Vliv Geocachingu na rozvoj regionů

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vliv Geocachingu na rozvoj regionů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D.

Monika Hofrichtrová

Brno 2013

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D., za její cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při zpracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv Geocachingu na rozvoj regionů vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury, a zpracovala ji pod dohledem vedoucí práce.

V Brně dne 26. května 2013

_______________________________

Abstract Hofrichtrová, M. The influence of Geocaching on the regional development. Bachelor thesis. Brno 2013. This bachelor thesis introduces major issues of a popular game called Geocaching. The thesis describes the basic principles, the rules of Geocaching, explains the main terminology, and tells the history of the game. The work also deals with the influence of Geocaching on the region and examines negative impacts that this game causes. Basic information on marketing and statistical research are also described in this work. The constituent part of the work looks into the marketing research which shows player's main preferences and incentives. Keywords Geocaching, history of Geocaching, statistical processing.

Abstrakt Hofrichtrová, M. Vliv Geocachingu na rozvoj regionů. Bakalářská práce. Brno 2013. Tato práce obsahuje ucelený pohled na problematiku populární hry s názvem Geocaching. V práci jsou popsány její základní principy a pravidla, vysvětlena základní terminologie Geocachingu a není opomenuta ani historie této hry. Práce se rovněž zabývá vlivem Geocachingu na region a zkoumá negativní vlivy, které s ní souvisí. V práci jsou představeny základy marketingového a statistického výzkumu. Součástí práce je dotazníkové šetření, které ukazuje hlavní preference a stimuly hráčů. Klíčová slova Geocaching, historie Geocachingu, statistické zpracování.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metody jejího zpracování

3

11

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 11

2.2

Metody zpracování práce .............................................................................................. 11

Co je Geocaching

13

3.1

Základní principy a pravidla hry ................................................................................ 14

3.2

Terminologie a zkratky v Geocachingu.................................................................... 15

3.2.1

Seznam zkratek ....................................................................................................... 15

3.2.2

Seznam nejčastěji používaných pojmů .......................................................... 16

3.3

Historie Geocachingu ...................................................................................................... 17

3.3.1

4

9

Historie Geocachingu v České republice ....................................................... 18

3.4

Současnost a Geocaching v číslech ............................................................................ 20

3.5

Výbava hráče ...................................................................................................................... 21

3.5.1

Internet a oficiální web Geocachingu ............................................................. 21

3.5.2

GPS ............................................................................................................................... 22

Popis keše a její druhy

24

4.1

Rozdělení keší dle terénu a obtížnosti ..................................................................... 25

4.2

Dělení dle charakteru keše ........................................................................................... 27

4.2.1

Tradiční keš (Traditional Cache) .................................................................... 27

4.2.2

Multi keš (Multi-Cache) ...................................................................................... 27

4.2.3

Mystery keš (Mystery or Puzzle Cache) ....................................................... 28

Obsah

4.2.4

Earth keš (Earth Cache) ...................................................................................... 29

4.2.5

Event keš (Event Cache) ..................................................................................... 30

4.2.6

Mega-Event keš (Mega-Event Cache) ............................................................ 30

4.2.7

CITO keš (Cache In Trash Out Event) ............................................................ 31

4.2.8

Letterbox (Letterbox Hybrid Cache) ............................................................. 32

4.3

5

6

6

Rozdělení keší dle velikosti .......................................................................................... 33

4.3.1

Mikro keš (Micro Cache) ..................................................................................... 33

4.3.2

Small keš (Small Cache) ....................................................................................... 33

4.3.3

Regular keš (Regular Cache) .............................................................................. 33

4.3.4

Large keš (Large Cache) ...................................................................................... 34

4.3.5

Neoficiální nano keš (Nano Cache).................................................................. 34

Trackovatelné předměty (Trackable items) 5.1

Získání předmětu ............................................................................................................. 35

5.2

Travel Bug (Travelbug) .................................................................................................. 36

5.3

Geocoin ................................................................................................................................. 36

Geocaching a rozvoj regionu

37

6.1

Geocaching jako plnohodnotná volnočasová aktivita ........................................ 37

6.2

Geocaching - cestovní ruch a turismus .................................................................... 37

6.2.1

7

35

Destinace cestovního ruchu − region ............................................................. 38

6.3

Regionální rozvoj a cestovní ruch .............................................................................. 39

6.4

Negativní vlivy Geocachingu ........................................................................................ 40

Marketingový přehled 7.1

42

Marketing, marketingový výzkum ............................................................................. 42

Obsah

7

7.2

Klasifikace marketingového výzkumu ..................................................................... 42

8

7.2.1

Kvantitativní marketingový výzkum .............................................................. 43

7.2.2

Kvalitativní marketingový výzkum ................................................................. 44

Statistický přehled 8.1

Historie statistiky ............................................................................................................. 46

8.2

Základní statistické pojmy ............................................................................................ 47

8.2.1

Statistická jednotka a statistický soubor ...................................................... 47

8.2.2

Statistický znak ....................................................................................................... 47

8.2.3

Statistická data ........................................................................................................ 48

8.2.4

Výběrový soubor .................................................................................................... 48

8.3

Etapy statistického zkoumání ..................................................................................... 49

8.3.1

Plán statistického zkoumání .............................................................................. 49

8.3.2

Statistické zjišťování ............................................................................................. 49

8.3.3

Statistické zpracování........................................................................................... 50

8.3.4

Statistická analýza ................................................................................................. 50

8.3.5

Prezentace výsledků ............................................................................................. 50

8.4

Statistické zpracování a prezentace dat .................................................................. 51

8.5

Statistická řada a rozdělení četností ......................................................................... 51

8.5.1 8.6

Tabulka rozdělení četností ................................................................................. 51

Kombinační třídění .......................................................................................................... 52

8.6.1 9

46

Závislost kvalitativních znaků ........................................................................... 52

Zpracování výsledků dotazníkového šetření 9.1

55

Charakteristika výběrového souboru ....................................................................... 55

Obsah

8

9.2

Zjištěné výsledky .............................................................................................................. 55

9.3

Statistické zjištění závislostí ........................................................................................ 73

9.3.1

Závislost mezi bydlištěm geocachera a preferovanými společníky při

hře

....................................................................................................................................... 73

9.3.2

Závislost mezi zakoupením prémiového členství a časem věnovaným

Geocachingu ............................................................................................................................... 74 9.3.3

Závislost mezi bydlištěm hráče a prémiovým členstvím ........................ 76

9.3.4

Závislost mezi zaměstnáním hráče a typem technologie, kterou

používá ....................................................................................................................................... 76 9.3.5

Závislost mezi časem věnovaným hře a založením vlastní keše.......... 77

10 Závěr

79

Seznam použité literatury

82

Literární zdroje ............................................................................................................................. 82 Internetové zdroje........................................................................................................................ 84 Příloha

87

Úvod

9

1 Úvod Geocaching, jako celosvětově populární outdoorová aktivita, je dobrodružný a nevšední způsob trávení volného času. Hráč se svým způsobem vrací do dětských let, kde na něj čeká dobrodružné hledání pokladů, řešení rébusů a hádanek. Zároveň hra vyžaduje určitou orientaci v terénu a zvládnutí základních znalostí moderních technologií, jako je GPS. Hra zjednodušeně funguje na principu ukrytých schránek, které se hráči snaží nalézt pomocí svých GPS přijímačů. Této aktivitě propadá stále více lidí napříč věkovými kategoriemi, společenským a sociálním postavením. Bouřlivý rozvoj této hry je potvrzen neustálým růstem počtu ukrytých schránek a hráčů ve světě i v České republice. Právě Česká republika nabízí této hře dokonalé zázemí, které je tvořeno celou řadou historických památek a přírodních krás, které lákají k ukrytí schránek. Z celého světa se právě u nás nacházejí ty nejnavštěvovanější schránky. Tato práce se zabývá vlivem Geocachingu na region z různých hledisek. Především na něj nahlíží v souvislosti s cestovním ruchem, který je významným faktorem regionálního rozvoje. Rovněž jsou vyzdvihovány přínosy této hry, které mají za následek především vzdělávání hráčů v různých oblastech a dále je hrou podporována myšlenka kvalitně stráveného volného času. Práce nabízí široký a ucelený pohled na celou problematiku Geocachingu. Zabývá se hlavními principy a pravidly hry, dále nabízí přehled základních zkratek a pojmů a není opomenuta ani výbava hráče a systém GPS. Propracovanost a rozsáhlost této hry je ukázána uvedením jednotlivých druhů geocachingových schránek. V praktické části této práce bylo zpracováno dotazníkové šetření, které ukazuje entuziasmus hráčů a jejich ztotožnění se s hrou. Výsledky dotazníku také představují různé způsoby hry dotázaných geocacherů a dávají možnost nahlédnout k hlavním preferencím a stimulům hráčů. Dotazník také zkoumá, jaký vliv mají samotní geocacheři na místa, kde se schránky nacházejí.

Úvod

10

Rovněž jsou vymezeny negativní vlivy této hry a je zkoumán vliv Geocachingu na životní prostředí. V souvislosti s environmentální problematikou jsou uvedeny možnosti rozvoje této aktivity ve spolupráci s orgány ochrany přírody. V teoretické části je popsána také problematika marketingového výzkumu a uvedeny základní statistické pojmy, neboť tyto teorie jsou následně použity i v provedení a zpracování dotazníkového šetření. K úplnému a přesnému pochopení problematiky Geocachingu a rozvoje regionu, jsou popsány základy cestovního ruchu a turismu, jehož jsou účastníci hry nedílnou součástí.


11

2 Cíl práce a metody jejího zpracování 2.1

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit vliv Geocachingu, jako neustále rozvíjející se volnočasové aktivity, na rozvoj regionů z různých hledisek. Je zkoumána závislost mezi Geocachingem a cestovním ruchem, jako významným hospodářským odvětvím, které přispívá k rozvoji regionů. Ucelený popis této hry má za úkol nastínit rozsáhlost Geocachingu a jeho následného využití v lokálním rozvoji cestovního ruchu. Práce rovněž zkoumá vedlejší vlivy této hry, především pak negativní aspekty, působící na region nebo jeho části. Záměrem bylo především zanalyzovat negativní vlivy týkající se životního prostředí a předložit možnosti využití Geocachingu v environmentální osvětě hráčů a omezit tak uvedené dopady v přírodě. Tato práce není zaměřena pouze na výsledek šetření vlivu Geocachingu na region, ale poskytuje také možnost podrobného seznámení se s hrou, jako populárním novodobým koníčkem. Vedlejším cílem práce je také ukázat preference a motivy hráčů, které umožní pochopit rozsáhlou problematiku této aktivity.

2.2

Metody zpracování práce

Praktická část je založena na empirickém sociologickém výzkumu, provedeném metodou dotazníkového šetření. Dotazník byl komunikován prostřednictví sociální sítě Facebook a byl umístěn ve skupinách, které jsou určeny přímo pro příznivce této aktivity. Rovněž byli požádáni členové klubu Geocaching Brno1 o spolupráci při vyplnění dotazníku. Dotazník vyplnilo celkem 137 aktivních hráčů Geocachingu.

1

http://www.kgbrno.eu/


12

Data získaná z výzkumu jsou prezentována slovně a pomocí grafů. Jsou vysvětleny jednotlivé příčiny chování hráčů a uvedeny možné důvody jejich odpovědí. Jednotlivé informace jsou dále zpracovány do kontingenčních tabulek a jejich vzájemné vazby vyjádřeny prostřednictvím koeficientů závislostí slovních znaků. Existující závislosti jsou zanalyzovány a doplněny komentářem pro snadnější porozumění jejich příčin.

Co je Geocaching

13

3 Co je Geocaching Geocaching je název velmi populární celosvětové hry založené na hledání skrytých předmětů. Dalo by se říct, že jde o novodobé „hledání pokladů“, které dokáže lidi uchvátit. Jak uvádí český oficiální web této hry (Geocaching.cz, 2007): „Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému při hledání skrytého objektu zvaného keš.“ Schránky jsou dnes již na každém kontinentu, od Antarktidy po Severní Ameriku. Mohou se nacházet v místním parku, na konci dlouhé pěší túry, pod vodou nebo i na rohu vaší ulice. Jednou z hlavních idejí této hry je objevovat nová zajímavá místa, kam bychom se třeba jinak ani nepodívali a mít radost z nalezeného pokladu. (Český Geocaching, 2008) Slovo geocaching se skládá ze slov „geo“ pro Zemi a „cache“, což je termín používaný jak pro schované zásoby, tak i v moderním pojetí pro data uložená v počítači. Spojením těchto dvou slov vznikla jedinečná venkovní aktivita spojená s moderní technologií – Geocaching. (The Editors and staff of Geocaching.com, 2009) Skryté předměty, neboli cache/keše (dále v textu bude uváděn počeštěný pojem „keš“), jsou rozmístěny po celém světě a čekají na své objevení. Hledání keší probíhá na základě zadaných souřadnic a zpravidla geocacherům („geokačerům“) pomáhá technologie zvaná GPS. V České Republice je tento druh sportu/hry velmi oblíbený (viz tabulka počet keší ČR), přičemž stále velká část veřejnosti o existenci této hry ani netuší. Můžeme říct, že právě v tom je kouzlo Geocachingu. Hra se dá hrát pouze po registraci na oficiálních stránkách2. Základní registrace je zdarma. Hru Geocaching zaštiťuje americká společnost Groundspeak, Inc., která poskytuje zázemí pro více her s technologií GPS. (Groundspeak, Inc, 2000-2013)

2

www.geocaching.com

Co je Geocaching

3.1

14

Základní principy a pravidla hry

Jak již bylo zmíněno hlavním úkolem této outdoorové aktivity je hledání skrytých schránek (keší). Samotné hledání se neobejde bez určitého vybavení. Vlastní GPS přijímač je velkou výhodou, ale mnozí hráči se dnes již spokojí se svými tzv. „chytrými telefony“, které bývají vybaveny GPS modulem. Podrobněji je tato problematika popsána v kapitole Výbava hráče. K prvnímu kroku patří registrace na webových stránkách Geocachingu. Registrace obnáší pouze zadání základních údajů a vytvoření přezdívky, která bude hráče dále reprezentovat. Téměř okamžitě se tak může kdokoli stát oficiálním hráčem. Na tomto webu hráči rovněž nacházejí souřadnice ke keším spolu s dalšími informacemi týkajícími se keše nebo jejího umístění. Souřadnice vybrané schránky stačí jen uložit do svého GPS přijímače nebo do svého mobilního telefonu a samotné hledání může začít. Při samotném lovu musí být hráč vždy opatrný, aby nevzbuzoval pozornost lidí, kteří ho při hledání mohou spatřit. Můžeme říct, že nenápadnost je pravidlo číslo 1. Bohužel díky neopatrnosti některých hráčů bývají často schránky objeveny i nehráči (veřejností). Neustále také dochází k ničení schránek a jejich odstraňování. Dokonce byl v České republice zaznamenán případ, kdy ke keši byla přivolána Policie České republiky, z důvodu podezření na výbušninu. (Berounský deník, 2011) Jedno ze základních pravidel Geocachingu zní: „Měň fér, nebo neber nic“, anglicky: „Trade up, trade equal or don't trade“. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Toto pravidlo mluví o výměně předmětů v keších, která ovšem není povinná. Pokud však chceme nějaké předměty směnit, nesmíme tím snížit hodnotu keše. Další důležitá pravidla, se kterými by měli být všichni hráči obeznámeni, se týkají obsahu a umístění keší. Do keše se nesmí vkládat předměty jako drogy, léky, výbušniny, nože nebo jiné zbraně, alkohol a jídlo. Umístění keše musí být v souladu s místními zákony a není možné keš umístit na soukromý pozemek bez souhlasu majitele. (Groundspeak, Inc, 2000-2013)

Co je Geocaching

15

Celé znění pravidel Geocachingu v angličtině je k dispozici na oficiálních stránkách Geocachingu nebo v přeložené české verzi na www.geocaching.cz. Geocaching je neustále se měnící a vyvíjecí se činnost a z toho vyplývá, že tato pravidla se mohou časem měnit. Mezi hráči se také objevují nepsaná pravidla, která zaručují zachování „ducha hry“, a která si osvojí s postupem času každý hráč.

3.2

Terminologie a zkratky v Geocachingu

Za dobu své existence dal Geocaching vzniknout velkému množství zkratek a akronymů, které jsou při hře používány. Zde je možné nahlédnout mezi ty nejzákladnější, které hráči využívají a přichází s nimi při hře pravidelně do styku. Geocacheři využívají také při hře vlastních termínů, pro označení většiny věcí a situací při hře. Hra vznikla v USA, a proto většina pojmů vychází z anglického jazyka a některé z nich již byly počeštěny. 3.2.1

Seznam zkratek

Zkratky umožňují hráčům rychlou komunikaci a šetří tak čas, ale také místo na papíře, kde je nutné zaznamenat určitou zprávu. Základní zkratky a jejich význam: • BF (Brute Force) – metoda odlovu keše jiným způsobem než autor keše zpravidla zamýšlel, často za použití tzv. „hrubé síly“ (např. vypočtením všech možných kombinací pomocí Excelu a odhadnutí nejpravděpodobnějšího výsledku); • BM (Basic Member) – základní neplacené členství na oficiálních stránkách hry; • BYOP (Bring Your Own Pen) – keš neobsahuje tužku (přeloženo: „přineste si vlastní tužku“); • CWG (Czech Wood Geocoin) – dřevěná kolečka (sukovníky), která nepatří mezi trackovatelné předměty, slouží jako předmět na výměnu za jiný předmět obdobné hodnoty; • DNF (Did Not Find) – keš nebyla nalezena; • FI (Found It) – keš nalezena;

Co je Geocaching

16

• FTF (First To Find) – první nálezce keše; • GC – Geocaching nebo geocoin; • GCR – geocacher, geokačer (hráč Geocachingu); • GPS (Global Positioning System) – globální satelitní navigační systém; • MOC (Members Only Cache) – keš jen pro Premium Member; • NGCR – „mudla“, člověk nehrající Geocaching; • NM (Needs maintenance) – keš vyžaduje údržbu; • PM (Premium Member) – prémiové (placené) členství na geocaching.com; • STF (Second To Find) – druhý nálezce keše; • T4TC / TFTC (Thanks For This Cache) – díky za keš; • T4TE / TFTE (Thanks For The Event) – díky za event; • T4TH / TFTH (Thanks For The Hunt) – díky za lov; • TB (Travel Bug) - tracovatelný (putovní) přemět; • TNLN (Took Nothing, Left Nothing) – žádná výměna předmětů v keši neproběhla; • TTF (Third To Find) – třetí nálezce keše; • WP (Waypoint) – trasový bod. 3.2.2

Seznam nejčastěji používaných pojmů

• Cache/Geocahce/Keš/Keška/Geokeš – schránka určená k odlovu; • Cacher /Geocacher/Kačer – hráč Geocachingu; • Drive-in – keš umístěná v bezprostřední blízkosti cesty, vhodná pro odlov s automobilem; • Hint – nápověda, která pomůže při hledání, v listingu vždy zašifrovaná; • Finálka – finální místo uložení schránky u multi keše / mystery keše; • Listing – stránka keše na geocaching.com, obsahuje veškeré potřebné informace k odlovu keše (souřadnice, popis, typ a hint); • Log – zápis návštěvy keše, na internetu i v logbooku samotné keše;

Co je Geocaching

17

• Logbook – zápisník (sešit, list papíru aj.), slouží k zalogování nálezce, musí být obsažen v každé keši; • Mudla/Muggle – výraz používaný pro osoby nezasvěcené do hry, nejčastěji lidé vyskytující se v okolí keše při jejím odlovu, je nutno nevzbudit jejich pozornost; • No Trade – v keši neproběhla výměna žádných předmětů; • Owner – majitel neboli zakladatel keše nebo majitel TB či GC; • Reviewer – geocacher pověřený dohlížet na pravidla Geocachingu, schvaluje nové keše; • Spoiler – textové sdělení nebo fotografie, které prozrazuje dopředu místo nebo způsob ukrytí keše.

3.3

Historie Geocachingu

Jelikož je hra od samého začátku spjata s technologií GPS, vznikla ihned poté, co 1. května 2000 byla odstraněna záměrná chyba ze signálu GPS a tyto přijímače, nyní již s přesností na 1 m, mohly být využívány širokou veřejností. Již 3. května byla ukryta první schránka. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) První schránku – kovový kbelík – umístil do lesa v americkém státě Oregon Dave Ulmer a na internetu v diskusní skupině USENET uveřejnil její souřadnice. Zároveň vyzval ostatní, aby se ji pokusili nalézt. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) První geocacheři našli v první keši mapu Delorme Topo USA, dva disky CDROM, kazetový přehrávač, VHS kazetu s filmem „Král džungle“, knihu od Rosse Perota, čtyři dolarové bankovky, prak a konzervu s fazolemi. Ulmer ve schránce zanechal také sešitek, aby se do něj mohli nálezci zapsat. Tím se zrodil základ Geocachingu, na němž funguje hra v téměř nezměněné podobě až do dnešních dnů. (Geocaching Community Plzeň, 2007-2010) Prvním geocacherem se stal Mike Teague, který nalezl Davův poklad jako první krátce po zveřejnění jeho příspěvku. Na místě první keše se dnes nachází plaketa na oslavu této historické události. Keš samotná už není původní, ale na jejím místě je od roku 2003 nová s názvem „Original stash tribute plaque“. (Geocaches, 2007)

Co je Geocaching

18

Již 8. května 2000 založil Mike Teague webovou stránku, která měla za úkol evidovat umístění keší. Jelikož byl Mike Teaque také prvním nálezcem první keše, je obecně uznáván za neoficiálního zakladatele Geocachingu, tak jak ho dnes známe. První keš mimo USA byla ukryta na Novém Zélandě 12. května 2000 a o tři dny později se další keš objevila v Chile. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Název Geocaching navrhl Matt Stum 30. května 2000 a tento název oficiálně potvrdil také autor první keše na světě Dave Ulmer. Během jediného měsíce měla tato aktivita stanovená pravidla, existovaly první skrýše a nálezy, bylo založeno diskusní fórum a oficiální webová stránka. A počet keší rychle rostl. (Geocaching History: May 2000, 2004) 3.3.1

Historie Geocachingu v České republice

První česká keš s názvem Tex-Czech byla založena v létě 2001 u Štramberku a stále ji ještě můžeme najít. V současnosti má přes 2000 nálezů. (Lutonský, 2010) Historicky první poklad na území České republiky umístila trojice Američanů. Jedním z trojice zakladatelů schránky je Kenneth Kovar z Texasu, ze státu kde žijí statisíce Američanů s českými kořeny. (Český rozhlas, 1996–2013) Původně keš tvořila pouze igelitová taška a až o několik let později se na jejím místě objevila řádná schránka. V roce 2003 byly založeny i české internetové stránky Geocaching.cz, které brzy začaly spolupracovat s oficiálním americkým webem. (Geocaching.cz, 2007) K červnu 2005 bylo ve 215 zemích na celém světě přes 171 000 skrýší pro Geocaching, z toho zhruba 700 v Česku. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Největší boom zaznamenal český Geocaching o pár let později. Růst počtu keší na území České republiky můžeme sledovat v tabulce č. 1, přičemž od roku 2005, kdy bylo registrovaných v celé republice pouze 700 keší, v listopadu 2007

Co je Geocaching

19

toto číslo stouplo na 5 600 keší, v srpnu 2009 překročil počet keší hranici 15 700 a v dubnu 2013 vzrostl dokonce přes 30 000 keší. (Z toho asi 2000 v Praze.) Další významná událost pro český Geocaching nastala v roce 2012, kdy byla založena Česká asociace Geocachingu o. s. (ČAGeo, 2012−2013) Registrace na Ministerstvo vnitra ČŘ proběhla v únoru 2012 a o měsíc později následovala ustavující schůze ČAGeo v Novém Vestci v počtu patnácti ustavujících členů, včetně jednoho z reviewerů. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Desítky tisíc hledačů zastřešuje tedy od března 2012 Česká asociace Geocachingu. Podle oficiálního webu3 této neziskové asociace patří mezi její hlavní cíle kultivace Geocachingu a zajištění dostatečné ochrany přírody a památek. Dále zprostředkovává komunikaci s širokou veřejností, s geo-komunitami i jednotlivými cachery a především pak jedná s autoritami, mezi které patří jednotlivé úřady, média, Policie ČR aj. (ČAGeo, 2012−2013) Tab. 1

Vývoj počtu keší v ČR

Datum červen 2005

Zdroj: Vlastní zpracování

3

www.cageo.cz

Počet keší v ČR 700

září 2006

2 570

listopad 2007

5 600

březen 2008

6 600

srpen 2009

15 707

červen 2010

20 000

duben 2013

30 890

Co je Geocaching

3.4

20

Současnost a Geocaching v číslech

Ke konci roku 2012 bylo podle oficiálních stránek hry na celém světě celkem 1 986 721 aktivních keší a přes 5 milionů hráčů. (Groundspeak, Inc, 2000−2013) Na českém serveru geocaching.cz se vyskytuje informace o stavu keší v ČR k 1. 1. 2012. V tento den bylo na území České Republiky celkem 27 399 keší. Podle výzkumu, provedeném společností Groundspeak ve spolupráci s geocaching.com, jsou světovými leadry tohoto sportu Spojené státy americké, kde byl Geocaching založen, a Německo. Hned za nimi následuje Česká republika, Kanada a Velká Británie. (Groundspeak, Inc, 2000−2013) V dubnu 2013 byla uveřejněna na oficiálních stránkách geocachingu tato informace: „There are 2 050 496 active geocaches and over 5 million geocachers worldwide.“ (Groundspeak, Inc, 2000−2013) Přeloženo jako: „Existuje 2 050 496 aktivních geokeší a přes 5 milionů geocacherů na celém světě“. Česká republika se ke stejnému datu může pyšnit 30 890 keší. (Project Geocaching - Dashboard, 2013) Nejnavštěvovanější keší na světě se v roce 2010 stala keška v Praze, nacházející se v blízkosti Mariánského náměstí. Do roku 2012 ji nalezlo přes 11 000 geocacherů. Své prvenství si hájila až do května 2013, kdy ji „předběhla“ jiná pražská keš s názvem „Karlův most“. Za pět a půl let své existence tuto keš nalezlo již 12 470 geocacherů. (Data zjišťována k 17. 5. 2013.) Mezi další zajímavé keše bezesporu patří schránka, která se nachází na dně Atlantského oceánu, a která je momentálně nejníže schovanou keší na světě. Keš se nachází na mořském dně poblíž Azorských ostrovů, v hloubce 2 300 metrů. Zatím ovšem nemá žádný nález. Nejvýše položenou keší se stala v roce 2012 keš s názvem „Lenin Peak Backside“, která se nachází na svahu Leninského štítu ve výšce 6315 m. n. m. Zatím také bez jediného nálezu. Absolutní vrchol v originalitě obsadila keš s názvem „International Space Station“. Jedná se skutečně o schránku nacházející se ve vesmíru. Keš umístil Richard Garri-

Co je Geocaching

21

ott na jedinou dosud obydlenou mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Obíhá ve výšce 400 km nad Zemí a v jejím listingu nenajdeme zatím také žádný nález.

3.5

Výbava hráče

Již z předchozího popisu hry je zřejmé, že hra se neobejde bez jistého technického vybavení. Toto vybavení se u každého hráče více či méně liší, vždy by však mělo napomáhat k pohodlnému nalezení dané keše. 3.5.1

Internet a oficiální web Geocachingu

Tato outdoorová aktivita se neobejde bez přístupu na internet, dokonce můžeme říct, že internet tvoří její základ. Každý, kdo má zájem začít hrát, se musí zaregistrovat na oficiálních stránkách hry − wwww.geocaching.com. Zde si vytvoří svůj profil a stává se tak okamžitě hráčem. Získává přístup k souřadnicím všech keší na celém světě. Základní registrace je zdarma. Někteří hráči využívají také prémiové členství (Premium member), které rozšiřuje nabídku základních funkcí. Prémiové členství v této hře stojí 29,99 dolarů na rok nebo 9,99 dolarů na 3 měsíce (Groundspeak, Inc, 2000−2013). Členství je přístupné také pro hráče z České Republiky a dá se zaplatit přes internet přímo na stránkách hry. Po zakoupení prémiového členství se hráči zobrazují také speciální keše určené pouze pro premium members a také jsou pro něj zjednodušeny některé funkce stránek. Například, při vyhledávání keší, má možnost filtrování výsledků. Oficiální stránky této hry jsou velmi přehledně uspořádány a disponují přátelským uživatelským rozhraním. Nalezneme zde veškeré informace týkající se této hry. Především pak pravidla hry, důležité události a třeba i diskusní fórum. Na stránkách také nalezneme e-shop, kde si geocacheři mohou objednat vše, co je s touto hrou spojeno. Ať už jde o travelbugy, geocoiny nebo třeba oblečení s motivy Geocachingu. Nejdůležitější funkcí stránek je získávání souřadnic keší. Stránky uživatelům umožňují určit jeho přesnou polohu a najít nejbližší keše v jeho okolí. Umožňují

Co je Geocaching

22

také zadat do vyhledávače libovolný stát, město nebo jen ulici a zjistit tak, zda se i tam nachází nějaká keš. Velkou výhodou je také zobrazení keší, které se na daném místě nachází, na mapě. Oficiální stránky jsou již z větší části přeloženy do českého jazyka.

Obr. 1

Úvodní stránka oficiálního webu Geocachingu

Zdroj: www.geocaching.com

3.5.2

GPS

Global Positioning System, zkráceně GPS, je vojenský globální družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností do deseti metrů. (Wikimedia Foundation, 2001−2013) První Global Positioning System (dále jen GPS) satelit byl na oběžnou dráhu vyslán roku 1978. Původně sloužil tento systém výhradně pro potřeby Ministerstva obrany Spojených států amerických. V roce 1983 kongres Spojených států schválil výnos o využití systému GPS i v civilní sféře avšak s určitými opatřeními, která zame-

Co je Geocaching

23

zovala zneužití. Vláda se především obávala možného zneužití pro teroristické účely. Jedním z několika opatření bylo zhoršování přesnosti určení polohy, tzv. selektivní dostupnost. (McNamara, 2004) Toto opatření přidávalo záměrně do signálu odchylku, která zamezovala určení přesné polohy. V roce 2000 tehdejší prezident Bill Clinton oznámil, že Americká vláda vypnula toto opatření i pro civilní vlastníky GPS a hra Geocaching mohla oficiálně začít. (Cézanne, 2007) „Najednou, jako kouzlem, civilní GPS přijímající původně údaje přesné jen na 100 metrů, začaly získávat informace na pouhý metr.“ (McNamara, 2004) Původně bylo v kosmu v první fázi umístěno 24 družic, ze kterých byly tři záložní. V současnosti je na orbitách přes třicet fungujících družic a několik satelitů nefunkčních. K určení polohy postačí signál tří satelitů, pro zjištění nadmořské výšky alespoň čtyř a pro zjištění přesného času pouze jeden satelit. Čím větší počet družic se daří současně zachytit, tím přesnější jsou udávané souřadnice. (Hojgr, Stankovič, 2007) V civilní sféře je využíván signál GPS pomocí přijímačů, které jsou rozděleny podle typu jejich využití. Pro hru Geocaching se zpravidla využívá ručních přijímačů, které jsou určené především pro turistiku. Mezi nejznámější značky těchto přijímačů patří např. Garmin, Lowrance nebo Magellan.


24

4 Popis keše a její druhy Skrytý „poklad“ se v této hře nazývá oficiálně cache neboli keš. Pod tímto pojmem si můžeme představit schránku, která v sobě ukrývá různé předměty a obsahem se často liší. Co bychom ale v keši měli najít pokaždé je tzv. logbook. Na základě velikosti keše může mít logbook různé podoby. Může jít o sešit, bloček nebo jen kousek papíru. Logbook slouží k zapsání neboli zalogování naší návštěvy, aby bylo jasné, že jsme krabičku našli. V keši se také může nacházet tužka, ale nemusí, proto by ji správný geocaher měl mít vždy u sebe. Dále se v keši mohou nacházet různé předměty, které slouží zpravidla na výměnu. Můžeme si z keše něco vzít, pokud tam na oplátku necháme předmět stejné hodnoty. V keši také můžeme nalézt trackovatelné předměty, jejichž význam je popsán v další kapitole. Každé keši přísluší na oficiálním webu samostatná stránka − listing s názvem keše a s dalšími údaji. Vždy v listingu dané keše nalezneme obtížnost nalezení schránky a náročnost terénu. Mezi další povinné informace patří velikost a typ keše. Na stránce dané keše dále nalezneme informace o místě, kde se keš nachází a proč zde byla umístěna. Může jít o nějaké zajímavé umístění, místo s bohatou historií nebo se jen dozvíme, za jakým účelem byla keš založena (na počest někoho nebo něčeho, ke směně určitých předmětů aj.). Informací o keši můžeme v listingu nalézt opravdu velké množství. Některé stránky keší mohou obsahovat také fotografie a dokonce i spoilery pro snadnější nalezení. Počet nálezů keše můžeme vidět na konci listingu, kde jsou uvedeni hráči, kteří již schránku objevili a také ti, kterým se keš nalézt nepodařilo. Při nalezení keše zapíšeme naší návštěvu (nález) do logbooku, který nalezneme v dané schránce a dále provedeme elektronické zalogování v listingu dané keše. Ihned po elektronickém zalogování hráči přibude v jeho profilu 1 bod. Počet bodů se tedy rovná počtu nalezených keší.


25

Založit keš se může rozhodnout kterýkoli hráč Geocachingu a nezáleží na tom, kolik již nalezl keší. Musí splnit určité požadavky, zařídit administrativu na oficiálních stránkách a keš je na světě. O keš se samozřejmě musí starat, pravidelně ji navštěvovat a kontrolovat, po celou dobu její existence.

4.1

Rozdělení keší dle terénu a obtížnosti

Rozmanitost této hry můžeme pozorovat již na nespočetném množství různých typů keší. Fantazie hráčů zde opravdu nemá mezí. I přes všechnu originalitu jednotlivých keší, musí být každá z nich zařazena do určitých skupin. Schránky rozdělujeme na základě velikosti a dle charakteru dané keše. K přesnější specifikaci dané keše slouží také určení její obtížnosti (značeno jako: Difficulty) a náročnosti terénu (Terrain), ve kterém se nachází. Obtížnost a terén keše se vyjadřují přidělením určitého počtu hvězdiček. Jde o pěti hvězdičkovou stupnici. Tyto hvězdičky přiděluje každý majitel své keši ihned po založení a najdeme je v listingu keše. Každá keš má přidělené dvě stupnice od 1−5, jak pro stupeň obtížnosti, tak pro stupeň náročnosti terénu. Například keš s terénem 1 je pravděpodobně umístěna na rovinatém povrchu a přístup k ní je velmi snadný. Terén třech hvězdiček může znamenat, že přístup ke keši je o něco komplikovanější a hráč by se měl připravit na nesnadný přístup (např. cesta ke keši vede extrémním svahem). Existují také keše s terénem 5. Při odlovu těchto keší může být zapotřebí i horolezeckého vybavení a keš je určená pouze pro zkušené hráče. Se zajímavým vysvětlením náročnosti terénu přichází Česká encyklopedie Geocachingu (2008). Jednotlivé hvězdičky na stupnici údajně znamenají počet končetin, které jsou potřebné k odlovu keše: • 1 – doskáču tam po jedné noze, bez problémů ji odloví vozíčkář, • 1,5 – tam kam doskáču po jedné noze, ale vozíčkář tam nedojede, • 2 – dojdu po dvou,


26

• 2,5 – dojdu po dvou, občas se přidržím, • 3 – potřebuju se držet jednou rukou, • 3,5 – potřebuju se přidržovat občas oběma rukama, • 4 – lezu tam po čtyřech, • 4,5 – lezu po čtyřech, i tak mám problém se tam dostat, • 5 – technické vybavení je nutné (lano, žebřík atd.) nebo potřebuji jištění. Jde o velmi neobvyklou, ale přesnou pomůcku při nejasném určení náročnosti terénu. U obtížnosti (Difficulty) je rozdělení na základě pětibodové stupnice stejné. Na rozdíl od terénu, zde stupnice obtížnosti značí náročnost samotného odlovu, tedy nalezení keše na daném místě nebo získání souřadnic. To znamená, že schránka může disponovat snadno přístupným terénem (terén = 1,5), ale nalezení samotné keše může být o dost náročnější (obtížnost = 3), např. z důvodu opravdu zapeklité skrýše nebo může jít o nesnadné získání souřadnic u mystery či multi keše.

Obr. 2 Ukázka skutečného listingu keše, název, velikost schránky, obtížnost a terén (souřadnice jsou záměrně skryty) Zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC47F1M


4.2

27

Dělení dle charakteru keše

Charakter neboli typ keše nám říká, jakým způsobem je možné schránku odlovit a napoví, jak bude samotný lov vypadat. Na oficiálních stránkách hry můžeme najít ustálené symboly, které reprezentují jednotlivé typy keší.

4.2.1

Tradiční keš (Traditional Cache)

Nejvíce rozšířeným typem je právě tradiční keš. V České Republice se k 24. 4. 2013 nacházelo celkem 17 479 tradičních keší, což je přes 55 % ze všech keší. (Project Geocaching - Dashboard, 2013) Souřadnice k jejímu umístění získáme přímo v listingu dané keše. Tradiční keš nás zpravidla ničím nepřekvapí. V listingu zjistíme kromě souřadnic také velikost keše, obtížnost, terén a zpravidla i hint. O dalších informací a popisu samotné keše rozhoduje owner, tedy majitel keše. V popisu by měly být uvedeny nějaké zajímavé informace o keši či místě, na kterém se nachází. Tradiční keše většinou leží blízko historických památek, významných staveb a jiných „lákadel“. Existují také celé série tradičních keší, které na sebe v určitém tématu navazují. Z těchto sérií můžeme jmenovat jednu brněnskou s názvem „Památné stromy města Brna“. V této sérii se každá keš nachází u jednoho mimořádně významného stromu, který byl vyhlášen za památný, popřípadě se keš nachází na místě, kde takový strom do nedávna stál. Samozřejmostí jsou také obsáhlé listingy plné zajímavostí o daných stromech a o jejich historii. Tradiční keše tedy lákají geocachery k poznávání nových míst, k objevování a prozkoumávání měst a ukazují zajímavosti, které se v daném okolí nacházejí.

4.2.2

Multi keš (Multi-Cache)

Tento typ keše provede hráče hned celou trasou, než se dopracuje k finální schránce. V listingu této keše nalezneme úvodní souřadnice, na kterých hráč zpravidla


28

zjistí další indicie a pomocí těchto indicií si spočítá sám souřadnice následujícího stanoviště. Takto může keš obsahovat několik zastavení, než se hráč dopracuje k finálním souřadnicím, kde nalezne fyzickou schránku. Na základě obtížnosti může jít o keš pouze s jedním tzv. mezi-stanovištěm nebo jich může být několik. Tento typ keše je vyhledáván především k delším procházkám a k poznávání okolí daného místa. Hledání a zjišťování indicií na daných mezi-stanovištích je pro hráče vždy velkou zábavou. Na konci celé trasy samozřejmě hráče čeká finální schránka. Jednotlivá stanoviště multi keše bývají propojená určitou tématikou. Může jít o putování naučnou či poutavou trasou nebo na každém zastavení čeká na hráče podobný druh zajímavosti. Jako příklad jedné populární multi keše můžeme uvést jednu z Ústí nad Orlicí s názvem „Poztrácené lavičky“. Zde hráči na každém zastavení najdou jednu z velmi oblíbených, ručně vyráběných laviček, které se dříve nacházely na náměstí v Ústí nad Orlicí. Hráči tedy postupují po jednotlivých stanovištích a na každém z nich je čeká jedna lavička. Každé souřadnice, kde se lavička nachází, si musí vyluštit sami pomocí zadaných indicií. Na jednotlivých stanovištích se nenachází žádné schránky, hráči zde pouze zkoumají indicie a z nich pak dostávají souřadnice dalších zastavení. Na konci celé trasy, tedy na finálních souřadnicích, je čeká slíbená keš.

4.2.3

Mystery keš (Mystery or Puzzle Cache)

Tento typ keše hráče neposílá rovnou do terénu, ale předkládá mu nejprve nějakou hádanku, šifru, matematickou úlohu apod. Hráč může strávit až několik hodin luštěním dané hádanky, aby dostal finální souřadnice schránky. Především pokud jde o obtížnost 5, je tato keš pro většinu hráčů k nerozšifrování a nalezení této schránky náleží pouze pár jedincům, kteří šifru nebo úlohu rozluští. Je nespočet druhů nejrůznějších šifer, rébusů a matematických úloh a z názvu keše již můžeme odhadnout, jaký typ luštění nás čeká.


29

Samozřejmě existují i mystery keše, jejichž souřadnice jsou snadno rozluštitelné a většina hráčů zvládne základní hádanky či úlohy pomocí internetu snadno vyřešit. Avšak velmi soutěživí a pokročilí hráči Geocachingu se soustřeďují na obtížnější typy mystery keší.

4.2.4

Earth keš (Earth Cache)

Počeštěním vznikl název „zeměkeš“, který je velmi používaný mezi českými hráči. Tento typ keše má zásadně edukační charakter a jedná se pouze o virtuální keš. Na zadaných souřadnicích není ukryta žádná schránka, ale skrývá se zde nějaké geologicky zajímavé místo. Partnerem při vytváření tohoto typů keší a zároveň kontrolním arbitrem je Geological Society of America4. (dále jen GSA) Na oficiálním webu GSA najdeme také 10 základních bodů, které musí být při vytváření Earth keše splněny. Mezi hlavní cíle Earth keše patří vzdělávání v oblasti geologie. Hráč by se měl tedy dozvědět nové poznatky o Zemi resp. o geologických aspektech, které se vážou k danému místu. Earth keše by měly upozorňovat na nějaký jedinečný úkaz. (The Geological Society of America, 2010) Jak bylo výše uvedeno, tato keš nemá žádnou fyzickou schránku s logbookem, kde by hráč mohl zapsat svou návštěvu. Uznání nálezu keše je vázáno na splnění zadaného úkolu. Úkoly musí být formulovány tak, aby návštěvníci provedli vlastní pozorování a s využitím informací na stránce keše provedli svoji vlastní analýzu. Vyřešení úkolu zároveň slouží majiteli keše jako potvrzení o tom, že cacher místo navštívil. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008)

4

http://www.geosociety.org


4.2.5

30

Event keš (Event Cache)

Event keš patří mezi další neobvyklé keše. Opět se zde nejedná o žádnou ukrytou schránku, ale o setkání hráčů. Často se mezi geocachery nepoužívá celý název (event keš), ale pouze event (anglicky: událost). Setkání hráčů může být spojeno s přednáškami, které si připravují jiní hráči, kteří navštívili různé země právě za účelem hledání keší. Tato povídání bývají velmi zajímavá a celkově na těchto setkáních panuje velmi dobrá a přátelská nálada. Vyměňují se zážitky a zkušenosti a doporučují se ty nejzajímavější keše a netypická umístění. Jednotlivé eventy bývají zpravidla pořádány členskými komunitami. Zveřejnění takového setkání probíhá stejně jako založení nové keše. Zakladatel určí souřadnice, kde bude event probíhat. Vznikne tedy listing dané event keše. Do jejího elektronického logbooku se následně zapíšou ti, kteří mají v plánu se akce účastnit. Na samotném setkání koluje mezi hráči také papírový logbook, kde zapíší svou návštěvu. Stejně jako u jiných keší do logbooku zapíší svou přezdívku. Následně po skončení eventu se zúčastnění hráči musí také zalogovat elektronicky, v logbooku dané event keše, kde předtím potvrzovali návštěvu. Tím se jim automaticky připíše bod. Event keše se tedy také započítávají do hráčovy statistiky, stejně jako nález jiné keše.

4.2.6

Mega-Event keš (Mega-Event Cache)

Stejně jako u výše zmíněné event keše jde o setkání geocacherů. Jak samotný název napovídá, jedná se o mnohem větší setkání. Tento typ eventu musí navštívit alespoň 500 a více geocacherů, aby byl uznán právě jako Mega. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Jako příklad takového Mega eventu u nás můžeme uvést „PRAGeo Games Megaevent“, který proběhl v roce 2010. Tohoto setkání se zúčastnilo přes 650 hráčů.


31

Na obrázku můžeme vidět, jak vypadá fyzický logbook na místě eventu. Stejně jako u jiných keší, i zde hráči zapisují svou návštěvu.

Obr. 3

Fyzický logbook pražského mega eventu

Zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC1XXXX

4.2.7

CITO keš (Cache In Trash Out Event)

Keš, kterou označujeme jako CITO, bohužel zatím nemá český překlad. CITO znamená opět setkání geocacherů, ale poněkud jiného charakteru než výše zmíněné eventy. Jedná se o akci, která je spojena s ekologickým chováním geocacherů vůči přírodě. Program CITO je komunikován také prostřednictvím oficiálních stránek Geocachingu a nabádá hráče k větší ekologické aktivitě. (Groundspeak, Inc, 2000−2013) CITO setkání, neboli CITO keš, má tedy podobu dobrovolné pomoci za účelem zlepšování životního prostředí. Skupina hráčů, kteří se na takovém eventu sejdou, si


32

dají za úkol např. vyčistit danou oblast od odpadků a jiného nepořádku nebo jinak přispět k ochraně životního prostředí. Zároveň mají možnost hromadně odlovit libovolnou keš, která se nachází poblíž místa, kterému se snažili pomoc. Tato organizovaná akce je pouze pod záštitou samotných geocacherů a nejedná se o žádné sponzorované eventy. Hráči se pouze snaží pomoc s úklidem jejich oblíbeného místa, většinou parku nebo jiné přírodní lokality.

4.2.8

Letterbox (Letterbox Hybrid Cache)

Tento typ keše pochází z velmi staré hry s názvem Letterboxing. Hra existuje již od roku 1854 a můžeme ji považovat za předchůdce Geocachingu. (Wikimedia Foundation, 2001-) Dodnes jde o velmi populární aktivitu, jejíž smysl nejlépe vysvětluje volně přeložený popis z oficiálních stránek této hry. „Letterboxing je poutavá outdoorová aktivita ve stylu „lovu pokladů“. Letterboxeři ukrývají malé voděodolné schránky na veřejně dostupných místech (jako jsou parky) a zveřejňují stopy vedoucí k jejich nalezení online na jednom z mnoha webů. Nicméně informace vedoucí k nalezení některých velmi navštěvovaných schránek jsou předávány ústně. Každý letterbox zpravidla obsahuje logbook, dále často ručně vyrobené razítko a může také obsahovat podušku s inkoustem. Nálezci si otiskují razítko do svého osobního logbooku a nechávají otisknout jejich osobní razítko do logbooku z letterboxu.“ (Letterboxing North America, 2005−2012) Kombinací výše zmíněně hry a Geocachingu vznikly hybridní keše přinášející zábavu jak hráčům letterboxingu, tak samotným geocacherům. Souřadnice k letterbox keším nalezne každý hráč na webu Geocachingu a postupuje podle instrukcí, nacházející se v listingu keše. Základním principem hledání této schránky je, dostat se na uvedené souřadnice a dále postupovat pomocí instrukcí a fotografií uvedených v popisu keše. Zde není zapotřebí navigačních přístrojů, pouze usnadňují přístup k prvním souřadnicím, tedy na začátek trasy, která dále vede k ukryté schránce.


4.3

33

Rozdělení keší dle velikosti

Na oficiálních stránkách hry se jednotlivé keše rozdělují dle různých parametrů do více skupin. Podle velikosti schránky, tedy samotné krabičky, zařazujeme keše do 4 základních skupin. 4.3.1

Mikro keš (Micro Cache)

Schránka velmi malých rozměrů o objemu menším než 1 dl. Velmi často se jedná o krabičku od kinofilmu nebo placatou kovovou či plastovou krabičku o velikosti jen několika centimetrů. (Kresta, 2010) Většinou se k tomuto typu krabičky připevňuje magnet nebo drátek pro snadné umístění. Do této keše se většinou neumisťují žádné předměty, neboť kvůli své velikosti se zde vejde pouze logbook. Tento typ je velmi populární především ve městech, kde díky malým rozměrům lze tuto schránku umístit i na veřejných místech, např. na sloupy, značky, okapy budov aj. 4.3.2

Small keš (Small Cache)

Tato schránka má většinou podobu menší krabičky, často pak malé plastové krabičky na potraviny. Objemem by neměla přesáhnout 0,5 l. Obsahuje samozřejmě logbook a většinou slouží také k výměně drobných předmětů. 4.3.3

Regular keš (Regular Cache)

Tato schránka má rozměry asi 30x20x10cm a je to nejčastěji již zmiňovaná plastová krabička na potraviny. Do této keše se kromě logbooku vejdou pohodlně i různé menší předměty, které slouží k výměně. Můžou to být drobné plyšové hračky, různé kartičky nebo předměty podle zadaného tématu keše (např. pouze autíčka apod.).


4.3.4

34

Large keš (Large Cache)

Schránka s nadměrnou velikostí, kterou může představovat např. kbelík s objemem kolem 20 l. Ukrytí této keše je náročné a vyžaduje velmi dobře propracovanou skrýš. Tyto keše se dají dobře schovat v lesích a v jiných odlehlých místech. Zpravidla slouží k výměně tematicky určených předmětů. Můžeme např. nalézt keše této velikosti k výměně CD nosičů, knih a jiných předmětů podobných rozměrů. Z důvodu nadměrné velikosti se tyto keše nenacházejí v tak hojném počtu, jako výše zmíněné typy. Tento druh keše je mezi geocachery velmi oblíbený, neboť zde nejde pouze o zapsání své návštěvy do logbooku, ale především o směňování konkrétních předmětů. 4.3.5

Neoficiální nano keš (Nano Cache)

V poslední době se také objevuje typ keše „nano“. Nano schránka je nejmenší možný typ keše a je až několikrát menší než výše uvedená mikro keš. Do této keše se vejde pouze srolovaný proužek papíru, který představuje logbook. Nano keš je velmi obtížné najít a může se nacházet téměř kdekoliv. Nejčastěji tedy bývá umisťována ve městech, většinou pak na zábradlích, ze zadní strany dopravního a jiného značení apod. Její velikost umožňuje skrýt tuto schránku téměř kdekoli.

Trackovatelné předměty (Trackable items)

35

5 Trackovatelné předměty (Trackable items) V českém Geocachingu existuje mnoho výrazů pro tyto předměty. Někdy můžeme zaznamenat pojmy jako putující, cestovatelské nebo trasovatelné. V této hře se můžeme setkat s různými druhy těchto předmětů, které cestují po celém světě z keše do keše. Mezi hlavní představitele paří travel bug a geocoin. (GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu, 2008) Důležitým aspektem těchto předmětů je jejich sledovatelnost. Celou trasu majitel navrhuje sám a aktuální umístění kontroluje na stránce daného předmětu na oficiálním webu Geocachingu. Znamená to, že každý tento předmět má vlastní listing (záznam), stejně jako je tomu u keší.

5.1

Získání předmětu

Tento předmět lze zakoupit nebo najít v keši. Pokud se hráč rozhodne zakoupit si vlastní předmět, má možnost v různých specializovaných internetových obchodech nebo v oficiálním e-shopu Geocachingu.5 Každý tento předmět má unikátní kód a po jeho koupi je potřeba předmět aktivovat. Vlastník takového předmětu zadá na stránkách Geocachingu jeho jedinečný kód a odstartuje tak existenci daného předmětu. Hráč bude zaregistrován jako majitel předmětu a vytvoří pro předmět stránku (listing), kde zadá název, popis předmětu a především pak jeho účel. Může mu např. určit cílovou destinaci, jakým směrem by měl předmět putovat a kde by pak měl dorazit. Při nalezení tohoto předmětu v keši má hráč možnost si předmět vzít, přečíst si jeho příběh a cíl a na základě těchto informací ho co nejrychleji předat do jiné keše. Snaží se přitom dodržet zhruba naplánovanou trasu předmětu. Majitel pak už jen sleduje pohyb jeho travel bugu či geocoinu na jeho stránce a zjišťuje, kde se právě

5

www.geocaching.com/eshop

Trackovatelné předměty (Trackable items)

36

nachází a kdo ho do dané keše umístil. Putovní předměty jsou velmi oblíbeným zpestřením hry.

5.2

Travel Bug (Travelbug)

Travelbug je libovolná věc doplněná o kovový identifikační štítek, zvaný psí známka (anglicky: dog tag). Hráč si sám vybírá, co k danému štítku připne a vyšle do světa. Může jít o jakoukoliv hračku, suvenýr nebo třeba i klíče. Nemělo by jít o příliš velké a těžké předměty, aby byl snadný jeho přesun a umístění do keše. Unikátní trasovatelné číslo se nachází na každém identifikačním štítku a nesmí být nikde zveřejňováno. Slouží pouze pro zalogování nálezu travelbugu.

5.3

Geocoin

Mezi další trackovatelné předměty patří geo mince neboli geocoin. Podobně jako travelbug je mince opatřena unikátním kódem, který nesmí být nikde zveřejňován. Mince bývají poněkud dražší než samotné identifikační štítky pro travelbugy. Často jsou vyráběny, a hráči následně pořizovány, ke speciálním příležitostem (např. nalezení 500. keše). Hráči se takto speciální mincí můžou odměnit a posláním do světa i pochlubit.

Obr. 4

Geocoin

Zdroj: Vlastní fotografie


37

6 Geocaching a rozvoj regionu 6.1

Geocaching jako plnohodnotná volnočasová aktivita

Vznik samotného jevu rekreace − volný čas byl teprve v 19. století definován jako společensko-ekonomická kategorie a stal se předmětem rozsáhlejších, zejména sociologických a ekonomických výzkumů. Začátek 20. století lze označit za léta prvotního formování teoretických základů volného času a rekreace. (Vystoupil, 2011) Z předchozího popisu hry je jasné, že se Geocaching stále více rozvijí jako samostatná poznávací a zábavná outdoorová aktivita, které jsou lidé schopni obětovat svůj volný čas a energii. K této hře se přidává stále více nových členů, napříč všemi věkovými kategoriemi. Někteří lidé hře propadnou natolik, že se stává běžnou součástí jejich života. Jde o aktivitu vhodnou jak pro jedince, tak pro skupinku turistů, kteří chtějí dobrodružnou formou poznávat své okolí a mnohdy také cestovat za hranice svého regionu či státu.

6.2

Geocaching − cestovní ruch a turismus

Motivace turistů a návštěvníků procházejí v posledních letech rychlými změnami. Rychlé demografické, socioekonomické a další změny se odrážejí ve změně motivací účastníků cestovního ruchu. Mezi motivy můžeme v dnešní době zařadit právě Geocaching. Primární motiv spočívá ovšem ve skutečné nebo subjektivní potřebě uniknout na čas pracovní či domácí rutině, aktivním a zábavným způsobem strávit svůj volný čas. (Holešínská a Vystoupil, 2012) Hráči, stejně jako ostatní turisti, spotřebovávají veškeré služby spojené s cestováním a turistikou. Pro kvalitnější přehled můžeme tyto služby rozdělit do jednotlivých sektorů. Jak uvádí Ryglová a kol. (2011) jedná se o tyto sektory: • sektor ubytovací služby, • sektor atrakce, • sektor doprava,


38

• sektor zprostředkovatelé (cestovní kanceláře, rezervační systémy aj.), • sektor organizace (regionální centra, turistické asociace apod.). Pro snadnější chápání geocachera jako účastníka turismu a cestovního ruchu si můžeme uvést definici pojmu turismus, jak jej chápe Palatková a Zichová (2011): „Turismus je definován jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Stanovenou dobou se rozumí u mezinárodního turismu 1 rok a u domácího turismu 6 měsíců. Jak uvádí Holešínská a Vystoupil (2012): „Geocaching stojí na pomezí rekreační turistiky a sportovní disciplíny, jeho jádrem je pohyb. Pokud se na tuto aktivitu podíváme, jako na formu cestovního ruchu odpovídá svou podstatou měkkým a alternativním formám cestovního ruchu.“ Dále dodávají, že se tato hra nevymezuje vůči ostatním formám cestovního ruchu. Geocachingu se lze věnovat při každé cestě. Stejně jako lákají atraktivní destinace účastníky cestovního ruchu, zajímavá geocachingová zázemí mohou být pro cachery lákavá a dají takto vybavenému místu přednost před jinou turisticky oblíbenou destinací. „Geocaching není tedy vyloženě samotným motivem a formou, nýbrž podpůrným stimulem, doplňkovou aktivitou a nástrojem cestovního ruchu.“ (Holešínská a Vystoupil 2012) 6.2.1

Destinace cestovního ruchu − region

Destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. (Palatková, 2006) Podle definice WTO (World Trade Organization, 2013) je destinace chápána jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvních vybírá jako svůj cíl cesty.“ Pokud si turista sám volí cílovou destinaci mezi různými jednotkami, musí být tedy destinace sobě navzájem si konkurující. (Palatková, 2006)


39

Mezi hlavní subjekty institucionálně zajišťující regionální turismus patří administrativně určené jednotky − kraje (zastoupené krajskými úřady), dále organizace reprezentující tzv. turistické regiony a turistické oblasti. Turistické regiony představují destinace turismu, které nejsou vymezeny administrativními hranicemi. (Palatková a Zichová, 2011) Za dobu fungování Geocachingu vzniklo několik spolků především regionálních, které sdružují aktivní členy této hry. Jsou to nezávislé skupiny, jejichž cílem je sjednotit geocachery v určité lokalitě do jedné skupiny a vytvořit tak komunitu, která bude informovat o zajímavých keších, eventech v okolí a předávat informace o svých poznatcích. (Holešínská a Vystoupil, 2012)

6.3

Regionální rozvoj a cestovní ruch

Cestovní ruch patří celosvětově mezi nejvýznamnější hospodářská odvětví a stává se stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě českých regionů i celé ekonomiky. Jeho přínosy se projevují v makroekonomických vztazích, v ekonomice mnoha podnikatelských odvětví spjatých s cestovním ruchem i ve vytváření nových pracovních míst, a to i v regionech problémových z hlediska zaměstnanosti. (Ryglová a kol., 2011) Jak uvádí server Busines Info (CzechTrade, 1997-2013): „V České republice se podíl cestovního ruchu na HDP pohybuje na úrovni 4 %, příjmy z celého odvětví čítají přes 100 mld. Kč a v ekonomice cestovního ruchu je dle relevantních odhadů zaměstnáno okolo 13 % obyvatelstva.“ Na regionální rozvoj působí pozitivně cestovní ruch především v oblastech s vhodnou primární nabídkou. Pod primární nabídku řadíme přírodní, kulturněhistorické, společenské a organizované atraktivity včetně volných statků (klima, krajina, moře aj.). (Palatková, 2011) Prostřednictvím rozvoje vnitřního cestovního ruchu mohou být mj. zmírňovány regionální disparity. (Holešínská a Vystoupil 2012)


• volnočasová, poznávací, turistická aktivita

40

CESTOVNÍ RUCH • CR jako významné hospodářské odvětví

• podnikatelská odvětví spjatá s CR (vytváření nových pracovních míst)

GEOCACHING

Obr. 5

ROZVOJ REGIONU

Geocaching jako motiv cestovního ruchu a jeho vliv na region

Zdroj: Vlastní návrh

Tento graf nám představuje návaznost hry Geocaching na region. Jak bylo již výše zmíněno, hráč této hry se chová podobně jako turista, využívá jednotlivé sektory cestovního ruchu a svou činností je zařazen do procesu turismu. Jako cílovou destinaci si může dle atraktivity a konkurenčních výhod volit právě určitý region.

6.4

Negativní vlivy Geocachingu

Vliv Geocachingu na přírodní prostředí nelze jednoznačně zobecnit. Jedná se v podstatě pouze o pěší turistiku nebo cykloturistiku. Jakýkoliv neuvážený pohyb turistů nebo návštěvníků v přírodě, zvláště pak v oblastech s různým stupněm ochrany, může mít negativní vliv na okolní prostředí. Můžeme tedy uvést, že negativní vlivy odpovídají běžné turistice. (Holešínská a Vystoupil, 2012) Mezi hlavní negativní vlivy Geocachingu patří především poškozování půd a rostlinstva sešlapáváním, kdy se snižuje pórovitost půdy, což vede k dalšímu poškození rostlin a kořenů stromů. Turisté v přírodě také rozšiřují horské chodníky, a pokud jde o přístup k hojněji navštěvované keši např. přes louku, můžou se objevit zřetelné pěšiny, v Geocachingu označované jako „geodálnice“. (Vítek, 2007)


41

Holešínská a Vystoupil (2012) upozorňují na další negativní aspekty této aktivity v přírodě. Uvádí, že mezi další problémy patří také rušení zvířat, která nemají následně klid k reprodukci a příjmu potravy nebo záměrné ničení vegetace sběrem plodů a jiných využitelných části volně žijících rostlin. Dodávají, že mezi problémy menší významnosti můžeme zařadit také odnos minerálů a poškozování skal (rytí, obrušování). Samostatný problém je především v umisťování keší v citlivých biotopech. Některé keše se také objevují v národních parcích a na dalších místech zvýšeného zájmu ochrany přírody. Zde doporučuje Vítek (2007) aktivní přístup orgánů ochrany přírody. Geocaching se může vhodně využít jako jejich vlastní nástroj pro šíření environmentálně osvětových informací. Zakládání keše je vcelku snadné a finančně nenáročné. Jelikož jsou geocacheři velmi vnímaví a otevření novým poznatkům o přírodě, mohlo by jít o komunikaci environmentální problematiky správným směrem. Významnou spolupráci projevil doposud NP Šumava. „Správa Národního parku Šumava se podílí na Geocachingu ve dvou rovinách − pasivní a aktivní. V rámci té první poskytuje vyznavačům Geocachingu svůj prostor a vítá a váží si aktivit geocacherů na území NP, pokud jsou krabičky zakládány v souladu s návštěvním řádem a respektují zonace a zásady ochrany přírody … V rámci aktivní: První krabička založená přímo parkem s názvem „Lýkožrout smrkový 2009" je informovaným návštěvníkům dostupná od 12. 11. 2009.“ (Národní park Šumava, 2008−2013) Také nesmíme zapomínat na kladné přínosy této hry − zdravý způsob trávení volného času, poznávání přírody, environmentální osvěta a vzdělávání (naučné keše, CITO setkání). (Vítek, 2007)

Marketingový přehled

42

7 Marketingový přehled 7.1

Marketing, marketingový výzkum

Marketing můžeme považovat za jednu ze základních idejí managementu současnosti. Světově uznávaný profesor mezinárodního marketingu Philip Kotler definoval marketing jako „společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními.“ (Kotler, 1997) Myšlenka marketingu jako takového se dostává do širšího podvědomí přibližně v polovině padesátých let minulého století. Přičemž v USA můžeme tento pojem sledovat dokonce již v prvých desetiletích 20. stol. (Tomek a Vávrová, 2007) Marketingový výzkum představuje podle Hadraby (2004) systematický proces shromažďování, třídění, analýzy, vyhodnocování a interpretace informací, které jsou relevantní pro marketingová rozhodnutí. Hlavními charakteristikami marketingového výzkumu jsou jeho jedinečnost, vysoká vypovídací schopnost a aktuálnost takto získaných informací. (Kozel a kol., 2011) Jak uvádí Zamazalová (2010) klíčové prvky marketingového výzkumu jsou zákazník (spotřebitel), produkt (výrobek, služba, idea) a v neposlední řadě prostředí (konkurence, ekonomika, společenské klima aj.).

7.2

Klasifikace marketingového výzkumu

Marketingový výzkum lze klasifikovat z mnoha různých hledisek. Podle typu zadavatele můžeme výzkum dělit na makrospolečenskou, mezospolečenskou a mikrospolečenskou úroveň. (Foret, 2003) Výzkumná data můžeme dále rozdělit na primární a sekundární. Primární data představují nové informace, které byly získány a shromážděny účelově pro řešení daného marketingového výzkumu. K sekundárním datům patří již existující infor-


43

mace, které byly zjištěny, shromážděny a zpracovány, původně pro jiné účely než je řešení daného marketingového problému. (Hadraba, 2004) Primární marketingový výzkum prováděný v terénu můžeme členit na kvalitativní a kvantitativní. Podle Foreta (2003) nelze však upřednostňovat jeden z přístupů před druhým neboť oba nabízejí různý pohled na zkoumanou problematiku. V praxi se často kombinují. 7.2.1

Kvantitativní marketingový výzkum

Foret (2003) uvádí, že kvantitativní marketingový výzkum zkoumá rozsáhlejší soubory stovek i tisíců respondentů neboť chce postihnout dostatečně velký reprezentativní vzorek. Cílem tohoto výzkumu je zjistit, kolik jednotek (jednotlivců) se chová určitým způsobem, má určitý názor, kupuje určitou značku atd. (Kozel a kol.,

2011)

Reprezentativní

výsledky

tohoto

výzkumu

přicházejí

v přehlednější číselné podobě za celý soubor, případně populaci, ale jsou časově i finančně náročnější. (Foret, 2003) Mezi základní techniky kvantitativního výzkumu patří osobní rozhovory, pozorování, experiment a dotazování. Osobní rozhovor je řízené a strukturované interview, zpravidla vedené vyškoleným pracovníkem. Tazatel čte otázky, případně také možnosti odpovědí, jak je naformuloval výzkumník. (Foret, 2003) Tento typ rozhovoru je vhodný především při zjišťování komplikovanějších informací, ale zároveň je také značně nákladný. Při sběru evidenčních údajů využíváme nejčastěji techniku pozorování. Jde o techniku získávání primárních informací a taktéž jej provádí vyškolený pracovník. (Foret, 2003) „Pozorování zpravidla probíhá bez přímého kontaktu mezi pozorovatelem a pozorovaným, bez aktivní účasti pozorovaného a bez aktivního zasahování pozorovatele do pozorovaných skutečností.“ (Kozel a kol., 2011) Experiment sleduje vliv jednoho jevu (nezávislá proměnná) na druhý (závisle proměnná), a to ve zcela nově vytvořené situaci. (Foret 2003) Zpravidla provozujeme testování a pozorování v uměle vytvořených podmínkách. (Kozel a kol., 2011)


44

Dotazování patří k nejvíce rozšířenému postupu při sběru primárních dat. Hlavním smyslem dotazování je zadávání otázek respondentům a z jejich odpovědí jsou následně získávány požadované informace. (Kozel a kol., 2011) Dotazník Jako hlavní nástroj dotazování nám slouží dotazník nebo záznamový arch. Při tvorbě dotazníku je nutné správné složení, které nezpochybní získané výsledky a bude odpovídat potřebám a cílům výzkumu. (Foret 2003) Dotazníky obvykle obsahují otázky, které se dají číselně zpracovat, aby bylo možné získat kvantitativní obraz spotřebitelských názorů, postojů a chování. (Kotler, 2003) Podle Zamazalové (2010) mají otázky v dotazníku různou formu a podobu. • Otázky otevřené − nejsou dány žádné možnosti odpovědí, dotazovaný tedy odpovídá sám a záleží na jeho verbálních schopnostech, zpracování těchto otázek je značně náročné. • Otázky uzavřené − dotazovaný má na výběr několik variant odpovědí, odpovědi musí pokrýt celou škálu možností a proto je náročný především na přípravu. • Přímý dotaz − otázka, která nemá skrytý význam a týká se přímo podstaty věci. • Nepřímý dotaz − ptáme se na něco jiného a zjišťujeme požadovanou informaci nepřímo. 7.2.2

Kvalitativní marketingový výzkum

Kvalitativní výzkum pátrá po příčinách, proč něco proběhlo nebo proč se něco děje. (Kozel a kol., 2011) Zamazalová (2010) uvádí, že se tento výzkum zabývá jevy, které probíhají v podvědomí spotřebitele. Jsou tudíž těžko uchopitelné, pracujeme pod větší nejistotou a vyžadují většinou psychologickou interpretaci. Účelem je zjistit motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Využíváme k tomu nejčastěji skupinové rozhovory doplněné různými projektivními technikami nebo individuální hloubkové rozhovory apod. (Kozel a kol., 2011)


45

Podle Foreta (2003) individuální hloubkový rozhovor vede tazatel jasně formulovanými otázkami a podněcuje respondenta k vlastním výpovědím, kterým pozorně naslouchá. Tazatel má také za úkol celý rozhovor zaznamenat a následně zpracovat a vyhodnotit. Skupinový rozhovor je rychle použitelná, flexibilní, objektivně snímatelná, a tudíž dobře kontrolovaná technika. Nejefektivnější v počtu 6-10 osob a rozhovor by neměl trvat déle než 90 minut. (Kozel a kol., 2011) Foret (2003) k této problematice dodává, že jde především o moderátorem řízenou diskuzi ve skupině lidí, vybraných s ohledem na cílovou populaci.

Statistický přehled

46

8 Statistický přehled 8.1

Historie statistiky

Podle Součka (2005) je termín statistika původně odvozen od latinského „status“, což v latině znamená „stav“. Z tohoto pojmu je odvozeno italské slovo „statistika“. Jako první jej patrně použil Girolamo Ghilini (1589−1669) v práci Ristretto della civile, politica, statistica e militare scienza (Shrnutí civilní, politické, statistické a vojenské vědy), ve které shromáždil různé znalosti té doby o státě a jeho obyvatelích, životě, právu, obchodu i výrobě, náboženství i armádě. (Neubauer, Sedlačík, Kříž, 2012) Statistika je exaktní věda, která je orientována na práci s daty. Sbírá je, zpracovává, obepíná je nejrůznějšími analytickými postupy a metodami a nakonec se snaží na základě toho připravovat půdu pro kvalifikovaná rozhodnutí. (Hindls a kol., 2006) Tato věda nebo činnosti jí blízké mají velmi dlouhou historii. Jak uvádí Hindls a kol. (2006) počátky statistiky nacházíme již ve starověkých říších. Podle Součka (2005) byla prováděna sčítání lidu již před několika tisíciletími v Egyptě a Číně. S prvními badatelskými aplikacemi statistiky se můžeme setkat v Anglii v 17. století, kdy byla shromažďována data pro zkoumání pravidelností v úmrtnosti a porodnosti obyvatelstva. Postupným splýváním nauky o státu, politické aritmetiky a teorie pravděpodobnosti vznikla v 18. a 19. století statistika jako samostatná vědní disciplína, která popisovala hromadné jevy v nově vznikajících vědách - přírodních, technických i ekonomických. (Neubauer, Sedlačík, Kříž, 2012) Od počátku 20. století se statistika rychle rozvíjela a k jejímu dalšímu vývoji nepochybně přispěl také rozvoj výpočetní techniky a vznik statistického výpočetního prostředí, bez kterého je dnes moderní statistická analýza nemyslitelná. (Hindls a kol., 2006) V současné době můžeme pojem statistika chápat ve třech různých významech. Jednak můžeme statistiku vnímat jako číselné údaje o hromadných jevech, dále jako praktickou činnost spočívající ve sběru, zpracování a interpretaci statistických


47

údajů anebo jí chápeme jako vědní disciplínu, která zkoumá zákonitosti podstatných, relativně stálých činitelů na hromadné jevy. „Bez nadsázky je možné tvrdit, že v současnosti již neexistuje vědní obor, který by nepracoval s hromadnými daty a nevyužíval k jejich vyhodnocování statistické metody.“ (Hindls a kol., 2006)

8.2 8.2.1

Základní statistické pojmy Statistická jednotka a statistický soubor

Při zkoumání hromadných jevů je nutné identifikovat jejich nositele − statistické jednotky. (Minařík, 2007) Jedná se tedy o určité prvky, které jsou podle některých vlastností (určitého hlediska) identické a určením shodných vlastností je potom také každý prvek definován. (Kožíšek, 2006). Příklady rozmanitosti statistických jednotek uvádí Minařík (2007): „Statistickými jednotkami mohou být především reálně existující objekty a živé bytosti: přírodní předměty, výrobky, rostliny, živočichové a lidé. Statistickými jednotkami jsou ovšem i smluvně vymezené části přírodního nebo společenského prostředí: obce, regiony, státy, firmy a instituce. Přírodní a společenské jevy a události: požáry, úrazy, úmrtí, atd. O statistických jednotkách hovoříme nezávisle na tom, zda mají hmotnou či nehmotnou abstraktní povahu.“ Jak uvádí Špalek (2004) statistické jednotky považujeme za výchozí nejmenší jednotku statistického pozorování. Statistickým souborem označujeme množinu všech statistických jednotek, na nichž je prováděno statistické zjišťování. (Minařík, 2006) 8.2.2

Statistický znak

Vlastnosti statistických jednotek vyjadřují statistické znaky. Základním rozlišením statistických znaků je rozdělení na znaky číselné (kvantitativní, numerické) a znaky slovní (nominální, kategoriální, kvalitativní).


48

Číselné znaky můžeme dělit podle Minaříka (2006) na měřitelné (kardinální) a pořadové (ordinální), přičemž u kardinálních znaků jde o výsledky získané měřením ve fyzikálním slova smyslu (hmotnost, čas, teplota aj.) a u znaků ordinálních jde o hodnoty zjištěné na určité stupnici (škále). Další dělení kvantitativních měřitelných znaků na znaky, spojité a nespojité vysvětluje Souček (2008), který tuto problematiku popisuje takto: „Číselné statistické znaky bezprostředně vyjadřují sledované vlastnosti čísly. Rozlišujeme je na znaky spojité (kontinuální), které mohou teoreticky nabývat libovolných reálných číselných hodnot v určitém intervalu a na znaky nespojité (diskrétní), které mohou nabývat pouze určitých číselných hodnot v oboru reálných čísel.“ Slovní znaky nabývají dvou nebo více obměn. Dle tohoto kritéria je můžeme dělit na znaky alternativní nebo množné. Pokud statistický znak nabývá pouze dvou variant, hovoříme o znaku alternativním. Znak, jenž připouští více než dvě varianty, nazýváme znakem množným. (Hindls a kol., 2006) 8.2.3

Statistická data

Zjištěné a shromážděné hodnoty znaků se nazývají statistická data. Můžeme je dělit na základě časového hlediska do dvou kategorií. Data, vztahující se k určitému rozhodnému momentu, nazýváme data okamžiková a data, která popisují určitý časový úsek, nazýváme intervalová. Dále můžeme data rozlišovat z hlediska časových okamžiků. Dle tohoto dělení hovoříme buď o datech průřezových (zjištěných ve stejném okamžiku nebo intervalu) nebo o datech dynamických (zkoumaných v různých časových úsecích a momentech). (Minařík, 2006) 8.2.4

Výběrový soubor

Jak již bylo výše zmíněno, souhrn statistických jednotek nazýváme statistický soubor. Statistický soubor může být základní (označujeme také populace), pokud obsahuje veškeré možné jednotky, nebo výběrový, pokud zahrnuje část jednotek ze základního souboru, vybraných podle určitého hlediska. (Kožíšek, 2006) Výběrový


49

soubor tedy zastupuje populaci. Rozsah výběru označujeme malým písmenem n. Aby výběr obsahoval dostatek informací o populaci, musí být zvoleny vhodné strategie výběru. Mezi nejspolehlivější metodu k získání reprezentativního výběru patří pravděpodobnostní (náhodný) výběr. Minařík (2006) uvádí, že tento výběr spočívá v definování výběrové jednotky, stanovení pravděpodobnosti každé jednotky, že bude zahrnuta do výběru a nakonec také ve volbě vhodné znáhodňovací techniky. Také dodává, že vhodnou technikou je např. losování.

8.3

Etapy statistického zkoumání

8.3.1

Plán statistického zkoumání

Podle Kožíška (2006) vychází tento první krok ze sepsání určitého plánu, který vychází z vlastního cíle zkoumání a určuje jeho předmět, obsah a rozsah, stanoví rovněž statistické jednotky a způsob zpracování. Také navrhuje různé metody pro analýzu, zajišťuje kvalifikaci pracovníků a finanční zabezpečení. Podle rozsahu zkoumání může jít o plán jednoduchý nebo velmi složitý až náročný. 8.3.2

Statistické zjišťování

Pomocí statistického zjišťování získáváme statistické údaje, což jsou číselné nebo slovní obměny sledovaných statistických znaků. (Hindls a kol., 2006) Statistické zjišťování spočívá tedy ve shromažďování a zaznamenávání číselných (někdy také slovních) údajů o zkoumaném hromadném jevu. (Minařík, 2006) Jak uvádí Kožíšek (2006) při statistickém zjišťování je třeba dohlížet na srovnatelnost údajů a zároveň kontrolovat získané údaje. Klasifikace statistického zjišťování je poměrně náročná. Můžeme na ni nahlížet z mnoha různých pohledů. Pokud jsou předmětem zjišťování všechny existující případy, hovoříme o tzv. vyčerpávajícím zjišťování (úplné). U nevyčerpávajícího zjišťování (neúplné) je předmětem pouze určitý vzorek. (Minařík, 2006)


50

Dalším hlediskem pro klasifikaci statistického zjišťování je jejich organizování jako prostá pozorování nebo zjišťování řízeným experimentem. U řízených experimentů jsou data získávána v umělých podmínkách, které mohou eliminovat vliv rušivých faktorů. Při prostém pozorování jsou veškeré podmínky reálné. (Minařík, 2006) 8.3.3

Statistické zpracování

Za základní metodu statistického zpracování považujeme třídění. Kožíšek (2006) proces třídění definuje takto: „Statistickým tříděním rozumíme obecně jednoznačné rozdělení jednotek statistického souboru do skupin nebo intervalů z takových hledisek, abychom co nelépe poznali povahu zkoumaných jevů.“ Můžeme tedy dodat, že třídění provádíme za účelem vyniknutí charakteristických vlastností zkoumaných jevů. (Hindls a kol., 2006) Zpracování dat, ve formě třídění, je nezbytné především pro orientaci v datech a pro následnou analýzu. 8.3.4

Statistická analýza

Podle Minaříka (2006) statistická analýza spočívá v měření určitých statistických vlastností dat prostřednictvím vypočtených hodnot − statistických charakteristik. Je zapotřebí především hledat a zjistit pravidelnosti a zákonitosti zkoumaných jevů, vztahy, souvislosti, závislosti a zákonitosti mezi zkoumanými jevy a následně je formulovat do zdůvodněných závěrů statistického charakteru. (Kožíšek, 2006) 8.3.5

Prezentace výsledků

Tato etapa již nespadá přímo do statistického zkoumání, ale zabývá se srozumitelnou prezentací výsledku. Je vhodné potenciálnímu příjemci poskytnout určité návrhy a opatření vyplývající ze statistické analýzy. Výsledky můžeme prezentovat formou grafů a tabulek. Podle Minaříka (2006) tyto tabulky a grafy společně označujeme jako statistické vyjadřovací prostředky.


8.4

Statistické zpracování a prezentace dat

8.5

Statistická řada a rozdělení četností

51

Výsledkem statistického zjišťování dostáváme surová statistická data v neuspořádané podobě. Úkolem statistického zpracování je data uspořádat. Data lze uspořádat z pohledu věcného, časového nebo prostorového. (Minařík, 2006) Dle těchto hledisek známe statistické řady časové, místní, věcné a řady rozdělení četností (empirické rozdělení četností). (Kožíšek, 2006) Při velkém rozsahu souboru může být i uspořádaná řada velmi nepřehledná. Nabízí se tak úspornější způsob jejího uspořádání − třídění. Toto třídění může být buď bodové (určen vektor variant a vektor četností) nebo intervalové, kde nemá smysl určovat vektor variant (může být roven rozsahu souboru). Výsledkem třídění vzniká tzv. řada rozdělení četností. Tuto řadu reprezentuje v tabulkové podobě tabulka rozdělení četností. 8.5.1

Tabulka rozdělení četností

Tato tabulka podává informaci o počtu výskytu jednotlivých variant znaku v souboru. Jde o základní způsob prezentace statistických dat. Při bodovém třídění v tabulce uvádíme dané vektory variant a u intervalového třídění nahrazujeme vektor variant vektorem středů intervalů. Tabulka dále zachycuje absolutní, relativní a kumulativní četnosti. Absolutní četnost (ni) udává počet případů vyskytujících se v souboru. Relativní četnost (pi) značí poměr dílčích absolutních četností k celkovému rozsahu souboru a nejčastěji bývá vyjádřena v procentech. Postupným načítáním jak absolutních nebo relativních četností získáme kumulativní četnosti. (kni, kpi)


8.6

52

Kombinační třídění

Kombinační třídění se používá při zkoumání závislosti mezi dvěma znaky a zaznamenává se do tabulky o několika sloupcích a řádcích. Pokud zkoumáme vztah mezi dvěma znaky kvalitativními (z nich alespoň jeden je množný), vzniklou tabulku nazýváme kontingenční. Při zkoumání závislosti dvou měřitelných znaků vzniká tabulka korelační. Dále může nastat zvláštní případ závislosti dvou tříděných znaků, z nichž každý nabývá pouze dvou hodnot. Tuto závislost nazýváme asociační a vzniká tak čtyřpolní asociační tabulka. V kombinační tabulce rozlišujeme dvojí četnosti (absolutní i relativní). Minařík (2006) tyto četnosti definuje takto: • okrajové (marginální) četnosti − četnosti v součtovém řádku nebo sloupci tabulky, které jsou totožné s těmi, které bychom získali při třídění podle jednoho znaku; • podmíněné četnosti − četnosti, které nalezneme uvnitř tabulky, přičemž rozdělení četností jednoho znaku závisí na hodnotách či obměnách druhého znaku. 8.6.1

Závislost kvalitativních znaků

Jak již bylo výše zmíněno, při zkoumání závislosti slovních znaků musíme rozlišovat asociační závislost u alternativních znaků a kontingenční závislost, o které mluvíme v souvislosti s množnými kvalitativními znaky. Souček (2008) uvádí, že při zkoumání závislosti kvalitativních znaků mají statistické metody velmi omezený prostor a analýza se zde omezuje zpravidla jen na zjišťování těsnosti závislosti. Při hodnocení stupně závislosti dvou kvalitativních znaků, vyjádřených v kontingenční tabulce existuje řada postupů, jejichž společným rysem je, že vycházejí z aplikace testu χ2. Při tomto testu prověřujeme hypotézu (H0), zda četnosti empirických údajů, naznačujících závislost obou znaků ve zkoumaném souboru, nemohly vzniknout náhodně. Proti ní stavíme alternativní hypotézu (H1), která tvrdí že


53

uspořádání četností v kontingenční tabulce je důsledkem závislosti obou znaků a nemohla tak vzniknout náhodě. (Souček, 2008) Základem pro vyvrácení či potvrzení nulové hypotézy je stanovení teoretických (očekávaných) četností a porovnání těchto četností s četnostmi skutečnými. Pro výpočet teoretických četností, očekávaných při platnosti nulové hypotézy, můžeme použít vztah:

nij′ =

ni n j n

Vypočtená četnost n'ij na rozdíl od pozorované četnosti nij může nabývat i jiných než celočíselných hodnot. Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. (Minařík, 2006) Charakteristika, která měří rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku, se nazývá čtvercová kontingence χ² (chí kvadrát). Tuto charakteristiku vypočteme ze vztahu: r

s

χ =∑∑ 2

i =1 j =1

(nij − nij′ ) 2 nij′

Čtvercová kontingence je bezrozměrná charakteristika, přičemž hodnoty nula nabývá pouze v případě, že znaky v kontingenční tabulce jsou nezávislé. Maximální možná hodnota čtvercové kontingence závisí na rozměrech kontingenční tabulky a na rozsahu souboru. Možnost eliminovat vliv rozsahu souboru nabízí tzv. průměrná čtvercová kontingence. (Minařík, 2006) Tento ukazatel definujeme jako:


54

Φ =

χ n

Při zkoumání intenzity závislosti kvalitativních znaků v kontingenční tabulce můžeme využít také charakteristiky, které nejsou závislé na rozsahu souboru a na rozměrech kontingenční tabulky. Tyto charakteristiky nazýváme koeficienty kontingence. Mezi nejznámější patří: • Pearsonův koeficient kontingence, který nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1, je definován jako: =

χ χ +n

• Čuprovův koeficient kontingence pro čtyřpolní tabulky nabývá hodnot pouze od nuly do jedné, avšak pro ostatní případy nabývá stejných hodnot jako Pearsonův koeficient kontingence a to 0 ≤ T < 1. Vypočítá se: =

χ

−1

−1

• Cramérův koeficient kontingence již nabývá hodnoty 0 ≤ C ≤ 1 bez ohledu na velikost kontingenční tabulky: =

χ2

−1 ,

−1

Z uvedených tří měr je za nejlepší považován Cramérův koeficient kontingence, protože jako jediný nabývá při úplné závislosti hodnoty 1.

Zpracování výsledků dotazníkového šetření

55

9 Zpracování výsledků dotazníkového šetření 9.1

Charakteristika výběrového souboru

Dotazník byl komunikován prostřednictvím sociální sítě Facebook, konkrétně ve skupinách týkající se hry Geocaching. Jeho plné znění se nachází v příloze této práce. Dotazník byl vytvořen pomocí webových stránek www.vyplnto.cz a jeho návratnost činila 65 %. Bylo osloveno celkem 167 respondentů, kteří měli o vyplnění dotazníku zájem. Prvním krokem bylo rozčlenění respondentů na aktivní hráče a na ne-hráče, ke kterým se dotazník dostal náhodou. Z tohoto počtu jsme získali 137 aktivních hráčů. Dotazník zodpovídali pouze hráči Geocachingu, neboť otázky byly koncipovány přímo pro ně. Hráči odpovídali, kolik již mají odlovených keší, kde se tyto keše nacházejí, jak často chodí lovit apod. Celý výzkum byl položen právě tak, aby bylo zjištěno, jak moc se dané aktivitě věnují, kolik času s ní tráví a jak často kvůli Geocachingu cestují. Zjištěné výsledky dotazníkového šetření byly nejdříve zkoumány jako samostatné číselné a slovní znaky bez vzájemných vazeb a následně byla provedena analýza vzájemných závislostí.

9.2

Zjištěné výsledky

Pohlaví, věk a bydliště respondentů. Tyto základní informace byly zjišťovány u každého ze 137 aktivních hráčů. V tomto dotazníkovém šetření bylo osloveno celkem 88 mužů a 49 žen. Procentuální rozložení je tedy 64 % mužů a 36 % žen. I přesto, že dotazník zodpovídali především muži, je nám poskytnut kvalitní přehled preferencí napříč oběma pohlavími, jelikož zastoupení žen je dostatečné.


56

Respondenti byli zařazeni dle svého věku do kategorií. Výsledky dotazníkového šetření jsou ovlivněny především věkovou skupinou 26−45 let, neboť se k tomuto věku přihlásil největší počet hráčů, celkem 51 %. V kategorii 18−25 let se vyskytlo celkem 46 respondentů, tedy 34 %. Podstatně méně respondentů se nachází v ostatních věkových skupinách. Pro 45−60 let je to necelých 12 %, 0−17 let pouze 2 % a do kategorie nad 60 let spadá pouhé 1 % z celkového počtu respondentů. Vidíme, že většina hráčů se nachází ve věku do 45 let.

Věk geocacherů 1% 2% 12% 34%

0-17 let 18 - 25 let

51%

26 - 45 let 45 - 60 let nad 60 let

Obr. 6

Věk respondentů

Zdroj: Vlastní výzkum

Při tomto věkovém rozdělení respondentů jsme již mohli předpokládat výsledek, že většina z nich je pracující (66 %) nebo studující (29 %). Pouze 5 % hráčů momentálně nepracujě. Překvapující byly výsledky u otázky bydliště. Bylo zjištěno, že největší počet geocacherů pochází právě z velkých měst (nad 100 000 obyvatel), tj. celkem 45 %. S 22% zastoupením se objevila malá města (3000−40 000 obyvatel). Dále 21 % hráčů pochází z vesnice (do 3000 obyvatel) a 12 % respondentů svou odpověď přiřadilo k možnosti města střední velikosti (40 000−100 000 obyvatel).


57

Právě z tohoto výsledku můžeme vyvodit, že nejvíce k této outdoorové a turistické aktivitě tíhnou lidé z velkých měst, protože běžně nepřichází do styku s přírodou. Díky Geocachingu mají možnost kvalitně strávit svůj volný čas i mimo ruch města.

Bydliště respondentů 12%

velká města (nad 100 000 obyvatel) 45%

21% 22%

malé město (3000−40 000 obyvatel) vesnice (do 3000 obyvatel) města střední velikosti (40 000−100 000 obyvatel)

Obr. 7

Bydliště respondentů


Jak často se Geocachingu věnujete? Zde můžeme zaznamenat, že nejvíce hráčů, konkrétně tedy 65 respondentů, tj. 47 %, se hře věnuje i vícekrát do týdne. Toto zjištění nám dokazuje, že většina hráčů bere tuto aktivitu velmi vážně a jsou ochotni Geocahingu obětovat většinu svého volného času.


58

Čas věnovaný Geocachingu 15% 47%

16%

vícekrát do týdne příležitostně

22%

párkrát do měsíce jednou týdně

Obr. 8

Čas věnovaný hře


Seznámení s hrou. U této otázky nás zajímalo, jakým způsobem tato outdoorová aktivita rozšiřuje řady svých členů a jak láká nové hráče. Otázkou tedy bylo, jak se s hrou respondenti seznámili, respektive, kdo jim hru poprvé ukázal nebo kde objevili první zmínku o hře. Jednoduše můžeme shrnout, že hráči dávají o této hře vědět svým známým a přátelům a ti se následně do hry zapojují. Téměř polovina respondentů byla ke hře pozvána nebo o ní informována svými přáteli. Významnou roli zde hrají rovněž rodinní příslušníci (13 %) a partneři (8 %). Další méně často objevující se odpovědi se týkaly především různých článků v časopisech, novinách a letáčcích. Pomocí internetu, ať už šlo o různé reklamy nebo elektronické články, se s hrou seznámilo celkem 11 % hráčů.


59

Způsob seznámení se s hrou 7%

přátelé

12% 49%

11%

rodinní příslušníci partner/partnerka

13% 8%

internet časopisy, letáčky ostatní

Obr. 9

Seznámení se s hrou


Co vás k hraní této hry motivuje? Respondent musel u každé z nabízených odpovědí určit jedinečné pořadí motivace pro hru. Nabízené odpovědi tedy seřadil od nejvíce motivujících po nejméně motivující. Průměrné pořadí značí, jaké místo hráč jednotlivým možnostem přiřadil. Možnosti s nejnižší hodnotou můžeme označit za největší motivy ke hře a možnosti s nejvyšší hodnotou pak za nejmenší motivace. Byly zadány tyto motivy pro hru: soutěživost (mít co nejvíce bodů), pobyt s přáteli a rodinou (společné chvíle), poznávání nových a zajímavých míst (památky apod.), výlety do přírody a jako čtvrtý motiv cestování (dostat se co nejdál). V této kategorii jsou úzce propojené tři možnosti, které hráči shledávají jako nejvíce motivující. Poznávání nových zajímavých míst a památek souvisí zpravidla s výlety do přírody, které jsou podnikány s přáteli a rodinou.


Tab. 2

60

Motivace hry

Odpověď

Průměrné pořadí Rozptyl

poznávání nových a zajímavých míst (památky aj.)

2.114

1.287

výlety do přírody

2.336

1.337

pobyt s přáteli a rodinou (společné chvíle)

2.814

1.423

cestování (dostat se co nejdál)

3.686

1.23

soutěživost (mít co nejvíce bodů)

4.05

1.89


Věnujete se hře i během vaší dovolené v zahraničí? Celkem 118 hráčů z celkového počtu 137 dotázaných se této aktivitě věnuje i na své dovolené v zahraničí. Tedy 86 % hráčů bere Geocaching jako svého koníčka, kterému se věnují i mimo svůj domov. Pouze 4 respondenti odpověděli, že se nikdy Geocachingu na dovolené v zahraničí nevěnují. Odpověď spíše ne si vybralo 15 hráčů.

Věnujete se Geocachingu na dovolené v zahraničí? 11%

3% většinou ano spíše ne 86%

Obr. 10

Geocaching a dovolená v zahraničí


nikdy


61

Kde se nachází vaše odlovené keše? U této otázky měl respondent na výběr z více možností, přičemž musel zvolit alespoň jednu z nabízených. Byly dány možnosti: ve vašem městě/vesnici, za hranicí vašeho města, za hranicí vašeho kraje a za hranicí vašeho státu. Podle očekávání nejvíce hráčů má odlovené keše ve svém městě nebo za hranicí města. Ze 137 respondentů 107 geocacherů nalezlo již nějakou keš za hranicemi České republiky. I když jde u této otázky o nejmenší počet geocacherů, jedná se o překvapivě velké procento. Tento výsledek nám naznačuje, jak je Geocaching oblíbený ve vztahu k cestování. V procentuálním rozložení můžeme výsledky shrnout takto: 95 % respondentů již lovilo keše za hranicí svého města, 88 % již provozovalo Geocaching v jiném kraji než je jejich vlastní a nakonec 78 % hráčů již nalezlo keš za hranicemi ČR.

Umístění nalezených keší ve vašem městě/vesnici

127

za hranicí Vašeho města

130

za hranicí Vašeho kraje

121

za hranicí Vašeho státu

107 0

20

40

60

80

100

120

140

Počet respondentů Obr. 11

Vzdálenostní místění nalezených keší


Podnikáte výlety pouze za účelem "lovu"? (např. do jiných měst) V této otázce byla hráčům nabízena možnost vybrat si z odpovědí: ano, často si vyrazím pouze na lov nebo většinou jedu za jiným účelem a při té příležitosti občas lovím. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik hráčů bere Geocaching jako svou hlavní volnočasovou aktivitu, které primárně věnují svůj čas a energii.


62

Z grafu můžeme vyčíst, že téměř 66 % hráčů podniká výlety pouze za účelem Geocachingu a vidí tuto aktivitu jako samostatnou náplň svého volného času. Samozřejmě bereme v úvahu i druhou odpověď 34 % respondentů, kteří využívají Geocaching jako svou doplňkovou aktivitu.

Způsob "lovení"

ano, často si vyrazím pouze na lov (i do jiného města)

34% 66%

Obr. 12

většinou jedu za jiným účelem a při té příležitosti občas lovím

Způsob lovení


Navštívíte místa, na která jednotlivé keše poukazují? (1 − vždy, 5 − nikdy) Záměrem této otázky bylo zjistit, jaká místa shledávají hráči Geocachingu atraktivními a jaké zajímavosti v dané oblasti navštíví. Respondenti měli možnost vybrat ze škály 1 − 5, přičemž číslo 1 znamená, že dané místo navštíví vždy a číslo 5 nikdy. Z odpovědí můžeme vyvodit závěr, že za nejatraktivnější oblasti považují geocacheři právě různé přírodní rezervace, parky a lesy. Většina dotázaných hráčů tedy vyhledává nejčastěji keše v této lokalitě a rádi navštěvují další zajímavé přírodní lokality. Potvrzuje se tedy fakt, že Geocaching je hra do přírody, která se nejvíce podobá právě pěší turistice. Mezi další místa, která hráči rádi navštěvují, patří hrady a zámky. Oblíbené jsou také městské památky, jako například kostely nebo jiné významné městské budovy. Pomyslně nejméně oblíbené atrakce jsou pro hráče nejrůznější zábavní parky, hřiště, kina aj.


Tab. 3

63

Oblíbená místa a atraktivity geocaherů

Podotázka

Průměr Rozptyl

zajímavá místa v přírodě (lesy, parky aj.)

1.843

0.99

hrady, zámky

2.664

1.394

městské památky (kostely, významné budovy aj.)

2.729

1.226

muzea, skanzeny, ranče

3.079

1.058

zábavné atrakce (hřiště, zábavní parky, kina, aj.)

3.557

1.39


Jakou technologii při lovu využíváte? Respondent musel zvolit jednu z nabízených možností. Nejčastěji hráči zmiňovali právě outdoorové a turistické GPS, které bývají zpravidla určeny přímo pro Geocaching. Velmi často respondenti za svou technologii označili mobilní telefon, který je vybaven GPS modulem. Do mobilního telefonu je velmi snadné nainstalovat aplikace pro hru Geocaching, které hráčům při lovu značně pomáhají, neboť disponují nejrůznějšími užitečnými funkcemi. Jen malé množství dotázaných se spoléhá pouze na internet. Takový způsob hledání může být velmi náročný. Jedním z mnoha způsobů je vložit souřadnice keše do určité mapové aplikace na internetu a pomocí satelitních a terénních snímku si dané místo před chystaným odlovem prohlédnout. Z tohoto popisu je jasné, že jde o nesnadný úkol a proto tento způsob většina aktivních hráčů nevyužívá. Začátečníci, kteří nedisponují žádnou zmíněnou technologií, mnohdy nemají jinou možnost než využít tyto mapové aplikace. V odpovědích jednotlivých respondentů se také objevily zmínky o kombinaci různých technologií. Někteří hráči mohou využívat více prostředků ke snadnému na-


64

lezení keše. Bylo například zmíněno společné využití tabletu a GPS nebo PDA přístrojů.

Používané technologie 4% 7% 3%

33%

53%

GPS přímo určenou pro geocaching GPS v mobilu, případně mobilní aplikace jinou GPS pouze internet (např. Google aj.) kombinace více technologií

Obr. 13

Technologie používané při Geocachingu


S kým nejčastěji chodíte lovit? U odpovědí na tuto otázku se opět potvrzuje, že Geocaching je především společenská aktivita, při které tráví hráči čas se svými přáteli nebo rodinou. Nejvíce hráčů odpovědělo, že nejčastěji chodí hledat keše s přáteli (37 %). Spíše jako rodinnou aktivitu shledává Geocaching 28 % respondentů. Zároveň můžeme sledovat, že poměrně velký počet respondentů (27 %) uvedlo, že chodí nejčastěji lovit sami. Když se zamyslíme, proč tomu tak je, musíme brát v úvahu, že Geocaching je hra a zároveň soutěž. Některým hráčům jde především o co největší počet nalezených keší. Tito soutěživí jedinci pak loví zpravidla sami a s co největším počtem odlovených keší v jedné výpravě.


65

S kým chodíte nejčastěji "lovit"? 4%

4%

27%

s přáteli 37%

s rodinou sám

28%

s partnerem/partnerkou jiná odpověď

Obr. 14

Společnost hráčů při hledání keší


V jaké míře využíváte služby podnikatelských subjektů při Geocachingu? Tato otázka byla jednou z klíčových v tomto dotazníku. Pokud chceme mluvit o Geocachingu jako o aktivitě působící na region, musíme vědět jak na něj nebo jeho částí působí. Z běžných služeb v regionu nebo v jeho částech bylo vybráno: ubytovací zařízení, stravovací zařízení a veřejná doprava. Respondenti přiřadili jedinečné číslo každé této službě (1 − využívám téměř vždy, 5 − nevyužívám vůbec). Při pohledu na výsledky je hráči nejvíce využívaná veřejná doprava. Je logické, že pokud geocacher nemá vlastní vůz, nezbývá mu nic jiného, než využít jinou alternativu dopravy. Stravovací zařízení můžeme označit za velmi často využívaná. Obzvláště pak stravovací zařízení, která se nacházejí v blízkosti populárních keší. Nejméně využívaná jsou ubytovací zařízení, jelikož hráči často vyrážejí pouze na jednodenní výlety. Jak již bylo zmíněno, v České republice se nacházejí ty nejnavštěvovanější keše na celém světě. Tato skutečnost jen potvrzuje, že Geocaching má na služby v regionu jistý vliv.


Tab. 4

66

Podnikatelské subjekty využívané při Geocachingu

Podotázka

Průměr

Rozptyl

veřejná doprava

2.907

1.899

stravovací zařízení (restaurace, kavárny, hospody aj.)

2.943

1.24

ubytovací zařízení (motely, hotely, ubytovny aj.)

4.064

1.06


Všimli jste si někdy negativních vlivů geocachingu? Z celkového počtu 137 respondentů pouze 46 hráčů uvedlo, že si žádných negativních vlivů nikdy nevšimli. Pokud hráč zaregistroval negativní dopad Geocachingu, mohl vybírat z této nabídky odpovědí: ničení soukromého majetku (poškozené ploty aj.), poškozené budovy, sochy, památky a poškozená příroda (zničené stromy, keře apod.). Hráči museli vybrat minimálně jednu odpověď z nabízených možností. Pokud zaznamenali více negativních aspektů, mohli označit více možností. V této práci již byly zmíněny negativní dopady této hry zejména pak přírodního charakteru. Hráči toto bohužel potvrzují. Celkem 93 hráčů (68 %) již zaznamenalo negativní dopady Geocachingu v přírodě. Tato problematika byla již popsána v kapitole č. 6 a sami hráči si tyto negativní vlivy uvědomují. Ničení soukromého majetku vlivem Geocachingu si všimlo 29 hráčů, kteří tvoří 21 % ze základního souboru 137 respondentů, a poškozených budov, soch a památek 19 hráčů (14 %).


67

Negativní vlivy Geocachingu Počet respondentů poškozené budovy, sochy, památky ničení soukromého majetku

19 29

nikdy jsem si nevšiml/a negativních vlivů. poškozená příroda

Obr. 15

43 93

Negativní vlivy Geocachingu


Oblíbené druhy keší. V této otázce hráči hodnotili pomocí stupnice 1−5 (1 − nejoblíbenější, 5 − neoblíbená) jednotlivé druhy keší. V nabídce byly uvedeny tyto základní druhy keší: tradiční keš, multi keš, mystery keš, letterbox a earth keš. Za nejoblíbenější keš byla označena tradiční keš. Tento typ keše se vyskytuje v nejhojnějším počtu na celém světě. Tradiční keš je nejsnadněji odlovitelná a založení schránky tohoto typu je vcelku nenáročné. Na pomyslném druhém místě se umístila multi keš, následována mystery keší. Tyto dva druhy poskytují hráčům „něco navíc“, ať už jde o delší stezky po jednotlivých stanovištích nebo luštění různých hádanek a hlavolamů. Earth keš byla nejčastěji označována čísly 2 a 3. Neznamená to tedy, že by byla přímo neoblíbená. Earth keš nemá fyzickou schránku a má pouze edukační charakter. Tento typ keše nemusí všem geocacherům přinášet tolik zábavy, jako ostatní typy.


Tab. 5

68

Oblíbenost jednotlivých druhů keší

Podotázka

Průměr

Rozptyl

Tradiční keše

1.321

0.583

Multi keše

2.613

1.172

Mystery keše

2.628

1.372

Letterbox

2.883

1.563

Earth keše

2.985

1.591


Jak často se účastníte různých eventů? Eventy neboli setkání geocacherů jsou u většiny hráčů velmi oblíbené. Těchto akcí se zpravidla účastní zkušenější hráči, neboť se již mezi sebou znají a mají spoustu zážitků, o které se chtějí podělit. Často bývají tato setkání pořádána určitou geocacherskou komunitou, která může zvenčí na nováčky působit uzavřeně a nepřístupně. Ovšem eventy bývají přístupny každému (i novému) hráči a po překonání prvních obav se stávají oblíbenými. Tyto akce nabízí možnost setkat se lidmi se stejným zájmem a poznat nové přátelé. Příležitostně se těchto setkání účastní 48 % hráčů. 31 % hráčů uvedlo, že se eventů účastní velmi často. Po shrnutí dostaneme celkem 79 % hráčů, kteří více méně tato setkání navštěvují. Pouze 21 % dotázaných se akcí téměř nikdy neúčastní.


69

Jak často se účastníte eventů? 21% 48% 31%

příležitostně velmi často téměř nikdy

Obr. 16

Účast na setkání geocacherů


Trackovatelné předměty. U respondentů nás zajímalo, zda jsou do hry zapojeni natolik, že znají základní princip trackovatelných (putujících) předmětů. Tyto objekty jsou nedílnou součástí hry, ale často bývají (především nováčky) přehlíženy. V horším případě neznalost této problematiky může způsobit chybnou manipulaci s předměty. S odpovědí můžeme usoudit, že hráči jsou s těmito předměty vcelku obeznámeni. Pouze 6 respondentů (3 %) zatím o tomto zpestření hry neslyšelo. Může jít o začínající hráče. Celkem 119 respondentů (87 %) aktivně využívá alespoň základní trackovatelné předměty − geocoin a travelbug. Mezi dotázanými se objevili také hráči, kteří již o této skupině předmětů slyšeli, ale zatím s ní aktivně nemanipulovali − předměty neposílali (10 %).


70

Trackovatelné předměty 3% ano, znám a posílám

10%

ano, vím, o co jde, ale neposílám 87%

Obr. 17

ne, neznám

Trackovatelné (putující) předměty


Máte vlastní razítko nebo nálepku s Vaší přezdívkou? Tato otázka měla rovněž posoudit míru entuziasmu hráče. Razítko nebo nálepku s přezdívkou hráč umisťuje do logbooku keše při jejím nalezení. Nemusí tedy ručně vypisovat svou přezdívku a odpadá tak povinnost nosit u sebe vždy tužku. Zároveň si hráči tato razítka nebo nálepky tvoří sami, vyvíjejí tudíž další aktivitu a kreativně se do hry více zapojují. Z odpovědí respondentů vyplývá, že 95 hráčů (69 %) si již takovéto razítko nechalo na vlastní přání vyrobit. Zapojili se tedy do hry zase o něco více a investovali určitý finanční obnos. Zbylých 31 % žádný z těchto předmětů nevlastní. Prémiové členství (premium member). V této otázce jsme se respondentů ptali, zda si již zakoupili prémiové členství na oficiálních stránkách Geocachingu. Toto členství je nepovinné a základní účet rozšiřuje především o nové funkce. Výsledky jsou překvapivé. Jelikož se jedná o aktivitu, která je zpoplatněná a dá se platit pouze přes internet, což může u některých lidí vzbuzovat jisté obavy, většina dotázaných geocacherů toto členství má (55 %) nebo si ho v nejbližší době plánuje koupit (30 %). Pouze 15 % respondentů nemá o toto členství zájem.


71

Z tohoto procentuálního rozložení vyplývá, že hráči jsou ochotni také za tento svůj koníček dobrovolně zaplatit. Investují finance, aby se do hry více zapojili a zároveň určitým způsobem podpořili tuto aktivitu.

Premiové členství 15% 30%

prémiové členství mám 55%

nemám a ani si ho neplánuji koupit nemám, ale plánuji si ho koupit

Obr. 18

Prémiové čenství


Sbíráte jakékoliv předměty týkající se této hry? Možnosti odpovědí jsou následující: sbírám CWG, geocoin, travelbug, popřípadě nic nesbírám. Pokud respondenti sbírají nějaké předměty, mohli označit více možností. Dotázaní geocacheři se ve většině případů vyjádřili kladně. Hráči nejčastěji sbírají předměty, které se nazývají CWG (Czech Wood Geocoin). CWG jsou dřevěná kolečka (sukovníky) s oboustranně vypáleným obrázkem. Vyráběna jsou zejména pro radost a sběratelské účely, dají se směnovat v keších, ale nepatří mezi trackovatelné předměty. Cena jednoho kusu je cca 10 Kč. Na přední straně CWG je libovolný obrázek podle přání majitele. Na eventech se dají zakoupit CWG ze speciální edice, která je vyrobena výhradně pro danou akci. Celkem 64 % geocacherů tato CWG sbírá. Geocoiny sbírá 37 % dotázaných geocacherů a travelbugy 28 %. Odpověď nic nesbírám, označilo 24 % hráčů.


72

Sbíráte nějaké předměty ze hry? 24% 64%

28%

CWG geocoiny travelbugy

37%

Obr. 19

nic nesbírám

Sběratelské předměty


Založení keše. V tomto případě otázka byla jasná. Zajímalo nás, zda respondent již nějakou keš založil. Založení keše je jednoznačně aktivitou pokročilejší. Hráč musí znát precizně pravidla Geocachingu a být obeznámen se všemi povinnostmi, které majitele keše čekají. Schránka se musí kontrolovat a udržovat v dobrém stavu. Finanční investice jsou zpravidla minimální. Ze základního souboru 137 respondentů již 90 hráčů založilo vlastní keš. (66 %). Tento výsledek nám opět ukazuje nadšení pro hru u většiny hráčů. Geocacheři se aktivně podílí na hře. Nejenom, že jsou pasivní hledači, ale také zajišťují budoucí chod celé hry. Můžeme tvrdit, že Geocaching se vyvíjí správným směrem, pokud jsou jeho hráči aktivní. O tomto tvrzení nás přesvědčila právě tato poslední otázka.


73

Založili jste již vlastní keš? ano

ne

34% 66%

Obr. 20

Založení vlastní keš


9.3

Statistické zjištění závislostí

Kombinačním tříděním byly určeny závislosti jednotlivých odpovědí hráčů. 9.3.1

Závislost mezi bydlištěm geocachera a preferovanými společníky při hře

Výsledky této analýzy byly zpracovány do kontingenční tabulky a k určení závislostí byly vypočteny některé ukazatele. Tab. 6

Vztah mezi bydlištěm hráče a preferovanými společníky při hře

S kým nejčastěji chodíte „lovit“? s rodinou

s přáteli

jiná odpověď

sám

Součet řádku

velká města (nad 100 000 obyvatel) malé město (3000−40 000 obyvatel) města střední velikosti (40 000–100 000 obyvatel)

9,29%

13,57%

3,57%

17,86%

44,29%

8,57%

6,43%

1,43%

5,00%

21,43%

4,29%

6,43%

1,43%

0,00%

12,14%

vesnice (do 3000 obyvatel)

5,00%

9,29%

4,29%

3,57%

22,14%

27,14%

35,71%

10,71%

26,43%

100,00%

Bydliště respondenta

Celkem %

Součet sloupců Zdroj: Vlastní výzkum


74

Tato analýza přichází s velmi zajímavými výsledky, neboť hodnotí, zda má velikost bydliště vliv na rozdílný způsob vnímání této aktivity každého geocachera. Geocaching můžeme obecně vnímat jako společenskou aktivitu, jelikož z dotazníkového šetření vyplynulo, že 74 % dotázaných geocacherů chodí nejčastěji hledat keše s dalšími lidmi a pouze 26 % hráčů preferuje samotný lov. Z kontingenční tabulky můžeme vyčíst, že výše zmíněná hodnota 74 % se skládá především z geocacherů, kteří bydlí v malých městech a na vesnici. Hráči, kteří bydlí ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) nejčastěji chodí hledat keše sami (18 %). Tento jev může být způsoben tím, že lidé žijících ve velkých městech mají tendenci více z měst utíkat a trávit kvalitně svůj volný čas i mimo svou rodinu a přátele, neboť s nimi mají již spoustu společných aktivit. Naproti tomu, geocacheři z malých měst nejraději zapojují do této aktivity i svou rodinu (9 %) a velké množství volného času věnují rovněž Geocachingu s přáteli (6 %). V této skupině respondentů se neobjevil žádný hráč, který by pocházel ze středně velkého města (40 000–100 000 obyvatel) a této aktivitě se nejčastěji věnoval sám. Bylo zjištěno, že lidé ze středně velkých měst nejraději chodí hledat keše se svými přáteli. Pravostranná pravděpodobnost = 0,0232 Cramérův koeficient = 0,2140 V této analýze byla zjištěna pouze slabá závislost, neboť Cramérův koeficient dosahuje malých hodnot. Pravostranná pravděpodobnost udává, že mezi těmito kvalitativními znaky je statisticky významný vztah. 9.3.2

Závislost mezi zakoupením prémiového členství a časem věnovaným Geocachingu

V této analýze byl zkoumán vztah mezi zakoupením prémiového členství v závislosti na čase věnovaném Geocachingu.


Tab. 7

75

Vztah mezi prémiovým členstvím a časem stráveným Geocachingem

Jak často se věnujete Geocachingu?

Máte prémiové členství?

Celkem % nemám a ani si ho neplánuji koupit ne, ale plánuji si ho koupit prémiové členství mám

Součet sloupců

Součet řádku

párkrát do měsíce

jednou týdně

příležitostně

vícekrát do týdne

5,71%

2,86%

15,00%

7,86%

31,43%

2,86%

4,29%

2,14%

5,00%

14,29%

7,14%

7,14%

6,43%

33,57%

54,29%

15,71%

14,29%

23,57%

46,43%

100,00%


Jak již bylo v předchozích kapitolách zmíněno, prémiové členství s sebou přináší nové funkce, ale zároveň za něj musí geocacheři zaplatit jistý finanční obnos. Z analýzy bylo zjištěno, že většina hráčů (36 %), kteří vlastní prémiové členství, věnují této aktivitě značné množství času a hledat keše chodí i vícekrát do týdne. Hráči, kteří se věnují této aktivitě pouze příležitostně, ve většině případů prémiové členství nemají a ani si ho neplánují koupit. (15 %) Je zřejmé, že pokud hráče Geocaching tolik nenaplňuje nebo nemá dostatek volného času, který by mu věnoval, prémiové členství se mu nevyplatí zakoupit, neboť by jeho výhody ani dostatečně nevyužíval. Pravostranná pravděpodobnost = 0,0000 Cramerův koeficient = 0,3264 Na základě hodnoty Cramérova koeficientu můžeme vztah prémiového členství a množství času vyhodnotit jako středně silný. Protože je pravděpodobnost < 0,01, statistický rozdíl mezi testovanými hodnotami můžeme označit za vysoce významný.


9.3.3

76

Závislost mezi bydlištěm hráče a prémiovým členstvím

Tato analýza opět zkoumala odpovědi hráčů, kteří si již zakoupili prémiové členství. Z kombinačního třídění bylo zjištěno, že hráči, kteří si již zakoupili prémiové členství, pochází zpravidla z velkého města (nad 100 000 obyvatel). Celkem 25 % respondentů, kteří mají prémiové členství, pochází z velkých měst. Zajímavým zjištěním bylo také, že na pomyslném druhém místě se umístili hráči, kteří bydlí na vesnici. Celkem 12 % členů s prémiovým členstvím pochází z vesnice. Pravostranná pravděpodobnost = 0,0303 Cramérův koeficient = 0,2231 Dle vypočteného Cramérova koeficientu můžeme hovořit o mírné závislosti mezi těmito hodnotami. Závislost mezi zaměstnáním hráče a typem technologie, kterou

9.3.4

používá V této analýze zkoumáme vztah mezi technologií, kterou hráč při hledání keší používá, v závislosti na jeho zaměstnání. Tab. 8

Vztah mezi zaměstnáním a typem technologií

Kterou technologii používáte při hře?

Jste zaměstnaný?

Celkem %

GPS GPS přímo v mobilu určenou a mobilní pro aplikace Geocaching

jinou GPS

pouze internet

jiná odpověď

Součet řádku

jsem student

15,00%

10,00%

0,71%

0,71%

2,86%

29,29%

ano, pracuji

16,43%

37,14%

5,71%

1,43%

5,00%

65,71%

momentálně nepracuji

0,71%

2,14%

0,00%

0,71%

1,43%

5,00%

32,14%

49,29%

6,43%

2,86%

9,29%

100,00%



77

Většina respondentů využívá GPS přímo určenou pro Geocaching. Myslíme tím turistickou GPS, která disponuje nejvhodnějším rozhraním pro tuto hru. Z kontingenční tabulky vyplývá, že tento typ GPS si mohou dovolit především pracující hráči, neboť jde o technologii poměrně finančně náročnou. Studenti naopak využívají více mobilní telefony s GPS modulem, což je logické vzhledem k faktu, že studenti zpravidla dosahují nižších příjmů. Mobilní telefony v sobě skrývají poměrně velké výhody, založené na mobilních aplikacích, které hráčům usnadňují samotnou hru. Z tohoto důvodu je tato technologie velmi populární jak u studentů, tak i u pracujících hráčů. Nejméně respondenti využívají pouze internet bez jiné technologie. Tuto možnost zvolili pouze 4 hráči v rozložení: 2 pracující, 1 nezaměstnaný a 1 student. Pravostranná pravděpodobnost =0,0184 Cramérův koeficient = 0,2564 U vztahu využívané technologie a zaměstnání respondenta nám Cramérův koeficient značí slabší závislost než v minulé analýze. Při zkoumání kvalitativních znaků tuto závislost můžeme označit za významnou, ačkoli jde o slabší intenzitu. 9.3.5

Závislost mezi časem věnovaným hře a založením vlastní keše

V kontingenční tabulce je porovnáván vztah mezi časem věnovaným Geocachingu a využitím možnosti založit si vlastní keš. Založení vlastní keše může být vcelku nenáročné, ale přináší s sebou jisté povinnosti. Z analýzy vyplývá, že geocacheři, kteří se hře věnují vícekrát do týdne, již vlastní keš založili. (40 %).


Tab. 9

78

Vztah mezi časem stráveným hrou a založením vlastní keše

Jak často se věnujete Geocachingu?

Celkem %

Založil jste již vlastní keš? Součet řádků ne

ano

párkrát do měsíce

4,29%

11,43%

15,71%

jednou týdně

7,86%

6,43%

14,29%

příležitostně

15,71%

7,86%

23,57%

vícekrát do týdne

6,43%

40,00%

46,43%

34,29%

65,71%

100,00%


Pravostranná pravděpodobnost = 0,0000 Cramérův koeficient = 0,4758 Tuto závislost můžeme označit za silnou, neboť i hodnota pravostranné pravděpodobnosti říká, že vztah mezi časem věnovaným hře a založením vlastní keše, je vysoce významný.

Závěr

79

10 Závěr Tato práce byla zaměřena na zkoumání vlivu Geocachingu na region a poukázala na možnost využití podstaty této hry při rozvoji cestovního ruchu. Právě cestovní ruch je jedno z celosvětově nejvýznamnějších hospodářských odvětví, které se stává nepostradatelným faktorem regionálního rozvoje také v řadě českých regionů. Hra Geocaching byla v práci podrobně popsána a byl rovněž zanalyzován její velký potenciál, který nabízí rozvoj regionů. Z dotazníkového šetření byly zjištěny významné preference hráčů, které pomáhají pochopit jejich motivy a způsob hry, kterou je možno dále rozvíjet a podporovat v každé oblasti České republiky. Hodnocení výsledků dotazníku vypovídá o hře, která je určena především do přírody, neboť geocacheři navštěvují nejčastěji zajímavé přírodní lokality. Neopomíjejí také různé památky, hrady a zámky. Oblíbenost Geocachingu, jako určitého druhu turistiky, dokazují další čísla, vyplývající z dotazníkového šetření. Bylo zjištěno, že hráči věnují hře velké množství času a tato aktivita se již stává běžnou součástí jejich života. Mnoho geocacharů chodí hledat ukryté schránky i vícekrát do týdne. Navíc tyto výlety podnikají primárně za účelem hry a většina z nich se hře věnuje i na své dovolené v zahraničí. Dotazník byl mezi hráči komunikován prostřednictvím sociální sítě a byl uveřejněn na stránkách, které se týkají výhradně této hry. Z tohoto důvodu můžeme předpokládat, že byl získán silný vzorek respondentů, tedy pokročilých hráčů, kteří se hře věnují již delší dobu. Toto tvrzení také dokazuje odpověď na otázku, zda již založili nějakou vlastní keš sami. Celkem 66 % hráčů již postoupilo na tuto úroveň a mají vlastní schránku, o kterou se pravidelně starají a tímto způsobem dál rozvíjejí Geocaching. Nadšení hráčů dokazuje také jejich ochota za Geocaching obecně platit. Většina z dotázaných geocacharů si již zakoupila prémiové členství a běžně platí i za jiné aktivity spojené s touto hrou, např. za zakoupení speciálních předmětů. V této souvislosti by bylo žádané zmínit hlavně služby, které pravidelně využívají a za které platí. Ve spojení s rozvojem regionu souvisí především využití stravova-

Závěr

80

cích zařízení a veřejné dopravy. Výsledky dotazníku uvádí, že hráči kvůli Geocachingu cestují do jiných měst a zejména do jiných regionů, kde tyto služby hojně využívají. Můžeme tedy mluvit o podpoře z hlediska využití jednotlivých sektorů cestovního ruchu v určitém regionu. Jak již bylo v této práci zmíněno, na regionální rozvoj působí pozitivně cestovní ruch především v lokalitách s vhodnou primární nabídkou (přírodní, kulturní a historické atraktivity). Pokud region disponuje alespoň jednou z uvedených nabídek, má možnosti využít jí a nabídnout jí i geocacherům. Přičemž je dokázané, že hráči Geocachingu dávají přednost méně turisticky oblíbeným lokacím a vyhledávají raději zajímavá geocachingová zázemí, která se můžou nacházet i v méně atraktivním regionu. Z tohoto důvodu je výhodné Geocaching podporovat a využít jeho potenciálu v oblastech se slabší nabídkou turistických atrakcí. Do regionu je možné pomocí Geocahingu nalákat velké množství turistů. Z dotazníkového šetření vyplývá že geocachaři chodí hledat ukryté schránky zpravidla s přáteli nebo s rodinou. Většina těchto hráčů pochází z velkých měst a snaží se tak uniknout do méně zalidněných regionů, ktré disponují především atraktivitami, které se ve velkých městech ztěží nacházejí. Opět můžeme sledovat využití potenciálu hry např. k rozvoji okrajových částí měst nebo vesnic. Při zhodnocení negativních aspektů Geocachingu bylo zjištěno, že právě nejčastěji navštěvované přírodní oblasti zaznamenávají největší škody. Byla navržena určitá opatření, která by zamezila těmto nepříznivým vlivům a mohla být nadále tato outdoorová aktivita podporována. Mezi ukázkové postupy zamezení těchto vlivů můžeme vyzdvihnout spolupráci Geocachingu a Národního parku Šumava. Aktivním zakládáním keší a kontrolou ostatních založených keší na území parku si správa národního parku zajistí vhodné umístění schránek, které nijak neohrozí tuto významnou přírodní lokalitu. Po vzoru této spolupráce by bylo možné i v daších citlivých biotopech zamezit negativním aspektům této hry a zároveň podpořit návštěvnost přírodní lokality.

Závěr

81

I přes negativní vlivy, které s sebou Geocaching přináší, můžeme hovořit o kvalitní volnočasové aktivitě, která má potenciál k dalšímu rozvoji. Při zamyšlení se nad činnostmi, které plní volný čas dnešní společnosti, musíme přiznat, že jsou potlačovány pohybové aktivity a určité spojení člověka s přírodou často už ani nezaznamenáváme. Geocaching nabízí vše, pohyb v přírodě, čas strávený s rodinou a blízkými přáteli, poznávání nových míst a podporu turisticky slabších regionů České republiky. Bylo by žádoucí tuto aktivitu dále podporovat a rozvíjet, neboť pozitivně působí na člověka a nabízí mu mnoho způsobů, jak hodnotně využít volný čas. Nejdůležitějším přínosem pro region, který Geocaching nabízí, je zvýšení návštěvnosti jednotlivých lokalit a zesílení podvědomí o atraktivitách, které region nabízí.


82

Seznam použité literatury Literární zdroje 1.

CÉZANNE, Jeannette. Open Your Heart With Geocaching: Mastering Life Through Love of Exploration. Las Vegas: DreamTime Publishing, Inc., 2007. ISBN 978-1-60166-004-6.

2.

FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8.

3.

HADRABA, Jaroslav. Marketing: produktový mix - tvorba inovací produktů. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, 215 s. ISBN 80-864-7389-9.

4.

HINDLS, Richard, Stanislava HRONOVÁ, Jan SEGER a Jakub FISCHER. Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 415 s. ISBN 80-8694616-9.

5.

HOJGR, Radek a Jan STANKOVIČ. GPS: praktická uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 221 s. ISBN 978-80-251-1734-7.

6.

KOTLER, Philip. Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. 3., upr. a dopl. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1997, xxvii, 789, [7] s. ISBN 80-856-0508-2.

7.

KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 203 s. ISBN 8072610821.

8.

KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.

9.

KOŽÍŠEK, Jan. Statistika. Vyd. 5., přeprac. V Praze: Nakladatelství ČVUT, 2006, 248 s. ISBN 80-010-3567-0.

10.

MCNAMARA, Joel. GPS for Dummies. New Jersey: Wiley Publishing, Inc., 2004. ISBN 0-7645-6933-3.


11.

83

MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. Vyd. 2., nezměn. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006c2000, 2 sv. (98 s., s. 105-207). ISBN 978-807157-929-82.

12.

NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. Základy statistiky: aplikace v technických a ekonomických oborech. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 236 s. ISBN 978-80-247-4273-1.

13.

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 9788024737485.

14.

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5.

15.

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 9788024740393.

16.

SOUČEK, Eduard. Základy pravděpodobnosti a statistiky. Vyd. 3. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008, 170 s. ISBN 9788073951429.

17.

ŠPALEK, Jiří. Aplikovaná statistika: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 96, [20] s. ISBN 8021034122.

18.

THE EDITORS AND STAFF OF GEOCACHING.COM. The complete idiot's guide to geocaching. 3. vyd. New York: Alpha, c2012, xviii, 350 p. ISBN 16-156-4194-7.

19.

TOMEK, Gustav a Věra VÁVROVÁ. Marketing od myšlenky k realizaci. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 308 s. ISBN 9788086946450.

20.

VÍTEK, Ondřej. Geocaching: turistika se srdcem moderních technologií. Ochrana přírody. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v nakladatelství ENVIRONS, 2007, č. 6.


21.

84

VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 9788073803407.

22.

ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxiv, 499 s. ISBN 9788074001154.

Internetové zdroje 1.

ČAGEO O.S. Česká asociace geocachingu [online]. © 2012−2013 [cit. 2013-0213]. Dostupné z: http://www.cageo.cz/

2.

Český Geocaching: Vše o geocachingu pro začátečníky [online]. 2008 [cit. 201305-13]. Dostupné z: http://ceskygeocaching.wordpress.com/

3.

Geocaches: Geocaching, hra, která Vás pohltí [online]. 2007 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.geocaches.cz/

4.

Geocaching Community Plzeň: oficiální stránky Plzeňské geokomunity [online]. 2007-2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.gc-plzen.net/

5.

Geocaching History: May 2000 [online]. 2004 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.guysnamedkim.com/geocache/geocache_history.html

6.

Geocaching.cz [online]. © 2007- [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/news.php

7.

GeoWiki: Česká encyklopedie Geocachingu [online]. 2008 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

8.

Global Positioning System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/GPS

9.

GROUNDSPEAK, Inc. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/


10.

85

GROUNDSPEAK, Inc. Groundspeak - The Language of Location [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.groundspeak.com/

11.

Historie geocachingu v Česku. ČESKÝ ROZHLAS. Radio Praha [online]. © 1996–2013 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/static/geocaching/historie-cesko

12.

HOLEŠINSKÁ, Andrea a Jiří VYSTOUPIL. 3. Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6078-4. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/3910085/10619195/sbor nik-kolokviumCR2012.txt

13.

KRESTA, Jaroslav. Geocaching [online]. 2010 [cit. 2013-05-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/146938/ff_m/Diplomova_prace.pdf

14.

Letterboxing North America [online]. © 2005 - 2012 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.letterboxing.org/

15.

LIŠKOVÁ, Petra. Místo bomby našel pyrotechnik schránku na geocaching. Berounský deník [online]. 2011, roč. 2011, č. 4 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/misto-bomby-naselpyrotechnik-schranku-na-geocachi.html

16.

LUTONSKÝ, Marek. Přesně před deseti lety vznikl geocaching. Navigovat [online]. 2010 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://navigovat.mobilmania.cz/bleskovky/presne-pred-deseti-lety-vzniklgeocaching/sc-266-a-1314516

17.

Národní park Šumava [online]. © 2008 - 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.npsumava.cz/cz/1610/sekce/geocaching-v-narodnim-parku/

18.

Project Geocaching - Dashboard [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://project-gc.com/


19.

THE GEOLOGICAL SOCIETY OF AMERICA, Inc. Geological Society of America [online]. [2010] [cit. 2012-09-14]. Dostupné z: http://www.geosociety.org/

86

Příloha

87

Příloha Dotazník Dobrý den, tento dotazník je vytvořen za účelem získání základních informací o hráčích Geocachingu a jejich preferovaném způsobu hrání. Výstupy z tohoto dotazníkového šetření budou následně použity pro zpracování bakalářské práce na téma Vliv Geocachingu na rozvoj regionů. 1.

Hrajete hru GEOCACHING? a) ano b) ne

2.

Jak často se geocachingu věnujete? a) vícekrát do týdne b) jednou týdně c) párkrát do měsíce d) příležitostně

3.

Kdo Vám hru ukázal nebo Vás ji naučil? a) přátelé b) partner/ka, manžel/ka c) děti d) někdo jiný z rodiny e) vlastní odpověď:

4.

Co vás k hraní této hry motivuje? Následující aspekty seřaďte od nejvíce motivujících, po nejméně motivující. Zvolte prosím u každé odpovědi nějaké (jedinečné) pořadí: a) soutěživost (mít co nejvíce bodů) b) pobyt s přáteli a rodinou (společné chvíle) c) poznávání nových, zajímavých míst, památek apod. d) výlety do přírody e) cestování (dostat se co nejdál)

5.

Věnujete se hře i během vaší dovolené v zahraničí? a) většinou ano b) spíše ne c) nikdy

6.

Vaše odlovené keše se nachází: (Můžete zaškrtnout více možností.) Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 4 možnosti. a) ve Vašem městě/vesnici

Příloha

88

b) za hranicí Vašeho města c) za hranicí Vašeho kraje d) za hranicí Vašeho státu 7.

Podnikáte výlety pouze za účelem "lovu"? (např. do jiných měst apod.) a) ano, často si vyrazím pouze na lov (i do jiného města) b) většinou jedu za jiným účelem a při té příležitosti občas lovím

8.

Navštívíte místa, na která jednotlivé keše poukazují? (1 − vždy, 5 − nikdy) U každé podotázky prosím zvolte odpověď v rozpětí 1−5. a) hrady, zámky b) muzea, skanzeny, ranče c) zajímavá místa v přírodě (lesy, parky aj.) d) městské památky (kostely, významné budovy aj.) e) zábavné atrakce (hřiště, zábavní parky, plavecké bazény, kina aj.)

9.

Jakou technologii při lovu využíváte? a) GPS přímo určenou pro geocaching (turistická GPS) b) jinou GPS c) GPS v mobilu, případně mobilní aplikace d) pouze internet (např. mapovou aplikaci Google) e) vlastní odpověď:

10.

Nejčastěji chodíte lovit: a) sám b) s rodinou c) s přáteli d) vlastní odpověď:

11.

V jaké míře využíváte služby podnikatelských subjektů při geocachingu? (1 − využívám téměř vždy, 5 − nevyužívám vůbec) U každé podotázky prosím zvolte odpověď v rozpětí 1−5. a) stravovací zařízení (restaurace, kavárny, hospody aj.) b) ubytovací zařízení (motely, hotely, ubytovny aj.) c) veřejná doprava

12.

Všimli jste si někdy negativních vlivů geocachingu? (Můžete zaškrtnout více možností.) a) nikdy jsem si nevšiml/a negativních vlivů b) poškozená příroda (zničené stromy, keře apod.) c) poškozené budovy, sochy, památky apod. d) ničení soukromého majetku (např. poškozené ploty apod.)

Příloha

89

13.

Níže uvedeným druhům keším přiřaďte známku (jako ve škole) podle vaší oblíbenosti (1 − nejoblíbenější, 5 − neoblíbená) U každé podotázky prosím zvolte odpověď v rozpětí 1−5. a) tradiční keš b) multi keš c) mystery keš d) letterbox e) earth keš

14.

Jak často se účastníte různých eventů (setkání geocacherů)? a) velmi často b) příležitostně c) téměř nikdy

15.

Víte co jsou TRAVEL BUGY a GEOCOINY a k čemu slouží? a) ano, znám, posílám b) ano, vím, o co jde, ale ještě nikdy jsem aktivně tyto věci neposílal c) ne, neznám

16.

Máte vlastní razítko nebo nálepku s Vaší přezdívkou? a) ano b) ne

17.

Máte prémiové členství na oficiálních stránkách hry - www.geocaching.com? (premium member)? a) ne, ale plánuji si ho koupit b) nemám a ani si ho neplánuji koupit c) prémiové členství mám

18.

Sbíráte jakékoliv předměty týkající se této hry? Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 4 možnosti. a) CWG b) travelbugy c) geocoiny d) nic nesbírám e) vlastní odpověď:

19.

Už jste nějakou keš založil sám? a) ano b) ne

20.

Vaše pohlaví: a) žena b) muž

Příloha

21.

Váš věk: a) 0-17 let b) 18 - 25 let c) 26 - 45 let d) 45 - 60 let e) nad 60 let

22.

Odkud pocházíte? a) vesnice (do 3000 obyvatel) b) malé město (3000 - 40 000 obyvatel) c) města střední velikosti (40 000 – 100 000 obyvatel) d) velká města (nad 100 000 obyvatel)

23.

Jste zaměstnaný? a) ano, pracuji b) momentálně nepracuji c) jsem student, žák

90

Děkuji za vyplnění dotazníku. Výsledky dotazníku a bakalářská práce na téma Vliv geocachingu na rozvoj regionů bude k nahlédnutí v knihovně FRRMS Mendelovy univerzity. Autor: Monika Hofrichtrová

Vliv Geocachingu na rozvoj regionů

Recommend Documents