Vlivy vývoje CR na přírodní a antropogenní složky životního prostředí

Vlivy vývoje CR na přírodní a antropogenní složky životního prostředí

Vlivy CR na složky přírodního prostředí lze je klasifikovat:  podle geografického měřítka na globální, celostátní, regionální a místní  podle časového měřítka na krátkodobě působící a dlouhodobě působící  podle charakteru změny na vratné (dočasné) a nevratné  podle vztahu k biosféře na změny složek přírodního prostředí a změny zastoupení druhů flóry a fauny  viz tab.

Turistické znečištění souhrn dopadů změn vyvolaných ve významné míře cestovním ruchem na přírodní složky životního prostředí se označuje pojmem „turistické znečištění“ (tourist pollution)  existuje silná zpětná vazba, neboť všechny složky turistického znečištění snižují potenciál daného území pro rozvoj cestovního ruchu  též dopady změn, vyvolaných jen částečně cestovním ruchem, v synergii s vlivy dalších působitelů (aktivity rezidentů, zemědělství, průmyslu, nákladní dopravy atd.) 

Turistické znečištění 

CR přispívá přímo (bezprostřední dopady jeho aktivit) i nepřímo (spotřeba zdrojů, které byly předtím někde vytěženy, vypěstovány, zpracovány, vyrobeny) ke znečišťování všech složek přírodního prostředí (vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do přírodního prostředí, které jsou pro něj svou podstatou nebo množstvím cizorodé)







Emise

CR je zdrojem emisí přímo (zejména silniční a letecká doprava, off-road CR) a nepřímo, neboť spotřebovává zejména při výstavbě a provozu svých zařízení a při provozu dopravních prostředků zdroje, při jejichž produkci vznikají emise (elektrická energie, stavební a konstrukční materiál atd.) emisemi skleníkových plynů do atmosféry (doprava, vytápění a chlazení), vytvářením odpadního tepla a snižováním odrazivosti zemského povrchu (zábor půdy pro výstavbu infrastruktury CR - jednotlivých budov a rekreačních areálů, zpevňování přírodních povrchů; odlesňování např. pro zřizování golfových hřišť) přispívá rozvoj CR ke globálnímu oteplování emisemi NOx ve vysokých vrstvách atmosféry (provozem moderních dopravních letadel) je narušována ozónová vrstva, chránící biosféru před škodlivých krátkovlnným UV zářením

Emise 





sCR, resp. s nedostatečnou regulací turistických toků, souvisejí nežádoucí smogové situace při hromadných odjezdech na dovolenou v Evropě a v sezóně v turisticky vyhledávaných velkoměstech ke zvýšené hlučnosti (nad 60 decibelů) dochází na místech s vysokou návštěvností, v blízkosti letišť, dálnic, velkých kulturních a zábavních zařízení. V přírodě i výrazně nižší hladina hluku může narušit habitat a přirozené (zejména reprodukční) chování živočichů. v místech vysoké koncentrace návštěvníků nebo v místech s nepřipravenou infrastrukturou se výrazně projevuje také znečišťování vody (splaškové vody, znečištění vody v okolí pláží) a půdy (zejména odpadky, exkrementy, komunální odpad)

Eroze proces narušování povrchu přírodnin, zejména odstraňováním vrchní vrstvy půdy, povrchu hornin, podzemní erozi - např. krasové útvary, eroze pobřeží, ale i složek socio-kulturního prostředí (např. staveb, soch) působením větru, vody, sněhu, ledovce, živých organismů a člověka (kombinace fyzikálního a chemického působení)  přirozená eroze může být podstatně urychlena intenzivním působením člověka (antropogenní eroze)  mezi relativně významné činitele eroze patří aktivity CR, např. ve formě obrušování povrchu památek (chůze, dotyky), rozšiřování a prohlubování cest, prošlapávání paralelních a nových cest v okolí památek a přírodních zajímavostí, dopady horolezecké činnosti 

Eroze 





na erozi se též podílí výstavba infrastruktury CR (např. stavba cest, silnic, ubytovacích zařízení, stavba přístavních a pobřežních zařízení) a outdoorové aktivity sešlap - eroze způsobená pohybem lidí po nezpevněných nebo jen částečně zpevněných komunikacích a ve volné přírodě - např. treking v oblasti Annapurna - Nepál dochází k částečné destrukci přirozeného vegetačního krytu a téměř úplnému vymizení mnoha živočišných druhů míra sešlapu vegetačního krytu se využívá jako jeden z indikátorů udržitelnosti CR ve vztahu zejména k pěší turistice, resp. jezdeckému CR

Působení na ekosystémy 







aktivity návštěvníků a provozovatelů zařízení CR přispívají k šíření alochtonních druhů (rostlinných a živočišných druhů, které se na daném místě původně nevyskytovaly) jde často o neúmyslné aktivity návštěvníků - semena rostlin, mikroorganismy, drobní živočichové a zárodky živočichů jsou přenášeny na botách, oděvu, v potravinách, uvnitř trávicího traktu a na povrchu dopravních prostředků (zoochorie) vědomé zavlečení představuje rozptyl rostlinných a živočišných druhů do místních ekosystémů z míst, kam byly umístěny např. provozovateli zařízení CR a vlastníky rekreačních objektů za účelem zvýšení atraktivnosti místa (zahrady, parky, sady, obory, rybníky atd.) extrémním příkladem lokalizovaného zavlečení druhů jsou botanické a zoologické zahrady a uměle vytvořená safari

Působení na ekosystémy



značný problém představuje zavlečení alochtonních druhů ve zvláště chráněných územích (NP, CHKO), jejichž významnou funkcí je ochrana původních ekosystémů



nežádoucím důsledkem rozvoje CR v citlivých ekosystémech může být snižování biodiverzity vytlačením nebo úhynem (ohrožených) druhů

Záměrné poškozování přírodních hodnot vandalismus způsobovaný návštěvníky -nápisy či sgrafity na skalních a jiných přírodních útvarech, poškozování či sběr vzácných živočišných či rostlinných druhů, nerostů a hornin  typickým projevem v rozvojových zemích je hon za suvenýry („souvenir hunting“) a provozování motorových člunů a potápění, zejména v případě korálových útesů  vědomé opomíjení environmentálních aspektů při výstavbě infrastruktury CR ze strany investorů a při samotném provozování služeb CR 

habitat - prostor nebo místo, kde daný živočišný nebo rostlinný druh v biotopu za normálních podmínek přebývá, protože tam nalézá všechny základní podmínky k životu. Outdoorové aktivity návštěvníků a výstavba infrastruktury CR často narušují habitaty místních druhů. K zachování habitatu a ochraně druhů in situ zřizována chráněná území (CHKO, biosférické rezervace, národní parky, přírodní rezervace aj.) Výstavba infrastruktury CR (ubytovací zařízení, sjezdové a běžecké trati, vleky, lanovky), umělé zasněžování a pohyb návštěvníků mohou mít negativní vlivy na místní ekosystémy (eroze, sešlap, zkrácení vegetačního období šelfové moře - mělká příbřežní část moře nebo oceánu (hloubka maximálně několik set metrů), zpravidla díky bohatství živin přinášených z pevniny kvalitativně i kvantitativně mnohem bohatší životem v porovnání s vodami nad několikatisícimetrovými hloubkami. Je rozhodující oblastí pro většinu rekreačních aktivit u moře, rybolov, těžbu nerostných surovin ze dna moří a oceánů. Současně nejvíce negativně poznamenána aktivitami lidí

Vlivy CR na antropogenní prostředí 

v porovnání s vlivy CR na přírodní prostředí často méně nápadnými, medializovanými a zatím ne ve všech dimenzích důsledně zkoumanými



vyznačují se změnami v rovině psychologické, sociální, kulturní, ekonomické, urbanistické a to materiální i imateriální (genius loci, morfická rezonance , kulturní dědictví)

Vlivy CR na antropogenní prostředí zatímco u vlivů CR na přírodní prostředí jde o změny dobře objektivně měřitelné, kvantifikovatelné a odborné i laické veřejnosti relativně snadno pochopitelné, jsou změny socio-kulturního prostředí více subjektivní, více skryté, více se překrývající s globálními vlivy a současně i méně pochopitelné a měřitelné  př.: ztráta genia loci destinace; překrývání procesů akulturace způsobené cestovním ruchem, sdělovacími prostředky a konzumností stejných produktů 

Vlivy CR na antropogenní prostředí 

obecně je souhrn negativních vlivů CR a specielně návštěvníků na hostitelskou komunitu a její přírodní a sociální prostředí označován jako turistické znečištění, jehož součástí jsou kongesce, stres vyvolaný velkým množstvím návštěvníků, fyzické znečištění životního prostředí, akulturace atd.

Sociální efekty mezi nejčastější efekty primárně vyvolané v destinaci lze zařadit demonstrační efekt, projevující se napodobováním vzorců chování návštěvníků rezidenty a jejich účastí na konzumaci služeb CR  jde o jistou formu procesu akulturace, přičemž její další modifikací je tzv. efekt módnosti, který se projevuje obecně sdíleným zájmem o destinaci jak ze strany návštěvníků, tak investorů, i v samotném způsobu využívání atraktivit CR 

Sociální efekty Duální společnost představuje označení pro společnost dělící se v základních rysech na dvě odlišné socio-ekonomické třídy, na chudé a bohaté. Duální společnosti často vznikají v intenzivně navštěvovaných destinacích, kde vrstva podnikatelů v CR výrazně profituje z intenzity CR, zatímco zbytek rezidentů trpí zvýšenými životními náklady díky CR způsobené inflaci  Shaw a Williams zmiňují tento jev částečně jako důsledek demonstračního efektu 

Sociální efekty 

Marginalizace obyvatel je procesem vytlačování rezidentů z prestižnějších částí sídelního území. V případě destinace dochází k vytlačování rezidentů materiálně neangažovaných na rozvoji CR na pokraj místní společnosti, a to ekonomicky (vyšší cenová hladina v intenzivně navštěvovaném místě – zpravidla městě) i společensky

Sociální efekty Sociálně patologické jevy (prostituce, kriminalita, toxikomanie)  Turistická iritace (Doxey) – 4 bodová škála: entuaziasmus, apatie, iritace,antagonismus;  Alternativně Ap a Crompton 

Etnické efekty 

Etnocida označuje proces vyhlazování prvků typických pro místní etnikum jako výsledek globalizace, často však s výrazným či stoprocentním podílem působení ACR, spojeného s uspokojováním potřeb zahraničních návštěvníků a požadavků zahraničních investorů

Etnické efekty 

Xenofóbie je strach a obavy z cizinců, jiných ras, neznámých míst. CR na jednu stranu přispívá k překonávání xenofóbie, vyplývající z neznalosti a historické, politické, ekonomické nebo společenské izolovanosti, na straně druhé ji zvyšuje zejména při vysokém rozdílu v životní úrovni návštěvníků a hostitelské komunity nadřazený způsob chování návštěvníků (daný vyšší kupní silou), nepochopení druhé komunity atd.

Kulturní efekty 

akulturace - proces změn kultury a společnosti vůbec v důsledku dlouhodobějšího či opakovaného styku kulturně odlišných společenských skupin, v němž jedna skupina má výrazně nižší technickou úroveň (na rozdíl od transkulturace, kdy jde o kontakt a výměnu mezi dvěma kulturami zhruba stejné komplexnosti a technické úrovně). Nejčastěji jde o vliv anglo-americké (západní) kultury na původní obyvatele. V CR rezidenti přijímají prvky kultury návštěvníků, zatímco prvky jejich vlastní kultury jsou postupně vytěsňovány, také globalizační vlivy zprostředkované podnikatelskými aktivitami, médii aj. žádoucí i nežádoucí dopady – měnit životní styl místní komunity a snížit tak atraktivitu (gravitaci) destinace pro návštěvníky, vést ke zvýšení životní úrovně (hygienické návyky, motivace pro rozvoj aj.). Podstatně méně intenzivní je naopak ovlivňování návštěvníků místní kulturou (menší doba expozice) zejména v běžném případě návštěvníka z rozvinutější země v zemi méně rozvinuté.

Kulturní efekty Folklorizace forma inscenizace, kdy v rámci nabídky v určité destinaci dochází k nepřiměřenému zdůrazňování i umělému oživování prvků lidové kultury, aby se mohly stát součástí komerční nabídky Příklady: tance v lidových krojích, lidové slavnosti vytržené z tradičních časoprostorových souvislostí a reálného života místní komunity Materiální formou folklorizace je možné označit tzv. fasádismus, kdy vzhled exteriéru celých bloků budov a dokonce celých ulic či jiných veřejných prostor je nadřazen funkci a vzhledu jednotlivých budov, přičemž tento souhrnný design vychází z historizující funkce městské krajiny. 

Kulturní efekty 

Inscenizace („staged autenticity“, „emergent authenticity“, falzifikace prostoru i času, „phoney culture“, „Macdonaldizace“, „Disneylendizace“, „industrializace dědictví“) - komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů akčním způsobem zpravidla ve smyslu vžitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika. etnografický CR, ale i ostatní formy CR; ve snaze maximalizovat příjmy dochází k narušení autentických prvků místní kultury či umělému oživování již neprovozovaných obyčejů; dva rozdílné světy: divadlo pro návštěvníky a reálný svět místní komunity. Typické destinace a aktivity : obchodní a stavební aktivity v podhradí Karlštejna, obřadní tance domorodců zejména v exotických lokalitách, náboženské slavnosti – např. umělé provozování pohřebních obřadů v regionu Toraja (Sulawesi), využívání tradic divokého západu v USA (westernová městečka). V ČR – skanzeny, areály hradů a zámků.

Kulturní efekty Komercializace zdrojů CR proces zařazení primárních zdrojů CR do nabídky CR, tj. do nabídky produktu cestovního ruchu, přičemž dochází často k potlačení ostatních hledisek – kulturních, estetických, duchovních, pietních, výchovných, vzdělávacích, etických aj.); též komercializace náboženství a umění, současně zároveň nedochází k ekonomizaci těchto zdrojů cestovního ruchu, čímž dochází ke vzniku externalit rozvoje cestovního ruchu

Kulturní efekty Komodifikace zdrojů CR proces, kdy se z daného zdroje (jevu) CR stává komodita (prodejní artikl, jehož významnou vlastností je jeho zastupitelnost – na trhu postačuje jeho vzorek). V rámci procesu komercializace je zboží vyráběno a nabízeno masově a ztrácí se jeho jedinečnost – příkladem je komodifikace místního uměleckého řemesla a pásová výroba suvenýrů z mušlí, korálů, keramiky a textilií. Zde je výrazná provázanost s dopady na přírodní složky životního prostředí, neboť např. masová výroba suvenýrů z korálů pochopitelně vede k destrukci cenných korálových útesů

Kulturní efekty Kulturní identita psychický mechanismus a způsob, jímž se jedinec a zejména skupina jedinců vymezuje, ztotožňuje a cítí sounáležitost s kulturou (tradicemi, obyčeji) i kulturní krajinou dané společenské skupiny, ale také jak vnímá jedinečnost své existence. Kulturní identita je součástí identity jedince jako konkrétní celistvé, ničím nezaměnitelné podstaty, kterou se od sebe liší jednotlivá lidská individua. CR jako forma interkulturální interakce může posilovat kulturní identitu rezidentů v negativním smyslu (netolerance až nacionalismus, šovinismus – vyhraňování se vůči „vetřelcům“), resp. ve smyslu pozitivním (hrdost, patriotismus, návrat k tradicím). Naopak může cestovní ruch také zeslabovat kulturní identitu vlivem návštěvníky vtažených globalizačních efektů a může mít také vliv na to, se kterou kulturně vymezenou skupinou se jednotlivec (rezident, návštěvník) identifikuje a na velikost

Kulturní efekty Stereotypizace kultury takový vliv na místní kulturu, kdy zpravidla formou demonstračního efektu zprostředkovaného mezinárodním obchodem, hromadnými sdělovacími prostředky, informačními technologiemi, literaturou aj., ale také návštěvníky destinace a celým CR, dochází k jejímu sbližování s globální kulturou (s velkým podílem americké kultury)

Kulturní efekty Ztráta autenticity - proces mizení nebo oslabování původnosti, pravdivosti. V realitě CR (při ochraně památek, v umění, při hodnocení životního stylu, folklóru atd.) se popisuje a hodnotí míra autenticity události, způsobu rekonstrukce stavby atd. Jedním z negativních dopadů komerčního masového CR je právě postupná ztráta autenticity místní kultury, architektury, všedního života místní komunity, upomínkových předmětů atd. Shaw a Williams hovoří o širším jevu sociální konstrukce CR, přičemž uvádějí pojem „bezmístnost“ (placelessness) lokalit, jakými jsou např. destinace typu „zimní lyžování a letní slunce“. Dochází ke smývání místních kulturních a historických specifik, zčásti díky působení efektu módnosti a propagační aktivitou významných touroperátorů (Shaw a Williams - „identikit destination“ - podoba destinace je výsledkem cíleného vytváření image). Jde o důsledek konkurence, založené na ceně, ne na jedinečnosti destinace. Ve filosofické rovině lze hovořit o „turistické redukci“ fyzického i sociálního prostředí. Prolínání s dopady, jakými jsou inscenizace, fasádismus a „architektonické znečištění“, které je důsledkem budování rozlehlých infrastruktur CR, nezapadajících do místního stavebního koloritu.

Kulturní efekty Poškozování kulturních hodnot turistický vandalismus, zejména v objektech a prostranstvích historického významu, jejichž typickými projevy jsou nápisy a sgrafity na zdech objektů či nepovolený sběr archeologických nálezů. Mezi zdokumentované příklady patří např. poničení nástěnných kreseb v hrobkách v Údolí králů (Horní Egypt) a znesvěcení náboženských soch v Kathmandu (Nepál)

Ekonomické a infrastrukturální efekty 

Kongesce označuje situaci, kdy dochází k přetížení, resp. nadměrnému využívání prostranství a infrastruktury návštěvníky destinace.

Ekonomické a infrastrukturální efekty Ekonomické úniky pokles příjmů státu nebo regionu, místa, způsobený nutností importovat zboží, služby nebo finanční prostředky z okolních států nebo regionů. Obecněji čím geograficky menší místo, tím větší import z okolí. Úniky jsou typické v CR především pro mezinárodní hotelové řetězce, restaurační řetězce a velké mezinárodní touroperátory, kteří dovážejí zboží a služby do destinace na úkor místního zboží a služeb a odčerpávají zisk. Snižování ekonomických úniků souvisí s větším zapojení místní komunity do poskytování služeb CR a se směřováním k 

Ekonomické a infrastrukturální efekty 

Sezónní a jádrová inflace zvýšení cenové hladiny vyvolané zvýšenou časovou a prostorovou koncentrací poptávky (do destinačního centra a sezóny)

Ekonomické a infrastrukturální efekty 

Efekt turistické pasti - negativní působení neregulovaného CR, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj vlastní kapitál (kulturní a přírodní hodnoty destinace a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj. Intenzita dopadu tohoto efektu je dána zejména následujícími faktory: relativní návštěvnost (vztažená na počet obyvatel), sezónnost, zranitelnost ekosystémů, míra ekonomické závislosti rezidentů na CR a míra regulace CR. Tento sebedestruktivní jev může výrazně ovlivňovat životní cyklus destinace.

Urbanistické efekty 

Turistifikace (turismifikace) představuje více či méně pozvolný proces vytlačování základních funkcí sídla (obytná, obslužná, rekreační, hospodářská), které se stává destinací CR jako výsledek monokulturní hospodářské funkce cestovního ruchu. Preferováno je uspokojování potřeb návštěvníků destinace na úkor každodenních potřeb a životního stylu rezidentů.

Urbanistické efekty 

Vznik a rozvoj turistických ghett je takovou změnou funkcí kompaktní části území sídla, při níž postupně došlo k vytlačení (resp. potlačení) běžných funkcí sídla (nejen obytné) funkcí komerční, navíc ve značné míře úzce zaměřenou na nabídku služeb CR. Tento jev je zpravidla doprovázen zvýšením cenové hladiny (turistická inflace), snížením dostupnosti zboží běžné denní spotřeby, kongescí atd.

Urbanistické efekty Derezidencionalizace je proces vytlačování obytné funkce zpravidla v turisticky vyhledávaných či jinak přitažlivých historických jádrech měst a to zejména zařízeními CR a souvisejícími službami  Dočasná urbanizace vystihuje jednorázovou nebo periodickou míru nárůstu městské populace po krátkou dobu, spojenou s velkými událostmi, zejména s periodickými trhy, veletrhy, poutěmi, kongresy a významnými sportovními akcemi. Dočasná urbanizace zvyšuje tlak na infrastrukturu – např. na zásobování, na nakládání s komunálními odpady, na využívání dopravních komunikací a veřejných prostranství. 

Projevy a dopady změn vyvolaných cestovním ruchem

CR nepůsobí pouze na prostředí samotné destinace (póly rozvoje CR), ale také na transitní oblasti (lokální, regionální, národní osy rozvoje CR - koridory a uzlové body) a na zdrojové (z hlediska trhu CR) oblasti, generující návštěvníky  pojmy destinace i zdrojová oblast jsou do značné míry relativní, neboť téměř každá destinace je zároveň zdrojovou oblastí  v souladu s principem kumulovaných příčin se dokonce tato vzájemná vazba během vývoje posiluje, neboť prostředky generované zejména ACR mohou rezidenti využít mimo jiné pro zvýšenou účast na pasivním CR, přičemž se dá vysledovat také motivační působení návštěvníků 

Zdroj. oblast 1

Tranzitní destinace (periferní)

Zdroj. oblast 2

pól rozvoje CR

Destinace 1 pól rozvoje CR

Destinace 2

Osa rozvoje CR výdaje návštěvníků (příjmy rezidentů i externích aktérů) Investice do suprastruktury CR

Zdroj. oblast 3

Destinace 3 pól rozvoje CR

Prostorové schéma relativizovaného rozvoje cestovního ruchu

V zásadě je možné rozlišit šest základních dimenzí životního prostředí destinace, v níž CR působí:  fyzická  ekologická  ekonomická  institucionální  socio-kulturní  psychologická

Ekonomické dopady Environmentální vlivy

Vlivy způsobené cestovním ruchem (jevem) Vlivy způsobené vlastními návštěvníky

Sociální vlivy Průřezovost řešeného problému.

Vlivy návštěvníků na rezidenty

Změny vyvolané v dané destinaci primárně rozvojem CR a percepce těchto změn jsou ovlivňovány následujícími faktory:  fází životního cyklu destinace  destinačním typem  mírou cizího kapitálu  úrovní a intenzitou destinačního managementu (mírou regulace CR)  poměrem počtu místních zaměstnanců k počtu zahraničních zaměstnanců (resp. k počtu zaměstnanců pocházejících z míst vzdálených destinaci)  poměrem počtu místních vlastníků podniků k počtu zahraničních vlastníků podniků  mírou vyspělosti destinace a jejího okolí (legislativa, infrastruktura, znalost a zavádění environmentálně šetrných technologií v destinaci, míra kulturní identity, vnitřní i vnější kupní síla, ekonomická, sociální a kulturní diverzita), její velikostí, absorpční kapacitou (ve vztahu k ekosystémům, místní komunitě, infrastruktuře apod.)



 

 

typem (segmentem) návštěvníků, jejich aktivitami (souvisejícími mimo jiné s druhy a formami CR), jejich počtem, spotřebitelským chováním dovedností a kvalifikační úrovní místních obyvatel, úrovní a počtem pracovních míst místních obyvatel procentuálním poměrem počtu zařízení CR vlastněných místními obyvateli, resp. mírou jejich financování místní komunitou sezónností a mírou prostorové koncentrace aktivit CR v dané lokalitě mírou ekonomické závislosti rezidentů na cestovním ruchu

Kauzální model působení CR K schematickému popisu příčinného řetězce vlivů rozvoje lidských aktivit na životní prostředí se běžně používá metodika ekologického modelu DPSIR  Název metody je odvozen z počátečních písmen anglických termínů, označujících hlavní pilíře tohoto modelu: Driving force (hnací síla), Pressure (zátěž, tlak), Situation (stav), Impact (vliv, dopad), Response (odezva). 

Hnací síla 



Dvě základní hnací síly rozvoje společnosti jsou v zásadě dichotomií filosofie rozvoje dnešní společnosti - na jedné straně rostoucí konzumní trend (rozvoj společnosti chápaný jako neustálé zvyšování potřeb a tím i konzumu) a na druhé straně rostoucí zájem o kvalitu ŽP (Moss ) CR je umožňován a podporován oběma těmito silami, jež se v oblasti turizmu projevují konkrétně ve formě kontinua mezi masově konzumním a tzv. „ohleduplným“ cestovním ruchem. Konkrétní faktory ovlivňující výsledný vektor hnací síly lokální společnosti představují úroveň podnikatelské etiky, osvěty soukromé sféry, legislativy a územního plánu, míra participace (zájem) obyvatel, kvalita DM, míra standardizace (certifikace) destinačních služeb, míra kvalifikace a stavovská úroveň místního CR, stav institucionálního prostředí destinace obecně, atraktivita a/nebo módnost destinace. Obecnou hnací silou lze tedy nazvat poptávku a nabídku (v širším slova smyslu) po kvalitních zdrojích CR.

Tlak 

Tradičně je působení lidských aktivit na životní prostředí podchycováno složkově, zpravidla redukovaně na přírodní prostředí a apriori negativně. Obecně jde tedy o tlak na zejména primární (neobnovitelné) zdroje cestovního ruchu.

Stav Imise (kontaminace jednotlivých složek životního prostředí), eroze, kongesce, patologické jevy. Obecně jde o výslednou změnu kvality a kvantity primárních (neobnovitelných) zdrojů cestovního ruchu.

Dopad 

Ztráta biodiverzity, derezidencionalizace, snížení autoregulační schopnosti prostředí, snížení potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Obecně jde o změnu ve funkci a užitné hodnotě primárních (neobnovitelných) zdrojů cestovního ruchu (o změnu ve schopnosti plnit ve stejné míře své původní funkce).

Odezva 

Regulace, legislativa, kvalitativní i kvantitativní změna v nabídce produktů cestovního ruchu, změna v poptávce po destinaci (změna segmentační struktury). Obecně jde o změnu ve formě, intenzitě a tempu exploatace (obecně zacházení) primárních (neobnovitelných) zdrojů cestovního ruchu.

Jednotlivé úhly pohledu (dimenzí) na životní prostředí: 1) Fyzický rozměr DPSIR (pohled z hlediska územního plánování, plánovačů území) 2) Ekologický rozměr DPSIR (pohled z hlediska ochránců území) - hodnota 3) Ekonomický rozměr DPSIR (pohled z hlediska exploaterů území) - zisk, užitnost 4) Institucionální rozměr DPSIR (pohled z hlediska správců území) politikum (veřejné zdroje) 5) Socio-kulturní rozměr DPSIR (pohled z hlediska obyvatel – hlavních uživatelů území) - užitnost, obytnost 6) Psychologický rozměr DPSIR (pohled z hlediska hodnotitelů, vedlejších uživatelů území, obdivovatelů) - estetika

Příroda a společnost reaguje

CR je umožněn

ODEZVA

HNACÍ SÍLA (podmínky na straně nabídky i poptávky) Ekonomická – disponibilní příjem Demografická – věk, vzdělání, rodinný stav Sociální – volný čas, společenské postavení, kvalita bydlení Nabídka – ekonomická a politická situace v destinaci, podnikatelské a investiční prostředí Politika podpory CR Technologický pokrok

CR působí TLAK Časoprostorově koncentrovaná exploatace zdrojů CR Zatížení složek místního přírodního a sociálního prostředí (např. emise, tlak na místní infrastrukturu a životní styl, tlak na místní rozpočet, na úroveň podnikatelského a institucionálního prostředí, na vzdělanost a kultivaci obyvatel, na dodržování mezinárodní i národní legislativy)

Způsob reakce na procesy změn i výsledný stav prostředí (reakce institucionálního prostředí, změna v návštěvnosti a formách CR, změna v politice CR, reakce přírodního prostředí)

Změny ŽP mají DOPAD Změna v možnosti výkonu potřeb živých organismů (proces derezidencializace, změn postojů obyvatel, proces turismifikace, změna psychického a fyzického zdraví obyvatel, změna toků informací a financí aj.) Změna toků látek a energií Změna v atraktivnosti destinace Změny v jazyce destinace Tempo a rozsah šíření inovací

Výsledkem tlaku je STAV Kvalita složek destinačního prostředí Změna habitatu, krajinného rázu, vzorce sociálního chování patologické jevy, kongesce, nadměrné používání cizího jazyka Změna schopnosti autoregulace destinačního prostředí (velikosti únosné kapacity)

model se často používá poněkud jednostranně, kdy jsou posuzovány zejména negativní efekty působení na životní prostředí, přičemž je zřejmé, že ne každé zacházení se zdroji musí být jejich exploatací. Může jít také o pozitivní krajinotvorné působení či žádoucí zlepšování životního prostředí obecně  Další slabinou aplikace modelu bývá její jednosměrnost, kdy je očividné, že daný fenomén (v tomto případě cestovní ruch) nemusí být jen působitelem škod, ale i jejich příjemcem (nositelem). Znehodnocené či poškozené životní prostředí jednoznačně snižuje atraktivitu dané lokality a její předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu  Dalším nedostatkem modelu je jeho jednosložkové používání, kdy bývá hodnoceno působení především na složky přírodního prostředí, přičemž vlivy na lidskou komunitu bývají nedoceněny. 

externality (též externí efekty; angl. externalities) vedlejší produkty činnosti jednotlivé osoby nebo ekonomického subjektu (mimotržní efekty), které tato osoba/ subjekt nekontroluje a které ovlivňují jiné osoby/ subjekty, jejich ekonomické a životní aktivity, resp. obecně vnější efekty dopadající na někoho jiného než na jejich tvůrce. Podle charakteru jejich vlivu se rozlišují na pozitivní a negativní externality. V současné ekonomice nejsou mnohé negativní externality zvažovány (např. znečišťování složek životního prostředí, změna reliéfu krajiny), problematické je i jejich případné finanční vyjádření. Negativními externalitami produkovanými cestovním ruchem jsou emise při dopravě, znečišťování pláží, degradace ekosystémů pohybem návštěvníků, kulturní vlivy na místní komunitu atd. Externalitami působícími negativně na cestovní ruch (a současně cestovním ruchem částečně vytvářenými) jsou znečišťování životního prostředí, odlesňování, akulturace atd. Pozitivními externalitami cestovního ruchu pro destinaci jsou mimo jiné utracené peníze, zvyšování zaměstnanosti, péče o památky a rozvoj infrastruktury.

neobnovitelné zdroje (non-renewable resources) zdroje energie nebo surovin, které vznikly během historického vývoje Země geologickými nebo biologicko - geologickými procesy a rychlost jejich vzniku nebo doplňování je v současné době nulová nebo velmi malá (např. ložiska uhlí, zemního plynu, ropy, rud). Během spotřebovávání nevratně zanikají, resp. jsou znehodnocovány jako zdroj dalších surovin. CR spotřebovává neobnovitelné zdroje při dopravě klientů, budování infrastruktury CR, udržování mikroklimatu v hotelech (klimatizace) atd.

obnovitelné zdroje (angl. renewable resources) zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy – dřevo, sláma) musí být čerpány obezřetně s ohledem na zachování rovnováhy čerpání a obnovy a jejich zařazení mezi obnovitelné zdroje je někdy relativní (voda v řece nebo přehradě – snižování hladiny vody jejím čerpáním pro zavlažování a ovlivnění života v řece, podzemní voda – pokud rychlost čerpání přesahuje rychlost doplňování, stává se neobnovitelným zdrojem aj.), a projevují se některé průvodní negativní vlivy spotřeby (např. znečišťování vody a následná ztráta možnosti rekreačního využití).

odlesňování (též deforestace) proces úbytku lesního porostu, způsobený populačním růstem a rozvojem ekonomických aktivit. V minulosti byl typický zejména pro průmyslově se rozvíjející země, v současné době byl proces deforestace v mnoha evropských zemích zastaven a v některých zemích včetně ČR dokonce dochází k mírnému nárůstu plochy lesů. V současnosti je nejvíce problémů s deforestací v oblastech deštných pralesů (nejsledovanější je Amazonie a rovníková Afrika, stejně velkým problémem jsou však deštné pralesy v JV Asii), v okolí světových aglomerací, v Číně a v Indii. Nejzávažnějšími příčinami byly v minulosti procesy urbanizace a industrializace, ale dnes v mnohých exotických, průmyslově málo rozvinutých je hlavní příčinou neregulovaný rozvoj CR. Deforestace je často spojena s dezertifikací, erozí.

majákový efekt (angl. light-house effect) proces přenášení pozitivního příkladu z oblasti podnikání, společenského života, ochrany životního prostředí apod. na další subjekty, osoby. Příklad: výborná úprava interiéru restaurace inspiruje (stimuluje) v regionu (místě) podnikatele v pohostinství ke změnám ve vybavení restaurací a v jejich designu.

multiplikační efekt (angl. multiplier effect) 1. obecně: znásobení původního vlivu dalšími sekundárními vlivy a účinky, ať již s negativním nebo pozitivním dopadem na společnost nebo přírodu 2. v ekonomii: ekonomická koncepce, podle které zdroj příjmů v dané oblasti (např. velký výrobní podnik, výdaje návštěvníků) vytváří další podnikatelské příležitosti 3. v CR: skutečnost, že CR v daném místě přináší nejen příjem přímo od návštěvníků, ale podněcuje i rozvoj jak služeb bezprostředně spjatých s uspokojováním potřeb návštěvníků (např. služby ubytovací, stravovací, zábavní, služby motoristům), tak i dalších aktivit (např. stavebních, opravárenských atd.) spjatých s CR nepřímo; vyvolává další výdaje, což má kladný vliv nejen na kupní sílu místních obyvatel, ale je také přínosem pro rozvoj obce jako celku i různých aktivit mimo její rámec (např. výrobních podniků). Míru uplatňování multiplikačního efektu lze odhadnout statistickými metodami.

turistická iritace (angl. irritation in tourism) míra nevraživosti rezidentů ve vztahu k návštěvníkům a k vývoji CR v daném místě obecně. Jako ukazatel tohoto vztahu se používá empiricky odvozená 4 stupňová škála, tzv. Doxeyho iritační index: euforie, apatie, znechucení, antagonismus. V průběhu životního cyklu destinace se zpravidla plynule mění postoj rezidentů k návštěvníkům v závislosti na typu interakce návštěvníků a rezidentů, zejména na měnícím se typu segmentu CR (alocentrik, midcentrik, psychocentrik) a převažujících formách CR, a to nejčastěji od euforie přes apatii a znechucení až k antagonismu. Hodnoty iritačního indexu (též Doxeyho iritačního indexu) souvisí také s prostorovou a časovou koncentrací návštěvníků a rezidentů, mírou rozdílnosti kultur, kvalitou infrastruktury atd.

turistické ghetto kompaktní část území sídla, na níž postupně došlo k vytlačení (resp. potlačení) běžných funkcí sídla (nejen obytné) funkcí komerční, navíc ve značné míře úzce zaměřenou na nabídku služeb CR. Tento jev je zpravidla doprovázen zvýšením cenové hladiny (turistická inflace), snížením dostupnosti zboží běžné denní spotřeby, kongescí atd. turistifikace (angl. turistification) více či méně pozvolný proces vytlačování základních funkcí sídla (obytná, obslužná, rekreační, hospodářská), které se stává destinací CR jako výsledek monokulturní hospodářské funkce cestovního ruchu. Preferováno je uspokojování potřeb návštěvníků destinace na úkor každodenních potřeb a životního stylu rezidentů.

EIA (zkratka z angl. Environmental Impact Assessment/Analysis) mezinárodně přijímaná metoda komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem (včetně varianty nulové). Povinnost provádět EIA bývá vymezena v národní legislativě, je součástí legislativy ČR, v EU směrnice č.97/11 EC. EIA je jeden z nástrojů pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu – aplikace pro každou významnější investici v cestovním ruchu. EIS (zkratka z angl. Environmental Impact Statement) písemný dokument shrnující výsledky procesu EIA, resp. provedení inventarizace stavu životního prostředí. Koncepce EIS byla převzata do legislativních národních dokumentů řady států.

Environmentální aspekty CR, kulturní a přírodní dědictví coby neobnovitelné zdroje CR. Specifika rozvoje CR na územích s jistou formou ochrany jako jsou např. MPR (MPZ), VPR (VPZ), národní parky a další chráněná území, NATURA 2000, biosférické rezervace UNESCO, kulturní a přírodní dědictví UNESCO, klasifikace těchto forem ochrany, způsoby regulace rozvoje CR na těchto územích (významné příklady ČR, Evropa, svět)

kulturní dědictví stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství (místa) hodnotná z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu (definice UNESCO). Patří sem též imateriální dědictví, kulturní diverzita, tradice, jazyk, životní styl. Formování kulturního dědictví je umožněno mimo jiné existencí kolektivní paměti dané pospolitosti. V důsledku nepřiměřeného využívání kulturního dědictví v rámci kulturního cestovního ruchu může dojít k nastartování procesu komercializace zdrojů CR a/nebo folklorizace. světové dědictví (též Světové dědictví UNESCO; angl. World Heritage) = světově významná přírodní místa a kulturní památky (angl. World Heritage Sites; pozn. autorů: omezení pouze na tuto část běžně přijímané definice světového dědictví by bylo vhodným zobecněním termínu), zapsaná v seznamu UNESCO podle dohody o světovém dědictví (angl. World Heritage Convention).

národní park území takových přírodních hodnot krajiny, flóry a fauny a zpravidla málo ovlivněné činností člověka (srovnej biosférická rezervace), že je chráněno legislativou daného státu pro své vědecké, historické a rekreační hodnoty. Statuty NP se mezi jednotlivými zeměmi liší, mezinárodně významné a uznávané je vymezení IUCN: relativně rozsáhlé území zahrnující jeden nebo několik ekosystémů, které nejsou změněny lidským osídlením a využíváním zdrojů, a kde flóra a fauna, geomorfologická místa a habitaty jsou předmětem vědeckého, vzdělávacího a rekreačního zájmu. IUCN vyžaduje také legislativní ochranu na úrovni nejvyššího legislativního orgánu daného státu a možnost návštěvy za přísně kontrolovaných podmínek pro inspiraci, vzdělávání, kulturní a rekreační účely. V ČR podle Zákona o ochraně přírody a krajiny rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž živá a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. V NP omezenymnohé aktivity návštěvníků (mimo jiné: táboření a rozdělávání ohně, vjezd motorových vozidel, hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a vodní sporty, horolezectví, létání na padácích jízda na kolech, výstavba atd. V ČR: NP Šumava, NP Podyjí, KRNAP, NP Labské pískovce.

Známé národní parky světa Yellowstone National Park Sequoia – Kings Canyon Parks (Sequoia National Park) Yosemite National Park Florida Everglades

Glacier National Park

www.nps.gov/yell/, www.yellowstone.net/ www.sequoia.nationalpark.com/ www.yosemite.com/ www.floridaeverglades.com/ www.glacier.nationalpark.com/ www.thecanyon.com/

Grand Canyon Britze National Park Serengeti National Park www.tanzaniaweb.com/parks/serenget. htm Kilimanjaro National Park Pyrenees National Park www.parc-pyrenees.com

biosférická rezervace chráněné území mezinárodního významu, vyhlašované UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra (MAB – Man and the Biosphere, www.unesco.org/mab/). Ve světě síť biosférických rezervací zasahuje všechny zemské biomy a civilizací různě zatížená území s cílem jejich přechodu na udržitelný rozvoj. V biosférické rezervaci se provádí ochrana genetického fondu (genofondu), vědecký výzkum sledující využívání přírodních zdrojů, ekologická výchova, monitorování, hospodaření v krajině je propojeno s ochranou životního prostředí. Výsledky výzkumu jsou mezinárodně porovnávány. K 29.12.2000 je ve světě 391 biosférických rezervací v 94 zemích (např. delta řeky Paraná, Argentina; Galapágy, Ekvádor; Yellowstone národní park, USA).

Biosférické rezervace v České republice rezervace a rok vyhlášení Křivoklátsko, 1977 Třeboňsko, 1977 Šumava, 1990 Krkonoše, 1992 Pálava, 1986 Bílé Karpaty, 1996

URL

www.krivoklatsko.chko.cz / chkot.envi.cz/ www.npsumava.cz/ www.krnap.cz www.palava.cz/ mab.kav.cas.cz/bile.karpat y/

inscenizace (angl. inscenisation) komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů akčním způsobem zpravidla ve smyslu vžitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika. K inscenizaci dochází v rámci nabídky zejména etnografického CR, ale i ostatních forem CR. Ve snaze maximalizovat příjmy dochází k narušení autentických prvků místní kultury či umělému oživování již neprovozovaných obyčejů, čímž se vytvářejí v destinaci dva rozdílné světy: divadlo pro návštěvníky a reálný svět místní komunity, který však pro návštěvníky není tak atraktivní. Typické destinace a aktivity s projevy inscenizace: Karlštejn, tance domorodců v národních parcích a rezervacích rozvojových zemí, slavnosti v Nepálu, využívání tradic divokého západu nejen v USA, ale i v ČR.

folklorizace forma inscenizace, kdy v rámci nabídky v určité destinaci dochází k nepřiměřenému zdůrazňování i umělému oživování prvků lidové kultury, aby se mohly stát součástí komerční nabídky. Příklady: tance v lidových krojích, lidové slavnosti vytržené z tradičních časoprostorových souvislostí a reálného života místní komunity. stereotypizace kultury vliv na místní kulturu, kdy zpravidla formou demonstračního efektu zprostředkovaného mezinárodním obchodem, hromadnými sdělovacími prostředky, informačními technologiemi, literaturou aj., ale také návštěvníky destinace, dochází k jejímu sbližování s globální kulturou (s velkým podílem americké kultury).

komercializace zdrojů CR komercializace znamená obecně učinit něco předmětem obchodu a současně podřídit vše obchodním zájmům. Dochází často k potlačení ostatních hledisek – kulturních, estetických, duchovních, pietních, výchovných, vzdělávacích, etických aj. V CR jde o zařazení primárních zdrojů CR do nabídky CR, tj. do nabídky produktu CR. Zpravidla však zároveň nedochází k ekonomizaci těchto zdrojů, čímž dochází ke vzniku externalit rozvoje CR. komodifikace zdrojů CR proces, kdy se z daného zdroje (jevu) CR stává komodita (prodejní artikl, zboží pro trh, významnou vlastností je jeho zastupitelnost – na trhu postačuje jeho vzorek). V rámci procesu komercializace je zboží vyráběno a nabízeno masově a ztrácí se jeho jedinečnost – příkladem je komodifikace místního uměleckého řemesla a pásová výroba suvenýrů z mušlí, korálů apod. Také předměty denní potřeby se stávají hromadně vyráběnými suvenýry a ztrácejí tak svou jedinečnost.

stres fyziologická odpověď organismu na velmi silný jednorázový externí podnět (stresor), resp. na dlouhodobě působící podněty, jako příprava organismu na zvýšený výdej energie, spojený s útokem nebo útěkem. Stres se projevuje zrychlováním srdečního tepu, zvyšováním krevního tlaku, prohlubováním a zrychlováním dechové frekvence, do krve se uvolňují zdroje energie. Pokud po této fyziologické změně nenásleduje fyzický výkon, může opakovaný stres způsobit chorobné fyziologické změny (kardiovaskulární systém), resp. i negativní změny psychické. V cestovním ruchu vzniká stres jako reakce na zvýšené nároky na organismus i psychiku účastníků CR. Stres začíná ve chvíli rozhodování (stres volby – jak trávit volné chvíle, s kým, komu svěřit děti apod.), následuje stres zařizování, stres přípravy dovolené a organizování vlastní cesty, stres z vlastního balení, odjezdu a adaptace na nové prostředí, stres z návratu a potřeba readaptace na původní způsob života.

skleníkový efekt (greenhouse effect) proces, při němž je ze zemského povrchu vyzářené infračervené záření zachycováno skleníkovými plyny ve vzduchu a zpětně vyzařováno k zemskému povrchu, čímž dochází k oteplování zemského povrchu a atmosféry. Zčásti jde o přirozený přírodní jev zabezpečující vhodné rozmezí teplot pro život na Zemi a koloběh vody v přírodě – při přirozené koncentraci skleníkových plynů dochází ke zvýšení průměrné teploty povrchu Země cca o 330C, jehož výsledkem je pro život vhodná průměrná celosvětová teplota 150C. Rostoucí koncentrace části „skleníkových“ plynů má však antropogenní původ a může vést k nežádoucí změně celosvětového klimatu. Cestovní ruch přispívá ke skleníkovému efektu přímo (doprava, vytápění) a nepřímo (spotřeba elektřiny, kácení lesů pro stavební materiál (viz odlesňování), vytápění).

dezertifikace proces rozšiřování přírodních podmínek pouštního typu s minimální vegetací a horší kvalitou půdy na úkor oblastí se souvislou vegetací, probíhající zpravidla na okrajích pouští. Je způsobena kombinací přirozených klimatických změn (Sahara a změny klimatu po skončení doby ledové) a působení člověka a domestikovaných zvířat, související zejména s populačním růstem a nedostatečně regulovaným rozvojem zemědělských a ekonomických aktivit včetně výstavby infrastruktury CR (nevhodné hospodaření s vodou a půdou, zemědělství, těžba dřeva, nadměrné spásání vegetace a její likvidace). dočasná urbanizace (temporary urbanization) označení pro jednorázovou nebo periodickou míru nárůstu městské populace po krátkou dobu, spojenou s velkými událostmi – periodickými trhy, veletrhy, poutěmi, kongresy, významnými sportovními událostmi, festivaly, případně i hallmarky.

efekt turistické pasti (effect of tourism trap) negativní působení neregulovaného CR, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj vlastní kapitál (kulturní a přírodní hodnoty destinace a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj. Intenzita dopadu tohoto efektu je dána zejména následujícími faktory: relativní návštěvnost (vztažená na počet obyvatel), sezónnost, zranitelnost ekosystémů, míra ekonomické závislosti rezidentů na CR a míra regulace CR. Tento sebedestruktivní jev může výrazně ovlivňovat životní cyklus destinace. expediční cestovní ruch forma CR provozovaná v oblastech zatím pro tradiční masový CR netypických a běžné veřejnosti často nepřístupných. Jedná se vlastně o expedici na komerční bázi, v případě nedostatečně profesionálního zajištění mívají tyto akce negativní dopady na životní prostředí (akulturace, denudace, eroze, sešlap) i na účastníky akce (endemická oblast).

exploatace (angl. exploitation) 1. využívání přírodních, kulturních i společenských zdrojů. Termín exploatace je někdy nesprávně zužován pouze na jeho negativní rozměr, tedy nadměrné využívání zdrojů (angl. overexploitation). Viz též neobnovitelné zdroje, obnovitelné zdroje. 2. v CR: využívání přírodních i kulturních zdrojů destinace ze strany podnikatelů i návštěvníků. Negativní dopady exploatace je nutné sledovat a regulovat. National Geographic prestižní americký měsíčník pro široký okruh čtenářů, s bohatými faktografickými a fotografickými materiály a s mapovými přílohami. URL = www.nationalgeographic.com

Kontrolní otázky Jaký je rozdíl mezi sešlapem a erozí, resp. definujte erozi a její jednotlivé typy.  Co rozumíte pod turistickou iritací?  Vysvětlete pojem „turistické znečištění.  Vysvětlete pojem komodifikace CR.  Vysvětlete pojem demonstrační efekt.  Vysvětlete pojem inscenizace tradic.  Vysvětlete model DPSIR. 

Související seminární práce 

analýza dopadů CR na vybrané území (primární a/nebo sekundární data – návrh ukazatelů a způsobu sledování pro monitoring dopadů CR)



rozbor kulturně sociálních efektů rozvoje CR na vybraném území (změny v kulturní identitě, životním stylu, stereotypizace kultury, patologické sociální jevy atd.)

Domácí zadání Zamyslete se nad vlivy v nejnavštěvovanější destinaci, kterou znáte či ve vaší oblíbené destinaci.  Zkuste je typologizovat, objasnit jejich příčiny a stávající i předpokládané následky.  Víte o některých případech inscenizace v ČR? 