Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Vliv makroekonomických ukazatelů na výši předepsaného pojistného ve vybraných státech EU Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Myšková, Ph.D.
Brno 2013
Bc. Ivana Lefká
Zadání práce
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce paní Mgr. Kateřině Myškové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost, ochotu, připomínky a cenné rady, které mi poskytla při zpracovávání této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala svým nejbližším, rodině, za podporu při mém dlouholetém studiu.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci
Vliv
makroekonomických
ukazatelů
na
výši
předepsaného pojistného ve vybraných státech EU vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne 20. prosince 2013 …………………… podpis
Abstrakt Lefká, I. Vliv makroekonomických veličin na výši předepsaného pojistného ve vybraných státech EU. Diplomová práce. Brno, 2013. Cílem této diplomové práce je identifikovat makroekonomické veličiny, které ovlivňují výši předepsaného pojistného ve vybraných státech EU – v České republice, Německu, Rakousku a na Slovensku. Pro každou zemi zvlášť je pomocí vícerozměrné regresní analýzy vytvořen ekonometrický model, který vyjadřuje
závislost
nezaměstnanosti
a
předepsaného průměrné
pojistného
mzdě.
na
Následuje
HDP,
inflaci,
ekonomická,
míře
statistická
a ekonometrická verifikace modelu. Použitá data byla získána ze statistik zajišťovny Swiss Re, Evropské federace pojišťoven a zajišťoven (Insurance Europe), Světové banky, statistického úřadu Evropské unie (Eurostat), Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) a dalších odborných zdrojů. Klíčová slova: pojistný trh, předepsané pojistné, makroekonomické veličiny, regresní analýza, regresní model, Česká republika, Německo, Rakousko, Slovensko.
Abstract Lefká, I. The influence of macroeconomic indicators on the amount of written premiums in selected EU countries. Diploma thesis. Brno, 2013. The aim of this thesis is to identify macroeconomic variables that affect the amount of written premiums in selected EU countries - the Czech Republic, Germany, Austria and the Slovak Republic. For each country is developed an econometric model that explains the dependence of written premiums to GDP, inflation, unemployment rate and the average wage, following by an economic, statistical and econometric model verification. The data used was obtained from the Sigma statistics of reinsurance company Swiss Re, the European (re)insurance federation (Insurance Europe), the World Bank, the Statistical Office of the European Union (Eurostat), the United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) and other expert sources. Keywords: insurance market, written premiums, macroeconomic indicators, regression analysis, regression model, Czech Republic, Germany, Austria, Slovakia.
Obsah 1. 2. 3.
ÚVOD ......................................................................................................................8 CÍL PRÁCE ..............................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ...........................................................................10 3.1 Pojistný trh a principy jeho fungování ..........................................................10 3.2 Faktory ovlivňující pojistný trh ......................................................................11 3.3 Jednotný pojistný trh Evropské unie .............................................................11 3.4 Současné trendy v pojišťovnictví....................................................................12 3.4.1 Změna způsobu regulace pojistného trhu ............................................12 3.4.2 Růst významu životního pojištění .........................................................13 3.4.3 Nové způsoby komunikace a prodeje ...................................................14 3.4.4 Bankopojištění ...........................................................................................15 3.4.5 Alternativní přenos rizik .........................................................................15 3.4.6 Změny charakteru rizik a rizikovosti ....................................................16 3.4.7 Pojistné podvody ......................................................................................17 4. MATERIÁL A METODIKA...............................................................................19 4.1 Ukazatele hodnocení vývoje pojistných trhů ...............................................19 4.2 Ekonometrické modelování ............................................................................20 4.3 Regresní analýza ...............................................................................................21 5. CHARAKTERISTIKA EKONOMICKÉ AKTIVITY A POJISTNÝCH TRHŮ VYBRANÝCH STÁTŮ EU ............................................................................25 5.1 Česká republika.................................................................................................25 5.2 Německo ............................................................................................................26 5.3 Rakousko ............................................................................................................26 5.4 Slovensko ...........................................................................................................27 5.5 Komparace vybraných ukazatelů pojistných trhů .......................................27 5.5.1 Počet pojišťoven a zaměstnanců v pojišťovnictví ................................27 5.5.2 Podíl předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění ..29 5.5.3 Pojištěnost ..................................................................................................29 5.5.4 Předepsané pojistné na jednoho obyvatele ...........................................30 6. REGRESNÍ ANALÝZA – VÝSLEDKY ............................................................32 6.1 Specifikace modelu ...........................................................................................32 6.2 Německo ............................................................................................................33 6.3 Rakousko ............................................................................................................37 6.4 Česká republika.................................................................................................40 6.5 Slovensko ...........................................................................................................43 7. ZÁVĚR ...................................................................................................................46 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................49 9. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .......................................................................52 10. SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................53
Seznam použitých zkratek AT
Rakousko
CEA
Comité Européen des Assurances (v březnu 2012 přejmenováno na Insurance Europe)
CPI
index spotřebitelských cen (consumer price index)
CZ
Česká republika
ČR
Česká republika
DE
Německo
EU
Evropská unie
HDP
hrubý domácí produkt
IE
Insurance Europe
mil.
milión
N
nezaměstnanost
NŽP
neživotní pojištění
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development)
OSN
Organizace spojených národů (United Nations)
PM
průměrná mzda
PP
předepsané pojistné (celkové)
RIR
reálná úroková míra
SAS
SAS Institute Inc.
SK
Slovensko
UNECE
Evropská hospodářská komise OSN (United Nations Economic Commission for Europe)
USD
americký dolar (měna)
ŽP
životní pojištění
1. Úvod Pojišťovnictví je významným segmentem finančního trhu, který objemem vložených prostředků v některých zemích dokonce převyšuje bankovní sektor. Roční přírůstky předepsaného pojistného převyšují roční přírůstky HDP ekonomik. Dynamika odvětví pojišťovnictví výrazně přispívá k celkovému růstu ekonomik, a to zejména v rozvinutých ekonomikách, a také plní funkci stabilizátora ekonomiky.
Pojistný trh tedy významně ovlivňuje situaci
v jednotlivých ekonomikách a zároveň na něj působí ekonomické vlivy, musí se přizpůsobovat podmínkám, ve kterých působí. Čelí globalizaci, liberalizaci, novým rizikům, demografickému vývoji, poptávce spotřebitelů po pojistné ochraně, novým trendům a samozřejmě také konkurenci. Vyznačuje se určitými specifiky a vlastními principy fungování, zahrnujícími imaginární produkt či službu zajišťující ochranu před nahodilostí. Vzhledem k tomu se stává pro mnoho lidí nejasným a složitým, a proto i poptávka po pojištění je ovlivněna pouze subjektivní představou ekonomických subjektů o riziku. V této práci jsme se rozhodli poodhalit vliv ekonomických ukazatelů na vývoj pojistných trhů ve vybraných zemích. Pojistný trh bude reprezentován souhrnným ukazatelem celkového předepsaného pojistného a jeho vývoj bude vysvětlován makroekonomickými ukazateli HDP, inflace, nezaměstnanost, průměrná mzda a reálná úroková míra. Pro každou zemi zvlášť bude pomocí vícerozměrné regresní analýzy vytvořen ekonometrický model, který poté bude hodnocen pomocí testů popsaných dále.
8
2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je identifikovat makroekonomické proměnné, které ovlivňují výši předepsaného pojistného ve vybraných zemích Evropské unie – v České republice, Rakousku, Německu a na Slovensku. Zkoumanými makroekonomickými
veličinami
budou
HDP,
míra
inflace,
míra
nezaměstnanosti, úroková sazba a průměrná mzda. Pro každou zemi zvlášť bude pomocí vícerozměrné regresní analýzy vytvořen ekonometrický model, zobrazující závislost předepsaného pojistného na jednotlivých
proměnných.
Následovat
bude
ekonomická,
statistická
a ekonometrická verifikace modelů. Dílčími cíli práce je popsat teoretická východiska problematiky analýzy vývoje pojistných trhů, charakterizovat vývoj na pojistných trzích jednotlivých zemí v průběhu několika posledních let, popsat Jednotný evropský pojistný trh a také nejnovější trendy v odvětví pojišťovnictví.
9
3. Teoretická část práce 3.1 Pojistný trh a principy jeho fungování Pojistný trh je jedním ze segmentů finančního trhu. Tak jako na jiných trzích se na pojistném trhu střetává nabídka a poptávka po zboží, resp. službách, v tomto případě po pojistné ochraně reprezentované pojištěním a zajištěním. Subjekty
působícími
na
pojistném
trhu
jsou
pojistitelé,
zajistitelé,
zprostředkovatelé, stát, orgán dozoru nad pojišťovnictvím, pojistníci a pojištění (klienti), poradenské firmy, asociace a ostatní subjekty. Pojistný trh má však také svá specifika. Jedním z nich je přímo prodávané zboží či služba. Pojištění i zajištění má fiktivní charakter. Kupující při pořizování pojistné ochrany podstupuje určité riziko spočívající v tom, že výplatu pojistného plnění obdrží až po realizaci pojištěného rizika (tzv. pojistná událost), které nemusí vůbec nastat. Dalšími principy fungování pojistného trhu1 jsou:
princip solidárnosti – všichni pojistníci svým pojistným přispívají k tvorbě technických rezerv pojišťoven a respektují, že pojistné plnění je vypláceno pouze těm, které postihla pojistná událost,
princip neekvivalentnosti – pojistné plnění nezávisí na výši zaplaceného pojistného, může být vyšší nebo nižší,
princip podmíněné návratnosti – pojistné plnění se poskytne pojištěnému pouze v případě, že nastane pojistná událost vymezená podmínkami v pojistné smlouvě.
Tato neurčitá návratnost peněžních prostředků klientů umožňuje pojišťovnám rozsáhlou investiční činnost, díky které patří pojistný trh k významným segmentům finančního trhu, v některých zemích ovládá dokonce větší kapitál než bankovní sektor. (Čejková, 2000, s. 31) Pojistný trh můžeme členit podle několika kritérií, například podle předmětu činnosti pojistitele na:
věcný pojistný trh – zabývající se nabídkou a poptávkou po pojištění a zajištění,
1
Zpracováno na základě Principy pojištění – Pojištění.cz
10
investiční pojistný trh – investování dočasně volných peněžních prostředků na finančních trzích.
3.2 Faktory ovlivňující pojistný trh Na pojistný trh působí mnoho faktorů, následující výčet je uvádí v rozdělení na vnitřní a vnější.2 Vnitřní faktory:
pojišťovací a zajišťovací činnost,
zájem o pojištění ze strany klientů,
regulace pojistného trhu a dozor nad ním,
činnost asociací, komor a dalších orgánů.
Vnější faktory:
vývoj a objem hrubého domácího produktu,
vývoj inflace,
vývoj nezaměstnanosti,
počet obyvatel (jejich věková struktura, střední délka života),
peněžní příjmy obyvatelstva, průměrná mzda,
objem a struktura výdajů domácností,
situace v ostatních segmentech finančního trhu.
V této diplomové práci se budeme zabývat vlivem vybraných vnějších faktorů na objem
předepsaného
pojistného,
půjde
o
HDP,
míru
inflace,
míru
nezaměstnanosti, průměrnou mzdu a u dvou států i úrokovou sazbu. Tyto vnější faktory byly zvoleny na základě prostudování odborných studií a z důvodu jejich kvantifikovatelnosti a dostupnosti pro vybrané země.
3.3 Jednotný pojistný trh Evropské unie Jednotný pojistný trh EU se vytvářel déle než 20 let procesem postupného přijímání jednotlivých direktiv. Tento proces skončil 1. července 1994, kdy vznikl jednotný právní prostor pro všechny členské státy Evropského společenství, tzv. režim jediné licence (single licence). Tento prostor je vymezen pěti níže uvedenými principy.3
2 3
Zpracováno podle Čejková (s. 19) a Vávrová (s. 33). Zpracováno podle Čejková (s. 33) a Vávrová (s. 44)
11
První princip je podstatou režimu jediné licence. Jediné povolení také označováno jako „evropský pas“ umožňuje všem pojišťovnám založeným a registrovaným v jakémkoli ze států EU provozovat svou činnost v jiném členském
státě
prostřednictvím
poboček
nebo
zastoupení
(freedom
of establishment) nebo přes hranice přímo z jejich sídla na základě svobody dočasně poskytovat služby (freedom to provide services) a to v rozsahu původního povolení (licence) uděleného v domovské zemi. Druhý a třetí princip jsou přímými důsledky prvního. Jsou jimi zrušení systému dvojího povolování (v domovské a hostitelské zemi) a nahrazení jej oznamovací (notifikační) povinností a vzájemné uznávání povolení vydaných dozorčími orgány různých zemí EU a tím také uznání jimi prováděných systémů dozoru. Dozor nad solventností pojišťovny, jejími akcionáři a managementem je čtvrtým principem jednotného pojistného trhu, který zároveň zrušil dřívější systém kontroly smluvních podmínek a sazeb pojišťoven. Posledním, pátým principem je liberalizace pravidel pro investování technických rezerv s cílem naplnit princip volného pohybu kapitálu. Dle Insurance Europe Key Facts 2013 má evropský pojistný trh největší podíl (33 %) na světovém pojistném trhu, následuje jej Severní Amerika (30 %) a Asie (29 %). Pojišťovnictví je odvětvím s největšími investicemi v Evropské unii, v roce 2012 do globální ekonomiky vložilo téměř 8 400 bilionů EUR, což odpovídá 58 % HDP EU. Pojišťovnictví je klíčovým zdrojem pro investice potřebné k podpoře růstu ekonomiky a dodává požadované finanční prostředky na úhradu důchodu stávající pracující generace. Jedná se o největšího institucionálního investora v Evropě, spravujícího více než 50% všech evropských institucionálních aktiv. Vývoj v celkovém investičním portfoliu je poháněn především životním pojištěním, příspěvky investičních společností z odvětví životního pojištění představují více než 80 % z celkového objemu. Více než 60 % investic všech evropských životních pojišťoven pochází z Velké Británie, Francie a Německa.4
3.4 Současné trendy v pojišťovnictví 3.4.1 Změna způsobu regulace pojistného trhu V oblasti regulace odvětví pojišťovnictví musí dozorový orgán zvolit takový způsob dohledu, aby dostatečně zabezpečil ochranu pojištěných a pojistníků
4
European Insurance – Key Facts, 2013
12
a současně co nejméně omezoval podnikatelské aktivity komerčních pojišťoven. (Čejková, 2000, s. 27) V souvislosti s jednotným pojistným trhem EU došlo také ke sjednocení pravidel regulace pojistného trhu v rámci EU, kdy se jednotlivé členské státy musely přizpůsobit a implementovat směrnice EU do své legislativy, popřípadě pozměnit své zákony týkající se dotčené problematiky. V současné době se připravuje zavedení směrnice Solvency II, která má nahradit původní směrnici Solvency I upravující podmínky fungování evropského pojistného trhu od roku 1973. Solvency II má za cíl sjednotit jednotný pojistný trh EU, harmonizovat pravidla jeho regulace a zvýšit ochranu spotřebitelů. Odráží nové postupy řízení rizik a stanovení požadovaného množství kapitálu, který pojišťovny EU musí držet, aby se snížilo riziko jejich platební neschopnosti. Kapitálový požadavek solventnosti může mít následující cíle:
snížení rizika, že pojistitel nebude schopen splatit pohledávky,
snížení ztráty pojistníků, pokud by pojistitel nebyl schopen plně uspokojit veškeré pohledávky,
poskytnout včasné varování, aby orgány dohledu mohly rychle zasáhnout, pokud kapitál klesne pod požadovanou úroveň,
podpořit důvěru ve finanční stabilitu pojišťovacího sektoru.
Solvency II se podobá bankovní regulaci Basel II, proto bývá také označována jako Basel pro pojišťovny. Navrhovaný rámec Solvency II má tři hlavní pilíře5:
první pilíř obsahuje kvantitativní požadavky na kapitál pojišťoven,
druhý pilíř stanovuje kvalitativní požadavky na řízení rizik pojišťoven, účinný dohled nad pojišťovnami a interní kontrolní systémy pojišťoven,
třetí pilíř je zaměřen na zveřejňování informací a jejich transparentnost.
3.4.2 Růst významu životního pojištění Dalším trendem v odvětví pojišťovnictví je rostoucí význam životního pojištění, projevující se např. zvyšujícím se podílem životního pojištění na celkovém objemu předepsaného pojistného. Dle Daňhela (2005, s. 242) bylo dříve životní pojištění chápáno především jako prostředek ke krytí rizika úmrtí (krytí životních potřeb pozůstalých nebo krytí úvěrového rizika v souvislosti s úmrtím), dnes ovšem životní pojištění zahrnuje
5
Dle Solvency II Training
13
nejen pojištění pro případ smrti nebo dožití, ale je také vnímáno jako prostředek zhodnocení peněz (např. spoření na stáří) a investiční nástroj. Rostoucí zájem o produkty životního pojištění je také dán daňovým zvýhodněním životního pojištění, kterým se státy snaží podporovat domácí ekonomiku a zvyšovat počet uzavřených smluv životního pojištění. Hlavním důvodem jsou změny ve struktuře obyvatelstva (tzv. stárnutí populace) a problémy financování důchodů ze státního systému sociálního zabezpečení, životní pojištění je tedy náhradou či doplňkem systému státního důchodového pojištění. Z makroekonomického pohledu rozvinuté životní pojištění svou tvorbou úspor významně přispívá k celkovému růstu ekonomik a jejich stabilizaci, je zdrojem pro střednědobé a dlouhodobé investice, díky odkladu spotřeby prostřednictvím placení pojistného má antiinflační charakter a díky zdanění výnosů pojišťoven je také zdrojem příjmů státního rozpočtu. (Jindra, 2013) Zvyšující se objem předepsaného pojistného v tomto odvětví pojišťovnictví může být ale zapříčiněn také odklonem klientů od spoření v bankách a spořitelnách, což vede k přehodnocování distribučních kanálů pojistitelů.
3.4.3 Nové způsoby komunikace a prodeje Pojišťovny jsou svým založením poměrně konzervativní instituce, což dokládá například
stabilní
rozložení
jejich
distribučních
kanálů
a
převládající
zprostředkovatelský prodej, ale ani jim se nevyhýbají nové trendy a technologie v komunikaci, oslovování klientů a nabízení produktů přes internet, telefon, prostřednictvím telemarketingu či direkt mailingu – tedy formy přímého prodeje. Rostoucí počet komunikačních a prodejních kanálů pro pojišťovny znamená více příležitostí a potenciálních zákazníků než dříve. Pro klienty představují tyto nové přístupy také značné výhody – dostupnost aktuálních informací 24 hodin denně téměř odkudkoli, možnost srovnání více produktů různých pojistitelů, vyhledání produktu podle vlastních kritérií, rychlá odezva, úspora času i možnost sjednání některých produktů přímo z domova (zejména jednodušší produkty s méně parametry). V některých případech se klient vůbec nemusí osobně dostavit na pobočku. Vedle samotného prodeje produktů jde i o poskytování informací o stavu pojištění, možnost nahlášení změn osobních údajů či jiných dat, ale také hlášení škodných událostí a sledování stavu jejich řešení, možnost elektronicky přiložit dokumenty ke škodě atd.
14
Rozvíjejícím se a pro pojišťovny zajímavým novým prodejním kanálem jsou různé nezávislé webové porovnávače jednotlivých pojistných produktů, které jsou často prvním nástrojem pro mnoho zájemců o sjednání pojištění. Přesto jsou produkty, které se přes internet prodat nedají a vyžadují osobní kontakt klienta s pojišťovacím poradcem. Jedná se komplexní pojistky, investiční produkty nebo úvěry, u kterých hraje roli velké množství parametrů. Trendem ve zprostředkování a poradenství je posun od prodeje jednotlivých smluv ke komplexní péči o klienta samozřejmě s využitím moderních informačních technologií.6
3.4.4 Bankopojištění Termínem bankopojištění je označována mezisektorová spolupráce bank a pojišťoven v podobě prodeje společných produktů. Jeho cílem je uspokojit všechny finanční potřeby klienta komplexně a na jednom místě. To přispívá ke zvyšování komfortu klienta, který je zvyklý nakupovat finanční produkty v kamenných pobočkách. Pro pojišťovny je výhodou tohoto nástroje rozšíření jejich odbytových kapacit, u bank se jedná o intenzivnější využívání fixních nákladů a nabídku bankovních produktů prostřednictvím pojišťovacích zprostředkovatelů. Důvody rozvoje spolupráce bank a pojišťoven mohou být zavedení jediné licence na pojistném trhu EU, rozvoj informačních technologií, vznik tzv. finančních supermarketů a nárůst konkurence, daňové zvýhodnění životního pojištění, pojištění jako alternativa spoření a také hledání nových způsobů prodeje a zisku. (Daňhel, 2005, s. 221)
3.4.5 Alternativní přenos rizik Sekuritizace pojistných rizik (převod rizika na jiné subjekty prostřednictvím moderních finančních instrumentů)vyplývá ze snahy pojistitelů a zajistitelů zvýšit efektivitu přenosu rizika, rozšířit spektrum pojistitelných rizik, proniknout při krytí rizik na kapitálové trhy, eliminovat volatilitu pojistných a zajistných sazeb a získat dodatečnou pojistnou a zajistnou kapacitu. Původně alternativní metody přenosu rizik znamenaly pojištění vlastních rizik velkých korporací prostřednictvím kaptivních pojišťoven7.
Dle Nandranského Kaptivní pojišťovny jsou specifickým druhem pojišťovacích ústavů, které jsou zakládány z majetku určitého podnikatelského subjektu, nejčastěji skupiny spřízněných společností s podobnými zájmy, s cílem krýt pouze rizika spojená s jeho vlastní činností 6 7
15
Dle Jindry (2013) jsou dalšími možnostmi alternativního krytí rizika využívání pojistných derivátů a také finanční zajištění. Jeho cílem je vyhlazení celkového finančního výsledku daného subjektu. Finanční zajištění je alternativou k tradičnímu zajištění. Jedná se o kombinaci zajištění a bankovních produktů, což má odstranit nedostatky tradičního zajištění. Globalizace a liberalizace Trend globalizace se rozvíjí díky změně konkurence v rámci jednotlivých zemí na konkurenci mezinárodní a z přechodu od konkurence v rámci pojišťovacího sektoru na konkurenci v rámci celého finančního sektoru. Globalizace v Evropě zesiluje také díky uplatňování principu volného pohybu služeb v rámci EU. V EU došlo k liberalizaci v souvislosti s vydáním Třetích direktiv, které měly za následek deregulaci zejména v dříve silně regulovaných trzích Evropy. Významným krokem bylo také zavedení společné měny v zemích EU. Značný rozvoj liberalizace pojišťovnictví lze pozorovat i na tzv. nově se rozvíjejících trzích, ke kterým patří země střední a východní Evropy. Na liberalizaci navazuje tendence konsolidace, která se projevuje snižujícím se počtem pojišťoven na vyspělých pojistných trzích, ke kterému vedou hlavně fúze z důvodu snižování nákladů a zvyšování efektivnosti při řízení pojišťovací činnosti. (Daňhel, 2005, s. 322)
3.4.6 Změny charakteru rizik a rizikovosti Pojišťovny musí svými produkty pružně reagovat na poptávku po pojistné ochraně vyplývající z aktuálních potřeb obyvatelstva. Mění se způsob života, životní úroveň, používané technologie, právní prostředí a povědomí, a to vše s sebou přináší nová rizika, která je potřeba zahrnout do komerčního pojištění. Vznikají nové pojistné produkty i celá pojistná odvětví – např. environmentální pojištění, pojištění kybernetických rizik, pojištění právní ochrany a další. Dochází také k velkému nárůstu přírodních katastrof následkem klimatických změn a katastrof způsobených lidskou činností8. (Graf 1) Jejich důsledkem jsou vysoké škody, které se projevují v negativním vývoji škodního průběhu v posledních letech. Výše škod je také ovlivněna vyšší hustotou osídlení, větší hodnotou majetku v rizikových oblastech, vyšší koncentrací majetkových hodnot v průmyslových zemích a změnami v politické situaci vedoucími k nebezpečí terorismu.
Katastrofy způsobené lidskou činností – například terorismus, letecké, dopravní katastrofy, počítačové pirátství, uměle vyšlechtěné kmeny infekčních nemocí s potenciálem způsobit epidemii či pandemii, poškozování životního prostředí atd. 8
16
Tyto skutečnosti se odráží v rozsahu pojistných plnění pojistitelů, ale hlavně zajistitelů. Řada z těchto rizik je nepojistitelných, proto se uplatňují různé metody státního zabezpečení pro případy přírodních nebo jiných katastrof. V souvislosti s výskytem katastrofických škod se ukazuje vyšší význam zajištění v souvislosti krytí škod na jedné straně, a na straně druhé se projevuje snaha uplatnit další alternativní nástroje řešení těchto rizik. (Jindra, 2013) 300 250 200 150 100 50 0 1970
1975
1980
1985
přírodní katastrofy
1990
1995
2000
2005
2010
katastrofy způsobené lidskou činností
Graf 1 Vývoj počtu katastrof ve světě v letech 1970-2012 Zdroj: Sigma No 2/2013 Swiss Re
V roce 2012 došlo k 318 katastrofám, z nichž 168 bylo přírodních a 150 způsobených člověkem. Při těchto katastrofách zahynulo přibližně 14 000 lidí, nejvíce životů si vyžádal tajfun Bopha na Filipínách, záplavy v Pákistánu, zemětřesení v Íránu a také mrazy v Evropě. Ekonomická ztráta v důsledku všech těchto událostí dosáhla v roce 2012 objemu 186 miliard dolarů, což je oproti roku 2011 s dosud nejvyšší zaznamenanou ztrátou 403 miliard dolarů, výrazný pokles. Náklady pro pojistitele se vyšplhaly na 77 miliard dolarů, což je třetí nejvyšší částka od začátku shromažďování těchto údajů v roce 1970.9
3.4.7 Pojistné podvody Pojištění je založeno na principu vzájemné solidarity a je určeno k ochraně proti nahodilým událostem způsobujícím významné ztráty. Pojistný podvod svou podstatou podkopává tento systém, falešné pojistky a podvodné nároky na
9
Sigma No 2/2013, Swiss Re
17
čerpání finančních prostředků zaplacených poctivými zákazníky zvyšují cenu pojistného na pokrytí skutečných ztrát. Podvod má dopad nejen na pojistitele, ale také na jejich zákazníky a negativně ovlivňuje celou společnost, protože prostředky získané pojistným podvodem mohou být použity k financování další trestné činnosti. Pojistné podvody existují již od počátku pojišťovnictví jako odvětví podnikání a týkají se všech jeho oblastí, podvodem může být poskytnutí nepravdivých nebo neúplných údajů v žádosti o pojištění nebo na formuláři návrhu pojistné smlouvy, nahlášení škody na základě klamavých informací včetně uvedení vyšší škody a jakékoli jiné zavádějící či nepravdivé jednání s pojistitelem s úmyslem získat vlastní prospěch.10 Podle společnosti SAS je obtížné stanovit přesnou částku ztráty, která pojišťovnám vzniká v důsledku pojistných podvodů. Odhaduje se, že pojistné podvody tvoří až 10 % všech výdajů na pojistné události, a že méně než 20 % těchto podvodů bývá odhaleno. Pojišťovny neustále posilují své systémy kontroly a zavádějí nové metody odhalování pojistných podvodů, aby minimalizovali své ztráty i dopad na poctivé zákazníky.
10
The impact of insurance fraud, Insurance Europe
18
4. Materiál a metodika Základem
pro
zpracování
diplomové
práce
je
prostudování
českých
a zahraničních pramenů: odborné literatury, studií, internetových zdrojů a statistických publikací. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení ukazatelů a základních charakteristik pojistného trhu, specifikaci Jednotného pojistného trhu EU s vymezením současných trendů v pojišťovnictví. V kapitole materiál a metodika je popsán původ zpracovávaných dat, charakteristika použitých metod, způsob jejich aplikace na data a také volba vysvětlujících proměnných. Data použitá k analýze a ekonometrickému modelování jednotlivých pojistných trhů pocházejí především z výkazů Sigma zajišťovny Swiss Re a statistik OECD, Evropské federace pojišťoven a zajišťoven (Insurance Europe), Světové banky, statistického úřadu Evropské unie (Eurostat), Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) a dalších. Veškeré výpočty byly provedeny s využitím tabulkového procesoru MS Excel 2007 a ekonometrického programu Gretl verze 1.9.13.
4.1 Ukazatele hodnocení vývoje pojistných trhů Pro hodnocení vývoje na pojistných trzích jednotlivých států byl vybrán ukazatel předepsané pojistné jako souhrnný ukazatel kvantifikující velikost pojistného odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce. (Daňhel, 2005, s. 242) Jedná se o důležitý ukazatel výkonnosti každé komerční pojišťovny, případně celé země či regionu, za příslušné období. (Čejková, 2000, s. 23) Vyjadřuje podíl pojišťovny, země či regionu na pojistném trhu. Předepsané pojistné můžeme také sledovat zvlášť pro životní a neživotní pojištění. Dalšími ukazateli použitými pro srovnání jednotlivých pojistných trhů budou
počet pojišťoven a počet zaměstnanců v pojišťovnictví,
ukazatel rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění,
pojištěnost,
předepsané pojistné na jednoho obyvatele.
19
Počet komerčních pojišťoven je používán v mezinárodní teorii i praxi jako jeden ze základních ukazatelů, který informuje o vývoji a vyspělosti daného pojistného trhu a také o způsobu jeho regulace. (Čejková, 2000, s. 24) Ukazatel počet zaměstnanců v pojišťovnictví vypovídá o úrovni daného pojistného trhu. (Čejková, 2000, s. 25) Mezi jednotlivými zeměmi ovšem nemůžeme porovnávat absolutní počet zaměstnanců v pojišťovnictví, ale musíme vzít v úvahu i velikost a koncentraci pojistného trhu, počet obyvatel dané země atd. Tento ukazatel také závisí na produktivitě a způsobu práce zaměstnanců v pojišťovnictví. Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění je významným sledovaným ukazatelem s ohledem na postupně se měnící význam životního pojištění. V současnosti dochází ke zdůrazňování role životního pojištění jako spořícího nástroje, tedy nástroje sloužícího ke krytí potřeb lidí ve stáří. (Daňhel, 20005, s. 242) Lze říci, že vyšší podíl životního pojištění indikuje vyspělost daného trhu a země. (Čejková, 2000, s. 30) Poslední dva ukazatele, poměr velikosti předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu a velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele, komplexně hodnotí rozsah a úroveň pojistných trhů. Pojištěnost je poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách, udává se v procentech a vyjadřuje kapacitu pojistného trhu, danou rozsahem pojistného pole (soubor majetku, předmětů, osob anebo jiných jevů, existujících v daném státě nebo teritoriu, které je možno pojistit). (Čejková, 2000, s. 24) Pojištěnost je ovlivněna výší HDP, proto je pro objektivní posouzení míry využití pojištění v dané zemi vhodné tento ukazatel doplnit ukazatelem předepsané pojistné na jednoho obyvatele. (Daňhel, 2005, s. 243)
4.2 Ekonometrické modelování Jednotlivými fázemi procesu ekonometrického modelování jsou specifikace, kvantifikace, verifikace a aplikace ekonometrického modelu na data. Specifikace
ekonomického
modelu
vychází
z analýzy
zkoumaného
ekonomického problému, jeho výchozích předpokladů, ekonomických teorií a vede ke stanovení základní hypotézy. Tu poté pomocí zvolených proměnných vyjádříme matematicky jednou nebo několika vzájemně závislými rovnicemi. Kvantifikace modelu spočívá v odhadu jeho parametrů na základě statistických dat, nejčastěji metodou nejmenších čtverců (OLS). Parametry vyjadřují intenzitu a směr působení zkoumaných proměnných.
20
Poté následuje fáze verifikace modelu, kdy pomocí testovacích kritérií zjišťujeme statistickou významnost modelu a zda jsou odhadnuté parametry modelu konzistentní
s výchozími
ekonomickými
předpoklady
(ekonomická
interpretovatelnost). Aplikace modelu znamená praktické využití modelu k vyhodnocování dat.
4.3 Regresní analýza Hindls (2000, s. 44) popisuje regresní analýzu jako nástroj, který se využívá k analýze vzájemné závislosti dvou a více proměnných. Jedná se o soubor statistických metod a postupů, pomocí kterých získáme odhad hodnot nebo středních hodnot vysvětlované nebo také závisle proměnné (značíme y) na vysvětlujících, nezávisle proměnných (označovaných x1, x2, x3, atd.) Pokud je vysvětlující proměnná pouze jedna, hovoříme o jednoduché regresi, při větším počtu vysvětlujících proměnných se jedná o vícenásobnou regresi. Regresní analýza může být použita pro hodnocení prostorových i časových řad. V regresní analýze se používají pouze měřitelné veličiny. Podkladové údaje pro regresní analýzu nazýváme výběrová data a předpokládáme, že byly získány náhodným výběrem. Regresní model je matematickým modelem, který vyjadřuje stochastickou závislost a výchozí předpoklady regresní analýzy. Můžeme jej vyjádřit jako
kde je
................vektor pozorování vysvětlované (závisle) proměnné, ................matice pozorování vysvětlujících (nezávisle) proměnných, β ................vektor neznámých parametrů, ε ................vektor náhodných veličin (chyb).
Odhad vhodné regresní funkce ̂ potom zapisujeme ̂ kde
̂
̂ ................vektor odhadovaných parametrů regresní funkce.
Odhad parametrů regresní funkce můžeme provést metodou nejmenších čtverců (OLS) dosazením do vztahu ̂
21
nebo analytickým způsobem vycházejícím z kritéria metody nejmenších čtverců, ̂ za předpokladu, že ∑
∑
̂
kdy požadujeme, aby funkce neznámých parametrů ∑
min. Neznámé
parametry regresní funkce vypočítáme z rovnic prvních parciálních derivací podle jednotlivých parametrů, které položíme rovno nule. Nyní můžeme přistoupit k verifikaci modelu. Pro každý odhadnutý parametr kde
,
vypočítáme t-hodnoty a ověříme tak jeho statistickou významnost
na základě následujících hypotéz:
̂
Testová statistika má tvar kde
̂
..............nulová hypotéza, ..............alternativní hypotéza, ̂ ...............odhad regresního parametru, ( ̂ ) ......standardní chyba odhadu.
Vyhodnocení testu můžeme provést pomocí kritické hodnoty kdy | | kde
⁄
,
,| | n ................počet pozorování, ................počet parametrů regresní funkce
),
................hladina spolehlivosti. Další možností je posouzení pomocí p-hodnoty, známé také jako hodnoty významnosti, se kterou se často setkáme ve statistických programech, kdy hypotézu H0 zamítáme na hladině významnosti , když
.
Významnost celého modelu posuzujeme F-testem s následujícími hypotézami:
22
kde
............odhadnutý součet čtverců, ............reziduální součet čtverců, ................počet parametrů regresní funkce,
a kde kritická hodnota
.
Vhodnost modelu můžeme dále ověřit koeficientem determinace založeném na rozkladu součtu čtverců,
kde celkový (nebo také teoretický) součet čtverců
.
Koeficient determinace může nabývat hodnot 〈
〉. Čím více se hodnota blíží
jedné, tím vyšší je kvalita vyrovnání regresní funkcí. Tento koeficient ovšem nebere v úvahu počet parametrů regresní funkce, u regresních funkcí s více parametry může jeho hodnota vycházet vyšší než u funkcí s menším počtem parametrů. Proto se pro regresní funkce s větším počtem parametrů používá korigovaný koeficient determinace ve tvaru ̅ Dále bude proveden test linearity, RESET test k ověření, zda je model správně specifikován,
a
také
analýza
reziduí,
která
by
měla
být
náhodná,
neautokorelovaná a neměla by vykazovat heteroskedasticitu. Neautokorelovanost reziduí budeme testovat pomocí Durbin-Watsonova (DW) ̂ má DW statistika následující tvar testu autokorelace 1. řádu. Pro ∑ ∑ DW může nabývat hodnot z intervalu 〈
〉. Pokud se hodnota DW pohybuje
kolem 2, jedná se o párovou nezávislost reziduí, hodnoty DW statistiky blízké 0 značí pozitivní korelaci, hodnoty kolem 4 negativní korelaci. Testování sériové korelace vyšších řádů pak lze provést pomocí Breusch-Godfreyova testu, BoxPierceova testu, Ljung-Boxova testu a také pomocí grafu autokorelační funkce (ACF) a grafu parciální autokorelační funkce (PACF). Heteroskedasticitu či homoskedasticitu (náhodné složky i rezidua klasického lineárního regresního modelu mají konečné a konstantní rozdělení) chybového členu můžeme ověřit Whiteovým nebo Breusch-Paganovým testem, oba
23
využívají pomocnou regresní funkci s čtverci reziduí původního modelu jako vysvětlovanou proměnnou. Testy normality (normálního rozdělení) chybového členu jsou chí-kvadrát test, Shapiro-Wilkův test a Jarque-Bera test normality. Ve všech případech je nulovou hypotézou hypotéza H0: normalita chybového členu. Na závěr uvedeme testování lineární závislosti vysvětlujících proměnných (multikolinearita) pomocí VIF faktorů. Tento test využívá pomocného regresního modelu, ve kterém je každá vysvětlující proměnná vysvětlována zbývajícími vysvětlujícími proměnnými původního modelu. VIF podle následujícího vztahu vypočteme pro každou vysvětlující proměnnou v rovnici. (̂) kde
je koeficient determinace pomocné regrese v bodě 1.
Za multikolinearovanou proměnnou pak považujeme proměnnou, jejíž VIF faktor je větší než hodnota 10.
24
5. Charakteristika ekonomické aktivity a pojistných trhů vybraných států EU Následující kapitola této práce uvádí analýzu ekonomické aktivity a jednotlivých pojistných trhů České republiky, Německa, Rakouska a Slovenska. Podkladová data pro komparaci vybraných ukazatelů pojistných trhů pocházejí ze statistik Evropské
federace
pojišťoven
a
zajišťoven
(Insurance
Europe)
a zajišťovny Swiss Re. Tyto státy byly vybrány jako nebližší státy České republiky nejen geograficky, ale také co se provázanosti finančních trhů týče. Německo je významným obchodním partnerem pro Rakousko, Slovensko i Českou republiku a můžeme říci, že jsou tyto země na Německu do určité míry hospodářsky závislé. Také nejvíce zahraničních pojišťovacích společností, které mají v ČR své zastoupení, je právě z Německa a Rakouska. (Čejková, 2000, s. 49)
5.1 Česká republika Česká republika je vyspělá země, která je řazena mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. Ekonomicky patří např. dle Světové banky a OECD do skupiny nejbohatších států světa s vysokými finančními příjmy.11 Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2012 byl HDP na osobu přes 18 600 USD, což představuje 79 % průměru EU.12 Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě. Po roce 1989 došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a privatizaci státního majetku. Nyní Česká republika vykazuje druhou nejstabilnější a nejvíce prosperující ekonomiku ze všech postkomunistických zemí (po Slovinsku). Jejím základem jsou služby (59,7 % HDP) a průmysl (38 %), zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny slabě (2,3 %).13 Dle hodnocení Chorvatů se dále můžeme pochlubit nejnižším počtem obyvatel pod hranicí chudoby, nejpočetnější střední třídou, která je označována jako páteř ekonomiky, nízkou nezaměstnaností (pod průměrem vyspělých zemí, jedna z nejnižších v Evropě), velkým hospodářským růstem, větší kupní sílou díky rovnoměrnému rozdělování národního důchodu napříč obyvateli a regiony,
Country and Lending Groups, The World Bank GDP per capita (current US$), The World Bank 13 CIA, The World Factbook, Czech Republic 11 12
25
nejmenším
zatížením
mezd
a
nízkou
nerovností
mezi
nejbohatšími
a nejchudšími. (Hron, 2013) Tak jako většinu států světa, i Českou republiku zasáhla světová ekonomická krize. Projevila se zejména poklesem HDP o 4,5 % v roce 2009, zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu. Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily.
5.2 Německo Německo patří k nejrozvinutějším a nejvýkonnějším zemím světa. Se svým HDP ve výši 3,39 bilionů USD je největší ekonomikou v Evropě a čtvrtou největší na světě.14 Počtem obyvatel (82 milionů) je Německo také největším a nejdůležitějším trhem Evropské unie. Německé národní hospodářství se soustředí hlavně na průmyslově vyráběné zboží a sektor služeb. Služby se svým více než 70% podílem jak na tvorbě HDP, tak na celkové zaměstnanosti, tvoří největší sektor německého hospodářství, nejvýznamnější v oblasti poskytování služeb je pak bankovnictví a pojišťovnictví.
5.3 Rakousko Ukazatel hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele v Rakousku měl v roce 2012 hodnotu 47 226 USD, což řadí Rakousko na pozici 11. nejvyspělejšího, nejbohatšího státu světa a na 6. místo v rámci Evropy.14 V rakouském hospodářství, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, má rozhodující podíl na HDP sektor služeb (70,3 %). Velký význam má pro zemi také zahraniční obchod, podíl vývozu zboží a služeb na HDP se neustále zvyšuje a v roce 2012 dosáhl 57 %. Dominantním obchodním partnerem je Německo, které má rovněž výsadní postavení mezi zahraničními investory v Rakousku.15
14 15
GDP per capita (current US$), The World Bank Souhrnná teritoriální informace - Rakousko
26
5.4 Slovensko Slovensko je jednou ze zemí, které v roce 2004 vstoupily do Evropské unie a v 90. letech 20. století zažily změnu systému hospodářství z centrálně plánovaného na tržní hospodářství. V současnosti je slovenská ekonomika velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu. Po Slovinsku a Česku je třetí nejsilnější ekonomikou postkomunistických zemí.16 V roce 2009 byla v zemi zavedena jednotná evropská měna Euro. Z okolních států má Slovensko pevné vazby především s Českou republikou, ale jako otevřená ekonomika zaměřená na export je Slovensko silně hospodářský závislé na svém největším obchodním partneru, Německu. Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly má sektor služeb. Úspěšný je kromě cestovního ruchu také pojišťovací a bankovní sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti.
5.5 Komparace vybraných ukazatelů pojistných trhů 5.5.1 Počet pojišťoven a zaměstnanců v pojišťovnictví Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, počet pojišťoven a jejich zaměstnanců jsou základními ukazateli hodnotícími pojistný trh. V posledních letech převažuje trend klesajícího počtu pojišťoven, který je dán fúzemi jednotlivých pojistitelů, ale také díky rostoucí konkurenci, působící nyní „mezinárodně“ díky jednotnému pojistnému trhu v rámci celé EU. Trend poklesu počtu pojistitelů potvrzuje i následující tabulka Tab. 1. Pouze v České republice se počet pojišťoven zvyšuje a mírný růst zaznamenal i souhrnný ukazatel za celou oblast Insurance Europe (dříve CEA). Tab. 1 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2000-2011 2011/
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
DE
659
640
645
640
633
632
613
609
607
596
582
580
0,9
AT
77
75
73
72
71
73
72
71
71
72
72
72
0,9
SK
28
28
29
28
25
26
25
24
20
20
22
23
0,8
CZ
41
43
42
42
40
45
49
52
53
53
53
54
1,3
IE
5 311
5 214
5 100
5 008
5 330
5 252
5 148
5 322
5 286
5 213
5 606
5 456
1,0
2000
Zdroj: IE Market operators 2013 a 2009
16
Slovakia, Encyklopedia Britannica
27
Počet
zaměstnanců v pojišťovnictví v posledních letech klesá
ve všech
sledovaných státech i pro celou oblast Insurance Europe (dříve CEA), příčinou může být zavádění nových forem komunikace s klienty (internet, telefon) a také změna distribučních kanálů. Například v Rakousku v roce 2011 bylo největším podílem zastoupeno bankopojištění (33 %), přímý prodej (29 %), brokeři (25 %) a s podílem méně než 10 % agenti a ostatní, naopak na Slovensku převládá prodej prostřednictvím agentů (42 %), následovaný přímým prodejem (31 %), ostatními subjekty (26 %), brokeři jsou zastoupeni necelým jedním procentem a bankopojištění na slovenském trhu zatím není. (Příloha 2) Můžeme usuzovat, že obecným trendem na rozvinutých pojistných trzích (jak jsme si popsali na příkladu Rakouska) je růst využívání přímého prodeje a bankopojištění 17 jako nástrojů prodeje pojistných produktů, což vede ke snižování počtu zaměstnanců v pojišťovnictví. Absolutní počty zaměstnanců v pojišťovnictví se pro jednotlivé státy výrazně liší, například Rakousko má přibližně 15 × méně pracovníků než Německo18, ale tato skutečnost je dána velikostí příslušných pojistných trhů daných států stejně jako jejich rozlohou a celkovým počtem obyvatel (platí i pro počet pojišťoven, výši předepsaného pojistného a další nepoměrové ukazatele). Pro porovnání je vhodné uvést relativní ukazatel (koeficient růstu), podíl počtu pracovníků v roce 2011 a 2000 vyjadřuje trend snižování počtu zaměstnanců v pojišťovnictví, ve všech sledovaných státech došlo ke snížení počtu pracovníků o téměř stejné procento. Tab. 2 Vývoj počtu zaměstnanců v pojišťovnictví v letech 2000-2011 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2011/ 2000
DE
240
245
248
244
240
233
225
218
216
216
216
215
0,9
AT
200 28
400 27
100 25
300 26
800 26
300 26
700 26
900 26
300 26
500 26
400 26
500 25
0,9
SK
530 7 783
359 7 916
925 7 622
106 6 743
494 6 484
267 6 304
292 6 300
667 6 300
547 6 640
732 6 218
538 6 097
794 5 905
0,8
CZ
16
15
15
15
14
14
14
14
14
14
14
14
0,9
112 1 047
718 1 062
740 944
658 1 002
600 1 063
506 1 034
410 996
501 998
726 1 006
498 959
270 836
274 743
0,7
663 2013 318a 2009 067 Zdroj: IE 886 Market617 operators
677
843
873
895
955
877
735
IE
Bankopojištění je hlavní distribuční kanál pro produkty životního pojištění, pro produkty neživotního pojištění jsou hlavním distribučním kanálem agenti a brokeři. 18 Německo je země s největším počtem pracovníků zaměstnaných v pojišťovnictví v EU. 17
28
5.5.2 Podíl předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění V Evropě, stejně jako v celosvětovém měřítku v posledních letech posiluje postavení a význam životního pojištění. Stále však můžeme mezi jednotlivými zeměmi najít výrazné rozdíly v poměru životního a neživotního pojištění. Jak již bylo zmíněno, vyšší podíl životního pojištění detekuje vyspělost daného trhu a země. Tab. 3 Podíl předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění v letech 1998-2012 [%] 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 DE
AT
SK
CZ
IE
ŽP
43
32
32
35
38
38
39
38
39
41
41
42
47
46
47
NŽ
57
68
68
65
62
62
61
62
61
59
59
58
53
53
53
40
44
46
46
45
43
44
47
46
45
45
45
45
42
40
60
56
54
54
55
57
56
53
54
55
55
55
55
58
60
P ŽP
30
36
42
44
43
41
36
39
42
44
47
46
45
47
47
NŽ
70
64
59
56
57
59
64
61
58
56
53
54
55
53
53
P ŽP
27
32
32
35
38
39
39
38
39
41
41
42
46
46
47
NŽ
73
68
68
65
62
61
61
62
61
59
59
58
54
54
53
P ŽP
59
62
65
63
62
61
61
63
63
65
61
61
61
59
59
NŽ
41
38
35
37
38
39
39
37
37
35
39
39
39
41
41
P[% ŽP ] NŽ
P
Zdroj: vlastní práce na základě údajů Swiss Re
Z hodnocených zemí v Německu (od roku 1999), v České republice a na Slovensku postupně během let roste podíl životního pojištění (měřeno předepsaným pojistným) na celkovém pojistném, v roce 2012 tyto země dosahují dokonce stejného poměru životního a neživotního pojištění. V Rakousku tento poměr mezi lety 1998 a 2005 kolísal a od roku 2005 roste odvětví neživotního pojištění až k hodnotě 60 %. Podíl pro oblast Insurance Europe se v tomto ohledu měnil pouze mírně a ve všech sledovaných letech převládá životní pojištění nad neživotním, a to zhruba v poměru 60 ku 40, který je považován za optimální. Lze konstatovat, že sledované státy se k tomuto stavu postupně přibližují, pouze Rakousko se vydalo opačnou cestou.
5.5.3 Pojištěnost Pojištěnost je poměrový ukazatel vyjadřující vztah předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách (v %). Jeho smyslem je hodnotit výkonnost, rozvoj a potenciál růstu pojistného trhu. Pojištěnost roste, když předepsané pojistné
29
roste rychleji než HDP. Vývoj pojištěnosti v jednotlivých státech je znázorněn v následujícím grafu. Graf 2. [%] 9,0 8,0 7,0
IE DE
6,0
AT 5,0
CZ SK
4,0 3,0 2,0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Graf 2 Vývoj pojištěnosti v letech 1999-2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Swiss Re a Insurance Europe
Z rozložení křivek je patrné, že pojištěnost v žádném ze sledovaných států nedosahuje průměru oblasti IE a také jak se od sebe navzájem v tomto ukazateli jednotlivé státy liší. V roce 2008 došlo u všech sledovaných zemí k poklesu pojištěnosti vlivem poklesu předepsaného pojistného, a po růstu tohoto ukazatele v roce 2009 (pro Německo a ČR i v roce 2010) pojištěnost v jednotlivých státech dále klesá, v Rakousku dokonce pod úroveň ukazatele pojištěnosti v roce 1999. Pouze oblast IE zaznamenala opět růst tohoto ukazatele. Vývoj pojištěnosti je silně ovlivněn velikostí HDP, proto jej doplníme ukazatelem předepsané pojistné na jednoho obyvatele.
5.5.4 Předepsané pojistné na jednoho obyvatele Tento ukazatel uvádí, jakou částku průměrně 1 obyvatel vynaložil na pojištění v daném roce. Z grafu (Graf 3) opět můžeme vyčíst značné rozdíly mezi státy, hlavně mezi Německem a Rakouskem na jedné straně a Českem a Slovenskem na druhé. Zatímco průměrné pojistné na 1 obyvatele v Německu a Rakousku se pohybuje v řádu tisíců USD, v Česku a na Slovensku průměrný občan ročně investuje do své pojistné ochrany částku v řádu stovek USD. Vývoj předepsaného pojistného na obyvatele má ovšem podobný průběh pro všechny státy – růst v ČR a na Slovensku od roku 1999, v Německu a Rakousku (po poklesu v letech 2000 a 2001) tento ukazatel rostl až od roku 2002. Po roce 30
2008, kdy se projevila finanční krize následovaná hospodářskou recesí, došlo k poklesu předepsaného pojistného, v Německu pouze ke zpomalení jeho růstu. V roce 2012 ukazatel předepsané pojistné na obyvatele zaznamenal snížení ve všech zemích. USD 3 500 3 000 2 500 DE 2 000
AT
1 500
CZ
1 000
SK
500 0
rok
Graf 3 Vývoj předepsaného pojistného na 1 obyvatele v letech 1999-2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Swiss Re
Výrazný rozdíl mezi oběma „tábory“ zemí můžeme vysvětlit odlišnou tradicí a zvykem českých a slovenských občanů více spoléhat na stát a jeho dávky, které člověka „podrží“, když se ocitne v nepříznivé životní situaci. Shrnutí Na základě uvedených analýz je možné konstatovat, že největších hodnot ukazatelů hodnocení úrovně pojistných trhů dosahují Německo a Rakousko, představující tradiční pojišťovací země s vyspělou ekonomikou. V zemích s vyšší ekonomickou úrovní si obyvatelé mohou dovolit investovat větší objem peněžních prostředků do pojistné ochrany a zajistit se tak proti riziku ztráty z nahodilé události. Otázkou však zůstává, zda se v jednotlivých státech liší poměr placeného pojistného a např. průměrné mzdy občanů, na což se pokusíme odpovědět v následující kapitole pomocí modelů regresní analýzy zkoumajících závislost výše předepsaného pojistného na jednotlivých proměnných.
31
6. Regresní analýza – výsledky Tato kapitola práce se bude zabývat vícerozměrnou regresní analýzou, která podrobí zkoumání vzájemný vztah výše předepsaného pojistného (vysvětlovaná, závisle proměnná) a vybraných makroekonomických proměnných (vysvětlující, nezávisle proměnné), těmi jsou HDP, inflace, nezaměstnanost, průměrná mzda a pro dva státy i reálná úroková míra. Pro každý stát bude pomocí této analýzy vytvořen ekonometrický model znázorňující vztah těchto proměnných. Výstupy Gretlu pro jednotlivé modely jsou uvedeny v přílohách 11-18.
6.1 Specifikace modelu Jak již bylo uvedeno, vysvětlovanou, neboli závislou proměnnou je celkové předepsané pojistné, dále značeno PP, jehož data (pro srovnatelnost všech zemí mezi sebou v mil. USD) jsme získali z výkazů Sigma zajišťovny Swiss Re, a stejně jako ostatní proměnné jsou uvedena v Přílohách 7-10. Protože je pojistný trh ovlivňován situací v jednotlivých ekonomikách, jako vysvětlující
proměnné
byly
vybrány
hrubý
domácí
produkt,
inflace,
nezaměstnanost, průměrná mzda a reálná úroková míra. Hrubý domácí produkt (HDP) jako klíčový ukazatel vývoje národního hospodářství měří výkonnost ekonomiky. Jde o ukazatel shrnující nově vytvořené hodnoty, který slouží k odhadu ekonomické úrovně a ekonomického růstu země. Vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb, které byly v zemi vytvořeny za sledované období. V souladu s ekonomickou teorií předpokládáme pozitivní vliv HDP (v mil. USD) na předepsané pojistné. Růst HDP znamená růst ekonomické úrovně země, používání pokročilých technologií a zařízení a tím pádem vyšší úroveň rizika vyvolávající vyšší poptávku po pojištění. Vyšší ekonomická úroveň také umožňuje investovat větší objem peněžních prostředků do pojistné ochrany na zabezpečení proti nahodilým událostem.19 U proměnné inflace vyjádřené pomocí indexu spotřebitelských cen CPI (consumer price index, v %) přepočítané k základnímu roku 2005=100, lze předpokládat pozitivní i negativní vliv na předepsané pojistné. Růst inflace vede ke zvýšení cenové hladiny zboží a služeb a tím pádem ke snížení kupní síly
19
Daňhel, 2005, s. 266
32
peněz, a dá se předpokládat, že lidé budou snižovat své výdaje a dojde tak i ke snížení předepsaného pojistného. Pozitivní vliv inflace na výši předepsaného pojistného způsobuje indexace pojištění, která představuje zvýšení pojistných limitů a předepsaného pojistného vzhledem k inflaci.20 U nezaměstnanosti jako jediné proměnné předpokládáme negativní vliv na předepsané pojistné jako důsledek poklesu celkové ekonomické aktivity, objemu peněžních prostředků a tím pádem i zájmu o pojištění, což se projeví poklesem poptávky po pojištění i poklesem předepsaného pojistného. Údaje o míře nezaměstnanosti (N, v %) v jednotlivých zemích byly získány z Eurostatu. Předepsané pojistné dle odborných zdrojů závisí také na peněžních příjmech obyvatelstva, které jsou v této práci reprezentovány průměrnou mzdou (PM, průměrná měsíční mzda v USD) s pozitivním efektem na předepsané pojistné. Data PM, stejně jako HDP a CPI, pochází ze statistik UNECE. Jako proměnná odrážející situaci v ostatních segmentech finančního trhu byla zvolena reálná úroková míra (RIR, v %), bohužel její údaje ve sledovaných letech nebyly dostupné pro všechny státy, bude proto zahrnuta pouze do modelů pro Českou republiku a Slovensko. Data RIR pocházejí z databáze Světové banky (World Bank). Pro základní model je tedy uvažován tento funkční vztah:
6.2 Německo Model 1: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP Za použití ekonometrického softwaru Gretl jsme získali tyto odhady parametrů včetně odhadů standardních chyb, t-statistik a p-hodnot pro vícerozměrný regresní model Německa (použitá data i výstup Gretlu jsou uvedeny v příloze). const HDP CPI N PM
Koeficient -214737 -0,032515 3150,61 2309,84 49,5659
Směr. chyba 37096,5 0,0190005 593,542 714,283 4,04517
t-podíl -5,7886 -1,7113 5,3081 3,2338 12,2531
p-hodnota 0,00026 0,12119 0,00049 0,01026 <0,00001
*** *** ** ***
Pokud míra inflace překročí v určitém období stanovené procento, navýší se pojistná částka. (Mašek, 2010) 20
33
Model tedy vypadá takto: ̂ Na základě p-hodnot u jednotlivých parametrů můžeme u proměnných CPI a PM zamítnout hypotézu H0 o nevýznamnosti na hladině 1 % a u proměnné N na hladině 5 %. P-hodnota pro proměnnou HDP 0,12119 > α, proto nezamítáme nulovou hypotézu o nevýznamnosti parametru. Celkovou vhodnost regresní funkce můžeme posoudit F-testem, kdy na základě p-hodnoty (1,92*10-11 < 0,05) zamítáme nulovou hypotézu o nevýznamnosti modelu ve prospěch alternativní hypotézy: model je významný, zvolená regresní funkce je vhodná. Dalším měřítkem vhodnosti modelu je koeficient determinace
,
jehož hodnota se blíží jedné, což značí velmi kvalitní vyrovnání regresní funkcí. Zvolenou regresní funkcí lze vysvětlit 99,72 % variability předepsaného pojistného. Také adjustovaný koeficient determinace, který zohledňuje počet parametrů regresní funkce, dosahuje podobné hodnoty ( ̅ ). Dále byl proveden RESET test specifikace modelu a test linearity, jejichž výsledky jsou uvedeny v následující Tab. 4. Tab. 4 Výsledky pro Model 1 Německo Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 1,92*10-11
F-test
0,011
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,0159521
Test linearity (logaritmy)
0,0170989
VIF (HDP)
9,881
VIF (CPI)
21,504
VIF (N)
1,570
VIF (PM)
9,921
Durbin-Watsonův test Ljung-Box test
0,25852 0,257
Whiteův test
0,204973
Breusch-Paganův test
0,701029
Shapiro-Wilkův test
0,31846
Jarque-Bera test
0,619474
Chí-kvadrát test
0,5607
Z uvedených hodnot je patrné, že hypotéza o správné specifikaci modelu stejně jako hypotéza o linearitě modelu byly na 5% hladině významnosti zamítnuty.
34
Na multikolinearitu upozorňují hodnoty uvedené v matici párových korelačních koeficientů (Tab. 5). Tab. 5 Matice párových korelačních koeficientů PP
HDP
CPI
N
PM
1,0000
0,8701
0,9382
-0,3564
0,9929
PP
1,0000
0,9555
-0,6024
0,8614
HDP
1,0000
-0,5764
0,9357
CPI
1,0000
-0,2867
N
1,0000
PM
Nejvyšší hodnoty párových korelačních koeficientů jsou mezi proměnnými průměrná mzda a předepsané pojistné, CPI a HDP, průměrná mzda a CPI, CPI a předepsané pojistné. Tyto hodnoty naznačují problém s multikolinearitou dat. Pro další analýzu byly vypočteny také VIF faktory. Pouze u proměnné CPI má VIF faktor hodnotu větší než 10. Durbin-Watsonův test testující sériovou korelaci prvního řádu a Ljung-Box test testující autokorelaci vyššího řádu, v našem případě 4. řádu ( zaokrouhleno
na
celý
řád
nahoru)
přítomnost
autokorelace
√
̇
v modelu
neprokázaly. Heteroskedasticita chybového členu byla testována Whiteovým a BreuschPaganovým testem. Z výsledků uvedených v Tab. 4 je patrné, že na 5% hladině významnosti nebyla heteroskedasticita chybového členu prokázána. Na základě výsledku Chí-kvadrát testu můžeme předpokládat, že chybový člen má normální rozdělení. Z uvedených testů reziduální složky je patrné, že rezidua nevykazují heteroskedasticitu, sériovou korelaci ani nenormální rozdělení. Chybový člen tak lze považovat za klasický normální chybový člen a odhadované parametry metodou OLS tak lze považovat za nejlepší možné. Analyzovaný lineární model tak lze na základě výsledků regresní analýzy považovat za statisticky průkazný. Při hodnocení odhadnutých parametrů modelu bylo zjištěno, že znaménka koeficientů u HDP a N neodpovídají našim teoretickým předpokladům. Kladné znaménko u proměnné N znamená, že se zvýšením nezaměstnanosti o jednotku dojde ke zvýšení předepsaného pojistného o necelých 2310 USD. To může být způsobeno tím, že pojistné platí třetí osoby, např. zajištění blízkých (především životní pojištění, které výrazně roste navzdory zvyšující se nezaměstnanosti)
35
nebo
můžeme
uvažovat
nárůst
předepsaného
pojistného
v souvislosti
s pojistnými podvody, kdy se lidé v krajní situaci snaží získat peníze všemi prostředky a někdy i nekalými praktikami. Můžeme tedy doplnit původní předpoklad negativního vlivu nezaměstnanosti na předepsané pojistné o tuto teorii a předpokládat u nezaměstnanosti oba směry působení. Proměnná HDP bude v dalším kroku z modelu vyloučena. Model 2: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP Koeficient -233244 2449,94 2510,08 50,3230
Const CPI N PM
Směr. chyba 38755,9 469,316 769,584 4,39153
t-podíl -6,018 5,220 3,262 11,46
p-hodnota 0,0001 0,0004 0,0086 <0,00001
*** *** *** ***
Upravený model má tvar: ̂ Po vynechání proměnné HDP z modelu došlo ke zlepšení p-hodnot u všech parametrů, jejich statická významnost byla prokázána na 1% hladině významnosti. Tab. 6 Výsledky pro Model 2 Německo Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 2,06e-12
F-test
0,0448
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,117508
Test linearity (logaritmy)
0,126293
VIF (CPI)
11,271
VIF (N)
1,528
VIF (PM)
9,802
Durbin-Watsonův test
0,292831
Breusch-Godfrey test
0,0705
Ljung-Box test
0,398
Whiteův test
0,296407
Breusch-Paganův test
0,365299
Shapiro-Wilkův test
0,350607
Jarque-Bera test
0,634509
Chí-kvadrát test
0,57555
Celkový F-test opět naznačuje statistickou průkaznost modelu. Hodnota koeficientu determinace i adjustovaného koeficientu determinace se oproti
36
prvnímu modelu mírně snížila, ale stále je model schopen vysvětlit 99,62 % variability proměnné předepsané pojistné. Na základě RESET testu zamítáme nulovou hypotézu o správné specifikaci modelu. Naopak dle testu linearity byla prokázána lineární funkční forma. Hodnota VIF faktoru je větší než 10 u proměnné CPI, ale hodnoty koeficientů determinace pomocných regresí potvrzují únosnost kolinearity (Tab. 7). Tab. 7 Výsledky pomocných regresí (Model 2 Německo) Pomocné regresní funkce
Koeficient determinace R2 0,911277 0,345400 0,982832
Hodnota Durbin-Watsonovy statistiky opět nepoukazuje na autokorelaci prvního řádu. V modelu nebyla prokázána ani přítomnost autokorelace čtvrtého řádu či heteroskedasticita, chybový člen má normální rozdělení. Dle statistické významnosti lze model považovat za vhodný. Dle ekonomické teorie a upraveného předpokladu ohledně nezaměstnanosti také. Objem celkového předepsaného pojistného v Německu je tedy významně ovlivňován proměnnými CPI, N a PM. Nevýznamnost proměnné HDP, která byla z modelu odebrána, může být způsobena provázaností makroekonomických ukazatelů, kdy se navzájem ovlivňují a HDP tak může působit na objem předepsaného pojistného nepřímo či se zpožděním.
6.3 Rakousko Model 1: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP Const HDP CPI N PM
Koeficient -18472,6 0,105451 -115,823 943,193 4,37669
Směr. chyba 3849,61 0,0223536 66,3531 275,935 0,487073
t-podíl -4,799 4,717 -1,746 3,418 8,986
p-hodnota 0,0010 0,0011 0,1148 0,0077 <0,00001
*** *** *** ***
Model má tedy tvar: ̂ Všechny proměnné v modelu jsou statisticky významné na 1%hladině významnosti, pouze proměnná CPI není statisticky průkazná.
37
Tab. 8 Výsledky pro Model 1 Rakousko Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 2,40e-10
F-test
0,25
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,0327534
Test linearity (logaritmy)
0,0410354
VIF (HDP)
16,412
VIF (CPI)
19,845
VIF (N)
1,258
VIF (PM)
11,277
Durbin-Watsonův test
0,236443
Breusch-Godfrey test
0,00129
Ljung-Box test
0,0447
Whiteův test
0,221004
Breusch-Paganův test
0,631893
Shapiro-Wilkův test
0,650329
Jarque-Bera test
0,684933
Chí-kvadrát test
0,75520
Výsledek F-testu naznačuje vhodně zvolenou regresní funkci a průkaznost celého modelu také na 1% hladině významnosti, stejně jako koeficient determinace i adjustovaný koeficient determinace, model vysvětluje 99,5 % variability PP. Správnou specifikaci modelu potvrzuje také výsledek RESET testu. Test linearity na 5% hladině významnosti zamítá hypotézu o linearitě modelu v parametrech. Vypočtené VIF faktory naznačují problém kolinearity u proměnných HDP, CPI a PM. Z důvodu multikolinearity a také statistické nevýznamnosti odhadnutého parametru bude z modelu odebrána proměnná CPI. Model 2: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP Koeficient -21108,0 0,0778477 938,158 3,98638
const HDP N PM
Směr. chyba 3886,78 0,0173408 302,846 0,474943
t-podíl -5,431 4,489 3,098 8,393
p-hodnota 0,0003 0,0012 0,0113 <0,00001
*** *** ** ***
Model má tedy tvar: ̂
38
V novém modelu zamítáme nulovou hypotézu o nevýznamnosti parametrů na 5% hladině významnosti, proměnné HDP a PM jsou statisticky významné i na 1% hladině významnosti. Tab. 9 Výsledky pro Model 2 Rakousko Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace ̅
Adj. koeficient determinace
3,58e-11
F-test
0,027
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,021555
Test linearity (logaritmy)
0,026972
VIF (HDP)
8,198
VIF (N)
1,257
VIF (PM)
8,900
Durbin-Watsonův test
0,0740219
Breusch-Godfrey test
0,103
Ljung-Box test
0,45
Whiteův test
0,203235
Breusch-Paganův test
0,342617
Shapiro-Wilkův test
0,154665
Jarque-Bera test
0,355668
Chí-kvadrát test
0,19938
F-test posuzující celkovou významnost modelu a zvolené regresní funkce stejně jako koeficienty determinace ukazují na statistickou významnost celého modelu. Po odstranění proměnné CPI již hodnoty VIF nenaznačují kolinearitu dat. Durbin-Watsonova statistika, Ljung-Box test a Breusch-Godfrey test nepotvrdily sériovou korelaci prvního ani čtvrtého řádu. Na základě výsledků Whiteova testu a
Breusch-Paganova
testu
můžeme
potvrdit
nulovou
hypotézu
o homoskedasticitě chybového členu a na základě Chí kvadrát testu, ShapiroWilkova testu a Jarque-Bery testu také hypotézu o normálním rozdělení chybového členu. Z výsledků RESET testu a testu linearity je patrné, že hypotéza o správné specifikaci modelu stejně jako hypotéza o linearitě modelu byly na 5% hladině významnosti zamítnuty. Ze statistického hlediska tedy nemůžeme tento model považovat za průkazný. Z ekonomického
pohledu
nám
model
říká,
že
pokud
by
se
zvýšila
nezaměstnanost o jednotku, objem předepsaného pojistného by se průměrně
39
zvýšil o 938 USD (za předpokladu, že ostatní vysvětlující proměnné se nezmění). Obdobně můžeme interpretovat i ostatní proměnné.
6.4 Česká republika Model 1: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP Const HDP CPI N PM RIR
Koeficient -4194,17 -0,000105996 39,2174 71,8563 5,64063 25,0384
Směr. chyba 1795,63 0,000850206 19,6342 60,0255 0,535091 26,6335
t-podíl -2,336 -0,1247 1,997 1,197 10,54 0,9401
p-hodnota 0,0477 ** 0,9039 0,0808 * 0,2655 <0,00001 *** 0,3747
Model má tedy tvar: ̂
Statistická významnost parametrů na 1% hladině významnosti byla potvrzena pouze u proměnné PM, ostatní proměnné nejsou statisticky významné ani na 5% hladině významnosti. Tab. 10 Výsledky pro Model 1 Česká republika Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 7,05e-11
F-test
0,884
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,058037
Test linearity (logaritmy)
0,072358
VIF (HDP)
9,667
VIF (CPI)
31,308
VIF (N)
3,892
VIF (PM)
32,141
VIF (RIR)
1,554
Durbin-Watsonův test
0,170955
Breusch-Godfrey test
0,504
Ljung-Box test
0,562
Whiteův test
0,850512
Breusch-Paganův test
0,972247
Shapiro-Wilkův test
0,442639
Jarque-Bera test
0,585142
Chí-kvadrát test
0,41467
40
Na průkaznost celého modelu ukazuje F-test, RESET test i koeficienty determinace, model je schopen vysvětlit 99,83 % variability předepsaného pojistného. Nezamítáme ani hypotézu o linearitě modelu v parametrech. Dle DurbinWatsonova testu, Breusch-Godfrey testu a Ljung-Boxova testu nebyla prokázána autokorelace reziduí. Model také nevykazuje přítomnost heteroskedasticity a testy normality potvrdily normální rozdělení reziduí. Vypočtené VIF faktory nicméně naznačují, že proměnné CPI a PM mohou být multikolinearované. Díky statistické nevýznamnosti budou z modelu vyloučeny proměnné s nejvyšší p-hodnotou, HDP a RIR. U HDP byl navíc rozpor mezi získaným a očekávaným znaménkem. Model 2: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP const
Koeficient -4324,65
Směr. chyba 1090,84
t-podíl -3,965
CPI
35,4560
15,8859
2,232
N
102,044
45,6708
2,234
PM
5,79517
0,479985
12,07
p-hodnota 0,0027 *** 0,0497 ** 0,0495 <0,00001
** ***
Model má tedy tvar: ̂ Proměnná PM je statisticky významná na 1% hladině významnosti, proměnné CPI a N jsou významné na 5% hladině významnosti. F-test testující celkovou vhodnost modelu stejně jako RESET test ukazují na vhodně zvolenou regresní funkci. Dle koeficientů determinace je model schopen vysvětlit 99,81 % variability PP. Dle výsledků testů linearity potvrzujeme nulovou hypotézu o linearitě modelu v parametrech. V modelu se nenachází sériová korelace reziduí prvního ani čtvrtého řádu. Chybový člen má konstantní rozptyl a normální rozdělení.
41
Tab. 11 Výsledky pro Model 2 Česká republika Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅
F-test
5,99e-14
RESET test
0,767
Test linearity (druhé mocniny)
0,189554
Test linearity (logaritmy)
0,126526
VIF (CPI)
23,069
VIF (N)
2,536
VIF (PM)
29,109
Durbin-Watsonův test
0,191199
Breusch-Godfrey test
0,328
Ljung-Box test
0,703
Whiteův test
0,546086
Breusch-Paganův test
0,850541
Shapiro-Wilkův test
0,375141
Jarque-Bera test
0,608849
Chí-kvadrát test
0,47375
Hodnoty VIF faktorů ale upozorňují na možnost výskytu kolinearity mezi proměnnými CPI a PM. Na základě korelačních koeficientů pomocných regresí, jejichž hodnoty uvádíme v následující tabulce, můžeme tuto kolinearitu považovat za únosnou. Tab. 12 Výsledky pomocných regresí (Model 2 Česká republika) Pomocné regresní funkce
Koeficient determinace R2 0,956651 0,605688 0,965646
Ze statistického, ekonometrického i ekonomického hlediska můžeme tento model považovat za vhodný. U České republiky byla do modelu zahrnuta jako další proměnná reálná úroková míra, ale při testování odhadu parametrů nebyla prokázána její statistická významnost pro model, a proto byla v dalším kroku z modelu vyloučena stejně jako HDP. Model celkového předepsaného pojistného v České republice vyhodnotil jako hlavní vysvětlující proměnné inflaci (CPI), nezaměstnanost (N) a průměrnou mzdu (PM) stejně jako v Německu.
42
6.5 Slovensko Model 1: OLS, za použití pozorování 1998-2008 (T = 11), závisle proměnná: PP const
Koeficient -291,79
Směr. chyba 1110,16
t-podíl -0,2628
p-hodnota 0,8032
HDP
0,0250674
0,0161446
1,533
0,1812
CPI
-28,9178
14,1367
-2,046
0,0962
*
N
20,6052
37,7082
0,5464
PM
2,93155
0,804023
3,646
0,6083 0,0148
**
RIR
-34,9255
16,9865
-2,056
0,0949
*
Model má tedy tvar: ̂
34,9255RIR Z výsledků t-testu je patrné, že parametry HDP a N nejsou statisticky významné, parametry CPI a RIR jsou statisticky významné na 10% hladině významnosti a pouze parametr PM je statisticky významný na 5% hladině významnosti. Tab. 13 Výsledky pro Model 1 Slovensko Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 8,35e-06
F-test RESET test
0,0297
Test linearity (druhé mocniny)
0,05138
Test linearity (logaritmy)
0,05138
VIF (HDP)
97,451
VIF (CPI)
94,945
VIF (N)
27,756
VIF (PM)
90,571
VIF (RIR)
7,917
Durbin-Watsonův test
0,169071
Breusch-Godfrey test
0,0612
Ljung-Box test
0,343
Whiteův test Breusch-Paganův test
0,644003
Shapiro-Wilkův test
0,614931
Jarque-Bera test
0,695713
Chí-kvadrát test
0,69186
43
Z dosažených hodnot F-testu vyplývá, že můžeme zamítnout nulovou hypotézu o nevýznamnosti modelu ve prospěch alternativní hypotézy. Byl proveden také RESET test, který ovšem nepotvrdil správnou specifikaci modelu. Dle testů linearity je model lineární v parametrech. Chybový člen má konstantní rozptyl a normální rozdělení, není přítomna autokorelace. Vypočtené hodnot VIF ukazují na multikolinearitu u většiny proměnných, konkrétně u HDP, CPI, PM a N. V dalším
kroku
budou
z modelu
vyloučeny
proměnné
se
statisticky nevýznamnými parametry N, HDP a konstanta a také proměnná RIR, u které nesouhlasí získané znaménko s naším předpokladem. Model 2: OLS, za použití pozorování 1998-2011 (T = 14), závisle proměnná: PP CPI
Koeficient -9,87912
Směr. chyba 1,17282
t-podíl -8,423
p-hodnota <0,00001 ***
PM
3,18934
0,129683
24,59
<0,00001
***
Model má tedy tvar: ̂ Po zredukování modelu pouze na vysvětlující proměnné CPI a PM můžeme odhadnuté parametry těchto proměnných prohlásit za statisticky významné na 1% hladině významnosti. Tab. 14 Výsledky pro Model 2 Slovensko Test
Testovací statistika
p-hodnota
Koeficient determinace Adj. koeficient determinace
̅ 7,14e-17
F-test
0,233
RESET test Test linearity (druhé mocniny)
0,298623
Test linearity (logaritmy)
0,141348
VIF (CPI)
11,728
VIF (PM)
11,728
Durbin-Watsonův test
0,133162
Breusch-Godfrey test
0,439
Ljung-Box test
0,187
Whiteův test
0,043749
Breusch-Paganův test
0,454484
Shapiro-Wilkův test
0,221772
Jarque-Bera test
0,612007
Chí-kvadrát test
0,45093
44
Významnost celého modelu a správnou specifikaci regresní funkce můžeme potvrdit na základě výsledků F-testu i RESET testu. Dle výsledků testu linearity nezamítáme nulovou hypotézu o linearitě modelu v parametrech. Rezidua nevykazují heteroskedasticitu ani sériovou korelaci a mají normální rozdělení. VIF faktory proměnných jsou mírně nad hranicí 10 a naznačují kolinearitu obou proměnných. Dle koeficientu determinace pomocné regrese (
) se
tato kolinearita jeví jako únosná, můžeme proto tento model považovat za vhodný. Objem celkového předepsaného pojistného na Slovensku je tedy ovlivňován inflací a průměrnou mzdou. Pokud se inflace zvýší o jednotku, předepsané pojistné průměrně klesne o 10 USD a pokud se průměrná mzda zvýší o jednotku, předepsané pojistné se zvýší o 3 USD (za předpokladu, že ostatní proměnné se nemění).
45
7. Závěr Přestože v Evropské unii existuje jednotný pojistný trh, je úroveň jednotlivých států nejen v pojišťovnictví značně rozdílná. Jednotlivé pojistné trhy mají svá specifika, odlišnou historii, vývoj, formy prodeje a zastoupení jednotlivých distribučních kanálů. Můžeme předpokládat, že postupně bude docházet ke sjednocování pojistných trhů a stírání těchto rozdílů, v této chvíli ovšem předpokládáme, že faktor úspěchu pojišťoven vstupujících na trhy jiných států tkví právě v respektování jejich specifik a přizpůsobení své (nejen prodejní) politiky či strategie danému pojistnému trhu. Tato diplomová práce poskytuje základní přehled o pojistném trhu, ukazatelích hodnotících jeho úroveň, současných trendech v pojišťovnictví a postupu ekonometrického modelování s využitím regresní analýzy. V práci jsme se zabývali zhodnocením vývoje pojistného trhu České republiky ve srovnání s dalšími státy – Německem, Rakouskem, Slovenskem i Evropskou unií. Pojistný trh byl hodnocen na základě porovnání základních ukazatelů mezi vybranými státy. Těmito ukazateli byly počet pojišťoven a zaměstnanců v pojišťovnictví, podíl životního a neživotního pojištění, pojištěnost a předepsané pojistné na 1 obyvatele. Největším pojistným trhem je německý, který ze všech zemí EU zaměstnává v pojišťovnictví nejvíce pracovníků, ze sledovaných zemí má největší počet pojišťoven a také nejvyšší pojištěnost (podíl předepsaného pojistného k HDP) a předepsané pojistné na 1 obyvatele. Německý pojistný trh je trhem s dlouholetou tradicí, na rozdíl od České republiky a Slovenska, kde rozvoj komerčního pojišťovnictví začal teprve „nedávno“ po roce 1989. Německo a Rakousko jako vyspělé a tradiční pojišťovací země vykazují vyšší hodnoty pojištěnosti a předepsaného pojistného, a dokazují tak tvrzení, že existuje přímá úměra mezi vyspělostí pojistného trhu (hlavně v oblasti životního pojištění) a ekonomickou úrovní státu. Na druhou stranu státy s nižším HDP (Česká republika a Slovensko) vykazují větší potenciál růstu (nevyčerpaná kapacita pojistného trhu) a dynamiku vývoje jednotlivých ukazatelů. Můžeme tedy usuzovat, že vývoj pojistného trhu České republiky bude dále pokračovat podobným tempem a hodnoty ukazatelů jeho úrovně se postupně budou přibližovat hodnotám vyspělých států a průměru EU. Doporučení pojistitelům působícím na českém pojistném trhu je sledovat současné trendy v pojišťovnictví a přizpůsobit jim své produkty a obchodní
46
strategii.
Méně
předvídatelný
faktor
je
vývoj
rizikovosti
jednotlivých
pojišťovaných rizik a vývoj ostatních segmentů finančních trhů. S rozvojem informačních technologií se pojistitelům nabízejí nové distribuční kanály, formy prodeje a možnosti prezentace a komunikace se zákazníky prostřednictvím internetu, ať už na sociálních sítích, vlastních webových stránkách pojišťoven nebo specializovaných webech porovnávajících produkty pojišťoven mezi sebou či informujících o novinkách, rizicích a možnostech trhu. Výhodou pro klienty je snadná dostupnost, aktuálnost informací, rychlá odezva a přístup 24 hodin denně 7 dní v týdnu odkudkoli přes počítač nebo mobilní telefon. S nástupem nové „počítačové“ generace bude tento kanál stále více využíván a troufáme si tvrdit, že na něm bude stále více záviset úspěch jednotlivých komerčních pojišťoven. Většímu zájmu o pojištění napomáhá také státní podpora v podobě daňového odpočtu příspěvků životního pojištění při splnění podmínek stanovených zákonem a reforma důchodového systému, kdy si lidé stále více uvědomují potřebu zajistit se na stáří a nespoléhat v tomto ohledu na stát, jako tomu bylo dříve. Nedůvěru klientů způsobenou nízkou transparentností a informovaností o finanční situaci pojistitelů by mělo odstranit zavedení směrnice Solvency II, která si klade za cíl sjednotit jednotný pojistný trh EU, harmonizovat pravidla jeho regulace a zvýšit ochranu spotřebitelů. Odráží nové postupy řízení rizik a stanovení požadovaného množství kapitálu, který pojišťovny EU musí držet, aby se snížilo riziko jejich platební neschopnosti, a zaměřuje se také na zveřejňování informací od jednotlivých pojistitelů a jejich transparentnost. Pojistitelům také doporučujeme zjednodušení jejich produktů, aby se staly pro klienty srozumitelnějšími a přehlednějšími a školení svých zaměstnanců a zprostředkovatelů, aby pomohli klientům vyznat se v jednotlivých pojistných produktech a nabídnout jim nejvhodnější variantu pojištění tzv. „na míru“. Eliminace pojistných podvodů a kvalitní systémy kontroly a jejich detekce pomáhají pojistitelům odhalit více těchto událostí a uchránit větší objem peněžních prostředků a zvyšují tak důvěru klientů v pojišťovací instituce. Stěžejní částí práce je modelování závislosti objemu celkového předepsaného pojistného na makroekonomických ukazatelích HDP, inflaci, nezaměstnanosti, průměrné mzdě a reálné úrokové míře s využitím vícerozměrné regresní analýzy. Pro možnost srovnání zemí mezi sebou byla zvolena data ve stejných měnových jednotkách, a to USD.
47
Výsledné modely pro jednotlivé státy se od sebe značně liší. Výsledky
analýzy
pro
Německo
prokázaly
významný
vliv
inflace,
nezaměstnanosti a průměrné mzdy na výši předepsaného pojistného, přičemž inflace a nezaměstnanost se podílejí větší měrou než průměrná mzda. Regresní model pro Rakousko ukázal významný vliv nezaměstnanosti, průměrné mzdy a nejnižší měrou se na objemu předepsaného pojistného podílel HDP, ovšem model nebyl lineární v parametrech a musel být tedy ze statistického hlediska zamítnut. Objem předepsaného pojistného v České republice nejpodstatněji ovlivňuje nezaměstnanost, inflace a průměrná mzda, podobně jako v Německu. Model pro Českou republiku je schopen vysvětlit 99,8 % variability předepsaného pojistného. Regresní analýza pro Slovensko prokázala jako významné proměnné ovlivňující výši předepsaného pojistného inflaci a průměrnou mzdu. Procento objasnění variability předepsaného pojistného pro tento model je taktéž vysoké (99,79 %) Až na Rakousko regresní analýza neprokázala významný vliv HDP na objem předepsaného pojistného, což může znamenat, že HDP ovlivňuje předepsané pojistné nepřímo prostřednictvím ostatních proměnných, které s ním jsou také vzájemně provázány. Výši předepsaného pojistného neovlivňují pouze tyto námi zkoumané makroekonomické veličiny, ale mnoho dalších proměnných – např. věková struktura obyvatelstva, životní situace, osobní postoj, vývoj na finančních trzích, legislativa atd. Stanovit konečný výčet faktorů, kvantifikovat je a zkoumat jejich vliv na objem předepsaného pojistného je nadlidský úkol, proto se tato práce zaměřila pouze na vybrané makroekonomické ukazatele. Závěrem můžeme konstatovat, že dochází k postupnému sbližování pojistných trhů jednotlivých zemí, ale tento proces bude trvat ještě několik let, přičemž hodnoty některých ukazatelů úrovně pojistného trhu České republiky se vůbec nemusí přiblížit hodnotám vyspělých zemí nebo průměru EU. Přesto můžeme říci, že pojistný trh České republiky se jeví jako stabilní a dynamický, schopný růstu a upevňování své pozice na evropském trhu.
48
8. Seznam použité literatury Claims fraud: Prevent fraud before claims are paid. SAS INSTITUTE INC. SAS.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.sas.com/industry/ins/fraud.html Country and Lending Groups. THE WORLD BANK GROUP. Data.Worldbank.org [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/about/country-classifications/country-and-lendinggroups#OECD_members Country Overview by Country and Time: Statistical Database. UNECE.org [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://w3.unece.org/pxweb/dialog/varval.asp?ma=ZZZ_CoSummary_r&path=../ DATABASE/STAT/10-CountryOverviews/01-Figures&lang=1 ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 112 s. ISBN 80-210-2495-x. DAŇHEL, J. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. Europe :: Czech Republic. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html European Insurance in Figures. InsuranceEurope.eu [online]. Brussels, 2013, 29. 12. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/factsfigures/statistical-publications/european-insurance-in-figures European Insurance – Key Facts. InsuranceEurope.eu [online]. Brussels, 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/final-key-facts2013.pdf Fakta o Německu: Silné obory v průmyslu a poskytování služeb. Frankfurter SocietätsMedien GmbH. Tatsachen-ueber-deutschland.de [online]. Frankfurt am Mein, 2011 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.tatsachen-ueberdeutschland.de/cz/hospodarstvi/main-content-06/silne-obory-v-prumyslu-aposkytovani-sluzeb.html GDP per capita (current US$). THE WORLD BANK GROUP. Data.Worldbank.org [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries?order=wbapi_ data_value_2012+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=desc
49
HINDLS, R., HRONOVÁ S. a NOVÁK I. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2.vyd. Praha: Management Press, 2000, 259 s. ISBN 80-7261-013-9. HRON, Michal a ČTK. Česko má zdravou páteř ekonomiky, ne jako my, srovnávají země Chorvati. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-chorvatska-a-ceske-republiky-ekonomikaf60-/eko-zahranicni.aspx?c=A130606_150545_eko-zahranicni_hro JINDRA, Vojtěch. Pojišťovnictví: Pojistný trh. Edu.uhk.cz [online]. 2013 [cit. 201310-07]. Dostupné z: http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=prednasky Market operators. InsuranceEurope.eu [online]. Brussels, 2013, 29. 12. 2013 [cit. 201310-19]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/facts-figures/statisticalseries/market-operators MAŠEK, F. Pojištění: Aktualizace pojistného kvůli inflaci někdy připomíná černou díru. Peníze.cz [online]. 5. 11. 2010. [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investicni-zivotni-pojisteni/95505-pojisteni-aktualizacepojistneho-kvuli-inflaci-nekdy-pripomina-cernou-diru NANDRANSKÝ, K. Trendy v pojišťovnictví. SOFTEC GROUP. Softec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.softec.cz/reseni/pojistovnictvi/trendy-pojistovnictvi.html Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US. SWISS RE LTD. SwissRe.com [online]. Sigma No 2/2013. Zurich, 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf Principy pojištění. Pojištění.cz [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.pojisteni.cz/clanky/a/95/principy-pojisteni.html Sigma Library. SwissRe.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.swissre.com/library/?searchByType=1011075&search=yes&searchByL anguage=851547&searchByCategory=1023505 Slovakia. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA, Inc. Britannica.com [online]. 2013. [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/549008/Slovakia/39488/Economy Solvency II Training. [online]. London, 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.solvencyiitraining.eu/cms.php?PageID=7
50
Souhrnná teritoriální informace Rakousko. BussinesInfo.cz [online]. 2013, 1. 10. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchodeu/teritorialni-informace-zeme.html The impact of insurance fraud. InsuranceEurope.eu [online]. Brussels, 2013, 7. 2. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/fraudbooklet.pdf Unemployment rate by sex and age groups – annual average, %: Data Explorer. Eurostat.eu [online]. 2013, 31. 10. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en VÁVROVÁ, E. Pojišťovnictví I. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 104 s. ISBN 978-80-7375-784-7.
51
9. Seznam tabulek a grafů Tab. 1 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2000-2011...................................................... 27 Tab. 2 Vývoj počtu zaměstnanců v pojišťovnictví v letech 2000-2011 .................... 28 Tab. 3 Podíl předepsaného pojistného v ŽP a NŽP v letech 1998-2012 .................. 29 Tab. 4 Výsledky pro Model 1 Německo ...................................................................... 34 Tab. 5 Matice párových korelačních koeficientů ........................................................ 35 Tab. 6 Výsledky pro Model 2 Německo ...................................................................... 36 Tab. 7 Výsledky pomocných regresí (Model 2 Německo) ........................................ 37 Tab. 8 Výsledky pro Model 1 Rakousko...................................................................... 38 Tab. 9 Výsledky pro Model 2 Rakousko...................................................................... 39 Tab. 10 Výsledky pro Model 1 Česká republika ........................................................ 40 Tab. 11 Výsledky pro Model 2 Česká republika ........................................................ 42 Tab. 12 Výsledky pomocných regresí (Model 2 Česká republika) .......................... 42 Tab. 13 Výsledky pro Model 1 Slovensko ................................................................... 43 Tab. 14 Výsledky pro Model 2 Slovensko ................................................................... 44
Graf 1 Vývoj počtu katastrof ve světě v letech 1970-2012 ......................................... 17 Graf 2 Vývoj pojištěnosti v letech 1999-2012............................................................... 30 Graf 3 Vývoj předepsaného pojistného na 1 obyvatele v letech 1999-2012 ............ 31
52
10.
Seznam příloh
Příloha 1
Počet katastrof celosvětově v letech 1970-2012 ............................54
Příloha 2
Počet pojišťoven a zaměstnanců v pojišťovnictví ........................55
Příloha 3
Distribuční kanály Rakouska a Slovenska ....................................56
Příloha 4
Podíl životního a neživotního pojištění .........................................57
Příloha 5
Výše předepsaného pojistného na 1 obyvatele ............................58
Příloha 6
Pojištěnost ..........................................................................................59
Příloha 7
Data použitá pro regresní analýzu Německa ...............................60
Příloha 8
Data použitá pro regresní analýzu Rakouska ..............................61
Příloha 9
Data použitá pro regresní analýzu Slovenska ..............................62
Příloha 10
Data použitá pro regresní analýzu České republiky ...................63
Příloha 11
Německo model 1 .............................................................................64
Příloha 12
Německo model 2 .............................................................................64
Příloha 13
Rakousko model 1 ............................................................................65
Příloha 14
Rakousko model 2 ............................................................................65
Příloha 15
Česká republika model 1 .................................................................66
Příloha 16
Česká republika model 2 .................................................................66
Příloha 17
Slovensko model 1 ............................................................................67
Příloha 18
Slovensko model 2 ............................................................................67
53
Příloha 1
Počet katastrof celosvětově v letech 1970-2012 1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
přírodní
32
39
36
30
37
40
47
40
39
46
43
57
umělé
62
72
87
83
81
71
80
82
70
80
83
74
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
přírodní
60
56
49
59
64
96
89
78
115
106
121
139
umělé
73
82
61
75
87
115
123
130
135
146
130
171
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
přírodní
145
136
130
125
127
140
130
124
134
143
119
152
umělé
178
141
176
172
161
148
167
164
149
163
232
258
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
přírodní
137
144
141
135
171
175
168
umělé
218
206
182
162
152
150
150
Zdroj: Sigma No 2/2013 Swiss Re
54
Příloha 2
Počet pojišťoven a zaměstnanců v pojišťovnictví
Počet pojišťoven 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2011/2000
DE
659
640
645
640
633
632
613
609
607
596
582
580
0,9
AT
77
75
73
72
71
73
72
71
71
72
72
72
0,9
SK
28
28
29
28
25
26
25
24
20
20
22
23
0,8
CZ
41
43
42
42
40
45
49
52
53
53
53
54
1,3
IE
5 311
5 214
5 100
5 008
5 330
5 252
5 148
5 322
5 286
5 213
5 606
5 456
1,0
2011/2000
Zdroj: IE Market operators 2013 a 2009
Počet zaměstnanců v pojišťovnictví 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
DE
240 200
245 400
248 100
244 300
240 800
233 300
225 700
218 900
216 300
216 500
216 400
215 500
0,9
AT
28 530
27 359
25 925
26 106
26 494
26 267
26 292
26 667
26 547
26 732
26 538
25 794
0,9
SK
7 783
7 916
7 622
6 743
6 484
6 304
6 300
6 300
6 640
6 218
6 097
5 905
0,8
CZ
16 112
15 718
15 740
15 658
14 600
14 506
14 410
14 501
14 726
14 498
14 270
14 274
0,9
1 047886
1 062 617
944 663
1 002 318
1 063 067
1 034 677
996 843
998 873
1 006 895
959 955
836 877
743 735
0,7
IE
Zdroj: IE Market operators 2013 a 2009
55
Příloha 3 Rakousko Přímý prodej [%]
Distribuční kanály Rakouska a Slovenska 2007
2008
2009
2010
2011
25,9
25,9
21,0
22,5
28,6
Agenti [%]
8,1
9,2
6,1
6,4
8,1
Brokeři [%]
22,5
24,0
21,6
21,7
24,6
Bankopojištění [%]
38,3
36,7
45,7
44,4
32,8
5,2
4,1
5,7
4,9
5,9
Ostatní [%]
Zdroj: IE Market operators 2013
Slovensko
2007
2008
2009
2010
2011
Přímý prodej [%]
-
16,0
29,0
30,2
30,9
Agenti [%]
-
79,1
68,0
68,7
41,7
Brokeři [%]
-
4,4
3,0
1,1
0,7
Bankopojištění [%]
-
0,0
0,0
0,0
0,0
Ostatní [%]
-
0,5
0,0
0,0
26,7
Zdroj: IE Market operators 2013
56
Příloha 4
Podíl životního a neživotního pojištění
[%]
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ŽP
43
32
32
35
38
38
39
38
39
41
41
42
47
46
47
NŽP
57
68
68
65
62
62
61
62
61
59
59
58
53
53
53
ŽP
40
44
46
46
45
43
44
47
46
45
45
45
45
42
40
NŽP
60
56
54
54
55
57
56
53
54
55
55
55
55
58
60
ŽP
30
36
42
44
43
41
36
39
42
44
47
46
45
47
47
NŽP
70
64
59
56
57
59
64
61
58
56
53
54
55
53
53
ŽP
27
32
32
35
38
39
39
38
39
41
41
42
46
46
47
NŽP
73
68
68
65
62
61
61
62
61
59
59
58
54
54
53
ŽP
59
62
65
63
62
61
61
63
63
65
61
61
61
59
59
NŽP
41
38
35
37
38
39
39
37
37
35
39
39
39
41
41
DE
AT
SK
CZ
IE
Zdroj: vlastní práce na základě údajů Swiss Re a Insurance Europe
57
Příloha 5
Výše předepsaného pojistného na 1 obyvatele
[USD]
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Celkem
-
1 675,7
1 491,4
1 484,2
1 627,7
2 051,2
2 286,6
2 310,5
2 436,8
2 662,1
2 919,2
2 904,3
2 903,8
2 967,0
2 804,6
ŽP
-
762,2
683,0
674,3
736,7
930,4
1 021,3
1 042,1
1 136,1
1 234,1
1 346,5
1 365,1
1 402,2
1 389,0
1 299,3
NŽP
-
913,5
808,5
809,9
891,1
1 120,8
1 265,3
1 268,4
1 300,7
1 427,9
1 572,7
1 539,2
1 501,6
1 578,0
1 505,3
Celkem
-
1 425,9
1 313,1
1 348,8
1 452,1
1 846,8
2 159,7
2 342,8
2 396,7
2 620,5
2 865,8
2 736,8
2 648,2
2 740,0
2 478,3
ŽP
-
630,9
606,9
632,0
648,7
811,0
955,3
1 095,1
1 104,6
1 189,6
1 297,3
1 236,0
1 194,1
1 159,0
990,6
NŽP
-
795,1
706,1
716,8
803,4
1 035,7
1 204,4
1 247,7
1 292,1
1 430,9
1 568,5
1 500,8
1 454,1
1 581,0
1 487,7
Celkem
-
106,0
109,5
122,5
148,8
210,6
276,0
314,7
336,9
435,4
548,6
516,8
480,5
528,0
480,2
ŽP
-
38,3
45,5
53,4
64,3
85,8
111,8
116,8
130,3
194,1
256,5
241,2
229,7
250,0
224,4
NŽP
-
67,8
64,0
69,1
84,5
124,8
164,2
197,9
206,5
241,3
292,2
275,7
250,8
278,0
255,7
175,4
177,5
206,4
272,6
363,4
430,5
477,8
519,6
631,3
804,4
745,7
752,7
832,0
746,7
DE
AT
SK
Celkem CZ
Zdroj: Swiss Re
58
ŽP
-
55,9
57,3
72,3
102,6
139,4
168,6
183,6
204,1
261,0
326,4
311,6
351,3
386,0
350,3
NŽP
-
119,5
120,3
134,1
170,0
224,0
261,9
294,2
315,5
370,3
478,0
434,1
401,4
445,0
396,4
Příloha 6
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Celkem
-
6,52
6,54
6,59
6,76
6,99
6,97
6,79
6,70
6,60
6,60
7,11
7,20
6,80
6,74
ŽP
-
2,96
3,00
3,00
3,06
3,17
3,11
3,06
3,10
3,10
3,00
3,34
3,50
3,20
3,12
NŽP
-
3,55
3,55
3,60
3,70
3,82
3,86
3,73
3,60
3,60
3,50
3,77
3,70
3,60
3,62
Celkem
-
5,55
5,66
5,87
5,84
5,89
5,95
6,17
6,10
5,80
5,80
6,01
5,90
5,50
5,27
ŽP
-
2,45
2,61
2,75
2,61
2,59
2,63
2,88
2,80
2,60
2,60
2,71
2,70
2,30
2,11
NŽP
-
3,09
3,04
3,12
3,23
3,30
3,32
3,28
3,30
3,20
3,20
3,30
3,20
3,20
3,16
Celkem
-
2,91
3,08
3,30
3,38
3,38
3,61
3,66
3,40
3,10
3,10
3,17
3,00
2,90
2,70
ŽP
-
1,05
1,28
1,44
1,46
1,38
1,46
1,36
1,30
1,40
1,50
1,48
1,40
1,40
1,26
NŽP
-
1,86
1,80
1,86
1,92
2,00
2,15
2,30
2,10
1,70
1,70
1,69
1,50
1,50
1,44
3,40
3,60
3,74
3,99
4,48
4,15
3,98
3,80
3,70
3,50
3,97
4,00
3,90
3,72
[%]
DE
AT
SK
Pojištěnost
Celkem CZ
IE
ŽP
-
1,08
1,16
1,31
1,50
1,72
1,63
1,53
1,50
1,50
1,40
1,66
1,90
1,80
1,75
NŽP
-
2,32
2,44
2,43
2,49
2,76
2,53
2,45
2,30
2,20
2,10
2,31
2,10
2,10
1,98
Celkem
-
7,47
8,20
7,88
8,14
8,11
8,16
8,42
8,63
8,73
7,75
8,25
8,13
7,63
7,70
Zdroj: Swiss Re a Insurance Europe
59
Příloha 7 Německo
Data použitá pro regresní analýzu Německa 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PP [mil. USD]
136 702
138 829
123 730
123 782
135 777
170 137
190 811
197 964
202 397
223 530
240 362
239 808
234 985
245 572
231 908
ŽP [mil. USD]
58 411
62 687
56 257
55 623
60 860
76 246
84 697
90 225
92 974
102 084
110 148
111 996
114 168
114 319
106 411
NŽP [mil. USD]
78 290
76 143
67 474
68 159
74 916
93 891
106 114
107 739
109 423
121 446
130 213
127 812
120 817
131 254
125 497
HDP [mil. USD]
2 372 528
2 416 920
2 490 821
2 528 541
2 528 798
2 519 304
2 548 556
2 566 005
2 660 947
2 747 935
2 777 700
2 634 774
2 740 493
2 831 843
2 851 345
90,8
91,4
92,7
94,5
95,9
96,9
98,5
100,0
101,6
103,9
106,6
107,0
108,2
110,4
112,6
9,4
8,6
8,0
7,9
8,7
9,8
10,5
11,3
10,3
8,7
7,5
7,8
7,1
5,9
5,5
2 511
2 436
2 148
2 133
2 294
2 788
3 102
3 148
3 221
3 572
3 925
3 711
3 596
3 917
-
8,4
8,6
10,4
8,8
8,1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
CPI [%] Nezaměstnanost [%] Průměrná mzda [USD] Reálná úroková míra [%]
Zdroj: PP, ŽP, NŽP - Swiss Re, HDP, CPI, PM - UNECE, N – Eurostat, RIR - World Bank
60
Příloha 8 Rakousko
Data použitá pro regresní analýzu Rakouska 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PP [mil. USD]
11 258
11 647
10 741
11 104
11 968
14 887
17 378
19 009
19 577
21 751
23 849
22 884
22 232
22 904
20 948
ŽP [mil. USD]
4 545
5 109
4 965
5 162
5 378
6 469
7 667
8 854
9 021
9 874
10 828
10 335
10 020
9 727
8 373
NŽP [mil. USD]
6 713
6 538
5 776
5 942
6 589
8 418
9 710
10 155
10 556
11 876
13 021
12 549
12 212
13 176
12 575
HDP [mil. USD]
237 174
245 568
254 574
256 757
261 106
263 367
270 187
276 673
286 827
297 456
301 729
290 197
295 331
303 702
306 345
87,8
88,3
90,4
92,8
94,5
95,8
97,8
100,0
101,4
103,6
107,0
107,5
109,5
113,0
115,9
4,5
3,9
3,6
3,6
4,2
4,3
4,9
5,2
4,8
4,4
3,8
4,8
4,4
4,2
4,3
2 507
2 440
2 169
2 136
2 367
2 882
3 223
3 313
3 467
3 902
4 338
4 201
4 060
4 369
-
6,1
5,3
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
CPI [%] Nezaměstnanost [%] Průměrná mzda [USD] Reálná úroková míra [%]
Zdroj: PP, ŽP, NŽP - Swiss Re, HDP, CPI, PM - UNECE, N – Eurostat, RIR - World Bank
61
Příloha 9 Slovensko
Data použitá pro regresní analýzu Slovenska 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PP [mil. USD]
604
572
591
659
800
1 137
1 487
1 629
1 810
2 323
2 963
2 744
2 741
2 840
2 600
ŽP [mil. USD]
184
206
246
287
346
463
535
630
766
1 028
1 398
1 263
1 247
1 332
1 215
NŽP [mil. USD]
420
366
346
372
455
675
952
999
1 044
1 294
1 566
1 480
1 494
1 508
1 385
HDP [mil. USD]
67 628
67 654
68 579
70 967
74 220
77 764
81 697
87 134
94 406
104 313
110 311
104 866
109 507
112 774
114 805
CPI [%]
60,7
67,1
75,2
80,7
83,4
90,5
97,4
100,0
104,5
107,4
112,3
114,1
115,2
119,7
124,0
Nezaměstnanost [%]
12,6
16,5
18,9
19,5
18,8
17,7
18,4
16,4
13,5
11,2
9,6
12,1
14,5
13,6
14,0
Průměrná mzda [USD]
409
419
416
426
487
635
761
832
914
1 087
1 216
1 209
1 204
1 293
-
Reálná úroková míra [%]
15,3
12,8
5,0
5,9
6,1
3
3
4,2
4,6
6,8
2,8
-
-
-
-
Zdroj: PP, ŽP, NŽP - Swiss Re, HDP, CPI, PM - UNECE, N – Eurostat, RIR - World Bank
62
Příloha 10 Česká republika
Data použitá pro regresní analýzu České republiky 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PP [mil. USD]
1 711
1 825
1 829
2 123
2 775
3 755
4 380
4 891
5 400
6 549
8 170
7 563
8 168
8 764
7 846
ŽP [mil. USD]
468
576
590
744
1 044
1 458
1 720
1 876
2 086
2 668
3 333
3 158
3 758
4 069
3 680
NŽP [mil. USD]
1 242
1 249
1 239
1 379
1 731
2 297
2 660
3 015
3 314
3 881
4 837
4 404
4 411
4 694
4 165
HDP [mil. USD]
168 150
170 974
178 130
183 648
187 595
194 660
203 892
217 660
232 940
246 300
253 932
242 487
248 475
252 994
250 410
84,3
86,1
89,5
93,7
95,4
95,5
98,2
100,0
102,5
105,5
112,2
113,4
115,0
117,2
121,1
Nezaměstnanost [%]
6,5
8,7
8,8
8,1
7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
6,7
7,0
Průměrná mzda [USD]
391
385
371
409
513
639
761
848
953
1 126
1 411
1 263
1 291
1 409
-
Reálná úroková míra [%]
2,9
6,0
5,7
2,4
4,0
5
1,9
6,1
5
2,4
4,3
3,6
7,6
6,8
3,8
CPI [%]
Zdroj: PP, ŽP, NŽP - Swiss Re, HDP, CPI, PM - UNECE, N – Eurostat, RIR - World Bank
63
Příloha 11
Německo model 1
Příloha 12
Německo model 2
64
Příloha 13
Rakousko model 1
Příloha 14
Rakousko model 2
65
Příloha 15
Česká republika model 1
Příloha 16
Česká republika model 2
66
Příloha 17
Slovensko model 1
Příloha 18
Slovensko model 2
67