláme v elektronické podobČ a žádáme o jeho pĜedání tČm
- Zamykejte svĤj dĤm nebo byt, a to i když ho opustíte jen na malou chvíli.
obþanĤm ve vaší obci, kteĜí by tyto informace dle Vašeho mínČní potĜebovali. Materiál je rovnČž možno použít k besedČ na téma bezpeþí pĜi setkávání seniorĤ v obci.
- Dobré vztahy se sousedy jsou jedním z nejlepších zpĤsobĤ jak zabezpeþit svĤj byt þi dĤm. Cítíte-li se ohroženi, zavolejte sousedy nebo policii.
Zaslané informace jsou zamČĜeny na nejþastČjší rizika, kterým jsou senioĜi na okrese Znojmo vystaveni, což je výskyt osob, které po domech nabízejí pochybné zboží a
- NepĜechovávejte v bytČ vČtší množství penČz v hotovosti, šperky a jiné cennosti.
služby, pĜípadnČ se vydávají za pracovníky rĤzných spoleþností napĜ. zástupci státních institucí, pojišĢoven, energetických spoleþností atd. Tyto osoby se snaží získat dĤvČru
- Nechte si na vstupní dveĜe namontovat panoramatické kukátko nebo bezpeþnostní Ĝetízek.
starších obþanĤ, vniknout do jejich domu nebo bytu, kde je oklamou þi podvedou nebo zabaví a využijí jejich nepozornosti ke krádeži vČcí nebo finanþní hotovosti.
- Nechoćte málo osvČtlenými ulicemi a opuštČným zákoutím a parkĤm.
VČĜíme, že tuto nabídku na spoleþný postup pĜi prevenci kriminality využijete. Žádná policie na svČtČ se neobejde bez pomoci veĜejnosti.
a
vyhýbejte
se
nepĜehledným
- VČnujte velkou pozornost své tašce, kabelce, zvláštČ ve veĜejných dopravních prostĜedcích, nákupních centrech a tržištích. plk. JUDr. Petr S I K O R A Ĝeditel VyĜizují: nprap. KĜepela Jan nprap. Mgr. Drahokoupilová Lenka PreventivnČ informaþní skupina PýR Oě Znojmo tel. 974 641 207 - 208,
[email protected]
POLICIE ýESKÉ REPUBLIKY
POLICIE ýESKÉ REPUBLIKY
OKRESNÍ ěEDITELSTVÍ ZNOJMO
OKRESNÍ ěEDITELSTVÍ ZNOJMO
Rady seniorĤm
Rady seniorĤm
Sám (a) doma
Jak na ulici?
- Posućte, zda je byt þi dĤm dobĜe zabezpeþen pro Vaši ochranu a ochranu Vašeho majetku.
- VČnujte velkou pozornost své tašce, kabelce, zvláštČ ve veĜejných dopravních prostĜedcích, nákupních centrech a tržištích.
- Nikdy neotvírejte dveĜe automaticky, nevíte-li, kdo je za nimi.
- Nenechávejte penČženku a doklady navrchu kabelky þi nákupní tašky.
- Nalepte si dĤležitá þísla na Váš telefon! Nauþte se ovládat mobilní telefon.
- Vyhýbejte se temným zákoutím a odlehlým uliþkám s minimálním provozem.
- PoĜićte si dveĜní panoramatické kukátko a pojistný Ĝetízek. Umožní Vám vyĜídit nutné záležitosti v relativním bezpeþí.
- Bućte ostražití v penČžních zaĜízeních þi u bankomatĤ. ChraĖte pĜed zneužitím identifikaþní þísla platebních karet.
- Cizí lidi nepouštČjte nikdy do bytu! PĜesvČdþte se a ovČĜte si jejich totožnost. Dovolte vstoupit pouze osobám, kterým dĤvČĜujete.
- Noste u sebe jen nezbytnou penČžní hotovost. NeupozorĖujte svým chováním na to, že u sebe máte peníze nebo cennosti.
- Zamykejte hlavní vchodové dveĜe a zavĜete okna, a to i v pĜípadČ Vaší velmi krátké nepĜítomnosti.
Když už se nČco pĜihodí Pokud jste se stali obČtí þi svČdkem trestného þinu (pĜípadnČ pĜestupku)
Jak ochránit své cennosti?
- Podejte oznámení: osobnČ nebo telefonicky. - Pokud se jedná o závažnou situaci, volejte policii ihned ! - Zachovejte klid a poskytnČte tyto informace: Vaše jméno a telefonní þíslo, adresu, popište událost. - Pokuste se zapamatovat co nejvíce dĤležitých údajĤ o pachateli: pohlaví, vČk výška, úþes, barva vlasĤ a oþí, fyzické zvláštnosti, chĤze, obleþení, zpĤsob Ĝeþi apod.
- NepĜechovávejte doma více penČz v hotovosti, pokud nevlastníte spolehlivý, dobĜe ukrytý a zabudovaný trezor. - Velmi cenné vČci uschovejte v bezpeþnostních schránkách nejbližší banky.
DĤležitá telefonní þísla!!
- O cennostech, které vlastníte si poĜićte fotodokumentaci a evidenci.
Policie ýeské republiky MČstská policie
- NemČjte uloženy bezpeþnostní pin kódy u kreditních karet. - Doklady, klíþe od bytu a další cennosti nikdy nenechávejte bez dohledu. Neodkládejte je s odČvem v šatnČ, u lékaĜe, v restauraci, na úĜadech apod.
158 156
Hasiþi
150
Záchranka
155
Žádná policie na svČtČ se neobejde bez pomoci veĜejnosti.
10
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
PĜípady trestné þinnosti páchané na seniorech
Odpady nově
NejþastČjším rizikem, kterému jsou senioĜi na okrese Znojmo vystaveni je výskyt
Odpadové hospodářství – POZOR ZMĚNA!
osob, které po domech nabízejí pochybné zboží a služby, vydávají se za pracovníky rĤzných spoleþností napĜ. zástupci státních institucí, pojišĢoven, energetických spoleþností (odpoþet elektĜiny þi plynu) atd. Tyto osoby se snaží získat dĤvČru starších obþanĤ, vniknout do jejich domu nebo bytu, kde je oklamou þi podvedou nebo zabaví a využijí jejich nepozornosti ke krádeži vČcí nebo finanþní hotovosti. K této trestné þinnosti dochází ve mČstech i na venkovČ. Popis nČkterých pĜípadĤ: -V devČt hodin dopoledne zazvonil v bytČ na ulici Horní ýeská ve ZnojmČ neznámý muž. ěekl, že je pracovníkem Evropské unie a pĜišel vyplatit finanþní hotovost dva tisíce korun. Aby jeho lest byla ještČ dĤvČryhodnČjší, prokázal se i nČjakým prĤkazem se znakem EU. DevČtašedesátiletý pan domácí pustil hosta dovnitĜ a zavedl
Zastupitelstvo obce v zájmu optimalizace a zlepšení služeb ve věci svozu a separace odpadů vybrala z několika oslovených firem firmu SITA CZ. Komplexní služby v odpadovém hospodářství budou pro Vedrovice plnit od září letošního roku. Co tato změna znamená pro občana? Frekvence svozů zůstává stejná: říjen – duben – 1 x za l4 dní, květen – září – 1 x za týden.
ho až do kuchynČ. Falešný pracovník držel v ruce pČtitisícovou bankovkou a požádal o vrácení tĜí tisíc a obþanský prĤkaz. A právČ ve chvíli, kdy si pan domácí šel pro svoji obþanku, podvodník sebral ze stolu penČženku s finanþní hotovostí 70 tisíc korun, vkladní knížky a utekl. -V nedČli odpoledne na námČstí Svobody ve ZnojmČ navštívil neznámý prodejce dvaaosmdesátiletou paní a nabízel jí pĜikrývky. DĤvČĜivá žena ho pozvala do svého bytu a ten využil situace a v nestĜeženém okamžiku jí odcizil 30 tisíc korun a utekl. -Osmdesátiletá paní pustila do svého domu v obci TrstČnice tĜi ženy cizí národnosti, kdy od první z nich zakoupila za þástku dva tisíce korun dvČ deky. Další dvČ ženy požadovaly vodu, chleba a použití WC. Když s nimi dĤvČĜivá paní odešla na dvorek, využila první žena její nepozornosti, vrátila se zpČt do domu, kde se jí podaĜilo objevit a následnČ odcizit finanþní hotovost v celkové výši 139 tisíc korun. Neznámé ženy poté ujely tmavým vozidlem.
-Neznámý pachatel vylákal na jedné paní, v jejím rodinném domČ, finanþní hotovost ve výši 15 tisíc korun s tím, že jej posílá syn poškozené (uvedl jeho jméno), který potĜebuje peníze na vyþištČní vozidla. Celá historka však byla nepravdivá. -Cizí muž, pod záminkou že opravil vnukovi vozidlo, vylákal na poškozené finanþní hotovost ve výši 10 tisíc korun. Nic z toho se však nezakládalo na pravdČ a pachatel celou þástku odcizil. - Neznámý pachatel se pĜedstavil a pod záminkou potĜeby penČz na opravu auta syna poškozené, vylákal finanþní hotovost ve výši 17 tisíc korun, kterou mČla dĤvČĜivá paní uloženou v ložnici, ve skĜíni, v povlaku polštáĜe. Cizí muž následoval paní až do ložnice, kde využil nestĜeženého okamžiku a zbytek uložených penČz (50 tisíc) i s povlakem odcizil a rychle, se slovy, že musí ještČ do banky, utekl. Neopatrná paní pĜišla o 67 tisíc korun.
11
• • • •
Třídění odpadu dozná změny: sklo bílé - 1 kontejner sklo barevné - 1 kontejner plasty - 2-3 kontejnery papír - 2-3 kontejnery
Papír se nebude sbírat po obci, bude se shromaždovat v kontejnerech s odvozem 1x - 2x měsíčně, občan dle své potřeby si bude papír do kontejnerů vhazovat. Kontejnery budou barevné, jejich četnost a umístění se přizpůsobí potřebám občanů. • Železo se bude sbírat stejně - několikrát do roka se bude shromažďovat na vyhlášeném místě. • Nebezpečný odpad se i nadále bude shromažďovat za OÚ. • Občané budou včas informováni o všech možnostech ukládání odpadů. I v příštím zpravodaji budou podrobnější informace.
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
DEN OBCE obrazem
12
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Ivančický viadukt Materiál dodal Jan Bartl z Vedrovic.
13
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
14
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Základní škola ve Vedrovicích
15
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
16
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
17
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
18
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
19
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Vesnice roku 2007 v Jihomoravském kraji Tisková konference 29. června 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR společně se Spolkem pro obnovu venkova ČR a Svazem měst a obcí ČR vyhlásilo v roce 2007 již 13. ročník soutěže Vesnice roku, která napomáhá propagovat obnovu venkova a současně přináší řadu příkladů dobré praxe inspirující další vesnice k realizaci vlastních programů obnovy. Cílem soutěže Vesnice roku je vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Více informací o soutěži je na: http:// vesniceroku.obce.cz/ Vyhlašovatelé soutěže jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj. Spolupracující úřady a organizace jsou: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků a v neposlední řadě kraje. Od roku 2001 se krajské kolo soutěže Vesnice roku v Jihomoravském kraji koná pod záštitou hejtmana ing. Stanislava Juránka. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo - tak jako loni - ve svém rozpočtu na letošní rok významnou finanční částku 1 000 000 korun pro oceněné soutěžící obce Jihomoravského kraje. V Jihomoravském kraji se přihlásilo 12 obcí: Blatnička (okres Hodonín), Cetkovice (okres Blansko), Dambořice (okres Hodonín), Hnanice (okres Znojmo), Jevišovka (okres Břeclav), Kozárov (okres Blansko), Násedlovice (okres Hodonín), Ostrovánky (okres Hodonín), Rakvice (okres Břeclav), Rašov (okres Brno-venkov), Terezín (okres Hodonín) a Tvarožná Lhota (okres Hodonín). Hodnotící komise jihomoravského krajského kola soutěže, v jejímž čele byl starosta Bořetic Václav Surman, navštívila ve dnech 18. až 21. června 2007 všechny přihlášené obce. Při hodnocení jednotlivých soutěžících obcí hodnotitelská komise posuzovala následující okruhy: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity
občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě, úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci a péče o krajinu. Výsledky krajského kola: V rámci krajského kola jsou udělena následujících ocenění: • zlatá stuha - VÍTĚZ KRAJSKÉHO KOLA - obec Terezín • modrá stuha - za společenský život - obec Cetkovice • zelená stuha - za péči o zeleň a životní prostředí - obec Tvarožná Lhota V rámci krajského kola krajská hodnotitelská komise dále udělila: • diplom za vzorné vedení obecní knihovny - obec Jevišovka • diplom za vzorné vedení kroniky obec Dambořice • diplom za rozvíjení lidových tradic - obec Blatnička • diplom za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena) obec Hnanice Zvláštní ocenění získaly obce: • čestné uznání za obnovu místního lidového kroje - obec Ostrovánky • čestné uznání za komplexní podporu spolkové činnosti zejména v oblasti sportu - obec Rakvice • čestné uznání za systematickou podporu podmínek pro rekreaci a sportovní činnost - obec Kozárov • čestné uznání za ojedinělý počin spočívající v elektronickém zpřístupnění obecní kroniky - obec Rašov • čestné uznání za dlouhodobou podporu včelařství a volnočasových aktivit - obec Násedlovice Vítěz krajského kola postupuje do kola celostátního. Obec z nynějšího Jihomoravského kraje se v historii stala již celkem pětkrát celostátním vítězem soutěže Vesnice roku. V prvním ročníku v roce 1995 to byla obec Telnice (okres Brno-venkov), v roce 1996 obec Vratěnín (okres Znojmo), v roce 1999 obec Olešnice (okres Blansko), v roce 2000 obec Sloup (okres Blansko) a v roce 2005 obec Bořetice (okres Břeclav). Vítězi jihomoravského krajského kola se v předcházejících letech staly následující obce: Hroznová Lhota (2001), Blatnička (2002), Želetice (2003), Sivice (2004), Bořetice (2005) a Kobylí (2006).
20
V letošním roce se přihlásilo do soutěže 12 obcí z Jihomoravského kraje, což je o 10 méně než v loňském ročníku. Jedním z důvodů byla jistě skutečnost, že letos se nemohly přihlásit obce se statutem města ani městyse. Krajská hodnotitelská komise v rámci hodnocení najezdila a nachodila v terénu kolem 600 km, dále opět nasbírala velké množství dojmů a přesvědčila se, že společenský život a pospolitost na vesnicích v Jihomoravském kraji skutečně není žádnou frází. Všechny zúčastněné obce, přestože mají různou velikost (počet obyvatel nejmenší obce byl 118 obyvatel a největší měla 2 197 obyvatel), odlišné podmínky jak přírodní tak rozvojové, přispěly do soutěže svojí jedinečností a mohou se pochlubit úspěchy v různých oblastech. V souladu s pravidly soutěže lze však udělit jen určitý počet cen dle počtu zúčastněných obcí, proto bylo pro hodnotitelskou komisi velmi obtížné vybrat jen několik nejlepších. V letošním ročníku zaznamenala komise opět vysokou úroveň soutěžících a je nutno zdůraznit, že nejen vítězové, ale i obce, které neobdržely žádnou z cen a které také skvěle prezentovaly své úspěchy, mohou být příkladem pro ostatní a jsou chloubou Jihomoravského kraje.
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Postup vedrovických fotbalistů do III. B. třídy Ve Vedrovicích už několik let máme dva fotbalové týmy a mladé žactvo. V minulé sezóně Vedrovice sestoupily z III.B. třídy do IV.B. třídy, ale letos se podařil úspěšný návrat do III.B. třídy. Na začátku minulé sezóny jsme se opět rozdělili do dvou týmů „A“ a „B“. Oba týmy byly zařazeny do jedné skupiny čtvrté třídy, tedy jsme hráli proti sobě, což je ve fotbale u nás taková rarita. Na přání mladých fotbalistů jsme se rozdělili na mladší a starší hráče. Za „A“ tým nastupovali mladší hráči a za „B“ tým to nastupovali hráči starší a zkušenější, jak se ukázalo na konci sezóny. Na jaře došlo k výměně, kde se dle výkonnostních kritérii vybrali hráči, kteří byli přeřazeni do „B“ týmu a někteří do „A“ týmu. K přeřazení hráčů do „B“ týmu, došlo z důvodu lepšího umístění v tabulce po podzimní části sezóny. Ve vzájemném střetnutí vedrovických týmů, „A“ tým vyšel dvakrát naprázdno, ale „B“ tým získal dvě cenné výhry, které byly důležité pro další boje o první místo v tabulce a následný postup do III.B. třídy. Vedrovickému „A“ týmu se z počátku nedařilo, ale na konec sezóny jsme nasbírali body, které v celkovém součtu stačily jen na 13. místo v tabulce. Vedrovicím „B“ se dařilo mnohem lépe, i když ke konci sezóny dvakrát zaváhali a málem je to stálo postup, ale nakonec obhájili první místo ve IV.B. třídě a dosáhli vytouženého postupu. Tímto bych chtěl poděkovat všem spoluhráčům obou mužstev za výkony,
které předváděli během uplynulé sezóny a povzbudit je do nové sezóny. Za „A“ tým nastupovali: Bohdanský Vojtěch, Bohdanský Štěpán, Doležal Tomáš, Červinek Aleš, Gigimov Petr, Kopetka Luděk, Herout Petr, Hnilička Miroslav, Janderka Richard, Podhrázký Tomáš, Slaný Pavel, Světlík Jan, Světlík Rostislav, Pazdera Josef. Za „B“ tým nastupovali: Becha Petr, Kolegar Michal, Kolegar
21
Karel, Forman Jan, Forman Martin, Stehura Petr, Novotný Daniel, Geyer Zdeněk, Becha František, Becha Oldřich, Janderka Luděk, Palutka Jan, Řezáč Stanislav, Galáš Libor, Patloka Martin, Vech Lukáš.
Byli bychom moc rádi, kdyby nás chodilo podpořit více vedrovických fanoušků.
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
Svaz měst a obcí ČR Znojemský okres i nadále zastupuje v RADĚ SMO ČR obec VEDROVICE. „Jedinou cestou k větší spokojenosti obcí, je nikdy nekončící obhajoba jejich zájmů.“
22
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2007
23
Den matek
Životní jubilea 60 let 65 let 70 let
80 let
81 let 82 let
83 let
84 let 85 let 86 let
Vítání občánků
Rozmahel Oldřich ................................................ 3.4. Hermanová Věra ................................................. 18.9. Hájek Oldřich ...................................................... 13.7. Bartoš Josef .......................................................... 24.7. Janíčková Marie .................................................. 22.8. Brázda Otto ........................................................... 6.7. Hejda Jaroslav...................................................... 17.7. Šedrlová Helena .................................................. 18.8. Krbálková Drahomíra ........................................ 30.8. Stáňová Marie ..................................................... 12.9. Bechová Marie .................................................... 19.6. Hyklová Květoslava .............................................. 6.9. Lesonická Marie.................................................. 10.9. Rozmahelová Anděla ......................................... 26.9. Pelikán Vlastimil................................................. 13.7. Hladíková Zdenka ................................................ 9.8. Ostrá Ludmila ..................................................... 18.9. Hašková Ludmila .................................................. 8.9. Kovářová Anna ................................................... 26.7. Pavlišová Ludmila............................................... 26.9.
Sňatky Klára Plíšková - Jiří Bahník Eva Bechová - Petr Vítek Jana Lišťáková - Miroslav Rusnák Jitka Paurová - František Koňařík Martina Karásková - David Maša Michaela Kužmová - Petr Gruna
Narozené děti
Pohyb obyvatel Narodilo se 5 dětí. Zemřeli 2 občané. Přistěhovali se 4 občané. Odstěhovali se 2 občané. Ke dni 12.7.2007 mají Vedrovice 819 obyvatel.
Sobolová Barbora Hellar Martin Vařílková Natálie Vít František Foretník Markéta Havlíčková
Zemřeli Trávníčková Vlasta, nar. 1923 Virgl Jan, nar. 1926
Vydává Obecní úřad Vedrovice. Registrace provedena u Okresního úřadu Znojmo pod č.j. 371300593. Náklad 340 výtisků. Publikace neprošla jazykovou úpravou. Výroba Bačík, Pohořelice, tel.: 519 425 897.