Vnitřní prostředí a bezpečnost práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

P ROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Vnitřní prostředí a bezpečnost práce Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc.

Pavlína Velecká

Brno 2008

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu práce, Prof. Ing. Pavlu Tomšíkovi, CSc., za přínosné připomínky k bakalářské práci. Také bych chtěla poděkovat paní PhDr. Aleně Juklíčkové z brněnského inspektorátu práce za vřelé přijetí a poskytnutí množství užitečných informací.

Prohlášení Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci na téma „Vnitřní prostředí a bezpečnost práce“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 22. května 2008

Abstrakt Velecká, P. Vnitřní prostředí a bezpečnost práce. Bakalářská práce. Brno, 2008. Tato práce pojednává o vnitřním prostředí a bezpečnosti práce ve zvoleném podniku, který se zabývá stolařskou výrobou. V první části práce jsou uvedeny a objasněny pojmy vztahující se k tomuto tématu s využitím odborné literatury z oblasti managementu a personalistiky. Také jsou zde uvedeny právní předpisy, jejichž požadavky musí být v podniku plněny. Druhá část se poté zabývá a podrobněji rozebírá uvedenou problematiku první části v daném podniku. V závěru práce je zhodnocen celkový přístup podniku k dané problematice.

Abstract Velecká, P. Indoor climate and labour safety. Bachelor´s thesis. Brno, 2008. This text treats of indoor climate a labour protection in a company, which is doing business in joinery production. In the first part of work are mentioned and clear up terms relative to this subject with usage a special literature from management and personalistic. Also are mentioned legal regulations here, whose requirements must be realized in the company. The following part gives more details about mentioned problems and informations in the company. At the end of work is reviewed an access of the company to notived problems.

Klíčová slova: bezpečnost práce, pracovní prostředí, pracovní úrazy, stolařství, zákony.

Key words: labour protection, working environment, work injury, joinery, law.

OBSAH 1

2

Úvodní část .....................................................................................................................8 1.1

Úvod.......................................................................................................................8

1.2

Cíl práce.................................................................................................................9

1.3

Materiál a metodika .............................................................................................10

Literární přehled studované problematiky....................................................................11 2.1

Prostředí organizace.............................................................................................11

2.2

Pracovní prostředí ................................................................................................13

2.2.1

Prostorové řešení pracoviště ........................................................................14

2.2.2

Fyzikální podmínky práce ...........................................................................15

2.2.3

Sociálně psychologické podmínky práce.....................................................16

2.3

Bezpečnost práce .................................................................................................17

2.3.1

Pracovní úraz a nemoc z povolání ...............................................................18

2.3.2

Programy ochrany zdraví a bezpečnosti při práci........................................19

2.4

3

Právní předpisy upravující BOZP........................................................................22

2.4.1

Zákon č. 262/2006 Sb. .................................................................................23

2.4.2

Zákon č. 309/2006 Sb. .................................................................................28

2.4.3

Vyhláška č. 48/1982 Sb. ..............................................................................30

2.4.4

Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. .....................................................................31

2.4.5

Další důležité předpisy.................................................................................32

Výsledky a diskuse .......................................................................................................34 3.1

Identifikace podniku ............................................................................................34

3.2

Prostředí organizace.............................................................................................35

3.2.1

Pracovní prostředí ........................................................................................35

3.2.2

Prostorové řešení pracoviště ........................................................................36

3.2.3

Fyzikální podmínky práce ...........................................................................37

3.2.4

Sociálně psychologické podmínky práce.....................................................37

3.3

Bezpečnost práce .................................................................................................38

6

3.3.1

Pracovní úraz a nemoc z povolání ...............................................................38

3.3.2

Programy ochrany zdraví a bezpečnosti při práci........................................39

3.4

Právní předpisy upravující BOZP........................................................................42

3.4.1

Zákon č. 262/2006 Sb. .................................................................................42

3.4.2

Zákon č. 309/2006 Sb. .................................................................................49

3.4.3

Vyhláška č. 48/1982 Sb. ..............................................................................52

3.4.4

Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. .....................................................................53

3.4.5

Další důležité předpisy.................................................................................54

4

Závěr .............................................................................................................................56

5

Použitá literatura ...........................................................................................................59

Seznam použitých zkratek ....................................................................................................61 Seznam příloh .......................................................................................................................62

7

1 ÚVODNÍ ČÁST 1.1 Úvod V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Na základě tohoto kroku se český stát zavázal respektovat další státy jako sobě rovné a dal jim právo ovlivňovat jeho rozhodování ve většině oblastí. Tím, že jsme vstoupili do Evropské unie, část rozhodovacích pravomocí přechází na ostatní zúčastněné státy. Jde především o vytváření a v návaznosti dále o dodržování společné legislativy. Je zde snaha sjednotit preferované zájmy a nastavit základní úroveň právních předpisů. Důležité je, aby práva občanů EU nebyla v některém členském státě na horší úrovni než ve státě jiném. Proto nastal proces harmonizace práva „evropského“ a členských a nově přistupujících zemí. Postupné obnovování a zlepšování legislativy spočívá v tom, že státy musí schválené evropské směrnice či nařízení promítnout do svých národních legislativ a přizpůsobovat právní předpisy požadavkům, na kterých se domluví všechny členské státy. Nová legislativa je samozřejmě též potřebná, a to vzhledem k neustálému technickému a tím i technologickému pokroku, který musí být také zahrnut do nových právních předpisů. Změnila se spousta věcí i v oblasti pracovních vztahů. Chtěla bych proto orientovat námět své bakalářské práce na vnitřní prostředí a bezpečnost práce. Firma, které chci svůj námět věnovat podniká v oboru stolařství. Nazvěme ji podnik „JV“. Loňského roku se zde stal vážnější pracovní úraz. Mám proto záměr zaměřit se na prevenci rizik na pracovišti, které by mělo vyústit v řešení předcházet pracovním úrazům či možným nemocem z povolání. Otázkou v tomto případě je, zda se dalo úrazu zaměstnance předejít. Je to již řadu let, kdy firma začala s podnikáním ve výrobě nábytku. Z tohoto důvodu je třeba zhodnotit, zda během svého působení na českém trhu a i v souvislosti se změnami české legislativy je vše ohledně zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce

8

v naprostém pořádku. Je důležité, aby firma nezapomínala na předpisy bezpečnosti práce a uvedla je dle potřeb do svého vnitřního provozu výroby. Vnitřní prostředí v podniku je velmi důležitou součástí každého pracovního dne. Má vliv na zaměstnance jak po fyzické, tak i duševní stránce. Především je ovlivňováno pracovním prostředím a také vztahy mezi zaměstnanci. Z vlastní zkušenosti vím, že pro zaměstnance je motivující pozitivní přístup vedení podniku k nim samotným. Ten je u malých firem více založen na osobních neformálních vztazích jak mezi vedením a zaměstnanci, tak mezi zaměstnanci navzájem. Tyto vztahy samozřejmě působí především na psychiku a výkon pracovníků a rozhodují o dalším setrvání daného jedince ve firmě. Součástí spokojenosti a dobré výkonnosti zaměstnance je i jeho pracovní prostředí, které musí být přizpůsobeno jak potřebám daného podniku, v tomto případě prostředí vhodnému pro výrobu nábytku, tak i pro zaměstnance. I na nich hodně záleží, jaké pracovní prostředí si sami vytvoří. Důležitým prvkem při pracovním procesu je bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při práci, zvláště to platí pro výrobní podniky. Je potřeba eliminovat rizika a předcházet možným škodám na zdraví či majetku.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem je projít odbornou literaturu a další dostupné materiály k tématu „Vnitřní prostředí a bezpečnost práce“ a zhodnotit na jejím základě stav v podniku (podnik zabývající se stolařskou výrobou – malá organizace). Především se bude jednat o pracovní prostředí, které má vliv jak na duševní, tak i fyzickou stránku zaměstnance. Cílem je uvést faktory, jejichž působení může být pro lidský organismus škodlivé. Co v takových případech dělat? Jak odstraňovat rizika plynoucí z výrobního procesu? Nezbytné je upozornit uvedený podnik na případné nedostatky v oblasti zajištění bezpečnosti práce dle právní úpravy České republiky, na platné právní předpisy a jejich dodržování. Dále také upozornit na prevenci. „Prevence je důležitá, díky ní předcházíme vzniku pracovních úrazů.“ Důležitou otázkou je, jak předcházet úrazům. Vážnější úraz v podniku

9

totiž znamená ztrátu potřebného zaměstnance na delší dobu. Tato skutečnost může být pro podnik velmi nepříjemná, neboť dobře a spolehlivě pracujícího zaměstnance není možné ze dne na den nahradit jiným. Úrazům se dá předcházet například vytvořením vhodných pracovních podmínek a prostředí pro zaměstnance, seznámením zaměstnanců s jejich povinnostmi a vnitropodnikovými předpisy, školením zaměstnanců. A co se dá dále podniknout pro lepší bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovišti? Na tyto otázky bych podniku ráda odpověděla touto prací. Okrajovým bodem je zmínit se o výdajích spojených se zajišťováním a bezpečností zaměstnanců při práci. Na závěr práce bude nutné posoudit nynější situaci a navrhnout případná možná zlepšení daného stavu.

1.3 Materiál a metodika V práci bude využita odborná literatura z oboru personalistiky k uvedení do problematiky bakalářské práce s názvem „Vnitřní prostředí a bezpečnost práce“. Dále bude potřeba prostudovat právní předpisy vztahující se k tomuto tématu, především zákoník práce a další související předpisy právního řádu České republiky. Práce bude rozdělena na část nazvanou literární přehled studované problematiky a na část výsledky. Literární přehled bude zaměřen na definování základních pojmů dle odborné literatury, na právní úpravu a požadavky dané právními předpisy na bezpečnost práce. Část výsledková se bude zabývat konkrétním podnikem podnikajícím v oboru stolařství. Zde bude podrobněji rozebráno pracovní prostředí hodnoceného podniku, úroveň bezpečnosti práce, kroky, které firma podniká k předcházení možným rizikům. Pokud rizika zcela eliminovat nejde, jaké se pro tyto případy poskytují osobní ochranné pracovní prostředky. Z vnitropodnikové evidence se dozvíme, jaké úrazy v podniku vznikají, co je nejčastější příčinnou vzniku a jaké kroky se následně podnikají k jejich zamezení. Dále pak, zejména dle podkladů z vnitropodnikových záznamů, bude zjišťováno, jak často a jakým způsobem podnik školí své zaměstnance a případně jaké další kroky podniká v dodržování právní úpravy a bezpečnosti a ochraně zdraví svých zaměstnanců. „Nic není dokonalé a pořád je třeba něco zlepšovat.“

10

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED STUDOVANÉ PROBLEMATIKY 2.1 Prostředí organizace Na organizace je možno nahlížet jako na systémy. Jejich efektivnost v procesu přeměny vstupů na výstupy je výsledkem propojování různých částí systému v rámci vnitřního prostředí organizace a vytváření souladu s jejím vnějším prostředím. (Armstrong, 1999) Pro vysvětlení pojmu vnitřní prostředí je třeba začít skutečností, že každý podnik je ovlivňován prostředím. Prostředí můžeme rozdělit na vnitřní, na které působí faktory uvnitř podniku, a na vnější, které podnik ovlivňují zvenčí a které nemůže, nebo jen velmi obtížně, svým jednáním ovlivnit. Dle Armstronga (1999) vnější prostředí působí na organizace prostřednictvím tlaku konkurence na národním, evropském a globálním trhu. Organizace jsou také ovlivňovány ekonomickými a sociálními trendy, rozvojem nové techniky a vládními intervencemi. Vnější prostředí se soustavně mění a může být turbulentní nebo dokonce chaotické. Vyvolává změny a často i turbulentní podmínky ve vnitřním prostředí. Vnitřní prostředí organizace se skládá z jejího sociálního systému (způsoby, jak jsou organizovány pracovní skupiny a jak jsou uskutečňovány procesy interakce mezi nimi) a z technického systému (způsoby, jak je organizována a prováděna práce s cílem dodat zákazníkovi výrobky nebo mu poskytnou služby). Vnitřní prostředí je stále více formováno užívanou podnikovou technikou… (Armstrong, 1999) Do vnitřního prostředí bezpodmínečně patří péče o pracovníky, kterou můžeme u malých podniků rozdělit na: •

povinnou – dle zákonů, předpisů, kolektivních a nadpodnikových smluv,

11

•

dobrovolnou – výsledkem zaměstnavatele a jeho ochoty k zaměstnancům.

Co se týká povinné péče o pracovníky, základním předpisem je zde Listina základních práv a svobod. Jedná se o právní předpis, na kterém stojí a o něhož se opírá celá česká legislativa. Je součástí ústavního pořádku České republiky a obsahuje ustanovení týkající se práva zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a ochranu zdraví při práci. Listina základních práv a svobod je ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Část zákona nazvaná Hospodářská, sociální a kulturní práva obsahuje články, které se vztahují k nejzákladnějším právům zaměstnanců. Čl. 28: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 29: Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání. Podrobnosti stanoví zákon. Čl. 31: Každý má právo na ochranu zdraví… Ve svém nejširším pojetí zahrnuje péče o pracovníky dle Koubka (2005) v malých podnicích záležitosti: •

pracovní doby a pracovního režimu,

•

pracovního prostředí,

•

bezpečnosti práce a ochrany zdraví,

•

personálního rozvoje pracovníků,

•

služeb poskytovaných pracovníkům na pracovišti (například jde o stravování, zařízení sloužící osobní hygieně, oddechu a ukládání osobních věcí zaměstnance, zdravotní služby, poskytování pracovních oděvů a ochranných pomůcek, …),

•

ostatních služeb poskytovaných pracovníkům a jejich rodinám (tyto služby jsou poskytovány především u větších podniků, kde se struktura podniku dále větví;).

12

Z toho výčtu je nezbytné blíže vysvětlit, co se rozumí pod pracovním prostředím a také pod bodem bezpečnost práce a ochrana zdraví, neboť těmito pojmy se podrobněji zabývá a dále je rozvádí tato bakalářská práce. Důležitou složkou pro bezpečné vykonávání práce na pracovišti je v některých případech i potřeba zajistit pro zaměstnance pracovní oděv a osobní ochranné pracovní pomůcky. I tato povinnost zaměstnavatele bude v následujícím textu podrobněji rozvedena.

2.2 Pracovní prostředí Vnitřní prostředí je ovlivňováno prostředím pracovním. To je dle Koubka (2000) tvořené souhrnem všech materiálních a sociálně psychologických podmínek pracovní činnosti. Nezbytnou složkou pracovního prostředí dle Koubka (2003) jsou materiální podmínky pracovní činnosti, mezi které patří stroje, zařízení, osobní ochranné prostředky, dále pak používané technologie, organizace práce a sociální prostředí. Pracovní prostředí má významný vliv na přístup zaměstnance k jeho vykonávané práci, dále pak na pohodu a pracovní výkon, který zaměstnanec na pracovišti podává a i na vztah zaměstnance k zaměstnavateli. Mimo to má také vliv na zdravotní stav zaměstnance. Pokud vznikne pracovní neschopnost pro nemoc či úraz, může tato skutečnost mít vliv na spokojenost pracovníka, případně může spolu s dalšími faktory vyvolat i nezájem o zaměstnání. Pracovní prostředí je definováno uspořádáním a vybavením pracoviště, budov, případně jiných prostor určených k výkonu práce. Pracovní prostředí samo o sobě vzniká u výrobních podniků budováním výrobních prostor, ať už se jedná o místnost určenou k výrobě či celou výrobní budovu. Pokud začínáme podnikat s velkým počátečním kapitálem, postavit si výrobní prostory pro konkrétně naše potřeby je tím nejlepším řešením. Nabízí se nám možnost vytvořit si pracovní prostředí dle potřeb toho daného podniku. Samozřejmě, že ne vždy je to možné. Většinou, když podnik začíná se svou činností, je jasné, že než se rozroste a bude mít dostatek finančních prostředků na svoje prostory (pokud dříve nezbankrotuje), využije prostory již vytvořené a používané.

13

S nastěhováním se do již vybudovaných prostor jsou v každém případě spojeny jisté nevýhody. I rozšiřování podnikové výroby postupem času s sebou přináší obtíže. Je zřejmé a logické, že každý druh podnikatelské činnosti klade na uspořádání pracoviště jiné požadavky. (Kahle, 2004) Na druhou stranu jsou zde prvky, které je potřeba, aby byly splněny na všech pracovištích. V jednotlivých podnicích pak jde jen o to, jak je ten daný prvek pro vykonávanou práci důležitý. Největší pozornost při vytváření pracovních úkolů a pracovních míst je dle Koubka (2000) třeba věnovat prostorovému řešení pracoviště, fyzikálním podmínkám práce a sociálně psychologickým podmínkám práce.

2.2.1 Prostorové řešení pracoviště Prostorové řešení pracoviště je rozděleno na další samostatné části a tvoří jej: a) Vhodná pracovní poloha (nezbytností je kompenzace jednostranné zátěže střídáním poloh). b) Optimální zorné podmínky pro práci v závislosti na zrakové náročnosti práce (například přizpůsobováním výšky pracovní plochy). c) Vhodná výška pracovní plochy přizpůsobená postavě pracovníka (nejvhodnější je variabilně nastavitelná výška pracovní plochy a sedadla). d) Optimální pohybové prostory pro práci rukou (manipulační prostor) i pro práci nohou (pedipulační prostor) jsou důležité pro umístění jednotlivých prvků vybavení pracoviště, při tom se však přihlíží i k frekvenci používání těchto prvků. Rozmístění prvků pracoviště by mělo být stabilní, aby se vytvořily podmínky pro pohybové návyky, a mělo by zajišťovat maximální ekonomičnost pracovních pohybů a být kontrolovatelné zrakem. Nezbytnou podmínkou je, aby si pracovníci navzájem nepřekáželi a aby se nerušili. e) Pohodlný přístup na pracoviště a možnost pohodlného pohybu po něm, tj. dostatečné kapacitní přístupové a spojovací cesty bez překážek, zejména nahodilých. (Koubek, 2000)

14

Koubek (2005) zdůrazňuje, že ve všech případech je nezbytné dbát maximální bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníka. V případě prostorového uspořádání pracoviště se používá ergonomických hledisek a pro některé případy bývají stanoveny i závazné normy. Prostorové řešení pracoviště, a to především požadavky na pracovní polohu a pohybové prostory pro práci rukou a nohou jsou upraveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Z českých norem lze například zmínit ČSN 26 9010, která pojednává o šířce uliček a cest na pracovišti.

2.2.2 Fyzikální podmínky práce Fyzikální podmínky práce jsou upravovány hygienickými předpisy a lze je objektivně měřit…(Koubek, 2005) Mezi tyto podmínky patří: a) Pracovní ovzduší tvořené teplotou, vlhkostí, rychlostí proudění a čistotou vzduchu. Pro pracovníka je důležité zajištění tepelné rovnováhy, tj. stavu, při kterém okolí odebírá lidskému tělu tolik tepla, kolik tělo právě produkuje, čímž se tělesná teplota udržuje na konstantní výši. Tepelná produkce závisí na fyzické namáhavosti práce, tělesné konstituci, hmotnosti, výšce, atd. Žádoucí je i přiměřená vlhkost vzduchu (nadměrná vlhkost zhoršuje pracovní prostředí a porušuje tepelnou rovnováhu pracovníků, nízká vede k vysychání sliznic, nervozitě a podrážděnosti). Přísně a pravidelně by měly být sledovány hodnoty znečištění pracovního ovzduší a mělo by být důsledně usilováno o to, aby nepřekročily přípustné limity. b) Osvětlení, u něhož se sleduje zejména osvětlenost (množství světla na dané ploše), rovnoměrnost osvětlení (poměr mezi nejmenší a největší hodnotou osvětlenosti ve sledovaném prostoru), možnost vzniku oslnění, směr osvětlení (určován potřebou plastického vjemu objektu a snahou zabránit oslnění) a barva světla (u umělého osvětlení). c) Hluk, který je definován jako zvuk, který má na člověka nepříjemný, rušivý nebo škodlivý účinek. Hlavní nebezpečí hluku je v tom, že působí skrytě, napadá lidský

organismus

soustavně

a

jeho

účinky

se

kumulují.

Základními

15

charakteristikami hluku jsou jeho hladina v decibelech (dB) a kmitočet v hertzích (Hz). Hluk stejné hladiny s vysokým kmitočtem je rušivější než hluk s nízkým kmitočtem. Proto se obě hodnoty posuzují v kombinaci. Škodlivost hluku je ovlivněna délkou jeho působení, subjektivní odolností pracovníka k hluku i tím, zda jde o hluk trvalý nebo občasný, zda jeho hladina kolísá či nikoliv apod. Při duševní práci ruší stejný hluk více než při práci fyzické d) Barevná úprava pracoviště, která slouží jako nástroj signalizace, zlepšování světelných

podmínek,

psychologického

ovlivnění

pracovníka

a

dosažení

estetických účinků. Při barevném řešení interiéru je vhodné respektovat druh práce, tvar, velikost a polohu prostoru, tepelné poměry na pracovišti, osvětlenost, popřípadě i pohlaví (muži zpravidla dávají přednost studeným barvám, ženy teplým), věk (mladší pracovníci preferují barvy syté v teplých tónech, starší pracovníci naopak barvy tlumené ve studených tónech) a individualitu pracovníků. Jde-li o práci duševní, vyžadující klid a soustředění, doporučují se odstíny studených barev, u monotónních prací naopak odstíny teplých barev. Světlé barvy zlepšují odrazivost světla, sytější barvy se mohou použít, jsou-li prostory osvětleny jen uměle. (Koubek, 2000) Oblast fyzikálních podmínek práce je také upravena nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Jedná se o bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, a to pracovní ovzduší a osvětlení pracoviště. Hluk upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a v § 9 stanoví minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku.

2.2.3 Sociálně psychologické podmínky práce Sociálně psychologické podmínky práce souvisejí s tím, zda člověk pracuje v neustálém kontaktu s dalšími pracovníky nebo pracuje izolovaně. Některé práce či pracovní úkoly vyžadují soustavnou součinnost několika pracovníků, jiné vyžadují součinnost jen občas,

16

další vykonává pracovník nezávisle na ostatních. U některých prací nevadí, sdílejí-li příslušný pracovní prostor s pracovníkem ještě další pracovníci, při jiných by však tato skutečnost mohla výrazně snížit pracovní výkon. Všeobecně platí, že duševní práce obvykle vyžaduje takové podmínky, při nichž není pracovník rušen přítomností ostatních, zatímco u fyzické práce sdílení pracovního prostoru při práci tolik neruší. Na druhé straně však je třeba při vytváření pracovních podmínek počítat s tím, že člověk je tvor společenský s diferencovanou potřebou kontaktu s ostatními lidmi. Přílišná izolace při práci u něj může vyvolávat psychickou nepohodu, což se může odrazit na poměru k práci a na pracovním výkonu. Je třeba také vzít v úvahu hledisko kontroly pracovníka při práci. Nesmíme zapomínat ani na mezilidské vztahy na pracovišti, zejména vztahy pracovní, jejichž kvalita vytváří společenskou atmosféru příznivě nebo nepříznivě ovlivňující náladu pracovníka, jeho pracovní chování a pracovní výkon. Všechny tyto okolnosti bychom měli brát v úvahu při vytváření pracovních úkolů, pracovních míst, pracovišť i pracovních skupin. (Koubek, 2000)

2.3 Bezpečnost práce Česká republika je členem Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která vznikla v roce 1996 a jejímž cílem je shromažďovat, analyzovat a propagovat informace z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (red, HRM 6/07) V právním smyslu představuje bezpečnost a ochrana zdraví při práci souhrn práv a povinností jak účastníků pracovního procesu, směřující k zajištění BOZP, tak orgánů pověřených dozorem nad touto oblastí. (Foot, Hook, 2002) V České republice je v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnavateli uložena povinnost provádět opatření, jejichž cílem je odstranit příčiny ohrožení života a zdraví pracovníka

a

vytvořit

bezpečné

pracovní

podmínky.

Tato

jeho

povinnost

je kontrolovatelná. Kontrolou bezpečnosti práce je u nás pověřeno ministerstvo práce

17

a sociálních věcí, kterému je podřízen Státní úřad inspekce práce. Výkonnými složkami jsou inspektoráty bezpečnosti práce. V oblasti hygieny práce provádí dozor i hygienická služba. Orgány státní kontroly jsou při výkonu své činnosti oprávněny kdykoliv vstupovat do prostorů organizací a vyžadovat potřebné doklady a informace, nařizovat, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny zjištěné závady, zakázat užívání prostorů a technologií, které ohrožují život nebo zdraví pracovníků, ukládat pokuty apod. (Koubek, 2005)

2.3.1 Pracovní úraz a nemoc z povolání Povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, které musí dané osoby plnit ve vztahu k sobě navzájem v pracovně právním vztahu je opravdu velký počet. Jsou uvedeny v právních přepisech a mají specifické cíle. Avšak dle Koubka (2005) hlavním cílem všech těchto opatření je zabránit vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Za pracovní úraz se považuje jakékoliv poškození zdraví nebo úmrtí, které vzniklo pracovníkovi nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Kahle (2001) tvrdí, že se jedná obvykle o zranění a že soudní praxe odvodila, že za pracovní úraz lze ve výjimečných případech uznat též kýlu nebo infarkt. Nemoc z povolání je pak taková porucha zdraví, která je v přímém a prokazatelně příčinném vztahu k vykonávané práci. (Koubek, 2005) Nemoc z povolání je taková nemoc, která je uvedena v seznamu nemocí z povolání (je v právních předpisech o sociálním zabezpečení) a kterou lékař v potvrzení u poškozeného zaměstnance uvedl. Odpovídá za ni zaměstnavatel, u něhož pracoval zaměstnanec naposledy před zjištěním této nemoci za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání. Nemoc z povolání může být zjištěna u zaměstnance i se značným časovým odstupem, tedy v době, kdy již pracuje u jiného zaměstnavatele. (Kahle, 2001) Podle statistiky každých pět vteřin nějaký zaměstnanec v EU utrpí pracovní úraz a každé dvě hodiny jeden zaměstnanec při pracovním úrazu zemře. (red, HRM 6/07) Tento fakt

18

je spojen s tím, že většina nehod je způsobena právě podceňováním možných rizik při práci, ať už se jedná o možné poškození zdraví, přivození pracovního úrazu nebo způsobení trvalého onemocnění. V krajních případech jde i o smrt zaměstnance. Proto je důležité a nezbytné věnovat bezpečnosti práce a ochraně zdraví značnou pozornost.

2.3.2 Programy ochrany zdraví a bezpečnosti při práci V odborné

literatuře

se

můžeme

setkat

s tzv.

programy

jak

ochrany

zdraví,

tak i bezpečnosti při práci. Dle Armstronga (1999) se programy ochrany zdraví při práci zabývají prevencí poškození zdraví vlivem pracovních podmínek. Tvoří je dva prvky: •

Pracovní lékařství, což je specializovaný obor preventivní medicíny, zabývající se diagnózou a prevencí zdravotních rizik při práci a také jakýmkoliv poškozením zdraví nebo stresem, k jejichž vzniku došlo navzdory preventivním krokům.

•

Pracovní hygiena, což je pole působnosti chemiků, inženýrů nebo ergonomů, zabývajících se měřením a kontrolou rizik prostředí.

Na základě těchto programů je třeba věnovat zvláštní pozornost především omezování hluku, únavy a stresu. Dle Armstronga (1999) by mělo být omezování stresu považováno za hlavní součást každého programu ochrany zdraví zaměstnanců. Programy bezpečnosti při práci se zabývají prevencí nehod a snaží se minimalizovat ztráty a škody plynoucí z nehod osobám i majetku. Týkají se více systémů práce než pracovního prostředí, ale jak programy ochrany zdraví, tak programy bezpečnosti jsou zaměřeny proti riziku a jejich cíle a metody jsou jasně propojeny. (Armstrong, 1999) Prevence nehod lze dle Armstronga (1999) dosáhnout pomocí: •

identifikace příčin nehod a podmínek, za nichž k nim s největší pravděpodobností dochází, Příčinou nehod je v podstatě systém práce, jemuž jsou lidé vystaveni. Bezprostřední příčinou může být neopatrnost, únava, nedostatečná zkušenost,

19

nedostatečný nebo nepřiměřený výcvik nebo špatný dozor, ale všechny tyto faktory souvisejí se systémem práce. •

toho, že se vezmou v úvahu faktory bezpečnosti už ve fázi vytváření systémů a bezpečnost se do systému zabuduje, Bezprostřední faktory způsobující nehody jsou: o

používání nebezpečného zařízení,

o

používání zařízení nebezpečným způsobem – vědomě nebo v důsledku únavy,

o

nebezpečné vkládání materiálů nebo částí do strojů nebo na dopravníky,

o

obsluhování nedostatečně vyčištěných a udržovaných strojů,

o

operace

prováděné

s nebezpečnou

rychlostí

strojů

a

zařízení

nebo nebezpečně rychle, o

vyřazování bezpečnostních prvků z provozu, protože překážejí, nebo aby se zrychlila práce,

o

rozptýlení pozornosti jinými lidmi nebo hlukem,

o

zanedbávání používaných ochranných oděvů a prostředků.

Systém faktorů práce zahrnuje: o

nebezpečně navržené a uspořádané stroje, dílny a procesy,

o

přeplněné nebo přelidněné pracoviště,

o

nechráněné či nestřežené nebo nedostatečně chráněné či střežené stroje,

o

špatné nebo nedostačující provozy, materiál nebo pracovní podmínky,

o

špatný úklid,

o

přetěžování strojů,

o

špatné osvětlení nebo oslnění,

o

nedostatečné větrání nebo nedostatečné prostředky odsávání dýmu a výparů v toxickém prostředí,

o

nedostatek ochranných oděvů a pomůcek.

20

•

navrhování bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek a poskytování ochranného oděvu,

•

péče o pravidelný audit, inspekci, prověřování a podnikání kroků k eliminaci rizik,

•

vyšetřování všech nehod majících za následek škodu za účelem nalezení příčin a iniciování kroků směřujících k nápravě,

•

vedení dobré evidence a statistiky za účelem rozpoznání problémových oblastí a odhalení nežádoucích trendů, Měření v oblasti bezpečnosti práce se provádí pomocí ukazatelů. Všeobecně používaným ukazatelem je tzv. „míra výskytu“ či „míra incidence“, což je počet hlášených úrazů připadajících na 1000 pracovníků za jeden kalendářní rok. Jiným ukazatelem je „míra nehodovosti“, což je počet dnů ztracených v důsledku nehod v přepočtu na milion odpracovaných hodin. Je také nezbytné používat metodu „kontroly celkových ztrát“, která bere v úvahu náklady podniku v důsledku nehod a člení je na náklady spojené s úhradou všech forem neodpracovaného času lidí, na škody na budovách nebo zařízení a na ztráty produkce. Lze pak vypočítávat náklady nehodovosti, což jsou celkové náklady související s nehodami na milion odpracovaných hodin.

•

provádění nepřetržitého programu výchovy a vzdělávání, týkajících se bezpečných pracovních návyků a metod předcházení nehodám, Co se týká vzdělávání v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, zaměstnanci se musí zúčastnit vstupního školení a rovněž musí být výslovně řečeno a prakticky předvedeno, jaká rizika existují při výkonu konkrétní práce. Povinností zaměstnavatele v tomto případě je, seznámit zaměstnance nejpozději v den, kdy nastoupí do práce s bezpečnostními a protipožárními předpisy. Úvodní školení by mělo být zaměřeno na poskytnutí obecné informace

21

pracovníkům o tom, co musejí dělat, aby se vyhnuli riziku. Školení by mělo odpovídat na otázky: Jaké jsou povinnosti zaměstnanců při bezpečném vykonávání práce? Jaká jsou hlavní rizika a jak jim čelit? Jaké jsou ideální pracovní postupy, při kterých se minimalizuje riziko ohrožující zdraví nebo bezpečnost práce? Jakým činnostem pro jejich nebezpečnost je třeba se vyhnout? Za jakých okolností používat ochranné oděvy? Jak postupovat při hlášení nehody? Jak postupovat při evakuaci pracoviště? Jak poskytnout první pomoc? … •

vedení a motivování – podpora těch metod vedení a motivování, které nekladou na lidi nadměrné požadavky.

2.4 Právní předpisy upravující BOZP BOZP je upravena řadou právních předpisů různé právní síly, od zákonů, přes prováděcí nařízení vlády a vyhlášky, až po vnitropodnikové předpisy. (Foot, Hook, 2002) Během posledních třiceti let byl vytvořen zcela nový rámec pro pracovní legislativu a předpisy, který pokrývá mnoho aspektů zaměstnávání lidí, jako jsou např. pracovní smlouvy, uvolňování pracovníků, nadbytečnost, diskriminace, rovnost v odměňování, práva v mateřství, zdraví a bezpečnost, ochrana dat a práva zaměstnanců při slučování a přebírání firem. (Armstrong, 1999) Počínaje rokem 2007 se oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která byla obsažena v zákoníku práce, rozdělila do dvou zákonů. Jednak je to zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a tím druhým zákonem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto zákony ovšem nezahrnují celou složitou problematiku BOZP, která je upravena i v dalších právních předpisech.

22

2.4.1 Zákon č. 262/2006 Sb. Obecným a základním předpisem, který pojednává o bezpečnosti práce je tedy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Bezpečnosti práce je zde věnována část pátá, která stanoví v paragrafech 101 až 108 základní povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je součástí zákonné úpravy pracovně právních vztahů již do roku 1965, kdy byl schválen zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. V minulých letech prošla tato část zákona značnými novelizacemi v závislosti na harmonizování českého práva s právem Evropského společenství. Zákoník práce obsahuje jen základní povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to proto, že evropská legislativa stále prochází novými změnami v této oblasti a také díky stálému technickému pokroku a zákon by se tak musel často novelizovat. V zákoníku práce jsou promítnuty evropské směrnice upravující významné části ochrany – například o minimálních bezpečnostních podmínkách, ochraně těhotných a kojících zaměstnankyň, o ochraně mladistvých pracovníků atd. (Jakubka a kolektiv, 2007) Jednotlivé paragrafy zákoníku práce obsahují a předepisují povinnosti stran pracovně právního vztahu. Důležitou skutečností je, že zaměstnavatel musí předcházet ohrožení života a zdraví při práci jak svých zaměstnanců, tak osob pohybujících se po pracovišti zaměstnavatele. Zákon říká, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Zaměstnavatel musí předcházet možným rizikům, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, přijímat opatření k předcházení rizikům. Pokud nelze riziko odstranit, je potřeba přijmout opatření.

23

Opatření, která k tomu využívá mají za cíl přecházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatření vede zaměstnavatel dokumentaci. Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí. Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Školení zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně (pracovního zařazení nebo druhu práce), při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci… a zjištěné nedostatky odstraňovat. Dle Novotného a Nikolajčíka (2007) mají programy školení BOZP obecně zahrnovat: •

politiku BOZP organizace,

•

způsob řízení BOZP na pracovišti,

•

identifikaci nebezpečí, hodnocení rizika a omezení rizika,

•

specifická nebezpečí ohrožující život a zdraví, zdravotní účinky omezení expozice a rizika,

•

právní předpisy pro BOZP,

•

postupy při mimořádných událostech.

O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci. Záznamy o školení mají obsahovat tyto náležitosti: •

kdo byl školen,

24

•

co bylo náplní školení (osnova, program školení),

•

kdy a jak dlouho se školení konalo,

•

jaké odborné způsobilosti, kvalifikace nebo dovednosti byly získány, např. hodnocení každého školeného zaměstnance,

•

identifikace a kvalifikace školitele. (Novotný, Nikolajčík, 2007)

Z výčtu povinností zaměstnavatele uvedeného v zákoníku práce je velmi důležité, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce. Vyhláška č. 288/2003 Sb. stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní. Zaměstnavatel musí také dle zákoníku práce informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie je jím vykonávaná práce zařazena. Toto se posuzuje dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2.4.1.1 Zákon č. 258/2000 Sb. Ze zákona o ochraně veřejného zdraví je pro bakalářskou práci důležitá část ochrana zdraví, a to § 37, který stanoví kategorizace prací. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis, hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis. Jde například o zákoník práce, nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací …

25

2.4.1.2 Vyhláška MZd. č. 432/2003 Sb. Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do které kategorie jím vykonávaná práce patří. Vyhláška stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, … Faktorem se pro účely této vyhlášky rozumí fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví. Kritéria, faktory a jejich přípustné hodnoty pro zařazování prací do kategorií upravuje příloha č. 1 k této vyhlášce. Za práce kategorie první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Práce kategorie druhé jsou takové, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1. Dalším z úkolů zaměstnavatele je zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. V § 104 zákoníku práce se hovoří o osobních ochranných pracovních prostředcích, oděvech a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředcích a ochranných nápojích. Zákon stanoví, že pokud není možné se rizikům vyhnout jiným způsobem, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Zákoník práce stanoví, že pracovní oděv nebo obuv jsou poskytovány, pokud při práci dochází k mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní ochrannou funkci. Osobní ochranné pracovní pomůcky jsou poskytovány bezplatně a nesmí se nahrazovat penězi.

26

Dle Novotného a Nikolajčíka (2007) jsou výdaje na pořízení a udržování OOPP v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb., o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, nákladovou položkou, která je daňově uznatelná. Zaměstnavatel vede dle zákoníku práce o přidělených OOPP průkaznou evidence a zaměstnanec potvrdí převzetí OOPP svým podpisem.

2.4.1.3 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanoví v § 9 minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku. Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují

ekvivalentní

hladiny

hluku

A

přípustný

expoziční

limit

80

dB,

nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. Jestliže je však překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.

Důležitou poznámkou je, že veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel a tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání jsou stanoveny v § 105 zákoníku práce. Zaměstnavatel především vede knihu úrazů, kam zaznamenává všechny pracovní úrazy. Při úrazu, který způsobí pracovní neschopnost delší než 3 dny, se sepisuje záznam. V takovém případě je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným organizacím a institucím. Pro tento případ vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu…

27

2.4.1.4 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Nařízením se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Na jeho základě zaměstnavatel vede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle vzoru záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k tomuto nařízení.

2.4.2 Zákon č. 309/2006 Sb. Jedním z předpisů, který upravuje oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se stanoví další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Tzv. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci doplňuje zákoník práce vzhledem k pracovněprávním vztahům. Jsou zde zapracovány tzv. dílčí směrnice EU z oblasti BOZP zabývající se požadavky na pracoviště a pracovní prostředí obecně, na používaná technická zařízení, na organizaci práce a pracovní postupy, na bezpečnostní značky a na národní standard odborné způsobilosti některých specialistů. Zákon stanoví požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Na základě toho je zaměstnavatel povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby •

prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,

•

pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

28

•

prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,

•

únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,

•

v prostorách uvedených výše byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,

•

pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím pracovně lékařskou péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.

Dále jsou v zákonu uvedeny požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být •

vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

•

vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,

•

pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis. Na základě požadavků na organizaci práce a pracovní postupy je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci •

nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; …

•

nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,

•

byli chráněni proti pádu nebo zřícení,

•

nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,

29

•

na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,

•

nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis. Jde-li o odbornou způsobilost, je zaměstnavatel povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance … s ohledem na •

nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele,

•

základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,

•

počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci….

Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti. Požadavky na odbornou způsobilost jsou dále popsány a vztahují se k dosaženému vzdělání a k délce odborné praxe či vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ a její délka je stanovena na 3, 2 nebo 1 rok v závislosti na dosaženém vzdělání.

2.4.3 Vyhláška č. 48/1982 Sb. Vyhláškou ve znění pozdějších předpisů se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Pojednává se v ní o způsobu zabránění kontaktu částí lidského těla a oděvů s pohybujícími se a rotujícími částmi strojů a nástrojů. S problémem řešeným v bakalářské práci přímo souvisí druhý oddíl této vyhlášky,

30

který řeší stroje a zařízení určené k obrábění dřeva. Potřebné paragrafy dané vyhlášky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této práci.

2.4.4 Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Toto pojištění vzniká bez uzavření pojistné smlouvy na základě zákona – zákoníku práce. Od roku 1993 je zákonné pojištění odpovědnosti organizace za pracovní úrazy a nemoci z povolání upraveno vyhláškou

ministerstva financí

č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a povinnost platit pojistné se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Na základě vzniku prvního pracovně právního vztahu u zaměstnavatele vzniká tímto dnem i zákonné pojištění. Zaměstnavatel je povinen tento vznik písemně a bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má své sídlo případně trvalé bydliště. Pojištění trvá po celou dobu existence zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pojištěn u České pojišťovny nebo Kooperativy dle skutečnosti, kdy mu povinnost k pojištění vznikla. Vznikla-li mu až rokem 1993, je zaměstnavatel pojištěn u pojišťovny Kooperativa. Zaměstnavatel má právo na základě pojištění na to, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila vzniklou škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu či nemoci z povolání v takovém rozsahu, v jakém za ni odpovídá zaměstnavatel dle zákoníku práce. Jedná se o ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, případně i po jejím skončení, náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, eventuálně i věcná škoda, které zaměstnanci vznikla. Pokud dojde k úmrtí následkem úrazu nebo nemoci z povolání, vyplácí se i náhrada nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých osob a jednorázové odškodnění pozůstalých.

31

Zaměstnavatel si vypočítává pojistné ze součtu vyměřovacích základů na sociální pojištění všech svých zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Tuto sumu poté ještě vynásobí příslušnou sazbou podle rizikové skupiny dle přílohy, příloha č. 3, k této vyhlášce. Pojistné se platí čtvrtletně dopředu, a to vždy do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října. Pojistné se vypočte za čtvrtletí předešlé čtvrtletí, na které se platí. Pojistné je zaměstnavatel povinen platit řádně a včas, a pokud tomu tak není, zvyšuje se částka o 10 % dlužného pojistného za každý započatý měsíc. Tímto odstavcem končí literární přehled studovaný pro tuto bakalářskou práci. Dále bude následovat část, kde se bude pojednávat o zvolené firmě a budou zde řešeny její firemní možnosti, které podniká a nedostatky, které se objevují či zanedbávají v oblasti vnitřního prostředí a bezpečnosti práce.

2.4.5 Další důležité předpisy •

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Jedná se především o elektrické ruční nářadí, dřevoobráběcí stroje, kotoučové pily, pásové pily, srovnávačky, tloušťkovačky, svislé spodní frézy, vrtačky a vrtací dlabačky, stroje a strojní zařízení.

•

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Dle § 3 tohoto nařízení musí být pracoviště po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců

32

před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení. •

Vyhláška č. 98/1982 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Zaměstnanci musí být seznámeni s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními.

•

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.

33

3 VÝSLEDKY A DISKUSE 3.1 Identifikace podniku Podnik „JV“, kde budou zkoumány údaje uvedené v literárním přehledu, je podnikem jednotlivce, fyzické osoby, živnostníka, působícího na českém trhu již od září roku 1992. Živnostenský list má živnostník vydán pro předmět podnikání – truhlářství, druhý živnostenský list z roku 2002 je pro předmět podnikání – specializovaný maloobchod, který slouží k dalšímu prodávání elektrických spotřebičů, které se montují například do kuchyní. Jedná se o výrobní podnik, který vyrábí nábytek z velkoplošných materiálů, převážně laminotřískových desek. Mezi podnikové výrobky patří vybavení kanceláří, kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, některé stavebně truhlářské prvky – např. parapety, obložení stěn apod. Výroba se zaměřuje i na atypický nábytek pro výstavářské účely, např. info pulty, reklamní poutače a stěny. V současné době má podnik sedm zaměstnanců. Majitel podniku, inženýr v oboru výroba nábytku, je současně manažerem, vedoucím výroby a řídí obchodní činnost. Kancelář s ním sdílí technicko hospodářský pracovník – přípravář výroby, který provádí přípravu výroby a navrhuje konečné ceny zakázky či výrobku. Dalším zaměstnancem je administrativní pracovnice, která se stará o daňovou evidenci, jedná s úřady, vyřizuje telefonáty a emaily. Zaměstnanci pracující ve výrobě jsou vyučeni v oboru truhlář, provádí odborné práce, například práce na strojích a montáž nábytku. Dále v podniku pracuje jedna pomocná pracovnice, která provádí lepení hran, předmontáž spojovacích prvků, úklid pracovních prostor a další pomocné práce.

34

3.2 Prostředí organizace 3.2.1 Pracovní prostředí Výrobní prostory podniku se nachází v Brně. Dle smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřenou mezi pronajímatelem a podnikem „JV“ je zřejmé, že podnik využívá v současné době nebytové prostory, a to: •

strojní dílnu o rozloze podlahové plochy 124 m2. Zde se provádí nařezávání materiálu, zhotovení konstrukčních spojů a otvorů, nanášení hran na dílce, předmontáž spojovacích prvků, popřípadě tvarové obrábění – obloukových stolových desek a dílců,

•

ruční dílnu o ploše 56 m2, kde se zhotovují korpusy nábytku z polotovarů, připevňují záda, montují dveře, doplňky – podpěrky pod police, úchytky, šatní tyče, elektrické spotřebiče do kuchyní,

•

sklad materiálu, mezisklad dílců a sklad výrobků o celkové rozloze 25 m2. Sklad materiálu slouží na skladové zásoby, které jsou vytvářeny pouze na často se opakující výrobní operace, jde například o závěsy na dveře, výsuvy, spojovací materiál – vruty, kolíky. Podnik se snaží omezovat stav zásob, na jednotlivé zakázky se objednává a nakupuje materiál až v okamžiku potřeby. Mezisklad dílců se používá při větších zakázkách, kdy je potřeba pro dostatek místa v dílně tyto dílce uskladnit mimo dílnu. Sklad výrobků slouží k uložení hotových výrobků před expedicí.

•

kancelář, šatny a sociální zařízení pro zaměstnance rozdělené dle pohlaví, umývárna.

Podnik využívá tyto pronajaté výrobní prostory od již září roku 1996. V příloze č. 4 je plánek nebytových prostor budovy dle smlouvy, prostory využívající podnik „JV“ jsou zvýrazněny. Roční výše nájemného za tyto prostory činí 309.108,00 Kč včetně DPH, dále jsou hrazeny náklady na elektrickou energii a teplo, vodné a stočné, odvod srážkových vod, odvoz odpadu a zimní údržba příjezdové komunikace. Toto je vyúčtováno

35

dle skutečné spotřeby podniku nebo rozpočítáno na jednotlivé firmy podnikající v pronajatých prostorách. Nájemné se hradí čtvrtletně a každoročně je dle smlouvy zvyšováno o inflaci.

3.2.2 Prostorové řešení pracoviště Prostorové řešení pracoviště: a) Vhodná pracovní poloha – střídání pracovní polohy je zde nepřímo zajištěno, a to rozvržením pracovních úkolů, které se na pracovišti střídají. b) Optimální zorné podmínky pro práci v závislosti na zrakové náročnosti práce – zraková náročnost práce není v tomto oboru běžná. c) Vhodná výška pracovní plochy přizpůsobená postavě pracovníka – zaměstnanci většinou při výkonu pracovní činnosti stojí. Výjimku tvoří zaměstnanec pracující převážně v kanceláři, který se stará o konstrukční výkresy a jinou dokumentaci, jeho kancelářské křeslo je pro tento případ nastavitelné dle potřeby. d) Optimální pohybové prostory pro práci rukou i pro práci nohou – pracovní uspořádání strojů je dané velikostí strojní dílny, je limitováno celkovým prostorem strojovny. Uspořádání strojů je navrženo dle technologické posloupnosti výroby, s tím, aby se jednotlivé operace nekřížily a byla zajištěna plynulost výroby. Ve strojovně jsou zvýrazněny pracovní a skladové plochy a únikové cesty. Pracovní

plochy

musí

zabezpečovat

dostatečný

prostor

pro

manipulaci

s materiálem při provádění technologické operace. Ve strojovně je zásoba jednotlivých dílců určených k technologické operaci, v případě většího množství kusů (dílců), jsou tyto uloženy v meziskladu. Ve strojovně jsou mimo strojů a volných pracovních ploch uloženy i nástroje na obrábění a pomocný materiál – hranové pásky. Tyto jsou uloženy na přesně stanoveném místě s jednoduchou dostupností. Pracovní vybavení a prostory ruční dílny jsou přizpůsobeny k zakázkové výrobě, to znamená, že je potřeba určitá variabilita prostorového uspořádání dle náročnosti zakázky. K montáži jednotlivých kusů nábytku slouží pracovní stoly, které jsou

36

lehce přemístitelné a výškově nastavitelné. V úložných prostorách ruční dílny jsou umístěny materiály k montáži nábytku – panty, vruty, nářadí, a to vše má přesně stanovené své místo. e) Pohodlný přístup na pracoviště a možnost pohodlného pohybu po něm – přístupové cesty se udržují bez překážek.

3.2.3 Fyzikální podmínky práce Fyzikální podmínky práce: a) Pracovní ovzduší tvořené teplotou, vlhkostí, rychlostí proudění a čistotou vzduchu díky přítomným oknům jsou zde přijatelné možnosti, jak ovlivňovat všechny výše uvedené faktory. Je možnost zde neustále větrat, tím zajistit proudění vzduchu. Pro čistotu vzduchu je nainstalováno odsávací zařízení, které je při každé prašné práci zapnuto a tím se předchází prašnému prostředí. Nutné je to při třískovém obrábění, například při řezání na pile, frézování, olepování… b) Osvětlení – pracovní prostory jsou osvětleny denním i umělým osvětlením. Jsou namontována a používána stropní svítidla, kterých je dostatek, neboť dokáží osvětlit celý prostor jak strojní, tak i ruční dílny. c) Hluk – omezování působení hluku zde bude potřeba u práce na pile, kdy je nutné, aby zaměstnanci pro ochranu svého zdraví používali ochranné pomůcky sluchu. d) Barevná úprava pracoviště – na pracovišti jsou bíle vyznačeny provozní komunikace, dále jsou zde viditelné značky pro zapnutí a vypnutí strojů. Pod barevnou úpravu pracoviště bych také zahrnula i použití barevných materiálů na úložné prostory na ruční nářadí a pomocný materiál.

3.2.4 Sociálně psychologické podmínky práce Zaměstnanci pracují většinou ve společných prostorách. Při vykonávané práci pracují buď samostatně, nebo si v některých případech musí i pomáhat. Například při řezání na pile – odebírání materiálu z pily, skládání nábytkových stěn... Je pravda, že při řešení

37

a nákresu výrobních výkresů se příslušný zaměstnanec potřebuje více soustředit na svou práci a je možné, že ho přítomnost dalších lidí může negativně ovlivňovat, například snižovat jeho pracovní výkon. Všichni zaměstnanci musí při řešení problémů spolupracovat. V případě nejasností se obracejí na majitele podniku, pokud se problém týká výrobního procesu, zaměstnanci se obracejí přímo na přípraváře výroby.

3.3 Bezpečnost práce Podnik „JV“ se samozřejmě, jako většina zaměstnavatelů, kteří si váží práce svých zaměstnanců, snaží provádět opatření a odstraňovat rizika, která mohou ohrozit zdraví zaměstnanců při výkonu práce. Stane-li se v podniku pracovní úraz, trpí tím nejen zraněný zaměstnanec. Je potřeba si rovněž uvědomit, že i podnik ztrácí pracovní sílu a musí věnovat potřebný čas k vyřízení nutných formalit spojených s úrazem. Zřejmé je, že mohou být ohroženy i příjmy podniku. V malých podnicích živnostníků jsou totiž všichni zaměstnanci plně využiti a ztráta jednoho z nich může vést ke značným výrobním problémům. Zvláště v případech, kdy se rozjíždí nová výroba objednávky či připravuje montáž větší zakázky.

3.3.1 Pracovní úraz a nemoc z povolání Od roku 1993, kdy se podnik začal rozrůstat a nastoupil první zaměstnanec, je průměrný stav sedm zaměstnanců. Překvapilo mne, že za tuto dobu zde nastaly pouze dva závažnější pracovní úrazy. Ošetřování drobných oděrek na pracovišti bez potřeby návštěvy lékaře je samozřejmě častější, ale o to méně závažnější. Jde o povrchová zranění pokožky, která nevyžadují odbornou zdravotní péči. První vážnější pracovní úraz se stal zaměstnanci v listopadu 1997. Byl vyhotoven záznam o úrazu, který má firma uchován v archívu. Jednalo se o pracovní úraz při řezání na formátovací pile ve strojní dílně. V záznamu o úrazu jsou uvedeny otázky, týkající se odpovědnosti za úraz, např. Byl zraněný zaměstnanec poučen o správném pracovním

38

postupu? Byl zraněný instruován o bezpečnosti při práci, kterou právě vykonával? Kdy naposled a kým byl proškolen? Z odpovědí na tyto otázky je patrné, že zaměstnavatel své povinnosti nezanedbal a že úraz vznikl neúmyslnou chybou samotného zaměstnance. V tomto případě se nejednalo o těžký úraz, ani úraz hromadný, neboť nebyly zraněny další osoby. K pracovnímu úrazu došlo při řezání na formátovací pile, kdy zaměstnanec provedl úkrok stranou a při došlápnutí došlo k podvrknutí nohy v kotníku. Pracoviště nebylo řádně uklizeno, a pracovník při řezání dílců na pile našlápl na odřezek, tímto došlo k tomuto úrazu. V návaznosti na toto zranění bylo provedeno školení zaměstnanců a opakovaně jim vysvětleno, že při řezání na pile, se úlomky vzniklé řezáním odklízejí mimo pracovní prostor na místo k tomu určené. Druhý úraz se stal v dubnu 2007 a díky němu vznikla tato bakalářská práce. Postižený byl zaměstnancem podniku „JV“, své zranění si přivodil sám, neboť nerespektoval předpisy o bezpečnosti práce na zařízení, na kterém právě pracoval. Chyba dle něj nastala v jeho zkratkovitém jednání, které si neumí rozumně vysvětlit. Při řezání zásuvek z laminované dřevotřísky totiž nedodržel bezpečnou vzdálenost a zavadil o list pilového kotouče a došlo ke zranění čtyř prstů pravé ruky. Ze záznamu o úrazu i výpovědi zraněného zaměstnance je zřejmé, že tato nehoda nebyla způsobena zanedbáním některých z bezpečnostních předpisů a povinností zaměstnavatele, ale neopatrností daného zaměstnance. Dle nepotvrzených statistik z oboru je prý největší procento úrazovosti po 10 letech praxe a dále ve věku 44 let.

3.3.2 Programy ochrany zdraví a bezpečnosti při práci Uvedené programy ochrany zdraví při práci by měly přispívat k omezování hluku, únavy a stresu. K omezování hluku se používají především osobní ochranné pracovní prostředky, a to pokud zaměstnanec pracuje s hlučným zařízením. Únava je řešena pracovním postupem, kdy daný zaměstnanec nevykonává celou pracovní dobu jeden stejný pracovní úkon, který by mohl vést k poklesnutí výkonnosti či pozornosti. Práce je zde různorodá.

39

Jde-li o únavu způsobenou délkou pracovní doby, zaměstnanci pracují osm hodin denně a jen výjimečně mají přesčasy. Co se týká stresu, ne vždy je omezování dostatečně možné. Zejména jde-li o zakázku, která má být provedena v krátkém dodacím termínu, je pochopitelné, že zaměstnanci jsou vystaveni větší psychické zátěži, neboť je důležité zvládnout vše rychle a precizně. V žádném případě se ale nesmí zapomínat na ochranu zdraví a bezpečnost při práci. Programy bezpečnosti práce mají vést ke zmírnění ztrát a škod v případě nehod. Prevence je velmi důležitou součástí pracovního procesu a lze ji dosáhnout pomocí: •

identifikace příčin nehod a podmínek, za nichž k nim s největší pravděpodobností dochází – je důležité, aby podnik znal a řešil možná rizika na pracovišti, pokud je to možné tak tato rizika odstranil či minimalizoval, například upozorněním na možná hrozící rizika.

•

toho, že se vezmou v úvahu faktory bezpečnosti už ve fázi vytváření systémů a bezpečnost se do systému zabuduje, Faktory, které mohly mít vliv na výše zmíněné pracovní úrazy, jsou: o

používání zařízení nebezpečným způsobem – vědomě nebo v důsledku únavy,

o

rozptýlení pozornosti jinými lidmi nebo hlukem,

o

obsluhování nedostatečně vyčištěných a udržovaných strojů.

Systém faktorů práce, které mohly mít vliv na dané úrazy, zahrnuje:

•

o

přeplněné nebo přelidněné pracoviště,

o

špatný úklid (v případě prvního úrazu hrál největší roli),

o

špatné osvětlení nebo oslnění.

navrhování bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek a poskytování ochranného oděvu – navrhování bezpečnostních zařízení je především úkolem výrobce daných strojů a přístrojů, které při uvedení na trh musí splňovat

40

předepsané předpisy. Není vhodné, aby provozovatel zařízení vkládal či montoval neodborným způsobem nějaké další bezpečnostní zařízení, neboť by pak byl zodpovědný za případnou nehodu. Vhodné ochranné pomůcky a pracovní oděv jsou zaměstnancům poskytovány při nástupu do zaměstnání a zaměstnanci jsou povinni o ně řádně pečovat. •

vyšetřování všech nehod majících za následek škodu za účelem nalezení příčin a iniciování kroků směřujících k nápravě – vzniklé škody jsou šetřeny majitelem podniku a zjišťovány příčiny. Jde-li o škody na zdraví, řeší se možnost, zda se daná situace může ještě někdy opakovat. Pokud se zjistí že ano, jsou provedeny kroky směřující k omezení vzniku dalších podobných nehod. Škody jiné než na zdraví jsou šetřeny a zjišťuje se odpovědná osoba, která danou škodu přímo či nepřímo zavinila.

•

vedení dobré evidence a statistiky za účelem rozpoznání problémových oblastí a odhalení nežádoucích trendů – výpočet ukazatelů, které se vztahují k bezpečnosti práce je v malém podniku, u něhož nastaly dva pracovní úrazy s dobou hospitalizace delší než 3 dny, dle mého názoru nic neříkající. Použití ve velkých podnicích je pak samozřejmostí.

•

provádění nepřetržitého programu výchovy a vzdělávání, týkajících se bezpečných pracovních návyků a metod předcházení nehodám, Zaměstnanci, kteří nastupují do podniku „JV“ prochází úvodním školením, které se týká jak základních bezpečnostních předpisů, tak speciálních, které jsou nezbytné pro práci na výrobních strojích. Jsou jim vysvětleny pracovní postupy, manipulace se stroji, nebezpečné práce, vysvětleny možná rizika a předcházení jim, kdy používat ochranné pomůcky, jak postupovat při nehodě, požáru či jak poskytnout první pomoc… Zaměstnanci také každý rok podstupují opakované bezpečnostní školení a školení řidičů. Další povinnosti plynoucí zaměstnavateli

41

z pracovně právních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který bude blíže rozebrán v další části.

3.4 Právní předpisy upravující BOZP Podmínky na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci jsou stanoveny v zákonech, nařízeních vlády, vyhláškách, ČSN.

3.4.1 Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce je hlavním právním předpisem, kterým se řídí základní práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při výkonu práce. Uzavřením pracovně právního vztahu vše začíná. Ode dne nástupu do práce je totiž zaměstnanec povinen řídit se příkazy zaměstnavatele a plnit povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy. Samozřejmě, že zaměstnanec nemusí uposlechnout vždy, zvláště pak, když se domnívá, že by tento příkaz mohl ohrozit jeho bezpečnost či zdraví. Zákoník práce definuje základní povinnosti, které musí být zaměstnavateli a zaměstnanci při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dodržovány. Všechny osoby zdržující se na pracovišti zaměstnavatele, jedná se samozřejmě o zaměstnance, ale i osoby, kterým je povolen vstup a pohyb po podniku, by měli být poučeny o bezpečnosti. Především o věcech, které rozhodně nesmí dělat, aby nepřivodili sobě nebo ostatním nějakou újmu na zdraví či majetku. Základní povinností zaměstnavatele je, že musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, pracovní podmínky a přijímat opatření k předcházení rizikům. Zaměstnavatel vede pro tento případ dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních. Neboť zaměstnavateli patří podnik a vše, co je jeho součástí, je obezřetný a neustále kontroluje jak své zaměstnance, tak pracoviště a pracovní podmínky. Pokud by se totiž přihodila nějaká nepříjemná událost, podnik je tím, kdo by

42

utrpěl ztrátu. Jestliže by se zranil zaměstnanec, je pochopitelné, že ho podnik nemůže ihned nahradit. A pokud by šlo o případnou škodu na majetku, tak podnik ztrácí svůj vložený kapitál a zařízení, která je určena pro výrobní proces. V případě větší škody hrozí i to, že případně nebude mít podnik z čeho nebo na čem vyrábět. Majitel podniku, kromě vykonávání obchodní činnosti, se sám také účastní výrobního procesu. Není to pravidlem, ale pokud je hodně práce ve výrobě i on přidá pomocnou ruku k dílu. Pracuje ve strojní i ruční dílně a může tudíž lépe posoudit případné nedostatky v zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví či odhalovat možná rizika. Pro případ mimořádných události, jako jsou havárie nebo požáry jsou zaměstnanci poučeni o tom, jak se mají v takovém případě zachovat. Tyto informace patří mezi body, které jsou zahrnuty v podnikových školeních a zaměstnanci jsou s nimi řádně seznámeni. Zajistit školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je povinností zaměstnavatele. Školení musí být zajištěno při nástupu zaměstnance do práce a dále dle požadavků zákoníku práce. Co se týká bezpečnosti práce, jsem si vědoma toho, že školení pracovníků ohledně bezpečnostních předpisů je prováděno každým rokem dle platné právní úpravy. Při nástupu zaměstnance do pracovního poměru je potřeba provést tzv. vstupní školení o BOZP. Toto školení obsahuje a) seznámení s pracovním prostředím, b) seznámení se strojovým parkem, c) seznámení s technologickými postupy a používanými nástroji, d) zakázané práce. Zaměstnanec je také podroben lékařské prohlídce, která má zjistit, zda je práce schopný v daném oboru. Týká-li se seznámení s pracovním prostředím, zaměstnavatel ukáže zaměstnanci pracovní prostory, provede ho po dílnách, představí mu své zaměstnance a předvede jejich práci. Provede instruktáž a ukáže, jaké stroje podnik a k čemu je používá. Vysvětlí novému

43

zaměstnanci používané technologické postupy a nástroje. Sdělí mu také, jaké práce jsou zakázané – co rozhodně nesmí se stroji nebo na strojích dělat. Po provedeném školení pověří zaměstnavatel nového zaměstnance prvními úkoly. Buď s ním pracuje a zaučuje ho přímo majitel podniku, nebo pověří jiného zaměstnance, který mu poradí a dohlédne na něj. První týden se nový zaměstnanec seznamuje s pracovištěm a pracovním procesem, spolupracuje s ostatními zaměstnanci a jsou mu přidělovány méně náročné práce, aby se ukázalo, zda je samostatný a pečlivý. Dále jsou prováděna tzv. pravidelná školení zaměstnanců, která podnik „JV“ provádí jednou ročně, a to vždy v lednu, nebo únoru. Školení je prováděno majitelem podniku a zaměstnanci stvrzují proškolení svými podpisy k dodatku pracovní smlouvy. Neboť zaměstnanci jezdí často na montáže vyrobených zakázek anebo je potřeba obstarat materiál, je také jednou ročně prováděno školení řidičů, kterého se účastní všichni zaměstnanci oprávnění jezdit s podnikovými automobily. Podnik za toto školení platí externímu pracovníkovi dle dokladů cca Kč 4000,--. Také se v podniku můžeme setkat s „mimořádnými“ školeními, která se provádějí v ojedinělých případech. Jde především o změnu technologického postupu, používaných nástrojů a při doplnění a obnově strojového parku. Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnanec při nástupu do práce musí podstoupit lékařskou prohlídku. Při odchodu zaměstnance z pracovního poměru se provádí také lékařská prohlídka, a to výstupní, která by měla odhalit, zda zaměstnanec touto prací nebyl nějak ohrožen na zdraví a zda má stále dobrý zdravotní stav, jako když do podniku nastupoval (samozřejmě s ohledem na svůj věk). Pro lepší představu potřebného školení uvádím upravenou osnovu školení podniku „JV“ o bezpečnosti práce. Školení je rozděleno na tři větší části: Školení o strojovém parku zahrnuje položky: •

formátovací pila,

44

•

spodní stolová frézka,

•

vertikální vrtačka,

•

kolíkovací stroj,

•

kompresor,

•

olepovací stroj,

•

odsávání,

•

ruční strojky, nářadí, tepelné zdroje.

Proškolené okruhy: •

příprava stroje,

•

používání nástrojů,

•

používání OOPP,

•

používání přípravků a práce s nimi,

•

zakázané způsoby práce,

•

úprava pracovního prostředí, oděvu, ochranných pomůcek apod.,

•

ukládání a přemisťování materiálu,

•

zabezpečení strojů a pracoviště po ukončení práce,

•

ochranné kryty,

•

vyprazdňování sila,

•

nakládka a vykládka materiálu a výrobků, přeprava těžkých břemen a manipulace s nimi, přeprava osob,

•

pohyb osob po provozovně,

•

únikové cesty,

•

elektroinstalace,

•

neznalost pracovního postupu a odmítnutí práce.

Požární ochrana: •

manipulace s otevřeným ohněm a kouření,

•

požární nebezpečí,

•

umístění ručních hasicích přístrojů a hydrantů,

45

•

uskladňování hořlavých předmětů,

•

organizace požární ochrany,

•

způsoby hašení,

•

únikové cesty.

Zaměstnavatel musí také dle zákoníku práce informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie je jím vykonávaná práce zařazena. Toto se posuzuje dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož mi majitel podniku sdělil, že si opravdu není jistý tím, do které kategorie je jím vykonávaná práce zařazena, domnívám se, že toto opravdu pro zaměstnance zase tak důležité není. Pokud by to zaměstnance zajímalo, tak by na zaměstnavatele apelovali a dožadovali by se příslušných informací. Chyba zaměstnavatele zde ovšem nastává, neboť zaměstnavatel musí o tomto zaměstnance informovat.

3.4.1.1 Zákon č. 258/2000 Sb. Ze zákona o ochraně veřejného zdraví je důležitý § 37, který stanoví kategorizace prací. Práce se zařazují do čtyř kategorií dle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví. V návaznosti na předchozí odstavec je důležité uvést, že práce vykonávaná u zaměstnavatele je zařazena buď do první, nebo druhé kategorie.

3.4.1.2 Vyhláška MZd. č. 432/2003 Sb. Zmíněná vyhláška stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Dle uvedených hodnot ukazatelů se práce zařazují do již zmíněných čtyř kategorií. Důležitým faktorem, který by v podniku „JV“ bylo možné

46

posuzovat je prach a hluk. O hluku a ochraně před ním bude dále pojednáno. Co se týká prachu, v podniku je zaveden odsávací systém, který výskyt prachu na pracovišti minimalizuje a zaměstnanci jsou tak chráněni před nadýcháním se zvířeného prachu. Odsávací systém se používá při práci na strojích, kde zpracováním či opracováním vzniká vyšší množství prachu v ovzduší. Hodnoty ukazatelů a jejich vliv na kategorizaci prací jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce, která je uvedena v příloze č.1.

Dalším z úkolů zaměstnavatele dle zákoníku práce je zajistit dodržování zákazu kouření na pracovišti dle zákona č. 379/2005 Sb. Důležité je uvést, že se kouření, a to především jeho omezování na veřejných místech a prostranstvích, neustále zpřísňuje. Je dokázáno, že kouření má negativní zdravotní vliv na nekuřáky, a proto musí být negativní působení kuřáků omezeno. Kuřáci v podniku „JV“ tvoří přibližně 1/3 osob. Kouření na pracovišti je zakázáno, neboť je to prostředí, v němž může dojít k požáru i výbuchu. Zákoník práce dále stanoví v § 104 povinnost používat OOPP, pokud není možné se rizikům vyhnout jiným způsobem. Zaměstnavatel stanoví a při školení poučí zaměstnance o tom, kdy je potřeba používat OOPP. Jedná se o situace, kdy je pro zaměstnance a pro jejich bezpečnost a ochranu zdraví lépe využívat pomůcky. Jde například o práci na pile, kdy při řezání materiálu je vytvářen nadměrný hluk, který je potřeba regulovat. Slouží k tomu pomůcky ochrany sluchu, kterými mohou být ucpávky do uší nebo klapky na uši. Také by se zde měly používat pracovní brýle pro ochranu zraku pro případ odlétávání třísek. Zaměstnanci mají ochranné brýle k dispozici, ale bohužel jsem neviděla, že by je používali. Při práci na fréze je pak využívána kožená pracovní zástěra, která chrání zaměstnance proti případnému náhlému vymrštění materiálu. Další OOPP je třeba využít při navážce velkoplošného materiálu, kdy je kvůli neopracovaným hranám nebezpečí poranění rukou. Pro tento případ mají zaměstnanci k dispozici pracovní rukavice, které omezují vznik úrazu. OOPP je i pokrývka hlavy, kterou je zapotřebí, aby nosily především ženy, které mají delší vlasy.

47

Mezi další poskytované OOPP může být zařazen pracovní oděv. Zaměstnancům je při nastoupení do pracovního poměru vydán oděv, který se skládá z pracovní bundy a kalhot. Požadavkem, který musí horní část pracovního oděvu splňovat, jsou upnuté rukávy, aby nemohlo dojít k zachycení rukávu do některého ze strojních zařízení. Pracovní obuv, tedy vhodnou obuv, si zaměstnanci zajišťují sami. Dle bezpečnostních požadavků by měla obuv být uzavřená a pevná, aby nemohlo dojít k poranění dolních částí, především prstů, a to například při pádu materiálu či nářadí. Domnívám se, že by měla být v podniku sjednána náprava, neboť pohyb zaměstnance, kterého jsem byla svědkem, po pracovišti v sandálech, by mohl vést k nechtěnému pracovnímu úrazu. Všechny výše uvedené OOPP jsou zaměstnavatelem poskytovány, jak stanoví zákoník práce, bezplatně. Vedení evidence o přidělených OOPP je důležitou součástí této problematiky, neboť v případě úrazu by mohlo být zkoumáno, zda zaměstnanci opravdu měli možnost osobní ochranné pracovní prostředky využívat. K tomuto účelu slouží písemné předávací protokoly, na kterých je stanoveno, jaké OOPP zaměstnanec převzal. Toto převzetí stvrzuje zaměstnanec svým podpisem. Poskytování OOPP souvisí s provozem podniku, tudíž výdaje podniku na jejich pořízení jsou řazeny mezi provozní režii a jsou daňově uznatelné. OOPP jsou nakupovány dle potřeby zaměstnanců, záleží to především na míře používání, opotřebení, životnosti a také na počtu zaměstnanců.

3.4.1.3 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Jedná se o nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Je zde stanovena povinnost zaměstnavatele poskytnout OOPP při práci v hlučném prostředí. Zaměstnanci pro tento případ, jedná se především o práci na pile či práci s vícevřetenovou nebo stojanovou vrtačkou, mají možnost využít poskytované OOPP pro ochranu sluchu. Jde o již výše zmíněné ucpávky do uší nebo klapky na uši.

48

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel nesmí přenášet náklady vztahující se na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci žádným způsobem na zaměstnance. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, je možnost si tyto výdaje uplatnit jako daňové. Jde dle § 24 o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané zaměstnavatelem. Jedná se o výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. § 105 zákoníku práce stanoví povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Podnik „JV“ dle zákona vede knihu úrazů, kam zaznamenává všechny pracovní úrazy a dále vyhotovuje záznamy, jedná-li se o pracovní úraz, který způsobil pracovní neschopnost delší než 3 dny. Další podrobnosti o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání stanoví níže uvedené nařízení vlády.

3.4.1.4 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Tímto nařízením se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel při pracovním úrazu postupuje dle tohoto nařízení, vyhotovuje záznam o úrazu dle přílohy k nařízení a oznamuje úraz příslušným osobám. Jedná se o okresní správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu, inspektorát bezpečnosti práce, pojišťovnu, kde je organizace pojištěna za odpovědnost při pracovním úrazu či nemoci z povolání – v tomto případě se jedná o Kooperativu, pojišťovnu, a. s.

3.4.2 Zákon č. 309/2006 Sb. Tímto zákonem se také upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Zákon stanoví nároky na pracoviště a pracovní prostředí dle bezpečnostních a hygienickým požadavků. Jedná se o to, aby

49

•

prostory určené pro práci, chodby a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané – neboť podnik sídlí v pronajatých nebytových prostorách, rozměry a povrch prostor se nedají nějakým zásadním způsobem ovlivnit. V tomto případě jde zejména o to, aby kolem strojů bylo dostatek volného prostoru a aby povrch pracoviště či dalších prostor nebyl například kluzký či hrbolatý.

•

pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou – také tyto podmínky jsou splněny, jelikož dílny mají velká okna a pracoviště se nachází v 1. nadzemním podlaží, je zde zajištěn trvalý přísun denního světla a možné větrání, které upraví klimatické podmínky na pracovišti.

•

únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné – prostory, které slouží jako únikové cesty a východy jsou stále udržovány volné, neboť patří více nájemcům a musí zde být umožněn pohyb všem příslušným osobám.

•

v prostorách uvedených výše byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění – pravidelná údržba je zajišťována dle podnikových potřeb či pokynů a návodů ke strojům, a to externí firmou. Úklid a čištění v dílnách provádí sami zaměstnanci, úklid ve společných prostorách je potom součástí služeb, které poskytuje pronajímatel.

•

pracoviště byla vybavena prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby – jako prostředky pro poskytnutí první pomoci slouží dvě lékárničky, které jsou umístněny v prostorách, kde hrozí větší nebezpečí úrazu. Hlavní lékárnička, která obsahuje více prostředků pro poskytnutí první pomoci je umístěna ve strojní dílně. Druhá je potom umístěna v dílně ruční.

50

Zaměstnavatel je povinen dle zákona zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Musí být •

vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

•

vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,

Tyto podmínky by měly být splněny již při výrobě daného stroje či zařízení, za což odpovídají výrobci. U zaměstnavatele by se pak mělo jednat především o prostudování návodu k použití a obsluhy. Dále je na zaměstnavateli, aby zajistil případnou potřebu zvláštních OOPP. •

pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány – udržování je prováděno samotnými zaměstnanci za stavu nečinnosti stroje. Odstraňují se případné nečistoty na povrchu strojů, pro odstranění usazených pilin či prachu uvnitř se používá vzduchová pistole. Kontrola je prováděna především vizuálním kontaktem. Dále pak jsou každého půl roku prováděny revize strojů externím pracovníkem, revizním technikem, který kontroluje stav strojů po mechanické i elektrické stránce. Technik si účtuje Kč 7500,-- za zhotovení revizních zpráv a pevně stanovenou pravidelnou měsíční částku za své služby ve výši Kč 300,--.

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány v podniku „JV“ zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci •

nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus – práce v podniku je variabilní a jednotvárné či jednostranně zatěžující činnosti se mohou vyskytnout pouze výjimečně. Vždy je však zaměstnanci umožněna nezbytná přestávka dle individuálních potřeb.

•

nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály – k tomu účelu jsou v podniku používány OOPP,

•

nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř – pokud se jedná o těžká břemena, jsou zaměstnanci poučeni o manipulaci

51

s nimi. Jde-li o velkoplošný materiál, k pohybu s ním je zapotřebí minimálně dvou zaměstnanců. Jedná-li se o manipulaci s jinými břemeny, jsou pro tyto účely využívány přepravní vozíky. Zákon stanoví, že zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti. Ty jsou stanoveny v zákoně a jedná se především o dosažené vzdělání a délku odborné praxe či vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru. Majitel podniku pracuje v oboru již více než 20 let a má v tomto oboru dosažené vysokoškolské vzdělání, z čehož vyplývá, že úkoly v prevenci rizik může zajišťovat sám.

3.4.3 Vyhláška č. 48/1982 Sb. Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Pro stolařskou výrobu je nezbytný především oddíl druhý části první, který pojednává o strojích a zařízeních k obrábění dřeva. V příloze č. 2 k bakalářské práci jsou uvedeny paragrafy vztahující se k dané problematice. Stroje v podniku „JV“: •

pila – slouží k rozřezání plošných materiálů na potřebné dílce, nebezpečím je zde především zpětný vrh materiálu. Proto je důležité používat pro bezpečnost nohou dlouhé kalhoty, pro ochranu trupu speciální zástěru.

•

vrtačky – stroje na zhotovování kruhových otvorů různými vrtáky: o

2x vícevřetenová vrtačka (kolíkovačka) – slouží k vyvrtání kolíkových spojů,

o

stojanová vrtačka;

•

spodní frézka – používá se k opracování a tvarování bočních ploch dílců.

•

olepovací stroj – slouží k olepení bočních ploch dílců papírovou nebo ABS hranou s tavným lepidlem, většinou na něm pracuje předák a zadák.

52

•

odsávací systém – používá se k odsávání dřevního prachu a dalších nečistot, které vznikají při výrobním procesu.

•

kompresor napojený na vzduchový systém o

slouží i pro vícevřetenovou vrtačku,

o

napojení sponkovačky, která se používá k připevnění zad,

o

vzduchové pistole, která slouží na očištění strojů od nečistot.

U všech těchto strojů se musí dodržovat bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Mezi ruční nářadí, se kterým se můžeme v podniku setkat, patří ruční vrtačky, pilky, hoblovací

nože,

žehličky.

Podnik

vlastní

již

výše

zmíněný

olepovací

stroj,

ale při nestandardním olepování, například zakulacených rohů, se stále využívá ruční olepování, ke kterému je zapotřebí žehlička a hrana s lepidlem. Při výrobě se také často používá brusného papíru, který slouží na úpravu ostrých hran, lepidla na spojování dílců pomocí kolíků a toluen na finální očištění výrobků od popisků. I v tomto případě je třeba při použití ručního nářadí a dalších využívaných složek pracovního procesu dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

3.4.4 Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nesepisuje se zde žádná pojistná smlouva s pojistitelem, pojištění totiž vzniká na základě zákona. Zákonné pojištění je zaměstnavatel povinen platit ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání a tato povinnost mu vzniká při zaměstnávání alespoň jednoho zaměstnance. Podniku „JV“ vznikla povinnost platit pojistné v roce 1993, kdy byl do pracovního poměru přijat první zaměstnanec. Na základě vyhlášky je podnik povinen platit pojistné Kooperativě, pojišťovně, a. s. První zaměstnanec nastoupil do zaměstnání do podniku „JV“ 6. října 1993. Díky této skutečnosti byl zaměstnavatel povinen platit zákonné pojištění odpovědnosti od posledního kalendářního čtvrtletí roku 1993. Toto pojistné bylo splatné do 31. ledna 1994. Pro splnění podmínky zaplaceného pojistného, je nutné poslat vypočtené pojistné na účet pojišťovny a uvést jako variabilní

53

symbol pro identifikaci identifikační číslo zaměstnavatele. Pojistné se platí čtvrtletně, a to na čtvrtletí dopředu. Vypočítává se za předchozí kalendářní čtvrtletí. Jak si zaměstnavatel pojistné vypočítá? Zde uvádím příklad výpočtu pojistného. Pojistné placené na IV. kvartál 2007 se vypočítalo za měsíce červenec, srpen, září, kdy suma hrubých mezd zaměstnanců činila vynásobením koeficientu dle přílohy k vyhlášce vyjde pojistné k úhradě celkem

214.594,-0,0084 1.803,--

Pojistné v tomto případě bylo splatné do 31. října 2007. V příloze č. 5 je uvedeno placené pojistné Kooperativě, pojišťovně, a. s., za rok 2007 a první čtvrtletí 2008. Z přílohy je patrné, že výdaje podniku spojené se zákonným pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele jsou většinou necelé Kč 2000,-- za čtvrtletí. Do sumy hrubých mezd, ze které se počítá pojistné zaměstnavatele, se nezapočítávají částky, které se vztahují k dohodám o provedení práce, neboť se z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

3.4.5 Další důležité předpisy •

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Jsou zde uvedeny minimální požadavky na bezpečný provoz.

•

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. V podniku jsou prováděna opatření k zajištění bezpečnosti a zdraví osob dle zjištěných rizik a omezovány rizikové faktory pracovních podmínek.

•

Vyhláška č. 98/1982 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice – zaměstnanci jsou v podniku seznámeni se zacházením s elektrickými zařízeními.

54

•

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů – pro náš podnik v současnosti není tento předpis potřeba. Pokud by

zde

ovšem

byla

používána

například

„nebezpečná“

lepidla,

která by mohla ohrozit zdraví, a to dýchací cesty či pokožku, bylo by třeba tento zákon prostudovat a navrhnout přísnější bezpečnostní opatření.

55

4 ZÁVĚR Problematika vnitřního prostředí a bezpečnosti práce u výrobního podniku je velmi složitou složkou celého fungování. Není jednoduchým úkolem splnit všechny předpisy, které upravují podmínky na vnitřní prostředí a fungování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Lze říci, že plnit povinnosti, které stanoví zákoník práce je tím nejzákladnějším a nejjednodušším. Dle specifických potřeb podniku je ale třeba dodržovat i další právní předpisy, kterých může být opravdu mnoho. Ty už jsou složitější a projít všechny, které v tomto případě souvisejí se stolařskou výrobou podniku je opravdu náročné. Mnoho věcí, které se zde vyskytují je potřeba odborně posoudit. Pokud člověk v daném oboru pracuje delší dobu, dá se říci, že je odborníkem v příslušné problematice a lépe rozumí všem požadavkům, které jsou v předpisech uvedeny. Pracovní prostředí, které je ovlivňováno prostorovým řešením pracoviště, fyzikálními a sociálně psychologickými podmínkami práce, můžeme v podniku „JV“ považovat za vyhovující. Týká-li se jednotlivých složek, je třeba upozornit především v souvislosti s výkonem práce na čistotu vzduchu a hluk. Stolařská výroba s sebou přináší prašné prostředí. Tato nevýhoda je řešena pomocí odsávacího systému, který odvádí prach a drobné jiné nečistoty ze strojů. Při pracích, které takto znečišťují vzduch je potřeba ručně zapnout odsávací systém. V tomto spatřuji menší nevýhodu, neboť občas se může stát, že zaměstnanec zapomene odsávání při práci na stroji zapnout a na pracovišti tak může vzniknout nepříjemné prašné prostředí. Nadměrný hluk, který se vyskytuje při práci na strojích, je v podniku „JV“ řešen poskytováním osobních ochranných pracovních prostředků. Ty jsou zaměstnanci poskytnuty při nástupu do zaměstnání a zaměstnanec o ně řádně pečuje. Jedná se o ucpávky do uší nebo klapky na uši, záleží na výběru zaměstnance. Ještě bych k pracovnímu prostředí uvedla, že ve strojovně jsou dle slov majitele zvýrazněny pracovní a skladové plochy a únikové cesty. Dle mého názoru by bylo třeba

56

obnovit tyto podlahové linie, které zobrazují a říkají, které prostory musí být průchozí a nezastavěné materiálem, bílým nátěrem. V úvodní části bakalářské práce je zmíněno, že „prevence je důležitá, díky ní předcházíme vzniku pracovních úrazů“. V podniku „JV“ je hodnocení a předcházení rizikům, které by mohly ohrozit bezpečnost či zdraví zaměstnanců, prováděno neustále, dalo by se říci, že každý pracovní den. Pokud se v podniku vyskytnou rizika, jsou přehodnocována a jsou přijímána opatření k jejich nápravě či minimalizování. Jestliže však i přes tato opatření nastane úraz či situace, kdy dojde ke škodě, znovu se zkoumají bezpečnostní opatření a provádí náprava případného nevyhovujícího stavu. Ochrana zaměstnanců před možnými riziky způsobenými pracovním výkonem je pro podnik velmi důležitou složkou. Každý zaměstnanec je zde nepostradatelný a proto delší pracovní neschopnost by pro podnik mohla být nepříjemnou situací. Předcházení úrazům, prevence a minimalizace rizik, to jsou základní body bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležité je kontrolovat stroje a nechat na nich provádět revize, poučit zaměstnance o bezpečných výrobních postupech a obsluze strojů, školit je a udržovat přijatelné pracovní prostředí. Ve výrobním podniku nemůžeme rizika úplně vyloučit, a proto se při výrobním procesu pro ochranu zaměstnanců používají osobní ochranné pracovní prostředky. Tyto pomůcky slouží k ochraně zdraví zaměstnanců a jsou zaměstnavatelem poskytovány dle zákona bezplatně. Jejich používání je v některých případech výhodné, v jiných nezbytné. V podniku jsem zaznamenala využívání OOPP, ale domnívám se, že by zaměstnanci měli být lépe poučeni a vysvětlena jim rizika, pokud OOPP nebudou řádně používat. Jde především o práci na pile, kde jednoznačně hrozí největší riziko pracovního úrazu. Zaměstnanci by kromě ochrany sluchu měli využívat i ochranné brýle, které chrání oči před létajícími úlomky materiálu a dále pak ochranu proti zpětnému vrhu v podobě kožené zástěry. Vzhledem k bezpečnosti a možnosti poranění nohou, je třeba nařídit zaměstnancům používání uzavřené obuvi, neboť by mohlo hrozit, že dojde k úrazu dolní končetiny při pádu čehokoliv na nohu zaměstnance.

57

Co se týká právních předpisů, nejzákladnější je dodržování zákoníku práce. K tomu by se dalo říci, že zaměstnavatel provádí skoro vše, co mu zákon nařizuje. Především se snaží předcházet a minimalizovat možná rizika na pracovišti, provádí školení zaměstnanců a poskytuje osobní ochranné pracovní prostředky Jeden nedostatek tu je, a to, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci sdělit, do které ze čtyř kategorií je jím vykonávaná práce zařazena. Zaměstnavatel tuto informaci totiž sám neví. Proto bych doporučila v tomto bodě sjednat nápravu a tuto skutečnost zjistit. Dle mého názoru se bude jednat o první, případně druhou kategorii. Další právní předpisy vztahující se k bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci upravují nároky na pracoviště a pracovní prostředí dle bezpečnostních a hygienickým požadavků, bezpečnost práce na strojích, zásady bezpečného chování na pracovišti, ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, zákaz kouření na pracovišti, placení pojistného ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání… Závěrem je třeba říci, že podnik „JV“ dle mého názoru dělá vše pro to, aby zaměstnanci nebyli ohrožování při výkonu práce. Podnik je totiž za prvé na svých zaměstnancích existenčně závislý a za druhé majitel a jeho zaměstnanci spolu mají i neformální vztahy. Pokud však i přes všechna opatření nastane úraz či škoda, řeší ji majitel podniku s chladnou hlavou a pro další zamezení rizik přijímá nová opatření.

58

5 POUŽITÁ LITERATURA Knihy: •

ARMSTRONG, M. Personální management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 963 s. ISBN 80-7169-614-5.

•

BLÁHA, J., MATEICIUC, A., KAŇÁKOVÁ, Z. Personalistika pro malé a střední firmy. 1. vyd. Brno: CP Books, a. s., 2005. 284s. ISBN 80-251-0374-9.

•

FOOT, M., HOOK, C. Personalistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 462s. ISBN 80-7226-515-6.

•

JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E. Zákoník práce – prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2007. 1. vyd. Olomouc: Anag, spol. s r. o., 2007. 1023s. ISBN 978-80-7263-370-8.

•

KAHLE, B. Praktická personalistika po novele zákoníku práce od 1. 1. 2001. 2. vyd. Praha: Pragoeduca 2001. 211s. ISBN 80-85856-94-8.

•

KAHLE, B. Praktická personalistika po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Praha: Pragoeduca 2004. 249s. ISBN 80-7310-018-5.

•

KOUBEK, J. ABC praktické personalistiky. Praha: Linde, 2000. 400 s. ISBN 8086131-25-4.

•

KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích, 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 248s. ISBN 80-247-0602-4.

•

KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 3. vyd. Praha: Management Press, 2005. 367 s. ISBN 80-7261-033-3.

•

NOVOTNÝ, K., NIKOLAJČÍK, F. Lexikon BOZP – pro provádění kontrolní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle právních předpisů a technických norem. Šumperk: SATES 2007. (aktualizováno k 30. 6. 2007).

59

Časopisy: •

Škorpil, M. Co byste měli vědět o zdravotní péči. HRM – Human Resources Management, 2007, číslo 2/07.

•

Redakce HRM. Základem je mapování rizik. HRM – Human Resources Management, 2007, číslo 6/07.

Internetové zdroje: •

Odborné články k tématu bezpečnost a ochrana zdraví při práci. [2008-03-10]

•

Úplná a aktuální znění zákonů, nařízení vlády, vyhlášek. [2008-04-23]

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Čl.

článek

ČSN

česká technická norma

dB

decibel

FO

fyzická osoba

MF

ministerstvo financí

MZd.

ministerstvo zdravotnictví

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

Pa

Pascal

61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Příloha č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb. stanoví kritéria kategorizace prací Příloha č. 2 – Ustanovení důležitá pro stolařský podnik z vyhlášky č. 48/1982 Sb. Příloha č. 3 – Sazby pojistného dle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Příloha č. 4 – Plánek nebytových prostor budovy dle smlouvy o nájmu Příloha č. 5 – Tabulka placeného pojistného Kooperativě za rok 2007 a první čtvrtletí 2008

62

Příloha č. 1 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb. Kritéria kategorizace prací 1. Prach Přípustný expoziční limit (dále jen „PEL") se vztahuje podle povahy prachu buď na hodnoty vyjádřené v mg/m3 nebo jde-li o vláknité prachy na počet vláken/cm3. Pokud jde o prach z azbestu, u něhož není známé přesné mineralogické zařazení nebo jde o prach pocházející ze směsi různých druhů azbestu, použijí se pro zařazení práce do kategorie kriteriální hodnoty pro amfibolové azbesty. Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice, jimiž jsou: týdenní expozice rozdělená jinak než na pět osmihodinových směn (směny 10, 12-ti hodinové a pod.), menší počet směn za pracovní týden než 5, proměnlivý počet hodin za pracovní týden, se pro zařazení práce do kategorie druhé až třetí použije hodnocení expozice prachu podle celotýdenního časově váženého průměru koncentrací, pokud celosměnová průměrná koncentrace v žádném z pracovních dnů nepřekročí trojnásobek hodnoty PEL. Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby vykonávající tyto práce (dále jen „osoby") exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty PEL stanoveného pro tento druh prachu zvláštním právním předpisem4), hodnotu PEL však nepřekračují. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnota PEL pro tento druh prachu stanoveného zvláštním právním předpisem4), avšak nepřekračují jeho trojnásobek. Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii. 2. Chemické látky Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí osob chemickým látkám je hodnocení expozice podle naměřených koncentrací těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně osoby a jejich srovnání s kriteriálními hodnotami uvedenými pro jednotlivé kategorie v této vyhlášce. Protože dýchací ústrojí nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek do organizmu exponované osoby a na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky přijaté dýchacím ústrojím může výrazně kolísat

zejména v závislosti na plicní ventilaci, berou se v odůvodněných případech v úvahu, vedle výsledků měření koncentrace látek v pracovním ovzduší, také výsledky vyšetření osob pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organizmu jinými cestami vstupu, například neporušenou kůží. Pro hodnocení expozice cytostatikům označeným Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako karcinogeny skupiny l nebo skupiny 2A lze použít cytogenetická vyšetření exponovaných osob. Cytogenetická vyšetření lze dále použít pro hodnocení expozice karcinogenům zařazeným podle zvláštního právního předpisu4) do 1. a 2. skupiny a mutagenům 2. skupiny, pokud nejsou pro hodnocení expozice dané látce k dispozici standardní metody, například měření inhalační expozice nebo biologické expoziční testy nebo pokud může být podle současného poznání u dané látky významná i expozice jinými cestami než dýchacím ústrojím. Práce s chemickými látkami, pro které nejsou stanoveny hodnoty PEL nebo nejvyšší přípustné koncentrace (dále jen „NPK-P") v pracovním ovzduší, se kategorizuje individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností a míry expozice při dané práci. Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány a) chemickým látkám, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než 0,3 jejich hodnot PEL, avšak nepřekračují hodnotu PEL ani hodnotu NPK-P stanovených zvláštním právním předpisem4), b) chemickým látkám, pro něž je stanovena zvláštním právním předpisem4) jen hodnota NPK-P, pokud se jejich koncentrace v pracovním ovzduší pohybují mezi 0,3-1 NPK-P, avšak hodnotu NPK-P nepřekračují, c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich hodnot PEL je vyšší než 0,3 ale nižší než l, d) chemickým karcinogenům skupiny 1. a 2. a mutagenům skupiny 2. uvedeným ve zvláštním právním předpisu4) a dalším chemickým látkám označovaným podle zvláštního právního předpisu5) větami R 26, R 27, R 28 a jejich kombinacemi, větami R 39, R 42, R 43, R 45, R 46 a R 49, R 60, R 61 nebo nebezpečným látkám uvedeným ve zvláštním právním předpisu,6) pokud práce s nimi nenáleží podle výsledků komplexního hodnocení expozice zaměstnanců do kategorie vyšší. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány a) chemickým látkám, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu PEL, avšak nepřekračují hodnotu NPK-P nebo, pokud pro danou látku není hodnota NPK-P stanovena, nepřekračují trojnásobek hodnoty jejího PEL, b) chemickým látkám, pro něž je stanovena zvláštním právním předpisem4) jen hodnota NPK-P, pokud je hodnota NPK-P překročena,

c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich hodnot PEL je vyšší nebo roven l ale nižší než 2. d) pracovním procesům s rizikem chemické karcinogenity4) Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou překročeny kriteriální hodnoty pro zaražení do třetí kategorie. 3. Hluk Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány: a) ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku nebo hluku, který sestává během pracovní doby z dílčích expozic hluku, jejichž ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, 8h je vyšší než nejvyšší přípustná hodnota stanovená pro osmihodinovou směnu zvláštním právním předpisem7) snížená o 10 dB, avšak nepřekračuje tuto nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu, b) po dobu trvání některé dílčí pracovní operace ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq překračuje 85 dB, avšak nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu hluku Leq, 8h, stanovenou zvláštním právním předpisem7) pro osmihodinovou pracovní dobu, nebo c) impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C překračuje 130 dB, ale nepřekračuje 140 dB. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány: a) ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, 8h překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu o méně než 20 dB. b) impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C překračuje 140, ale nepřekračuje 150 dB. Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq, 8h nebo impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C je vyšší, než je stanoveno u kategorie třetí. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku se pro účely kategorizace nekorigují s ohledem na druhy činností, uvedených ve zvláštním právním předpisu7). Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice, jimiž jsou: týdenní

expozice rozdělená jinak než na pět osmihodinových směn (směny 10, 12-ti hodinové a pod.), menší počet směn než 5 za pracovní týden, proměnlivý počet hodin za pracovní týden, se pro zařazení práce do kategorií vychází z přípustné hodnoty stanovené pro pracovní týden zvláštním právním předpisem7). 4. Vibrace Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány: a) vibracím přenášeným na ruce, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw, 8h je vyšší než nejvyšší přípustná hodnota, stanovená pro osmihodinovou směnu zvláštním právním předpisem7), snížená o 10 dB, avšak tuto nejvyšší přípustnou hodnotu nepřekračuje, b) celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, jejichž vážená hladina zrychlení Law, 8h je vyšší než nejvyšší přípustná hodnota stanovená pro osmihodinovou pracovní dobu zvláštním právním předpisem7), snížená o 10 dB, avšak tuto nejvyšší přípustnou hodnotu nepřekračuje, c) po dobu trvání některé dílčí pracovní operace: - vibracím přenášeným na ruce, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw je vyšší než 123 dB nebo - celkovým horizontálním vibracím, jejichž vážená hladina zrychlení Law je vyšší než 107 dB nebo - celkovým vertikálním vibracím, jejichž vážená hladina zrychlení Law je vyšší než 110 dB, není však překračována nejvyšší přípustná souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací přenášených na ruce Lvw, 8h nebo vážené hladiny zrychlení celkových horizontálních a vertikálních vibrací Law, 8h, stanovené zvláštním právním předpisem7) pro osmihodinovou pracovní dobu. Do druhé kategorie se zařazují také práce, při kterých dochází k expozici vibracím přenášeným na ruce nepravidelně jen v některých pracovních dnech, ale vždy po dobu kratší než 20 minut v osmihodinové směně, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw stanovená za dobu expozice je nižší než 140 dB. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány vibracím přenášeným na ruce nebo celkovým horizontálním či vertikálním vibracím, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw nebo vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu, avšak o méně než 10 dB. Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány vibracím přenášeným na ruce nebo celkovým horizontálním či vertikálním vibracím, jejichž souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw, 8h nebo vážená hladina zrychlení Law, 8h překračuje hodnotu stanovenou pro třetí kategorii.

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na člověka se pro účely kategorizace nekorigují s ohledem na druh činností, uvedených ve zvláštním právním předpisu.7) Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice, jimiž jsou: týdenní expozice rozdělená jinak než na pět osmihodinových směn (směny 10, 12-ti hodinové a pod.), menší počet směn za pracovní týden než 5 a proměnlivý počet hodin za pracovní týden, se daná práce kategorizuje na základě porovnání časově váženého průměru vážených hladin zrychlení vibrací, zjištěných v průběhu jednoho čtyřicetihodinového týdne s hodnotami určujícími zařazení práce do příslušné kategorie. 5. Neionizující záření a elektromagnetická pole 6. Fyzická zátěž Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje práce a) převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami, při níž: aa) celosměnový energetický výdej (netto) je u mužů v rozmezí od 4,5 MJ do 6,8 MJ, u žen od 3,4 MJ do 4,5 MJ a minutový přípustný energetický výdej (netto) se pohybuje u mužů v rozmezí 400 až 575 W (24,1 až 34,5 kJ.min-1) a u žen v rozmezí 240 až 395 W (14,5 až 23,7 kJ.min-1) ab) směnová průměrná srdeční frekvence se pohybuje v rozmezí od 92 do 102 tepů.min-1 u mužů i u žen, přičemž minutová srdeční frekvence při hlavní pracovní operaci nepřekročí ani krátkodobě 150 tepů.min-1, ac) roční energetický výdej je větší než 2/3 přípustné hodnoty, ale nepřekročí tuto hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem4), jde-li o nerovnoměrnou zátěž v průběhu roku (sezónní práce), přičemž zátěž v průběhu celé pracovní doby nepřekročí minutový přípustný energetický výdej u mužů 34,5 kJ a u žen 23,7 kJ b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž se: ba) průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí 15 až 30 % Fmax nebo se vyskytují pracovní úkony vyžadující krátkodobě použít síly od 55 do 70 % Fmax maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímám 1x za sekundu, přičemž vynakládané síly, které jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, ani občasně nepřekročí 70 % Fmax, bb) maximální počty pohybů v závislosti na vynakládaných svalových silách nepřekračují nejvyšší přípustné hodnoty počtů pohybů stanovené zvláštním právním předpisem4), ale jsou vyšší než jejich dvoutřetinové hodnoty, bc) počty pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů, například při práci s klávesnicí se pohybují v rozmezí 110 až 90 min-1 při uplatnění svalových sil mezi 3 % až 6 % Fmax , celkový počet pohybů nepřekročí 40 000 pro 3 % Fmax a 32 000 pro 6 % Fmax za osmihodinovou pracovní dobu.

c) vykonávána malými svalovými skupinami při převaze statické složky, při níž se průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí od 6 do 10 % Fmax a vynakládané svalové síly, které jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, ani občasně nepřekročí 45 % Fmax, d) spojená s ruční manipulací s břemeny, da) při které se hmotnost ručně přenášených břemen muži pohybuje při občasné manipulaci v rozmezí od 30 do 50 kg a při časté manipulaci v rozmezí od 15 do 30 kg nebo kumulativní hmotnost břemen přenášených za pracovní dobu je vyšší než 7 000 kg, ale nepřekračuje hodnotu 10 000 kg, db) při které se hmotnost ručně přenášených břemen ženami pohybuje při občasné manipulaci v rozmezí od 15 do 20 kg a při časté manipulaci v rozmezí od 5 do 15 kg nebo je kumulativní hmotnost břemen přenášených za pracovní dobu vyšší než 4 500 kg, ale nepřekračuje hodnotu 6 500 kg. Kategorie třetí Do kategorie třetí se zařazují práce vykonávané za podmínek, kdy jsou překračovány limity stanovené pro kategorii druhou. 7. Pracovní poloha Kategorie druhá Do kategorie druhé se zařazují práce vykonávané převážně v základní pracovní poloze vstoje, vsedě nebo při střídání těchto poloh, kdy v průběhu práce se vyskytují i podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní polohy. Přitom součet doby prací vykonávaných v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách je delší než 100 minut za osmihodinovou směnu, ale nepřesáhne 160 minut za osmihodinovou směnu a doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh nepřekračují limit stanovený zvláštním právním předpisem4). Celková doba práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách je vyšší než 20 minut, ale nepřekračuje 30 minut za osmihodinovou směnu. Zátěž prací v podmíněně přijatelných a nepřijatelných polohách se hodnotí pro jednotlivé části těla samostatně. Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit polovinu osmihodinové směny. Kategorie třetí Do kategorie třetí se zařazují práce vykonávané za podmínek, kdy jsou překračovány limity stanovené pro kategorii druhou. 8. Zátěž teplem

9. Zátěž chladem 10. Psychická zátěž Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje trvalá práce a) ve vnuceném pracovním tempu, b) spojená s monotonií, c) vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazuje trvalá práce a) při níž působí kombinace tří a více faktorů uvedených ve zvláštním právním předpisu4) b) vykonávaná pouze v nočních směnách. 11. Zraková zátěž 12. Práce s biologickými činiteli 13. Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu ____________________________ 5) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. 6) Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. 7) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. 8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. 9) § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.

Příloha č. 2 VYHLÁŠKA kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s Českou odborovou radou a příslušnými ústředními orgány: PRVNÍ ČÁST VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ První oddíl §1 Rozsah platnosti (1) Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů6) (dále jen "organizace") ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit. (2) Vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona1) a nařízení vlády2) a na činnosti, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy3) na technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a na vybrané objekty ministerstev vnitra. ČTVRTÁ ČÁST ÚPRAVA A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ Druhý oddíl Obrábění dřeva

§ 63 Společná ustanovení (1) Pojízdné stroje a zařízení musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu při jejich provozu. (2) U kombinovaných (sdružených) strojů musí být nepoužívané nástroje odstraněny nebo zakryty. (3) Přisouvat materiál k nástroji se nesmí dříve, než nástroj dosáhl stanovené obráběcí rychlosti; obráběný materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem. (4) Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu se nesmí pracovat bez použití stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků. (5) Piliny, třísky a jiný odpad se musí odstraňovat ze stolu stroje za chodu nástroje pouze vhodnou pomůckou. (6) Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovního stolu, se nesmí pracovat bez opěrných stojánků. (7) Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje brzděním rukou, tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem. (8) Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit. (9) Na stacionárních strojích trvale používaných v uzavřených prostorách musí být instalováno zařízení na odsávání nebo mechanické odstraňování odpadu. (10) Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky.

(11) Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací plochy. (12) Stroje s posuvem materiálu musí mít zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného materiálu (zpětný vrh apod.). (13) Vodicí pravítko musí být při řezání upnuté. (14) Řezné nástroje, u nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě činné části ochranným krytem. § 64 Rámové pily (1) Rámové pily musí být opatřeny zařízením zajišťujícím rám před samovolným klesnutím. (2) Brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze. (3) Podávací zařízení rámové pily musí být provedeno tak, aby bylo možno za chodu pily podávání zastavit a zapnout zpětných chod. (4) Upínací vozíky musí být vybaveny zařízením, které zabraňuje, aby pracovník mohl zasunout nohy pod kola nebo plošinu. (5) Řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být upraveno tak, aby bylo blokovatelné ručně ovladatelným zařízením. (6) Při vyrážení klínů ze závěsů musí být klíny bezpečným způsobem zachyceny. (7) Před výměnou pilových listů se musí zajistit rám pily proti sjetí a zastavit pohon; horní válce musí být při této práci zajištěny v horní poloze proti spadnutí.

§ 65 Pásové pily (1) Pásové pily musí mít pásovnice zakryté; část pilového pásu pod stolem nebo vozíkem i vratná část pilového pásu, pokud nejsou zakryty konstrukcí stroje, musí být opatřeny ochranným krytem. (2) Řezná větev pilového pásu musí být nad jeho vodítkem zakrytá ochranným krytem, který se dá ručně výškově přestavovat nebo se samočinně otvírá. (3) Univerzální pásové pily musí být opatřeny přestavitelným vodicím pravítkem, které musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu. (4) V pracovním prostoru pilového pásu se nesmí vkládat materiál do přípravků a nesmějí se ručně odebírat obrobky. § 66 Kotoučové pily (1) Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší, než průměr použitého pilového kotouče, nejvíce však 0,5 m. (2) V místě, kde prochází pilový kotouč, musí být stůl opatřen vyměnitelnou vložkou z vhodného materiálu, který nepoškodí pilový kotouč a jehož šířka odpovídá prořezu pilového kotouče. (3) Rameno přeřezávacích kotoučových pil, po kterém se pila pohybuje, musí mít v krajní poloze zarážky k zabránění vypadnutí pily z pojízdné dráhy a v základní poloze zarážku proti samovolnému pohybu. Tyto pily nesmějí být používány k podélnému rozřezávání obrobků.

(4) Pilový kotouč na vahadle pily na výřezy musí mít ochranný kryt, z kterého se při sklopení vahadla vysouvá jen část pilového kotouče potřebného k řezu. (5) Pilový kotouč horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily musí být zabezpečen dvojdílným ochranným krytem, jehož vrchní pevný díl musí zakrývat celou vrchní část pilového kotouče a spodní, pohyblivý díl musí zamezit přístup k přední části pilového kotouče; v zadní výchozí poloze musí být pilový kotouč zajištěn z obou stran stěnami upevněnými ke stolu pily. (6) Pilový kotouč u horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily nesmí přejet přes přední okraj pracovního stolu a musí se samočinně vracet do výchozí polohy. (7) Kotoučová pila s podávací kolébkou musí mít pilový kotouč opatřený dvoudílným ochranným krytem, jehož části se musí při podávání dřeva do řezu k pilovému kotouči otevřít a po řezu a odklopení opět uzavřít. Část vyčnívajícího pilového kotouče musí být při přeřezávání zakryta ještě dalším krytem. (8) Podávací kolébka musí být vybavena přidržovačem řezaného dřeva a zařízením na omezení výkyvu. (9) Přenosné ruční kotoučové pily musí být opatřeny rozvíracím klínem pro podélné rozřezávání materiálu. (10) Kotoučové pily s ručním posunem pro podélné rozřezávání materiálu musí být opatřeny rozvíracím klínem. § 67 Ruční řetězové pily (1) Plynová páka motorových řetězových pil se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček.

(2) Spínač proudu u elektrických řetězových pil musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce. § 68 Srovnávačky Pracovní část nožového hřídele musí být zabezpečena mechanickým posouvacím zařízením nebo ochranný krytem; nepracovní část nožového hřídele musí být chráněna krytem, který se samočinně posouvá s vodicím pravítkem. § 69 Tloušťovačky (1) Na přední vstupní straně musí být zachycovače proti zpětnému vržení obráběného materiálu. (2) Nožový hřídel, posouvací a přítlačné válce musí být opatřeny pevnými ochrannými kryty. (3) Obráběné kusy nesmí být kratší než je vzdálenost mezi předním a zadním válcem. (4) Současné obrábění více kusů materiálu nestejné tloušťky je zakázáno. § 70 Svislé spodní frézky (1) Při ručním podávání materiálu do řezu musí být nástroj zajištěn ochranným krytem a stroj musí být vybaven zařízením proti zpětnému vržení materiálu. (2) Při frézování krátkých kusů materiálu a při dokončování pracovního úkonu, není-li frézka vybavena zařízením na posuv materiálu, musí se používat vhodných přípravků s držadly pro posouvání materiálu.

(3) Při použití přípravků se smí upínat jen jeden kus. (4) Na strojích s ručním posuvem je zakázáno používat dvouřezné frézovací nože. JEDENÁCTÁ ČÁST ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ § 194 Společná ustanovení (1) Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena. (2) Elektrická zařízení se smějí používat (provozovat) jen za provozních a pracovních podmínek, pro které byla konstruována a vyrobena. (3) Všechny části elektrického zařízení musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nesmějí ovlivňovat nepříznivě jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení. (4) Části elektrických zařízení musí být provedeny tak, aby na místech, jimiž protéká elektrický proud, nemohlo za obvyklých podmínek dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů. (5) Elektrická zařízení musí být upravena tak, aby je bylo možno podle potřeby vypnout. (6) Elektrická zařízení uváděná do provozu po částech musí mít nehotové části zařízení spolehlivě odpojeny a zabezpečeny proti nežádoucímu zapojení, popřípadě musí být jinak zajištěny, aby ve stavu pod napětím nedošlo k ohrožení osob. (7) Elektrická zařízení, u kterých se zjistí, že ohrožují život nebo zdraví osob, musí být ihned odpojena a zajištěna.

§ 195 Elektrická vedení (1) Elektrická vedení musí být uložena a provedena tak, aby byla přehledná, co nejkratší a aby se křižovala jen v odůvodněných případech. (2) Průchody elektrických vedení stěnami a konstrukcemi musí být provedeny tak, aby nebylo ohrožováno elektrické vedení, podklady, ani okolní prostory. (3) Vzdálenosti vodičů a kabelů navzájem, od částí budov, od nosných a jiných konstrukcí, musí být voleny podle druhu izolace a způsobu jejich uložení. (4) Spoje, jimiž se izolovaná elektrická vedení spojují nebo připojují, nesmějí snižovat stupeň izolace elektrického vedení. V trubkách a podobném úložném materiálu nesmějí být vodiče spojovány. § 196 Pohyblivá a poddajná elektrická vedení (1) Pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohly být poškozeny a aby byly zajištěny proti posunutí a vytržení ze svorek a zabezpečeny proti zkroucení žil. (2) Při používání rozpojitených spojů nesmí být v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic. (3) Elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, musí být při přemisťování odpojena od elektrické sítě, pokud nejsou upravena tak, že jimi lze pohybovat pod napětím. § 197 Prozatímní (dočasná) elektrická zařízení

(1) Prozatímní elektrická zařízení nebo jejich části musí být v době, kdy nejsou používány, vypnuty, pokud jejich vypnutí neohrozí bezpečnost osob a technických zařízení. (2) Hlavní vypínač musí být trvale přístupný a viditelně označen. (3) Prozatímní elektrická zařízení se nesmějí zřizovat v prostředí s nebezpečím výbuchu. § 198 Elektrická zařízení na pracovních strojích (1) Stroje, zařízení nebo jejich části musí být zabezpečeny proti samovolnému spuštění po přechodné ztrátě napětí v síti; to se netýká případů, u nichž samovolné spuštění není spojeno s nebezpečím úrazu, poruchy nebo provozní nehody. (2) K samovolnému spuštění stroje nebo zařízení nesmí dojít ani v případech nahodilých zkratů nebo zemních spojení v řídicích obvodech. Porucha v řídicích obvodech nesmí znemožnit ani nouzové nebo havarijní zastavení stroje. § 199 Ochranná opatření Elektrická zařízení musí být ve všech svých částech konstruována, vyrobena, montována a provozována s přihlédnutím k provoznímu napětí tak, aby nebyla při obvyklém používání zdrojem úrazu, požáru nebo výbuchu. Zejména se musí učinit opatření a) proti dotyku nebo přiblížení k částem s nebezpečným napětím (živým částem), b) proti nebezpečnému dotykovému napětí na přístupných vodivých neživých částech (například obalech, pouzdrech, krytech a konstrukcích),

c) proti škodlivým účinkům atmosférickým výbojů, d) proti nebezpečí vyplývajícímu z nábojů statické elektřiny, e) proti nebezpečným účinkům elektrického oblouku, f) proti škodlivému působení prostředí na bezpečnost elektrického zařízení. DVANÁCTÁ ČÁST NÁŘADÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY § 200 Ruční nářadí (1) Rukojeti, násady a jiná místa, kde je třeba nářadí uchopit, musí být hladce opracována a vhodně tvarována. Násady a rukojeti musí být zajištěny proti uvolnění. (2) Úderné plochy a hroty nářadí nesmějí mít otřep nebo trhliny. (3) V prostředí a na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu, musí být používáno nářadí z nejiskřícího materiálu. (4) Kladiva, sekáče, tužlíky (temováky) a obdobné nářadí určené pro práci s kaleným nebo jinak tepelně zpracovaným materiálem nesmějí být zhotoveny z materiálu, který se odštěpuje. (5) Kleště, kterých se užívá k uchopení nebo přidržování materiálu při kování, musí mít tvar odpovídající tvaru kovaného materiálu. § 201 Mechanické ruční nářadí (1) Mechanické ruční nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nepřipouštělo styk obsluhy s pohybujícími se částmi mechanického ústrojí, popřípadě nástroje.

(2) Spouštěcí a zastavovací ovládače musí být snadno a rychle ovladatelné a nesmí umožňovat náhodné spuštění mechanického ručního nářadí nebo zaseknutí příslušného ovládače, pokud je nářadí v chodu. (3) Části sloužící k uchopení a držení musí být tvarovány tak, aby nedocházelo u pracovníků k nadměrné únavě a deformacím rukou. (4) Dvoučelisťová sklíčidla nesmějí být používána k upínání nástrojů s rotačním pohybem. (5) Seřizování, čistění, mazání a opravy mechanického nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu. (6) Při používání mechanického nářadí se musí chránit pohyblivé přívody elektrického proudu, stlačeného vzduchu a jiné energie vhodným způsobem proti poškození. (7) Mechanické ruční nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět, jen když je v klidu. § 202 Pneumatické nářadí (1) Rychlospojky s poškozeným bajonetovým uzávěrem nebo těsněním se nesmějí používat. (2) Odbočka potrubí pro upevnění pryžové hadice musí být opatřena vzduchovým kohoutem nebo samouzavíracím ventilem. (3) Při používání pneumatického nářadí nesmí tlak vzduchu překročit stanovené hodnoty.

(4) Pneumatické nástroje nesmějí být po použití uvolňovány vystřelováním. (5) Hadice musí být před připojením k pneumatickému nářadí profouknuty stlačeným vzduchem. (6) Průtoku vzduchu nesmí být bráněno ohybáním hadic. (7) Hadice musí být na nátrubku zajištěna sponou proti sesmeknutí. (8) Před prováděním jakýchkoliv úprav nebo oprav musí být u pneumatického nářadí uzavřen přívod vzduchu a z hadice musí být vypuštěn tlakový vzduch. § 203 Nářadí se spalovacím motorem (1) K pohonu nářadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzínu s nebezpečnými látkami jako přísadami. (2) Pohonné hmoty smějí být doplňovány jen při zastaveném motoru. (3) Při startování musí být nářadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivě na pevném podkladě a přidržováno rukou. Startovací šňůra nesmí být při startování omotávána okolo ruky. § 204 Vstřelovací přístroje (1) Vstřelovací přístroje musí být opatřeny a) ochranou obsluhy před odraženými hřeby, úlomky, střepinami a podobnými pevnými částicemi, b) zařízením zajišťujícím, že nedojde k odpálení, nebude-li závěr úplně uzavřen a hlaveň přístroje přitlačena k nastřelované ploše,

c) zařízením zabraňujícím samovolnému odpálení při nabíjení vstřelovacího přístroje nebo při pádu nabitého přístroje. (2) Vstřelovací přístroje nesmějí být skladovány nabité. (3) Vstřelovací přístroje musí být v době, kdy nejsou používány, v uzamykatelném obalu. (4) Přenášet a přepravovat vstřelovací přístroje se smí, jen když nejsou nabité. (5) Ze stanoviště, které nezaručuje vstřelovači dobrou stabilitu, je vstřelování zakázáno. § 205 Opěrné, dvojité a závěsné žebříky (1) Žebříky musí být zhotoveny z takových materiálů, aby bezpečně snesly požadované zatížení. (2) Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; příčle se nesmějí v bočnicích otáčet. (3) Dvojité žebříky musí být opatřeny zajišťovacími řetízky, táhly a kování.

Příloha č. 3 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané organizací

------------------------------------------------------------------------I I Ekonomická činnost I Z vyměřovacího I OKEČ-kód I (OKEČ-název) I základu I I I v promile I----------I---------------------------------------------I--------------I 10.1 I Dobývání černého uhlí včetně výroby I I I černouhelných briket I I 12 I Dobývání a úprava uranových a thoridových I 50,4 I I rud I I 13 I Dobývání rud I I----------I---------------------------------------------I--------------I 15.1 I Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) I I 15.2 I Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. I I I konzervování) I I 15.4 I Výroba rostlinných a živočišných olejů I I I a tuků I I 20.1 I Výroba pilařská a impregnace dřeva I I 24.11 I Výroba technických plynů I 9,8 I 26.11 I Výroba plochého skla I I 26.7 I Zpracování přírodního kamene I I 27.5 I Odlévání kovů (slévárenství) I I 37.1 I Zpracování kovového odpadu a šrotu I I 45 I Stavebnictví I I 75.25 I Protipožární ochrana a ostatní I I I záchranné práce I I----------I---------------------------------------------I--------------I 02 I Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby I I 10.2 I Dobývání hnědého uhlí včetně výroby I I I hnědouhelných briket I I 11 I Dobývání ropy a zemního plynu a I I I související služby I I 14.1 I Dobývání a úprava kameniva I I 15.5 I Úprava a zpracování mléka I I 15.83 I Výroba cukru I I 15.9 I Výroba nápojů I I 17.14 I Úprava a spřádání lnářských vláken I I 17.25.4 I Tkaní jutařských tkanin I I 17.53 I Výroba netkaných textilií a výrobků I I I z nich (kromě oděvů) I I 20.2 I Výroba dýh, překližkových výrobků a I I I aglomerovaných dřevařských výrobků I I 20.3 I Výroba stavebně truhlářská a tesařská I I 20.4 I Výroba dřevěných obalů I I 21.1 I Výroba vlákniny, papíru a lepenky I I 24.3 I Výroba nátěrových hmot, laků a I I I podobných ochranných vrstev, tiskařských I

I I černí a tmelů I I 24.64 I Výroba chemických výrobků pro I I I fotografické účely I 8,4 I 24.7 I Výroba chemických vláken I I 25.11 I Výroba pryžových pneumatik I I 24.12 I Protektorování a opravy pryžových I I I pneumatik I I 26.13 I Výroba dutého skla I I 26.26 I Výroba žáruvzdorných keramických výrobků I I 26.3 I Výroba keramických obkládaček a dlaždic I I 26.5 I Výroba cementu, vápna a sádry I I 26.6 I Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry I I 26.81 I Výroba brusiv I I 27.1 I Výroba kovů (kromě slévárenství) I I - 27.4 I I I 28 I Výroba kovových konstrukcí a kovodělných I I I výrobků kromě výroby strojů a nářadí I I 29 I Výroba strojů a přístrojů I I 31.3 I Výroba kabelů a vodičů I I 35.1 I Stavba lodí a člunů (včetně oprav) I I 36.1 I Výroba nábytku I I 37.2 I Zpracování nekovového starého materiálu I I I a zbytkového materiálu I I 60.2 I Pozemní doprava (mimo potrubní a I I I železniční) vč. MHD I I 85.2 I Veterinární činnosti I I 90 I Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod I I----------I---------------------------------------------I--------------I 01 I Zemědělství I 7 I----------I---------------------------------------------I--------------I 16 I Zpracování tabáku I I 17.23 I Tkaní česaných vlnařských tkanin I I 17.24 I Tkaní hedvábných tkanin I I 17.25.3 I Tkaní lnářských tkanin I I 17.25.5 I Tkaní vigoňových tkanin I I 17.4 I Výroba konfekčního textilního zboží I I I (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj. I I 17.52.1 I Výroba provaznická I I 17.54.1 I Výroba stuh a prýmků I I 17.54.2 I Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek I I 17.6 I Výroba pletených materiálů I I 17.7 I Výroba pleteného zboží I I 18 I Oděvní průmysl, zpracování a barvení I I I kožešin I I 19 I Výroba usní a úprava kůží; výroba I I I brašnářského a sedlářského zboží a obuvi I I 26.21 I Výroba keramických a porcelánových výrobků I I I pro domácnost a ozdobných předmětů I I 26.22 I Výroba keramických výrobků pro sanitární I I I účely I I 30.02 I Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení I I I na zpracování dat I I 32 I Výroba rádiových, televizních a spojovacích I 4,2 I I zařízení a přístrojů I

I 33 I Výroba zdravotnických, přesných a I I I optických přístrojů a hodin I I 35.3 I Výroba letadel a kosmických lodí I I 36.2 I Výroba zlatnických a šperkařských I I I předmětů I I 41 I Výroba a rozvod vody I I 55 I Pohostinství a ubytování I I 60.3 I Potrubní doprava I I 61.11 I Námořní doprava I I 62 I Letecká doprava I I 63.3 I Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost I I 64.2 I Telekomunikace I I 70 I Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, I I I prodej, pronájem, správa, realitní I I I agentury) I I 73.1 I Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a I I I technických věd I I 74.1 I Právní, daňové a podnikatelské I I I poradenství; Účetnictví a jeho revize; I I I Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa I I I cenných papírů I I 74.2 I Architektonické a inženýrské poradenství I I I a podobné technické služby I I 75 I Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální I I (kromě I pojištění (kromě protipožární ochrany I I 72.25) I a ostatních záchranářských prací) I I 80 I Školství I I 85.1 I Zdravotnictví I I 85.3 I Sociální činnosti I I 91 I Činnosti organizací společenských I I 92.2 I Provoz rozhlasu a televize I I----------I---------------------------------------------I--------------I 22.1 I Vydavatelské činnosti I I 65 I Peněžnictví I I 66 I Pojišťovnictví kromě povinného I I I sociálního zabezpečení I 2,8 I 67 I Činnosti související s úvěry a I I I pojišťovnictvím I I 72 I Zpracování dat a související činnosti I I I (poradenská činnost, opravy, databanky I I I aj.) I I 73.2 I Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, I I I společenských věd a nauk o literatuře I I 74.4 I Reklamní činnosti I I 74.81 I Fotografické služby I I 92.1 I Výroba, půjčování a distribuce filmů a I I I videa I I 92.5 I Činnosti knihoven, veřejných archivů I I (kromě I muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě I I 92.53) I činnosti botanických a zoologických I I I zahrad a přírodních rezervací) I I 93.02 I Kadeřnictví a jiné služby pro ošetření I I I těla (manikura, pedikura, kosmetické I I I úkony) I

I----------I---------------------------------------------I--------------I I Činnosti nezařazené do jiných sazbových I I I skupin (s výjimkou skupiny "Ostatní I I I ekonomické činnosti"), ve kterých se I I I zejména pracuje s výbušninami, I 10,5 I I radioaktivními látkami, radonem, I I I infekčním materiálem, jedy, činnosti I I I ve velkých výškách nebo hloubkách I I----------I---------------------------------------------I--------------I I Ostatní ekonomické činnosti I 5,6 -------------------------------------------------------------------------

Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Členění ekonomických činností bylo převzato z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zpracované Českým statistickým úřadem.

6

Příloha č. 5 Placení zákonného pojistného Kooperativě Pojistné za období I. kvartál 2007 II. kvartál 2007 III. kvartál 2007 IV. kvartál 2007 Suma za rok 2007 I. kvartál 2008

Vypočtené za měsíce Suma hrubých mezd Sazba pojistného říjen, listopad, prosinec 2006 240 587 Kč 0,0084 leden, únor, březen 2007 230 056 Kč 0,0084 duben, květen, červen 2007 196 222 Kč 0,0084 červenec, srpen, září 2007 214 594 Kč 0,0084 x 881 459 Kč x říjen, listopad, prosinec 2007 202 252 Kč 0,0084

Pojistné Splatnost do 2 021 Kč 31.1.2007 1 933 Kč 30.4.2007 1 649 Kč 31.7.2007 1 803 Kč 31.10.2007 7 406 Kč x 1 699 Kč 31.1.2008