Vliv dotací a daní na účetní závěrku

Bankovní institut vysoká škola Praha

Vliv dotací a daní na účetní závěrku Bakalářská práce

Ladislav Šmaicl

Duben 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních a ekonomických disciplín

Vliv dotací a daní na účetní závěrku Bakalářská práce

Autor:

Ladislav Šmaicl Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Kolář

Duben 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

…………………………. V Karlových Varech, dne 30.4.2013

Ladislav Šmaicl

Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Ing. Janu Kolářovi za všechny cenné rady a za podporu při zpracování práce, za jeho čas a ochotu. Také bych chtěl poděkovat své rodině, hlavně za jejich trpělivost.

Anotace Tato práce se zabývá vlivy dotací a daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření společnosti a zaměřuje se na společnost hospodařící v zemědělské prvovýrobě. Jsou popsány součásti účetní závěrky a jejich konstrukce, druhy výsledků hospodaření a druhy daní a dotací, včetně legislativní úpravy všech těchto součástí. Zdůrazněna je praktická aplikace dotací a daní v konkrétní společnosti. Cílem práce je nastínit specifičnost fungování dotačního a daňového systému u tohoto druhu společnosti, poukázat na moţné perspektivy dalšího vývoje hospodaření a informovat o tom, ţe bez příslušných dotací tato společnost téměř není konkurenceschopná. Klíčová slova: dotace, daně, účetní závěrka, výsledek hospodaření, zemědělská prvovýroba

Annotation This paper is concerned with influences of donations, taxes on financial statement and earnings of business entity. It is oriented towardsc ompanies with primary agricultural production. Components of financial statement are described as well as procedures which explain how to assembler them and include legislative adjustments of all these components. Practical application of funding and taxes in particular companies is emphasized. The goal of this paper is to sketch out the specifics of funding and tax system functioning in one particular company, to point out possible perspective of future development of economic activities and to inform that without relevant donations, this company would be almou uncompetitive. Keywords: donations, taxes, financialstatement, earnings, primary agricultural production

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Účetní závěrka podnikatelského subjektu.......................................................................... 7 1.1.

Účetní závěrka jako proces sestavení závěrky ............................................................. 7

1.2.

Účetní závěrka a její součásti, popis a účel.................................................................. 9

1.3.

Výsledek hospodaření ................................................................................................ 11

1.4.

Legislativní úprava účetnictví a účetní závěrky podnikatelského subjektu ............... 12

1.4.1. Zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví ....................................................................... 12 1.4.2. Vyhláška č. 500/2002 Sb........................................................................................ 14 1.4.3. České účetní standardy ........................................................................................... 18 2. Dotace a daně ovlivňující účetní závěrku a výsledek hospodaření společnosti ............ 21 2.1. Dotace ............................................................................................................................ 21 2.2. Daně ............................................................................................................................... 24 2.2.1. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ............................................................... 26 2.2.2. Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční ....................................................................... 29 2.2.3. Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ........................................................... 30 2.2.4. Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ........................................................................................................................................... 31 2.2.5. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty .................................................... 31 2.2.6. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních .......................................................... 33 2.2.7. Zákon č. 383/2008 Sb., o odpadech ........................................................................ 35 2.2.8. Souhrnný přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu ............................................. 36 3. Analýza vlivu daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření vybrané společnosti ... 37 3.1.

Charakteristika vybrané společnosti .......................................................................... 37

3.2.

Dotace v konkrétní společnosti .................................................................................. 38

3.3.

Daně v konkrétní společnosti ..................................................................................... 41

3.4.

Účetní závěrka konkrétní společnosti ........................................................................ 46

3.5.

Vliv dotací a daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření ................................... 49

Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 56 Seznam tabulek, příkladů a příloh........................................................................................ 57

Úvod Zpracování a předloţení firemní účetní závěrky je velmi důleţitým okamţikem ve fungování kaţdé společnosti, protoţe tím předkládá svoje hospodářské výsledky za hodnocené období všem zainteresovaným subjektům, ať jsou to majitelé firmy, věřitelé – zejména banky, orgány státní správy nebo také zaměstnanci a další (např. odborná veřejnost, odběratelé, akcionáři…). Na základě účetní závěrky a hospodářských výsledků společnosti jsou vypláceny podíly majitelům společnosti, často odměny zaměstnancům, podle nich se také hodnotí bonita společnosti při poskytování bankovních úvěrů, záruk, eventuálně leasingů, často k nim přihlíţejí potenciální dodavatelé a odběratelé při svém rozhodování, zda mají s danou společností vůbec vstoupit do obchodního kontaktu a také slouţí státním institucím k ověření správnosti odvodů daní do státního rozpočtu. Aby mohly být výsledky jednotlivých společností objektivně porovnávány s okolím a majitelé, případní investoři nebo banky a další subjekty mohly správně rozhodovat o dalších krocích, je třeba výsledky zpracovat podle určitých pravidel a předloţit v určité formě – zpracovat účetní závěrku. Tato pravidla jsou určena státem ve formě zákonů, které upravují účetnictví i jednotlivé daně a jsou zveřejňovány ve sbírce zákonů. Převáţná většina pravidel byla zpracována po roce 1991 a následně jsou průběţně novelizovány (někdy i několikrát ročně). Cílem této práce je popsat, jaké daně a dotace a jakým způsobem ovlivňují účetní závěrku a výsledek hospodaření, poukázat na eventuální odlišnosti a zvláštnosti v dané společnosti, nastínit způsob účtování. Konkrétní vlivy budou rozebrány na konkrétním podnikatelském subjektu. Tímto podnikatelským subjektem je společnost, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou (rostlinnou a ţivočišnou), kterou provozuje na farmě u Karlových Varů. Farma funguje jako ekologická farma, coţ významným způsobem ovlivňuje její postavení v systému dotací a daní. Tento podnikatelský subjekt bude dále v textu označen zjednodušeně jako „společnost AGRO“.

6

1. Účetní závěrka podnikatelského subjektu Účetní závěrka je sestavení účetních výkazů, které podávají potřebné informace o celkovém hospodaření společnosti a sestavují se v případech stanovených zákonem o účetnictví[1].

1.1. Účetní závěrka jako proces sestavení závěrky V procesu sestavení účetní závěrky, je třeba doúčtovat veškeré operace, které souvisí s uzavřením účtů, je nutné z podkladů účetnictví stanovit základ daně a spočítat daňovou povinnost a je nutné sestavit účetní výkazy. Proces uzavírání účetních knih (závěrka) zahrnuje řadu operací, jako je například: inventarizace a zaúčtování inventarizačních rozdílů (přebytků a mank), zaúčtování kurzových rozdílů, opravných poloţek k majetku, doúčtování časového rozlišení, dohadných poloţek, tvorba rezerv, například na opravy majetku.[2] Inventarizací se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a ověřuje se, zda tento zjištěný stav odpovídá tomu, co je zaúčtováno v účetnictví. Můţou nastat dvě situace – v případě ţe stav reálný nesouhlasí se stavem zaúčtovaným, je třeba vzniklé rozdíly vypořádat v období, za které se inventarizace provádí a jde buď o manko, coţ je skutečný stav niţší, neţ stav v účetnictví (u rozdílu v peněţní hotovosti se manko nazývá schodek), nebo o přebytek, coţ je stav skutečný vyšší, neţ zaúčtovaný. Legislativně je inventarizace upravena zejména v paragrafu 29 a 30 zákona o účetnictví a Českým účetním standardem 007. Kurzové rozdíly vznikají ke dni uzavírání účetních knih z aktiv a závazků, které eviduje účetní jednotka v cizí měně. Účetní jednotka je povinna vést účetnictví v české měně, a proto k datu závěrky musí propočítat kurzové rozdíly těchto aktiv a závazků platným kurzem vyhlášeným ČNB k datu závěrky na českou měnu a zaúčtovat na účet finančních nákladů nebo finančních výnosů podle povahy kurzového rozdílu. Opravné položky k majetku se účtují pouze tehdy, jestliţe je inventarizací zjištěno, ţe došlo ke sníţení ocenění. Jde zejména o opravné poloţky k pohledávkám, tvořené v souladu se zákonem o rezervách[3]. V případě, ţe u pohledávek, u kterých je tvořena opravná poloţka, dojde k její úhradě, opravná poloţka se v příslušném období zruší. Vytvoření opravné 1

ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 31. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2810. 2

PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2012. 5. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 208 s. ;. Účetnictví (VOX). ISBN 978-80-87480-069. 3

ČESKO. Zákon č. 593 ze dne 12. března 2008 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 26, s. 1214-1225.

7

poloţky se účtuje do nákladů, její zrušení následně do výnosů. Opravné poloţky se mohou vytvářet i k jinému majetku, například k zásobám, finančnímu majetku. Jedna ze základních zásad účetnictví je, ţe náklady a výnosy se účtují do období, se kterým časově a věcně souvisí. Proto je třeba časově rozlišit ty náklady a výnosy, které se týkají budoucích nebo minulých období, a to na účtech účtové skupiny 38 – přechodné účty aktiv a pasiv. Jde zejména o náklady příštích období, výnosy příštích období a výdaje příštích období a příjmy příštích období. Časové rozlišení není nutno pouţívat v případech, kde jde o nevýznamné částky, nebo se jedná o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy (například předplatné novin, pojištění majetku). Zásadu časové a věcné souvislosti musíme uplatnit také při tvorbě dohadných účtů aktivních a pasivních, tedy pohledávek a závazků, o kterých víme, ţe do daného období patří, ale nejsou doloţeny potřebnými doklady, například fakturami, a není známa jejich přesná výše. Hlavní rezervy, které jsou tvořeny v podnikatelských subjektech, jsou rezervy podle zákona o rezervách, a to bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezervy na opravu hmotného majetku a rezervy na pěstební činnost. Tyto rezervy jsou daňově uznatelnými náklady, v případě ţe splňují náleţitosti zákona o rezervách. Dále je moţno vytvářet i rezervy ostatní, například: rezervy na garanční opravy, rezervy na daň z příjmů, rezervy na důchody a podobné závazky. Tyto rezervy nemohou být nikdy daňově účinným nákladem. Tímto způsobem uzavřené účetnictví poskytuje podklady pro výpočet daně z příjmů a její doúčtování. Účetní výsledek hospodaření zjištěný z takto uzavřených účetních knih můţe být rozdílný, oproti základu daně (dále jen ZD), ze kterého se vypočítává daň, kterou je třeba zaúčtovat ještě před sestavením výkazů účetní závěrky. Aby byl základ daně správně stanoven, je třeba provést základní typy úprav: upravit ZD o položky zvyšující účetní výsledek hospodaření, zejména o zaúčtované, ale daňově neúčinné náklady (výčet je uveden v paragrafu 25 zákona o dani z příjmů a nezaplacené povinné pojistné z mezd) a nezaúčtované, ale zdanitelné výnosy (například nepeněţní příjmy, závazky po splatnosti delší neţ 36 měsíců)[4] upravit ZD o položky snižující účetní výsledek hospodaření, hlavně o hodnotu nezaúčtovaných, ale daňově účinných nákladů (například paušální výdaj na dopravu) a zaúčtované výnosy, které nepatří do základu daně (výnos, který není předmětem daně, je od daně osvobozen, je jiţ zdaněn sráţkovou daní, byl jiţ zdaněn v minulosti, souvisí s daňově neuznatelnými náklady předchozích období)[5]

4

PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2012. 5. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 208 s. ;. Účetnictví (VOX). ISBN 978-80-87480-06-9.. 5

PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2012. 5. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 208 s. ;. Účetnictví (VOX). ISBN 978-80-87480-06-9..

8

Tyto úpravy jsou prováděny v souladu s paragrafem 23,24 a 25 zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů. Paragrafy 24 a 25 uvádějí výčet výdajů (nákladů), které jsou daňově uznatelné (§24) a které za daňově odčitatelné uznat nelze (§25). Jiţ v průběhu roku je tedy vhodné účtovou osnovu jednotky vytvořit tak, aby bylo co nejjednodušší při uzavírání účetních knih a vyhotovování účetní závěrky rozlišit a v daňovém přiznání vyčlenit daňově neúčinné náklady. Paragraf §23 stanovuje, z čeho se vychází při správném zjištění základu daně. Předpokladem je, ţe opět jiţ v průběhu roku účetní jednotka na analytické účty vyčleňuje příjmy, které jsou eventuálně od daně osvobozené (jsou stanoveny v § 19 zákona), popřípadě nejsou předmětem daně (výčet uveden v §18 zákona). Při posuzování daňové účinnosti a neúčinnosti nákladů, je třeba vţdy zvaţovat, zda slouţí k podnikání, zda jde o náklady konkrétního subjektu, zda se týkají daného období a zda nejsou uplatněny duplicitně. Výsledkem všech výše uvedených úprav, je transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně, nebo případně daňovou ztrátu. Základ daně lze ještě před konečným výpočtem výše daňové povinnosti dále sniţovat, o odčitatelné poloţky (upraveno v paragrafu 34, 35 zákona o dani z příjmů) a jde o daňovou ztrátu z minulých let, dary splňující zákonné podmínky a odpočet na výzkum a vývoj. Po uplatnění těchto poloţek takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně (aktuálně 19%) a to nám dá výši daňové povinnosti. Posledním moţným přímým sníţením daňové povinnosti, je uplatnění slevy na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Výsledná daň je doúčtována do nákladů a jsou definitivně uzavřeny účetní knihy. Uzavřené účetní knihy se zaúčtovanou daňovou povinností jsou podkladem pro výkazy účetní závěrky.

1.2. Účetní závěrka a její součásti, popis a účel Jak jiţ bylo uvedeno výše, samotná účetní závěrka je vyhotovení účetních výkazů z podkladů připravených závěrkou – těmito finančními výkazy jsou rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát a příloha, která doplňuje a rozvádí informace obsaţené v předchozích výkazech a obsahuje informace o splatných závazcích k institucím spravujícím pojistné a daně (FÚ, ČSSZ a ZP). Účetní závěrka se sestavuje buď v plném rozsahu, nebo v zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu závěrku sestavují účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem a bez výjimky všechny akciové společnosti. Ostatní účetní jednotky mohou sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu dobrovolně, eventuálně v plném rozsahu sestavit pouze rozvahu a výkaz zisků a ztrát a přílohu v rozsahu zjednodušeném. Účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu sestavují ostatní účetní jednotky, pak rozvaha a výkaz zisků a ztrát zahrnují pouze poloţky, označené velkými písmeny a římskými číslicemi.

9

Výkazy účetní závěrky mají poskytnout srovnatelné informace, proto jejich úprava a náplň poloţek musí být jednotná, tedy upravená zákonem. Tato závazná úprava jednotlivých poloţek finančních výkazů – rozvahy, výkazu zisků a ztrát je dána vyhláškou k zákonu o účetnictví[6] (viz podrobněji bod 2.3.2. této práce). Příloha nemá povinnou strukturu, pouze vyhláška upravuje, co musí obsahovat a v jakém uspořádání. Dalšími výkazy, nepovinnými pro všechny subjekty, je přehled o peněţních tocích (cashflow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Stejně tak jako u přílohy účetní závěrky vyhláška o účetnictví[7]pouze stručně uvádí jejich uspořádání a obsahové vymezení. Přehled o peněţních tocích je pak dále samostatně upraven v rámci Českých účetních standardů. V přehledu o peněţních tocích se za peněţní prostředky povaţují peníze v hotovosti včetně cenin, peněţní prostředky na účtech a jiné peněţní ekvivalenty, jako například likvidní cenné papíry. Tento přehled sleduje pohyb peněţních prostředků z provozní, investiční a finanční činnosti. Peněţní toky z provozní činnosti lze vykazovat metodou přímou nebo nepřímou, u které se vychází z úprav hospodářského výsledku o nepeněţní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a o poloţky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, coţ je den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Rozvahovým dnem je poslední den účetního období (kalendářní nebo hospodářský rok) – k tomuto dni se sestavuje řádná účetní závěrka. V mimořádných situacích, jako je například kontrola, likvidace podniku, potvrzení nuceného vyrovnání, prohlášení a ukončení konkursu apod. – se sestavuje mimořádná účetní závěrka a to ke dni stanovenému v §17, odst. 2 zákona o účetnictví[8]. Subjekt můţe v případech, kdy to vyţadují zvláštní právní předpisy, vyhotovovat i mezitímní účetní závěrku, a to ke dni, který není dnem rozvahovým, tedy se neuzavírají účetní knihy. Aby splnila účetní závěrka svůj účel, tedy informovanost všem dotčeným subjektům, musí být podle zákona zveřejněna v listinách obchodního rejstříku, který je veřejně přístupný všem i na internetu. Tuto povinnost stanovuje zákon o účetnictví, a mají ji účetní jednotky zapsané do obchodního rejstříku a účetní jednotky, kterým to stanoví zvláštní právní předpis (například politické strany a politická hnutí).

6

ČESKO. Vyhláška č. 500 ze dne 5. prosince 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 174, s. 9690-9721. 7


ČESKO. Vyhláška č. 500 ze dne 5. prosince 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 174, s. 9690-9721.

10

1.3. Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření znamená v ekonomice rozdíl mezi výnosy a náklady (eventuálně příjmy a výdaji). Můţe dojít ke dvěma případům: výsledek je kladný – pak mluvíme o zisku, nebo je výsledek záporný a jde o ztrátu. Výjimečně se můţe stát, ţe náklady se rovnají výnosům. Je základním ukazatelem o úrovni hospodaření společnosti, je měřítkem úspěšnosti podniku, ovlivňuje i jeho trţní hodnotu. Je i zdrojem dalšího růstu a rozvoje společnosti a je jedním z hlavních nástrojů ekonomické zainteresovanosti majitelů a vedoucích pracovníků. Z hospodářského výsledku jsou hrazeny nejen odvody státu (daně), ale také úroky investorům a dividendy vlastníkům.

Výsledek hospodaření je toková veličina a sledujeme ji za určité, předem dané období. Výsledek hospodaření je také významnou veličinou, ze které lze zjistit nejenom ekonomická situace, ale dá se z něj vycházet i pro hodnocení řady ukazatelů ekonomické efektivnosti, zejména ukazatelů rentability (neboli ziskovosti) jako je například rentabilita vlastního kapitálu (zisk / vlastní kapitál). Rozlišujeme několik druhů hospodářských výsledků, podle toho, v jaké oblasti byly podnikem vytvořeny. Jde o výsledek provozní, finanční a mimořádný[9]. Provozní výsledek vzniká porovnáváním provozních nákladů (účtová skupina 50-55) a provozních výnosů (účtová skupina 60-64). Finanční výsledek hospodaření vyplyne po porovnání finančních nákladů (účtová skupina 56-57) a finančních výnosů (66). Mimořádný výsledek vzniká porovnáním mimořádných nákladů (58) a mimořádných výnosů (68). Součet provozního a finančního výsledku tvoří výsledek hospodaření z běţné činnosti, kdyţ k tomuto výsledku přičteme mimořádný hospodářský výsledek, zjistíme výsledek za společnost celkem. Dále musíme také rozlišovat hospodářský výsledek před zdaněním (hrubý účetní zisk), a po zdanění (disponibilní zisk). Pro výpočet daně je třeba výsledek hospodaření upravit o částky, které nelze uznat do nákladů a které jsou do nákladů zahrnuty, ale nepatří do nich, coţ je podrobněji popsáno v bodě 1.1. této práce.[10] Disponibilní zisk je základ, z něhoţ se na valné hromadě společnosti přidělují prostředky do jednotlivých fondů, tvořených společností – povinně se ze zákona tvoří rezervní fond, dobrovolně pak mohou společnosti vytvářet řadu individuálních fondů, například ostatní statutární fondy podle potřeb podniku, jako jsou například fondy na příspěvky na rekreaci zaměstnanců, sociální fondy, fondy na tělovýchovu, apod. Vytváření statutárních fondů si upravuje sama účetní jednotka vnitropodnikovou směrnicí. 9


PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2012. 5. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 208 s. ;. Účetnictví (VOX). ISBN 978-80-87480-069..

11

1.4. Legislativní úprava účetnictví a účetní závěrky podnikatelského subjektu 1.4.1. Zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví Účetnictví podnikatelů upravuje zákon o účetnictví[11]. Tento zákon ve čtyřiceti paragrafech stručně definuje základní pojmy, náleţitosti a povinnosti účetních jednotek. Zákon upravuje předmět účetnictví, tedy o čem má být účtováno, jakým způsobem se účtuje, stanovuje základní účetní metody, které jsou společnosti povinny dodrţovat, zejména způsoby oceňování, odepisování, tvorby opravných poloţek a rezerv. V zákoně je upraveno účetní období, rozsah vedení účetnictví, náplň účetních dokladů, účetních zápisů a účetních knih, způsoby a druhy inventarizace a úschovu účetních záznamů. Hlavní zásadou je: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.“[12] Pro potřeby účetní závěrky jsou nejdůleţitější ustanovení části třetí zákona v paragrafech §18 – §23. Důleţité je také ustanovení§17, odst. 2 zákona, kde stanovuje, k jakému okamţiku se uzavírají účetní knihy a tedy i k jakému okamţiku se předkládá účetní závěrka. Tento okamţik se nazývá rozvahový den. Tato práce pojednává o vlivu dotací a daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření dle bodu b), tedy k poslednímu dni účetního období, coţ je konec kalendářního roku nebo u některých společností k poslednímu dni hospodářského roku. Společnosti, které se zabývají zemědělskou prvovýrobou, ve většině případů vyuţívají z důvodu oboru podnikání moţnosti dané zákonem o účetnictví v §3 odstavci 2 a stanovují si za své účetní období hospodářský rok. V případě, ţe se společnost rozhodne pro hospodářský rok, nemusí o něj ţádat, je to její právo a stačí, kdyţ tento svůj záměr oznámí příslušnému správci daně nejméně tři měsíce před plánovanou změnou účetního období. Při přechodu z kalendářního na hospodářský rok nebo naopak, můţe dojít k tomu, ţe účetní období bezprostředně předcházející této změně je kratší nebo delší neţ 12 měsíců. Pak se účetní závěrka zpracovává na toto příslušné období. Dle §18 zákona o účetnictví účetní závěrku činí „nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace předešlých výkazů a obsahuje i

11


ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 31. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2810.

12

informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení, veřejné pojištění a daňových nedoplatků.“[13] Účetní závěrka můţe zahrnovat i přehled o peněţních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ty sestavují vybrané účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem, jde tedy o akciové společnosti, které splňují minimálně jednu z podmínek a to: „aktiva převyšující 40 mil. Kč, roční obrat větší neţ 80 mil. Kč, přepočtený stav zaměstnanců v účetním období vyšší neţ 50 osob.“[14] U akciových společností vzniká tato povinnost při splnění jedné ze tří těchto podmínek, u ostatních společnosti pouze v případě, ţe splňují minimálně dvě ze tří výše uvedených podmínek. Pokud má společnost povinnost ověření účetní závěrky auditorem, má povinnost zveřejnit i zprávu auditora v obchodním rejstříku společně s uloţením účetní závěrky. Účetní jednotky zapsané do obchodního rejstříku jsou povinny dle paragrafu §21 zveřejnit účetní závěrku v obchodním rejstříku a to v rozsahu, ve kterém byla sestavena. Účetní závěrka se zveřejňuje uloţením do sbírky listin obchodního rejstříku (upraveno §27a odst. 2, písmeno c) obchodního zákoníku). Nesplněním této povinnosti se účetní jednotky vytavují moţnosti uloţení pokuty. Pro společnosti tedy platí, ţe kaţdý rok po schválení účetní závěrky ukládá rozvahu, výkaz zisku a ztrát a přílohu, popřípadě cash-flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ukládání účetní závěrky do obchodního rejstříku slouţí k moţnosti informování široké veřejnosti o podnikání a výsledcích jednotlivých subjektů, protoţe obchodní rejstřík je listina veřejná. Můţe se tam tedy kdykoliv kaţdý nahlédnout a na základě uloţených účetních závěrek a informací z nich poskytovaných si ověřit jakoukoliv společnost a přizpůsobit svá rozhodování vztahující se k určité společnosti a jejímu hospodaření. Důvěryhodná není například společnost, která účetní závěrky nezveřejňuje. Velmi důleţitá je i část čtvrtá zákona o účetnictví, která řeší způsoby oceňování. Zde je stanoveno k jakému okamţiku se oceňuje (například uskutečnění účetního případu, konec rozvahového dne), jak ocenit majetek a závazky vyjádřené v cizí měně a zejména jak ocenit jednotlivé sloţky majetku a závazků. Podle tohoto zákona se oceňuje buď pořizovacími cenami (například hmotný majetek, zásoby), vlastními náklady (například majetek a zásoby vytvořené vlastní činností a příchovky zvířat), jmenovitými hodnotami (peněţní prostředky a ceniny, pohledávky a závazky), popřípadě reprodukční pořizovací cenou u majetku nabytého bezúplatně, nebo v případech, kdy nelze zjistit cenu. V části páté zákona, je popsáno, kdy a jakým způsobem se provádí inventarizace majetku a závazků, jak se zjišťují skutečné stavy, jak se zaznamenávají a jak se vypořádávají. 13


ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 31. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2810.

13

1.4.2. Vyhláška č. 500/2002 Sb. Detailnější a konkrétnější postupy jak uplatňovat zákon o účetnictví jsou dány „prováděcí“ vyhláškou o účetnictví[15],„kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. O účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.“[16] Tato vyhláška ve svých přílohách obsahuje také uspořádání a označování jednotlivých poloţek rozvahy, výkazu zisků a ztrát, najdeme zde směrnou účtovou osnovu. Nejdůleţitější pro tuto práci je část druhá – Účetní závěrka, která přesně upravuje rozsah a způsob sestavování a obsahové vymezení poloţek jednotlivých součástí účetní závěrky. V druhé části vyhlášky č. 500/2002 Sb. Je dáno, ţe účetní závěrka zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a můţe zahrnout přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, o kterých je zmíněno výše v souvislosti s povinností jejich předkládání. O uspořádání a obsahu jednotlivých výkazů se zmíním podrobněji, protoţe se dále v práci budu zabývat náplní některých jejich poloţek. V rozvaze účetní jednotky uspořádávají poloţky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv tak, aby odpovídali příloze č. 1 vyhlášky, tedy aktiva teoreticky dle jejich likvidity, tedy schopnosti přeměnit se v hotovost od nejméně likvidního: Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek- nehmotný, hmotný a pozemky Oběţná aktiva – zásoby, pohledávky dlouhodobé a krátkodobé, finanční majetek Časové rozlišení a pasiva dle původu zdroje na následující: Vlastní kapitál – základní kapitál, kapitálové fondy, ostatní fondy a výsledek hospodaření minulých let Cizí zdroje – rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

15



14

Obsahové vymezení jednotlivých poloţek rozvahy dále vyhláška upřesňuje a dost podrobně specifikuje. V rozvaze by za běţné účetní období měla být uvedena výše aktiv podle jednotlivých poloţek, neupravena o opravné poloţky a oprávky (brutto), zvlášť se uvádí výše opravných poloţek a oprávek, které se váţí k jednotlivým aktivům a zvlášť se uvádí výše aktiv sníţená o opravné poloţky a oprávky, tuto hodnotu nazýváme netto. V rozvaze (stejně tak i ve výkazu zisků a ztrát) se uvádí pro porovnání i informace o stejných poloţkách z minulého období. V aktivech rozvahy se minulé účetní období neuvádí jiţ rozepsáno na brutto, oprávky a netto, ale uvádí se jiţ částka sníţená (netto). Pokud informace z minulého období nejsou srovnatelné k období běţnému, upraví se s ohledem na jejich významnost a okomentují se v příloze. Poloţky rozvahy (i výkazu zisků a ztrát) které jsou v běţném i minulém období nulové, se neuvádějí. Ve výkazu zisků a ztrát se poloţky označují a uspořádávají v souladu s přílohou č. 2[17]tyto vyhlášky, tedy druhově a to tak, ţe římská čísla označují poloţky výnosové a písmena poloţky nákladové, znaménkem plus a hvězdičkami jsou označeny součtové řádky výsledků z jednotlivých činností, tedy: Trţby za zboţí Náklady na prodané zboţí +obchodní marţe (rozdíl mezi I. a A., tedy zisk nebo ztráta z prodeje zboţí) Výkony – trţby za vlastní výrobky, sluţby, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace Výkonová spotřeba – spotřeba vstupů z vnějších zdrojů – materiálu a energií a sluţeb + Přidaná hodnota (rozdíl mezi I., A., II. a B., tedy zisk nebo ztráta z vlastní činnosti po odečtení vnějších vstupů, tato hodnota je hlavní částí výsledku a měla by pokrýt zbytek provozních nákladů, realizovaných ve společnosti a vytvořit konečný provozní zisk) Osobní náklady – mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní pojištění, ostatní sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku – nehmotného a hmotného Trţby z prodeje majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy 17


15

Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů *Provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi přidanou hodnotou, trţbami za prodaný majetek a materiál a všemi ostatními provozními náklady a provozními výnosy Trţby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly v ovládaných a řízených osobách, dlouhodobé cenné papíry Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady na přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost – splatná a odloţená ** Výsledek hospodaření za běţnou činnost – součet provozního a finančního výsledku hospodaření Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti- splatná a odloţená Mimořádný výsledek hospodaření 16

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) ***Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) **** Výsledek hospodaření před zdaněním Příloha k účetní závěrce nemá zákonem danou detailní úpravu tak jako rozvaha a výkaz zisků a ztrát, ale vyhláška stanovuje, co by příloha měla obsahovat. Záleţí pak na samotné účetní jednotce, jak moc dopodrobna rozvine jednotlivé informace, které uvede. V příloze by účetní jednotky měly v souladu s §39 vyhlášky o účetnictví[18] uvést základní informace o účetní jednotce, tedy název, sídlo, datum vzniku a také o osobách, které mají podstatný nebo rozhodující vliv na rozhodování v dané účetní jednotce – o vlastnících a výši jejich vkladů v procentech a o statutárních orgánech (jednatelé, členové představenstva a dozorčí rady). Příloha by měla uvádět, jaké změny byly v účetní jednotce v uplynulém období realizovány, ať uţ se týkaly okolností zapisovaných v obchodním rejstříku nebo i jiných zásadních změn. Neměla by chybět informace o případných dceřiných společnostech s uvedením podílu na jejich základním jmění. V příloze by měly být uvedeny také dohody mezi společníky, které umoţňují některému ze společníků výkon rozhodovacích práv a případně uzavřené ovládací smlouvy. Příloha by měla obsahovat průměrný přepočtený počet zaměstnanců v účetním období, kolik z celkového počtu zaměstnanců je členem řídících orgánů a také výši osobních nákladů na zaměstnance s vyčleněním, kolik z toho bylo vynaloţeno na členy řídících orgánů. Zvlášť by měly být uvedeny výše odměn členům statutárních a jiných orgánů společnosti, měly by být v příloze uvedeny i výše půjček, úvěrů a ostatních peněţních a nepeněţních plnění společností v jejich prospěch, včetně uvedení výše úrokové sazby a hlavních podmínek. Vyhláška poţaduje tyto údaje v souhrnné výši a ne jmenovitě, protoţe tím ţe je příloha zveřejňována ve veřejně přístupném obchodním rejstříku a dostupná kaţdému k nahlédnutí, řada významných politicky činných osob by nemusela uvítat zveřejnění těchto informací u řady velkých společností. Další část přílohy by měla obsahovat popis zásad a pouţitých účetních metod pouţívaných účetní jednotkou, pouţívané způsoby oceňování a odepisování, tedy například způsob účtování spotřeby materiálu (A nebo B), způsob odepisování (rovnoměrný, zrychlený), způsob oceňování poloţek v cizí měně (kurz pevný, pohyblivý) atd.

Vyhláška také stručně upravuje obsah přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. V případě ţe účetní jednotka zpracovává cash-flow, je její povinností uvést 18


17

v příloze buď poloţky které zahrnuje do peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů, anebo zásadu pro určování obsahu těchto poloţek. Peněţní toky ze všech činností, se v cash-flow uvádí bez veškerých kompenzací. Protoţe vyhláška 500 ve svojí příloze neřeší strukturu cashflow, tak jako řeší strukturu rozvahy a výsledovky, je její struktura řešena v Českém účetním standardu č. 23, který uvádí moţné řešení nepřímou metodou. Vychází se ze zisku, který se dále upravuje o nepeněţní operace. Ve třetí části vyhlášky 500 je zmiňována směrná účtová osnova, která tvoří přílohu č. 4 vyhlášky. Ve čtvrté části vyhlášky jsou popsané pouţívané účetní metody, zejména způsoby oceňování majetku, zásob, cenných papírů, derivátů, metody odepisování, vzájemného zúčtování, kurzových rozdílů a další… V poslední části řeší vyhláška č. 500/2002 Sb. postupy a metody konsolidace.

1.4.2. České účetní standardy Pravidla, kterými se podnikatelské subjekty musí řídit při vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky, představují České účetní standardy – ČÚS[19]. Jde vlastně o normu, vydanou za účelem dosaţení souladu při pouţití účetních metod daných výše uvedenými právními normami (zákon o účetnictví [20], vyhláška o účetnictví[21]a další vyhlášky 501, 502, 503, 504). Dodrţování českých účetních standardů se povaţuje za dodrţování účetních metod, stručně daných zákonem o účetnictví. Právě tyto standardy a jim nadřazené právní normy tím zajišťují, ţe vedení účetnictví je jednoznačně upraveno a to, ţe účetní závěrky různých podnikatelských subjektů budou srovnatelné pro potřeby vnitřního i vnějšího prostředí. V jednotlivých standardech jsou např. postupy účtování upraveny pro konkrétní účtové skupiny předepsané vyhláškou 500/2002 Sb. (příloha č.4 vyhlášky). Standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Je 23, a to: 001 – Účty a zásady účtování na účtech – Stanovuje moţnost zavádění a doporučené členění analytických účtů, dále je zde upravena náplň na podrozvahových účtech, je přesně popsána definice „okamţiku uskutečnění účetního případu“, tedy okamţiku, ke kterému jednotka provádí účetní zápisy. V posledním bodě tento standard řeší moţnost a organizaci vnitropodnikového účetnictví. 19

Ministerstvo Finanční. Finanční zpravodaj. 11-12/1/2003, s. 294-348

20



18

002 – Otevírání a uzavírání účetních knih – Popisuje přesný postup účtování při otevírání a uzavírání účetních knih. 003 – Odloţená daň – Vysvětluje princip a popisuje základní postupy účtování o odloţené dani, která je upravena vyhláškou č. 500/2002 Sb. v §59. Jsou zde vysvětleny základní principy a podstata odloţené daňové povinnosti, coţ v předešlých normách chybí. 004 – Rezervy – Zde je upřesněna náplň jednotlivých poloţek bodu B.I. rozvahy, na základě jakého pohledu se jednotlivé rezervy do poloţek začleňují, jak se rezervy tvoří a jak se o nich účtuje. 005 – Opravné poloţky – Popisují obsah a postup vytváření a účtování u opravných poloţek – tedy přechodnému sníţení majetku. 006 – Kurzové rozdíly – Vymezují obsah poloţky „kurzové rozdíly“ a je zde upřesněno zejména, co se rozumí uskutečněním účetního případu pro okamţik zaúčtování kurzového rozdílu, kdy kurzové rozdíly nevznikají a jak se o nich účtuje. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob – Zde je upřesněno, co je a není manko, jak dále posuzovat inventarizační rozdíly a jak o nich účtovat podle jejich jednotlivých druhů, jak přistupovat k moţnosti vzájemné kompenzace mank a přebytků. 008 – Operace s cennými papíry a podíly – Zde najdeme, jak účtovat o jednotlivých cenných papírech podle jejich druhů, jak účtovat o změně hodnot cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou a jak účtovat o úrokovém výnosu. 009 – Deriváty – Tento standard pouze stručně komentuje, kde je upraveno obsahové vymezení a postupy účtování pro tuto skupinu aktiv. 010 – Zvláštní operace s pohledávkami – Tato sekce byla zrušena 011 – Operace s podnikem – Upravují postupy účtování při přeměnách společností, tedy při fúzích, rozdělení, změnách právní formy a převodech jmění na společníka (samotné přeměny upravuje zvláštní zákon), dále o postupech účtování při prodeji podniku, nebo jeho části a při nájmu podniku, nebo jeho části. 012 – Změny vlastního kapitálu – Zde je popsán postup účtování při vzniku a likvidaci společnosti, při zvyšování či sniţování základního kapitálu společnosti – tedy akciových společností, společností s ručením omezeným a druţstev. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek – Popisuje detailní členění rozvahové poloţky aktiv „B“ – dlouhodobý majetek, stanovuje způsoby oceňování, odepisování a postupy účtování jeho jednotlivých druhů. Dále je zde stanoveno, jaké analytické a podrozvahové účty je třeba vést a co na nich sledovat.

19

014 – Dlouhodobý finanční majetek – Obdobně jako u předchozího standardu obsahuje detailní členění, tentokrát části rozvahové poloţky aktiv „C- oběţná aktiva“, způsoby oceňování a postupy účtování na jednotlivé poloţky, způsoby jejich oceňování a účtování. 015 – Zásoby – Další část rozvahové poloţky aktiv „C-oběţná aktiva“ a stejně tak jako v předchozích standardech je zde popsáno podrobné členění na jednotlivé poloţky, způsoby jejich oceňovaní a účtování (způsob A a B) a zásady pro tvorbu a účtování na analytických a podrozvahových účtech. 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry – Předposlední část rozvahové poloţky aktiv „C- oběţná aktiva“, její podrobné členění na jednotlivé poloţky, obsahové vymezení a postupy účtování těchto poloţek jsou upraveny tímto standardem. 017 – Zúčtovací vztahy – Popisují podrobné členění poslední části rozvahové poloţky aktiv „C- oběţná aktiva“ – tedy pohledávek (dlouhodobých i krátkodobých), rozvahové poloţky aktiv „D-časové rozlišení“, části rozvahové poloţky pasiv „B- cizí zdroje“ – tedy závazků (krátkodobých) a rozvahové poloţky pasiv „C-časové rozlišení“. Je zde podobně jako v předchozích standardech popsáno obsahové vymezení a postupy účtování pro jednotlivé druhy pohledávek a závazků. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky – Zde najdeme, jak bychom mohli i očekávat, členění další části rozvahové poloţky pasiv „B-cizí zdroje“ – tedy dlouhodobé závazky a dále rozvahové poloţky pasiv „A-základní kapitál“ a jejich obsahové vymezení a postupy pro účtování na jejich jednotlivých účtových skupinách. 019 – Náklady a výnosy – Tak jako předchozí standardy 013 aţ 018 upravovaly a upřesňovaly obsah, náplň a způsob účtování na rozvahových účtech, tak tento zřejmě nejrozsáhlejší standard upravuje obsahové vymezení a postupy účtování na jednotlivých účtových skupinách nákladových a výnosových účtů, tedy účtů, které vstupují do výkazů zisků a ztrát. 020 – Konsolidace – Tento standard stanovuje konsolidační pravidla, charakteristiky a etapy plné konsolidace, konsolidace ekvivalenční metodou a konsolidace poměrovou metodou, obecná pravidla pro konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovaný přehled o peněţních tocích. 021 – Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci – standard stanovuje, kdy se uzavírají účetní knihy, a sestavuje účetní závěrka, jak se účtuje o zaniklých a odepsaných závazcích při vyrovnání a nuceném vyrovnání a u konkursu a likvidace jsou zde navíc popsány některé další postupy, týkající se např. účtování o majetku nezachyceném v účetnictví. 022 – Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby – Popisuje, kdy, jak a za čí účasti se provádí inventarizace při převodech majetku státu a jsou zde dány postupy při účtování privatizace. 023 – Přehled o peněţních tocích – Poslední účetní standard upravuje náplň a postup sestavení přehledu o peněţních tocích. 20

2. Dotace a daně ovlivňující účetní závěrku a výsledek hospodaření společnosti

2.1. Dotace Pojem „dotace“ je vymezen v §3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech jako „peněţní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel“[22]. Pojmem dotace rozumíme tedy určitou účelovou podporu, subvenci poskytovanou z veřejných rozpočtů, a to v souladu s veřejným zájmem. Dotace je vlastně takovým protikladem daně – v tomto případě stát peníze nevybírá, ale přiděluje. Dotace můţe také existovat v podobě odpuštění či sníţení daní formou různých daňových úlev nebo prázdnin. Charakteristickým rysem kaţdé dotace je její povinná účelovost, která musí být dodrţena i při jejím čerpání. Zdroji dotací jsou zejména státní rozpočet – jde o dotace schválené rozpočtovým zákonem a dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa, jednotlivé rezortní kapitoly (ministerstva), státní fondy (například Státní fond ţivotního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond rozvoje bydlení, Pozemkový fond,…), dále územní samosprávné celky (kraje a obce) a mimostátní zdroje – především z Evropské unie. Dotace se člení na dvě základní skupiny, na dotace obecné a účelové. Obecné dotace mohou být pouţity na financování širokého rozsahu programů, rozdělujeme je na paušální a výkonové - ty mohou být omezeny podle výkonu, stanovením limitu. Paušální je taková dotace, kde je určena fixní částka dotace a není konkrétně určeno její pouţití. Účelové dotace jsou udělovány na určitý konkrétní program, mohou být se spoluúčastí nebo bez ní. Co se týká dotací z Evropské unie, jedná se o přerozdělení finančních prostředků tak, aby mezi jednotlivými členskými státy docházelo postupně ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů. Česká republika si vyjednala 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky po linii ministerstev. Jde o operační programy doprava, lidské zdroje a zaměstnanost, podnikání a inovace, technická pomoc, výzkum a vývoj pro inovace, vzdělávání pro konkurenceschopnost, ţivotní prostředí a integrovaný operační program. Dále jsou dojednány regionální operační programy a ostatní operační programy, například program

22

ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 21. července 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3104-3128.

21

rozvoje venkova (Ministerstvo zemědělství) a program obnovy venkova (Ministerstvo místního rozvoje).

Dotace udělované v ČR se dají rozdělit do dvou velkých skupin[23], a to na dotace, které podléhají finančnímu vypořádání a ty, které nepodléhají finančnímu vypořádání. U dotací které podléhají vypořádání, je nutné, aby jejich příjemce přijaté prostředky vyúčtoval a případně přeplatek vrátil (jde například o neinvestiční dotace v rámci ministerstva zdravotnictví). Dotace, které nepodléhají finančnímu vypořádání, jsou poskytovány na základě schválených ţádostí a jsou jiţ konečné (jde například u zemědělců o dotaci na plochu). Dále rozlišujeme dotace podle hlediska určení dotací - dotace na náklady, dotace na dlouhodobý majetek a dotace k cenám. Toto hledisko je významné pro způsob jejich zaúčtování. Všeobecně platí, ţe dotace podnikatelským subjektům je v případě dodrţení všech podmínek nevratná a je účtována do výnosů firmy. Pouze v případě dotace na investiční majetek jde o sníţení vstupní ceny majetku, dotace tedy nevstupuje jednorázově do výnosů, ale postupně krátí náklady v důsledku odepisování majetku z niţší hodnoty. (Příklad účtování dotace na náklady (k ceně) je uveden podrobně v bodě 3.2. této práce)

Příklad č.1: Účtování dotace na dlouhodobý majetek Faktura za majetek

1000,-

Přiznaná dotace

100,-

Přijaté finanční prostředky

100,-

Zařazení majetku

900,-

23


22

Účet 321- Dodavatelé

Účet 042 - Pořízení DHM

1000,-

1)

1000,-

100,-

2)

900,-

4)

Účet 022 –Dlouhodobý majetek

Účet 346 – Dotace ze státního rozpočtu

4)

2)

900,-

100

100

3)

Účet 221 – Bankovní účet 3)

100,-

Zdroj: Vlastní zpracování Dotace k ceně je specifickou dotací, která má vlastní úpravu a definici, a to §4, odst. 1 písm. L) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, který rozumí „dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávních celků, státních fondů, z grantů přidělovaných podle zvláštního zákona, z rozpočtů cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váţe k jednotkové ceně plnění, za dotaci k ceně se nepovaţuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého majetku a dlouhodobého nehmotného majetku“[24]. Jde například o dotaci k ceně jízdenky ve veřejné osobní přepravě, která má zajistit určitou jednotkovou cenu, akceptovatelnou odběrateli – cestujícími. Dotace není tedy vázána na celkové náklady, ale na jednotkovou cenu jízdenky. Tato dotace jako jediná vstupuje do ceny sluţby a stává se součástí základu daně pro odvod DPH (viz. dále – bod 2.2.2). Základním právním předpisem upravujícím dotace je zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Tento zákon v paragrafu §1 upravuje zejména tvorbu, funkce a obsah státního rozpočtu, jeho příjmy a výdaje, státní finanční aktiva a pasiva a finanční hospodaření organizačních sloţek státu, jako jsou ministerstva, soudy a jiné. V §7 zákona je přesně upraveno, co je výdajem státního rozpočtu, tedy co se ze státního rozpočtu hradí. Zde je popsán mimo jiné i výčet konkrétních dotací, komu a na jaký účel se 24

ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 23. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 78, s. 4946-5010.

23

hradí, v jaké formě má být ţádost a také v jakých případech zaniká nárok na konkrétní dotaci. V tomto paragrafu je také uvedeno, ţe ze státního rozpočtu se hradí mimo jiné například dotace a návratné finanční výpomoci právnickým i fyzickým osobám, územním celkům, státním fondům. Pro tuto práci je podstatné písmeno a) §7, kde je uvedeno: „výdaje na činnost organizačních sloţek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací u jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programu a akcií, dotace na úhradu provozních výdajů,…“[25], coţ znamená právě příděl státu i jednotlivým ministerstvům na jejich činnost. Dále je pro práci mimo jiné podstatné i písmeno x) paragrafu, kde je ustanoveno, ţe se ze státního rozpočtu se hradí dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a.s., především na financování hlavních činností vymezených jeho zakladatelem, jako je například dotace na úroky z bankovních úvěrů zemědělských subjektů, které splňují podmínky, nebo dotace na pojištění zemědělských plodin a zvířat. Právě pod tyto dva body paragrafu §7 zákona č. 218/2000 Sb. spadají dotace, které jsou poskytovány zemědělcům. Dále zákon upravuje v paragrafu §14 poskytování dotací, náleţitosti ţádosti o dotaci i rozhodnutí o poskytnutí dotace, je zde stanoveno v podstatě, ţe na dotaci není právní nárok, tedy pokud jiný předpis nepředepíše něco jiného. V odst. 2 je uveden výčet subjektů, ústředních orgánů státní správy, které mohou poskytnout dotaci ze státního rozpočtu. Dále je v odstavci 3) seznam náleţitostí, které musí obsahovat „Ţádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc“[26], jako je například jméno a trvalé bydliště ţadatele a poskytovatele, účel dotace a ţádaná částka, časový úsek, v němţ má být účelu dosaţeno, apod. V odst. 4) jsou stanoveny povinné náleţitosti, které musí obsahovat písemné rozhodnutí k ţádosti o dotaci. Poskytovatel ho vydá, kdyţ ţádost splňuje všechny náleţitosti, mimo jiné rozhodnutí obsahuje i podmínky, jejichţ nedodrţení můţe vyústit i v navrácení poskytnutých finančních prostředků.

2.2. Daně Daň je platební povinnost stanovená státem za účelem získání příjmů. Lze tedy říct, ţe se jedná o platbu státu, která je uloţena zákonem a je pro daný subjekt povinná. Základními charakteristikami daně je, ţe je to platba: Nenávratná – to znamená, ţe nemám právní nárok na vrácení přiznané a odvedené daně Neekvivalentní – tedy výše mé platby se nerovná výši mne poskytnutých veřejných statků

25

ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 21. července 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3104-3128. 26


24

Ve většině případů neúčelová – tedy nemůţeme (aţ na určité výjimky) předem vědět, na jaký účel stát námi odvedenou daň pouţije

Základní rozlišení daní je na daně přímé a daně nepřímé Přímé daně jsou daně zatěţující příjem nebo majetek poplatníka, který je sám vypočítává ve svém přiznání. Konkrétně se jedná o tyto: Daně z příjmů -Daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob; Daně majetkové – Daň z nemovitostí (ze staveb a pozemků), daň silniční, daň z převodu majetku, daň dědická a darovací V tomto případě platí, ţe plátce daně, tedy ten kdo daň odvádí, je zároveň poplatníkem daně. To znamená, ţe je i tím, od koho je zmíněná daň vybírána. Nepřímé daně jsou daně zatěţující spotřebu obyvatel, které jsou vázány přímo na jednotlivé druhy výrobků a zboţí a jsou součástí jeho ceny. Plátce daně není přímo poplatníkem. Tyto daně plátce od poplatníků určeným způsobem vybírá a odvádí je za ně. Konkrétně to jsou: Daň z přidané hodnoty (zkráceně DPH), Spotřební daně (daň z minerálních olejů, z lihu, piva, tabákových výrobků, z vína a meziproduktů), Ekologické daně V podstatě se jedná o určitou část konečné ceny zboţí či sluţby, která je stanovena jako přiráţka k prodejní ceně prodávajícího a kterou zaplatí zákazník. Tyto daně mohou být universální (uvaleny bez rozdílu na vše – daň z přidané hodnoty) nebo selektivní (výběrové – uvalené na vybrané výrobky, tedy daň spotřební). Při srovnání přímých a nepřímých daní je třeba podotknout, ţe pro stát jsou daně nepřímé z určitých hledisek výhodnější neţ daně přímé. Tyto daně jsou stabilní a dají se snadno předvídat a rozpočtovat, jejich výběr je jednodušší neţ u přímých daní a pro poplatníka jsou „nenápadné“, protoţe jsou skryté v ceně zboţí a proto ho tolik nevyvádí z míry jako daně přímé, které musí sám zaplatit a vidí je. Běţný spotřebitel si třeba ani nemusí všimnout zvýšení daně a s ním souvisejícího „plíţivého“ zvyšování cen. Nevýhodné u nich je, ţe zvyšují ceny zboţí a sluţeb. Aby byla udrţena reálná kupní síla obyvatel, tak by teoreticky zvyšování nepřímých daní mělo vést ke sniţování daní přímých. Pro upřesnění je nutno uvést rozdíl mezi poplatníkem a plátcem – poplatník je subjekt (fyzická osoba či společnost), kterého se daň přímo týká a on jí přímo platí, ale nemusí to být vţdy přímo státu a plátce je subjekt (fyzická osoba či společnost), který není poplatníkem 25

daně, například u daně sráţkové, daně ze závislé činnosti nebo daně z přidané hodnoty, které jen sráţí či vybírá od někoho jiného a následně odvádí státu.

2.2.1. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů Jedním z důvodů, pro které se účetní závěrka zpracovává, je zjištění výsledku hospodaření a s ním související výše odvodu státu – daň z příjmů. Stát si tedy stanovuje, z jakých příjmů daň chce vybírat, co můţe daňový subjekt do svých nákladů zahrnout a co ne, co můţe subjekt dodatečně odečíst z vypočítané daně, jakým způsobem daň hradit. Daň z příjmu je upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který je konstruován následovně: V první části (paragrafy 2-16) je upravena daň z příjmů fyzických osob V druhé části (paragrafy 17-21) je upravena daň z příjmů právnických osob V třetí části (paragrafy 22-38fa) jsou popsána společná ustanovení Čtvrtá část (paragrafy 38g-38t) obsahuje zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů Část pátá a šestá (paragrafy 39-42) popisuje závěrečná a přechodná ustanovení Důleţitá ustanovení, týkající se daně z příjmů ze závislé činnosti, dále jen daně z mezd, jsou rozpracována v paragrafu §6 tohoto zákona. Přestoţe se jedná o daň přímou, zaměstnavatel zde vystupuje v postavení plátce, to znamená, ţe příslušnou daň zaměstnancům vypočte, strhne ze mzdy a odvede státu. V současné době činí daň z příjmů fyzických osob 15% ze super-hrubé mzdy[27]. Tabulka č.1: Příklad výpočtu daně ze mzdy Hrubá mzda (dále jen HM)

20 000

Dle smlouvy

Super-hrubá mzda (mzdové náklady na zaměstnance) Sraţené zdravotní pojištění

26 800 -900

HM+34% odvodů společnosti 4,5% z HM

Sraţené sociální pojištění

-1 300

6,5% z HM

Vypočtená daň z příjmu

-4 020

15% ze Super-hrubé mzdy

Základní nezdanitelná částka

+2070

Sleva na dani

Výsledná daň

-1 950

Čistá mzda

15 850

Zdroj: Vlastní zpracování 27

ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 18. prosince 1992 České národní rady o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3473-3491.

26

Při zjišťování daně z příjmů právnických osob je třeba nejdříve posoudit příjmy (výnosy společnosti), zda jsou předmětem daně a dále zda nejsou od daně osvobozeny (paragrafy §18 a §19 tohoto zákona). Předmětem daně například nikdy nejsou příjmy získané zděděním, darováním nebo nabytím akcií podle zvláštního zákona. Osvobozenými příjmy jsou například členské příspěvky podle zřizovacích a zakladatelských listin, výnosy kostelních sbírek, příjmy PGRLF, plynoucí z prodeje cenných papírů z jeho majetku a řada dalších… V následujících paragrafech je upřesněno, jak postupovat při stanovení základu daně. Pro zpracování účetní závěrky a výpočet výše daňové povinnosti jsou nejpodstatnější ustanovení, podle kterých se upravuje účetní výsledek hospodaření a výše daně pro stát. Jsou uvedena v §23 – základ daně, §24 a §25 – výdaje (náklady) vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů (§24 popisuje výdaje, které jsou daňově uznatelné a §25 výdaje které daňově uznatelné nejsou) a §26-32 – odpisy hmotného a nehmotného majetku. Dle těchto paragrafů je nutno v daňovém přiznání upravit účetní základ daně, tak jak jiţ bylo popsáno v předchozím bodě[28]. Pro potřebu této práce je však třeba zdůraznit některá konkrétní ustanovení zákona o dani z příjmů: §24, odst. 2 – „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také: ch) daň z převodu nemovitostí a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v §25…“[29] §25, odst. 1 – „ Za výdaje (náklady) vynaloţené k dosaţení, zajištění a udrţení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v §24 odst. 2 písm. Ch) a u)“[30] Tato výše uvedená ustanovení ošetřují v zákoně o dani z příjmů daňovou uznatelnost všech daní a na jejich základě musíme vycházet při posuzování postavení jednotlivých daní ve výkazech účetní závěrky – výkazu zisků a ztrát a rozvaze. Zákon ještě upravuje daňovou uznatelnost daní zaplacených v zahraničí (§24 odst. 2 písm. u) a §25, odst. 1 písm. s) Dalšími významnými ustanoveními, která ovlivňují přímo účetní závěrku, jsou ustanovení paragrafů 20 – základ daně a poloţky sniţující základ daně (paragraf platný pouze pro právnické osoby, obsahuje zejména specifickou úpravu odpočtu darů a sníţení základu daně neziskových subjektů), 34 – poloţky odčitatelné od základu daně, jako např. daňová ztráta a 35 – slevy na dani. 28

ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 18. prosince 1992 České národní rady o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3473-3491. 29



27

Přes tyto dva paragrafy je ovlivněn při sestavování daňového přiznání výpočet daně z příjmů za dané zdaňovací období. Daň z příjmů právnických osob pak dále vstupuje do účetních výkazů a ovlivňuje jak výkaz zisků a ztrát, tak i rozvahu. Pro potřebu této práce zdůrazním některá ustanovení výše uvedených paragrafů: §20, odst. 8 – „Od základu daně sníţeného podle §34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním sloţkám státu, právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na poţární ochranu, na podporu a ochranu mládeţe, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboţenské, pro registrované církve a náboţenské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám provozujícím školská a zdravotnická zařízení…“ „…pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníţeného podle §34, přitom v případě poskytnutí darů středním školám a vyšším odborným školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně sníţit nejvýše o dalších 5%…“[31] §34, odst. 1– „Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně pro období, za které se daňová ztráta vyměřuje…“[32] §35, odst. 1 – „Poplatníkům uvedeným v §2 a §17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší neţ nepřetrţitě po sobě jdoucích 12 měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, sniţuje o: Částku 18 000 Kč za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením, s výjimkou zaměstnance s těţším zdravotním postiţením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo Částku 60 000 Kč za kaţdého zaměstnance s těţším zdravotním postiţením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo…“[33]

31




28

2.2.2. Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční Ovlivnění výsledku hospodaření a další závazek vůči státu, tedy poloţky obsaţené v účetní závěrce, znamená také povinnost platby silniční daně. Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 sb. Je to zákon relativně málo obsáhlý, zahrnuje pouze 19 paragrafů, ve kterých se přesně stanovuje co je předmětem daně, na co se daň nevztahuje a kdy se daň platit nemusí. Určuje jednotlivé sazby daně a z čeho se daň vypočítává, kdy je moţno uplatnit ze spočítané daně slevu a stanoví, kdy daňová povinnost vzniká a zaniká. Silniční daň je daň, která v globálním pohledu není pro řadu společností tak významná jako daně ostatní. Značný podíl v nákladech bude ale činit například u společností zabývajících se nákladní silniční dopravou. Je třeba zdůraznit následující ustanovení zákona: §2, odst. 2 – „Předmětem daně nejsou: Speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakož i zemědělské traktory a jejich přípojná vozidla Vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka.“[34] Zvláštním právním předpisem je zde myšlen zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a v jeho §3, odst. 3. Je uvedeno, co je povaţováno za vozidla zvláštní – „Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy: Zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla Pracovní stroje samojízdné Pracovní stroje přípojné Nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla taţená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou Vozíky pro invalidy s motorickým pohonem…“[35] Z výše uvedeného výčtu můţeme vyvodit, ţe převáţná většina vozidel pouţívaných společností, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebude předmětem daně, ať uţ se jedná o traktory, valníky (vţdy jeden valník na jeden traktor), kombajny, mulčovače, podmítače nebo obraceče píce. 34

ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 31. prosince 1992 České národní rady o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 133-136. 35

ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 31. prosince 1992 České národní rady o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 133-136.

29

Dalším významným ustanovením pro společnosti podnikající v zemědělské výrobě je: §6, odst. 5 – „Sazba daně podle odstavce 2 se snižuje o 25% u vozidel uvedených v §2, odst. 1 (pozn.: ta vozidla, která jsou předmětem daně), která jsou podle údajů zapsaných v technickém průkazu určena pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě podle Standardní klasifikace produkce ČSÚ, kód 01.41.11. Práce výrobní povahy v rostlinné výrobě, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou prvovýrobu.“[36] Dále je v zákoně §6, odst. 6 řešena moţnost sníţení daně o 48, 40 nebo 25% a to vţdy na 36 měsíců po sobě jdoucích, v závislosti na stáří vozidla, které se posuzuje podle data první registrace vozidla v tuzemsku nebo v zahraničí. Nárok na tuto slevu je třeba prokazovat doloţením kopie technického průkazu vozidla.

2.2.3. Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí Zákon upravuje zdanění pozemků a staveb, přehledně popisuje co je předmětem daně, kdo je poplatníkem daně, vyjmenovává, které pozemky a stavby jsou od daně osvobozeny a určuje sazby daně a způsob výpočtu daně. Poplatníkem daně z nemovitostí je vţdy vlastník, eventuálně nájemce, jde-li o pozemky, které byly pronajaty státem. Osvobozeny od placení daně z nemovitostí, jsou vţdy nemovitosti ve vlastnictví státu, obce, diplomatických osob, nemovitostí, které slouţí k náboţenským účelům, hřbitovy, remízky, větrolamy, veřejně přístupné parky, školy, kulturní památky… Základem daně u pozemků je jejich plocha, u staveb je to výměra půdorysu stavby. U pozemků činí sazba daně buď pevnou částku v korunách, a to u stavebních pozemků, zastavěných a ostatních ploch a u orné půdy (0,75%) a trvalých travních porostů (0,25%) je sazba dána, procentuální částí jejich ceny. Výše daně ze staveb se odlišuje i podle toho, v jak velké obci se nemovitost nalézá a k jakému účelu stavba slouţí. Sazba je dána korunami na metr čtvereční a pohybuje se od 2,- Kč u obytných domů a bytů, aţ po 10,- Kč za metr čtvereční u podnikatelských staveb. Tato daň se vyměřuje ve stavu k 1.1. daného roku a platí se na rok dopředu.

36

ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 31. prosince 1992 České národní rady o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 133-136.

30

2.2.4. Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí[37] Je posledním ze zákonů, který upravuje přímé daně, a to daně z majetku, které poplatník získá darem, dědictvím anebo při úplatném převodu (zakoupí, eventuálně získá směnou). Zákon popisuje, kdo je poplatníkem těchto daní, co je jejich předmětem, z čeho se daň vypočítává (co je základem daně) a stanovuje sazby daně. Tyto sazby se liší podle toho, do jaké skupiny, vzhledem k příbuzenským vztahům jsou poplatníci rozděleni. Zákon také uvádí, co je od daně osvobozeno a kdy se podává daňové přiznání.

2.2.5. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty Další významnou daní ovlivňující účetní závěrku je daň z přidané hodnoty. Tuto daň upravuje zákon o dani z přidané hodnoty[38]. Daň z přidané hodnoty je daň, kterou platí všichni ze všeho zboţí i sluţeb, které nejsou ze zákona osvobozeny (např. poštovní, finanční, pojišťovací, zdravotnické sluţby a také sluţby ve školství) a které prodávají plátci této daně – v současnosti tedy podnikatelé s obratem více neţ 1 mil. Kč za předchozích 12 měsíců. Tito plátci pak vybranou DPH vyúčtovávají s DPH, kterou oni uhradili jiným plátcům a rozdíl odvádějí do státního rozpočtu. Podstatou výpočtu odvodu této daně je určit částku, kterou společnost zhodnotila své vstupy (přidanou hodnotu) a z této částky odvést státu zákonem stanovenou daň. Plátce této daně je povinen odvádět daň ze všech svých výstupů, které nejsou od daně osvobozené a má právo si odečíst daň ze všech vstupů, které pouţije pro tyto výstupy. To je také jedna ze základních podmínek, podle které se nárok na odečet stanovuje. Zákon o dani z přidané hodnoty přesně popisuje kdo je plátcem, kdy se jím stává, stanovuje výši sazeb daně určuje, z jakých příjmů se daň odvádí, jaké příjmy jsou od daně osvobozeny, kdy je nárok na odpočet a jak musí vypadat doklad, na jehoţ základě lze odpočet uplatnit. Zákon je celkem rozsáhlý a popisovat jeho konstrukci a náplň není účelem této práce. Podstatné je, ţe částka daně z přidané hodnoty, kterou společnosti musí odvádět do státního rozpočtu, významně ovlivňuje jejich závazky a můţe činit důleţitou část pasiv v rozvaze společnosti.

37

ČESKO. Zákon č. 357 ze dne 7. července 1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 73, s.1994-1998. 38

ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 78, s.4946-5010.

31

Z hlediska státního rozpočtu jde o daň nejvýznamnější, která znamená největší příjem pro státní rozpočet. Je nutno ale zdůraznit některá důleţitá ustanovení, která určují, z jakých příjmů (výnosů) je daň vypočítávána a odváděna a z jakých výdajů (nákladů) je nárok si daň odečíst. Co se týká výstupů společnosti, tedy částek účtovaných do výnosů, je nutno je posoudit podle: §2, odst. 1 –„Předmětem daně je: Dodání zboţí, převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, Poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku…“[39] Co se týká výnosů zúčtovaných společnostmi z dotací na pokrytí nákladů, je třeba zdůraznit upravení dotací v zákoně o DPH: §36 odst. 3 písm. c) zákon stanovuje ţe základ daně také zahrnuje dotace k ceně a dále „dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávních celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtů cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váţe k jednotkové ceně plnění, za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku“[40]. Co se týká vstupů společností a posuzování nároku na uplatnění odpočtu DPH je třeba vycházet z ustanovení: §5, odst. 2 –„Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro tyto účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících sluţby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakoţ i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inţenýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také povaţuje vyuţití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání příjmů, pokud je tento majetek vyuţíván soustavně…“[41] A dále ustanovení 39

ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 23. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 78, s. 4946-5010. 40


ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 23. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 78, s. 4946-5010.

32

§72, odst. 1 – „Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu a přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činnosti použije pro účely uskutečňování Zdanitelných plnění dodání zboţí, převodu nemovitostí nebo poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku“[42]

2.2.6. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních Spotřební daň reguluje ceny určitých výrobků na trhu a ve své podstatě by měla nejen zajistit příjmy státního rozpočtu, ale v některých případech by měla sníţit zájem o škodlivé zboţí – např. cigarety, alkohol. Faktem však je, ţe její zvyšování vede pouze ke zvýšení příjmu státu, protoţe prodej škodlivého zboţí většinou neklesne. Paradoxně ale při posledním zvýšením spotřební daně z minerálních olejů klesl prodej pohonných hmot a s tím i výběr spotřební daně z nich, protoţe největší odběratelé začali tankovat laciněji v sousedních zemích. Zde se strategie státu nepovedla. Spotřební daně tvoří druhou nejvýznamnější část příjmové sloţky státního rozpočtu. Zákon o spotřební dani upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků. Zákon je značně rozsáhlý, obsahuje 142 paragrafů a přesně vymezuje na jaké území, pro koho, v jakém okamţiku a na co se spotřební daně vztahují, kdy vzniká a zaniká daňová povinnost a jakými sazbami a z čeho se daň vypočítává. Pro potřeby této práce je důleţitá část druhá zákona – „Hlava I: Daň z minerálních olejů“[43], kde v §44 je určeno kdo je plátcem daně z minerálních olejů, coţ jsou všechny právnické i fyzické osoby kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit. Dále je psáno v §45, odst. 1. písmeně a) aţ g), kterých „minerálních olejů“ se týká tato daň konkrétně, jako motorové benziny (klasický benzin), střední a těţké plynové oleje (jako je mimo jiné i nafta), odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a bioplyn (CNG, LPG,…) a jiné. V odst. 2. Tohoto paragrafu je dáno maximální procentuální mnoţství příměsí v jednotlivých případech, které smí obsahovat ten či onen oficiálně poskytovaný minerální olej. V §48, odst. 1. Jsou pevně definované sazby daně v korunách českých, z minerálních olejů v návaznosti na nomenklaturu dané látky, jednotku objemu nebo váhy (v případě těţkých olejů a stlačených plynů). Konkrétně se pak jedná o tyto:

42


ČESKO. Zákon č. 353 ze dne 24. října 2003 o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 118, s. 5730-5788.

33

„Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu dle §45, odst. 1, písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně“[44]- tudíţ se jedná o olovnatý benzin kde je sazba daně 12840 Kč/1000 L „Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle §45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l“[45]- zde se jedná o bezolovnatý benzin, jeho sazba je 13710 Kč/1000 L „Střední oleje a těţké plynové oleje podle §45 odst. 1, písm. b)“[46] - do této kategorie nám spadá nafta, kterou naše společnost pouţívá pro pohon většiny velkých strojů. Zde je dána sazba 10950 Kč/1000 l. Dále je pro tuto práci zejména důleţité ustanovení paragrafu §57, který popisuje podmínky vracení části uhrazené spotřební daně z minerálních olejů osobám uţívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu. Dle 1. Odst. tohoto paragrafu vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, pokud poplatník provozuje zemědělskou prvovýrobu a pouţil dané minerální oleje prokazatelně k zemědělské prvovýrobě. Dále odst. 2. Obsahuje výčet, čím se rozumí zemědělská prvovýroba, tedy rozumí se tím: „rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.“[47] V následujícím odstavci (3) je v podstatě psáno, ţe právnické i fyzické osoby kterým vznikl nárok na vrácení daně, se nemusejí pro daný účel registrovat jako plátce daně. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby daných ropných produktů k vymezenému účelu. Daň se vracela v roce 2012 ve výši 60% daně, která jiţ byla zahrnuta do ceny nakoupených ropných produktů. Od roku 2013 se tato sazba sníţila na 40% daně a pravděpodobně se bude do budoucna dále sniţovat – předpoklad je, ţe od roku 2014 zanikne nárok na vrácení zcela, pokud nedoje ke změně. Při nárokování na vrácení daně se musí poplatník prokázat dokladem o nákupu minerálních olejů, který musí obsahovat zákonné náleţitosti, zejména kód nomenklatury a sazbu spotřební daně, evidenci o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o zařazení do evidence 44

ČESKO. Zákon č. 353 ze dne 24. října 2003 o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 118, s. 5730-5788. 45



ČESKO. Zákon č. 353 ze dne 24. října 2003 o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 118, s. 5730-5788.

34

zemědělce a dokladem o vyuţití zemědělské půdy (doklad o rozloze obhospodařovaných pozemků z pozemkového fondu). Správnost doloţených dokladů kontroluje celní úřad. Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne následujícího měsíce, před kterým byly ropné produkty spotřebovány, nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn nárok nejdříve.

2.2.7. Zákon č. 383/2008 Sb., o odpadech Tato norma byla zavedena v lednu roku 2009 a obsahuje ustanovení o ekologické dani. Ekologická daň je poplatek, který byl zaveden z důvodu podpory sběru, zpracování a likvidace auto-vraků a platí ji vlastník vozidla (kupující) buď při první registraci, nebo při první změně vlastníka (při prvním převodu), pokud jiţ dříve nebyla při registraci vozu daň zaplacena. Vztahuje se na auta do 3,5 tuny a její výše je závislá na výši emisních limitů automobilu a pohybuje se od 3 do 10 tisíc. Motocykly, registrované auto veterány a vozidla nad 3,5 tuny ekologickou daň neplatí. Norma euro, která potvrzuje výši emisních limitů, musí být uvedena v technickém průkazu, popřípadě ji vystaví na vyţádání Stanice technické kontroly. Od roku 2014 by mohly platit zvýšené sazby ekologické daně a to:

Tabulka č.2: Aktuální a předpokládané sazby ekologické daně Název dané normy

Rok výroby

Aktuální částka daně

Předpoklad pro rok 2014

Euro 0

Do 1992

10 000,-

10 000,-

Euro 1

1993-1995

5 000,-

10 000,-

Euro 2

1996-1999

3 000,-

5 000,-

Euro 3

1999-2006

0

3 000,-

Zdroj:www.ekodan.cz

35

2.2.8. Souhrnný přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu V následující tabulce je zpracován přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu za roky 20072012, se zaměřením na příjmy z daní a výdaje na dotace

Tabulka č. 3: Vybrané příjmy a výdaje ze státního rozpočtu (V mld. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Celkové příjmy

1025,88

1063,94

974,61

1000,38

1012,76

1084,70

Daňové příjmy

533,51

544,39

485,36

508,02

523,43

561,53

-DPH

166,63

177,82

176,72

187,82

191,89

221,60

131,59

125,54

123,84

130,86

139,21

142,30

-DPPO

114,75

127,17

83,34

86,30

82,30

85,6

-DPFO

102,14

94,96

85,65

87,49

90,61

92

-ostatní

18,40

18,91

15,82

15,55

19,41

20,03

Celkové výdaje

1092,27

1083,94

1167,01

1156,79

1155,53

1189,70

Transfery podnik. subj.

23,7

26,1

28,5

28,1

33,3

39,8

Transfery státním fondům

30,6

34,6

40,6

36,9

29,5

37,7

-Spotřební daň

Zdroj: Státní závěrečné účty České republiky 2007-2011, schválený rozpočet pro rok 2012

36

3. Analýza vlivu daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření vybrané společnosti 3.1. Charakteristika vybrané společnosti Vliv dotací a daní je zkoumán na vybrané společnosti, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou rostlinnou i ţivočišnou, jak jiţ bylo uvedeno v úvodu. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v roce 1997, ale podnikat začala aţ od 1.1. 2006, kdy došlo k odkoupení zemědělského podniku od fyzické osoby nynějšího majitele společnosti. Tento majitel podnikal v letech 1991-2005 na pozemcích a v objektech, které získal v restituci. V průběhu doby pak další pozemky odkoupil a pronajal od Pozemkového fondu. K 1. 1. 2006 svůj podnik prodal do s.r.o. (odprodej zásob, zvířat, strojů, předání závazků, pohledávek, pracovních smluv,…), s výjimkou nemovitostí, které si ponechal a společnosti je pronajímá. Společnost pokračuje v činnosti původního majitele. V prvních letech podnikání tohoto zemědělského podniku, ještě pod vedením fyzické osoby, byla struktura činnosti značně odlišná od nynějšího stavu. Podnikatel choval zejména skot na mléko, které dodával do Karlovarské mlékárny s.p., a jateční skot, který dodával do Masokombinátu Hroznětín s.p.. Tyto dva podniky byly zrušeny a jejich majetek převeden na Fond národního majetku (mlékárna v roce 2002, masokombinát v roce 2001).V rostlinné výrobě bylo pěstováno obilí (pšenice, ţito, ječmen,…), které bylo dodáváno různým odběratelům. Uţ v několika letech přecházejícím svému zrušení mlékárna neodebírala smluvená mnoţství mléka, nedodrţovala cenové dohody a spěla k likvidaci. V současné době společnost obhospodařuje stádo skotu o počtu zhruba 300 kusů a z něj zejména prodává zástavový skot (mladá zvířata do jiných chovů určená k dalšímu odchovu a dokrmení) různým odběratelům. Obhospodařuje také zhruba 1200 ha zemědělské půdy. Skot se téměř celoročně pohybuje na pastvinách a tím ţe se pase venku, jednak pomáhá udrţovat podhorské terény a jednak naplňuje poţadavky na ekologický chov, nepřikrmovaný umělými krmivy. Dále se společnost zabývá rostlinnou výrobou, a to zejména pěstováním bio-osiva pro ostatní pěstitele. Pro veškeré své činnosti nepouţívá ţádné chemikálie ani ţádné geneticky upravené plodiny, zajišťuje zachování kvalitního genofondu zvířat. Díky těmto postupům a principům je ekonomická aktivita této společnosti značně nákladná a její omezené výnosy nestíhají pokrývat náklady a je proto závislá na dotacích. Výroba této společnosti je částečně uzavřený okruh, protoţe velký objem vytvořených produktů se vrací zpět do oběhu formou steliva, krmiva, hnojiva pro vlastní potřeby.

37

3.2. Dotace v konkrétní společnosti

Dotace určené zemědělcům lze rozdělit do dvou základních skupin dle zdrojů, ze kterých plynnou. Po vstupu ČR do Evropské unie dne 1.5.2004 zemědělci mohli začít vyuţívat jednak evropské dotační programy, které většinou částečně financovala i ČR, a také národní dotační programy plně hrazené ze státního rozpočtu. Všechny zdroje financování (z evropské unie i ze státního rozpočtu) spravuje i vyplácí Státní Zemědělský Intervenční Fond (dále jen SZIF). Pro informaci a základní přehled o výši vyplácených dotací zemědělcům, je uvedena tabulka porovnání výdajů státního rozpočtu a ministerstva zemědělství na roky 2012 a 2013 Tabulka č.4: Příjmy a výdaje Ministerstva zemědělství 2012/13 2012 [Kč]

2013 [Kč]

[%]

1180767603

100

4,8

44134753

3,74

48573340 100

44134753

100

-dotace pro SZIF

35960675

31486532

71,34

-z toho z EU

12708465

Výdaje SR celkem -pro MZ Výdaje MZ celkem

[%]

1189700778 100 48573340

74,03

6411991

Zdroje: příloha č. 3 zákona 455/2011 Sb. a 504/2012 Sb. o státním rozpočtu Z přiloţené tabulky je zřejmé, ţe ze sniţování výdajů státního rozpočtu pro rok 2013 se sniţují i výdaje ministerstva zemědělství na dotační programy financované přes SZIF. Také je zřejmé, ţe podpora z Evropské unie je poloviční.

Základními dotačními nástroji vyuţívanými zemědělci v ČR jsou: Přímé platby, které zahrnují zejména jednotnou platbu na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme) v závislosti na obhospodařované výměře a národní doplňkové platby (TopUp), které slouţí k dorovnání platby na plochu na úroveň starých členských států EU a platby na méně příznivé oblasti LFA. Nové členské státy po vstupu do EU neobdrţely platby SAPS v plné výši, protoţe na základě přístupové smlouvy a nařízení Rady ES 1782/2003 bylo určeno, ţe se platby SAPS budou postupně navyšovat, a to tak, ţe v roce 2004 obdrţí nové 38

členské státy 25% z úrovně plateb ve starých členských státech ke dni 30. 4. 2004 a následně v roce 2005 30%, v 2006 35%, 2007 40% a nadále kaţdoročně se zvýšením o 10% aţ po dosaţení 100% těchto plateb v roce 2013. Nové členské státy mohly platby SAPS dorovnávat z vlastních zdrojů národními platbami Top-Up o 30% unijní sazby, maximálně však do 100% unijní sazby platné ke dni 30. 4. 2004. Ţádosti o tyto podpory se podávají formou tzv. jednotné ţádosti a termín podání je do 15.5 běţného roku. Cílem těchto podpor je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy bez ohledu na druh produkce, tak aby se mohli lépe přizpůsobit poptávce trhu. Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodrţení minimální výměry, která musí činit nejméně 1 ha zemědělské půdy. V současné době ţijeme v systému, který je definován přístupovou smlouvou, kterou špatně dojednali vlády vedené ČSSD, zejména díky tlaku Francie, která je největším příjemcem zemědělských peněz z evropské kasy (10% celkového rozpočtu EU), a stojí za naplánováním celého systému společné zemědělské politiky EU. Právě díky zmíněnému tlaku byli zemědělci nových členských zemí po dobu deseti let diskriminováni niţšími dotacemi. Teprve v roce 2013 dojde k srovnání podmínek nových a starých členských států. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 – jde o program financovaný z evropských zdrojů, částečně dofinancovaných ze státního rozpočtu. Podpory mohou mít buď investiční charakter, nebo plošný charakter. Tímto programem se nebudeme detailněji zabývat, protoţe tato společnost ho nevyuţívá. Stejně tak jako další dva programy: Operační program Rybářství na rok 2007 až 2013 Dotace v rámci Společné organizace trhu – zejména komodity ovoce, zelenina Národní dotace – Jde o podpory hrazené čistě ze státního rozpočtu, prostřednictvím řady cílených programů. Stát tak přispívá k udrţení výrobního potenciálu zemědělství a jeho příspěvku na rozvoj venkova. Významnými prvky jsou opatření agro-environmentálního charakteru, coţ je například biologická a fyzikální ochrana rostlin místo ochrany chemické, budování kapkových závlah v sadech, chmelnicích a vinicích, podpora ozdravování polních a speciálních plodin a programy, které se snaţí zamezit rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat, např. Nákazový fond. Podpůrný garanční a lesnický fond (dále jen PGRLF) – jeho hlavním úkolem je poskytování podpor ve formě dotací na úroky. Poskytuje se na investice, které nespadají do rámce rozvoje Programu rozvoje venkova ČR, a jsou zaměřené zejména na dlouhodobé investiční záměry v zemědělství, které vedou k modernizaci, zvýšení efektivnosti, sníţení výrobních nákladů a další rozvoj zemědělských subjektů. Příjemce podpory tedy investuje do obnovy strojního zařízení a vybavení a technologických celků, eventuálně do nákupu nestátní zemědělské půdy za účelem provozování zemědělské výroby.

Společnost AGRO je příjemcem přímých plateb, národních dotací i dotací z PGRLF. Celkový objem těchto dotací v hospodářském roce 2011/2012 činil:

39

Tabulka č.5: Přijaté dotace dle jednotlivých účelů Dotace celkem

14 686 911,-

Z toho Agroenvironmentální opatření

7 009 487,-

47,7 %

Přímé platby na plochu (SAPS)

5 587 996,-

38,1 %

Hospodaření v méně příznivých oblastech

1 986 249,-

13,5 %

Dotace PGRLF na úroky

103 179,-

0,7 %

Zdroj: Vlastní zpracování Tato společnost v zákonem daných termínech předkládá kaţdoročně ţádosti s náleţitostmi dle zákona 208/2000 Sb., o kterých je následně rozhodnuto a ze SZIF je zasláno rozhodnutí. Doba mezi ţádostí a vydáním rozhodnutí činí v našem případě 5 i více měsíců a dotace můţe být vyplácena na současný nebo uplynulý rok. Nikdy není vyplácena dopředu. O dotaci se účtuje následovně: v okamţiku přijetí rozhodnutí se zaúčtuje předpis dotace MD 346 (Dotace ze státního rozpočtu) / D 648 (Ostatní provozní výnosy). V tomto okamţiku by se v případě zpracování účetní závěrky dotace objevila jak ve výkazu zisků a ztrát, tak v rozvaze v aktivech v pohledávkách vůči státu. Platba většinou probíhá od dvou týdnů aţ do měsíce po vydání rozhodnutí, pak se proúčtuje přijatá částka - MD 221 (Bankovní účet) / D 346 (Dotace ze státního rozpočtu) Od tohoto okamţiku se nám dotace objeví v účetní závěrce pouze ve Výkazu zisků a ztrát. V souladu s účetními předpisy je dotace účtována do daňově účinných výnosů a vstupuje do výsledku hospodaření a tím i do základu daně pro daň z příjmů právnických osob. Příkladč.2: Účtování dotace Přijaté rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci agro-environmentálních opatření pro rok 2011 v celkové výši 152557,- Kč ze dne 17.4.2012, dle ţádosti ze dne 8.5.2011. Přijatá platba ze SZIF ve dvou částkách, ve výši 30 511,- a 122 046,- ze dne 30.4. 2012.

40

Účet 648 – Ost. prov. výnosy

Účet346 - Dotace ze SR

152 557,-

1)

152 557,-

30 511,-

2)

122 046,-

2)

Účet 221 – Bankovní účet 30 511,122 046,Zdroje: Interní materiály společnosti, příloha č.1

3.3. Daně v konkrétní společnosti Jak jiţ bylo uvedeno v předešlém textu, rozlišujeme daně na přímé a nepřímé. Ve společnosti AGRO je z přímých daní, tedy daní kde společnost vystupuje jako poplatník, účtováno o dani silniční a dani z příjmů právnických osob a dále také o dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Ve společnosti se nevyskytuje daň z nemovitostí, protoţe hospodaří na pronajatých pozemcích a v pronajatých budovách. Daň silniční – společnost hradí ze svých vozidel, která dani podléhají, viz bod 3.2.2. Převáţná většina vozového parku společnosti AGRO je tvořena traktory, jejich přípojnými vozidly (obraceče, mulčovače, shrnovače) a kombajny. Víme, ţe dle zákona taková vozidla daň silniční neřeší – vůbec nejsou jejím předmětem. Tato daň je hrazena ze zhruba pěti vozů, většinou jsou to vozidla pro pohyb v terénu a výše silniční daně za rok 2011/2012 činila 17475,- Kč. Silniční daň je účtována do daňově účinných nákladů, na účet 531 „silniční daň“ proti účtu 345„ostatní daně a poplatky“, je daňově účinná, tudíţ sniţuje hospodářský výsledek a základ daně. Příklad č.3: Účtování silniční daně Nákladní automobil Mitsubishi L200 - 2 nápravy, celková hmotnost 2.83 tuny, datum první registrace 07/2004. Sazba daně dle paragrafu §6 odst. 2, zákona o dani silniční:3600,- Kč za rok;

41

Vozidlo nemá zapsáno v technickém průkazu, ţe je „určeno pro činnost dle Standartní klasifikace produkce ČSÚ 01.41.11. Práce výrobní povahy v rostlinné výrobě“[48] (zákon č. 16/1993 Sb.), proto není uplatněna sleva dle §6, odst. 5. Je uplatněno sníţení daně dle §6, odst. 6, vzhledem ke stáří vozidla o 25%. Výsledná roční daň = 2700,- Kč

Účet 345 – Silniční daň

Účet 531 – Silniční daň

2700,-

2)

2700,-

Zdroje: Interní materiály společnosti Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – je částka, která se strhává ze super-hrubé (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele) mzdy zaměstnanců a její výše činí 15%. Konkrétní částka strţené daně je závislá na uplatněných odčitatelných poloţkách konkrétního zaměstnance (daňové bonusy na děti, invalidita, ţáci a studenti do 26 let). Tato poloţka se účtuje pouze rozvahově a to do pasiv na D 342 – Ostatní daně a poplatky a do aktiv na MD 331 – zaměstnanci. To znamená, ţe tato daň se neobjeví v účetní závěrce ve výkazu zisků a ztrát a neovlivní hospodářský výsledek společnosti. Objeví se pouze v rozvaze. U většiny společností je evidována na straně pasiv, ale u společnosti AGRO to neplatí, protoţe výše mezd zde nedosahuje ani výše průměrné mzdy v ČR a zaměstnanci uplatňují bonusy na vyţivované děti, které převyšují daňovou povinnost z mezd. Proto společnost nárokuje na finančním úřadu vrácení vyplacených daňových bonusů a tato daňová poloţka se jim v rozvaze objeví jako pohledávka. K datu účetní závěrky činila výše této daně v aktivech pohledávku 15080,-Kč. Příklad č.4: Účtování mezd a daně ze závislé činnosti Hrubá mzda za měsíc srpen 2012: 176 781,- (nepřihlíţí se k vypláceným dávkám pracovní neschopnosti a prováděným sráţkám z mezd – spoření, pojištění…) Sraţené sociální pojištění zaměstnancům: 11 494,Sraţené zdravotní pojištění zaměstnancům: 7 958,Zúčtovaná zálohová daň – bonusy: 3 492,

48

ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 21. prosince 1992 o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 6, s. 133-136.

42

Účet 521 – Mzdové náklady

Účet 331 - Zaměstnanci 2)

11 494,-

176 781,-

3)

7 958,-

3 492,-

1)

176 781,-

4)

Účet 336 – Zúčtování SZ+ZZ

Účet 342 – Daň ze záv. čin.

11 494,-

2)

7 958,-

3)

4)

3 492,-

Zdroje: Interní materiály společnosti Daň z příjmů právnických osob – je daň, o které se účtuje jednou za rok po zpracování daňového přiznání. Aktuální sazba daně pro právnické osoby činí 19% základu daně. Účtuje se na MD 591 (Daň z příjmů z běţné činnosti) / D 341(daň z příjmů). Objevuje se ve výkazu zisků a ztrát jako nedaňový náklad a v rozvaze v pasivech jako závazek vůči státu. Ve sledovaném hospodářském roce 2011/12 společnost vykázala účetní zisk ve výši 843 044,. V nákladech byly zahrnuty částky daňově neuznatelné, a to náklady na reprezentaci, ostatní nedaňové sluţby, dary a odpis promlčené pohledávky v celkové výši 170 188,-. Daňový základ společnosti tedy činil 1 013 232,-. Společnost vyuţila moţnosti odečtu ztráty podle §34 zákona o daních z příjmů, a to v takové výši, aby mohla plně uplatnit odečet daru dle §20 zákona a slevy dle §35, odst. 1. Tabulka č.6: Postup výpočtu slevy Září–Prosinec 2011

Leden-Srpen 2012

Hospodářský rok

Odprac. hodin 3 invalid. důchodci

1092

1608

2700

Roční fond hodin

2024

2024

2024

koeficient

0,54

0,79

1,33

Sazba slevy dle §35,1a), 18 000 x 1,33= 23 940,Zdroj: Interní materiály společnosti

43

Tabulka č.7: Postup výpočtu daně za hospodářský rok 2011/12 v daňovém přiznání Řádek daňového přiznání

Text

Částka v Kč

ř. 10

Výsledek hospodaření

843 044,-

ř. 40

Výdaje neuznané

+170 188,-

ř. 220

Základ daně

1 013 232,-

ř. 230

Odečet ztráty dle §34

-882 000,-

ř. 250

Základ daně po úpravě

131 232,-

ř. 260

Odečet darů dle §20

-5000,-

ř. 270

Základ daně po úpravě

126 000,-

ř. 280

Sazba daně

19%

ř. 290

Daň

23 940,-

ř. 300

Slevy dle §35

23 940,-

ř. 340

Celková daň

0,-

Zdroj: interní materiály společnosti V konkrétním roce 2011/12 ve společnosti AGRO nevznikla povinnost odvést daň z příjmů. Spotřební daň - z daní nepřímých se ve společnosti objevuje spotřební daň, ale pouze ve formě uplatňování nároků na její vrácení z důvodu spotřeby pohonných hmot pro zemědělskou prvovýrobu. Tento nárok je uplatňován měsíčně, ve formě ţádosti adresované celnímu úřadu. O tomto nároku je účtováno na MD 346 (Dotace ze státního rozpočtu) / a na D 648 (Provozní výnosy). Samozřejmě jde o výnos daňově účinný, který vstupuje do základu daně z příjmů. Z podstaty předchozího textu vyplývá, ţe v účetní závěrce se tato poloţka objeví ve výkazu zisků a ztrát v „ostatních provozních výnosech“, a to v roce 2011/12 částkou 695081,- Kč a současně se také se také objeví v rozvaze v aktivech jako pohledávka vůči státu. K rozvahovému dni tato částka činila 244143,- Kč. Evidence pro potřeby prokazování nároku na vrácení spotřební daně je náročná a sloţitá, je nutno sledovat spotřebu pohonných hmot podle strojů, katastrálních území, na kterých je práce vykonávána a druhu vykonávaných prací.

44

Příklad č.5: Účtování nároku na vratku spotřební daně Účet 648 – Ost. prov. výnosy

Účet 346 – Dotace ze SR

45 005,-

45 005,-

Zdroje: Interní materiály společnosti Tabulka č.8: Konkrétní přiznání k vrácení spotřební daně (dle §57 zákona 353/2003 Sb.) Číslo řádku

Sl. 1 1a

Pořadové číslo normativu

Sl. 2

Výpočet spotřeby PHM za kalendářní rok

Uplatňovaný nárok na vrácení daně za zdaňovací období

Výměra pozemku v ha

Norm ativ v l/ha

Normati v roční spotřeb yv litrech

Mnoţs tví PHM v litrech

Sazba v Kč/ 1000 L

Nárok na vrácen í Kč

Sl. 3

Sl. 4

Sl. 5

Sl. 6

Sl. 7

6850

10950

1200,0600

Číselné označení vybranýc h výrobků

Kód změny

Sl. 8

Sl. 9

Sl. 10

45005

271085

Zdroj: interní materiály společnosti Daň z přidané hodnoty – další z nepřímých daní ve společnosti je daň z přidané hodnoty. Podstatné a velmi důleţité je ţe společnost za dobu svého trvání se nikdy nedostala do situace, kdy by měla tuto daň odvádět. Vţdy si uplatňuje nárok na odpočet, tedy finanční úřad DPH vrací. Jiţ v bodě 3.2.5. byla popsána legislativní úprava této daně, ze které vyplývá, ţe společnost má v rámci své činnosti nárok na odpočet daně ze všech vstupů, které splňují zákonem dané poţadavky (jsou od plátce, je vystaven řádný daňový doklad se všemi náleţitostmi, je řádně zaúčtován) a na výstupu odvádí z výnosů, které realizuje – prodej výrobků zemědělské živočišné a rostlinné výroby a služeb, kromě výstupů osvobozených (jedná se např. o dodání zboţí do jiného členského státu EU – viz §64 zákona) a z dotací DPH neodvádí. DPH se účtuje na účtu 343 a v účetní závěrce společnosti se vţdy objeví v rozvaze na straně aktiv, v pohledávkách vůči státu. K datu účetní závěrky roku 2011/12 činila tato pohledávka 486372,-Kč. Celkově v hospodářském roce 2011/12 finanční úřad vrátil společnosti daň ve výši přibliţně 1800000,-Kč. Příkladč.6: Účtování daně z přidané hodnoty Došlá faktura za sluţby 120000,- Kč Vydaná faktura za prodej obilí 114000,-

45

Účet 321 - Dodavatelé

Účet 518 – Sluţby

120 000,-

1)

Účet 311 - Odběratelé

100 000,-

Účet 601 – Trţby za výrobky

2) 114 000,-

100 000,-

2)

Účet 343 – Daň z přidané hodnoty 20 000,-

14 000,-

2)

Do přiznání k DPH vstupuje 343 MD (20000,-) / D 343 (14000,-). Vzniká zde nárok na odpočet (vrácení daně z přidané hodnoty) ve výši 6000,Zdroje: Vlastní zpracování

3.4. Účetní závěrka konkrétní společnosti Společnost AGRO účtuje v hospodářském roce, který si stanovila od 1.9. běţného roku do 31.8. roku následujícího a to z toho důvodu, ţe toto období zhruba odpovídá cyklu od zasetí ozimů do sklizně zemědělských plodin. To znamená, ţe ke dni 31.8. uzavírá účetní knihy a zpracovává účetní závěrku. Protoţe společnost nepodléhá povinnosti auditu, jak bylo uvedeno uţ v předchozích kapitolách, její účetní závěrka se skládá z výkazu zisků a ztrát, rozvahy a přílohy. Nepředkládá cash-flow. Tato společnost vede účetnictví s pouţitím účetního softwaru Premier, který umoţňuje v analytické účetní evidenci průběţně rozlišovat náklady na daňové a nedaňové v souladu s paragrafy §24 a §25 zákona o dani z příjmů. V rámci závěrky je prováděna řada operací a doúčtování, zejména doúčtování odpisů základního stáda a hmotného majetku a stavů a změn nedokončené výroby (zejména hodnota osetých ploch) a výrobků (obilí, seno, siláţe, hnojiště)na základě fyzických inventur. Uzavřená a doúčtovaná účetní evidence je podkladem pro zpracování daňového přiznání. V daňovém přiznání se uvede hospodářský výsledek za běţnou činnost a v jeho dalších poloţkách se tento výsledek upraví o poloţky daňově neuznatelných nákladů a další poloţky dle paragrafu §23 zákona o dani z příjmů. Z takto upraveného výsledku se spočítá daň ve výši 19% a tato daň se zpětně doúčtuje ještě do zpracovávaného roku. To znamená, ţe se tato daň ještě objeví ve výkazu zisků a ztrát. 46

Zjednodušený souhrn z rozvahy společnosti AGRO za hospodářský rok 2011/12 (v tisících Kč):

Tabulka č.9: Zjednodušená rozvaha společnosti

Aktiva

Pasiva

B. Dlouhodobý majetek

13 140

A. Vlastní kapitál

-1 018

C. Oběţná aktiva

21 381

B. Cizí zdroje

35 656

Z toho Zásoby

z toho 15 077

dlouhodobé závazky

18885

Krátkodobé Pohledávky

6 015

krátkodobé závazky

5 663

V tom daňové pohledávky

756

Krátkodobý finanční majetek D.Časové rozlišení

Aktiva celkem:

v tom daňovézávazky

289

0

bankovní úvěry a výpomoci 11 108

117

34 638

Pasiva celkem:

34 638

Zdroj: interní materiály společnosti - příloha č. 2

Z částky krátkodobých daňových pohledávek, vůči státu 756 tis. činí: daň ze závislé činnosti15 tis. na účtu 342, daň z přidané hodnoty 490 tis. na účtu 343, silniční daň je 7 tis. na účtu 345, spotřební daň 244 tis. na účtu 345.

47

Tabulka č.10: Zjednodušený výkaz zisků a ztrát společnosti AGRO za rok 2011/12 (v tisících Kč, výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu je zahrnut jako příloha č. 3) II.

Výkony

1758

B.

Výkonová spotřeba

13 807

+ Přidaná hodnota (II – B)

-12 049

C.

Osobní náklady

2 928

D.

Daňové poplatky

26

E.

Odpisy dlouhodobého hmotného investičního majetku

-364

III.

Trţby z prodeje dlouhodobého hmotného investičního majetku + materiálu

1 050

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného investičního majetku + materiálu

494

IV.

Ostatní provozní výnosy

16 191

H.

Ostatní provozní náklady

231

* Provozní výsledek hospodaření

1 877

X.

Výnosové úroky

1

N.

Nákladové úroky

536

XI.

Ostatní finanční výnosy

3

O.

Ostatní finanční náklady

460

* Finanční výsledek hospodaření

-992

** Výsledek hospodaření za běţnou činnost

885

Mimořádné náklady

42

* Mimořádný výsledek hospodaření

-42

*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

843

**** Výsledek hospodaření před zdaněním

843

R.

Zdroj: interní materiály společnosti – příloha č. 3

48

Podrobněji nás zajímá bod D. Daně a poplatky - z celkové částky 26 tis. Kč. je zde zaúčtováno na účtu 531 silniční daň 17 tis. Kč a 538 ostatní daně a poplatky, coţ jsou například dálniční známky a kolky, 9 tis. Kč. Dále nás zajímá bod IV. Ostatní provozní výnosy - celkem 16191 tis. Kč. V této částce jsou zahrnuty dotace ze státního rozpočtu na účtu 648 (14687 tis. Kč) a vrácení spotřební daně, také na účtu 648 (695 tis. Kč). Zůstatek této částky, ve výši 809 tis. Kč, jsou běţné ostatní provozní výnosy, např. pojistné plnění a přefakturace. Další součást závěrky je příloha, která musí splňovat alespoň základní náleţitosti dané zákonem o účetnictví a vyhláškou č. 500/2002 Sb., společnost AGRO zpracovává přílohu ve velmi jednoduché podobě a v krátkém rozsahu, kde uvádí pouze základní informace o společnosti, jejích vlastnících a zástupcích, o počtu a struktuře zaměstnanců. Jelikoţ je hmotný majetek pořizován v posledních letech, zejména prostřednictvím úvěrů a finančním pronájmu s následnou koupí, je v příloze uveřejněna informace o stavu nesplacených úvěrů a leasingů k rozvahovému dni. Dále jsou popsány hlavní pouţívané účetní metody, zejména způsob odepisování (převáţně rovnoměrný) a oceňování. V příloze je uvedena také výše dotací, výše zisku a popis úprav základu daně v souladu se zákonem o dani z příjmů a případně i výpočet slevy na dani, která je v daném hospodářském roce uplatňována. Jako poslední informace je uváděna informace o splatných závazcích státním institucím a zdravotním pojišťovnám.

3.5. Vliv dotací a daní na účetní závěrku a výsledek hospodaření Na základě předchozích poznatků popsaných v 3.1. aţ 3.4., jsem zjistil, ţe daně a dotace v účetní závěrce – výkazu zisků a ztrát – musím posuzovat ze dvou hledisek. Jednak jako náklad společnosti – v tomto případě tvoří daně minimální poloţku, a to pouze na účtech 531 a 538, kde se objeví v celkové výši 26 tis., coţ k celkovým nákladům společnosti ve výši 18160 tis. činí 0,1%. Mohli bychom konstatovat, ţe nákladově jsou pro společnost daně zcela nevýznamné a hospodářský výsledek ovlivní zcela minimálně. Daň z příjmů ze závislé činnosti do nákladů vůbec nevstupuje, povinnost k dani z příjmu právnické osoby u společnosti AGRO, nevzniká. Silniční daň je v nákladech společnosti tak malá, protoţe zákon, jak jiţ bylo uvedeno výše v bodě 3.2.2., u daně silniční vůbec neřeší platby zemědělských strojů a jejich přípojných vozidel, na vozidla pouţívaná v zemědělství, která dani podléhají, uděluje slevy. Při posouzení vlivu dotací a daní ve výkazu zisků a ztrát ve výnosech jsem došel ke zjištění, ţe z celkové výše výnosu 19003 tis., činí příjmy z titulů dotací a vratek spotřební 49

daně 15382 tis., tedy 80,9 %. Tedy vlastní výkony společnosti dosahují necelých 20% výnosů celkových. Zřetelně je to vidět na zjednodušeném výkazu zisků a ztrát společnosti, kde je výrazně záporná přidaná hodnota (-12 049 tis. Kč), to znamená, ţe svými výnosy společnost nepokrývá ani externí vstupy na materiál, sluţby a energie. Právě tyto náklady jsou pokrývány „dotacemi na náklady“ poskytovanými společnosti Ministerstvem zemědělství. Toto zjištění je velmi významné a dalo by se říct, ţe při omezení nebo sníţení dotací je na uváţenou, zda by společnost byla schopna pokrýt své náklady. Od roku 2014 je předpoklad, ţe zanikne pro zemědělské subjekty moţnost nárokovat si část spotřební daně, která byla jiţ v roce 2013 oproti roku 2012 sníţena z 60% na 40%. Co se týká dotací, neočekává se a ani není předpoklad, ţe by docházelo k rapidnímu sniţování, protoţe stát se snaţí zemědělské subjekty určitým způsobem podporovat v činnosti. Zajímavé jsou postřehy vlivů daní a dotací v rozvaze. Ze zjednodušeného opisu rozvahy vyplynulo, ţe k rozvahovému dni společnost AGRO neeviduje v pasivech ţádné závazky ke státu z titulu daní. Zároveň jiţ bylo naznačeno, ţe společnosti nevznikají téměř ţádné povinnosti ani v průběhu roku, z toho také vyplývá, ţe se daně objevují v této společnosti, s výjimkou silniční daně, pouze jako pohledávka za státem v rozvaze na straně aktiv. Přestoţe stav pohledávek k rozvahovému dni činí 756 tis., coţ je zhruba 12,5% krátkodobých pohledávek (necelá 2 % celkových aktiv), tak při posuzování a hodnocení obratu v průběhu účetního období jde o významnou částku, u DPH bylo společnosti na nadměrných odpočtech v průběhu roku vyplaceno 1784 tis. Kč. I nadále je, vzhledem k právní úpravě daně z přidané hodnoty a posuzování postavení dotací v účetnictví, moţno počítat s tímto trendem, tedy s pravidelným nárokováním odpočtů DPH. Pro ilustraci je v přiloţených tabulkách zjednodušené porovnání výsledovek a účtů skupiny 34 za posledních pět let činnosti společnosti (v tis. Kč): Tabulka č.11: Porovnání stavu účtů skupiny 34 za roky 2007-2012 Účet Název daně 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 341 Z příjmů -12 -8 0 0 342 Ze záv. čin. -15 -10 -5 6 343 Z přid. hod. 418 255 425 167 345 spotřební 134 187 341 176 346 Dotace 0 0 0 0 Zdroj: Vlastní zpracování (ke konci období, závazek označen mínusem)

50

2011/12 0 15 490 251 0

Tabulka č.12: Porovnání výsledovek za roky 2007-2012 Rok Rok Rok Rok Účet Název 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11

Rok 2011/12

60x

Trţby za výrobky a sluţby

1488

2836

1356

1667

2292

61x

Aktivace

2051

1544

-3024

2985

-534

Výkony

3539

4380

-1668

4652

1758

501

Spotřeba materiálu

-5178

-4978

-4417

-5453

-5896

502

Spotřeba energií

-242

-344

-307

-329

-367

511

Opravy

-818

-2638

-958

-1145

-2222

518

Sluţby

-4257

-4617

-5363

-4363

-5322

Výkonová spotřeba

-10495

-12577

-11045

-11290

-13807

Přidaná hodnota

-6956

-8197

-12713

-6638

-12049

52x

Osobní náklady

-3362

-3772

-4193

-3812

-2928

53x

Daně a poplatky

-20

-16

-18

-22

-26

64x

Provozní výnosy bez dotací

762

474

275

502

1859

648

Dotace ze státního rozpočtu 13869

15673

16088

15069

14687

648

Vrácená spotřební daň

543

549

681

644

695

54x

Ostatní provozní náklady

-451

-306

-405

-759

-725

551

Odpisy DHIM

-3309

-3057

-3178

-2589

364

Provozní výsledek

1076

1348

-3463

2395

1877

66x

Finanční výnosy

487

11

253

3

4

68x

Mimořádné výnosy

6

39

40

0

0

56x

Finanční náklady

-994

-941

-986

-939

-996

58x

Mimořádné náklady

-1

-135

-171

-19

-42

Výsledek hospodaření

574

322

-4327

1440

843

Zdroj: Vlastní zpracování Ze zpracované tabulky je zřejmé, ţe výnosy z dotací a vratek spotřební daně jsou nejvýznamnější sloţkou celkových výnosů, ale přestoţe jsou teoreticky na přibliţně stejné 51

úrovni, výsledný hospodářský výsledek není přímo úměrný jejich výši, ale je ovlivněn zejména aktivací nedokončené výroby a výrobků v hospodářském roce. V roce 2009/10 došlo vlivem povětrnostních podmínek k tomu, ţe nebyly zasety ozimy a tím došlo ke sníţení hodnoty nedokončené výroby o takovou částku, ţe výsledné výkony společnosti vedly k vysoké ztrátě. Zároveň povětrnostní vlivy ve zmiňovaném roce měly za důsledek i niţší produkci osiv na prodej. Přesto je ale nutné poznamenat, ţe bez výnosů z dotací by společnost byla v hlubokých ztrátách za všech okolností. V souvislosti se sniţováním a následně i zrušením vratek části spotřební daně z nafty, je nutno uvaţovat se sniţováním nákladů tak, aby chybějící částka neovlivnila společnost příliš negativně. Jelikoţ jde o zhruba 700 tis. Kč, je třeba zváţit, ve které oblasti by tato částka chyběla nejméně. Při vysledování průběhu nákladů jsem došel k závěru, ţe nárazově se hodně investuje do oprav (a bylo mi potvrzeno, ţe v letech 2008/09 a 2011/12 se prováděly rozsáhlé opravy zemědělských strojů a pronajatých nemovitostí, ale ty největší opravy uţ jsou dokončeny) a právě zde je moţné uvaţovat s příslušnou úsporou. Za dobu pobírání dotací byl formou leasingů a úvěrů obnoven strojový park. Splátky těchto závazků pohltily značnou část dotací, dá se říct, ţe přibliţně 20%. V nejbliţších třech aţ čtyřech letech klesnou splátky na velice rozumnou úroveň a můţeme předpokládat, ţe při dobré údrţbě strojů se v průběhu několika let ušetří na další obnovu i při eventuálním sníţením výše dotací. Rozumná a postupná obnova strojů sebou nese také sníţení finančních nákladů společnosti na úroky z úvěrů – tedy další úsporu. Zmíněná obnova strojového parku, tedy pořízení nových, moderních traktorů s klimatizací, kombajnů a účelových strojů, by bez dotací nebyla moţná. Z bývalé rodinné farmy, zaloţené na privatizovaném majetku, zničeném státním statkem, se během několika málo let stává moderní ekologická farma, která hospodaří na značných rozlohách a poskytuje práci skoro dvaceti zaměstnancům v oblasti, kde se těţko hledá zaměstnání. V následující tabulce je zdokumentován průběh investování v popisované společnosti, co bylo v průběhu posledních šesti let pořízeno a jaké částky zbývají k doplacení z leasingů a úvěrů. Je zřejmé, ţe zhruba za čtyři roky jiţ nebudou splátky úvěrů tak zatěţující pro tuto společnost.

52

Tabulka č.13: Investování a budoucího splácení (v tis. Kč) Uhrazeno Datum

Pořizovací

do 31. 12.

Předmět

pořízení

cena

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Lis na kulaté

12/06

1149

1149

0

0

0

0

0

0

01/07

789

789

0

0

0

0

0

0

07/07

498

498

0

0

0

0

0

0

Přívěs Pronar

06/08

410

375

34

0

0

0

0

0

Návěs T663

07/08

492

442

50

0

0

0

0

0

Traktor

04/08

2861

2841

20

0

0

0

0

0

11/08

1850

1611

238

0

0

0

0

0

Mlátička

06/07

3973

2485

497

497

494

0

0

0

Traktor

10/10

2814

1166

563

563

523

0

0

0

05/11

2892

710

554

541

512

499

76

0

05/11

1343

335

261

254

242

235

15

0

Podmítač

03/12

899

119

180

180

180

180

60

0

Hala

05/12

2763

670

457

457

457

457

266

0

Kanceláře

07/12

797

66

159

159

159

159

93

0

Traktor

02/13

1033

0

339

167

167

167

167

28

24563

13256

3352

2818

2734

1697

677

28

balíky Nákl. Automobil Santana Obraceč, adaptér

Deutz-fahr Sekačka+ manipulátor

Agrotron+ Fekál Traktor Case Puma Ţací kombinace

Agrokid Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování

53

Závěr Jednoduše by se dala tato práce uzavřít konstatováním, ţe vliv daní na výsledek hospodaření a účetní závěrku u vybrané společnosti, je minimální, aţ zanedbatelný a vliv dotací je značný, významný a ovlivňuje ţivotaschopnost společnosti. Dalo by se říci, ţe společnost je na dotacích a daňových úlevách závislá, ţe stát je ke společnostem hospodařícím v zemědělství benevolentní, aţ velkorysý, zejména co se týká odpočtů na DPH, slev na silniční dani, vratek části spotřební daně z pohonných hmot. Měli bychom se ale zamyslet nad tím, proč tento stav existuje a jak k němu došlo.Dotace do zemědělství byly a jsou v Evropské unii běţným jevem. Naši zemědělci v rámci přístupových dohod byli velmi poškozeni, protoţe výše podpor aţ do roku 2013 byla zaloţena na objemech produkce starých členských států v letech 2000-2002 a navíc byly novým zemím postupně navyšovány z 25% plateb starým členským státům v roce 2004 aţ po 100% v roce 2013. Platby ve starých a nových členských zemích byly rozdílné, například řecký farmář inkasoval 500 euro na hektar a lotyšský zemědělec na stejnou plochu dostal jen 100 euro.Jiţ od vstupu ČR do EU, byli čeští zemědělci vystaveni byrokratickým omezováním, například v produkčních kvótách na mléko, které byly nastaveny neúměrně nízko a za jejichţ překročení byly udělovány vysoké sankce(například v období let 2005-2006 to bylo 5,1 mil. Eur[49].Tyto sankce nesli jednotliví producenti, není se tedy čemu divit, ţe řada producentů mléka nedávala mléko do prodeje, ale spotřebovávala jej v ţivočišné výrobě například k dokrmování selat. Pro kompenzaci nízkých kvót mléka je zemědělcům udělována speciální prémie na podporu chovu krav bez trţní produkce mléka, záměrem je přejít k chovu masných plemen, která lze chovat na podhorských a horských pastvinách ČR. Tímto směrem jsou směřovány i dotace v rámci Programu rozvoje venkova. Můţeme říct z pohledu obyčejného pozorovatele, ţe díky dotační politice Evropské unie jsme se stali nesoběstačnými a nekonkurenceschopnými v zásobování zemědělskou produkcí, například bylo téměř zlikvidováno pěstování cukrové řepy a cukrovarnický průmysl. Mléčné výrobky i maso se dováţejí z okolních zemí EU. Je to dáno zvýhodněnými podmínkami starých členských států a také tím, ţe někdo za hranicemi rozhoduje o objemech výroby jednotlivých produktů. Bohuţel nekonkurenceschopnost se vztahuje i na celou zemědělskou produkci Evropské unie vůči světu. Na základě všech těchto poznatků se nedá předpokládat, ţe by došlo po roce 2013 k výraznému sníţení dotací do zemědělství, jak z Evropské unie, tak ze strany státu. Přesto se musí společnost podnikající v zemědělství připravit i na tuto skutečnost, to znamená, zaměřit činnost i do přidruţených sfér. Společnost AGRO disponuje vypracovaným projektem na výstavbu a provozování bioplynové stanice v hodnotě zhruba 80 mil. Kč, na který bylo předběţně přislíbeno úvěrové zajištění. Tato bioplynová stanice by na vstupu spotřebovávala výstupy ze zemědělské výroby a elektřinou by zásobovala nejen farmu, ale i okolní obce. Bohuţel tento projekt stagnuje 49

Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. Informační příručka Hynka Fajmona

54

z důvodu momentálního předimenzování sítě a výstavba čeká uţ jen na povolení k připojení do rozvodné sítě ČEZ. Dalším projektem, který je ve fázi rozvoje, je provozování agroturistiky, zejména co se týká jezdeckého sportu. V případě, ţe by zemědělská produkce nebyla v budoucích letech dotována takovým způsobem, aby byly pokryty veškeré náklady a společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou by nedokázaly najít alternativní zdroje zisků, pak by bylo nutné přejít ke změně cenové hladiny a razantně upravit ceny zemědělských produktů tak, aby společnosti nebyly ve ztrátě, to znamená zvýšit ceny výstupů aţ několikanásobně, coţ by zřejmě v našich podmínkách nebylo v současné ekonomické situaci přijatelné. Prudké sníţení dotací a zrušení daňových zvýhodnění by mohlo u malých zemědělců vést k jejich likvidaci.

55

Seznam použité literatury PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2012. 5. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 208 s. ;. Účetnictví (VOX). ISBN 978-80-87480-06-9. DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. 5. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005-, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4060-7 Finanční zpravodaj. Praha: SEVT,. ISSN ISSN-0322-9653 ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 21. prosince 1992 o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 6, s. 133-136. ČESKO. Zákon č. 353 ze dne 24. října 2003 o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 118, s. 5730-5788. ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 23. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 78, s. 4946-5010. ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 18. prosince 1992 České národní rady o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3473-3491. ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 21. července 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3104-3128. ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 31. prosince 1991 o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802-2810. ČESKO. Vyhláška č. 500 ze dne 5. prosince 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 174, s. 9690-9721. ČESKO. Zákon č. 357 ze dne 7. července 1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 73, s.1994-1998. ČESKO. Zákon č. 593 ze dne 12. března 2008 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 26, s. 1214-1225.

Internetové zdroje Portál Ministerstva zemědělství: http://eagri.cz Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona: http://www.fajmon.eu/docs/dokumenty/Soucasnost%20a%20budoucnost%20ceskeho%20zemedels tvi%20v%20EU.pdf

56

Seznam tabulek, příkladů a příloh Tabulky 1. Příklad výpočtu daně ze mzdy ......................................................................................... 26 2. Aktuální a předpokládané sazby ekologické daně ........................................................... 35 3. Vybrané příjmy a výdaje ze státního rozpočtu ................................................................. 36 4. Příjmy a výdaje Ministerstva zemědělství 2012/13 ......................................................... 38 5. Přijaté dotace dle jednotlivých účelů ............................................................................... 40 6. Postup výpočtu slevy ........................................................................................................ 43 7. Postup výpočtu daně za hospodářský rok 2011/12 v daňovém přiznání.......................... 44 8. Konkrétní přiznání k vrácení spotřební daně ................................................................... 45 9. Zjednodušená rozvaha společnosti ................................................................................... 47 10. Zjednodušený výkaz zisků a ztrát společnosti AGRO za rok 2011/12 ............................ 48 11. Porovnání stavů účtů skupiny 34 za roky 2007-2012 ...................................................... 50 12. Porovnání výsledovek za roky 2007-2012 ....................................................................... 51 13. Investování a budoucího splácení .................................................................................... 53 Příklady 1. Účtování dotace na dlouhodobý majetek ......................................................................... 22 2. 3. 4. 5. 6.

Účtování dotace ................................................................................................................ 40 Účtování silniční daně ...................................................................................................... 41 Účtování mezd a daně ze závislé činnosti ........................................................................ 42 Účtování nároku na vratku spotřební daně ....................................................................... 45 Účtování daně z přidané hodnoty ..................................................................................... 45

Přílohy 1. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ....................................................................................... 58 2.1.Rozvaha konkrétní společnosti ........................................................................................ 59 2.2.Rozvaha konkrétní společnosti ........................................................................................ 60 2.3.Rozvaha konkrétní společnosti ........................................................................................ 61 2.4.Rozvaha konkrétní společnosti ........................................................................................ 62 3.1.Výkaz zisků a ztrát konkrétní společnosti ........................................................................ 63 3.2. Výkaz zisků a ztrát konkrétní společnosti ........................................................................ 64

57

Příloha č. 1

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

58

Příloha č. 2, strana 1

Rozvaha konkrétní společnosti

59



60



61



62

Výkaz zisků a ztrát konkrétní společnosti


63


Výkaz zisků a ztrát konkrétní společnosti

64

Vliv dotací a daní na účetní závěrku

Recommend Documents