Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje
Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT)
VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 – 2000
Léta ~2000 – 2005
•Nárůst počtu studentů 19% •Nominální nárůst prostředků 15% •Inflace 30%
•Nominální růst prostředků 90% •Nárůst počtu studentů 45% •Rostoucí reálné výdaje na studenta 11%
•-------------------------------------
•-----------------------------------
•Pokles reálných výdajů na studenta -26%
•Současné reálné výdaje na studenta stále pod úrovní roku 1995 a pod průměrem OECD •Zanedbatelný podíl soukromých zdrojů ...a co efektivnost výdajů?
VÝCHODISKA: silné a slabé stránky Silné
Slabé
•Normativní financování
•Nedostatek transparentnosti
(optimální vs. skutečné náklady)
(pobídky činí systém složitější)
•Nedostatečný důraz na nové společenské a ekonomické potřeby •Zohlednění počtu absolventů
•Potřeba růstu prostředků na žáka •Neefektivní alokace prostředků uvnitř institucí
•Nové rozvojové programy (konkurenční princip)
•Neúměrná závislost na veřejných prostředcích •Malý podíl soukromých prostředků
PROČ SOUKROMÉ PROSTŘEDKY? OECD Review: Míra soukromých prostředků věnovaných na terciární vzdělávání se v České republice musí zvýšit, máli systém udržet krok s neustálým zvyšováním poptávky, uspokojit ekonomické a sociální požadavky, zvýšit kvalitu a více přispívat k výzkumu a inovacím. Vysoká závislost českého vysokého školství na veřejných prostředcích velmi brzdí rychlost růstu systému a jeho budoucí rozvoj. … země, které se více spoléhají na kombinaci soukromých a veřejných prostředků jsou schopny ve vysokém školství dosahovat vyššího růstu … jsou schopny udržet nebo dokonce zvyšovat kvalitu svého vysokého školství, výzkumu a inovací.
ZÁKLADNÍ ZDROJE SOUKROMÝCH PROSTŘEDKŮ • Studenti (domácí, EU, non-EU) • Firmy (VVI, podpora studentů-oborů) • Další (sponzoři, absolventi, nadace,..)
PROSTOR PRO SOUKROMÉ ZDROJE (1) • Systém studentských půjček a stipendií • Rozdílné poplatky podle úrovně studia • BA, MA, PhD zahraniční studenti
• Duální systém poplatků (australský HECS) • Tržní vs. netržní obory • EU a non-EU studenti. • Vyšší veřejné dotace společensky prioritním oborům
• Paralelní poplatky – nedoporučovány • Podpora studentům soukromých škol • Pobídky průmyslu
REFORMA (část 1) • Doladění současného financování – zjednodušit a zprůhlednit – zakomponovat počet absolventů do vzorce – zohlednit měnící se hospodářské (trh práce) a společenské potřeby (?)
• Dát více pravomocí managementu – – – –
při určování rozvojových priorit alokaci prostředků na úkor ak. senátů atd. a externím institucím.
REFORMA (část 2) • Rozvinout systém finanční pomoci studentům – zahrnout studenty soukromých škol
• Zavést příspěvky za studium na veřejných VŠ – – – –
odlišné podle stupně a oboru (poptávka a priority) podle sociální situace rodiny studenta (?) postupně, pouze pro nové studenty daňově zvýhodněné
REFORMA (část 3): jaký systém?
OECD Review: Při vytváření programu studentských půjček by se Česká republika měla poučit ze zkušeností ostatních zemí. Jedním z modelů je australský Program příspěvků (HECS).
na
systém
vysokého
školství
JAK FUNGUJE HECS? • V Austrálii od 1.ledna 1989 • Poplatek za studium ~1/5 prům. norm. nákladů • Možnost platit – ihned se slevou 15% – procentem z nadprůměrných příjmů (0% - 6%)
• Postupné dolaďování a změny – příjmových hranic a sazeb – různé poplatky podle oborů
PŘÍNOSY HECS? • Veřejné finance – snižuje nespravedlnosti: daňovou regresi – Přijatelné náklady na správu systému
• Neplatí studenti, ale úspěšní absolventi – eliminuje riziko osobní nesolventnosti – neodrazuje od studia – pomáhá i když rodiče odmítají podporu
• Zvyšuje zainteresovanost studentů a škol • Zdroj dalších prostředků pro expanzi škol
CO VYŽADUJE HECS? • Vybalancované nastavení poplatků, splátek a hranic příjmů • Efektivní výběr daní (DPFO) včetně od absolventů v zahraničí • Počáteční balík peněz na založení fondu a politickou „nezávislost”.
ZKUŠENOSTI Z PRAXE HECS • Statisticky nevýznamný pokles poptávky po VŠ • U studentů se slabým sociálně-ekonomikým zázemím – neidentifikováno odrazení – rozšíření vzdělávacích příležitostí (expanze) – zachován podíl na studentech
• Mírný pokles – poptávky starších populačních ročníků z trhu práce – disponibilních příjmů absolventů
Aungles et. al (2002), “HECS and Opportunities in Higher Education” Beer G. a B.Chapman (2004), „HECS System Changes: Impact on Students.
MOTIVACE, INFORMACE, KONKURENCE Stát Předpisy, cíle, motivační schéma
Toky informací
VŠ
Studenti
Firmy
Pomůže přestavba centrálního řízení? Jaký prostor dostane zdravá konkurence?
