Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice
Doc. Ing.
Vladimír Tomšík, Ph.D.
Slovensko – Česká obchodní komora Velvyslanectví ČR ve Slovenské republice 28. března 2007, Bratislava
Obsah prezentace • Reálná ekonomika: konvergence a produktivita • Inflace a relativní cenová hladina • Úroky • Měnový kurz a jeho variabilita • Vnější rovnováha • Veřejné finance a veřejný dluh • „Euro si musíme odpracovat…“
Reálná a nominální konvergence Cenová 140 hladina
•
Cenová hladina HDP v ČR zhruba 20 % pod teoretickou trendovou linií
•
Cenová hladina v ČR a v SR je téměř shodná (to odpovídá téměř shodné produktivitě)
DEN
120 IRL 100
GER PORT GRE
80
SLO EST
60
SK
CZE
40 40
60
80
100
HDP na hlavu v paritě
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
120
140
Reálná ekonomika - konvergence
Konvergence k eurozóně 1999 - 2006 (v procentních bodech)
25
•
Podle ekonomické teorie by nejrychlejší konvergence měla být patrná v zemích, které byly nejvíce vzdáleny od úrovně eurozóny.
•
Měli bychom proto pozorovat negativní vztah mezi úrovní produkce (např. v roce 1999) a uzavíráním mezery mezi roky 1999-2006
•
V posledních 8 letech toto pro chudší evropské ekonomiky zhruba platí, ČR z tohoto pohledu průměrná
Lotyšsko
20
Litva Řecko 15 Slovensko
ČR
10
Slovinsko Kypr
Španělsko
5
Euro-zóna
0 0,2
0,4
0,6
0,8
HDPna hlavu v roce 1999 (eurozóna = 1)
1
Reálná ekonomika - produktivita Relativní HDP na hlavu
• Relativní HDP vůči eurozóně je ovlivněn mírou participace v jednotlivých zemích
Eurozóna
1
ESP 0,9
Relativní HDP zvyšován nadprůměrnou zaměstnaností
0,8
CYP SLO
• V ČR je relativně hodně pracovníků. Vyšší počet pracovníků téměř zcela vysvětluje rozdíl v HDP na hlavu mezi ČR a SR.
GRE
CZ 0,7
PORT EST
0,6
HUN SK
LITH LAT
0,5
Relativní HDP snižován podprůměrnou zaměstnaností
• Z hlediska produktu i z hlediska produktivity bude ČR při vstupu silnější než některé slabší ekonomiky v minulosti
POL
0,4 0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
Relativní produktivita
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
0,9
1
Inflace a měnová politika v ČR – současný stav a krátkodobý výhled 5
4 target band until 12/05
3
inflation target
2
1
monetary policy horizon
inflation forecast
actual inflation
0 1/05
4
7
10
1/06
4
7
10
1/07
4
7
10
1/08
4
• ČNB neuvažuje o zásadní změně režimu MP • Změněn inflační cíl (od roku 2010 na 2% +/- 1%)
7
10
Úrokové míry – srovnání s dalšími novými členskými zeměmi Eurozóna ČR 2001-2003 3,31 2,46 Nominální 2004-2006 2001-2003 1,11 0,29 Reálné (ex 2004-2006 3M úroky
7
Nominální 3M sazby
6
3,67 2,22 1,73 0,12
Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko 4,04 9,52 10,25 7,24 2,67 8,39 5,23 3,98 0,51 3,19 7,62 0,87 -1,16 3,62 2,87 -0,89
•
5 4 3 2
•
1 0 2003
2004 Eurozóna
2005 ČR
2006 Slovensko
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Českou „specialitou“ jsou nižší nominální úroky než v eurozóně (již dva roky), princip měnové politiky to však nijak zásadně neovlivňuje Reálné úrokové míry obvykle blízko nuly (ČR), nebo i pod ní (Pobaltí, Slovensko)
Měnový kurz •
• •
•
V období od roku 1999 většina měn nových členských zemí nominálně apreciovala (nejvíce česká a slovenská koruna) nebo stagnovala vůči euru; naopak nejvíce deprecioval bývalý slovinský tolar (paradox) Reálně apreciovaly všechny měny Vyšší úroky společně se stagnujícím nebo apreciujícím kurzem implikovaly „nadvýnosy“ dluhových aktiv držených v měnách nových členských zemí oproti dluhovým aktivům drženým v eurech Příklad: a) 100€ investováno k 1.1.2000 za eurové 3M sazby → k 31.12.2006 123,8 € b) 100€ převedeno k 1.1.2000 do CZK a investováno za CZK 3M sazby → k 31.12.2006 převedeno zpět do eur, výsledek 162,4€, tj. kumulovaný „nadvýnos“ 31,2%
Měnový kurz Kumulovaná nominální apreciace oproti euru (IV:1999 IV:2006) ČR 29,6% Estonsko 0,0% Maďarsko -1,8% Polsko 12,7% Slovensko 20,0%
Kumulovaný nadvýnos Kumulovaný nadvýnos nominálního úroku vyjádřený v eurech (IV:1999 - IV:2006) (IV:1999 - IV:2006) 1,2% 31,2% 4,0% 4,0% 50,3% 47,6% 49,4% 68,4% 21,5% 45,9%
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
• •
Nejmenšího nadvýnosu mohli investoři dosáhnout v Estonsku – stabilizovaný a kredibilní měnový výbor Naopak největšího nadvýnosu mohli investoři dosáhnout v Polsku (téměř 70% při použití krátkých sazeb a ještě více při použití sazeb z dlouhého konce výnosové křivky
Měnový kurz 80
"Nadvýnos" v 70 eurovém vyjádření (2000- 60 2006, v %)
•
Polsko Slovensko
50
Maďarsko
40
•
30
ČR
20 10 Est.
Slovinsko
0 0,0
1,0
2,0
3,0
Modifikovaná mezičtvrtletní variabilita kurzu (2000-2006 v %)
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
4,0
•
Existuje poměrně jasná souvislost mezi eurovým „nadvýnosem“ a ne/stabilitou měnového kurzu Pozn.: variabilita kurzu byla měřena jako průměrná absolutní hodnota z mezičtvrtletní změny kurzu a byla modifikována o průměrné tempo nominální apreciace (resp. depreciace) Carry Trades
Vnější rovnováha •
•
V nových členských zemích se začíná projevovat již zralejší fáze „životního cyklu zahraničních investic“: a) Tendence ke zlepšování salda ZO se zbožím a službami b) Tendence ke zhoršování bilance výnosů Patrné zejména v ČR a v Polsku
Zdroj: EUROSTAT a výpočty ČNB
Veřejné finance • Primárně politická záležitost • Fiskální „3% kritérium“ je takový deficit, při kterém by veřejný dluh ekonomiky, jenž roste nominálně cca 5% tempem (HDP), konvergoval k 60% HDP • Země však rostou různými tempy → budou konvergovat k 60% dluhu při různých deficitech • Země si můžeme podle deficitu rozdělit do 3 skupin: I. Země s deficitem, který vede ke snižování současného poměru dluh/HDP a zároveň ke konvergenci k poměru dluh/HDP menšímu než 60% II. Země s deficitem, který sice zvyšuje jejich současný poměr dluh/HDP, ale zároveň vede ke konvergenci dluh/HDP menšímu než 60% III. Země s deficitem, který vede ke konvergenci poměru dluh/HDP vyššímu než 60%
Veřejné finance • •
ČR zatím spadá do II. skupiny, tj. podíl dluhu na HDP se díky deficitům zvyšuje, ale konvergujeme k nižšímu než 60% podílu dluhu. Do III. skupiny (konvergence k vyššímu veřejnému dluhu než 60%) zatím spadají Maďarsko, ale i eurozóna jako celek…
Zdroj:EUROSTAT a výpočty ČNB Poznámka: tempa nominálního růstu ekonomik byla uvažována na úrovni průměru temp pro příslušné země za roky 2003-2006
„Euro si musíme odpracovat…“ • Veřejné finance jsou překážkou zavedení eura v ČR • ERM-II by neměl být problém vs koncept „nedosažitelná trojice“ • Nový, pevný termín zavedení eura v ČR? → potřebujeme jízdní řád reforem… • Aktualizace Eurostrategie • Pevná vs volněji pojatá kritéria
Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice
Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík
[email protected]
