vychází 25. října 2015 ročník XIII. (2015), číslo 2 Úvodník Dolnopočernická pouť

občasník dolnopočernické farnosti vydávaný pro vnitřní potřebu

vychází 25. října 2015

ročník XIII. (2015), číslo 2

Úvodník

Milí farníci, každé číslo našeho občasníku DoPoLí se snaží přinést zprávy z běžného každodenního života farnosti ale i také zajímavosti a radostné postřehy z nevšedních událostí, které prožíváme. To je náš život. Když však jsme pozorní t tomu, co nám Bůh nabízí, a On se nám snaží darovat i to, oč se ani neodvažujeme prosit – tak jsme se to před nedávnem modlili při nedělní mši svaté –, zjišťujeme, že těch krásných okamžiků v našem všedním životě může být i více. To přeji nám všem. A aby nezůstalo jen u slov, tak pro ty, kteří by měli zájem, nabízím ve dnech od 16. do 21. května 2016, k roku Božího milosrdenství, pouť do Říma, s. Giovani Rotondo, Loreta a Padovy. Později oznámím více. Všem Vám žehnám! otec Pavel – Cicognap

Dolnopočernická pouť

Tak se nám ta letošní „Dolnopočernická pouť“ opět vydařila. Sešli jsme se, jako již tradičně, v neděli po svátku Nanebevzetí Panny Pan Marie, což letos vyšlo na 16. srpna 2015. Rychle nachystat za kostelem vše potřebné, gril, ochranu proti případnému dešti, posezení, občerstvení, kterého je vždy v hojnost od všech farníků. V kostele již mezitím probíhala od 830 modlitba růžence a v 900 hodin začala slavnostní Poutní mše svatá. Po svatém přijímání se do kostela začala „vkrádat“, také již tradiční, vůně grilovaných klobásek, takže

ročník XIII., 2015/2

25. října 2015

pohoštění, které je každoročně součástí slavení poutě, téměř nikdo neodolal. Farníci si na zahradě popovídali, děti zaběhaly kolem kostela. A já měla pocit po trochu deja vu (čti dežaví dežaví☺), jako bych to vše už někdy zažila. Jen děti odrůstají a přibývají, takže se čas nezastavil a my na té naší pouti putujeme od pouti k pouti. Dá--li Pán Bůh, můžeme se

tedy už za cca deset měsíců zase všichni sejít na této krásné tradiční akci. Třeba s nově narozenými farníky nebo s těmi, kterým to snad letos nevyšlo. Oslavu jsme společně zakončili polední modlitbou Anděl Páně. Počasí se letos opravdu vydařilo. Kupodivu nebylo vedro, tak jako ostatní prázdninové dny, a také obávaný déšť svatý Petr uhlídal.

Farní pouť na Křemešník

aneb všichni za jednoho, jeden za všechny?

Míša Regálová

Tak už je to zase tady, jedeme na farní pouť, tentokrát át na Křemešník. Co to je? Vrch nebo kopec ležící asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny a součást Křemešnické vrchoviny, avšak mnohem podstatnější je, že Křemešník je pro křesťany významným poutním místem, ležícím v nadmořské výšcee 765 m. Původně byla roku 1555 na Křemešníku postavena jen dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici, která se stala oblíbeným poutním místem, a roku 1651 byla z prostředků města Pelhřimova postavena kaple zděná. Tu vysvětil roku 1654 opat kláštera v Želivě Norbert (v Želivě jsme již byli či nikoliv?). K dalšímu rozšíření došlo v 18. století – v letech 1710 až 1720 byl vybudován poutní kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1734 doplněn ambity a roku 1750 dokončen do dnešní barokní podoby. Od roku 1763 byly vedeny kroniky o procesích; po staletí sem každoročně putovaly desítky tisíc věřících. Naše skupina je sice mnohem menší, ale o to více obdařena touhou stéci staré poutní místo. V tuto chvíli ještě nevíme, že se tak stane dvěma způsoby, mobilně a pěšmo. První zastávku máme ovšem v Pelhřimově, je přece čas oběda a prohlídka Pelhřimova je součástí našeho programu. Navštěvujeme zdejší kostel sv. Bartoloměje postavený po roce 1300, který byl dříve zasvěcený Panně Marii. Původně trojlodní gotický kostel el byl v 16. století přestavěn renesančně, a ozdoben sgrafity. Dnešní barokní podobu získal po požáru roku 1646. Vstoupili jsme do kostela, avšak ouha, uvnitř právě probíhá placená přednáška, takže alespoň já nebudu mít z prohlídky interiéru skoro nic, neboo že bych se nenápadně vmísil do skupinky platících zájemců? Pokušení je velké, ale Hanička rozhodla.


25. října 2015

Nevím už, koho napadlo, že když pouť na Křemešník, tak přece pěšky, a rovnou odtud. Otci Pavlovi září oči, chůzi, tu on má tuze rád, a kdo se ještě přidá? Samozřejmě, kdo jiný než Havran s třemi syny, však to zvládnou, a Dana Moudrá, a Jana Čiháková s Olgou Stárkovou také nesmějí na této hurá akci chybět. Ano, výšlap pěšky nebyl v plánu, a sólo akce pěších nadšenců některým z nich později zkomplikovala program. Nekonformní Otec Pavel má vůbec rád akce mimo plán, když vzpomeneme jeho odtržení s hrstkou příznivců při výstupu na farní dovolené ve Valtelině. Hoho, cestu dolů přes vrcholy Alp zvládneme za hodinu! Nezvládli, ale klobouk dolů před jejich odhodláním, m, až na to, že my zbývající, věrni programu, jsme se o ně docela báli. V tuhle chvíli v Pelhřimově sice ne, ale i tak je to k zamyšlení. Skupina Otce Pavla odešla a my zbývající jsme se rozpadli na několik skupinek: skupinek někteří jdou na oběd rovnou do některé z restaurací, jiní míří do muzea kuriozit, avšak já s Haničkou do nedalekého parku, kde v klidu přírody poobědváme něco ze svých vlastních zásob. Obří klece s papoušky jsme v žádném parku ještě neviděli. Za to máme o něco později krásný výhled na okolí Pelhřimova hřimova z třicet metrů vysoké kostelní věže, která bývala až do třicátých let 20. století sídlem hlásného. Ještě malá procházka centrem, potom nezbytná kávička s viržinkem na náměstí, brrr … trochu fouká, a pak už jen sraz u přistaveného autobusu. Je sice květen, ale počasí spíše podzimní. Co naplat, větru a dešti neporučíme, ale jsme na místě, autobus nás spolehlivě vyvezl až na parkoviště před restauraci, odkud jdeme ke kostelu Nejsvětější Trojice, kde bude Otec Pavel sloužit poutní mši. Jenomže … kde je?? A kde jsou ostatní? Mše začíná za 10 minut a pelhřimovská skupina už má okolí kostela dávno prohlédnuté. Ve 13. a 14. století na úbočích Křemešníku provozovali Rožmberkové a Trčkové z Lípy těžbu stříbra, opuštěné šachty po ukončení těžby později sloužily jako obydlí poustevníků z řádu františkánů a ivanitů. Poblíž kostela se nachází nedokončená stavba tzv. Větrného „havraního“ zámku. Docela slušný kýč začal podle projektu Kamila Hilberta roku 1930 stavět sochař Josef Šejnost, pocházející z nedalekého Těšenova. nova. Na věži zámku sedí sedm skleněných havranů, jako připomínka pohádky o sedmi bratrech. Bratr Havran však se svými syny stále nepřichází. No konečně! První samozřejmě svěže stoupá ke kostelu Otec Pavel, za nějakou chvilku za ním i Havran s havráňaty; tak, rychle se převléknout a mše může začít. Co na tom, že nejsme všichni? Čekat nemůžeme, a tak zbylí opozdilci přicházejí uprostřed mše a v samém závěru nakonec i tuším Olga Stárková. Kromě kostela prý poutníky přitahovaly i tři křemešnické studánky: Stříbrná studánka, studánka U buku a zejména Zázračná studánka, nad níž byla vystavěna kaple a kde také začíná Křížová cesta, stoupající na vrchol Křemešníku. Ta je zakončena jeskyní symbolizující Boží hrob, v níž je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka, bratra Františka Bílka. Tak o tyhle atrakce jsme my nechodící přišli, otázka ovšem je, zda pěší skupinka měla vůbec čas na prohlídku těchto lokalit. Řádně duchovně nasyceni a posilněni tělem


25. října 2015

a krví Ježíše Krista již všichni společně vycházíme ycházíme z kostela, a protože tepleji už asi v tento den nebude, tak ještě stihneme prohlídku dvou kaplí, a pak už asi jen odjezd domů, že by někteří šli za trest pěšky? A safra, zase se tu platí, no, co naplat, z něčeho ti dobří lidé průvodcovští také musejí mus fungovat. Přiznávám se Bohu a Vám, ám, že často hřeším, tentokrát v kapli myšlenkami na teplou kávu o pár desítek metrů níže. Však již chutná náramně, když jsme se na závěr téměř všichni přesunuli do útrob zdejší restaurace. Možná si ale málokdo z nás vzpomněl mněl na to, že nedaleko odtud je rozhledna přezdívaná Pípalka, jenomže řekněte, komu by se tam v tom dešti a větru chtělo vystoupit? Dobře, 205 schodů do výšky 51 metrů, fajn, a přenádherný rozhled po okolí, taky dobrý, jenže, křesťan nemusí mít přece všechno. všec

Dovolená farnosti 2015

Jean Paul

Letošní „farní dovolená“ proběhla na tradičním místě v provincii Sondrio v severní Itálii, v oblasti Valtellina, a to v termínu od 13. do 19. července 2015. Ubytováni jsme byli v osvědčené Italově chatě v horském úbočí nad vesnicí Grosotto a v turistické ubytovně sousedící s nedalekým kostelíkem. Obě skupiny k sobě měly blízko co do vzdálenosti, i co do světonázoru a pohledu na věc, zejména pokud se týká dobrého ho italského vína. Menší část výpravy byla ubytovaná i u Sandra v Mazzu a pokud jde o víno, nijak se od hlavní části výpravy nelišila. Letošní dovolená byla trochu jiná, než ta loňská. Bylo méně společenských událostí, ale o to více sportovních výkonů, a to i těch neplánovaných. Neplánované sportovní výkony byly zapříčiněny zhusta skutečností, že otec Pavel plánoval trasy našich výletů podle své vlastní výkonnosti, a to co do délky trasy i její náročnosti. Nakonec jsme se naučili jeho časové odhady týkající se délky pochodu násobit třemi. Nejdříve jsme ovšem museli v úterý absolvovat výšlap v horách nedaleko Livigna s návratem k autu téměř za tmy, a to asi o tři hodiny později, než byl domluvený sraz s druhou skupinou. Po dosažení horské hospůdky jsme se totiž rozdělili – část účastníků se vrátila po vlastních stopách k autům a jiná část se vydala kolmo k vrstevnicím do prudkého kopce. To rozdělení nebylo zdaleka podle věku. Tuhle lahůdku s námi absolvovaly i osoby, kterým je za to možné pouze po vyseknout hlubokou bokou poklonu. Po dosažení náhorní plošiny a krátké koupeli v horském plesu se na n konci plošiny cesta ztratila a následovalo náročné klesání divokým terénem. Naštěstí jsme narazili na jinou cestu, která nás nakonec k autům přece jen dovedla.


25. října 2015

Další den, tedy ve středu, jsme všichni absolvovali náročný výstup v oblasti Aprica. Zde bych rád vyzdvihnul zejména výkon malého, tuším pětiletého, Lukáše, který celou trasu statečně a bez vážnějších protestů absolvoval po svých. Cesta se klikatila vesměs kolem sjezdovky. Několika traverzy jsme se dostali k horní stanici lanovky, kde byla, jak jinak, opět horská hospůdka. Otec Pavel se dole pod sjezdovkou trochu zapovídal a pak nás doháněl způsobem sobě vlastním – nedělal traverzy, ale sjezdovku si vyběhl napřímo. Takže nás potom překvapené nahoře všechny přivítal. Trochu volnější den jsme zažili ve čtvrtek. Vydali jsme se auty po trase Gira d’Italia, přes cyklistům známe Passo Mortirolo s vrchařskou prémií (autem v pohodě) a sjeli k opravdu malebnému horskému jezírku. Zde proběhlo koupání, odpočívání, oběd a běžecký závod mezi otcem Pavlem, Robertem Krňávkem a Petrem Šílou. Diváci určili jako vítěze závodu Roberta. Ale kdo byl vlastně rychlejší, to si moc nepamatuji. A ani o to vlastně moc nešlo. Někteří jedinci to přehnali s pobytem na sluníčku, jakkoli to byla trochu zrada, protože to sluníčko bylo přes mraky sotva vidět. Oběd v místní hospůdce byl velkolepý, otec Pavel domluvil za málo peněz hodně muziky. Několik chodů jídla, pití, kávu, moučník a ještě panáka na zažití… Škoda, že on preferuje melouny. Jeden z výletů zavedl naši výpravu i do Švýcarska, do oblasti Ospizio Bernina. Počasí bylo celý týden krásné, ale v pátek nás zde zastihl pořádný déšť. Všichni totálně zmokli, až na otce Pavla, protože byl zase z první a prostě to stihnul. V sobotu byla tradiční flákárna v Bormiu, oběd v místní pizzerii, zmrzlina a nějaký ten nákup. Večery se mi trochu slévají. ají. Ale na to, jak si někteří padli do náruče se slovy, že ti Salesiáni jsou fakt dobrý, na to si moc dobře bře pamatuji. Probrali jsme všechno a ze všech stran. A bylo to opravdu pěkné.


25. října 2015


25. října 2015


25. října 2015

Vrcholem celé dovolené pro mě byla mše svatá v místním kostelíku. Rozezní se dvojice zvonů a jejich zvuk se nese po horských stráních. Najednou se z chaloupek roztroušených po úbočí začnou trousit lidé, aby se sešli před svatostánkem. Prostě jako to dříve bývalo. Bohoslužba byla česko-italská, s našimi českými rytmickými písněmi a se zpěvy z Taizé. Nezbývá, než poděkovat Pánu za ten požehnaný čas strávený ve společenství, za bezproblémovou cestu (letos žádné auto nekleklo) i za tu překrásnou přírodu kolem. Jo ta příroda… Kam na ty nápady asi chodí?

Jiří Cerman

Naše nová miminka

[email protected] Na parafě jsme se domluvili, že do DoPoLí dáme fotky a krátký textík o našich nových přírůstcích ve farnosti. Tady je máte:

Ahoj, jmenuji se Maruška Zemánková. Narodila jsem se krásný kr slunečný první říjnový den. Váž ážila jsem 3640 g a měřila 50 cm. (tlumočí Anežka Zemánková) Ahoj, já jsem se narodil o tři dny dříve – na sv. Václava – o centimetr delší a také mne bylo o 16 dkg živé váhy (s kostí) kostí víc. I jméno mám delší, ale hlavně složitější, než má Maruška. Vyšel na mě Isḥāq Štěpán.. Co do krásy si však netroufám se s Maruškou srovnávat. (tlumočí Havran)

Volby do pastorační rady farnosti (PaRaFy)

Marcela Krňávková

K čemu slouží pastorační rada ve farnosti? Pastorační rada, často nazývaná také farní rada, popřípadě farní pastorační rada (v naší farnosti též akronymem PaRaFa – pozn. red.),, je poradní po orgán duchovního správce. Úkolem pastorační rady je spolu s farářem posuzovat otázky týkající se farnosti, radit se o nich, nalézat možnosti řešení, usnášet se na opatřeních, poskytovat součinnost při realizaci nebo je přímo realizovat. izovat. Na základě znalostí situace farnosti se podílet na vytváření pastoračního programu. Takovým


25. října 2015

pastoračním programem u nás ve farnosti je seznam akcí na aktuální školní rok, který je vyvěšen na nástěnkách v kostele a na webu farnosti a je také zveřejněn v tomto čísle DoPoLí. DoPoLí Na zajišťování a realizaci všech těchto akcí se podílejí členové naší pastorační rady: Hana Jirsáková, Anna Kvaltinová, František Jakubec, Ondřej Santolík, Daniel Herian, Pavel Herian, Marcela Krňávková, P. Pavel Čáp. 13. a 20 prosince 2015 se uskuteční volby do pastorační rady farnosti. Volby budou probíhat vždy u kostela po skončení obou mší svatých a dále také na faře v průběhu akafé a akakaa. Právo volit má každý katolík starší 15 let, příslušející do farnosti. Právo být zvolen má každý katolík starší 18 let. Kandidáty pro tuto službu může navrhnout každý člen farnosti, který má právo volit. Své návrhy (tedy i sebe, pokud jste ochotni se do této činnosti osti pro farnost zapojit), prosím, zapisujte do formuláře na stolku pod kůrem do neděle 22. listopadu 2015. Volební komise pak s administrátorem farnosti posoudí, zda navržení kandidáti splňují podmínky pro právo být zvolen, a vyžádá si jejich souhlas s kandidaturou. ndidaturou. Seznam kandidátů, termín a místo konání voleb pak budou zveřejněny 14 dní před volbami, tedy od první neděle adventní ohlášením při bohoslužbách, na vývěsce v kostele a na webových stránkách farnosti. Prosíme farníky, aby dávali své návrhy na kandidáty do pastorační rady!!! Věříme, že se v naší farnosti najdou nové tváře, které se aktivně chtějí zapojit do jejího života.

Sesterská farnost v Číně


Byl jsem požádán, abych napsal několik informací o naší sesterské farnosti v Číně. Jak víte minimálně z některých minulých čísel DoPoLí, přijala naše pastorační rada (PaRaFa) můj návrh, aby naše farnost navázala přátelské vztahy s „farností“ na dalekém čínském maloměstě, v jejímž středu naše rodina strávila poslední roky. Vstřícnost tamní mní komunity a zejména kněze se projevila naprosto úžasně. Jak už jsem Vám psal z Číny, Otec Čang se s pomocí mé studentky a mých nahrávek naučil mešní texty v češtině – jazyce, který je pro něj nejen neznámý, ale naprosto nesrozumitelný a jen těžko vyslovitelný. itelný. A přestože krátce před tím, než své studium českých mešních textů dokončil, oznámili jsme mu, že se neplánovaně vracíme do ČR dříve a jeho plán jedné české mše měsíčně tedy nevyjde, uspořádal pro nás alespoň jednu – poslední, rozlučkovou mši slouženou v češtině,, dost možná jedinou, která kdy byla v Číně sloužena. Byl to opravu nevšední a jedinečný zážitek. Před zahájením mše si hlavní odpovědi v češtině nacvičili i naši spolufarníci, takže nakonec opravdu většina mše probíhala v češtině nebo dvojjazyčně (třeba čtení). Zuzka i já jsme tímto nádherným a obětavým projevem přijetí, vstřícnosti a ohleduplnosti byli nesmírně dojati. Asi i proto cítím nyní povinnost připomínat, že kdesi „na konci světa“, existuje malé společenství lidí, kterému jsme jako farnost nabídli a slíbili nejen své přátelství, ale také modlitby a případně i pomoc. Je to přátelství, které i nás může velmi obohatit. Můžeme díky němu přezkoumat zkoumat své hodnotové žebříčky. Pomůže nám třeba poznat, co všechno z toho, co považujeme za běžné ěžné a samozřejmé, může být pro jiné jen snem. V létě jsem našim bratřím a sestrám v Číně poslal fotky z dolnopočernické poutní slavnosti Nanebevzetí Panny Marie včetně oslavy na zahradě za kostelem. Vzbudilo to vlnu obdivu našeho krásného kostelíku i prostředí, v jakém žijeme. Všechny Vás pozdravují a opakují, že založili společenství, které se za naši farnost pravidelně modlí. Nezapomínejme, prosím, i my na ně. Havran

Oprava varhan a pozvánka na adventní benefiční koncert

Na základě konzultací s Arcibiskupstvím pražským a jeho organologem Štěpánem Svobodou jsme oslovili deset varhanářských dílen a varhanářů, ale jen tři z nich mohli v tomto roce realizovat opravu varhan v našem kostele. O prázdninách provozně ekonomická rada farnosti rozhodla o výběru jednoho jedn ze tří uchazečů. Byl vybrán varhanář Petr Stehlík z Hodonína, který začne s opravou v listopadu a měl by ji dokončit začátkem srpna. Při opravě dojde k rozebrání nástroje. Dřevěné části budou ozářeny a natřeny


25. října 2015

proti červotoči. Další komponenty budou odvezeny vezeny do dílny a tam restaurovány. Ve smlouvě je restaurování vyčísleno na celkovou částku 370 000,- Kč. Ke dni 18. října 2015 máme již na účtu na opravu varhan 297 502,- Kč. č. Zbývá nám vybrat 72 498,498, Kč. Proto bychom rádi uspořádali v sobotu 19. prosince 2015 v 1800 adventní benefiční koncert, koncert na kterém vystoupí soubor Cantus Firmus v dobových kostýmech a s adventním programem. Můžeme se těšit na příjemný kulturní zážitek a zároveň přispět na opravu a posunout se tak blíž k cílové částce 370 000,000, Kč. Stále pokračuje adopce varhanních píšťal, a proto neváhejte a adoptujte si Vámi vybranou píšťalu, neboť se blížíme ke konci!!!

Seznam akcí farnosti ve školním roce 2015/16


U kategorií akcí jsou uvedeny osoby, které za akce zodpovídají a na které se v souvislosti s akcemi můžete obracet jak s dotazy, tak třeba s návrhy nebo nabídkou pomoci apod. POUTĚ P. Pavel Čáp, Marcela Krňávková pondělí 28. září 2015 pouť do Staré Boleslavi – individuálně sobota 28. května 2016 pouť farnosti – prosíme o návrhy místa poutě neděle 21. srpna 2016 Mariánská pouť v Dolních Počernicích DUCHOVNÍ OBNOVY P. Pavel Čáp, Hana Jirsáková, Marcela Krňávková sobota 12. prosince 2015 adventní duchovní obnova sobota 12. března 2016 postní duchovní obnova FARNÍ AKAFE (na faře) Pavel Herian, Jitka Čiháková, Marcela Krňávková, Hana Jirsáková po obou mších svatých každou 2. neděli v měsíci tj. 13. září 2015,, 11. října 2015, 8. listopadu 2015, 13. prosince 2015, 10. ledna 2016, 14. února 2016, 13. března 2016, 2016 10. dubna 2016, 8. května 2016 a 12. června 2016 Vítány jsou jakékoli příspěvky „na zub“ ke kafi (vlastní tvorby i kupované). Kdo nepije kafe, může si dát čaj nebo něco jiného. FARNÍ AKAKAO (na faře) manželé Bullovi po druhé (1000) mši svaté každou 3. neděli v měsíci tj. 20. září 2015,, 18. října 2015, 15. listopadu 2015, 20. prosince 2015, 17. ledna 2016, 21. února 2016, 20. března 2016, 2016 17. dubna 2016, 15. května 2016 a 19. června 2016 Vítány jsou jakékoli příspěvky „na zub“ ke kakau (vlastní tvorby i kupované). Pro starší se nabízí kafe, čaj nebo něco jiného. DĚTSKÉ BOHOSLUŽBY Miroslav Bulla, Brano Rybánsky, Marcela Regálová, Stanislav Čihák, Marcela Krňávková od 1000 každou 3. neděli v měsíci tj. 20. září 2015, 18. října 2015, 15. listopadu 2015, 2015 20. prosince 2015, 17. ledna 2016, 21. únor 2016, 20. března 2016, 17. dubna 2016,, 15. května 2016, 19. června 2016 (úkoly aj. na http://www.farnost-dolni-pocernice.cz/prehled-bohosluzeb/detske bohosluzeb/detske-bohosluzby)


SPORT Pavel Herian, spolupořádá SHM každou středu od 2000 v tělocvičně ZŠ Dolní Počernice MIKULÁŠ František st. Jakubec, SHM Počernice sobota 5. prosince 2015 BENEFIČNÍ ADVENTNÍ KONCERT NA OPRAVU VARHAN Marcela Krňávková sobota 19. prosince 2012 v 1800 TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA (Dolní Počernice) Marcela Krňávková pondělí 3. ledna 2016 – pondělí 10. ledna 2016 vel Herian SPOLEČENSKÝ VEČER (PLES) DOLONOPOČENICKÝCH FARNOSTÍ Pavel pátek 22. ledna 2016 VÝLET NA ZELENÝ ČTVRTEK Anna Beránková čtvrtek 24. března 2015 „PÁLENÍ ČARODĚJNIC“ NA FARNÍ ZAHRADĚ Sávíci sobota 30. dubna 2016 BIŘMOVÁNÍ P. Pavel Čáp neděle 15. května 2016 BRIGÁDA FARNOSTI Marcela Krňávková sobota 4. června 2016 – bude ještě potvrzeno NOC KOSTELŮ Anna Kvaltinová, Marcela Krňávková pátek 10. června 2016 FARNÍ DOVOLENÁ P. Pavel Čáp pondělí 11. července 2016 – neděle 17. července 2016

Pozvánka do atelieru Jeana Paula

25. října 2015


Motto : Nikoliv auto, motorka, nebo snad dokonce milenka či manželka, ale kvalitní současné umělecké dílo zdobí dům či příbytek kulturně osvíceného člověka ěka 21 století Dovoluji si vás pozvat na DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ATELIERU JEANA PAULA Kdy? V sobotu 7. a 14. listopadu a 5. a 12. prosince 2015. 2015 Vždy od 14 do 19 hodin. Kde? Atelier JP, Svatoňovická 243, Praha 9 – Dolní Počernice, (zvonek nezvoní, prosím zavolat či prozvonit na 603 511 615)


25. října 2015

Už máte nakupování elektroniky, domácích spotřebičů, aut, domů a všemožných civilizačních vymožeností plné zuby a nekonvenčně přemýšlíte o nějakém originálnějším a nevšedním dárku pro své blízké? Pak není nic snazšího, než se u mě v uvedené dny zastavit, třeba jen na kus řeči u kávy či sklenku sklenk mého domácího vína (zdarma),, jen tak spočinout, na chvilku se zastavit a vystoupit z kolotoče každodennosti. Prohlédnout si můžete moji starší i nejnovější výtvarnou tvorbu, obrazy větších i menších formátů, drobné malby na papíře, kresby, můžete cítit omamnou vůni terpentýnu i hnilobu akrylových barev, můžeme spolu chvilku pobýt v čase předvánočním, v prostoru tichém, požehnaně nedotčeném mediální virtualitou, v prostoru tvůrčí svobodné vitality, nesnášejícím jakákoliv společenská dogmata, manipulaci a propagandu, můžeme pobýt ve společných (třeba společenských) otázkách i (ne)odpovědích (ne) na všechno, co Vás i mě bude zajímat. Na setkání s Vámi se těší Váš Jean Paul

… a ještě pár fotek z pouti

občasník č farního společenství č při ři kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích, vychází nepravidelně ě dle potřeby; ř na žádost můžeme ůžeme zasílat e-mailem; e o zařazení a použití příspěvků rozhoduje P. Pavel Čáp, SDB;; redakci a technické zpracování provádí Tomáš V. F. Jirsák Havran; příspěvky ř ě dodávejte laskavě ě pokud možno jen v elektronické podobě, a to na adresu [email protected]., jinak předejte osobně administrátorovi; vyhrazujeme si právo příspěvky redigovat bez vědomí ědomí autora, autora není-li zásadně dotčen obsah

vychází 25. října 2015 ročník XIII. (2015), číslo 2 Úvodník Dolnopočernická pouť

Recommend Documents